konferenční
speciál Záštita
konferenční
speciál
Energetická revoluce mění investiční plány
Obsah: Energetika se musí připravit na trvalé změny�����������������������������II–III Hledá se zdroj peněz na nové investice����������IV Jiří Feist: Dnes chce být každý nezávislý, aniž leckdy tuší, do čeho jde������������������������������ V Energetické služby jsou trendem moderní doby�����������������������������VI Tomáš Drápela: Pořád věříme, že spalovnu odpadů letos rozjedeme��������������������������������� VII Rozjíždí se čerpání miliard na investice������� VIII Petr Holub: Potřebujeme metodiku pro sledování úspor����������������������������������������� VIII
budoucnost energetiky v čr
budoucnost energetiky v čr
II/III
konferenční
speciál
Energetika se musí připravit na trvalé změny
P
olitická rozhodnutí, časté změny pravidel, ale také nástup nových technologií téměř znemožňují energetickým firmám, aby se smysluplně rozhodovaly o svých investicích. Aktuálně je typickou obětí této nejistoty uhelná energetika. Na podzim má česká vláda definitivně určit, které hnědouhelné doly budou po roce 2022 zásobovat tuzemský trh. V Bruselu se dokončují nová pravidla, která zpřísní limity pro vypouštění škodlivých emisí z uhelných zdrojů. Na zbylou část reformy čeká evropský systém obchodování s emisními povolenkami, jejichž cena by měla do budoucna výrazně vzrůst a znevýhodnit uhelnou energetiku. „Čeká nás rozšiřování těžby v lomu Vršany do části Slatiňany. Přeložky inženýrských sítí si vyžádají investici za 2,5 miliardy korun. Investovali byste takovou částku v době, kdy je budoucnost
výroby energie z uhlí zpochybňovaná?“ ptá se Tomáš Hüner, předseda dozorčí rady Vršanské uhelné. Jeho firma se také potýká s tím, že soud zrušil povolení k dobývání uhlí ve slatiňanské části lomu. Bez tohoto uhlí nebude moci firma zásobovat elektrárnu Počerady, kterou by si mohla v budoucnu koupit od společnosti ČEZ. „ČEZ teď opci na její prodej nevyužil. I kvůli panující nejistotě v energetice. Kdyby bylo možné lépe spočítat, co nás čeká, tak by se dalo rozhodnutí o transakci udělat lépe,“ dodává Hüner.
Obtížné plánování budoucnosti V nejistotě kvůli budoucnosti uhelné těžby jsou také teplárny, kterým ministerstvo průmyslu a obchodu slibuje přednostní přístup k hnědému uhlí. „Bez hnědého uhlí se velké systémy
Plyn a OZE. Plynové elektrárny v budoucnu doplní obnovitelné zdroje, pro jádro v novém systému není místo, myslí si poradce banky J&T pro energetiku Michal Šnobr (vlevo). Naslouchají Jan Rovenský (uprostřed) z Greenpeace a Petr Paukner (vpravo), jednatel skupiny Carbounion
centrálního zásobování teplem neobejdou. Biomasa a další paliva nejsou plnohodnotnou alternativou,“ tvrdí Tomáš Drápela, generální ředitel Plzeňské teplárenské. Řešením teplárenského rébusu by nebyl ani přechod na černé uhlí, které se v posledních letech do Evropy dováží. „Přechod tepláren na černé uhlí není reálné. Kvůli vysokým dopravním nákladům se to ve střední Evropě nevyplatí. V Německu, kam se dováží černé uhlí ze Spojených států, stojí černouhelné elektrárny u Severního moře,“ vysvětluje Petr Paukner, jednatel skupiny Carbounion, která se zabývá obchodováním s uhlím a energiemi. Politické rozhodnutí o územních limitech těžby hnědého uhlí předurčí budoucnost části české energetiky. Jenže zkušenosti z minulosti ukazují, že plánovat podobu energetiky na mnoho let dopředu je obtížné. V devadesátých letech minulého století se politicky a finančně podporovala masová plynofikace obcí. „Teď kvůli tomu musíme provozovat přes 300 tisíc mrtvých přípojek, ze kterých plyn nikdo neodebírá. S příslušnými ministerstvy a Energetickým regulačním úřadem proto pracujeme na tom, jak jejich využívání obnovit. Například v rámci kotlíkových dotací, aby v místě přípojek mohli lidé využít příspěvek i na plynový kotel,“ upozorňuje Jan Valenta, jednatel RWE Distribuční služby. Česká plynárenská soustava je výrazně naddimenzovaná vůči tuzemským potřebám. Může pokrýt spotřebu až 12 miliard metrů krychlových za rok. Za rok se přitom ve skutečnosti spotřebuje v Česku méně než osm miliard metrů krychlových. „Podporujeme oživení mrtvých přípojek. Bude to omezovat vodárenský efekt, kdy s nižší spotřebou rostou ceny za přepravu a distribuci plynu,“ říká Alena Vitásková, předsedkyně Energetického regulačního úřadu.
Pravidla v energetice se budou měnit Stát se snaží vnést alespoň dílčí stabilitu do investičního prostředí schvalováním hlavních strategických
Nové možnosti investic v energetice. Účastníci letošních tří konferencí Leading Minds Forum, které zorganizovalo vydavatelství Mladá fronta a společnost DDeM, diskutovali o energetických úsporách, energetických službách, decentralizované energetice či o pravidlech, která mají fungování energetiky usnadnit
„Prodlužuje to celý proces schvalování a stavby. Teď budeme muset kvůli novému zákonu znovu otevřít už ukončené posuzování vlivu na životní prostředí pro projekty plynovodu Moravia a Stork II,“ dodává Radek Benčík, jednatel společnosti Net4Gas. Odpovědnost za tvorbu pravidel v energetice leží také na krajských samosprávách. „Sousední regiony v Polsku mají jiná pravidla, i když patří do stejné Evropské unie jako my. Nesmíme proto dogmaticky přejímat všechny unijní požadavky, abychom zůstali vůči Polsku konkurenceschopní. Tak budeme přistupovat k tvorbě naší regionální energetické koncepce,“ ujišťuje Miroslav Novák, hejtman Moravskoslezského kraje.
