Budoucnost nového myšlení, trvale udržitelný rozvoj a hospodaření

Globální vzdělávání

Budoucnost nového myšlení, trvale udržitelný rozvoj a hospodaření Metodická příručka Vytvořeno v rámci projektu "Globální vzdělávání pro školy Plzeňského kraje"

Mgr. Marta Břehovská odborný garant projektu

Bc. Kulhánková Lucie metodik projektu

Obsah: 1 2 3

Úvod ................................................................................................................................... 3 Harmonogram výuky.......................................................................................................... 6 Aktivity............................................................................................................................... 7 3.1 Aktivita:„Pantomima .................................................................................................. 7 3.2 Aktivita: „Semafor“.................................................................................................... 7 3.3 Aktivita: "3 dimenze udržitelného rozvoje" ............................................................... 8 3.4 Aktivita: "Obrázky" .................................................................................................... 8 3.5 Aktivita: „Magická zeď“ ............................................................................................ 8 3.6 Aktivita: „Kolik to stojí přírody – ekologická stopa“ ................................................ 9 3.7 Aktivita: „Spočítejte si svou ekologickou stopu“..................................................... 10 3.8 Aktivita: „Ekologická stopa - škola“ ........................................................................ 10 3.9 Aktivita: „Kvalita života a spotřeba zdrojů“ ............................................................ 10 3.10 Aktivita: „Simulace budoucnosti“ ............................................................................ 13 3.11 Aktivita: „Produkce masa“ ....................................................................................... 15 3.12 Aktivita: „Karikatura“ .............................................................................................. 16 3.13 Aktivita: „Tričko – nákupní rozhodování“............................................................... 17 3.14 Aktivita: „Útěk a migrace“ ....................................................................................... 18 3.15 Aktivita: „10 největší migračních pohybů v roce 2009“ .......................................... 19 3.16 Aktivita: „To bych udělal“ ....................................................................................... 19

1 Úvod Anotace vzdělávacího programu Seminář přispívá k pochopení souvislostí mezi vlastním životem a životem lidí na celém světě v souvislostech vlastního konání v současné chvíli i možné budoucnosti s ohledem na vědomí udržitelného jednání každého z nás jako jedinou šancí na předání Země budoucím generacím nejméně v takovém stavu, v jakém jsme ji dostali k užívání my, kdo ji nyní užíváme. Přínos pro pedagogy zapojené do vzdělávání bude spočívat v získání orientace v problematice globálního vzdělávání, v osvojení si nových moderních metod vzdělávání (zejména prožitkové a zkušenostní učení), schopnosti prolínat témata globálního vzdělávání do průřezových témat ŠVP. Informace ze seminářů využijí ve vzdělávání žáků/studentů i pedagogických kolegů. Výuka je vedena typickými prostředky, které globální vzdělávání používá: různé diskusní techniky, simulační hry, hry s rolemi, kritické čtení textu, učení prožitkem, práce s dokumentem. Vzdělávací záměr: Cílem vzdělávání semináře je, usnadnit porozumění ekonomickým, sociálním politickým, environmentálním a kulturním procesům, které ovlivňují nás všechny. Přispívá k přijetí spoluzodpovědnosti za vytváření světa, kde mají všichni lidé možnost žít důstojný život podle svých představ. Seminář je zaměřen prakticky a nabízí velké množství konkrétních příkladů. Jednotlivé aktivity semináře jsou v sebereflexích a evaluacích vyhodnocovány jak po stránce obsahové, tak metodické – v efektivním využívání prožitkových metod. Účastníci:  Seznámí s problémem plastového odpadu a navrhnou účinná opatření  Získají povědomí o souvislostech mezi naší každodenní spotřebou a jejím dopadem na sociální, ekonomické a environmentální problémy ve světě.  Porozumí životnímu cyklu výrobku a jeho vlivu na udržitelnost přírodních a lidských zdrojů

