BTD DESTILACE
Rozptylová studie
Zadavatel:
Tebodin Czech Republic, s.r.o. Prvního pluku 20/224 186 59 Praha 8
Zpracovatel:
RNDr. Marcela Zambojová drţitelka autorizace ke zpracování rozptylových studií, číslo j. 3500/740/03 ze dne 1. 12. 2003 aktualizace: č.j. 599/820/10/KS, 15386/ENV/10
Adresa: Mobil: E-mail:
Datum zhotovení:
Hruškovská 888, 190 12 Praha 9 606 50 37 10
[email protected] srpen 2016
Destilace butadienu
srpen 2016
Rozptylová studie
strana 2 z 21
Obsah
strana
1
Úvod
3
2
Podklady
3
3
Klimatické faktory a současná imisní situace
3
4
Zdroj emisí
7
5
Způsob modelování imisní situace
9
6
Imisní limit
10
7
Výsledné hodnoty imisních příspěvků a jejich zhodnocení
10
8
Zvážení nejistot
14
9
Závěr
14
Přílohy 1)
Situace s umístěním referenčních bodů
2)
Grafická znázornění imisních koncentrací
1
Destilace butadienu
srpen 2016
Rozptylová studie
strana 3 z 21
Úvod Tato rozptylová studie řeší provoz navrhované jednotky destilace butadienu ve stávajícím Areálu chemických výrob Kralupy. Novým zdrojem emisí bude vlastní technologický zdroj, další zdroje jako zdroje pro vytápění či generovaná automobilová doprava v rámci záměru nevznikají. Studie souhrnně inventarizuje druhy a mnoţství emitovaných škodlivin. Modelovány jsou následně imisní příspěvky nového zdroje, které jsou zhodnoceny ve vztahu k imisnímu pozadí. Posouzení imisního pozadí je provedeno v souladu s poţadavky kladenými na rozptylové studie podle mapy znečištění ovzduší zpracované na ploše České republiky pro pětileté klouzavé průměry a částečně na základě výsledků imisních měření v ČR. Imisní příspěvky provozu stávajícího závodu se na hodnotách imisního pozadí jiţ podílejí a jsou tak v imisním pozadí jiţ zahrnuty. Hodnocení je dále provedeno pro kumulativní vliv i s dalšími provozy společnosti Synthos a.s. v území (stávající i výhledový provoz teplárny s fluidními kotli K5 a K6, záměr zvýšení kapacity produkce polybutadienového kaučuku). Hodnocení vlivu škodlivin je zpracováno programem SYMOS´97, disperzním modelem s Gaussovým rozloţením koncentrací škodlivin. Program SYMOS´97 je zařazen prováděcí vyhláškou 330/2012 Sb. k zákonu 201/2012 Sb. mezi referenční metody modelování imisí. Pomocí tohoto programu jsou vyčísleny maximální krátkodobé i průměrné roční imisní příspěvky z nových stacionárních zdrojů i z navazující dopravy vţdy ve vztahu k platným imisním limitům.
2
Podklady Rozptylová studie je zpracována s vyuţitím následujících podkladů: - Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, - Vyhláška č. 330/2012 Sb., o způsobu posuzování a vyhodnocení úrovně znečištění, rozsahu informování veřejnosti o úrovni znečištění a při smogových situacích - Vyhláška č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší - Sdělení odboru ochrany ovzduší MŢP, jímţ se stanovují emisní faktory podle § 12, odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší, - Metodická příručka modelu SYMOS´97 – Aktualizace 2013, Věstník MŢP 8/2013 a 11/2013, - Pětileté průměry 2010 - 2014, grafické znázornění imisních koncentrací v ČR, ČHMÚ 2016, on-line - Rozptylová studie zpracovaná pro záměr „Synthos – Fluidní kotle“, zpracovatel ECOENVI-CONSULT,RNDr. Tomáš Bajer, říjen 2014 - Rozptylová studie zpracovaná pro záměr „SYNTHOS PBR s.r.o. Zvýšení kapacity produkce PBR – 120 kT“, zpracovatel Bucek s.r.o., Mgr. Jakub Bucek, říjen 2015 - Projekční podklady předané projektantem Tebodin ČR Bilfinger, Praha 8
3
Klimatické faktory a současná imisní situace Stávající imisní situace Při hodnocení stávající úrovně znečištění v zájmové lokalitě se vychází z map úrovní znečištění konstruovaných v síti 1 x 1 km, zveřejněných v současné době na stránkách Českého hydrometeorologického ústavu. Tyto mapy obsahují v kaţdém čtverci hodnotu klouzavého
Destilace butadienu
srpen 2016
Rozptylová studie
strana 4 z 21
průměru koncentrace za předchozích 5 kalendářních let pro ty znečišťující látky, které mají stanoven roční imisní limit. Z krátkodobých imisí je zhodnocena dále 36. nejvyšší denní imise PM10 a 4. nejvyšší denní imise SO2. Řešený záměr bude zdrojem emisí oxidů dusíku, částic polétavého prachu PM10 i PM2,5 a oxidu uhelnatého. Zobrazení reprezentativních čtverců zahrnujících zájmovou lokalitu s umístěním záměru i s imisně ovlivněným okolím spolu s výslednými imisními koncentracemi z mapy znečištění ovzduší je předmětem následujících obrázků.