Foto E15 Anna Vacková a Michael Tomeš 3x, foto na titulní straně profimedia.cz
Rozvoj nových technologií si vyžádá změny základních pravidel a parametrů fungování energetických systémů. Nové požadavky a nová regulace budou přicházet také kvůli budování evropské energetické unie. Investoři do energetiky se tak stabilního prostředí hned tak nedočkají.
dokumentů. Po jedenácti letech od vydání první Státní energetické koncepce vláda schválila její aktualizaci. Následně přijala Národní akční plán pro rozvoj jaderné energetiky. Existuje akční plán pro chytré sítě. Novela energetického zákona a zákona o podporovaných zdrojích uvedla české právo do souladu s evropskými směrnicemi. Jenže další změny tuzemská energetická pravidla teprve čekají. „Kvůli plánu na vybudování energetické unie přijde spousta nové unijní legislativy, což bude měnit i české zákony. Snad
to bude s dostatečným předstihem a s vyčíslením dopadů. Doma nestabilitu přinesl nový občanský zákoník. Státní správa bude na pár let neakční kvůli zákonu o státní službě,“ upozorňuje náměstek ministra průmyslu a obchodu Pavel Šolc. Stabilní prostředí beze změn podle něj zajistit nelze. Podstatné proto bude, aby firmy měly čas se změnám přizpůsobit. Firmám chybí jednotné a rychlé povolovací procesy pro velké energetické stavby. Situaci komplikuje také nejednotný výklad zákonů státní správou.
nejsou připravené. „Elektrická síť byla stavěná pro centrální energetiku. Teď elektřina teče oběma směry. V Německu mají milion decentrálních zdrojů a síť se jim tam rozpadá. Musíme do sítě investovat, aby fungovala i v novém
Na všech třech letošních konferencích panovala až nečekaná shoda. Energetické firmy sázejí na budoucnost energetických služeb a úspor energií. Pro investice však potřebují stabilitu zákonů a dalších regulací. režimu. Jestli to bude rentabilní, to je otázka, kterou musí posoudit jiní,“ uvádí Stanislav Votruba, vedoucí oddělení Smart Grids společnosti PRE Distribuce. Náklady na vybudování chytrých sítí se v Česku odhadují na 130 miliard korun. Dobrým příkladem kolize starého systému a nových technologií může být rozpad teplárenské soustavy v Jablonci, kde centrální plynový zdroj přestal být cenově konkurenceschopný. „Domy si začaly rychle instalovat vlastní plynové kotelny. Po té, co se kapa-
Nástup decentralizované energetiky Řadu změn si vynucuje také nástup nových technologií, které vyrábějí energii přímo v místě spotřeby. Jsou běžně dostupné a k jejich dalšímu rozšiřování přispějí i velké energetické firmy jako RWE či E.ON, které si vytvářejí speciální divize či dceřiné firmy pro rozvoj decentrální energetiky a souvisejících služeb. Panuje všeobecná shoda, že decentralizace energetiky je nevyhnutelná. Jenže stávající rozvodné sítě na masivní rozšíření nových malých zdrojů
cita plynárenské distribuční soustavy vyčerpala, dochází k jejímu navyšování. Díky tomu budou postupně připojeni zákazníci, pro které je výhodnější mít vlastní řešení,“ říká Zdeněk Kaplan, jednatel společnosti RWE Energo.
Záblesk stability. Státní energetickou koncepci, energetický zákon i nová regulační pravidla vnímáme rozhodně pozitivně, řekl Jan Valenta (vpravo), jednatel RWE Distribuční služby
Česko zatím na decentralizovanou energetiku není připraveno, připouští Pavel Šolc. Opatření podle něj musí být technická, ale také ekonomická. „Vzniká nový tarifní systém, aby poplatky za sítě odrážely náklady vyvolané použitím sítě. Otevřít musíme také diskuzi o tom, jakou požadujeme spolehlivost a kvalitu dodávek,“ dodává Šolc. Robustní decentralizovanou energetiku, která bude existovat vedle transformované centrální energetiky, může mít Česko podle něj za deset až patnáct let. Jan Stuchlík
budoucnost energetiky v čr
IV/V
konferenční
speciál
Hledá se zdroj peněz na nové investice Jiří Feist: Dnes chce být každý nezávislý,
„Před oddělením výroby, přenosu a prodeje energií se stavělo snadněji, protože využití infrastruktury bylo dané. Teď investor do sítí nemá dlouhodobé smlouvy, protože trh už takto nefunguje,“ upozorňuje předsedkyně Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková.
Foto E15 Michael Tomeš
E
vropa bude potřebovat ročně do energetiky investovat zhruba 150 miliard eur, z čehož polovina by měla směřovat do výroby a distribuce elektřiny. Jádrem problému je odpověď na otázku, kdo tyto investice zaplatí. Trh, který by měl dát pro investice signál, zatím pod tíhou politických zásahů selhává. Kromě toho se však také mění prostředí, v němž se energetické firmy pohybují. Vidět je to u provozovatelů sítí.
