odborné
e c n e r konfe
Záštita
Budoucnost energetiky v ČR série konferencí na téma změny v energetické legislativě: 1. Investoři v pasti – přežije ASEK? 2. Může boj o suroviny v ČR skončit bez poražených? Energetiku obchází strašák nejistoty
II–III
Rostoucí spotřebu elektřiny v Česku pokryjí
obsah
jaderné elektrárny
IV
Pavel Šolc: Jádro je cesta k omezení emisí V Tomáš Drápela: V zahraničí se o zisky ze spaloven odpadu dělí obce
VI–VII
Energetické využití odpadu je evropský trend VI Pavel Cyrani: Když Německo zavede kapacitní platby, Česko se bude muset přidat VIII–IX
3. Jaké nástroje státní podpory energetiky má ČR používat?
Budoucnost energetiky v ČR
II/III
Energetiku obchází strašák nejistoty Česko nemá hotovou
Tři odborná setkání. Diskuze expertů o budoucnosti české energetiky se odehrály během tří konferencí Leading Minds Forum v pražském hotelu Ambassador – Zlatá Husa. Sérii debat na téma změny v energetické legislativě uspořádala v období dubna až června společnost DDeM a deník Mladá fronta E15
energetickou koncepci, energetici nevědí, do jakých zdrojů investovat. Cestu hledá i celá Evropská unie.
Ř
ada států v Evropě se v energetických strategiích chová konzervativně a Česko se musí chovat stejně. Vizionářské závazky, které nařizují konkrétní podíly obnovitelných zdrojů energií či snižování emisí a které Evropská unie přijímala v době hospodářského růstu, jsou nyní spíše zátěží. „Vyvinul se z nich problém drahé elektřiny, která teď tíží český průmysl a domácnosti,“ prohlásil na první letošní konferenci Leading Minds Forum věnované energetice tehdejší ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba.
Evropa, a tedy i Česko, se podle Kuby předčasně rozhodla dotovat obnovitelné zdroje (OZE), které ještě nebyly zralé pro zapojení do energetického trhu. V budoucnu však podle něj na trhu budou mít své přirozené místo. „Musíme být ale maximálně konzervativní a jen minimum prostředků věnovat podporám obnovitelných zdrojů. Cílem je jim pomoci, aby dozrály,“ řekl Kuba. V praxi to může znamenat, že do budoucna by stát garantoval přiměřený zisk v rámci podpory OZE. Malým investorům se tím zajistí návratnost a zároveň se omezí eskalace nákladů na podporu zelených zdrojů. Naopak návratnost investice by neměla být kritériem pro mechanismy, které by měly zajistit dostavbu jaderné elektrárny Temelín. Britský model kontraktů na vyrovnání rozdílů v tržních cenách elektřiny by měl ČEZ ochránit před krátkodobými výkyvy na trhu. „Pohled na Temelín musí být motivován stabilní energetickou základnou pro český průmysl,“ dodal Kuba. V Evropě by se podle něj měla také vést diskuze, jestli místo
nějších místech, ale prohlubovalo by to problémy s přenosovými kapacitami. Ty nejsou stavěny na to, aby se přenášela elektřina přes celou Evropu. Problém je, že ani v Bruselu nevědí, jak by vlastně měla evropská energetika vypadat. „Teď se rozhoduje jen politicky, kdy se stanoví cíle, aniž by se řešily dopady těchto cílů. V Evropě dnes chybí jakákoli koncepčnost. V Bruselu je zjevné, že ani Česko ani další země nevědí, co vlastně chtějí,“ upozorňuje Karel Firla z poradenské společnosti EPA Consulting. Česko má názor alespoň na to, jak by měla unie postupovat v boji s emisemi skleníkových plynů, namítá Šolc z ministerstva průmyslu. Praha nepodpoří žádné tvrdší závazky u emisí CO2, dokud nebude na stole celosvětová dohoda o snižování emisí. Jan Stuchlík i n ze rce
A131009639
rie go e t á ka bíh o o í d pr án ále v o st laš ad h i p Př Ná
Foto euro Martin Pinkas
Podpořit jen výzkum OZE
nasazování nejlevnějších zdrojů, ale selhává jako signál pro další investice do energetické infrastruktury. „Evropa má v zásadě tři možnosti. Může se vrátit k tržnímu systému, kdy cena elektřiny bude odrážet reálné náklady. Pro investory by toto prostředí mělo být čitelnější. Jenže povede ke střídání období s vysokými a nízkými cenami energie. Dalšími variantami je kombinace trhu a národních mechanismů pro stimulaci investic, nebo celoevropský trh s výrobními kapacitami,“ tvrdí ředitel pro strategii společnosti ČEZ Pavel Cyrani. Celoevropský kapacitní trh by však podle Cyraniho byl špatnou volbou. Nezajišťoval by národní energetickou bezpečnost, protože státy by si nemohly zvolit vlastní energetický mix. Z pohledu Evropy by se možná zdroje stavěly v nejlev-
nestabilních OZE raději nepoužívat stabilní zdroje typu Temelína. Energetické firmy ovšem po státu nepožadují dotace a podporu. V jejich zájmu je vytvoření stabilního prostředí, které umožní investiční plánování. A to platí jak pro výrobce, tak pro odběratele energií. „Energetika se potýká s neustálými legislativními změnami. Za posledních deset let jsme museli reagovat jako RWE na 85 změn,“ připomněl výkonný ředitel RWE Grid Miloslav Zaur. „Kvůli OZE nemůžeme investovat a ztrácíme v konkurenčním boji. Celková výše poplatků za OZE snižuje ziskovost energeticky náročných odvětví o 20 až 60 procent,“ upozornil generální ředitel společnosti Lasselsberger Roman Blažíček. Nejistotou ohledně budoucí regulace energetiky trpí také teplárny. „Teplárny investovat musí, aby se vešly do emisních limitů. Problém je,
že nevíme, jaké budeme mít palivo. Uhlí je nejisté, biomasa je nejistá, odpady jsou nejisté. Proto jsou investiční rizika vysoká,“ stěžoval si předseda Teplárenského sdružení České republiky Mirek Topolánek.