Průměrné roční imise NO2
Průměrné roční imise PM2,5
Průměrné roční imise PM10
Maximální denní imise PM10
V rámci mapy znečištění ovzduší nejsou řešena hodinová maxima oxidu dusičitého ani osmihodinová maxima oxidu uhelnatého. Pro zhodnocení imisního pozadí v řešené lokalitě lze vyuţít dále výsledky imisních měření na imisních stanicích. Maximální hodinové imisní koncentrace oxidu dusičitého byly v posledním zveřejněném roce 2015 sledovány na 92 imisních stanicích v České republice. Hodinová maxima se na těchto stanicích pohybovala v tomto roce 3 3 v rozmezí 36,0 µg/m (na imisní stanici Churáňov) aţ 310,8 µg/m (na imisní stanici Praha 2 3 Legerova). Imisní limit pro hodinové maximum NO2 je stanoven ve výši 200 µg/m s tím, ţe pro plnění imisního limitu je postačující, kdyţ hodnotu imisního limitu plní 19. nejvyšší hodinová imise 3 v roce. Hodinové maximum převyšující 200 µg/m bylo naměřeno v roce 2015 ještě na imisní 3 stanici Plzeň Slovany a Praha 5 Smíchov. Pod hranicí 200 µg/m však i na těchto stanicích byly
Destilace butadienu
srpen 2016
Rozptylová studie
strana 5 z 21
jiţ druhé (Smíchov), páté (Plzeň) či sedmnácté (Legerova) nejvyšší hodinové koncentrace NO 2 v roce a imisní limit tak byl v roce 2015 plněn na všech imisních stanicích v České republice. Ve Středočeském kraji byla zjišťována hodinová maxima NO2 v roce 2015 na imisních stanicích v Kladně, Berouně, Mladé Boleslavi a Příbrami, kde se tyto hodnoty pohybovaly v rozmezí 79 3 3 µg/m v Kladně Švermově aţ 128 µg/m na imisní stanici v Mladé Boleslavi. V řešené lokalitě lze 3 očekávat obdobné hodnoty v rozmezí 80 aţ 130 µg/m . Pro splnění imisního limitu navíc postačuje, kdyţ jeho hodnotu plní aţ 19 nejvyšší hodinová koncentrace v roce. Maximální osmihodinové imisní koncentrace oxidu uhelnatého byly v posledním zveřejněném roce 2015 sledovány na 22 imisních stanicích v České republice. Osmihodinová maxima se na 3 těchto stanicích pohybovala v tomto roce v rozmezí 500 µg/m (na imisní stanici Košetice) aţ 3 4400 µg/m (na imisní stanici Ostrava Radvanice). Imisní limit pro 8hodinové maximum CO je 3 stanoven ve výši 10 000 µg/m . Z výsledků imisních měření tedy vyplývá, ţe imisní limit byl na všech stanicích v České republice v roce 2015 bezpečně plněn. Ve Středočeském kraji byly měřeny maximální osmihodinové koncentrace CO v roce 2015 pouze na imisních stanicích 3 v okr.Beroun, kde byly naměřeny tyto koncentrace CO ve výši 1631 a 2715 µg/m . V řešené lokalitě lze očekávat maximální osmihodinové koncentrace oxidu uhelnatého v rozmezí 1500 aţ 3 3000 µg/m . V následující tabulce jsou uvedeny hodnoty koncentrací posuzovaných škodlivin v imisním pozadí a jejich porovnání s imisními limity. Tab. 1: Hodnoty imisního pozadí škodlivina
doba průměrování 3
NO2 (µg/m ) 3
CO (µg/m ) 3
PM10 (µg/m ) 3
PM2,5 (µg/m )
imisní pozadí
imisní limit
podíl imisního limitu
80 aţ 130
200
40 - 65
Průměrná roční imise
15,0 aţ 25,0
40
Max. 8hodinová imise 36. nejvyšší denní imise
1500 aţ 3000 50,6 aţ 58,8
10 50
38 - 63 15 - 30
Průměrná roční imise
26,3 aţ 32,6
40
101 - 118 66 - 82
Průměrná roční imise
18,1 aţ 19,5
25
72 -78
Max. hod. imise
Z tabulky vyplývá, ţe v řešené lokalitě jsou imisní limity pro roční průměry NO2, PM10 i PM2,5 s rezervou plněny. Také maximální krátkodobé imisní koncentrace NO 2 a CO splňují v řešené lokalitě příslušný imisní limit. Překračován je v lokalitě pouze imisní limit pro maximální denní koncentrace PM10. Klimatické faktory Klasifikace meteorologických situací pro potřeby rozptylových studií se provádí podle stability mezní vrstvy atmosféry. Stabilitní klasifikace HMÚ rozeznává pět tříd stability.