Regulátoři v hlavní roli Vitásková naráží na budování plynovodů, které na jedné straně žádá Evrop-
ská unie pro zlepšení energetické bezpečnosti, na druhé straně jejich stavbu a provoz nezaplatí obchodníci, kteří A151007558 inzerce EON_image_B2B_104x136mm_2015_FINAL_Sestava 1 22. 6. 2015 8:46 Stránka 1se orientují na krátkodobé kontrakty a nákupy na spotových trzích. „Obchodníci se nechtějí zavazovat k dlouhodobému využívání plynovodů. Investor přitom požaduje zajištění návratnosti. Musíme se bavit o ceně bezpečnosti dodávky díky diverzifikovaným cestám. Nakonec vše zaplatí spotřebitelé nebo státy,“ dodává Radek Benčík, jednatel společnosti Net4Gas. Do hry tak stále více vstupují národní regulátoři, od nichž firmy v konečném důsledku očekávají, že je k investicím budou motivovat místo trhu. Regulátoři se tím dostávají pod dvojí tlak. Na jedné straně by měli zajistit peníze na budování nové infrastruktury, na druhé straně nechtějí, jako v případě českého regulátora, veškeré náklady na projekty mezinárodního významu přesunout na domácí spotřebitele. I z dříve bezpečného regulovaného byznysu se tak stává riskantnější podnikání.
Návrat k trhu s otazníkem Na rozcestí stojí také oblast výroby energií, kde by se v ideálním případě měly nové zdroje spolehnout na financování prostřednictvím tržní ceny komodity. Evropská komise letos na podzim představí nový model fungování trhu s energiemi. Zatím tvrdí, že chce jít ces-
tou odbourávání dotací, regulovaných cen a volného pohybu cen na energetických burzách. Stejným směrem se, podle dosavadních debat, nejspíš hodlá vydat také Německo. Cenám elektřiny má být dovoleno vystřelit v době nedostatku prudce vzhůru, což by mělo podle německých představ motivovat firmy k potřebným investicím. „Největší budoucnost mají v elektroenergetice obnovitelné zdroje v kombinaci se zemním plynem. Otazník se vznáší nad jádrem. Příprava a stavba jaderných elektráren je dlouhá, náročná a drahá, což neodpovídá novým trendům v energetice,“ upozorňuje Michal Šnobr, který radí bance J&T ohledně energetiky. Žádaná bude flexibilita. Jak v regulaci výkonu, tak v rychlosti a nákladnosti výstavby.
Sázka na dotace Pokud dnes vznikají nové energetické projekty, jde zpravidla o malé zdroje, které se spoléhají na dotace. „Rozhodli jsme se pro decentralizované teplárenství na biomasu. Díky malé kapacitě prodáme naprostou většinu tepla. Doufáme ve státní subvence, protože velký rozvoj biomasy či energetického využívání odpadů se bez podpory neobejde,“ říká Pavel Svoreň, výkonný manažer pro oblast energetiky investiční skupiny DRFG. Ta už spustila biomasovou teplárnu ve Šternberku. stu
aniž leckdy tuší, do čeho jde
N
ší. Je potřeba také srovnat podmínky na trhu pro všechny hráče. Dnešní systém regulace a různých podpor způsobil zásadní distorzi trhu a tu je potřeba odstranit, tedy pokud stále chceme mít trh na principu volné soutěže.
ástup decentrálních zdrojů energie nelze zastavit. Měla by ale existovat autorita, která pro tuto generační změnu vymezí podmínky, aby celý systém zůstal v rovnováze. V zásuvce musí pořád být frekvence 50 hertzů, říká Jiří Feist, člen představenstva a hlavní stratég EP Energy. E15: Nástup decentrální energetiky často popisujete jako nezvratný trend. Zároveň ale říkáte, že sítě s těmito zdroji nemohou pořádně fungovat. Jak to tedy je? Technologie spojené s decentrální, respektive „smart“ energetikou jsou produktem průmyslového vývoje společnosti, požadavků zákazníků a jsou dnes součástí systému. Na druhé straně energetika je pořád fyzikální systém, nad kterým chceme obchodovat. Proto musíme respektovat jeho chování, což se skrývá pod pojmy bezpečnost, spolehlivost a kvalita dodávky. V neposlední řadě je třeba hlídat také celkovou nákladovost systému. Konečný poměr mezi centrální výrobou elektřiny a decentrálními zdroji, ať už to bude 70 ku 30 nebo 50 ku 50, musí být v souladu se zachováním rovnováhy v systému. E15: Co by se při živelném rozvoji malých zdrojů mohlo stát? Když bude veškerá výroba v rozptýlených zdrojích, nebude fungovat přenosová soustava a systém se v podstatě rozpadne na regionální soustavy. Tam jsme byli zhruba před sto lety, kdy se začínaly regiony propojovat až do dnešní celoevropské sítě. Ta potřebuje určitou skladbu, kvalitu a množství zdrojů, aby se udrželo mezinárodní propojení jako podmínka volného obchodu a spolehlivosti provozu. Evropská komise to ve svých pravidlech úplně nerespektuje. E15: Kdo by tyto základní podmínky měl ohlídat? Obchodník nebo investor tyto věci řešit nebude. Ten vidí obchodní příležitost v tom, že koupí decentrální zdroj, zapojí
Foto ep energy
Cena za bezpečnost. Evropa si musí říct, jak chce řešit energetickou bezpečnost a jak ji zaplatit. Nakonec ale vše zaplatí spotřebitel, jinak to nejde, říká jednatel Net4Gas Radek Benčík
Mantra energetiků se za poslední roky nezměnila. Pořád tvrdí, že v energetice se za stávající nejistoty nevyplatí nic nového postavit, kromě dotovaných projektů. „Investovat s návratností více než osm let je dnes velmi rizikové,“ říká Petr Paukner, jednatel skupiny Carbounion.
