B_VF Veřejné finance
Obsah l l l l l l l l
Veřejné finance – vymezení základních pojmů. Veřejná volba, její východiska . Veřejné výdaje, veřejné projekty či programy a analýza jejich efektivnosti. Veřejné příjmy – vymezení základních pojmů. Prostorové aspekty veřejných financí (fiskální federalismus, fiskální decentralizace, místní finance). Rozpočtová politika – úvod do problematiky. Krátkodobá a dlouhodobá fiskální nerovnováha. Soudobé trendy v oblasti veřejných financí
Literatura l l
l l l
Hamerníková, B., Maaytová, A. a kol.: Veřejné finance.. Praha: ASPI, 2007. Hamerníková, B., Maaytová, A., Vítek, L.: Veřejné finance: metodická příručka, vzorové příklady a otázky. Praha: VŠE, 1998. Jackson, P. M., Brown, C. V.: Ekonomie veřejného sektoru. Praha: Eurolex Bohemia, 2003. Musgrave, R., Musgraveová P. B.: Veřejné finance v teorii a praxi. Praha: Management Press, 1994. Stiglitz, J., E.: Ekonomie veřejného sektoru. Praha: Grada Publishing, 1997.
Metody hodnocení Výuka probíhá formou přednášek a cvičení v prezenčním studiu a řízených skupinových konzultací v kombinovaném studiu. Průběžná kontrola studia formou testu. Zkouška formou písemného testu a případného ústního rozhovoru.
Úvod do veřejných financí
Cíl : vysvětlit základní pojmy veřejných financí vysvětlit teoretické základy teorie veřejných financí upozornit na vládní selhání
Pojem veřejné finance a)
teorie – vědecká disciplina
b) praktická činnost veřejné správy VF = specifické finanční vztahy a operace probíhající v rámci ekonomického systému mezi orgány a institucemi veřejné správy a ostatními subjekty - viz schéma obsah:
veřejné zabezpečení veřejných statků profinancování transferů (zejména sociálního rázu), - stimulace ekonomických subjektů k určitému chování prostřednictvím dotací, daní -
Charakteristiky veřejných financí
l
neekvivalence – nerovnost mezi odvodem a příjmem u jedince (solidarita, spravedlnost, rovnost….), nerovnost za všechny = deficit, dluh
l
nedobrovolnost – zákony, sankce, problém neefektivnosti tj. snaha neplatit daně, maximalizovat prospěch (transfery, dotace)
l
nenávratnost – není možná reklamace
Funkce veřejných financí redistribuční: vláda přerozděluje příjmy mezi skupinami obyvatelstva, tak aby zvýšila spravedlnost ve společnosti nástroje: l daňové ( progresivní zdanění ) l výdajové ( transferové platby – starobní důchody, nemocenské..) stabilizační: vláda pomocí fiskální politiky reguluje hospodářský cyklus nástroje: l daňové ( + sociální a zdravotní pojištění) l výdajové ( výplaty dávek v nezaměstnanosti, dotace..)
Lorenzova křivka
Giniho koeficient – realita (2008)
Alokační funkce veřejných financí l
q
q q
proč? → mikroekonomické důvody: externality, statky pod ochranou (poručnické, paternalistické), veřejné statky, informační asymetrie způsoby řešení externalit: vládní zásahy Ø zákonná omezení činností vyvolávající negativní externality Ø pokuty a poplatky (ekologické daně) Ø dotace při omezování negativních externalit vládní zásahy s využitím tržního mechanismu - např. obchodovatelná emisní povolení tržní řešení q internalizace externalit - zvětšení ekonomických jednotek (vzájemná kompenzace negativních a pozitivních externalit) q společenský postih
Vládní selhání v v v v q q q q q
informace časová zpoždění: rozpoznávací rozhodovací zaváděcí (implementační) – čas potřebný k uvedení daných opatření “v život” účinnostní – období než zavedená opatření začnou fungovat neodhadnutí reakce soukromého sektoru absence bankrotu byrokracie - dle Niskanena chování určeno: vlastní podstatou byrokracie snaha maximalizovat rozpočet tzn.maximalizovat moc utratit disponibilní zdroje bez ohledu na kritérium efektivnosti a účelnosti tendence k rozpínavosti monopol na informace – informační asymetrie
