Budoucnost regionálních železnic? Nové vlaky a konkurence

„Investice do regionální „Náš fond stabilizoval financování železniční dopravy přijít musejí,“ dopravní infrastruktury,“ domnívá se náměstek hejtmana říká Jaroslav Krauter, Pardubického kraje Jan Tichý ředitel Státního fondu dopravní infrastruktury KOMENTÁŘ, STRANA 2 ROZHOVOR, strana 7

Nezávislý měsíčník pro kraje, města a obce ČR

www.krajskenoviny.cz

číslo 7 / červenec 2010

Česko má novou, silnou vládu

Zelené hotely a ekofarmy

Petr Žaluda, generální ředitel a předseda představenstva, České dráhy, a.s.

INZERCE

www.kudyznudy.cz

Letos přihlášena rekordní 361 obec

KOMENTÁŘ Po dlouhých, v parlamentní demokracii nemyslitelných čtrnácti měsících skončila prozatímní vláda Jana Fischera, když předtím, uprostřed předsednictví EU, padla vláda Mirka Topolánka. Jistě si všichni dobře pamatujeme výraz ve tváři Jiřího Paroubka, který připomínal všechno možné, jen ne radost z vítězství. Paroubek oplývá řadou negativních vlastností, ale hloupost mezi ně nepatří. Ale k věci. V obrovském červencovém parnu jmenoval Václav Klaus novou vládu. Vládu s ambiciózními prioritami, vládu rozpočtové zodpovědnosti, vládu s  nejsilnějším mandátem od sametového předání moci. Pan prezident nezklamal, když uvítal nastoupené politiky v čele s Petrem Nečasem slovy – prožíváme období zpochybnění evropské integrace, přeji si, abychom nebyli zakřiknutou zemí. To věru nejsme, ostatně jsme to již několikrát celé Evropě dokázali. Můžeme mít nejrůznější obavy z fungování nového vládního kabinetu, zejména z kompetencí některých ministrů, ale euroskepticismus nepředpokládám ani u jednoho z nich. Abych nezapomněla, za to, že Česká republika má konečně vládu, se sluší poděkovat všem vévéčkářům, a že jich bylo, kteří jí referendem po internetu dali své požehnání. Jarmila Kudláčková, šéfredaktorka

cena 15 Kč

KOMENTÁŘ

strana 10

strana 8

ročník 9

Prezident republiky Václav Klaus jmenoval novou vládu, kterou vede premiér Petr Nečas a kterou sestavily ODS, TOP 09 a Věci veřejné. Kabinet, který se opírá o 118 poslaneckých hlasů, chce do 4. srpna připravit své programové prohlášení, o týden později ho čeká hlasování o důvěře. Výhradně muži tvořená vláda má patnáct členů, druhého nejmladšího premiéra v polistopadové éře a za cíl si klade významné reformy školství, zdravotnictví, sociální sféry a boj proti korupci. foto: hrad.cz

Budoucnost regionálních železnic? Nové vlaky a konkurence Regionální železniční doprava je oblast, do které jdou každoročně miliardy korun. České dráhy, které v současnosti provozují naprostou většinou regionálních tratí, ale čelí kritice konkurenčních firem. Podle nich je vozový park na regionálních tratích zastaralý a její podmínky nejsou zdaleka tak výhodné. Kritizovány jsou i kraje. A to především za to, že neumožnily ostatním dopravcům vstup na krajské železnice. Jednoznačně největším investorem do regionální železniční dopravy jsou České dráhy, které si drží monopol na provozo-

vání vlaků po celé České republice. České dráhy uzavřely s kraji smlouvy ze kterých vyplývá, že se tento největší český doprav-

ce musí postarat o postupnou modernizaci vlakových souprav v  jednotlivých regionech. A ČD tak postupně začínají s  realizací projektů v  jednotlivých krajích. Do roku 2015 chtějí nakoupit soupravy za miliardy. Každý kraj přitom dostane svůj díl koláče. Například v  Plzeňském kraji bude podnik modernizovat vlaky za 2,5 miliardy korun. První jednotky budou uvedeny

do provozu v  roce 2012. „Moderní soupravy budou nízkopodlažní a umožní snadné cestování vozíčkářům, maminkám s kočárky a cykloturistům. Budou vybaveny klimatizací, uzavřeným systémem WC s možností použití ve stanici, moderním interiérem i audiovizuálním informačním systémem,“ oznámila  mluvčí ČD Radka Pistoriusová. (pokračování na straně 2)

Rejdaři stále bojují se státem. Chtějí miliardy za ušlý zisk Na pozadí jiných dopravních kauz se odehrává konflikt rejdařů a státu. A o co jde? O splavnění Labe. Největší česká řeka totiž stále není sjízdná a rejdaři na tom podle svých slov tratí stovky milionů korun každý rok. Za velké ztráty tuzemských rejdařů podle nich může stát. Ten jim totiž nezajistil podmínky pro jejich podnikání, které uvedl v zákoně. K plnění některých podmínek se navíc zavázal také v mezinárodních smlouvách. Žalobu rejdaři podali v  minulosti už několikrát. Naposledy se o to pokusili na konci loňského roku.

Tehdy svou žalobu oznámily firmy EVD, ČSPL, Konakl a Havelka. Podle nich stát neudržuje a nedostavuje vodní cesty na Labi tak, jak má. Dopravcům proto vznikají škody ve výši jedné miliardy ročně. Situace se vystupňovala na konci června. Dopravní firmy, provozující svou živnost na největší české

řece, chtějí po státu další miliardy. Tentokrát jde už o téměř dvě desítky rejdařů, kteří se hodlají soudit s ministerstvem dopravy. A jejich požadavky nejsou malé: 3,9 miliardy korun. Rejdaři vycházejí mimo jiné i z  výpočtu ztrát za loňský rok. Ta činí 950 milionů korun. Jen samotná ČSPL chce 1,8 miliardy korun. „Vše směřuje k tomu, že na ministerstvo dopravy podáme žalobu. Komunikace z jejich strany je téměř nulová a my šli do tohoto podnikání s tím, že stát garantuje určité podmínky,“ uvedl šéf fir-

my Milan Raba. Zatím se ale rejdařům nedaří prokázat správnost svých požadavků. Veškeré jejich dosavadní žaloby soudy zamítly. V PARDUBICÍCH PROJEKT ZNOVU OTEVŘEN Velkou kauzu znamená splavnění Labe také v některých krajích. Velmi diskutovaným tématem je splavnění Labe například v  Pardubickém kraji. (pokračování na straně 19)

Letošek je rokem, kdy České dráhy začínají splácet dluh, který mají vůči cestujícím i vůči sobě. Mnoho let zanedbávání investic končí. Současný stav vozového parku Českých drah má své dlouhodobé příčiny v podfinancování železniční dopravy, kdy již od devadesátých let stát objednával dopravu ale platil za ni jen část skutečné ceny. Výsledkem bylo, že na drahách bylo sice ještě na mzdy, ale už ne na nové vagóny a lokomotivy. Vozový park ČD tak dnes patří k nejstarším v Evropě. Zlepšené hospodaření ČD a loni uzavřené dlouhodobé smlouvy s objednateli veřejné dopravy dávají šanci tento stav změnit a ČD se změnou hned začaly. Letošní investice dosáhnou rekordní hodnoty 10,3 miliardy korun a příští rok to bude nejméně osm miliard. Pro srovnání v roce 2006 investovaly ČD do nových vozů jen 3,2 miliardy a v roce 2007 3,3 miliardy. Peníze na ztrojnásobení investic samozřejmě neleží v kase generálního ředitelství. A z běžného ročního výsledku, byť bude letos a v příštích letech nepochybně kladný, nebude možné nárazově nakoupit to, co se nenakoupilo za dvacet let. Vlastní zdroje a nevratné dotace od Evropské unie pokryjí něco přes polovinu potřebné částky, zbytek je potřeba zajistit z dalších zdrojů. Ze všech dostupných variant je nejlevnější právě financování prostřednictvím veřejných dluhopisů. Navíc tím České dráhy nezatěžují státní rozpočet. Před několika týdny schválily statutární orgány ČD plán financování investic, který počítá s vydáním dluhopisů ve výši tří set milionů eur. (pokračování na straně 2)

Hudba jako cestovní brána do regionů

Hudba pro regiony

strana 8

Letní cestování po České republice za hudebními zážitky. Unikátní hudební projekty s podporou Ministerstva pro místní rozvoj ČR. Bohemia Jazz Fest / www.bohemiajazzfest.cz Klasika pod hvězdami 2010 / www.rusalkanazamcich.cz S BigBeatem po Čechách / www.mmr.cz/hudbaproregiony Ministerstvo pro místní rozvoj podporuje regionální cestovní ruch. www.mmr.cz / Rozvoj ve všech oblastech

MINISTERST VO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ

Infolinka MMR +420 224 861 282 (Po, St, Pá)

2

TÉMA

KN | červenec 2010 |

Budoucnost regionálních železnic? Nové vlaky a konkurence (pokračování ze strany 1)

V Karlovarském kraji se dočkají nových vlaků do tří let. „Změna čeká všechny cestující na páteřní trase z Mariánských Lázní přes Cheb do Karlových Varů a dále směrem do Kadaně v Ústeckém kraji. České dráhy na tyto spoje nasadí šest nových motorových souprav v hodnotě okolo půl miliardy korun,“ doplnila Pistoriusová. A i v dalších krajích se bude nakupovat. Jihomoravský kraj má dostat moderní vozy za 1,8 miliardy a 17 nových vlaků za necelou miliardu budou moci využívat cestující na Vysočině.

nanční situaci. V  poslední době je peněz na železnici velmi málo. Kraj investoval do jiných projektů.“ Jednou z výjimek je například Liberecký kraj. V loňském roce do svých železnic investoval přes 400 milionů korun. 200 milionů stála například racionalizace trati z Železného Brodu přes Starou Paku do Jaroměře. NOVÁ KOALICE: NADĚJE PRO JANČURU Šampaňské možná otevřel po letošních volbách podnikatel Radim Jančura. Pokud měl ovšem čas. Právě totiž podával stížnost k Evropské komisi, která se týkala postupu krajů při zadávání zakázek na regionální železnice za zhruba 150 miliard korun. Bez vyhlášení výběrového řízení totiž kraje přisoudily zakázky Českým drahám, které si tak nadále drží monopol na celonárodních i regionálních tratích. „Chování krajů je netransparentní a diskriminační. Jednaly pouze s Českými dráhami. Zakázku zadaly přímo jim, aniž by porovnaly nabídky ostatních dopravců,“ prohlásil obchodní ředitel RegioJetu Jiří Schmidt. Předseda Asociace krajů Michal Hašek však celý problém považuje za marketingovou strategii firmy RegioJet. „Kraje se zachovaly odpovědně, když smlouvami s Českými drahami, které jsou v souladu s naším i evropským právem, zajistily zachování regionální železniční dopravy a zajistily pro cestující mobilitu pracovní síly ve složité době hospodářské krize a přinesou masivní investice do modernizace vozového parku v regionech,“ prohlásil hejtman Jihomoravského kraje. V nové středopravé vládě vidí Jančura naději pro otevření železničního trhu volné konkurenci. Vládní koalice by podle něj měla zajistit stejné podmínky pro podnikatele tím, že se budou vypisovat průhledná nabídková řízení. „Nechci, abych pokaždé vyhrál, ale chci mít stejné podmínky jako všichni, kdo se soutěže zúčastní. Na to máme právo dané ústavou i Listinou základních práv a svobod,“ dovolává se Jančura férového přístupu ze strany zadavatele soutěží.

Neúspěšná snaha společnosti RegioJet provozovat železniční dopravu v krajích podle Jančury zastíní všechny více medializované problémové projekty. „Největší zakázka v historii na 150 miliard bez výběrového řízení, to se mohou jít schovat všechny ty grippeny či pandury,“ dodal podnikatel. Velkého zastánce konkurenčního boje dosadily Věci veřejné na post ministra dopravy. Tím se totiž stal Vít Bárta, podnikatel a podle mnohých i šedá eminence VV. Bárta dal hned zpočátku jasně najevo, jak si představuje budoucí železniční dopravu v  České republice. Věci veřejné podle něj trvají na otevření železnice konkurenci. Jedině tak lze zvýšit úroveň a snížit cenu. Vytvoření konkurenčního prostředí na železnici přitom byla jednou z podmínek, kterou si VV kladly při vstupu do vlády. „Bez toho bychom nemohli ve vládě být. Konkurenční prostředí na železnici je jedno z klíčových témat,“ dodal Vít Bárta.

Tento krok je možný jen proto, že ČD mají jistotu, že budou generovat dostatečný zisk na splácení svého dluhu. Rozsáhlá modernizace vozidlového parku se tak promítne také v  Karlovarském kraji. Pro tento region chystáme nakoupit 7 dvoudílných nízko-

podlažních motorových jednotek. Staré soupravy na regionálních spojích na páteřní trase od Mariánských Lázní přes Cheb, Sokolov a Karlovy Vary až do Chomutova v sousedním Ústeckém kraji nahradí komfortní klimatizované vlaky s  moderním a bezbariérovým interiérem. Pohodlně se tak do

vlaku dostanou vozíčkáři, maminky s kočárky, staří lidé ale také například cyklisté. Také toalety budou v nových soupravách bezbariérové. Vedle nových jednotek budou jezdit na lokálních tratích také motorové jednotky Regionova. První z  nich již nabízejí podstatně lepší kvalitu cesto-

vání například na Chebsku. Do tří let se tak vymění podstatná část současných vlakových souprav v  Karlovarském kraji a České dráhy nabídnou stejnou kvalitu cestování, jako je na železnicích v sousedním Sasku a Bavorsku.

Posláním státní organizace Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) je nabízet všem dopravcům po všech stránkách kvalitní a bezpečnou železniční dopravní cestu. Důležitá je také činnost SŽDC v oblasti přípravy a realizace investičních akcí na železnici. SŽDC je garantem a investorem výstavby čtyř tranzitních železničních koridorů. I. tranzitní železniční koridor od hranice se SRN - Děčín – Praha – Česká Třebová – Brno – Břeclav - hranice Rakouska je v provozu od roku 2004. Celková délka I. koridoru je 457 km. V rámci modernizace byl rekonstruován 381 km tratí. Pro napojení I.

koridoru na Slovensko byla také modernizována trať Břeclav – Lanžhot. II. tranzitní železniční koridor z Břeclavi přes Přerov do Bohumína a Petrovic u Karviné na hranice s Polskem byl dokončen v roce 2004. Celková délka II. TŽK je 206 km. Modernizováno bylo 195 km. III. tranzitní železniční koridor vede v trase státní hranice se Slovenskem - Mosty u Jablunkova – Dětmarovice – Přerov – Česká Třebová – Praha – Plzeň – Cheb – státní hranice se SRN. IV. tranzitní železniční koridor je veden v trase státní hranice s Rakouskem - Horní Dvořiště – České Budějovice – Praha – Děčín – stát-

ní hranice se SRN. Úsek z Prahy do Děčína je shodný s I. koridorem. V návaznosti na modernizaci tranzitních železničních koridorů probíhá modernizace důležitých železničních uzlů. Dokončeny jsou již průjezdy železničními uzly Děčín, Ústí nad Labem, Kolín, Choceň a Bohumín. Mezi další významné investiční akce patří elektrizace tratí. Byly dokončeny elektrizace tratí Ostrava-Svinov – Opava a Ostrava hl. n. – Ostrava-Kunčice, zkvalitňující příměstskou dopravu v Ostravském regionu. Do provozu byly v roce 2009 předány také stavby elektrizace trati Letohrad – Lichkov, České Vele-

nice - České Budějovice, Zábřeh – Šumperk, Šatov – Znojmo a Lysá nad Labem – Milovice. Z pohledu financování investic se výrazně zvýšil podíl staveb spolufinancovaných Evropskou unií. Jako první se právě SŽDC podařilo dosáhnout schválení dotací z Fondu soudržnosti Operačního programu Doprava EU u tzv. velkých staveb (nad 50 milionů eur). Konkrétně se jedná o stavby Optimalizace trati Benešov – Strančice (úsek IV. tranzitního železničního koridoru), Elektrizace trati Letohrad – Lichkov a Modernizace trati Veselí nad Lužnicí – Tábor, I. část, úsek Doubí u Tábora - Tábor. I do budoucna

bude SŽDC dělat vše pro zajištění bezpečné dopravní cesty a modernizaci s cílem zvyšování konkurenceschopnosti a atraktivity tohoto bezpečného a ekologického způsobu dopravy.

Investice v  rámci železniční dopravy jsou směřovány především do koridorových tratí. Regionální tratě jsou udržovány pouze v rámci údržby Správou železniční dopravní cesty (SŽDC) a finanční prostředky jsou omezené. Pokud máme jako odběratel regionální dopravy zvýšit zájem o železnici a zvýšit tím i počet cestujících, potom je nezbytné, aby přišly také investice do regionální dopravy. V  Pardubickém kraji je cca 190 kilometrů regionálních tratí. Bohužel do nich v uplynulých letech nebylo vůbec investováno! V  České republice je dél-

ka regionálních tratí několik tisíc kilometrů a jejich stav je obdobný jako v Pardubickém kraji. Investice do koridorových tratí a kolejových vozidel jsou nesmírně důležité a lidé to dokáží ocenit, příkladem může být například obsazenost Pendolin. Investice do kolejových vozidel předpokládáme z evropských dotací, v Pardubickém kraji ve výši 600 mil. Kč. Naší poviností je využít této možné investice a pořídit kvalitní, plně klimatizovaná a rychlá kolejová vozidla. Spolupráce krajů s  ministerstvem dopra-

vy v době úřednické vlády byla velice dobrá, bohužel toto nemohu říci o vládě předchozí. Asociace krajů si také pochvaluje spolupráci jak s SFDI, tak se SŽDC. Je vidět, že tyto instituce vedou odborníci, což se mimo jiné potvrdilo i tím, že ředitel Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) se stal v úřednické vládě ministrem dopravy. Nevýhodou SŽDC je fakt, že cca 90 % všech prostředků je dnes používáno k  dofinancování evropských dotací. Tím pádem nejsou skoro žádné volné finanční prostředky pro investice do regionálních tratí. O kvalitě

spolupráce s ČD svědčí nedávno podepsané memorandum o dlouhodobém financování železniční dopravy. Co se týče koridorových tratí, tak evropské dotace jsou naprosto klíčové. Staly se podstatnou a hlavně nedílnou částí, letos je to 38 ze 46 investovaných miliard korun. Bez nich by to stejně jako u silnic nešlo, jedná se o cca 85 - 90 % všech proinvestovaných prostředků. U modernizace kolejových vozidel v rámci regionální dopravy tvoří evropské dotace také významnou část, odhadem více než 50 %. Je nut-

né si uvědomit, že bez využití evropských dotací bychom nemohli v  krajích provádět jakoukoliv modernizaci.

DRÁHY SI MUSÍ PŮJČIT Zaplatit všechny ty miliardy však nebude jednoduché a České dráhy to řeší úvěrem. Půjčku 11,4 miliardy korun bude tvořit částečný úvěr z  Evropské investiční banky a také dluhopisy. Ty chce podnik vydat na zhruba 7,5 miliardy korun. Celá získaná suma půjde právě na nákup vlaků pro regionální tratě. Dalším významným investorem do regionálních železnic je Správa železniční dopravní cesty. Ta zajišťuje maximální kvalitu infrastruktury, kterou poté poskytuje dopravcům. Mezi její největší projekty patří například první etapa celkové rekonstrukce nádraží v Brně. V květnu tak skončily práce na odstavném nádraží Horních Heršpicích, které je takovým úvodem do dalších prací na samotném nádraží. To má být postupně přestavěno za 20 miliard korun. Projekt ale provází celá řada problémů, a tak je téměř jisté, že původní termín roku 2015 nebude dodržen. Samy kraje samozřejmě také investují do rozvoje železniční dopravy na svém území. Nicméně tím, že musí platit za provoz regionálních vlaků dopravcům, jim zpravidla nezbývá dostatek peněz na investice. Potvrdil to například radní Královéhradeckého kraje Josef Ješina. „Žádné železniční projekty už asi do roku 2013 nestihneme i kvůli špatné fi-

Regionální železniční doprava je pro kraje velmi důležitá, o čemž svědčí i podpis dohody mezi Pardubickým krajem a Správou dopravní železniční cesty o investicích do regionálních tratí. foto: Miloš Spáčil ŽELEZNICE SE MUSÍ OTEVŘÍT, MÍNÍ BÁRTA

Prozatím se ale největší šance pro firmu RegioJet rýsuje na celonárodních tratích. Po nákupu potřebných lokomotiv chce firma proniknout na některé z klíčových tratí v Česku. Správa železniční dopravní cesty už prohlásila, že firmě v provozování svých vlakových souprav na větších tratích nemůže a nebude bránit. EU POSÍLÁ PENÍZE I ŽALOBU Evropská unie znamená pro české železnice i vlakové soupravy velkou finanční pomoc. Hlavně díky Evropské unii se dnes v krajích objevují moderní regionální vlaky, které konečně odpovídají 21. století. Za všechny projekty lze zmínit ty podané v rámci ROP Severovýchod. České dráhy zde na nové vlakové soupravy pro Pardubický, Královéhradecký a Liberecký kraj získaly přes 613 milionů korun z Evropské unie. Bohužel kromě peněz nám Evropská unie posílá také žalobu. Evropská komise totiž oznámila, že zažaluje třináct států EU

včetně České republiky za to, že nedostatečně a příliš pomalu otevírají trh železniční dopravy. Největší problém je podle Komise v  nedostatečném oddělení správy a vlastnictví železniční infrastruktury od samotných dopravců. Proto dnes není výjimečné, že řada nádražních budov nepatří Správě železniční dopravní cesty, ale Českým drahám. „Nesprávné provedení směrnic prvního železničního balíčku vede k překážkám v přístupu na trh a k nedostatečné průhlednosti přístupových podmínek. Nespravedlivé podmínky hospodářské soutěže v přístupu k infrastruktuře mohou být způsobeny tím, že provozovatel infrastruktury, který je odpovědný za stanovení poplatků za přístup k infrastruktuře a přidělení kapacity sítě, není dostatečně nezávislý na subjektech, které samy provozují železniční dopravu,“ uvedla Komise ve svém prohlášení. Oznámení Evropské komise přišlo nezávisle na stížnosti firmy RegioJet. Je proto možné, že se dalšího vyjádření, tentokrát ohledně krajských zakázek, ještě dočkáme. Filip Appl

KOMENTÁŘE (pokračování ze strany 1)

Petr Žaluda, generální ředitel a předseda představenstva, České dráhy, a.s.

Jan Komárek, generální ředitel Správy železniční dopravní cesty

Jan Tichý, náměstek hejtmana Pardubického kraje a místopředseda Komise pro dopravu RAK ČR

PARDUBICKÝ KRAJ

Kraj má memorandum o modernizaci železnic Regionální železniční infrastruktura je v  Pardubickém kraji velmi živé téma. Hejtman Radko Martínek je jako místopředseda Rady Asociace krajů velmi důležitou osobností ve vyjednávání mezi regionálními železničními dopravci a kraji. Konkrétně Pardubický kraj se rozhodně nemůže pyšnit nejlepším stavem regionálních tratí či vozového parku. Do řady tratí se neinvestovalo už dvacet let.

TÉMA Poslední vlaštovkou, která by mohla předznamenat postupné zlepšování úrovně vlakové dopravy v kraji, je podepsání memoranda o přípravě staveb železniční infrastruktury v Pardubickém kraji. Memorandum stvrdil svým podpisem hejtman kraje Radko Martínek společně s  generálním ředitelem Správy železniční dopravní cesty Janem Komárkem. Z  dokumentu lze vyčíst nástin strategie, podle které by měly být modernizovány regionální tratě. Podle radního pro dopravu Jana Tichého je v současné době nejdůležitější upravit regionální tratě tak, aby se zvýšila rychlost a plynulost vlakové dopravy. „Pardubický kraj inicioval vznik memoranda, které se týká především regionálních tratí, na nichž objednává dopravní výkon pouze Pardubický kraj. Do těchto tratí se za posledních 20 let neinvestovalo,“ prohlásil Tichý, který se tak shoduje s hejtmanem. „Páteří nového integrovaného dopravního systému v  kraji měla

být železnice s  klíčovými vlakovými uzly v Pardubicích a České Třebové. K tomu však potřebujeme upravit regionální tratě tak, aby se zvýšila rychlost vlaků,“ doplnil Radko Martínek. Právě v České Třebové přitom postupně roste nový dopravní terminál, který by měl umožnit cestujícím hladce kombinovat autobusovou a vlakovou dopravu v  moderním prostředí. NÁDRAŽÍ V ÚSTÍ SE BUDE MODERNIZOVAT Terminál v České Třebové tak bude možná dalším nádražím v  kraji, které se bude moci ucházet o titul nejkrásnějšího nádraží v zemi. Ten zatím drží historické nádraží s moderními prvky v  Chocni. A další nádraží, které leží přesně mezi oběma zmíněnými, se časem také zřejmě dočká rekonstrukce. „Počítáme se zvýšením kapacity železniční trati Chrudim – Pardubice, zdvoukolejnění úseku ze Stéblové do Opatovic nad Labem, modernizaci železniční stanice Ústí nad Orlicí a přípravy na novou trať mezi Chocní a Ústím nad Orlicí,“ uvedl Komárek k plánům do roku 2015.

