Zpravodaj 2/2001
10.7.2001 10:35
Roãník 6
Stránka 1
âíslo 2
âerven 2001
âeské energetické agentury a S t á t n í h o f o n d u Ï i v o t n í h o p r o s t fi e d í
âEA s nov˘m fieditelem Ing. Josef Bubeník (59) pÛsobí v energetice tfiicet let. Od 1. ãervna vystfiídal ve funkci ing. Jifiího Bartonû, kter˘ se zaãátkem ãervence stane v˘konn˘m fieditelem Asociace energetick˘ch manaÏerÛ. Ing. Josef Bubeník vystudoval Elektrotechnickou fakultu V·SE v Plzni, absolvoval postgraduální studium na Právnické fakultû UK v Praze, manaÏerské kursy v Anglii a v Nûmecku. NeÏ se stal fieditelem âEA, byl od dubna 1999 poradcem ministra Ïivotního prostfiedí Milo‰e KuÏvarta v otázkách t˘kajících se energetické legislativy, vyuÏívání alternativních zdrojÛ a podobnû. Od roku 1970 pracoval jako projektant v podniku BáÀské projekty Teplice a poté jako zku‰ební technik ve firmû ElektromontáÏní závody. Inspektora jaderné bezpeãnosti dûlal v âeské komisi pro atomovou energii od roku 1984 tfii roky. Zmûna reÏimu ho zastihla v ElektromontáÏních závodech Teplice. Tam pÛsobil do roku 1993 ve funkci technického námûstka fieditele. Pak po dva roky dohlíÏel na Nejvy‰‰ím kontrolním úfiadu, jako fieditel pro energetiku a prÛmysl na to, jak stát pouÏívá peníze pro investiãní v˘stavbu. Ve funkci vrchního fieditele pro energetiku na Ministerstvu prÛmyslu a obchodu byl od roku 1995 do roku 1999 a uÏ tehdy spadala âEA do jeho kompetencí. Potom ode‰el na Ministerstvo Ïivotního prostfiedí. Je Ïenat˘, má dva syny Davida a Michala, rád cestuje a chodí za kulturou. Dagmar JáÀová
âeská energetická agentura a její budoucnost âeská energetická agentura (âEA) je pfiíspûvkovou organizací Ministerstva prÛmyslu a obchodu. âEA je povûfiena v˘konem ãinností spojen˘ch s koordinací státní energetické politiky v oblasti energetick˘ch úspor, sniÏování negativních dopadÛ v˘roby a spotfieby energie na Ïivotní prostfiedí a podporou pfii vyuÏívání obnoviteln˘ch a druhotn˘ch zdrojÛ energie. Mezi základní aktivity âEA patfií prosazování ‰etrn˘ch energetick˘ch technologií k Ïivotnímu prostfiedí, jako je kombinovaná v˘roba tepla a elektfiiny a pfiípadnû i chladu tj. kogenerace a trigenerace. âEA se také podílí na v˘voji a v˘zkumu jak energeticky úsporn˘ch technologií, tak podporuje v˘voj a v˘zkum alternativních zdrojÛ energie. Z pohledu cílÛ se âEA snaÏí iniciovat aktivity fyzick˘ch a právnick˘ch osob, vedoucí k úsporám a následnû ke sniÏování energetické nároãnosti ãeské ekonomiky. Programov˘ smûr âEA by mûl jednoznaãnû vést k úsporám primárních energetick˘ch zdrojÛ ( surovin ) a k minimalizaci negativních ekologick˘ch dopadÛ, a to jak pfii jejich tûÏbû, tak pfii spalování. Nástroje, které se pro tyto úãely pouÏívají, jsou vyhla‰ovány vládou âR pod názvem „Státní program na podporu úspor energie a vyuÏití obnoviteln˘ch zdrojÛ energie“. Úãelnost tohoto Státního programu se kaÏd˘ rok vyhodnocuje a v˘sledky se pfiedkládají vládû âR. Státní program se rok od roku vyvíjí a zdokonaluje a patfií mezi základní nástroje vlády k ovlivÀování energetické politiky a k pfiístupu vyuÏívání energie, jak fyzick˘ch, tak právnick˘ch osob. Státní program obsahuje ãtyfii ãásti. âást A je programem Ministerstva prÛmyslu a obchodu, ãást B pfiedkládá Ministerstvo Ïivotního prostfiedí, ãást C formuluje Ministerstvo zemûdûlství a ãtvrtou ãást D Ministerstvo pro místní rozvoj. KaÏdá z uveden˘ch ãástí programu pokr˘vá charakteristické spektrum související s hospodáfiskou kompetentností ministerstva a zároveÀ vypl˘vá z energetické nároãnosti ãi pfiíspûvku k energetick˘m úsporám a vyuÏívání obnoviteln˘ch energetick˘ch zdrojÛ v oblasti své pÛsobnosti. Koordinaãní a metodickou roli mezi resorty v této oblasti by mûla z dÛvodu lep‰ího vyuÏívání finanãních prostfiedkÛ a provázanosti programÛ, dÛkladnûji provádût âEA. Z tohoto dÛvodu, bude do budoucna vhodné, aby vznikla jediná instituce, která bude podpory úsporn˘ch energetick˘ch programÛ a programy na vy‰‰í vyuÏívání alternativních zdrojÛ energie jednotliv˘ch ministerstev koordinovat a jednotlivé rezortní programy zapracovávat do Státního energetického programu, kter˘ musí b˘t v souladu se Státní energetickou politikou. Tento program by pak byl pfiedloÏen vládû
âR ke schválení, coÏ je lep‰í alternativou dne‰ního postupu. Je v‰ak nutné, aby schválen˘ Státní energetick˘ program byl realistick˘ a aby koordinátor (âEA), byl povûfien i kontrolou jeho naplÀování. âEA, jak jiÏ bylo uvedeno, chce zaujmout v rámci EU v˘znamné místo v oblasti prosazování úspor energie a racionální v˘roby tepla a elektfiiny, a to jak ve velk˘ch, tak v men‰í zdrojích energie. V‰ude tam, kde je to ekonomicky a technicky moÏné, bude âEA nadále iniciovat a podporovat vyuÏívání obnoviteln˘ch zdrojÛ energie (stejnû jako je tomu ve státech EU), které musí b˘t souãástí celého energetického hospodáfiství âR. âEA má tradiãnû dobré v˘sledky pfii zavádûní a prosazování energetick˘ch úsporn˘ch programÛ a obnoviteln˘ch zdrojÛ energie. To v‰ak, pro tak nároãn˘ program, jak ho ve sv˘ch smûrnicích zakotvila EU, nestaãí. âEA se je‰tû pfied vstupem do EU musí pfietransformovat na instituci, která bude z legislativní podstaty pevn˘m spolugarantem hospodárné energetické politiky ãeského státu s vazbou nejen na národní legislativu, ale i na legislativu EU. V˘sledkem celého procesu, by mûl b˘t pfiím˘ tah na branku, tj. mít nástroje pro osvûtu pfii podpofie úspor energie a vyuÏívání obnoviteln˘ch zdrojÛ energie. Specifick˘ pfiístup musí b˘t zvolen pro integraci obnoviteln˘ch zdrojÛ a druhotn˘ch zdrojÛ energie ve vazbû na velkou energetiku, ãímÏ se dosáhne maximální efektivnosti ve v˘robû energie, a to prostfiednictvím jednotného dispeãerského fiízení ãeského energetického hospodáfiství. Podobn˘ postup se musí zvolit mezi energetikou a stavebnictvím. DÛvodem je minimalizovat energetické ztráty u nové v˘stavby a vhodn˘m zpÛsobem sniÏovat energetické ztráty u star˘ch objektÛ. Budoucí orientace státních energetick˘ch programÛ a vlastní organizace âEA se musí postupnû integrovat do energetického systému Evropské unie.
