BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STAVEBNÍ ÚSTAV TECHNICKÝCH ZAŘÍZENÍ BUDOV FACULTY OF CIVIL ENGINEERING INSTITUTE OF BUILDING SERVICES

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

FAKULTA STAVEBNÍ ÚSTAV TECHNICKÝCH ZAŘÍZENÍ BUDOV

FACULTY OF CIVIL ENGINEERING INSTITUTE OF BUILDING SERVICES

VZDUCHOTECHNIKA POLYFUNKČNÍHO DOMU

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE BACHELOR'S THESIS

AUTOR PRÁCE

VOJTĚCH CHORÝ

AUTHOR

VEDOUCÍ PRÁCE SUPERVISOR

BRNO 2012

Ing. OLGA RUBINOVÁ, Ph.D.

Abstrakt Tématem této bakalářské práce je návrh vzduchotechnického zařízení pro veterinární kliniku. Klinika se nachází v prvním patře polyfunkčního domu v Brně. Pro účely tohoto návrhu je použito teplovzdušné vytápění, chlazení a nucené větrání. Teoretická část se zabývá problematikou čistého prostoru. Projektová část obsahuje vypracování projektové dokumentace dvou vzduchotechnických zařízení ve stupni pro realizaci stavby. První vzduchotechnické zařízení je navrženo jako teplovzdušné vytápění a klimatizace čistého prostoru. Druhé vzduchotechnické zařízení zajišťuje nucené větrání kliniky.

Klíčová slova Čistý prostor, teplovzdušné vytápění, klimatizace, tepelná bilance, úpravy vzduchu, polyfunkční dům, veterinární klinika, dimenzování potrubí, návrh VZT jednotek, zpětné získávání tepla.

Abstract The topic of this bachelor thesis is design of air-condition equipment for veterinary clinic. The clinic is located on the first floor of a multifunctional building in Brno city. For design purposes is used warm-air heating, air-conditioning and forced airreplacement. The theoretical part is focused on clean room issue. The Project part contains a project documentation for realization of two air-conditioning equipment. The first air-conditioning equipment is designed for warm-air heating and air-conditionig of clean space. The second air-conditioning equipment provides forcer air-replacement of the clinic.

Keywords Clean room, warm-air heating, air-conditioning, thermal balance, treatment of air, multifunctional building, veterinary clinic, sizing pipeline, desing air-conditioning equipments, heat recovery.

Bibliografická citace VŠKP

CHORÝ, Vojtěch. Vzduchotechnika polyfunkčního domu. Brno, 2012. 115 s., 3 s. příl. Bakalářská práce. Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, Ústav technických zařízení budov. Vedoucí práce Ing. Olga Rubinová, Ph.D..

Prohlášení o původnosti VŠKP

Prohlášení:

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracoval(a) samostatně, a že jsem uvedl(a) všechny použité‚ informační zdroje.

V Brně dne 23.5.2012

……………………………………………………… podpis autora Vojtěch Chorý

Poděkování:

Tímto bych chtěl poděkovat zejména vedoucí mé bakalářské práce Ing. Olze Rubinové, Ph.D.

V Brně dne 23.5.2012

……………………………………………………… podpis autora Vojtěch Chorý

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE OBSAH

Autor práce: VOJTĚCH CHORÝ Vedoucí práce: Ing. OLGA RUBINOVÁ, Ph.D.

ÚVOD

str. 9

A. TEORETICKÁ ČÁST

str. 10

A.1. Základy problematiky tématu

str. 12

A.2. Čistý prostor

str. 13

A.3. Zajištění čistého prostoru vzduchotechnikou

str. 21

B. VÝPOČTOVÁ ČÁST

str. 31

B.1. Analýza objektu

str. 33

B.2. Tepelné zisky – letní období

str. 37

B.3. Tepelné ztráty – zimní období

str. 44

B.4. Průtoky vzduchu

str. 48

B.5. Distribuční prvky

str. 52

B.6. Dimenzování potrubí

str. 54

B.7. Návrh VZT jednotek

str. 57

B.8. Útlum hluku

str. 63

B.9. Izolace potrubí

str. 69

B.9. Přílohy

str. 72

C. PROJEKT

str. 85

C.1. Technická zpráva

str. 87

C.2. Přílohy

str. 101

C.3. Funkční schéma zapojení

str. 103

C.4. Specifikace zařízení

str. 104

ZÁVĚR

str. 108

SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ

str. 109

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK A SYMBOLŮ

str. 112

SEZNAM PŘÍLOH

str. 114

PŘÍLOHY – VÝKRESY

str. 115

Strana 8 (celkem 115)

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE


ÚVOD Vzduchotechniku tvoří komplex funkčních zařízení a prvků tvořících celkový vzduchotechnický systém zajišťující složky vnitřního prostředí, počínaje primární odérovou složkou, frekventovanou tepelně vlhkostní složkou i složky ostatní umožňující komplexní tvorbu mikroklimatu. Tématem této bakalářské práce je návrh vzduchotechnického zařízení pro veterinární kliniku. Klinika se nachází v prvním patře polyfunkčního domu v Brně. Pro účely tohoto návrhu je použito teplovzdušné vytápění, chlazení a nucené větrání. Teoretická část se zabývá problematikou čistého prostoru. Konkrétně se zaměřuje na VZT prostředky, které se starají o tvorbu čistého prostředí. Projektová část obsahuje vypracování projektové dokumentace dvou vzduchotechnických zařízení ve stupni pro realizaci stavby. První vzduchotechnické zařízení je navrženo jako teplovzdušné vytápění a klimatizace čistého prostoru. Druhé vzduchotechnické zařízení zajišťuje nucené větrání kliniky. Pro třetí vzduchotechnické zařízení je v této bakalářské práci rozpracována pouze studie až po návrh vlastní jednotky (není předmětem této bakalářské práce). Očíslování a označení projektové části je odlišné od značení dle vyhlášky č.499/2006 Sb. o dokumentaci staveb z důvodu návaznosti označení a číslování této bakalářské práce.


BAKALÁŘSKÁ PRÁCE A. TEORETICKÁ ČÁST


A. Teoretická část

literární rešerše ze zadaného tématu: ČISTÝ PROSTOR




OBSAH: A.1.

Základy problematiky tématu

A.1.1. A.2.

Vnitřní prostředí budov

Čistý prostor

str. 12 str. 12 str. 13

A.2.1.

Specifické požadavky na čistý prostor

str. 14

A.2.2.

Typy proudění v čistém prostoru

str. 15

A.2.2.1.

Laminární proudění

str. 16

A.2.2.2.

Nelaminární proudění

str. 17

A.2.3.

Osvětlení, hluk a vibrace

str. 17

A.2.3.1.

Osvětlení

str. 17

A.2.3.2.

Hluk a vibrace

str. 18

A.2.4.

Zatřídění čistého prostoru

str. 19

A.3.

Zajištění čistého prostoru vzduchotechnikou

str. 21

A.3.1.

Vzduchotechnické jednotky

str. 22

A.3.2.

Filtrace přiváděného a odváděného vzduchu

str. 22

A.3.3.

Přívodní prvky s třetím stupněm filtrace

str. 25

A.3.3.1.

Čisté nástavce

str. 25

A.3.3.2.

Laminární stropní přívodní skříň

str. 26

A.3.3.3.

Přemístitelný laminární box

str. 28

A.3.4.

Odvodní prvky

str. 29

A.3.5.

Vzduchotechnické potrubí

str. 29



A.1.


Základní problematika tématu

Vzduchotechnika (VZT) je technický obor, zabývající se tvorbou vnitřního prostředí čili interního mikroklimatu (IM) budov, vytvářením podmínek k průběhu technických procesů či skladování materiálu. Základním prostředkem tvorby interního mikroklima je vzduch přiváděný do prostoru vlivem vnějších sil vyvolaných technickými prostředky (ventilátory) nebo působením přírodních sil. Vzduchotechnika je součástí oboru Technika prostředí staveb (dle zákona č. 360/1992 Sb. o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě), jenž představuje činnost a zařízení pro úpravu vnitřního prostředí ve stavbách. Vzduchotechnika se vyznačuje bezprostředním dopadem na stav prostředí budov, podstatně ovlivňuje investiční a zejména jejich provozní náročnost. Vzduchotechnika vychází z teoretických základů a aktuálního technického stavu. Základním výstupem VZT je projektové řešení umožňující realizaci záměru (v našem případě je záměr tvorba čistého prostředí). Vstupní data a veličiny jsou tvořeny na základě prognózy stavu vnitřního prostředí a naměřených a zprůměrovaných hodnot venkovního prostředí, podle místa umístění stavby. Vzduchotechnika je soubor funkčních zařízení a elementů zajišťujících úpravu i dopravu vzduchu, eventuálně sloužících k přemísťování materiálu a tvořících jako celek vzduchotechnický systém. Systémy lze klasifikovat řadou kritérií. Z hlediska primárních funkcí lze VZT dělit na systémy viz schéma.

Vzduchotechnika

Teplovzdušné vytápění

Větrání

Klimatizace

Odsávání

Průmyslová vzduchotechnika

• Schéma 1 dělení vzduchotechniky, zdroj: HIRŠ, J., GEBAUER, G., Vzduchotechnika v příkladech 1, Brno, Cerm, 2006.

A.1.1.

Vnitřní prostředí budov

Tvorba interního mikroklimatu představuje proces tvorby požadovaného stavu vnitřního prostředí budov. Základním prostředkem Tvorby IM je v našich zeměpisných podmínkách stavební konstrukce. Ta tvoří prvotní ochranu před vlivem počasí. Ale zásadním




technickým prostředkem celoroční tvorby IM je vzduchotechnika. V zimním období zajistí tepelný stav prostředí většiny budov i soustava vzduchotechniky. Před bližším popisem vnitřního prostředí jsou níže vypsány základní pojmy spojené s vnitřním mikroklimatem: • Mikroklima je omezená část životního prostředí, jehož stav formují agencie představující energetické a látkové toky mezi dvěma prostředími. Pro návrh a provoz soustav Technických zařízení budov (TZB) je zásadní interní mikroklima budovy, čili vnitřní prostředí budov. • Agencie jsou látky tepelného nebo hmotnostního charakteru, např. teplo, vodní pára, odéry, aerosol. Často mají povahu škodlivin. • Škodliviny jsou látky energetického nebo hmotnostního charakteru, jejichž výskyt je v daném prostoru nežádoucí např. teplo, prach, vodní pára. • Odéry jsou látky, které lze charakterizovat čichovými vjemy např. vůně a zápach. Interní mikroklima místnosti a budovy se vytváří v interakci působením agencií, provozu budovy a jejího zařízení. K pobytu osob, živočichů či k průběhu technologických procesů je nutné jistý stav vnitřního prostředí místností a budov vytvořit technickými prostředky.

A.2.

Čistý prostor

Čistý prostor je izolovaný prostor s definovanou třídou čistoty (tj. počtem částic a mikroorganismů), který je konstruován a používán způsobem, který omezuje množství zanesení, vzniku a udržování kontaminace. Také je to prostor, ve kterém je kontrolován vznik, šíření a hromadění znečišťujících látek vysoce účinnou filtrací a jsou zde dodrženy další fyzikální faktory prostředí (mikroklima, osvětlení). Skládá se ze dvou základních a neoddělitelných částí: • Prostoru odděleného stavebními prvky tak, že je izolován od vnějšího prostředí • VZT jednotky vybavené dokonalou filtrací vzduchu Vzduchotechnika se podílí na řízení prostředí místnosti zejména: • Výměnou vzduchu




• Směrem proudění • Tlakovými poměry v místnosti • Teplotou a vlhkostí vzduchu • Speciální filtrací vzduchu Čisté prostory jsou obecně definovány pomocí tříd čistoty (viz níže). Prostředí v typické kancelářské budově obsahuje od 500000 do 1000000 částic velikosti 0,5 nanometrů a větších v kubické stopě. Typickým příkladem čistého prostředí je operační sál (Obr. 1).

Obr. 1 Vizualizace operačního sálu, zdroj: http://www.enzi.cz/system-cisty-prostor

A.2.1.

Specifické požadavky na čistý prostor

Hlavní parametry čistého prostoru: • Třída čistoty – viz níže (2.2.4. Zatřídění čistého prostoru) • Úroveň MB kontaminace – hodnotí se množství výskytu mikroorganizmů v jednotce objemu vzduchu. Nehodnotí se jednotlivé mikroorganizmy, ale pouze takové, které mají schopnost vytvářet kolonie při množení. • Typ proudění – viz níže. • Diference tlaku – v čistém prostoru musí být vytvořena tlaková bariéra, která chrání čistý prostor proti průniku kontaminace z okolního prostředí a musí být trvale udržována. Tlaková bariéra se vytváří většinou tím, že se v místnostech s čistým prostorem vytvoří přetlak oproti okolí. Rozdíl tlaků mezi čistým




prostředím a okolím je obvykle 15 Pa. Tlakový rozdíl mezi různými třídami čistoty je obvykle 10 Pa. V tlumeném provozu je přetlak obvykle 5 Pa. • Teplota a relativní vlhkost – Pokud má teplota a relativní vlhkost vliv na kvalitu produktu vyráběného v řešeném prostoru, musí být parametry vhodné pro produkt. Pokud tyto parametry nemají vliv na kvalitu produktu uvádí se doporučení pro léto (teplota 24°C ± 2°C, relativní vlh. 50% ± 10%) a zimu (teplota 22°C ± 2°C, relativní vlh. 50% ± 10%). Pro zdravotnická zařízení jsou tyto hodnoty uvedené ve vyhlášce č. 6/2003 (Léto: teplota 24°C ± 2°C, relativní vlh. 50% ± 10% a zima: teplota 22°C ± 2°C, relativní vlh. 50% ± 10%). • Vliv technologie – liší se podle účelu čistých prostorů • Osvětlení, hluk, vibrace – tyto parametry jsou obecně rozdílné pro různé podmínky provozu pro zdravotnická zařízení jsou podrobněji popsány níže. V současné době v ČR neexistuje závazný právní předpis, který by definoval třídu čistoty a technické řešení, resp. postup řešení vzduchotechnických systémů v ČR. Nejčastěji používanými dokumenty definující základní parametry mikroklimatu jsou: • ČSN EN 15240 (120014) Větrání budov – Energetickánáročnost budov – Směrnice pro inspekci klimatizačních systémů. • ČSN EN 14644 Čisté prostory a příslušné řízené prostředí • Německá norma DIN 1946-4 Raumlufttechnische Anlagen in Krakenhausen • Vyhláška č. 221/2010 Sb. Nejdůležitější požadavek je na čistotu prostředí (viz níže). Dále jsou na čistý prostor kladeny požadavky: Akustické, hygienické, biologické, požárně bezpečnostní, ekonomické a ekologické. Čistý prostor musí být udržovaný a čištěný podle nejpřísnějších požadavků (dezinfekce a sterilizace čistícími prostředky). Problémem je zde prašnost a uvolňování částic.

A.2.2.

Typy proudění v čistém prostoru

Obecně existují dva typy proudění vzduchu v čistém prostoru s různou úrovní kontroly kvality vzduchu: laminární a nelaminární.