Vrátit vyvlastnění do horního zákona
Problém chybějícího paliva pro teplárny by mohlo do budoucna vyřešit větší využití komunálních odpadů ve výrobě tepla a elektřiny. „Moji předchůdci tvrdili, že v odpadovém hospodářství má smysl jen recyklace, zbytek ať jde na skládky. My jsme zase obviňováni, že nechceme recyklovat, ale že chceme jen spalovat. Náš cíl by měl být nastavit poměr mezi energetickým využitím odpadu a recyklací na evropskou úroveň,“ prohlásil na druhé energetické konferenci tehdejší ministr životního prostředí Tomáš Chalupa. Dodal,
že skládkování, které dnes slouží pro likvidaci zhruba 55 procent komunálního odpadu, by mělo skončit do deseti let. Větší využití komunálního odpadu v energetice podporuje také Svaz měst a obcí. „Je nesmysl zakopávat pod zem to, co má stejnou výhřevnost jako uhlí. Je třeba podpořit energetické využití, ale i materiálové zpracování,“ řekl předseda Svazu a starosta Kladna Dan Jiránek. Diskuze o zvýšení poplatků za ukládání odpadů na skládky ovšem může narazit na problém, kdy další růst cen za odvoz a likvidaci dopadu může být pro obce a občany neúnosný. „Teď jsme na hranici, za níž to pro nás už bude znamenat pokles výběru kvůli neplatičům,“ upozornil Jiránek. Dostupnost surovin včetně odpadů pro energetiku má definovat surovinová politika státu. „Surovi-
nová politika ovšem vyžaduje změnu horního zákona. Stanoví se strategické nerosty a upraví se zákonem vliv státu na využití těchto surovin,“ uvedl náměstek ministra průmyslu a obchodu Pavel Šolc. Součástí horního zákona má být opět i institut vyvlastnění. Týkat se má ovšem pouze strategických nerostů, jako je uhlí a uran. Cílem tohoto institutu je, aby spekulanti nebránili v těžbě, která je v celospolečenském zájmu. Nejčastěji se o vyvlastnění hovoří v souvislosti s územními limity těžby hnědého uhlí. S jejich prolomením se ale zatím nepočítá. „Jenže ekologizace energetických provozů má smysl jen tehdy, když budou mít tyto zdroje k dispozici uhlí. Ve státní energetické koncepci se hovoří o nedostatku uhlí ve výši 2,7 až devíti milionů tun ročně. Přitom za územními limity je 280 milionů tun uhlí s extrémně dobrou výhřevností,“
uvedl Petr Kolman, generální ředitel Litvínovské uhelné, jejíž lom ČSA skončí těžbu bez posunutí limitů v roce 2023. Aby se mohlo v lomu ČSA plynule těžit uhlí i po tomto datu, muselo by rozhodnutí o posunutí limitů padnout na přelomu let 2015 a 2016.
Evropská unie tápe
Nejistotu do české, ale také celé evropské energetiky, vnáší i Evropská unie. „Neznáme názor Evropské komise na případnou podporu jaderné energie. Nevíme, jak bude pokračovat boj Evropy s klimatickými změnami, jestli půjde o reformu systému EU ETS, nebo třeba o uhlíkovou daň. Neznáme ani cíle po roce 2020. Zatím se nezdá, že by diskuze v EU vedly nějakým konkrétním směrem,“ vysvětluje Pavel Šolc. Evropa musí řešit i trh s elektřinou, který sice dokáže zajistit
LLetos etos ssee koná již 55.. rročník očník soutěže E.ON Energy E .ON E ne Globe Award ČR 2013. G lobe A w Do D o ssoutěže outě přihlásilo ssee p řihlá neuvěřitelných 217 projektů. Hlasujte o ten nejlepší od 1. srpna 2013 na www.energyglobe.cz
Budoucnost energetiky v ČR
IV/V
Rostoucí spotřebu elektřiny v Česku pokryjí jaderné elektrárny
Pavel Šolc: Jádro je cesta k omezení emisí
Energetická koncepce počítá
tury se už díky změnám zákonů
s klesající rolí uhlí a růstem
zkrátily o dva až tři roky. Je však
obnovitelných zdrojů a plynu.
třeba ještě omezit účelové pro-
Povolovací procedury pro výstavbu energetické infrastruk-
N
dlužování některých jejich částí,
Foto euro Martin Pinkas
říká náměstek ministra průmyslu a obchodu Pavel Šolc.
Foto čeps
ávrh aktualizace Státní energetické koncepce, která určí směr vývoje české energetiky až do roku 2040, by vláda měla podle původních předpokladů schválit letos na podzim. Teď se zpracovává posudek dopadu koncepce na životní prostředí. Přesto už nyní někteří zástupci energetického sektoru hovoří o tom, že koncepce je zastaralá a vychází z mylných předpokladů. Například počítá s rostoucí spotřebou elektřiny. Podle ministerstva průmyslu a obchodu, které koncepci připravovalo, vzroste spotřeba elektřiny v příštích dvaceti letech o 25 procent. V průmyslu bude růst dokonce o 30 procent. „Jenže všechny střednědobé makroekonomické prognózy hovoří o pomalém hospodářském růstu. Spotřeba elektřiny půjde spíše dolů, čemuž napomohou i evropské závazky ke zvyšování energetické účinnosti,“ připomíná předseda Teplárenského sdružení ČR Mirek Topolánek. „Všechny energetické koncepce měly slabinu v prognóze spotřeby. Ale tentokrát se netrefuje vůbec. To zpochybňuje závěry koncepce v oblasti výrobních zdrojů,“ tvrdí předseda správní rady společnosti SEVEn Jaroslav Maroušek. Ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba předpoklady koncepce obhajuje: „Koncepce je postavena na růstu ekonomiky. Počítáme s tím, že se bude snižovat celková energetická intenzita ekonomiky. V kontextu celkové spotřeby energie bude narůstat podíl elektřiny, a to i díky rozvoji elektromobility.“ Ředitel pro strategii společnosti ČEZ Pavel Cyrani argumentuje i tím, že ČR je stále ve srovnání spotřeby elektřiny na hlavu až za vyspělejšími evropskými zeměmi. „Spotřeba energie na hlavu je v Česku o čtvrtinu nižší než v Rakousku. Takže i když budeme prosazovat energetické úspory a snižovat energetickou náročnost ekonomiky, spotřeba elektřiny poroste,“ dodává Cyrani.
a zájmy a kompetence samosprávy a územně správních celků. Další potíže vznikají v oblasti posuzování dopadu na životní prostředí, kde posilování účasti širší veřejnosti reprezentované i nevládními organizacemi vede na jedné straně k lepší veřejné kontrole, na druhé straně otevírá prostor pro účelové blokace povolovacích procesů.
