Tajemství dětských svačin 2006 Mudr. Alexandra Moravcová, odborná garanta projektu Klinika dětského a dorostového lékařství VFN Praha , členka Fóra zdravé výživy
Průzkum Letošního průzkumu se zúčastnilo celkem 664 dětí. Svačina byla zkontrolována 338 třeťákům, dotazník vyplnilo 32 žáků sedmých tříd. Od rodičů se nám vrátilo celkem 598 dotazníků (331 od rodičů menších a 267 od rodičů starších dětí). Hladinu cholesterolu v krvi jsme měřili u 378 dětí, hodnotu BMI u 596 a krevní tlak u 549 dětí. Výsledky průzkumu v roce 2006 Žáci třetích tříd Stejně jako v loňském roce se projevilo, že si rodiče menších dětí uvědomují důležitost pravidelných školních svačin – z celkem 338 žáků třetích tříd neměli svačinu pouze dva. Složení svačin však oproti loňskému roku doznalo jen mírných změn k lepšímu. Byly svačinky oproti roku 2005 připravené lépe? U žáků třetích tříd nás potěšila výrazně vyšší konzumace ovoce. Ovoce mělo ke svačině 32% dětí zatímco v loňském roce dalo svým dětem ovoce pouze 23% rodičů, došlo tedy ke zlepšení o celých 9%. Konzumace zeleniny však zůstala téměř stejná a letos, stejně jako loni, byla pouze v 10% svačin. Nejčastější nedostatky Celých 54% dětí mělo v aktovce nějakou sladkost, například sušenky, buchty, smažené koblihy, nebo čokoládu. K výrazném zhoršení došlo v konzumaci bílého pečiva, a to dokonce o 28 % (70% oproti loňským 42%)! Pečivo bylo namazané rostlinným tukem, (28%), máslem (9%) nebo taveným sýrem (14%). Co se týče našich doporučení na omezení konzumace tavených sýrů, které mohou obsahovat pro děti nevhodné fosforečnany, nesetkalo se u rodičů s velkým pochopením. Tavený sýr mělo ke svačině dokonce o 4% dětí více, než v loňském roce. Nepatrně však stoupla spotřeba sýru tvrdého to o 6%. Z nápojů, shodně s loňským rokem, vedla voda a ochucené i neochucené minerálky následované čajem. Není však zanedbatelný ani podíl těch dětí, které si pochutnávaly na sladkých limonádách (15%).
Žáci sedmých tříd a porovnání s loňským rokem U žáků sedmých tříd klesla preference bílého pečiva, stejně jako konzumace oblíbeného salámu (o 4%). Jsou zde však výrazně horší výsledky, co se týče snídaní, což připouštějí i samy děti. 46 % sedmáků nesnídá, nebo snídá jenom někdy. Děti tedy bývají až do velké přestávky bez jídla, sejně jako v minulém roce. Ani o velké přestávce se však nenají (nebo nají pouze někdy) 16 % dětí., Zde došlo oproti loňskému roku ke zlepšení a to o 7%. Počet dětí, které svačí pouze výjimečně , je však stále příliš velký. Co se týče skladby svačin, i zde vítězí bílé pečivo (78%) nebo sladkosti (46%) a pečivo sladké (35%). U starších dětí se bohužel snížila i konzumace ovoce (o 6%) a zeleniny (o 2%).