A.2.2.1. Laminární proudění Laminární proudění (přesněji jednosměrné proudění vzduchu nebo také proudění s malou turbulencí) je zásadně vhodnější do čistých prostor, ale také mnohem nákladnější než nelaminární proudění. Princip laminárního proudění spočívá ve vytvoření filtrovaného kompaktního proudu vzduchu, který malou rychlostí klesá od stropu k podlaze (nebo proudí vodorovně od stěny ke stěně) a strhává s sebou částice obsažené ve vzduchu v prostoru. Pokud je proudění vzduchu opravdu laminární, dochází k turbulencím pouze na okrajích vzduchového válce. Částice na okraji laminárního pole již nejsou schopny kontaminovat kontrolovaný prostor. U všech typů čistých prostor s laminárním prouděním je třeba počítat s vlivem diference teplot vzduchu přiváděného, vůči vzduchu v napájené místnosti. Teplotní rozdíl má nezanedbatelný vliv na rychlost, směr a kvalitu laminárního proudění. Výhodné je pro vytvoření laminárního proudění použití velkoplošných laminární stropních přívodů, které díky své konstrukci vytváří konstantní proud vzduchu o malé rychlosti (0,2 až 0,45 m/s) pod celou plochou přívodu. U tohoto řešení (zejména operační sály) není nutné odsávat vzduch podlahou, ale postačí výustky v bočních stěnách. Další variantou je vytvoření laminárního proudění vodorovného od stěny ke stěně. Přiváděný vzduch vstupuje do místnosti přes filtry v jedné stěně, proudí napříč místností a je odsáván přes perforovanou protilehlou stěnu. Rychlost vzduchu musí být ustálena na dostatečně vysoké úrovni, obvykle 0,45 m/s, aby se vyrovnal efekt tepelného stoupání částic. Horizontální příčné proudění je praktický a nákladově efektivní systém, obzvláště v čistých prostorech, které je nutno vybudovat ve stávajících místnostech s omezenou výškou stropu, např. rekonstrukce.

Obr. 2 Způsoby lineárního proudění a) svisle ze stropu k podlaze b) vodorovně od stěny ke stěně, zdroj: http://www.elfa-aaf.cz/cisteprostory.asp




A.2.2.2. Nelaminární proudění Nelaminární proudění (přesněji nejednosměrné proudění vzduchu, dříve nazýváno konveční nebo turbulentní) se nehodí například na operační sál nebo do prostorů s vyšší požadovanou třídou čistoty. Princip nelaminárního proudění vzduchu je založen na ředění vzduchu v kontrolovaném prostoru vzduchem přiváděným do prostoru přes filtry. Důraz je kladen na kvalitu filtrace a co možná nejmenší turbulenci vzduchu při ustálené rychlosti proudění. Turbulence je hlavním nedostatkem každého čistého prostoru s nelaminárním prouděním. Vyskytuje-li se turbulence, tak částice, které by se jinak mohly usadit nebo by mohly být odneseny odtahem mimo kontrolovaný prostor, jsou nadnášeny a cirkulují v místnosti. Za nějakou dobu se malé částice spojí do větších shluků, které vytváří kontaminaci.

Obr. 3 Příklad nelaminárního proudění vzduchu v místnosti, zdroj: http://www.elfaaaf.cz/cisteprostory.asp

A.2.3.

Osvětlení, hluk a vibrace

A.2.3.1. Osvětlení Osvětlení v čistém prostředí by nemělo v žádném případě nijak omezovat nebo obtěžovat při vykonávání práce. Při navrhování osvětlení musíme dodržovat především tyto normy: • ČSN EN 12 464-1 Světlo a osvětlení – Osvětlení pracovních prostorů. • ČSN 33 2000-5-51 Elektrická instalace budov. • ČSN EN ISO 14644 Čisté prostory a příslušné řízené prostředí. • Případné další požadavky dané např. technologie.




Tab. 1 výtah z normy ČSN EN 12 464-1, zdroj: RUBINA, A.: Vzduchotechnické systémy pro čisté prostory operačních sálů. Odborná monografie, STP - územní centrum Brno, Praha 2008. pol.č. 2.5 2.5.5 2.6 2.6.5 2.6.5 2.6.5 2.6.6 5.7 7.10 7.10.1 7.10.2 7.11 7.11.1 7.11.3 7.11.4

druh prostoru, úkolu nebo činnosti Chemický průmysl výroba léků Elektrotechnický průmysl montážní práce - hrubé montážní práce - jemné montážní práce - velmi jemné elektrotechnické díly - zkoušení, justování Zdravotnická zařízení Operační prostory předoperační a pooperační místnosti operační sál Jednotka intenzivní péče celkové osvětlení vyšetřovnání, ošetřování noční dozor

Em (lx)

UGR (-)

RA(-)

500

22

80

300 500 1000 1500

25 19 16 16

80 80 80 80

500 1000

19 19

90 90

100 1000 20

19 19 19

90 90 90

A.2.3.2. Hluk a vibrace Největšími zdroji hluku v čistém prostoru jsou: • Přívodní elementy – hluk a vibrace z přívodního elementu se musí eliminovat již při jeho navrhování, kdy se musí uvážit průtok vzduchu do místnosti a počet kusů přívodních elementu (popřípadě jejich rozměry). • Potrubní VZT síť – Vzduchotechnické potrubí by nemělo přenášet hluk z ostatních částí systému (například ze strojovny vzduchotechniky), tomu se dá zabránit například osazením tlumičů co možná nejblíže k VZT jednotce. Stejně jako v případě přívodních elementů se musí brát v potaz účinek hluku a vibrací již při navrhování dimenzí potrubí. Potrubí by dále nemělo být odizolované od stavby plstí nebo jinou izolační látkou. V žádném případě by nemělo ležet na jiném stavebně konstrukčním prvku, jako je například nosná část podhledu apod. • Hluk a vibrace od osob a technologie – liší se podle účelu prostoru. Pro popis šíření zvuku existuje několik metod. Posouzení hluku v obytném prostředí a stavbách občanského vybavení se provádí podle nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Základní hladina je stanovena na




LA,eq= 40dB pro hluk pronikající z venku(A= váhový filtr A, eq= jedná se o ekvivalentní hladinu za dobu 8 hodin přes den nebo 1 hodinu v noci). Pro zdravotnická zařízení jsou dle této normy povolené korekce, a to – 5 dB po dobu používání lékařské vyšetřovny a ordinace. Pro Operační sály žádná korekce není (korekce v dB = 0). Šíření zvuku v uzavřeném prostoru je mnohem složitější, než šíření zvuku ve volném prostoru, uplatňuje se zde odrazivost a pohltivost povrchů. Zvukové vlny se od zdroje budou šířit jako ve volném prostoru, než narazí na ohraničující plochy. Při dopadu se část akustické energie pohltí a část se odrazí zpět do místnosti. Poměr mezi pohlcenou a dopadající akustickou energií vyjadřuje součinitel zvukové pohltivosti α (úplné pohlcení α=1, absolutní odražení α=0). Pro výpočty ve vzduchotechnice se vystačí s průměrnými hodnotami pro všesměrový dopad. Průměrné hodnoty součinitele pohltivosti pro různé typy místností: Tab. 2 Průměrné hodnoty součinitele pohltivosti, zdroj: RUBINA, A.: Vzduchotechnické systémy pro čisté prostory operačních sálů. Odborná monografie, STP územní centrum Brno, Praha 2008. typ místnosti Rozhlasová studia, hudební sály Školy, nemocnice Tovární haly, bazénové haly, operační sály

A.2.4.

součinitel pohltivosti α (-) 0,3-0,45 0,05-0,1 0,02-0,05

Zatřídění čistého prostoru

Tabulka zatřídění čistoty a požadované koncentrace částic (Tab. 3). Třídy čistoty, jak je definuje norma ČSN EN 14644, charakterizuje čistý prostor vzhledem k množství a rozměrům částic, které se nacházejí v objemové jednotce vzduchu. FS 209E je v současné době již neplatná norma US Federál Standard 209E a místo ní se doporučuje používat normu ISO 14 644. Nicméně s US FS klasifikací se v praxi ještě často setkáme, proto je užitečné znát její zdroj a definici. Aplikace jednotlivých tříd čistého prostředí závisí na požadavcích kladených na vnitřní prostředí budov. Obecně lze jako příklady použití jednotlivých tříd uvést: • ISO 4 až 5 – Čisté prostory pro personál používající ochranné oděvy, zpracování osvětlovacích masek pro výrobu polovodičů, výroba CD, šedé zóny (místnosti s přístroji) na výrobu polovodičů.




• ISO 4 – Výroba a balení léčiv v otevřených systémech, otevřená manipulace s nebezpečnými látkami. • ISO 5 – Výroba jemné mechaniky, konečná fáze výroby elektroniky, výroba a balení léčiv v uzavřených systémech, operační sály vyšší kategorie. • ISO 5 až 8 – Operační sály a přidružené provozy ve zdravotnictví. Pro operační sály jsou vyžadovány třídy čistoty 5 nebo 7. Podle německé normy DIN 1946 se dělí čistý prostor ve zdravotnictví do dvou tříd čistoty: • Třída I – s vysokými nebo mimořádně vysokými požadavky nízký počet zárodků, odpovídá naší třídě čistoty 2 dle ČSN 12 5310 (Čisté místnosti) a třídě 10 dle FS 209d (USA). • Třída II – s běžnými požadavky na nízký počet zárodků v přívodním vzduchu nebo ve vzduchu v daném prostoru, odpovídá naší třídě čistoty 4 dle ČSN 12 5310 a třídě 10 000 dle FS 209d. Tab. 3 Tabulka zatřídění čistoty prostředí, zdroj: RUBINA, A.: Vzduchotechnické systémy pro čisté prostory operačních sálů. Odborná monografie, STP - územní centrum Brno, Praha 2008. třídy čistoty ISO FS 209E clasifikační třída dle ČSN EN M - SI 14644 1 0,5 2 1,0 3 1,5 2,0 4 2,5 3,0 5 3,5 4,0 6 4,5 5,0 7 5,5 6,0 8 6,5 9 7,0

0,1

3

(m )

počet částic pro danou třídu čistoty o velikostech >µm 0,2 0,3 0,5 1

3

(m )

3

(m )

3

(m )

3

(m )

5

3

(m )

109 24 10 3 1 0,02 345 75 31 10 2 0,1 1 091 237 97 32 7 0,2 3 449 751 308 100 22 1 10 908 2 374 973 316 69 2 34 493 7 507 3 077 1 000 218 6 23 739 9 729 3 162 688 109 077 20 75 070 30 766 10 000 2 176 344 932 63 31 623 6 882 200 1 090 772 237 393 97 290 100 000 21 764 631 3 449 324 750 703 307 657 316 228 68 823 1 995 2 373 931 972 808 10 907 721 1 000 000 217 638 6 310 34 493 242 7 507 028 3 076 573 3 162 278 688 231 19 953 109 077 207 23 739 306 9 728 979 344 932 415 75 070 277 30 765 732 10 000 000 2 176 376 63 096



A.3.


Zajištění čistého prostoru vzduchotechnikou

Pro zajištění čistého prostoru se obecně navrhuje centrální sestava klimatizační jednotky. VZT jednotka zajišťuje větrání se 100% podílem čerstvého vzduchu (žádný cirkulační vzduch). Teplota přívodního vzduchu by měla být v rozmezí tp=17 až 27°C. Při navrhování by měly být uplatněny všechny výše uvedené požadavky na čistý prostor. Nejčastější úpravy vzduchu jsou pro: • Zimní období – ohřev přívodního vzduchu pomoci ZZT, dohřev vodním výměníkem a parní vlhčení na parametry přiváděného vzduchu do místnosti. • Letní období – tzv. mokré chlazení na hodnoty přiváděného vzduchu do místnosti. Z důvodů práce s velkými výměnami vzduchu, což je spojeno s vysokou spotřebou tepelné energie pro ohřev vzduchu, je téměř nutností použití jednotek se zpětným získáváním tepla (ZZT) a to buď regeneračních nebo rekuperačních výměníků. Z regeneračních výměníků se používají zejména rotační výměníky tepla s účinností až 80%. Vzhledem k tomu, že dochází k malému smíšení obou proudů čerstvého přívodního vzduchu a znehodnoceného odpadního vzduchu, jsou regenerační výměníky navrhovány pouze tam, kde není kladen důraz na hygienické provedení VZT zařízení. Nejvíce rozšířený ve všech oblastech nuceného větrání je deskový výměník. Je konstrukčně jednoduchý, pracuje bez přívodu vnější energie. Účinnost předání tepla se pohybuje kolem 40 až 60%. Jeho výhodou oproti rotačním výměníkům je, že oba proudy vzduchu jsou od sebe fyzicky odděleny. Další možností jsou tepelné trubice. Rekuperační výměník tvoří svazek svislých, nebo alespoň šikmo uložených trubic naplněných látkou s nízkou teplotou odparu. Gravitační trubice jsou umístěny v rekuperátoru tak, že spodní výparná část je v proudu teplého vzduchu a horní kondenzační v proudu chladného vzduchu. Účinnost se pohybuje okolo 50 až 70%. Tab. 4 Srovnání ZZT výměníků, zdroj: RUBINA, A.: Vzduchotechnické systémy pro čisté prostory operačních sálů. Odborná monografie, STP - územní centrum Brno, Praha 2008 zanášení

Netěsnost

složitost kce

Tepelná trubice 50-70% Regenerační rotační 70-85%

nízké

žádná

střední

žádná

jednoducha Komplikovana neovlivní činnost

Deskový

nízké

různá

jednoducha

druh výměníku

účinost

50-60%


havárie elementů nepatrně ovlivní činnost

neovlivní činnost

čištění snadné pouze vzduchem snadné



I přes tyto technické prostředky se stále používají systémy se směšováním vzduchu.

A.3.1.

Vzduchotechnické jednotky

Centrální klimatizační jednotka by měla obsahovat dvoustupňovou filtraci, rekuperaci tepla nejčastěji pomocí deskového výměníku tepla (s křížovým proudem), ohřev a dohřev pomocí vodních výměníků a úpravu relativní vlhkosti – v zimě vlhčení parou, v létě chlazení a následný dohřev. Hygienické provedení nabízí již většina výrobců VZT jednotek. Převážně z důvodu umístění parního vlhčení, deskového rekuperačního výměníku a dvoustupňové filtrace je vzduchotechnická jednotka rozměrově výrazná. Proto se nesmí zapomenout aby neprojektovaná strojovna vzduchotechniky měla potřebné rozměry. Mimo pracovní dobu by mělo být zařízení schopné pracovat v útlumovém režimu (poloviční výkon).

Obr. 4 Příklad VZT jednotky pro čistý prostor, zdroj: software firmy Remak, a.s.

A.3.2.

Filtrace přiváděného a odváděného vzduchu

Filtry atmosférického vzduchu, zvané též vzduchové filtry, slouží k zachycování pevného aerosolu ze vzduchu, nejčastěji venkovního a oběhového, v případě příměsí nebezpečných životnímu prostředí také odpadního. Primární funkcí je udržování a vytváření čistého vnitřního prostředí, v druhé řadě filtry také chrání výměníky a jiné prvky pro úpravu a dopravu vzduchu před zanášením prachem.




Filtry se dělí na: • Filtry pro hrubý prach - (G) Hrubým prachem rozumíme částice o velikosti 10 µm a větší. Tyto filtry jsou z organických vláken, syntetických vláken, skelných vláken nebo také s kovovými či hliníkovými vlákny. Odlupčivost filtrů pracuje na principu nárazu částic na filtrační tkaninu. • Filtry pro jemný prach - (F) Jemným prachem rozumíme částice o velikosti 1 až 10 µm. Tyto filtry se vyrábějí ze syntetických vláken, polypropylenu atd.