Plán. Podle Státní energetické koncepce zůstane Česko ve výrobě elektřiny soběstačné a celá soustava bude mírně přebytková. Výroba z jádra postupně nahradí uhelnou energetiku v roli pilíře výroby elektřiny
Uhelné limity se neposunou
Energetická koncepce počítá s tím, že Česko zůstane soběstačné ve výrobě elektřiny. Celá soustava bude mírně přebytková. Výroba z jádra postupně nahradí uhelnou energetiku v roli pilíře výroby elektřiny. Jaderné elektrárny by měly dodávat 50 až 60 procent elektřiny. Počítá se i s větším využitím odpadního tepla z jaderných zdrojů pro vytápění přilehlých měst. Stavět by se postupně měly dva nové bloky v Temelíně a později i pátý blok v Dukovanech. Uhelnou energetiku čeká postupný útlum kvůli klesajícím zásobám hnědého uhlí. Otevírání nových lomů nebo prolomení limitů těžby u existujících lomů koncepce nepředpokládá. „Posunutí limitů je výsostně politické rozhodnutí. Z pohledu energetické strategie je žádoucí zachovat dlouhodobě podíl hnědého uhlí ve zdrojovém mixu na alespoň minimální úrovni. Nejde jen o ekonomiku výroby, jde i o energetickou bezpečnost a diverzifikaci zdrojů, které jsou tím dotčeny,“
říká náměstek ministra průmyslu a obchodu Pavel Šolc. S uhlím se počítá zejména v kombinované výrobě elektřiny a tepla s důrazem na jeho využití v teplárenství. Věcný záměr novely horního zákona dokonce počítá s mechanismem, kdy by stát mohl těžařským společnostem nařídit dodávky uhlí přesměrovat do tepláren. „Takový mechanismus by byl spuštěn pouze v okamžiku, kdy by bylo prokazatelné, že na trhu není pro dodávky energie prováděné ve veřejném zájmu, například z tepláren, dostupné uhlí, přestože jeho produkce významně přesahuje potřeby. Pak by mohl stát například vynutit uzavření smlouvy na dodávku či významně penalizovat její neuzavření,“ vysvětluje náměstek Šolc.
Alternativy k uhlí
Rozvoj obnovitelných zdrojů energie má být postupný a ekonomicky efektivní. Skončí provozní podpora těchto zdrojů. Financování by se mělo soustředit do výzkumu a vývoje. Účinná podpora ze strany státu by se měla
týkat přístupu k síti, povolovacích procesů, podpory technologického vývoje a pilotních projektů. Cílem je, aby se obnovitelné zdroje podílely na výrobě elektřiny více než 15 procenty. Zapojit by se měly i do řízení bilanční rovnováhy. Z alternativních zdrojů by se mělo posílit využívání odpadů pro výrobu energie. Koncepce chce dosáhnout až 80procentního využití spalitelné složky odpadů po jejich vytřídění. Zemní plyn se má uplatnit ve zdrojích s menším výkonem, v elektrárnách pokrývajících špičky v odběru elektřiny a v záložních zdrojích. Koncepce hovoří i o omezeném použití paroplynových elektráren, které by se měly podílet na celkovém instalovaném výkonu do15 procent. Významnou roli zemního plynu vidí koncepce v lokální spotřebě a počítá s ním také v dopravě. „Užití zemního plynu v energetické koncepci se koncentruje do výroby elektřiny, tepla v kombinované výrobě a do dopravy. Tím se jeho využití posunuje do obvyklých evropských parametrů,“ dodává ke koncepci výkonný ředitel RWE Grid Miloslav Zaur. >stu
E15: Evropská unie v agendě pro rok 2050 hovoří o téměř bezuhlíkové výrobě elektřiny. Může si za takových podmínek ještě Česko volit vlastní energetický mix podle vlastních potřeb? Roadmap 2050 je strategicko-politický dokument, který stanovuje základní rámec rozvoje EU jako celku a byl přijímán v určitém kontextu. Česko mělo v průběhu schvalování řadu výhrad ke kvalitě a úplnosti podkladových analýz a k určité tendenčnosti v orientaci na OZE jako „jediný správný“ bezuhlíkový zdroj. V současné diskuzi o politickém rámci 2030 je tváří v tvář ztrátě konkurenceschopnosti Evropské unie vyplývající z rostoucích cen energie postoj opatrnější. Orientace na nízkouhlíkovou ekonomiku jako strategický cíl zůstává, ale o konkrétních číslech se mluví stále méně. Navíc situace jednotlivých členských států a jejich specifické podmínky budou v dalších politických cílech brány v úvahu. E15: Jak politické cíle EU pro rok 2050 reflektuje aktualizovaná státní energetická koncepce, která je vypracovaná do roku 2040? ASEK je vypracovaná do roku 2040. Redukce emisí je respektovaná v orientaci na rozvoj OZE a jadernou energetiku, které by dohromady měly tvořit až 75 procent výroby elektřiny. Role zemního plynu je zejména v dodávce tepla a v dopravě, omezeně ve špičkových zdrojích elektřiny. V případě uhlí pak již do roku 2040 dojde k výraznému poklesu využití a do roku 2050 zůstane v provozu jen elektrárna Ledvice a větší teplárenské zdroje. Právě strategie směřovaná ke snížení