Přestupní terminál v České Třebové má být podle Radko Martínka jádrem budoucího integrovaného dopravního systému. zdroj: www.pardubickykraj.cz Plán modernizace železniční stanice v Ústí nad Orlicí je přitom dlouhodobě terčem kritiky především památkářů a části veřejnosti. Ti lobují za zachování cenné historické budovy nádraží. Objekt stojí doslova mezi kolejemi a svým celkovým charakterem nádraží už dávno nevyhovuje strategické pozici na nejdůležitější české trati v 21. století. Budova je navíc ve velmi špatném stavu a cestujícím neposkytuje dostatečný komfort. S ŽELEZNICEMI POMŮŽOU EVROPSKÉ FONDY Významnou pomoc s modernizací regionálních železničních tratí

může poskytnout Evropská unie. V  červnu byly Regionální radou schváleny projekty Českých drah zaměřené na obnovu vozidel regionální železniční dopravy v oblasti Severovýchod. Pro Pardubický kraj jsou klíčové dva projekty. Tím prvním je projekt s  názvem Moderní železniční vozidla pro Pardubický kraj. Z  Regionálního operačního programu na něj byl vyčleněn přes 31 milion korun. Za peníze se pořídí dva moderní vlaky pro regionální tratě. O poznání víc prostředků půjde na projekt Moderní spojení Královéhradeckého a Pardubického kraje. Cílem projektu je pořízení pěti nových

3

KN | červenec 2010|

železničních kolejových vozidel společně pro Královehradecký a Pardubický kraj. Zatraktivní se tak železniční doprava, zvýší se komfort cestujících a zlepší se podmínky přepravy handicapovaných osob. Z  Evropské unie by na tento projekt měly přijít 274 miliony korun. První nové vlaky by se podle hejtmana mohly na tratích objevit v polovině roku 2012. „Měly by jezdit na trati Chrudim, Pardubice, Hradec Králové, do budoucna zřejmě také do Slatiňan. Potom na východě kraje Lanškroun – Česká Třebová a Moravská Třebová – Česká Třebová,“ dodává Martínek. Filip Appl

STRUČNĚ A JASNĚ ● Do konce června měla být skončena sanace skládky kyselinových pryskyřic u obchodu Lidl v  Pardubicích. Pryskyřice, které se v  minulém století používaly k  zarovnání nerovností terénu, tady zůstaly po činnosti rafinerie Paramo v  padesátých letech. Kvůli současným technickým problémům se sanace skládky prodlouží o zhruba čtvrt roku. Celkově by tady mělo být odtěženo více než 27 tun zeminy. ● Vedení krajského města by chtělo před vlakovým nádražím vybudovat nový autobusový terminál, na kterém by zastavovala městská hromadná doprava a příměstské autobusy. Využít k tomu chce dotace z Programu švýcarsko-české spolupráce. Městští zastupitelé schválili podání žádosti na dotace, celkové náklady na projekt by měly dosáhnout 90 milionů korun. ● V  Pardubicích se pod vedením hejtmana kraje Radko Martínka uskutečnilo ustavující zasedání Řídícího výboru regionů, který jednal o čerpání finanční podpory z  evropských fondů po roce 2013. Odborníci z  českých a moravských krajů tady stanovili podmínky, které chtějí v Bruselu vyjednat pro české regiony. Výbor má být klíčovým a nejdůležitějším orgánem pro vyjednávání podmínek o čerpání prostředků z evropských fondů. INZERCE

Rekonstrukce reálky se blíží do finále Rekonstrukce někdejší pardubické reálky se blíží do finále. Na dokončení stavebních prací na budově, ve které mimo jiných studoval i první český aviatik Ing. Jan Kašpar, plynule navazuje rekonstrukce Komenského náměstí, které v rámci ní získá vodní prvek. Zatímco dělníci by reálku měli opustit koncem srpna, na náměstí se bude pracovat do závěru listopadu. „Práce na reálce pokračují podle harmonogramu, jsme tedy nyní v závěrečné fázi, neboť za zhruba dva měsíce by reálka měla být dokončená,“ řekl náměstek hejtmana Pardubického kraje zodpovědný za dopravu, dopravní obslužnost a investice Jan Tichý. Dodržen je podle náměstka i finanční plán: „Na poslední radě kraje jsme hodnotili dosavadní rok a čtvrt výstavby, samozřejmě jsou na stavbě nějaké vícepráce a méněpráce, nicméně bilance je vyrovnaná a stavba nestojí ani o korunu více než se plánovalo.“ Investora, kterým je Pardubický kraj, tak rekonstrukce přijde na 171 654 000 korun, přičemž oproti původnímu rozpočtu, který plánovalo předchozí vedení kraje, budou ušetřeny 54 miliony korun. „To je ale pouze úspo-

ra na samotné stavbě, nyní jsme vysoutěžili i dodávku interiéru a také na ní jsme uspořili částky dosahující milionů korun. Kdysi se totiž plánovalo, že interiér vyjde na 25 milionů korun. Po přehodnocení byla tato cena snížena na 10 milionů korun, což byla částka, se kterou se počítalo ještě loni. Ovšem po škrtech, které jsme museli udělat, na interiér zbývalo 7,5 milionu korun a v soutěži jsme se nyní dostali na konečnou částku 4,5 milionu korun,“ upřesnil Jan Tichý. K NASTĚHOVÁNÍ DO KONCE ROKU Pardubický kraj plánuje, že po dokončení stavby na konci letošního srpna, bude dokončován interiér a úředníci se do budovy

Nikdy nevíte, co přetne Vaši čáru života

Po dokončení přestavby v závěru letošního srpna bude dodělán interiér reálky a úředníci se do budovy nastěhují začátkem prosince. foto: KN nastěhují začátkem prosince. Do té doby by měla být hotová i rekonstrukce Komenského náměstí. Tu financuje Úřad městského obvodu Pardubice I, který ale velkou část prostředků vložených do rekonstrukce získá od dodavatele stavby. „Dá se říct, že dvě třetiny investice budou zaplaceny generálním dodavatelem rekonstrukce reálky, který prvnímu městskému obvodu platí za zábor veřejného prostranství. Za něj zaplatil přibližně pět milionů korun. Celková cena rekonstrukce parku činí 7,4 milionu korun,“ konstatoval náměstek hejtmana Jan Tichý. Předpokládané ukončení úpravy parku je v říjnu letošního roku. Chod krajského úřadu by oprava Komenského náměstí neměla nijak výrazně omezit. S určitým krátkým narušením se počítá pouze u stávající budovy úřadu v době, kdy bude rozebírán chodník v bezprostřední blízkosti vchodu a následně budou stavebníci pokládat novou dlažbu. Tuto situaci pro příchozí ovšem vyřeší lávky, po kterých se do budovy bez problémů dostanou. VÝSTAVA NA NÁMĚSTÍ

Náměstek hejtmana Jan Tichý prezentuje vizualizaci úprav parku na Komenského náměstí. foto: KN

Závěrečná fáze rekonstrukce reálky se odráží i na aktualizované výstavě „Pardubická reálka – historie a současnost“, která

po celou dobu rekonstrukce probíhá prostřednictvím velkoplošných panelů přímo na Komenského náměstí. Výstava nejenom ukazuje prostřednictvím fotografií současnou fázi stavebních prací, ale také veřejnost seznamuje se zajímavými osobnostmi spjatými s osudem reálky. V aktualizované části výstavy se nyní občané budou moci seznámit mimo jiných třeba s významnou postavou pardubické historie, pedagogem na reálce Josefem Sakařem nebo s absolventem tohoto ústavu, pedagogem a vlastivědným pracovníkem Františkem Karlem Potěšilem. Reálka již za několik měsíců opět ožije jiným než stavebním ruchem. Kromě krajských úředníků tady svoje sídlo najde CzechPoint, chybět nebude ani velký přednáškový sál pro stovku lidí. „Už nyní mohu říct, že akce je úspěšná, byť zároveň říkám, že pokud bychom se k projektu dostali na samém počátku, mohly být úspory minimálně stomilionové,“ hodnotil závěrem náměstek hejtmana Jan Tichý: „Reálka tak, jak se dnes staví, je budovou s absolutně nejvyšším standardem kancelářského objektu v Pardubicích a je to budova velmi krásná, sama o sobě je odpovědí všem, kteří kdysi navrhovali její zbourání.“ (red)

Jsme tu pro vše, co nemáte ve svých rukou Univerzální životní pojištění PERSPEKTIVA Nenechávejte to plavat a zajistěte své blízké i pro případ nenadálého vlnobití. � 841 105 105 www.koop.cz

4

KN |červenec 2010 |

STRUČNĚ A JASNĚ ● Pár milionů korun vyletělo oknem ve Středočeském kraji. Jako naprosto zpackaný se totiž ukázal projekt několika tisíc brožurek o významných osobnostech regionu. Brožurky, jejichž vydání dotovaly evropské fondy, jsou nepoužitelné. Nejenom, že jsou v nich faktické chyby, jako například špatné jméno autora vánoční mše Jakuba Jana Ryby nebo mylné datum narození spisovatele Jana Drdy, brožuře chybí i zákonné náležitosti jako je třeba tiráž. Současné a předchozí vedení kraje se teď hádá o to, na čí straně je chyba… ● Nákup další památky plánuje hejtman Středočeského kraje David Rath. Poté, co loni v  Londýně vydražil za sedmnáct milionů korun středověkou knižní miniaturu, se chce pustit do nákupu středověké tvrzi. Konkrétně by pro kraj chtěl pořídit tvrz Hradenín na Kolínsku, která patří soukromým majitelům a zájem o ní má Regionální muzeum v Kolíně. ● Celorepublikový srovnávací výzkum Město pro byznys přinesl výsledky za středočeský region. Jako nejlepší město pro podnikání se v  něm ukázal Beroun, který poskočil z loňského druhého místa. Pomyslné stříbro si z  výzkumu, při kterém se hodnotí padesát kritérií, odneslo Kladno, loni sedmé. Nejhorším místem pro podnikání v kraji je podle výzkumu Slaný.

STŘEDOČESKÝ KRAJ

Kraj nakoupí nové regionální soupravy Také Středočeský kraj uzavřel memorandum o regionální dopravě s drážním dopravcem tedy Českými drahami. „V současné době je navržen dodatek k uzavřené smlouvě o závazku veřejné služky s drážním dopravcem, kde bude pro zlepšení kvality při zajištění regionální dopravy zařazeno několik dalších nových jednotek City Elefant a jednotek Regionova na tratích Středočeského kraje,“ uvedla Markéta Vítková z krajského odboru styku s médii a veřejností. Konkrétní nasazení na jednotlivé tratě je navrženo ke schválení Radou Středočeského kraje v nejbližších dnech.

TÉMA Středočeský kraj má vedle hlavního města Prahy nejhustší a také nejpřetíženější dopravní síť v  republice. Cestující ve Středočeském kraji se tak zatím nemusí obávat výraznějšího rušení regionálních spojů. Rozhodovat o tom bude finanční situace, například ještě nedávno se hovořilo o redukci spojů na tratích v okolí Vraňan a Straškova nebo Praha – Dobříš. V současné době hodlá kraj věnovat 400 milionů korun z prostředků Evropské unie na nákup nových vlaků. Českým drahám tak do roku 2014 přispěje na pořízení jedenácti většinou nízkopodlažních vozidel s kapacitou 100 až 120 cestujících. „Částka 400 milionů přitom tvoří 40 procent celkové investice, zbytek doplatí dráhy,“ řekl náměstek hejtmana pro dopravu Robin Povšík. Krajští radní schválili podmín-

ky pro vyhlášení příslušné výzvy regionálního operačního programu. „My jsme už v minulosti podali jednu výzvu na 360 milionů korun, za ně budou pořízeny čtyři velkokapacitní vlakové jednotky, takzvané City Elefant,“ dodal Povšík. Vlaky pořízené z těchto prostředků budou jezdit na tratích mezi Prahou a Mělníkem nebo Prahou a Týncem nad Sázavou. KORIDOR ZKRÁTÍ CESTOVÁNÍ O HODINY Dostatek prostředků má zajištěno pro letošek také stavba III. železničního koridoru z Prahy do Chebu. „Omezení peněz jako třeba u některých staveb silnic I. třídy v Plzni nehrozí,“ uvedl ředitel Státního fondu dopravní infrastruktury Jaroslav Krauter. Stavba za asi 55 miliard Kč má být hotova v roce 2016. Po dokončení III. koridoru se má zkrátit doba cesty z  Prahy do Chebu z 3,5 hodiny na 1,5 hodiny, z Prahy do Plzně na 35 minut, což je polovina oproti součas-

Stavba III. koridoru má zatím finance zajištěné.

zdroj: vlaky.net

ležitosti napojení na okolní železniční systém mimo jiné i proto, že právě na tyto stavby může přispět Evropská unie. Další technicky i finančně náročnou stavbou je úsek Praha – Beroun. Ten si má vyžádat 33 miliardy korun a má být zahájen v roce 2012. Stavba však zatím přináší několík otazníků a její začátek je tak zatím spíše nejasný. Do finále se blíží optimalizace trati mezi Benešovem u Prahy a Strančicemi. Na celém úseku byl vyměněn kolejový svršek i spodek, opraveny byly všech-

ny mosty, propustky a křížení silnic s kolejemi. Kompletní rekonstrukcí prošly železniční stanice Benešov u Prahy, Čerčany, Senohraby a také několik zastávek. Železniční úsek z Benešova u Prahy do Strančic je důležitou součástí čtvrtého tranzitního železničního koridoru v České republice, který začíná na hranicích s Rakouskem, v České republice protíná také města České Budějovice, Tábor, Prahu nebo Děčín a pokračuje k severní hranici s Německem. Michal Tillgen

né cestě autobusem. „Pro SFDI jsou všechny akce na III. a IV. koridoru prioritní, finanční prostředky jsou víceméně zajištěné. Stavby by neměly být nijak kráceny,“ řekl Krauter. Všech sedm staveb na III. koridoru, z  nichž čtyři už jsou zahájené a jedna skončena, jsou financovány z  evropského Operačního programu Doprava. SFDI plní funkci finančního manažera OP Doprava, současně zajišťuje také národní zdroje, které jsou doplněny úvěrem od Evropské investiční banky. Koridor je prioritou kvůli dů-

JIHOČESKÝ KRAJ STRUČNĚ A JASNĚ ● Okurková sezóna začíná, takže z  médií se můžeme třeba dozvědět i zajímavou zprávu o tom, že prezident Václav Klaus má v  jihočeských Prudicích chalupu, prý moc pěknou, poloroubenou, žel příliš často sem nejezdí. Občas se tady objeví první dáma, ale hlavně sem jezdí synové s rodinami. A kousek odtud prý měl až do rozvodu chalupu herec Pavel Zedníček. Tak doufejme, že se pan prezident v Prudicích ještě objeví… ● Druhou nejnižší nezaměstnanost v  zemi, hned za Prahou, hlásí Jihočeský kraj. Na konci června tu míra nezaměstnanosti klesla až na 6,7 procenta. Největší zájem zaměstnavatelů tady je o sezónní profese, například v rámci pohostinství. Odborníci ale očekávají, že během prázdninových měsíců nezaměstnanost mírně naroste, zejména kvůli čerstvým absolventům středních a vysokých škol, kteří se přijdou zaregistrovat na úřady práce. ● Přírodní památka Královský hvozd na Šumavě se stal předmětem sváru mezi aktivisty z  Hnutí Duha a Lesy ČR. Ekologové obvinili organizaci z  devastace způsobené nešetrnou těžbou, která vytvořila hluboké koleje a odkryla lesní půdu až na skálu. Lesy ČR obvinění odmítají, členové Hnutí Duha se už obrátili na Českou inspekci životního prostředí a dali podnět k prošetření.

Některé zrušené spoje kraj obnovil Také jihočeské dráhy procházejí rekonstrukcí. Například prošlo změnou kolejiště nádraží v Hluboké nad Vltavou, to nyní nově umožňuje průjezd stanicí až stodvaceti kilometrovou rychlostí. Zrychlení dopravy ale není to jediné, co změny cestujícím přinesly. V kraji jim slouží pět půjčoven jízdních kol Českých drah a informace o vlakovém spojení získají cestující ve třech ČD centrech v Táboře, Českých Budějovicích a Jindřichově Hradci.

TÉMA Cestující se však také dočkali omezení některých spojů. Na konci loňského roku kraj oznámil, že s novým jízdním řádem zmizí 7,6 procenta regionálních spojů, redukce se týkala zejména spojů víkendových. Nejvíce omezení postihlo trasy z Českých Budějovic do Tábora a do Strakonic, kde zmizelo pět spojů. Některé spoje ale také přibyly, například na trati Netolice - Týn nad Vltavou. Po omezení provozu v regionu najedou vlaky za rok o 300 tisíc kilometrů méně než dosud. Na území Jihočeského kraje vyjede ve všední dny 570 osobních a spěšných vlaků, v sobotu 243 a v neděli 203 vlaky regionální dopravy. Největší změnou na jihočeských železnicích bylo letos v červnu zahájení elektrického provozu v celém úseku mezi Českými Budějovicemi a Českými Velenicemi. „Cílem optimalizace bylo uvedení železniční stanice České Velenice do tech-

nického stavu odpovídajícího evropským parametrům a standardům v rámci interoperability pro tratě evropského železničního systému, včetně zvýšení bezpečnosti jak z pohledu drážní dopravy, tak i z pohledu cestující veřejnosti,“ řekl generální ředitel Správy železniční dopravní cesty Jan Komárek. Vlaky po trati začaly jezdit ve dvouhodinových intervalech, ve Velenicích na ně dále navazují spoje do Vídně. Navíc do Českých Velenic jezdí i nadále ve dvouhodinových intervalech také vlaky z Veselí nad Lužnicí. Tady však cestující museli počítat se změnou jízdního řádu, právě kvůli úpravám ve Velenicích. Nově navíc začaly jezdit dopolední spoje na trati Veselí nad Lužnicí – České Budějovice, ty kraj zrušil v prosinci. Další reorganizace se dotkla ranních spojů z Horního Dvořiště do Českých Budějovic. KORIDOR PŘINESL TAKÉ NOVÁ NÁSTUPIŠTĚ Hlavní investicí v Jihočeském kraji byla modernizace IV. železničního koridoru. Jeho prv-

Hlavní investicí v Jihočeském kraji byla modernizace IV. železničního koridoru. ní část byla dokončena vloni v létě. Jde o téměř 12 km dlouhý úsek mezi Doubím u Tábora a Táborem, který je součástí IV. národního tranzitního železničního koridoru. Na úseky byla postavena dvoukolejná trať, vlaky tady dnes mohou jezdit rychlostí až 160 kilometrů za hodinu. Obnovy se dočkaly také železniční stanice Planá nad Lužnicí a Tábor i zastávka Sezimovo Ústí. Cestující mohou využívat bezbariérových přístupů k vla-

kům, na zrekonstruovaných místech vznikla nová ostrovní nástupiště. V rámci modernizace úseku také vznikla zcela nová zastávka s názvem Tábor - Čápův Dvůr se dvěma 140 m dlouhými nástupišti. V železniční stanici Tábor jsou nyní k dispozici dvě 350 metrů dlouhá ostrovní nástupiště a jedno boční, 60 metrů dlouhé. V železniční stanici Planá nad Lužnicí je 220 metrů dlouhé, nové ostrovní a stejně dlouhé boční nástupiště. Pro

zdroj: koridory.wz.cz

usnadnění pohybu handicapovaných osob jsou bezbariérovými přístupy vybavena nástupiště, podchody a výpravní budovy, nástupiště jsou vybavena vodícími liniemi, signálními a varovnými pásy a akustickými majáky pro nevidomé a slabozraké. Pro bezbariérový přístup byly v Táboře zřízeny čtyři nové výtahy. Ve stanici Planá nad Lužnicí je bezbariérový přístup zajištěn krytými rampami. Michal Tillgen

DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA

KN | červenec 2010 |

5

Program výstavby a údržby cyklistických stezek Problematika výstavby a údržby cyklistických stezek je Státním fondem dopravní infrastruktury (dále jen „SFDI“) považována za velmi důležitou nejen z hlediska systematické podpory dopravy přátelské k životnímu prostředí, do které patří jednoznačně i cyklistika,  ale také z hlediska zvyšování bezpečnosti dopravy.

Při přípravě a realizaci financování cyklistických stezek spolupracuje SFDI s  dalšími institucemi, zejména s  Ministerstvem dopravy ČR, Ministerstvem pro místní rozvoj ČR a dalšími dotčenými resorty, s  Centrem dopravního výzkumu Brno a Asociací krajů ČR. Tyto příspěvky jsou poskytovány příjemcům na základě „Pravidel“, která každý rok schvaluje Výbor SFDI a jsou vyvěšena na internetových stránkách SFDI - www.sfdi.cz. Před dvěma lety byla „Pravidla“ koncepčně přepracována. Do jejich znění (textu) byly promítnuty zkušenosti získané během celého procesu posky-

tování příspěvků z minulých let a byly do nich zakomponovány také náměty žadatelů, nové poznatky a trendy v  oblasti bezpečnosti dopravy a zkušenosti z  financování a realizace výstavby cyklistických stezek. „Pravidla“ jsou pro žadatele základním dokumentem pro přípravu žádostí a dokumentace. Jasné vymezení podmínek pro financování umožňuje celkové zkvalitnění nejen přípravné fáze, ale především účelné vynakládání finančních prostředků z  rozpočtu SFDI, které je průběžně sledováno samostatným oddělením kontroly SFDI. Změny z roku 2008 se týkají pěti hlavních oblastí: • věcné orientace akcí, • uznatelných nákladů, • kriterií vyhodnocení žádostí, • procesu předkládání žádostí, jejich posouzení SFDI a vyhodnocení Hodnotitelskou komisí a schválení Výborem SFDI, • koncepčnosti a nákladovosti. „Pravidla“ na výstavbu a údržbu cyklistických stezek se rozšířila také v letošním roce o  možnost spolufinancování těchto akcí ze strany žadatelů také na zdroje z  fondů EU a  Společných regionálních operačních programů. Vycházejí také z  Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy ČR, kterou schválila vláda ČR dne 7. 7. 2004 svým usnesením č. 678.

V roce 2009 došlo na základě analýzy uznatelných nákladů a potřeb ke zvýšení podílu spolufinancování SFDI na 65 % uznatelných nákladů stavební části akce, tj. o 5 % oproti letům předchozím.

zultační a  poradenská činnost týkající se přípravy akcí, samotných žádostí, uznatelnosti finančních nákladů atd. Nejinak tomu bylo v tomto roce a s poradenskou a konzultační činností se počítá i v dalších letech.

Z rozpočtu SFDI pro rok 2010 bylo možno poskytnout příspěvek na vybranou akci maximálně do výše 75 % skutečně vynaložených uznatelných nákladů stavební části při výstavbě cyklistické stezky nebo skutečně vynaložených uznatelných nákladů na údržbu cyklistické stezky, případně její části realizované v roce 2010.

„Pravidla“ jsou také dle dohody s Asociací krajů ČR mj. rozesílána krajským úřadům, primátorům statutárních měst a žadatelé o příspěvek se s nimi mohli seznámit již od poloviny prosince minulého roku po schválení Výborem SFDI na internetových stránkách Státního fondu dopravní infrastruktury.

Zaslanými žádostmi se zabývá Hodnotitelská komise a na základě jejího stanoviska schvaluje poskytnutí příspěvku Výbor SFDI.

Příjemcem příspěvku na výstavbu a údržbu cyklistických stezek může být obec, jako vlastník cyklistické stezky ve smyslu § 9 odst.  1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, případně svazek obcí ve smyslu

Žadatelům o příspěvek je ze strany SFDI průběžně poskytována také kon-

§ 49 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů. S možnostmi poskytování příspěvků z  rozpočtu SFDI jsou seznamování žadatelé také na konferencích a odborných seminářích, které se zabývají touto problematikou. Celkem za období 2001-2009 přispěl Státní fond dopravní infrastruktury na 322 akce ve výši 940,373 milionu korun. V  roce 2010 je z  rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury na výstavbu a údržbu cyklistických stezek schválen příspěvek v  limitní výši 166,925  milionu korun na 35 akcí, z  toho 36,181 milionu korun je rozděleno na 7 akcí schválených PSP ČR a  130,744 milionu korun je určeno na 28 akcí formou příspěvku přímo z rozpočtu SFDI.

Cyklostezky 2010 Celkem

228 274,57 název akce

Cyklistická stezka Šumice - Nezdenice, k.ú. Nezdenice Smíšená cyklostezka Němčice - Kunětická hora Cyklistická stezka Ţerotínova - Kouty Cyklostezka Němčice nad Hanou - Mořice - Vrchoslavice Cyklostezka tř. T. Bati - Nerudova v Otrokovicích Stezka Karlovarská - Rondel, oprava Cyklostezky - Vestec Přechod přes silnici I/37 a prodlouţení cyklostezky v Chrudimi Vymístění cyklistické dopravy ze silnice I/19 v úseku Bystřice n. P. - Domanínský rybník Stezka pro cyklisty a pěší - Nepasice Cyklostezka v Pelhřimově - Městské sady Bezpešně na kole Tišnovem - zvýšení bezpečnosti silničního provozu Cyklostezka Tišnov - Dřevoplac Cyklostezka Moravskou Novou Vsí - I. etapa Cyklostezka KČT č. 22 Trutnov - Poříčí - úsek cyklostezky Cyklistická stezka Staré Město - Velehrad - Objekt 203 - Lávka Cyklistická stezka Tupesy - Velehrad - poutní cesta Jana Pavla II. Mezirolí - Nová Role - Cyklostezka Poděbrady - údrţba cyklostezek Cyklostezka Kladno, Koţová Hora - Malé Kyšice, 1. etapa Stavební úpravy komunikací IV. kategorie pro pěší a cyklisty na tř. Osvobození a tř. 17. listopadu v Karviné - Novém Městě Cyklostezka Lovosice - Malé Ţernoseky Cyklostezka podél ul. Rošického - I. etapa Brozany nad Ohří - cyklosteka Cyklostezka ul. Na Řádku Cyklostezka Rakovník - Olešná s propojením Olešná Kněţeves (úsek C) Cyklostezka Tatobity, I. etapa SO 125 km 2,425 - 2,673 a SO 131 km 5,2525 - 5,410 Cyklistická stezka Černá za Bory - Mnětice Cyklistická stezka Rapotín - I. etapa, ul. Šumperská

ţadatel Obec Nezdenice Obec Němčice Město Valašské Meziříčí Město Němčice nad Hanou Město Otrokovice Statutární město Plzeň Obec Vestec Město Chrudim Město Bystřice nad Pernštejnem Město Třebechovice p.O. Město Pelhřimov Město Tišnov Městys Moravská Nová Ves Město Trutnov Obec Velehrad Obec Velehrad Město Nová Role Město Poděbrady Obec Braškov Statutární město Karviná Město Lovosice Statutární město Č. Budějovice Městys Brozany nad Ohří Město Břeclav Město Rakovník Obec Tatobity Statutární město Pardubice Obec Rapotín

(tis. Kč) 5 301,80 3 393,80 2 801,98 13 002,57 2 469,09 3 703,20 10 753,90 806,84 8 062,07 5 128,44 7 404,11 2 339,25 8 317,23 14 319,91 982,65 17 721,37 10 206,97 6 207,29 7 927,76

175 040,83 uznatelné náklady (tis. Kč) 4 978,58 2 643,40 1 852,85 12 601,17 1 807,45 2 925,95 8 101,00 683,90 6 637,37 3 885,80 7 149,31 1 820,23 8 271,72 10 226,23 872,05 15 667,61 9 619,37 5 454,06 7 262,51

130 744,00 limitní příspěvek (tis. Kč) 3 728,00 1 850,00 1 389,00 9 450,00 1 354,00 2 193,00 6 075,00 512,00 4 978,00 2 914,00 5 361,00 1 183,00 6 203,00 7 669,00 654,00 11 750,00 7 214,00 4 090,00 5 446,00

limitní příspěvek (v %) 74,90 70,00 75,00 75,00 74,98 74,97 75,00 74,97 75,00 75,00 75,00 65,00 75,00 75,00 75,00 75,00 75,00 75,00 75,00

4 171,95

1 589,68

1 191,00

74,97

náklady r. 2010

14 5 23 9 7 2 6 23

843,94 197,13 299,39 097,67 275,71 901,61 759,30 877,64

14 4 6 3 2 2 5 21

374,61 734,00 433,34 968,40 383,97 303,56 559,22 233,49

Výborem SFDI schválené žádosti o příspěvek dne 28.5.2010 usnesením č. 794.