Obr. 5 Kapsový filtr, zdroj: http://www.krakfil.pl/ • Filtry pro mikročástice – Filtrační vrstvy používané v těchto filtrech sestávají převážně ze skládaného papíru ze skelných mikrovláken s průměrem vlákna v rozsahu 1-10 µm. Filtrační médium je poskládáno do složence, který je následně zalit do pevného rámu. Plocha filtračního média na 1m2 je cca 20m2. Tyto filtry musí být odolné proti dezinfekčním prostředkům. Filtry pro mikročástice se dělí do dvou skupin: o HEPA filtry (high effeciency partikulate ait) – (Obr. 6) Byly vyvinuty během druhé světové války ke snížení koncentrace radioaktivního prachu ve větracím vzduchu. Dnes jsou široce používané, ať už při snižování kontaminace azbestu při nukleární kontaminaci ve zdravotnictví, v čistých prostorech, v místech s vysokými nároky na čistý vzduch. Filtrační materiál je skládaný papír ze skelného mikrovlákna. Účinnost tohoto filtru je větší než 99,97% při velikosti




částic 0,3 µm. Lze používat do teploty prostředí do 120°C a relativní vlhkosti do 100%. o ULPA filtry (ultra low penetration air) – (Obr. 7) Obdoba HEPA filtrů s ještě větší odlučností menších částic jak 0,3 µm. Účinnost těchto filtrů je větší než 99,999% při velikosti částic 0,12 µm. Používají se v případě potřeby extrémně čistých prostorů jako jsou ve zdravotnictví popáleninové jednotky intenzivní péče (JIP), superaseptické operační sály, případně transplantační JIP a prostory pracující s radiofarmaky.

Obr. 6 HEPA filtr, zdroj: http://www.krakfil.pl/

Obr. 7 ULPA filtr, zdroj: http://www.ewac.cz/hepa-ulpa-filtry.html • Ionizace vzduchu – spolu s elektrostatickým filtrem je účinným nástrojem k výraznému zlepšení kvality vzduchu, protože kromě zachytávání neživého aerosolu působí destruktivně na aerosol živý, kde je již prokázána více jak 90% účinnost rozkladu různých virů, např. chřipky.




Jímavost filtru odpovídá množství prachu zachyceného v průběhu zkoušky do dosažení koncové tlakové ztráty. Udává se v g/m2. Pro I. třídu čistoty německé normy DIN 1946 určuje hygienické provedení přívodních, popřípadě i odvodních, vzduchotechnických jednotek použití třístupňové filtrace vzduchu. Vstupní filtr (první stupeň filtrace – minimálně G4) na sání vzduchu, druhý filtr za přívodním ventilátorem (druhý stupeň filtrace – minimálně F7) a posledním stupněm filtrace je docíleno pomocí HEPA filtru ve stropní výusti (třetí stupeň filtrace – H12 až H14). Česká směrnice zařazuje do I. Třídy pouze operační sály (OP) superaseptické (typ A - OP pro transplantace orgánů, operace srdce a ortopedické operace při náhradách kloubů), ostatní – aseptické a septické (typ B - ostatní OP nepopsané jako typ A) jsou zařazeny do II. Třídy, teda mohou mít neuspořádané proudění, i když přívod vzduchu bude koncovými HEPA filtry.

A.3.3.

Přívodní prvky s třetím stupněm filtrace

Přívodní prvky (také distribuční prvky) jsou koncové elementy vzduchového distribučního systému, a ze všeho nejvíce ovlivňují obraz proudění vzduchu ve větraném prostoru. Pro vytvoření čistého prostoru je zapotřebí použít distribuční prvky s integrovaným filtrem, který zajistí požadovaný třetí stupeň filtrace přiváděného vzduchu. Vyrábí se ve dvou variantách – jako čisté nástavce (běžný přívodní prvek s boxem, do kterého je vložen vzduchový filtr), laminární stropy (velkoplošný prvek).

Obr. 8 Proudění vzduchu z čistého nástavce, čelní deska - děrovaný plech, zdroj: Technické listy výrobce IMOS-Systemair, čisté nástavce

A.3.3.1. Čisté nástavce Čisté nástavce tvoří skříň z lakovaného ocelového nebo hliníkového, respektive nerezového plechu. Ve skříni je uložena filtrační vložka opatřená těsněním. Podobně jako běžné koncové elementy mohou být opatřeny na vstupu vzduchu regulační klapkou. Nástavce




lze umísťovat samostatně, nebo uspořádat do polí. Pokud je cílem laminární přívodní vzdušný proud, tvoří základní provedení děrovaný plech. Výtokové plochy s nastavitelnými listy vytvoří proud vzduchu podobně jako vířivé vyústi. Hlavní funkční části čistého nástavce jsou krabice 1, filtrační vložka 2 a čelní deska 3. Krabice je vyrobena jako vzduchotěsná s možností vertikálního nebo horizontálního napojení na vzduchovod. Může být vybavená sondou na měření těsnosti upevnění filtrační vložky 4 a sondou na měření tlakové ztráty 5. Filtrační vložka je volitelná od třídy filtrace H11 až do H14. Volitelná je i výška filtrační vložky. Čelní deska může být děrovaný plech, vířivá vyústka regulovatelná nebo pevná nebo anemostat.

Obr. 9 Příklad konstrukčního provedení čistého nástavce firmy IMOS-Systemair, zdroj: Technické listy výrobce IMOS-Systemair, čisté nástavce

A.3.3.2. Laminární strop Laminární strop (Obr. 11) je typický prvek pro přívod vzduchu do operačního sálu (Usměrněné proudění vytěsňuje částice z operačního pole). Laminární stropní přívodní skříň pro operační sály slouží pro vytvoření rovnoměrného proudu vzduchu definované čistoty s minimální turbulencí v operačním poli. Operačním polem se rozumí prostor operačního stolu, případně i stůl instrumentářky se sterilními nástroji a materiálem.

Obr. 10 Zjednodušené zobrazení proudění vzduchu z laminárního stropu, zdroj: RUBINA, A.: Vzduchotechnické systémy pro čisté prostory operačních sálů.Odborná monografie, STP - územní centrum Brno, Praha 2008.




Laminární stropní přívodní skříň tvoří: • skříň pro přívod vzduchu umístěná v mezistropu (v podhledu) - Tlaková skříň bývá vyrobena z hliníku s povrchovou úpravou práškovým lakem ze syntetické pryskyřice, nebo nerezového plechu. Důležitá je odolnost vůči dezinfekčním prostředkům. Tlaková ztráta se pohybuje v rozmezí 30 až 50 Pa, takže je nutné její těsné uzavření. Proudy které by unikly například kolem tubusu operačního světla, mají mnohonásobně vyšší rychlost než přívodní vzduch přes laminarizárot, proto jsou příčinou přisávání vzduchu z okolních prostorů operačního pole. • připojovací hrdla pro vzduchotechnické potrubí • vysoce účinné filtry H12 až H14 – dvě varianty uložení filtrů (popsány níže) • laminarizátory - velkoplošná výtoková plocha pro dosažení jednosměrného proudění. Jedná se o speciální mikrotkaninu napnutou v rámu (v jedné nebo dvou vrstvách). Rovnoměrnost proudění je vyšší ve srovnání s dříve užívaným děrovaným plechem. Filtrační nástavce bývají opatřeny měřením tlakové ztráty. Součástí přívodních skříní mohou být také svítidla. Jejích tvar je uzpůsoben tak, aby významně nenarušovaly proudění vzduchu.

Obr. 11 Popis prvků laminárního stropu, zdroj: katalog firmy block a.s., formedical




Varianty uložení filtrů: • Laminární strop se svisle uloženými filtry (celkem 4 filtry) – do svislých stěn tlakové komory jsou napojeny přívodní vzduchovody, přičemž filtry jsou vloženy do nástavce připojovacího potrubí. Filtry musí být uloženy s požadovanou těsností, aby nedocházelo k obtékání filtrů (tlaková ztráta v počátečním stavu je 150 až 200 Pa). • Laminární strop s vodorovně uloženými filtry (celkem 2 filtry) – Laminární strop se skládá ze dvou tlakových komor, které jsou nad sebou. Filtry se nachází mezi komorou s připojovacími nástavci přiváděného vzduchu a komorou zakončenou laminarizátorem. Tento typ je méně obvyklý, má horší akustické a hydraulické vlastnosti. Umožňuje však snížení výšky skříně a menší množství připojovacích míst (výhodné při rekonstrukcích).

A.3.3.3. Přemístitelný laminární box Přemístitelný laminární box (Obr. 12) je mobilní zařízení osazené cirkulačními jednotkami s účelem zajistit uvnitř boxu pomocí pružných zástěn, které zvyšují účinnost, uzavřené pracoviště s rovnoměrným prouděním vzduchu, osvětlením a požadovanou třídou čistoty. Přemístitelný box je dodáván s pohyblivým přívodem vzduchu. Přívodní kabel k zařízení je dle potřeby dlouhý 6 až 8 metrů.

Obr. 12 Popis přemístitelného laminárního boxu, zdroj: katalog firmy block a.s., formedical



A.3.4.


Odvodní prvky

Pro odvod vzduchu se v čistém prostředí používají běžné odvodní koncové elementy jako jsou vyústky, vířivé vyústky, anemostaty atd. Vyústky pro odvod vzduchu můžou být opatřeny kovovým nebo vláknovým filtrem pro zachycení prachu. Prach v čistém prostoru je tvořen hlavně textilními vlákny organického původu, u kterých je nebezpečí šíření a usazování v potrubí. Také jsou hořlavá a při požáru umožní šíření ohně na velké vzdálenosti. U operačních sálů je důležité odvádět 50% znehodnoceného vzduchu pod stropem a 50% nad podlahou. Odvodní prvky nad podlahou mohou být schovány pod perforovanou podlahou.

Obr. 13 Příklad prvků pro odvod vzduchu v čistém prostoru, zdroj: http://www.vkvpardubice.cz/produkty/vyustky-a-anemostaty/vyustky-na-hranate-potrubi.htm

Obr. 14 Příklad odvodu přes perforovanou podlahu, zdroj: http://www.elfaaaf.cz/cisteprostory.asp

A.3.5.

Vzduchotechnické potrubí

Potrubí musí mít hladký povrch (např. pozinkovaný plech). Uvnitř potrubí nesmí být vedena žádná instalace, kabely apod. Na vzduchotechnické potrubní rozvody jsou kladeny




zvýšené požadavky z hlediska vzduchotěsnosti. Přívodní potrubí se zhotovuje ve třídě těsnosti III a potrubí odváděného vzduchu ve třídě II (podle dříve platné, ale stále se užívané PK 12 0036). Tím se zabrání možnému riziku přisávání okolního vzduchu do vzduchotechnického potrubí a negativnímu vlivu na tlakové poměry v budově. Běžně se v praxi používá potrubí stejného provedení, tedy třídy III, spoje jsou těsněny pryžovým nebo jiným podobným těsněním. Nezbytnou součástí vzduchotechnického potrubí jsou i u čistých prostorů regulační klapky, regulátory průtoku atd. U těchto zařízení musí být osazena revizní dvířka. Ve vyšších stupních požadované čistoty není doporučováno ohebné přívodní potrubí. Vzduchotechnické potrubí pro přívod a odvod vzduchu v čistém prostoru musí být udržováno podle nejpřísnějších požadavku. Pro jeho čištění jsou specializované firmy. Komponenty pro čistý prostor musí mimo jiné odolávat dezinfekčním prostředkům. Čištění potrubí lze provádět speciálními čistícími roboty. Základem technologie pro čistění vzduchovodů čistícím robotem je dálkově ovládaný robot s kolovým podvozkem, integrovanou videokamerou, osvětlením a soustavou nástaveb pro montáž pohonů a zvedacích mechanismů kartáčů, trysek pro tlakový vzduch a dalšího příslušenství. Čisticí soupravu tvoří široká paleta kartáčů s několika typy vlasců, uzavírací nafukovací balóny, rotační rozstřikovací trysky, odsávací ventilátory s filtračními vaky aj. Vertikální potrubí se čistí pomoci speciálních rotačních kartáčů na dlouhé pružné hřídeli poháněné motorovou jednotkou.

Obr. 15 Čistící robot, zdroj: http://www.elfa-aaf.cz/cisteni/cisteni.asp


BAKALÁŘSKÁ PRÁCE B. VÝPOČTOVÁ ČÁST


B. Výpočtová část




OBSAH: B.1.

Analýza objektu

str. 33

B.2.

Tepelné zisky – letní období

str. 37

B.3.

Tepelné ztráty – zimní období

str. 44

B.4.

Průtoky vzduchu

str. 48

B.5.

Distribuční prvky

str. 52

B.6.

Dimenzování potrubí

str. 54

B.7.

Návrh VZT jednotek

str.57

B.8.

Útlum hluku

str. 63

B.9.

Izolace potrubí

str. 69

B.10.

Přílohy

str. 72



B.1.


Analýza objektu

Analyzovaný objekt je třípodlažní nepodsklepený polyfunkční dům s rovnou střechou. Tato novostavba je vyzděná z keramických tvarovek Porotherm. V přízemí (1. nadzemní podlaží) se nachází veterinární klinika a zbylá patra jsou obsazeny byty. Dále se v 2. nadzemním podlaží nachází administrativní zóna. Objekt je založený na základových pásech ze železobetonu se základovou spárou v hloubce -1,350 m k projektované výšce prvního podlaží. Výška budovy je 10,175 m nad úrovní upraveného terénu. Okna a dveře jsou plastová s izolačními dvojskly. Hlavní vstup do obytné a administrativní části je orientovaný na jihozápad. Vstup do veterinární kliniky je orientovaný na severovýchod. Obálku polyfunkčního objektu tvoří keramické zdivo Porotherm 36,5 P+D a tepelná izolace PPS tl. 80mm. Třída obálky objektu je zatříděná (dle normy ČSN 73 0540 – 2011, příloha C) do třídy C – vyhovující (viz příloha B.10.3. Energetický štítek obálky budovy). Dle účelu použití lze rozdělit objekt na 4 zóny: • zóna- Veterinární klinika – tato zóna zabírá téměř celou plochu 1.NP. Stropní konstrukce nad touto zónou je tvořena sádrokartonovým podhledem, světlá výška místností je tedy stejná s.v.=2,700m celková podlahová plocha: 280 m2 Vnější objem zóny: 1005,62 m3 Podíl vnitřních a obvodových konstrukcí: 15% Vnitřní objem zóny: 854,78 m3 • zóna- Kancelářské prostory – Zóna se nalézá v severovýchodní půlce 2.NP. Světlá výška zóny je 2,600 m. celková podlahová plocha: 124 m2 Vnější objem zóny: 421,85 m3 Podíl vnitřních a obvodových konstrukcí: 15% Vnitřní objem zóny: 358,60 m3 • zóna- Obytná část – Rozlohou největší zóna v objektu ( polovina 2.NP a téměř většina 3.NP). Světlá výška je 2,650 m nebo 2,600 m v 2.NP a 2,650 m v 3.NP. celková podlahová plocha: 406,7 m2




Vnější objem zóny: 1416,21 m3 Podíl vnitřních a obvodových konstrukcí: 15% Vnitřní objem zóny: 1203,78 m3 • zóna- Společné prostory – tvoří ji vstupní část do obytné a administrativní části a prostory schodiště. Je zastoupena ve všech podlažích objektu. celková podlahová plocha: 54,6 m2 Vnější objem zóny: 207,63 m3 Podíl vnitřních a obvodových konstrukcí: 4% Vnitřní objem zóny: 54,6 m3

Charakteristika řešené části Předmětem této bakalářské práce je návrh vzduchotechnického řešení vnitřního mikroklimatu zóny veterinární kliniky. Pro tvorbu mikroklimatu je zóna rozdělena do tří funkčních částí (Obr. 16): • Místnosti zákrokového sálu, ordinace a přípravny. V této části bude použito teplovzdušné vytápění centrální klimatizační jednotkou, která je umístěna ve strojovně VZT. Dále se toto zařízení bude starat o udržení čistoty prostředí, které je požadováno z důvodu provádění veterinárních chirurgických zákroků. Oproti přilehlým místnostem bude čistý prostor v přetlaku. Jako distribuční prvky budou použity vyústky s čistým nástavcem. Pro odvod budou použity klasické vířivé vyústky. Proudění vzduchu v čistém prostoru se předpokládá nelaminární. Předpokládá se provoz pouze v denních hodinách. VZT jednotka navržená pro tento prostor je označena jako VZT zařízení číslo 1. • Ostatní prostory veterinární kliniky, např. čekárna, ordinace I, prodejna, personální a hygienické zázemí kliniky. Pro tuto část je navržené teplovodní vytápění s plynovým kotlem v dostatečné míře na pokrytí tepelných ztrát. Navržené zařízení bude proto zajišťovat rovnotlaké nucené větrání pro splnění hygienických požadavků a současně bude odvádět část tepelných zisků v letním období. Navržená jednotka bude značena jako jednotka číslo 2. Přívod a odvod bude zajištěn vířivými popřípadě talířovými vyústky. Provoz jednotky bude probíhat po dobu pracovní doby kliniky, tzn. v denních hodinách. V místnosti č.




