Budějovická hvězda OBSAH: Téma : Příroda

nakreslila : Petra

Budějovická hvězda

OBSAH: Téma : Příroda

Báseň o přírodě ..................................................... 2 Rozhovor …………………………………... 3 Anketa ...................................................... 4 Obrázková křížovka …………………………………... 5 Wanda ………..………………………… 6 Hezký život ………………………………….. 7 Jak carovi trhali zub ………………………………….. 8 Jak se hádalo Y s I ………………………………….. 9 Obrázková příloha ………………………………….. 10 Rozhovor se Zlatým Amosem …………………….…. 12 Soutěž Paragraf ……………………………….... 13 Hory 2001 ……………………………..… 14 Výlet na běžkách ……………………………………….. 15 Básničky ………………………………….. 16 Kultura ……………………………………... 18 Aforismy ……………………………………………….…. 20 REDAKCE: Hajná Štěpánka, 14 let Hovorová Kateřina, 13 let Kozáková Lucie, 12 let Kratochvílová Michaela, 14let Kučerová Petra, 11 let Řehoušková Eva, 14 let Nakreslila : Petra

nakreslila : Káťa

1


Příroda ta je tu jenom jednou, její naděje na přežití blednou. Nebýt flory nemůžeme dýchat, nebýt fauny nemůžeme jíst.

Jak pomoci? Člověk by měl začít. My nejsme otroci, ale mělo by to stačit. Třídit odpad a nevyhazovat jej.

Hej ty. Než škrtneš sirkou nad ubohým lesem, rozmysli si následky! Les spálen, pachatel neznámý. A za jakou cenu? Do pekla jen tam to vede! Duše promění se v pěnu a příroda zas jeden z krutých bojů svede. A za jakou cenu? Za život, který padne za každý les. A zas je tu válka smrt a stres.

Káťa

2


Rozhovor s bioložkou Mgr.Jitkou Chalupovou 1. Proč jste se rozhodla studovat biologii? Zajímá mě vše okolo přírody.Ve škole se mi biologie líbila a bavila mě. Chtěla jsem ji jít studovat na biologickou fakultu, ale pak jsem si to rozmyslela a šla na pedagogickou fakultu. 2. Chodíte ráda do přírody? Strašně ráda. Jak jen mohu. Já se v přírodě uvolním a načerpám novou energii. 3. Kam chodíte nejraději? Nejraději chodím do lesa a k řece. 4. Díváte se na televizní pořady o přírodě? Ano a dokonce mnohem raději než na různé soutěže a celovečerní filmy. Já je také z televize nahrávám a používám je ke svému výkladu. 5. Co si myslíte o znečišťování přírody? To je problém celého lidstva. Člověk jako rasa se k ní chová velice macešsky. I když jsou lidé, kteří se tomu snaží zabránit a chránit ji, je to pořád ten velký problém. 6. Zkusila jste někdy drogy? Je to až k nevíře, ale pokud nepočítám nějaké to přiťuknutí s přáteli, tak nikdy. Já jsem velice zásadový člověk a už od dětství jsem k tomu měla odpor. ptala se Štěpa

Příroda Pomalu, ale jistě příroda odkrajuje chladnou zimu. Zvěř je schovaná ve svých pelíšcích a ani ji nenapadne vykročit ven. I když jsou všichni zalezlí už se připravují na příchod jara. Jaro je jedno z nejkrásnějších roční období. Jelikož se všechno probouzí a vše je tak svěží. Vykvétají první sněženky, zvěř odhazuje zimní kožich, sníh stéká ze strání.Vše je jakoby nové.I léto je krásné. Už to nejsou jen sněženky a konvalinky, ale tulipány, růže... Vše je na vrcholu své krásy. Bohužel čas „letí“ a nám na dlouhé teplé noci zbudou jen vzpomínky. Nyní se nám v celé své kráse představuje již unavený podzim. Abych pravdu řekla podzim nemám moc ráda, jelikož je takový sychravý. Ale berme na tom i pozitivum - zvěř si začíná zazimovávat své nory, aby si mohla konečně odpočinout. A k nám se kvapem blíží Vánoce. Zima je pro mě symbolem něčeho neuvěřitelného. Je krásná.Ale tak jsou krásná všechna roční období. Na každém je něco. Kdyby celý rok bylo teplo nebo zima, byla by to nuda. Je to jako lidé, všichni různí.

3


ANKETA 1. 2. 3. 4.

Jak si představujete ideální krajinu? Co děláte pro ochranu přírody? Kam chodíte nejraději do přírody? Bez jakých vymožeností by jste se obešli ?