I. superstabilní II. stabilní III. izotermní IV. normální V. konvektivní
Vertikální teplotní gradient (C / 100 m) - 1,6 - 1,6 - 0,7 - 0,6 + 0,5 + 0,6 + 0,8 + 0,8
Destilace butadienu
srpen 2016
Rozptylová studie
strana 6 z 21
gradient má kladnou hodnotu, jestliţe teplota ovzduší s výškou klesá a naopak. Jednotlivé stabilitní třídy můţeme charakterizovat následovně: I. stabilitní třída superstabilní - vertikální výměna vzduchu prakticky potlačena, tvorba silných inverzních stavů. Výskyt -1 v nočních a ranních hodinách, především v chladném období. Maximální rychlost větru 2 m.s . II. stabilitní třída stabilní - vertikální výměna ovzduší je stále nevýznamná, také doprovázena inverzními situacemi. Výskyt -1 v nočních a ranních hodinách po celý rok. Maximální rychlost větru 3 m.s . III. stabilitní třída izotermní - projevuje se jiţ vertikální výměna ovzduší. Výskyt větru v neomezené síle. V chladném období lze očekávat v dopoledních a odpoledních hodinách, v létě v časných ranních a večerních hodinách. IV. stabilitní třída normální - dobré podmínky pro rozptyl škodlivin, bez tvorby inverzních stavů, neomezená síla větru. Vyskytuje se přes den v době bez významného slunečního svitu. Společně se III. stabilitní třídou mají v našich podmínkách výrazně vyšší četnost neţ ostatní třídy. V. stabilitní třída konvektivní - projevuje se vysokou turbulencí ovzduší ve vertikálním směru, která můţe způsobovat nárazový -1 výskyt vysokých koncentrací znečišťujících látek. Maximální rychlost větru 5 m.s . Výskyt v letních měsících při vysoké intenzitě slunečního svitu. Větrná růžice V místě stavby se odhaduje s ohledem ke konfiguraci terénu následující větrná růţice. Tab. 2 Celková větrná růţice Směr větru
Rychlost větru
1,7 5,0 11,0 Součet
N
5,40 3,91 0,40 9,71
NE
5,90 2,61 0,00 8,51
E
5,90 4,40 0,30 10,60
SE
6,90 4,60 0,20 11,70
S
5,39 2,50 0,00 7,89
SW
4,00 4,71 0,60 9,31
W
5,31 6,99 1,40 13,70
NW
Calm
Suma
6,11 6,00 1,00 13,11
15,47
60,38 35,72 3,90 100,0
15,47
4
Destilace butadienu
srpen 2016
Rozptylová studie
strana 7 z 21
Zdroj emisí Nová jednotka „Destilace butadienu“ je naplánovaná jako předřazená sekce pro čištění vstupního butadienu do ostatních výrobních jednotek společnosti SYNTHOS a.s. umístěných v Areálu chemických výrob Kralupy (dále i ACHVK). Základem čištění je odstranění vlhkosti azeotropickou destilací. Kapacita zpracování vlhkého butadienu bude 15 t/h při roční plánované provozní době 8000 hodin. Jako rozhodčí parametr jakosti bude obsah vody v butadienu, který nesmí být větší neţ 5 ppm. Posuzovaná technologie bude zdrojem butadienového odplynu, který bude veden do stávajícího systému likvidace odplynů, resp. na fléru, kde bude spálen. Fond provozní doby: 8000 h/rok 24 h/den 333 dnů/rok Butadienový odplyn bilancovaný bude unikat při vyvařování odloučené vody, sloţení a mnoţství odpadního proudu je uvedeno v bilancích jako proud 502. Při 8000 hodinové roční provozní době bude ročně produkováno 462,4 kg odpadního butadienu, který bude likvidován napojením odplynových potrubí do stávajícího systému likvidace odplynů v ACHVK., tj. na polní hořák umístěný na bloku 43, který provozuje SYNTHOS a.s.. Butadienový odplyn nebilancovaný bude vznikat při regulaci tlaku v systému destilace při ustalování systému destilace nebo při aktivaci pojišťovacích ventilů. Bude rovněţ likvidován napojením odplynových potrubí do stávajícího systému likvidace odplynů v ACHVK., tj. na polní hořák (téţ i fléra) umístěný na bloku 43. Lze předpokládat, ţe mnoţství takto emitovaného butadienu nebude větší neţ 1000 kg/rok za podmínek předepsaného technologického reţimu a provozu. Celková emise butadienu činí dle projekčních podkladů 1462,4 kg, který bude, jak je jiţ výše uvedeno, odváděn na fléru k likvidaci spálením. Umístění fléry o výšce výduchu 70 m je předmětem následujícího obrázku.
Destilace butadienu
srpen 2016
Rozptylová studie
strana 8 z 21
Pro výpočet emisí z tohoto stacionárního zdroje znečišťování ovzduší lze vycházet z podkladu „Sdělení Odboru ochrany ovzduší MŢP, jímţ se stanovují emisní faktory podle § 12 odst. 1 písm. b) vyhlášky 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší“. Hodnoty pouţitých emisních faktorů stanovených pro propan a butan uvedených v tomto „Sdělení“ jsou uvedeny v následující tabulce. Tab. 3: Emisní faktory ze spalování propanu a butanu (kg/t paliva) druh topeniště
propan a butan
jakékoliv
TZL
SOx
NOx
CO
0,45
0,02*S
1,8
0,45
Poznámka: S=obsah síry v palivu v % hmotnosti
Předpokládaný počet provozních hodin činí 8000 h/rok. Výsledné emisní toky jsou uvedeny v následující tabulce. Tab. 4: Emise z likvidace butadienu na fléře vypočítané dle emisních faktorů MŢP Zdroj
Znečišťující látka
NOx ** TZL fléra
PM10* PM2,5* CO
*Poznámka:
**
Emise (g/s)
Emise (g/h)
Emise (kg/rok)
0,0000914 0,00002285 0,00002285 0,00002285 0,00002285
0,329 0,082 0,082 0,082 0,082
2,63 0,66 0,66 0,66 0,66
Podíl částic frakce PM10 i PM2,5 v emisích tuhých znečišťujících látek při spalování plynných paliv činí 100 %,(Metodika výpočtu podílu frakcí částic PM10 a PM2,5 v emisích tuhých zneč. látek, Věstník MŽP 8/2013). Podíl NO2 v emisích NOx při spalování plynných paliv činí 10 %, podíl NO činí 90% (Příloha 2 Metodického pokynu pro vypracování rozptylových studií, Věstník MŽP 8/2013 – použití podílu stanoveného pro plynové turbiny).