102 (obr. 16) se bude zváží použití např. fancoilu na pokrytí tepelných zisků a ztrát. • Místnosti hospitalizace. Do budoucna se pro přívod a odvod vzduchu v místnostech pro hospitalizaci zvířat počítá s VZT klimatizační jednotkou zajišťující podtlakovou výměnu vzduchu. Provoz této jednotky je v případě potřeby (hospitalizace zvířat) 24 hodin denně. Návrh jednotky číslo 3 není předmětem této bakalářské práce.

Obr. 16 Rozdělení řešené části na zóny




Tab. 4 Tabulka místností 1.NP zatřídění do části

číslo místnosti

popis místnosti

plocha místnosti

-

-

-

(m )

A

B

2

světlá výška místnosti -1

(h )

101 Zákrokový sál

12,7

2,7

117 Ordinace II

29,5

2,7

119 Přípravna

11,7

2,7

102 Ordinace I

25,7

2,7

103 Čekárna

36,9

2,7

104 Prodej

30,0

2,7

105 Sklad

11,3

2,7

106 Úprava

11,4

2,7

107 Umývárna

7,4

2,7

108 WC personál

1,7

2,7

110 Chodba

20,9

2,7

114 Denní místnost

12,6

2,7

118 Sklad

14,9

2,7

3,2

2,7

109 Hospitalizace

10,1

2,7

116 Hospitalizace

3,3

2,7

111 Strojovna topení

5,3

2,7

112 Úklid

3,0

2,7

113 Zádveří (schody)

9,5

2,7

28,6

2,7

120 WC invalidé

C

bez zatřídění

115 Strojovna VZT



B.2.


Tepelné zisky – letní období

Tepelné zisky se pro část A (zařízení číslo 1) Tab. 5 Výpočet tepelných zisků místnosti č. 101 Tepelná zátěž okny okno je na severovýchodní fasádě lo= doba výpočtu: l= h= So= Sok=

361,00 7:00 1,70 1,80 2,83

-2

Wm hod. m m 2 m

3,06 m

2

azimut stěny tl. rámu zapuštění rámu azimut slunce výška slunce výška zasklení šířka zasklení

e1= e2= Sos=

° m m ° °

1,57 m 1,67 m

svislý stín 0,08 m vodorovný stín 0,05 m velikost osluněné části okna 2 2,59 m

Tep. zátěž sluneční radiací pro jedno okno Qor= 109,84 W korekce na čistotu atmosféry c0= 0,85 (město) difúzní radiace -2 l0dif= 80,00 Wm Stínící součinitel s= 0,14 -

Q o=

g= d= α= h= la=l2xg= lb=h2xg=

45,00 0,07 0,09 88,00 25,00

Qok=

Tepelná zátěž oken konvekcí -21,37 W

ti= te= Uo=

25,00 °C 19,50 °C 2 1,27 W/m K

v 7 hodin

dvojité sklo + vnější žaluzie, lamely 45°,sv ětlé

Celková tepelná zátěž okny: 88,46 W

Tepelná zátěž vnějších stěn středně těžká stěna Qs1= Qs2= 4,84 W 6,87 W 2 2 plocha stěny S1= 6,66 m plocha stěny S2= 9,45 m pr. rov. tep. trm1= 27,80 °C pr. rov. tep. t rm2= 27,80 °C součinitel zmenšení teplotního kolísání součinitel zmenšení teplotního kolísání m1= 0,11 m2= 0,11 tl. stěny = 0,48 m tl. stěny = 0,48 m fázové posunutí teplotních kmitů fázové posunutí teplotních kmitů Ψ1= 14,70 h Ψ2= 14,70 h Před. doba výpočtu 16:30 den doba výpočtu 16,30 před. dne tr= 34,40 °C t r= 34,40 °C 2 2 U s= 0,21 W/m K Us= 0,21 W/m K




Qs=Qs1+Qs2=

11,70 W

Tepelná zátěž vnitřních stěn Qsi=

0,00 W

Produkce tepla od lidí Ql= teplo na 1 osobu nl=0,85nz+0,75nd+nm

199,65 W 66,00 W 2,75 W

Tepelná produkce svítidel Qsv= intenzita osvětlení zářivky osvětlená plocha

22,50 2000,00 30,00 0,75

Tepelná zátěž od technologie W lx -2 Wm 2 m

Vodní zisky Mwl=

Produkce vodní páry lidí 343,75 g/h

Produkce páry na 1 os.

Mwo=

(Stojící, lehká práce)

125,00 g/h

Qt=

200,00 W

CELKOVÁ TEPELNÁ ZÁTĚŽ Q= 522,32 W CELKOVÉ VODNÍ ZISKY M=Mwl+Mwo= 343,75 g/h

odpar z vlhkých povrchů 0,00 g/h




Tab. 6 Výpočet tepelných zisků místnosti č. 117 Tepelná zátěž okny okno je na jihovýchodní fasádě lo= doba výpočtu: l= h= So= Sok=

511,00 9:00 1,70 1,80 2,83 3,06

-2

Wm hod. m m 2 m 2 m

azimut stěny tl. rámu zapuštění rámu azimut slunce výška slunce výška zasklení šířka zasklení

g= d= α= h= la=l-2xg= lb=h2xg=

135,00 0,07 0,09 88,00 44,00 1,57

° m m ° ° m

1,67 m

svislý stín e1=

-0,09 m vodorovný stín 0,12 m velikost osluněné části okna 2 2,53 m

e2= Sos=

Tep. zátěž sluneční radiací pro jedno okno Qor= Qok= 152,89 W korekce na čistotu atmosféry c0= 0,85 město ti= difúzní radiace l0dif =

117,00 Wm

-2

Stínící součinitel s=

2xQo=

0,14 -


te= Uo=

23,00 °C 2 1,27 W/m K

(v 9 hodin)



Tepelná zátěž vnějších stěn středně těžká stěna Qs1= 16,77 W 2 plocha stěny S1= 15,62 m pr. rov. Tep. Trm1= 30,20 °C součinitel zmenšení teplotního kolísání m1= 0,11 tl. stěny = 0,48 m fázové posunutí teplotních kmitů Ψ1= 14,70 h před. doba výpočtu 18:30 dne tr= 30,50 °C 2 U s= 0,21 W/m K Qs=Qs1 =

25,00 °C

16,77 W



Autor práce: VOJTĚCH CHORÝ Vedoucí práce: Ing. OLGA RUBINOVÁ, Ph.D. Tepelná zátěž vnitřních stěn

Qsi=

0,00 W


471,90 W 66,00 W 6,50 W


45,00 2000 30,00 1,50

Tepelná zátěž od technologie W lx -2 Wm 2 m

Vodní zisky Mwl=


Produkce páry na 1 os.

Mwo=


125,00 g/h

Q t=

100,00 W






Tab. 7 Výpočet tepelných zisků místnosti č. 119 Tepelná zátěž okny místnost je bez oken Celková tepelná zátěž okny: 0,00 W

Q o=

Tepelná zátěž vnitřních stěn bez vnějších stěn Qs1= plocha stěny S1=

te= U s=

0,00 W 2 7,43 m

teplota v druhé místnosti 25,0 °C 2 1,27 W/m K

Qs=Qs1+Qs2=

Qs2= plocha stěny S2=

t e= U s=

6,91 W 2 11,48 m

teplota druhé místnosti 27,0 °C 2 0,30 W/m K

0,00 W

Tepelná zátěž vnějších stěn Qsi=

0,00 W


199,65 W 66,00 W 2,75 W


233,75 500,0 20,00 11,69

W lx -2 Wm 2 m

Vodní zisky Mwl=


Produkce páry na 1 osobu

Mwo=

89,00 g/h


Tepelná zátěž od technologie Qt=

0,00 W






Tepelné zisky se pro část B (zařízení číslo 2) Pro část B se počítá tepelná bilance pouze pro místnost č. 102 Ordinace I. Tab. 8 Výpočet tepelných zisků místnosti č. 102 Tepelná zátěž okny okno je na severovýchodní fasádě lo= doba výpočtu: l= h= So= Sok=

361,00 7:00 1,70 1,80 2,83

-2

Wm hod. m m 2 m

3,06 m

azimut stěny tl. rámu zapuštění rámu azimut slunce výška slunce

2

výška zasklení šířka zasklení

g= d= α= h= la=l2xg= lb=h2xg=

45,00 0,07 0,09 88,00 25,00

° m m ° °

1,57 m 1,67 m

svislý stín e1= e2= Sos=

0,08 m vodorovný stín 0,05 m velikost osluněné části okna 2 2,59 m

Tep. zátěž sluneční radiací pro jedno okno Qor= 109,84 W korekce na čistotu atmosféry c0= 0,85 město difúzní radiace -2 l0dif= 80,00 Wm Stínící součinitel s= 0,14 -

Q o=


Qok= ti= te= Uo=

25,00 °C 19,50 °C 2 1,27 W/m K

v 7 hodin



Tepelná zátěž vnějších stěn středně těžká stěna Qs1= Qs2= 0,00 W 6,02 W 2 2 plocha stěny S1= 8,28 m plocha stěny S2= 9,45 m pr. rov. tep. trm1= 27,80 °C pr. rov. tep. t rm2= 27,80 °C součinitel zmenšení teplotního kolísání součinitel zmenšení teplotního kolísání m1= 0,11 m2= 0,11 tl. stěny = 0,48 m tl. stěny = 0,48 m fázové posunutí teplotních kmitů fázové posunutí teplotních kmitů Ψ1= 14,70 h Ψ2= 14,70 h doba výpočtu 16:30 př. Dne doba výpočtu 16:30 př. Dne tr= 34,40 °C t r= 34,40 °C 2 2 U s= 0,21 W/m K Us= 0,00 W/m K


BAKALÁŘSKÁ PRÁCE B. VÝPOČTOVÁ ČÁST Qs=Qs1+Qs2=

Autor práce: VOJTĚCH CHORÝ Vedoucí práce: Ing. OLGA RUBINOVÁ, Ph.D. 6,02 W

Tepelná zátěž vnitřních stěn Qsi=

0,00 W


199,65 W 66,00 W 2,75 W


Tepelná produkce svítidel Qsv= intenzita osvětlení

Tepelná zátěž od technologie

264,00 W 1000,00 lx

Q t= -2

200,00 W

CELKOVÁ TEPELNÁ ZÁTĚŽ Q= 758,13 W osvětlená plocha 8,80 m Pzn.: Použité hodnoty součinitelů prostupu tepla viz. příloha B.10.5. Součinitele prostupu tepla. zářivky

30,00 Wm 2



B.3.


Tepelné ztráty – zimní období

Tab. 9 Výpočet tepelných ztrát prostupem pro místnost č.101

(část A)

Tepelné ztráty přímo do venkovního prostředí Stavební konstrukce Uk 2 2 2 č.k. popis Ak (m ) (W/m K) ∆U (W/m K) Ukc ek S01 ven. Zeď 19,17 0,21 0,10 0,31 1,00 O1 Okno 3,06 1,27 0,00 1,27 1,00 0,00 Celková měrná tepelná ztráta přímo do venkovního prostředí - Ht,ie (W/K)

č.k.

Tepelná ztráta nevytápěným prostorem Stavební konstrukce Uk 2 2 2 Ak (m ) (W/m K) ∆U (W/m K) Ukc bu

popis

Ak x Ukc x ek 5,85 3,89 0,00 9,74

Ak x Ukc x bu

Celková měrná tepelná ztráta nevytápěným prostorem - Ht,iue (W/K) bui=

č.k. S2c

popis strop

Tepelná ztráta z/do prostoru vytápěných na rozdílné teploty Stavební konstrukce Uk 2 2 Ak (m ) (W/m K) fij Ak x Ukc x fij 12,60 0,72 0,14

Celková měrná tepelná ztráta do/z prostorů s rozdílnou teplotou- Ht,ij (W/K) fiji= 0,14

1,23

Tepelná ztráta zeminou Stavební konstrukce č.k. S1b

Uequiv,k 2 2 popis Ak (m ) (W/m K) Ak x Uequiv,k fg1 podlaha nad z. 12,60 0,27 3,39 1,45

∑ Celková měrná tepelná ztráta zeminou - Ht,ig (W/K) fg2= 0,76

fg2

0,76

Gw

fg1 x fg2 x Gw

1,00

3,39

Celková měrná tepelná ztráta prostupem Hti=∑Ht θint,i θe 25,00

-12,00

1,10

θint,i - θe Ht,i Návrhová ztráta prostupem Φt,i (W) 543,27 37,00 14,68


3,72

14,68

1,23 0,00



Tab. 10 Výpočet tepelných ztrát prostupem pro místnost č.117

č.k. S01 O1

Tepelné ztráty přímo do venkovního prostředí Stavební konstrukce Uk 2 2 2 Ak (m ) (W/m K) ∆U (W/m K) Ukc ek 21,74 0,21 0,10 0,31 1,00 6,12 1,27 0,00 1,27 1,00

popis ven. Zeď Okno

Celková měrná tepelná ztráta přímo do venkovního prostředí - Ht,ie (W/K)

č.k.

Tepelná ztráta nevytápěným prostorem Stavební konstrukce Uk 2 2 2 Ak (m ) (W/m K) ∆U (W/m K) Ukc

popis

bu

Ak x Ukc x ek 6,63 7,77 0,00 14,41

Ak x Ukc x bu

Celková měrná tepelná ztráta nevytápěným prostorem - Ht,iue (W/K) bui=

č.k. S2c S2c S07 D2

popis strop strop stěna dveře

Tepelná ztráta z/do prostoru vytápěných na rozdílné teploty Stavební konstrukce Uk 2 2 Ak (m ) (W/m K) fij 22,14 0,72 0,14 6,48 0,72 0,03 3,99 1,20 0,27 2,22 1,80 0,27

Celková měrná tepelná ztráta do/z prostorů s rozdílnou teplotou- Ht,ij (W/K) fiji= 0,14 0,03 0,27

č.k. S1b

Tepelná ztráta zeminou Stavební konstrukce Uequiv,k 2 2 popis Ak (m ) (W/m K) Ak x Uequiv,k fg1 podlaha nad z. 28,98 0,23 6,62 1,45

∑ Celková měrná tepelná ztráta zeminou - Ht,ig (W/K) fg2= 0,76 B=

-12,00

Gw

0,76 1,00

fg1 x fg2 x Gw

1,10

6,62


fg2

Ak x Ukc x fij 2,16 0,13 1,29 1,08 0,00 4,65

7,26

26,32





Tab. 11 Výpočet tepelných ztrát prostupem pro místnost č.119 Tepelné ztráty přímo do venkovního prostředí Stavební konstrukce Uk 2 2 2 č.k. popis Ak (m ) (W/m K) ∆U (W/m K) Ukc ek 0,00 Celková měrná tepelná ztráta přímo do venkovního prostředí - Ht,ie (W/K)

č.k.