Zpravodaj 2/2001
10.7.2001 10:35
Stránka 2
Roãník 6, âíslo 2, strana 2 pokraãování ãlánku z titulní strany
âeská energetická agentura...
Závûrem bych chtûl nám v‰em popfiát úspû‰né naplÀování shora citovanému pfiedsevzetí. Toto je ‰ance jak pro prÛmysl pfii v˘voji a v˘robû obnoviteln˘ch zdrojÛ, tak pro energetické podniky vstoupit do sféry nov˘ch energetick˘ch sluÏeb, pro sta-
Z P R AV O D A J
âerven 2 0 0 1
vební firmy ekonomicky a energeticky zhodnotit budovy a prÛmyslové haly, a pro nás obãany by mûlo b˘t motivací, Ïe za neodebranou energii nemusíme platit a to v‰echno dohromady prospívá k trvale udrÏitelnému rozvoji! Ing. Josef Bubeník fieditel âeské energetické agentury
âEA – nov˘ zástupce âeské republiky v síti organizací pro podporu a organizace energetick˘ch technologií OPET (network of organisations for the promotion of energy technologies) je síÈ organizací odpovûdn˘ch za roz‰ifiování a vyuÏívání nov˘ch energetick˘ch fie‰ení na trzích v rámci zemí Evropské Unie i v jin˘ch oblastech. Toho je dosahováno v˘mûnou informací t˘kajících se implementace a provádûní nov˘ch vylep‰en˘ch energetick˘ch technologií. To napomáhá spoleãnû s v˘zkumem a rozvojem demonstraãních aktivit k zaji‰tûní trvale udrÏitelného rozvoje za souãasného zaji‰tûní ekonomick˘ch zlep‰ení pro spotfiebitele energie a pfiímého zlep‰ení hospodáfiské konkurenceschopnosti. V kvûtnu 2000 podala âeská Energetická Agentura spoleãnû s Energy Centrem âeské Budûjovice do Bruselu pfiihlá‰ku do sítû OPET. Po nûkolikamûsíãním jednání a pfiípravách se OPET âeská Republika stal nov˘m ãlenem této mezinárodní sítû. Je uspofiádán jako konsorcium skládající se z âeské Energetické Agentury (âEA) a Energy Centre âeské Budûjovice (ECCB). Oba subjekty úzce spolupracují v rámci aktivit zamûfien˘ch na vyuÏívání, roz‰ifiování a propagaci obnoviteln˘ch zdrojÛ energie, racionální vyuÏití energie a ãisté energetické technologie jako napfiíklad kogenerace. âeská Energetická Agentura vystupuje v rámci konsorcia jako koordinátor a Energy Centre âeské Budûjovice jako hlavní smluvní partner. âinnost OPET Czech Republic je zamûfiena na realizaci nûkolika pracovních oblastí, jeÏ mají b˘t realizovány na mezinárodní a národní bázi. Tyto pracovní oblasti zahrnují hodnocení stávajícího trhu, pro-
pagace v˘zkumu a technologického rozvoje, provoz operaãního systému a databází, propagace implementace energeticky úsporn˘ch opatfiení a vyuÏití obnoviteln˘ch zdrojÛ energie, osvûtová ãinnost a dal‰í oblasti. Poãátkem dubna probûhlo v italském mûstû Sorrento pravidelné v˘roãní zasedání OPETu, na kterém se jiÏ zástupci OPET âeská Republika úãastnili jako jeho plnoprávní ãlenové. Bûhem jednání byla zhodnocena dosavadní aktivita a stanoveny perspektivy dal‰í ãinnosti. Zmínûny byly otázky managementu OPETu, problematika pravideln˘ch zpráv o ãinnosti jednotliv˘ch ãlánkÛ sítû a otázky moÏností financování projektÛ. Na soubûÏnû probíhajících semináfiích jednotliví ãlenové prezentovali úspû‰né projekty ze své dosavadní ãinnosti a byla diskutována moÏnost jejich implementace v podmínkách ostatních státÛ. Doufejme, Ïe tento projekt bude úspû‰n˘m krokem na na‰í cestû k zaãlenûní do evropsk˘ch struktur, a Ïe vedle energetick˘ch pfiínosÛ podpofií i neformální spolupráci na mezinárodní úrovni a posílí postavení âeské Republiky jako vyspûlého stfiedoevropského státu. Mgr. Kamila Rouãková
Co je âeská asociace pro obnovitelné zdroje? âeská asociace pro obnovitelné energie byla zaloÏena dne 29. bfiezna 1999. Její zaloÏení je spojeno s dvacetiletou ãinností jejich zakládajících ãlenÛ v oblasti v˘zkumu, v˘voje a v˘roby obnoviteln˘ch zdrojÛ energie na vysok˘ch ‰kolách, v˘zkumn˘ch ústavech a u v˘robních organizací. V roce 1999 se stala âeská asociace pro obnovitelné energie ãlenem Asociace inovaãního podnikání âeské republiky, coÏ v˘raznû zv˘‰ilo její prestiÏ v tuzemsku a pfiedev‰ím v zahraniãí. NáplÀ ãinnosti âeské asociace pro obnovitelné energie, o.p.s. (âAOE): - Koordinace ãinnosti jednotliv˘ch ãlenÛ pfii aplikaci obnoviteln˘ch energií do praxe, pfiedev‰ím pfii realizaci staveb a rekonstrukci stávajících objektÛ, podpora provázanosti ãinnosti ãlenÛ: architekt-projektant-investor-v˘robce zafiízení obnoviteln˘ch zdrojÛ energie -stavební firma-uÏivatel. - Zvy‰ování podílu obnovitelné energie ve stavební v˘robû, zejména se zamûfiením na udrÏiteln˘ rozvoj ve stavebnictví. - Podpora v˘zkumu, v˘voje a praktick˘ch aplikací v oboru obnovitelné energie. - Navazování a udrÏování kontaktÛ s partnery na mezinárodní úrovni, získávání a ‰ífiení informací ze zahraniãí mezi ãleny Asociace. - Osvûta a vzdûlávání vefiejnosti o v˘voji a moÏnostech aplikací technologií vyuÏívajících obnovitelné zdroje energie. - Marketingové a propagaãní sluÏby pro ãleny zamûfiené na propagaci jejich v˘robkÛ na tuzemském a zahraniãním trhu. âeská asociace pro obnovitelné energie, o.p.s. pofiádá v období od fiíjna do prosince cyklus pfiedná‰ek z pfiedmûtu "Obnovitelné zdroje energie" pfiedních ãesk˘ch odborníkÛ v oblasti obnoviteln˘ch energií a to vÏdy v pátek od 8:40 do 12:05 hodin na oddûlení ekologického inÏen˘rství, Ústavu procesního a ekologického inÏen˘rství, Fakulty strojního inÏen˘rství, Vysoké uãení technického v Bmû, Technická 2, 619 69 Brno. V pfiípadû va‰eho zájmu o úãast na celém cyklu pfiedná‰ek nebo na jednotliv˘ch pfiedná‰kách se informujte na sekretariátû âeské asociace pro obnovitelné energie, o.p.s., Udolní 53, 602 00 Bmo, tel: 05-41146251, fax: 05-41146147, e-mail: prosova@uete. fee.vutbr.cz Úãast na jednotliv˘ch pfiedná‰kách je zdarma. 1) Aplikace akumulátorÛ pfii akumulaci elektrické energie z obnovitel-