 Pochopí závislost ekologické stopy na spotřebu přírodních zdrojů a znečištění Země, naleznou možnosti pro její snížení  Na příkladu spotřeby masa pochopí, jaký vliv má neefektivní využití zemědělských ploch pro výrobu krmiv na změnu klimatu.  Poznají důvody migrace lidí globálního Jihu a jejich závislost, případně nepochopení bohatého globálního Severu  Vyzkoušejí si metody prožitkového učení a jejich účinek při diskusi nebo práci ve skupinách  Zpracují a stručně charakterizují různé pohledy na možnosti využití metod v praxi školy  V průběhu cvičení budou mít možnost reflektovat svůj pocit užitku z metod  Zpracují vzorový příklad projektu na globální vzdělávání se zaměřením na oblast Budoucnost nového myšlení, trvale udržitelný rozvoj a hospodaření  S propojením na konkrétní ŠVP a v něm především na průřezová témata Environmentální vzdělávání, Výchova a myšlení v globálních souvislostech a Multikulturní výchova  Seznámí se zdroji informací, potřebnými k další práci pedagoga, který používá ve své práci principy globálního vzdělávání zaměřené na oblast Budoucnost nového myšlení, trvale udržitelný rozvoj a hospodaření

Forma vzdělávací akce Seminář je veden prezenční formou jako dvě jednodenní setkání, každé v dotaci 8 vyučovacích hodin. Je veden metodami prožitkového učení s důrazem na aktivní zapojení účastníků. Účastníci si prostřednictvím vlastního prožitku vyzkouší metody, které lze využít k rozvoji žáků ve výuce. Metody budou voleny tak, aby si maximum poznatků a dovedností mohli účastníci ihned přenést do své praxe i osobního života. V průběhu semináře lektoři využívají interaktivní přístup, který plně respektuje a staví na konkrétních zkušenostech a

potřebách jednotlivých účastníků. Vždy se vychází z toho, co už účastníci o daném tématu vědí, jaké s ním mají své zkušenosti. Použité metody: 

evaluační metody – zjišťování naladění účastníků semináře a očekávání, průběžná a závěrečná



evaluace



diskusní aktivity



modelové situace



prožitkové aktivity: dramatizace, simulační hry, hry s rolemi



komunikační úkoly



reflexe

Hodinová dotace: 

Dva výukové dny, 8 výukových hodin v průběhu jednoho dne, celkem 16 hodin

2 Harmonogram výuky Podrobný obsah vzdělávacího semináře GV - Budoucnost nového myšlení, trvale udržitelný rozvoj a hospodaření 1. den Zahájení akce – organizační informace, představení realizátora, lektorů a účastníků Kontrakt s účastníky – pravidla práce v kurzu, očekávání účastníků Vstup do tématu Globálního vzdělání Budoucnost nového myšlení, trvale udržitelný rozvoj a hospodaření Základní teze k tématu: Přechod přes linii Každodenní spotřeba globálního Severu a její odraz ve všech pilířích udržitelného rozvoje v souvislosti s problémy globálního Jihu. Závažnost jednotlivých dopadů k představeným souvislostem. Příběh věcí: životní cyklus výrobku a jeho vliv na lidi a životní prostředí, naše spotřebitelské návyky (práce s filmem) Problémové úlohy: Moře plastu: problém plastového odpadu ve světě s návrhy řešení, účinnost navržených opatření Hospodaření s vodou v globálním i lokálním pohledu: pojem virtuální voda, spotřeba vody při výrobě různých produktů. Vliv jednotlivce na celosvětovou spotřebu vody. Toxiny se vracejí – problematika toxických látek při výrobě a transportu běžných věcí, míra zodpovědnosti jednotlivce Obrázkové asociace k tématu Metody, využitelné ve výuce se žáky a studenty

2. den Vstupní aktivita: Jak drahé je to pro přírodu? Ekologická stopa: kvalita života a spotřeba přírodních zdrojů. Ekologická stopa školy. Výpočet vlastní ekologické stopy, návrhy na její snížení. Problémové úlohy: Boj proti hladu: neefektivita výroby masa. Spotřeba zemědělských ploch pro produkci potravin a krmiv, produkce CO2. Soběstačnost ve výrobě potravin versus volný obchod. Utečenci a migrace: pohostinnost pro všechny? Důvody pro migraci. Utečenec v cizině: kampaň „Save me“. Pozice k přijetí utečenců – Na co jsem připraven? „Lépe, jinak, méně“ základní teze pro budoucí hospodaření. Hospodaření s domácím odpadem, odpad ve školách. Co vlastně potřebuji? Použít místo vlastnit: tipy pro udržitelné chování spotřebitelů. Simulace budoucnosti: zpráva z roku 2050. Průřez všemi tématy udržitelného rozvoje, výhled s možnými reálnými řešeními. Propojení tématu na průřezová témata ve Školním vzdělávacím plánu Regionální možnosti pro uplatněné možností lokálního aspektu Tvorba příkladového projektu jako jedné z možných metod využití tématu ve školním prostředí a jeho prezentace Sebereflexe – opatření a návrhy k využití tématu v praxi ve školách, možnosti dalšího zpracování tématu, užitečnost a využitelnost tématu semináře.