ho do systému a provozuje s cílem vydělat. Nenese odpovědnost za systém ani se nemusí podílet na vícenákladech, což není úplně správné. Měla by existovat silná autorita, která pro tuto probíhající generační změnu vymezí podmínky tak, aby byla zachována dnešní kvalita dodávek elektřiny pro všechny zákazníky. Proto říkám, že vývoj nezastavíme, ale musíme ho uřídit, aby v zásuvce byla pořád frekvence 50 hertzů. E15: Zatím nikdo pravidla pro fungování malých zdrojů v sítí netvoří? Diskutuje se o tom. Výsledkem je, že Česko má akční plán pro chytré sítě nebo že se otevře přístup zdrojům do deseti kilowattů bez licence na výrobu. Tlak směrem k decentrální výrobě je ale obrovský a bohužel ne vždy se respektují názory odborníků na podmínky její integrace. E15: Kolik bude stát provoz sítí, když se decentrálním zdrojům přizpůsobí? Lze očekávat, že náklady na služby, přenos a distribuci budou vyšší než dnes. Celková cena za elektřinu asi bude vyšší, přestože cena silové elektřiny bude niž-
E15: Musí se výrazně změnit cenové motivace pro hráče působící na trhu, aby přispívali ke stabilitě soustavy? Měly by se změnit. Jedním ze způsobů může být zavedení progresivní ceny za odchylku, kterou zákazník nebo výrobce způsobí. Dále máme dnes pro obnovitelné zdroje přístup na trh bez jakýchkoliv nákladů. Dodávají, kdy chtějí, jejich produkce se musí vykoupit za regulovanou cenu a ještě mají garantovánu patnáctiletou dobu návratnosti. To jsou unikátní podmínky v době, kdy se tlačí na klasickou energetiku přes snižování emisí, zvyšování účinnosti a mnoho dalších poplatků. Přitom klasické zdroje jsou zárukou kvality a stability sítě. E15: Z pohledu spotřebitele bude decentralizace energetiky výhodná? Jde o to, jestli generační změnu provedeme evolučním, nebo revolučním způsobem. Dnes chce být každý nezávislý, ale nejsem si jistý, jestli každý ví, do čeho jde. Hodně měst přichází s tím, že si chce vybudovat vlastní nezávislou A151007774
energetiku. Ale k velkému systému přece jen chtějí zůstat připojeni. Jenže občas si ze sítě „cucnout“ stojí peníze, protože soustava musí být vždy připravena elektřinu dodat, když se „nezávislému“ zákazníkovi zrovna nebude dařit si své potřeby pokrýt. To je třeba jasně říct. Protože máme připojenou také spoustu zákazníků, kteří nemají na to se od sítě odpojit a nakonec by museli zaplatit celé náklady za její fungování. E15: Takže jde jen o to stanovit férovou cenu za službu připojení k síti, kterou buď budu využívat denně, nebo jen jako pojistku pro případ nouze? Musí to zohlednit tarifní model, který se připravuje. Pořád mi ale chybí klíčová informace, kolik bude nový model fungování energetické soustavy stát zákazníka a jaký je vlastně cílový koncept. E15: Jak rychle se to musí vyřešit? Musí se na tom pracovat teď. Hodně se třeba diskutuje o ukládání energie. Do budoucna to bude velice zajímavý předmět podnikání. Otázka je, jestli to bude zdroj, který bude sloužit pro komerční využívání rozdílů v cenách elektřiny na trhu, nebo jestli to bude součást systémových služeb, které budou platit všichni. Odpověď potřebujeme znát už dnes. stu inzerce
budoucnost energetiky v čr
VI/VII
Energetické služby jsou trendem moderní doby
N
ová doba si žádá nový byznys. Pochopily to i velké energetické společnosti, které dlouho žily z tradičního modelu fungování energetiky, kdy v elektrárnách vyrobily elektřinu a dovedly ji po drátech až ke spotřebitelům. S nástupem moderních technologií a politickým důrazem na energetické úspory začaly všechny koncerny rozvíjet koncept energetických služeb. E.ON se k poskytování služeb nad rámec dodávek elektřiny a plynu rozhodl před pěti lety. RWE už dva roky rozpracovává možné koncepty, jak se vtělit do role energetického manažera, který by se od výroby a distribuce přesunul do pozice organizátora datových toků v souvislosti s budováním chytrých sítí či do dispečera produkce z malých decentralizovaných zdrojů.
Úspory a malé zdroje Pozadu nezůstává ani Pražská energetika, která pokrývá škálu služeb od elektroinstalačních prací, přes budování lokálních zdrojů energie až po zpracovávání energetických analýz. „Služby teď nabízíme všem, nejen našim zákazníkům. Umíme opatření zafinancovat. Našim dlouhodobým zákazníkům dokážeme nabídnout lepší podmínky, navíc takoví zákazníci v nás mají důvěru a lépe spolupracují při auditech a návrzích opatření,“ říká Václav Vodrážka, vedoucí oddělení Energetické služby PREměření. V blízké budoucnosti se chce firma více angažovat v rozvoji decentrálních zdrojů a uložišť energie. „Průmysloví zákazníci se už nechtějí starat o výrobu energie. Jde jim jen o odběr za rozumnou cenu. Chtějí, ať výrobu inzerce
A151007773
UŠETŘETE ZA VOLÁNÍ!
3 JEDNODUCHÉ TARIFY volné jednotky
PRE Garant PRE Komfort PRE Aktiv
50 min. / SMS 90 Kč / měsíc 200 min. / SMS 290 Kč / měsíc neomezené volání / SMS + 500 MB dat
nove volání u v PR mobilrifu zdarma i u rtta! Komfo www.premob
Emobil inzerce E15_104x66.indd 1
il.cz
cena pro zákazníky PRE
590 Kč / měsíc
Od 3 SIM sleva 15 % z ceny tarifů! Smlouvy jsou bez dlouhodobých závazků.
zajistíme my,“ popisuje posun ve vnímání potřeb větších firem Zdeněk Kaplan, jednatel RWE Energo. Velkým zákazníkům nabízí RWE stabilizaci portfolia energií. Čím dál více se orientuje také na využívání potenciálu energetických úspor, a to nejen u firemních odběratelů, ale také ve veřejném sektoru. Městům a obcím firma radí v oblasti tepelného hospodářství a optimalizace centrálního zásobování teplem. Cílem je snížit náklady na energie. Mezi nabízená opatření patří také instalace decentralizovaných zdrojů energie, typicky kogeneračních jednotek. Podobně k energetickým službám přistupuje také E.ON. „Příkladem je efektivní výroba elektřiny a tepla v místě spotřeby. Snažíme se také více využívat akumulace tepla pro pokrytí sezonních výkyvů,“ uvádí Petr Kristek, vedoucí Energetických služeb a zdrojů E.ON Energie. Dodávky tepla a elektřiny se odehrávají prostřednictvím služby Energy Contracting. Firma na základě smlouvy o spolupráci provede u zákazníka instalaci zdroje nebo modernizuje stávající zdroje. Investice hradí E.ON, takže firma své peníze může investovat do výroby. Zařízení se splácí v cenách energií.