n˘ch zdrojÛ Doc. RNDr. Miroslav Cenek, CSc., Ústav elektrotechnologie., Fakulty elektrotechniky a informatiky, Vysoké uãení technické v Bmû. - Olovûné a nikl-kadmiové akumulátory • V˘znam akumulátorÛ pfii akumulaci elektrické energie z vûtrn˘ch elektráren, vodních elektráren a fotovoltaick˘ch ãlánkÛ • Trvalé a intervalové nabíjení akumulátorÛ. 2) Solární fototermální systémy Doc. Ing. Karel BroÏ, CSc., Ústav techniky prostfiedí, Fakulta strojní, âeské vysoké uãení technické v Praze. - Pfiehled a skladba fototermálních systémÛ • Solární kolektory • Konstrukce kolektorÛ, akumulace tepla • Potfiebná zafiízení, regulace a mûfiení, aplikace. 3) Solární fotovoltaické systémy Ing. Radim Bafiinka, SOLARTEC s.r.o. RoÏnov pod Radho‰tûm. - Konstrukce fotovoltaick˘ch solámích ãlánkÛ • Monokrystalické, polykrystalické a amorfI1Í fotovoltaické ãlánky • Antireflexní vrstvy, parametry ãlánkÛ a jejich mûfiení • Konstrukce fotovoltaick˘ch solárních panelÛ a jejich systémové fie‰ení. 4) Malé vodní elektrárny Ing. Libor ·amánek, âEZ a.s. vodní elektrárny. - MoÏnosti vyuÏití nízkopotenciální vodní energie v âR • Typy mal˘ch vodních elektráren • Vodní turbíny ãesk˘ch v˘robcÛ pro malé vodní elektrárny • Srovnání technologie se zahraniãím. 5) Vûtrné elektrárny Prof. Ing. Karol Filakovsk˘, CSc., Leteck˘ ústav, Fakulta strojního inÏen˘rství, Vysoké uãení technické v Brnû. - V˘voj vyuÏití energie vûtru do souãasnosti • Nezbytná podpora státu v této oblasti ve vyspûl˘ch zemích • Zhodnocení moÏností vyuÏití vûtrné energie. 5) Tepelná ãerpadla Ing. Karel Kodi‰, fieditel, GEOTERM s.r .o., Praha. - Princip a funkce zafiízení • Pfiehled systémÛ tepeln˘ch ãerpadel • Energetika provozu • MoÏnosti získávání tepla • Situace na na‰em trhu • Legislativa. Ekonomika. 6) VyuÏití biomasy pro energetické úãely v zemûdûlství Ing. Zdenûk
Zpravodaj 2/2001
10.7.2001 10:35
Stránka 3
Roãník 6, âíslo 2, strana 3 Pastorek, CSc., fieditel, V˘zkumn˘ ústav zemûdûlské techniky v Praze. - Základy techniky a technologick˘ch procesÛ vyuÏití biomasy • Stroje a zafiízení, navrhování strojních linek, praktické pfiíklady. 7) Fyzikální aspekty prvkÛ a systémÛ staveb s nízkou spotfiebou energie, experimentální ekologick˘ dÛm s nízkou spotfiebou energie RNDr. Vojtûch Orel, CSc., VUES a.s. Brno - Isolaãní materiály • Zásobníky energie a jejich vlastnosti • Rekuperaãní systémy • Podíl fiídícího systému na tepelné bilanci komplexního objektu • SniÏování spotfieby energie z klasick˘ch zdrojÛ • Projekt „Experimentálního ekologického domu VUES“, jeho vybavení netradiãními zdroji energie vãetnû fiídícího a monitorovacího systému. 8) Energetická utilizace komunálního odpadu Dr. Ing. Zdenûk Pospíchal,
Z P R AV O D A J
âerven 2 0 0 1
Ústav procesního a ekologického inÏen˘rství, Fakulta strojního inÏen˘rství, Vysoké uãení technické v Bmû. - Tfiídûní komunálního odpadu • MoÏnosti obyvatelstva • Dotfiíìovací linky • Surovinové a energetické vyuÏití dotfiídûn˘ch frakcí • Druhotné palivo z dotfiídûn˘ch frakcí • Ekonomika zpracování. 9) Ekonomika provozu obnoviteln˘ch zdrojÛ energie Ing. Jan Truxa, Eko WATT Komu a za jak˘ch podmínek se vyplatí instalovat obnovitelné zdroje energie? • Jak postupovat pfii ekonomickém v˘poãtu • Roãní hospodafiení • Zv˘hodnûní provozovatelÛ obnoviteln˘ch zdrojÛ energie. Doc. RNDr. Miroslav Cenek, CSc., pfiedseda správní rady, âeská asociace pro obnovitelné energie, o.p.s.
EKIS âEA se pfiedstavují SINDAT Engineering, s.r.o. – EKIS âEA Ukrajinská 10, 101 00 Praha 10 Provozovna: Nová 306, 530 09 Pardubice Tel.: 040/6415649, fax: 040/6415655, http://www.sindat-e.cz e-mail:
[email protected],
[email protected],
[email protected] Spoleãnost SINDAT Engineering, s.r.o. byla zaloÏena k 1. 1. 1996 slouãením inÏen˘rsk˘ch a projekãních kapacit do té doby fungujících v rámci jednotliv˘ch firem skupiny SINDAT Group. Zamûfiením firmy, jak uÏ z jejího názvu vypl˘vá, jsou inÏen˘rské a projektové ãinnosti ve v˘stavbû. Spoleãnost za dobu své existence spolupracovala a spolupracuje s fiadou v˘znamn˘ch investorÛ, zejména v oblasti prÛmyslov˘ch a energetick˘ch staveb. Bylo tomu napfiíklad pfii odsífiení elektráren Prunéfiov, Mûlník a Opatovice, v˘stavbû kogeneraãního zdroje tepla v Dûãínû, rekonstrukci Teplárny Tábor, v˘stavbû rafinerie rostlinn˘ch olejÛ MILO Olomouc, nového závodu na v˘robu deskov˘ch radiátorÛ KORADO âeská Tfiebová a dále pfii modernizaci v˘roby v KAROSE a.s. Vysoké M˘to. V souãasné dobû pak na odsífiení teplárny Vfiesová a v˘stavbû nového závodu PANASONIC firmy Matsushita v Pardubicích. V roce 1998 roz‰ífiila firma svoji ãinnost i do oblasti úspor tepelné energie. V prÛbûhu roku 1999 a 2000 byly vypracovány projekty hydraulického vyregulování otopn˘ch soustav obytn˘ch objektÛ v Humpolci a v Praze pro SDB Rozvoj
a SDB Pragostav. V souãasné dobû probíhá vyhodnocení dosaÏen˘ch pfiínosÛ tûchto projektÛ. V rámci prohlubování profesních znalostí v oboru energetiky absolvovali v roce 2000 tfii pracovníci firmy auditorské kursy pro obory budovy a obãanská vybavenost a prÛmysl. Tito pracovníci pak následnû získali osvûdãení k v˘konu ãinnosti energetického poradce v síti EKIS âEA v roce 2001. Vzhledem k tomu, Ïe v rámci firmy pracuje rovnûÏ Informaãní stfiedisko pro regeneraci panelov˘ch domÛ, nabízí se zajímavá moÏnost konzultovat a fie‰it komplexní problematiku star‰ího bytového fondu, jak z hlediska energetického, stavebnûtechnického, tak i otázek vyuÏití dostupn˘ch finanãních zdrojÛ. Sídlem EKIS âEA pfii firmû SINDAT Engineering, s.r.o. je její provozovna v ulici Nová 306, 530 09 Pardubice. Ing. Lubomír RoÏÀavsk˘, fieditel divize Engineering