Odpovědi: Adéla 13 let 1. obrovské smrky a jehličnany 2. seberu odpadky když je vidím 3. do lesa 4. počítač, televize Pavel 39 let 1. ani nevím 2. třídím odpad 3. k řece 4. asi bez mobilu Josef 56 let 1. aby vyhovovala všem 2. nekouřím 3. nejraději k řece 4. mikrovlnné trouby Zdeněk 40 let 1. naše zahrada s rybníkem,velkým ohništěm atd. 2. stavím atomovou elektrárnu 3. na naši zahradu 4. bez televize David 19 let 1. vesnice se slepicemi atd. 2. nic 3. k řece 4. bez letadel Jitka 13 let 1. oáza s palmami 2. nepohazuji odpadky 3. do lesa 4. zbraně a ničící prostředky

Eva 14 let 1. stromy, rybník, hory, zelená tráva, kytky 2. .....vlastně nic 3. do lesa, k vodě 4. televize, rádio, mobil, počítač, auto, kolo, hodiny Jan 1. nedotčenou člověkem 2. sázím stromky, topím ekologicky 3. do lesa 4. mobilní telefon, televize, auto, prostředky na reprodukovanou hudbu Jan 13 let 1. voda, slunce, lesy 2. neházím odpadky po ulici 3. k vodě, do lesa, na slunce 4. bez počítače Josef 59 let 1. kopcovitou, zčásti zalesněnou 2. chovám se v přírodě tak, abych ji neničil 3. na čistý vzduch – les 4. domácí spotřebiče – gril, topinkovač a bez internetu Eva 14 let 1. prales, voda 2. neničím ji 3. k potůčku do lesa 4. bez mobilu, počítače


Obrázková křížovka :

Lucie

5


Wanda Jako všichni lidé a zvířata, i příroda se mění. Před tisíci lety, když neexistovaly počítače ani mobilní telefony, se člověk mohl rozběhnout kamkoli a nezastavil by ho žádný panelák nebo hotel pro turisty. Přesně tohle si říkala Wanda, malá oranžová veverka, která má v lesích rezervovaný každý listnatý strom. Vždy mohla skočit se zavřenýma očima do neznáma a doskočit na větev nějakého zeleně porostlého stromu. Teď aby se bála skákat i s otevřenýma očima, ještě by spadla na silnici nebo na cyklistickou stezku. Jednou tak opatrně lezla po starém dubu, který stál na břehu kdysi velikého jezera, dnes špinavé přehrady. Kolem ní projela babeta. Z toho poháněného „dvoukolého ďáblíka“, jak tyto motorky nazývala Wanda, čudil černý a smradlavý kouř, který veverce úplně znemožnil vidět okolní stromy. Skočila tedy nanejisto do černa. Byla si skoro jista, že o pár metrů dál je její oblíbený buk. Jistota velmi rychle vyprchala, když se Wanda objevila s bolavým zadečkem na cestě. A aby toho nebylo málo, málem ji přejel projíždějící cyklista. „Auky, auky, vy ďáblové, však vám se to vrátí, až se někde vybouráte o nějakou břízu ! ! !“ naříkala Wanda a opatrně si ošetřovala poraněné sedací partie. Pomalu došla k dubu, ze kterého skočila. Zamžourala očima do dálky a zavzpomínala na zlaté časy bez moderní techniky. Při tom mžourání do dálky uviděla něco, co ji velmi potěšilo. Na nedalekém stromě, o kterém ani nevěděla, jak se jmenuje, byl na provázku pověšený kelímek s oříšky. Přihopkala ke svým pamlskům a přečetla si přiložený vzkaz: „Pro mojí kamarádku Wandu. Jiříček.“ Wanda se usmála a vzpomněla si na šestiletého, polepšeného, ale kdysi rošťáka, kamaráda Jirku, který jí sem už přes rok pravidelně nosí oříšky v kelímku od jogurtu. Zatímco si pochutnávala, zamýšlela se, co by asi dělala před sto lety, kdyby tu nebyl Jiříček a jeho kelímek. Trochu se pousmála a pak uznala: „No jo, na všem špatném je vždy i něco dobrého.“ A zakousla se do dalšího hnědého a křupavého plodu. napsala a obrázek nakreslila Míša

6


Hezký život Tatínek s maminkou bydleli ve staré, polorozpadlé chalupě v horách. Venku napadlo přes noc asi deset centimetrů mokrého sněhu. Nad obzorem svítilo sluníčko a tatínek popíjel teplý čaj a přitom pročítal týden staré noviny, aby s nimi mohl zapálit mokré dřevo v kamnech. Maminka seděla za stolem, houpala prázdnou kolébku a myslela na mě. V tu chvíli jsem se rozhodl, že chci jít na svět. Maminka se zarazila a řekla tatínkovi: „Musíme jet, náš syn chce na svět!“ Tatínek vyletěl za židle, odhodil staré noviny na zem a odvedl maminku do auta. Sedl si před volant a snažil se nastartovat starou „stovku“. Povedlo se mu to až napotřetí. Auto se pomalu rozjelo, ale po deseti metrech se zastavilo o těžký sníh. Naštěstí vedla cesta od chaty z kopce a auto se zase rozjelo. Hlavní silnice byla prohrnutá a tatínek dojel až do porodnice. Maminku posadili na vozík a odvezli ji na sál.Tatínek čekal za dveřmi. Narodil jsem se v deset hodin a dvacet minut. Myslím, že si pamatuji, jak příjemně mi bylo v maminčině náručí. Hned poté mě choval tatínek a pak sestřička, která mě odnesla pryč od obou rodičů. Maminka mě ráda houpala v kolébce. O šest let později jsem už chodil do první třídy. V patnácti letech jsem ukončil základní školu a přešel na gymnázium. Po vysoké škole jsem se usadil a založil rodinu. Měl jsem hrozně rád své děti a ženu. Bydleli jsme v malé vesnici v jižních Čechách. Z mých dětí vyrostli dospělí, kteří měli také své děti, a já jsem zůstal sám se ženou. Najednou mi bylo přes osmdesát a až tehdy jsem si uvědomil, že celý můj život byl naplněn láskou k rodině, radostí z věcí, jež jsou dávno pryč, prací za peníze, které si teď s sebou nevezmu, ale k životu důležitých, ale hlavně splněním povinnosti, kterou plníme všichni, a tou je život. Michal Krinský