emisí uhlíku je jedním z významných argumentů k rozvoji jádra. E15: Diskuze o ekonomické životaschopnosti dostavby Temelína ukazují, jak složité je v současné době připravovat jakékoli energetické investice. Může stát nějakým způsobem upravit prostředí v energetice, aby měly soukromé firmy větší jistotu pro plánování svých investic? Stát to udělat musí, pokud nechce na energetickou strategii rezignovat. V posledních měsících je právě toto téma velmi diskutované v EU, kde většina velkých zemí, jako je Německo, Británie, Francie, podporuje různé formy státních garancí pro různé typy zdrojů. Energetika se bohužel vyznačuje obrovskou setrvačností. Dnešní problémy jsou výsledkem rozhodnutí přijímaných před deseti lety a současná rozhodnutí ovlivní energetiku za pět až dvacet let. Navíc je dodávka elektřiny vnímána jako veřejná služba s mnoha specifiky. Zásahy státu v různých formách včetně ekonomických intervencí jsou tedy součástí odpovědnosti státu. E15: Jak se v tomto ohledu může v Česku projevit požadavek EU, aby se povolovací procedury pro stavbu energetické infrastruktury zkrátily? Tímto problémem se státní správa zabývá již několik let. Stavební zákon účinný od letošního roku řadu věcí zjednodušil. To platí i o vyvlastňovacím zá-
konu. Jenom těmito novelami se podle předběžných analýz povolovací procesy zkrátily o dva až tři roky. Největší problémy přetrvávají v oblasti územního plánování, kde se střetávají zájmy státu na rozvoji kritické infrastruktury A131009631
E15: Jak se to dá zlepšit? Stále je snaha řešit tyto problémy systémově v rámci zlepšení existujících univerzálních povolovacích procedur. Zvláštní zákon pro výstavbu infrastruktury, tak jako je tomu v Německu, by byl až poslední možností. Zkrácení povolovacích procedur na 3,5 roku, jak požaduje evropské nařízení, je ale velmi zásadním krokem a bez nějakého omezení možnosti nekonečných odvolávání a účelového zdržování asi bude obtížně dosažitelné. Jan Stuchlík i n ze rce
ENERGIE S JISTOTOU
www.epenergy.cz
Budoucnost energetiky v ČR
VI/VII
Tomáš Drápela: V za hraničí se o zisky ze spaloven dělí obce
Energetické využití odpadu je evropský trend
v českých teplárnách nahradit
spalovnám platí obce, případně z investičních dotací. V případě prodeje tepla je nicméně problém v tom, že teplo z odpadů je dražší než teplo z uhlí. V teplárenských soustavách, které jsou založeny dominantně na uhlí, proto spalovna musí teplo prodávat za nižší ceny srovnatelné s uhlím. Naopak v soustavách, kde se topí dražším plynem, je teplo z odpadů příjmově zajímavější. V Česku zatím stojí tři spalovny na energetické využití odpadu, v Praze, Brně a Liberci. Čtvrtá spalovna vyroste v Chotíkově u Plzně. Sousední Rakousko využívá energeticky 35 procent komunálního odpadu a provozuje 14 zařízení na jeho energetické využití. Ve Švédsku a Dánsku je podíl energetického využití odpadu přes 50 procent a provozují tu více než 30 zařízení. Ve Švýcarsku je v provozu 28 zařízení, v celé Evropě pak přibližně čtyři sta. „Země s vyspělým odpadovým hospodářstvím dokážou recyklovat a kompostovat mezi 50 až 65 procenty komunálního odpadu, zbytek se využívá pro výrobu energie. Pokud chceme skoncovat se skládkováním, bez energetického využití odpadu se neobejdeme,“ řekl ředitel Teplárenského sdružení ČR Martin Hájek. Energeticky se využívá pouze takový odpad, který se už nedá dále efektivně vytřídit nebo jinak zpracovat. >stu
milion tun uhlí. Nebude to ale výnosný byznys pro soukromé investory, ale spíše pro obce, které si tím vyřeší likvidaci vlastních odpadů, říká generální ředitel Plzeňské teplárenské Tomáš Drápela.
E15: Jak perspektivní je energetické využití komunálního odpadu v Česku? Je to jeden ze směrů, které jsou obvyklé v civilizovaném světě. Jako energetici vůbec netvrdíme, že to má být prioritní způsob nakládání s odpadem. Chceme, aby se vytvořily podmínky pro to, aby se odpad přestal ukládat na skládky. To je v zájmu všech. E15: Co využívání odpadu přinese teplárenství? Pro teplárenství je to obrovská příležitost, protože bylo postaveno na filozofii levného a dostupného paliva, tedy hnědého uhlí. Jenže uhlí je málo a bude ho málo a jeho cena rychle roste. Takže teplárny, které dnes používají hnědé uhlí, se v řadě měst potýkají s ekonomickými problémy. Kvůli drahým surovinám je jejich cena tepla tak vysoká, že se lidem a firmám začíná vyplácet se od centrálního zásobování teplem odpojovat.
Foto E15 Anna Vacková
Pro spalování odpadů. Na druhé konferenci věnované mimo jiné surovinové politice a zpracování odpadu uvedl předseda Teplárenského sdružení ČR Mirek Topolánek (druhý zprava), že energetické využití odpadu nemusí znamenat zvýšení poplatků za jeho odvoz
E15: Proč tedy všichni tvrdí, že bez investičních dotací nelze spalovny stavět? Protože je chtějí stavět soukromí investoři, kteří chtějí vyšší výnosnost než šest procent. Ale už teď mě kontaktovali starostové z řady měst, která jsou v podobné situaci jako Plzeň. My jim ukazujeme, že spalovna není žádný velký byznys, ale prioritní řešení, kam s odpadem a čím budou za pět deset let topit.
E15: Odpady teplárny zachrání? Jde o to, že díky odpadům si dokážou nahradit část paliva. Navíc jde o alternativu, která se produkuje v daném místě a bude tady k dispozici stále. Evropská filozofie ale nepočítá s tím, že by ve spalovnách skončil veškerý komunální odpad. V Plzeňském kraji se ročně vytvoří 250 až 260 tisíc tun komunálního odpadu. Na skládku se uloží přes 185 tisíc tun. Naše spalovna je projektovaná na 90 tisíc tun odpadu ročně. Nabízí alternativu ke skládkování.