10 3 4 2 1 1 4 15

780,00 470,00 825,00 976,00 668,00 727,00 169,00 925,00

75,00 74,99 75,00 75,00 70,00 75,00 75,00 75,00

zdroj: SFDI

6

KN |červenec 2010 |

STRUČNĚ A JASNĚ ● Plzeňská radnice chce proměnit centrum města v klidovou oblast s větším počtem zón pro pěší a lepšími podmínkami k bydlení, práci a podnikání. Zadala zpracování dokumentu, který navrhne v historickém středu možnosti omezení dopravy i lepší využití náměstí a přilehlých chodníků. ● Společnost Palis Plzeň z Kokořova u Třemošné se chce zhruba po 15 letech stát opětovně největším tuzemským výrobcem dětských hřišť. Jejich výrobu v posledních letech utlumila, protože rozšířila své portfolio o dřevěné domy a na hřiště neměla čas. Nyní chce dětem dluh vrátit. ● Pedagogická fakulta v Plzni začne radit učitelům základních a středních škol, jak chápat a následně vysvětlovat žákům a studentům změny klimatu a přírody. Reaguje tím na skutečnost, že až dosud učitelé v této oblasti informace nezískávali prakticky vůbec a ani školní osnovy na obrovský rozvoj oborů souvisejících s enviromentálními změnami nereagovaly ● Úplně nová tramvaj s typovým označením Vario LF Plus - podle návrhu plzeňského designéra Františka Pelikána - začne do konce roku jezdit po Plzni. Na její výrobě se podílela řada firem. Mezi nimi Škoda Plzeň, Plzeňské městské dopravní podniky nebo pražský Pragoimex.

PLZEŇSKÝ KRAJ

Železnice je pro kraj důležitá V  Plzeňském kraji dochází k  řadě počinů, jenž mají zlepšit železniční dopravu. „Na změny v oblasti drážní infrastruktury je nutné pohlížet ze dvou úhlů pohledů. Jedním z nich je investiční činnost do výstavby železniční infrastruktury a druhým je zlepšení stavu infrastruktury v souvislosti s údržbou tratí,“ říká o problematice Jaroslav Bauer, náměstek hejtmana pro oblast dopravy.

TÉMA V Plzeňském kraji probíhá v současné době v rámci investiční činnosti výstavba III. tranzitního železničního koridoru na trati č. 170, v rámci optimalizace trati Zbiroh - Rokycany došlo například k přestavbě železniční stanice Rokycany, kde se nově pro bezpečný přestup cestujících využívají podchody. „Zlepšení stavu železniční infrastruktury samozřejmě vítáme, neboť s sebou přináší zkracování jízdních dob a zvyšování komfortu pro cestující. Železniční dopravu vnímáme v Plzeňském kraji jako páteř veřejné osobní dopravy, proto bychom uvítali zlepšení stavu železniční infrastruktury také na ostatních tratích. Například pro jízdní řád 2010/2011 jsme ve spolupráci se společností POVED s. r. o. (Plzeňský organizátor veřejné dopravy) připravili projekt první plzeňské městské linky Kozolupy – Blovice, která bude projíždět uzlem Plzeň hlavní nádraží a spojí další železniční zastávky v rámci města Plzně, jako jsou

Plzeň-Koterov, Plzeň-Jižní předměstí, Plzeň-Zadní Skvrňany a Plzeň-Křimice. Linka bude provozována v této trase: Kozolupy – Vochov – Plzeň-Křimice – Plzeň-Zadní Skvrňany – Plzeň-Jižní předměstí – Plzeň hl. n. – Starý Plzenec – Šťáhlavy – Nezvěstice – Zdemyslice – Blovice a umožní snazší dostupnost občanů kraje v rámci města Plzně při cestách do zaměstnání a škol bez nutnosti přestupu na linky MHD,“ popisuje jeden z projektů Jaroslav Bauer. „V dalších letech bychom rádi na tuto linku navázali a její provoz zahustili. Již nyní však narážíme na nedostatečnou propustnost trati č. 190, která je v úseku Plzeň – Nepomuk jednokolejná. V tomto smyslu jsme již kontaktovali SŽDC, s. o. a vyjádřili eminentní zájem na zlepšení propustnosti této trati spočívající v postupném úsekovém zdvoukolejnění,“ říká o plánech do budoucna Jaroslav Bauer. ZAOSTŘENO NA PŘEJEZDY Další oblastí možné spolupráce týkající se spíše údržby tratí je podle Jaroslava Bauera otázka železničních přejezdů. Na trati

Zrekonstruovanou stanicí se mohou pochlubit v Rokycanech.

foto: Plzeňský kraj

skytne v rámci úhrady prokazatelné ztráty Českým drahám celkem částku 519 426 tis. Kč, z toho 135 172 tis. obdrží Plzeňský kraj jako příspěvek od státu,“ vyjmenovává finanční náklady kraje Jaroslav Bauer.

pory 1.3 Modernizace vozového parku veřejné dopravy, následně se budou projekty vyhodnocovat. České dráhy tak chtějí za podpory evropských peněz pořídit 6 kusů dvoudílných motorových jednotek v celkové hodnotě více jak 510 mil. Kč, dotace by měla tvořit 38 % z této částky. Nová vozidla budou provozována na trati č. 180 Plzeň - Domažlice. V rámci smlouvy se České dráhy zavázaly k obnově vozidel pro celou trať, proto by dále ze svých prostředků měly pořídit další 4 vozidla bez dotace. Nová vozidla začnou být nasazována v průběhu roku 2012. Vypsání tendru na pořízení těchto vozidel je v kompetenci Českých drah, vozidla však musí splňovat parametry, které jsou uvedeny ve smlouvě s Plzeňským krajem,“ říká Jaroslav Bauer. Jana Bartošová

č. 175 Rokycany - Nezvěstice v současné době kraj společně se SŽDC projednává možnosti rušení přejezdů či změny jejich zabezpečení, jako je např. trvale uzamykatelná závora či změna přejezdu na přechod pouze pro pěší. Tyto úpravy by s minimálními náklady mohly přinést zvýšení rychlosti provozu drážních vozidel na této trati a umožnit potřebné zkrácení jízdních dob vlaků. Plzeňský kraj také podporuje regionální železniční dopravu tím, že ji objednává a následně dohrazuje dopravci. „Pro příští rok je připravena již výše zmíněná plzeňská linka Kozolupy - Blovice. Půjde o zcela nové spoje, ze strany Plzeňského kraje tak dojde k navýšení objednaného výkonu o 2,3 % současného rozsahu. V roce 2010 Plzeňský kraj po-

NOVÉ SOUPRAVY ZAPLATÍ EVROPA Obyvatelé Plzeňského kraje by se také díky evropským financím měli dočkat nových vlakových souprav. „Čerpat dotace na obnovu parku drážních vozidel je možné z regionálních operačních programů. Dotace však nečerpá Plzeňský kraj, ale České dráhy na základě Smlouvy o závazku veřejné služby uzavřené s Plzeňským krajem. Do 30. 6. 2010 dopravce odevzdal žádost o dotaci z ROP Jihozápad v rámci oblasti pod-

KARLOVARSKÝ KRAJ STRUČNĚ A JASNĚ ● Do Karlovarského kraje míří další peníze z programu Cíl 3. Získat by je měl výzkumný a vzdělávací projekt, který se bude realizovat na Integrované střední škole v Chebu. V rámci projektu se pořídí jednoosý robot, který budou využívat při praktické výuce studenti této školy ve spolupráci se zástupci německého partnera projektu. ● V Chebu byla červnu slavnostně uvedena do provozu druhá část rekonstruované pěší zóny. Moderní bulvár za více než 130 milionů začíná nad historickým náměstím Krále Jiřího z Poděbrad mohutným kovovým monoblokem Brána času, který symbolicky odděluje moderní zónu od středověké části města. ● Výrobce likéru Jan Becher Karlovarská Becherovka otevřel v červnu svůj nový závod v městské části Bohatice. Výstavba moderního areálu trvala zhruba rok a stála kolem 100 milionů korun. ● Začátek prázdnin se v krajském městě nesl v  duchu Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary. Zvesela z  lázeňského města odjížděli tvůrci španělského filmu Moskytiéra, který získal Křišťálový globus. S cenou poroty a dvaceti tisíci dolary může být spokojený i Jan Svěrák, který cenu získal za snímek Kuky se vrací. Festival ocenil celoživotní přínos kinematografii dvou osobností – Juraje Herze a Nikity Michalkova.

Koridor v kraji bude stát 5,6 miliardy K  největším akcím v  krajích patří v  oblasti železniční dopravy výstavba železničních koridorů. V  Karlovarském a sousedním Plzeňském kraji je hlavním úkolem Správy železniční dopravní cesty, s.o. zastoupené Stavební správou Plzeň, zajištění projekční přípravy a výstavby III. tranzitního železničního koridoru (III. TŽK) v jeho západní části. Tento koridor je součástí IV. panevropského koridoru a na území naší republiky je veden napříč republikou východo-západním směrem od hranic se Slovenskou republikou přes Ostravu, Přerov, Českou Třebovou, Prahu, Plzeň a Cheb na hranice se Spolkovou republikou Německo.

TÉMA Podle vládního usnesení je výstavba tzv. západní prioritní větve III. TŽK rozdělena do 9 staveb, které se odehrávají na železniční trati Praha – Plzeň – Cheb. „Na území Karlovarského kraje jde o úseky Planá u M. Lázní – Cheb a Cheb – st. hranice. Ve výstavbě je úsek Planá u M.L.-Cheb, který by měl být dokončen v roce 2011. Úsek Cheb – st.hranice je ve stádiu přípravy stavby. Náklady na stavby na území Karlovarského kraje dosahují výše cca 5,6 miliardy korun,“ říká Jan Veselovský, náměstek ředitele pro techniku. Co se týče ostatních tratí, v letošním roce byla dokončena stavba „DOZ Karlovy Vary-Potůčky“. Realizace zajistila dálkové ovládání celých traťových úseků z jednoho místa, z tzv. dispečerského pracoviště ze ŽST Nejdek. Tím bylo dosaženo podstatného zvýšení bezpečnosti železniční dopravy a bylo provedeno zabezpečení dalších úrovňových přejezdů moderním

zabezpečovacím zařízením. Investiční náklady dosáhly výše cca 290 mil. Kč. DESÍTKY MILIONŮ DO PŘEJEZDŮ „Samostatnou kapitolou činnosti Stavební správy Plzeň jsou stavby zaměřené na zvýšení bezpečnosti na železničních přejezdech. V rámci stavby koridoru je snaha o odstraňování úrovňových křížení, alespoň na silnicích I. a II. třídy. Řešení mimoúrovňových křížení si vyžaduje v převážné většině případů rozsáhlé výkupy pozemků a značné investiční náklady, dosahující řádově desítek milionů korun. Proto je snaha o zabezpečení přejezdů na nekoridorových tratích moderním přejezdovým zabezpečovacím zařízením. V obvodu každého kraje, v rámci působnosti Stavební správy Plzeň, jsou každoročně vybaveny tímto zařízením cca 2-3 úrovňové přejezdy,“ říká o dalších aktivitách SŽDC Jan Veselovský. Ke zkvalitnění dopravní situace v kraji přispívá také kraj, který především dotuje základní dopravní obslužnost a žákovské jízdné.

České dráhy se podpisem smlouvy zavázaly modernizovat vlakové soupravy. Na základní dopravní obslužnost v oblasti železniční dopravy přispívá částkou 188 564 000 Kč a na žákovské jízdné 4 510 000 Kč. Díky evropským penězům by se regionální tratě rovněž měly dočkat moderních souprav. „České dráhy a zástupci Regionální rady NUTS II Severozápad podepsali smlouvu o poskytnutí dotace z ROP Severozápad. Moderní soupravy by se tak mohly na regionálních tratích objevit už na konci příštího roku. Pořídí je České dráhy s dotací z ROP Severozápad. ČD nakoupí nová kolejová vozidla pro Karlovarský a Ústecký kraj za celkem 1, 5 miliardy korun. V Karlovarském kraji bude jezdit 5 nových souprav za 420 milionů korun. Karlovarský kraj má na všech železničních tratích provozovánu drážní osobní

dopravu v závazku veřejné služby na základě vysoutěžených smluv. Vzhledem k tomu, že jsou pro kraj výhodné, prodloužil je s Českými drahami a společností Viamont do konce roku 2019. Uzavření dlouhodobé smlouvy bylo jednou z podmínek, díky níž mohly ČD zažádat o dotaci z ROP Severozápad, která dosáhne téměř 624 milionů korun,“ říká o problematice železniční dopravy hejtman Josef Novotný. SPOJÍ DVA KRAJE Vedle projektu Moderní železniční vozidla pro Karlovarský kraj, který přivede na železnici pět nových souprav, putují evropské peníze ještě na projekt Moderní spojení Karlovarského a Ústec-

foto: NUTS 2 Severozápad kého kraje. „Výše dotace u tohoto projektu činila 384,7 milionu korun, přičemž celkové náklady jsou 962 miliony korun. Cílem projektu je spojení obou krajů moderními železničními kolejovými vozidly a tím zvýšení atraktivity obou krajů železniční dopravou. Projekt zahrnuje pořízení 2 kusů nových železničních kolejových vozidel. Díky projektu a podpoře ROP Severozápad dojde ke zvýšení atraktivity železniční dopravy, zvýšení komfortu cestujících a zlepšení podmínek handicapovaných osob. Zároveň se zvýší bezpečnost přepravy osob a snížení negativních vlivů na životní prostředí,“ přibližuje projekt Petr Kušnierz, ředitel úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Severozápad. Jana Bartošová

ROZHOVOR

KN | červenec 2010 |

7

„Náš fond stabilizoval financování dopravní infrastruktury,“ říká Jaroslav Krauter, ředitel Státního fondu dopravní infrastruktury Toto vydání Krajských novin se věnuje železnici. Jsme přesvědčeni, že osobou z  nejpovolanějších k  tomuto tématu je Jaroslav Krauter, ředitel Státního fondu dopravní infrastruktury. Skvělý nápad. Jen trochu nedomyšlený. Pan ředitel je totiž značně vytížen a najít skulinu pro osobní setkání se nám prostě nepodařilo. Takže rozhovor proběhl po mailu, tedy chladnou elektronickou cestou. Škoda. Pana Krautera znám jako člověka s obrovským smyslem pro humor a jsem si jistá, že kdybychom se stihli setkat osobně, bylo by to úplně jiné počtení. Nicméně jsem vděčná i za tuto verzi, neboť odpovědi k hlavnímu tématu tohoto vydání jsou fundované a v souvislosti s nově jmenovanou vládou aktuální. Po odchodu Gustáva Slamečky, který se stal ministrem dopravy v  překlenovací vládě, jste byl pověřen vedením Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI), kde jste působil jako náměstek. Co to pro vás osobně znamenalo? Ke svým normálním pracovním úkolům jako náměstek ředitele jsem převzal i povinnosti řídit SFDI od května 2009, takže vlastně tuto dvojroli – zastupující ředitel a náměstek vykonávám už více jak 14 měsíců. Toto období bylo pro mne významnou změnou, kdy moje dosavadní úkoly na úrovni náměstka se víceméně profesně rozšířily i o problematiku více všeobecnou. Byla to výzva, jak nahlédnout i do oblastí, které jsem dříve jako náměstek ředitele nemusel řešit. Tedy období bylo značně hektické, a já se těším, až opětovně budu moci část svých současných ředitelských úkolů opět odevzdat někomu, kdo se této problematice bude moci věnovat s  plnou pracovní kapacitou. Věřím, že v  uplynulém období SFDI fungoval stabilně a konzistentně, a prokázal svoji významnou roli při financování výstavby dopravní infrastruktury. Položím stejnou otázku jako vašemu předchůdci. Jak se vám spává, když spravujete a rozdělujete miliardy? Rád bych upřesnil – aby nedošlo k  nesprávnému pochopení - SFDI samostatně nerozděluje žádné objemově významné finanční prostředky, snad pouze s  výjimkou příspěvků na budování cyklostezek a zvyšování bezpečnosti dopravy. Ty opravdu velké částky – pokud hovoříme v  řádu miliard – jsou vždy předmětem konsensuálního rozhodnutí, jak ministerstva dopravy, příjemců – třeba ŘSD, ŘVC, nebo SŽDC (abych zmínil ty hlavní) – a také SFDI, kam finanční prostředky nasměrovat. Takže z  toho úhlu pohledu je

otázka trochu mimo rámec. Jinak bych vás chtěl ubezpečit, že i když často jednání na téma finančních prostředků jsou náročná, večer spím poměrně dobře, protože nemám pocit, že bychom na SFDI nenacházeli průběžně to nejlepší možné řešení v  rámci finančních prostředků, které máme k dispozici. Z nově vznikající vlády, především z  úst Miroslava Kalouska, se ozývá názor, že by mohl být SFDI zrušen. Je vůbec možné takto rozjetý vlak zastavit? Co by to podle vás znamenalo? SFDI v  letošním roce oslavil 10 let své existence. Já osobně jsem přesvědčen, že vznik a fungování našeho fondu bylo významným stabilizačním prvkem v  procesu financování dopravní infrastruktury. Nejen z  pohledu průřezové finanční administrace zdrojů – protože SFDI obhospodařuje jak národní zdroje, tak i zdroje čerpané z Operačního programu Doprava, tak i úvěrové prostředky Evropské investiční banky. Navíc jako finanční manažer objemově největšího operačního programu provádí důslednou kontrolu čerpání těchto prostředků. Myslím, že role SFDI v tomto procesu je nezastupitelná a to i do budoucnosti, a to především z toho pohledu, že stabilita financování je základním úhelným kamenem dlouhodobého plánování a výstavby. Toto vydání Krajských novin se věnuje železnici. Jak je podle vás důležitá železniční doprava v  porovnání s  jinými druhy dopravy v  České republice a v Evropě? Železniční doprava hraje svoji nezastupitelnou roli v  celkové dopravní síti každé vyspělé země. Jistě, z  charakteru železniční dopravy plyne, že není a ani nemůže být tak operativní jako osobní a nákladní auto-

mobilová doprava, nicméně má řadu pozitivních výhod. Důležitost tohoto typu dopravy vidím především v nižší zátěži životního prostředí, schopnosti velkokapacitní přepravy, a v  případě osobní dopravy i podstatně nižší nehodovosti. Kolik stát prostřednictvím SFDI investuje do železniční sítě v  porovnání s  jinými druhy dopravy? Aktuální čísla z  letošního rozpočtu SFDI ukazují, že přímé finanční prostředky do železniční sítě jsou menší než do silniční sítě. To je však jen první pohled, protože k výdajům do železniční infrastruktury je ještě potřeba připočíst i výnos plateb za používání železniční dopravní cestu od dopravců a také skutečnost, že výstavba železniční dopravní cesty nepodléhá dani z  přidané hodnoty. Výsledně tak lze vnímat výdaje do obou typů sítě za téměř vyrovnané. Dálnice jsou přetížené, jaká je vytíženost v železniční dopravě? Problematika dopravní sítě obecně není jednoduchá záležitost. To, že dálnice jsou přetížené a objemy dopravy po železnici jsou menší, vyplývá z  charakteru ekonomického zapojení České republiky do mezinárodní dělby práce, tedy především s  naším nejbližším okolím v Evropě. Tak, jak stoupá význam operativnosti, just-in-time požadavků odběratelů, snižování provozních zásob u zahraničních zákazníků, není příliš pravděpodobné, že by železniční nákladní doprava mohla zpětně převzít přepravní objemy tak, jako tomu bylo kdysi v  minulosti. Nicméně se ukazuje, že největší vytíženost osobní železniční dopravy je v  okolí velkých měst, a železniční doprava tak úspěšně nahrazuje individuální osobní dopravu. Dalším místem, kde osobní železniční doprava pomalu získává své místo, je v trase zmodernizovaných koridorů, například trať Praha-Ostrava. Je již ČR propojena mezinárodním koridorem? Česká republika bude samozřejmě napojena na čtvrtý a šestý pan-evropský koridor – u nás spíše jsou známé pod názvem transitní železniční koridory.

V  současném období je dokončen první a druhý (dle naší terminologie) a pokračuje modernizace třetího a čtvrtého koridoru. Využívají cestující tyto koridory? Otázku cestujících využívajících koridory je podle mého názoru lepší směřovat na České dráhy, osobně k  tomu nemám podstatné a konkrétní informace a nechtěl bych se pouštět do spekulací. Nicméně ze zájmů dalších dopravců je zřejmé, že hlavní trasy slibují dostatečný ekonomický výsledek z osobní dopravy. Kraje uzavřely dlouhodobou smlouvu s  Českými drahami o provozování regionálních tratí. Někteří podnikatelé označili tuto dohodu za nevýhodnou a obrátili se na Evropský soud. Jaký je na to váš názor? Problematika dlouhodobých smluv s Českými drahami je plně

v gesci Ministerstva dopravy ČR a krajů. Jedná se o velmi složitou problematiku, ke které je velmi obtížné zaujmout jednoznačné stanovisko. Na jedné straně otevírání prostoru pro konkurenci je pozitivním přístupem, na druhé straně tu je dlouhodobost potřebných finančních prostředků pro obnovu železničního parku a sítě. To vyžaduje naopak pevné smluvní vztahy. Z tohoto důvodu bych se klonil k názoru, že asi nejracionálnějším bude počkat na závěr celé této velmi složité kauzy. Pokud byste měl vyjádřit svůj názor na investice do dopravní infrastruktury, zvítězila by u vás silniční, vodní, nebo železniční doprava? A proč? Jak jsem již v předchozím uvedl, každý typ dopravy má své výhody a nevýhody. Osobně nepřistupuji k  problematice výstavby dopravní sítě v ČR s  preferencí k  jednotlivému typu dopravy, ale je zapotřebí

podle mého názoru si uvědomit celospolečenské dopady – ať už jde o ekonomické či ekologické. Proto nemohu k  takto formulované otázce vyjádřit to, že bych preferoval jeden typ dopravy. Jak se daří čerpat peníze z evropských zdrojů? Prostřednictvím Operačního programu Doprava by to do roku 2015 mělo být něco přes 150 miliard korun. V  této oblasti se musíme určitě pochlubit, protože se nám velmi úspěšně daří čerpat tyto prostředky. Jsem přesvědčen, že ve zmíněném horizontu se nám – tedy celému zkušenému kolektivu pracovníků SFDI - společně podaří bezezbytku tuto alokovanou sumu úspěšně vyčerpat, a tak významně napomoci při nové výstavbě dopravní sítě v České republice. Rozhovor připravila Jarmila Kudláčková

Hejtmani se ptají: Kdo je Kamil Jankovský? Česká republika má nového ministra pro místní rozvoj. Stal se jím vlastník firmy, která montuje linky na výrobu léků a podnikatel v realitách Kamil Janovský. Do vlády ho dosadily Věci veřejné. Místní rozvoj přitom není primární oblastí, ve které působí. V politických stranách (ODA, SNK-ED), kde působil, byl totiž vždy expertem přes zdravotnictví. Jankovský má zkušenosti i z komunální politiky. V  letech 2002 až 2006 působil v zastupitelstvu městské části Praha 10. Jeho dosazení do funkce ministra pro místní rozvoj bylo poměrně rychlé a dramatické. Post totiž odmítla původní kandidátka a strana narychlo hledala náhradu. Samotný Jankovský přitom tvrdí, že

původně ani být ministrem nechtěl. „Nikdy jsem o pozici ministra neuvažoval, přesto jsem přesvědčen, že pro ni kvalifikaci mám,“ dodal Jankovský. Kamil Jankovský působil ve Věcech veřejných jako expert pro ekonomiku a zdravotnictví. Při vyjednávání nově utvářené koalice zasedl ve vyjednávacím týmu, který měl na starosti rozpočtovou reformu. Co ministra v  oblasti místního rozvoje čeká? Podle odborníků bude muset pra-

covat především na zákonech týkajících se bydlení, problémů spojených s deregulací nájmů nebo na novele stavebního zákona. Poprat se bude muset také s  končícím čerpáním z  fondů Evropské unie. HEJTMANI ZATÍM NEVĚDÍ CO ČEKAT Pro hejtmany jsou někteří noví ministři včetně Kamila Jankovského velkou neznámou a teprve se uvidí, jak se zhostí svých úřadů. „O panu Jankovském vůbec nic nevím. Uvidíme, jak se bude prezentovat,“ řekl například hejtman Vysočiny Jiří Běhounek.