1 hod 2 hod

4 hod

0,5 hod 0,5 hod

1 hod

4 hod

0,5 hod 2 hod 0,5 hod

3 Aktivity 3.1 Aktivita: Pantomima Cíl:

Vtažení do problematiky, zcitlivění k tématu

Délka:

20 minut

Postup:

Účastníci se rozdělí do 2 skupin, např. na skupinu A a skupinu B. Každý

účastník napíše na kus papírku pojem, který souvisí s tématem udržitelný rozvoj (např. skleníkový efekt, oteplování, tání ledovců). Poté jsou v každé skupině papírky vybrány. První účastník ze skupiny A si vytáhne jeden z pojmů a snaží se ho pantomimicky předvést druhé skupině. Skupina má na uhodnutí 3 minuty. Ta skupina, která uhodne nejvíce pojmů, vyhrává.

3.2 Aktivita: Semafor Cíl:

Vtažení do problematiky, zcitlivění k tématu

Materiál:

Žádný

Délka:

10 - 20 minut

Postup:

Účastníci

zaujímají

své

stanovisko

k předem

připraveným

výrokům

prostřednictvím barev červená (nesouhlas), zelená (souhlas), oranžová (neutrální) na kartičkách. Moderátor přečte výrok a každý účastník se k tomuto výroku vyjádří zvednutím kartičky s příslušnou barvou. Otevřené otázky, případné náměty k diskuzi jsou zaznamenány na flipchart. -

Dnešní výživové zvyklosti v České republice mají dopad na země jiných států.

-

Prostřednictvím genově upraveným potravinám může být ve světě snížena chudoba.

-

Ekologické zemědělství přispívá k šetrnému čerpání zdrojů.

-

Také ekologické zemědělství přináší skleníkový efekt.

-

My jako konsumenti nemáme žádný vliv na zemědělské výrobní metody.

-

Je trvale udržitelný rozvoj realizovatelný?

-

Koncept trvale udržitelného rozvoje klade příliš vysoké nároky na chudé země.

-

Člověk ovlivňuje klimatické změny.

3.3 Aktivita: Tři dimenze udržitelného rozvoje Cíl:

Vzbuzení zájmu o problematiku

Materiál:

Barevné karty

Délka:

10 - 15 minut

Velikost skupiny: 8 - 40 osob Postup:

Účastníkům jsou představeny 3 dimenze udržitelného rozvoje vycházející

z Agendy 21 (ekonomické, sociální, ekologické) účastníci obdrží barevné lístečky a k jednotlivým dimenzím napíší, co vše si představují nebo je napadá pod názvem udržitelný rozvoj

3.4 Aktivita: Obrázky Cíl:

Vzbuzení zájmu o problematiku

Materiál:

obrázky

Délka:

10-15 minut

Velikost skupiny: 8-40 osob Postup: Obrázky jsou rozloženy na zemi a je vyřčen impulz:"Vyhledejte jeden obrázek a představte globální problém, který představuje

3.5 Aktivita: „Magická zeď“ Cíl:

Vzbuzení zájmu o problematiku

Materiál:

Prezentace s kvízovými otázkami

Délka:

30-40 minut

Postup: Účastníci se rozdělí na 2 skupiny. Každá skupina si volí druh otázky a jejich hodnotu. Vyhrává skupina s největším skóre. Špatná odpověď odečítá příslušnou částku, správná přičítá.