Firma SRC International CS, s. r. o. – EKIS âEA Poãernická 96, 108 03 Praha 10 tel.: 02/67 02 18 42, fax: 02/67 02 16 68 nebo 67 02 15 20 e-mail:
[email protected],
[email protected] Firma SRC International CS, s.r.o. byla zaãlenûna do systému EKIS âEA sice aÏ poãátkem roku 2001, ale v oboru energetického poradenství není Ïádn˘m nováãkem. Byla zaloÏena v roce 1992 skupinou specialistÛ, ktefií pÛsobili fiadu let v energetickém v˘zkumu a poradenství a v energetické praxi a od té doby má na svém kontû fiadu konzultací, projektÛ a studií pro domácí i zahraniãní odbûratele. Jedním z hlavních dÛvodÛ zfiízení tohoto EKIS âEA je podpora Katalogu energeticky úsporn˘ch opatfiení. ProtoÏe na‰e firma pÛsobí jako EKIS velmi krátce, mÛÏeme její pÛsobnost ve vztahu k ãinnosti âeské energetické agentury pfiedstavit zatím jen v obecn˘ch bodech: • metodologické pfiístupy k mûfiení a zv˘‰ení energetické efektivnosti; • regionální rozvojové studie v oblasti energetického hospodáfiství a vlivÛ na Ïivotní prostfiedí; • anal˘za vztahÛ mezi energetikou a Ïivotním prostfiedím; • tvorba, zavádûní a provozování informaãních systémÛ a databází; • energetické audity a studie proveditelnosti energeticky úsporn˘ch projektÛ pro prÛmysl, sluÏby, vefiejné a obytné budovy; • pofiádání ‰kolení a semináfiÛ pro odborníky z oblasti energetiky, státní i místní správy. Hlavním produktem na‰eho EKISu je Katalog energeticky úsporn˘ch opatfiení, kter˘ byl zpracován konsorciem firem v rámci projektu Státního fondu Ïivotního prostfiedí "Katalog opatfiení pro sníÏení pfietrvávající vysoké energetické nároãnosti národního hospodáfiství âR". Jedná se o databázi celkem asi tisíce energeticky úsporn˘ch opatfiení ze sedmi sek-
torÛ národního hospodáfiství. KaÏdé opatfiení je popsáno základními technick˘mi, energetick˘mi, ekonomick˘mi a emisními ukazateli. Souãástí databáze je i pfiehled institucionálních nástrojÛ, které lze vyuÏít na podporu realizace energetick˘ch úspor. Katalog energeticky úsporn˘ch opatfiení byl prostfiednictvím âEA distribuován v‰em EKIS v âR. Kromû toho se pfiipravuje i verze, která bude v‰em zájemcÛm volnû pfiístupná na Internetu. Kromû otázek souvisejících s Katalogem energeticky úsporn˘ch opatfiení se na nበEKIS mÛÏete samozfiejmû obracet i s dal‰ími dotazy, a to z oblastí: I. Energeticky úsporná opatfiení ke zvy‰ování úãinnosti uÏití energie (zateplovací technologie, mûfiení a regulace v˘roby a dodávky tepla a teplé uÏitkové vody) II. Kombinovaná v˘roba tepelné a elektrické energie (prÛmyslová energetika, netradiãní zdroje) IV. Obnovitelné a druhotné zdroje energie V. Územní energetické plánování Ing. Jifií Spitz
Zpravodaj 2/2001
10.7.2001 10:35
Stránka 4
Roãník 6, âíslo 2, strana 4
Z P R AV O D A J
âerven 2 0 0 1
Ze Ïivota agentury Pfiehled cen paliv a energií v Rakousku a âR Na v˘stavû ENERGIESPARMESSE ve Welsu dne 2. 3. 2001 jsem nav‰tívil dodavatele jednotliv˘ch druhÛ energií pro koneãného spotfiebitele a zjistil jejich aktuální ceny. Tyto ceny jsou uvedené v tabulce: „Pfiehled cen paliv a energií v Rakousku …“. Po návratu do âR jsem zjistil pro stejné druhy paliv a energií ceny v âR. Tyto ceny jsou uvedené v tabulce: „Pfiehled cen paliv a energií v âR". ProtoÏe struktura tarifÛ elektfiiny v Rakousku je jiná neÏ v âR, vybral jsem na‰e tarify nejbliωí odpovídající. Ceny tepla vyrobené z jednotliv˘ch paliv a elektfiiny jsou vyneseny do srovnávacích grafÛ. V prvním grafu (graf ã.1) je porovnávána absolutní velikost ceny tepla. V druhém (graf ã. 2) je porovnán procentuelní pomûr, kde 100 % je cena tepla z propanu. Pro porovnání jsou ceny v rakousk˘ch ‰ilincích (ATS) pfiepoãteny na ãeské koruny (Kã) kurzem âNB ze dne 2. 3. 2001, tj. 2,521 Kã za ATS. Ze srovnávacích grafÛ je zfiejmé, Ïe v âR jsou ceny paliv a elektfiiny vesmûs niωí neÏ v Rakousku. V˘jimkou je extralehk˘ nízkosirn˘ topn˘ olej, kter˘ je v âR draωí neÏ v Rakousku. (V cenû âR odeãtena spotfiební daÀ, ale zapoãtena 22 % DPH pro neplátce DPH.) Elektfiinu pro tepelné ãerpadlo denní nepovaÏuji za reprezentativní, neboÈ v âR musí b˘t po dobu vysokého tarifu vypnuté. Cena v âR se cenû v Rakousku blíÏí je‰tû u propanu. Zvlá‰È zaráÏející je rozdíl cen u zemního plynu. I po stávajících zdraÏeních je rozdíl ceny tepla ze zemního plynu (ZP) v Rakousku 254 % ceny tepla ze ZP v âR. Pokud ceny tepla ze ZP v âR by se mûly pfiiblíÏit cenám tepla ze ZP v Rakousku tak, jak se stalo u extralehkého nízkosirného topného oleje ãi propanu, jeví se program masivní plo‰né plynofikace v âR ve zcela jiném svûtle. Ing. Josef Farták EGF s.r.o. – EKIS âEA
Graf ã. 1 Vysvûtlivky:
Graf ã. 1 Vysvûtlivky:
Rakousko âeská republika
Rakousko âeská republika
Zpravodaj 2/2001
10.7.2001 10:35
Stránka 5
Roãník 6, âíslo 2, strana 5
Z P R AV O D A J
âerven 2 0 0 1
Pfiehled cen paliv a energií v Rakousku zji‰tûn˘ch na v˘stavû ENERGIESPARMESSE ve Welsu dne 2. 3. 2001 Ve‰keré uvedené ceny jsou pro koneãného malospotfiebitele (vzorovû RD) vãetnû DPH, pfiíp. dopravy. Druh energie
Jednotka
âist˘ kapaln˘ propan Extralehk˘ nízkosirn˘ topn˘ olej Zemní plyn Dfievûné pelety Elektfiina – základní tarif Elektfiina pro TUV do 1500 kWh roãnû Elektfiina pro TUV pfies 1500 kWh roãnû Elektfiina pro TUV letní (od 1. 4. do 31. 10.) Elektfiina akum. (8 hod.) pro topení a TUV - zimní Elektfiina akum. (8 hod.) pro topení a TUV - letní Elektfiina pro tepelné ãerpadlo denní Elektfiina pro tepelné ãerpadlo noãní
Cena v ATS za jednotku
1 kg 1 litr 1 m3 1 kg 1 kWh 1 kWh 1 kWh 1 kWh 1 kWh 1 kWh 1 kWh 1 kWh
Kurz âNB
Cena v Kã za jednotku
Tepeln˘ obsah
Cena za GJ
Úãinnost
2,521 2,521 2,521 2,521 2,521 2,521 2,521 2,521 2,521 2,521 2,521 2,521
