BÝČKOVICE. územní plán odůvodnění pro veřejné projednání. leden Architekti Černí urbanistický ateliér

BÝČKOVICE

územní plán | odůvodnění pro veřejné projednání

leden 2015

Architekti Černí | urbanistický ateliér

AKCE ETAPA

Územní plán Býčkovice návrh – pro veřejné projednání

ČÁST

B. ODŮVODNĚNÍ

POŘIZOVATEL

Městský úřad Litoměřice úřad územního plánování

PROJEKTANT

Mgr. Ing. arch. Zdeněk Černý (ČKA 03575) Architekti | urbanistický ateliér sídlo: Pražského 604, 152 00 Praha 5 ateliér: Záhorského 885, 152 00 Praha 5 tel.: 251 680 138 e-mail: [email protected]

SPOLUAUTOR

Ing. arch. Hana Černá

SPOLUPRÁCE

Ing. Markéta Kavková (ČKA 3203) – ÚSES Ing. Petr Hosnedl – ÚSES Ing. Michal Jeřábek (ČKAIT 0400266) – vodovod, kanalizace Václav Veverka (ČKAIT 0401705) – doprava

DATUM

leden 2015

B.

OBSAH ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU BÝČKOVIC

TEXTOVÁ ČÁST B1.

Náležitosti podle § 53 odst. 4 stavebního zákona | strana 3 a) soulad s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem | 3 b) soulad s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu nezastavěného území | 3 c) soulad s požadavky tohoto zákona a jeho prováděcích právních předpisů | 9 d) soulad s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů | 9

B2.

Náležitosti podle § 53 odst. 5 stavebního zákona | strana 13 a) výsledek přezkoumání územního plánu podle odstavce 4 | 13 b) zpráva o vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území obsahující základní informace o výsledcích tohoto vyhodnocení včetně výsledků vyhodnocení vlivů na životní prostředí | 13 c) stanovisko krajského úřadu podle § 50 odst. 5 | 13 d) sdělení, jak bylo stanovisko podle § 50 odst. 5 zohledněno, s uvedením závažných důvodů, pokud některé požadavky nebo podmínky zohledněny nebyly | 14 e) komplexní zdůvodnění přijatého řešení včetně vybrané varianty | 14 f) vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch | 54

B3.

Náležitosti podle přílohy č. 7 vyhlášky č. 500/2006 Sb. | strana 56 a) vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území, včetně souladu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem | 56 b) vyhodnocení splnění požadavků zadání | 63 c) výčet záležitostí nadmístního významu, které nejsou řešeny v zásadách územního rozvoje (§ 43 odst. 1 stavebního zákona), s odůvodněním potřeby jejich vymezení | 79 d) vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa | 79

GRAFICKÁ ČÁST  B1 | Koordinační výkres  B2 | Výkres širších vztahů  B3 | Výkres předpokládaných záborů půdního fondu

Územní plán Býčkovice – odůvodnění

2

B1.

NÁLEŽITOSTI PODLE § 53 ODST. 4 STAVEBNÍHO ZÁKONA

a)

Soulad s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem

Soulad s Politikou územního rozvoje ČR a s územněplánovací dokumentací vydanou krajem je podrobně komentován v kapitole B3 odst. a). Dále byly konkrétní požadavky vyplývající z politiky územního rozvoje ČR i ze ZÚR Ústeckého kraje vneseny do zadání územního plánu (viz kapitola B3 odst. b). Pořizovaná územněplánovací dokumentace obce Býčkovic je v souladu s politikou územního rozvoje a s územněplánovací dokumentací vydanou krajem.

b)

Soulad s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu nezastavěného území

§ 18 stavebního zákona Cíle územního plánování (1) Cílem územního plánování je vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území a který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích. Z prvních cílů územního plánování a s ohledem na situaci Býčkovic je zřejmé, že některé z takto deklarovaných cílů lze jen těžko plnit na území jediné obce. Je zřetelný těsný vztah Býčkovic k sousedním Ploskovicím (jejichž součástí jedno desetiletí v novodobé historii i byly) – projevuje se to jednak v liniových stavbách technické a dopravní infrastruktury. Větší interakce se předpokládala i ve vymezení zastavitelných ploch, které ale byly po společném jednání podstatně redukovány. Územní plán tedy v souladu s tímto cílem vytváří předpoklady pro novou výstavbu a v mezích jedné obce sleduje podmínky pro všechny tři pilíře. V územněanalytických podkladech ORP Litoměřice (aktualizace 2010) je negativně hodnocen pilíř přírodních podmínek. V další aktualizaci (2012) jsou negativně hodnoceny už všechny pilíře. Situaci obce ale netřeba vnímat tak negativně. Z hlediska přírodních podmínek je cca její polovina v CHKO České středohoří. Území obce vykazuje nízký podíl lesů, krajinu intenzivně využívanou pro zemědělské účely, která v poslední době změnila zaměření (zrušení a zornění tradičních chmelnic). Přesto krajina nepůsobí nijak tristně, ráz jí dodává širší kontext Středohoří, vodoteče se vyznačují výrazným doprovodem vzrostlé zeleně. Územní plán tyto přírodní podmínky systematizuje návrhem prvků ÚSES a chrání tak, že nenavrhuje žádný extenzivní rozvoj a minimalizuje zásahy do krajinného rázu.


3

Stejně jako v přírodních podmínkách hraje roli širší okolí obce, podobný vztah se uplatňuje i v dalších pilířích. Hospodářsky je obec závislá na vyjížďce za prací, farma proměnila své původní využití v nové a polnosti na území obce obhospodařují subjekty sídlící mimo obec. V tomto směru jsou současné víceméně funkční areály v územním plánu stabilizovány, mohou se intenzifikovat ve svém využití, ale nepočítá se s rozvojem hospodářských aktivit, které by si nárokovaly návrh nových zastavitelných ploch. Nabídku pracovních míst pak zajišťují nejbližší velká města. Podmínky sociální soudržnosti se v územním plánu vylepšují návrhem zastavitelných ploch pro bydlení – větší počet obyvatel může vést k poptávce po další vybavenosti, k efektivnějšímu využití vybavenosti stávající (hřiště, obchody, služby atd.), k významnější efektivitě investic do dopravní a technické infrastruktury atd. I v tomto pilíři ale Býčkovice významně spoléhají na kooperaci s dalšími sídly ve svém regionu, pokud jde o školství, zdravotnictví a další základní sociální infrastrukturu. V mezích zde naznačených, zejm. daných velikostí obce, jež nezaručuje vyváženost podmínek ve všech třech pilířích, jsou cíle územního plánování v tomto bodě plněny, územní plán je s nimi v souladu.

(2) Územní plánování zajišťuje předpoklady pro udržitelný rozvoj území soustavným a komplexním řešením účelného využití a prostorového uspořádání území s cílem dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území. Za tím účelem sleduje společenský a hospodářský potenciál rozvoje. Území obce je trvale předmětem zájmu územního plánování a je „opracováváno“ pomocí jeho nástrojů (územněplánovací podklady a územněplánovací dokumentace): byl pro ně pořízen územní plán, zabývaly se jím územněanalytické podklady a jejich aktualizace, pořizuje se nový územní plán – trvale se tedy vytvářejí podmínky pro účelné nakládání s územím obce. Vznikají i další oborové dokumentace (zejm. v oboru vodohospodářském), které se postupně realizují (vodovod ve Velkém Újezdu), nebo se upravují, mění, reagují na měnící se hospodářské podmínky (což je případ projektů kanalizace a čištění odpadních vod). Soulad s tímto cílem územního plánování je zajištěn.

(3) Orgány územního plánování postupem podle tohoto zákona koordinují veřejné i soukromé záměry změn v území, výstavbu a jiné činnosti ovlivňující rozvoj území a konkretizují ochranu veřejných zájmů vyplývajících ze zvláštních právních předpisů. Orgán územního plánování zde prostřednictvím své role pořizovatele koordinuje veřejné a soukromé záměry změn v území a dbá o ochranu veřejných zájmů a projevem této koordinační role je právě pořizovaný územní plán. Tento cíl územního plánování je naplňován.

(4) Územní plánování ve veřejném zájmu chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Přitom chrání krajinu jako podstatnou složku prostředí života obyvatel a základ jejich totožnosti. S ohledem na to určuje podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajišťuje ochranu nezastavěného území a nezastavitelných pozemků. Zastavitelné plochy se vymezují s ohledem na potenciál rozvoje území a míru využití zastavěného území.


4

Územní plán je v souladu s předmětným cílem územního plánování, jak je doloženo na jiných místech odůvodnění: ochrana hodnot území (specifikovaných v ÚAP) je požadována v bodě f) zadání a splnění zadání je předmětem kapitoly B3 odst. b. Účelné využití zastavěného území je pak pojednáno v odůvodnění v kapitole B2 odst. f.

(5). V nezastavěném území lze v souladu s jeho charakterem umísťovat stavby, zařízení, a jiná opatření pouze pro zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství, těžbu nerostů, pro ochranu přírody a krajiny, pro veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a dále taková technická opatření a stavby, které zlepší podmínky jeho využití pro účely rekreace a cestovního ruchu, například cyklistické stezky, hygienická zařízení, ekologická a informační centra. Uvedené stavby, zařízení a jiná opatření včetně staveb, které s nimi bezprostředně souvisejí včetně oplocení, lze v nezastavěném území umisťovat v případech, pokud je územně plánovací dokumentace výslovně nevylučuje. Územní plán bere v úvahu ustanovení tohoto paragrafu a žádnou ze specifikovaných staveb a zařízení výslovně nevylučuje. Cíl územního plánování je splněn.

(6) Na nezastavitelných pozemcích lze výjimečně umístit technickou infrastrukturu způsobem, který neznemožní jejich dosavadní užívání. Institut nezastavitelného pozemku se týká jen území obce, která nemá vydaný územní plán. Cíl územního plánování je splněn.

§ 19 stavebního zákona Úkoly územního plánování (1) Úkolem územního plánování je zejména a) zjišťovat a posuzovat stav území, jeho přírodní, kulturní a civilizační hodnoty, Zjišťování a posuzování stavu území a jeho hodnot je předmětem územněanalytických podkladů. Ty byly pro ORP Litoměřice zpracovány a posléze ve dvouletém cyklu aktualizovány a byly jako podklad použity pro pořizovaný územní plán. Změna územního plánu je v souladu s tímto úkolem.

b) stanovovat koncepci rozvoje území, včetně urbanistické koncepce s ohledem na hodnoty a podmínky území, Koncepce rozvoje území včetně urbanistické koncepce je předmětem územního plánu. Základní koncepci už obsahuje předchozí územní plán. Tato koncepce byla použita jako základ pro další úvahy, byla podrobena pečlivé analýze a někde byla znovu použita, v některých ohledech pak upravena. Všechny návrhy koncepčního charakteru byly zváženy s ohledem na faktory limitující tu kterou lokalitu a také s ohledem na hodnoty místa samého nebo jeho okolí, tak aby byly maximálně zachovány. Všechny změny v území tedy v maximální míře respektují hodnoty a podmínky území (jak i požado-


5

valo zadání a v odůvodnění je splnění těchto požadavků popsáno – viz kapitola B3 odst. b). Územní plán je v souladu s tímto úkolem.

c) prověřovat a posuzovat potřebu změn v území, veřejný zájem na jejich provedení, jejich přínosy, problémy, rizika s ohledem například na veřejné zdraví, životní prostředí, geologickou stavbu území, vliv na veřejnou infrastrukturu a na její hospodárné využívání, Všechny změny v území promítnuté do územního plánu byly pečlivě prověřeny. Svědčí o tom i to, že nebyly automaticky převzaty návrhy předchozího územního plánu. Každý zásah byl posouzen z urbanistického hlediska – tj. de facto i z oborů souvisejících, tak aby převládal kladný dopad navrhovaných změn. Veřejný zájem je navíc pod dohledem dotčených orgánů, jejichž stanoviska musí výsledný návrh respektovat. Žádná ze změn v území nemá takový charakter, aby významně ovlivnila veřejné zdraví, životní prostředí, geologickou stavbu nebo veřejnou infrastrukturu (pokud nejde přímo o návrh veřejné infastruktury zejm. dopravní a technické). Územní plán je v souladu s tímto úkolem.

d) stanovovat urbanistické, architektonické a estetické požadavky na využívání a prostorové uspořádání území a na jeho změny, zejména na umístění, uspořádání a řešení staveb, Není v možnostech územního plánu stanovovat v celé škále tyto požadavky. V rámci možností legislativy pro tento typ územněplánovací dokumentace jsou u všech ploch změn navrženy regulativy, podmínky využití území a podmínky prostorového uspořádání, podrobněji určené u nových zastavitelných ploch. Územní plán je v souladu s tímto úkolem.

e) stanovovat podmínky pro provedení změn v území, zejména pak pro umístění a uspořádání staveb s ohledem na stávající charakter a hodnoty území, Stávající charakter a hodnoty území jsou zohledněny ve formulovaných podmínkách pro využití ploch s rozdílným způsobem využití a v podmínkách prostorového uspořádání, ale také v samotném vymezení zastavitelných ploch (lokalizace, rozsah). Územní plán je v souladu s tímto úkolem.

f) stanovovat pořadí provádění změn v území (etapizaci), Etapizace se v územním plánu uplatňuje jen u plochy navrhovaného parkoviště. U ostatních zastavitelných ploch nebylo shledáno účelným etapizaci stanovovat, neboť jde o plochy malého rozsahu (než aby se v jejich rámci etapizace určovala) a rozdílného charakteru a rozmístění (než aby se etapizací některé z ploch preferovaly na úkor jiných). Územní plán je v souladu s tímto úkolem.

g) vytvářet v území podmínky pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a to přírodě blízkým způsobem, V území se nevyskytují areály ani jednotlivé provozovny, které by mohly být zdrojem ekologické katastrofy takového rozsahu, aby bylo potřeba vytvářet územní podmínky pro jejich předcházení.


6

Stejně tak ani přírodní katastrofy se nepředpokládají (vodoteče na území obce včetně vodní nádrže nemají vymezeno záplavové území). Žádná opatření v tomto smyslu územní plán nenavrhuje, s výjimkou vymezení plochy asanace po bývalé neřízené komunální skládce na katastru Velkého Újezdu. Územní plán je v souladu s tímto úkolem.

h) vytvářet v území podmínky pro odstraňování důsledků náhlých hospodářských změn, Hospodářský potenciál Býčkovic je poměrně malý, většinou svých hospodářských aktivit se obrací mimo své území (vyjížďka za prací, zemědělské areály mimo území obce atd.). Přesto už obec určitými hospodářskými změnami prošla (nevíme, byly-li náhlé) – důsledkem je nevyužívání (v lepším případě změněné využívání) bývalých zemědělských areálů. Územní plán pro ně stanovuje takové regulativy, aby byl tento stavební fond uspokojivě využitelný i v budoucnu (areál ve Velkém Újezdu), případně pro ně hledá nové využití (případ bývalé farmy východně od areálu ploskovického zámku). Územní plán je v souladu s tímto úkolem.

i) stanovovat podmínky pro obnovu a rozvoj sídelní struktury a pro kvalitní bydlení, Obnova a rozvoj sídelní struktury nejsou tématem v rámci územního plánu Býčkovic. Bydlení je však nosným předmětem, na nějž se územní plán zaměřuje. Jednak navrhuje zastavitelné plochy pro bydlení, a to v takových lokalitách, které svým kontextem, přírodním prostředím atd. poskytují primární podmínky pro rozvoj kvalitního bydlení. Také mnohé další změny v území, navrhované územním plánem přispívají ke zlepšení kvality bydlení (návrh likvidace splaškových vod, návrh veřejných prostranství, dopravní vazby na hromadnou dopravu, cyklotrasy). Územní plán je v souladu s tímto úkolem.

j) prověřovat a vytvářet v území podmínky pro hospodárné vynakládání prostředků z veřejných rozpočtů na změny v území, Nejvýznamnějším investičním záměrem z veřejného rozpočtu, který je předmětem územního plánu, je systém odkanalizování a způsob likvidace splaškových vod. Také proto tato investice je řešena samostatnou projektovou dokumentací, která se v průběhu času vyvíjí a pozměňuje (například od čistírny umístěné v Býčkovicích po umístění čerpací stanice a využití čistírny ploskovické; obdobně návrh záměru čistírny ve Velkém Újezdu, poté jeho rušení a nyní znovu pokus o jeho akceptování). Vymezení zastavitelných ploch dbá na to, aby byly kompaktní, aby navazovaly na zastavěné území a aby prostě svými parametry vedly k efektivním způsobům napojení na dopravní a technickou infrastrukturu. Územní plán je v souladu s tímto úkolem.

k) vytvářet v území podmínky pro zajištění civilní ochrany, Civilní ochrana obyvatel není speciálním předmětem řešení územního plánu. Dotčený orgán neuplatnil k návrhu zadání územního plánu žádné požadavky. Přesto návrh stabilizuje například plochy sportovní vybavenosti, případně navrhuje plochy kapacitních parkovišť, tedy plochy, které mohou být využity i v případě mimořádných událostí pro nouzové ubytování, skladování materiálu civilní


7

ochrany a humanitární pomoci, pro realizaci záchranných, likvidačních a obnovovacích prací, instalaci zdrojů nouzového zásobování vodou a elektrickou energií atp. Územní plán je v souladu s tímto úkolem.

l) určovat nutné asanační, rekonstrukční a rekultivační zásahy do území, V územním plánu je vymezena dvě plochy asanace, a to: 1. plocha bývalého zemědělského areálu východně od areálu ploskovického zámku; areál je možné klasifikovat jako brownfield a jeho asanace (ozdravění) je předpokladem budoucího využití pro jinou funkci; 2. plocha po bývalé neřízené skládce komunálního odpadu při jižní hranici k. ú. Velkého Újezdu. Územní plán je v souladu s tímto úkolem.

m) vytvářet podmínky pro ochranu území podle zvláštních právních předpisů před negativními vlivy záměrů na území a navrhovat kompenzační opatření, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak, Zadáním byla předběžně stanovena povinnost posoudit návrh z hlediska vlivů na životní prostředí. Toto stanovisko bylo revokováno novým stanoviskem, jímž se posuzoval návrh územního plánu. Krajský úřad ve svých stanoviscích (viz kapitola B2 odst. b) nepožaduje vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj. Kompenzační opatření se nenavrhují. Územní plán je v souladu s tímto úkolem.

n) regulovat rozsah ploch pro využívání přírodních zdrojů, Na území obce se nenacházejí žádné přírodní zdroje, které by plošně byly využívány, a žádné takové plochy se nenavrhují. Územní plán je v souladu s tímto úkolem.

o) uplatňovat poznatky zejména z oborů architektury, urbanismu, územního plánování a ekologie a památkové péče. Tento úkol má zajišťovat zachování udržitelného rozvoje území v souladu s nejnovějšími poznatky a trendy úzce souvisejících jmenovaných oborů, ale i s ohledem na další vědní obory. Jedním z nástrojů tohoto souladu je nastavení všech procesů pořízení ÚPD (včetně projednání s veřejností a ochrany veřejných zájmů) tak, aby výsledek směřoval k žádoucímu výsledku. Dalším mechanismem je angažování osob splňujících požadovanou kvalifikaci v relevantních oborech a dále jejich spolupráce napříč obory, zajišťující multidisciplinární přístup, který tak složitá problematika, jíž územní plánování je, vyžaduje. Územní plán je v souladu s tímto úkolem.

(2) Úkolem územního plánování je také posouzení vlivů politiky územního rozvoje, zásad územního rozvoje nebo územního plánu na udržitelný rozvoj území (§ 18 odst. 1). Pro účely tohoto posouzení se zpracovává vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území. Jeho součástí je také vyhodnocení vlivů na životní prostředí s náležitostmi stanovenými v příloze k tomuto zákonu, včetně posouzení vlivu na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast.


8

Zadáním byla předběžně stanovena povinnost posoudit návrh z hlediska vlivů na životní prostředí. Toto stanovisko bylo revokováno novým stanoviskem, jímž se posuzoval návrh územního plánu. Krajský úřad ve svých stanoviscích (viz kapitola B2 odst. b) nepožaduje vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj. Územní plán je v souladu s tímto úkolem.

c)

Soulad s požadavky tohoto zákona a jeho prováděcích předpisů

Územní plán je pořizován v souladu se stavebním zákonem a s jeho prováděcími předpisy. Stejně jako formální stránka, tj. pořizování územního plánu, tak také jeho obsah (jak výrokové části, tak odůvodnění) má strukturu a další náležitosti požadované stavebním zákonem a prováděcími vyhláškami. Pořizovaný územní plán je v souladu s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů.

d)

Soulad s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů

Požadavky zvláštních předpisů byly zakotveny v požadavcích v zadání územního plánu (viz jejich splnění v kapitole B3 odst. b). Soulad s požadavky zvláštních právních předpisů, tj. se stanovisky dotčených orgánů, je přezkoumán po společném jednání. Dále jsou uvedena jen ta stanoviska, která vedla k úpravě dokumentace územního plánu.

Krajský úřad Ústeckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, Ústí nad Labem – ochrana přírody a krajiny – došlo datovou schránkou dne 30. 10. 2013, č. j. 3469/ZPZ/2013/UP-965 Do území dotčeného návrhem územního plánu zasahují prvky regionálního územního systému ekologické stability (ÚSES) - biokoridory RBK 600 (Sedlo - Holý vrch) a RBK 615 (Hořidla - RBK 600), které jsou v návrhu respektovány a nebudou dotčeny. Do katastrálního území Velký Újezd u Litoměřic částečně zasahuje evropsky významná lokalita Stráně u Velkého Újezdu CZ0420059 s předmětem ochrany stanoviště – 6210 Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia). V současné době je téměř u konce proces, který směřuje k vyhlášení zvláště chráněného území Stráně u Velkého Újezdu v kategorii přírodní památka. Ptačí oblasti a maloplošná zvláště chráněná území, ani jejich ochranná pásma do řešeného území nezasahují. Lokální biokoridor MBKe je navrhován jako lesní. Vzhledem ke kolizi vymezení biokoridoru s evropsky významnou lokalitou Stráně u Velkého Újezdu s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin vázaných na suchá a otevřená stanoviště, není vhodné navržený biokoridor zalesňovat. Pro zachování vhodných podmí-


9

nek pro druhy doporučujeme lokalitu nezalesňovat a bránit sukcesním procesům výřezem zejména keřů. V návrhu územního plánu se nenavrhuje zalesňování pro biokoridor a v textu odůvodnění prvků ÚSES je v tomto smyslu upraven návrh opatření pro místo, kde biokoridor „koliduje“ s EVL.

Městský úřad Litoměřice, odbor životního prostředí – odpadové hospodářství – došlo dopisem dne 5. 11. 2013, č. j. 0061685/13/ŽP Z hlediska nakládání s odpady dle ustanovení § 79 odst. (1) písm. k) zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů, požadujeme zapracovat do návrhu územního plánu Býčkovice i lokalitu bývalé neřízené skládky komunálního odpadu, která nebyla dosud sanována. Uvedená skládka se nachází v oblasti sesuvu na pravém břehu Lučního potoka pod místní částí Velký Újezd na rozhraní katastrů Zahořany (obec Křešice) a Velký Újezd (obec Býčkovice). Tento požadavek uplatnil dotčený orgán již u návrhu zadání ÚP. Lokalita bývalé neřízené skládky komunálního odpadu je zapracována, tedy převzata z územního plánu obce do návrhu ÚP jako plocha k asanaci.

AOPK, Správa CHKO České středohoří, Litoměřice – došlo datovou schránkou dne 7. 11. 2013, č. j. SR/10595/CS/2013 Součástí CHKO České středohoří je severní část řešeného území (od jižní oddělená komunikací I/15). Navrhované rozvojové plochy násobně zvětšují zastavitelné území obce. Dle preventivního hodnocení krajinného rázu CHKO České středohoří nemá docházet k nárůstu zástavby plošně o více než 10 % (Ing. arch. Löw). V ZÚR Ústeckého kraje je území hodnoceno jako zemědělská krajina s vysokými přírodními, krajinnými a estetickými hodnotami, které navrhovaným rozsahem zastavitelnosti by byly významně snižovány. Předložený návrh (pro společné jednání) nabízí nově nadstandardně mnoho rozlehlých rozvojových ploch v krajinářsky cenném území v pohledově exponovaných polohách. V CHKO není nabídka dosud neurbanizované zemědělské orné půdy (pro spotřebu krajiny individuální zástavbou) v takovémto rozsahu možná. Akceptovatelný je dle předloženého návrhu rozvoj navazující na plochy již zastavěné, arondující stávající zastavěný půdorys sídla nebo plochy již „předjednané“ a dohodnuté v rámci změn ÚPn č. 1 a 2 (viz stanovisko z r. 2009 pod č. j. 06445 ze dne 12. 1. 2009): V Býčkovicích za akceptovatelné považujeme pro individuální zástavbu plochy B1, B2 a B10 (u této s podmínkou situování staveb v nižší poloze a při komunikaci). Akceptovatelné plochy jsou ponechány v návrhu ÚP. Pro plochu B10 je upřesněn prostorový regulativ týkající se situování staveb – viz kap. 6 „Plochy bydlení“, ačkoliv jde o podrobnost odpovídající regulačnímu plánu. V oblasti Leopoldova mlýnu pak plochy (viz č. j. 06445 ze dne 12. 1. 2009):


10

B14 kde dojde k zástavbě pouze v jejím severním (severozápadním) okraji 1 rodinným domem, dojde tedy k dělení funkčně na území zastavitelné a zahradu. B15 kde dojde ke stavbě rodinného domu při stávající komunikaci, tedy v jejím severovýchodním rohu nejblíže stávající zástavbě. Požadovaná zpřesnění k plochám B14 a B15 jsou zapracována do prostorových regulativů těchto ploch – viz kap. 6 „Plochy bydlení“. Vyloučení neakceptovatelných navrhovaných rozvojových ploch nerespektujících historický půdorys sídla požadujeme v lokalitách: B7: plocha v odtržené poloze od obce (Býčkovice i Ploskovice), v rámci dosavadních jednání bylo v její JZ části dohodnuto umístění parkoviště pro návštěvníky zámeckého areálu Ploskovice (v úrovni terénu, bez vytvoření bariérového jevu novým obytným okrskem) nad SV cípem zámeckého parku. K zástavbě byla dosud předpokládána a projednávána plocha východně navazující na zeď zámeckého parku, kde již v minulosti došlo k urbanizačním aktivitám. Plocha B7 je z návrhu ÚP vypuštěna. K zástavbě dosud předpokládaná plocha je z mnoha hledisek k zástavbě nevhodná, argument minulých „urbanizačních aktivit“ není akceptovatelný, neboť se odkazuje na plochu brownfieldu a na ojedinělou nevhodnou stavbu jednoho rodinného domu, která nezakládá důvod na rozvoj v této lokalitě. Návrhem lokality by vznikla zcela sociálně odloučená lokalita nesouvisející ani se zástavbou Býčkovic, ale ani Ploskovic. Na předmětném místě je proto ponechán návrh parkovacích ploch pro návštěvníky zámku. B11, B12 a B13: plochy v odtržené poloze nad obcí, v části jejího JZ cípu bylo dohodnuto vymezení plochy pro zemědělství a podnikání (p. Surmy, jako místně hospodařícího, vlastnícího okolní ornou půdu a v blízkosti bydlícího). Plochy B12 a B13 byly z návrhu vypuštěny. Plocha B11 byla ponechána ve velikosti a způsobu využití podle předchozí ÚPD, tedy jako plocha zamýšlená pro zemědělské podnikání. Je zařazena do ploch výroby a skladování a přípustné využití je zúženo jen na zemědělské podnikání. B18 (v dopadu plocha B17): plocha v odtržené poloze od zástavby (potenciální „satelit“). Plocha B18 je z návrhu vypuštěna. Plocha B17 je však v pozměněných parametrech ponechána (je užší a bez obratiště), neboť není funkčně spjata jen s lokalitou B18, nýbrž slouží jako přístupová cesta k potoku (údržba břehů, čištění dna apod.). Další komentář je uveden v odůvodnění plochy, viz dále. Místní ÚSES bude upraven dle aktualizovaného plánu dle A. Friedricha z r. 2012 (zabíhající nové MBC v severní části k. ú., MBK b prochází po toku Lučního potoka zastavěným územím Býčkovic, dále se napojuje na MBK a, vymezené interakční prvky). MBK 15 bude ponechán. Podklady dodá Správa CHKO ČS (Ing. Z. Janda). Místní ÚSES je upraven podle požadavků, tedy podle aktualizovaného plánu A. Friedricha: v severní části je přidáno nové lokální biocentrum MBC, dále lokální biokoridor MBK b a dále jak lokální biokoridor propojení mezi MBK a a RBK 600. Do hlavního výkresu jsou zaneseny i interakční prvky převzaté z plánu A. Friedricha.


11

AOPK, Správa CHKO České středohoří, Litoměřice – došlo datovou schránkou dne 13. 10. 2014, č. j. SR/10595/CS/2014-4 Stanovisko je upřesněním – úpravou předchozího stanoviska k jednotlivým zastavitelným plochám v Býčkovicích: B7 a B8: akceptujeme vyřazení ploch (východně hřiště v Ploskovicích, původně pro zástavbu rodinnými domy) B5 a B6: akceptujeme funkční vymezení ploch (u východní zdi zámeckého parku Ploskovice) pro parkoviště (beze staveb, úpravy – zpevnění plochy pouze v úrovni terénu). Stanovisko je založeno na konceptu úprav, který projektant poskytl pořizovateli, resp. dotčenému orgánu. Tímto stanoviskem je vyjasněny eventuální možné nejednotné výklady, a tedy implikace pro úpravy, které plynuly z předchozího stanoviska. Řešení předložené pro veřejné projednání je v intencích těchto stanovisek.


12

B2.