3.6 Aktivita: Kolik to stojí přírody – ekologická stopa Každé individuum zanechává na zemi svou osobní ekologickou stopu. Podle toho, co a kolik toho spotřebováváme, je ekologická stopa různě veliká. Kdyby všichni lidé na zemi zanechávali stejnou stopu jako v industriálních zemích, potřebovali bychom více planet Zemí. Ekologická stopa je množstevní číslo, které nám neříká, kolik peněz např. stojí litr pomerančového džusu nebo benzínu, ale kolik nás stojí přírody. Ekologická stopa přepočítává naší roční spotřebu zdrojů na plochu, neboli na takzvané globální hektary (gha). Přírodní zdroje, které pro náš konsum potřebujeme, mají různý dopad na spotřebu plochy. Naše spotřeba plochy se stanovuje ze šestí faktorů:

TĚŽBA SUROVIN – uhlí, ropa aj.

CHOV ZVÍŘAT – pro získávání masa mléčných výrobků

LESNÍ PLOCHY – pro topení, papír, nábytek, stavební materiály

VODNÍ PLOCHY – pro produkty z moře a rybolov

ROSTLINNÁ PRODUKCE – produkce potravin, krmení pro zvířata, energie

ZASTAVĚNÉ PLOCHY – infrastruktura, domy, továrny aj. Postup:Rozhlédněte se po místnosti po jednotlivých věcech v ní a zapřemýšlejte o tom, které druhy plochy jsou pro jejich výrobu zapotřebí (např. knihy, stůl židle). Uvažujte nejen o použitém materiálu na jejich výrobu, ale také o využití energie, transport, nezčištění aj.

3.7 Aktivita: Spočítejte si svou ekologickou stopu Cíl:

Seznámení se s ekologickou stopou

Postup:

Spočítejte si svou ekologickou stopu. Porovnejte ji mezi sebou. Podívejte se,

které oblasti mají na ní největší podíl a vyjmenujte důvody proč. Navrhněte osobně, jak by jste ji mohli redukovat. Např. na www.hraozemi.cz

Moje ekologická stopa činí: ______________ gHa ___________

____________

___________

__________ v %

bydlení

výživa

mobilita (transport)

konsum

3.8 Aktivita: Ekologická stopa - škola Ekologická stopa se dá určit pro individuum, město, podnik, produkt, zemi ale také pro školu. Ve škole mohou tyto oblasti ovlivňovat ekologickou stopu: 

Elektrická energie (světlo, přístroje)



Topení (druh, efektivita, izolace)



Voda (pitná, užitková)



Výživa (kiosk, kuchyně)



Mobilita (školní výlety, cesta do školy)



Úklid (volba prostředků, množství)



Odpady (třídění, recyklace)



Zařízení (regionální, druhy materiálu)

Dá se spočítat na www.fussabdrucks-rechner.at

3.9 Aktivita: Kvalita života a spotřeba zdrojů Cíl:

Kvalita života ve městech

Postup:

Přemýšlejte o tom jak se dá určit kvalita života města nebo regionu. Výsledky

zaznamenejte na flipchart. Navrhněte, která města mají podle vašeho názoru nejvyšší kvalitu života. Srovnejte kvalitu života v těchto městech: Manila, Berlin, Siena, Los Angeles.

Poté zodpovězte tyto otázky: Jestliže má Američan dvojnásobnou spotřebu zdrojů než Němec, vede potom lepší život? A jestliže člověk z Filipín ve srovnání s Němcem spotřebuje pouze jednu pětinu zdrojů, má nízkou kvalitu života?

Berlin Průměrný obyvatel Berlína potřebuje 4,4 gha, aby si udržel svou konzumní úroveň. Pokud sečteme spotřebu biokapacit všech obyvatel, vyjde nám plocha skoro tak velká jako je polovina Německa.

1: Berlín, Německo

Siena a Los Angeles Ekologická stopa jednoho obyvatele italského města Siena je jen přibližně jedna třetina obyvatele severoamerického města Los Angeles (9,4 gha). Americká sídelní struktura je tvořena mnoha vzdálenými předměstími, které jsou většinou dostupné pouze autem. Italské město proti tomu je kompaktní, příznivé pro pěší chůzi a má lépe vyřešenou nabídku veřejné dopravy – autobusů a vlaků aj. Vztah Italů k čerstvým, lokálně vyrobeným potravinám, jim přináší lepší ekologickou bilanci.