Dotazníky rodičů sedmáků Pouze 1,5% rodičů sedmáků připouští, že jejich děti ve škole nesvačí, ve skutečnosti, se ale jedná o dvojnásobek. Dokonce 90% rodičů je přesvědčeno, že jejich děti svačí pravidelně, což děti ve svých sděleních nepotvrdily. Toto číslo je ve skutečnosti o 7% nižší. Více než 85% rodičů prohlásilo, že svačiny dětem připravují doma, nebo že se děti na přípravě svačiny samy podílejí, ale pod dozorem rodičů. 12% si pak kupuje svačinu pravidelně samo, podle dotazníku dětí je to však plná čtvrtina a to ve školním bufetu nebo automatu. 28% rodičů navíc tvrdí, že dává dětem zeleninu každý den, toto tvrzení však potvrzuje jen 18% dětí. Životní styl dětí Co se týče rodinných stravovacích návyků, většina rodičů uvádí, že kromě obědů se děti stravují převážně doma, kde buď rodiče, nebo jiný člen rodiny pravidelně vaří. 78% žáků třetích tříd a 63 % sedmáků obědvá pravidelně ve školní jídelně, zbytek převážně doma, zde nedošlo oproti minulému roku k žádné výraznější změně. Více než 50% rodičů sedmáků i třeťáků přiznává , že nemá vždy kontrolu nad tím, co jejich děti přes den snědí. V loňském roce však většina rodičů tvrdila, že kontrolu nad stravováním svých ratolestí má. Shodně čtvrtina dětí ze sedmých i třetích tříd se věnuje sportu naprosté minimum času, vlastně navštěvuje jen povinné hodiny tělocviku ve škole. Na druhou stranu je pozitivní, že více než 50% chlapců i dívek aktivně navštěvuje nějaký sportovní oddíl nebo kroužek.
Měření zdravotních hodnot Zarážející, avšak odpovídající současnému trendu vzrůstající hmotnosti u celé populace, jsou výsledky měření rizikových faktorů KVO. Z celkového počtu žáků třetích tříd bylo celkem 10% obézních.(11% chlapců a 10% dívek), u sedmáků byla čísla ještě vyšší celkem 13% obézních dětí (12% chlapců a 13% dívek). Co se týče cholesterolu, celých 26 % třeťáků (23 % chlapců a 26% dívek) a 19% (16% chlapců a 21% dívek) sedmáků mělo zvýšenou hladinu celkového cholesterolu. Vyšší krevní tlak byl naměřen u 20% mladších dětí (22% chlapců a 16% dívek) a u 17% starších dětí (11% chlapců a 25% dívek). Nesprávné stravovací návyky a jejich důsledky Oproti loňskému roku sice došlo k několika dílčím zlepšení, ale určitě je stále co napravovat. I když se průzkum odehrál jen ve třetích a sedmých třídách, nedělejme si iluze, že by situace v ostatních ročnících byla jiná. Dětský jídelníček zatím zdaleka neobsahuje vhodné potraviny a velké rezervy jsou i co se týče sportovních aktivit. I z mé zkušenosti vím, že se velká část dětí stravuje v restauracích rychlého občerstvení tzv. fast-foodech. V těchto zařízeních bývá (i přes některé dílčí snahy o ozdravení) v nabídce přemíra sladkostí, sladké limonády a nápoje kolového typu, velké množství uzenin a bílého pečiva na úkor kvalitních příloh či cereálií, nedostatečné zastoupení kvalitních bílkovin ve formě libovéh masa (ryb a drůbeže), málo mléčných výrobků a rostlinných tuků, vlákniny, ovoce a zeleniny. Nesprávné stravování dětí, navíc spojené s ranním spěchem, stresem a nepravidelných příjmem potravy , může vést k bolestem hlavy, žaludku, břicha a může být příčinou vzniku syndromu dráždivého tračníku. Nejzávažnějším důsledkem je však nadváha a obezita dětí se všemi negativními zdravotními a psychologickými důsledky. Mezi nejčastější zdravotní důsledky patří zátěž pohybového aparátu, kardiovaskulární onemocnění , poruchy menstruačního cyklu u dívek, kožní problémy, zvýšená hladina kyseliny močové či diabetes mellitus II, typu. Kardiovaskulární onemocnění se nyní objevují v dětském věku, zvláště u dětí, které mají genetické dispozice. Co se týče psychosociálních problémů, můžeme se setkat se sníženým sebevědomím, depresemi, úzkostmi, sebeobviňováním, či dokonce u dětí vyřazením z kolektivu, někdy i z vlastní rodiny. Společenskou diskriminaci pak děti řeší opět jídlem a izolují se u televize či počítače, čímž vzniká začarovaný kruh. V důsledku nesprávného stravování se ale můžete u disponovaných jedinců objevit i opak obezity – mentální anorexie a bulimie.