NÁLEŽITOSTI PODLE § 53 ODST. 5 STAVEBNÍHO ZÁKONA

a)

Výsledek přezkoumání územního plánu podle odstavce 4

Z přezkoumání uvedeného v předchozí kapitole vyplývá, že územní plán je v souladu s politikou územního rozvoje ČR a s územněplánovací dokumentací vydanou krajem, dále v souladu s cíli a úkoly územního plánování, v souladu s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů.

b)

Zpráva o vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území obsahující základní informace o výsledcích tohoto vyhodnocení včetně výsledků vyhodnocení vlivů na životní prostředí

Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území včetně vlivů na životní prostředí se dosud nezpracovávalo, ačkoli Krajský úřad Ústeckého kraje ve svém stanovisku k návrhu zadání ÚP (ze dne 18. 10. 2012, pod č. j. 2906/ZPZ/2012/SEA) konstatuje, že územní plán Býčkovic je nutno posoudit z hlediska vlivů na životní prostředí. Je ovšem konstatováno, že zadání je formulováno v tak obecné rovině, která nevylučuje umístění takových záměrů, jež mohou požadavek vypracovat vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území. Návrh územního plánu byl proto znovu předložen dotčenému orgánu k opětovnému stanovisku. Krajský úřad Ústeckého kraje vydal tato stanoviska:  Stanovisko orgánu ochrany přírody k návrhu územního plánu Býčkovice z hlediska možného ovlivnění evropsky významných lokalit a ptačích oblastí dle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny pod j. č. 2762/ZPZ/2013/N-1897 ze dne 26. 8. 2013, kde se konstatuje, že „návrh územního plánu Býčkovice nebude mít samostatně ani ve spojení s jinými záměry významný vliv na příznivý stav předmětu ochrany nebo celistvosti jednotlivých evropsky významných lokalit nebo ptačích oblastí v územní působnosti Krajského úřadu Ústeckého kraje.“  Stanovisko k návrhu územního plánu Býčkovice podle § 10i odst. 3 zákona 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů, pod j. č. 2906/ ZPZ/2012/SEA ze dne 29. 8. 2013, kde se konstatuje, že „územní plán Býčkovice není nutno posoudit z hlediska vlivů na životní prostředí“.

c)

Stanovisko krajského úřadu podle § 50 odst. 5

Vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území se nezpracovává.


13

d)

Sdělení, jak bylo stanovisko podle § 50 odst. 5 zohledněno, s uvedením závažných důvodů, pokud některé požadavky nebo podmínky zohledněny nebyly

Z důvodů uvedených v odstavcích b) a c) nepožadovalo stanovisko krajského úřadu podle § 50 odst. 5 vydáno posouzení vlivů na udržitelný rozvoj.

e)

Komplexní zdůvodnění přijatého řešení včetně vybrané varianty

Následující text v bodech 1–11 je členěn shodně a odráží obsah textu výrokové části návrhu územního plánu, jako bod 12 je přidán soupis vyskytujících se limitů v území.

1. Vymezení zastavěného území Zastavěné území se vymezuje tímto územním plánem. Vychází z předchozího územního plánu obce (vzniklého ještě v době předchozí legislativní úpravy územního plánování), z terénních průzkumů a z dat v katastru nemovitostí (využití pozemků). Datem, které je pořizovateli vyžadováno, navzdory stavebnímu zákonu, je vztaženo k období prací na návrhu územního plánu.

2. Základní koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot Koncepce rozvoje území obce V obci Býčkovice jsou spojeny dva sídelní útvary, dvě historické vsi, které mají poměrně odlišný charakter: Býčkovice a Velký Újezd. Býčkovice byly historicky vázány spíše k Ploskovicím, s nimiž i v nedávně době po určitou dobu tvořily jednu obec, zatímco Velký Újezd ležel na trase Litoměřice–Úštěk a zároveň měl blízko ke Křešicím a Polabí. V historii byly Býčkovice větší než Velký Újezd, zhruba dvojnásobně (v r. 1900 v Býčkovicích 446 obyvatel, ve Velkém Újezdu 209 obyvatel). Tento poměr se zachoval až do dnešních dnů, kdy jsou ovšem absolutní počty obyvatel poloviční. (Také rozloha katastrů hovoří pro Býčkovice: 403 hektarů vs 149 ha Velký Újezd.) Proto měly Býčkovice daleko bohatší vybavenost, včetně fary a kostela. Do této farnosti spadal i Velký Újezd. Ten byl zase obdařen zámkem, k němuž patřil pivovar, park, dvůr. Obě vsi mají zcela odlišný charakter. Přirozeným rozhraním (třebaže katastrální hranice vede poněkud jinak) mezi oběma částmi je trasa silnice první třídy, která je současně hranicí chráněné krajinné oblasti. Býčkovice leží uvnitř CHKO, Velký Újezd vně. Býčkovice jsou pevně sevřeny v údolí Lučního potoka, celkově je terén svažitý, jen směrem k Ploskovicím se vyskytují rovnější partie. Ty jsou také nejkvalitnější a ještě v nedávně minulosti byly využity jako chmelnice. Velký Újezd je situován v přehlednější krajině, kde je zastavěné území dobře čitelné, ale zase je handicapován tím, že jej tvoří dvě části – Horní a Dolní Újezd. Dolní leží na Lučním potoce, Horní stoupá do svahu směrem k západu a je zakončen areálem bývalé farmy. Právě tento areál svého času zajišťoval pracovní místa pro


14

místní obyvatele a v malé vsi byl jistým těžištěm pracovních aktivit. V Býčkovicích byl obdobný areál funkční východně od ploskovického zámeckého areálu. Zatímco první zčásti funguje v pozměněné funkční náplni, druhý je v současné době brownfieldem. Podrobnější popis historie i současného stavu území je obsažen v doplňujících průzkumech a rozborech. Přes rozdílné podmínky obou částí obce se územní rozvoj v návrhu územního plánu předpokládal víceméně rovnocenný v obou částech, bez preference jedné či druhé části, třebaže „jádrové“ část obce by zasloužila více pozornosti. Po společném jednání se obě místní části dostaly do opačného gardu. Obytná funkce. Základní koncepce rozvoje má těžiště v nabídce nových ploch pro bydlení. Počet obyvatel obce není optimální. Pokud za „počáteční“ stav vezmeme období po druhé světové válce (413 obyvatel v r. 1950), pak k současnému datu je počet obyvatel zhruba tříčtvrtinový. Zatímco Velký Újezd si po celou tuto dobu trvale udržuje něco málo přes sto obyvatel, Býčkovice prošly výraznějším poklesem (ze tří set pokles až na polovinu a nyní postupně přibývání ke dvěma stovkám). Zejména Býčkovice by tedy měly nabídnout zastavitelné plochy, tak aby se podpořil zájem o bydlení v této části obce. Velký Újezd by také měl poskytnout možnost celkový počet obyvatel navýšit, aby se zlepšila sociální soudržnost, resp. parametry této části obce, které k ní vedou. Po společném jednání, kdy bylo několik lokalit v Býčkovicích z návrhu vyjmuto na základě stanoviska dotčeného orgánu, dochází k paradoxní situaci, že větší nárůst obyvatel je nabídnut Újezdu, zatímco v Býčkovicích se navrhují plochy jen pro cca deset nových rodinných domů. Občanské vybavení. Je třeba je hodnotit velice střízlivě. Ve většině zařízení jsou obyvatelé Býčkovic závislí na výjezdu do sousedních obcí a měst, a to včetně základního školství, zdravotnictví atd. V samotných Býčkovicích je v provozu jen prodejna a hřiště. Totožná vybavenost je i ve Velkém Újezdu, kde ovšem prodejna nefunguje. Územní plán žádné nové plochy pro občanskou vybavenost nenavrhuje, ale v rámci regulativů připouští umístění staveb a zařízení občanské vybavenosti v ostatních plochách s rozdílným způsobem využití. Drobné sportovní plochy a dětská hřiště jsou umístitelná především v plochách pro bydlení a v plochách veřejných prostranství, která jsou někde vymezena explicitně, jinde jsou součástí jiných ploch. Funkce výrobní. Je reprezentována především velkým areálem ve Velkém Újezdu (Horní Újezd), který pozbyl původních funkcí a je využíván novou náplní. Tento areál je stabilizovaný a k němu je v návrhu přičleněna vedlejší (západní) plocha, jež už dnes vykazuje známky příležitostného využívání a v níž také stojí sloupový vodojem. Druhý velký areál (u ploskovického zámku) je v ruinách, je navržen k asanaci a na jeho místo se předpokládá zemědělské využití typu zahradnictví. Další produkční funkce jsou doprovodné v rámci stávajících ploch pro bydlení. Menší plochy jsou také dedikovány smíšenému bydlení, které umožní příslušnou plochu využít pro širokou škálu funkcí, mezi nimiž také mohou být funkce produkční, služby apod. Rekreační funkce. Pro rekreaci obyvatel slouží plochy sportovní (to jsou jak velká fotbalová hřiště, tak např. dětské hřiště v centru Býčkovic). Hřiště v Býčkovicích má potenciál pro komplexnější sportovně-rekreační areál, např. včetně koupaliště. Další rekreační plochy jsou součástí návrhových ploch pro bydlení, resp. ploch veřejných prostranství. Pro rekreační pohyb v přírodě je obyvatelům pří-


15

stupná okolní krajina. Nejsnáze dostupné rekreační zázemí však skýtají samotné nemovitosti pro bydlení a přilehlé pozemky. Některé z domů slouží jako objekty individuální rekreace – chalupy. Býčkovice nejsou cílem cestovního a turistického ruchu, dopadá ale na ně odlesk zámku v Ploskovicích, který je přirozeným magnetem turistů a příležitostně místem konání rozsáhlejších kulturních akcí. Určitá část zázemí areálu leží na území Býčkovic – projevem je zejm. návrh kapacitního parkoviště pro návštěvníky zámku a zmíněných akcí. Jinak území Býčkovic slouží spíše pro transfer (také od linek vlaku a autobusu) dále na sever, tedy do krajiny Středohoří. Týká se to jak pěších turistů, tak hlavně cykloturistů. Jim by obec mohla nabídnout jisté zázemí ve službách.

Ochrana a rozvoj hodnot Ochrana hodnot kulturních, přírodních i civilizačních je vyjádřena v regulativech a v rozmístění funkčních ploch (vč. zakotvení prvků ÚSES do územního plánu). Právě ochrana hodnot byla také nejvýraznějším motivem k pečlivé revizi předchozího územního plánu a k rozvaze, co z něho převzít bezezbytku a co modifikovat (zejména se to týká okolí obou zámků – v Ploskovicích i ve Velkém Újezdu). Žádná z hodnot neleží v území pro asanaci nebo přestavbu nebo jiný zásah, který by mohl tuto hodnotu ohrozit. Výjimečně jsou hodnoty, jako je například kvalitní zemědělská půda (nejmenovaná v následujícím seznamu podle ÚAP), návrhem dotčeny, neboť kupříkladu bez záboru ZPF nelze vymezení zastavitelných ploch dosáhnout. Některé aspekty ochrany hodnot (kupříkladu architektonických, ovlivnitelných volbou materiálů, stavebních prvků, barev apod.) však překračují možnosti územněplánovací dokumentace a je na stavebním úřadu, aby v rámci svých kompetencí dbal na soulad nové zástavby (přestaveb, dostaveb atd.) s původní, na hmotové řešení i podrobnější aspekty. Stejně tak se to týká i krajiny, aby např. dosadby zeleně sortimentem odpovídaly místně obvyklým skladbám, aby jakékoli záměry v území respektovaly krajinný ráz atd. Hodnotami v území jsou ty hodnoty, jež jsou definovány v územněanalytických podkladech. Zadání územního plánu vyjmenovává následující:

Přírodní hodnoty:           

NATURU 2000 – Evropsky významnou lokalitu prvky ÚSES – regionální biokoridor, lokální biokoridor, lokální biocentrum IV. zónu CHKO České středohoří chráněnou oblast přirozené akumulace vod vodní nádrž vodní tok ložisko nerostných surovin chráněné ložiskové území chráněné území pro zvláštní zásahy do zemské kůry lesní plochy vzdálenost 50 m od okraje lesa


16

Celé území obce spadá do oblasti krajinného rázu, která by měla být chráněna před znehodnocením, tj. aby nebyla snižována její přírodní a estetická hodnota. Podrobněji jsou zvláště chráněná území zmíněna v kapitole Koncepce uspořádání krajiny.

Kulturní hodnoty:  nemovité kulturní památky v k. ú. Býčkovice – výklenková kaplička (p. p. č. 588/2), výklenková kaplička (p. p. č. 690/6), výklenková kaplička (p. p. č. 691/3), venkovský dům čp. 22 (st. p. č. 6), venkovská usedlost čp. 36 (st. p. č. 30/1 a 31, p. p. č. 91, 92 a 93)  nemovité kulturní památky v k. ú. Velký Újezd – zámek čp. 1 (st. p. č. 1/1, 1/2, 1/4 a 1/5, p. p. č. 410)  archeologické naleziště

Architektonické a urbanistické hodnoty:  architektonicky významné objekty (ÚAP uvádějí devět položek, kde se ovšem opakují už výše zmíněné nemovité kulturní památky, ovšem mnohé chybně umístěné v mapě; jako jediný prvek navíc se zde vyskytuje stavba „hrázděnka“ lokalizovaná v mapě do míst, kde se žádná stavba nevyskytuje.)

Civilizační hodnoty a jejich ochrana: Za civilizační hodnoty lze považovat – nad mnohé, co už bylo zmíněno např. v kulturních hodnotách, ale i některé z přírodních hodnot – vše, co člověk na území obce vystavěl. Zejména jde o domovní a bytový fond a o veřejnou infrastrukturu, která zajišťuje jeho fungování (tedy infrastrukturu dopravní a technickou, občanské vybavení a veřejná prostranství). Některé z těchto civilizačních hodnot je ovšem možné vnímat současně negativně – zatížená komunikace, venkovní vedení elektrické energie atp., přesto jde o prvky pozitivně přispívající k udržitelnosti území a k možnostem jeho dalšího rozvoje. Některé z těchto (bývalých) hodnot jsou navrženy ke změně, k asanaci (bývalý zemědělský areál blízko ploskovického zámku), ale většinou se zde nevyskytují prvky civilizačního rozvoje, které by narušovaly tak silně harmonii sídla či krajiny, že by vyvolaly nějakou potřebu radikálního řešení. Proto jsou územním plánem respektovány a dále rozvíjeny, na některé je pohlíženo jako na veřejně prospěšné stavby.

3. Urbanistická koncepce, včetně vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a systému sídelní zeleně

Urbanistická koncepce Podkladem pro urbanistickou koncepci byla dosavadní územněplánovací dokumentace (územní plán obce a jeho změna), další materiály zpracované pro obec (zejm. projekty týkající se systémové kanalizace pro místní část Býčkovice) a detailní doplňující průzkumy a rozbory zahrnující i průzkumy te-


17

rénní. Přihlédnuto bylo i k dalším dostupným materiálům, využity byly konzultace s představiteli obce i jinými osobami. Na počátku tvorby urbanistické koncepce bylo pečlivé posouzení záměrů, které obsahuje předchozí územní plán, zejména těch, jež nebyly dosud realizovány. Bylo zváženo, jestli budou bez úprav převzaty, jestli budou modifikovány, nebo případně zcela vypuštěny a nahrazeny koncepcí jinou. Případné úpravy původní koncepce jsou komentovány dále. Stejně tak byly prověřeny požadavky občanů a obce. Býčkovice: 1. Požadavek na umožnění zástavby ploch u hřiště byl v návrhu splněn. 2. Požadavek na zastavitelnost těsného okolí hřbitova splněn nebyl – území je v ochranném pásmu hřbitova a z urbanistického hlediska není žádoucí zde povolovat stavbu jakékoli budovy. 3. Požadavek na obnovu polní cesty je plněn v rámci regulativů ploch v nezastavěném území, kde se dopravní infrastruktura připouští. Pokud obec požádá o možnost odkupu příslušných pozemků, pak by byla cesta explicitně vyjádřena a vymezena jako veřejně prospěšná stavba. 4. Požadavek obce na vymezení plochy pro přístup k vodnímu toku (v době povodní bylo nutné žádat o povolení vstupu na pozemek od pozemkového úřadu) a navazující plochy pro bydlení byl splněn. Velký Újezd: 1. Požadavek na změnu využití stavby bývalé prodejny na stavbu pro bydlení je splněn – změnu stavby umožňují regulativy příslušné plochy. Po společném jednání se opět změnily záměry na využití stavby (pro služby – palírna), a tak byla plocha překvalifikována, zařazena do plochy smíšené obytné. 2. Rozvoj bydlení směrem na východ není možné akceptovat – návrh takové plochy by si vyžádal podmíněné investice do dopravní a technické infrastruktury (např. požadavek § 20 odst. 7 vyhlášky č. 501/2006 Sb. – zpevněná pozemní komunikace alespoň 50 m od stavby, zřízení obratiště, byla-li by komunikace delší než 100 m), a to jen kvůli jedné nemovitosti v odloučené poloze, nenavazující na zastavěné území obce. Tuto rozvahu doprovázela vcelku nadstandardní metoda „od detailu ke generalizaci“. Pro všechny významnější lokality byly vyhotoveny skici v měřítku 1 : 2 000. V některých případech i v několika variantách. Všechny byly konzultovány s dopravním specialistou a předloženy k posouzení pověřenému zastupiteli (v tomto případě starostce obce). Po tomto předběžném schválení byly skici generalizovány (s vědomím, že tu kterou lokalitu je možné řešit i jiným způsobem, nebo více způsoby), tak aby nebyl v tomto ohledu územní plán „přeurčitý“, a vyjádřeny plochami s rozdílným způsobem využití. Skici tedy, aniž jsou součástí dokumentace územního plánu, ověřily, že příslušná lokalita je řešitelná, využitelná pro daný účel, napojitelná na dopravní obsluhu i na technickou infrastrukturu atd. Dále je stručně odůvodněna urbanistická koncepce jednotlivých částí obce, přičemž jednotlivé rozvojové lokality jsou popsány podrobněji dále v subkapitole o vymezení zastavitelných ploch. Býčkovice | Urbanistická struktura a architektonický výraz dosavadní zástavby je poměrně rozmanitý. Centrum tvoří relativně neuspořádaná skrumáž domů podél potoka a cest, vymezující množství veřejných prostorů. Ani pozdější zástavba, odvíjející se na sever i na jih podél průtahu silnice nevnesla do zástavby příliš řádu. Možnosti výstavby byly vždy silně limitované přírodními a terénními faktory. Tak je tomu i s návrhem zastavitelných ploch. Jsou těsně přimknuty k zastavěnému území a rozvíjejí je jen na několika místech. Jižní (B18) a severní (B11–B13) rozvojové lokality, které měly záměr finalizovat, definovat rozvojové možnosti v obou těchto směrech, byly po společném jednání z návrhu odstraněny, a tak rozvojové možností Býčkovice prakticky nemají. Lokality B2 a B10 jen


18

využívají vnitřních rezerv v zastavěném území a lokalita B1 je takovým „přílepkem“, patrně zbytkem původních rozvojových tendencí směřujících k propojení Býčkovic a Ploskovic. U Leopoldova mlýna jsou navrženy dvě rozvojové plochy (B14, B15), které jsou adicí k zastavěnému území, byly navrženy už v předchozím územním plánu a do tohoto jsou bez dalšího přejaty, stejně jako návrh vodní plochy (B16). Po společném jednání byly na základě stanoviska CHKO České středohoří také zcela eliminovány rozvojové možnosti na styku Býčkovic a Ploskovic (a to včetně lokalit na území Ploskovic) na sever od silnice III. třídy, v lokalitách, které nabízely poměrně zajímavé možnosti kombinace provozu rezidentů a návštěvníků zámku, kombinace bydlení s občanským vybavením atd. Budiž v následujícím menším písmem provedeném textu zachyceny úvahy, které se mohou jednoho dne opět stát aktuálními a mohou být inspirací při pracích na některé z budoucích ÚPD obce. Větších změn oproti předchozímu územnímu plánu však doznaly západní části obce, jež jsou v těsném kontaktu s areálem zámku v Ploskovicích, se zastavěným územím Ploskovic a navržené zastavitelné plochy lze do značné míry považovat za věc Ploskovic. Nosným prvkem tohoto území je cesta, doprovozená alejí, vycházející z historické trasy (viz mapa stabilního katastru), která směřuje k východní bráně do areálu ploskovického zámku. Dále v tomto území navrhoval předchozí územní plán dva významné prvky, které se tímto návrhem vypouštějí, respektive modifikují, ještě přesněji řečeno umisťují do nového místa: 1. Skupina rodinných domů na severu vymezených silnicí III. třídy 26110 spojující Býčkovice s Ploskovicemi a na jihu zmíněnou historickou cestou s alejí. Tato skupina domů s vlastní obslužnou komunikací (ve směru sever-jih, spojující silnici s alejí) tvořila svébytný s okolím nijak nekomunikující útvar. K areálu zámku se točila „zády“, tedy zadními partiemi zahrad. Přímý vztah neměla ani k aleji, s níž patrně byla dopravně propojena a využívala ji k obsluze (návrh točky pro vozidla se zde neobjevuje). Návrh předpokládal až 12 rodinných domů, které by ovšem měly poměrně úzké, ale hluboké parcely, vedoucí k představě téměř řadové zástavby. Vznikla by tak od ostatní zástavby zcela odtržená, segregovaná lokalita. Lokalita už byla vymezena i v katastru nemovitostí, včetně souvisejících pruhů navrhované zeleně, včetně komunikace atd. Vymezení bylo ale provedeno poměrně amatérsky, odlišně od územního plánu, kupříkladu pruhy zeleně, obklopující cestu jsou velmi nesymetrické – v šířkách od 2,7 m do 8,1 m. V územním plánu se navíc jako podmínka využití této lokality bydlení uvádí asanace stávajícího zemědělského areálu, kompostárny a skládky, kde je navržena změna funkčního využití na plochy drobného podnikání (sic!) a zahradnictví. 2. Parkoviště pro autobusy i osobní automobily. Toto parkoviště je původním územním plánem navrženo na sever od silnice III/26110, v kontaktu s fotbalovým hřištěm a areálem (dnes brownfield), který obec Ploskovice předpokládá využít pro výstavbu mateřské školy. Toto sousedství zdaleka není optimální („garáže, odstavná a parkovací stání, zejména pro nákladní automobily, autobusy, traktory a jiné dopravní prostředky, se umisťují mimo plochy bydlení, rekreace, občanského vybavení, smíšené obytné…“, § 24 vyhlášky č. 501/2006 Sb.) a navíc přístup z parkoviště do areálu zámku není jednoznačný (severní, nebo východní brána) a vždy znamená i přecházet silnici. Součástí tohoto území je ovšem také bývalá farma, jejíž plochu navrhuje asanovat předchozí i tento územní plán. Z uvedených důvodů přistupuje územní plán k tomuto území poněkud odlišně, i když zachovává navrhované funkce, umísťuje je do jiných, vhodnějších poloh. Rozhodně nesměřuje k tomu, aby srůstaly obě obce, nicméně chtěl by vytvořit „živé“ spojení mezi nimi, aniž by byla nevhodně (funkčně i vizuálně) ohrožena hodnota zámeckého areálu. Osou tohoto území je historická trasa s alejí, kolem níž by mohly vznikat plochy zahradnické výroby, sady, malé plochy specializovaných políček (experimentální výsadby) atp. Tedy takové provozy, kde se pracuje, kde se vyskytují lidé, tak aby cesta alejí nebyla cesta pustinou, ale aby byla obklopena určitým ruchem, aby byla zajímavá a aby současně sloužila ke zpřístupnění těchto provozů. V této pestré ploše jsou pak umístěny dvě jiné funkce – jednak stávající plocha bydlení, jednak navrhované parkoviště B5, B6 (s přímou vazbou na východní bránu). Nic z toho by nemělo „konkurovat“ zdi zámeckého areálu. Plocha bydlení B7 je naopak přesunuta severně od silnice, čímž ruší předchozí periferní polohu hřiště a zamýšlené mateřské školy. Tato dvě důležitá zařízení občanské vybavenosti se návrhem ploch pro bydlení stabilizují, dostává se jim vyššího významu a větší pravděpodobnosti využívání. Plochy jižně a severně od silnice tak dostaly logickou koherentní náplň a potvrzují svůj smysl i v širším územním kontextu.


19

Velký Újezd | Urbanistická struktura je charakteristická vcelku jednoduchým obestavěním cest. Historicky se ale vytvořily dvě části: Dolní Újezd se nakupil u potoka kolem zámku. V historii šlo o poměrně soběstačnou obec – zámek byl doprovozen pivovarem, mlýnem atd. Horní Újezd je jednoduchou strukturou, oboustranným obestavěním cesty. Obě tyto části spolu příliš nemluví. Zárodek vybavenosti pro ně byl v horní části – fotbalové hřiště, které velkým využíváním asi neoplývá, a prodejna, která je léta zavřená a bývala využívána k různým účelům, nyní ji majitel chce přeměnit v rodinný dům (v posledku ale zase na provozovnu). Předchozí územní plán obě části jednoduše propojil, oboustranně obestavěl místní komunikaci, jež ve směru západ-východ obě části spojuje. Poněkud problematická je ovšem navrhovaná zástavba severně od komunikace: 1. Od cesty se terén prudce zdvihá, terénní zlom je překážkou pro dopravní obsloužení případné zástavby. 2. K místu se svažuje rozlehlé pole, zástavba by vyžádala dobrá opatření proti vodě a splachům ornice do zahrad domů. 3. Zástavba by vizuálně velmi poškozovala dálkové pohledy (od okresní silnice) na zámek v údolí. Z těchto technických i urbanistických důvodů není tato část zástavby do nového územního plánu převzata. Cesta by naopak mohla být na své severní straně osázena alejí, která by jednak zpevnila „břeh“ terénního zlomu, jednak by byla oddělujícím prvkem mezi zastavěnou částí a mezi zemědělsky využívanou plochou a konečně i v perspektivním pohledu by naváděla pozornost k areálu zámku. Dále je řešena plocha výroby, její mírně rozšíření a její bezprostřední okolí, zejména plochy směrem k obytné zástavbě. Následují odůvodnění a komentáře k jednotlivým zastavitelným (i dalším vymezeným) plochám a také limity týkající se těchto ploch.

Vymezení zastavitelných ploch Výčet zastavitelných ploch se po společném jednání, v němž uplatnil své stanovisko orgán ochrany přírody, změnil: byly vypuštěny plochy B7, B11–13 (resp. B11 byla modifikována) a B18. Pro názornost jsou zastavitelné plochy znázorněny na obrázku – červeně vyznačené byly z návrhu vyjmuty.


20

V následujícím přehledu zastavitelných ploch jsou ponechány (v menším písmu) i ty vyjmuté, aby byl zřejmý původní koncept územního plánu a ten po provedených úpravách.

Býčkovice Lokalita B1 (B – plochy bydlení)  Důvod vymezení: Plocha je určena pro bydlení, podporuje pilíř sociální soudržnosti a je jednou z mála možných lokalit, kde lze vymezit zastavitelné plochy vhodně navazující na zastavěné území. Plocha je i v souladu s předchozím územním plánem.  Komentář: Plocha je určena pro 6–7 rodinných domů. Takto byla navržena v předchozím dosavadním plánu, kde se předpokládal přístup k jednotlivým nemovitostem od východu z místní komunikace. Následně byla údajně zpracována urbanistická/územní studie, která prokázala, že takováto dopravní obsluha (přes terénní zlom porostlý víceméně vzrostlou zelení) není možná. Proto navrhla vymezit místní komunikaci při západní straně lokality. Takto byla dokonce plocha parcely vydělena i v katastru nemovitostí. Tato komunikace ovšem ústí do nově navrhované trasy-aleje, která se od silnice III. třídy odpojuje ve velmi nepřehledném místě a pod velkým sklonem a není možné toto místo akceptovat pro využití automobily. Dále chybí možnost otáčení vozidel (obratiště), což by délka komunikace (přes 200 metrů) vyžadovala. A také takto nově vytýčená komunikace s jednostrannou zástavbou není příliš efektivní a navíc zakládá ideu dalšího rozšíření zástavby na západ (oboustrannou zástavbu), což není žádoucí. Proto byl prověřen způsob dopravní obsluhy a navrhuje se souběžná obslužná komunikace při východní straně lokality s napojením na stávající dopravní síť v jihovýchodní části. V severní části (v kontaktu s novou alejí) bude navrženo obratiště, To může s novou alejí být propojeno pro pěší a cyklistický provoz. Územní studie se nepředepisuje, ale v každém případě je nutné řešit celou lokalitu současně, tak aby první ze staveb v jižní části nezamezila využití zbytku lokality. Jde o jednu z mála možností (ne zcela optimální), jak zastavitelné plochy navázat na zastavěné území.  Limity: Nejsou uvedeny. Lokalita B2 (B – plochy bydlení)  Důvod vymezení: Plocha je určena pro bydlení. Jde o jednu z mála využitelných volných ploch vklíněných do zastavěného území. Ponechávat zemědělsky využívané plochy de facto v intravilánu není vhodné. Rozvoj bydlení podporuje rozvoj pilíře sociální soudržnosti.  Komentář: Lokalita je vymezena současnou obytnou zástavbou na jihu (jihovýchodě) a plochami sportu na severu. Je určena pro cca 3–6 rodinných domů. Tři domy by to byly v případě, že by byly přímo dostupné z místní komunikace při východě lokality. Další tři domy jsou umístitelné v druhé řadě v hloubi parcely (směrem na západ), což by vyžadovalo další (souběžnou) obslužnou komunikaci, která by se mohla napojovat od severu, od hřiště, ale možná také v jihovýchodním koutě lokality. V kontaktu se silnicí bude lokalita obsahovat pás ochranné zeleně (ostatně jde o území s velkým terénním zlomem, jinak nevyužitelné). Vzhledem k těmto skutečnostem je pro lokalitu požadováno zpracování územní studie, která v jakkoli jednoduché podobě určí vymezení veřejných prostranství a soukromých pozemků


21

a jejich parcelaci. Vzhledem k častějšímu výskytu povodní je potřeba také v rámci studie zvážit poměry na Lučním potoce a eventuální opatření, jimiž by se měla lokalita vybavit pro případ velké vody.  Limity: Stávající elektrické vedení VN 22 kV s ochranným pásmem – navrženo ke kabelizaci. Ochranné pásmo silnice III. třídy. Lokalita B3 (PV – plochy veřejných prostranství)  Důvod vymezení: Jde o reaktivaci původní cesty spojující obě sousední obce. Cesta kompozičně souvisí se zámeckým areálem, míří na východní bránu do areálu zámku, majíc pokračování ve vnitroareálové aleji. Cesta má význam pro pěší a cyklistické propojení sousedících obcí.  Komentář: Cesta byla vymezena předchozím územním plánem a na jeho základě už vydělena jako nová parcela v katastru nemovitostí. Do určité míry jde o počin symbolický, ale současně i praktický. Symbolika je skryta v dávné historii, kdy tudy cesta vedla, a v návaznosti na zámecký areál, kde od zámku vychází alej mířící k východní bráně. Za branou však dnes v ose stojí domek se svým pozemkem a navrhovaná cesta s alejí nenavazuje bohužel přímo na vnitroareálovou cestu a alej. Proto bude třeba v detailu citlivě navrhnout ukončení cesty u ohradní zdi, například v ní část zprůhlednit (nahradit kamennou zeď mřížovím), tak aby cesta s alejí měla jednoznačnější vztah k zámku a k zeleni uvnitř areálu. Alej je v návrhu vyznačena jako plocha veřejné zeleně lemující koridor cesty B3. Praktický význam je pochopitelně v oblasti dopravní. Ploskovice a Býčkovice společně budují koncept pěších a cyklistických tras, zejména jde o kvalitní zpřístupnění nádraží pro obyvatele i návštěvníky obou obcí.  Limity: Vodovodní řad, část lokality v území s možnými archeologickými nálezy. Lokalita B4 (PV – plochy veřejných prostranství)  Důvod vymezení: Plocha vymezuje stávající užívanou cestu podél zdi zámeckého areálu. Cesta není vymezena v katastru nemovitostí. Jde o důležitou propojku od plochy B3 a od severovýchodních partií Ploskovic směrem na jih (nádraží). Je využitelná zejména pro pěší a cyklistický provoz.  Komentář: Cesta je prakticky funkční, jen není vydělena v katastru nemovitostí  Limity: Vodovodní řad, část lokality v území s možnými archeologickými nálezy. Lokalita B5 (DS – plochy dopravy silniční)  Důvod vymezení: Plocha je určena pro parkování návštěvníků zámku a zde pořádaných kulturních a společenských akcí. Ploskovice nedisponují vhodnou plochou, proto je umístěna zde.  Komentář: Dosavadní parkovací kapacity (na návsi Ploskovic) jsou nedostatečné, zvláště pro turistickou sezónu a pro nárazově konané akce v areálu zámku. Proto už předchozí územněplánovací dokumentace Býčkovic (na území Ploskovic vhodné místo není) navrhovala parkoviště pro cca 10 autobusů a 30 osobních automobilů. Navrhováno bylo severně od silnice v nevhodném sousedství fotbalového hřiště a budoucí mateřské školy. Z těchto důvodů je plocha navržena v novém místě – v těsnějším kontaktu s areálem zámku, bezprostředně ve-


22

dle východní brány. Její kapacita je cca 15 stání pro autobusy a kolem 70 míst pro osobní automobily. Vjezd je v místě dnešní křižovatky při západním okraji, tj. při ohradní zdi – vjezd je sdružen s obsluhou dalších ploch, plochy pro bydlení, bývalé farmy atd. Pokud se ukáže nárůst turistického ruchu a zvýšení frekvence a návštěvnosti kulturně-společenských akcí a nebude-li kapacita této plochy dostatečná, lze ve druhé etapě parkoviště rozšířit o plochu B6.  Limity: Část lokality leží v území s možnými archeologickými nálezy. Ochranné pásmo silnice III. třídy. Lokalita B6 (DS – plochy dopravy silniční)  Důvod vymezení: Viz lokalita B5.  Komentář: Viz lokalita B5. Tato plocha je druhou etapou (rozšířením) plochy B5. Její kapacita je cca 15 míst pro autobusy a 50 míst pro osobní automobily.  Limity: Ochranné pásmo silnice III. třídy.