2: Los Angeles, USA

3: Siena, Itálie

Manila Ekologická stopa v Manile leží pod filipínským průměrem. Činí 0,9 globálního hektaru, čili desetina severoamerické hodnoty, pětina evropské hodnoty. Obyvatelé bydlí v jednopokojových chatrčích. Největší podíl jejich výdajů jde na jídlo.

4: Manila, Filipíny

3.10 Aktivita: Simulace budoucnosti Cíl:

Simulace světové ekologické stopy

Postup:

Představte si, že bydlíte v činžovním domě s více rodinami v rozdílně velikých

bytových jednotkách. Za tento rok se za celý dům zálohově zaplatilo 5.580 Euro za chod domu. Na konci roku přišlo vyúčtování, které však ukázalo spotřebu 7. 840 Euro. Bude tedy nutné doplatit 2.260 Euro. Tato částka bude zaplacena společnou půjčkou. Společenství vlastníků svolalo poradu, na které se bude projednávat, jak v příštím roce opět snížit spotřebu na maximálně 5.580 Euro a jak rozdělit podíl na 2.260 Euro. Rozdělte se do 5 skupin, které představují 5 bytů bytového společenství (viz tabulka dole). Rozdělte se do skupin podle počtu osob v jednotlivých bytech tzn., že v bytě Asie bude vždy bydlet min. tolik osob jako ve všech ostatních bytech dohromady. Nejprve každá skupina zpracuje vlastní návrh rozdělení nedoplatku a snížení spotřeby a zodpoví na následující otázky. Poté následuje jednání mezi jednotlivými členy společenství vlastníků. Zodpovězte: 

Jak bude částka 5.580 Euro nově mezi vlastníky bytů rozdělena?



Jak bude v budoucnu ošetřena spotřeba, tak aby nebyla překročena hranice 5.580 Euro?



Jak bude rozdělena platba nedoplatku?

 Byt - název

Počet 

Platba za

 Spotřeba



osob

osobu

na osobu

nedoplatku

 Byt USA/Kanada  2

 500



800



 Byt Evropa

4

 300



470



 Byt Lat. Amerika  3

 550



260



 Byt Asie

 16

 80



180



 Byt Afrika

5

 150



140



 Celý dům

 30

 5.880



7.840



Dohodnutá platba

Na základě této simulace a dohody, kterou vlastníci bytů mezi sebou uzavřeli, formulujte internacionální pravidla pro omezení a spravedlivé rozdělení spotřeby zdrojů. Vyjmenujte možné příležitosti a omezení mezi státy. Čísla ve výše uvedené tabulce simulují přibližně globální vztahy, přičemž Počet osob = Počet obyvatel, Platba za osobu = biokapacita, Spotřeba osobu = ekologická stopa. Viz. následující tabulky.

1: Počet obyvatel v milionech Severní Amerika

345

Evropa

739

Lat. Amerika

585

Asie

4.157

Afrika

1.030

2: Ekologická stopa v gha na osobu Severní Amerika

7,91

Evropa

4,86

Lat. Amerika

2,58

Asie

1,78

Afrika

1,41

3: Biokapacita v gha na osobu Severní Amerika

4,93

Evropa

2,89

Lat. Amerika

5,47

Asie

0,82

Afrika

1,48

3.11 Aktivita: Produkce masa Cíl:

Nerovnováha při produkci masa

Postup:

Prohlédněte si tabulky a vyjmenujte možné důvody, proč přes nerovnováhu při

produkci masa (z více kalorií obilí je vytvořena pouze 1 kalorie masa) vzrůstá stále množství pšenice vyrobené jako potrava pro výkrm zvířat.

1:Kolik osob uživí 1 hektar zemědělské produkce Brambory Sója Pšenice

Zelenina Hovězí Vepřové

Přeměna kalorií z produkce pšenice 2:Přímá výživa Z 1 kalorie pšenice vznikne 1 kalorie chleba

3: Nepřímá výživa

Z 10 kalorií pšenice vznikne 1 masa

3.12 Aktivita: Karikatura Postup:

Prohlédněte si obrázek, popište ho a přidejte mu název. O čem obrázek na

globální úrovni vypovídá?