Tepelná ztráta nevytápěným prostorem Stavební konstrukce Uk 2 2 2 Ak (m ) (W/m K) ∆U (W/m K) Ukc

popis

Ak x Ukc x ek 0,00 0,00

bu

Ak x Ukc x bu

Celková měrná tepelná ztráta nevytápěným prostorem - Ht,iue (W/K) bui= Tepelná ztráta z/do prostoru vytápěných na rozdílné teploty Stavební konstrukce Uk 2 2 2 č.k. popis Ak (m ) (W/m K) fij (W/m K) S06b stěna 11,48 0,80 0,27 S06b stěna 4,19 0,80 0,14 S05 stěna 1,22 0,52 0,14 D2 dveře 2,02 1,80 0,14 S2c strop 4,95 0,72 0,14 S2c strop 4,13 0,72 0,27 Celková měrná tepelná ztráta do/z prostorů s rozdílnou teplotou- Ht,ij (W/K) fiji= 0,27 0,14

č.k. S1b

Tepelná ztráta zeminou Stavební konstrukce Uequiv,k 2 2 popis Ak (m ) (W/m K) Ak x Uequiv,k fg1 podlaha nad z. 11,69 0,44 5,12 1,45

∑ Celková měrná tepelná ztráta zeminou - Ht,ig (W/K) fg2= 0,76 B=

fg2

0,76

Gw

1,00

Ak x Ukc x fij 2,48 0,45 0,08 0,49 0,48 0,80 4,79

fg1 x fg2 x Gw

1,10

5,12 5,61


-12,00



10,41



Tab. 12 Výpočet tepelných ztrát prostupem pro místnost č.102 (Část B) Tepelné ztráty přímo do venkovního prostředí Stavební konstrukce Uk 2 2 č.k. popis Ak (W/m K) ∆U (W/m K) Ukc S01 ven. Zeď 8,28 0,21 0,10 0,31 O1 Okno 3,06 1,27 0,00 1,27 0,00 0,00 Celková měrná tepelná ztráta přímo do venkovního prostředí - Ht,ie (W/K)

č.k.

popis

Ak

Tepelná ztráta nevytápěným prostorem Stavební konstrukce Uk 2 2 (W/m K) ∆U (W/m K) Ukc

ek 1,00 1,00

Ak x Ukc x ek 2,53 3,89 0,00 0,00 6,41

bu

Ak x Ukc x bu

Celková měrná tepelná ztráta nevytápěným prostorem - Ht,iue (W/K) bui= Tepelná ztráta z/do prostoru vytápěných na rozdílné teploty Stavební konstrukce Uk 2 č.k. popis Ak (W/m K) fij S06b stěna 13,38 0,80 0,14 D2 dveře 2,02 1,80 0,14 S2c strop 25,65 0,72 0,14 O1 Okno 0,80 1,80 0,14

Ak x Ukc x fij 1,50 0,51 2,59 0,20 0,00 4,80

Celková měrná tepelná ztráta do/z prostorů s rozdílnou teplotou- Ht,ij (W/K) fiji= 0,14 Tepelná ztráta zeminou Stavební konstrukce č.k. S1b

Uequiv,k 2 popis Ak (W/m K) Ak x Uequiv,k fg1 podlaha nad z. 25,65 0,27 6,90 1,45

∑ Celková měrná tepelná ztráta zeminou - Ht,ig (W/K) fg2= 0,76

fg2

0,76

1,00

fg1 x fg2 x Gw

1,10

6,90


Gw

Návrhová ztráta prostupem Φt,i (W) θint,i - θe Ht,i -12,00 37,00 18,78

7,57

18,78

694,86

Pzn.: Použité hodnoty součinitelů prostupu tepla viz. příloha B.10.5. Součinitele prostupu tepla



Průtoky vzduchu

-

-

-

101 Zákrokový sál 117 Ordinace II 119 Přípravna

-

3

3

(m /os)

3

(m )

(m )

-1

3

(h )

(m /h)

přiváděný vzduch do místnosti nuceným větráním

minimální průtok vzduchu za hodinu Vmin,i

požadovaná výměna vzduchu v místnosti n

objem místnosti V

celkový přívod vzduchu do místnosti dle počtu lidí

náročnost vykonávané práce v místnosti

Výpočet minimálního přiváděného vzduchu

počet lidí

číslo místnosti

popis místnosti

Tab. 13 Výpočet přiváděného a odváděného vzduchu pro zařízení č. 1

dávka vzduchu na osobu

B.4.


3

(m /h)

3 pracovní pr. 50 150 34,3 15 514,8 4 pracovní pr. 50 200 79,6 8 636,8 2 pracovní pr. 50 100 31,6 4 126,3 celkem přiváděný vzduch zařízením číslo 1

600 740 100 1440

m.č.

Tab. 14 Výpočet objemu přiváděného vzduchu pro vytápění a chlazení vzduchem, zařízení číslo 1 teplota teplota teplota teplota objemový objemový nutný interiéru přiv. přiváděného popis inter. průtok pro průtok pro přiváděný vzduchu letní vzduchu místnosti zima chlazení ohřev vzduch období chlazení ohřev til tiz tp Vp tp Vpi 3 3 3 (m / (m / (m / 3 3 3 (m /h) (°C) (°C) (°C) (m /h) (°C) (m /h) s) s) s) Zákrokový 101 sál 0,17 600 25 25 22,37 0,17 600,0 27,74 0,17 600,0 Ordinace 117 II 0,21 740 25 25 22,37 0,29 1061,3 27,74 0,30 1075,5 119 Přípravna

0,03

100

25

25

22,37 0,14

Ve=

vzduch přiváděný do interiéru 2130

3

m /h


497,9

425,2

27,74 0,12

odváděný vzduch z interiéru

Vo= 2070

3

m /h


-

102 Ordinace I 103 čekárna 104 Prodej 105 Sklad 106 107 108 110

Úprava Umývárna WC personál Chodba Denní 114 místnost 118 Sklad 120 WC invalidé

3

3

3

(m /os) (m ) (m )

-1

(h )

3

pracovní 3 pr. 50 150 69,3 8 554 lehká 8 práce 30 240 99,6 6 597 pracovní 5 pr. 50 250 81,1 4 324 1 0 30,5 0,5 15 pracovní 2 pr. 50 100 30,8 6 185 1 0 19,8 0,5 10 1 0 4,7 1,5 7 1 0 56,3 0,5 28 lehká 4 práce 30 120 33,9 0,5 17 1 0 40,2 0,5 20 1 0 8,3 1,5 12 celkem přiváděný vzduch zařízením číslo 2


3

(m /h) (m /h)

číslo VZT zařízení

minimální průtok vzduchu za hodinu Vmin,i přiváděný vzduch do místnosti nuceným větráním


objem místnosti V

-


-



-

výpočet odváděného vzduchu

Výpočet přiváděného vzduchu

počet lidí

číslo místnosti

popis místnosti


odváděný vzduch z místnosti nuceným větráním


3

-

(m /h)

540

2

560

750

2

600

330 0

2 2

330 30

180 0 0 220

2 2 2 2

200 80 80 0

100 20 0 2140

2 2 2 odvod

120 60 80 2140


-

109 Hospitalizace 116 Hospitalizace 110 Chodba

-

-

(m / os)

3

(m )

3

-1

(m ) (h )

3

(m / h)

lehká 4 práce 30 120 1,5 6 9,0 pracovní 50 2 prostředí 100 0,5 6 3,0 1 0 0,5 0,5 0,3 celkem přiváděný vzduch zařízením číslo 3


3

(m /h) 160

odváděný vzduch z místnosti nuceným větráním

minimální průtok vzduchu za hodinu Vmin,i přiváděný vzduch do místnosti nuceným větráním


objem místnosti V




3

-

výpočet odváděného vzduchu

Výpočet přiváděného vzduchu

počet lidí

číslo místnosti

popis místnosti


číslo VZT zařízení


3

-

(m /h) 3

200

50 3 90 3 300 odvod

100 0 300



Obr. 17 Průtoky vzduchu do místností



B.5.


Distribuční prvky rychlost proudění v pobytové oblasti*

Lwa

w

3

(m /h)

3

(mm)

(Pa)

(dB)

(m/s)/(m)*

22 12 8

25 24 20

0,1 <0,1 0,15

flexi flexi flexi

1 1,5 0,5

540 750 330 0

106

180

107 108

0 0

110

220

114

100

118

20

120

0

109

160

116

50

110

90

vířivý vířivý vířivý talířový ZLVS talířový ZLVS talířový ZLVS talířový ZLVS -

1 2 1

540 375 330

F 600H F 600H F 600H

1

180

vel. 125

15

50

36

2,5

flexi

0,8

2

110

vel. 100

12

45

40

2

flexi

1,5

2

50

vel. 100

12

45

29

1,5

flexi

1,5

1

20

vel. 100

4

16

20

0,6

flexi

2

talířový Z1 160 vel. 125 15 2 50 2,5* LVS talířový Z1 50 vel. 100 6 1,5 41 1,5* LVS talířový Z1 90 vel. 100 12 1,5 39 1,5* LVS Pzn.: *) Dosah proudu pro střední rychlost proudění w= 0,2 m/s ozn.

101

600

117 1080 119

450

čistý nástavec čistý nástavec čistý nástavec

1

600

2

540

1

450

H H13/150 H H13/150 H H13/150

flexi flexi flexi

tl.zt. (filtr + deska)

typ. Desky (tl.zt.)

akustic. Výkon

93

VV/32(30)

37

flexi

0,5

83

VV/32(25)

34

flexi

0,5

68

VV/32(18)

29

flexi

0,5


zařízení č. 2

102 103 104 105

(mb)

zařízení č.3

(m /h)

zařízení č.1

-

délka

hodnota hladiny akustického výkonu

∆ρ

typ příp. potrubí

tlaková ztráta

s

Označení

V

ks

V

typ vyústku

nastavení šířky štěrbiny

přiváděný vzduch na jeden vyústek

Distribuční prvky pro přívod vzduchu

požadovaný přiváděný vzduch do místnosti

číslo místnosti

Tab. 17



200 80 80 0 120 60 80

109

200

116 110

100 0

101 117 119

600 1020 450

vířivý vířivý vířivý

1

30

1 1 1

200 80 80

vel.100 vel. 160 vel.100 vel.100

1 1 1

120 60 80

vel.100 vel.100 vel.100

1

200

1 1

100

vel. 160 vel. 100

1 2 1

600 510 450

E 600H E 600H E 600H

30

25

flexi

1,2

10

40

30

flexi

1

10

45

31

flexi

0,6

-5

20

10

flexi

0,6

6 5 5

40 35 35

25 25 25

flexi flexi flexi

0,7 0,5 0,5

5 0 5

70 33 35

35 20 25

flexi flexi flexi

1,2 0,5 1,5

0

70

32

flexi

0

80

35

flexi

8 5 5

27 23 22

flexi flexi flexi


zařízení č. 2

106 107 108 110 114 118 120

330

10

(mb)

zařízení č.3

30

1

Lwa (dB)

0,3 0,5 0,8

zařízení č.1

105

300

∆ρ (Pa)

délka

330

2

š (mm)

typ příp. potrubí

104

280

hodnota hladiny akustického výkonu

600

vel. 200 vel. 200 vel. 200

2

tlaková ztráta

103

talířový LVS talířový LVS talířový LVS talířový LVS talířový LVS talířový talířový talířový talířový talířový LVS talířový LVS talířový LVS -

V 3 (m /h)

3

nastavení šířky štěrbiny

560

Označení

102

odváděný vzduch na jeden vyústek

(m /h)

ks

-

typ vyústku

požadovaný odváděný vzduch z místnosti

Distribuční prvky pro odvod vzduchu

číslo místnosti

Tab. 18


B.6.


Dimenzování potrubí

Obr. 18 Schéma dimenzačního okruhu




pořadové číslo úseku potrubí

průtok vzduchu v úseku

délka úseku

předběžná rychlost

z průtoku vzduchu a rychlosti plynule průtočná plocha

odpovídající průměr kruhového potrubí

rozměr obdélníkového potrubí

čtyřhrannému potrubí typizovaného průřezu d odpovídá průměr kruhu

skutečná rychlost

měrná tlaková ztráta potrubí

součet součinitelů vřazených odporů tvarovek v úseku

tlaková ztráta místními odpory v úseku

součet tlakových ztrát třením a ztráty místními odpory

Tab. 19 Zjednodušené dimenzování základního okruhu – zařízení č. 1

u -

V 3 m /h

L m

w´ m/s

S 2 m

d´ m

AxB m

d m

w m/s

R Pa/m

ξ -

Z Pa

Z+R x L Pa

1 2 3 4 5

600 4 1140 1,5 1590 3 2130 4 450

6

2 3 4 5

0,083 0,106 0,110 0,118

0,326 0,367 0,375 0,388

2

0,063

0,282

1´ 2´ 3´ 4´

600 3,5 1110 2,5 1560 1 2070 5

2 3 4 5

0,083 0,103 0,108 0,115

0,326 0,362 0,371 0,383

5´

450 2,5

2

0,063

0,282

přívod vzduchu 400 280 0,329 1,961 0,21 0,6 400 315 0,352 3,254 0,38 0,3 400 355 0,376 3,978 0,67 0,3 400 400 0,400 4,708 1,00 0,3 tlaková ztráta přívodním potrubím 400 225 0,288 1,919 0,14 0,6

1,349 1,858 2,777 3,891 1,292

2,2 2,4 4,8 7,9 17,3 2,1

odvod vzduchu 400 280 0,329 1,961 0,14 0,6 1,349 400 355 0,376 2,777 0,31 0,3 1,353 400 355 0,376 3,903 0,67 0,3 2,673 400 400 0,400 4,576 0,84 1,5 18,372 tlaková ztráta přívodním potrubím 400 225 0,288 1,919 0,14 0,6 1,292

1,8 2,1 3,3 22,6 29,9 1,6



délka úseku






skutečná rychlost


součet součinitelů vřazených odporů tvarovek v úseku

tlaková ztráta místními odpory v úseku

součet tlakových ztrát třením a ztráty místními odpory

Tab. 20 Zjednodušené dimenzování základního okruhu – zařízení č. 2

u -

V 3 m /h

L m

w´ m/s

S 2 m

d´ m

AxB m

d m

w m/s

R Pa/m

ξ -

Z Pa

Z+R x L Pa

1 2 3 4

540 1245 1620 1800

2,5 2,5 1 2,3 6,5 2,8 1 3

0,060 0,150 0,161 0,167

5

1820

2,5 3,5

0,144 0,429 500 400

0,276 0,438 0,452 0,461

přívod vzduchu 250 315 0,279 2,454 500 400 0,444 2,234 560 400 0,467 2,62 560 400 0,467 2,919 0,444 3,265


0,21 0,14 0,17 0,21

0,3 0,6 0,3 0,6

1,056 1,751 1,211 2,991

1,6 1,9 2,3 3,2

0,25

0,9

5,613

6,2

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE B. VÝPOČTOVÁ ČÁST L

w´


V

6 7

3

m /h 2040 2140

8

375

1,5

2

m m m m m m/s Pa/m Pa 0,126 0,400 400 400 0,400 4,509 0,83 1,5 17,844 0,119 0,389 400 400 0,400 4,730 0,87 0,6 7,854 tlaková ztráta přívodním potrubím 0,052 0,258 250 280 0,264 1,903 0,21 0,6 1,271