35,29 14,12 16,74 7,16 5,41 2,93 2,96 2,35 2,96 2,85 4,22 2,96
46,1 MJ/kg 42,6 MJ/kg 33,5 MJ/kg 18,0 MJ/kg 3,6 GJ/MWh 3,6 GJ/MWh 3,6 GJ/MWh 3,6 GJ/MWh 3,6 GJ/MWh 3,6 GJ/MWh 3,6 GJ/MWh 3,6 GJ/MWh
765,60 Kã 331,40 Kã 499,68 Kã 397,76 Kã 1 502,80 Kã 813,02 Kã 823,53 Kã 654,06 Kã 823,53 Kã 790,61 Kã 1 170,86 Kã 823,53 Kã
92% 88% 92% 85% 100% 100% 100% 98% 98% 98% 330% 330%
14,000 5,600 6,640 2,840 2,146 1,161 1,176 0,934 1,176 1,129 1,672 1,176
Cena vyrobeného tepla za GJ
Pomûr
832,17 Kã 376,59 Kã 543,14 Kã 467,95 Kã 1 502,8 Kã 813,02 Kã 823,53 Kã 667,41 Kã 840,33 Kã 806,75 Kã 354,81 Kã 249,55 Kã
100% 45% 65% 56% 181% 98% 99% 80% 101% 97% 43% 30%
Pfiehled cen paliv a energií v âeské republice Druh energie
Jednotka
Cena v Kã za jednotku
Tepeln˘ obsah
Cena za GJ
Úãinnost
Cena vyrobeného tepla za GJ
Pomûr
1 kg 1 litr 1 m3 1 kg 1 kWh 1 kWh 1 kWh 1 kWh 1 kWh 1 kWh 1 kWh 1 kWh
24,00 16,00 6,60 2,50 3,16 0,99 0,99 0,99 0,73 0,73 3,60 0,90
46,1 MJ/kg 42,6 MJ/kg 33,5 MJ/kg 18,0 MJ/kg 3,6 GJ/MWh 3,6 GJ/MWh 3,6 GJ/MWh 3,6 GJ/MWh 3,6 GJ/MWh 3,6 GJ/MWh 3,6 GJ/MWh 3,6 GJ/MWh
520,61 Kã 375,59 Kã 197,01 Kã 138,89 Kã 877,78 Kã 275,00 Kã 275,00 Kã 275,00 Kã 202,78 Kã 202,78 Kã 1 000,00 Kã 250,00 Kã
92% 88% 92% 85% 100% 100% 100% 98% 98% 98% 330% 330%
565,88 Kã 426,80 Kã 214,15 Kã 163,40 Kã 877,78 Kã 275,00 Kã 275,00 Kã 280,61 Kã 206,92 Kã 206,92 Kã 303,03 Kã 75,76 Kã
100% 75% 38% 29% 155% 49% 49% 50% 37% 37% 54% 13%
âist˘ kapaln˘ propan Extralehk˘ nízkosirn˘ topn˘ olej Zemní plyn Dfievûné pelety Elektfiina – základní tarif Elektfiina pro TUV do 1500 kWh roãnû Elektfiina pro TUV pfies 1500 kWh roãnû Elektfiina pro TUV letní (od 1. 4. do 31. 10.) Elektfiina akum. (8 hod.) pro topení a TUV - zimní Elektfiina akum. (8 hod.) pro topení a TUV - letní Elektfiina pro tepelné ãerpadlo denní Elektfiina pro tepelné ãerpadlo noãní
Nízkoenergetické a pasivní domy Rozhodnete-li se postavit si nov˘ rodinn˘ dÛm, máte jiÏ dnes spoustu pfiíleÏitostí k seznámení se s nov˘mi materiály, technologiemi a stavebními systémy. Své sluÏby vám rovnûÏ nabízí fiada odborn˘ch poradensk˘ch a projekãních firem. To v‰e dohromady (samozfiejmû spolu s patfiiãn˘m finanãním krytím) vám umoÏÀuje realizovat objekt s velmi nízkou spotfiebou energie. Pomûrnû ãasto se dnes setkáváme s pojmem nízkoenergetick˘ dÛm, trochu tajemnûji zní pojem pasivní dÛm. Co si pod nimi máme pfiedstavit? Budeme-li vycházet z kritérií uplatÀovan˘ch u na‰ich rakousk˘ch sousedÛ, mÛÏeme hovofiit o následujícím ãlenûní domÛ podle hodnoty roãní spotfieby energie na vytápûní 1m2 bytové plochy: V˘stavba:
stará (1966)
dne‰ní stav
souãasná*)
EvD
Spotfieba energie na vytápûní (kWh/m2, rok)
< 300
cca 260
90
65
Vícenáklady (ATS)
50 000
*) souãasn˘ poÏadavek na bûÏnou novou v˘stavbu (dle platn˘ch pfiedpisÛ) EvD – „energeticky vûdomá“ v˘stavba domu (dle platn˘ch pfiedpisÛ) NED – nízkoenergetick˘ dÛm PD – pasivní dÛm
Základem pro v˘stavbu nízkoenergetick˘ch a pasivních domÛ je nutnost koncepãního pfiístupu. Othmar Humm ve své publikaci „Nízkoenergetické domy“, vydané v roce 1997 ve Freiburgu, uvádí sedm pravidel nízkoenergetické v˘stavby: 1. Vycházejte z koncepce – podstatn˘ vliv na spotfiebu energie domu má jeho tvar, uspofiádání prostoru a poloha (pfiednost mají jednoduché pÛdorysy a jednoduché konstrukãní systémy).
2. PoÏadujte vysoké tepelnû izolaãní vlastnosti obvodov˘ch konstrukcí – tlou‰Èka izolace by mûla b˘t 20 cm. Dbejte na fie‰ení tepeln˘ch mostÛ, zejména detailÛ kolem otvorov˘ch v˘plní, instalaãních prostupÛ obvodov˘mi konstrukcemi a detailÛ kotvení tepeln˘ch izolací. 3. VyuÏívejte sluneãní energie – zejména na jiÏní stranû navrhujte velká okna a vnitfiní konstrukce z masivních materiálÛ s dostateãnou akuNED PD mulaãní schopností k vyuÏití pasivních solárních ziskÛ. 4. Pozor na vzduchotûsnost objektu – omezte tepelné ztráty proudûním vzduchu konstrukcemi a zajistûte 50 <_ potfiebnou v˘mûnu vzduchu vhodn˘m mechanick˘m vûtracím zafiízením, peãlivû dimenzovan˘m a dostateãnû odhluãnûn˘m. 100 000 200 000 5. VyuÏívejte obnoviteln˘ch zdrojÛ energie – ke krytí zbytkové potfieby tepla staãí malé sluneãní kolektory, tepelné ãerpadlo nebo mal˘ kotel na dfievo. Chráníte tím i Ïivotní prostfiedí. 6. VyuÏívejte nízkopotenciální zdroje tepla, navrhujte co nejkrat‰í rozvody a ve vytápûné ãásti domu instalujte tepeln˘ zásobník. 7. VyuÏívejte v domácnosti moderní energeticky úsporné spotfiebiãe. Tepelná pohoda v objektu je dána tfiemi faktory: a) ãlovûkem – jeho obleãením, stupnûm aktivity a délkou pobytu b) kvalitou vzduchu – jeho teplotou, vlhkostí a rychlostí proudûní c) teplotou a sáláním okolních ploch Dosáhneme-li vysokého tepelného odporu obvodov˘ch konstrukcí (vãetnû prÛsvit-
Zpravodaj 2/2001
10.7.2001 10:35
Stránka 6
Roãník 6, âíslo 2, strana 6
Z P R AV O D A J