Lokalita B7 byla po společném jednání z návrhu odstraněna. Lokalita B7 (B – plochy bydlení)  



Důvod vymezení: Plocha je náhradou za jinou plochu umístěnou v původním územním plánu. Rozvíjí pilíř sociální soudržnosti. Zlepšuje využitelnost okolní vybavenosti (hřiště, mateřská škola) nacházející se na území Ploskovic. Komentář: Plocha je de facto rozvojem pro Ploskovice. Oproti původnímu návrhu územního plánu si vyměnila místo s plochou pro parkování. Dostala se do logičtější polohy v sousedství hřiště a zamýšlené mateřské školy (na území Ploskovic), které jinak byly na periferii, a zvýšila jejich význam a využití. Dopravně je plocha obsloužena ze stávající a návrhem rozšířené komunikace (plocha B8). Vzhledem k velikosti plochy je potřeba zpracovat územní studii, která rozliší pozemky veřejného zájmu (veřejná prostranství, zeleň, dětská hřiště, dopravní plochy pro parkování – pro plochy bydlení i pro mateřskou školu atd.) a soukromé pozemky a v souladu s legislativou zajistí potřebné plochy veřejných prostranství. Směrem k jihu je plocha odsazena od silnice pruhem veřejného prostranství, který může zahrnovat souběžnou obslužnou komunikaci pro nejjižnější řádku rodinných domů, ale také zeleň. Kapacita lokality je kolem 20 rodinných domů. Limity: Nejsou uvedeny.

Lokalita B8 byla po společném jednání z návrhu odstraněna. Lokalita B8 (PV – plochy veřejných prostranství) 





Důvod vymezení: Plocha rozšiřuje stávající obslužnou komunikaci, tak aby tento veřejný prostor splňoval parametry pro obsluhu všech okolních ploch včetně vedení cyklostezky směrem na sever. Současně plocha odsazuje plochy pro bydlení B7 od průtahu silnice III. třídy. Komentář: Veřejné prostranství rozšiřuje stávající poměrně úzkou víceméně polní cestu tak aby se z ní stala „páteřní“ obslužná komunikace – z níž budou na západ přístupné hřiště, mateřská škola a několik rodinných domů a na východ pak celá čtvrť cca 20 rodinných domů. Součástí veřejného prostoru krom samotné komunikace může být zeleň (kupříkladu středová alej), mohou zde být parkovací stání pro obytné plochy i pro mateřskou školu, ta ale také mohou být umístěna v přidružené ploše pro bydlení. Plocha B8 je přidružena k sousední ploše B7 v povinnosti zpracovat pro ně územní studii. Limity: Ochranné pásmo silnice III. třídy. Velmi malá část lokality (jihozápadní) leží v území s možnými archeologickými nálezy.


23

Lokalita B9 (B – plochy bydlení)  Důvod vymezení: Plocha byla vymezena už předchozím územním plánem na požadavek majitele souvisejícího pozemku zahradnictví. Navazuje na zastavěné území, je dopravně obsloužená.  Komentář: Plocha se vyděluje z dosavadního pozemku zahradnictví a bude sloužit jeho majitelům. Dostupná je stávající obslužnou komunikací.  Limity: Území s možnými archeologickými nálezy. Část lokality leží v ochranném pásmu hřbitova. Lokalita B10 (B – plochy bydlení)  Důvod vymezení: Plocha se nachází v zastavěném území a je vhodné ji využít pro výstavbu. Návrh pochází už z předchozího územního plánu.  Komentář: Plocha je dnes využívána pro zemědělské účely, druhem pozemku jde o sad. Funkčně i majetkově plocha navazuje na nemovitosti při jižním okraji. Původní územní plán navrhoval přímý přístup z průtahu silnice. Ten však nejspíše nebude možný kvůli velkému převýšení. Bude patrně nutno řešit přes jižní nemovitost, tak aby byly splněny všechny předpisy dopravní dostupnosti (zpevněná pozemní komunikace na 50 m od stavby).  Limity: Ochranné pásmo silnice III. třídy.

Lokalita B11 byla po společném jednání z návrhu odstraněna a nahrazena plochou novou ve značně redukované podobě. Lokalita B11 (B – plochy bydlení) 





Důvod vymezení: Plocha spolu s plochami B12 a B13 tvoří jeden celek, tj. novou rozvojovou lokalitu pro bydlení. Úměrný rozvoj bydlení je v Býčkovicích žádoucí. Vedle plochy B1 a B18 jde patrně o jedinou plochu, o niž lze současné zastavěné území rozšířit (ostatní plochy B2 a B10) jsou de facto prolukami. Komentář: Směrem k severu se Býčkovice rozrůstaly jen asymetricky, při jedné straně silnice několika jednotlivými domy. Tato plocha „dorovnává“ tuto asymetrii, ukončuje možný rozvoj obce tímto směrem. Plocha je určena pro 4–6 rodinných domů. Může jít jen o jednu řádku domů (cca 4 RD), nebo mohou být ještě asi dva domy ve druhé, jižnější řadě. Způsob zastavění nemá příliš variant, je jednoduchý, proto není pro plochu požadována územní studie. Limity: Ochranné pásmo silnice III. třídy. Meliorovaná plocha, závlahový systém.

Lokalita B11 (VS – plochy výroby a skladování)  Důvod vymezení: Plocha navazuje na západně položenou (přes silnici) plochu bydlení a zajišťuje aktivity spojené s obhospodařováním pozemků majitele.  Komentář: Plocha je v tomto rozsahu a ve způsobu využití převzata z předchozího územního plánu. Tam je vedena jako plocha 10b s využitím VZP, tedy plochy zemědělské výroby a podnikání. Této náplni je velmi obdobná plocha výroby a skladování (VS), která je zde aplikována.  Limity: Ochranné pásmo silnice III. třídy. Meliorovaná plocha, závlahový systém.

Lokalita B12 byla po společném jednání z návrhu odstraněna – je opodstatněná jen v souvislosti s plochami B11 a B13.


24

Lokalita B12 (PV – plochy veřejných prostranství)   

Důvod vymezení: Plocha je určena zejména pro místní komunikaci, jež obslouží na jihu plochu B11 a na severu B13. Komentář: Plocha je vymezena v souběhu s vedením elektrické energie, které by ovšem mohlo/mělo být v tomto úseku uloženo do země. Limity: Stávající elektrické vedení VN 22 kV s ochranným pásmem. Meliorovaná plocha, závlahový systém. Ochranné pásmo silnice III. třídy.

Lokalita B13 byla po společném jednání z návrhu odstraněna. Lokalita B13 (B – plochy bydlení)   

Důvod vymezení: Viz plocha B11. Komentář: Plocha je určena pro cca 4 rodinné domy. Limity: Ochranné pásmo stávajícího elektrického vedení VN 22 kV. Ochranné pásmo silnice III. třídy. Meliorovaná plocha, závlahový systém.

Lokalita B14 (B – plochy bydlení)  Důvod vymezení: Plocha je převzata z 1. změny územního plánu obce (2009). Byla zařazena na žádost majitele pozemků. Jde o přiměřené rozšíření lokality Leopoldova mlýna.  Komentář: Lokalita navazuje na zastavěné území. Leží při silnici, případně místní obslužné komunikaci. Je určena pro cca 2 rodinné domy.  Limity: Ochranné pásmo silnice III. třídy. Lokalita B15 (B – plochy bydlení)  Důvod vymezení: Plocha je převzata z 1. změny územního plánu obce (2009). Byla zařazena na žádost majitele pozemků. Jde o přiměřené rozšíření lokality Leopoldova mlýna.  Komentář: Lokalita navazuje na zastavěné území. Leží při silnici, případně místní obslužné komunikaci. Je určena pro cca 2 rodinné domy.  Limity: Ochranné pásmo silnice III. třídy. Lokalita B16 (W – plochy vodní a vodohospodářské)  Důvod vymezení: Rybník je převzat z 1. změny územního plánu obce Býčkovice (2009).  Komentář: Rybník je v souladu s vedením biokoridoru. Bude zachován vodní režim toku, rybník bude proveden jako obtočný.  Limity: Nejsou uvedeny. Lokalita B17 (PV – plochy veřejných prostranství)  Důvod vymezení: Plocha je určena především k umístění dopravní infrastruktury, navazuje na už existující úsek komunikace a prodlužuje jej. Zajistí dopravní dosažitelnost potoka, příp. komfortněji obslouží plochy zahradnictví.  Komentář: Zárodek komunikace už existuje. Zajišťuje dopravní obsluhu areálu zahradnictví. Obci ale výrazně chybí možnost přístupu k potoku (údržba břehů, čištění dna atp.). Takto prodloužená trasa současně dobře obslouží celou plochu zahradnictví (kde se muselo spolé-


25

hat na vnitroareálové účelové komunikace s napojením v jediném bodě – na jihozápadě areálu). Plocha je v souvislosti se zúžením funkčního zařazení a se změnou z místní obslužné na účelovou komunikaci náležitě upravena, tj. zejm. zúžena.  Limity: Ochranné pásmo hřbitova. Větší část lokality leží v území s možnými archeologickými nálezy.

Lokalita B18 byla po společném jednání z návrhu odstraněna. Lokalita B18 (B – plochy bydlení)  



Důvod vymezení: Plocha je vhodná pro rozvoj bydlení. Všechny parametry jsou příhodné. Komentář: Spolu s plochami plochou B1 a plochami na severu představuje v podstatě jedinou rozvojovou možnost samotných Býčkovic (nepočítaje v to „ploskovickou“ lokalitu B7). Plocha navazuje na areál zahradnictví a sama leží na úrodných půdách, čehož může využít pro vymezení poměrně velkých parcel (cca 10 rodinných domů s rozlohami pozemků kolem 2 tis. m2). Nemělo by tedy jít o „městskou“ čtvrť, ale o pozemky, které vedle obytné funkce umožní pěstování plodin nebo založení menších sadů na zahradě atd. Celkově má plocha přes dva hektary a tedy pro ni je potřeba vymezit veřejné prostranství v příslušné velikosti. To je zajištěno sousední plochou Z5. O rozvoj lokality má obec kontinuální zájem, i když se tento záměr do předchozího územního plánu nedostal. Limity: Území s možnými archeologickými nálezy.

Velký Újezd Lokalita V1 (B – plochy bydlení)  Důvod vymezení: Plocha je v podstatě jedinou možnou rozvojovou plochou ve Velkém Újezdu. Urbanisticky vhodně propojuje obě jeho části. Podporuje sociální pilíř a celkovou udržitelnost rozvoje v této části obce.  Komentář: Plocha už byla pro bydlení určena předchozím územním plánem. Byla členěna na dvě etapy – severní polovina měla přístup ze severu, z místní komunikace, pro jižní část se navrhovalo ovšem její dopravní obsloužení přímo ze silnice III. třídy, což není nejen vhodné, ale v konkrétních podmínkách ani možné (terénní převýšení). Proto je vhodné ji celou dopravně napojit od severu, tj. z místní komunikace Dolního Újezdu. Jakási páteřní trasa by mohla tangovat veřejný prostor V2 a pokračovat dále k jihu, případně až k navrhované čistírně odpadních vod. Příslušný podíl veřejných prostranství pro plochu zajišťuje plocha V2. Plocha by měla být směrem na západ vybavena pěším propojením (směrem k hřišti, k autobusové zastávce při silnici, do Horního Újezdu). Využitelnost lokality je v některých místech mírně limitována – týká se to jak strany sousedící se silnicí (tam je terénní zlom), tak s místem přimykajícím ke křižovatce silnice se severní místní komunikací – tam je také problém terénní, navíc je zde řešeno odvedení dešťové vody. Kapacita lokality je cca 16 rodinných domů. Pro takto rozsáhlou lokalitu v zájmu jednotného vyřešení dopravy a napojení na sítě a vymezení veřejných a soukromých pozemků je požadováno zpracování územní studie.  Limity: Ochranné pásmo silnice III. třídy. Část lokality leží v území s možnými archeologickými nálezy. Část lokality leží v chráněném ložiskovém území


26

Lokalita V2 (PV – plochy veřejných prostranství)  Důvod vymezení: Plocha veřejného prostranství je de facto součástí lokality V1 a naplňuje tak také požadavek vymezení ploch veřejných prostranství v závislosti na rozsahu ploch pro jiné funkce (§ 7 vyhlášky č. 501/2006 Sb.).  Komentář: Plocha už byla navržena v předchozím územním plánu, byla ovšem určena pro sport. Sportu je už věnováno fotbalové hřiště při silnici v Horním Újezdu. Hřiště se může časem proměnit v soustavu více univerzálních hřišť, kurtů apod. a skutečný fotbal ponechat pro hřiště v Býčkovicích. Tím by dokonale plnilo funkce pro celý Velký Újezd. Plocha V2 proto je navržena obecněji jako veřejné prostranství, které by jednak mohlo zčásti zahrnovat plochy dopravní (parkoviště pro tuto obytnou zónu), zčásti plochy zeleně a dětských hřišť, tedy funkce dobře využitelné obyvateli nové čtvrti. Současně plocha navazuje na další zelenou plochu, která by mohla být pojata jako důkladně udržovaná pobytová louka a tvořit tak jakési zázemí plochy V2. Plocha V2 má také funkci bariéry odcloňující novou čtvrť rodinných domů V1 od dosavadní plochy-reliktu bývalých zemědělských výrobních funkcí (čistička chmelu?).  Limity: Území s možnými archeologickými nálezy. Lokalita V3 (SO – plochy smíšené obytné)  Důvod vymezení: Plocha bývala využívána. Je prolukou mezi výrobním areálem a obytnou zástavbou. Je vhodná k opětovnému využití.  Komentář: Plocha nese stopy bývalého využívání. Je zarostlá a tu a tam má zpevněné plochy. Funkčně je zařazena do ploch smíšených obytných, tak aby se zvětšilo spektrum možného využití. Může zde být ve vazbě na sousední areál lokalizována funkce výrobní (příp. různé druhy služeb), taková, která nebude negativně působit na sousedící stávající obytnou zástavbu. Stejně tak zde mohou být umístěny pozemky pro obytné stavby (cca 3 rodinné domy, ale také třeba jen jedna větší usedlost s hospodářským zázemím – např. chovem koní apod.). Pro bydlení tato vyvýšená poloha nad obcí může být atraktivní. Přístupná je jak z jihu ze stávající místní obslužné komunikace, tak z plochy V4, jejíž hlavní funkcí bude doprava.  Limity: Chráněné ložiskové území. Potenciální sesuvné území. Lokalita V4 (PV – plochy veřejných prostranství)  Důvod vymezení: Plocha je především určena pro umístění pozemní komunikace, jež bude obsluhovat plochu V3.  Komentář: Plocha je primárně zamýšlena pro umístění pozemní komunikace. Stejně tak ale může plocha obsahovat pás ochranné zeleně oddělující plochu V3 od obytné zástavby v případě, že by plocha V3 byla využita pro jiné než obytné účely.  Limity: Chráněné ložiskové území. Část lokality leží v potenciálním sesuvném území. Lokalita V5 (PV – plochy veřejných prostranství)  Důvod vymezení: Plocha je určena pro umístění pozemní komunikace. Návrh pochází z předchozího územního plánu.


27

 Komentář: Předchozí územní plán počítal s velkou intenzifikací výrobního areálu. Existovaly zde také záměry na umístění bioplynové stanice. Proto se dala očekávat zvýšená dopravní zátěž, již měla řešit tato nová komunikace. Takové nároky na dopravní infrastrukturu se nepředpokládají, přesto je z minulého územního plánu komunikace „pro jistotu“ ponechána, tak aby nebylo třeba v případě její potřeby zpracovávat změnu územního plánu.  Limity: Chráněné ložiskové území. Část lokality leží v ložisku cihlářských surovin. Lokalita V6 (VS – plochy výroby a služeb)  Důvod vymezení: Plocha je rozšířením současného areálu výroby a služeb. Je už částečně využita, jde tedy také o sladění se stávajícím stavem.  Komentář: V současné době v ploše stojí už nevyužívaný vodojem a je částečně využívána patrně jako zázemí vedlejšího areálu. Je tedy o ni areál rozšířen tak aby užívání plochy bylo legalizováno.  Limity: Chráněné ložiskové území.

Vymezení ploch přestavby Plochami přestavby jsou podle § 43 stavebního zákona plochy vymezené ke změně stávající zástavby, k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území. Parametry této definice splňuje v Býčkovicích jedna plocha, a to bývalý areál živočišné zemědělské výroby východně od areálu ploskovického zámku. Plocha je dnes devastovaná, stojí zde zbytky původních staveb. Plochu je třeba asanovat, opět využít, ale pro jiné účely – návrat živočišné výroby není žádoucí. Proto jí byla navržena funkce ploch zemědělských s intenzivním využitím.

Vymezení systému sídelní zeleně V Býčkovicích se územním plánem nevytváří žádný nový systém sídelní zeleně (tedy zeleně uvnitř sídla, v zastavěném území a zastavitelných plochách). Ten se stal přirozenou součástí sídla jako rostlého organismu. Je vázán především na okolní přírodní prvky. Většinu zastavěného území tvoří soukromé parcely s rodinnými domy, které nejsou z hlediska zeleně územním plánem ovlivnitelné, které ovšem přirozeně zeleň zahrnují. Nejvýznamnějšími vegetačními prvky jsou tedy doprovod Lučního potoka a dále masiv zeleně využitý pro umístění regionální biokoridoru (při východní hranici obce). U zastavitelných ploch se také předpokládá určitý podíl zeleně – u ploch menších opět jen soukromé na pozemcích rodinných domů, u ploch větší pak i určitý díl zeleně veřejné na veřejných prostranstvích. Důraz je položen i na zeleň, která by měla vhodně doprovázet všechny silnice a cesty. Vzhledem k tomu, že vyhláška č. 501/2006 Sb. nedefinuje plochy zeleně, byla využita plocha veřejných prostranství pro definování určitého klonu, který zahrnuje zvýšený podíl zeleně velmi různého charakteru (PVz – plochy veřejných prostranství s převahou zeleně). V tomto režimu jsou navrženy čtyři nové plochy:


28

Lokalita Z1 (PVz – plochy veřejných prostranství s převahou zeleně)  Komentář: Plochy v nivě Lučního potoka, které v minulém územním plánu byly navrženy pro sportovní využití. Tento návrh využití poněkud upravuje a spíše pro plochy v meandru potoka předpokládá využití pro zeleň, která může být přístupná, ale nevyužívaná nějakým intenzivním způsobem.  Limity: Místní biokoridor. Lokalita Z2 (PVz – plochy veřejných prostranství s převahou zeleně)  Komentář: Viz komentář u lokality Z1.  Limity: Místní biokoridor. Lokalita Z3 (PVz – plochy veřejných prostranství s převahou zeleně)  Komentář: Plocha, která je částečně už vymezena v katastru nemovitostí (jižně od budoucí cesty) a která obklopuje plochu pro vymezení cesty, má být využita pro výsadbu aleje podél navrhované cesty, pokud to umožní jiné podmínky, zejména limity spojené s uloženou infrastrukturou (vodovod). Zeleň tady má funkci především doprovodu pozemní komunikace, funkci estetickou a krajinotvornou.  Limity: Nejsou uvedeny. Lokalita Z4 (PVz – plochy veřejných prostranství se zvýšeným podílem zeleně)  Komentář: Pás ochranné zeleně široký 15 metrů, který izoluje plochu smíšenou obytnou od plochy výroby a služeb. V případě, že by plocha V3 byla také využita pro účely výroby a služeb, může plocha Z4 být přidruženým a rozšiřujícím prostorem pro souběžnou obslužnou komunikaci.  Limity: Nejsou uvedeny.

Lokalita Z5 byla po společném jednání z návrhu odstraněna, neboť doprovázela (také vyřazenou) plochu B18. Lokalita Z5 (PVz – plochy veřejných prostranství se zvýšeným podílem zeleně) 



Komentář: Jde o poměrně rozsáhlou plochu, která ovšem zahrnuje plochy a zeleň různých funkcí. Západní, nejrozlehlejší ucelená partie je umístěna v ochranném pásmu hřbitova a vytváří bariéru mezi hřbitovem a řadou rodinných domů. Při silnici a u parkovacího pruhu u hřbitova může být pás zeleně využit jako zeleň pobytová pro návštěvníky hřbitova, s výtvarným dílem apod. Střední část by mohla být volně přístupným sadem, který by přešel opět v intenzivněji využívanou východní partii, kde by bylo možné umístit nějaké dětské minihřiště dosti přírodního charakteru. Další část lokality Z5 lemuje z jihu plochu pro bydlení a vytváří tak bariéru od polí, možná i příležitost k výsadbě stínících dřevin. Na východě pak zeleň přechází do přirozeného vegetačního doprovodu potoka. Limity: Malá část lokality leží v území s možnými archeologickými nálezy.


29

4. Koncepce veřejné infrastruktury, včetně podmínek pro její umísťování Občanské vybavení Vzhledem k velikosti obce je počet a rozsah zařízení občanské vybavenosti v obci poměrně malý. Podrobný přehled poskytují doplňující průzkumy a rozbory. Dva druhy občanské vybavenosti existující na území obce jsou z územních hledisek odlišné, takže pro ně byly definovány samostatné plochy s rozdílným způsobem využití (sportovní plochy a hřbitov). Ostatní zařízení občanské vybavenosti jsou (a nová mohou být) součástí zastavěného území a zastavitelných ploch v různých typech ploch s rozdílným využitím. Typicky například budova obecního úřadu, zahrnující také smíšenou prodejnu a klubovnu spolků, je součástí plochy smíšené obytné. Do občanské vybavenosti mohou být zahrnuty další stavby a zařízení, které jsou (nebo mohou být) lokalizovány v plochách veřejných prostranství. Ze stávajících zařízení je to dětské hřiště na ploše vedle obecního úřadu. Z návrhových ploch se to týká zejména plochy V2 pro veřejné prostranství.

Technická infrastruktura Územní plán využívá už zpracovanou dokumentaci týkající se technické infrastruktury, a to jednak Program rozvoje vodovodů a kanalizací Ústeckého kraje, jednak projektovou dokumentaci na kanalizaci Býčkovic, dále vychází z předchozího územního plánu (koncepce plynovodu) a další části vznikly na základě konzultací s projektantem-specialistou (kanalizace Velký Újezd). Vodovod | Místní část Býčkovice jsou od roku 1972 napojeny na skupinový vovodovod Ploskovice. Zásobován je ze zářezů v Myšticích a ze zářezu Rabalka. Jímání zajišťují vodojemy Ploskovice (60 + 2 × 50 m3). Ze zásobního řadu DN 150 do Ploskovic je odpojen řad PVC DN 110 pro Býčkovice, který do obce přichází od západu přes zámeckou zahradu v souběhu s navrhovanou historickou trasou mířící k východní bráně zámeckého areálu. Vodovod je řešen jako požární. Hladina vodojemu je na 274 m n. m. Většina zastavitelných ploch je bezproblémově zásobitelná. Výška vodojemu je však limitující např. pro zásobování Leopoldova mlýna (lokality B14, B15), kde budou nadále využívány lokální zdroje vody. Místní část Velký Újezd byla zprvu závislá na vlastních zdrojích vody (studna v údolí Lučního potoka). Voda byla jímána v kulovém věžovém vodojemu situovaném nad obcí u zemědělského areálu. Stav vodovodu i kvalita vody nebyly vyhovující. Proto byl v roce 2007 realizován nový vodovodní rozvod (tento vodovod ještě není uveden v Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Ústeckého kraje.) Vodovodní zásobní řad (Pe DN 80) je napojen na skupinový vodovod Litoměřice–Zahořany. Na zásobní řad navazují vlastní rozvody vody po sídle (Pe DN 63–80, v délce cca 600 m). Vodovod není řešen jako požární. Vodovod má dostatečný hydrostatický tlak (0,5 MPa) a nové lokality (V1, V3) je možné bez problémů napojit. Další, menší lokality (Leopoldův Mlýn, Luční Mlýn aj.) nejsou na vodovodní síť napojeny, nadále budou využívat individuální zdroje vody. V území se také vyskytují prvky závlahové systému, dnes patrně už nevyužívaného – pod vodní nádrží v Býčkovicích stojí stavba dnes nefunkční čerpací stanice, na niž navazují příslušné rozvody. Další prvky závlah uvádějí ÚAP v místě lokality B11 bez zjevného napojení na vodní zdroj. Pokud by jaká-


30

koli zastavitelná plocha nebo jiný záměr v území byla ve střetu s těmito prvky, je nutné je prověřit, eventuálně zajistit jejich funkčnost. Kanalizace | Pro místní část Býčkovice je vypracována dokumentace k žádosti o vydání územního rozhodnutí a projektová dokumentace na kanalizaci (Ing. Michal Jeřábek, Indors, Litoměřice 2009). Jde o oddílnou kanalizaci, dešťové vody jsou vsakovány místně. Výňatky z dokumentace: Navrhuje se systémová kanalizační síť přečerpávající odpadní vody do ČOV v Ploskovicích. Síť tvoří část gravitační, tři čerpací stanice a tři větve výtlaků. ČOV v Ploskovicích je navržena pro 400 EO, jde o popílkovou filtraci. Budou-li na ni napojeny i Býčkovice, vyžádá si to zvýšení kapacity a celkovou rekonstrukci čistírny – nahrazení kompaktní čistírnou s aktivačním systémem. Uvažována byla také možnost nahradit v Ploskovicích čistírnu čerpací stanicí a přečerpávat splaškové vody do ČOV v Litoměřicích. Gravitační kanalizační síť je z kanalizačních plastových trub (polypropylenu PP) s vnitřním průměrem min. DN 250. Má celkovou délku 2 212 m. Na síti je 63 revizních a lomových šachet. Páteřní je stoka A, která má přítoky AB, AC a AD. Ze severní části obce odvádí splaškové vody páteřní stoka B, jež má přítoky BA, BB a BC. Ze severní části obce budou splašky přečerpávány ČSOV 1 do hlavní ČSOV 2, kam jsou z ČSOV a výtlakem č. 3 čerpány vody z rekreačních objektů umístěných na pravém břehu Lučního potoka. Součástí gravitační sítě je stoka C v jihovýchodní části Ploskovic (má délku 435 m). Kanalizační výtlak 1 (122 metrů délky) – tlakové potrubí HDPE DN 80 Kanalizační výtlak 2 (793 metrů délky) – tlakové potrubí HDPE DN 80 Kanalizační výtlak 3 (86 metrů délky) – potrubí HDPE DN 50. Přepokládá se asi 60 přípojek z PVC DN 150 a DN 200 Součástí kanalizačních výtlaků jsou dvě centrální čerpací stanice odpadních vod 1 a 2 a jedna malá domovní čerpací stanice. Všechny vyžadují připojení k elektrické energii. Výpočet množství odpadních vod Výhledový počet stálých obyvatel napojených na ČOV v obci Býčkovice po roce 2015 je 298. Předpokládaná potřeba vody na obyvatele: 110 l/os/den (specifická produkce odpadních vod na 1 obyvatele určená ze současných poznatků odběru vody) s daným výhledem Q24 = 0.110 * 298 = 32,8 m3/den = 1.37 m3/hod = 0.380 l/s Qd (kd = 1,5) = 49,2 m3/den = 2,05 m3/hod = 0,569 l/s Qmax (khmax = 2,2) = 3,0 m3/hod = 0,837 l/s Počet časově omezených obyvatel (rekreace) po roce 2015 cca 70 obyv. Předpokládaná potřeba vody na obyvatele: 50 l/os/den Q24 = 0,050 * 70 = 3,5 m3/den = 0,15 m3/hod = 0,042 l/s Qd (kd = 1,5) = 5,25 m3/den = 0,22 m3/hod = 0,061 l/s Qmax (khmax = 2,2) = 0,33 m3/hod = 0,092 l/s Pro stanovení maximální hodinové potřeby vody je stanoven součinitel hodinové nerovnoměrnosti (do tisíce obyvatel) podle ČSN 75 6101 tab. 1.