9

330

4,5

2

0,046 0,242 250 280

0,264 1,675

0,14

0,3

0,492

1,1

10

180

5

2

0,025 0,178 160 200

0,178 2,009

0,45

0,6

1,417

3,7

11 12

110 220

3 2 1 2,5

0,015 0,139 200 160 0,024 0,176 200 160

0,178 1,228 0,178 2,456

0,45 0,45

0,9 0,6

0,794 2,117

2,1 2,6

13

100

0,014 0,133 125 160

0,140 1,804

0,31

0,8

1,524

1,7

1,343 2,098 0,870 1,214 1,276 1,449 1,288 1,597 16,630 3,111 1,327

2,0 2,9 1,1 1,4 1,6 2,1 1,4 2,1 23,7 3,9 42,2 1,9

m m/s 6,5 4,5 1 5

0,5

2

280 2 560 4,5 890 1,5 1190 1 1220 1 1300 2 1600 0,5 1860 2,5 2020 10,5 2140 1

2 2 2,2 2,4 2,6 2,8 3 3 4 4

S

d´

A

B

d

w

R

ξ

u

Z

2

Z+R x L Pa 23,2 8,7 47,2 1,6

11´

330

2,5

2

odvod vzduchu 225 225 0,225 1,956 0,31 0,6 315 315 0,315 1,996 0,175 0,9 400 355 0,376 2,226 0,175 0,3 400 400 0,400 2,630 0,21 0,3 400 400 0,400 2,697 0,31 0,3 400 400 0,400 2,874 0,31 0,3 400 560 0,457 2,710 0,21 0,3 400 560 0,467 3,016 0,21 0,3 400 450 0,424 3,974 0,67 1,8 400 450 0,424 4,210 0,83 0,3 tlaková ztráta odvodním potrubím 0,046 0,242 200 315 0,245 1,944 0,21 0,6

12´

30

2

2

0,004 0,073 100 100

0,100 1,061

0,21

0,3

0,198

0,6

13´

80

1,5

2

0,011 0,119 125 125

0,125 1,811

0,45

0,3

0,575

1,3

14´

200

1

2

0,028 0,188 180 200

0,189 1,980

0,31

0,6

1,376

1,7

15´

60

1,5

2

0,008 0,103 125 125

0,125 1,358

0,31

0,3

0,324

0,8

16´ 17´

80 160

1 2

2 2

0,011 0,119 125 125 0,022 0,168 160 180

0,125 1,811 0,169 1,981

0,45 0,31

0,6 0,6

1,151 1,378

1,6 2,0

1´ 2´ 3´ 4´ 5´ 6´ 7´ 8´ 9´ 10´

0,039 0,078 0,112 0,138 0,130 0,129 0,148 0,172 0,140 0,149

0,223 0,315 0,378 0,419 0,407 0,405 0,434 0,468 0,423 0,435



B.7.


Návrh VZT jednotek

Pro návrh VZT jednotek nejprve dopočítáme extrémní tlakové ztráty od společného sacího a výfukového potrubí a potrubí ve strojovně VZT (Tab. 20).



skutečná rychlost


w

R

m

m

m

u

V

L

w´

-

m /h

3

m

m/s

m

součet součinitelů vřazených odporů tvarovek v úseku tlaková ztráta místními odpory v úseku součet tlakových ztrát třením a ztráty místními odpory


d


AxB

délka úseku

d´


S



Tab. 20 Zjednodušené dimenzování společného potrubí

Z+R x L Pa

ξ

Z

-

Pa

0,60

2,82

2,9

0,55 500 450 0,47 3,37 0,31 0,60 3,98 tlaková ztráta sacím potrubím zařízení číslo 1 zařízení číslo 2 výfuk odváděného vzduchu

4,9

2

m/s Pa/m

sání přívodního vzduchu společná část část zař.č.2

společná část část zař.č.1

4270

1,0

2,5

0,47

2140

3,0

2,5

0,24

4210

3,0

2,5

0,47

2070

3,0

2,5

0,23

0,78 900 680

0,77 800 800

0,73 2,83

0,80 2,33

0,10

0,10

1,80

2,9 7,8

5,70

6,0

0,54 400 355 0,38 5,18 1,00 0,90 14,12 tlaková ztráta výfukovým potrubím zařízení číslo 1 zařízení číslo 2 přívodní potrubí ve strojovně VZT

17,1 23,1 6,0

zařízení číslo 1

2130

3,0

5,0

0,12

0,40 4,71

0,67

1,50 19,45

21,5

zařízení číslo 2

2140

3,0

5,0

0,12 0,39 400 400 0,40 4,73 odvodní potrubí ve strojovně VZT

0,31

1,50 19,64

20,6

2070

6,0

4,0

0,14

0,43 400 400

0,40 4,58

0,67

1,50 18,37

22,4

2140

3,0

4,0

0,15

0,43 450 400

0,42 4,21

0,31

1,50 15,55

16,5

zařízení číslo 1 zařízení číslo 2

0,39 400 400




Následuje určení extrémní tlakové ztráty, která slouží pro návrh VZT jednotek (Tab. 21). Tab.21 Návrh VZT jednotek - celková extrémní tl. Ztráta

zařízení č. 1

zařízení č. 2

distribuční sít s vyústky sací potrubí potrubí ve strojovně protidešťová hlavice Tlaková ztráta pro přívod vzduchu

111,3 2,9 21,5 18,0 153,7

71,2 7,8 20,6 18,0 117,6

distribuční síť s odvodními prvky

37,9

73,9

výfukové potrubí potrubí ve strojovně protidešťová hlavice Tlaková ztráta pro odvod vzduchu

23,1 22,4 9,0 92,4

6,0 16,5 9,0 105,4

VZT jednotky byly navrhnuty v programu AeroCAD dle předchozích vstupních údajů. První byly navrženy VZT jednotky na odhadované extrémní tlakové ztráty. Po osazení jednotek do strojovny a propojení potrubí (viz výkres xx), se provedl nový výpočet už se zpřesněnou tlakovou ztrátou. Zařízení číslo 1 zajišťuje teplovzdušným vytápěním čistý prostor v části A, bude obsahovat 2° filtraci přívodního vzduchu a 1° filtraci vzduchu odvodního, deskový výměník, vodní ohřívač, vodní chladič a parní vlhčení. Popis úprav vzduchu pro letní a zimní období je zaznamenán na h-x diagramech (obr. 19 a obr. 20). Návrh jednotky byl proveden návrhovým softwarem firmy Remak, a.s. Navržená jednotka je typu AeroMaster XP 04 (viz. příloha B.10.1.Návrh zařízení číslo 1). Zařízení číslo 2 zajišťující nucenou výměnu vzduchu v místnostech části B bude obsahovat 1° filtraci přívodního i odvodního vzduchu, deskový výměník, vodní ohřívač, vodní chladič a parní vlhčení. Popis úprav vzduchu pro letní a zimní období je zaznamenán na h-x diagramech (obr. 21 a obr. 22). Návrh jednotky byl proveden návrhovým softwarem firmy Remak, a.s. Navržená jednotka je typu AeroMaster XP 04 (viz. příloha B.10.2. Návrh zařízení číslo 2). Pro místnost č. 102 bylo uvažováno s odvodem tepelných zisků (chlazení) fancoilem, ale výhodnější je odvádět tepelné zisky samotnou VZT jednotkou (přívodní vzduch v létě do místnosti t=21°C), viz. příloha B.10.4. Návrh chlazení místnosti č. 102. Návrh zařízení číslo 3 není předmětem této bakalářské práce.




Obr. 19 H-x diagram úprav vzduchu zařízením č. 1 v zimním období




Obr. 20 H-x diagram úprav vzduchu zařízením č. 1 v letním období




Obr. 21 H-x diagram úprav vzduchu zařízením č. 2 v letním období




Obr. 22 H-x diagram úprav vzduchu zařízením č. 2 v zimním období



B.8.


Útlum hluku

Tab. 22 Výpočet hladiny akustického tlaku ze společného sacího potrubí

ozn.

ŠÍŘENÍ HLUKU OD VENTILÁTORU DO EXTERIÉRU 63 125 250 500 1000 2000 4000 8000

frekvence (Hz) Lvv

součtová hladina

Hluk ventilátoru

Ka

Hladina akustického výkonu zdroje 1 Hladina akustického výkonu zdroje 2

Lvv

součet

49

63

63

67

63

55

45

39

Dp

Přirozený útlum rovné potrubí oblouk

0 0

1 0

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

Útlum koncovým odrazem

6

2,5

0

0

0

0

0

0

tlumič:d=100,s=40,L=500mm

2

5

11

15

21

23

16

16

útlum tlumiče hluku 1 (ohebné potr.)

0

0

0

0

0

0

0

0

Lv1

Hladina akustického výkonu ve vyústce

41

55

52

52

42

31

29

23

Q

směrový činitel

2

Lso

Hladina akustického tlaku v místě posouzení (4m)

38

Lp,A

Předepsaná hodnota hladiny akustického tlaku v místnosti

50

Lvv

46

60

60

65

60

52

43

36

68

45

60

60

63

60

51

42

36

67 71

58

Tab. 23 Výpočet hladiny akustického tlaku ze společného výfukového potrubí ozn.

ŠÍŘENÍ HLUKU OD VENTILÁTORU DO EXTERIÉRU

Hladiny akustického tlaku a výkonu a útlumy v oktávových pásmech

frekvence (Hz) Lvv

Hluk ventilátoru

Lvv

Hladina akustického výkonu zdroje 1

63 125

250

500 1000 2000 4000 8000

45

65

66

60


70

69

65

57

součtová hladina

75


Autor práce: VOJTĚCH CHORÝ Vedoucí práce: Ing. OLGA RUBINOVÁ, Ph.D. součtová hladina

frekvence (Hz)

63 125

250

500 1000 2000 4000 8000

Ka


57

61

72

75

76

79

70

66

82

Lvv

součet

57

63

72

76

77

79

72

67

83

Dp


0 0

1 0

0 3

0 6

0 9

0 9

0 9

0 9


6

2,5

0

0

0

0

0

0

tlumič:d=100,s=40,L=500mm 2

5

11

15

21

23

16

16

útlum tlumiče hluku 1 (např. ohebné potr.)

0

0

0

0

0

0

0

0

Lv1


49

55

58

54

47

47

46

42

Q

směrový činitel

2

Lso

Hladina akustického tlaku v místě posouzení (4m)

41

Lp,A


50

61

Tab. 24 Výpočet hladiny akustického tlaku pro nejbližší místnost od zařízení č. 1 – přívodní vzduch ozn.

ŠÍŘENÍ HLUKU OD VENTILÁTORU DO MÍSTNOSTI frekvence (Hz)

63

125 250 500 1000 2000 4000 8000

součtová hladina

Lvv

Hluk ventilátoru

Lvv


51

64

67

70

68

65

53

48

74

Lvv

součet

51

64

67

70

68

65

53

48

74

Dp


4 0

2 0

1 0

1 2

1 4

1 6

1 6

1 6


8

4

0

0

0

0

0

0


3

9

21

24

40

40

26

21




frekvence (Hz)

63

125 250 500 1000 2000 4000 8000


8,5

15

19

16

12,5

9

10,5

6

Lv1


27

34

26

27

10

9

10

14

Lvy

Hladina akustického výkonu vyústky

K

Korekce na počet vyústek

Ls

Hladina akustického výkonu všech vyústek

41

Q

směrový činitel

2

r

vzdálenost od vyústky k posluchači

A

pohltivá plocha místnosti

Lso

Hladina akustického tlaku v místě posluchače

37

Lp,A


40

35

34 počet vyústek:

2

3

0,8 122

pohltivost (-)

0,2

24

Tab. 25 Výpočet hladiny akustického tlaku pro nejbližší místnost od zařízení č. 1 – odvod

ozn.


63

125 250 500 1000 2000 4000 8000

součtová hladina

Lvv

Hluk ventilátoru

Lvv


42

57

60

58

59

55

47

39

65

Lvv

součet

42

57

60

58

59

55

47

39

65

Dp


6 0

3 0

2 0

2 5

2 10

2 15

2 15

2 15


8

4

0

0

0

0

0

0


1

5

9

13

22

21

14

10

8,5

15

19

16

12,5

9

10,5

6





frekvence (Hz)

63

125 250 500 1000 2000 4000 8000

Lv1


19

30

Lvy


K


Ls


37

Q

směrový činitel

2

r


A


Lso


33

Lp,A


40

31

22

13

9

6

7

34

23 počet vyústek:

2

3

0,8 122

pohltivost (-)

0,2

24

Tab. 26 Výpočet hladiny akustického tlaku pro nejbližší místnost od zařízení č. 1 – celkem Lso


Lp,A


hladina akustického tlaku z přívodní větve a odvodní větve

38

40

Tab. 27 Výpočet hladiny akustického tlaku pro nejbližší místnost od zařízení č. 2 – přívodní vzduch ŠÍŘENÍ HLUKU OD VENTILÁTORU DO MÍSTNOSTI frekvence (Hz)

63

125 250 500 1000 2000 4000 8000

součtová hladina

Lvv

Hluk ventilátoru

Lvv


48

63

68

70

73

40

61

56

76

Lvv

součet

48

63

68

70

73

40

61

56

76

Dp


0 0

3 0

2 0

2 2

1 4

1 6

1 6

1 6


20

15

10

6

2

0

0

0




frekvence (Hz)

63

125 250 500 1000 2000 4000 8000


1

3

7


12,5

21

27

15

21

21

10

15

22,5 17,5

15

12

10

13

16,5

10

5

25

29

součtová hladina

Lv1


Lvy


K


Ls


39

Q

směrový činitel

2

r


A


Lso


36

Lp,A


40

28

33

35

29 počet vyústek:

2

3

0,8 62,5

pohltivost ()

0,3

19

Tab. 28 Výpočet hladiny akustického tlaku pro nejbližší místnost od zařízení č. 2 – odvod

ozn.


63

125 250 500 1000 2000 4000 8000

součtová hladina

Lvv

Hluk ventilátoru

Lvv


49

61

66

68

68

63

55

54

73

Lvv

součet

49

61

66

68

68

63

55

54

73

Dp


0 0

1 0

0 3

0 6

0 9

0 9

0 9

0 9


6

2,5

0

0

0

0

0

0


1

3

7

10

15

15

12

10


12,5

21

27

13

16,5

10

22,5 17,5




frekvence (Hz)

63

125 250 500 1000 2000 4000 8000

Lv1


30

34

Lvy


K


Ls


39

Q

směrový činitel

2

r


A


Lso


36

Lp,A


40

29

29

26

25

18

24

37

35 počet vyústek:

1

0

0,8 62,5

pohltivost ()

0,3

19

Tab. 29 Výpočet hladiny akustického tlaku pro nejbližší místnost od zařízení č. 2 – celkem celkový posudek nejzatíženějšího místa na hladinu akustického tlaku (místnost č. 114) Lso


Lp,A


hladina akustického tlaku z přívodní větve, odvodní větve a šířením hluku přes příčku ze strojovny

39

40

Pzn.: Všechny hodnoty akustického tlaku jsou uvedeny v dB.



B.9.


Izolace potrubí

Všechno potrubí ve strojovně bude izolováno (z důvodu vnější kondenzace a útlumu hluku ze strojovny). Dále bude zaizolována přívodní větev vzduchu od zařízení číslo 1, která bude distribuovat vzduch o rozdílné teplotě než je teplota v místnostech (izolace z důvodu nebezpečí vnitřní kondenzace).