n˘ch v˘plní otvorÛ) a vyuÏijeme-li úãinné zafiízení pro zpûtné získávání tepla, mÛÏeme se se spotfiebou energie na vytápûní objektu dostat pod hranici 15 MWh/ m2/rok, coÏ pfiedstavuje maximální mûrnou tepelnou ztrátu do 10 W/m2 obytné plochy. V tomto okamÏiku jiÏ hovofiíme o pasivním domû, kter˘ je schopen udrÏet potfiebnou vnitfiní teplotu bez aktivního vytápûní. Vystaãí si s lehk˘m ohfievem pfiivádûného vûtracího vzduchu i v období nejniωích venkovních teplot. V koncepci pasivního domu je nutno fiádnû zvaÏovat i investiãní náklady. PouÏitím specifick˘ch materiálÛ a systémÛ mÛÏe b˘t dÛm pfiíli‰ drah˘ a tudíÏ neprodejn˘. Doporuãuje se fie‰it dÛm jako nepodsklepen˘, pokud moÏno z opakovan˘ch prefabrikovan˘ch prvkÛ. Problematice pasivních domÛ byl vûnován odborn˘ semináfi, kter˘ zorganizoval Oberösterreichische Energiesparverband 24. dubna 2001 v Linzi, a kterého se zúãastnili i tfii pracovníci âeské energetické agentury. Na semináfii prezentovali své zku‰enosti a pfiedstavovali v˘sledky zhruba desetileté práce zástupci firem z Rakouska a SRN. Jako pfiíklad uvádíme jeden vzorov˘ projekt pasivního rodinného domu ARIA 148 (viz foto), jehoÏ v˘stavba byla zahájena v rakouském Steyeru v bfieznu leto‰ního roku. Jedná se o dvoupodlaÏní dÛm s obytnou plochou 154,7 m2 (pfiízemí 75,7 m2, patro 75 m2, podkroví cca 7 m2, v˘‰ka podkroví 2,2 m, sklon stfiechy 7o): - spotfieba energie na vytápûní 15 kWh/m2,rok - v˘mûna vzduchu nL50 = 1,5/h - vnûj‰í stûnová konstrukce (tl.460 mm) U = 0,10 W/m2.K - ‰ikmá stfiecha U = 0,10 W/m2.K - okna a dvefie U = 0,60 W/m2.K - vytápûní – kontrolovaná v˘mûna vzduchu v obytn˘ch místnostech s rekuperací tepla, tepelné ãerpadlo
Cena pfii dodávce na klíã
âerven 2 0 0 1
2.572.000 ATS (1.696.000 EUR) Poznámka: U – souãinitel prostupu tepla konstrukce
V Rakousku bylo od roku 1993 postaveno cca 25 000 nízkoenergetick˘ch rodinn˘ch domÛ s roãní spotfiebou energie na vytápûní kolem 50 kWh/m2. V Nûmecku se staví nízkoenergetické rodinné domy od roku 1991. Pfiechod na koncepci pasivního rodinného domu byl pomûrnû rychl˘. Od roku 1997 je v provozu první „sídli‰tû“ pasivních rodinn˘ch domÛ ve Wiesbadenu, od roku 1998 funguje první pasivní objekt obãanské vybavenosti. Cílem je dosáhnout do konce roku 2001 celkového poãtu 700 pasivních rodinn˘ch domÛ. Ing. TáÀa Dutkeviãová, âEA
Pasivní rodinn˘ dÛm ARIA 148
Zpravodaj radí Îe by nám snad koneãnû zaãínalo nûco fungovat? Vy‰ly první vyhlá‰ky k energetickému zákonu a k zákonu o hospodafiení energií, dal‰í jsou na cestû a vûci se snad zaãínají ubírat správn˘m smûrem. A nejen Ïe nové pfiedpisy zaãínají vycházet, ony jsou dokonce i ãteny a tato jinak suchopárná literatura tak má svÛj nad‰en˘ ãtenáfisk˘ fan club. Sám bych tomu nevûfiil, kdyby po vydání kterékoliv nové ãástky Sbírky na na‰ich stolech nezaãaly zvonit telefony s dotazy, jak je co v tom kterém pfiedpise mínûno, od kdy co platí a pro koho. Je sice pravdou, Ïe na naprostou vût‰inu dotazÛ existují odpovûdi jiÏ pfiímo v textu vzpomínan˘ch pfiedpisÛ, ale naznaãuje to také nûkolik dal‰ích úvah. Nejen to, Ïe volající ãtenáfii se v nové legislativû ne zcela orientují, ãi Ïe ji snad neãtou zcela pozornû, ale také to, Ïe pfii její pfiípravû asi byla ponûkud opomenuta osvûta a seznamování vefiejnosti s tím, co ji vlastnû ãeká a jak se na to pfiipravit. Zejména ten poslední poznatek nabyl jistého v˘znamu, kdyÏ jsme mûli moÏnost úãastnit se jednoho z mála semináfiÛ, vûnovan˘ch v˘hradnû nov˘m pfiedpisÛm. Celou dobu jsme totiÏ byli vystaveni palbû dotazÛ jakÏe to bude s dal‰ími pfiipravovan˘mi pfiedpisy a pfiedev‰ím s jejich uplatÀováním v praxi. Bylo nám – pravda slu‰nû, leã nemilosrdnû – vyãítáno, Ïe jsme celou dobu o tom, co bude, nefiekli ani slovo a nyní Ïe je toho najednou skoro aÏ pfiíli‰. Marné bylo vysvûtlování, Ïe jako soukromé poradenské pracovi‰tû máme jen omezen˘ – spí‰e ale Ïádn˘ pfiístup k pfiipravovan˘m legislativním normám a Ïe i my, jejich konzultanti, se s tím budeme muset nûjak vypofiádat. V kaÏdém pfiípadû lze totiÏ povaÏovat za pomûrnû zajímavou skuteãnost, Ïe vefiejné informování o nov˘ch pfiedpisech a jejich uÏívání v praxi se v poslední dobû stalo témûfi v˘hradní doménou soukrom˘ch firem, podnikajících v oblasti vzdûlávání. Nic proti nim, ale informaãních akcí organizovan˘ch ze strany orgánÛ státní správy – tedy tûch, kdo by o nov˘ch pfiedpisech i o pfiedstavách jejich uplatÀování v praxi mûli vûdût (a také fiíkat) nejvíce – bylo doposud jako ‰afránu. Pokud ov‰em nepoãítáme akce pofiádané sice pod kuratelou státní správy, zamûfiené ale na podstatnû lukrativnûj‰í mezinárodní workshopy a na otázky spí‰e koncepãního aÏ filosofického charakteru.
Soukromá firma pofiádající semináfi, to ale tak jednoduché nemá – musí totiÏ sehnat dÛvûryhodného a hlavnû informovaného lektora, kter˘ch ov‰em není nikterak nazbyt. Pokud se jí to nepovede, nezb˘vá, neÏ sáhnout po nûkom ménû informovaném a úroveÀ semináfie i poskytované informace tím nutnû utrpí na kráse. Na‰tûstí jiÏ nûkolik rokÛ nedochází k tomu, aby postaãil i lektor nedÛvûryhodn˘ – to by totiÏ nikdo nepfii‰el a nastalo by ekonomické fiasko akce. V kaÏdém pfiípadû je ale úroveÀ tûchto akcí i jejich informaãní nutnû znaãnû rozdílná; ostatnû ta stránka ekonomická také. Pokud si dobfie vzpomínáme, je‰tû pfied nûkolika kresba: Martin ·tûpán roky byly vefiejné informaãní akce s garancí zpracovatelÛ nov˘ch pfiedpisÛ, tedy orgánÛ státní správy, daleko ãastûj‰í a byly velmi efektivním informaãním nástrojem, jednu dobu dokonce za znaãnû symbolické vloÏné. Podle reakcí na‰ich tazatelÛ tak dnes na jejich stranû vzniká pocit, Ïe státní správa je vlastnû informovat ani nehodlá a Ïe se o jejich problémy ani podnûty nezajímá, pokud se ov‰em nejedná o nûjakou kontrolu ãi finanãní postih. Snaha o otupení tûchto jízliv˘ch hrotÛ z na‰í strany asi nebyla zcela efektivní – vysvûtlovali jsme sice, Ïe pokud úfiedníci právû tvofií pfiedpis, jsou tím dost zamûstnáni na to, aby je‰tû navíc jezdili nûkam pfiedná‰et, ale nûkteré argumenty se vyvracely dost tûÏko. Tfieba ten, proã skoro pÛl roku nebylo moÏno nikde nalézt spojení ani cestu na Energetick˘ regulaãní úfiad. Na‰tûstí i to uÏ zaãíná fungovat, ERÚ má svou webovou stránku (www.eru.cr), telefony fungují a zvûdavci se mohou ptát tûch nejinformovanûj‰ích. Pfiesto by asi bylo vhodné, aby se i v této opomíjené oblasti vefiejné osvûty udûlalo je‰tû o nûco více. Nemyslíte? Martin ·tûpán, Deas s.r.o.