Pro místní část Velký Újezd je navržen gravitační kanalizační systém s likvidací odpadních vod v kořenové čističce. Tento druh čištění vod je výhodný: nenarušuje ráz krajiny, čistí odpadní vody s nízkou koncentrací organických látek, dobře se vyrovnává s kolísavým množstvím a jakostí vody, má nízké náklady na údržbu. Kanalizační síť pro Velký Újezd bude kopírovat páteřní komunikaci. V úsecích u Lučního potoku bude nutno v projektové dokumentaci prověřit, zda zde bude dostatečný spád. Objekty na levém břehu Lučního potoku budou řešeny gravitační kanalizací a přečerpávány do kanalizace na pravém břehu (na břeh s ČOV). V případě budování kořenové ČOV je předpokládaná velikost nátoku odpadních vod v konečném stavu od cca 160 EO. Plocha čistírny vyžaduje 4–5 m2 na EO. To odpovídá ploše cca


31

800 m2. Kořenové pole by tedy mohlo zaujímat obdélník o rozměrech cca 20 × 40 m, případně dvě plochy patřičně rozdělené (15 × 27 × 2 pl.). Pro předčištění je možné využít např. štěrbinovou nádrž. Pro další, menší lokality, které nejsou v dosahu systémové kanalizační sítě, se předpokládají malé čistírny odpadních vod, případně jímky s následným vyvážením. Elektrická energie | Ze systému 22 kV jsou napájeny distribuční trafostanice a jedna pro areál dřívější farmy: TS LT 0032 (v centru obce při cestě k hřišti), TS LT u čerpací stanice (při pěších průzkumech číslo nezjištěno), TS LT 0179 (v rámci farmy ve Velkém Újezdu), TS LT 0195 (zděná TS ve Velkém Újezdu, v části Horní Újezd). Lokalita Leopoldův mlýn je napojena na trafostanici na území Ploskovic. Býčkovice / V návrhu územního plánu pro společné jednání měly zastavitelné plochy kapacitu až 60 rodinných domů. Na tento počet byl proveden orientační výpočet nárůstu zatížení bytových odběrů. Konstatovalo se, že nárůst mohou pojmout stávající, případně posílené, distribuční trafostanice. To bude splněno tím spíše, pokud počty rodinných domů klesnou v Býčkovicích na cca 10 domů (viz také dále výpočet pro Velký Újezd převyšující svým rozvojem Býčkovice). Regulativy umožňují umístit technickou infrastrukturu (tedy včetně trafostanic a potřebných vedení) prakticky ve všech plochách s rozdílným způsobem využití. Detailní řešení je ponecháno na následné projektové dokumentaci. V zájmu efektivního využití lokality B2 je navržena kabelizace stávající nadzemního vedení VN 22 kV. Lokalizaci přeložky upřesní územní studie, která je pro tuto zastavitelnou plochu požadována. Velký Újezd / Navrhují se zastavitelné plochy s kapacitou cca 19 rodinných domů. Dále se navrhuje rozšíření plochy výroby. Pokud by v ní vznikla zařízení nárokující potřebu elektrické energie, bude nárůst spotřeby pokryt stávající trafostanicí v areálu bývalé farmy (s případným posílením). Výpočet nárůstu zatížení bytových odběrů PC1 = pmbC1 × fbC1 × nC1 = 13,2 × 0,17 × 19 = 43 kW Určení počtu transformátorů t = PC1 / (Si × 0,95 × 0,7) = 0,16 Toto zvýšení spotřeby zajistí stávající trafostanice (příp. jejich posílení).

Zásobování plynem | Podle údajů z předchozího územního plánu byl v roce 1995 zpracován generel plošné plynofikace Býčkovic, Velkého Újezdu a lokality nádraží. S přívodem plynu do území se počítalo buď rozšířením středotlaké sítě Ploskovic (VTL RS Žitenice), nebo ze Zahořan (VTL RS Zahořany). Přepokládaly se následující odběry: 30 tis. m3/rok Býčkovice – komerce 16 m3/h 123 tis. m3/rok Býčkovice – bydlení 91 m3/h 86 tis. m3/rok Velký Újezd – komerce 33 m3/h 78 tis. m3/rok Velký Újezd – bydlení 62 m3/h V územním plánu bylo akceptováno připojení z Ploskovic. Tento návrh je převzat i do této ÚPD, i když jde patrně o záměr z ekonomických důvodů těžko realizovatelný, tím spíše, pokud se oproti dokumentaci pro společné jednání předpokládá menší nárůst v počtech obyvatel.


32

Nakládání s odpady | Likvidaci odpadů má obec smluvně zajištěnou s příslušnými firmami. Běžný směsný odpad akumulovaný ve sběrných nádobách vyváží Technické služby Lovosice. Firma BEC Lovosice pak v různých intervalech (týdně, čtrnáctidenně, měsíčně) vyváží kontejnery na tříděný odpad, jež jsou rozmístěny po obci (v samotných Býčkovicích, a ve Velkém Újezdu jak v Dolním, tak Horním). V delších intervalech se pak vyváží: nebezpečný odpad dvakrát ročně, velkoobjemový odpad dvakrát ročně (jednou přistavením velkoobjemového kontejneru, jednou objížďkou po vsi). Sběrný dvůr obec neprovozuje. Obec má i smlouvu o likvidaci biologického odpadu – tu však nevyužívá, majitelé nemovitostí samy biologický odpad kompostují.

Dopravní infrastruktura Silniční síť | Základem silniční sítě v obci je silnice I. třídy I/15, která území protíná ve směru východzápad. Tato komunikace zajišťuje kvalitní dopravní spojení s okresním městem, zpřístupňuje občanskou vybavenost, pracovní příležitosti atp. Má poměrně silné zatížení – prochází však nezastavěným územím obce a bezprostřední dopad má jen na jeden rodinný dům a na budovu nádraží (dnes užívanou k obytným účelům). Silnice má vyhovující stav, případné úpravy (křižovatka se silnicemi III. třídy (na sever do Býčkovic a na jih do Velkého Újezdu) mohou být předmětem podrobnější dokumentace a odehrají se v plochách silniční dopravy. Síť místních komunikací | Místní komunikace jsou v podstatě umístitelné ve všech plochách s rozdílným způsobem využití. Někde jsou komunikace vyjádřeny (typicky v rámci ploch veřejných prostranství), někde jsou součástí ploch jiných – zejména v plochách návrhových, jako např. v plochách B7 a V1 – a jejich přesné vymezení bude předmětem navazující územní studie nebo projektové dokumentace k územnímu řízení. Místní komunikace zejména určené pro provoz pěší a cyklistický leze umístit i v plochách zemědělských – typicky v souběhu se stávající komunikací, jako její rozšíření. Tento případ může nastat například při zřízení cesty od nádraží k Lučnímu mlýnu nebo od křižovatky silnice I. třídy na sever do Býčkovic. Místní komunikace se navrhují v rámci ploch veřejných prostranství (související dopravní infrastruktura může být také součástí prakticky všech ploch s rozdílným způsobem využití). Některé jsou stávající, ale v katastru dosud nevydělené (B4), některé v katastru již vydělené, ale v reálu neexistující (B3) a další pak zcela nově navržené (B17, V4, V5). Po společném jednání, kde uplatnil své stanovisko orgán ochrany přírody, v němž nesouhlasil s některými zastavitelnými plochami, jež byly tedy z návrhu vyjmuty, se i v oblasti dopravy odstraňují některé původně navrhované plochy: B8 (plocha pro umístění obslužné komunikace pro odstraněnou lokalitu B7), B12 (plocha pro umístění obslužné komunikace pro odstraněnou lokalitu B11 a B13). Návrhem se také mění nároky na plochu B17, která měla sloužit také jako dopravní obsluha pro lokalitu B18 – po odstranění této lokality z návrhu zůstává jen funkce dopravního přístupu k potoku. Všechny navržené zastavitelné plochy jsou dopravně obsloužitelné. Při návrhu místních obslužných komunikací je třeba pamatovat na jejich odvodnění přes přilehlé příkopy či náspy, případně přes uliční vpusti a dešťové kanalizace a vody odvádět do oddílných kana-


33

lizací nebo vodoteče. U některých ploch může odvodnění výstavbu místních komunikací prodražit – je proto nutné pamatovat na tento problém a v předstihu ho řešit. Účelové komunikace | Účelové komunikace jsou součástí jiných ploch s rozdílným způsobem využití v souladu s regulativy (zejm. jako související dopravní infrastruktura v rámci ploch zemědělských). Tento způsob je zvolen proto, že účelová komunikace může být variabilním prvkem, jehož potřeba závisí na způsobu obhospodařovávání polností (viz zánik některých nepotřebných cest). Územní plán nechce petrifikovat stávající trasy ani navrhovat nové a ponechává uživatelů zemědělských pozemků volnost při využívání sítě účelových cest. V případě Býčkovic však nejde o nijak bohatou síť. Územní plán navrhuje stabilizovat a dále rozvíjet spojení do Dolních a Horních Nezel – důvodem je zpřístupnění okolních zemědělských pozemků a využití trasy i pro turistické účely. Do kategorie účelových je možné zařadit i komunikaci v ploše B17 (v návrhu ke společnému jednání byla plochou dopravní obsluhy pro lokalitu B18 a současně sloužila ke zpřístupnění potoka, pro zajištění jeho údržby – nyní má už jen tuto funkci). Doprava v klidu | Vyhláška č. 501/2006 Sb. v § 20 odst. 5 říká, že stavební pozemek se vymezuje tak, aby na něm bylo vyřešeno i parkování a odstavování vozidel v souladu s příslušnou normou. Parkování je ovšem možné i na veřejných prostranstvích (typicky jde o návsi, předprostory sportovišť apod.) nebo v přidruženém prostoru u místních komunikací (parkoviště u hřbitova). Navrhuje se parkoviště u ploskovického zámku (B5, pro případné rozšíření B6). Důvodem je nedostatečná kapacita stávajících parkovišť v centru Ploskovic. Na území Ploskovic není jiné vhodné místo, proto je zvolena lokalita v těsné vazbě na východní bránu areálu zámku a v souvislosti s nově navrhovanou (obnovenou historickou) cestou-alejí. Parkoviště má dvě etapy, druhá se bude realizovat teprve, když se prokáže plné využití a nedostatečnost etapy první. Pro následný rozvoj a dostavbu je nutné zapracovat do regulačních podmínek výstavbu potřebného počtu parkovacích míst dle ČSN 73 6110 pro dané provozovny nebo zařízení a u nových RD zapracovat do regulačních podmínek minimálně jedno garážové stání a další rezervní plochu pro odstavení dalšího vozidla. Další parkovací místa pro návštěvníky je vhodné podle místních podmínek zřídit i v uličních profilech. Územní plán navrhuje parkovací místa v lokalitě V2 (parkování pro obytnou lokalitu V1). Možnost parkování se předpokládá i v rámci dalších ploch (související dopravní infrastruktura je zakotvena v regulativech). Hromadná doprava | Koncepce zůstává beze změny. Územní plán se zabývá v koncepční rovině vazbami pěší a cyklistické dopravy na dopravu hromadnou. Některé spoje staví jen na křižovatce u silnice I. třídy, také jsou využitelné spoje zajíždějící do Ploskovic. Proto je třeba cíleně rozvíjet možnosti pěší a cyklistické dostupnosti zastávek hromadné dopravy. Cyklistická a pěší doprava | Pro cyklistickou dopravu jsou vhodné všechny zpevněné komunikace v obci. Územím obce ale neprochází žádná značená cykloturistická trasa. Všechny silnice III. třídy jsou na specializovaných cyklistických serverech uvedeny jako trasy doporučené. Pro cykloprovoz je důležité spojení ploskovického zámku s nádražím a s pokračováním trasy do Býčkovic. Druhou větví spojení s nádražím by mohla být trasa od nádrží do Lučního mlýna a odtud na jih do Velkého Újezdu a na sever do Býčkovic. Zejména trasa na sever zaslouží pozornost. Jednak by bylo vhodné, kdyby stavební úpravou prošla křižovatka na silnici I. třídy – kultivovat zastávky autobusů, zajistit bezpečnější přechod cyklistům a pěším apod. a z tohoto „terminálu“ by pak do Býčkovic mohla vést


34

upravená trasy pro cyklisty a pěší, například formou přidruženého chodníku při silnici III. třídy, která by měla nejen význam funkční, ale využila by i výrazné krajinné scenerie, jež se pohledově otevírá při příjezdu do Býčkovic od jihu. Je zřejmé, že bezkonfliktní překonání silnice první třídy pro cyklisty a pěší (v místě jak křižovatky, tak především u nádraží) je v současné době neřešitelné. Případné přechody by znamenaly snížení rychlosti a výrazné narušení plynulosti silniční dopravy. Jiné možnosti (podchod, nadchod) jsou z pohledu ekonomického v současné době nerealizovatelné a nezdůvodnitelné počtem cyklistů a pěších, již by je využívali. Územím obce neprochází žádná značená turistická cesta, respektive je tanguje červená trasa, která prochází po cestách tvořících hranici obce se sousedními Ploskovicemi. Vede od nádraží k zámeckému areálu a přes centrum Ploskovic pokračuje směrem k severu a velkým obloukem přes Třebušín, Srdov atd. směřuje do Úštěku. Přes Býčkovice by mohla vést „zkratka“, jakási spojka, která by se u zámeckého areálu odpojila a přes centrum Býčkovic by vedla do Nezel a na rozcestí v Kotelicích by se napojila zpět na červenou trasu.

Veřejná prostranství Veřejná prostranství jsou pojata v souladu se stavebním zákonem a zákonem o obcích a vyhláškou č. 501/2006 Sb. Zahrnují tedy různé druhy veřejných prostranství a z pozemních komunikací jen místní obslužné komunikace. Jsou takto vymezena prostranství stávající i navrhovaná. Územním plánem se navrhují plochy B3, B4, B17, V2, V4 a V5 – důvod jejich vymezení ploch je uveden v kapitole „Komplexní zdůvodnění přijatého řešení“ v oddíle o vymezení zastavitelných ploch (B2 odst. e bod 3). Z územního plánu se po veřejném jednání vypouštějí plochy B8 a B12, které ztrácejí spolu s vypuštěním zastavitelných ploch B7, B11 a B13 svůj význam. Plocha V2 naplňuje požadavek § 7 vyhlášky č. 501/2006 Sb. týkající se vymezování ploch veřejných prostranství pro zastavitelné plochy některých druhů. Plocha V2 je takto vymezena pro plochu V1. Dále je v územním plánu definována plocha veřejných prostranství s převahou zeleně. Jde o různorodou zeleň s různými funkcemi začleněnou do této zastřešující plochy s rozdílným způsobem využití. Tento režim je přisouzen návrhovým plochám značeným Z1–Z4. Ty jsou současně zahrnuty do systému sídlení zeleně (viz příslušnou kapitolu). Plocha Z5 byla z návrhu po společném jednání odstraněna.

5. Koncepce uspořádání krajiny, včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití, územní systém ekologické stability, prostupnost krajiny, protierozní opatření, ochranu před povodněmi, rekreace, dobývání nerostů a podobně Koncepce uspořádání krajiny Základní koncepce uspořádání krajiny je dána zařazením většiny rozlohy do ploch zemědělských. Je třeba podporovat diverzitu krajiny, zvyšovat podíl travních porostů, remízů a jiné krajinné zeleně, zakládat stromořadí podél cest, zakládat protierozní opatření. To všechno jsou však příliš detailní zásahy, které nemůže řešit územní plán – nicméně v rámci regulativů příslušných ploch s rozdílným způsobem využití toto vše umožňuje.


35

Z ploch zemědělských se mírně vyčleňují plochy zahrad (lokalizovaných mimo zastavěné území) a pak prostor mezi zámeckým areálem a Býčkovicemi, tj. prostor obklopující navrhovanou obnovu historické trasy spjaté s alejí a mířící k východní bráně zámku. Toto území je začleněno do plochy intenzivně zemědělsky využívané s představou vzniku „zahrady“, jíž se bude k zámku přicházet. Území by mělo být „živé“, pestré, velmi navštěvované, tak aby i cesta byla bezpečnou spojnicí obou obcí, aby se obce sbližovaly, aniž by se propojovaly stavebně. Zásadním požadavkem v krajině je ochrana jejích hodnot. Územní ochrana je zakotvena v zákoně č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů a jeho prováděcích vyhláškách č. 395/1992 Sb. a č. 60/2008 Sb.

Zvláště chráněná území Chráněná krajinná oblast (CHKO) České středohoří: Většina řešeného území se nachází v Chráněné krajinné oblasti České středohoří. Tato oblast byla vyhlášena v roce 1976 (výnosem MK ČSR č. j. 6.883/76). Posláním oblasti je ochrana všech hodnot krajiny, jejího vzhledu a jejích typických znaků i přírodních zdrojů a vytváření vyváženého životního prostředí; k typickým znakům krajiny náleží zejména její povrchové utváření, včetně vodních toků a ploch, klima krajiny, vegetační kryt a volně žijící živočišstvo, rozvržení a využití lesního a zemědělského původního fondu a ve vztahu k ní také rozmístění a urbanistická skladba sídlišť, architektonické stavby a místní zástavba lidového rázu. Správa CHKO rozděluje území do čtyř zón odstupňované ochrany. Řešené území je dotčeno III. a IV. zónou ochrany:  III. zóna – zahrnuje pouze severní výběžek správního území (jižně od obce Nový Mlýnec). Na území III. zóny lze umisťovat a povolovat stavby v místě potřebné pro ekologicky vhodné hospodaření na zemědělské a lesní půdě a stavby pro bydlení, služby s ekologicky nezávadnou drobnou výrobou respektující typickou urbanistickou strukturu zástavby napojenou na stávající trvale sjízdné komunikace.  IV. zóna – zahrnuje většinu správního území. Hranice CHKO vede po komunikaci I/15. Na území IV. zóny lze umisťovat a povolovat stavby pro bydlení, rekreaci a sport, služby, ekologicky neškodnou výrobu, zemědělské hospodaření, technické a dopravní vybavení napojitelné na inženýrské a dopravní koridory a urbanizační kostry při respektování krajinného rázu a přírodních prvků.

Soustava NATURA 2000 EVL Stráně u Velkého Újezdu: Nachází se v jižní části na hranici správního území. Kód lokality: 5497, CZ0420059. Výměra: 8,6046 ha. Předmět ochrany: polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích, biotop širokolisté xerotermní trávníky (T3.4) sv. Bromion erecti s výskytem řady ohrožených druhů. Ze vzácných rostlinných druhů se v lokalitách vyskytují: sasanka lesní (Anemone sylvestris), bělozářka větevnatá (Anthericum ramosum), hvězdnice chlumní (Aster amellus), hvězdnice zlatovlásek (As-


36

ter linosyris), ostřice nízká (Carex humilis), ostřice plstnatá (C. tomentosum), pcháč panonský (Cirsium pannonicum), čičorka pochvatá (Coronilla vaginalis), škarda ukousnutá (Crepis praemorsa), koulenka prodloužená (Globularia punctata), pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea), pětiprstka hustokvětá (G. densiflora), len žlutý (Linum flavum), len tenkolistý (Linum tenuifolium), hořec křížatý (Gentiana cruciata), vstavač nachový (Orchis purpurea), tořič hmyzonosný (Ophrys insectifera), plamének přímý (Clematis recta), žluťucha menší (Thalictrum minus), černohlávek velkokvětý (Prunella grandiflora), hadí mord španělský (Scorzonera hispanica) a řada dalších.

Významné krajinné prvky (VKP) V rámci správního území se nachází řada neregistrovaných významných krajinných prvků dle § 3 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Významnými krajinnými prvky dle tohoto zákona jsou veškeré lesy, vodní toky, rašeliniště, údolní nivy, rybníky. V území nejsou evidovány registrované významné krajinné prvky.

Územní systém ekologické stability Podle § 4 zákona č.114/1992 Sb. v platném znění zajišťuje vymezení systému ekologické stability uchování a reprodukci přírodního bohatství, příznivého působení na okolní méně stabilní části krajiny a na vytvoření základů pro mnohostranné využívání krajiny. Ochrana ÚSES je povinností všech vlastníků a uživatelů pozemků tvořících jeho základ. Jeho vytváření je veřejným zájmem, na kterém se podílejí vlastnící pozemků, obce i stát. ÚSES vychází z předpokladu respektování potenciálních i aktuálních přírodních a antropogenních podmínek území. Při návrhu ÚSES jsou důležité směry migračních tras (vodní toky, údolí, hřbety apod.), reprezentativnost stanoviště, zastoupení ekologicky významných prvků, předpokládané antropogenní zásahy do krajiny, návaznost na sousední katastry a vzájemné provázání návrhů ÚSES. Základem je nadregionální a regionální územní systém ekologické stability, který je územně technickým podkladem (ÚTP).

Podklady pro vymezení ÚSES v řešeném území Územní systém ekologické stability (dále ÚSES, systém součást tzv. obecné ochrany přírody) je v zájmovém území řešen v následujících podkladových dokumentacích:  Plán územních systémů ekologické stability, k. ú. Býčkovice, Velký Újezd u Litoměřic, Křešice u Litoměřic, Polepy, Nučnice, Sedlec u Litoměřic, Třeboutice, Záhořany u Litoměřic, Encovany, Hrušovany, Libínky, Okna u Polep, Trnová u Polep, Třebutičky – Ing. I. Rothbauer, CSc., 2003  Generel místního územního systému ekologické stability vymezené části CHKO České středohoří (V. Žernoseky – Litoměřice – Soběnice a okolí) – doc. Ing. J. Horký, CSc., 1996

Způsob vymezení prvků ÚSES v řešeném území


37

Systém ÚSES je v příslušné mapové příloze uveden podle stavu katastru nemovitostí. Označení prvků je převzato z plánu a generelu lokálního ÚSES. Původní systém dle podkladových dokumentací doznal několika změn. Detailní změny byly provedeny v intencích platných metodik upřesněním situace dle katastru nemovitostí i na základě zjištění v terénu. V územním systému ekologické stability došlo ke změnám ve vymezení prvků ÚSES: MBK 15 je nově vymezen podél polní cesty na západním okraji zástavby Býčkovice; MBK 10 je veden podél železniční trati a přechází na hranici správních území Býčkovice – Ploskovice v MBK d. Na základě mapování krajiny a vytvoření kostry ekologické stability byly v daném území navrženy následující prvky regionálního a lokálního charakteru.

Místní biocentra Název Způsob vymezení Katastrální území Výměra Charakter druhů pozemků Bioregion Biochora Stupeň ekologické stability Popis

Návrh opatření

Název Způsob vymezení Katastrální území Výměra Charakter druhů pozemků Bioregion Biochora Stupeň ekologické stability Popis

Návrh opatření

MBC 1 (Při soutoku Lučního a Chudoslavického potoka) upřesněno dle KN Býčkovice 3,21 ha trvalý travní porost, vodní plocha, ostatní plocha, orná půda 1.14 Milešovský -2PB pahorkatiny na slínech v suché oblasti 2 v.s. 3–4 (střední význam až velký význam) Biocentrum navržené na soutoku Lučního a Chudoslavického potoka. Jedná se o strmý svah s mezofilní loukou (biotop T1.1) s výskytem roztroušených ovocných stromů. Při horním okraji svahu je malá skupina vzrostlých stromů, které jsou tvořeny lípou malolistou (Tilia cordata), javorem klenem (Acer pseudoplatanus), dubem letním (Quercus robur). Součástí biocentra jsou břehové porosty podél Lučního potoka (biotop L2.2 jasanovo-olšový luh). IV. zóna CHKO, nadm. v. 230 m n. m. Podporovat břehové porosty podél toku. Na strmém svahu doplnit lesní porost výsadbou s dubem zimním, lípou srdčitou, javorem klenem, bukem lesním, habrem obecným. MBC 2 (Obora) upřesněno dle KN Býčkovice 4,25 ha trvalý travní porost 1.15 Verneřický 3SC svahy na slínitém flyši 3 v.s. 3 (střední význam) Biocentrum navrženo v bývalém ovocném sadu, který je neudržovaný. Zarůstá nálety dřevin. Západní hranice biocentra je lemována periodickou bezejmennou vodotečí s linií jasanovo-olšového luhu (L2.2). IV. zóna CHKO, nadmoř. v. 238 m n. m. Biocentrum ponechat samovolnému vývoji. Případně podporovat výsadbu listnatých dřevin: dub zimní, buk lesní, habr obecný, javor mléč jilm habrolistý. Na periodicky zaplavovaném stanovišti upřednostňovat jilm, jasan ztepilý, lípu srdčitou, javor mléč.


38


Návrh opatření


Návrh opatření


MBC 3 (U Velkého Újezdu) upřesněno dle KN Býčkovice, Sedlec u Litoměřic 1,5 ha na území Býčkovic (celkem 5,82 ha) trvalý travní porost, lesní pozemek, ostatní plocha 1.14 Milešovský -2PB pahorkatiny na slínech v suché oblasti 2 v.s. 3–4 (střední až velký význam) Biocentrum vymezeno na západním opukovém svahu nad Širokým potokem. V horní části svah velmi strmý, uměle zalesněný borovicí černou. Dále jsou zastoupeny dřeviny: jasan ztepilý, modřín, opadavý, habr obecný, borovice lesní, jeřáb břek, jilm, dub letní. Bylinné patro zastoupené druhy ovsíkových luk. Část biocentra tvoří náletové dřeviny (hloh, líska obecná, trnka obecná, brslen evropský). Na patě svahu vyvěrá pramen zarůstající mokřadními druhy (rákos obecný, kyprej vrbica). Převažují biotopy širokolisté trávníky (T3.4), xerofilní křoviny (K3). Nadmoř. v. 200 m n. m. Výsadby borovice černé postupně nahradit listnatými dřevinami. Podporovat druhovou diverzitu lesního porostu. MBC 5 (V Neckách) upřesněno dle KN Velký Újezd, Zahořany u Litoměřic 2,95 ha na území Býčkovic (celkem 5,13 ha) trvalý travní porost, orná půda 1.14 Milešovský -2PB pahorkatiny na slínech v suché oblasti 2 v.s. 3 (střední význam) Biocentrum je navrženo v úžlabině severně od Zahořan v sousedství bývalé cihelny. Zahrnuje keřová společenstva na strmých stráních. Dominují druhy svída krvavá (Swida sanguinea), trnka obecná (Prunus spinosa), hloh (Crataegus monogyna), růže šípková (Rosa canina). Nad bývalým zemníkem cihelny se dochovaly ovocné výsadby dřevin (hruška, švestka, ořešák). Ojediněle se vyskytuje jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), jilm (Ulmus laevis). Dle biotopů převládají mezofilní ovsíková louky (T1.1) a xerofilní křoviny (K3). Nadmoř. v. 200 m n. m. Keřová společenstva ponechat samovolnému vývoji, na části biocentra založit lesní porost s podporou listnatých dřevin. MBC 7 (Vinice u Býčkovic) upřesněno dle KN Býčkovice 11,92 ha lesní pozemek, ostatní plocha, trvalý travní porost 1.14 Milešovský -2PB pahorkatiny na slínech v suché oblasti 2 v.s. 4 (vysoký význam) Biocentrum je vymezeno na čedičovém návrší a ostrohu východně od Býčkovic. Většinu území tvoří bývalé pastviny, polní sady, které zarůstají náletem. Na části plochy jsou lesní porosty a mezofilní louka i orná půda. Druho-


39

Návrh opatření

vě bohaté stromové i keřové patro. Převládají biotopy: mezofilní ovsíková louka (T1.1), suché bylinné lemy (T4.1), hercynské dubohabřiny (L3.1), širokolisté xerotermní trávníky (T3.4), mezofilní a xerofilní křoviny (K3). IV. zóna CHKO, nadmoř. v. 258 m n. m Do biocentra nepovolovat stavby, zachovat stávající podíl trvalých travních porostů na vrcholu a na severním úbočí; v lesních porostech podporovat druhovou diverzitu uplatňovat listnaté dřeviny, nesnižovat ekologickou stabilitu.

Regionální biokoridory Název Šířka, délka Charakter druhů pozemků Bioregion Biochora Popis

Návrh opatření

Název Šířka, délka Charakter druhů pozemků Bioregion Biochora Popis

Návrh opatření

RBK 600 (Hořidla – Sedlo) (propojuje v zájmovém území MBC 2 – MBC 7 – MBC 3 - MBC4) 40 m, 3 590 m na území Býčkovic trvalý travní porost, ostatní plocha 1.14 Milešovský, 1.15 Verneřický -2PB pahorkatiny na slínech v suché oblasti 2 v.s. 3SC svahy na slínitém flyši 3 v.s. Biokoridor propojuje regionální biocentra (mimo správní území) a jejich navázání na nadregionální úroveň. Vede od RBC 1297 Hořidla, kde se odděluje od trasy RBK 615. RBK 600 vede na východním okraji správního území Býčkovic. V údolí Širokého potoka propojuje MBC 3 (U Velkého Újezdu) dále pokračuje severním směrem po potoční terase, kde se schází s RBK 615, po překročení údolí Širokého potoka sleduje dochované meze na plochém hřbetu východně od údolí Lučního potoka přes MBC 7 (Vinice) a MBC 2 (Obora) směřuje na sever za hranice řešeného území k RBC Sedlo v Českém středohoří. Součástí regionálního biokoridoru jsou biotopy jasanovo-olšových luhů (L2.2), vrbové křoviny (K2.1), rákosiny (M1.1), meze s ovsíkovými loukami (T1.1), suché bylinné lemy (T4.1). V trase regionálního biokoridoru v navržených částech doplnit listnaté dřeviny (dub zimní, dub letní, lípa srdčitá, jilm habrolistý), v nivách olši, jasan dub letní. Zajistit prostupnost v zastavěných částech a přes komunikaci I/15. RBK 615 (Vědlice – Hořidla – RK 600) 40 m, 165 m na území Býčkovic trvalý travní porost, ostatní plocha 1.14 Milešovský -2PB pahorkatiny na slínech v suché oblasti 2 v.s. Biokoridor okrajově zasahuje do správního území ve východní části. Prochází údolím Úštěckého potoka až k Hořidlům. V údolí Širokého potoka se spojuje s RBK 600. V zájmovém území ponechat část regionu samovolnému vývoji.

Lokální biokoridory Název Šířka, délka Charakter druhů pozemků Bioregion Biochora

MBK a (Luční a Těchobuzický potok) Propojuje MBC 1 – přechází v MBK 16 a MBK 20 (spr. území Ploskovice) 20 m, 2 190 m lesní pozemek, trvalý travní porost, vodní plocha, orná půda 1.14 Milešovský -2PB pahorkatiny na slínech v suché oblasti 2 v.s.