Předseda Rady Asociace krajů Michal Hašek prohlásil, že pro něj bylo personální obsazení vládních postů Věcí veřejných velkým překvapením. „Nicméně budeme chtít navázat standardní komunikaci, a to nejlépe na takové úrovni, jakou jsme měli s předchozí vládou Jana Fischera.“ S hodnocením je Michal Hašek zatím opatrný. „Vše se ukáže, až se chopí kohezní politiky a oblasti čerpání z  fondů Evropské unie. Rozhodně se budu snažit iniciovat schůzku, i když komunikaci s  ním povede hlavně místopředseda Asociace krajů Radko Martínek, který má oblast na starost.“ A ani Radko Martínek se nedokázal vyjád-

řit k  vhodnosti Kamila Jankovského na postu ministra pro místní rozvoj. Naznačil ale, že by určitým problémem mohly být silné podnikatelské vazby. „Bohužel o Kamilu Jankovském a ani například o Vítu Bártovi jsem zatím skoro nic neslyšel a hodnotit je pouze podle informací ze sdělovacích prostředků opravdu nelze. Nicméně to, že jsou to oba podnikatelé, kteří významně financují svou stranu, je zcela nová situace, kterou bude nutné vyhodnotit. Je otázkou, do jaké míry bude možné tyto věci kontrolovat,“ řekl Krajským novinám Martínek. Filip Appl

8

ČESKÁ REPUBLIKA

KN |červenec 2010 |

Soutěž Vesnice roku již zná krajské vítěze Počátkem května se naplno rozběhl v  pořadí 16. ročník prestižní soutěže obcí Vesnice roku. Nyní známe již všechny krajské vítěze, kteří postoupí do celostátního kola. V letošním roce se do soutěže přihlásila rekordní 361 obec ze třinácti krajů České republiky. nistr pro místní rozvoj v demisi Rosti slav Vondruška. FINALISTÉ JSOU KOMPLETNÍ

Cílem této soutěže je vyzdvihnout aktivity obcí, jejich představitelů a občanů, kteří se snaží nejen zvelebovat svůj domov, ale rozvíjejí i místní tradice a zapojují se do společenského života v obci. Soutěž je rozdělena do dvou kol. První kolo je krajské. Do konce června musely hodnotitelské komise složené ze zástupců vyhlašovatelů a spoluvyhlašovatelů soutěže navštívit a ohodnotit všechny přihlášené obce. Vyhlašovateli soutěže jsou: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Spolek pro obnovu venkova ČR, Svaz měst a obcí ČR a Ministerstvo zemědělství ČR. Slavnostní vyhlášení krajských výsledků se uskuteční v průběhu července a srpna. Vítězové krajských kol automaticky postupují do celostátní soutěže. „Soutěž je šancí pro efektivní rozvoj našich obcí a regionů. Naštěstí si to uvědomuje stále více starostů a počet zúčastněných se každoročně zvyšuje,“ vyjádřil svůj názor mi-

Všechny kraje mají již své krajské Vesnice roku, které postupují do finále soutěže a utkají se o titul Vesnice roku. Obce budou v termínu od 30. srpna až 5. září navštíveny a hodnoceny celostátní hodnotitelskou komisí. V rámci celostátního kola budou poté vyhodnocena první tři místa. Vítěz celostátního kola se stane nositelem titulu „Vesnice roku 2010“. Vítězem krajského kola a držitelem ocenění Zlatá stuha se v  Pardubickém kraji stala vesnice Střemošice se zhruba 200 obyvateli. V sousedním kraji Vysočina vybrala hodnotitelská komise obec Vír. „Při našem rozhodování hrála roli celková upravenost obce, její ekologický přístup v péči o veřejná prostranství, bohatý kulturní život a zapojení všech generací do života obce“, zdůvodnil rozhodnutí krajské hodnotitelské komise v  kraji Vysočina její předseda František Broža. V Královehradeckém kraji uspěla obec Nepolisy. Další oceněnou obcí jsou Hlavnice, které zvítězily v  konkurenci 15 obcí v Moravskoslezském kraji. Zlatou stuhu a titul Vesnice roku v Ústeckém kraji získala obec Březno. Ve Středočeském kraji uspěly Ratměřice, které leží v jižní části benešovského okresu. Uspěly i Vikýřovi-

ce z Olomouckého kraje, které v soutěži nejsou žádným nováčkem. Poprvé se přihlásily v roce 2006, podruhé v roce 2008 a loni jim titul unikl jen o vlásek - obsadily druhé místo. Krajským vítězem se stala také obec Hvozdná, která má více než 1 150 obyvatel a leží ve Zlínském kraji. V Jihomoravském kraji na hodnotitelskou komisi nejvíce zapůsobila obec Krásensko v okrese Vyškov. Mezi vítězné obce patří i Čížová, která byla vybrána v Jihočeském kraji. Finalistou se stala také obec Merklín z  Karlovarského kraje. Posledním, tedy čtrnáctým účastníkem celostátního kola, je i obec Koloveč, která leží v  Plzeňském kraji. Výsledky Libereckého kraje budou zveřejněny na slavnostním vyhlášení. OCENĚNÍ JE VÍCE Nejvyšším oceněním, které mohly obce získat v  krajském kole, je Zlatá stuha, která symbolizuje titul Vesnice roku pro daný kraj. Všechny oceněné obce budou v průběhu měsíce července a srpna pořádat krajská slavnostní vyhlášení. Těchto vyhlášení se zúčastní přední zástupci vyhlašovatelů soutěže a předají ocenění udělená v rámci krajských kol. V rámci krajských kol byla udělena i další ocenění: Modrá stuha – za společenský život, Bílá stuha – za činnost mládeže, Zelená stuha – za péči o zeleň a životní prostředí a Oranžová stuha – za spolupráci obce a zemědělského subjektu. Krajské komise udělují obcím také diplomy například: za vzorné vedení obecní knihovny, za vzorné vedení kroniky, za rozvíjení lidových tradic, za kvalitní květinovou výzdobu v obci (Fulínova cena) a za příkladnou péči o historickou zástavbu obce. Udělováno je také mimořádné ocenění za nejlepší projekt ze Strukturálních fondů nebo Cena naděje pro živý venkov (za místní spolkový život a občanskou společnost v obcích). „Podle mého názoru má každá obec co ukázat. Účastnili jsme se již prvních ročníků soutěže. Například v  roce 2000 jsme dostali stuhu za knihovnu, ke které patřila i finanční dotace. Další účast v soutěži bereme jako morální povinnost,“ zdůvodnil účast v soutěži Josef Kubizňák, starosta obce Rokytno v Pardubickém kraji.

Ve Středočeském kraji uspěly nejen díky svému kostelu Ratměřice, které leží v jižní části benešovského okresu. se prvního ročníku v roce 1995, který jsme vyhráli. V té době nebyla s vítězstvím spojena žádná finanční odměna, přesto obci účast v soutěži přinesla mnoho pozitivního. Řada zástupců obcí nás navštívila a my jsme si mohli navzájem předat různé zkušenosti. Dokázali jsme, že se o naši obec umíme dobře starat, a to nám pomohlo i při různých jednáních týkajících se dalšího rozvoje obce,“ potvrzuje Ladislav Šustr, starosta obce Telnice v Jihomoravském kraji, která byla historicky prvním vítězem soutěže. Finanční odměna se udílí od roku 1997. Čtrnáct krajských vítězů dostalo po milionu,

celorepublikový vítěz získá ještě další milion korun k tomu. Za další jednotlivé stuhy obce získaly dotaci ve výši až 600 tisíc korun. Peníze jsou vítězům „předány“ prostřednictvím dotačních pobídek z ministerstva pro místní rozvoj. „Milionová dotace je pro rozvoj malých obcí velmi významnou částkou. Peníze slouží především na zlepšení infrastruktury, budování kanalizace nebo rekonstrukci budov,“ přiblížil hlavní zaměření dotací končící ministr Rostislav Vondruška. Kompletní informace o soutěži můžete nalézt na www.vesniceroku.cz.

PŘIPRAVENY JSOU 32 MILIONY

Mezi vítězné obce patří i Čížová, která byla vybrána v Jihočeském kraji.

K  oceněním patří i finanční odměna, která se ale neudílela vždy. „Zúčastnili jsme

Vesnicí roku kraje Vysočina se stala obec Vír. Na snímku je zahrada místní školy s vodotryskem.

S ministerstvem a hudbou po českých regionech Cestovní ruch jako jedna z důležitých součástí české ekonomiky je také nosným tématem ministerstva pro místní rozvoj. Úřad ho podporuje především legislativními úpravami a systémovou finanční státní podporou. Ministerstvo kromě těchto zmíněných legislativních úprav podporuje cestovní ruch v regionech ČR i dalšími způsoby. Ministr například uděluje záštitu zajímavým projektům, které na úrovni krajů vytvářejí podmínky pro zvýšení atraktivity daného místa. Pokud je projekt náležitě marketingově propracovaný, je možné předložit k posouzení i žádost na finanční dotaci. Tyto peníze jsou zpravidla určeny na podporu medializace akce nebo na tisk propagačních materiálů a podobně. Ministerstvo vynaložené prostředky pečlivě kontroluje. Nedílnou součástí je i dlouhodobá marketingová strategie. Tu zpracovává především agentura CzechTourism, organizace zřízená právě ministerstvem pro místní rozvoj. Samotné ministerstvo se ale marketingově soustředí na témata, která jsou akcento-

vána v menší míře. Příkladem je regionální cestovní ruch. HUDBA JAKO CESTOVNÍ BRÁNA DO REGIONŮ Projekt ministerstva pro místní rozvoj (MMR), který nese název Hudba pro regiony, si klade za cíl prostřednictvím hudby, resp. hudebních akcí rozvíjet cestovní ruch a jeho nabídku v  regionech České republiky. Regiony nesporně samy o sobě disponují velkým turistickým potenciálem, faktem však zůstává, že nejvíce turisticky přitažlivých kulturních akcí se odehrává v Praze. Projekt si proto klade za cíl prostřednictvím tří naprosto odlišných hudebních žánrů – jazzu, vážné hudby a rocku – v průběhu letních měsíců zapůsobit nejen na místní obyvatele, ale především na turisty, kteří v tomto ob-

dobí v  regionech pobývají. Koncerty nejenže poskytnou návštěvníkům zážitek, který je pro další rozhodnutí, zda v budoucnu opětovně v regionu strávit dovolenou či nikoli, velmi důležitý, ale zároveň jsou vysokým ekonomickým přínosem pro region, neboť turista během svého pobytu využívá dalších služeb cestovního ruchu. Akce, které se nyní ministerstvo rozhodlo mediálně a marketingově podpořit, splňují všechny atributy pro účinnou propagaci regionálního turistického ruchu. Podporu totiž získaly dvě hudební „roadshow“ – „Jazz na náměstích“ a „Rusalka na zámcích“. Bohemia Jazz Fest Rudyho Linky se stává již tradičním festivalem kvalitní jazzové hudby. Jazzmani z celého světa hrají na krásných náměstích v  sedmi vybraných českých městech. Letos již pátý ročník tohoto festivalu slibuje to nejlepší ze světového jazzu. Zážitek pod širým nebem spojený s hudbou láká turisty nejen z  Česka, ale i ze zahraničí. Další zajímavý projekt se týká klasické vážné hudby před-

stavený v  netradičním romantickém prostředí. Na patnácti zámcích po celé České republice zazní klasická česká opera A. Dvořáka – Rusalka v provedení, které bylo dosud možné slyšet jen ve velkých kamenných divadlech. Přední sólisté českých operních scén, živý orchestr, kouzelné kostýmy a provedení klasické české opery pod letním nebem má ambice stát se úvodním projektem nově budované tradice – „prvního českého klasického open airu“ – „Klasikou pod hvězdami“. „Myslím, že podobné akce si svou originalitou a vymezením samy říkají o to být úspěšným letním turistickým cílem. Pro regionální cestovní ruch je to velká příležitost,“ uvedl k tomu ministr pro místní rozvoj v demisi Rostislav Vondruška. ONLINE KAMPAŇ NEBO SOUTĚŽE O VSTUPENKY Ministerstvo v této věci připravilo několik fází mediální a komunikační kampaně. Ta první je zaměřena na printová média a její sou-

Ministr pro místní rozvoj v demisi Rostislav Vondruška na slavnostním představení projektu Rusalka 2010 – Klasika pod hvězdami. Díky spojení zajímavého prostředí českých zámků a klasické opery nabízí tento projekt kvalitní turistickou a společenskou akci v regionech České republiky. částí je inzerát, který drží brand České republiky a zároveň hravou formou odkazuje k hudební akci. Ministerstvo umisťuje své logo na všechny oficiální propagační výstupy, plakáty a rollupy. Informační letáky MMR budou rozdávány také na všech akcích. Připravena je banerová online kampaň, a to jak na stránkách ministerstva, tak u partnerských médií. Třetí vl-

nou, která odstartuje těsně před zahájením obou akcí, budou soutěže o vstupenky na českých rádiích. Součástí komunikační strategie bude také účast ministra na oficiálních zahájeních. Další podrobnosti o akcích a odkazy na jejich webové stránky je možné si přečíst na stránkách ministerstva www.mmr.cz.

ÚSTECKÝ KRAJ

KN | červenec 2010 |

Kvalita vlakových spojů v kraji se zvyšuje Jaká je budoucnost železniční dopravy v  kraji? Směr jí daly dvě hlavní události. Jednak to byla desetiletá smlouva s Českými drahami z konce loňského roku. A také jednání z února tohoto roku, kdy se sešli zástupci kraje s představiteli Správy železniční dopravní cesty v čele s generálním ředitelem Janem Komárkem.

TÉMA V současnosti kraj pracuje především na rozvíjení možností, jak zvýšit rychlost vlaků na některých vytipovaných tratích. Ve hře jsou také projekty na úpravy některých nádraží a zastávek. Cílem je zrychlit a zpříjemnit odbavení a komfort cestujících. „Realizace našich požadavků přispěje ke zlepšení technického stavu železniční dopravní cesty, docílí se zkrácení jízdních dob a dojde ke zlepšení pohodlí cestujících,“ řekla hejtmanka Jana Vaňhová. Byl tak sestaven seznam nejdůležitějších akcí, na které budou připraveny finanční prostředky. Letošní rok by přitom měl být rokem přípravným. Zpracovávají se studie proveditelnosti, projektové dokumentace a začne se pracovat na některých přípravných pracích. A o jaké konkrétní projekty jde? Chystá se například elektrizace tratí Louka u Litvínova – Litvínov nebo Kadaň Prunéřov – Kadaň předměstí. Rychlost chtějí představitelé kraje zvýšit na tratích Rumburk – Mikulášovice – Dolní Poustevna nebo z  Lovosic do Litoměřic. Dokončení jednot-

livých projektů se očekává v  letech 2013 až 2015. V kraji v průběhu roku zasedají společné pracovní skupiny kraje a SŽDC, které pracují na přípravách jednotlivých projektů. NA ŽELEZNICI V KRAJI JDE 740 MILIONŮ Samotný Ústecký kraj vydá na provozování regionální železnice v  letošním roce částku kolem 740 milionů korun. Provoz pravidelných spojů ukládá krajům zákon a o zlepšování kvality vlakových souprav by se měly postarat České dráhy. „V  prosinci byla uzavřena desetiletá smlouva s Českými drahami, ve které jsou jasné kvalitativní i kvantitativní závazky pro České dráhy ohledně vlakových souprav,“ řekl Krajským novinám radní pro dopravu Jiří Šulc. A konkrétní projekt už se chystá. České dráhy plánují nakoupení nových souprav pro vybrané tratě na území Ústeckého kraje. Nepůjde to však najednou a počkat si budou muset především cestující v okrajových a málo frekventovaných úsecích. „Nejprve budou novými vlaky vybaveny páteřní tratě z Ústí nad Labem do Prahy nebo z Ústí do Teplic,“ dodal Šulc. Celý projekt by mohl stát i stovky mi-

lionů. Záleží ale na vybraném dodavateli vlaků a samozřejmě také na tom, jakou měrou pomůže s financováním tohoto projektu Evropská unie. Zkušenosti z jiných krajů ale nasvědčují tomu, že by získání dotace neměl být problém. „Všechno ale zabere nějaký čas, protože dráhy budou nejprve žádat o dotaci z fondů Evropské unie, poté se vyhlásí tendr na soupravy atd. Nové vlaky by mohly vyjet na zmíněné tratě asi v roce 2013.“ Některé moderní soupravy ovšem vyjedou na regionální tratě ještě dřív. Už v prosinci tohoto roku chtějí ČD nasadit první z celkem 8 moderních motorových jednotek, které České dráhy

do roku 2014 uvedou v Ústeckém kraji do provozu.  KVALITA SE ZVYŠUJE Ústecký kraj může být spokojený se zvyšující se kvalitou svých vlakových spojů. Potvrdily to neohlášené kontroly osobních vlaků, které v  regionu uskutečnili úředníci kraje. „Zkontrolováno bylo čtrnáct vlaků. Kontroly byly zaměřeny na dodržování jízdního řádu, práci průvodčích, funkčnost a vybavenost toalet a označení vlaků a personálu. Kontroloři zjistili, že vagony, ač staré, jsou většinou udržované v čistotě, na toaletách nechybí mýdlo ani ručník. Jedno zpoždění přesahující

15 minut bylo způsobeno spadlou trolejí na trati,“  uvedla tisková mluvčí kraje Magdalena Hanáčková. Zjištěny však byly i některé nedostatky a budou se tak udělovat i pokuty především za čistotu a kvalitu vody ve vlacích. Největší problém regionální vlakové dopravy tak zůstává v zastaralosti vlakových souprav. I podle cestujících je vidět, že technické možnosti až několik desítek let starých souprav jsou omezené a neodpovídají požadavkům moderní přepravy. ČD prý budou vlaky modernizovat a za nové vlaky chtějí utratit miliardu. Zda se tak opravdu stane, uvidíme za čtyři roky. Filip Appl

Na některých tratích v kraji jezdí už známé vlaky Regionova. V roce 2013 by se k nim mohly přidat další nové soupravy. zdroj: www.zelpage.cz

9

STRUČNĚ A JASNĚ ● Jako hodně zatuhlý med se v  kraji táhne zhotovení a osazení velkých hnědých poutačů, které u silnic upozorňují na místní kulturní památky. Ačkoliv peníze získal kraj z regionálního operačního programu a už loni v září bylo vypsáno výběrové řízení na dodavatele, zdá se, že cedule budou u silnic až na konci letošní turistické sezóny. Ústecký kraj je poslední v  zemi, který ještě poutače na kulturní památky u silnic nemá. ● Ústecký kraj má plán za zlepšení špatného ovzduší do roku 2013. Krajský program snižování emisí Ústeckého kraje a Integrovaný krajský program ke zlepšení kvality ovzduší kraje obsahuje přes stovku projektů s  odhadem nákladů přesahujícím osm miliard korun. „Rámcový odhad výdajů na všechny projekty, obsažené v zásobníku projektů dosahuje 18 miliard korun,“ říká krajská mluvčí Magdalena Hanáčková. ● Ačkoliv nezaměstnanost v  Ústeckém kraji v  červnu klesla o dvě desetiny procenta, je stále nejvyšší v  republice. Nezaměstnanost tady dosahuje 13 procent, o práci se tady uchází téměř osmapadesát tisíc lidí. Nejlepší situace je na Děčínsku a Lounsku, nejhorší na Mostecku – tady je nezaměstnaných více než 15 procent.

LIBERECKÝ KRAJ

Slavnostní otevření nové dráhy nevyšlo Regionální doprava na území Libereckého kraje je zajišťována spěšnými a osobními vlaky. Na jednotlivých železničních tratích je zavedena taktová doprava. Pro zlepšení dopravní obslužnosti byl v roce 2009 zřízen IDOL - integrovaný dopravní systém Libereckého kraje, který zajistil tarifní provázání železniční a autobusové dopravy. Další fází zavádění IDOL bude optimalizace linkového vedení dopravní obslužnosti v jednotlivých oblastech Libereckého kraje.

TÉMA Kraj se však v těchto dnech potýká s problémem zprovoznění železniční dopravy Kořenov – Szklarska Poreba Górna. „V sobotu 3. července měl být po 65 letech obnoven pravidelný provoz osobních vlaků na trati Kořenov – Szklarska Poreba Górna. Tento akt, který je netrpělivě očekáván   veřejností na obou stranách hranice, ale bude bohužel pozdržen. Polské straně se dosud nepodařilo vyřešit všechny legislativní a technické záležitosti ohledně obnovení provozu na této trati,“ uvedl náměstek hejtmana pro dopravu Martin Sepp. Cílem zprovoznění této tratě bylo podle Seppa nabídnout veřejnosti možnost cestovat v  turisticky atraktivní lokalitě mezi dvěma státy. Dále pomoc místním podnikatelům tím, že dojde k nárůstu počtu turistů, a tím k oživení celého regionu. „Prezentační jízda pro mne není splněním cíle této akce a vnímám ji v případě, že nebude zahájen řádný

provoz pro občany, jako bezpředmětnou,“ dodal Sepp. Obnovu železniční tratě Szklarska Poreba Górna – Harrachov podpořila částkou 4,3 milionu eur Evropská unie z  Operačního programu Přeshraniční spolupráce Česká republika - Polská republika 20072013. Práce na obnově byly zahájeny loni v květnu a dokončeny v červnu 2010. Pravidelný provoz by měl čítat 4 soupravy osobních vlaků jedoucích v pracovní dny a 5 párů o víkendech na  trase Kořenov – Szklarska Poreba Górna a zpět. V koncových stanicích budou zajištěny přípoje na pravidelné vlaky do Liberce a Jelení Hory. Objednatelem vlaků na českém úseku je Liberecký kraj, který bude dopravci hradit kompenzaci za zabezpečení výše uvedených výkonů v částce kolem dvou milionů korun v roce 2010. Slavnostního otevření se také v červnu dočkala zastávka Jablonec centrum. „Od roku 1894, kdy byla prodloužena železniční trať z Jablonce nad Nisou do Tanvaldu a vznikly zastávky  Jablonec - zastávka, Nová Ves a Jablonecké Pa-

Turisté dojedou vlakem až do zastávky Szklarska Poreba Górna. seky, se jedná o první počin zjednodušující dosažitelnost železniční dopravy pro obyvatele města Jablonce nad Nisou i Libereckého kraje,“ uvedl Sepp. Stavba stála kolem jedenácti milionů korun. KRAJ PŘEDSTAVIL NOVÉ VLAKY V květnu kraj představil na vlakovém nádraží v  Liberci nový nízkopodlažní  motorový vůz švýcarské firmy Stadler. Součástí akce byla i zkušební jíz-

da do železniční stanice Liberec – Vesec. Nové vlaky se mají podle kraje stát jedním ze dvou základních pilířů spokojenosti cestujících, tím druhým pak bude integrovaný tarif pro území Libereckého kraje. Spojením těchto pilířů vzniká podle Libereckého kraje naprosto komfortní prostředí pro cestování po železnici nejen po technické stránce, ale také po stránce možností výběru a volby vhodného propojení na jiné dopravní prostředky.

zdroj: commons.wikimedia.org Od konce letošního roku budou tato nová vozidla zajišťovat po dobu patnácti let přepravu na Jizerskohorské železnici, což je páteř integrovaného dopravního systému IDOL. Tato vozidla umožní zkrácení jízdy vlaků a umožní tak dynamičtější integraci osobní železniční přepravy v  rámci celého systému. Zároveň dojde k nastavení dopravního konceptu tak, aby bylo zajištěno maximum přímých spojů, tedy bez nutnosti přestupování. Michal Tillgen

STRUČNĚ A JASNĚ ● Regionální noviny na Liberecku spekulují nad výběrovými řízeními šitými na míru. Jako příklad si berou konkurz na ředitele krajské záchranky, který proběhne v  srpnu, už nyní se ale mluví o tom, že záchranku povede komunista Stanislav Mackovík. Spekulacím nahrává skutečnost, že kraj upravil podmínky výběrového řízení, které zmírnil tak, aby se Mackovík mohl do řízení přihlásit. Krajský zdravotní radní ale tvrdí, že ke zmírnění podmínek vedl fakt, že je těžké sehnat dobrého ředitele. ● Tropická vedra počátku července dolehla na kdekoho, velký důvod k  nářkům ale mají například skláři. V Lindavě na Českolipsku sklárna kvůli klimatickým podmínkám dokonce posunula pracovní dobu a skláři začínají pracovat o půl hodiny dříve. Poměrně dobře jsou na tom skláři v Harrachově, jejich zaměstnavatel totiž pro ně vaří vlastní osmistupňové pivo, kterým se mohou ve vedrech trochu schladit. ● Cesta k  urnám při sněmovních volbách letos nebyla poslední a politická uskupení se už pomalu chystají na podzimní komunální a senátní volby. Začínají se také objevovat zajímavá jména na některých kandidátkách. Poměrně známé jméno, ovšem z umělecké branže, je možné najít na kandidátce sociální demokracie v Novém Boru. Vede ji podnikatel Josef Chittussi, příslušník rodu slavného malíře Antonína Chittussiho.

10

ČESKÁ REPUBLIKA

KN |červenec 2010 |

Zeleným hotelům a ekofarmám patří budoucnost Požadavek na zodpovědné chování k životnímu prostředí dnes ovlivňuje cestovní ruch více než kdy předtím. Hotely a cestovní kanceláře bojují o „zelený“ certifikát, který garantuje jejich ekologické chování, a z ekologie se tak postupně stává nejen dobrá věc, ale i dobrý byznys. Přirozenou formou trvale udržitelného cestovního ruchu je přitom odjakživa venkovská turistika. Ta má v českých podmínkách svá specifika.

Zpěv ptáků místo řinčení budíku, čerstvá zelenina ze zahrádky, projížďka na koni… Sen o životě na venkově si většina Čechů splnila pořízením vlastní chaty nebo chalupy. V konkurenci chalupářů se snaží prosadit i druhá forma venkovské turistiky: jednorázové pobyty v soukromí, penzionech či malých kempech. Agroturistika nabízí možnost zapojit se přímo do chodu zemědělské usedlosti nebo farmy. Turisté tak mohou pomáhat s krmením zvířat nebo s prací na zahradě. Taková dovolená je zajímavá především pro rodiny s dětmi, pro které je největším zážitkem kontakt se zvířaty chovanými na farmě. Velmi rychle se rozvinula např. v Itálii, Francii nebo Irsku. V Čechách pak hlavně na Šumavě, v jižních Čechách a postupně také v dalších turistických oblastech, jako jsou Vysočina, Český ráj nebo Valašsko. Kolik lidí se ročně rozhodne pro takový typ dovolené, statistiky neevidují. Svaz venkovské turistiky sdružuje kolem 130 podnikatelů. Nejpočetnější skupinu zahra-

ničních návštěvníků tvoří Holanďané, i když jich v posledních letech mírně ubylo. Němci navštěvují hlavně jihozápad a severozápad republiky, Poláci zase sever. Nejméně ze sousedních zemí láká český venkov Rakušany. ŽIVOT V SOULADU S PŘÍRODOU Pokud si přejete strávit dovolenou na venkově, v nefalšovaném vesnickém prostředí, kde můžete každé ráno sbírat ještě teplá vajíčka, ochutnat čerstvé sýry z kozího, ovčího či kravského mléka a večer si ulovit kapříka v malém rybníčku, navštivte Biofarmu Slunečná. Při prohlídce minimlékárny si můžete vyzkoušet i dojení. Příjemné chvilky můžete strávit na Biofarmě Belina, kde si lze nejen zakoupit bio produkty z místních surovin, ale také vyzkoušet pomocné práce na farmě. Zúčastnit se můžete vzdělávacích akcí, jako je zpracování ovčí vlny tradiční technikou nebo pletení košíků z pedigu (štípaného rákosu). Biofarma Sasov se věnuje chovu prasat, skotu, ovcí a koní. V posledních letech se farma pustila do pěstování krmných plo-

din, pohanky, brambor, cibule a sóji. Jedním z produktů farmy je také biouherák vyhlášený jako „ČESKÁ BIOPOTRAVINA ROKU 2004“. Pobyt na biofarmě s možností ochutnávky a nákupu včelích a ovčích produktů, jablek, hrušek, třešní, jeřabin, ovocných moštů a likérů nabízí Biofarma Javořice Lhotka. Návštěvníkům je k dispozici zahrada pro postavení stanu i odpočinek ve stínu ovocných stromů. Rodinná Biofarma Vojetice se zaměřuje na chov masného skotu a agroturistiku. Je členem Svazu ekologických zemědělců PRO-BIO. Okolní šumavská krajina je navíc ideálním místem pro vyznavače turistiky a cykloturistiky. Dovolenou podle vašich představ si můžete vybrat na adrese www.nafarmu.cz. Pokud dáváte přednost pobytům se zajištěným stravováním, navštivte webové stránky www.prazdninynavenkove.cz, kde je možné vyhledat ubytování ve třech cenových hladinách. CO VŠECHNO JE V „ZELENÉM“ HOTELU JINAK? Certifikaci ubytovacích zařízení nabízí z pohledu přínosu podniku k udržitelnému rozvoji Evropské centrum pro ekoagroturistiku (ECEAT), člen organizace ECEAT International. Ekohotely kladou velký důraz na šetření energií. Okna i pláště hotelů jsou tepelně izolované, radiátory regulova-

Pětihvězdičkový ekologický hotel Chateau Mcely. né, navíc jsou vybaveny úspornými zdroji světla. Úsporný režim se týká také pitné vody. Všechny vodovodní baterie na pokojích mají omezený průtok na méně než deset litrů za minutu. Veškerý odpad se třídí, včetně použitých tuků a olejů. V Česku už bylo takto certifikováno 120 zařízení, z toho asi 100 na venkově. Jejich seznam najdete na stránkách www.eceat.cz NEJLEPŠÍ EKOHOTEL NA SVĚTE JE V ČESKU Chateau Mcely ve Svatojiřském lese má hned několik prvenství.