Virtuální elektrárna S rozvojem malých decentrálních zdrojů energie přichází potřeba jejich činnost v rozvodné síti lépe řídit. E.ON a RWE proto přišly s konceptem virtuální elektrárny. Varianta od E.ON umožňuje malým a středním zdrojům nabízet svou volnou kapacitu,
18.06.15 15:4
speciál
Tomáš Drápela: Pořád věříme, že spalovnu odpadů letos rozjedeme
kterou může obchodník s energiemi E.ON Energie využívat jako regulační energii. Kromě standardní ceny za vyrobenou elektřinu může provozovatel zdroje profitovat z toho, že nabídne volnou kapacitu v době, kdy se mu to hodí. Hodinu a cenu si určuje sám. S E.ON musí mít smlouvu o užívání virtuální elektrárny. „Chceme do tohoto konceptu zapojit také stranu spotřeby. A to u záporné regulační energie, kdy je třeba některé spotřeby vypnout,“ říká Petr Kristek. U RWE je virtuální elektrárna postavená na spolupráci obchodníka s energiemi RWE Energie a RWE Energo, které dodává know-how z provozu energetických zařízení. Firma je prostřednictvím virtuální elektrárny schopna optimalizovat výrobu v menších zdrojích podle toho, jaká je aktuální cena na trhu. Výroba se přesouvá do časů, kdy je spotřeba nejvyšší a nejvyšší je také cena elektřiny. Provozovatelé zdrojů tím dosahují vyšších výnosů. RWE část z nich posílají v podobě poplatku za službu virtuální elektrárny. „Na našich zdrojích jsme si ověřili, že to funguje dobře,“ tvrdí Zdeněk Kaplan. Všechny firmy se shodují, že význam energetických služeb pro jejich podnikání bude v příštích letech dál růst. Skupina PRE odhaduje, že na zisku by se měly podílet v řádu procent. Ve srovnání s klasickou energetikou ovšem půjde o výrazně odlišný byznys. Vydělávat se nebude na několika velkých projektech, ale desítkách a stovkách menších zakázek. stu
P
malé ostrovní provozy, které nejsou na vnějším prostředí závislé. Nicméně úplně se od uhlí neodstřihneme. Pokud nám stát dostupnost uhlí nezajistí, nebudeme moci zajistit teplo v centrálním zdroji, protože plynem se v něm nevyplatí topit. Pak půjdeme cestou malých plynových zdrojů. Ale takové teplo bude dražší než nynější teplo z teplárny.
lzeňská teplárenská se zbavuje závislosti na uhlí. Má kotle na biomasu, buduje spalovnu odpadů, pro které má lokální zdroje paliva. „Vytváříme jakési malé ostrovní provozy, které nejsou na vnějším prostředí závislé,“ říká Tomáš Drápela, generální ředitel Plzeňské teplárenské. E15: V jakém stavu je výstavba spalovny odpadů v Chotíkově, které soud pozastavil účinnost stavebního povolení? Pracovně tomu říkáme projekt konzervace, aby nevznikly škody. Doděláváme zastřešení, aby do objektu nepršelo. Musíme napustit některé systémy, abychom zachovali jejich budoucí provozuschopnost. Soud rozhodl o možné podjatosti krajských úředníků. Podstatné je, že soud byl veden s krajským úřadem a ne s Plzeňskou teplárenskou. My jsme postupovali podle platných zákonů, na všechny potřebné dokumenty jsme dostali patřičná razítka. Začali jsme stavět a teď po skoro dvou letech soud rozhodl, že ta razítka dal krajský úřad neoprávněně. Že jeho úředníci byli podjatí. E15: V čem měli být podjatí? Kraj měl zájem na tom, aby spalovna stála. A protože kraj zaměstnává a platí úředníky, kteří o stavbách rozhodují, byli podle soudu podjatí. Soud ale nerozhodl o neplatnosti stavebního povolení, ale o jeho neúčinnosti. Jenže kraj musí ze zákona tvořit krajskou odpadovou koncepci. Západočeský kraj ji vytvořil a spalovnu do ní zabudoval. E15: Co bude se spalovnou dál? Ministerstvo pro místní rozvoj rozhodlo, že stavební povolení prověří jiný nezávislý kraj. Teď Krajský úřad Středočeského kraje zkoumá, jestli bylo stavební povolení vydáno v souladu se všemi předpisy. My jsme si jistí, že to tak bylo. Projekt kontrolovala Evropská komise, protože jsme žádali o dotaci, kterou bychom dostali, kdyby Česko mělo hotový zákon o odpadech.