40

Popis

Návrh opatření


Návrh opatření


Návrh opatření


-2BE erodované plošiny na spraších 2 v.s. Biokoridor vymezen v nivě Lučního potoka s břehovým doprovodem. Vede jižně od MBC 1 až po vodní nádrž u Býčkovic. Dále vede západním směrem podél Těchobuzického potoka. Ve správním území Ploskovic se napojuje na MBK 16, který je též vymezen podél Těchobuzického potoka. V břehových porostech převažují olše, jasany, topoly, vrba křehká s vrbou bílou. Z keřů je zastoupen bez černý. Dále se vyskytují biotopy ovsíkových luk (T1.1), psárkových luk (T1.4), hercynská dubohabřina (L3.1), makrofytní vegetace vodních toků (V4B). Ponechat samovolnému vývoji. Případná dosadba listnatých dřevin (dubu letního, habru obecného) zvýšení diverzity porostů. MBK b (Luční potok pod Býčkovicemi) 20 m, 2 680 m lesní pozemky, trvalý travní porost, ostatní plocha 1.14 Milešovský -2PB pahorkatiny na slínech v suché oblasti 2 v.s. Vymezený úsek biokoridoru využívá nivu Lučního potoka s významným břehovým doprovodem. Propojuje MBC 7 (Vinice u Býčkovic) a MBC 5 (V Neckách). V severní části u LBC 7 mají břehové porosty charakter údolních jasanovo-olšových luhů (L2.2). V jižní části převažují vrbové porosty (K2.1) na sušších místech se uplatňují xerofilní křoviny (K3). Ponechat samovolnému vývoji. V mezernatých částech případně doplnit listnaté dřeviny. MBK d (Velký lán – V neckách) 15 – 20 m; 1 985 m orná půda, ostatní plocha 1.14 Milešovský -2BE erodované plošiny na spraších 2 v.s. Biokoridor navržen k založení. Propojuje MBC 5 a MBC 6. Ve správním území Ploskovice se napojuje na MBK 10. Navržený biokoridor je vymezen na orné půdě v západní agrární části území. Trasa využívá liniové keřové porosty podél polních cest s převahou xerofilních křovin. Biokoridor by měl sloužit jako linie pro rozčlenění rozlehlých zemědělských pozemků i jako větrná bariéra. Založit biokoridor lesního typu s využitím listnatých dřevin s převahou dubu zimního, javoru mléče, lípy srdčité, habru obecného, jilmu habrolistého. Podporovat keřové porosty. MBK e (napojení lokálního biocentra MBC4 na RK 600) 20–50 m, 1 100 m trvalý travní porost, lesní pozemek 1.14 Milešovský -2PB pahorkatiny na slínech v suché oblasti 2 v.s. Funkční biokoridor vymezený v levobřežní terase Lučního potoka a v části jeho nivy. Součástí biokoridoru je EVL Stráně u Velkého Újezdu. Podél toku je potoční niva s druhově pestrými porosty jasanovo-olšového luhu (L2.2). Na suchých stanovištích se vyskytují druhově bohatá xerofilní společenstva s výskytem zvláště chráněných druhů. Dle biotopů převládají mezofilní ovsí-


41

Návrh opatření


Návrh opatření


Návrh opatření Název Šířka, délka Charakter druhů pozemků Bioregion Biochora Popis

kové louky (T1.1) v mozaice s širokolistými trávníky (T3.4) a xerofilními křovinami (K3). Nadmoř. v. 200 m n. m. Mezi dvěma biocentry založit biokoridor lesního typu o šířce 15 m s převahou listnatých dřevin (dub zimní, javor mléč, lípa srdčitá, jasan ztepilý). Podporovat dřeviny keřového patra (krušinu olšovou, brslen evropský, zimolez obecný). V místě, kde biokoridor „koliduje“ s EVL Stráně u Velkého Újezdu, na základě stanoviska KÚ ÚK, ochrany přírody, upustit v tomto místě od zalesňování a bránit sukcesním procesům výřezem zejm. keřů. EVL je totiž charakteristická výskytem zvláště chráněných druhů rostlin vázaných na suchá a otevřená stanoviště. MBK s (propojuje MBC 1 a MBC 2) ve správním území Ploskovic přechází v MBK 19 15 m, 390 m trvalý travní porost, vodní plocha, orná půda 1.14 Milešovský -2BE erodované plošiny na spraších 2 v.s. Biokoridor částečně funkční, úsek MBC 1 – MBK 19. Vede v linii Chudoslavického potoka. Část biokoridoru nefunkční, zajišťuje propojení dvou místních biocenter na trase regionálního biokoridoru (RK 600) a místního biokoridoru MBK s. Jeho trasa je vedena po polní cestě s ojedinělým keřovým doprovodem. V místě napojení na MBC 2 vede linií jasanovo-olšového luhu. Mezi dvěma biocentry založit biokoridor lesního typu o šířce 15 m s převahou listnatých dřevin (dub zimní, javor mléč, lípa srdčitá, jasan ztepilý). Podporovat dřeviny keřového patra (krušinu olšovou, brslen evropský, zimolez obecný). MBK 10 15 m, 365 m ostatní plocha 1.14 Milešovský -2PB pahorkatiny na slínech v suché oblasti 2 v.s. Biokoridor vymezen podél méně frekventované železniční trati. Do zájmového území zasahuje okrajově. Na tento biokoridor navazuje MBK d, který rozčleňuje zemědělské pozemky. V zemědělské krajině patrná linie se stromovým i keřovým doprovodem. Biokoridor vymezen k doplnění prvků ÚSES mezi obcí Trnovany a Velkým Újezdem. Bez opatření MBK 11 15 m, 1 920 m trvalý travní porost, vodní plocha, orná půda 1.14 Milešovský -2PB pahorkatiny na slínech v suché oblasti 2 v.s. -2BE erodované plošiny na spraších 2 v.s. Biokoridor vede podél periodické vodoteče s vegetačním doprovodem břehových porostů. Na vlhčích místech převažují porosty s olší a jasanem, na sušších místech xerofilní křoviny. Částečně využívá linii železničního náspu se stromovým doprovodem. Ve východní části území se napojuje na RBK


42

Návrh opatření Název Šířka, délka Charakter druhů pozemků Bioregion Biochora Popis

Návrh opatření

600, v západní části se napojuje na MBK 15. Bez opatření MBK 15 15 m, 1 440 m orná půda, ostatní plocha 1.14 Milešovský -2PB pahorkatiny na slínech v suché oblasti 2 v.s. -2BE erodované plošiny na spraších 2 v.s. Nově navržená trasa biokoridoru u obce Býčkovice. Biokoridor v této části vede po polní cestě na západním okraji této obce, neobchází zámecký park u obce Ploskovice (generel ÚSES). Tvoří propojující linii mezi obcemi na orné půdě. Pod zámeckým parkem se napojuje na MBK 11. V jeho severní trase vede po polní cestě a napojuje se na MBK a, který je veden podél Těchobuzického potoka. Doplnit liniovou výsadbu listnatých dřevin, zajistit funkčnost biokoridoru. Vytvořit nový liniový prvek mezi zástavbou obou obcí.

Na základě stanoviska CHKO (resp. AOPK) po společném jednání se v návrhu zohledňuje mezitím zpracovaný aktualizovaný plán ÚSES podle A. Friedricha (2012), a to tak, že se do systému ÚSES vkládají:  nové místní biocentrum MBC v severní části řešeného území, vložené do biokoridoru MBK a;  místní biokoridor MBK b, který prochází po toku Lučního potoka zastavěným územím Býčkovic;  místní biokoridor – doplněné propojení mezi MBK a (resp. MBC) a RBK 600. Podrobnější charakteristiky (jako u ostatních prvků ÚSES) aktualizace plánu ÚSES neobsahuje. Dále jsou z plánu A. Friedricha (na základě požadavku ve stanovisku dotčeného orgánu) převzaty interakční prvky (zakreslené v hlavním výkresu). Interakční prvky jsou dílčím doplněním systému ekologické stability, tedy opatřením k vytváření SES v duchu § 6 vyhlášky č. 395/1992 Sb., v platném znění. (Pojem interakční prvek je ponechán z důvodů návaznosti na oborové podklady.) Interakční prvky se v území uplatňují zejména jako liniové prvky typu mez s dřevinným doprovodem a extenzivní zachovalá luční a křovinná společenstva.

Zhodnocení prvků ÚSES Většina prvků ÚSES má vyhovující prostorové parametry a zajištění jejich funkčnosti spočívá ve vhodném způsobu hospodaření (na lesní půdě obnova přirozené dřevinné skladby dle stanoviště, na zemědělské půdě obnova druhové skladby luk v údolních nivách, obnova a doplnění břehových porostů vodotečí a rozptýlené zeleně podél polních cest).  biocentra jsou v územním plánu vymezena jako plochy přírodní (NP) s jednoznačnou převahou funkcí zajišťujících a podporujících uchování a reprodukci přírodního bohatství a příznivé působení na okolní méně stabilní části krajiny.


43

 biokoridory jsou vymezeny tzv. překryvnou funkcí, neboť kromě výše uvedených funkcí plní i množství ostatních funkcí. Navrhovaná opatření  posilovat funkčnost stávajících skladebných částí ÚSES zlepšováním jejich druhové a prostorové struktury  zvyšovat ekologickou stabilitu nelesních biocenter  pro plochy biokoridorů v řešeném území obecně platí nesnižovat koeficient ekologické stability  podporovat přirozený vodní režim  v biokoridorech podporovat migrační prostupnost vodních toků

Prostupnost krajiny Prostupnost krajiny je žádoucí a je možná po účelových komunikacích – na druhou stranu nemají Býčkovice ve svém okolí žádný významný turistický cíl, za nímž by se krajinou šlo, ani místní obyvatelé už dnes nemají potřebu pěších cest do okolí obce. Tradiční cesty do sousedních obcí – Trnovan, Sedlce, Dolních a Horních Nezel – postupně zanikají. Za úvahu by stála podpora spojení do Nezel – viz dopravní infrastruktura - účelové komunikace a cyklistická a pěší doprava.

Protierozní opatření, ochrana před povodněmi V oblasti protierozních opatření a ochrany před povodněmi se nenavrhují žádná opatření – na území obce není vyhlášeno žádné záplavové území. Potřebná opatření je podle potřeby v dikci § 18 odst. 5 stavebního zákona zřizovat ve všech plochách s rozdílným způsobem využití. Technická opatření (čištění koryt potoků atp.) nejsou řešitelná územním plánem.

Rekreace V oblasti rekreace se koncepčně nevymezuje žádná stavba, zařízení ani plocha pro tyto účely. Jediné rekreační aktivity v krajině jsou spojené s cykloturistikou a pěší turistikou.

Dobývání nerostů Dobývání nerostů na území obce neprobíhá ani se nenavrhuje.


44

6. Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití s určením převažujícího účelu využití (hlavní využití), přípustného využití, nepřípustného využití (včetně stanovení, ve kterých plochách je vyloučeno umísťování staveb, zařízení a jiných opatření pro účely uvedené v § 18 odst. 5 stavebního zákona), popřípadě stanovení podmíněně přípustného využití těchto ploch a stanovení podmínek prostorového uspořádání, včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu (například výškové regulace zástavby, charakteru a struktury zástavby, stanovení rozmezí výměry pro vymezování stavebních pozemků a intenzity jejich využití) Územní plán využívá plochy s rozdílným způsobem využití podle vyhlášky č. 501/2006 Sb. Pokud je potřeba způsob využití zpřesnit, zúžit, pak je použit „klon“ příslušné plochy, upravena a zpřesněna jeho definice. Takto upravená plocha nese dovětek (sport, hřbitov), případně je vybavena indexem (u ploch zemědělských). V ojedinělých případech jsou definovány plochy zcela nové, jejichž účel je zde odůvodněn. Plochy bydlení V souladu s vyhláškou se vymezují za účelem zajištění podmínek pro bydlení v kvalitním prostředí. Občanské vybavení a výrobní aktivity (slučitelné s bydlením) zde mohou být umístěny jen jako součást domů a pozemků pro bydlení (viz též § 21 odst. 4 vyhlášky č. 501/2006 Sb.). Snahou je maximálně chránit kvalitu bydlení a neumožnit na samostatném pozemku včlenění jiných funkcí. V této ploše je vymezena většina současných i navrhovaných ploch. Proto jsou zde uvedeny i podmínky prostorového uspořádání. V zastavěném území je třeba důsledně vycházet z kontextu stávající zástavby, tak aby změnou staveb anebo novou výstavbou vznikly budovy zapadající do stávajícího rámce, obrazu vsi. V zastavitelných plochách jsou prostorové regulativy určeny také rozmezím velikostí stavebních pozemků. Ustanovení se týká jen některých ploch, u nichž je zájem využít je racionálně, tak aby i dopravní a technická infrastruktura byla efektivně zužitkována. Cílem je racionální využití disponibilních ploch tak, aby nebylo možné koupit a sloučit kupříkladu pět pozemků v jeden velký. Toto ustanovení týká ploch B1, B2 a B7 (s horní hranicí 2 000 m2) a ploch B11, B13 a B18 (s horní hranicí 3 000 m2). Ustanovení se netýká ploch: B9 (je sama o sobě prostorově velmi omezená), B10 (může sloužit jako jeden pozemek pro větší hospodářství), B14 a B15 (předpoklad využití pro jeden dům), V3 (možnosti využití jsou velmi variabilní). Plocha B7 je v těsném kontaktu s „živým“ návrhovým územím a nelze ji v územním plánu přesně definovat do všech detailů. Například by zde mohl být určitý podíl budov občanského vybavení, také by zde mohly vzniknout menší bytové domy atp. Proto je současně požadována studie a současně určena povinnost plnit přiměřeně podmínky stanovené pro ostatní obdobné plochy. Plochy smíšené obytné V souladu s vyhláškou se vymezují za účelem zajištění podmínek pro bydlení, včetně rekreačního, a pro umísťování občanského vybavení a dalších staveb nesnižujících kvalitu bydlení


45

a vyloučení umisťování staveb a zařízení snižujících kvalitu prostředí v této ploše (například pro těžkou výrobu). Výrobní aktivity zde mohou mít samostatné pozemky a stavby, ale nesmějí negativně ovlivnit sousední pozemky pro bydlení. Tato plocha je určena především územím přestavbovým, měnícím funkci, v současné době neužívaným apod., tedy zejména tam, kde není o budoucím využití zcela jasno, kde je žádoucí umožnit širší spektrum využití než v plochách pro bydlení. Plochy občanského vybavení – sport Plocha je odvozena od ploch občanského vybavení, tak jak jsou uvedeny ve vyhlášce, a určena pro jeden specifický druh této vybavenosti. Plochy občanského vybavení – hřbitov Plocha je odvozena od ploch občanského vybavení, tak jak jsou uvedeny ve vyhlášce, a určena pro jeden specifický druh této vybavenosti. Plochy veřejných prostranství Plochy jsou vymezeny v souladu s vyhláškou. Plochy veřejných prostranství s převahou zeleně Plochy jsou vymezeny v souladu s vyhláškou a upřesněny tak, že akcentují jeden z druhů veřejných prostranství, tj. zeleň, která může plnit širokou škálu funkcí. Plochy dopravní infrastruktury – silniční dopravy Plochy jsou vymezeny v souladu s vyhláškou a určeny pro jeden z druhů dopravy. Plochy dopravní infrastruktury – železniční dopravy Plochy jsou vymezeny v souladu s vyhláškou a určeny pro jeden z druhů dopravy. Plochy technické infrastruktury Plochy jsou vymezeny v souladu s vyhláškou. Plochy výroby a skladování Plochy jsou vymezeny v souladu s vyhláškou. Plochy vodní a vodohospodářské Plochy jsou vymezeny v souladu s vyhláškou. Plochy zemědělské Plochy jsou vymezeny v souladu s vyhláškou. Plochy zemědělské s intenzivním využitím Plochy jsou vymezeny v souladu s vyhláškou jako podtyp ploch zemědělských. Vymezují se za účelem zajištění podmínek pro převažující zemědělské využití v uzavřených maloplošných areálech. Typicky jde o zahradnictví a podobnou intenzivní činnost – tedy kupříkladu pěstování zeleniny, jahod, léčivek, koření a bylin, semenáčů, sazenic, květin apod.


46

V územním plánu je takto vymezeno stávající zahradnictví na jižní straně zastavěného území Býčkovic a dále plochy spojující Ploskovice a Býčkovice, tj. plochy podél k obnově navržené historické trasy s alejí. Záměrem je, aby plochy, kde se dříve pěstoval chmel a které mají výbornou bonitu, byly maximálně zužitkovány, ale jinak než prostou orbou (pole), aby vzniklo území živé, s častou přítomností lidí, tak aby i cesta/alej, byla využívána. Plochy zemědělské – zahrady Plochy jsou vymezeny v souladu s vyhláškou jako podtyp ploch zemědělských. Jde o samostatné (oplocené) zahrady, které jsou lokalizovány v nezastavěném území a nemají přímou vazbu na pozemek rodinného nebo rekreačního domu, s nímž (majetkově) mohou, ale nemusejí souviset. Vymezují se za účelem zajištění podmínek pro zemědělské využití a pro využití rekreační. Plochy lesní Plochy jsou vymezeny v souladu s vyhláškou. Plochy přírodní Plochy jsou vymezeny v souladu s vyhláškou.

7. Vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit V souladu s § 170 stavebního zákona lze odejmout nebo omezit práva k pozemkům a stavbám pro tyto, územním plánem vymezené, veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření:

Veřejně prospěšné stavby Veřejně prospěšnou stavbou je stavba pro veřejnou infrastrukturu určená k rozvoji nebo ochraně území obce (podle § 2 odst. 1 písm. l stavebního zákona). Vyvlastnění se týkají jen stavby dopravní a technické infrastruktury.  WD1 | stavba dopravní infrastruktury (komunikace) umístěná v rámci plochy veřejných prostranství (lokalita B3) Odůvodnění vymezení: Jde o restauraci původní historické cesty s kompozičními vazbami na zámecký areál. Nelze ji realizovat na jiném místě. V katastru je již vydělena, v reálu ovšem neexistuje.  WD2 | stavba dopravní infrastruktury (komunikace) umístěná v rámci plochy veřejných prostranství (lokalita B4) Odůvodnění vymezení: Cesta je funkční, v reálu existuje. Není vydělena v katastru. Návrh územního plánu ji stabilizuje a významně využívá pro umístění cyklotrasy a cesty pro pěší. Cesta se má stát důležitou spojnicí od nádraží. Nelze realizovat na jiném místě.  WD3 | stavba dopravní infrastruktury (parkoviště) umístěná v rámci plochy dopravní infrastruktury – silniční dopravy (lokalita B5)


47

Odůvodnění vymezení: Záměr umístit parkoviště poblíž východní brány do zámeckého areálu je už staršího data a je obsažen i v předchozím územním plánu. Jeho lokalizace ale vykazovala střety s plochami pro bydlení, pro umístění mateřské školy atd. Cesta z parkoviště k bráně znamenala přecházení silnice III. třídy. Všechny tyto konflikty odstraňuje nová, tedy zde aplikovaná lokalizace, jeví se nejvýhodnější.  WD4 | stavba dopravní infrastruktury (parkoviště) umístěná v rámci plochy dopravní infrastruktury – silniční dopravy (lokalita B6) Odůvodnění vymezení: Viz u VPS WD3. WD4 je pouze druhou etapou, případným rozšířením stavby WD3.  WD5 | stavba dopravní infrastruktury (trasy komunikací pro cyklistickou dopravu) vymezené v rámci ploch dopravní infrastruktury a ploch veřejných prostranství Odůvodnění vymezení: Cyklistika je perspektivní, podporováníhodný způsob dopravy. Z cyklistického generelu (zpracovaného i pro Ploskovice) jsou převzaty trasy, které využívají už existující cestní sítě a nezakládají je nově a nevyjímají ze ZPF. Trasy spojují nádraží se sídly Ploskovicemi a Býčkovicemi, trasa pak pokračuje dále k severu. Takto vymezené trasy navazují na silnice III. třídy, které jsou přirozenými komunikacemi vhodnými pro cyklistickou dopravu.  WD6 | stavba dopravní infrastruktury umístěná v rámci plochy veřejných prostranství (lokalita V5) Odůvodnění vymezení: Trasa je nejkratší a technicky nejjednodušší spojnicí výrobního a skladového areálu se silnicí III. třídy. Vede na okraji ložisek nerostných surovin a ještě vzhledem k terénním poměrům není možné ji trasovat jinudy.  WD7 | stavba dopravní infrastruktury umístěná v rámci ploch pro bydlení a ploch zemědělských Odůvodnění vymezení: Komunikace zabezpečuje dopravní napojení čistírny odpadních vod na dopravní síť (účelová komunikace) a zároveň je „páteřní“ místní obslužnou komunikací v lokalitě V1. K realizaci čistírny s velkou jistotou nedojde, pokud nedojde k rozvoji bydlení ve Velkém Újezdu, tedy k realizaci lokality V1, a proto je možné sloučit obě funkce (obsluha ČOV a obsluha lokality V1). Pokud by z hlediska např. etapizace nemohla být zajištěna dopravní obsluha ČOV skrz lokalitu V1, pak je možné alternativně využít připojení WD8.  WD8 | stavba dopravní infrastruktury umístěná v rámci ploch zemědělských Odůvodnění vymezení: Účelová komunikace zabezpečuje nezbytné dopravní napojení čistírny odpadních vod. Jde o alternativní připojení k nadřazené dopravní síti. Využívá ploch v kultuře „ostatní“, ploch, které už dnes jsou k vjezdu do krajiny a k potoku využívány.  WD9 | stavba dopravní infrastruktury umístěná v rámci plochy veřejných prostranství (lokalita B17) Odůvodnění vymezení: Místní obslužná komunikace slouží jednak areálu zahradnictví, jednak zastavitelné ploše B18 a také přístupu k potoku. Navazuje na stávající komunikaci a její umístění je zde provozně logické.


48

 WT1 | stavba technické infrastruktury – kanalizační síť v části Býčkovice včetně objektů na ní (čerpací stanice apod.) Odůvodnění vymezení: Lokalizace sítě vychází z projektové dokumentace, její trasování je tedy ověřeno. Dá se předpokládat, že většinou bude možné umístění sítě řešit na pozemcích obce, kraje nebo státu, příp. jako věcné břemeno, ale může nastat potřeba vyvlastnění menších pozemků pro umístění některých objektů na síti – čerpací stanice a podobně.  WT2 | stavba technické infrastruktury – rozvodná síť středotlakého plynovodu Odůvodnění vymezení: Lokalizace sítě vychází z předchozí ÚPD. Dá se předpokládat, že většinou bude možné umístění sítě řešit na pozemcích obce, kraje nebo státu, příp. jako věcné břemeno, ale může nastat potřeba vyvlastnění menších pozemků pro umístění některých objektů na síti.  WT3 | stavba technické infrastruktury – kanalizační síť v části Velký Újezd Odůvodnění vymezení: Lokalizace sítě vychází z posouzení projektanta-specialisty. Dá se předpokládat, že většinou bude možné umístění sítě řešit na pozemcích obce, kraje nebo státu, příp. jako věcné břemeno, ale může nastat potřeba vyvlastnění menších pozemků pro umístění některých objektů na síti.  WT4 | stavba technické infrastruktury – čistírna odpadních vod Odůvodnění vymezení: Umístění je dáno gravitačními poměry v území, vzdáleností od souvislé zástavby a dostupností vodního toku pro odvod vyčištěné splaškové vody. Místo je posouzeno projektantem-specialistou.  WT5 | stavba technické infrastruktury – rozšíření vodovodní sítě v Býčkovicích Odůvodnění vymezení: Nové řady pro zásobování zastavitelných ploch jsou krátkými větvemi doplňujícími stávající vodovodní síť.  WT6 | stavba technické infrastruktury – rozšíření vodovodní sítě ve Velkém Újezdu Odůvodnění vymezení: Nové řady pro zásobování zastavitelných ploch jsou krátkými větvemi doplňujícími stávající vodovodní síť.

Veřejně prospěšná opatření Veřejně prospěšným opatřením je opatření nestavební povahy sloužící ke snižování ohrožení území a k rozvoji nebo ochraně přírodního, kulturního a archeologického dědictví (podle § 2 odst. 1 písm. m stavebního zákona). Pro účely vyvlastnění se výčet VPO zužuje na snižování ohrožení v území povodněmi a jinými přírodními katastrofami, zvyšování retenčních schopností území, založení prvků územního systému ekologické stability a ochranu archeologického dědictví. Územní plán vymezuje jen jedno veřejně prospěšné opatření, a to  WU | regionální biokoridor RBK 600 Sedlo–Holý vrch Odůvodnění vymezení: Vymezit jako veřejně prospěšné opatření ty skladebné části systému ekologické stability požadují ZÚR ÚK. Biokoridor je v ÚP zpřesněn a jeho dosud nefunkční


49

část se vymezuje jako VPO. Trasa je navržena projektantem-specialistou. Vymezením VPO jsou splněny podmínky (požadované také v ZÚR) ochrany před zástavbou či před takovými změnami ve využití území, které by v budoucnu znemožnily vedení biokoridoru v šíři dle metodiky ÚSES.

Stavby a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu Stavby a opatření tohoto druhu se nevymezují.

Plochy pro asanaci  A1 | plocha bývalého areálu živočišné výroby Odůvodnění vymezení: Plochu bývalého zemědělského areálu živočišné výroby lze klasifikovat jako brownfield. Proto je vymezen územním plánem jako plocha přestavby (plocha k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území) a nakonec i jako plocha asanace s eventualitou možného vyvlastnění, pokud by majitel nebyl ochoten napravit stav území.  A2 | plocha bývalé neřízené skládky komunálního odpadu Odůvodnění vymezení: Plocha bývalé skládky nebyla dosud sanována; zahrnuta do ploch pro asanaci na základě požadavku OŽP MěÚ Litoměřice. Plocha je vymezena, tak jak požaduje dotčený orgán, podle předchozí ÚPD (územní plán obce). V ploše se předpokládá, kromě asanace samotné skládky, ještě úprava břehu potoka, výsadba zeleně a rekonstrukce silnice.

8. Vymezení veřejně prospěšných staveb a veřejných prostranství, pro které lze uplatnit předkupní právo Nevymezují se.

9. Stanovení kompenzačních opatření podle § 50 odst. 6 stavebního zákona Posouzení vlivu na evropsky významnou lokalitu se (zatím) nepracovávalo a tedy nebyla stanovena kompenzační opatření.

10. Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno zpracováním územní studie, stanovení podmínek pro její pořízení a přiměřené lhůty pro vložení dat o této studii do evidence územněplánovací činnosti S velkou rozvahou byly vymezeny dvě plochy, pro něž je potřeba zpracovat územní studii:  B2 – Plocha je na podmínky malé vsi poměrně náročná. Má komplikované vazby na přírodní prostředí, občanskou vybavenost (hřiště) i další zástavbu obce. Také vyřešení dopravní obsluhy není snadné (zvláště ve vazbě na sousední hřiště, na vymezení odstavných ploch atp. Rozloha a kapacita umožňuje několik řešení, které je vhodné při zpracování studie ověřit. (Další komentář k ploše viz výše v subkapitole číslo 3 „Urbanistická koncepce…“ v odstavci „Vymezení zastavitelných ploch“.)


50

 V1 – Plocha je největší rozvojovou lokalitou ve Velkém Újezdu. Musí zabezpečit dopravní spojení k čistírně odpadních vod a pěší spojení k silnici III. třídy (k zastávce autobusu, hřišti a části Horní Újezd). Vyhláškou požadovaný podíl veřejných prostranství je už zajištěn sousedící plochou. Studie mohou mít rozdílnou míru podrobnosti v závislosti na velikosti ploch a složitosti problematiky k řešení, musí ale splňovat základní podmínky: 1. v nezbytné míře bude studií řešeno (zohledněno) i bezprostřední okolí, tak aby kontext byl vzat v úvahu; 2. minimálním řešením je rozčlenění plochy na plochy určené k zástavbě a na veřejná prostranství, přičemž parcelování na jednotlivé pozemky může spíše být v rovině doporučení nebo námětu; 3. předmětem studie bude řešení dopravní a technické infrastruktury (v koncepční rovině, nikoli v podrobnosti projektové dokumentace). Lhůta na pořízení studie a vložení dat do evidence je stanovena na 6 let. Kratší lhůta by v podmínkách malé obce nebyla splnitelná a delší zase příliš omezující majitele pozemků.

11. Údaje o počtu listů územního plánu a počtu výkresů k němu připojené grafické části Text má 24 stran. Grafická část má kromě povinných výkresů také výkres koncepce dopravní a technické infrastruktury, což je v souladu s přílohou č. 7 k vyhlášce č. 500/2006 Sb.

12. Limity využití území Limity využití stanovené právními předpisy a správními rozhodnutími Jde o limity stanovené právními předpisy a správními rozhodnutími a převzaté z územně analytických podkladů ORP Litoměřice. Limity využití území omezují, vylučují, případně podmiňují umísťování staveb, využití území. Následující limity jsou graficky znázorněny v koordinačním výkresu B1 (pokud je to vzhledem k měřítku výkresu možné). Ochrana dopravní a technické infrastruktury Silniční ochranná pásma podle § 30 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích ochranné pásmo silnice I. třídy 50 m od osy vozovky silnice III. třídy a místní komunikace III. třídy

15 m od osy vozovky

Ochranná pásmo dráhy podle zákona č. 266/1994 Sb., o drahách ochranné pásmo 60 m od osy krajní koleje a 30 m od železniční dráha regionální hranice obvodu dráhy

Ochranná a bezpečnostní pásma energetických rozvodů a zařízení a zásobování plynem podle zákona č. 458/2000 Sb. (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů: ochranné pásmo elektrické vedení VN 22 kV nadzemní 7 m od krajního vodiče elektrická stanice


7m

51

Pozn.: Ochranná pásma vznikají dnem nabytí právní územního rozhodnutí. Tzn. že stávající energetické rozvody mají pásmo určeno podle předchozí legislativy (22 kV: 10 m od krajního vodiče).

Ochranná pásma hygienické ochrany (dle ČSN 75 6081 a dle zákona č. 274/2001 Sb., o veřejných vodovodech a kanalizacích) ochranné pásmo vodovodní řad do průměru 500 mm včetně 1,5 m Pozn.: Ochranná pásma vodovodních řadů nejsou ve výkresu B1 vzhledem k čitelnosti v daném měřítku uvedena. V Býčkovicích není vymezeno žádné ochranné pásmo veřejného zdroje vody.

Ochranná pásma spojů podle zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích ochranné pásmo podzemní telekomunikační vedení 1,5 m od osy vozovky Pozn.: Ochranná pásma spojových vedení nejsou ve výkresu B1 vzhledem k čitelnosti v daném měřítku uvedena. Jihozápadní cíp území zasahují velkoplošná ochranná pásma komunikačního vedení a radioreléové trasy, které spravuje ministerstvo obrany (VUSS).