Jedná se o první pětihvězdičkový „zelený“ hotel v České republice. Kromě tuzemské ekoznačky získal i celosvětové ocenění World Travel Awards. Stal se tak nejlepším ekologickým hotelem na světě. Hotel Adalbert je zase prvním českým hotelem, který v roce 2006 ekoznačku získal. Nachází se v areálu Břevnovského kláštera v Praze. Nově zrekonstruovaná barokní budova poskytuje komfortní ubytování pro všechny milovníky staré Prahy. V Praze se také nachází MaMaison Residence Belgická či Hotel Adria Praha. V Plzni Hotel Irida, u České-

ho Krumlova zase Sporthotel Zátoň. Navštívit můžete i Vranov nad Dyjí, a to Penzion Jelen. U Děčína se nalézá Pension Jana a na Kvildě horský hotel Šumava Inn. Pokud hledáte něco víc než jen ubytovací zařízení, navštivte ekologické vzdělávací Centrum Veronica v Hostětíně, kde si můžete vyzkoušet pobyt v pasivním penzionu a navštívit různé akce. Ekologicky rekreovat se dá také v Autocampu Oasa ve Staňkově u Třeboně, což oceníte nejen v případě, že máte hlouběji do kapsy. Mgr. Malvína Němečková, CzechTourism

NUTS II SEVEROVÝCHOD

Pátá miliarda bude vyplacena z ROP Severovýchod letos v srpnu Už pátá miliarda korun odejde počátkem srpna na účty příjemců dotací z  více než sedmnáctimiliardového rozpočtu vyčleněného v  rámci Evropského fondu pro regionální rozvoj na Regionální operační program NUTS II Severovýchod. O tom, že dotace severovýchodočeskému regionu reálně pomáhají, svědčí dnes už stovky dokončených, realizovaných nebo jen schválených projektů. Výsledky finanční pomoci dokumentuje i putovní plakátová výstava realizovaných projektů, instalovaná v  rámci velké informační akce ROPfórum 2010 na úřadech i v  obchodních domech v Pardubickém, Libereckém i Královéhradeckém kraji. Do konce července je k vidění v budově Královéhradeckého kraje, od 1. září pak v pardubickém AFI paláci. Příkladem úspěšných projektů může být modernizovaná tramvajová trať u libereckého terminálu ve Fügnerově ulici, regenerované a revitalizované Masarykovo náměstí v  Jilemnici, volnočasové areály Svazku obcí Novoborska, cyklostezka z Chrudimi do Medlešic, autobusové nádraží v  Přelouči, modernizovaný dětský domov v  Holicích, revitalizované centrum volnočasových aktivit v Českých Heřmanicích, Muzeum obu-

vi a kamene ve Skutči, rekonstruovaná silnice z Vrchlabí na Lánov, revitalizované centrum Hronova, multifunkční sportovní centrum v Rychnově nad Kněžnou či školské projekty Vyšší odborné školy a Střední průmyslové školy v Jičíně, chrudimské Hotelové školy Bohemia či Podorlického vzdělávacího centra v Dobrušce a řada dalších. První miliarda byla vyplacena příjemcům dotací loni v  létě, o rok později je vyčerpáno pětkrát více. „Co se týká certifikovaných prostředků, ROP Severovýchod je v  současné době nejlepším operačním programem v České republice,“ řekl předseda Regionální rady Radko Martínek, podle něhož se zrychlily platby také díky loňské změně v systému financování, která usnadnila žadatelům cestu k čerpání dotací. Podle pardubického hejtmana se projevilo také zavedení důkladné a včasné kontroly dokumentů přiložených k žádosti o platbu, které pak nezdržují při vyplácení dotací. Eva Jouklová

Stamilionové projekty v září Nákup jedenadvaceti nových železničních vozidel schválili 21. června v Liberci členové  Výboru Regionální rady NUTS II Severovýchod. Obnova regionální železniční dopravy přijde na více než 613 milionů korun, které budou České dráhy, a.s. coby úspěšný žadatel o dotaci čerpat z Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod.  Další významné zasedání Výboru Regionální rady se koná 10. září. „Plánujeme, že na podzim doporučíme Výboru ke schválení projekty ze čtyř kol uzavřených výzev. Uvolní se tak cesta stovkám milionů korun, které půjdou do regionu,“ zmínil ředitel Úřadu Regionální rady Zdeněk Semorád. Schvalovat by se měly projekty ze 14. kola výzvy zaměřené na cestovní ruch. Dojít by mělo také na 15. kolo výzvy a s  ním i na žádosti o dotaci, které prokazatelně navazují tematicky, časově a místně na Revitalizaci zámeckého návrší v  Litomyšli, projekt podpořený v Integrovaném operačním programu. Půjde také o projekty registrované v 17. a 18. kole výzvy. Obě kola sledovala rozvoj městské dopravy včetně integrovaných dopravních systémů a ekologizace ve veřejné dopravě. (ej)

INZERCE

KN | červenec 2010 |

11

Hudba pro regiony Letní cestování po České republice za hudebními zážitky. Unikátní hudební projekty s podporou Ministerstva pro místní rozvoj ČR. Bohemia Jazz Fest / www.bohemiajazzfest.cz Klasika pod hvězdami 2010 / www.rusalkanazamcich.cz S BigBeatem po Čechách / www.mmr.cz/hudbaproregiony Ministerstvo pro místní rozvoj podporuje regionální cestovní ruch. www.mmr.cz / Rozvoj ve všech oblastech

MINISTERST VO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ

Infolinka MMR +420 224 861 282 (Po, St, Pá)

ENVI REGIO 2010 odborná konference věnovaná regionálním tématům a jejich řešení s ohledem na životní prostředí

23. září 2010, Pardubice témata pro Pardubický kraj • Natura 2000 v regionu a aktuální stav • projekt splavnění Labe a vliv na životní prostředí • dostavba dálnice D11 a rychlostní silnice R35 a vliv na životní prostředí • aktuální projekty měst a obcí Pardubického kraje v rámci Operačního programu Životní prostředí • aktuální informace pro předkládání projektů Operačního programu Životní prostředí subjekty v rámci Pardubického kraje • diskuze s pozvanými hosty a odborníky registrace a informace na [email protected]

12

KN |červenec 2010 |

STRUČNĚ A JASNĚ ● Poněkud komplikovanější přístup je od počátku července do krajského úřadu. Až do konce září totiž budou trvat opravy Regiocentra, ve kterém úřad sídlí. Problém je s  izolací po celé ploše nádvoří a stavebníci budou postupně odkrývat celou jeho plochu a opravovat a opravovat. Kraj tato akce nebude stát ani korunu, protože se jedná o tři roky starou stavbu a stavbaři vše provedou v  rámci záruky. Práce potrvají až do konce září. ● Regionální vítěze zná v Královéhradeckém kraji soutěž Vesnice roku. Do celostátního kola postoupila obec Nepolisy, kterou porota ocenila především díky kvalitnímu rozvoji, udržování venkovských tradic a aktivní spolkové činnosti. Nepolisy díky vítězství získaly milion korun, finanční odměnu by mohly zdvojnásobit, pokud by uspěly v celostátním finále. ● Ve funkci primáře chirurgie nemocnice Opočno skončil Milič Světlík. Ten veřejně protestoval proti záměru kraje uzavřít oddělení kvůli kvůli špatným hygienickým podmínkám na operačních sálech. Světlík se mimo jiné účastnil demonstrace proti uzavření oddělení. Ředitel náchodské nemocnice ho z  funkce odvolal, důvodem je neadekvátní a nekorektní chování vůči nastalé situaci.

KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ

Na investice do drah má kraj málo peněz Železniční doprava v Královéhradeckém kraji trpí stejnými neduhy jako v ostatních regionech. Vlakové soupravy jsou zastaralé a na nové nemá kraj peníze. Mohou pomoci alespoň fondy Evropské unie?

TÉMA Také v  Královéhradeckém kraji zajišťuje naprostou většinu regionálních železničních tratí největší český železniční dopravce – České dráhy. Kraj s nimi v roce 2006 uzavřel smlouvu na patnáct let. V ní jsou jasně určeny podmínky pro České dráhy, které je zavazují postupně modernizovat vozový park a přizpůsobovat tak železniční dopravu v  kraji současné době. Mnoho vlaků v kraji totiž slouží už i desítky let. „České dráhy nám zajišťují provoz téměř na všech regionálních tratích. Spolupráci vedeme ještě také se společností Viamont, která za devět milionů korun provozuje železniční dopravu na Žacléřsku,“ doplnil Krajským novinám radní pro oblast dopravy Josef Ješina. Samotný kraj do dopravních projektů v oblasti železnice příliš neinvestuje. Chybějí totiž peníze. „Podílíme se na nákupu dvou souprav, které budou jezdit mezi Hradcem Králové a Pardubicemi. S tímto i některými předchozími projekty pomohla Evropská unie. Další projekty už asi do roku 2013 nestihneme, a to i kvůli špatné finanční situaci. V poslední době je peněz na železnici i kvůli jiným projektům vel-

mi málo,“ doplnil Ješina. Podle něj tak kraj vydává peníze pouze na samotný provoz regionálních tratí. V tomto roce jde o částku převyšující 334 miliony korun. KRAJ SPUSTIL NOVÝ SYSTÉM VEŘEJNÉ DOPRAVY Na celokrajské úrovni byl spuštěn nový integrovaný systém veřejné dopravy. Kraj tím udělal další krok k  profesionálnější, rychlejší a pohodlnější veřejné dopravě. Dosud sloužil tento systém pouze na Broumovsku, Náchodsku, Českoskalicku či Rychnovsku. „Tento systém se v těchto oblastech osvědčil. Přináší výhody pro obyvatele kraje a efektivně využívá vozy na jednotlivých spojích. Jsme první kraj v zemi, který takovou novinku zavádí na celém svém území. OREDO, autor tohoto projektu a organizátor dopravy v našem kraji, má i díky těmto zkušenostem začít organizovat dopravu také v Pardubickém kraji,“ uvedl Josef Ješina. Jízdní řády, které se od června změnily v celém kraji, se postupně projednávaly se starosty měst a obcí či s dopravci, kteří autobusové linky provozují. Změny se rodily tak, aby veřejné spoje lidem bezproblémově sloužily při cestách do škol, k lékaři či do za-

zdroj: www.zelpage.cz

Hradec Králové je nejdůležitějším dopravním uzlem kraje. městnání. Pasažéři budou moci přestupovat mezi vlakem i autobusem na jednu jízdenku a přepraví se na ní po celém kraji. Spoje, jejichž počet se asi o pětinu rozšíří, by měly lépe navazovat. Jízdné se přitom zvyšovat nebude. CHYSTÁ SE PROJEKT S PARDUBICKÝM KRAJEM České dráhy začaly plnit své smluvní podmínky a postupně začínají jednotlivé kraje vybavovat moderními vlakovými soupravami. U Regionálního ope-

račního programu Severovýchod uspěly ČD s  projektem nových vlakových souprav pro všechny tři kraje – Pardubický, Liberecký i Královéhradecký. Královéhradeckého kraje se týká konkrétně projekt Moderní spojení Královéhradeckého a Pardubického kraje. Cílem projektu je pořízení pěti nových železničních kolejových vozidel společně pro Královehradecký a Pardubický kraj. Zakoupit se má pět úplně nových nízkopodlažních elektrických pantografů pro trať Pardubice -Hradec Králové – Jaroměř. Cíl je přitom jasný. Zatraktivnit železnič-

ní dopravu v kraji, zvýšit celkový komfort cestujících a zlepšit podmínky přepravy handicapovaných osob. Na projektu se finančně podílí České dráhy, kraje a Evropská unie. Její dotace by měla být ve výši 274 milionů korun. Železniční síť Královéhradeckého kraje tvoří 661 kilometr tratí se 199 stanicemi a zastávkami. Kromě dominantního Hradce Králové (průsečík tratí z Prahy, Letohradu, Pardubic, Staré Paky a Jičína) jsou důležitými železničními uzly v kraji Týniště nad Orlicí, Jaroměř, Stará Paka a Trutnov. Filip Appl

KRAJ VYSOČINA STRUČNĚ A JASNĚ ● Za účasti prezidenta republiky Václava Klause a hejtmana Vysočiny Jiřího Běhounka byl v  rámci oslav narozenin hudebního skladatele Gustava Mahlera v  Jihlavě slavnostně otevřen nový park pojmenovaný po tomto hudebním velikánovi. V  parku, jehož vybudování přišlo na téměř 40 milionů korun, byla také odhalena mistrova unikátní socha. ● Už za několik týdnů by měla v  Rožné na Žďársku začít výstavba nových podzemních zásobníků plynu. Celý projekt počítá s  náklady ve výši osm až devět miliard korun. Zásobníky by měly být dva, předpokládá se kapacita 100 milionů, resp. 80 milionů kubických metrů zemního plynu. Zásobníky budou sloužit k  vyrovnání rozdílů mezi zimní a letní spotřebou. Výstavba by měla trvat patnáct měsíců, investorem akce je firma GSCeP společnosti Česká plynárenská. ● Každým rokem se na Vysočině zvyšuje počet žadatelů o odškodnění za škody způsobené chráněnými živočichy. Zatímco loni bylo především vodohospodářům vyplaceno 2,8 milionu korun, za letošní půl rok to už bylo 2,250 milionu korun. Škody jsou způsobeny zejména chráněnými kormorány velkými a vydrami říčními, tedy živočichy, jejichž pronásledování je zákonem zakázáno.

Nové vlaky na Vysočině už v roce 2012 Pro kraj Vysočina je železniční doprava snad nejdůležitější veřejnou dopravou vůbec. V kraji se nachází tratě důležité nejen pro každodenní přepravu za prací, ale také pro cestovní ruch a rekreaci. A jak se kraj o svou železnici stará?

TÉMA Stejně jako ve všech ostatních regionech i na Vysočině zajišťují regionální železniční přepravu České dráhy. Ty uzavřely se všemi kraji včetně Vysočiny desetileté smlouvy v poslední čtvrtině loňského roku, a to i přes velmi hlasitý nesouhlas menších konkurenčních dopravců v čele se žlutými vlaky Radima Jančury. A jaké mají ČD plány? Tak především chtějí modernizovat. A to během tří let za více než jednu miliardu korun. Modernizováno má být devět starších vlakových jednotek a v roce 2012 by mělo v  kraji začít jezdit 17 úplně nových vlaků od švýcarského výrobce Stadler. „Mělo by dojít ke kompletní obnově vozového parku buďto novými nebo repasovanými vozy. Všechno by to mělo být hotovo v průběhu roku 2012,“ prohlásil náměstek pro oblast dopravy Libor Joukl. A kvalitu nových vozů si zástupci ČD pochvalují. „Stejný komfort nabízejí vozy jezdící v Německu, Rakousku či Švýcarsku, nebál bych se proto říci, že bude zdejší vozový park během tří let patřit k nejmodernějším v Evropě,“ dopl-

nil generální ředitel Českých drah Petr Žaluda. České dráhy přitom nebudou na financování nových vlakových souprav samy. O pomoc budou žádat evropské fondy. Z ROP Jihovýchod by měly přijít finance na třináct vlakových souprav. Další čtyři zaplatí ČD zcela ze svého. Českým drahám to nařizuje prosincová smlouva s krajem. Celková investice tak přesáhne 900 milionů korun. LETOS VÍCE NEŽ ČTVRT MILIARDY Osobní dopravu na regionálních tratích Vysočiny zajišťuje v  současné době 35 vlakových jednotek, které ročně ujedou kolem čtyř milionů kilometrů. Modernizovaných je zatím deset souprav (vlaky Regionova). Kraj Vysočina dává na provoz svých železničních tratí každý rok stovky milionů korun. Konkrétně Českým drahám platí kraj 59 korun na jeden vlakokilometr, což je podle představitelů kraje zdaleka nejlevnější nabídka, jakou měl koncem loňského roku kraj k dispozici. Pro rok 2010 je tak na financování dopravní obslužnosti v  drážní dopravě vyhrazeno přes 258 milionů korun. Podpora veřejné dráž-

Od roku 2012 se budou moci cestující v kraji těšit z jízdy novými vlaky od firmy Stadler. zdroj: www.zelpage.cz ní osobní dopravy je navíc cílem schváleného memoranda mezi ministerstvem dopravy a všemi kraji. Vláda tak v minulosti potvrdila svůj závazek poskytovat krajům, mimo zdroje z rozpočtového určení daní, dotace na léta 2010 – 2019 v souhrnné výši 2,6 miliardy korun na financování veřejné železniční osobní dopravy. Pro Vysočinu z tohoto memoranda ročně plyne dotace přesahující 123 miliony korun. Kromě Českých drah kraj spolupracuje také se Správou železniční dopravní cesty, která je sama investorem projektů železniční infrastruktury.

JIHLAVA DOSTANE MODERNÍ TERMINÁL Pomalu se také modernizují jednotlivá nádraží a dopravní terminály v kraji. V roce 2006 vyhrála firma AŽD zakázku Českých drah a začala s modernizací nádraží v Havlíčkově Brodě. Práce jsou rozděleny na čtyři etapy a mají být dokončeny v roce 2012. Ještě důležitější projekt se ale chystá v Jihlavě. Město se dočká moderního dopravního terminálu, který vytvoří prostředí pro hladké přecházení mezi autobusovou a vlakovou dopravou. Na projektu bude spolupracovat celá řada subjektů jako České dráhy, SŽDC, Icom

transport, Dopravní podnik města Jihlavy, Úřad Regionální rady a nově i generální štáb Armády České republiky. „Zatímco v roce 2006 klíčoví partneři od závěru odstoupili, nyní ho podporují,“ prohlásil primátor Jihlavy Jaroslav Vymazal (ODS). Město se samozřejmě bude ucházet o dotaci z Regionálního operačního programu Jihovýchod. Stavět by se podle všeho mohlo začít v horizontu několika let. Kolik bude projekt stát zatím nelze určit. Pro srovnání: Terminál v České Třebové v Pardubickém kraji, na kterém se již intenzivně pracuje, bude stát 350 milionů korun. Filip Appl

ČESKÁ REPUBLIKA

KN | červenec 2010 |

13

Starostové na jihozápadě Čech o evropských fondech O problémech s čerpáním evropských fondů na jihozápadě Čech, budoucnosti kohezní politiky soudržnosti po roce 2013, posílení role měst a obcí v evropské regionální politice a problematice veřejných zakázek jsme jednali v závěru června na půdě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích na setkání starostů Jihočeského a Plzeňského kraje. Česká republika má možnost získat dodatečných 237 milionů eur na operace spolufinancované Strukturálními fondy a Fondem soudržnosti v letech 2011 až 2013. Tyto prostředky, které představují částečnou kompenzaci za nepřesný odhad růstu HDP v ČR, ze kterého vycházela Evropská komise v roce 2005, jsou ideální příležitostí pro posílení rozvojových aktivit a projektů měst. Nicméně někteří starostové vkládají do evropských peněz až příliš velká očekávání. Peníze z Bruselu nevyřeší všechny problémy, musíme se spoléhat i na naše české zdroje. Velkou roli v čerpání evropských peněz hraje pochopitelně rychlost jejich získávání. Podle zkušeností představitelů měst a obcí s fon-

dy je pro ně administrativa příliš složitá, pravidla pro předkládání žádostí o dotace jsou nesrozumitelná, nejasná a nejednoznačná, existují velké problémy s výběrovými řízeními. Český systém, tvořený 26 operačními programy, je nejenom pro města, ale i pro podnikatele a neziskové organizace mimořádně administrativně složitý a zatěžující. Získávání evropských fondů je náročné, o evropské peníze je třeba nejprve požádat, avšak zájemci je dostanou zpětně až po realizaci projektů a jejich důkladném auditu a certifikaci, což většinou trvá několik měsíců, někdy i let. Je proto potřeba hledat konkrétní cesty, jak celý systém zásadně zjednodušit. Jednou z evropských priorit se stává pod-

pora rozvoje měst. Města a regiony jsou klíčem k obnově světové ekonomiky, neboť mají velkých potenciál. Mohou dosáhnout významných úspor energie inovacemi ve veřejném osvětlení, zateplováním budov, čistší veřejnou dopravou. U nás doma nicméně často hovoříme o principech, prioritách a cílech a zapomí-

náme na skutečné problémy, které musí primátoři a starostové řešit, což je případ již zmíněné složité administrativy při získávání evropských peněz. Tuto skutečnost dokreslují i čísla z ministerstva pro místní rozvoj k 3. červnu letošního roku: alokace pro období 2007 - 2013 je pro Českou republiku 790 miliard korun, přičemž předložených projektů bylo za 875 miliard korun, schválených projektů bylo za 349 miliard korun, příjemcům byly proplaceny 132 miliardy korun a vyčerpány 34 miliardy korun. Zaměřme se konkrétně na jihozápad Čech, kde se konalo červnové setkání starostů. Přestože v současnosti představuje politika soudržnosti pro ČR velice štědrý zdroj finančních prostředků z fondů EU (k dispozici je 26,69 miliardy eur), čerpání evropských fondů v tomto regionu nicméně zaostává. Zatímco počátkem dubna byly na jihovýchodě Čech vybrány a schváleny projekty již ve výši 58 % celkově dostupných zdrojů pro období 2007

- 2013, na jihozápadě to bylo jen necelých 38 %. Realizátorům projektů včetně obcí bylo navíc proplaceno pouze 13,4 % z celkového objemu finančních prostředků. Velkou neznámou je, jak budou možnosti čerpání evropských fondů vypadat, až současné programové období v roce 2013 skončí. Jisté je, že kohezní politika EU už nebude taková, jak ji známe dnes. Ta současná totiž nevyhovuje rozpočtovým možnostem a aktuálním výzvám a potřebám. Je tedy nutné provést reformy a právě teď je nejvyšší čas začít diskutovat o tom, jak by měly reformy vůbec vypadat. Ing. Oldřich Vlasák, poslanec Evropského parlamentu, předseda Svazu měst a obcí ČR

Centrum evropského projektování funguje sedmý rok Královéhradecké Centrum evropského projektování (CEP) vstoupilo do sedmého roku úspěšné existence. Už od 1. června 2004 plní roli regionální rozvojové agentury Královéhradeckého kraje. To je velmi pestrá škála činností jak ve své šíři, tak ve svém trvání. konstrukce silnice III/2956 Vrchlabí – Lánov, Služby sociální prevence v Královéhradeckém kraji, Podpora sociální integrace obyvatel vyloučených lokalit v Královéhradeckém kraji, Ekologizace zdroje vytápění v Oblastní nemocnici Jičín – nemocnice Jičín a řada dalších. CEP své služby poskytuje především ve prospěch Královéhradeckého kraje. Své zkušenosti ale nabízí i městům a obcím, podnikatelům, firmám, neziskovým organizacím či jednotlivcům. Věnuje se poradenství, přípravě projektů, jejich řízení, zpracovává závěrečné a hodnotící zprávy, ale také tvoří vstupní studie nebo strategické dokumenty a realizuje veřejné zakázky. Působíme v  oblasti projektového řízení: • připravujeme a realizujeme projekty regionálních subjektů, • zajišťujeme přípravu, realizaci a udržitelnost rozvojových projektů Královéhradeckého kraje, • poskytujeme poradenské, koordinační a expertní činnosti při tvorbě a realizaci projektů, • sledujeme evropskou problematiku a informuje o dotačních příležitostech, • informujeme o tematicky zaměřených operačních programech, • dohlížíme na dodržení specifických podmínek operačních programů, • zpracováváme projektové záměry, • řídíme projekty a provázíme je realizační fází. Rok 2009 byl rokem přípravy projektových žádostí a realizace projektů do operačních programů, Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod, Operačního programu Životní prostředí, Operačního programu Přeshraniční spolupráce Česká republika – Polsko, Programu rozvoje venkova ČR, Integrovaného operačního programu a řady dalších. Zpracovali jsme projekty, které požádaly o dotaci ve výši skoro 2 miliard korun a řídíme více než 100 projektů s rozpočty celkem přes 3 miliardy korun. Z  úspěšných projektů jmenujme Rekonstrukci Obecního domu ve Velkém Poříčí projekt Posílení absorpční a administrativní kapacity nebo projekt EDUCEP – vzdělávání zaměstnanců CEP, Safari Kemp, Re-

NÁRODNÍ KONTAKTNÍ MÍSTO SPOLUPRACUJE S TÝMEM CEP V roce 2009 Centrum evropského projektování spolupracovalo s ministerstvem pro místní rozvoj (MMR) na zajištění kontaktního místa Operačního programu Nadnárodní spolupráce Střední Evropa (OP Central Europe). Vzhledem k nadnárodnímu charakteru má program vytvořenou síť kontaktních míst v každé ze zúčastněných zemí programu. Díky tomu dochází k rychlému toku informací všem vedoucím a projektovým partnerům a je zajištěna propagace programu v daném národním jazyce. V České republice vykonává funkci národního kontaktního místa MMR. Úlohou CEP je především výkon informační funkce národního kontaktního místa a poskytování expertní podpory MMR. Činnosti CEP jsou zaměřeny zejména na níže uvedené aktivity: • představování programu žadatelům o financování projektů a zainteresovaným subjektům, • reprezentaci programu v ČR a poskytování prvních informací a rad ohledně programových cílů uchazečům, • vyhledávání cílových skupin a poskytování kontaktních údajů o programu, pomoc žadatelům při vyhledávání partnerů v dalších zemích účastnících se programu, • pomoc při hledání souladu mezi žadateli a projekty. REGIONÁLNÍ PORADENSKÉ A INFORMAČNÍ MÍSTO (RPIM) Od října 2009 funguje v Centru evropského projektování Regionální poradenské a informační místo pro Královéhradecký kraj. Síť těchto informačních center je vytvářena Státním fondem životního prostředí (SFŽP) jako forma technické asistence pro úspěšné čerpání dotací z Operačního programu Životní prostředí (OPŽP), konkrétně pro prioritní osy 2, 3 a 4.