AHOJ Nechtěli byste si najít pár nových kamarádek a kamarádů? Nechtěli byste se podívat do přírody tak trochu jinak, než se třídou na výletě? Nechtěli byste porozumět přírodě, naučit se stavět stan, vázat uzle, různé šifry a morseovku? Chtěli byste hrát spoustu nových her? Jestliže jste alespoň na jednu otázku odpověděli ANO, neváhejte a přidejte se k nám!!!! Jsme 13. Oddíl Junáka „Modrá hvězda“ a rádi bychom přivítali nové členy. Jestliže jsi kluk nebo holka ve věku 9 – 12 let, přijď se podívat k nám do klubovny na Palackého náměstí, do kostela. Holky mají schůzky ve čtvrtek od pěti do sedmi a kluci v pondělí a v úterý ve stejný čas. Pokud byste měli zájem, je tady také možnost jet s námi pouze na tábor na začátku července. Pro případné dotazy volejte na čísla: Jakub 0728/031 677 Hanka 0776/334 747 Těšíme se na vaší návštěvu.

7


Jak carovi trhali zub Ten den vytrhli carovi zub. Seděl celý nešťastný, popotahoval si plášť a díval se skrze šaška, který se ho snažil rozptýlit. Šašek skákal, dělal kotrmelce, vyprávěl slušné i neslušné vtipy, ale nic. „Krucinál, nemůžeš už dát konečně pokoj?“ vyjel nešťastný král na šaška. „Jooo, kdybyste nejedl tolik sladkých jídel, nemusel jste teď vřískat bolestí,“ řekl šašek a odběhl. „Jaúúú, to je bolest, to je bolest,“ zasténal král, sesunul se na zem s lehkostí pytle a omdlel. Ihned přiběhli královští ranhojiči a snažili se krále vzkřísit, ale marně. Nejmladšího šarlatána napadlo: „Co kdybychom přivedli princeznu?“ „To tak,“ řekl jiný, „vždyť už tři roky je v hladomorně a krále by z ní, až by se vzbudil, klepla pepka.“ „Ale zkusit to můžeme,“ hádal se nejmladší. „No jo, tak ji přiveďte.“ Stráž se tedy vydala do hladomorny. „Polez, ty...“ chytl ji nešetrně za ruku. Princezně jen ukáplo pár slz. „A co teď s ní?“ zeptal se posměšně starý felčar. nakreslila : Lucie „Políbit,“ napadlo prostředního. „To přece nejde!“ zavřeštěl králův rádce. „Tak se radši otočíme..“ Jak řekli, tak udělali, ale král ležel jako mrtvola dál. „Zavolejte Miče Bjukenena,“ napadlo služebnou. „Ty huso, copak se utopil?“ osopili se na ni ostatní. „Jo, a navíc nejsou prachy na to, abychom ho sháněli někde v Tramtárii.“ řekl pokladník. „A co teď?“ zachechtal se šašek. „Co chceš dělat?“ zeptala se služebná. „Tohle!“ vytáhl revolver a namířil ho na ní. „Co šílíš?“ vyjekl pokladník. „To víš, když má někdo dva balíčky uspáváků v čaji, to se to pak spinká.“ „Ty seš narušenej...“ Šašek přimhouřil oči. „Ty hajzle.“ „Ani hnout!“ objevil se na scéně mladý nakreslila : Lucie komisař se sympatickým německým ovčákem Rexem. Šašek na něj namířil pistoli. Ozvala se rána a Moser padl. Skoro ve stejné chvíli ležel šašek na břiše a na zádech mu vítězně seděl Rex. Eva

8


Jak se hádalo y s i. Jednoho krásného dne si vyšlo tvrdé y na procházku k rybníčku. Sedlo si na kámen, aby si odpočinulo a podívalo se na krásnou přírodu. Tak sedí a hledí na rybníček a tu jde kolem i měkké. Tvrdé y najednou zaslechne, jak si měkké i zpívá: „Tvrdý sýr mám nejraději. Tvrdý sýr mám nejraději.“ Tvrdé y se oboří: „Jak to, že si zpíváš tvrdý a sýr s přízvukem měkkého i?“ Měkké i na to: „Jsem přeci měkké i, tak si nebudu zpívat tvrdě!“ Tvrdé y se ohradí: „Jenže tato slova jsou v pravidlech českého pravopisu.“ „Já žiji podle svého, ne podle pravidel!“ A tu si začne tvrdé y zpívat ži, ši, či, ři, ci, ji, di, ti a ni s tvrdým přízvukem. Měkké i rozzlobeně řekne: „Jak to, že si zpíváš ži, ši, či, ři, ci, ji, di, ti, ni s tvrdým přízvukem?“ Tvrdé y na to: „Protože ty si zpíváš tvrdý sýr s měkkým i.“ Měkké i se nazlobí a říká: „Já jsem ale hezké a jednoduché, mě mají všichni rádi.“ Ale tvrdé y : Já se píši ale častěji.“ Měkké i „Ale jsi moc tvrdé.“ „A ty jsi moc měkké!“ A spustila se pranice. Až tu šlo okolo písmeno c a říká: „Nechte se a jděte si každý po své cestě.“ A od té doby se tvrdé y nepíše vedle měkkého, protože by se opět poprali. napsala a nakreslila Lucie