Jiná územní omezení podle zvláštních předpisů a jiných Jiná územní omezení vyplývají jednak ze zvláštních předpisů, podle nichž výslovně postupují orgány státní správy, jednak z pravomocí některých orgánů stanovovat a požadovat některá omezení. V území Býčkovic je to povinnost souhlasu orgánu státní správy lesů při dotčení pozemků stavbou do vzdálenosti 50 metrů od hranice lesa podle § 14, odst. (2) zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon). Další územní omezení:  CHOPAV Severočeská křída – jižní část správního území Býčkovic, hranice prochází silnicí III. třídy, která prochází zastavěným územím Býčkovic a dále na východ.  Emise – část území (zcela severní výběžek) vykazuje překročení cílového imisního limitu včetně O3 (As, Cd, Ni, benzo(a)pyren, přízemní ozon), ale nevíme co s tím  OP geotermálního vrtu  OP radioreléového vedení  OP sdělovacích sítí


52

Ochrana přírody  Chráněná krajinná oblast (CHKO) České středohoří (v členění na zóny – naprostá část v zóně IV, pouze severní výběžek v zóně III), hranice prochází silnicí I/15, tzn. do CHKO patří území Býčkovic, Velký Újezd leží mimo CHKO.  Evropsky významná lokalita (EVL) Stráně u Velkého Újezdu (kód Natura 2000 CZ0420059), celková rozloha 8,6046 ha, na katastru Velkého Újezdu cca 1,5 ha, polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích. Lokalita je navržena k zařazení do kategorie přírodní památky.  Významné krajinné prvky v obci nejsou registrovány, nacházejí se zde VKP ze zákona (§ 3 zákona č. 114/1992 Sb.) – lesy, vodní toky a vodní plochy.

Ochrana památek Na správním území Býčkovic jsou v ústředním seznamu nemovitých kulturních památek zapsány tyto památky:  v k. ú. Býčkovice: 14787/5-1969 26599/5-1970 104336 25744/5-4542 16113/5-1972

výklenková kaplička (nad vsí, na č. parc. 588/2) výklenková kaplička (před domem e. č. 29) výklenková kaplička (u býv. fary č. p. 36, na č. parc. 691/3) venkovský dům č. p. 22 venkovská usedlost – bývalá fara č. p. 36 st. parc. č. 30/1: dům čp. 36, sýpka, stodola, ohradní zeď s branou, nika se sochou Anděla Strážce (socha nezvěstná), st. parc. č. 31 bez staveb: zahrada, pp. parc. č. 91: zahrada, ohradní zeď, pp. parc. č. 92: zahrada, ohradní zeď, pp. parc. č. 93: zahrada, ohradní zeď

 v k. ú. Velký Újezd 42718/5-2434

zámek č. p. 1 st. parc. č. 1/1: zámek č. p. 1, sýpka, hospodářská budova I., II., stodoly, brána se sochařskou výzdobou, st. parc. 1/2: hospodářská budova I., st. parc. 1/4: hospodářská budova II., st. parc. 1/5: bez staveb, pp. parc. 410, jen část pozemku: uvnitř pozemku st. parc. č. 1/1

Na správním území Býčkovic je podle ÚAP Litoměřice množství archeologických nalezišť:  Býčkovice: intravilán vsi; pole mezi Lučním mlýnem a vsí; u hřbitova; poloha „Obora“; v polích u sochy P. Marie  Velký Újezd - mezi statkem a silnicí  Ploskovice: intravilán, zámek, zámecký park; Luční mlýn


53

Území se zvláštními podmínkami geologické stavby a s nepříznivými inženýrsko-geologickými poměry Podle územněanalytických podkladů ORP Litoměřice se na správním území Býčkovic nachází chráněné ložisko nerostů:  Velký Újezd u Litoměřic (č. 20750100), cihlářská surovina V rámci chráněného ložiskového území jsou evidována dvě ložiska a prognózní zdroje – výhradní ložiska:  Velký Újezd, ident. č. 3207501-01, cihlářská surovina  Velký Újezd, ident. č. 3207501-02, cihlářská surovina

V území je lokalizováno 15 sesuvných území, některé přecházejí z území sousedních obcí: Býčkovice (1× aktivní, 4× potenciální sesuv), Velký Újezd (1× aktivní, 5× potenciální), Horní Nezly (1× aktivní, 1× potenciální sesuv), Soběnice (1× stabilizovaný sesuv), Zahořany (1× potenciální sesuv).

f)

Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch

Zastavěné území je tvořeno (s ohledem na konfiguraci terénu a další přírodní podmínky) poměrně kompaktní vesnickou zástavbou, která nevykazuje žádnou rozvolněnost, neobsahuje velké množství proluk a neskýtá příliš rozvojových možností, pokud jde o eventuální výstavbu v zastavěném území. Z celkového počtu 105 domů je 28 domů neobydlených (podle statistik z r. 2001), přičemž 18 z nich sloužilo rekreaci a 3 procházely přestavbou. V tomto směru je tedy s bytovým fondem naloženo účelně. V retrospektivním pohledu ale je zřejmé, že využití domů a bytů bývalo v minulosti větší – obývaly je větší rodiny. Ještě v roce 1950 byla průměrná obložnost domu 3,9 osob, zatímco dnes je 2,7. Trend snižování porodnosti a zmenšování rodin je celorepublikový. Plyne z toho jednoznačně, že pokud se obec má zvětšovat, musí přibýt nové rodinné domy. Dalším důvodem k umožnění určité výstavby je také potřeba přirozené modernizace bytového fondu – průměrné stáří domů v cenzu 2001 bylo 66,5 roku! Jistě lze zvyšovat standardy stávajícího fondu modernizačními zásahy, rekonstrukcemi nebo až přestavbou, část potenciálních obyvatel ale i nadále bude vyžadovat stavby nové, odpovídající tepelným a jiným normám. Územní plán proto vytipoval několik vhodných lokalit pro rozvoj bydlení. V návrhu pro společné jednání byly z hlediska rozvoje akcentovány Býčkovice oproti Velkému Újezdu, což i odpovídá velikostnímu porovnání obou místních částí (Býčkovice 72 domů, Velký Újezd 33 domů). Tento poměr se odrazil i v návrhu: pro Býčkovice byly vymezeny lokality s kapacitou cca 40 rodinných domů, pro Velký Újezd cca 20 rodinných domů.


54

Obě části obce by se tak mohly dostat na počty obyvatel, které už v historii měly, vrátily by se do 60. nebo 70. let, a to zdaleka nebyly největší v historii dosažené hodnoty. Navržený rozvoj se s ohledem na historická data zdá být oprávněný. Po společném jednání byly na základě stanoviska AOPK/CHKO vypuštěny některé rozvojové lokality Býčkovic (v CHKO leží jen Býčkovice, nikoliv Velký Újezd). V této místní části tak byly ponechány plochy pro jen 12 rodinných domů, zatímco Velkému Újezdu zůstaly rozvojové plochy v původně navrhovaném rozsahu. Znamená to změnu pohledu na významnost těchto místních částí. Býčkovice jsou v současné době jednou z menších obcí litoměřického okresu. Přitom mají výbornou dostupnost do okresního města, kvalitní přírodní a životní prostředí. Na sousedních Trnovanech je vidět, že mnozí obyvatelé větších měst touží po rodinném domě v klidnější lokalitě, ale v naprosté blízkosti města (Trnovany mají výhodu vizuálního kontaktu s Litoměřicemi). Býčkovice s Ploskovicemi jsou hned po Trnovanech dalšími obcemi, kde se může zájem o bydlení v těsném zázemí města projevit. Územní plán po redukci rozvojových možností v místní části Býčkovice poněkud pozbyl své motivační funkce a případnou reakci na zmíněné rozvojové trendy Litoměřic plnit nebude. Objeví-li se časem větší nároky na rozsah zastavitelných ploch, bude je moci řešit až aktualizovaný nový územní plán.


55

B3.

NÁLEŽITOSTI PODLE PŘÍLOHY Č. 7 VYHLÁŠKY Č. 500/2006 SB.

a)

Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území, včetně souladu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem

Širší vztahy v území jsou koordinovány především územnímu plánu nadřazenou dokumentací, jejíž respektování zajistí koordinaci nadmístních záměrů. Obě nadřazené dokumentace jsou podrobně komentovány dále a odůvodněno, jak bylo s požadavky v nich formulovanými naloženo. V zásadách územního rozvoje se ovšem vyskytuje jen jeden jev vyžadující koordinaci z hlediska širších vztahů. Je to biokoridor značený číslem 600.

Politika územního rozvoje ČR 2008 Územního plánu Býčkovic se z republikových priorit územního plánování týká zejména několik požadavků, které jsou i explicitně ku splnění uvedeny v zadání územního plánu. Jde o následující priority, u nichž je současně uvedena jejich reflexe v územním plánu:

(14) Ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Zachovat ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice. Tato území mají značnou hodnotu, např. i jako turistické atraktivity. (…) Zadání územního plánu požaduje prověřit z těchto hledisek především změny oproti původní ÚPD a na základě výsledků tohoto prověření stanovit podmínky jejich provedení. Je třeba zdůraznit, že právě existence významných hodnot v území vedla k určitým úpravám původního územního plánu, který nebyl ve všech parametrech zcela ohleduplný především ke dvěma významným zámeckým areálům, jimiž je zámek v Ploskovicích (s nímž území Býčkovic bezprostředně souvisí) a zámek ve Velkém Újezdu. Podrobněji je problematika popsána v kapitolách týkajících se rozvoje obce a urbanistické koncepce. Ochrana přírodních hodnot nedoznala novou dokumentací významných změn.

(16) Při stanovování způsobu využití území v územně plánovací dokumentaci dávat přednost komplexním řešením před uplatňováním jednostranných hledisek a požadavků, které ve svých důsledcích zhoršují stav i hodnoty území. Při řešení ochrany hodnot území je nezbytné zohledňovat také požadavky na zvyšování kvality života obyvatel a hospodářského rozvoje území. Zadání územního plánu z této priority zdůraznilo především požadavek na ochranu zemědělského půdního fondu. Priorita má ale mnohem důsažnější záměr. Jde o to, aby celá koncepce promítnutá v územním plánu byla co nejvíce vyvážená, aby nebyla upřednostňována jediná oblast společenského života, nota bene ta, která by mohla vést ke zhoršení podmínek pro zachování hodnot území. V tomto smyslu se návrh územního plánu snažil předložit řešení vyvážené, komplexní, vytvářející podmínky pro zvyšování kvality života obyvatel (přiměřenou měrou je pamatováno i na návštěvníky


56

obce – viz ploskovický zámek). Jsou navrhovány nové zastavitelné plochy pro bydlení, stabilizovány areály pro výrobu, regulativy umožňují i rozvoj občanského vybavení a např. podnikatelských aktivit, těch, které jsou v souladu s nosnou funkcí bydlení. A to vše ve vazbách na zastavěné území, tak aby se minimalizovaly zábory zemědělské půdy a minimálně narušoval ráz krajiny.

(19) Vytvářet předpoklady pro polyfunkční využívání opuštěných areálů a ploch (tzv. brownfields průmyslového, zemědělského, vojenského a jiného původu). Hospodárně využívat zastavěné území a zajistit ochranu nezastavěného území (zejména zemědělské a lesní půdy) a zachování veřejné zeleně, včetně minimalizace její fragmentace. V obci se nachází několik lokalit, které postupně ztratily své původní využití. Některé procházejí přirozenou proměnou (areál fary, zemědělský provoz jižně od újezdského zámku), jiné teprve čekají na budoucí využití. Těmto dosud nejasným areálům (bývalý areál živočišné výroby východně od ploskovického zámku, zámek ve Velkém Újezdu, sklad CO v Horním Újezdu) přiřkl územní plán takové funkční využití a regulativy, které umožní jejich budoucí rozvoj, ale nepřinesou jejich okolí nadměrnou zátěž.

(20) Rozvojové záměry, které mohou významně ovlivnit charakter krajiny, umísťovat do co nejméně konfliktních lokalit a následně podporovat potřebná kompenzační opatření. S ohledem na to při územně plánovací činnosti, pokud je to možné a odůvodněné, respektovat veřejné zájmy např. ochrany biologické rozmanitosti a kvality životního prostředí, zejména formou důsledné ochrany zvláště chráněných území, lokalit soustavy Natura 2000, mokřadů, ochranných pásem vodních zdrojů, chráněné oblasti přirozené akumulace vod a nerostného bohatství, ochrany zemědělského a lesního půdního fondu. Vytvářet územní podmínky pro implementaci a respektování územních systémů ekologické stability a zvyšování a udržování ekologické stability a k zajištění ekologických funkcí krajiny i v ostatní volné krajině a pro ochranu krajinných prvků přírodního charakteru v zastavěných územích, zvyšování a udržování rozmanitosti venkovské krajiny. V rámci územně plánovací činnosti vytvářet podmínky pro ochranu krajinného rázu s ohledem na cílové charakteristiky a typy krajiny a vytvářet podmínky pro využití přírodních zdrojů. V obci nejsou navrhovány záměry, které by mohly významně ovlivnit charakter krajiny. Rozvíjí se především obytná funkce, a to v lokalitách, které respektují režim zvláště chráněných území, lokalit Natura aj. Koncepce krajiny je územním plánem ještě doplněna návrhem systému ekologické stability. Rozmístění ploch s rozdílným způsobem využití a podmínky jejich využití jsou navrženy tak, aby byl maximálně chráněn krajinný ráz.

(22) Vytvářet podmínky pro rozvoj a využití předpokladů území pro různé formy cestovního ruchu (např. cykloturistika, agroturistika, poznávací turistika), při zachování a rozvoji hodnot území. Podporovat propojení míst, atraktivních z hlediska cestovního ruchu, turistickými cestami, které umožňují celoroční využití pro různé formy turistiky (např. pěší, cyklo, lyžařská, hipo).


57

Zadání požaduje navrhnout vhodné turistické (cyklistické) trasy. Dosavadní značené cyklotrasy procházejí jen „atraktivnějšími“ sousedními Ploskovicemi. Nicméně v návrhu ÚP pro Býčkovice byly, v souladu s doporučenými trasami podle cyklomap ShoCart, navrženy nové potenciální cyklotrasy využívající stávající pozemní komunikace. Podporují se tak podmínky pro zpřístupnění krajiny Středohoří na území obce pro tento vítaný druh cestovního ruchu. Jen tržní prostředí a dostatečná poptávka mohou ale způsobit rozvoj dalších, doprovodných nebo podpůrných aktivit a provozoven tvořících zázemí, infrastrukturu pro turistický ruch (opravna a půjčovna kol, občerstvení apod.). Z hlediska regulativů jsou tyto drobné provozovny umístitelné v zastavěném území a v zastavitelných plochách prakticky v každé ploše s rozdílným způsobem využití. V návrhu územního plánu se také projevuje silná součinnost se sousedními Ploskovicemi, pro něž, resp. zámecký areál, je na území Býčkovic navrženo zřídit parkoviště pro návštěvníky zámku a akcí v něm pořádaných. Je to výrazná podpora turistiky kulturní a poznávací.

(29) Zvláštní pozornost věnovat návaznosti různých druhů dopravy. Vytvářet tak podmínky pro rozvoj účinného a dostupného systému, který bude poskytovat obyvatelům rovné možnosti mobility a dosažitelnosti v území. S ohledem na to vytvářet podmínky pro vybudování a užívání vhodné sítě pěších a cyklistických cest. Územní plán (s využitím také území sousední obce Ploskovic, s níž v mnoha směrech těsně sousedí) navrhuje základní kostru pěších a cyklistických tras, které propojí Býčkovice a Velký Újezd s Ploskovicemi a zároveň zajistí napojení na železniční, ale i autobusovou dopravu. Nové zastavitelné plochy jsou návrhem prověřeny, je zajištěna jejich dostupnost ze silniční sítě, resp. napojitelnost na místní komunikace.

(30) Úroveň technické infrastruktury, zejména dodávku vody a zpracování odpadních vod je nutno koncipovat tak, aby splňovala požadavky na vysokou kvalitu života v současnosti i v budoucnosti. Pro většinu obyvatel obce je zajištěna dodávka pitné vody. Na systém zásobování bude možné napojit i zastavitelné plochy. Zato likvidace splaškových vod je odlišná v obou sídlech, zatímco předchozí územní plán navrhoval samostatnou čistírnu odpadních vod pro každou místní část. Čistírna ve Velkém Újezdu se ukázala být ekonomicky nevýhodná, ponechána byla jen v Býčkovicích, jejíž záměr se postupně změnil v umístění jen čerpací stanice a pro čištění splaškových vod využití čistírny v sousedních Ploskovicích.

(31) Vytvářet územní podmínky pro rozvoj decentralizované, efektivní a bezpečné výroby energie z obnovitelných zdrojů, šetrné k životnímu prostředí, s cílem minimalizace jejich negativních vlivů a rizik při respektování přednosti zajištění bezpečného zásobování území energiemi. V areálu bývalé farmy byla diskutována možnost umístění bioplynové stanice. Záměr byl ale opuštěn. Na ploše farmy (nebo na budovách, a to i jinde) by mohly být umístěny kolektory. Využití větrné energie se nepřipouští.


58

Obec Býčkovice není začleněna do žádné rozvojové oblasti či osy ani do specifické oblasti. Netýkají se jí ani žádné z navrhovaných koridorů a ploch.

Zásady územního rozvoje Ústeckého kraje Zásady územního rozvoje Ústeckého kraje (ZÚR ÚK) byly vydány v roce 2011 (účinnosti nabyly dne 20. 10. 2011). ZÚR ÚK stanovují priority územního plánování Ústeckého kraje pro zajištění udržitelného rozvoje území. Splnění těch, které se Býčkovic bezprostředně týkají, je dále komentováno. V základních prioritách je důraz kladen na vyvážený vztah mezi třemi pilíři udržitelného rozvoje území. Býčkovice jsou v poslední aktualizaci ÚAP (2012) hodnoceny negativně ve všech třech pilířích. Územní plán se vyváženě zabývá tematikou udržitelného rozvoje obce, návrh je směrován do všech oblastí (rozvoj bydlení, technické a dopravní infrastruktury, stabilizace ploch pro výrobu, ochrana krajinných hodnot, návrh ÚSES atd. atd.) a vytváří podmínky pro vyvážený rozvoj všech tří pilířů udržitelného rozvoje (priorita 1). V oblasti životního prostředí k ozdravění životního prostředí (priorita 3) směřuje rozvoj technické infrastruktury (čištění odpadních vod), to je zároveň faktor přispívající ke stabilitě osídlení (priorita 3). K ozdravění životního prostředí vede i vymezení ploch přestavby a asanace. Dále jsou chráněny hodnoty zvláště chráněných území CHKO a Natura 2000 a také prvků ÚSES (priorita 5). V oblasti hospodářského rozvoje se vytvářejí podmínky pro transformaci ekonomické struktury, a to tak, že funkční regulace svou flexibilností umožňují široké spektrum využití zejména bývalých zemědělských areálů využívaných dnes pro jiné účely (priorita 8). Současně je podpořena revitalizace areálů typu brownfield – plocha přestavby v Býčkovicích, areál zámku ve Velkém Újezdu, bývalý areál civilní obrany v Horním Újezdu (priorita 11). Zváženy byly návrhy rozvojových ploch v minulém územním plánu a byly redukovány, tak aby se lépe využívaly vnitřní rezervy současných areálů a nebylo třeba zabírat plochy mimo zastavěné území (priorita 12). Zemědělské území je také předmětem řešení, vymezují se prvky ÚSES a velká péče je věnována území mezi zastavěnými územím Býčkovic a Ploskovic (priorita 14). Priority rozvojových oblastí, os a specifických oblastí se na Býčkovice nevztahují, nejsou součástí z těchto oblastí. V oblasti dopravní a technické infrastruktury se Býčkovic týká především požadavek na vytváření podmínek pro řešení problematiky odvádění a čištění odpadních vod, který je plněn návrhem tohoto systému jak pro Býčkovice, tak samostatně pro Velký Újezd (priorita 31), a to takovými způsoby, aby bylo postupováno citlivě vůči přírodě (priorita 33). V oblasti sídelní soustavy a rekreace plní územní plán svrchovaně úkol rozvoje sídelní soustavy, kooperace mezi jednotlivými sídly s respektem ke specifikům každého sídla – podrobněji viz v koncepci rozvoje obce a urbanistické koncepci návrhu (priorita 34). V oblasti rekreace podporuje územní plán cestovní ruch návrhem kapacitního parkoviště pro ploskovický zámek (priorita 37) a návrhem cyklostezek plní i další prioritu (38).


59

V oblasti sociální soudržnosti obyvatel přispívá územní plán především k naplnění úkolu pečovat o typické či výjimečné přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území – návrh zohledňuje kvality území a rozvíjí je (priorita 41). V oblasti ochrany území před potenciálními riziky a přírodními katastrofami územní plán nenavrhuje žádná nová řešení, zastavitelné plochy se nenavrhují v záplavových území, jež ostatně nejsou na území obce stanovena (priorita 46). V oblasti pokrytí území kraje územními plány je úkol plněn (priorita 47). ZÚR ÚK zpřesňují vymezení rozvojových oblastí a rozvojových os vymezených v PÚR 2008 a vymezují oblasti se zvýšenými požadavky na změny v území, které svým významem přesahují území více obcí. Býčkovice nejsou zahrnuty v žádné takové oblasti ani ose. ZÚR ÚK dále zpřesňují vymezení specifických oblastí vymezených v PÚR 2008 a vymezují další specifické oblasti nadmístního významu. Býčkovice nejsou zahrnuty v žádné z těchto oblastí. ZÚR ÚK také zpřesňují vymezení ploch a koridorů vymezených v PÚR 2008 a vymezují plochy a koridory nadmístního významu, ovlivňující území více obcí, včetně ploch a koridorů veřejné infrastruktury, ÚSES a územních rezerv. Na území Býčkovic se neumisťují velké větrné elektrárny (dle kap. 4.4.1). V kapitole 4.7 Plochy a koridory územního systému ekologické stability se Býčkovic týkají dva regionální biokoridory: RBK 600 Sedlo–Holý vrch, který je zčásti funkční a zčásti k založení, a RBK 615 Hořidla–RBK 600, jenž je funkční. Oba biokoridory jsou vymezeny v šíři 40 m a jsou lokalizovány v koridoru vymezeném v ZÚR ÚK. Nefunkční část biokoridoru RBK 600 je vymezena jako veřejně prospěšné opatření. ZÚR ÚK ukládají splnit následující úkoly: (1) V ÚPD obcí zpřesňovat vymezení skladebných částí (biocenter, biokoridorů) nadregionálního a regionálního ÚSES. K tomu využívat zejména oborové podklady ochrany přírody (Plány ÚSES, Projekty ÚSES, mapování biotopů aj.), lesní plány (Oblastní plány rozvoje lesů, Lesní hospodářské plány, Lesní hospodářské osnovy), plány pozemkových úprav (Komplexní pozemkové úpravy), vodohospodářské plány, Katastr nemovitostí, ortofotomapy, vlastní terénní průzkum aj. Zpřesněné vymezení bylo uskutečněno zejména s využitím znalostí z terénních průzkumů, pomocí mapy katastru nemovitostí a leteckých snímků.

(2) Vymezené plochy a koridory pro ÚSES chránit před změnou ve využití území, která by znamenala snížení stupně ekologické stability uvnitř vymezených ploch a koridorů oproti současnému stavu (tj. stavu v době vydání ZÚR ÚK), popř. by znemožnila založení vymezené skladebné části ÚSES v budoucnosti. Plochy biocenter jsou klasifikovány jako plochy přírodní, biokoridory jsou umístěny tak a v takových plochách s rozdílným způsobem využití, aby nebyla ohrožena ekologická stabilita.


60

(3) Zejména je nutno chránit plochy biokoridorů před zástavbou či změnami ve využití území, které by v budoucnosti znemožnily souvislé propojení biokoridorem v šíři dle metodik ÚSES, ačkoliv v současnosti územní předpoklady pro souvislé propojení existují. Všechny biokoridory jsou vedeny místy, kde se nepředpokládá ohrožení zástavbou ani změnami ve využití území ani v současnosti, ani v budoucnosti.

(4) Stavby dopravní a technické infrastruktury v plochách a koridorech pro biocentra a biokoridory ÚSES připouštět v nezbytných případech za podmínky, že nedojde k významnému snížení schopnosti ekosystému odolávat znečištění, erozi či jiné fyzikální nebo chemické zátěži prostředí a zároveň nedojde k podstatnému snížení schopnosti, bez dalších opatření plnit stabilizující funkce v krajině. Tento požadavek je ošetřen v regulativech, dopravní a technická infrastruktura je připuštěna jen tehdy, pokud není v rozporu s hlavní, tj. ochrannou funkcí plochy.

(5) Vymezení v grafické části ZÚR ÚK je v případě biokoridorů nadregionálních i regionálních provedeno „osou“, která určuje směr propojení, a oboustranným pásem podél této osy o šířce 200 m na každou stranu od „osy“. V rámci tohoto pásu je při zpracování ÚPD obcí možno provádět zpřesnění vymezení biokoridoru, aniž by docházelo k odchylce od ÚPD kraje. Zpracovatel ÚPD v úrovni obce na základě větší podrobnosti znalostí a většího měřítka zpracování grafické části upřesní trasu biokoridoru v souladu s právními předpisy platnými na úseku ochrany přírody a krajiny (zejména vyhláška č. 395/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů) a metodikami pro vymezování ÚSES. Dodržení 40m minimální šířky, která je stejná pro biokoridor regionální i nadregionální (v některých případech může být 50m – viz metodika), stanovené trasy a principů projektování ÚSES jsou pro zpracovatele ÚPD obcí závazné. Zpřesnění biokoridorů je provedeno tak, že se vymezený biokoridor nachází uvnitř specifikovaného pásu o šířce 200 m na každou stranu od osy. Požadovaná minimální šířka biokoridorů je dodržena.

(6) Biocentra jsou rovněž vymezena v rámci ZÚR ÚK způsobem, který umožňuje v podrobnějším zpracování ÚP zpřesňovat jejich hranice podle místních podmínek. Zásadou je dodržení lokalizace biocentra v daném prostoru, minimálního parametru výměry a principů vymezování ÚSES dle metodik. Nadregionální ani regionální biocentrum není na území obce vymezeno.

(7) Při zpřesňování vymezení skladebných částí ÚSES regionální a nadregionální úrovně významnosti a při vymezování skladebných částí lokální úrovně významnosti v územních plánech a regulačních plánech preferovat řešení, které bude minimalizovat střety se zájmy na ochraně ložisek nerostných surovin. Akceptovat charakter částí ÚSES a podporovat jeho funkce v cílovém stavu, a to jak při samotné těžbě, tak i při ukončování těžby a rekultivaci těžbou dotčeného území ve prospěch ÚSES.


61

Regionální a nadregionální prvky ÚSES nejsou na území obce v konfliktu se zájmy ochrany ložisek nerostných surovin.

(8) Skladebné části ÚSES prioritně stanovovat mimo plochy zjištěných a předpokládaných ložisek nerostů vzhledem k jejich nepřemístitelnosti. Tam, kde to nebude výjimečně možné, respektovat při vymezování částí ÚSES na ložiscích stanovené DP, mimo DP pak např. dočasným stanovením části ÚSES a jeho finálním vytvořením až po skončení těžby, stanovením podmínek rekultivace. (9) Pokrytí vymezených biocenter a biokoridorů do ložisek nerostných surovin se vzájemně nevylučuje, protože skladebné části ÚSES nejsou překážkou využívání ložisek nerostů takovým způsobem, který zajistí vzájemnou koexistenci těžby ložisek nerostů a funkce ÚSES při probíhající těžbě, nebo zajistí budoucí obnovu dočasně omezené funkce ÚSES. Střety mezi ložisky nerostných zdrojů a stávajícím ÚSES řešit v rámci zohlednění vzájemných potřeb využití území a zákonitostí, a to jak pro ÚSES, tak i pro těžbu, při kvalifikovaném zpracování postupu rekultivace území po ukončení těžby v rámci povolení hornické činnosti nebo plánu dobývaní. Plochy po těžbě nerostných surovin v území určeném pro vybudování ÚSES rekultivovat prioritně v souladu se zájmy ochrany přírody a krajiny. (10) Vymezení skladebných částí ÚSES v ZÚR ÚK a v navazujících ÚPD obcí a jejich částí není taxativním důvodem pro případné neuskutečnění těžby v ložisku nerostných surovin. Při těžbě musí být v maximálně možné míře respektována funkce ÚSES ve stanoveném rozsahu. V případě omezení funkce ÚSES v důsledku těžby budou v dokumentacích Povolení k hornické činnosti a Plán dobývání navržena rekultivační opatření dle pokynů příslušného orgánu ochrany přírody. Skladebné části ÚSES nejsou na území obce v konfliktu se zájmy těžby ani ochrany ložisek nerostných surovin.

ZÚR ÚK upřesňují územní podmínky koncepce ochrany a rozvoje přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území kraje. Přírodní hodnoty jsou na území obce reprezentovány především Chráněnou krajinnou oblastí České středohoří, do níž náleží část území obce, a to území severně od silnice I/15, jež se nachází ve IV. zóně CHKO. Částečně také na území Býčkovic leží evropsky významná lokality „Stráně u Velkého Újezdu“. Mezi přírodní hodnoty nadmístního významu je zahrnuto také nerostné bohatství – zde chráněné ložiskové území cihlářské suroviny – a vodohospodářsky významné oblasti (CHOPAV) a kvalitní zemědělská půda. Prvořadým veřejným zájmem je ochrana, kultivace a rozvíjení přírodních hodnot. Územní plán se snaží maximálně tyto hodnoty chránit a například minimalizovat zábory kvalitních půd, zachovávat krajinný ráz apod. Civilizační hodnoty z pohledu ZÚR zde reprezentují jak sídlo začleněná v hierarchii osídlení, tak významné prvky dopravní infrastruktury (železniční trať, silnice I. tř.). Hodnoty jsou chráněny, i když pro obec Býčkovice žádný zvláštní úkol nevyplývá (ty se soustřeďují na území z tohoto pohledu zdůrazněná). Za kulturní hodnotu je podle výčtu v ZÚR možno považovat plošná archeologické naleziště (jichž je na území obce vymezeno šest) a ráz tamní kulturní krajiny. Územním plánem nejsou tyto hodnoty dotčeny.