Vskutku – plíseÀ! Ale buìte ráda – máte vlastní zdroj biomasy!
Zpravodaj 2/2001
10.7.2001 10:35
Stránka 7
Roãník 6, âíslo 2, strana 7
Z P R AV O D A J
âerven 2 0 0 1
S t á t n í f o n d Ï i v o t n í h o p r o s t fi e d í MoÏnosti získání podpory k ochranû Ïivotního prostfiedí v âeské republice Státní fond Ïivotního prostfiedí âR podporuje investice v oblasti obnoviteln˘ch zdrojÛ energie (OZE) na základû realizace koncepce „Státního programu na podporu úspor energie a vyuÏití obnoviteln˘ch zdrojÛ energie“. Systém podpor opatfiení k ochranû Ïivotního prostfiedí je jedním ze základních ekonomick˘ch nástrojÛ k dosaÏení cílÛ Státní politiky Ïivotního prostfiedí. V tûchto cílech se v˘znamnû odráÏí i aproximaãní strategie vstupu do Evropské unie, která zásadnû ovlivÀuje cel˘ systém tûchto podpor v âeské republice. Dochází ke korekcím zamûfiení jednotliv˘ch programÛ na prioritní problémy a nastavuje se systém kofinancování jednotliv˘ch akcí z více zdrojÛ financování. Jedním z dÛleÏit˘ch krokÛ ke zv˘‰ení úãinnosti podpor je i dostatek informací. PfieváÏná ãást podpor na ochranu Ïivotního prostfiedí je financována ze státního rozpoãtu nebo ze Státního fondu Ïivotního prostfiedí âeské republiky (dále jen SFÎP âR). V roce 1999 dosáhly v˘daje ze státního rozpoãtu do uvedené oblasti ãástky 5540,2 mil. Kã, v˘daje SFÎP âR pak ãástky 2540 mil. Kã. Pro úplnost lze je‰tû uvést Fond národního majetku, kter˘ je mj. zamûfien i na úhradu nákladÛ spojen˘ch s odstranûním star˘ch ekologick˘ch zátûÏí na privatizovaném majetku a kter˘ na tyto úãely vynaloÏil v roce 1999 ãástku 1768 mil. Kã. Do budoucna lze pfiedpokládat, Ïe se bude zvy‰ovat podíl na financování ochrany Ïivotního prostfiedí z finanãních zdrojÛ Evropské unie. Z v˘‰e uveden˘ch údajÛ vypl˘vá, Ïe právû SFÎP âR je vedle státního rozpoãtu velmi v˘znamn˘m zdrojem finanãních prostfiedkÛ k ochranû Ïivotního prostfiedí. Zde jsou podrobnûj‰í informace o této instituci a moÏnostech, které v oblasti Ïivotního prostfiedí nabízí: âinnost SFÎP âR je upravena zákonem ã. 388/1991 Sb. o SFÎP âR a navazujícími pfiedpisy – Statutem SFÎP âR a Smûrnicí Ministerstva Ïivotního prostfiedí o poskytování finanãních prostfiedkÛ ze SFÎP âR. Základní pravidla uÏití prostfiedkÛ vycházejí v souãasné dobû z materiálu schváleného ministrem Ïivotního prostfiedí s názvem Strategie SFÎP âR v pfiedvstupním období a dále z materiálu projednaného vládou âR s názvem Státní politika Ïivotního prostfiedí. Oba uvedené materiály pfiedpokládají aktivní úãast SFÎP âR pfii zaji‰tûní implementace legislativy Evropsk˘ch spoleãenství v oblasti Ïivotního prostfiedí. Hlavním dÛvodem pro zaloÏení SFÎP âR bylo vytvofiit jednotn˘ operativní a flexibilní finanãní nástroj politiky Ïivotního prostfiedí, kter˘ by: • navazoval na systém plateb k ochranû Ïivotního prostfiedí (poplatky, úplaty, sankãní platby), • nahradil stávající specializované fondy (Státní fond vodního hospodáfiství a Fond ochrany ovzdu‰í), • umoÏÀoval mobilizovat finanãní prostfiedky k ochranû Ïivotního prostfiedí, • umoÏÀoval s potfiebnou pruÏností reagovat na aktuální priority ochrany
Ïivotního prostfiedí, • umoÏÀoval meziroãní pfievod prostfiedkÛ. Standardními pfiíjmy SFÎP âR jsou: • úplaty za vypou‰tûní odpadních vod do vod povrchov˘ch (13,3 %), • poplatky za vypou‰tûní ‰kodliv˘ch látek do ovzdu‰í, vãetnû Programu na ozdravení ovzdu‰í (32,5 %), • poplatky podle zákona o odpadech (2,5 %), • odvody za trvalé i doãasné odnûtí zemûdûlské pÛdy zemûdûlské v˘robû (12,2 %), • poplatky za v˘robu a dovoz látek po‰kozujících ozónovou vrstvu Zemû, pokuty uloÏené orgány správce SFÎP a âeskou inspekcí Ïivotního prostfiedí a splátky pÛjãek (39,5 %). V letech 1992 – 2000 dosáhly pfiíjmy SFÎP âR celkové ãástky 36,28 mld. Kã, z toho v roce 2000 – 3,5 mld. Kã. Standardním typem v˘dajÛ SFÎP âR jsou: • dotace (pouze nepodnikatelsk˘m subjektÛm nebo obcím), • podpora formou pÛjãky s úrokem 2 % (pouze nepodnikatelsk˘m subjektÛm nebo obcím), • podpora formou pÛjãky s úrokem 5 % (podnikatelsk˘m a ostatním subjektÛm), • záruky za úvûr, pouze do 31. 5. 2000, • pfiíspûvek na ãásteãnou úhradu úrokÛ z úvûru aÏ do v˘‰e 5 % a to po dobu maximálnû 5 let, v˘‰e pfiíspûvku je omezena pevnou ãástkou 50 mil. Kã, • bezúroãné pÛjãky (pouze nepodnikatelsk˘m subjektÛm, do roku 1996), • kombinace dotace a bezúroãné pÛjãky (pouze nepodnikatelsk˘m subjektÛm, do roku 1996), • pÛjãky se sníÏenou úrokovou sazbou (podnikatelsk˘m subjektÛm, do roku 1995). Ve své v˘dajové politice se SFÎP âR fiídí v souladu se Státní politikou Ïivotního prostfiedí a Strategií SFÎP âR v pfiedvstupním období a s pfiihlédnutím ke sv˘m celkov˘m finanãním moÏnostem následujícím pofiadím priorit: 1. sniÏování zneãi‰tûní vod (zejména u stfiedních zdrojÛ zneãi‰tûní, tj. 5 - 10 tis. ekvivalentních obyvatel), 2. sniÏování zneãi‰tûní ovzdu‰í (zejména u stfiedních zdrojÛ zneãi‰tûní, tj. 0,2 - 5 MW), 3. minimalizace vzniku odpadÛ, zejména nebezpeãn˘ch,
Zpravodaj 2/2001
10.7.2001 10:35
Stránka 8
Roãník 6, âíslo 2, strana 8
Z P R AV O D A J
âerven 2 0 0 1
4. podpora „ãist˘ch" (nízkodpadov˘ch, nízkoemisních a energeticky ménû nároãn˘ch) technologií, zejména u mal˘ch a stfiedních podnikÛ, 5. ochrana pfiírody a krajiny (s dÛrazem na zv˘‰ení retenãní schopnosti krajiny a na protipovodÀov˘ efekt opatfiení).