Shrnutí zásady zdravé výživy Správné stravovací návyky by měl dětem vštěpovat rodič, a to již od útlého dětství – je známo, že prevence obezity začíná již v těle matky, během těhotenství. Vedle správného stravování je třeba jako součást zdravého životního stylu zařadit také pravidelný pohyb, který napomáhá psychickému a fyzickému zdraví. Co se týče dodržování zásad zdravé výživy, učme děti navyknout si na pravidelné intervaly mezi jednotlivými jídly, pravidelný pitný režim s omezením sladkých a kolových nápojů, omezení sladkostí a bílého pečiva, přiměřené množství sacharidů a dostatek vlákniny, daný zejména dostatečnou konzumací ovoce, zeleniny a cereálií.
Snídaně a svačiny dětí – doporučení Jitka Tomešová, Dis. Vrchní nutriční terapeutka Poradenské centrum Výživa dětí www.vyzivadeti.cz, bezplatná infolinka 800230000 Snídaně Na snídani bychom neměli nikdy zapomínat a naše děti už vůbec ne. Skutečnost je však bohužel, jak napovídá i průzkum „Tajemství školních svačin“, jiná – nesnídá nebo snídá jen někdy, podle odpovědí rodičů 38% dětí třetí třídy a 54 % dětí ze třídy sedmé. Samotní sedmáci se k nesnídán í přiznali v 58%! Pořádná snídaně je přitom „start do nového dne“. Přes noc se děti sice většinou aktivně nehýbou, ale energii spotřebovávají i ve spánku, na tzv. bazální metabolizmus (funkci vnitřních orgánů, na udržení tělesné teploty, dechu , srdeční akce apod..). Dostatek energie tudíž tělo potřebuje i po ránu – snídaně by měla tvořit cca 2025 % celkového denního příjmu energie. Často od rodičů slýcháme, že děti ráno nemají na snídani chuť ani hlad a nad jídlem ještě v podstatě spí. Přesvědčit děti, aby ráno doma jedly , není nic jednoduchého. Pokud však první jídlo dne vynechají, další šanci mají většinou až při velké přestávce před desátou hodinou.Některé děti vynechávají i přesnídávku (buď nemají svačinu, nebo prostě na jídlo zapomenou) a jedí až oběd. Dětské tělo je tak celé dopoledne bez přísunu energie a organizmus tím trpí. Nemá totiž dostatek energie na vlastní práci, natož ještě na sledování výuky a soustředění se na školní úkoly. Pokud děti jídlo odmítají, nenuďte je. Začněte postupně, malými porcemi, zpočátku stačí jeden jogurt, tvaroh nebo banán . Snídaně by se však postupně měla stát vydatnější a její nedílnou součástí by mělo být ovoce nebo kousek zeleniny. Obsahovat by měla např. pečivo nebo tmavý chléb, pro větší děti spíše celozrnné, namazané rostlinným tukem, obložené šunkou nebo tvrdým sýrem. Vhodné jsou i pomazánky,. Chybou není ani snídaně sladká, ovšem neměla by se objevovat denně. Časté jsou diskuze o tom, zda je vhodné, aby děti snídaly pravidelně cereálie s jogurtem, nebo mlékem. I když se vesměs jedná o slazené lupínky nebo kuličky, bylo zjištěno, že děti, které je mají rády, jsou méně ohroženy nadváhou či obezitou, než ty, které nesnídají vůbec nic. Součástí snídaně by měl být vždy teplý nápoj, čaj nebo kakao. Možností je i stolní voda nebo ředěný 100% džus. Studené nápoje však pro tělo znamenají velký teplotní rozdíl (tělesná teplota 37 stupňů C oproti džusu vychlazenému na 10stupňů C), proto bychom měli upřednostňovat nápoje teplé. Pro správné fungování těla je dostatek tekutin, které po noci chybí, velmi důležitý. Naopak jejich nedostatek se může projevit únavou, bolestmi hlavy či nepozorností.