62

V části vymezení cílových charakteristiky krajiny jsou Býčkovice zařazeny do dvou krajinných celků: KC 5a CHKO České středohoří – Milešovské a Verneřické středohoří (tam náleží část území obce na sever od silnice I. třídy, jež je hranicí CHKO) a KC 13 Severočeské nížiny a pánve (jižní část území obce). Celé území je charakterizováno typem krajiny 1Z1 – dle osídlení jde o starou sídelní krajinu Hercynica a Polonica, dle využití území zemědělské krajiny a podle reliéfu krajina plošin a pahorkatin. Cílové charakteristiky KC 5a směřují ke krajině vysokých přírodních, krajinných, estetických a kulturních hodnot a ke krajině venkovské se zachovanými a rozvíjenými typickými znaky. Územní plán je v souladu s dílčími kroky naplňování cílových charakteristik, jako jsou preferovat ochranu hodnot, preferovat extenzivní zemědělství pro podporu krajinného rázu, stabilizovat obyvatelstvo ve stávajících sídlech, individuálně posuzovat všechny záměry, které by mohly negativně ovlivnit krajinný ráz. Cílové charakteristiky KC 13 směřují ke krajině (lokálně) s vysokými přírodními, krajinnými a estetickými hodnotami, ke krajině venkovské i městské, ke krajině s optimálními půdními a klimatickými podmínkami pro zemědělství a krajině obnovených tradičních a dále rozvíjených krajinných hodnot. I tady jsou dílčí kroky (týkající se zejm. katastrálního území Velkého Újezdu) k naplňování cílových charakteristik plněny, ať jde o respektování zemědělství jako určujícího znaku, o obnovu ekologické rovnováhy prostřednictvím prvků ÚSES, stabilizaci venkovského osídlení, o uvážlivý rozvoj výrobních funkcí a o individuální posuzování těch změn v území, které by mohly poškozovat krajinný ráz. Splnění dílčích kroků a celkový přístup k řešení krajiny je popsán v koncepci rozvoje území a urbanistické koncepci. ZÚR dále vymezují VPS, VPO, stavby a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a vymezují asanační území nadmístního významu, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit. Na území Býčkovice je vymezen regionální biokoridor RBK 600 Sedlo–Holý vrch a jeho část jako veřejně prospěšné opatření. Takto je také vymezen v územním plánu, poté co byl v souladu s úkoly ZÚR zpřesněn a umístěn tak aby byl chráněn před zástavbou nebo takovými změnami v území, jež by mu znemožnily plnit jeho funkci.

b)

Vyhodnocení splnění požadavků zadání

Zadání územního plánu, resp. požadavky v něm obsažené, byly v návrhu územního plánu splněny následovně:

a) Vymezení řešeného území Územní plán se pořizuje pro celé správní území Obce Býčkovice se dvěma katastrálními územími - katastrálním územím Býčkovice a katastrálním územím Velký Újezd u Litoměřic. Zadání je v tomto bodu splněno.


63

b) Požadavky vyplývající z politiky územního rozvoje, územně plánovací dokumentace vydané krajem, popřípadě z dalších širších územních vztahů Z Politiky územního rozvoje České republiky 2008, která byla schválena usnesením Vlády ČR č. 929 ze dne 20. 7. 2009, se řešeného území týkají republikové priority uvedené v kapitole 2.2. Jedná se zejména o tyto body: bod 14) „Ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Zachovat ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice.“  Navrhované změny oproti původní ÚPD budou z těchto hledisek prověřeny a na základě výsledků tohoto prověření budou stanoveny podmínky jejich provedení. Původní ÚPD byla etalonem, k němuž se vztahovaly úvahy o tom, co je z plánu životaschopné, co se převezme, co upraví, co zcela změní. Blíže viz komentáře ke koncepci rozvoje obce a urbanistické koncepci. Viz také komentář v kapitole B3 odst. a. Zadání je v tomto bodu splněno.

bod 16) „Při stanovování způsobu využití území v územně plánovací dokumentaci dávat přednost komplexním řešením před uplatňováním jednostranných hledisek a požadavků, které ve svých důsledcích zhoršují stav i hodnoty území. Při řešení ochrany hodnot území je nezbytné zohledňovat také požadavky na zvyšování kvality života obyvatel a hospodářského rozvoje území.“  Navrhované plochy začlenit do proluk v již zastavěném území, minimalizovat zábor zemědělského půdního fondu. Některé navrhované plochy jsou skutečně začleněny do proluk (plochy B2, B10), jiné však vyžadovaly zábor ZPF, snahou územního plánu bylo jej minimalizovat. Viz také komentář v kapitole B3 odst. a. Zadání je v tomto bodu splněno.

bod 19) „Vytvářet předpoklady pro polyfunkční využívání opuštěných areálů a ploch (tzv. brownfields průmyslového, zemědělského, vojenského a jiného původu). Hospodárně využívat zastavěné území a zajistit ochranu nezastavěného území (zejména zemědělské a lesní půdy) a zachování veřejné zeleně, včetně minimalizace její fragmentace.“  Se změnami ve způsobech hospodaření v zemědělství (zde konkrétně i chmelařství) došlo k vymístění tradičních provozů a je na území obce několik lokalit, které teprve nacházejí své současné a budoucí využití. Týká se to např. areálu zámku a dvora ve Velkém Újezdu. Dále je třeba navrhnout vhodné využití stávajících ploch a u nově navrhovaných ploch provést vyhodnocení nezbytného záboru zemědělského půdního fondu. Všechen stávající stavební fond (i nevyužívaný) je v návrhu začleněn do nejvhodnějšího typu plochy s rozdílným způsobem využití, tak aby mohl flexibilně upravovat svou funkční náplň a byl životaschopný. Nové navržené plochy jsou vyhodnoceny z hlediska záboru ZPF. Viz také komentář v kapitole B3 odst. a. Zadání je v tomto bodu splněno.


64

bod 20) „Rozvojové záměry, které mohou významně ovlivnit charakter krajiny, umísťovat do co nejméně konfliktních lokalit a následně podporovat potřebná kompenzační opatření. S ohledem na to při územně plánovací činnosti, pokud je to možné a odůvodněné, respektovat veřejné zájmy např. ochrany biologické rozmanitosti a kvality životního prostředí, zejména formou důsledné ochrany zvláště chráněných území, lokalit soustavy Natura 2000, mokřadů, ochranných pásem vodních zdrojů, chráněné oblasti přirozené akumulace vod a nerostného bohatství, ochrany zemědělského a lesního půdního fondu. Vytvářet územní podmínky pro implementaci a respektování územních systémů ekologické stability a zvyšování a udržování ekologické stability a k zajištění ekologických funkcí krajiny i v ostatní volné krajině a pro ochranu krajinných prvků přírodního charakteru v zastavěných územích, zvyšování a udržování rozmanitosti venkovské krajiny. V rámci územně plánovací činnosti vytvářet podmínky pro ochranu krajinného rázu s ohledem na cílové charakteristiky a typy krajiny a vytvářet podmínky pro využití přírodních zdrojů.“  V obci se počítá s rozvojem zejména obytné funkce. Všechny záměry budou prověřeny a navrženy s ohledem na ochranu hodnot krajiny a územní systém ekologické stability bude respektován. Záměry byly prověřeny a navrženy s ohledem na hodnoty krajiny. ÚSES je součástí návrhu. Viz také komentář v kapitole B3 odst. a. Zadání je v tomto bodu splněno.

bod 22) „Vytvářet podmínky pro rozvoj a využití předpokladů území pro různé formy cestovního ruchu, při zachování a rozvoji hodnot území. Podporovat propojení míst, atraktivních z hlediska cestovního ruchu, turistickými cestami, které umožňují celoroční využití pro různé formy turistiky (např. pěší, cyklo).“  Navrhnout vhodné turistické trasy – lze vycházet z cyklogenerelu zpracovaného pro Město Litoměřice (listopad 2009). Zmíněný generel je zpracován jen pro nejbližší okolí Litoměřic, nezabývá se územím Býčkovic. Jsou použity jiné zdroje, trasy jsou součástí návrhu. Viz také komentář v kapitole B3 odst. a. Zadání je v tomto bodu splněno.

bod 29) „Zvláštní pozornost věnovat návaznosti různých druhů dopravy. Vytvářet tak podmínky pro rozvoj účinného a dostupného systému, který bude poskytovat obyvatelům rovné možnosti mobility a dosažitelnosti v území. S ohledem na to vytvářet podmínky pro vybudování a užívání vhodné sítě pěších a cyklistických cest.“  Prověřit a navrhnout návaznost různých druhů dopravy - zejména cyklistickou a pěší dopravu s vazbami na železniční a autobusovou dopravu. Logická výstavba sítě komunikací s vzájemnými návaznostmi různých druhů doprav je předmětem řešení územního plánu. Viz také komentář v kapitole B3 odst. a. Zadání je v tomto bodu splněno.

bod 30) „Úroveň technické infrastruktury, zejména dodávku vody a zpracování odpadních vod je nutno koncipovat tak, aby splňovala požadavky na vysokou kvalitu života v současnosti i v budoucnosti.“  V oblasti technické infrastruktury se obce týká zejména řešení likvidace odpadních vod.


65

Likvidace odpadních vod je v ÚP řešena. Viz také komentář v kapitole B3 odst. a. Zadání je v tomto bodu splněno.

bod 31) „Vytvářet územní podmínky pro rozvoj decentralizované, efektivní a bezpečné výroby energie z obnovitelných zdrojů, šetrné k životnímu prostředí, s cílem minimalizace jejich negativních vlivů a rizik při respektování přednosti zajištění bezpečného zásobování území energiemi.“  Možnost výstavby bioplynové stanice, která je diskutovaným záměrem využití bývalé farmy ve Velkém Újezdu. Byl zvážen záměr a s výstavbou bioplynové stanice územní plán nepočítá – jde o rozsáhlé, objemné zařízení, jehož lokalizace ve vyvýšené poloze nad Velkým Újezdem není vhodná. Navíc by byla nevyhnutelná výstavba nové komunikace jako podmiňující investice. Farma může být využita pro umístění fotovoltaických elektrických zdrojů. Viz také komentář v kapitole B3 odst. a. Zadání je v tomto bodu splněno, pokud mělo na mysli „zvážit, prověřit“ možnost výstavby.

Ze Zásad územního rozvoje Ústeckého kraje, které nabyly účinnosti dne 20. 10. 2011, se správního území obce týkají zejména následující: Ze stanovených priorit územního plánování Ústeckého kraje pro zajištění udržitelného rozvoje území zejména: bod 5) „Nástroji územního plánování chránit nezastupitelné přírodní hodnoty zvláště chráněných území (NP, CHKO, MZCHÚ), soustavy chráněných území NATURA 2000 (EVL a PO), obecně chráněných území (PPk, VKP, ÚSES).“  Územní plán bude respektovat CHKO České středohoří, území NATURY 2000 – Evropsky významnou lokalitu a bude prověřena možnost úpravy tvaru a vedení prvků ÚSES dotčených návrhem územního plánu. Území NATURA 2000 je územním plánem zcela nedotčeno. Záměry v CHKO jsou zváženy, aby nedošlo k poškození hodnot krajiny. Prvky ÚSES jsou v návrhu zahrnuty. Viz také komentář v kapitole B3 odst. a. Zadání je v tomto bodu splněno.

bod 11) „Podporovat revitalizaci velkého množství nedostatečně využitých nebo zanedbaných areálů a ploch průmyslového, zemědělského, vojenského či jiného původu (typu brownfield), s cílem dodržet funkční a urbanistickou celistvost sídel a šetřit nezastavěné území, kvalitní zemědělskou půdu.“  Návrh územního plánu prověří již nevyužívané, devastované areály (brownfields) a navrhne jejich nové funkční využití. Areál brownfield je deklarován jako plocha přestavby a plocha asanace. Je navrženo jeho nové funkční využití. Viz také komentář v kapitole B3 odst. a. Zadání je v tomto bodu splněno.

bod 14) „Zaměřit pozornost na podmínky využívání zemědělských území, minimalizovat zábory zejména nejkvalitnějších zemědělských půd, podporovat ozdravná opatření – ochrana proti erozním účinkům vody, větru, přípravu a realizaci ÚSES, zamezit zbytečné fragmentaci zemědělských území, obnovit péči o dlouhodobě nevyužívaná území, vymezovat území vhod-


66

ná pro pěstování biomasy a rychle rostoucích dřevin pro energetické účely aj.“  U navrhovaných ploch je třeba provést vyhodnocení nezbytného záboru zemědělského půdního fondu. Návrhové plochy jsou vyhodnoceny z hlediska záborů ZPF. Zadání je v tomto bodu splněno.

bod 31) „Územně plánovacími nástroji vytvářet předpoklady pro modernizaci stávajících systémů odvádění a čištění odpadních vod a pro dořešení této problematiky v menších sídlech (do 2000 EO) ve venkovském prostoru.“  V návrhu územního plánu se prověří a případně navrhne možnost vedení kanalizace a případně se vymezí plocha pro stavbu čistírny odpadních vod. Návrh systému kanalizace a čištění odpadních vod je v ÚP obsažen. Zadání je v tomto bodu splněno.

bod 38) „Podporovat vybudování propojené a hierarchizované sítě cyklostezek a turistických cest na území kraje s návazností na vznikající republikovou a evropskou síť těchto zařízení.“  Navrhnout vhodné turistické trasy – lze vycházet z cyklogenerelu zpracovaného pro Město Litoměřice (listopad 2009). Cyklotrasy jsou součástí návrhu územního plánu. Zadání je v tomto bodu splněno.

Zásady územního rozvoje Ústeckého kraje zpřesňují vymezení ploch a koridorů vymezených v PÚR 2008 a vymezení ploch a koridorů nadmístního významu, ovlivňujících území více obcí, včetně ploch a koridorů veřejné infrastruktury, ÚSES a územních rezerv. Respektovat je třeba zejména následující: Plochy a koridory územního systému ekologické stability bod 1) „V ÚPD obcí zpřesňovat vymezení skladebných částí (biocenter, biokoridorů) nadregionálního a regionálního ÚSES. K tomu využívat zejména oborové podklady ochrany přírody (Plány ÚSES, Projekty ÚSES, mapování biotopů aj.), lesní plány (Oblastní plány rozvoje lesů, Lesní hospodářské plány, Lesní hospodářské osnovy), plány pozemkových úprav (Komplexní pozemkové úpravy), vodohospodářské plány, Katastr nemovitostí, ortofotomapy, vlastní terénní průzkum aj.“  V územním plánu bude prověřena možnost úpravy tvaru a vedení prvků ÚSES dotčených návrhem územního plánu. Prvky ÚSES jsou součástí návrhu územního plánu. Viz také komentář v kapitole B3 odst. a. Zadání je v tomto bodu splněno.

Zásady územního rozvoje Ústeckého kraje upřesňují územní podmínky koncepce ochrany a rozvoje přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území kraje. Respektovat je třeba zejména následující: bod 10) „Skladebné části regionálního a nadregionálního ÚSES chránit před zásahy, které by znamenaly snížení úrovně jejich ekologické stability, upřesňovat vymezení skladebných částí


67

ÚSES v ÚPD obcí, postupně přistupovat ke zpracování projektů ÚSES a k jejich realizaci, zejména v místech, kde je provázanost systému narušena.“  V územním plánu bude prověřena možnost úpravy tvaru a vedení prvků ÚSES dotčených návrhem územního plánu. Prvky ÚSES jsou součástí návrhu územního plánu. Viz také komentář v kapitole B3 odst. a. Zadání je v tomto bodu splněno.

Zásady územního rozvoje Ústeckého kraje vymezují cílové charakteristiky krajiny pro krajinný celek CHKO České středohoří – Milešovské a Verneřické středohoří (severní část území) a pro krajinný celek Severočeské nížiny a pánve (jižní část území). Jedná se zejména o tyto dílčí kroky naplňování cílových charakteristik krajiny: KC CHKO České středohoří – Milešovské a Verneřické středohoří bod e) „Individuálně posuzovat všechny záměry, které by krajinný ráz mohly negativně ovlivnit, s ohledem na potřebu uchování krajinného rázu s harmonickým zastoupením složek přírodních i kulturních.“  Navrhované změny budou z těchto hledisek prověřeny a na základě výsledků tohoto prověření budou stanoveny podmínky jejich provedení. KC Severočeské nížiny a pánve bod f) „Individuálně posuzovat navrhované změny využití území a zamezovat takovým změnám, které by krajinný ráz mohly poškozovat.“  Navrhované změny budou z těchto hledisek prověřeny a na základě výsledků tohoto prověření budou stanoveny podmínky jejich provedení. Navrhované změny v území byly konfrontovány s dílčími kroky naplňujícími cílové charakteristiky KC – nejsou s nimi v rozporu. Viz také komentář v kapitole B3 odst. a. Zadání je v tomto bodu splněno.

Zásady územního rozvoje Ústeckého kraje vymezují veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření, stavby a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a vymezují asanační území nadmístního významu, pro která lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit: Vymezení ploch a koridorů veřejně prospěšných opatření - regionální biokoridor 600 RBK 600 je v příslušné části také navržen jako veřejně prospěšné opatření. Zadání je v tomto bodu splněno.

Dále je třeba na území obce podle ZÚR ÚK respektovat:       

Regionální biokoridor 600: Sedlo – Holý vrch Regionální biokoridor 615: Hořidla – RBK 600 NATURU 2000 – EVL Chráněnou oblast přirozené akumulace vod CHKO České středohoří Železniční dráhu regionální Silnici I. třídy I/15


68

 Výhradní ložisko (kategorie bilanční)  Chráněné ložiskové území Jmenované hodnoty a limity jsou v územním plánu respektovány a jsou uvedeny v koordinačním výkresu. Zadání je v tomto bodu splněno.

c) Požadavky na řešení vyplývající z územně analytických podkladů Při zpracování návrhu územního plánu bude projektant vycházet z Územně analytických podkladů Obce Býčkovice včetně rozboru udržitelného rozvoje území Obce Býčkovice. Řešeného území se týkají zejména tyto limity území:  NATURA 2000 - EVL  regionální biokoridor  lokální biokoridor  lokální biocentrum  III. a IV. zóna CHKO České středohoří  sesuvné území  ložisko nerostných surovin  chráněné ložiskové území  chráněné území pro zvláštní zásahy do zemské kůry  nemovitá kulturní památka  archeologické naleziště  železniční trať regionální  místní komunikace  silnice I. třídy  silnice III. třídy  vodní nádrž  vodovodní řad  vodní tok  chráněná oblast přirozené akumulace vod  zranitelná oblast  fotovoltaická elektrárna  trafostanice  venkovní vedení elektrické sítě 1–35 kV  komunikační vedení včetně OP  radiová stanice  OP radioreléové trasy  lesní plochy  vzdálenost 50 m od okraje lesa  oblast krajinného rázu  architektonicky významný objekt  OP geotermálních vrtů Limity území jsou respektovány, jsou uvedeny v koordinačním výkresu. Rozbor udržitelného rozvoje je komentován v kapitole Cíle územního plánování (kap. B1. odst. b). Zadání je v tomto bodu splněno.


69

d) Požadavky na rozvoj území obce V návrhu územního plánu se prověří, na základě prověření vyhodnotí stávající funkční využití ploch a případně navrhnou změny funkčních ploch s ohledem na limity území, na hospodárné využití zastavěného a zastavitelného území a na ochranu nezastavěného území. V souladu s výše uvedeným bude v návrhu územního plánu prověřeno a vyhodnoceno stávající využití ploch bydlení a v případě potřeby budou navrženy plochy nové (a to včetně řešení související veřejné infrastruktury, spolu s umožněním podnikatelských aktivit, zvláště pokud budou vázány na podporu rozvoje cestovního ruchu, nesmí přitom být narušena pohoda venkovského bydlení). Projektant v návrhu územního plánu prověří a případně navrhne možnost vedení kanalizace a případně vymezí plochu pro stavbu čistírny odpadních vod. Dále budou v návrhu územního plánu prověřeny stávající plochy zemědělské výroby, které jsou z části nevyužívané, z části nacházejí novou funkci. Návrh územního plánu prověří a vyhodnotí možnost využití zámku a dvora v Dolním Újezdu. Rozvoj obce je v mnoha aspektech třeba koordinovat se sousedními Ploskovicemi, s nimiž mají Býčkovice bohaté územní vazby. Základním podkladem pro tvorbu územního plánu je platný územní plán obce. Je třeba prověřit v něm navržená řešení, a ta buď respektovat, upravit, nebo v dílčích částech vypustit či doplnit. Na základě dohody mezi pořizovatelem, projektantem a určeným zastupitelem můžou být v rámci konzultačních schůzek projednávané plochy upraveny (zmenšeny, rozšířeny, popř. doplněny), aby byla zajištěna návaznost na stávající plochy, i urbanistická koncepce území. Základní koncepce rozvoje území obce vychází z požadavků zadání. Je uvedena v návrhu v kapitole A2 a podrobně komentována v odůvodnění (kap. B2 odst. e). Zadání je v tomto bodu splněno. V souvislosti se zpracováním a schválením zadání územního plánu se zastupitelstvo obce zabývalo na dvou svých jednáních konkrétními požadavky svých obyvatel. Ačkoli nejsou explicitně zahrnuty do zadání, byly předmětem práce projektanta (bylo na zvážení, do jaké míry jsou v souladu s koncepcí rozvoje obce a s urbanistickou koncepcí a jsou-li tedy „splnitelné“, tedy zohlednitelné, zařaditelné do územního plánu) a vzájemných konzultací s pořizovatelem i zadavatelem. Jde o následující požadavky a byly vypořádány takto: ZO Býčkovice rozhodlo dne 27. 8. 2012 o pořízení ÚP v rozsahu všech podaných návrhů, tzn.:  paní Cyteráková (p. p. č. 222/1 a 222/2, k. ú. Velký Újezd) - plochy bydlení Oba pozemky leží mimo zastavěné území. Pozemek 222/1 je zahrada, leží východněji, pozemek 222/2 je sad, leží západněji. Oba jsou využívané pro účely uvedené v katastru. Jsou přístupné účelovou komunikací s nezpevněným povrchem. Územní plán je oba i nadále zahrnuje do plochy NZz – „plochy zemědělské – zahrady“. V těchto plochách není přípustné umisťovat stavby pro (rekreační) bydlení, ale jsou tu možné stavby a zařízení pro krátkodobou rekreaci (zahradní domky a zahradní chaty o jednom nadzemním podlaží a podkroví se zastavěnou plochou do 50 m2).


70

Odůvodnění: Předmětné pozemky nenavazují na zastavěné území. Jejich využití pro bydlení (hypotetická kapacita jsou dva rodinné domy) by bylo podmíněno neadekvátními podmiňujícími investicemi do technické a dopravní infrastruktury – napojení na inženýrské sítě, zpevnění a rozšíření komunikace a její vybavení obratištěm (délka přístupové komunikace od křižovatky je 180 m), veřejným osvětlením atd. Jde o směr, který není z hlediska rozvoje obce žádoucí – v místní části Velký Újezd je dostatek rozvojových ploch, kompaktních, efektivně zužitkovatelných a snadno napojitelných na veškerou infrastrukturu.  paní Týřová (p. p. č. 465/29, 465/34, 465/35, 465/37, 465/36, 465/38, 465/40 a 465/41, k. ú. Býčkovice) - plochy bydlení Všechny pozemky spolu územně souvisejí a vytvářejí nezastavěné území mezi dnešní zástavbou a hřištěm (resp. víceúčelovými plochami pro sport a rekreaci). Územní plán je zařazuje mezi zastavitelné. Odůvodnění: Pozemky jsou evidentně vhodné pro stavební využití. Proto tak byly územním plánem zařazeny do plochy B – „plochy bydlení“. Z pozemku 465/41 je část věnována funkci OS – „plochy občanského vybavení – sport“, proto aby obě sousedící funkce měly dobře využitelné pozemky (u sportu je také limitem umístění nádrže, která k svému využití potřebuje určitý volný pás okolo). Pro bydlení jsou také nevyužitelné části na západě, přimykající se ke komunikaci, kde je jednak terénní zlom, jednak vzrostlá zeleň, která vytváří příznivou „zástěnu“, clonu mezi funkcemi bydlení a dopravy. Tyto i další parametry (kupř. blízkost potoka, nadzemní elektrické vedení vedoucí přes pozemky) vedly k rozhodnutí zpracovat pro lokalitu územní studii.  pan Kluch (p. p. č. 512/5 a 512/7, k. ú. Býčkovice) - plochy bydlení Oba pozemky leží v zastavěném území, jde o zahrady. I nadále je územní plán začleňuje do plochy NZz – „plochy zemědělské – zahrady“. Odůvodnění: Oba pozemky vytvářejí souvislou plochu těsně se přimykající ke hřbitovu. I odhlédnuto od tohoto faktu, jde o pozemek v konfiguraci jen těžko využitelné pro výstavbu, třebaže plochou by mohl být dostatečný (bezmála 2 tisíce m2). Pozemek tvoří pás při severní hřbitovní zdi o šířce kolem 12 metrů – tento pás je dnes využíván jako neoplocená zahrada, působí velmi příznivě, vyvolává dojem udržovaného veřejného prostranství u hřbitovní zdi. Navazující druhá část pozemku obklopuje západní hřbitovní zeď – od severu, kde má šíři kolem 22 metrů, ubíhá a zužuje se až jihozápadnímu rohu hřbitova (šíře 0 metrů). Tato část pozemku je zarostlá vyšší zelení. Tvar, těžko využitelný, je jedním z důvodů, proč nebyl požadavek majitele vyslyšen. Druhý, závažnější, je sousedství hřbitova. Celý pozemek je v ochranném pásmu, jež tvoří (minimálně) 100 metrů od hranic pozemku hřbitova. Citováno ze zákona o pohřebnictví: „Stavební úřad může v tomto ochranném pásmu zakázat nebo omezit provádění staveb, jejich změny nebo činnosti, které by byly ohrožovány provozem veřejného pohřebiště nebo by mohly ohrozit řádný provoz veřejného pohřebiště nebo jeho důstojnost.“ V tomto případě jde především o zachování důstojnosti na ploše hřbitova a v jejím okolí, kde těsně za zdí nebudou provozovány aktivity odůvodnitelné na zahradě rodinného domu (koupání v bazénu, grilování atd.). Ochrannému pásmu se přizpůsobují i další rozvojové lokality v jižní části obce. Místo posledního odpočinku není přípustné rušit.


71

ZO Býčkovice rozhodlo dne 26. 11. 2012 nezařadit ani jednu žádost do návrhu ÚP. Šlo o tyto připomínky k návrhu zadání:  pan Pišinger (st. 56, p. p. č. 139/14, k. ú. Velký Újezd) - občanská vybavenost Stavba je bývalou prodejnou v místní části Velký Újezd. Poté, co toto původní určení ztratilo opodstatnění (ekonomicky neudržitelná prodejna), byl objekt využíván k funkcím z hlediska obce nevhodným (ubytovávání velkého množství zahraničních dělníků). Proto obec nesouhlasí s umístněním občanské vybavenosti na tomto pozemku, ostatně jakýkoli požadavek pro tuto plochu a stavbu je „problematický“, vyvolává obavu z nevhodného užívání. Plocha je územním plánem začleněna do plochy B – „plochy bydlení“. Odůvodnění: Jakékoliv neblahé zkušenosti s využíváním konkrétní stavby a pozemku neopravňují a neumožňují takový pozemek z územního plánu „vyjmout“, nezařadit jej nikam, neumožnit jeho řádné užívání. Zařazení pozemku a stavby do plochy pro bydlení by bylo optimální možností jejího využití pro zachování klidu v obytné lokalitě. Základní funkcí na pozemku je bydlení a teprve k němu se mohou přidružovat další aktivity a funkce. Takto byl pozemek zařazen v dokumentaci pro společné jednání. Poté se ovšem zase objevil požadavek majitele na využití pro zřízení palírny. Pozemek byl proto přičleněn k plochám smíšeným obytným, které také využití umožní a vzhledem k původní funkci občanské vybavenosti jde o zařazení akceptovatelné.  paní Hercíková (p. p. č. 167/6, k. ú. Býčkovice) - obnovení cesty Pozemek je v majetku jiného soukromého majitele. Jde o ornou půdu (vhledem k šíři a délce pozemku patrně kdysi šlo o cestu). Nachází se v nezastavěném území, severně od rozvojové lokality B13. Územní plán tento pozemek ponechává v ploše NZ – „plochy zemědělské“. Odůvodnění: Potřeba cesty není zjevná. Pozemky žadatelky, podle sdělení obce, jsou přístupné alternativní cestou z centra Býčkovic (parcely 691/5 a 754, v majetku obce). Jinému účelu by obnovená cesta nesloužila. Na druhou stranu, prokáže-li se v budoucnu zřízení cesty v plochách zemědělských, regulativy to umožňují, pozemky dopravní infrastruktury (zejména pro zemědělské účely zřizované účelové komunikace) jsou v přípustném využití ploch NZ.

e) Požadavky na plošné a prostorové uspořádání území (urbanistickou koncepci a koncepci uspořádání krajiny) Území bude územním plánem členěno na plochy s rozdílným způsobem využití. S přihlédnutím k účelu a podrobnosti budou vymezeny zejména plochy o rozloze větší než 2 000 m². Plochy s rozdílným způsobem využití budou s ohledem na specifické podmínky a charakter území dále podrobněji členěny dle § 3 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, v platném znění. Urbanistická koncepce spočívá v rozvoji, který bude úzce navazovat na zastavěné území, aby byla efektivně využita veřejná infrastruktura. Rozvoj je možné rozdělit na rozvoj v rámci zastavěného území - dostavby, využití proluk apod., a rozvoj v nově navržených zastavitelných


72

plochách. Návrh je třeba pojmout komplexně, řešit návrh ve všech souvislostech a v kontextu současné urbanistické struktury. Urbanistická koncepce se zaměří zejména na rozvoj obce dle požadavků uvedených v bodě d) tohoto zadání, na obnovu či opětovné využití nefunkčního nebo devastovaného území (brownfields), včetně doplnění proluk dosud nezastavěných pozemků nebo parcel po odstranění staveb a celkově na celistvé uzavření zastavěného území obce. Z hlediska uspořádání krajiny bude respektována zejména IV. zóna CHKO České středohoří, NATURA 2000 – Evropsky významná lokalita, regionální biokoridor, lokální biokoridor a lokální biocentrum. Navrhnout celkovou koncepci krajiny tak, aby byl zachován její ráz, zejména v části ležící v CHKO. Pro návrh územního systému ekologické stability využít stávajících významných krajinných prvků ze zákona. Zvážit opatření, která mohou eliminovat rizikové jevy v krajině (eroze, sesuvy atd.). Zajistit průchodnost krajiny, stabilizovat cestní síť v krajině. Urbanistická koncepce území vychází také z požadavků zadání. Je uvedena v návrhu v kapitole A3 a podrobně komentována v odůvodnění (kap. B2 odst. e). Zadání je v tomto bodu splněno.

f) Požadavky na řešení veřejné infrastruktury Dopravní infrastruktura  respektovat stávající síť dopravní infrastruktury  navrhnout dopravní napojení řešených ploch Stávající dopravní infrastruktura je respektována a pro každou zastavitelnou plochu je určen způsob jejího dopravního napojení.