Aktivita: Tričko – rozhodování o nákupu Postup:

Rozdělte se na 2 skupiny. Jednu skupinu tvoří výrobci triček a druhou skupinu

zákazníci. Každý výrobce si pevně stanoví, jaké triko chce vyrábět. Na základě toho stanovte cenu. Na závěr vytvořte reklamní plakát pro zákazníky. Záleží jen na nich, na čem založí výrobní rozhodnutí. Mezitím obdrží potencionální zákazníci hrací peníze v hodnotě 15 €. Za závěr jdou zákazníci místností a nakupují a rozhodují se, které triko si koupí.

Faktor nákladů

Možnosti

Cena v €

Materiál

Konvenční bavlna

0,40

Bio-bavlna (tržní podíl 0,1

3,00

%) Mzda zaměstnanců Barvy, bělidla

Reklama,marketing

Obvyklá mzda

0,10

Fér pracovní mzda

2,00

Chemikálie

0,60

Přírodní bary s bio značkou

2,00

Žádné inzeráty, objednávky

0,50

online Maloobchodní

2,50

Velká image kampaň

4,00

v médiích Zisk

Cena za 1 tričko:

Skromný

1,00

Průměrný

3,00

Maximální

8,00

3.13 Aktivita: Útěk a migrace Cíl: Seznámení se různými důvody migrace Postup: Sestavte na základě těchto příkladů seznam různých důvodů pro migraci. Doplňte do seznamu další důvody. Dále doplňte, kdo si myslíte, že je zodpovědný za jednotlivé důvody migrace (individuální, politická a mezinárodní úroveň). Důvody pro migraci Změna klimatu Existují 3 různé kategorie klimatem podmíněné migrace: 1. Nezbytná migrace v důsledku světových katastrof, jako jsou záplavy nebo orkány. 2. Násilná migrace na základě gradujících klimatických procesů, jako například rozšíření pouští nebo vzrůstající hladina moře. 3. Organizovaná migrace na základě státních projektů, jako je výstavba přehrady nebo zařízení proti záplavám u pobřeží. Zdroj: Newsletter Migration und Bevölkerung 1/2009 dostupné na www. migration-info.de

Chudoba Již nejsou v moři žádné ryby, z toho důvodu odcestovali mnozí rybáři do Španělska. Není zde žádná práce a nic jiného co dělat. Moře je prázdné a již nejsou ani žádné lodě, které by je lovily. Je zde jen málo lidí, kteří vyjíždějí za rybolovem. Zdroj: Alioun, Fischer, Senegal, 2009 Války a politické násilí Změnou vlády v Libyi dochází stále více k přechodům přes hranice do Tunisu a Egypta. ENHCR odhaduje počet lidí, kteří utíkají před boji v Libyi na více než 110.000. Mnoho vysídlených jsou podle oficiálních informací pracovníci z Tuniska nebo Egypta, kteří se vracejí ke svým rodinám. Za hranicemi jsou také tisíce Lybijců a jiných cizinců. Zdroj: www.tageschau.de 28.2.2011

3.14 Aktivita: 10 největší migračních pohybů v roce 2009 Cíl: Migrační pohyby Postup: Zaneste těchto 10 největším migrací roku 2009 na mapu. Co vás napadá? Shrňte, co stojí na pozadí v jednotlivých zemích, z kterých lidé migrovali. Země původu Afghánistán Afghánistán Irák Irák Somálsko Somálsko Vietnam Súdán Myanmar Kolumbie

Cíl Pákistán Irán Sýrie Jordánsko Keňa Jemen Čína Čad Bangladéš Venezuela

Počet uprchlíků 1 739 935 1 022 494 1 050 00 450 000 310 280 161 468 300 897 262 194 228 557 201 244

3.15 Aktivita: To bych udělal Cíl: Porovnání názorů na migranty Postup: Vyplňte tuto tabulku a srovnejte s názory ostatních ve skupině. Jaký byl důvod vašeho rozhodnutí? V žádném případě Asi ne Podpořil/a bych příjímání migrantů na školy Spolupracoval bych na kampani, která se zasazuje za práva migrantů Vzal/a bych si migranty k sobě domů Změnil bych vlastní životní styl, aby lidé v jejich domově měli dostatek prostředků pro život.

Asi ano

V každém případě