9


František Peterka

Tomáš Petýrek

10


Eva Novoveská

Radek Soukup

11


Rozhovor se Zlatým Ámosem 1) Jak jste se dostal k učení? Vybral jsem si to, když mi bylo 7 let. Už od malička jsem byl takhle postižený. Nikdo z rodiny kantor nebyl, a tak mě k tomu také nic nevedlo. Nevím, proč mě to napadlo. 2) Proč zrovna matematiku a chemii? Jako malý jsem rád dělal výbuchy a zapaloval ohně. 3) Měl jste někdy tušení, že existuje soutěž Zlatý Ámos? Poprvé jsem o této soutěži slyšel, když vyhrála Zlatého Ámose moje kolegyně z Nerudovky. A pak jsem to pustil z hlavy, protože jsem si myslel, že tato soutěž už zanikla, že se to konalo jen nárazově. Dost mě to překvapilo. 4) Když jste se seznámil s touto soutěží, napadlo Vás se zúčastnit? Tak to mě v životě nenapadlo! Ani jsem nevěděl, v čem soutěž spočívá. Nějak jsem nad tím nepřemýšlel. 5) Studenti Vám oznámili, že Vás chtějí přihlásit, nebo že už Vás přihlásili? Oni se mě o jedné hodině zeptali, jestli by mě mohli přihlásit. No tak jsem řekl, že ano. Měli to na mě už připravené, asi tušili, že budu souhlasit. 6) Toužil jste vyhrát, nebo Vám to bylo jedno? Nejdřív mi to bylo jedno, ale pak jsem si řekl, že by bylo vhodné vyhrát. Už jen za naší školu a kvůli žákům. Tak jsem se samozřejmě snažil a ono to vyšlo! 7) Mnoho lidí o této soutěži neví. Jak takováto soutěž vůbec probíhá? Já vám popíši spíš jen konec: je složen ze dvou částí. Napřed semifinále, zde uchazeči absolvují test ze všeobecných znalostí, psychologický test a pohovor s porotou, která se skládala z loňského vítěze, předsedy poroty, dvou zástupců agentury Domino a psychologa. Pak vám před pusu vrazí mikrofon, aby zjistili, jaké máte reakce a jak jste pohotový. Z asi 27 uchazečů vyberou postupujících 6 do finále. Tam musíte předvést pětiminutovou scénku, kde vystupuje učitel nejdříve sám a pak se studenty. Dále musíte poznat ukázku z literatury a hlas českého interpreta. Následuje hod vlastnoručně vyrobenou vlaštovkou a strefování se suchou houbou na cíl, vyfukování bublin ze žvýkačky. Dohromady to byla docela sranda. Na závěr porota přidělí body a vyhlásí vítěze. 8) Vám se podařilo splnit všechny úkoly, nebo jste v některých tak trochu kodrcal? Kupodivu jsem ani tak nekodrcal. Ze dvou hodů houbou jsem se strefil jednou (dvakrát se to ani nikomu nepodařilo), scénka taky vyšla a pak už to šlo samo. 9) Ovlivnila vaše výhra vztahy s kolegy? Z mé strany určitě ne a ze strany kolegů jsem se setkal spíš s pozitivními reakcemi. Žádnou závist jsem nepostřehl. 10) Máte u žáků nyní větší autoritu? Bál jsem se, že si studenti budou myslet, že přestanu zkoušet nebo že budou dostávat nějaké jiné výhody. Naštěstí mají ke mně stejný respekt, ne- li větší. 11) Co na výhru říkala vaše rodina? Měla ještě větší radost něž já. Věřili mi a drželi pěsti. 12) Jaký máte vztah ke kultuře? Velmi kladný. Sám píši poezii. Jsem v básnickém sdružení Skupina 22 a vydali jsme již almanach. 13) Co Vás zaujme v kině nebo v divadle? Do kina já skoro vůbec nechodím. V divadle mě nejvíce baví komedie. Sám hraji amatérské divadlo. 14) Zkusil jste někdy drogy, ve kterých je dnes mládež docela zběhlá? Pokud považuji za drogy alkohol a cigarety, ty jsem už samozřejmě okusil, ale nelegální drogy jako LSD nebo mariuhanu, tak s tím si radši ani nechci začínat. 15) Měl jste někdy nějaké problémy se studantkami, když jste tak mladý a sympatický? Ne, to jsem naštěstí ještě neměl. Že by ke mně přišly a začaly mě svádět, tak to jsem opravdu ještě nezažil. ptaly se Míša a Štěpa