Obr. 23 Výstup z programu IsoCal




Izolace proti vnitřní kondenzaci.








B.10.


Přílohy

Obsah: B.10.1. Návrh zařízení číslo 1

str. 73

B.10.2. Návrh zařízení číslo 2

str. 77

B.10.3. Energetický štítek obálky budovy

str. 80

B.10.4. Návrh chlazení místnosti č. 102

str. 82

B.10.5. Součinitele prostupu tepla

str. 83



























B.10.3. Energetický štítek obálky budovy Výpočet dle ČSN 73 0540 (2011) Tepelná ochrana budov.

konstrukce

Celková započítateln á plocha výplní otvorů-okna Celková započítateln á plocha výplní otvorůdveře Celkem obvodové stěny po odečtení výplně otvorů celková část podlahy nad venkovním prostorem Střecha Podlaha nad terénem Celkem

referenční budova (stanovení požadavku) redukčn součinitel měrná ztráta í plocha prostupu prostupem součinit tepla tepla el A U b Ht 2 [W/(m xK) 2 [m ] ] [-]

plocha A 2

[m ]

hodnocená budova součinite redukč měrná ztráta l ní prostupem prostupu součini tepla tepla tel U b Ht [W/ 2 (m xK)] [-]

129,03

1,5

1

193,55

129,03

1,27

1

163,87

19,12

1,7

1

32,50

19,12

1,6

1

30,59

744,14

0,3

1

223,24

744,14

0,205

1

152,55

8,52

0,24

1

2,04

8,52

0,91

1

7,75

329,79

0,24

1

79,15

329,79

0,19

1

62,66

328,00

0,45

0,49

72,32

328,00

0,44

0,49

70,72

602,81

1558,6 0

488,14

90% z referenční hodnoty

28,05

1558,6 0

Tepelné vazby

ΣA x 0,02

31,17

Celková měrná ztráta prostupem tepla

ΣHt+tepelné vazby

633,98

516,19

Uem=ΣHt/ΣA + 0,02 nejvýše však 0,5

požadovaná hodnota: 0,41

0,33

průměrný součinitel prostupu tepla podle 5.3.4 a tabulky 5

602,81/1558,6+0,02

doporučená:

516,19/1558,6

Vyhovuje požadované hodnotě

0,31 Klasifikační třída obálky podle přílohy C

0,33/0,41

0,81


Třída C - vyhovující



ENERGETICKÝ ŠTÍTEK OBÁLKY BUDOVY Typ budovy, místní označení Hodnocení obálky budovy Adresa budovy Polyfunkční dům, Brno Cl

Celková podlahová plocha Ac=865 m Velmi úsporná

2

stávající

doporučení

0,50

0,75

1,00

1,50

2,00

2,50

Mimořádně nehospodárná KLASIFIKACE Průměrný součinitel prostupu tepla obálky budovy Uem,N ve W/(m2 x K) Uem=Ht/A 0,33 Požadovaná hodnota průměrného součinitele prostupu tepla obálky budovy podle ČSN 73 0540-2 Uem,N ve W/(m2 x K) 0,41 Klasifikační ukazatel Cl a jim odpovídající hodnoty Uem Cl 0,50 0,75 1,00 1,50 0,20 0,31 0,41 0,61 Uem Platnost štítku do Datum 17.2.2012 17.2.2022

Jméno a příjmení


0,25

0,31 2,50 1,02

Vojtěch Chorý



B.10.4. Návrh chlazení místnosti číslo 102 místnost č. 102 výčet vstupních veličin: 3 29 °C φi = 50 % ρ= 1,2 kg/m te= ti= 25 °C φe= 37 % Ql = 758,13 W tpr= 21 °C O s= 0,05 c= 1010 J/kjK tw1= 6 °C t w2= 12 °C c w= 4186 J/kjK výpočet potřebných návrhových veličin: průtok přiváděného vzduchu 3 3 Vpr=Ve= 540 m /h = 0,1500 m /s chladící výkon přiváděného vzduchu Qpr= 727,20 W Přívodní vzduch o teplotě tp=21°C pokryje tém ěř celou tepelnou ztrátu místnosti

-

102 103 104 105 106 107 108 110 114 118 120

Ordinace I čekárna Prodej Sklad Úprava Umývárna WC personál Chodba Denní místnost Sklad WC invalidé

3

(m /h)

(°C)

540 750 330 0 180 0 0 220 100 20 0

chladící výkon přívodního vzduchu v místnosti

požadovaná teplota v místnosti - letní období

přiváděný vzduch do místnosti nuceným větráním

číslo místnosti

popis místnosti

Chladící výkon přiváděného vzduchu v jednotlivých místnostech

(W) 25 26 26 26 26 26 26 26 26 26 26

727,20 1010,00 444,40 0,00 242,40 0,00 0,00 296,27 134,67 26,93 0,00




B.10.5. Součinitele prostupu tepla Z důvodu úspory místa a přehlednosti (v objektu je kolem třiceti rozdílných skladeb konstrukcí) jsou níže uvedeny výpočty pouze součinitelů prostupu tepla konstrukcí, které byli použity pro výpočty tepelných bilancí místností. obvodová konstrukce - S01 popis d (m) R (WKm) λ Omítka Porotherm Universal 0,80 0,01 0,01 Zdivo Porotherm 36,5 P+D 0,15 0,37 2,52 Tepelná izolace PPS 0,04 0,08 2,05 Omítka Porotherm TO 0,13 0,02 0,12 Omítka Porotherm Universal 0,80 0,01 0,01 Rt

4,70

vnitřní nosná konstrukce - S05 popis λ d (m) R (WKm) Omítka Porotherm Universal 0,80 0,01 0,01 Zdivo Porotherm 24 AKU P+D 0,15 0,24 1,66 Omítka Porotherm Universal 0,80 0,01 0,01 Rt

1,68

vnitřní nenosná konstrukce - S06b popis d (m) R (WKm) λ Omítka Porotherm Universal 0,80 0,01 0,01 Zdivo Porotherm 14 P+D 0,15 0,14 0,97 Omítka Porotherm Universal 0,80 0,01 0,01 Rt

0,99

vnitřní nenosná konstrukce - S07 popis d (m) R (WKm) λ Omítka Porotherm Universal 0,80 0,01 0,01 Zdivo Porotherm 8 P+D 0,15 0,08 0,55 Omítka Porotherm Universal 0,80 0,01 0,01 Rt

0,58


Rsi

Rse

0,13 0,04

R U

4,87 0,21

Rsi

Rse

0,13 0,13 R U

1,94 0,52

Rsi

Rse

0,13 0,13 R U

1,25 0,80

Rsi

Rse

0,13 0,13 R U

0,84 1,20



konstrukce podlahy v 1.NP - S1b popis λ d (m) žulová interiérová dlažba 3,10 0,01 hydroizolační lepící tmel 0,22 0,00 Hydroizolační stěrka 0,97 0,00 samonivelační stěrka 0,97 0,00 Betonová mazanina+kari sít 1,74 0,06 EPS 100S stabil 0,04 0,07 Optifol KV-R 0,16 0,00 Penetrační nátěr Podkladní beton 1,36 0,15 zemina Rt

R (WKm) 0,00 0,01 0,00 0,00 0,03 1,89 0,03

λ 0,22 0,97 1,36

0,10

0,10

R U

2,28 0,44

0,11 2,08

konstrukce stropu nad 1.NP - S2c popis třívrstvá dřevěná lamela samonivelační stěrka Betonová mazanina Separační vrstva Kročejová izolace Orsil N Penetrační nátěr ŽB monolitická deska Omítka porotherm Universal vzduchová vrstva 287,5mm SDK podhled

Výpočet z 1.NP Rsi Rse

d (m) R (WKm) 0,02 0,07 0,01 0,01 0,06 0,04

Výpočet ze 2.NP Rsi Rse

Výpočet z 1.NP Rsi

Rse

0,04 0,02

0,49

0,10

0,10

0,17

0,17

1,74 0,25 0,80 0,01

0,14 0,01 0,16 0,06 0,98

R U

1,18 0,85

R U

1,39 0,72

0,22 0,01 Rt

výplně otvorů popis označení U 1,60 venkovní dveře D1 1,80 vnitřní dveře D2 1,27 venkovní okna zdvojené O1

Pzn.: Všechny hodnoty součinitele prostupu tepla U jsou uvedeny ve W/ (m2xK)


BAKALÁŘSKÁ PRÁCE C. PROJEKT


C. Projekt


BAKALÁŘSKÁ PRÁCE C. PROJEKT


OBSAH: C.1.

Technická zpráva

str. 87

C.2.

Přílohy

str. 101

C.3.

Funkční schéma zapojení

str. 103

C.4.

Specifikace zařízení

str. 104


BAKALÁŘSKÁ PRÁCE C.1. TECHNICKÁ ZPRÁVA


C.1.1. ÚVOD

str. 88

C.1.1.1.

Podklady pro zpracování

str. 88

C.1.1.2.

Výpočtové hodnoty klimatických poměrů

str. 89

C.1.1.3.

Výpočtové hodnoty vnitřního prostředí

str. 89

C.1.2. ZÁKLADNÍ KONCEPCE ŘEŠENÍ

str. 89

C.1.2.1.

Hygienické větrání a chlazení

str. 90

C.1.2.2.

Technologické větrání a chlazení

str. 92

C.1.2.3.

Energetické zdroje

str. 92

C.1.3. POPIS TECHNICKÉHO ŘEŠENÍ C.1.3.1.

Koncepce větracích a klimatizačních zařízení

C.1.3.2.

Zařízení č.1 - Centrální jednotka teplovzdušné

vytápění a klimatizace čistého prostoru C.1.3.3.

Zařízení č.2 - Centrální jednotka pro nucené větrání

C.1.3.4.

Zařízení č. 3 – Klimatizační jednotka podtlakové

str. 93 str. 93

str. 94 str. 95

výměny vzduchu

str. 96

C.1.4. NÁROKY NAENERGIE

str. 96

C.1.5. MĚŘENÍ AREGULACE

str. 96

C.1.6. NÁROKY NA SOUVISEJÍCÍ PROFESE

str. 97

C.1.6.1.

Stavební úpravy

str. 97

C.1.6.2.

Silnoproud

str. 98

C.1.6.3.

Vytápění

str. 98

C.1.6.4.

Zdravotní technika

str. 98

C.1.7. PROTIHLUKOVÁ A PROTIOTŘESOVÁ OPATŘENÍ

str.98

C.1.8. IZOLACE A NÁTĚRY

str. 99

C.1.9. PROTIPOŽÁRNÍ OPATŘENÍ

str. 99

C.1.10. MONTÁŽ, PROVOZ ÚDRŽBA A OBSLUHA ZAŘÍZENÍ

str.99

C.1.11. ZÁVĚR

str. 100



C.1.1.


ÚVOD

Předmětem této Projektové dokumentace je návrh teplovzdušného vytápění a chlazení pro místnosti s požadavkem na čistý prostor a nucené větrání ostatních prostorů veterinární kliniky v 1.NP Polyfunkčního domu. Tato práce je zpracována na stupeň projektové dokumentace pro provádění stavby.

C.1.1.1.

Podklady pro zpracování

Podkladem pro zpracování byly stavební části projektové dokumentace novostavby veterinární kliniky. Konkrétně výkresy architektonické a stavebně technického řešení všech podlaží, svislý řez, a pohledy ze všech stran na řešený objekt. Součástí podkladů jsou příslušné zákony a prováděcí vyhlášky, České technické normy a podklady výrobců vzduchotechnických zařízení, zejména: • Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci. • Nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. • Vyhláška č. 221/2010 Sb., o požadavcích na věcné a technické vybavení zdravotnických zařízení. • Vyhláška č. 6/2003 Sb., kterou se stanoví hygienické limity chemických, fyzikálních a biologických ukazatelů pro vnitřní prostředí pobytových místností některých staveb. • ČSN EN 15240 (120014) Větrání budov – Energetická náročnost budov – Směrnice pro inspekci klimatizačních systémů. • ČSN EN 14644 Čisté prostory a příslušné řízené prostředí. • ČSN 73 0548 Výpočet tepelné zátěže klimatizovaných prostorů (1986). • ČSN 12 7010 Navrhování větracích a klimatizačních zařízení (1988). • ČSN 73 0872 Ochrana staveb proti šíření požáru vzduchotechnickým zařízením (1979). • ČSN 73 0531 Ochrana proti hluku v pozemních stavbách (2004).




• Německá norma DIN 1946-4 Raumlufttechnische Anlagen in Krakenhausen.

C.1.1.2.

Výpočtové hodnoty klimatických poměrů

místo : Brno nadmořská výška : ±0,000 = 209,970 m n m B.p.v normální tlak vzduchu : 98,5 kPa výpočtová teplota vzduchu : léto: + 29°C, zima -12°C, entalpie: léto 56,2kJ/kg s.v.

C.1.1.3.

Výpočtové hodnoty vnitřního prostředí

VZT zajišťuje teplovzdušné vytápění a chlazení čistých prostorů (Zákrokový sál, Ordinace II a Přípravna), dále zajišťuje nucenou výměnu vzduchu v ostatních místnostech veterinární kliniky kromě místnosti pro úklid a strojovny topení. Pro nucené větrání v letním období bude přiváděný vzduch pokrývat část tepelné zátěže místností (primárně z místnosti Ordinace I). Bližší požadavky na vnitřní prostředí viz. tab. 30. Tab. 30 Požadavky na VZT úpravu vnitřního prostředí místnost

Výsledná teplota (°C)

Relativní vlhkost (%)

zima

léto

zima

léto

Hladina akust. tlaku (dB/A)

Zákrokový sál, Ordinace II, Přípravna

25

25

max. 50

max. 50

40

Ordinace I

x

25

x

x

40

Čekárna, Prodejna, Sklad I, Úpravna, WC personál, Chodba, Denní místnost, Sklad II, WC invalidé

x

x

x

50-60

40

Rychlost vzduchu v pobytové zóně nesmí přesáhnout 0,25m/s. Nejvyšší přípustná hladina hluk ve vnějším chráněném prostoru stavby v denní době činí 50dB, pro noční provoz nejvýše 40dB. Vzhledem k charakteru obsluhovaného prostoru není uvažováno s provozem zařízení v noční době. Do budoucna se počítá s návrhem VZT klimatizace pro místnosti hospitalizace, které by pracovaly i přes noc. Tato část ale není součástí této PD.

C.1.2.