Destilace butadienu
srpen 2016
Rozptylová studie
strana 9 z 21
Relativně nejvyšší hmotnostní tok budou mít oxidy dusíku, kterých bude emitováno v souvislosti se spalováním butadienu cca 2,63 kg/rok. Emise oxidu uhelnatého i tuhých znečišťujících látek tvořených jemnými částicemi PM10 i PM2,5 nedosahují ani 1 kilogramu za rok (konkrétně 0,66 kg/rok). Tyto nevýznamné emisní toky odpovídají spalovanému mnoţství odplynu jakoţto paliva na fléře na úrovni 1,5 t za rok. Posuzovaná technologie destilace butadienu si vyţádá nárůst spotřeby topné páry ve stávající teplárně. Investor v současnosti připravuje modernizaci, v rámci které budou instalovány nové fluidní kotle K5 a K6 spalující černé uhlí, které provozně nahradí stávající kotle K3 a K4 na těţký topný olej. Pro záměr „Fluidní kotle“ bylo zpracováno k říjnu 2014 oznámení EIA a začátkem roku 2015 proběhlo zjišťovací řízení. MŢP jako příslušný orgán EIA vydalo dne 23.2.2015 závěr zjišťovacího řízení, v němţ se uvádí, ţe záměr „Fluidní kotle“ nemá významný vliv na ŢP a je v něm stanovena podmínka provozovat teplárnu tak, aby emisní limity byly v souladu s nejlepšími dostupnými technikami (BAT). Pro záměr byla vypracována rozptylová studie, která počítá imisní příspěvek teplárny ve třech variantách (1. stávající provoz, 2. výhledový provoz na úrovni platných emisních limitů, 3. výhledový provoz na základě limitů BAT). V rozptylové studii pro Fluidní kotle (zpracovatel ECO-ENVI-CONSULT, říjen 2014) jsou vyčísleny emisní toky předmětných škodlivin ve variantě 1 stávajícího stavu, ve variantě 2 (výhledový provoz s fluidními kotli provozovanými na úrovni platných emisních limitů) a ve variantě 3 (výhledový provoz s fluidními kotli provozovanými na úrovni předepsaných limitů BAT), které jsou pro ilustraci uvedeny i v následující tabulce. Tab. 5: Emise z teplárny - zdroje topné páry
Z tabulky vyplývá, ţe emisní toky z teplárny, která bude pokrývat tepelné potřeby posuzovaného zdroje „Destilace butadienu“ budou ve výhledu po splnění podmínky dodrţování emisních limitů BAT niţší, neţ emisní toky stávající.
5
Způsob modelování imisní situace Pro modelování příspěvků imisních koncentrací oxidu dusičitého, oxidu uhelnatého a suspendovaných částic PM10 a PM2,5 v mapovaném okolí záměru byl pouţit program SYMOS´97, který umoţňuje výpočet maximálních hodinových, osmihodinových, denních i průměrných ročních imisních koncentrací. V rámci rozptylové studie je počítán imisní příspěvek provozu nového zdroje emisí (zařízení na destilaci butadienu). Provoz stávajících zdrojů emisí v lokalitě je v imisním pozadí jiţ obsaţen. Hodnocení je následně provedeno kumulativně spolu s provozem teplárny a spolu se záměrem navýšení výrobní kapacity výroby kaučuku, pro které byly vypracovány samostatné rozptylové studie, které slouţí jako podklad pro vypracování studie této. Jedná se o stávající i výhledový provoz teplárny osazené novými fluidními kotli K5 a K6 a dále zamýšlenou navýšenou kapacitu
Destilace butadienu
srpen 2016
Rozptylová studie
strana 10 z 21
produkce polybutadienového kaučuku. Pro grafický list znázorňující imisní pole celé mapované lokality byl výpočet proveden v podrobné síti s krokem 60 m ve směru osy X a 56 m ve směru osy Y, která čítá 6630 referenčních bodů. Grafické výstupy modelové imisní situace vyjadřují zjišťovaný imisní příspěvek ve výšce 1,5 m nad terénem (dýchací zóna). V kapitole zhodnocení imisních příspěvků jsou uvedeny výsledné imisní koncentrace vypočítané dále ve zvolených jedenácti referenčních bodech, které reprezentují obytnou zástavbu v okolí: Referenční bod č. 1 Lobeček, ul. I. Olbrachta č.p. 750 Referenční bod č. 2 Nelahozeves, Losonice č.p. 238 Referenční bod č. 3 Nelahozeves, Školní č.p. 28 Referenční bod č. 4 Lešany, V Úvoze č.p. 101 Referenční bod č. 5 Lobeč, Na Skalách č.p. 1210 Referenční bod č. 6 Kralupy nad Vltavou, sídliště Hůrka č.p. 1035 Referenční bod č. 7 Veltrusy, Čechová č.p. 533 Referenční bod č. 8 Veltrusy, Fr. Novotného č.p. 505 Referenční bod č. 9 Veltrusy, Pod Horami č.p. 492 Referenční bod č. 10 Zlosyň č.p. 203 Referenční bod č. 11 Chvatěruby č.p. 168 Umístění referenčních bodů je patrné z přílohy č. 1 této rozptylové studie.
6
Imisní limit Posouzení vlivu všech emisních zdrojů na kvalitu ovzduší je provedeno přepočtem emisních vydatností z jednotlivých zdrojů emisí na imisní koncentrace a porovnáním výsledných imisních koncentrací spolu s imisním pozadím s imisními limity. V zákoně 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, jsou stanoveny imisní limity pro předmětné záměrem emitované znečišťující látky: Tab. 6: Imisní limity a přípustné četnosti jejich překročení Doba průměrování
Imisní limit
Oxid dusičitý
1 hodina 1 kalendářní rok
200 g/m 3 40 g/m
18 0
PM10
24 hodin 1 kalendářní rok
50 g/m 3 40 g/m
35 0
PM2,5
1 kalendářní rok
25 g/m
8 hodin
10 000 g/m
Oxid uhelnatý
7
Přípustná četnost překročení za rok
Znečišťující látka
3
3
3
0 3
0
Výsledné hodnoty imisních příspěvků a jejich zhodnocení Při hodnocení současného stavu ovzduší v řešené lokalitě bylo vyuţito imisních map pětiletých průměrů (2010 aţ 2014), které zveřejnil Český hydrometeorologický ústav na svých stránkách. Při hodnocení imisního pozadí bylo vyuţito dále z důvodu absence imisních koncentrací hodinových oxidu dusičitého a osmihodinových oxidu uhelnatého v uvedené mapě i výsledků imisních měření na stanicích v ČR. V příloze 2 rozptylové studie jsou grafická znázornění imisních příspěvků provozu posuzovaného
Destilace butadienu
srpen 2016
Rozptylová studie
strana 11 z 21
závodu ve výšce 1,5 m nad terénem (dýchací zóna). V následující tabulce jsou uvedeny výsledné hodnoty imisních příspěvků spočítané dále ve zvolených referenčních bodech umístěných do míst blízké obytné zástavby. Tab. 7: Imisní příspěvky posuzovaného záměru NO2 (µg/m3) Průměrná Max. roční hod. imise imise
Referenční bod
PM10 (µg/m3) Průměrná Max. roční denní imise imise
PM2,5 (µg/m3) Průměrná roční imise
CO (µg/m3) Průměrná roční imise
RB 1 Lobeček
0,0000012
0,00013
0,0000017
0,00012
0,0000017
0,00011
RB 2 Nelahozeves Losonice
0,0000012
0,00010
0,0000014
0,00008
0,0000014
0,00007
RB 3 Nelahozeves, Školní ul.