Normativní vs. pozitivní přístup
l
posuzování vhodnosti vládní politiky vs. analýza následků
neshody mezi ekonomy: v normativní: neshody v hodnotách v pozitivní: l neschopnost přesně odhadnout následky vládní politiky l v rozdíly v názorech na proběhnuvší reakce (neshoda v tom, co se vlastně stalo)
Teorie veřejné volby – Public Choice Ø
propojení ekonomiky a politiky
Ø
vznik: pol. 20.století
Ø
významní autoři : A. Downs (politický cyklus), K. Arrow, W. A. Niskanen…
zkoumá: q
volební pravidla, chování voličů, politických stran, byrokracie
q
druhy kolektivního rozhodování ve veřejném sektoru
q
vyjednávání mezi subjekty
Analogie politického a ekonomického trhu politický trh : aktéři veřejné volby v politici v voliči (občané) – poptávající v v
zájmové skupiny byrokracie
charakteristiky politického trhu: q krátkodobý horizont – preference aktivit s krátkodobým efektem – preference současnosti (viz politický cyklus) q politická rozhodnutí uvádí do praxe – byrokracie nevolená - jmenována q racionální ignorance voličů (C>B Downs 1957)
Zájmové (nátlakové) skupiny ve veřejné volbě
cíl - maximalizace vlastního užitku - ovlivňují ostatní subjekty „politického“ trhu Klasifikace (např.): - dle cílů : ochranné (odbory), podpůrné zájmové skupiny - dle „společného“zájmu: profese, místo ,škola…. Jak ovlivňují politiky?voliče?
Voliči - otázka volit či nevolit? ü ü
v
v
v
platí: rovnost hlasů, tajné hlasování, právo volit právo být zvolen poptávka ovlivněna axiomy: úplnosti (1) - volič dokáže uspořádat varianty v souladu se svými preferencemi tranzitivity (2) – pokud platí A > B a B >C, pak platí A>C výběru (3) - volič vybírá variantu, která maximalizuje jeho uspokojení
Hlasovací pravidla ve veřejné volbě
pravidlo rozhodování jedince (diktátorské) – + nízké transakční náklady riziko prosazování vůle jedince
a)
pravidlo jednomyslné shody (konsensuální) – + Pareto efektivní - vysoké transakční náklady, časová ztráta, právo veta b)
c) většinové pravidlo
d) Condorcetovo kritérium (francouzský filozof, matematik, politik, od r. 1769 člen Francouzské akademie věd)
aplikace: porovnávání každé varianty s každou • vítěz: varianta, která vyhrává nad každou variantou výhoda - relativně dokonalé výběrové pravidlo zachycení uspořádání preferencí jednotlivých voličů problém: vznik hlasovacího paradoxu – tj. manipulace s pořadím, není zaručen výběr efektivní varianty •
Příklad: soubor 100 voličů varianty – A,B,C,D,E každá skupina voličů – uspořádání dle preferencí
I. 32 voličů II.28 voličů III. 20 voličů IV.12 voličů V. 8 voličů
A
E
B
D
C
D
D
C
E
B
C
C
D
C
A
B
B
E
B
D
E
A
A
A
E
• hlasování na základě přidělování bodů: (bez omezujících podmínek) A : 1572 bodů (32 x 30+ 28 x 5+20 x 9 + 12 x 11 + 8 x 20) B: 1552 C: 1948 D: 2004 E: 2924 I. 32 voličů
II.28 voličů
III. 20 voličů
IV.12 voličů
V. 8 voličů
A 30
E 65
B 26
D 30
C 35
D 25
D 12
C 24
E 26
B 25
C 20
C 11
D 21
C 20
A 20
B 15
B7
E 20
B 13
D 11
E 10
A5
A9
A 11
E9
logrolling → obchodování s hlasy (jánabráchismus) • USA - sousedská výpomoc při dopravování kmenů k řece • „sousedská výpomoc“ - politická od r. 1835 • vote trading - obchod s hlasy - politický obchod s hlasy, politické smlouvání, dohoda o vyjednání podpory při hlasování
Metody rozpočtování nabídkový přístup - financování stávajících institucí bez hodnocení účelnosti nebo kvality služeb způsob: přírůstkové rozpočtování
Ø