Foto E15 Michael Tomeš
Rostoucí význam. Už nemůžeme prodávat jen elektřinu a plyn. Dříve byly energetické služby jen doplňkovou činností, teď jich nabízíme široké portfolio, upozorňuje na nové trendy Václav Vodrážka (uprostřed), vedoucí oddělení Energetické služby PREměření
Foto E15 Anna Vacková
Poskytování služeb nad rámec dodávek elektřiny a plynu si osvojují všechny velké energetické společnosti. Přicházejí i s novými koncepty, jako jsou virtuální elektrárny.
konferenční
E15: Věříte, že do konce roku rozjedete zkušební provoz, jak jste původně plánovali? Doufáme v to, protože máme uzavřené smlouvy, a jakmile se projekt bude zpožďovat, začnou nám naskakovat vícenáklady. Dodavatel nám je předběžně vyčíslil na téměř deset milionů korun měsíčně. Tyto peníze budeme chtít po českém státu, protože jeho „organizace“ nám způsobily škodu, aniž by se prokázalo, že jsme my jako investor pochybili. E15: Teď se razí trend decentrální energetiky. Je na něj teplárenství připraveno? Mělo by se hlavně zvážit, jestli tento trend je správný. Protože tyto kroky jsou nevratné. Znám spoustu lidí, kteří mají tyto technologie v rodinných domech, ale pak zjistí, že teplá voda už není tak teplá, jak byli zvyklí. Když jim přestane fungovat domácí elektrárna, najednou zůstanou potmě a po někom budou chtít, aby jim energii dodal. Když ale velké centrální zdroje zrušíme, kdo to bude? E15: Vy s decentralizací ve svém obchodním modelu počítáte? Teď děláme opatření, abychom se zbavili závislosti na uhlí. Proto máme kotle na biomasu, proto budujeme spalovnu odpadů, pro něž máme lokální zdroje paliva. Takže si budujeme jakési
E15: Je možné do teplárenských rozvodných sítí pustit menší výrobce tepla třeba z bioplynových stanic? Možné to je, je to pouze otázka tlaku, kvality, spolehlivosti. Před třemi lety jsme třeba připojili spalovnu nebezpečného odpadu, která patří společnosti SITA. Je to správný projekt, aby účinnost toho zařízení byla co nejvyšší.
E15: Pokud někdo přijde, že postaví bioplynovou stanici a bude chtít, abyste ho připojili, tak to uděláte? Když to bude spolehlivé zařízení a dá nám dobrou cenu za teplo, tak to nebude problém. Do našich sítí má přístup i Plzeňská energetika, která patří koncernu EPH. Z nových zdrojů strach nemám, protože je v dnešním investičním prostředí v energetice stejně nikdo nepostaví. Ale pokud se má nějaký nový energetický zdroj stavět, tak by měl mít odběr tepla. To je případ i nových spaloven odpadu. Projekt na spalovnu na 150 tisíc tun odpadu v Jihlavě, kde praktický není vybudován centrální systém zásobování teplem, je nesmysl. Jan Stuchlík inzerce
A151007559
TEPLO TECHNIKA TEPLÁRENSTVÍ
časopis kterému to pálí volně ke stažení na www.tscr.cz
budoucnost energetiky v čr
VIII/IX
Č
erpání miliard korun z evropských fondů na energetické projekty se pomalu rozjíždí. Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo první výzvy z operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) na začátku června, plnohodnotné žádosti o dotace bude přijímat od září. Ministerstvo životního prostředí počítá s příjmem prvních žádostí z operačního programu Životní prostředí (OPŽP) od srpna a října.
Program Nová zelená úsporám disponuje celkem 27 miliardami korun Společným jmenovatelem obou dotačních programů jsou úspory energií a zlepšení kvality ovzduší. V OP PIK je na energetické projekty vyčleněno
32,86 miliardy korun. „Je to příspěvek k naplnění cíle úspor konečné spotřeby energie ve výši 47,94 petajoulů do roku 2020. Je třeba se zaměřit na zdrojovou část energetiky. Ta se dosud příliš neřešila, a tak se stávalo, že účinnost zdrojů klesala, ale fixní náklady se nezměnily, což vedlo ke zdražení jednotky energie,“ říká Vladimír Vlk z ministerstva průmyslu a obchodu. Novinkou v OPŽP je bonifikace projektů, které budou využívat financování investic do modernizace energetických systémů metodou EPC. Ta spočívá ve splácení investice z dosažených úspor v nákladech za energie. „Je to velký posun, že ministerstvo bude zvýhodňovat žadatele, kteří zvolí metodu EPC. Ta se totiž pořád dostatečně nevyužívá,“ říká Radim Kohoutek, obchodní ředitel Amper Savings. Kritiku z řad průmyslu si naopak vysloužila podoba programu Nová zelená úsporám. Původně očekávané úspory energií totiž ministerstvo snížilo a je-
Foto E15 Anna Vacková 2x
Rozjíždí se čerpání miliard na investice
jich dosažení navíc posunulo až za rok 2020. „Kdybychom všechny peníze z Nové zelené úsporám, tedy 27 miliard korun, investovali v teplárnách, zrekonstruujeme všechny rozvody a ušetříme sedm petajoulů energie. Zelená úsporám k 27 miliardám vyžaduje ještě další soukromé investice a ušetří se jen čtyři petajouly,“ upozorňuje Milan Chromík, ředitel public affairs ve společnosti Veolia.
Nerovné cíle. S plněním cíle podílu obnovitelných zdrojů jsme na tom dobře, složité bude splnit cíl pro energetické úspory, upozornil Pavel Zámyslický (vlevo) z ministerstva životního prostředí Příprava žádostí o dotace z aktuálních operačních programů teprve startuje, ale už teď musí Česko přemýšlet, jaké investice chce v energetice podpořit po roce 2020. „Například jak využijeme peníze z aukcí povolenek, jež jsme dostali navíc v rámci klimaticko-energetického balíčku do roku 2030. Půjde až o 27 miliard korun,“ upozorňuje Pavel Zámyslický, ředitel odboru energetiky a ochrany klimatu MŽP. stu
Petr Holub: Potřebujeme metodiku pro sledování úspor
R
enovace budov přinášejí dlouhodobou úsporu energie. Vedle toho mají další efekty, jako je kvalita bydlení v rezidenčním sektoru nebo produktivita práce v komerčním a veřejném sektoru. Stavebnictví má navíc jeden z největších multiplikátorů na růst HDP a zaměstnanost, říká Petr Holub, ředitel aliance Šance pro budovy.