CEP – Cílevědomě, Energicky, Precizně. Činnost poradenského místa spočívá v poskytování těchto služeb: • iniciace projektových záměrů, • finančně-technické poradenství pro příjemce podpory, • uskutečňování odborného doprovodu při rozvoji záměrů do proveditelných projektů, • podpory při hledání optimálních technických řešení záměrů a projektů, • propojování žadatelů a projektů stejného nebo podobného charakteru k dosažení vyšší efektivnosti, • v  neposlední řadě i v  organizaci odborných seminářů a školení k aktuálním výzvám. Poradenské služby jsou obcím, veřejným i podnikatelským subjektům poskytovány zdarma. Od října 2009 do ledna 2010 Královéhradecký RPIM poskytl 260 konzultačních hodin 42 subjektům v  kraji. Většinu klientů tvořily malé obce a největší zájem byl o projekty energetických úspor budov (zateplení, výměna oken). Regionální rozvoj patří mezi naše klíčové aktivity, v rámci kterých CEP: • zpracovává strategické a koncepční dokumenty (strategické a akční plá-

ny, integrované plány rozvoje, strategie místních akčních skupin aj.), • zpracovává monitoring a evalvaci strategických dokumentů, • vede poradenskou a konzultační činnost v rámci rozvoje regionu (místní Agenda 21, udržitelný rozvoj, princip partnerství), • zpracovává koncepční a analytické práce (odborné a tematické analýzy a koncepce, sociogeografické analýzy), • zajišťuje a provádí průzkumy a šetření (podnikatelského prostředí, neziskového sektoru, sociologické, názorové aj.), • spolupracuje na tvorbě, provozu a aktualizaci Regionálního informačního servisu, • spolupracuje s podnikatelským sektorem, agenturou CzechInvest a Asociací inovačního podnikání, • zajišťuje facilitaci jednání a veřejných setkání, přednášek a seminářů, • věnuje se mezinárodní spolupráci. V  oblasti rozvoje velmi úzce spolupracuje s  Krajským úřadem Královéhradeckého kraje. Tato spolupráce spočívá ve zpracovávání celé řady analytických, koncepčních a strategických materiálů. Pro nejrůznější rozvojové aktivity v  Královéhradeckém kraji tak vytváří

CEP – Partner na cestě k vašim cílům. odbornou platformu zajišťující efektivní vynakládání prostředků a následnou kontrolu dosažených výsledků. Mezi zajímavé projekty patřily například Monitoring Programu rozvoje Královéhradeckého kraje 2008–2010 a na něj navazující Evaluace Programu rozvoje Královéhradeckého kraje 2008– 2010 nebo Dotační strategie Královéhradeckého kraje 2010–2013. Ze zpracovávaných plánů rozvoje jmenujme Integrované plány rozvoje měst, např. IPRM Hradec Králové – Třída Edvarda Beneše nebo IPRM Centrum Hradec Králové „Centrum města = pól růstu a rozvoje“. VEŘEJNÉ ZAKÁZKY Veřejné zakázky bývají nejčastější oblastí, kde žadatelé o dotace nejčastěji chybují, a které můžou způsobit i vrácení celé dotace. Zaměřili jsme se i na tuto oblast, nabízíme komplexní zajištění veřejných zakázek a dodržení jak podmínek zákona o veřejných zakázkách, tak podmínek operačních programů směrem k této oblasti. Další informace o činnosti i nabízených službách najdete na www.cep-rra.cz.

14

KN |červenec 2010 |

STRUČNĚ A JASNĚ ● Prezident České republiky poděkoval Martinu Tesaříkovi za průběh své červnové návštěvy. V dopise, který prezident zaslal hejtmanovi, zmiňuje hlava státu například setkání se starosty z  povodněmi postižených oblastí. „Bylo velmi příjemné setkávat se se srdečnými Moravany, mezi které řadím i Vás a Vaši paní a také členy Vašeho týmu. Na Olomoucko se budeme určitě rádi vracet,“ napsal prezident Václav Klaus. ● V  závěru června schválilo zastupitelstvo Olomouckého kraje příspěvky v kategorii Významných projektů za 16,7 milionu korun. Jedním z  podpořených projektů je i výstavba nové gymnastické haly v  Přerově. Náklady na její výstavbu budou činit 7,2 milionu korun. „Městu přispějeme částkou 3,5 milionu korun, z nichž bude financována stavební část projektu, zdravotechnika, ústřední topení a vzduchotechnika,“ uvedl hejtman Martin Tesařík. ● Téměř čtvrt miliardy korun má stát výstavba nového pavilónu Domova seniorů Pohoda ve Chválkovicích. Kraj zatím neví, jak bude náročný projekt financovat. Jednou z variant je využítí úvěrového rámce Evropské investiční banky. „Olomoucký kraj počítá se zahájením stavby již napřesrok. V roce 2011 by rád investoval 70 milionů korun, o rok později by s dalšími náklady ve výši 153 milionů korun projekt dokončil,“ dodal hejtman Martin Tesařík.

OLOMOUCKÝ KRAJ

Do Zábřehu už vede elektrická trať V květnu Správa železniční dopravní cesty dokončila dvouletou stavbu Elektrizace trati Zábřeh – Šumperk. Elektrizace trati přináší zejména snížení ekologické zátěže životního prostředí Olomouckého kraje a rychlejší i plynulejší provoz. „Výsledkem projektu je nejen samotná elektrizace trati, ale také zvýšení bezpečnosti provozu, kultury cestování a dostupnosti železniční dopravy pro osoby se sníženou pohyblivostí částečným odstraněním bariérových přístupů. Tím došlo také k výraznému zkvalitnění služeb v osobní dopravě,“ řekl generální ředitel Správy železniční dopravní cesty Jan Komárek.

TÉMA V souladu s globálním cílem Evropské unie prioritní osy 3, jímž je zlepšení železniční dopravy na síti mimo hlavní evropskou síť TEN-T, dostavba elektrizované tratě dosáhla zvýšení dopravní dostupnosti a snížení externích účinků dopravy. Stavba Elektrizace trati Zábřeh – Šumperk byla liniovou dopravní stavbou, jejímž základním účelem byla elektrizace stávající jednokolejné trati. Mimo vybudování nového trakčního vedení se také jednalo o rekonstrukci vlastní kolejové dráhy, tedy nutnou rekonstrukci železničního svršku a spodku i dotčených mostních objektů a propustků. Modernizována byla také zabezpečovací, sdělovací a energetická zařízení. Celkové náklady projektu byly 1,7 milionu korun, finanční prostředky poskytl Státní fond dopravní infrastruktury. Současně padla žádost o spolufinanco-

vání tohoto projektu Evropskou unií v rámci Operačního programu Doprava, kdy plánovaný příspěvek z Fondu soudržnosti představuje 1,2 milionu korun. Žádost o poskytnutí dotace byla Ministerstvem dopravy ČR schválena v říjnu 2008. Jednou z největších akcí v krajském městě byla rekonstrukce budovy nádraží. Ta skončila letos v červnu.   Po devíti letech tak byla dokončena kompletní přestavba prostoru před olomouckým nádražím, které bylo zdrojem dopravních komplikací. Celá stavba si vyžádala náklady ve výši 600 milionů korun. Na financování poslední etapy se spolupodílela 100 milionovou dotací také Evropská unie. Současná budova pochází z roku 1938. V REKONSTRUKCI JE I HLAVNÍ UZEL KRAJE Důležitý železniční uzel Olomouckého kraje je v Přerově. Také ten prochází rekonstrukcí. S dokončením rekonstrukce

Letos skončila dvouletá stavba Elektrizace trati Zábřeh – Šumperk. včetně druhé stavby se počítá v roce 2013 tak, aby železniční uzel Přerov byl plnohodnotně zapojen do sítě tranzitních železničních koridorů. Předpokládá se spolufinancování zakázky jak z prostředků České republiky, konkrétně Státního fondu dopravní infrastruktury, tak i z finanční podpory rozvoje transevropské dopravní sítě TEN-T. Celkové náklady dosáhnou výše skoro sto milionů.

Také v Olomouckém kraji došlo letos ke snížení počtu spojů na regionálních tratích na základě objednávky kraje. V  celkovém součtu je rozsah regionální dopravy přibližně o  tři procenta nižší než v roce loňském. Na regionálních tratích je nasazeno celkem sedm modernizovaných jednotek Regionova. Denně jsou vypraveny v  rámci kraje v  průměru 692 osobní a spěšné vlaky. Rozsah dálko-



zdroj: vlaky.net

vé dopravy v jízdním řádu letos zůstává zachován ve  srovnatelné míře s  rokem 2009. Jeho optimalizace je namířena do posílení dopravy na nejvytíženějších linkách a naopak snížení rozsahu dopravy v  době a na trasách, kde byly dálkové vlaky málo využité. Zcela nová koncepce spojení bude zavedena na trase Brno – Olomouc – Šumperk – Jeseník. Michal Tillgen

ZLÍNSKÝ KRAJ STRUČNĚ A JASNĚ ● Na užší spolupráci se shodl Zlínský kraj s Asociací nestátních neziskových organizací Zlínského kraje (ANNO). Memorandum má být prvním krokem k lepšímu prosazování společných cílů a zájmů, výměně a využívání zkušeností a koordinaci aktivit spolupracujících subjektů. Prvním krokem má být realizace společného projektu s Univerzitou Tomáše Bati. ● Hejtman Zlínského kraje Stanislav Mišák jednal s  honorárním generálním konzulem ČR v  Kanadě Jaroslavem Jerry Jelínkem. Výstupem byla dohoda o uspořádání semináře, jehož cílem bude informovat zástupce podniků a firem Zlínského kraje o aktuálních možnostech exportu do Kanady. „Naše firmy samozřejmě neobjevují Kanadu až nyní, je nutné ptát se po příčinách ústupu českých firem z těchto teritorií,“ upozornil hejtman Stanislav Mišák. ● Zlínský kraj zpracoval důležitou databázi nestátních neziskových organizací, které jsou zapsány v Administrativním registru ekonomických subjektů (ARES). Databáze teď obsahuje přes pět tisíc neziskových organizací. „Jedním z důvodů pro vznik databáze byla snaha o získání aktuálnějších informací o počtu neziskových organizací ve Zlínském kraji,“ uvedla Pavlína Nováková z Krajského úřadu Zlínského kraje.

Železniční seminář: Bavoráci by chtěli „opisovat“ Ve Zlínském kraji došlo na některých tratích k úpravám jízd vlaků na základě objednávky kraje. V celkovém součtu je rozsah regionální dopravy přibližně o pět procent nižší než v loňském roce. Na regionálních tratích bude nasazeno celkem jedenáct modernizovaných dvouvozových jednotek Regionova. Denně bude vypraveno v rámci kraje v průměru skoro pět set osobních a spěšných vlaků.

TÉMA Na většině tratí kraj zavádí taktovou dopravu. Rozsah dálkové dopravy v jízdním řádu pro rok 2010 zůstává zachován ve srovnatelné míře s rokem 2009. Jeho optimalizace je namířena do posílení dopravy na nejvytíženějších linkách a naopak snížení rozsahu dopravy v době a na trasách, kde byly dálkové vlaky málo využité. Kraj se přitom železniční dopravou zabývá také jinou formou. Problematika regionální kolejové dopravy a dopravní infrastruktury patřila mezi hlavní témata pracovního semináře, který se konal na půdě krajského úřadu. Do Zlína přijeli zástupci Moravskoslezského a Olomouckého kraje, Českých drah, Správy železniční a dopravní cesty, ale také představitel bavorské železniční společnosti Andreas Schulz. Ten se vyjádřil také ke špatné situaci v bavorské regionální dopravě. „Je mnoho plánů, jak rozvíjet příměstské i regionální sítě, ale naše vláda

ze silnice ve prospěch ekologičtějších způsobu přepravy, jako je například železnice, je dalším krokem směřujícím k naplnění ambiciózních klimatických závazků přijatých Evropskou unií. Baltsko-jaderský koridor je železniční osa propojující baltské přístavy napříč Polskem, Českou republikou, Rakouskem až k severu Jaderského moře. Od severu k jihu by procházela Polskem a rozdělovala se na dvě paralelní trasy – jedna by vstupovalo do České republiky na území Moravskoslezského kraje, pro-

EVROPSKÝ KORIDOR POVEDE PŘES OTROKOVICE

liky, Slovenska, Polska, Rakouska a Itálie vyzvaly Evropskou komisi, Evropský parlament i zainteresované členské země Evropské unie k přijetí opatření k zajištění následné výstavby Baltsko - jaderského koridoru z Gdaňska až do Bologni. Uvedly, že se jednak zlepší dostupnost prosperujících regionů na trase tohoto železničního koridoru, ale také zvýší jejich hospodářský rozvoj a konkurenceschopnost. Významnou prioritou celého projektu je také ochrana klimatu. Přesun nákladní dopravy

Zlínský kraj se vloni v prosinci také připojil ke sdružení osmnácti evropských regionů a schválil navržený dokument podporující vybudování Baltsko - jaderského koridoru Gdaňsk – Varšava – Brno - Bratislava – Vídeň a Bologna. „Česká republika je nedílnou součástí regionu Podunají jak z historického, tak kulturního hlediska a v dané oblasti sdílí s dunajskými partnery stejné ekonomické a průmyslové vazby. Pro Českou republiku a zejména pro Moravu je zde klíčová otázka dopravy a v této souvislosti má velký význam dokončení plánovaných koridorů transevropských dopravních sítí jako například Baltsko – jaderský železniční koridor, v němž hraje Zlínský kraj aktivní roli,“ uvedl Jaroslav Drozd, náměstek hejtmana Zlínského kraje pro dopravu. Sdružené regiony z České repub-

Baltsko - jaderský koridor povede také přes Otrokovice.

nemá na rozvoj železnice finanční prostředky, a tak všechny projekty končí zatím na stole. Naším cílem je, abychom zavedli stejný systém jako je ve vaší zemi,“ uvedl.

cházela by Olomouckým krajem, spojem do Otrokovic i Zlínským krajem a přes Brno i Jihomoravským krajem. Právě zastoupení Zlínského kraje v Bruselu zajistilo, že byla do připravovaného dokumentu formálně začleněna také trasa přes frekventovaný železniční uzel Otrokovice. Vytvořením Baltsko – jaderského železničního koridoru vznikne podle kraje důležitý a doposud chybějící článek zlepšující dostupnost zúčastněných regionů. Michal Tillgen

zdroj: vlaky.net

ČESKÁ REPUBLIKA

KN | červenec 2010 |

15

Most i záchranný kruh mohou být z recyklátů Léto je v plném proudu, je doba dovolených, odpadků je snad ještě více než v průběhu roku. Někde najdete nádoby na tříděný odpad, jinde zatím musíte zapomenout na dobré třídící zvyky, protože na veškerý odpad je pouze jedna jediná nádoba.

odpadů má smysl a praktický význam.“, doplnil Tomáš Pešek, regionální manažer společnosti EKO-KOM, zabývající se tříděním a recyklací odpadu.

lu nebo jako nástěnka. Zajímavé je, že na takové desce je viditelný každý takto použitý telefon. A co zmiňované holínky? Stačí je rozdrtit na drobné kousky a pod velkým tlakem a za vysoké teploty je formovat do desek. Jsme zvyklí na recyklovanou zatravňovací dlažbu, obrubníky i zahradní nábytek. Někdo má doma květináče nebo odpadkové koše z recyklátů. Běžně využíváme plastové desky, prkna a hranoly. Před dopravním hlukem nás chrání plastové protihlukové stěny, ale dokážete se představit recyklovaný most? Alespoň jeden takový určitě existuje. Pokud byste ho chtěli vidět, museli byste se vydat do New Yorku. Je vyrobený ze 7 500 kg směsných plastů, je určený pro pěší, ale unese i 15 tunové vozidlo a bez oprav by měl vydržet 50 let. „Recyklací plastových odpadů se vrací do surovinového oběhu materiály, které jsou z neobnovitelných přírodních zdrojů, a které by jinak končily na skládkách nebo ve spalovnách. Díky výrobkům z  recyklovaných plastových odpadů se lidé mohou přesvědčit, že třídění

Vraťme se ještě zpátky k nám a k létu. Pouhé 2 kg plastového odpadu stačí, aby mohl vzniknout jeden záchranný kruh. To je 50 kusů 1,5 litrových plastových lahví. Nezapomeňte proto třídit i o prázdninách, protože záchranný kruh se může někdy hodit i vám.

Pojďme se podívat, jak to vypadá s tříděním odpadu ve světě. Co se všechno se dá využít k  recyklaci a jakým způsobem? U nás jsme zvyklí třídit plasty, papír, sklo, kovy, nápojové kratony, bioodpad, baterie, léky a elektroniku ale umíte si představit třídění a využití například rozdrcených cédéček nebo dětských holínek? Britové například umí zpracovat zabavená pirátská cédéčka. Nejprve je rozdrtí a poté spojí s namodralým plastem z  barelů, ve kterých se dodává voda do kanceláří. Vznikne namodralá deska, která je schopna odolat i vysokým teplotám. Ač to zní úsměvně, recyklovat se dají i peníze. Staré a vyřazené bankovky se lisují společně s průsvitným plastem z odpadních obalových lahví. Z  tohoto materiálu se potom vyrábí různé desky a doplňky. Ve finálních výrobcích jsou pak vidět kusy jednotlivých bankovek. Využít se dají také mobilní telefony. Stačí odstranit baterii, sim kartu a elektroniku. Plastové části telefonů se slisují do desek. Ty se mohou použít na pracovní desku sto-

CO VÍME ČI NEVÍME O TŘÍDĚNÍ ODPADŮ Třídění odpadů je v dnešní době naprostou samozřejmostí. V  Bruselském regionu například od Nového roku zavedli povinné třídění plastů, skla, papíru, plechovek a nápojových kartonů. U nás zatím třídíme odpad dobrovolně. Množství měst a obcí, které se zapojují do sběru tříděného odpadu, však rok od roku narůstá. Co je třídění odpadu? Zjednodušeně řečeno - třídění odpadu je sběr jednotlivých druhů odpadů odděleně od ostatních. Roztříděné odpadky patří do speciálních kontejnerů. Takto připravený

odpad se recykluje a může se znovu začlenit do výroby. Tím se šetří přírodní zdroje. Barevné kontejnery – co kam patří? Většinou najdete pohromadě 3 barevné kontejnery – žlutý, modrý a zelený. Žlutý kontejner je určen na plasty, modrý na papír a zelený na sklo. Na některých místech je vedle zeleného také bílý kontejner. Oba jsou určeny na sklo. Do bílého kontejneru patří sklo čiré - průhledné lahve, sklenice a skleněné nádoby z domácnosti. Nesmí však být z varného skla. Do zeleného kontejneru se vhazuje sklo barevné – například lahve od piva, vína či limonád, tabulové sklo, sklenice a skleněné obaly od léků. Pro sběr nápojových kartonů slouží kontejnery v oranžové barvě. Někde se mohou kartony házet do žlutého kontejneru pro sběr plastů, nebo modrého kontejneru pro sběr papíru. Takové nádoby jsou označeny oranžovou samolepkou upozorňující, na možnost sběru nápojových kartonů. Systém takového označení funguje právě v Pardubickém kraji. Čím dál častěji přibývají kontejnery hnědé - na bioodpad. Do nich mohou lidé vyhazovat zbytky jídel nebo vybraný zahradní odpad. V  posledních letech se v  ulicích našich

měst začaly objevovat také červené kontejnery na elektroodpad. Ty slouží pro odložení nefunkčních anebo nepotřebných drobných elektrospotřebičů. Takto vyhozené elektrospotřebiče jsou převáženy do speciálních závodů, k recyklaci. Existují také speciální kontejnery určené ke sběru textilu. Do nich se mohou odkládat oděvy, boty, kabelky a tašky, povlečení, ručníky, oděvní doplňky nebo hračky. Použitelné textilie se vytřídí a jsou pak nabídnuty k charitativním účelům. Pytlový sběr Kromě třídění odpadu do samostatných nádob využívá řada obcí sběr do pytlů. Výhodou tohoto systému je, že se dá lehce upravit podle místních podmínek. Je dobře použitelný nejen v  menších obcích, ale i ve větších městech. „Tento způsob třídění je vhodným doplňkem nádobového způsobu sběru. Zejména ve venkovských zástavbách a oblastech s  nízkou hustotou obyvatel,“ doplnil Tomáš Pešek, regionální manažer společnosti EKO-KOM, a.s. Další informace o třídění odpadů v  Pardubickém kraji najdete na www.ekontejnery.cz.

Královéhradecký kraj má svou „Čistou školu“ Třídění odpadů může být i kreativní. Potvrzují to výsledky třetího ročníku soutěže „Třídíme s Nikitou“, které byly slavnostně vyhlášeny v úterý 22. června 2010. Papoušek Nikita, maskot soutěže, při této příležitosti otevřel v ZOO Dvůr Králové také zbrusu novou naučnou stezkou o třídění a recyklaci odpadů. Vítěze soutěže pro základní školy Královéhradeckého kraje „Třídíme s Nikitou“ o titul „Čistá škola“ vyhlásili společně Otakar Ruml, předseda Výboru pro životní prostřední a zemědělství Zastupitelstva Královéhradeckého kraje, regionální manažer společnosti EKO-KOM Tomáš Pešek a zástupce ředitelky královédvorské ZOO Miroslav Špráchal. „Třídění odpadů a jejich následná recyklace je záležitost, která by měla být vlastní nám všem. Tato soutěž je podle mého názoru výbornou příležitostí, jak nenásilně upozornit nejen děti na problematiku spojenou s tříděním odpadů. V tom vidím její hlavní význam a smysl,“ uvedl Otakar Ruml, předseda Výboru pro životní prostřední a zemědělství Zastupitelstva Královéhradeckého kraje. SOUTĚŽILA 21 ŠKOLA Soutěž byla vyhlášena pro školní rok 2009/2010. Děti soutěžily v týmech, které byly složeny maximálně z 15 žáků. Týmy měly za úkol vytvořit návrh na potisk kontejnerů na tříděný odpad, návrh na potisk trička a vytvořit seznam výrobků a produktů z recyklovaného odpadu. Všechny školy, které řádně odevzdaly zpracované návrhy, navíc získaly body do celorepublikové soutěže Recyklohraní. Celkově se soutěže zúčastnil 281 žák z 21 školy. CO SE HODNOTILO?

JAKÉ JSOU LETOŠNÍ VÝSLEDKY? Absolutním vítězem se stal devítičlenný pracovní tým ze Základní školy K. J. Erbena a Mateřské školy Korálka z Miletína, který získal poukaz na dvoudenní výlet do ZOO Dvůr Králové. Absolutní vítěz získal 284 body z  maximálně možných 300 bodů. První úkol – vytvořit výtvarný nebo grafický návrh trička s námětem, který se týká třídění odpadu - nejlépe zpracovaly děti v ZŠ K. J. Erbena a MŠ Korálka Miletín, ZŠ Nový Hrádek, ZŠ Podbřezí a ZŠ Nové Město nad Metují. „Soutěž vnímám jako možnost dát dětem šanci přemýšlet o tom, proč a jak třídit odpad. Zároveň mají možnost uplatnit své výtvarné schopnosti a zasoutěžit si,“ vyzdvihla smysl soutěže Radomila Zelená, ředitelka ZŠ Podbřezí. S druhým úkolem, kde měly děti vytvořit výtvarný nebo grafický návrh na potisk kontejnerů na tříděný odpad, si nejlépe poradili žáci v ZŠ K. J. Erbena a MŠ Korálka Miletín, ZŠ Nové Město nad Metují a v ZŠ Schulzovy sady - Dvůr Králové nad Labem. Třetím úkolem bylo vytvořit seznam produktů a výrobků z recyklovaného materiálu. Nejlepší seznamy zaslaly děti ze ZŠ a MŠ Potštejn, ZŠ a MŠ Cerekvice nad Bystřicí, ZŠ Nový Hrádek a také ZŠ K. J. Erbena a MŠ Korálka Miletín. „K přihlášení do soutěže nás vedla tradice, protože jsme se zúčastnili všech ročníků této soutěže. Základ našeho družstva tvoří 4 žáci, kteří soutěží od prvního ročníku soutěže. Máme z našeho úspěchu velkou radost a doufáme, že mladší spolužáci budou v naší tradici pokračovat a budou do třídění zapojovat i své rodiny,“ vyjádřila se k získání titulu Stanislava Hlaváčková, zástupkyně ředitele ze ZŠ K. J. Erbena Miletín.

stupce ze společnosti ASEKOL, která organizuje sběr a recyklaci elektroodpadu. TŘÍDILO SE IHNED Návštěvníci akce si mohli vyzkoušet třídění odpadů ihned v ZOO. Připraveny pro ně byly různé hry s touto tématikou - například maxi domino, třídění na koloběžkách a další, které si pro děti i jejich rodiče připravila společnost EKO-KOM. Společnost

ASEKOL představila speciální návěs s názvem Svět recyklace, který simuluje běžnou domácnost. Návštěvníci se tak mohli dozvědět, jak v domácnosti šetřit elektrickou energii, z čeho se skládají spotřebiče, které doma běžně používají, kam se mají odevzdat k recyklaci, když doslouží, a jiné zajímavosti. Další informace o třídění odpadů v Královéhradeckém kraji najdete na www.cistykraj.cz. INZERCE

Co mají společného?

Denně je používáte Výrobky z recyklátu jsou stejně krásné! Možná jste nevěděli, že i dětské hřiště, na kterém si rády hrají Vaše děti, je vyrobeno z Vámi vytříděného a následně recyklovaného materiálu. Důvěřujte recyklaci!

až 50 % RECYKLÁT

Pro hodnocení návrhů byla sestavena hodnotící komise. U všech výtvarných nebo grafických návrhů komise hodnotila, zda návrh odpovídá zadání. Dále pak byl hodnocen nápad i kreativní a estetická úroveň grafického zpracování. Dalším kritériem hodnocení byl dodaný seznam výrobků z recyklovaných materiálů. V tomto kritériu se hodnotilo množství uvedených výrobků a správnost uvedených odpadů, jejichž recyklací příslušný výrobek vzniká. „Těší nás, že školy mají o soutěž velký zájem. Vybírali jsme z 28 projektů, které nám školy zaslaly. Všechny práce byly vydařené, a proto bylo rozhodování velmi těžké,“ okomentoval Tomáš

Pešek, regionální manažer společnosti EKO-KOM, a.s. a člen hodnotící komise soutěže.

na nová naučná stezka o třídění odpadu. „Papoušek Nikita“, maskot soutěže, na stezce vysvětluje, co je recyklace a proč je tak důležité třídit odpad. „Cením si toho, že se nám podařilo tento projekt zrealizovat. Doufám, že nová stezka bude příjemným zpestřením pro návštěvníky zoologické zahrady. Třídění a recyklaci odpadů považuji za velmi důležité činnosti, doufám, že prostřednictvím stezky budeme některé návštěvníky inspirovat k tomu, aby třídit začali,“ uvedl Miroslav Špráchal zástupce ředitelky královédvorské ZOO. Součástí naučné stezky je i třídění elektroodpadu, což je v  ČR poměrně mladý fenomén. „V ČR se staré elektrospotřebiče systematicky třídí teprve od roku 2005. V současnosti každý Čech ročně odevzdá zhruba 5,5 kg elektroodpadu, což je nejvíce ve střední Evropě. Elektroodpad je nejrychleji rostoucím druhem odpadu, a proto je velmi důležité, aby byl recyklován. Občané Královéhradeckého kraje za uplynulých pět let vytřídili přes 120 000 televizí a monitorů. Díky jejich recyklaci bylo například uspořeno tolik ropy, že by stačila osobnímu automobilu na cestu kolem světa,“ říká Petr Zezula, regionální zá-

Recyklaci! Moderní počítač a obyčejný kbelík – co mají společného? Při výrobě obou těchto věcí, byly použity recyklované materiály. Děkujeme, že dáváte odpadům druhou šanci.