0,0000015
0,00011
0,0000018
0,00010
0,0000018
0,00009
RB 4 Lešany
0,0000015
0,00011
0,0000018
0,00011
0,0000018
0,00010
RB 5 Lobeč
0,0000015
0,00012
0,0000019
0,00011
0,0000019
0,00010
RB 6 Kralupy n/Vlt, sídl.Hůrka
0,0000010
0,00011
0,0000012
0,00008
0,0000012
0,00008
RB 7 Veltrusy, Čechová
0,0000012
0,00012
0,0000014
0,00010
0,0000014
0,00010
RB 8 Veltrusy, Fr. Novotného
0,0000011
0,00012
0,0000014
0,00011
0,0000014
0,00011
RB 9 Veltrusy, Pod Horami
0,0000011
0,00012
0,0000014
0,00012
0,0000014
0,00012
RB 10 Zlosyň
0,0000014
0,00015
0,0000020
0,00015
0,0000020
0,00015
RB 11 Chvatěruby
0,0000018
0,00014
0,0000024
0,00013
0,0000024
0,00013
0,0000010
0,00010
0,0000012
0,00008
0,0000012
0,00007
0,0000018
0,00015
0,0000024
0,00015
0,0000024
0,00015
MIN MAX
V následující tabulce je uvedeno dále rozpětí imisních příspěvků zjištěné v rámci výpočtu pro grafický výstup, který byl spočítán v husté síti referenčních bodů pokrývajících okolí záměru včetně vlastního areálu závodu. Tab. 8: Rozmezí výsledných imisních příspěvků v širším okolí závodu NO2 (µg/m3) Průměrná Max. hod. roční
MIN MAX
0,000 0008 0,000 0026
0,000 08 0,000 26
PM10 (µg/m3) Průměrná Max. denní roční
0 0,000 004
0,000 06 0,000 25
PM2,5 (µg/m3) Průměrná roční
CO (µg/m3) Průměrná roční
0 0,000 004
0,000 05 0,000 30
Z tabulek vyplývá, ţe imisní příspěvky způsobené posuzovaným záměrem „Destilace butadienu“ se pohybují na nedetekovatelných úrovních řádově desetin až tisícin nanogramu, které lze označit za zanedbatelné. Provoz posuzované „Destilace butadienu“ si vyţádá nárůst spotřeby topné páry ve stávající teplárně. Investor v současnosti připravuje modernizaci, v rámci které budou instalovány nové fluidní kotle K5 a K6 spalující černé uhlí, které provozně nahradí stávající kotle K3 a K4 na těţký topný olej. Pro záměr „Fluidní kotle“ bylo zpracováno v říjnu 2014 oznámení EIA a v rámci závěru zjišťovacího řízení byla stanovena podmínka provozovat teplárnu tak, aby emisní koncentrace na obou komínech splňovaly limity stanovené pro nejlepší dostupné techniky (BAT) v důsledku čehoţ dojde ke sníţení emisních toků TZL, NOx i CO oproti současnosti. Pro teplárnu, která bude pokrývat mj. tepelné potřeby destilace butadienu, byla spočítána rozptylová studie, v rámci které
Destilace butadienu
srpen 2016
Rozptylová studie
strana 12 z 21
byly spočítány hodnoty imisních příspěvků z teplárny ve třech variantách – pro současný provoz, pro výhledový provoz s fluidními kotli provozovanými na úrovni platných emisních limitů a nakonec pro výhledový provoz s fluidními kotli provozovanými na úrovni limitů pro nejlepší dostupné techniky BAT. Rozptylová studie byla počítána v husté síti referenčních bodů i v bodech zvolených mimo síť u obytné zástavby. Pro kumulativní zhodnocení imisního příspěvku posuzovaného záměru byly do hodnocení zahrnuty nejvyšší hodnoty imisních příspěvků ze všech tří variant a rozptylová studie je tak postavena významně na straně rezervy dále také vzhledem k tomu, ţe současný provoz teplárny se na hodnotách imisního pozadí jiţ podílí a je tak zahrnut i v jeho pozaďových hodnotách uvedených v mapě znečištění ovzduší zpracované ČHMÚ. Pro kumulativní posouzení byly do hodnocení dále zahrnuty imisní příspěvky ze záměru „SYNTHOS PBR s.r.o. Zvýšení kapacity produkce PBR – 120 kT“, pro který byla zpracována rozptylová studie v říjnu 2015 (zpracovatel Bucek s.r.o.). Imisní příspěvky z této studie jsou tak také zahrnuty do kumulativního posouzení. V následující tabulce je přehledně provedeno zhodnocení kumulativních imisních příspěvků k průměrným ročním koncentracím emitovaných škodlivin spolu s hodnotami imisního pozadí a srovnání výsledných hodnot s platnými imisními limity. V následující tabulce jsou v řádku „celkem po realizaci: pozadí + nejvyšší příspěvky“ hodnoty jednotlivých nejvyšších imisních příspěvků přičteny k nejvyšší (tučně zvýrazněné) hodnotě imisního pozadí. 3
Tab. 9: Shrnutí a zhodnocení imisních příspěvků k ročním průměrným koncentracím (g/m )
imisní pozadí (mapa zneč. ovzduší ČHMÚ) nejvyšší imisní příspěvek záměru nejvyšší imisní příspěvek provozu teplárny *) nejvyšší imisní příspěvek ze zvýšení kapacity produkce polybutadienového kaučuku **)