A151007560
E15: Je v českých operačních programech dostatek peněz na podporu energetických úspor v budovách? Pro tyto úspory je společně s výnosy z emisních povolenek vyčleněno do konce dekády 65 miliard korun. Důležité bude, jak se podaří tyto prostředky doplnit soukromými zdroji. Aby budovy nechátraly, je třeba 350 až 400 miliard celkových investic. inzerce
E15: Je zajištěna dostatečná kontrola dosažených energetických úspor podpořených z operačních programů, aby Česko splnilo cíl pro úspory do roku 2020? Na úrovni vlády bohužel neexistuje dostatečná koordinace vykazování úspor energie z jednotlivých programů. K dobru ministra průmyslu Jana Mládka lze ale přičíst, že vytvořil nový odbor energetické efektivity, který to bude mít na starosti. Věřím, že brzy ministerstvo vytvoří metodiku, která bude k dispozici všem poskytovatelům podpory. E15: V programu Nová zelená úsporám se výrazně snížil cíl pro energetické úspory a jejich dosažení se posunulo za rok 2020. Je to v pořádku? Bohužel je to jen číslo, které tam vepsal nějaký úředník, aniž by si uvědomoval, že to má vliv na něco dalšího. Fakticky se efektivita programu nezmění. Souvisí to s tím, že zatím si každý rezort hrál na svém písečku, dokonce i v rámci jednoho rezortu existují programy s různým přístupem.
N4G_inz_104x66_corporat_CZ_color.indd 1
6/15/15 2:28 PM
E15: Jak velké je riziko, že se za dva roky zjistí, že z dotací cíle úspor nesplníme a bude nutné jít cestou povinných úspor na úrovni dodavatelů energií? Energetické firmy se toho bojí a zároveň se na tuto skutečnost připravují. Některé v tom vidí i příležitost, jak oslovit zákazníky s novými balíčky produktů, říkejme jim energetické služby. Nejdříve bychom ale měli vyvinout úsilí, aby se co největší díl našeho cíle podařilo naplnit z programů podpory financovaných z daňových výnosů našich bohatších sousedů. stu
Anketa:
konferenční
speciál
Do čeho se v příštích letech vyplatí v energetice investovat?
Do jakého oboru v energetice se podle vás vyplatí investorům a energetickým firmám v příštích deseti letech investovat a proč – do výroby energie, do přenosu a distribuce, do rozvoje decentrálních zdrojů, do energetických úspor a energetické efektivity, nebo do jiných oblastí?
Tomáš Hüner předseda dozorčí rady, Vršanská uhelná V následujících deseti letech se vyplatí investorům – spotřebitelům energie – investovat především do energetických úspor a energetické efektivity, případně vlastních zdrojů energie. Je reálný předpoklad, že kvůli špatně směrované dotační politice EU a ČR dojde k převisu poptávky po energii nad nabídkou a tím ke zdražení elektrické a tepelné energie. V kritickém scénáři se to může projevit až v omezování jejich spotřeby. Co se týká investorů, z oblasti energetiky bude méně riskantní investovat do regulovaných či věcně usměrňovaných oblastí energetiky – distribuce, přenosu, kogeneračních zdrojů a OZE. Výroba energie bude vyčkávat na svou příležitost, a to zdražování elektrické a tepelné energie kvůli nedostatku výrobních zařízení, což výrazně poškodí ekonomiky zemí, které to dopustí.
Jaroslav Žlábek generální ředitel, Schneider Electric Má smysl investovat do inteligentního rozvoje decentralizovaných zdrojů, především obnovitelných zdrojů. Tyto technologie se zlevňují a jsou velmi flexibilní z hlediska místní dostupnosti. V nejbližší době by měla být dořešena otázka skladování energie, která z OZE udělá rovnocenný zdroj energie. Určitě má smysl využít evropské fondy a dotace na obnovu centrálního zásobování teplem. Je ale
nereálné stavět nové centrální zdroje. Dále bude třeba investovat do energetické efektivity. Evropa se rozhodla jít směrem k nízkoemisní ekonomice a i to je důvod, proč tuto oblast z hlediska budoucí konkurenceschopnosti podpořit. V neposlední řadě je klíčové zaměřit se na to, aby měli spotřebitelé možnost si vybrat, kdy a za jakou cenu budou nakupovat energie. Zde vidím jednak nutnost zvýšit obecné povědomí o tom, co to znamená a dále investovat do inteligentních sítí a řešení, včetně ukládání energií.
Tomáš Rosák generální ředitel, Saint-Gobain Construction Products CZ Správnou investicí je výstavba udržitelných budov, jejichž stavební řešení a použité stavební materiály zajistí dlouhodobou energetickou nenáročnost budovy. Výhodou je, že taková řešení nepřináší pouze úsporu v nákladech, ale zejména tepelnou pohodu ve vnitřním prostředí pro uživatele budov. Náklady na zajištění udržitelných vlastností staveb při jejich výstavbě jsou nízké v porovnání s úsporami v průběhu jejich užívání. Profesionálové ve stavebnictví odhadují náklady na výstavbu zelených budov o deset procent vyšší než náklady na vybudování konvenčních konstrukcí, ale úspora energií a nákladů na údržbu se pohybuje v řádech desítek procent. Důvodem vyšších nákladů na výstavbu jsou dodatečné technologie, jako je tepelné čerpadlo nebo solární zdroje energie. Stavební materiály s vyšší přidanou hodnotou či kvalitou cenu stavby prakticky nenavýší. Navíc je potřeba podívat se na úsporu energie již při samotné výrobě materiálů, ze kterých jsou
budovy konstruovány. Například naše minerální izolace Isover, jejíž energetická náročnost na výrobu je vysoká, během celého životního cyklu tuto energii vloženou do izolace „vrátí“ 226krát.
Michal Šnobr
Jan Valenta jednatel, RWE Distribuční služby Je těžké v této branži dát jednoznačnou odpověď. Celá energetika je dnes v obrovském procesu změny. Pokud bych měl dnes volit, tak investice do sítí mají určitou jistotu. Důkazem je i zájem investičních fondů o přímý vstup do distribučních a přenosových společností. Sami jsme toho dobrým příkladem. Sítě jsou a budou páteří energetiky, a pokud do budoucna počítáme s větší decentralizací, tak distribuce, řízení toků a takzvané energetické služby se budou uskutečňovat právě v sítích.