12


Soutěž PARAGRAF 11/55 Nedávno jsem měla možnost zúčastnit se soutěže z občanské výchovy. Soutěž byla zaměřená na právo a dodržování zákonů. Jmenovala se PARAGRAF 11/55. Co je to vlastně PARAGRAF (§)? A proč zrovna 11/55? Paragraf znamená oddíl jednotlivého zákona, zpravidla označený číslem. A 11/55 proto, že když si to převedete na čas, znamená to za pět minut dvanáct. Toto označení se většinou užívá ve smyslu, že je nejvyšší čas. V tomto případě nejvyšší čas dodržovat zákony. Soutěž dostali na starost jednotliví koordinátoři, byli jimi pan Luděk Doležal - okresní koordinátor (z DDM) a krajský (pro Jihočeský kraj) Josef Musil . Soutěž zahajoval moderátor Martin pozdravem: „Ahoj, ahoj, ahoj.“ Martinovou pravou rukou při soutěži byl David, který se staral o rekvizity. V ukázce (snad nejčastějšího) občansko-právního sporu si společně zahráli na dva sousedy, kteří se nepohodli a nakonec se rozhodli, že jejich spor bude řešit soud. Soutěž měla čtyři kola: školní, okresní, krajské a v posledním se utkali žáci vítězných týmů z jihočeského a moravskoslezského kraje se senátory a družstvem novinářů v Senátu ČR. Za jihočeský kraj soutěžili žáci ze základní školy v Prachaticích. Za moravskoslezský kraj bojovali o vítězství žáci z Karviné. Dále byla soutěž rozdělena na 5 úkolů: 1) otázky, vyplývající ze zákonů ČR 2) stavění věže (některé dosahovaly výšky až 180 cm) 3) část, kde soutěžící vymýšleli pravidla a zákony (nebyl to lehký úkol) 4) obhajobu zákonů, které vymysleli v předchozím kole 5) hádání věku lidí od 15 do 20 let (zde jsme si zahráli na prodejce tabákových výrobků a alkoholických nápojů a zjistili, že to není tak lehké poznat, kdo je opravdu plnoletý a kdo ne; zapotili se v tomto hádání i páni senátoři). 1. kolo - základních škol a odpovídajících ročníků víceletých gymnázií se konalo v sedmdesáti osmi školách v Jihočeském a Moravskoslezském kraji. 2. kolo se uskutečnilo v okresních městech obou krajů (celkem 13 měst). 3. kolo (tedy to jihočeské) probíhalo v Divadle Oskara Nedbala v Táboře. Zde bojovalo o postup do finále sedm týmů. Konkrétněji - vítězové z okresních kol: v Českých Budějovicích, Českém Krumlově, Jindřichově Hradci, Písku, Prachaticích, Táboře a Strakonicích. Poslední závěrečné kolo probíhalo v Praze na půdě Senátu ČR. V Praze jsme strávili 2 dny. První den jsme strávili v Senátu, poté jsme se jeli ubytovat do hotelu Krystal a večer jsme navštívili nový český muzikál Pomáda, který probíhal v areálu pražského Výstaviště v divadle Pyramida. Druhý den dopoledne jsme měli možnost obdivovat památky našeho hlavního města. Někteří se šli podívat na sochu sv. Václava, která stojí na Václavském náměstí, jiní se prošli po Karlově mostu a ti další obdivovali architekturu ze Staroměstského náměstí, malebné uličky a zákoutí Prahy. Odpoledne jsme měli možnost stát se milionářem s Vladimírem Čechem, popovídat si o nejnovějších událostech ve světě s Nikol Lenertovou a Karlem Voříškem. Nevíte kde? No přece v televizi Nova, kde jsme se byli za odměnu podívat. Nikol nám prozradila, že když byla malá, chtěla být letuškou. Vladimír Čech s námi „procestoval“ a zavzpomínal na města, odkud jsme přijeli. Šťastni, že jsme ulovili podpisy známých tváří z Novy, jsme spokojeně odjížděli domů. Ověřili jsme si naše znalosti, co se týče zákonů a našich práv. Také jsme se ocitli v kůži prodavačů, kteří musí dennodenně přemýšlet nad věkem nakupující mládeže. Prodat či neprodat? Projekt Paragrafu 11/55 by měl pokračovat i dalších letech, tak rychle utíkejte studovat zákony, ať příště zvítězíte právě Vy!