NO2 (µg/m3)
PM10 (µg/m3)
PM2,5 (µg/m3)
15,0 aţ 25,0 0,000 0018 0,27
26,3 aţ 32,6 0,000 0024 0,15
18,1 aţ 19,5 0,000 024 0,14
0,979
0,072
0,034
celkem po realizaci: pozadí + nejvyšší příspěvky 26,2490018 32,8220024 19,674024 imisní limit 40 40 25 66 82 79 procento imis. limitu *) výsledné hodnoty imisních příspěvků převzaté z rozptylové studie pro záměr „Synthos – Fluidní kotle“, **)
zpracovatel ECO-ENVI-CONSULT, RNDr. Tomáš Bajer, říjen 2014 výsledné hodnoty imisních příspěvků převzaté z rozptylové studie pro záměr „SYNTHOS PBR s.r.o. Zvýšení kapacity produkce PBR – 120 kT“, zpracovatel Bucek s.r.o., Mgr. Jakub Bucek, říjen 2015
Z tabulky vyplývá, ţe realizace navrhovaného provozu destilace butadienu nezpůsobí překročení platných imisních limitů ročních pro předmětné záměrem emitované škodliviny, kterými jsou oxidy dusíku – oxid dusičitý, suspendované částice PM10 i PM2,5 a oxidu uhelnatého a to ani v kumulaci s navýšenou výrobou tepla v teplárně, ani v kumulaci s navýšenou kapacitou výroby polybutadienového kaučuku. V imisním pozadí lze na základě mapy znečištění ovzduší zpracované pro pětileté klouzavé průměry očekávat spolehlivé plnění platných imisních limitů pro průměrné roční koncentrace všech těchto škodlivin. Zanedbatelné hodnoty imisních příspěvků ze samostatného posuzovaného záměru odpovídají nízkému mnoţství spalovaného butadienu na úrovni cca 1,5 t/rok na fléře o výšce 70 m. Hodnocení imisních příspěvků ke krátkodobým maximálním koncentracím naráţí na problém, který spočívá v tom, ţe hodnoty imisních příspěvků nelze jednoduše sčítat s hodnotami maximálních krátkodobých koncentrací v imisním pozadí.
Destilace butadienu
srpen 2016
Rozptylová studie
strana 13 z 21
Maximální hodinové koncentrace oxidu dusičitého lze na základě výsledků imisních měření na 3 imisních stanicích v ČR očekávat na úrovních 80 až 130 μg/m . Imisní limit pro hodinové maximum NO2 byl v posledních letech plněn na všech imisních stanicích v České republice. Pro 3 splnění imisního limitu navíc postačuje, kdyţ jeho hodnotu 200 µg/m plní aţ 19 nejvyšší hodinová koncentrace v roce. Hodnoty imisních příspěvků z navýšené spotřeby paliva na fléře díky spalování butadienu z posuzovaného procesu destilace se pohybuje na teoretické úrovni nejvýše desetin nanogramu. Lze konstatovat, ţe takovéto příspěvky hodinová maxima NO2 v lokalitě prakticky nenavýší. Je moţné dále předpokládat, ţe provoz destilace butadienu nezpůsobí ani v kumulaci s provozem teplárny, jejíţ příspěvky k hodinovým maximům vyčíslené v rozptylové studii pro stávající i výhledový provoz s fluidními kotli provozovanými na úrovni platných emisních limitů či limitů BAT 3 (RNDr. Tomáš Bajer, 2014) na úrovních do 43,7 µg/m , ani v kumulaci se zamýšleným navýšením výroby polybutadienového kaučuku, jehoţ příspěvky k hodinovým maximům vyčíslené v rozptylové studii (Mgr. Jakub Bucek) v nejméně příznivé modelové variantě na úrovni 3 maximálně 37,7 µg/m nezpůsobí překročení imisního limitu pro hodinové maximum NO2, které lze v lokalitě očekávat bezpečně pod imisním limitem. Imisní limit pro hodinové maximum NO2 je 3 stanoven na 200 µg/m . Pro plnění imisního limitu je navíc dostačující, kdyţ jeho hodnotu splňuje 19 nejvyšší hodinová imise v roce. Provoz teplárny se navíc na hodnotách imisního pozadí v současnosti jiţ podílí a hodnocení je tak provedeno významně na straně rezervy. Navýšení imisních příspěvků z výhledového provozu teplárny, od kterého byl odečten imisní příspěvek 3 stávajícího provozu teplárny v rámci rozptylové studie (RNDr. Bajer) činí maximálně 9,74 µg/m . V případě maximálních denních koncentrací PM10 dle mapy klouzavých pětiletých průměrů imisních koncentrací se v řešené lokalitě pohybuje 36. nejvyšší denní imisní koncentrace PM 10 3 na nadlimitní úrovni v rozmezí 50,6 až 58,8 μg/m . Imisní příspěvek k maximálním denním imisím PM10 se za nejméně příznivých podmínek pohybuje v dotčené lokalitě na zanedbatelné úrovni desetitisícin mikrogramu (tj. desetin 3 nanogramu na m ). Takovéto imisní příspěvky jsou bezvýznamné bez ohledu na hodnoty imisního pozadí. 