Miroslav Novák hejtman Moravskoslezského kraje Domnívám se, že odpověď nelze zobecnit a upřednostnit pouze jeden obor, neboť v oblasti investic u velkých energetik bude vždy záležet na konkrétním podnikatelském záměru. Pro Moravskoslezský kraj je hlavním cílem snižování spotřeby primárních energetických zdrojů, tedy maximální podpora realizace úspor ve výrobních, distribučních a spotřebitelských systémech, zvýšení soběstačnosti ve výrobě elektřiny a bezpečné zásobování všech velkých městských aglomerací elektřinou a teplem.
poradce banky J&T pro energetiku Velmi často se opakuje, že dnes nejde v energetice investovat a sektor je v krizi. Já na to mám několik základních tezí, které to na jedné straně potvrzují, ale zároveň i vyvracejí. Sektor energetiky není v krizi. V krizi jsou tradiční výrobci elektřiny starého „střihu“, kteří se nedokážou rychle zorientovat v novém prostředí. Energetika prochází zásadní strukturální změnou – revolucí. Volný trh s elektřinou na jednotném evropském trhu je v tomto okamžiku iluzí. Do budoucna vznikne i nový design trhu. Část evropské energetiky přechází postupně od centrální k decentrální energetice a rychlému využití pokroku nových technologií, například solárních a větrných elektráren, plynové mikrokogenerace, skladování. Podíl centrální klasické energetiky bude v čase klesat. Budoucnost velkých energetik je v rozvoji distribučních sítí a důrazu na příjmy v této oblasti. Na investice do velkých zdrojů nebude v našem regionu poměrně dlouho žádný prostor. Elektřiny je dostatek a to se nezmění. V čase budou zdražovat emisní povolenky. Tento vývoj bude upřednostňovat další rozvoj solárních a větrných elektráren, v určitém okamžiku paroplynových elektráren. Rozvoj jaderné energetiky je nyní na dlouho mimo hru. Každá investice bez regulační podpory bude v následujících letech velmi problematická. Pokud vůbec, tak trh bude v této „revoluční“ době preferovat minimálně rizikové menší investice, případně tlačit na nízké fixní náklady i za cenu budoucích vyšších variabilních nákladů, což splňují investice do paroplynových elektráren.
budoucnost energetiky v čr
X/XI
konferenční
speciál
Úspory ve firmách. Podniky občas nerozumějí tomu, že návratnost investic do moderních energetických zařízení je delší než čtyři roky, postěžoval si Radim Kohoutek (uprostřed), obchodní ředitel Amper Savings
Zatraktivnění plynu. Podporujeme oživení mrtvých přípojek. Bude to omezovat vodárenský efekt, kdy s nižší spotřebou rostou ceny za přepravu a distribuci plynu, říká Alena Vitásková, předsedkyně Energetického regulačního úřadu
Příležitost pro oslavu. Náměstek ministra průmyslu a obchodu Pavel Šolc (vlevo) se mohl moderátorovi konference Jiřímu Gavorovi pochlubit, že vláda konečně schválila aktualizaci Státní energetické koncepce
Těžká cesta k dotacím. Velké podniky se k dotacím z operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost dostanou těžko. Velkým podnikem je i teplárna ve městě s pěti tisíci obyvateli, upozornil Milan Chromík, ředitel pro public affairs skupiny Veolia
Trubky pro Moravu. Kdy společnost Net4Gas rozhodne o stavbě důležitého plynovodu Moravia, který zajistí dostatečný přísun zemního plynu na severní Moravu, vysvětloval jednatel Net4Gas Radek Benčík (vlevo) hejtmanovi Moravskoslezského kraje Miroslavu Novákovi
Budoucnost energetiky. Diskuze na letošních konferencích Leading Minds Forum se nevyhnula otázce, zda ve výrobě elektřiny s vysokým podílem obnovitelných zdrojů bude místo pro jaderné elektrárny
Uhelné teplo. Trend snižování spotřeby uhlí v teplárnách je nezvratný. Pokud se nestane něco mimořádného, věští Petr Paukner, jednatel skupiny Carobunion, která obchoduje s uhlím a energiemi
Hledání správné cesty. První z konferencí hledala odpověď na otázku, do jaké míry se v energetice uplatní malé decentrální zdroje. Zleva Petr Kristek ze společnosti E.ON, Pavel Zámyslický z MŽP a Vladimír Vlk z MPO
Foto E15 Anna Vacková a Michael Tomeš 10x
Kompletní fotogalerie z konferencí na konference.e15.cz
Příprava na decentralizaci. Jiří Feist (vlevo) z EP Energy, Zdeněk Kaplan (uprostřed) z RWE Energo a Pavel Šolc z MPO hovořili o místu pro malé energetické zdroje v elektrické a plynovodní síti
Slovo na závěr. Ředitel divize Euro E15 Tomáš Skřivánek poděkoval účastníkům všech tří konferencí za účast a řadu podnětných myšlenek
Během dubna až června se uskutečnila již čtvrtá série diskuzních setkání s názvem Budoucnost energetiky v ČR. Záštitu trojici konferencí poskytlo Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo životního prostředí ČR a Energetický regulační úřad.
28. dubna 2015
18. května 2015
11. června 2015
Energetická efektivita a energetické služby
Rozdílné investiční potřeby firem, státu a EU v energetice
Klíčové faktory úspěšnosti investic v energetice
Organizátoři akce, vydavatelství Mladá fronta a. s. a poradenská společnost DDeM, s. r. o., děkují partnerům, řečníkům a účastníkům. Podrobnější informace, prezentace řečníků a fotografie naleznete na konference.e15.cz
Hlavní partner
Oficiální partneři
Záštita
Mediální partner
Organizátoři