Alena Talířová

13


Hory 2001 Skoro každý žák sedmé nebo osmé třídy zažije týden s učiteli a spolužáky, na který se tak těšil, a o kterém slyšel tolik slastného povídání. Těch sedm dní, při kterých se učitelé stanou kamarády a vy poznáte blíže své spolužáky. Je to ten týden, kdy jede vaše třída, a několik dalších s vámi, na hory. Já jsem tento zážitek absolvovala minulý rok. Bylo to něco perfektního. Všechny „sedmičky“ byly v těch nejlepších letech - v těch, při kterých s nimi mlátí puberta. A to pořádně! Je to zkouška, kdo co v sobě má, co vydrží, k čemu se odváží. Ale hlavně je to kupa kamarádů, hory srandy, tuny bláznivých nápadů nekončící proud zábavy. Jeli jsme ještě s dalšími dvěma „sedmičkami“ na Šumavu, do horské chaty „Mládí“, která byla asi kilometr od zadovské sjezdovky Kobyla. Denně jsme pořádali diskotéky v jídelně, každý den se jedna z nás pokoušela svádět našeho instruktora, učitele matiky a tělocviku. Kromě denního sjezdování jsme museli přetrpět i během na lyžích. Sněhu bylo až nad hlavu, proto si nikdo nemohl stěžovat na nedostatek koulování a vyhánění v nočních košilích do bílých závějí. Pokoje jsme měli po čtyřech, někteří jedinci po dvou a pan učitel si vydupal samostatný pokoj. I když zájemkyň o sdílení pokoje se svalnatým blonďákem nebylo málo! Na sjezdovku bylo možno se probrodit sněhem po trase dlouhé asi 800 m nebo dojít po silnici, která ale znamenala 500 m navíc. Nejvíce pobavení zajistili lyžařští antitalenti a amatéři. Sjet celou sjezdovku po zadku je možná bolestivé, ale každopádně velmi legrační. Po příjezdu si jen každý přál týdenní zájezd zopakovat.

Míša

14


Výlet na běžkách Ach jo, už tady zase je ta „opravdu zábavná“ sobota na běžkách. V zimě není víkend, abychom někam nejeli na lyže. Crrr, no nic asi budeme vstávat. Je to příšerné mučení. Vždyť je teprve 6 hodin. Pomalu se začínám oblékat. Ááá, to snad ne! Jako obvykle problém s běžkařskou botou. Uf. Konečně můžeme vyrazit. Asi po dvouhodinové jízdě autem jsme dorazili na známý a mnou velice „oblíbený“ hraniční přechod v Novém Údolí. nakreslila Lucie Fí, fí, za toho větru se nedá běžkovat. Do očí neustále fouká vítr. Je to opravdu na nic. Nepřeju si nic jiného, než aby naši dostali rozum a vrátili jsme se. Ale jak tak koukám, mé přání nebude vyslyšeno. Žuch, no paráda, ani stopy nejsou pořádně vyjetý. Brodíme se po kotníky ve sněhu, já nadávám, jak můžu, a vůbec neberu ohledy na to, jestli to nějak mravně neovlivní mojí ségru. Ááá, právě jsem hlavou přistála ve sněhu a vypadám jak sněhulák. Naši se smějí, jako by se jim v životě nic takového nestalo. Teď mám zase důvod k radosti já. Konečně se vracíme. Co to zase je? No ne. Když jsme se konečně dopotáceli k autu, milostivá rolba si vyjede a dělá stopy, že by se v nich běžkovalo krásně i v tom nejhnusnějším počasí. Ale mě už to ani tolik nevadí, protože jsem ten dnešní výlet ve zdraví přežila. Štěpa

15


Takže člověče, řekneme si to na rovinu. U nás neplatí slovo péče, ale zkus Usměrnit svou dávku, svou hladinu Vím co si říkáš, Teda jestli tenhle slogan vnímáš. Není to lehký se těch drog zbavit, Já jsem to nezkusila, takže ti nemůžu moc radit. Ale kdo nezkusí, nedostane. Tak zkoušej svou odvahu, to se netrestá. Bude tvá životní zkouška aspoň pestrá.

Když ses do těch drog dostal(a), Ta slova druhá šance se ti nabízí, koukej, Abys je neprospal(a). Jinak tvá naděje zmizí.

A ty zemřeš a zanecháš za sebou jen Pohřební papír s křížkem a slova soustrast, Soustrast upřímnou. Zanecháš za sebou placenou Dovolenou. A ta cena bude život, život tvůj, Ale život bez drog je ten nejhezčí. Člověk je v něm v bezpečí.

Káťa

16

Budějovická hvězda Za úplňku na hřbitově Nechodil bych za úplňku na hřbitov pustý, Jsou tam jenom mrtvoly a kolem les hustý. Přečtu si pár náhrobních kamenů a jdu dál. Nebojím se Měsíc mi na stříbrnou strunu hrál. Náhle se žulová deska zvedá a spod ní vylézá Mrtvola bledá. Mrtvola se ke mně blíží, strachy se mi nohy kříží. Utíkám až se z toho zalykám a přitom o hroby klopýtám. Náhle jen tak upadnu a bouchnu se do nosu. A krev přitom polykám. Zombie se po mě natahuje a mrtvola si ze mě utahuje. Náhle jen tak upadnu vedle křoví a obě mě zabijí.

Pes Baskervilský Je to pes strašlivý, Uvidíš ho za chvíli. Vykousne ti srdce, Bude krutý více. Když tě kousne neumřeš hned, Budeš postupně se svíjet. Přes den spí v poupatech, V noci prochází se po blatech. Jen tam vstoupíš ucítí tě, Neutečeš zahubí tě. V zámku za bouře se ozývá jeho řev, Je to on na tuty přitom tuhne krev. Lidé v zámku se lekají, A na zem v mdlobách padají. Lidé ví, že je to on, Ví, že se blíží jejich života zlom. Šel tam lovec jmenoval se Kon, Nevrátil se asi zemřel on. To je konec moji básně, Ale pořád zdá se, že je na blatech I dnes, ten Baskervilský pes.