3 Imisní příspěvky z provozu teplárny v současnosti i ve výhledu na úrovni nejvýše 16,91 µg/m a také imisní příspěvky z provozu navýšené výrobní kapacity polybutadienového kaučuku ve výši 3 maximálně 5,07 µg/m byly hodnoceny v rámci samostatných dokumentací EIA pro tyto záměry. Provoz teplárny se jiţ na hodnotách imisního pozadí podílí a je tak obsaţen jiţ v hodnotách v mapě znečištění ovzduší zpracované Českým hydrometeorologickým ústavem. V souvislosti s výslednými imisními příspěvky k maximálním krátkodobým koncentracím je třeba uvést, ţe se jedná vţdy o teoreticky nejvyšší imisní příspěvek, který by během roku mohl nastat. Ze zkušeností s rozptylovým modelem vyplývá, ţe na výsledné maximální hodnoty (hodinová i denní maxima) je třeba pohlíţet jako na píkové, které odráţejí teoreticky nejhorší moţnou situaci. Vypočteny jsou pro nejhorší fázi provozu a nemusejí nastat za nejméně příznivých rozptylových podmínek a směru větru. Imisní příspěvek k maximálním imisím navíc nelze jednoduše sčítat s hodnotami předpokládaného imisního pozadí. Maximální osmihodinové koncentrace oxidu uhelnatého lze na základě výsledků imisních měření 3 na imisních stanicích v ČR očekávat na úrovních 1500 až 3000 μg/m . Imisní limit pro osmihodinové maximum CO byl v posledních letech plněn na všech imisních stanicích v České republice s velkou rezervou. Hodnoty imisních příspěvků z navýšené spotřeby paliva na fléře díky spalování butadienu z posuzovaného procesu destilace se pohybuje také v případě této
Destilace butadienu
srpen 2016
Rozptylová studie
strana 14 z 21
škodliviny na teoretické úrovni nejvýše desetin nanogramu. Lze konstatovat, ţe takovéto příspěvky osmihodinová maxima CO v lokalitě prakticky nenavýší. Je moţné dále předpokládat, ţe provoz destilace butadienu nezpůsobí ani v kumulaci s provozem teplárny, jejíţ příspěvky k osmihodinovým maximům CO vyčíslené v rozptylové studii pro stávající či budoucí provoz s fluidními kotli provozovanými na úrovni platných emisních limitů či limitů BAT 3 (RNDr. Tomáš Bajer, 2014) na úrovních do 67,6 µg/m , ani v kumulaci se zamýšleným navýšením výroby polybutadienového kaučuku, jehoţ příspěvky k osmihodinovým maximům vyčíslené v rozptylové studii (Mgr. Jakub Bucek) v nejméně příznivé modelové variantě na úrovni 3 maximálně 28,0 µg/m nezpůsobí překročení imisního limitu pro osmihodinové maximum CO, které lze v lokalitě očekávat bezpečně pod imisním limitem s rezervou na řádové úrovni tisíců 3 mikrogramů. Imisní limit pro hodinové maximum NO2 je stanoven na 10 000 µg/m .
8
Zvážení nejistot
Hodnocení výsledků a závěrů rozptylové studie je vţdy spojeno s určitými nejistotami. V případě tohoto hodnocení lze nejistoty vyjmenovat takto: 1. Spolehlivost vypočtených imisních koncentrací pouţitým rozptylovým modelem. Základem metodiky je matematický model, který jiţ svou podstatou znamená zjednodušení a nemoţnost popsat všechny děje v atmosféře, které ovlivňují rozptyl znečišťujících látek. Proto jsou i vypočtené výsledky nutně zatíţené jistou chybou a nedají se interpretovat zcela striktně. 2. Ne zcela známé imisní pozadí. V lokalitě není umístěna imisní stanice, na které by byly kontinuálně zjišťovány imisní koncentrace škodlivin. Na hodnoty je usuzováno z výsledků mapy znečištění ovzduší, případně z měření na imisních stanicích ČR. 3. Klimatické vstupní údaje jsou průměrné hodnoty jednotlivých veličin za delší časové období. Skutečný průběh meteorologických charakteristik v daném určitém roce se můţe od průměru, zahrnutém ve větrné růţici, značně lišit (existence rozptylově příznivějších let s menším počtem smogových epizod). 4. Nejistota tkvící v hodnotách vstupních údajů výpočtu. Celkově byl při výpočtu emisí pouţit konzervativní způsob, který skutečnou emisi z důvodu předběţné opatrnosti nadhodnocuje (posouzení imisních příspěvků v součtu s imisními příspěvky provozu teplárny i záměru navýšení výrobní kapacity polybutadienového kaučuku, provoz teplárny se na hodnotách imisního pozadí jiţ podílí, pouţití hodnot imisních příspěvků z teplárny vypočítaných na úrovních platných emisních limitů, nikoli předepsaných limitů BAT atp.).