Foto E15 archiv
V
Česku se na skládky uloží 55 procent komunálního odpadu. Do roku 2020 by podle závazků vůči Evropské unii měl tento podíl spadnout na maximálně 35 procent. Státní politika životního prostředí proto počítá s posilováním alternativních způsobů nakládání s odpadem, ať už jde o samotné předcházení vzniku odpadů přes větší materiálové využití a recyklaci, kompostování biologického odpadu až po energetické využití komunálního odpadu. Prvním krokem ke konkurenceschopnosti energetického a dalšího využití odpadů je zvýšení poplatku, který se platí za ukládání komunálního odpadu na skládky. Ten by se měl zdvojnásobit z nynějších pěti set korun na jeden tisíc korun za tunu. Kritici tohoto kroku argumentují, že upřednostňováním dražšího spalování porostou náklady rodin na odvoz odpadu. „Energetické využití odpadů nemusí zvyšovat poplatky za nakládání s odpady pro občany. V Teplicích žádné poplatky neplatí. Stačí, aby obce nestavěly akvaparky či neprovozovaly prodělečná sportoviště,“ tvrdí Mirek Topolánek, předseda Teplárenského sdružení České republiky. Ekonomika spaloven je postavena na třech pilířích. Provozní náklady pokrývají tržby z prodeje elektřiny a tepla. Investiční náklady se hradí z poplatku za likvidaci odpadu, který
Komunální odpad by mohl
E15: Ve spalovně z odpadu vyrobíte teplo a elektřinu, které prodáte. Proč by vám měli lidé a obce za spalování odpadu platit? Vstupní investice jsou tak vysoké, že kdyby se za likvidaci odpadu spalovnám neplatilo, bylo by teplo a elektřina tak drahé, že by je nikdo nekoupil. Funguje to tak i v zahraničí. Za tunu spáleného odpadu inkasuje spalovna 80 až 100 eur. Tam ale zpravidla spalovny vlastní samy obce. O zisky ze spalovny se pak podělí. E15: Je v Česku možné, aby se takto obce domluvily a postavily si spalovnu? K tomu by bylo třeba změnit zákony. Obce samy o sobě do žádných podnikatelských aktivit nepůjdou. Dnes si udělají výběrové řízení na odvoz odpadu, a kdo nabídne nejnižší cenu, ten se obci o odpad postará. V zahraničí mají obce povinnost odpad likvidovat.
Spalovny nejsou příležitosti ke zbohatnutí, ale strategické podniky ve veřejném zájmu
Nemusí jít nutně o spalovnu. Mohou si postavit třídírny, mechanicko-biologické úpravny odpadu. Všechny tyto metody mají v likvidaci odpadu své místo. Všude nelze stavět spalovny. Třeba v Jihlavě to nejde, protože nemá systém centrálního zásobování teplem (CZT), který by teplo ze spalovny využil. E15: Kolik spaloven by v Česku mohlo vzniknout? Potenciál je tady pro čtyři či pět nových spaloven. Především tam, kde je rozvinutý systém CZT. Brno spalovnu má, Praha také, Liberec ji má. Plzeň bude mít. E15: Kdo další přichází v úvahu? České Budějovice, Olomoucko, Opatovice a severní Morava. E15: Jak velkou část uhlí mohou odpady nahradit? V Česku je zhruba milion tun komunálního odpadu, který lze energeticky využít. Jeho výhřevnost je srovnatelná s hnědým uhlím. Kdyby se odpadem nahradil milion ze sedmi milionů tun uhlí, které teplárny spálí, tak se dostaneme na nějakých 12 procent tepla, kde odpady mohou uhlí nahradit. U nás v Plzni odpady nahradí zhruba 25 procent uhlí. E15: Co teď brání většímu rozšíření spaloven v Česku? Zákony. V Česku byly tři projekty spa-
loven, dva se zastavily. My spalovnu postavíme, protože ji považujeme za strategický projekt. Jenže my jsme firma ze sta procent vlastněná městem. To je důležité. Protože stávající nastavení zákonů sráží výnosnost investice do spalovny někam ke čtyřem procentům. To pro soukromého investora není zajímavé. V zahraničí to ale funguje stejně. Spalovny nejsou příležitosti ke zbohatnutí, ale strategické podniky ve veřejném zájmu. E15: V souvislosti se spalovnami se mluví o tom, že nejdřív je třeba zvýšit poplatky za skládkování. O kolik, aby začaly být spalovny konkurenceschopné? V pracovní skupině na ministerstvu životního prostředí jsme se dohodli, že poplatky by se měly v horizontu dvou až tří let dostat z 500 na tisíc korun za tunu. Platí přitom, že každá stokoruna navíc bude znamenat zdražení odpadů pro jednoho občana ve výši 23 korun ročně. Pro čtyřčlennou rodinu by to byla zhruba stokoruna. Při tisíci korunách za tunu vzroste i výnosnost investice do spaloven na zhruba šest procent. E15: Budou potom spalovny potřebovat investiční podpory, o kterých se často hovoří? Ne, protože z likvidace odpadu a prodeje tepla a elektřiny se zaplatí investice i provoz.
E15: Vy jste také na spalovnu v Chotíkově žádali o dotaci ze strukturálních fondů Evropské unie. Dostanete ji? Každým dnem bychom měli dostat stavební povolení, které nabude právní moci. To požaduje Brusel pro konečné rozhodnutí o přidělení dotace. Peníze by tam pro nás měly být připravené. A131009630
E15: Jakou část investice vám pokryjí? Asi čtvrtinu investičních nákladů. Díky tomu se buď výrazně zkrátí doba návratnosti, nebo my nebudeme muset tak tlačit na cenu za likvidaci odpadu. E15: S odpadem se už teď mezinárodně obchoduje. Nehrozí, že v budoucnu se bude český odpad vozit třeba do německých spaloven a na území České republiky nebude co pálit? Teoreticky to samozřejmě možné je. Ale tam hrají roli i dopravní náklady. V Plzni sázíme na to, že bude vždy levnější vozit odpad z okruhu nějakých sedmdestá kilometrů do Plzně než 150 kilometrů do německého Schwandorfu. Tato spalovna je navíc kapacitně zcela vytížená. Jan Stuchlík i n ze rce
Budoucnost energetiky v ČR
VIII/IX
Pavel Cyrani: Když Německo zavede kapa citní platby, Česko se bude muset přidat Energetický trh v Evropě je nej-
E15: I při stávajících cenách silové elektřiny, které se pohybují kolem 40 eur za megawatthodinu? Blížilo by se to bodu, kdy by výroba začala být rentabilní. Cenu silové elektřiny ke 40 eurům tlačí nejen nízká cena CO2, ale také to, že čím dál větší část výkonové potřeby pokryjí obnovitelné zdroje, které jsou placeny mimo burzu. Na burzu vstupují s cenou nula eur a výslednou cenu zkreslují. V době, kdy jsme investice připravovali, jsme nepočítali s tím, že se něco takového stane.