Daniel Doškář

17


Jediný večer s K. Hrachovcovou JJeeddeenn zz nneejjzznnáám měějjššíícchh ččeesskkýýcchh sseerriiáállůů ss nnáázzvveem m ŽŽiivvoott nnaa zzáám mkkuu zzaauujjaall nneem á l o d i v á k ů . J i s t ě n i k d o n e p ř e h l é d l m l a d i č k o u , k u d r n a t o u b r u n e málo diváků. Jistě nikdo nepřehlédl mladičkou, kudrnatou brunettkkuu,, ddcceerruu rroozzttrržžiittýýcchh rrooddiiččůů K Krráálloovvýýcchh,, S Siim moonnuu.. S Sllaavvnnáá hheerreeččkkaa ffiillm moovvéé aa ddiivvaaddeellnníí ssccéénnyy,, K a t e ř i n a H r a c h o v c o v á , s e h e r e c t v í v ě n o v a l a j i ž o d s v é h o Kateřina Hrachovcová, se herectví věnovala již od svého rraannééhhoo vvěěkkuu aa ddnneess,, vvee ssvvýýcchh 2277 lleetteecchh jjee zznnáám maa ppoo cceelléé Č ČR R ccoobbyy uuzznnáávvaannáá hhvvěězzddiiččkkaa hheerreecckkééhhoo nneebbee aa ppřříítteellkkyynněě P e t r a V o n d r á č k a ( 2 5 ) , z p ě v Petra Vondráčka (25), zpěváákkaa aa kkllaavvíírriissttyy kkaappeellyy LLookkoom moottiivvaa.. Č Čeettllaa jjsseem m kknniihhuu ss nnáázzvveem mK Kaatteeřřiinnaa zzee zzáám mkkuu aanneebb jjaakk ssee ssttáátt hheerreeččkkoouu aa m měěllaa jjsseem m ttuu ččeesstt vviidděětt sslleeččnnuu H Hrraacchhoovvccoovvoouu vv JJiihhooččeesskkéém m ddiivvaaddllee.. B Byylloo ttoo ddnnee 1177.. 11.. 22000022 aa ttaa aakkccee m měěllaa nnáázzeevv „„ JJeeddiinnýý vveeččeerr ss K Kaatteeřřiinnoouu H Hrraacchhoovvccoovvoouu““ .. K Kaattkkaa nnaa ppóóddiiuu,, uuvveelleebbeennáá vv kkřřeessllee,, ooddppoovvííddaallaa nnaa oottáázzkkyy ppoořřaaddaatteellee.. B Byyllaa pprroossttěě,, aallee ppřřeessttoo eelleeggaannttnněě oobblleeččeennáá aa vvyypprráávvěěllaa hhiissttoorrkkyy zz m mllááddíí,, ppeerrlliiččkkyy zzee zzáákkuulliissíí,, hhvvěězzddnněě ttrraappaassyy ii ssllaavvnnýý vvzzeessttuupp ssvvééhhoo žžiivvoottaa.. P Poo cceellýý vveeččeerr bbyyllaa uussm ě v a v á a p ů s o b i l a v e l m i s y m p a t i c k ý m d o j m e m . T o n á m s k a m měvavá a působila velmi sympatickým dojmem. To nám s kamaarrááddyy ddooddaalloo ooddvvaahhuu aa sseebbeeddůůvvěěrruu ssee ppoo ppřřeeddssttaavveenníí ppooddíívvaatt ddoo ššaatteenn aa ppoožžááddaatt vvžžddyy vveesseelloouu K Kááťťuu oo aauuttooggrraam m.. TTaakk ii jjáá ppaattřříím m m meezzii ttyy ššťťaassttlliivvccee,, kktteeřříí ssii ddoom maa sscchhoovváávvaajjíí vvssttuuppeennkkuu ss m Hrraacchhoovvccoovváá.. Kaatteeřřiinnaa H Mííššee zzee ssrrddííččkkaa K miilloouu vvěěttoouu nnaa rruubbuu:: M Míša

Schola Gregoriana Pragensis Byla založena roku 1978 Davidem Ebenem. SGP nahrává, ale i koncertuje po celém světě (Itálie, Španělsko, Francie, Belgie, Nizozemí, Německo, Švýcarsko, Rakousko, Švédsko, Slovensko, Maďarsko, Polsko, Izrael). Nahrávky CD získaly řadu ocenění (Choc du Monde de la Musique, 10 de Répertoire,“Zlatá harmonie“ za nejlepší českou nahrávku roku) Na vystoupení zaznívá řada unikátních nově objevených skladeb ze 13.-15.století. V březnu koncertovali i v budějovické síni O. Jeremiáše. Všechny písně koncertu Ach homo fragillis byly zpívány v latině. Koncert byl, hlavně pro nás, mladší návštěvníky, dost náročný. Ale CD je mnohem dynamičtější a živější. Když se zaposloucháte do písní, přenesete se do středověkého kláštera. Pro mě to byla ukolébavka na dobrou noc. Petra

18


Metráček Stanislav Rudolf napsal mnoho krásných knih. Jedna z nejnádhernějších a nejznámějších nese název Metráček. Kniha je rozdělena do dvou dílů. Spisovatel zde popisuje příběh plnoštíhlé dívky, která objeví svůj talent ve sportu. Děj se odehrává v českém městě Rybín, kde si pan Rudolf nádherně pohrál se smutnými i veselými osudy hlavní postavy, žačky Jitky Pažoutové. Kniha je propletena citáty, dialogy a její nádherné zpracování jistě zaujme každého čtenáře od 9 let.