9
Závěr V rámci řešeného záměru „BTD destilace“ dojde, jak jiţ z názvu záměru vyplývá, ke zřízení nové jednotky pro destilaci butadienu. Jedná se o předřazenou sekci pro čištění vstupního butadienu do ostatních výrobních jednotek Synthos. Základem čištění je odstranění vlhkosti azeotropickou destilací. Kapacita zpracování vlhkého butadienu bude 15 t/h při roční plánované provozní době 8000 hodin. Jako rozhodčí parametr jakosti bude obsah vody v butadienu, který nesmí být větší neţ 5 ppm. Posuzovaná technologie bude zdrojem butadienového odplynu, který bude veden do stávajícího systému likvidace odplynů, resp. na fléru, kde bude spálen. Dle technologických podkladů dojde v rámci posuzovaného záměru k uvolňování cca 1,5 t/rok
Destilace butadienu
srpen 2016
Rozptylová studie
strana 15 z 21
butadienového odplynu. K nejvýznamnějším škodlivinám ze spalování butadienu, pro které je tato rozptylová studie řešena, patří oxidy dusíku, oxid uhelnatý a suspendované částice PM10 i PM2,5. Relativně nejvyšší hmotnostní tok budou mít oxidy dusíku, kterých bude emitováno v souvislosti se spalováním butadienu cca 2,63 kg/rok. Emise oxidu uhelnatého i tuhých znečišťujících látek tvořených jemnými částicemi PM10 i PM2,5 nedosahují ani 1 kilogramu za rok (konkrétně 0,66 kg/rok). Tyto nevýznamné emisní toky odpovídají spalovanému mnoţství odplynu jakoţto paliva na fléře na úrovni 1,5 t za rok. Na základě mapy znečištění ovzduší popř. na základě výsledků imisních měření v ČR lze v řešené lokalitě očekávat plnění platných imisních limitů pro roční průměr oxidu dusičitého, oxidu uhelnatého i částic PM10 a PM2,5. Také maximální hodinové imisní koncentrace NO2 a maximální osmihodinové imisní koncentrace CO lze v řešené lokalitě očekávat na podlimitní úrovni. Nejkritičtějším parametrem imisního pozadí z emitovaných škodlivin jsou maximální denní koncentrace PM10, které se pohybují v dotčené lokalitě nad úrovní imisního limitu. Hodnoty imisních příspěvků z provozu destilace butadienu, v rámci které dojde k navýšení paliva (uvolňovaného butadienu) na fléře, se pohybují v případě imisních příspěvků k průměrným ročním koncentracím NO2, PM10 i PM2,5 na zanedbatelné řádové úrovni pikogramů. V případě imisních příspěvků k maximálním hodinovým koncentracím NO2, k maximálním osmihodinovým koncentracím CO i k maximálním denním koncentracím PM10 se jedná o hodnoty na úrovni nejvýše desetin nanogramu. Imisní příspěvky způsobené samotným záměrem „Destilace butadienu“ se tedy pohybují na úrovních, které lze označit za zanedbatelné. Vzhledem k tomu, ţe provoz destilace si vyţádá dále navýšení spotřeby topné páry z místní teplárny, byly hodnoty imisních příspěvků posouzeny dále kumulativně také s hodnotami imisních příspěvků ze stávajícího i výhledového provozu teplárny vypočítané pro teplárnu v říjnu 2014 v rozptylové studii zpracované firmou ECO-ENVI-CONSULT, RNDr. Tomáš Bajer. Do kumulativního hodnocení byl dále také zahrnut i záměr provozovatele navýšit produkci polybutadienového kaučuku, pro který byla zpracována v říjnu 2015 rozptylová studie v rámci Oznámení záměru (zpracovatel Bucek s.r.o.). Na základě výsledků kumulativního posouzení lze konstatovat, ţe imisní příspěvky posuzovaného záměru Destilace butadienu k průměrným ročním koncentracím oxidu dusičitého i částic PM10 a PM2,5 nezpůsobí ani v kumulaci s provozem teplárny a navýšenou výrobou kaučuku v řešené lokalitě překročení příslušných platných imisních limitů pro roční průměr těchto škodlivin. Lze také předpokládat, ţe imisní příspěvky k hodinovým maximům NO2 i k maximálním osmihodinovým maximům CO nezpůsobí při kumulativním provozu překročení příslušných platných imisních limitů. Problematičtější je hodnocení imisních příspěvků k denním maximům PM10 vzhledem k tomu, ţe pro tyto koncentrace je limit v dotčené lokalitě překračován. Hodnoty posuzovaného záměru destilace butadienu na řádové úrovni pouhých desetin nanogramu však lze označit za zanedbatelné bez ohledu na hodnoty imisního pozadí. Hodnoty maximálních krátkodobých imisních příspěvků navíc nelze jednoduše sčítat s hodnotami krátkodobých maxim v imisním pozadí ani s hodnotami dalších zdrojů v lokalitě. Celkově z hlediska vlivů na ovzduší lze řešený záměr „BTD destilace“ v daných místních podmínkách označit za přijatelný.
Příloha č. 1 Situace s umístěním referenčních bodů
Referenční bod č. 1
Lobeček, ul. I. Olbrachta č.p. 750
Referenční bod č. 2
Nelahozeves, Losonice č.p. 238
Referenční bod č. 3
Nelahozeves, Školní č.p. 28
Referenční bod č. 4
Lešany, V Úvoze č.p. 101
Referenční bod č. 5
Lobeč, Na Skalách č.p. 1210
Referenční bod č. 6
Kralupy nad Vltavou, sídliště Hůrka č.p. 1035
Referenční bod č. 7
Veltrusy, Čechová č.p. 533
Referenční bod č. 8
Veltrusy, Fr. Novotného č.p. 505
Referenční bod č. 9
Veltrusy, Pod Horami č.p. 492
Referenční bod č. 10
Zlosyň č.p. 203
Referenční bod č. 11
Chvatěruby č.p. 168
Příloha č. 2 Grafická znázornění imisních koncentrací
3
Příspěvek k průměrným ročním imisím oxidu dusičitého (µg/m )
3
Příspěvek k maximálním hodinovým imisím oxidu dusičitého (µg/m )
3
Příspěvek k průměrným ročním imisím PM10 i PM2,5 (µg/m )
3
Příspěvek k maximálním denním imisím PM10 (µg/m )
3
Příspěvek k maximálním osmihodinovým imisím oxidu uhelnatého (µg/m )