V ZOO MAJÍ NOVOU STEZKU U příležitosti vyhlášení výsledků soutěže byla v ZOO Dvůr Králové otevře-

www.cistykraj.cz

www.jaktridit.cz

16

KN |červenec 2010 |

BYZNYS ● Nově zřízená organizace Centrální nákup ušetřila  Plzeňskému kraji od začátku roku více než pět milionů korun. Sedmičlenný tým připravil od ledna desítky výběrových řízení, např. pořízení soustruhů pro střední školy či na stavební práce v zařízení sociální péče v Domažlicích. Kraj a jeho organizace by měly ušetřit další desítky milionů korun. Jednotným zadáváním zakázek pro své organizace ušetří kraj podstatnou část svého rozpočtu. ● Krajský úřad Jihočeského kraje našel za poslední rok novou práci téměř 200 nezaměstnaným, které využil k veřejně prospěšným pracím. Platy jim zajišťuje úřad práce, který získává prostředky od ministerstva práce a sociálních věcí a ještě z  Evropského sociálního fondu. Nejvíce míst nabídla Správa a údržba silnic Jihočeského kraje. Další příležitosti poskytly lidem školy či nemocnice. ● Olomoucký kraj plánuje na konci roku zahájit stavbu dlouho očekávaného vzdělávacího centra pro nevidomé děti v  olomoucké městské části Hejčín. Slabozraké a nevidomé děti pobývají již řadu let v  nevyhovujících podmínkách v Litovli. Na výstavbu chyběly finanční prostředky, a tak si na čtvrtmiliardovou investici chce kraj půjčit od Evropské investiční banky. Součástí nového zařízení bude základní škola, speciální pedagogické centrum, tělocvična, stravovna a pokoje pro ubytování dětí. ● Ústecký kraj nesouhlasí se škrty ministerstva ve fondu dopravní infrastruktury. Dle představitelů Ústeckého kraje dojde k ohrožení dostavby dálnice D8, pokud budou uskutečněna úsporná opatření ministerstva financí ve fondu dopravní infrastruktury. Kraj se naopak snaží nalézt prostředky na dostavbu dálnice a znemožnit ekologickým aktivistům neustále blokovat výstavbu této strategické dopravní komunikace, která je rovněž součástí IV. evropského dopravního koridoru. ● Hejtman Zlínského kraje Stanislav Mišák a honorární generální konzul ČR v  Kanadě Jaroslav Jerry Jelínek chystají uspořádat seminář, jehož cílem bude informovat zástupce firem a podniků o současných možnostech exportu do Kanady. Západní část Kanady jeví zájem o dovoz technologií, zejména strojírenských. Zlínský kraj má roli koordinátora, který tvoří podmínky pro jednání. Poté již musí firmy jednat samy. ● Fotbalový klub FC Hradec Králové získá od kraje dvoumilionovou dotaci na zajištění sportovní činnosti svého mládežnického týmu. Hradečtí mladíci dosáhli velkého úspěchu, když postoupili do první ligy. FC Hradec Králové je největším fotbalovým klubem v  Královéhradeckém kraji, působí v  něm na tři stovky dětí. Dotace by měla zlepšit odborné vedení a vytvořit kvalitnější zázemí. K přidělení dotace pomohl mladíkům také úspěch mužů, kteří postoupili rovněž do první ligy.

EKONOMIKA

Na Vysočině se chystají méně ukládat na skládky Na Vysočině připravují systém nakládání s odpady, v jehož rámci chce kraj dosáhnout jejich většího energetického využívání, to znamená spalování s výrobou elektřiny a tepla. Podpisem smlouvy o spolupráci mezi krajem a 15 obcemi s rozšířenou působností vstoupila příprava Integrovaného systému nakládání s odpadem v kraji Vysočina (ISNOV) do další etapy. „Ukazuje se, že integrované systémy s dalším využitím odpadů jsou cestou, jak naplnit závazky České republiky k EU a nastavit odpadové hospodářství co nejefektivněji,“ shrnul krajský radní Zdeněk Ryšavý. Několik kolegů z jiných krajů se na něj již obrátilo s žádostí o další informace nebo konzultace ohledně dalšího postupu. V  loňském roce změnilo ministerstvo životního prostředí postoj k  energetickému využití odpadů a umožnilo jeho financování z veřejných zdrojů, konkrétně z Operačního programu Životního prostředí. Ve  středu pozornosti byl letos projekt Krajského integrovaného centra Moravskoslezského kraje (KIC), který je nejdále na cestě k  praktické realizaci. „Právě u kolegů ze severní Moravy jsme se inspirovali v přípravě obdobných aktivit na Vysočině,“ připomenul Zdeněk Ryšavý. Ten věří, že získané poznatky pomohou při přípravě záměru ISNOV a dodává:

„Na rozdíl od některých ekologických sdružení jsem přesvědčený, že energetické využití znamená přínos nejen pro ekonomiku odpadového hospodářství, ale i pro životní prostředí.“ Prakticky vždy je ale potřeba počítat s rezervovaným postojem obyvatel k  zařízením na energetické využití odpadu v podobě spaloven. Spalovna v  Moravskoslezském kraji bude v  Karviné, jejíž tvář je poznamenána těžkým průmyslem. Ani ovzduší v  kraji nepatří k nejčistším a ochota obyvatel mít spalovnu na okraji města není velká. Spalovna by měla vyrůst v areálu bývalého dolu Barbora a zpracovat ročně 200 tisíc tun odpadu. Největší obavy mají obyvatelé Karviné a okolí o kvalitu ovzduší. Zá-

stupci ekologických iniciativ upozorňují například na neexistenci třídící linky, odpad by se měl tedy spalovat bez separace. Místní sdružení Frygato – Eko uvedlo ke studii EIA dvě desítky připomínek. Mezi nimi tu, že studie byla zpracována pro německé složení komunálního odpadu, který má podstatně vyšší podíl tříděného odpadu než u nás. Německo ukládá na skládky pouze asi 15 procent odpadu, asi 60 procent recykluje a zbylých 25 procent spaluje s využitím energie. V České republice se na skládky ukládá přes 70 procent odpadu, recykluje se zhruba 13 a zbytek se spaluje. V sousedních zemích se třídí více a především také více druhů odpadu. PODOBA SYSTÉMU SE RODÍ KOLEKTIVNĚ „V dnešní době ukládá Česká republika na skládky komunální odpady, které odpovídají ekvivalentu 2,5 milionu tun hnědého uhlí. Toto množství, odpovídající zhruba roční potřebě tepelné elektrárny Tušimice, bychom nemuseli vytěžit v  severočes-

kých dolech,“ říká radní Ryšavý. Argumentuje přitom vyspělými zeměmi, jako jsou Švýcarsko, Švédsko nebo Dánsko, kde se energeticky využívá 50 % komunálních odpadů.  Nyní bude následovat vytvoření řídící rady, tvořené zástupci všech smluvních stran a vypsání výběrového řízení na zpracovatele podrobných analýz a závěrečné studie, která doporučí reálné varianty ISNOV. Výsledky budou projednány ve všech zastupitelstvech – kraje i měst, účastnících se projektu. „Ty potom vyberou a schválí nejvhodnější variantu. Během celé doby přípravy ISNOV chceme postupovat zcela otevřeně, průběžně informovat o všech krocích a vést diskusi s veřejností i odborníky,“ popisuje Ryšavý. Z těchto důvodů je na krajském serveru vyčleněna zvláštní sekce, kde jsou shromážděny všechny informace k  projektu včetně aktualit (www.kr-vysocina.cz/isnov). Kromě informační funkce obsahuje i diskusní fórum. V době uzávěrky bylo zatím prázdné. Tomáš Fridrich

Zlínská zóna přivítá dva malé investory Strategická průmyslová zóna Holešov se celkovou rozlohou 360 ha řadí k největším rozvojovým plochám v zemi. Nyní do ní směřují další dvě společnosti. Společnost MRB Sazovice, s.r.o. a společnost Foundry and Machining, s.r.o. zde umístí své investice v následujících měsících. „Deklarace, kterou schválila krajská rada, je základním smluvním dokumentem avizujícím investici v zóně a umožňuje provést navazující konkrétní kroky související s budováním průmyslového areálu,“ uvedl statutární náměstek hejtmana Libor Lukáš zodpovědný za oblast strategického rozvoje a investic. „Zóna Holešov není určena jen pro velké nadnárodní firmy, ale je otevřena také regionálním podnikatelům. Umožní jim rozšíření jejich provozů a realizaci nových podnikatelských záměrů,“ dodal Libor Lukáš. Plocha obsazená nově vstupujícími společnostmi bude 2,33 ha, celková výše investice je plánována ve výši zhruba 240 milionů korun. V zóně tak vznikne dalších 150 pracovních míst.  KOVOVÝROBA A SLÉVÁRNA Společnost MRB Sazovice je česká firma podnikající v regionu od roku 1990. Firma má v současné době 110 zaměstnanců a její roční obrat

dosahuje 250 milionů korun. Specializuje se na zpracování plechu a profilů, výrobu a montáž požárních a bezpečnostních dveří a závěsných balkonů. Rozšíření výroby bude znamenat nabídku laserového opracování uzavřených a otevřených profilů. Výstavba výrobního objektu s částmi pro administrativu a skladování je navržena o zastavěné ploše cca 2 000 metrů čtverečních. Pozemek včetně komunikací, zpevněných ploch a zeleně zabírá necelý hektar. Celková předpokládaná výše investice včetně technologie je 60 milionů korun. Počet pracovníků v novém provozu bude 20 lidí, z toho 15 bude nově vytvořených pracovních pozic. Celý výrobní areál společnost plánuje uvést do provozu v druhé polovině roku 2011. Společnost Foundry and Machining, s.r.o. bude v zóně realizovat nový projekt lehké strojírenské výroby. Jedná se o strojírenské obrábění se zázemím pro vlastní odlévání přesných odlitků. Celý pro-

Součástí chystaného technologického parku bude i business centrum s prostory pro školení a semináře. zdroj: Industry Servis ZK, a.s. jekt je rozdělen do dvou fází. V první vznikne část pro přesné strojírenství, v druhé fázi pak část pro slévárnu přesných odlitků z uhlíkových ocelí, nerezu a dalších slitin.  Hlavními odběrateli tohoto sortimentu jsou firmy v papírenském, potravinářském, strojírenském a železničním průmyslu. Celková plocha, na níž bude závod postaven, je jeden a půl hektaru. Výše investice pro první část projektu je odhadována na 20 až 30 milionů korun, pro druhou pak na 120 až 150 milionů korun. V první fázi bude vytvořeno 30 nových pracovních míst, ve druhé pak budou vytvořeny příležitosti pro 60 až 100 nových pracovníků. Dokon-

čení první části projektu je plánováno na konec příštího roku, druhé potom v roce 2012.  DALŠÍ PROJEKTY Strategickou průmyslovou zónu Holešov připravuje Zlínský kraj přibližně tři roky. Holešovská zóna patří mezi strategické projekty, které byly či jsou výrazně podporovány ze státního rozpočtu. V současnosti se v zóně připravuje také stavba technologického parku na podporu začínajících firem. První společnost přišla do zóny v letošním únoru, s novými firmami budou v zóně celkem čtyři. Tomáš Fridrich

Na Královéhradecku vznikají centra středního odborného vzdělávání V Královéhradeckém kraji by do roku 2012 měla vzniknout celkem čtyři centra odborného vzdělávání, na které přispěje Evropská unie celkem 125 milionů korun. V krajském městě vznikají dvě zaměřená na vzdělávání ve strojírenství a v automobilovém průmyslu, v Trutnově bude lesnické. Vyšší odborná škola stavební a Střední průmyslová škola stavební arch. Jana Letzela v Náchodě se proměňuje v moderní vzdělávací centrum pro odborníky ve stavebnictví. Od poloviny května tam již probíhají stavební práce, které v jedné ze školních budov vybudují špičkové odborné zázemí s laboratořemi, ateliéry či odpovídajícím sociálním zařízením.

„Na vybudování vzdělávacího centra pro mladé stavaře v Náchodě získal kraj podporu z finančních zdrojů Evropské unie. Jeho vznik vyjde na necelých 30 milionů korun,“ uvedl královéhradecký hejtman Lubomír Franc. Stavba bude dokončena na podzim příštího roku. Umožní přemístění výuky všech předmětů odborného vzdělávaní pod jednu střechu. „Projekt po-

čítá s kompletní rekonstrukcí objektu bývalého stavebního učiliště, který byl ve špatném technickém stavu a nevhodně dispozičně řešený. Během stavby musíme výuku z rekonstruované budovy dočasně přemístit do hlavní budovy naší školy,“ řekl ředitel náchodské střední školy stavební Miloš Chráska. Vzniknou zde učebny, laboratoř materiálového inženýrství či velká přednášková místnost pro pořádání aktivit centra odborného vzdělávání nebo informační středisko se stálou výstavou vzorků stavebních materiálů, výukových modelů a odborné literatury.

AUTOMECHANICI PRO AUTOMOBILOVOU VELMOC Prostory vzdělávacího centra pro výchovu automechaniků a pracovníků v dalších autoopravárenských oborech, nyní vznikají ve Střední odborné škole a Středním odborném učilišti Vocelova v Hradci Králové. Proměna jedné z budov této střední školy v odborné, moderně vybavené výukové středisko již začala. „Odborná výuka naší školy bude díky rekonstrukci umístěna na jednom místě,“ konstatoval ředitel automobilové střední školy Vladislav Košťál. Tomáš Fridrich

PERSONA ● Novým produktovým manažerem ePoptávka je Otto Kočí (36). Ten je zodpovědný za chod českého i slovenského týmu, přičemž bude mít na starosti také on-line marketing. Náplní jeho práce bude rovněž tvorba nových produktů a rozvoj stávajících. Kočí má s  internetovým marketingem bohaté zkušenosti. Pracoval např. pro Seznam.cz, kde budoval síť obchodních zástupců či pro společnost Ataxo, kde řídil rok polskou pobočku. Otto Kočí absolvoval sociologii na Karlově univerzitě, je ženatý a má syna. Mezi jeho zájmy patří tenis, společenský tanec a pochopitelně internet. ● Microsoft jmenoval Jane Gilson do role obchodní a marketingové ředitelky německé pobočky, kde nahradí Ralpha Hauptera. Po třech a půl letech tak opouští pozici generální ředitelky v České republice. Gilson bude zodpovědná za marketing a řízení obchodních skupin. Gilson začínala v centrále Microsoftu v Redmondu na pozici ředitele divize Windows Embedded, kde působila v  letech 2002-2007. Poté odešla do Prahy na pozici obchodní a marketingové ředitelky, následně se stala generální ředitelkou. V  roce 2010 získala titul Lady Professional. Jane Gilson vystudovala bakalářský program na University of Wisconsin a na Northwestern University získala titul Master of Science. ● Od srpna 2010 se stává Igor Tomeš ředitelem divize IT infrastruktury DNS. Přichází ze společnosti T-Systems, kde působil ve významných manažerských pozicích a řídil rozsáhlé projekty pro nejdůležitější zákazníky. Pavlína Müllerová, která vedla divizi v  období posledních dvou let, požádala ze zdravotních důvodů o uvolnění z funkce. ● Na pozici Key Account Manager ve společnosti Alcatel-Lucent byl dosazen Zdeněk Katina. Nový člen managementu převezme odpovědnost za prodej a tvoření vztahů se společností Telefonica O2 Czech Republic a Telefonica O2 Slovakia. Katina disponuje četnými zkušenostmi z  oblasti telekomunikačních technologií i služeb. Profesní kariéru začal ve společnosti Nokia na pozici technického specialisty systému Intelligent Network. Ve volném čase se Katina věnuje golfu, lyžování či sjíždění řek. ● Petra Hajná byla jmenována do funkce Green Business Manager pro komerční projekty společnosti Skanska v České republice a Polsku. Jejím úkolem bude podpora ekologických aktivit společnosti Skanska. Hajná má velké zkušenosti ze své dřívější práce v  oblasti udržitelného rozvoje na korporátní úrovni společnosti Skanska. Dosud zodpovídala za podporu zeleného byznysu a interní vzdělávání středoevropských podniků skupiny Skanska. Hajná je absolventkou Fakulty stavební VUT v Brně a Zemědělské fakulty Jihočeské univerzity v  Českých Budějovicích. Během studia strávila 9  měsíců pracovně v USA. Mezi její záliby patří cestování a sport.

JIHOMORAVSKÝ KRAJ

KN | červenec 2010 |

ČD chtějí na jižní Moravě investovat 1,8 miliardy Vedení Jihomoravského kraje se otřáslo v základech. Občanská demokratická strana vystoupila z koalice a lidovci, kteří budou pravděpodobně novým koaličním partnerem ČSSD, si kladou podmínky. Mimo jiné i to, že kraje vyhlásí výběrové řízení na provozovatele regionální železniční dopravy.

TÉMA Podle bývalého krajského hejtmana a šéfa místní KDU-ČSL Stanislava Juránka potrvá příprava zadání a organizace výběrového řízení asi dva roky a lidovci záležitost nechtějí odkládat. „Může se začít ještě v tomto volebním období,“ prohlásil Juránek. A hejtman kraje na požadavky lidovců slyší. U regionální železniční dopravy ještě v  tomto volebním období připraví krajská koalice výběrové řízení, které bude otevřené všem zájemcům. „To samozřejmě s dodržením smlouvy, kterou máme s Českými drahami. Soukromý dopravce by tak na jižní Moravu mohl vstoupit po roce 2015,“ uvedl hejtman. To bude příležitost pro žluté vlaky Radima Jančury. Jeho firma RegioJet, která se zatím marně snaží proniknout ve větším měřítku na regionální železniční tratě, vede s  Jihomoravským krajem studenou válku právě kvůli tomu, že kraj přisoudil provoz na svých tratích Českým drahám bez vyhlášení výběrového řízení. Jančura argumentuje tím, že jeho firma by byla levnější pro kraj i občany a poskytovala

by kvalitnější služby. Nyní je však prakticky jisté, že šanci dostanou žluté vlaky nejdříve v roce 2015. NA VLAKY PŮJDOU MILIARDY Bude se vozový park v kraji modernizovat? Dlouhodobě ano, ale v následujících několika letech jen těžko. Aktuální investiční rámec Českých drah v  rekordní výši 16  miliard totiž ani v  následujících letech s úplně novými vozidly na jižní Moravě nepočítá. Jedinou výjimkou je 11 nízkopodlažních vlaků, které sice budou zajíždět na jižní Moravu, ale jejich primární tratě jsou v krajích Olomouckém a Moravskoslezském. Desetiletá smlouva Českých drah s  krajem předpokládá celkové investice do vozidel v  Jihomoravském kraji ve výši 1,8 miliardy korun. Zatím ale není přesně určeno, jak budou finance využity. Podle hejtmana Haška je obnova vozového parku prioritou i pro Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje, jehož základem je právě železnice. „Proto obsahuje smlouva s Českými drahami řadu ustanovení, která směřují ke zkvalitnění železniční dopravy v regionu a jednoznačně preferuje obnovu vozidlového parku. Tady mají České dráhy dluh vůči Jihomoravskému kraji, protože srov-

V květnu bylo dokončeno odstavné nádraží v Horních Heršpicích. Osud celého projektu modernizace brněnského nádraží je zatím nejistý. zdroj: www.zelpage.cz natelné aglomerace, jako je pražská nebo ostravská, disponují již delší dobu novými vozovými jednotkami, zatímco v našem regionu jsou srovnatelné výkony realizovány soupravami ze sedmdesátých let.“ IDS JIŽ NA CELÉ JIŽNÍ MORAVĚ Integrovaný dopravní systém funguje už na celé jižní Moravě. Od července se systém rozšířil i na Znojemsko, kde zatím chyběl. Železniční doprava plní v  IDS primární funkci. Všechny tratě vycházející z krajské metropole se postupně staly dopravními páte-

řemi, na které plynule navázaly linkové autobusy. Do budoucna chce krajská společnost KORDIS, která chod IDS zajišťuje, investovat hlavně do železniční infrastruktury. „Ta hraje samozřejmě svou nezastupitelnou roli. Očekáváme postupné vylepšování stavu tratí a také výstavbu některých nových zastávek včetně odpovídajících nástupních ploch. Některé drobnější úpravy na infrastruktuře by nám pomohly i k lepšímu linkování spojů,“ řekl ředitel společnosti KORDis Jaromír Holec. V  kraji ovšem realizuje své projekty i Správa železniční dopravní cesty. Tím největším je odstav-

né nádraží v Brně. První část první etapy výstavby tohoto odstavného nádraží s myčkou za více než 3 miliardy korun byla dokončena na konci května. Celý projekt modernizace brněnského železničního uzlu má rozpočet 20 miliard korun a jeho cílem je zvýšit rychlost vlaků projíždějících Brnem a vytvořit místo pro rychlejší rozvoj v centru Brna. Výstavba měla původně začít v roce 2006 a skončit v roce 2015. Zatím se ale od roku 2007 staví pouze odstavné nádraží, které s problematickým projektem odsunu hlavního nádraží z centra Brna přímo nesouvisí.  Filip Appl

17

STRUČNĚ A JASNĚ ● Známá a architektonicky velmi cenná Vila Stiassni v Brně – Pisárkách bude sídlem Centra obnovy památek architektury 20. století. Na projekt získal Národní památkový ústav dotaci z EU a ze státního rozpočtu ve výši necelých 180 milionů korun. „Chci poděkovat našim daňovým poplatníkům, z jejichž daní máme možnost prostřednictvím Bruselu část peněz získat na tyto projekty,“ prohlásil hejtman kraje Michal Hašek. ● V  Bruselu se konala Czech Wine Party. Tedy neformální setkání diplomatů a vysoce postavených představitelů evropských institucí. Během večerního setkání byla hostům prezentována moravská vína, která získala medailová umístění v domácích a mezinárodních vinařských soutěžích, a také vinařská turistika a cykloturistika. Z Jihomoravského kraje se akce zúčastnili také zastupitelé Irena Kočí, Anna Matějková a Jiří Šimeček. ● Byl otevřen nový most přes řeku Svratku. Stavbu umožnila dotace z Regionálního operačního programu Jihovýchod. Most stál více než 62 miliony korun. Předpokládaná dotace činí 57 milionů. Na financování souvisejících nákladů se podílí nejen Jihomoravský kraj, ale i obec Předklášteří a Svazek vodovodů a kanalizací Tišnovsko. 

MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ

Kraj má nejzatíženější trať v republice Na území Moravskolsezského kraje se investuje nebo se bude investovat do celostátních i regionálních drah, přičemž investory jsou Správa železniční dopravní cesty a Moravskoslezský kraj. „Pro další rozvoj drážní dopravy v Moravskoslezském kraji lze za zásadní považovat elektrifikaci a zdvojkolejnění trati 323 v úseku Ostrava-Kunčice – Frýdek-Místek a následně elektrifikaci v úseku Frýdek-Místek – Valašské Meziříčí. Kraj vidí za potřebné posílení investic do této trati,“ uvedla tisková mluvčí kraje, Šárka Vlčková.

TÉMA Zmiňovaná trať je v  úseku Ostrava-Kunčice – Frýdek-Místek v současnosti nejzatíženější jednokolejnou tratí v České republice, denně se zde přepraví až deset tisíc cestujících 31 párem osobních a dvěma spěšnými vlaky. Trať také využívá část dopravní obsluhy automobilky v Nošovicích. Ze současně probíhajících staveb na železniční infrastruktuře kraj uvádí především dvě probíhají významné stavby na celostátních drahách, jejichž investorem je Správa železniční dopravní cesty. První je optimalizace trati na státní hranici se Slovenskou republikou Mosty u Jablunkova – Bystřice nad Olší. Celkové náklady tady dosáhnou kolem 6,63 miliardy  korun, v rámci stavby je také komplexně rekonstruován a modernizován úsek trati v délce více jak 19 km. Stavba v úseku obce Hrádek v maximální míře

akceptuje i související stavbu Ředitelství silnic a dálnic ČR - přeložku silnice I/11. Další významnou stavbou je optimalizace trati Bystřice nad Olší – Český Těšín. „Tady celkové náklady vystoupají 3,74 miliardy korun, předpokládané ukončení stavby v  březnu 2012. Součástí bude i vybudování zastávky Třinec – centrum,“ uvedla Vlčková

mezi Sedlnicí a letištěm. Investorem je Moravskoslezský kraj, plánované ukončení stavby je v roce 2012. Moravskoslezský kraj společně s  ministerstvem dopravy, statutárním městem Ostrava a Českými drahami podepsal dne 13. června 2001 Memorandum o spolupráci při řešení dopravní obslužnosti a rozvoji železniční infrastruktury v  Moravskoslezském kraji. Prvními cíli byly modernizace a elektrizace úseku trati Ostrava Kunčice – Ostrava hlavní nádraží a trati Os-

trava Svinov – Opava východ. První dodatek podepsala, kromě výše uvedených, v roce 2006 také Správa železniční dopravní cesty. Tímto dodatkem byly stanoveny další cíle s  pracovním termínem jejich dosažení do roku 2010. Půjde o urychlení přípravné práce na Moravskoslezské části III. tranzitního železničního koridoru s cílem nalézt alternativní financování a zajistit její postupnou optimalizaci a dále postupná modernizace a elektrizace úseku trati Ostrava Kunčice – Frýdek-Mís-

STRUČNĚ A JASNĚ

tek – Český Těšín. Z dalších cílů to je funkční kolejové napojení mezinárodního letiště Ostrava v  Mošnově na II. železniční koridor a regionální dopravní systém nebo nasazení nových železničních jednotek do systému regionální dopravy Moravskoslezského kraje. Zároveň byla v rámci Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Moravskoslezsko vyhlášena výzva na pořízení železničních drážních vozidel pro osobní dopravu. Michal Tillgen

PŘIVEDOU KOLEJE AŽ K LETIŠTI Prioritou Moravskoslezského kraje v  regionální drážní infrastruktuře je v souladu s koncepcí rozvoje dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje napojení strategické průmyslové zóny Mošnov včetně Letiště Leoše Janáčka Ostrava na síť celostátních drah. Jedná se v  tomto případě o stavby na trati Studénka –Sedlnice a kolejové napojení Letiště Leoše Janáčka. Novostavba této regionální dráhy navazuje na první zmiňovanou stavbu Studénka – Sedlnice. Jedná se o úsek nové tratě v  délce tří kilometrů

Napojení na síť celostátních drah se dočká i Letiště Leoše Janáčka.

zdroj: Picasaweb

● Zelenou dostal projekt s  názvem „S kvalitou do praxe“. V  rámci projektu, který realizuje Diecézní charita ostravskoopavská a kraj, budou vytvořeny vzdělávací programy se zaměřením na vzdělávání tzv. kvalitářů, kteří podpoří zavádění i praktické naplňování standardů kvality v zařízeních sociálních služeb. Projekt bude stát 3,2 milionu korun a dotuje ho Evropská unie. ● Byl zahájen zkušební provoz nově vybudovaného Integrovaného bezpečnostního centra Moravskoslezského kraje v  Ostravě - Fifejdách. Centrum bude integrovaným střediskem všech tísňových volání z  území kraje a bude vytvářet jedno operační středisko pro všechny složky integrovaného záchranného systému. „Jde o projekt, který významně zvýší kvalitu služeb integrovaného záchranného systému,“  řekl hejtman kraje Jaroslav Palas. ● Uskutečnilo se úvodní jednání k přípravě Paktu zaměstnanosti. Jde o klíčový projekt Strategie rozvoje Moravskoslezského kraje. Cílem je zlepšování podmínek pro zaměstnanost, a to především na základě spolupráce důležitých aktérů, kteří mají na zaměstnanost vliv. „Uvědomujeme si, že v kraji existuje množství projektů na podporu zaměstnanosti, ale s nízkou mírou koordinace a bez společné strategie,“ vysvětlil náměstek Marian Lebiedzik.