různějšími dotacemi už tak pokřivený, že každá nová elektrárna by požadovala nějakou fixní cenu elektřiny, aby se jí zaplatily investiční a fixní náklady, říká ředitel divize strategie společnosti ČEZ
E15: Evropský parlament bude podruhé hlasovat o plánu Evropské komise na odklad dražeb části emisních povolenek, o takzvaném backloadingu. ČEZ ho jako jediná velká česká firma podporuje. Proč je to pro vás tak důležité? Pro nás není důležitý backloading sám o sobě. Pro nás je důležité rozhodnutí, jakým způsobem se bude nakládat se systémem obchodování s emisními povolenkami (EU ETS) a obecně s bojem proti emisím CO2. Pokud má systém EU ETS fungovat, pak povolenky musí mít cenu, která nebude nulová. Prvním krokem k tomu, i když nedostatečným, je právě backloading. Pokud backloading nebude schválen, tak ve stejný okamžik by se mělo říct, že rušíme EU ETS a že začínáme debatu, jakým systémem ho nahradíme. E15: Sázíte na to, že když teď backloading projde, tak po roce 2020 projde nějaká strukturální reforma EU ETS? Přesně tak. Bude to pro nás signál, že v trendu snižování emisí CO2 se bude pokračovat. Backloading nám naznačí, jestli stavět elektrárny bezemisní, nebo elektrárny, které budou vypouštět CO2. E15: Kromě jaderné energie je vaším dominantním zdrojem uhlí. Proč pro vás není co nejlevnější povolenka výhodou? Protože musíme srovnávat průměrný emisní faktor ČEZ a emisní faktor u elektráren, které dnes stanovují cenu elektřiny na trhu, a to jsou
Foto čez
Pavel Cyrani.
černouhelné elektrárny v Německu. Emisní faktor ČEZ je nižší než ten cenotvorný, takže u ČEZ se povolenky podílejí na ceně elektřiny z uhlí méně. Nicméně jde o to, že ČEZ již v minulosti investoval do nízkoemisních elektráren, proto nyní potřebuje vyšší cenu povolenek, aby se mu vynaložené peníze vrátily. E15: Těmi investicemi myslíte výstavbu plynové elektrárny v Počeradech? Nejen tu. Ale také modernizace jaderných elektráren a opatření v uhelných elektrárnách, která zvyšovala účinnost a snižovala emise. E15: Investice jste dělali i kvůli tomu, že za ně můžete teď dostat část povolenek zdarma. Nicméně při jejich plánování
se počítalo s pětkrát vyšší cenou povolenek, než za kolik se prodávají dnes. Samozřejmě jsme nedělali všechny investice jen s ohledem na výměnu za povolenky. Připravovali jsme je na určitou očekávanou cenu elektřiny, která zahrnovala i nějaký předpoklad ceny CO2. Kdyby se nikdy povolenky nezavedly, mohli jsme investice dělat jinak. S odkazem na boj s emisemi jsme stavěli třeba plynovou elektrárnu v Počeradech. Kdyby se nezavedl systém EU ETS, tak bychom ji nestavěli. E15: Při jaké ceně povolenky by se vám vyplatilo v Počeradech vyrábět? Cenou, při které se láme výhodnost nasazování nízkoemisní plynové elektrárny a vysokoemisní černouhelné, je kolem 20 eur.
E15: Podíl obnovitelných zdrojů má v Evropě dál růst. Co to znamená pro výrobce, jako je ČEZ? Další výstavba obnovitelných zdrojů bude znamenat další tlak na cenu silové elektřiny. To se teď na straně fyzických aktiv moc neprojevuje, protože je velký přebytek výrobní kapacity. Jednak protože klesla spotřeba kvůli ekonomické krizi, jednak dobíhají investiční programy velkých energetik z doby drahé elektřiny. Tento přebytek vyprchá někdy kolem roku 2020. V té době bude potřeba stavět nové zdroje. Nikdo ale nebude ochoten stavět zdroj pouze proti ceně silové elektřiny. Fakticky to bude znamenat, že všechny zdroje budou požadovat nějakou formu fixní ceny, kapacitní platby nebo něčeho podobného. Burza, jak ji dnes známe, bude sloužit jen na vyrovnávání okrajových potřeb. E15: Jde Evropa tímto směrem? Jednotný evropský směr nevidím. Vidím, že Německo jde spíše cestou kapacitních plateb. Cílový německý model pak bude vypadat tak, že na jedné straně budou obnovitelné zdroje, na druhé budou záložní plynové elektrárny, které budou mít kapacitními platbami pokrytu výstavbu a fixní náklady. Stojí v záloze a burza jim pokrývá jen variabilní náklady. E15: Mělo by jít i Česko cestou kapacitních plateb? Z pohledu ČEZ je jedno, kterým
systémem se půjde. Musí jít jen o funkční systém. Samozřejmě by bylo nejlepší, kdyby se celá Evropa vydala cestou tržního systému. Ale musíme počítat s tím, že jsme vedle velkého Německa. Pokud to půjde cestou kapacitních plateb, máme pouze dvě varianty. Buď se opět oddělíme a zablokujeme hranici proti volnému obchodu, a pak si můžeme systém volit, nebo nás Německo donutí přistoupit na kapacitní platby. E15: Proč nás donutí? Protože Německo přímo ovlivňuje ceny elektřiny u nás. Nemůžeme si říct, že chceme mít tady tržní systém, když zároveň umožňujeme volný tok elektřiny přes hranice. Kapacitní systém v Německu by dál tlačil cenu elektřiny dolů a export elektřiny do Německa by nedával smysl. Kromě vyrovnávání krátkodobých výkyvů.
Pokud velkoobchodní cena bude odrážet všechny náklady, tak se nové zdroje včetně Temelína budou moci plánovat s ohledem na situaci na trhu
E15: ČR vyváží ročně skoro třetinu své čisté spotřeby elektřiny. Takže mít takový přebytek kapacit by do budoucna ztratilo smysl?