přístup poptávkový - rozpočet formulován na základě veřejného zájmu v oblasti jednotlivých politik – problém: kdo formuluje veřejný zájem?? způsob: q výkonové rozpočtování – výkonové ukazatele – kvality i kvantity, problém: růst výkonů q rozpočtování s nulovou bází - administrativní náročnost q programové rozpočtování – alokace pro jednotlivé programy, výkonové ukazatele pro hodnocení Ø
VEŘEJNÉ VÝDAJE l
finanční prostředky vynakládané v rámci rozpočtové soustavy k plnění fiskálních funkcí na principu nenávratnosti a neekvivalence
l
zdrojem krytí: veřejné příjmy (daně) + dluhové financování
ukazatele: absolutní podílové – VV/HDP - elasticita VV - dílčí elasticita l
Podíl veřejných výdajů na HDP 1870-1996
Faktory ovlivňující změnu objemu a struktury VV q
demografický faktor
Ø
změny v demografické struktuře
Ø
změny v počtu obyvatel
Ø
stárnutí obyvatelstva
Ø
pokles porodnosti
Struktura ČR podle věkových skupin a pohlaví r. 1930
85+ 80-84 75-79 70-74 65-69 60-64 55-59 50-54 45-49 40-44 35-39 30-34 25-29
muži ženy
20-24 15-19 10-14 5-9 0-4
600
400
200 200 Populace (v tisících)
400
600
Struktura ČR podle věkových skupin a pohlaví r. 1990 85+ 80-84 75-79 70-74 65-69 60-64 55-59 50-54 45-49 40-44 35-39 30-34 25-29 20-24 15-19
muži ženy
10-14 5-9 0-4
600
400
200 200 Populace (v tisících)
400
600
Struktura ČR podle věkových skupin a pohlaví v roce 2030 85+ 80-84 75-79 70-74 65-69 60-64 55-59
muži ženy
50-54 45-49 40-44 35-39 30-34 25-29 20-24 15-19 10-14 5-9 0-4
600
400
200 200 Populace (v tisících)
400
600
Struktura ČR podle věkových skupin a pohlaví v roce 2050
Faktory ovlivňující změnu objemu a struktury VV q
geografické faktory – přírodní katastrofy….
q
urbanistické faktory – městský způsob života, výdaje na infrastrukturu služeb, silniční a dálniční síť atd.
q
technicko-technologické faktory – podpora financování vědy a výzkumu - základní výzkum
q
politický faktor – předvolební sliby
q
sociální politika – míra solidarity, konstrukce dávek
inflace ….. q
Teorie vysvětlující změny ve VV qdemonstrační qfiskální
efekt – srovnání se zahraničím
iluze - nadspotřeba a neefektivnosti
qWagnerův
zákon: „Podíl VV na HDP roste s růstem důchodu na jednoho obyvatele, resp. s hospodářským rozvojem země“. qBaumolův
zákon: „Náklady na jednotku výkonu ve veřejném sektoru se zvyšují“.
qstát
blahobytu
qposunový
efekt
Posunový (prahový efekt)
Obecný postup analýzy a hodnocení v oblasti alokace VV (Stiglitz) ü ü
identifikace potřeb a cílů - CO? identifikace selhání trhu - PROČ?
stanovení množiny řešení – omezení: časové, finanční, prostorové formální (abstraktní) – šlo by to, ale…. reálná (konkrétní) – lze bez významných změn q možnosti: veřejná produkce, regulovaná produkce ü hodnocení alternativ – metody, efekty ü analýza politických souvislostí ü výběr alternativy (výsledné hodnocení) ü
Analýza efektivnosti alternativ analýza užitků q
hmotné – lze ocenit pomocí cen (růst mezd, snížení nezaměstnanosti, růst HDP…)
nehmotné – nelze ocenit (růst bezpečnosti, záchrana životů, zlepšení životního prostředí…) v vnitřní – na území toho, kdo je platí v vnější q krátkodobé q střednědobé q dlouhodobé dle dopadu na soukromý sektor Ø substituční Ø důchodový q
Náklady l
a)
b) c)
náklady = vzdání se části zdrojů
Klasifikace: hmotné x nehmotné (čas, bolest…- negativní užitky) přímé x nepřímé variabilní (mění se s úrovní výstupu - např. v souvislosti se školením – nákup učebnic, lektorské služby) x fixní (na údržbu objektu, topení…, výstup může být i nulový)…..
Základní metody nákladově outputového ohodnocování metoda forma měření nákladů forma měření výstupů CMA
hodnotové jednotky
neměří se
CBA
hodnotové jednotky
hodnotové jednotky
CEA
hodnotové jednotky
naturální jednotky
CUA
hodnotové jednotky
užitečnost