Technická infrastruktura Při stanovení celkové koncepce v jednotlivých druzích technické infrastruktury:  respektovat stávající technickou infrastrukturu, včetně ochranných pásem  navrhnout napojení ploch na dostupnou technickou infrastrukturu, návrhy budou vycházet z prověřené a potvrzené kapacity technické infrastruktury  prověřit kapacitu vodovodu a napojení nových ploch na vodovodní řady  návrhy musí respektovat Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Ústeckého kraje Stávající technická infrastruktura je respektována, je zejm. navržen nový systém kanalizace a čištění odpadních vod, nové lokality jsou na rozvody napojitelné. Zadání je v tomto bodu splněno. Nelze splnit požadavek respektovat Plán rozvoje vodovodů a kanalizací, který je v určitých partiích zastaralý, vyžaduje aktualizaci (např. neuvádí vodovod Velkého Újezdu, který je už od r. 2007/2008 realizován).

Plochy občanského vybavení  s návrhem zastavitelných ploch řešit i související občanské vybavení s důrazem na krátkodobou rekreaci obyvatel a na možnosti rozvoje turistického ruchu v obci


73

Občanská vybavenost je součástí jiných ploch s rozdílným způsobem využití, sama je explicitně vyjádřena jen pro plochy sportu a plochu hřbitova. Právě plochy sportu, jako zařízení pro krátkodobou rekreaci obyvatel, jsou stabilizovány a navrhují se i další veřejná prostranství, která budou zahrnovat s rekreací související funkce a zařízení (zeleň, dětská hřiště). Turistický ruch má podmínky pro rozvoj v rámci prakticky všech ploch s rozdílným způsobem využití. Velkým příspěvkem k jeho rozvoji je návrh parkovací plochy u ploskovického zámku.

Plochy veřejných prostranství  dbát na dostatečné dimenzování veřejných prostranství, chránit je před zastavěním  územním plánem budou chráněny stávající plochy veřejné zeleně Veřejná prostranství jsou vyjádřena příslušnou plochou s rozdílným způsobem využití. Navrhují se také nová, případně jsou nová součástí větších rozvojových lokalit, v nichž jejich přesně vymezení zajistí požadovaná územní studie. Zadání je v oblasti veřejné infrastruktury splněno.

g) Požadavky na ochranu a rozvoj hodnot území Z hodnot území je třeba chránit zejména hodnoty zapracované do územně analytických podkladů. Z hlediska přírodních hodnot je třeba respektovat:  NATURU 2000 - Evropsky významnou lokalitu  prvky ÚSES - regionální biokoridor, lokální biokoridor, lokální biocentrum  IV. zónu CHKO České středohoří  chráněnou oblast přirozené akumulace vod  vodní nádrž  vodní tok  ložisko nerostných surovin  chráněné ložiskové území  chráněné území pro zvláštní zásahy do zemské kůry  lesní plochy  vzdálenost 50 m od okraje lesa Celé území obce spadá do oblasti krajinného rázu, která by měla být chráněna před znehodnocením, tj. aby nebyla snižována její přírodní a estetická hodnota.

Co se týče kulturních hodnot, je třeba respektovat:  nemovité kulturní památky:  - v k. ú. Býčkovice - výklenková kaplička (p. p. č. 588/2), výklenková kaplička (p. p. č. 690/6), výklenková kaplička (p. p. č. 691/3), venkovský dům čp. 22 (st. p. č. 6), venkovská usedlost čp. 36 (st. p. č. 30/1 a 31, p. p. č. 91, 92 a 93)  - v k. ú. Velký Újezd - zámek čp. 1 (st. p. č. 1/1, 1/2, 1/4 a 1/5, p. p. č. 410)


74

 archeologické naleziště

K architektonickým a urbanistickým hodnotám obce patří:  architektonicky významné objekty Hodnoty území jsou respektovány, chráněny, příp. dále rozvíjeny. Podrobnější komentář je uveden v kapitole B2 odst. e, tj. v komplexním zdůvodnění přijatého řešení, kde je oddíl věnovaný ochraně hodnot součástí základní koncepce rozvoje území obce. Zadání je v tomto bodu splněno.

h) Požadavky na veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření a asanace Ze ZÚR ÚK je třeba převzít regionální biokoridor RBK 600 jako veřejně prospěšné opatření. V případě nutnosti vymezit plochy pro asanace - prozkoumat nefunkční nebo málo využívané výrobní areály (brownfields). Případné návrhy dalších veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření budou do návrhu územního plánu zařazeny na základě projednání mezi projektantem, pořizovatelem a určeným zastupitelem. O možnosti zařazení VPS a VPO na pozemky, pro které lze uplatnit předkupní právo, bude rozhodnuto rovněž v průběhu pořízení územního plánu. Do návrhu je jako VPO je zařazen biokoridor RBK 600. Dále jsou zařazeny některé stavby dopravní a technické infrastruktury. Viz příslušné kapitoly. Zadání je v tomto bodu splněno.

i) Další požadavky vyplývající ze zvláštních právních předpisů (např. požadavky na ochranu veřejného zdraví, civilní ochrany, obrany a bezpečnosti státu, ochrany ložisek nerostných surovin, geologické stavby území, ochrany před povodněmi a jinými rizikovými přírodními jevy)  požadavky civilní ochrany budou řešeny v souladu s ustanovením § 20 vyhlášky č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva Dotčený orgán neuplatnil k návrhu zadání územního plánu žádné požadavky. Přesto návrh stabilizuje například plochy sportovní vybavenosti, případně navrhuje plochy kapacitních parkovišť, tedy plochy, které mohou být využity i v případě mimořádných událostí pro nouzové ubytování, skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci, pro realizaci záchranných, likvidačních a obnovovacích prací, instalaci zdrojů nouzového zásobování vodou a elektrickou energií atp. Zadání je v tomto bodu splněno.

 respektovat požadavky na ochranu ovzduší vyplývající ze zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů a jeho prováděcích vyhlášek Zákon č. 86/2002 Sb. byl nahrazen zákonem č. 201/2012 z 2. května 2012 a nabyl účinnosti 1. září 2012. Územní plán jako koncepční materiál přispívá k ochraně ovzduší, tedy k předcházení znečišťo-


75

vání ovzduší a snižování úrovně znečišťování především tak, že nevymezuje žádnou takovou plochu, v níž by se předpokládalo umístění významného stacionárního zdroje znečištění. Dále se, v souladu s předchozí ÚPD, navrhuje plynofikace obce, třebaže je realizovatelnost tohoto záměru málo pravděpodobná. Zadání je v tomto bodu splněno.

 zpracovat územně plánovací dokumentaci v souladu se zásadami ochrany ZPF dle § 4 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně ZPF, ve znění pozdějších předpisů Územní plán je zpracován v souladu se zásadami ochrany ZPF. Zábory byly provedeny jen v nejnutnější míře a s co nejmenším narušením organizace ZPF, hydrologických a odtokových poměrů. Zadání je v tomto bodu splněno.

 kapitola ochrany ZPF bude také zpracována i z hlediska ovlivnění hydrologických poměrů v území – vyhodnocení záborů ve vztahu k dílčímu povodí podle vodohospodářské mapy V kapitole vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na ZPF a PUPFL je uvedeno rozvodí – jde o povodí IV. řádu, povodí Lučního potoka. Zadání je v tomto bodu splněno.

 dojde-li k záboru pozemků určených k plnění funkcí lesa, je nutné provést jejich vyhodnocení – údaje o celkovém záboru pozemků v členění podle účelu budoucího využití a investičních akcí, v tom zábor podle druhu (trvalý, dočasný, omezení ve využívání) ve vazbě na kategorii lesů, vymezení staveb veřejně prospěšných, jejichž umístění je navrhováno na pozemky určené k plnění funkce lesa, s odůvodněním Zábory lesa se nenavrhují. Zadání je v tomto bodu splněno.

 respektovat výskyt sesuvného území Sesuvná území jsou respektována, nejsou na nich navrhovány žádné zastavitelné plochy s výjimkou plochy V3 ve Velkém Újezdu, která zčásti zasahuje do schematicky (resp. v jiném měřítku) vymezené plochy potenciálního sesuvu. Plocha V3 je rovinatá a v minulosti už byla využívána. Zadání je v tomto bodu s uvedenou výjimkou splněno.

j) Požadavky a pokyny pro řešení hlavních střetů zájmů a problémů v území Všechny hlavní střety a problémy v území jsou popsány v příslušných kapitolách tohoto zadávacího dokumentu. Hlavní střety a problémy v území jsou popsány v příslušných kapitolách návrhu a jeho odůvodnění. Konkrétní požadavky na jejich řešení zadání neuvádí. Zadání je v tomto bodu splněno.


76

k) Požadavky na vymezení zastavitelných ploch a ploch přestavby s ohledem na obnovu a rozvoj sídelní struktury a polohu obce v rozvojové oblasti nebo rozvojové ose Nejsou stanoveny - obec není v žádné rozvojové oblasti ani ose. Zadání je v tomto bodu splněno.

l) Požadavky na vymezení ploch a koridorů, ve kterých bude uloženo prověření změn jejich využití územní studií Zpracování územní studie může být eventuálně uloženo jen pro největší rozvojové lokality v území, a to z důvodu, aby se prověřila dopravní a technická obslužnost těchto lokalit, případně aby se posoudila možnost členění na veřejná prostranství a soukromé zastavitelné pozemky. Tyto lokality budou stanoveny na základě požadavků dotčených orgánů nebo podle výsledku konzultačních schůzek mezi pořizovatelem, projektantem a určeným zastupitelem. V případě nutnosti zpracování územní studie bude stanovena lhůta pro pořízení územní studie, její schválení pořizovatelem a vložení dat o této studii do evidence územně plánovací činnosti. Zpracováním územní studie je podmíněno využití tří lokalit. Jde v souladu se zadáním a o největší lokality, případně z určitého aspektu komplikované, které je žádoucí řešit komplexně a pro celou plochu a nepřipustit „salámovou“ metodu využití. Lokality vymezil projektant – nechť dotčené orgány a další podají svá stanoviska… – na základě znalosti lokalit, jejich problémů, na základě předběžných skic atd. Zadání je v tomto bodu splněno.

m) Požadavky na vymezení ploch a koridorů, pro které budou podmínky pro rozhodování o změnách jejich využití stanoveny regulačním plánem Nejsou stanoveny - regulační plán nebude požadován. Regulační plán není v návrhu územního plánu požadován. Zadání je v tomto bodu splněno.

n) Požadavky na vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území, pokud dotčený orgán ve svém stanovisku k návrhu zadání uplatnil požadavek na zpracování vyhodnocení z hlediska vlivů na životní prostředí nebo pokud nevyloučil významný vliv na evropsky významnou lokalitu či ptačí oblast Případné požadavky na posouzení návrhu územního plánu z hlediska vlivů na životní prostředí, nebo vyloučení významného vlivu na evropsky významnou lokalitu či ptačí oblast, vyplynou od příslušných dotčených orgánů až v průběhu procesu projednávání tohoto zadávacího dokumentu. Příslušné dotčené orgány tímto žádáme o jednoznačné písemné vyloučení nebo případné potvrzení tohoto vlivu.


77

Dotčený orgán vydal předběžné stanovisko (k návrhu zadání ÚP) v duchu předběžné opatrnosti. Vypracovaný návrh ÚP pak byl posouzen a podle stanoviska Krajského úřadu Ústeckého kraje se vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj nezpracovává. Zadání je v tomto bodu a v této etapě prací splněno.

o) Případný požadavek na zpracování konceptu, požadavky na zpracování variant Není stanoven - nepředpokládá se zpracování konceptu. Podle novely stavebního zákona se koncept nezpracovává. Zadání je v tomto bodu splněno.

p) Požadavky na uspořádání obsahu návrhu územního plánu a na uspořádání obsahu jejich odůvodnění s ohledem na charakter území a problémy k řešení včetně měřítek výkresů a počtu vyhotovení Návrh územního plánu bude odevzdán v počtu 1 tiskového vyhotovení pro společné jednání a posouzení návrhu územního plánu krajským úřadem podle ustanovení § 50–51 stavebního zákona, a dále 1 upravené pare územně plánovací dokumentace pro řízení o územním plánu podle § 52 stavebního zákona. Čistopis územního plánu bude odevzdán pro vydání územního plánu podle § 54 stavebního zákona ve 4 tiskových vyhotoveních. Výkresy budou zpracovány digitálně nad mapovým podkladem v měřítku katastrální mapy a budou vydány v následujícím měřítku (výkres širších vztahů pak bude zpracován v měřítku ZÚR): grafická část územního plánu  výkres základního členění území 1 : 5 000  hlavní výkres 1 : 5 000  výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací 1 : 5 000 grafická část odůvodnění územního plánu  koordinační výkres 1 : 5 000  výkres širších vztahů 1 : 100 000  výkres předpokládaných záborů půdního fondu 1 : 5 000 Výkresová část dokumentace bude obsahovat jevy zobrazitelné v daném měřítku. Bude použit souřadnicově orientovaný mapový podklad (S-JTSK) (poznámka pořizovatele – mapové podklady ve smyslu ust. § 45 odst. 3 zajistí a uhradí obec). Návrh územního plánu bude předán i na CD ve formátu: *.pdf a k tomu v *.dgn nebo *.shp. Textová část územního plánu a textová část odůvodnění územního plánu bude zpracována v rozsahu přílohy č. 7 k vyhlášce č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti (kapitola I. a II.). Součástí návrhu územního plánu (textové i grafické části) bude předtištěn „Záznam o účinnosti“ dle § 14 odst. 2 vyhlášky č. 500/2006 Sb., který bude pořizovatelem doplněn po vydání dokumentace a bude obsahovat:  označení správního orgánu, který územní plán vydal  číslo jednací


78

 datum vydání a datum nabytí účinnosti územního plánu  jméno a příjmení, funkci a podpis oprávněné úřední osoby pořizovatele, kolonku pro otisk úředního razítka Odchylky od vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, v platném znění, při vymezování ploch budou řádně zdůvodněny v textové části odůvodnění. Pořizovatel dále požaduje, aby v průběhu prací na návrhu územního plánu a před jeho odevzdáním projektant územní plán v jeho rozpracovanosti konzultoval s pořizovatelem. Územní plán je zpracován v souladu se zadáním. Koncepce veřejné infrastruktury (dopravní a technické) je zpracována v samostatném výkresu. Záznamem o účinnosti ve změněné podobě (vyhláškou č. 458/2012 Sb.) bude opatřena dokumentace k vydání ÚP. Zadání je v tomto bodu splněno.

c)

Výčet záležitostí nadmístního významu, které nejsou řešeny v zásadách územního rozvoje (§ 43 odst. 1 stavebního zákona), s odůvodněním potřeby jejich vymezení

Záležitosti nadmístního významu se v územním plánu nevyskytují.

d)

Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa

Zemědělský půdní fond Vyhodnocení záborů zemědělského půdního fondu bylo provedeno dle § 3 vyhlášky č. 13/1994 Sb., přílohy č. 3 uvedené vyhlášky a přizpůsobeno společnému metodickému doporučení Odboru územního plánování MMR a Odboru ochrany horninového a půdního prostředí MŽP z července 2011.

Údaje o rozsahu požadovaných ploch a podílu ZPF dle kultur a tříd ochrany Zábory v jednotlivých navržených plochách spolu s údaji o druhu pozemku (kultuře) dotčené půdy jsou podrobně uvedeny v následujících tabulkách (v dělení na katastrální území podle metodického doporučení) pro oba katastry obce Býčkovice. Čísla záborů odpovídají číslům navrhovaných lokalit.

Oproti návrhu pro společné jednání v návrhu pro veřejné projednání předpokládaný zábor ZPF poklesl, neboť ze společného jednání vyplynulo vypuštění (B7, B8, B13, B18) či zmenšení (B11, B17) několika navržených lokalit.

Katastrální území: Býčkovice


79

Číslo lokality

Způsob využití plochy

B1 Plochy bydlení B2 Plochy bydlení B9 Plochy bydlení B14 Plochy bydlení B15 Plochy bydlení Plochy bydlení celkem Plochy veřejných B4 prostranství Plochy veřejných B17 prostranství Plochy veřejných prostranství celkem Plochy veřejných Z1 prostranství s převahou zeleně Plochy veřejných Z2 prostranství s převahou zeleně Plochy veřejných Z3 prostranství s převahou zeleně Plochy veř. prostranství s převahou zeleně celkem Plochy dopravní B5 infrastruktury Plochy dopravní B6 infrastruktury Plochy dopravní infrastruktury celkem Plochy výroby a B11 skladování Plochy výroby a skladování celkem Plochy vodní a B16 vodohospodářské Plochy vodní a vodohospodářské celkem ZÁBOR ZPF CELKEM

Celkový zábor ZPF (ha)

Zábor ZPF podle jednotlivých kultur (ha) orná chmelttp půda nice

Zábor ZPF podle tříd ochrany (ha) I

1,27 0,72 0,05 0,65 0,44 3,13

1,27 0,72 0,05 0,65 0,44

1,22

0,11

0,11

0,11

0,14

0,14

0,07

II

III

IV

Investice do půdy (ha)

V

0,05 0,72

0,05 0,64

0,01 0,44

0,07

0,25 0,38

0,29

0,09

0,29

0,39

0,38

0,29

0,18

0,29

0,21

0,39

0,66

0,66

0,66

0,37

0,37

0,37

1,06

1,03 0,06

0,06

0,05

0,06

závlahy

0,06 0,15

0,15

0,15

0,15 5,68

3,91

1,33

0,44

2,87

0,22

2,08

0,06

0,45

Katastrální území: Velký Újezd Číslo lokality

V1


Plochy bydlení


2,33


Zábor ZPF podle jednotlivých kultur (ha) orná zahrasady ttp půda dy

2,33

Zábor ZPF podle tříd ochrany (ha) 1

2

0,59

1,74

3

4

5


80

Číslo lokality


Plochy smíšené obytné Plochy bydlení celkem Plochy veřejných V2 prostranství Plochy veřejných V4 prostranství Plochy veřejných V5 prostranství Plochy veřejných prostranství celkem Plochy veřejných prostranství s přeZ4 vahou zeleně Plochy veř. prostranství s převahou zeleně celkem Plochy výroby V6 a skladování Plochy výroby a skladování celkem Plochy technické V7 infrastruktury Plochy technické infrastruktury celkem

V3

ZÁBOR ZPF CELKEM


Zábor ZPF podle jednotlivých kultur (ha) orná zahrasady ttp půda dy

Zábor ZPF podle tříd ochrany (ha) 1

2

3

0,12

0,56

4

5


0,12 0,44

0,44

2,89 0,44

0,44

0,11 0,24

0,02

0,42

0,11

0,11

0,24

0,05

0,19

0,79 0,02

0,02

0,02

0,02 0,59

0,59

0,59

0,59 0,08

0,08

0,08

0,08 4,37

3,09

0,25

0,44

0,59

0,69

2,21

1,47

Zábor ZPF dle tříd ochrany Zábor je navržen na půdách ZPF se všemi třídami ochrany (zatřídění pochází z územněanalytických podkladů ORP Litoměřice). K záborům zemědělsky kvalitní půdy nutně dochází vzhledem k tomu, že obě sídla leží právě na kvalitních zemědělských půdách převážně s I. a II. třídou ochrany. Na zemědělský potenciál krajiny bude mít navržený zábor jen velmi malý dopad.

Zařazení ZPF do BPEJ Celkový

Číslo lokality

zábor (ha)

B1

1,27

Druh pozemku

BPEJ

Třída ochrany

Zastavěné území

2.01.00

I

NE

2.59.00

III

NE

orná půda

B2

0,72

orná půda

2.59.00

III

NE

B4

0,11

orná půda

2.01.00

I

NE

B5

0,66

chmelnice

2.01.00

I

NE

B6

0,37

chmelnice

2.01.00

I

NE


81

Celkový

Číslo lokality

zábor (ha)

B9

0,05

orná půda

B11

0,06

orná půda

B14

0,65

Druh pozemku

BPEJ

Třída ochrany

Zastavěné území

2.02.00

I

NE

2.12.13

III

NE

2.20.14

IV

NE

2.12.13

III

NE

2.20.54

V

NE

orná půda

B15

0,44

orná půda

2.20.54

V

NE

B16

0,15

trvalý travní porost

2.58.00

II

NE

2.02.00

I

NE

B17

0,14

orná půda 2.58.00

II

NE

1.56.00

I

NE

1.01.10

II

NE

1.56.00

I

NE

1.01.10

II

NE

zahrady

2.19.14

IV

NE

sady

1.19.14

IV

NE

1.19.14

IV

NE

1.01.10

II

NE

2.19.14

IV

NE

1.19.04

IV

NE

1.19.14

IV

NE

1.56.00

I

NE

2.59.00

III

V1

V2

V3

2,33

0,44

orná půda

orná půda

0,56

V4

0,11

zahrady

V5

0,24

orná půda

V6

0,59

V7

0,08

Z1

0,38

trvalý travní porost orná půda orná půda

NE

trvalý travní porost Z2

0,29

Z3

0,39

trvalý travní porost

NE 2.59.00

III

2.01.00

I

orná půda

NE

chmelnice Z4

0,02

zahrady

NE

NE 1.19.14

IV

NE

Hranice BPEJ s jejich označením a uvedenou třídou ochrany jsou uvedeny ve výkresu B3.

Údaje o areálech a objektech zemědělské výroby V Býčkovicích v současnosti není žádný funkční zemědělský areál. Nefunkční polorozpadlý areál (sezónně se využívají pouze silážní jámy) na západní straně Býčkovic je navržen k asanaci a navrácení do zemědělské plochy; bývalý zemědělský areál ve Velkém Újezdu je využíván k nezemědělským účelům – jeho zařazení do plochy výroby a skladování ale umožňuje i zemědělské využití.


82

Údaje o uskutečněných investicích do půdy Investice do půdy (závlahy) jsou územním plánem dotčeny pouze navrženou lokalitou B11. Jde o okrajovou část meliorované plochy – při výstavbě v lokalitě B11 bude nutno prověřit funkčnost meliorací a zajistit, aby nebyla přerušena provozuschopnost zbylých závlahových zařízení.

Údaje o příslušenství k povodí Všechny zábory ZPF jsou v jednom povodí IV. řádu, a to povodí Lučního potoka.

Údaje o ÚSES Koncepce územního systému ekologické stability jsou popsány v kapitole A5.b výrokové části územního plánu Býčkovic. Graficky je ÚSES znázorněn ve výkresech A2 a B1.

Odůvodnění navrhovaného řešení Rozvoj bydlení a potřebné dopravní napojení je v obou sídlech obce navrhováno v návaznosti na zastavěné území. Využít k rozvoji nezemědělských půd v této výsostně zemědělské krajině není dost dobře možné. Navíc většina půdy v nejbližším okolí sídel patří k nejkvalitnějším v třídách ochrany I a II. Pokud má obec mít možnost se alespoň částečně rozvíjet (a možností ve vazbě na zastavěné území zase tak mnoho není), je nutný zábor i těchto kvalitních půd. Ostatně většina navrhovaných ploch je převzata z dosud platného územního plánu obce a jeho dvou změn, kde již zábory prošly projednáním.  Lokalita B1: Plocha pro bydlení, která byla převzata z dosud platného územního plánu obce, navazuje na zastavěné území obce. Zábory ZPF pro ni jsou na kvalitativní třídě ochrany I, nejsou dotčeny žádné investice do půdy.  Lokalita B2: Jde o zaplnění proluky v zastavěném území Býčkovic, zábory ZPF pro ni jsou na kvalitativní třídě ochrany III, nejsou dotčeny žádné investice do půdy.  Lokalita B4: Část ve skutečnosti již fungující cesty okolo zdi ploskovického parku, zábory ZPF pro ni jsou na kvalitativní třídě ochrany I, nejsou dotčeny žádné investice do půdy.  Lokalita B5: Plocha pro parkování pro návštěvníky ploskovického zámku. Protože v Ploskovicích v blízkosti zámku není prostor k vybudování potřebného návštěvnického parkoviště, obce se spolu dohodly na vybudování parkoviště na území Býčkovic. Dle ÚPO je zde navržena plocha pro bydlení se zahradami a původní parkoviště je navrženo v jiné lokalitě. Z urbanistických, dopravních, provozních aj. důvodů (viz komentář k urbanistické koncepci) jsou plochy bydlení a parkoviště vyměněny. Zábory ZPF jsou na kvalitativní třídě ochrany I, nejsou dotčeny žádné investice do půdy.  Lokalita B6: Plocha pro parkování pro návštěvníky ploskovického zámku – 2. etapa. Protože v Ploskovicích v blízkosti zámku není prostor k vybudování potřebného návštěvnického parkoviště, obce se spolu dohodly na vybudování parkoviště na území Býčkovic. Tato etapa se bude realizovat pouze v případě zvýšeného turistického zájmu o zámek Ploskovice a akce v něm pořá-


83

  



  







 



  





dané. Podle současných potřeb není nutná. Dle ÚPO je zde navržena plocha pro bydlení se zahradami. Zábory ZPF jsou na kvalitativní třídě ochrany I, nejsou dotčeny žádné investice do půdy. Lokalita B7 byla po společném jednání z návrhu územního plánu vypuštěna. Lokalita B8 byla po společném jednání z návrhu územního plánu vypuštěna. Lokalita B9: Plocha pro bydlení, která byla převzata z dosud platného územního plánu obce, navazuje na zastavěné území obce. Zábory ZPF pro ni jsou na kvalitativní třídě ochrany I, nejsou dotčeny žádné investice do půdy. Lokalita B11: Plocha pro zemědělskou výrobu a služby byla převzata z dosud platného územního plánu obce. Zábory ZPF pro ni jsou na kvalitativní třídě ochrany III, v území jsou provedeny meliorace, které bude nutno upravit tak, aby byla zachována funkčnost ostatních. Lokalita B12 byla po společném jednání z návrhu územního plánu vypuštěna. Lokalita B13 byla po společném jednání z návrhu územního plánu vypuštěna. Lokalita B14: Plocha pro bydlení, která byla převzata z dosud platného územního plánu obce (změna č. 1), navazuje na zastavěné území sídla (Leopoldův Mlýn). Zábory ZPF pro ni jsou na kvalitativní třídě ochrany III, nejsou dotčeny žádné investice do půdy. Lokalita B15: Plocha pro bydlení, která byla převzata z dosud platného územního plánu obce (změna č. 1), navazuje na zastavěné území obce. Zábory ZPF pro ni jsou na kvalitativní třídě ochrany V, nejsou dotčeny žádné investice do půdy. Lokalita B16: Plocha pro zřízení vodní plochy (rybníčku), která byla převzata z dosud platného územního plánu obce (1. změna). Zábory ZPF pro ni jsou na kvalitativní třídě ochrany II, nejsou dotčeny žádné investice do půdy. Lokalita B17: Plocha veřejných prostranství s účelovou komunikací pro umožnění přístupu obce k vodnímu toku (čištění, údržba). Zábory ZPF pro ni jsou na kvalitativní třídě ochrany I a II, nejsou dotčeny žádné investice do půdy. Lokalita B18 byla po společném jednání z návrhu územního plánu vypuštěna. Lokalita V1: Plocha pro bydlení, která byla převzata z dosud platného územního plánu obce, navazuje na zastavěné území obce a v podstatě jde o jedinou rozvojovou možnost pro část obce Velký Újezd. Zábory ZPF pro ni jsou na kvalitativní třídě ochrany I a II, nejsou dotčeny žádné investice do půdy. Lokalita V2: Plocha veřejných prostranství (dětské hřiště apod.), která byla převzata z dosud platného územního plánu obce, navazuje na zastavěné území obce. Zábory ZPF pro ni jsou na kvalitativní třídě ochrany I a II, nejsou dotčeny žádné investice do půdy. Lokalita V3: Jde o zaplnění proluky v zastavěném území Velkého Újezdu, zábory ZPF pro ni jsou na kvalitativní třídě ochrany IV, nejsou dotčeny žádné investice do půdy. Lokalita V4: Plocha veřejných prostranství s obslužnou komunikací pro sousední plochu bydlení. Zábory ZPF pro ni jsou na kvalitativní třídě ochrany IV, nejsou dotčeny žádné investice do půdy. Lokalita V5: Plocha nové účelové komunikace pro obsluhu areálu výroby a služeb. Návrh je už zakotven v předchozí ÚPD. Zábory ZPF pro ni jsou na kvalitativní třídě ochrany II a IV, nejsou dotčeny žádné investice do půdy. Lokalita V6: Rozšíření plochy výroby a služeb. Na ploše je umístěn nefunkční vodojem s radiovou stanicí a plocha se již částečně využívá. Zábory ZPF pro ni jsou na kvalitativní třídě ochrany IV, nejsou dotčeny žádné investice do půdy. Lokalita V7: Plocha technické infrastruktury. Plocha vymezena pro zřízení kořenové ČOV pro část obce Velký Újezd. Zábory ZPF pro ni jsou na kvalitativní třídě ochrany I – vzhledem k potřebě


84

umístění ČOV poblíž vodního toku a zároveň kvalitních půd v nivách vodních toků nelze umístit ČOV na nezemědělské půdy, resp. na půdy s nižší třídou ochrany. Nejsou dotčeny žádné investice do půdy.  Lokality Z1, Z2, Z3: Plochy veřejných prostranství s převahou zeleně. Plochy Z1 a Z2 (dle ÚPO navržené plochy sportu) leží v rozlivovém území Lučního potoka pod hrází, Z3 je určena pro obnovu historické aleje z Býčkovic k ploskovickému zámku. Zábory ZPF pro ně jsou na kvalitativní třídě ochrany I (lokalita Z3) a III (Z1, Z2), nejsou dotčeny žádné investice do půdy.  Lokalita Z4: Pás veřejné zeleně, oddělující plochu výroby a služeb od plochy bydlení. Zábory ZPF pro ni jsou na kvalitativní třídě ochrany IV, nejsou dotčeny žádné investice do půdy.  Lokalita Z5 byla po společném jednání z návrhu územního plánu vypuštěna.

Pozemky určené k plnění funkcí lesa Lesní půdní fond není územním plánem dotčen.

Celková rekapitulace Celková výměra rozvojových ploch Nepodléhá vyhodnocení

10,79 ha 0,74 ha

(lokality B3 a B10, části lokalit B2, B4, V3, V5, Z4) Výměra ZPF podléhající vyhodnocení

10,05 ha

z toho uvnitř zastavěného území

0,00 ha

z toho výměra půd s 1. a 2. třídou ochrany

5,99 ha

z toho výměra půd se 3.–5. třídou ochrany

4,06 ha

Výměra záboru PUPFL


0,00 ha

85

BÝČKOVICE. územní plán odůvodnění pro veřejné projednání. leden Architekti Černí urbanistický ateliér

Recommend Documents