Dopolední svačiny – přesnídávky Školní svačiny dětí jsou v poslední době tématem velmi aktuálním. Z letošního průzkumu víme, že svačí 83% všech sedmáků a až na dvě výjímky měli svačinu i všichni třeťáci. Jak tyto svačinky vypadaly ve skutečnosti, jste si mohli přečíst výše. Víte ale jak by měla vypadat taková svačinka ideální? Přesnídávka (dopolední svačina) by měla tvořit asi 15%ˇcelkového denního příjmu energie. Ideální stav je, pokud rodiče připravují svačinu dětem doma. Děti, které pravidelně a kvalitně jedí, jsou ve škole pozornější a učení jim jde celkově lépe. Pokud není domácí příprava svačiny možná a děti si ji kupují samy, je na rodičích aby své potomky poučili, jaké potraviny vybírat a proč. Připravili jsme pro Vás několik příkladů svačin, které jsou sice mezi dětmi oblíbené, ale není možné označit je za zdravé – jedná se např. o koblihy, hamburgery či obložené bagety. Tyto svačiny sice dětem chutnají, ale se zdravou výživou nemají mnoho společného. Pokud pro svačiny určených 15 % z celkového denního energetického příjmu přepočítáme na kJ, vyjde nám pro děti ve 3. třídě cca 1100 kJ a poro děti v 7. třídě 1300 kJ. S jednou podobnou svačinkou ale přijmou energie podstatně více, v případě poctivé bagety i téměř polovinu doporučeného denního příjmu energie, jak uvádí tabulka. V takových jídlech je také tradičně obsaženo velké množství jednoduchých sacharidů, tuku a cholesterolu, často i soli. Jednou za čas sice párek v rohlíku nebo plněná bageta nikomu neuškodí, je-li však taková svačina pravidlem a navíc není vyvážená celkové pestrou stravou s dostatkem zeleniny a ovoce a hlavně také řádnou pohybovou aktivitou, může se stát základem ke vzniku nadváhy a obezity a celé řady dalších onemocnění
Příklad nevhodné školní svačiny Energie Bílkoviny Sacharidy Tuky Cholesterol (kJ) (g) (g) (g) (mg) Bageta s majonézou a salámem 2673,10 22,44 75,15 26,64 174 Hamburger s hranolky a limonádou 2 402 16,8 57,10 20,8 3 koblihy 1938 7,8 64,2 20,7 117 nic 0 0 0 0 0
Ve druhé tabulce uvádíme tipy na svačiny podstatně vhodnější. Jako svačina do školy postačí plátek chleba nebo pečiva, pro větší děti celozrnného, potřeného rostlinným tukem, obloženého kvalitní šunkou, tvrdým sýrem a dostatkem zeleniny. Vhodná je i pomazánka, jak „naslano“ s pokrájenou zeleninou, šunkou nebo bylinkami, tak „nasladko“ s ovocem nebo medem. Přidat můžeme např. ovocnou přesnídávku nebo jogurt (pokud kelímek vydrží nešetrné zacházení s taškou). Co by ale nemělo chybět v žádné školní svačině je kousek ovoce nebo zeleniny a láhev s pitím. V tabulce je uvedeno odpovídající množství energie, bílkovin, tuků, sacharidů a cholesterolu. Příklad vhodné školní svačiny, energetická hodnota cca 15% z celkového doporoučeného množství kJ
Celozrnný chléb s rostlinným tukem (např. Rama,) šunka, rajče Rohlík s rostlinným tukem (např. Rama) tvaroh s jahodami, pomeranč Musli, ovocná přesnídávka Houska s pórkovou pomaz. banán
Energie Bílkoviny Sacharidy Tuky Cholesterol (kJ) (g) (g) (g) (mg) 1 391,60 16,27 40,8 11,6 32 1.390,8
16,4
45,5
10,1
6,6
1.386,4 1 155,9
5,1 8,1
57,2 42,5
8,9 8,3
0 81,3
Další informace nejen o vhodných školních svačinách, ale obecně stravovacích návycích a životním stylu Vašich dětí, Vám poskytneme na bezplatné informační lince 800230000 nebo na webových stránkách www.vyzivadeti.cz. Poradenství je určeno zdravým dětem ve věku 3 až 18ti let.