Poplach, dítě!

M Mííššaa

H Huum moorrnnáá kknniihhaa ss ppooddnnáázzvveem m P Prrůůvvooddccee oottccoovvssttvvíí pprroo nneeuurroottiikkyy oodd JJoohhnnaa m e d a l k í ř p m ý n p i t v i m l e v e j e c a r C mlluuvvnněě jjee vvěěcc rrooddiiččůů aa žžee ssee nnaa Crace je velmi vtipným příkladem ttoohhoo,, žžee nneem nněějj m mssii Knniihhaa jjee jjaakkýým mii ddlloouuhhoo ppssyycchhiicckkyy ii ffyyzziicckkyy ppřřiipprraavvoovvaatt.. K muussíí ččlloovvěěkk vveellm , ý k c i t o r u e n a ý t i ž r t z o r i m l e v e j n h o J . a n h o J a l e ž n a m o h é t e l i t e c i ř t ddeennííččkkeem m třicetiletého manžela Johna. John je velmi roztržitý a neurotický, aallee ddoossuudd pprroopplloouuvvaall žžiivvootteem muu můů.. JJeenn ddoo ttéé ddoobbyy,, ddookkuudd m m bbeezz vvěěttššíícchh pprroobblléém n i d e j e t e d j a n e n e l í v h c é t d O . y n i d o r o d k e t s ů r í ř p í jjeehhoo žžeennaa nneeoozznnáám mí přírůstek do rodiny. Od té chvíle nenajdete jedinoouu ooppttiim muu miissm meennáá,, žžee ssee JJoohhnnoovvuu ppeessiim miissttiicckkoouu vvěěttuu.. ((TToo aallee nneezznnaam ) ! e t e j ě nneezzaassm mějete! ) M Mííššaa

Myšák Stuart Little Rodinná komedie. Rodina, která hledá nového člena, se rozhodne adoptovat malého myšáka Stuarta . Celá rodina ho miluje včetně malého synka, ale mazlíček rodičů ,kocour, se ocitá na druhé koleji. Myšáka si nezamiloval a za každou cenu se ho chce zbavit jestli se mu to podaří uvidíte ve filmu Myšák Stuart. Káťa

Mumie se vrací! Je to jediný film- druhý díl, který předčil díl první. Jedná se o film rychlého spádu a více dobrodružství. Neporazitelný RICK O’CONNEL a jeho manželka EVIE s novým členem rodiny synem ALEXEM. Se pouští do bitky se znovuzrozeným IMHOTEPEM a s novým problémem králem SKORPIONEM.Kdo vyhraje a zachrání svět? Káťa

19


AFORISMUS, i když nic neříká, aspoň nezdržuje. DOPRAVA: V dnešní době bezohledné silniční dopravy existují dva druhy chodců – rychlí a mrtví. FILM: Film nezemře, dokud bude v kině tma. VĚDA: Tři stupně lži: lež, hnusná lež, statistika. TELEVIZE: Televize je žvýkačka pro oči. STÁŘÍ: Stařec je, kdo je o deset let starší než ty. POLITIKA: Volte toho, kdo vám nejméně slibuje – ten vás také nejméně zklame. FILM: Film je pouze doplnění reklam. VYUČOVACÍ HODINA: Je jako když rodiče prodají své dítě do otroctví. AUTOMOBIL: Je nezdravý stroj využívaný zdravými lidmi. PRAVIDLA PRO ZÁCHRANU UTONULÝCH: 1) Dostat utonulého z vody. 2) Dostat vodu z utonulého. Lucie

A teď kvíz opět pro chytré hlavičky!!! 1) 2) 3) 4) 5) 6) 7) 8)

Největší poušť světa? Největší (rozlohou) světadíl světa? Největší zvíře na světě? Je přeslička léčivka? Je žralok savec? Jaké řasy se na zemi utvořily první, jednobuněčné nebo mnohobuněčné? Existuje slané jezero? Jakému pralesu se říká plíce světa?

Správné odpovědi: 1.Sahara 2.Asie 3. Plejtvák obrovský 4. Ano 5.Ne 6. Jednobuněčné 7.Ano, Kaspické, a je největší 8. největšímu: Amazonskému pralesu.

Káťa

20

nakreslila Petra

křížovku připravila Štěpa Nejrychlejší zvíře na světě je ..... K R Á O R N S R T T CH S R L O A A K N D R Á I E R Č V V E V

L O T R E R E T S E

A T E B A B A K U R

N R O M A R M L O K

I R E I C I L O P A

D O M O V A N E L A

O P A R U B í N Ý Ú

H O L U B I C E L S

král, hodina, holubice, úl, kostra, vrána, opar, babeta, úlom, drobek krb, chladiče, tón, mramor, policie Alena, kost, domov, rubín, veverka krev, lotr, mlok, Ester, ruka

nakreslila Káťa

Tajenka:........................ Káťa

Budějovická hvězda OBSAH: Téma : Příroda

Recommend Documents