SOLÁRNÍ SYSTÉMY Investiãní podpora environmentálnû ‰etrn˘ch zpÛsobÛ vytápûní a zejména ohfievu TUV v obytn˘ch budovách, vãetnû rodinn˘ch domÛ pro fyzické osoby na solární systémy.
Typick˘m pfiíjemcem podpory ze SFÎP âR je komunální sféra, mûsta a obce, jimÏ pfiipadá nejvût‰í procento z celkovû poskytnut˘ch prostfiedkÛ SFÎP âR, dále podnikatelská sféra a organizace rozpoãtové, pfiíspûvkové a ostatní.
V¯·E DOTACE U programÛ kde je environmentálnû ‰etrn˘ zpÛsob vytápûní fie‰en vyuÏitím biomasy a solárních systémÛ poskytuje SFÎP âR dotaci aÏ do v˘‰e 50 % ze základu pro v˘poãet podpory. U tepeln˘ch ãerpadel tvofií dotace max. 30%. Základem pro v˘poãet podpory jsou náklady na pofiízení, pfiípadnû instalaci zdroje tepla, vãetnû pfiíslu‰enství (bez otopn˘ch soustav v objektech). Fond se bude rovnûÏ podílet na úhradû energetického auditu a vyjádfiení EKIS do v˘‰e 50 % celkov˘ch nákladÛ, maximálnû do v˘‰e 10 tis. Kã nad základ pro v˘poãet podpory.
V˘daje SFÎP âR dosáhly v letech 1992 – 2000 celkem 28,24 mld. Kã, v roce 2000 pak – 2,8 mld. Kã (dotace – 2,07 mld. Kã, pÛjãky – 0,73 mld. Kã). Z prostfiedkÛ SFÎP âR bylo v letech 1992 – 2000 finanãnû podpofieno: 822 âOV a kanalizací, 120 akcí k odstranûní povodÀov˘ch ‰kod (povodnû 1997, 1998, 1999), 2502 plo‰n˘ch plynofikací obcí a plynofikací kotelen, vãetnû ostatních technologií, 792 akcí ke sníÏení zátûÏe pfiírody a krajiny, vãetnû opatfiení v oblasti nakládání s odpady. Programy, jejichÏ realizací jsou v˘‰e uvedené priority v˘dajové politiky SFÎP âR naplÀovány, jsou podrobnû specifikovány v Pfiílohách I Smûrnice MÎP o poskytování finanãních prostfiedkÛ ze SFÎP âR platn˘ch od 1. 6. 2000 a v Pfiílohách II Smûrnice MÎP o poskytování finanãních prostfiedkÛ ze SFÎP âR na opatfiení v rámci Státního programu na podporu úspor energie a vyuÏití obnoviteln˘ch zdrojÛ energie platn˘ch od 1. 1. 2001 (http://www.sfzp.cz). Podpora SFÎP âR pro fyzické osoby do environmentálnû ‰etrn˘ch zpÛsobÛ vytápûní a ohfievu TUV pro byty a rodinné domy v rámci Státního programu úspor energie a vyuÏití obnoviteln˘ch zdrojÛ energie pro obyvatelstvo, fyzické osoby, jsou vyhlá‰eny programy, na které Fond poskytuje podporu: BIOMASA - environmentálnû ‰etrné zpÛsoby vytápûní a ohfiev TUV pro byty a rodinné domy pomocí biomasy, pfiíp. v kombinaci se solárním systémem TEPELNÁ âERPADLA - environmentálnû ‰etrné zpÛsoby vytápûní a ohfiev TUV pro byty a rodinné domy realizované tepeln˘mi ãerpadly SOLÁRNÍ SYSTÉMY - environmentálnû ‰etrné zpÛsoby vytápûní a zvlá‰tû ohfiev TUV pro byty a rodinné domy solárními systémy BIOMASA Investiãní podpora environmentálnû ‰etrn˘ch zpÛsobÛ vytápûní a ohfievu TUV pro byty a rodinné domy pro fyzické osoby pomocí biomasy, pfiíp. v kombinaci se solárním systémem. Jde v˘hradnû o lokální systémy zaji‰Èující dodávku tepla nebo teplé uÏitkové vody pro jeden nebo malou skupinu objektÛ. TEPELNÁ âERPADLA Investiãní podpora environmentálnû ‰etrn˘ch zpÛsobÛ vytápûní a ohfievu TUV tepeln˘mi ãerpadly v obytn˘ch budovách, vãetnû rodinn˘ch domÛ pro fyzické osoby. Jde v˘hradnû o tepelná ãerpadla pro vytápûní jednoho nebo malou skupinu objektÛ
BIOMASA Maximální v˘‰e dotace je omezena 50% ze základu pro v˘poãet podpory. Pokud je pfiedmûtem Ïádosti samostatn˘ kotel na biomasu o instalovaném v˘konu do 50 kWt, mÛÏe b˘t energetick˘ audit nahrazen vyjádfiením EKIS nebo jiného kompetentního subjektu. TEPELNÁ âERPADLA Maximální v˘‰e dotace je omezena 30% ze základu pro v˘poãet podpory. Podmínkou je pfiedloÏení energetického auditu. SOLÁRNÍ SYSTÉMY Maximální v˘‰e dotace je omezena 50% ze základu pro v˘poãet podpory. Podmínkou je pfiedloÏení energetického auditu. Ing. Radka Buãilová fieditelka Státního fondu Ïivotního prostfiedí âeské republiky
Podrobnûj‰í informace o postupu a dokladech nezbytn˘ch k Ïádosti o podporu ze SFÎP âR naleznete v informaãním letáku. ádosti o podporu pfiijímá a podrobné informace podá: Státní fond Ïivotního prostfiedí âR Kaplanova 1931/1 148 00 Praha 4 – Chodov tel: 02/67 994 300 e-mail:
[email protected] www.sfzp.cz Odpovûdn˘ pracovník: Ing. Jaroslav Kubín - vedoucí oddûlení tel.: 02 / 67 994 366 Garanti za agendu obnoviteln˘ch zdrojÛ: Ing. Marie Zikmundová Tel.: 02/ 67 994 402 Ing. Ondfiej Vrbick˘ Tel.: 02/ 67 994 393
ZPRAVODAJ vydává ãtvrtletnû âEA, âeská energetická agentura ve spolupráci se Státním fondem Ïivotního prostfiedí nákladem 1500 v˘tiskÛ. Vedoucí redakãní rady: Ing. Josef Bubeník, odpovûdná redaktorka: RNDr. Dagmar JáÀová. Zpravodaj informuje o souãasném dûní v oblasti úspor energie v âeské republice a uvítá pfiíspûvky na toto téma. âEA sídlí na adrese: Vinohradská 8, 120 00 Praha 2, tel.: 02/24 21 77 74, fax: 02/24 21 77 01, internet: www.ceacr.cz/, e-mail:
[email protected]. Státní fond Ïivotního prostfiedí âR sídlí na adrese: Kaplanova 1931/1, 148 00 Praha 4 – Chodov, tel.: 02/ 679 94 361 – 366, fax: 02/793 65 97, internet: www.sfzp.cz, e-mail:
[email protected]. Pfietiskování pfiíspûvkÛ povoleno s uvedením pramene.