Kdyby se šlo cestou kapacitních plateb, tak by neměl ekonomický smysl. Ale ani by k takové situaci nedocházelo, protože by neexistovala příležitost pro vývoz. E15: Takže v kapacitním systému by se výroba dimenzovala jen na pokrytí vlastní spotřeby a mezinárodní obchod s elektřinou by zanikl? Výroba by měla pokrýt vlastní spotřebu s přebytkem, který by odpovídal určité nejistotě ohledně dalšího vývoje spotřeby. Přece jen nelze dnes přesně říct, že v roce 2025 bude spotřeba 91,5 terawatthodiny. Míra vývozu v dnešní době je v dlouhém horizontu výjimečná. Zvýšili jsme výkon jaderných a uhelných elektráren při stejné spotřebě paliva. Takže máme teď k dispozici elektřinu s nízkými variabilními náklady, což vy-
tváří příležitost pro export. Za deset patnáct let se to otočí. E15: Dává smysl stavět nové dva bloky Temelína i v uvažovaném režimu kapacitních plateb? Dává za předpokladu, že se do tohoto režimu zapojí. I kdybychom chtěli stavět jakýkoli jiný zdroj včetně obnovitelných zdrojů, tak teď je systém už tak pokřivený, že těmto zdrojům musí být nabídnuta nějaká fixace ceny. Alternativou je, že se nastartuje EU ETS, který zvedne cenu silové elektřiny. To ale neznamená, že se musí zvednout i koncová cena, protože zase postupně budou klesat podpory pro obnovitelné zdroje. Když velkoobchodní cena bude odrážet všechny náklady, tak se nové zdroje včetně Temelína budou moci plánovat s ohledem na situaci na trhu. Jan Stuchlík i n ze rce
A131009629
TEPLO TECHNIKA TEPLÁRENSTVÍ
časopis kterému to pálí Volně ke stažení na www.tscr.cz
Budoucnost energetiky v ČR
Anketa
X/XI
Jaká je budoucnost české a evropské en ergetiky? > I. Jaké hlavní výzvy bude muset podle vás řešit česká energetika v příštích letech? > II. Kdo by měl hrát hlavní roli při formulování potřeb a požadavků na českou energetiku – odběr atelé, kraje a obce, stát, Evropská unie?
Luboš Pavlas
generální ředitel Czech Coal I. Jedním z trendů, které očekávám, bude snaha Evropské komise o další regulaci v energetice, a to jak v oblastech, které se dosud zregulovat nepodařilo, tak tam, kde regulace nebyla nastavena správně (například bezkoncepční podpora všech obnovitelných zdrojů bez ohledu na možnosti a podmínky jednotlivých zemí nebo umělé „řízení“ nefunkčního a špatně zavedeného systému obchodování s povolenkami EU ETS). V Česku budeme muset řešit absenci klíčových strategických dokumentů pro domácí energetiku (SEK, Surovinová politika). Jejich schválení bude pravděpodobně opět odsunuto. Při tvorbě těchto dokumentů bohužel vítězí politika nad odborností a selským rozumem, a důsledkem je, že návrhy nepracují s relevantními východisky pro přípravu dlouhodobé strategie (například předpokládaný vývoj spotřeby elektřiny, dostavba Temelína). To se bude muset změnit. Neméně závažné bude i řešení otázky, jaké palivo budou používat teplárny po roce 2020. II. Platformy pro setkání a diskuzi všech relevantních
stran existují už nyní. Ať jsou to oborové svazy a instituce, různé komise i konference, nebo třeba připomínková řízení k chystané legislativě. Každá diskuze ale nakonec narazí na to, že není přetavena v jasné závěry a rozhodnutí. Problémem je přílišná politizace energetiky a různý časový horizont pro plánování a rozhodování v energetice a v politice. Hlavní roli musí hrát vždy odběratelé – tedy občané a zejména firmy. Doba, kdy to byl kdokoli jiný – ekologové, lobbisté a politici, nás dovedla tam, kde jsme teď. Dokud nezvítězí odborné argumenty, budeme v začarovaném kruhu.
složky, každá má k problému co říci. Je však nutná důsledná koordinace zpracování jejich potřeb a požadavků. Požadavek na energetické zadotování konkrétního území musí být především podložen jasnými a kvantifikovanými podmínkami, které vycházejí z rozvojových programů od sféry lokálního charakteru až po velkoplošná území.
si myslím, že nezastupitelnou roli musí i v budoucnu sehrát stát. Je nutné vytvořit takové podmínky pro toto odvětví, které umožní naplnit výše zmíněné parametry. V současné době se však energetika těmto cílům začíná výrazně vzdalovat a já to považuji za velmi nebezpečné jak pro občany, tak pro podnikovou sféru.
Tomáš Bičák
výkonný ředitel COGEN Czech
Roman Blažíček generální ředitel Lasselsberger
Miroslav Novák
hejtman Moravskoslezský kraj I. Půjde především o dostupnost energie ekonomicky i ekologicky přijatelné nejen pro průmysl, která nebude snižovat jeho konkurenceschopnost, ale také pro veřejnost. Zvyšující se ceny energií mají přímý vliv na „přežití“ průmyslu v Moravskoslezském kraji, na sociální jistoty obyvatel a na nastartování dalšího rozvoje kraje. II. Do tohoto procesu by měly zřejmě vstupovat všechny tyto
I. Především se bude muset rozhodnout, jakou cestou se vydáme v oblasti mixu zdrojů z dlouhodobého hlediska. Dramatický nárůst výroby energie z obnovitelných zdrojů v posledních letech ukázal, kolik může stát chybné rozhodnutí při schvalování energetických zákonů v parlamentu. Účet zní jeden bilion korun, který zaplatí firmy a daňoví poplatníci. II. Energetika stále patří z mnoha pohledů mezi strategická odvětví, která řeší otázky jako bezpečnost, spolehlivost, udržitelnost, konkurenceschopnost. Proto
I. Trend výroby energie v místě spotřeby, tedy v malých decentrálních zdrojích, bude jistě ze strany stávajících odběratelů sílit. Tyto zdroje však v případě výroby elektrické energie obvykle zcela nenahradí odběry z elektrizační soustavy. To znamená, že bude potřebné najít ekonomicky vhodné kompromisní řešení, které umožní instalace nových decentrálních zdrojů a zároveň zajistí spolehlivé dodávky energie všem odběratelům. II. Z hlediska dlouhodobých rozvah by měl hlavní roli hrát stát. Formulace potřeb a požadavků však musí být v souladu s očekávaným rozvojem průmyslu a dalších sektorů, s ochranou životního prostředí a požadavky EU. Měla by vycházet z informací
získaných od všech účastníků trhu a měla by být pravidelně upravována podle skutečného vývoje. Z hlediska vlastní realizace jednotlivých energetických projektů by za předpokladu dodržování nastavených požadavků mělo být preferováno tržní a stabilní prostředí.