18

KN |červenec 2010 |

PUBLICITA

Komise zatím schválila tři velké železniční projekty Operační program Doprava je z hlediska finančních alokací nejobjemnější operační program České republiky. OP Doprava je financován z ERDF a FS. Finanční prostředky programu jsou určeny na zvýšení kvality všech typů dopravy (silniční, železniční a vnitrozemské vodní dopravy, multimodální nákladní přepravy) a dopravní infrastruktury, které povede ke zlepšení dostupnosti dopravy. Podmínkou podpory předložených projektů jsou minimální negativní dopady na životní prostředí. Podpora OP Doprava se soustředí také na pražské metro - intervence OP Doprava jsou tedy zaměřeny na celé území ČR. Řídícím orgánem OP Doprava je Ministerstvo dopravy České republiky, funkci Zprostředkujícího subjektu vykonává Státní fond dopravní infrastruktury. Více informací lze nalézt na internetových stránkách www.opd.cz. Realizace OP Doprava Od počátku realizace Operačního programu Doprava byly k 3. červnu 2010 podány 194 žádosti v celkové hodnotě cca 194 miliard korun. Z podaných žádostí jich bylo schváleno 111 v souhrnné výši cca 147,5 miliardy korun. Proplaceno bylo cca 69,6 miliardy korun, což představuje 40 % z alokace na období 2007-2013. Certifikované výdaje dosahují 7,6 % z alokace na operační program na celé programové období.

notě cca 801 milionu korun. Objem finančních prostředků v projektech s vydaným Rozhodnutím/podepsanou Smlouvou celkově dosahuje cca 147,5 miliardy korun, což představuje 84 % z alokace na operační program na období 2007-2013. Proplacené prostředky příjemcům Proplacené prostředky příjemcům od počátku Podané žádosti programového období k 3. červnu 2010 dosaV meziměsíčním srovnání bylo nově podáno šest hují cca 69,6 miliardy korun, to představuje cca žádostí v hodnotě 61,5 milionu korun. Celko- 40 % z celkové alokace programu. V průběhu vý objem finančních prostředků, které jsou po- května 2010 byla žadatelům proplacena další cca žadovány v podaných žádostech, přesahuje o 1 miliarda korun. Vzhledem k časové a finanční 11 % alokaci operačního programu Doprava na náročnosti většiny realizovaných projektů v OP celé programové období 2007-2013. Všechny po- Doprava je čerpání finančních prostředků urychdané žádosti v květnu 2010 byly předloženy v ob- lováno na základě předkládání průběžných žálasti podpory 1.2. Finanční požadavek se tím zvý- dostí o platby, jejichž podkladem jsou fakturace šil na 61 % alokace této oblasti podpory na celé provedených prací v měsíčních intervalech. programové období, tj. cca 2,1 miliardy korun. Objem finančních prostředků ve stavu finančProjekty s vydaným Rozhodnutím / pode- ně ukončené projekty se v měsíčním srovnání psanou Smlouvou MĚSÍČNÍ MONITOROVACÍ ZPRÁVA nezměnil a tvoří 2010 cca 1,8 miliardy korun, tj. cca – KVĚTEN Během května 2010 byla vydána dvě Rozhodnutí 2,6 % prostředků je proplaceno na základě před/ podepsána Smlouva o poskytnutí dotace v hod- ložení závěrečné žádosti o platbu.

Projekty silniční dopravní infrastruktury podporované z prostředků Evropské unie

Certifikované výdaje předložené Evropské komisi Za sledované období (květen 2010) není zaznamenána změna ve výši prostředků předložených k certifikaci ani v objemu certifikovaných výdajů předložených Evropské komisi, které v obou případech dosahují hodnoty cca 13,3 miliardy korun. Velké projekty V OP Doprava bylo předloženo 35 velkých projektů. Evropská komise schválila prozatím tři velké projekty, jedná se o železniční projekty „Modernizace trati Veselí nad Lužnicí – Tábor, 1. část, úsek Doubí u Tábora – Tábor“ (3,9 miliardy korun - příspěvek EU a národní zdroje), dále „Optimalizace trati Benešov u Prahy – Strančice“ (podpora z Fondu soudržnosti ve výši téměř 3 miliard korun) a „Elektrizace trati včetně PEÚ Letohrad – Lichkov st. hr., 1.stavba Letohrad (mimo) – Lichkov st. hr.“ (s finančním příspěvkem z Fondu soudržnosti ve výši 1,3 miliardy korun).

Údaje7o -projektech OperačníhoOperačního programu Doprava (EU aDoprava národní zdroje) Tab. Údaje o projektech programu (EU a národní zdroje) Prioritní osa / Oblast podpory

Podané žádosti

Žádosti vyřazené z administrace

Žádosti ve schvalovacím procesu

Projekty s vydaným Rozhodnutím / podepsanou Smlouvou

počet mil. Kč počet mil. Kč počet mil. Kč počet mil. Kč a b c d e f g h od počátku období od počátku období aktuální stav od počátku období 20 49 150,7 0 0,0 3 8 500,9 17 40 549,2 1.1 16 2 091,9 0 0,0 14 1 022,8 2 1 069,1 1.2 36 51 242,5 0 0,0 17 9 523,7 19 41 618,3 1 10 69 861,8 0 0,0 0 0,0 10 69 811,7 2.1 0 0,0 0 0,0 0 0,0 0 0,0 2.2 10 69 861,8 0 0,0 0 0,0 10 69 811,7 2 9 3 925,7 0 0,0 1 164,1 8 3 761,6 3.1 9 3 925,7 0 0,0 1 164,1 8 3 761,6 3 46 44 134,7 5 10 573,2 1 6 651,7 40 26 909,8 4.1 46 44 134,7 5 10 573,2 1 6 651,7 40 26 909,8 4 1 18 717,0 0 0,0 1 18 717,0 0 0,0 5.1 2 1 236,1 0 0,0 1 580,4 1 655,7 5.2 3 19 953,1 0 0,0 2 19 297,3 1 655,7 5 16 502,8 13 471,7 0 0,0 3 31,1 6.1 14 3 685,5 1 190,0 0 0,0 13 3 495,6 6.2 48 76,5 7 20,4 36 48,0 5 8,1 6.3 78 4 264,9 21 682,0 36 48,0 21 3 534,8 6 12 668,6 0 0,0 0 0,0 12 1 184,0 7.1 12 668,6 0 0,0 0 0,0 12 1 184,0 7 124 48 399,6 26 11 255,3 37 6 699,7 61 30 444,5 ERDF 70 145 651,8 0 MĚSÍČNÍ MONITOROVACÍ 0,0 20 – KVĚTEN 2010 28 985,2 50 117 031,3 FS ZPRÁVA 194 194 051,4 26 11 255,3 57 35 684,9 111 147 475,9 OP D Poznámka: V OP Doprava nejsou evidovány žádné nedokončené projekty. V OP D nejsou evidovány žádné nedokončené projekty. Údaje8MSC2007 o -stavu čerpání finančních programu Doprava (EU a národní zdroje) Tab. Údaje stavu čerpáníprostředků finančníchOperačního prostředků Operačního programu Doprava (EU a národní zdroje) Zdroj: - o3.6.2010 Celková alokace Projekty s vydaným Prioritní osa / Oblast Proplacené prostředky Prostředky předložené Podané žádosti podpory Rozhodnutím / podepsanou podpory příjemcům k certifikaci 2007-2013 Smlouvou

Finančně ukončené projekty počet mil. Kč i j od počátku období 2 184,5 1 682,1 3 866,6 0 0,0 0 0,0 0 0,0 2 128,1 2 128,1 5 761,4 5 761,4 0 0,0 0 0,0 0 0,0 0 0,0 2 65,4 0 0,0 2 65,4 0 0,0 0 0,0 7 826,8 5 994,7 12 1 821,5

Plzeňsk Jihočesk Královehrad Kraj Vys Olomouc Jihomorav zdroj: MSC2007 - 3. 6. 2010

Certifikované výdaje předložené EK

stav k 01

v mil. Kč v mil. Kč % v mil. Kč % v mil. Kč % v mil. Kč % v mil. Kč % a b b/a c c/a e e/a f f/a g g/a 63 153,7 49 150,7 77,8 40 549,2 64,2 22 592,6 35,8 4 153,7 6,6 4 153,7 6,6 1.1 3 411,6 2 091,9 61,3 1 069,1 31,3 878,9 25,8 739,2 21,7 739,2 21,7 1.2 16 62,5 66 565,2 51 242,5 77,0 41 618,3 23 471,5 35,3 4 892,9 7,4 4 892,9 7,4 1 46 272,2 69 861,8 151,0 69 811,7 150,9 24 774,0 53,5 196,7 0,4 196,7 0,4 2.1 2 681,8 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 2.2 48 954,0 69 861,8 142,7 69 811,7 142,6 24 774,0 50,6 196,7 0,4 196,7 0,4 2 11 927,7 3 925,7 32,9 3 761,6 31,5 3 103,4 26,0 638,2 5,4 638,2 5,4 3.1 11 927,7 3 925,7 32,9 3 761,6 31,5 3 103,4 26,0 638,2 5,4 638,2 5,4 3 31 810,5 44 134,7 138,7 26 909,8 84,6 16 047,5 50,4 6 698,0 21,1 6 698,0 21,1 4.1 31 810,5 44 134,7 138,7 26 909,8 84,6 16 047,5 50,4 6 698,0 21,1 6 698,0 21,1 4 9 009,9 18 717,0 207,7 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 5.1 1 001,1 1 236,1 123,5 655,7 65,5 196,7 19,6 0,0 0,0 0,0 0,0 5.2 10 011,0 19 953,1 199,3 655,7 6,6 196,7 2,0 0,0 0,0 0,0 0,0 5 412,9 502,8 121,8 31,1 7,5 31,1 7,5 0,0 0,0 0,0 0,0 6.1 2 802,2 3 685,5 131,5 3 495,6 124,7 1 784,7 63,7 812,9 29,0 812,9 29,0 6.2 408,8 76,5 18,7 8,1 2,0 0,3 0,1 0,0 0,0 0,0 0,0 6.3 3 623,9 4 264,9 117,7 3 534,8 97,5 1 816,1 50,1 812,9 22,4 812,9 22,4 6 2 099,2 668,6 31,8 1 184,0 56,4 164,6 7,8 28,9 1,4 28,9 1,4 7.1 2 099,2 668,6 31,8 1 184,0 56,4 164,6 7,8 28,9 1,4 28,9 1,4 7 35 434,4 48 399,6 136,6 30 444,5 85,9 17 863,5 50,4 7 510,9 21,2 7 510,9 21,2 ERDF 139 557,2 145 651,8 104,4 117 031,3 83,9 51 710,2 37,1 5 756,7 4,1 5 756,7 4,1 FS 174 991,7 194 051,4 110,9 147 475,9 84,3 69 573,7 39,8 13 267,6 7,6 13 267,6 7,6 OP D Měnový kurz: 1 EUR = 25,780 CZK -kurz měsíční kurz převzatý„Prostředky z MSC2007, „Prostředky předložené k certifikaci“ a „Certifikované výdaje předložené EK“ jsou přepočteny v shodný době zaúčtování Měnový kurz: 1 EUR = 25,780 CZK - měsíční převzatý zMSC2007, předložené k certifikaci“ a „Certifikované výdaje předložené EK“ jsou přepočteny kurzem v době zaúčtování v IS Viola, tj.kurzem kurz není s aktuv IS Viola, tj. kurz není shodný s aktuálním měsíčním kurzem. álním měsíčním kurzem. zdroj: MSC2007 - 3. 6. 2010 Zdroj: MSC2007 - 3.6.2010

PUBLICISTIKA

KN | červenec 2010 |

19

Rejdaři stále bojují se státem. Chtějí miliardy za ušlý zisk (pokračování ze strany 1)

Ten stále počítá s tím, že se mu podaří prosadit splavnění Labe z Přelouče do Pardubic. Dřívější pokusy však zastavilo ministerstvo životního prostředí kvůli ohrožení některých živočišných druhů. To už by však podle radního pro dopravu Jana Tichého nastat nemělo.

„Krajský úřad vydá nová stanoviska ohledně ohrožených a kriticky ohrožených živočišných druhů. Myslím, že obě budou kladná,“ uvedl radní Tichý. Splavnění Labe do Pardubic má stát přes dvě miliardy korun. Kvůli prodloužení vodní cesty o 24 ki-

lometry z Přelouče do Pardubic měl vzniknout více než tříkilometrový kanál, plavební komora s vraty a nová přemostění. Další peníze by stálo vybudování pardubického přístavu se skladovacími prostory a překladištěm. Zastánci splavnění tvrdí, že po vodě by bylo mož-

né výhodně vozit nadrozměrné náklady a sypké materiály. Stejný názor má i Jan Tichý, který navíc dodává ještě jednu výhodu: „Když pro nic jiného, tak to bude sloužit pro rekreaci.“ V  názorové opozici jsou a budou ekologické organizace, které tvrdí, že by tento projekt zásad-

ním způsobem poničil životní prostředí v okolí řeky. Zda se celý projekt dostane z mrtvého bodu, ukáží další měsíce, ve kterých by měl kraj rozhodnout, jakým způsobem bude projekt dál rozvíjet. Filip Appl

Hašek zůstává hejtmanem i předsedou asociace Rozhodnutí padlo. Nově zvolený poslanec Michal Hašek se přidá k Davidu Rathovi a Josefu Novotnému a ponechá si ke svému novému úřadu i křeslo hejtmana Jihomoravského kraje. Poslanecký plat bude hejtman podle vlastních slov posílat na charitu. Je ale možné oba posty efektivně zvládnout? Hašek to bude mít o to těžší, že je zároveň předsedou Asociace krajů ČR. V  jeho rozhodnutí ho už v  minulosti podpořili ostatní hejtmani. Podle nich může být kombinace mandátu poslance s hejtmanským postem spojovacím prvkem mezi celostátní a regionální politikou. A to samé si myslí i Hašek. Podle něj je nutné usilovně pracovat na nastavení kvalitní komunikace mezi

budoucí pravicovou vládou a kraji, které kromě Prahy ovládá ČSSD. „Vidím jako velmi výhodné nepřímo komunikovat s vládou,“ sdělil Hašek s tím, že ve sněmovně může jako poslanec předkládat návrhy zákonů týkající se krajů. „Jižní Morava potřebuje hejtmana se silným tahem na branku, který bude umět komu-

nikovat s centrální vládou, který bude umět přenášet regionální problémy a hledat jejich řešení i v Praze. Poslanec by neměl sedět jen v pražských palácích, ale živě se zajímat o problémy v regionu. Kdo jiný než hejtman zná perfektně aktuální problémy kraje,“ dodal Hašek. SITUACE SE OPAKUJE Hašek se tak vrací do situace po předloňských krajských volbách. Tehdy se stal hejtmanem a přitom stále zůstával jako poslanec. Nakonec se

ale poslaneckého mandátu vzdal, protože uznal, že zvládat obě práce naráz je dost náročné. Tentokrát ho tedy kvůli jeho pozici v  čele Asociace krajů čeká období ještě náročnější. A seznam jeho postů se může ještě zvětšit. Hašek se totiž chce ucházet o post předsedy ČSSD. Nový stranický lídr se bude volit na jaře příštího roku a případný úspěch Michala Haška by znamenal sice další karierní růst, ale také další pracovní zátěž. Filip Appl

Proplácení poplatků končí, vymáhání dluhů začíná Historie zdravotnických poplatků se dostává do další kapitoly. S novou vládní koalicí se rozpouští i poslední naděje na úplné zrušení poplatků. Naopak mluví se dokonce ještě o jejich navýšení. Po více než roce tak končí i proplácení poplatků za pacienty jednotlivými kraji. A krajské nemocnice teď řeší další problém. Jak od neukázněných pacientů získat zpět neuhrazené zdravotnické poplatky. Břemeno hrazení zdravotnických poplatků se po roce a půl vrací zpátky z krajů na pacienty. Už to samo o sobě přináší určité administrativní problémy. Velmi zajímavým faktem je ovšem to, že si krajské nemocnice pomalu vzpomínají, že jim někteří pacienti dluží peníze. A to ještě z období před zavedením proplácení krajů za pacienty. Situace je to paradoxní. Na dluhy totiž nezapomněly pouze nemocnice, ale po takové

době nejspíš i většina dlužníků. A o jaké druhy poplatků jde? Největší dlužné částky jsou na poplatcích za pobyt v nemocnici. Jejich placení se špatně kontroluje, protože se proplácejí až po ukončení hospitalizace. Pacient tak kolikrát při odchodu z nemocnice poplatky zapomene zaplatit nebo je neuhradí záměrně. Poplatky se začaly neplatit takřka okamžitě po jejich zavedení. Od ledna loňského roku měly ale nemoc-

nice jisté, že dostanou zaplaceno, a tak se předchozími dluhy příliš nezabývaly. Přitom ale nejde o žádné zanedbatelné částky. V  Karlovarském kraji nebo na Vysočině jde o finanční sumy překračující 1,5 milionu korun. A to jsou peníze, za které lze pořídit už velmi solidní přístroje. UPOMÍNKY A PAK SOUD A jak chtějí nemocnice problém řešit? Zřejmě jediným možným způsobem budou klasické upomínky a následné soudní vymáhání. To potvrzují i zástupci nemocnice v Karlových Varech. „Máme evidováno zhruba jeden a půl milionu dluhu za poplatky. Bylo rozhodnuto, že je budeme dál vymáhat,“ uvedl ředitel Kar-

lovarské krajské nemocnice Zdeněk Horák. Karlovarská nemocnice tak bude rozesílat tradiční upomínky. Tím chce nemocnice dát šanci těm, kteří dluh nezaplatili omylem nebo na něj zapomněli. Na zaplacení bude mít pacient 15 dní a pokud v této lhůtě nezaplatí, hrozí mu sankce a soud. Podle informací ČT jde zhruba o pět procent všech hospitalizovaných pacientů. V  Pardubickém kraji je dluh pacientů ještě vyšší. „Jen v Pardubické krajské nemocnici evidujeme dluh 650 000 korun. Snažíme se individuálně jednat, aby se dluh více nezvyšoval. Zatím jsme žádný spor neřešili soudní cestou,“ sdělila mluvčí nemocnice Alice Štrajtová Štefková. Celkový dluh ve všech krajských nemoc-

nicích však dosahuje až tří milionů korun. POPLATKY STÁLY UŽ 660 MILIONŮ V  současnosti platí za pacienty už jen dva poslední kraje – Středočeský a Plzeňský. Všechny ostatní regiony už od proplácení ustoupily a jejich nemocnice tak začaly znovu řešit dlužné částky za neplacení poplatků. Kraje vydaly na hrazení poplatků úctyhodnou sumu. Od loňského února je tento volební slib stál 660 milionů korun. V  současnosti rozhoduje o poplatcích vznikající koalice. Zdravotnictví je zatím poslední neuzavřenou kapitolou. Pod-

le poslance za ODS Marka Šnajdra je věc zatím otevřená. „Mohu říci, že většina poplatků, tak jak je nastavená, bude pokračovat. Můj soukromý názor je, že bychom se neměli zabývat tím, co funguje, a poplatky fungují, a zaměřit se jinam,“ prohlásil Šnajdr. Možnost, že by se poplatky dokonce ještě navýšily, ostře kritizoval hejtman Středočeského kraje Davith Rath. Podle něj je to projev arogance moci.  „Zvýšení poplatků je velmi necitlivé vůči nemocným lidem. TOP 09 tím jen demonstruje aroganci bohatých vůči těm chudším,“ prohlásil Rath. Jeho kraj zatím u proplácení poplatků zůstává. Ve hře je podle Ratha podobný model, jako mají v Plzeňském kraji. Filip Appl

Malá slavnost v Rehabilitačním ústavu v Brandýse nad Orlicí Památkově chráněný objekt z konce 19. století v Brandýse nad Orlicí, ve kterém sídlí Rehabilitační ústav, prodělal v loňském roce rekonstrukci a modernizaci obou křídel. V květnu letošního roku byla dokončena další rozsáhlá rekonstrukce. Tato etapa v sobě zahrnovala provedení nové technologie kotelny, topení, vodovodu, elektroinstalace a vybudování osmi nových cvičeben s perfektním vybavením. To vše pro zlepšení standardu ubytování, zvýšení lůžkové kapacity a zkvalitnění prostředí nejen pro pacienty, ale i pro zaměstnance. Konečná cena díla je 26 milionů korun, přičemž se něco málo přes milion ušetřilo. „Z finančního hlediska to pro nás není vůbec jednoduché, začali jsme už čerpat úvěr a většina finančních prostředků na rekonstrukci je plánována z vlastních zdrojů,“ říká ředitelka ústavu, primářka Michaela Tomanová, pod jejíž taktovkou vše probíhá. „Když jsem před více než deseti lety vyhrála výběrové řízení a do budovy jsem vstoupila, padla na mě spíš depresivní nálada. Všude prošlapané linoleum, všechno socialisticky omšelé. Věděla jsem, že budu muset pracovat nejen na odbornosti medicínské, ale že se musí dát dohromady celý objekt,“ dodává paní ředitelka. Dalšími dotazy se jen ujišťuji v tom, že tato půvabná dáma nejenže řídila celou přestavbu, ale zastoupila i interiérového architekta, vymyslela a realizovala rela-

xační zóny, ve kterých nechybí akvárium, želvy, ani papoušci. Nezbývá než pogratulovat k odvedenému dílu. Michaela Tomanová má ale nejen obdivuhodné manažerské schopnosti, má také vysoké medicínské ambice. Na dotaz, jakou exkluzivitu z hlediska léčby pacientů má jejich rehabilitační ústav, jakoby zcela zapomněla na rekonstrukci objektu a zahrnula mě spoustou odborných medicínských termínů, které by vydaly na celé noviny. Když to převedu do laického slovníku, zcela zjednodušeně řeknu, že ruce paní ředitelky a primářky v jedné osobě dokážou zbavit pacienty bolestí, které pocházejí od páteře. Jarmila Kudláčková

Michaela Tomanová v relaxační zóně.

zdroj: redakce

Biomasa nahrazuje uhlí Firma ČKD Praha DIZ, která je členem skupiny ČKD GROUP, předala v Plzni do plného komerčního provozu kogenerační energetický blok na spalování biomasy. Investorem a zároveň zákazníkem je Plzeňská teplárenská, a.s. „Plzeňská teplárenská začala využívat biomasu k výrobě energie prvními nesmělými pokusy v roce 2002. V následujících letech ale využití biomasy téměř plynule stoupalo s uhlím: 2003 - 3 500 tun, 2004 - 29 000 tun, 2005 - 25 000 tun, 2006 - 31 000 tun, 2007 - 60 000 tun, 2008 - 90 000 tun, 2009- 130 000 tun. V roce 2009 se tak podařilo nahradit biomasou 100 000 tun uhlí, což umožnilo ekologicky vyrobit 24 % z námi vyprodukované elektrické energie. Plzeňská teplárenská tak vypustila do ovzduší o 100 000 tun CO2

méně než při plném využití fosilních paliv. Daří se tak plnit především cíle Plzeňské teplárenské v ochraně životního prostředí,“ říká o dosavadním využívání biomasy v Plzeňské teplárenské manažerka komunikace Petra Siegerová. Doposud tak podle jejích slov probíhalo využívání biomasy tzv. spoluspalováním společně s uhlím. Nyní však začíná nová etapa, kdy je uveden do provozu zcela nový tzv. „Zelený energetický blok“, který bude využívat výhradně biomasu. Má se jed-

nat o 90 % dřevní štěpky + 10 % peletek ze zemědělské produkce. Kotel nového bloku má tepelný výkon 35 MW, turbína pak elektrický výkon 11,5 MW při tzv. kondenzačním provozu, což v přepočtu umožňuje zásobování 60 tisíc domácností elektřinou. Při kogenerační výrobě, což je společná výroba tepla a elektřiny, je výkon 15 MWT a 8 MWE a účinnost cca 65 %. „Na výrobě elektřiny z biomasy se za čtyři měsíce roku 2010 už projevil zkušební provoz nového zařízení, když bylo 46 000 tun uhlí nahrazeno 55 tisíci tunami biomasy. Podíl ekologicky vyrobené elektřiny tak vzrostl na 33 %. Investiční náklady na nový Zelený energetický blok dosáhly částky 880 milionů korun.

Je třeba připomenout, že Česká republika se zavázala vůči EU, že v roce 2010 bude vyrábět 8 % energie z obnovitelných zdrojů – Plzeňská teplárenská svým podílem pomáhá tento slib splnit,“ uvádí Petra Siegerová. Nové zařízení je v rámci ČR zatím ojedinělé. Dosavadní instalovaný elektrický výkon podobných zařízení v ČR byl doposud 3,5 MW. Uvedením plzeňského zařízení do provozu se tak tento výkon téměř zpětinásobí. Výstavba zeleného bloku trvala 20 měsíců a generálním dodavatelem bylo již zmíněné ČKD, které tuto akci považuje za vynikající referenci a již připravuje dva další podobné projekty v zahraničí. Jana Bartošová

20

KN |červenec 2010 |

100380_Inzerce_priroda_Bulvar.indd 1 KRAJSKÉ NOVINY

INZERCE

Nezávislý měsíčník pro kraje, města a obce ČR Adresa centrální redakce: Evropské vydavatelství s.r.o., Průmyslový park, kancelářská budova P - 8, čp. 80. 533 53 Pardubice - Semtín Centrální telefon a fax: +420 466 611 139. Centrální GSM: +420 777 100 388. E-mail: [email protected]. Web: www.krajskenoviny.cz. Vydavatel: Jan Doležal (IČ: 69168741). Ředitelka vydavatelství a šéfredaktorka: Jarmila Kudláčková. Ředitel zpravodajství a komunikace: Miloš Spáčil. Redakce: Filip Appl, Michal Tillgen, Jana Bartošová, Miloš Kolesár, regionální zpravodajové. Produkce: Leona Šolcová. Jazykové korektury: Iva Málková. Layout: Mgr. Pavel Ševčík. Grafika: Tomáš Kocourek Komerční prezentace - příspěvky označené „(kp)“. Nezdrojované fotografie v tomto vydání Krajských novin jsou od agentury CzechTourism.

8.6.10 14:02 Inzerce: European Media House s.r.o., telefon a fax: +420 466 611 139. E-mail: [email protected]. IČ: 27482855. Tisk: VLTAVA-LABE-PRESS, a.s. Distribuce: ROZŠIŘUJÍ SPOLEČNOSTI PNS, a.s. Předplatné zajišťuje Mediaservis s.r.o., Zákaznické Centrum, Kounicova 2b, 659 51 Brno. Příjem objednávek: telefon: +420 541 233 232, fax: +420 541 616 160, e-mail: [email protected], příjem reklamací: 800 800 890. Cena výtisku: 15,- Kč vč. DPH Evidenční číslo: MK ČR E 13797, ISSN: 1213-9998. Ročník: 9. Číslo: 07. Vychází: 16. července 2010 Názory spolupracovníků nemusejí vždy vyjadřovat stanovisko listu. Nevyžádané materiály nevracíme. Za chyby novinového tisku neručíme.