Miloslav Zaur
výkonný ředitel RWE GasNet, VČP Net, SMP Net, JMP Net I. Současná situace v energetickém sektoru nechává mnoho otevřených otázek, které bude nutné řešit. Je třeba se vypořádat s tématy jako německé odstoupení od atomové energie, prudký nárůst obnovitelných zdrojů a jejich subvencování nebo nejasný vývoj okolo těžebních limitů. Celoevropským problémem je nastavení velmi ambiciózních klimatologických cílů a rozpad trhu s emisními povolenkami, kdy regulace formou povolenek ztrácí pozvolna svůj smysl. To vše je potřeba zvážit v rámci nové evropské energetické legislativy a zohlednit ve státní energetické koncepci. II. Formování energetické strategie a řešení otevřených otázek překročilo rámec České
republiky. V jednotlivých zemích nadále přetrvávají zásadní rozdíly a bohužel je nutné konstatovat, že v některých se během posledního roku kvůli politickým zásahům do energetiky tyto rozdíly ještě prohloubily. Sladit rozdílný vývoj na lokálních evropských energetických trzích by mělo být prioritou. EU by měla žádat dodržování už nastavených pravidel. Od ledna 2014 by měl podle původních plánů EU odstartovat jednotný evropský energetický trh. Už dlouho je naprosto jasné, že se zatím bohužel jedná o utopickou vizi. Hlavní roli by však měl hrát trh. Další zásahy politiky by měly být citlivé a pouze v nejnutnějších případech. Současná evropská energetika je totiž přeregulovaná a pokřivená nevhodnou dotační politikou. Právě na dotace doplácejí nejvíce koncoví zákazníci.
způsobem ovlivní dosavadní strategické plánování v tomto sektoru. Na druhé straně se toto odvětví bude muset vyrovnat s dalšími environmentálními požadavky, které jsou formulovány evropskou legislativou. Určitý problém v tomto směru může být současná nízká cena emisních povolenek. II. Evropská unie a její legislativa jistě hrají důležitou roli i v tomto sektoru. Do českého prostředí pak cíle EU implementuje stát ve formě národní legislativy, tyto role jsou tedy jasné. Role
státu je rovněž v tom, aby v této důležité strategické oblasti stanovil pokud možno reálnou a smysluplnou cestu dlouhodobého rozvoje. Stanovená strategie však musí odpovídat zejména ekonomickým potřebám tohoto státu a jeho občanů, tak abychom si jako stát pokud možno zachovali konkurenceschopný průmysl a služby a s tím související zaměstnanost. Snahou všech by mělo být hledání co nejefektivnějších řešení s cílem výroby elektřiny za akceptovatelnou cenu, která přispěje k podpoře růstu HDP.
A131009632
i n ze rce
České uhlí je jistota
Petr Havelka
ředitel Česká asociace odpadového hospodářství I. Je reálné, že aktuální pokles ceny primárních paliv, jako uhlí a plyn na světových trzích a zároveň dlouhodobější pokles ceny elektrické energie, určitým
Uhlí – energie pro Česko! y Uhelná energetika – s využitím domácích surovin a díky šikovnosti českých lidí – vytváří produkt, o který je a bude zájem u nás i v Evropě. y Stále máme zásoby uhlí nejméně na 100 let: y 100 let práce pro lidi y 100 let tepla pro domácnosti y 100 let elektřiny pro všechny
y Byli jsme a můžeme být průmyslovou zemí. Buďme na to hrdí. y Buď budeme vyrábět a vydělávat, nebo jen platit!
www.czechcoal.cz
Budoucnost energetiky v ČR
XII/XIII
Jak na odpady. Podle předsedy Svazu měst a obcí ČR je nesmysl zakopávat pod zem to, co má stejnou výhřevnost jako uhlí. „Je třeba podpořit energetické využití, ale i materiálové zpracování,“ uvedl Dan Jiránek
Energetická pohádka. Předseda Teplárenského sdružení ČR Mirek Topolánek (na snímku druhý zprava) zpochybnil výhledy spotřeby elektřiny v Česku, na nichž je postaven návrh Státní energetické koncepce. Podle něj spotřeba tak rychle neporoste
Matoucí signály. Energetický trh je dnes tak deformovaný, že energetickým firmám neposkytuje žádnou informaci, do jakých zdrojů mají investovat. Při stávajících cenách elektřiny se nevyplatí stavět nic, řekl ředitel public affairs společnosti ČEZ Ivo Hlaváč
Konec skládek. Ministr životního prostředí Tomáš Chalupa slíbil, že do deseti let by mělo v Česku skončit ukládání komunálního odpadu na skládky. Přednost dostanou jiné způsoby likvidace odpadu
Evropa a jádro. Ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba prohlásil, že Evropská unie by se měla co nejdříve vyjádřit k tomu, jestli je jaderná energie vhodnou cestou ke snižování emisí skleníkových plynů Poděkování. Ředitel divize Euro E15 vydavatelství Mladá fronta Tomáš Skřivánek poděkoval účastníkům všech tří energetických konferencí, které se odehrály v rozmezí dubna až června
Během dubna až června se v Hotelu Ambassador – Zlatá Husa uskutečnila diskuzní setkání pod záštitou Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, Ministerstva životního prostředí ČR a Energetického regulačního úřadu na témata:
Cenné informace. Ministerstvo průmyslu a obchodu očekává, že Energetický regulační úřad bude přísný regulátor. Není prý dobré, aby byl mezi energetickými firmami oblíbený, dozvěděli se také účastníci konferencí
Materiály on-line Podrobné informace o konferencích včetně fotodokumentace a prezentací řečníků naleznete na stránkách konference.e15.cz
Foto E15 Anna Vacková, euro Martin Pinkas
i n ze rce
A131009715
16. dubna 2013
9. května 2013
26. června 2013
Investoři v pasti – přežije ASEK?
Může boj o suroviny v ČR skončit bez poražených?
Jaké nástroje státní podpory energetiky má ČR používat?
Organizátoři akce, vydavatelství Mladá fronta a.s. a poradenská společnost DDeM, s. r. o., děkují partnerům, řečníkům a účastníkům. Podrobnější informace, prezentace řečníků a fotografie naleznete na konference.e15.cz Zabijáci trhu. Na poslední ze tří konferencí se řešilo, kdo zabíjí energetický trh. Shoda byla na tom, že je to především nejasná regulace a neustále se měnící podmínky v české a evropské energetice
Generální partner
Hlavní partner
Partneři
Záštita
Odborný garant
Mediální partner
Organizátoři
Snižte Své firemní náklady S ČEZ BusinEss CluB!
Skupina ČEZ vám usnadní podnikání Ušetřete ve všech oblastech, které jsou pro vaši firmu klíčové. Všichni firemní zákazníci Skupiny ČEZ teď mohou čerpat výhody ČEZ Business Club a snížit své náklady i o desítky tisíc.
www.cez.cz/businessclub