Základní koncepční řešení

Na základě hygienických požadavků na čistotu prostoru je uvažováno s teplovzdušným vytápěním a klimatizací v místnostech: Ordinace II, Zákrokový sál a




Přípravna. Tato část bude od ostatních místností v přetlaku. V místnostech čistého prostoru není požadavek na laminární proudění přívodního vzduchu. Rovnotlaké Nucené větrání je navrženo pro ostatní prostory veterinární kliniky, kromě místností pro úklid a strojovnu vytápění. Předpokládá se vybudování VZT jednotky zajišťující výměny vzduchu a chlazení místnosti hospitalizace (není součást této PD). V místnostech části B, kde se bude VZT starat o nucenou výměnu vzduchu, se přívodním vzduchem odvede část tepelné zátěže (primární místnost, pro pokrytí maxima tepelné zátěže v letním období, je místnost č. 102). Teplovzdušné vytápění a nucené větrání budou zajišťovat dva samostatné systémy vzduchové klimatizace s centrálními jednotkami umístěnými ve strojovně VZT. U jednotky teplovzdušným vytápěním je uvažováno s vlhčením vzduchu. Okna ve všech místnostech, které je obsahují, umožňují přirozené větrání. Nedoporučuje se jejich otvírání při chodu klimatizačního systému. Místnosti s požadovaným čistým prostorem (Ordinace II, Zákrokový sál, Přípravna) neumožňují otevření oken. Prostory hygienického zázemí budou napojeny na odvodní potrubí systému pro nucené větrání. Úhrada vzduchu je podtlakovým nasáváním vzduchu z okolních prostorů. O zajištění vnitřní tepelné pohody v místnostech s nuceným větráním se stará převážně stavební konstrukce (v letním období) a vytápění plynovým kotlem umístěným ve strojovně vytápění (zimní období). Místnosti s požadovaným čistým prostředí budou vytápěny a chlazeny centrální VZT jednotkou. V objektu se nenalézají místnosti s trvalou vnitřní zátěží od technologie. Provoz VZT zařízení bude řízen samostatným systémem MaR. Výroba studené vody bude zajištěna blokovou kompaktní chladící jednotkou umístěnou na střeše budovy. Na tuto chladící jednotku budou napojeny i ostatní VZT zařízení (např. chlazení administrativních prostorů ve 2.NP - není součástí této PD). VZT jednotky budou umístěny v centrální strojovně, která se nachází na jižní části budovy v 1.NP. Má podlahovou plochu 28,60 m2 a světlou výšku 3,350 m. Individuální dochlazování místností veterinární kliniky v letním období není zapotřebí, proto není součástí PD. Dispoziční řešení stavby spolu s konstrukčním provedením obálky objektu dostatečně zabezpečuje tepelnou pohodu ve veterinární klinice (nad klinikou jsou ještě 2 nadzemní podlaží, užívané místnosti jsou převážně orientovány na severní stranu).

C.1.2.1.

Hygienické větrání a klimatizace

Větrání bude navrženo minimálně na úroveň nejnižších hygienických požadavků dle typu místnosti a provozu. Pro navrhování byly použity tyto podmínky:




dávka venkovního vzduchu na osobu je dána dle typu předpokládané činnosti v místnosti. Pro prostor s požadovaným čistým prostředím je uvažováno pracovní prostředí s přívodem 50 m3/h, pro místnosti kde se nepředpokládá vyšší náročnost práce je uvažováno s dávkou 30 m3/h. Pro většinu místností je však podstatné množství výměny vzduchu (intenzita výměny). Uvažované hodnoty intenzity výměny a dávky venkovního vzduchu viz. tab. 31.

101 Zákrokový sál

3

102 Ordinace I

3

103 čekárna

8

104 Prodej

5

105 Sklad

1

106 Úprava 107 Umývárna 108 WC personál 109 Hospitalizace 110 Chodba Strojovna 111 topení 112 Úklid Zádveří 113 (schod) Denní 114 místnost 115 Strojovna VZT 116 Hospitalizace 117 Ordinace II 118 Sklad 119 Přípravna 120 WC invalidé

pracovní pr. pracovní pr. lehká práce pracovní pr.

3

(m /os)

3

3

(m )

(m )

-1

průtok vzduchu za hodinu dle výměny vzduchu n - Vmin,i přiváděný vzduch do místnosti nuceným větráním


objem místnosti V

-


počet lidí

-


popis místnosti

-


číslo místnosti

Tab. 31 Požadované hodnoty výměny vzduchu z hygienického hlediska

3

(h )

(m /h)

3

(m /h)

50

150 34,3

15

514,8

600

50

150 69,3

8

554,0

540

30

240 99,6

6

597,5

750

50

250 81,1

4

324,3

330

0 30,5

0,5

15,2

0

50

100 30,8 0 19,8 0 4,7

6 0,5 1,5

184,5 9,9 7,0

180 0 0

30

120 27,3 0 56,3

6 0,5

163,9 28,2

160 250

1 1

0 14,4 0 8,0

0,5 0,5

7,2 4,0

0 0

1

0 27,6

0,5

13,8

0

30

120 33,9 0 34,0

0,5 0,5

17,0 17,0

100 0

50

100

8,9

6

53,5

50

50

200 79,6 0 40,2

8 0,5

636,8 20,1

740 20

50

100 31,6 0 8,3

4 1,5

126,3 12,4

100 0

pracovní 2 pr. 1 1 lehká 4 práce 1

lehká 4 práce 2 pracovní 2 pr. pracovní 4 pr. 1 pracovní 2 pr. 1




jako dávky vzduchu na zař. předměty byly uvažovány hodnoty 50 m3/h na jedno toaletní místo, 30 m3/h na jedno umyvadlo a 50 m3/h na jednu sprchu. Rovnotlaké větrání je navrženo v celé řešené oblasti veterinární kliniky. Přetlakové větrání je navrženo pro čistý prostor. podtlakové větrání je navrženo lokálně (podtlak je vytvořen v rámci stejného systému nuceného větrání) v místnostech hygienického zázemí. Úhrada vzduchu bude tvořena z okolních prostorů, které jsou větrány stejným VZT systémem (centrální VZT jednotka přivádí stejné množství vzduchu jako odvádí). Tato úhrada vzduchu bude probíhat netěsnostmi, prostory pod dveřními křídly, popřípadě větracími mřížkami ve dveřích. Pro zajištění čistého prostředí je zapotřebí 3° filtrace přívodního vzduchu. Jako první stupeň je použit filtr třídy F5, druhý filtr umístěný za ventilátorem má požadovanou třídu F9 a poslední třetí třída filtrace je zajištěna pomocí čistých nástavců na vyústkách třídy H13. Odváděný vzduch je filtrován 1° filtrem třídy F5. Ostatní prostory s nuceným větráním budou mít 1° filtraci s filtrem typu F5. Odváděný vzduch bude filtrován přes filtr třídy G4. vytápění všech místností s požadavkem na čistý prostor zajistí teplovzdušným větráním centrální VZT jednotka s vodním ohřívačem. V ostatních prostorách zajistí vytápění teplovodní ústřední vytápění plynovým kotlem.

C.1.2.2.

Technologické větrání a chlazení

V objektu se nevyskytují prostory se zvýšenými nároky na větrání nebo chlazení z důvodu použité technologie. K ostatním technologickým požadavkům při běžném používání prostorů je přihlédnuto při určování potřebné intenzity výměny vzduchu v místnostech.

C.1.2.3.

Energetické zdroje

Elektrická energie Elektrická energie je uvažována pro pohon elektromotorů VZT a KLM zařízení včetně zdroje chladu - soustava 3 + PEN, 50 Hz, 400V /230V. Tepelná energie Pro ohřev vzduchu v tepelných výměnících vzduchotechnických jednotek a ohřívačů bude sloužit topná voda s rozsahem pracovních teplot 90/70°C. Výroba topné vody je zajištěna plynovým kotlem (dodávka profese ÚT).




Chlazení venkovního vzduchu ve výměnících VZT jednotek bude zajištěno vodou o rozsahu 12/6°C blokovou kompaktní chladicí jednotkou vzduch/voda, umístěnou na střeše budovy. Toto jednotka bude společná pro všechny VZT zařízení v budově. Vlhčení vzduchu Pro vlhčení přívodního vzduchu bude použit parní zvlhčovací elektrodové zařízení umístěné ve VZT jednotce č. 1. Příprava vodní páry bude prostřednictvím elektrického vyvíječe páry Certuss E 22 (výkon 29kg/h) umístěného ve strojovně vytápění (není předmětem této PD). Pro vlhčení přiváděného vzduchu je zapotřebí 25 kg vodní páry za hodinu.

C.1.3.

Popis technického řešení

C.1.3.1.

Koncepce větracích a klimatizačních zařízení

Všechny navržené systémy VZT jsou nízkotlaké. Návrh řešení větrání a klimatizace prostor vychází ze stavebních dispozic a požadavků na interní mikroklima. Prostory se dělí na 3 funkční celky dle požadavků na provoz, čistotu prostředí a požadované funkční době. Každá část má své specifické požadavky a proto se pro ně navrhují samostatné VZT jednotky. Popis funkčních celků veterinární kliniky: • Místnosti zákrokového sálu, ordinace a přípravny - Teplovzdušné vytápění a chlazení centrální VZT jednotkou (zařízení číslo 1). • Ostatní prostory veterinární kliniky jako čekárna, ordinace I, prodejna personální a hygienické zázemí kliniky – Nucená výměna vzduchu (jednotka číslo 2). • Místnosti hospitalizace - VZT klimatizační jednotka zajišťující podtlakovou výměnu vzduchu. Provoz této jednotky je v případě potřeby (hospitalizace zvířat) 24 hodin denně. Návrh této jednotka číslo 3 není předmětem této PD. Centrální VZT jednotky ve vnitřním provedení budou vybaveny uzavírací klapkou, filtry, deskovým rekuperátorem, vodním ohřívačem, vodním chladičem, parním zvlhčovačem, přívodním a odvodním ventilátorem. Na VZT potrubí budou připojeny pružnou tlumící manžetou. Doprava vzduchu bude realizována převážně ocelovým čtyřhranným potrubím třídy I, resp. ocelovým čtyřhranným potrubím třídy těsnosti III (čistý prostor) a připojení




koncových prvků bude za pomoci ohebného kruhového Al potrubí. Sací a výfukové potrubí bude izolované, aby nedocházelo ke kondenzaci na venkovním okraji v zimním období. Přívodní a odvodní potrubí bude izolováno po celém prostoru strojovny z důvodu útlumu hluku, dále bude přívodní potrubí do čistého prostoru (teplovzdušné vytápění) izolováno proti vzniku kondenzace uvnitř potrubí. VZT potrubí bude upevněno ke stropní konstrukci pomocí ocelových Z-válcovaných profilů s tlumícím prvkem z TPE gumy. V čistém prostředí budou použity čisté nástavce pro přívod vzduchu a vířivé vyústky pro odváděný vzduch z místností. V dalších prostorách budou jako distribuční prvky použity vířivé vyústky pro přívod většího množství vzduchu (nad 300 m3/h), nebo talířové ventily. Talířové ventily budou použity i pro odvod vzduchu. Pro umístění VZT jednotek bude nutné zřízení centrální strojovny, ta se bude nacházet na jižní straně 1.NP. Podlahová plocha Strojovny je 27,70 m2 a světlá výška je 3,350 m. Podlaha musí být odvodněná podlahovou vpustí. Do strojovny je vstup z chodby, do které mají přístup pouze zaměstnanci kliniky. Ve strojovně bude zřízeno centrální sání a výfuk vzduchu pro jednotky číslo 1 a 2. Tato společná potrubí budou ukončena protidešťovou mřížkou a osazena regulační klapkou na výfukovém potrubí. Pro přístup na střechu, kde se nalézá bloková chladící jednotka, musí být zřízen výlez na střechu. Navržená KLM zařízení jsou rozdělena do následujících funkčních celků které jsou blíže popsány zde:

C.1.3.2. Zařízení č. 1 – Centrální jednotka teplovzdušné vytápění a klimatizace čistého prostoru Teplovzdušné vytápění a klimatizace je navržena centrálním vzduchovým systémem AeroMaster XP 04 zajišťující nucenou výměnu vzduchu a potřebné tepelněvlhkostní vlastnosti a čistotu přiváděného vzduchu. Přívodní vzduch v jednotce projde 2° filtrací (první filtr třídy F5 a druhý stupeň, umístěný za ventilátorem, třídy F9). Odvodní vzduch projde 1° filtrací filtrem třídy F5. V jednotce je zabudovaný deskový rekuperátor s by-passem, za ním je na přívodní větvi umístěn dvouřadový vodní ohřívač (výkon 14,8 kW) napojený na topnou vodu (průtok teplonosného média 0,28 m3/h) s regulací směšovacím uzlem, dvouřadový vodní chladič (výkon 3,5 kW) napojený na chladící vodu z blokové chladící jednotky (průtok teplonosného média 0,34 m3/h) pomocí směšovacího uzle a parní elektrodový zvlhčovač napojený na parní kotel (parní výkon 25 kg/h). Před výtlačným přívodním ventilátorem o




výkonu 0,77 kW (tlakový zisk 739 Pa) je ještě osazený eliminátor kapek. Na odvodní větvi je za rekuperátorem osazený eliminátor kapek a odvodní ventilátor o výkonu 0,53 kW (tlakový zisk 348 Pa). VZT jednotka je v provedení z pozinkovaného plechu. Všechna místa, kde by mohlo dojít ke kondenzaci, mají odvod kondenzátu napojený do kanalizace. Průtok přiváděného vzduchu je 2130 m3/h a odváděného je 2070 m3/h. Jednotka zajišťuje přívod vzduchu o teplotě 27,7°C pro pokrytí tepelných ztrát v zimním období a 22,4°C pro chlazení tepelných zisků v letním období. V zimním období je vzduch vlhčen na přívodní relativní vlhkost 35%. Distribuce vzduchu je volena čtyřhranným ocelovým potrubím třídy těsnosti III. Napojení na distribuční prvky je pomocí ohebného kruhového Al potrubí a tep izolací. Potrubí je připevněné ke stropní konstrukci ocelovým, upevňovacím Z –profilem s tlumící TPE gumou. Přívodní větev potrubí je izolována proti vniku vnitřní kondenzace. Na přívodní větvi jsou osazeny dvě regulační klapky se servopohonem. V podhledu budou umístěny přívodní čisté nástavce a odvodní vířivé vyústky. Přívod vzduchu bude na straně blíže k obvodnímu zdivu. Odvod bude blíže k vnitřním nosní zdem. ). V místnostech je podhled rastru 600 mm, prostor mezi podhledem a stropem je 550mm, resp. 600mm (viz. výkresová část projektu). Všechny přívodní i odvodní prvky včetně jejích křížení jsou limitovány tímto rozměrem. Bližší popis použitých distribučních prvků a potrubí viz C.4. Specifikace zařízení. Systém je navržen jako přetlakový vzhledem k ostatním prostorům. Ovládání a regulaci zajistí profese MaR (blíže samostatná kapitola).

C.1.3.3.

Zařízení č. 2 – Centrální jednotka pro nucené větrání

Tato zařízení AeroMaster XP 04 slouží k nucenému větrání ostatních prostor veterinární kliniky. Je navržené pro přívod čerstvého vzduchu ohřátého přes deskový rekuperátor a v zimně dohřátého vodním ohřívačem na teplotu 20°C, v letním období bude přívodní vzduch chlazen na 21°C. Přiváděný vzduch o této teplotě pokryje tepelné zisky v místnosti č.102 a částečně chladí ostatní místnosti. Přívodní vzduch v jednotce projde 1° filtrací filtrem třídy F5. Odvodní vzduch projde 1° filtrací filtrem třídy G4. V jednotce je zabudovaný deskový rekuperátor s by-passem (účinnost 39-46%), za ním je na přívodní větví umístěn jednořadý vodní ohřívač (výkon 14,5 kW) napojený na topnou vodu a dvouřadový vodní chladič (výkon 5,3 kW) napojený na chladicí vodu z blokové chladicí jednotky. Před výtlačným přívodním ventilátorem o výkonu 0,73 kW je ještě osazený eliminátor kapek. Na odvodní větvi je za rekuperátorem osazený eliminátor kapek a odvodní ventilátor o výkonu




0,49 kW. VZT jednotka je navržená v provedení z pozinkovaného plechu. Všechna místa kde by mohlo dojít ke kondenzaci, mají odvod kondenzátu napojený do kanalizace. Průtok přiváděného vzduchu je 2140 m3/h a odváděného je 2140 m3/h. Distribuce vzduchu je volena čtyřhranným ocelovým potrubím třídy I. Napojení na distribuční prvky je pomocí ohebného kruhového Al potrubí. Potrubí je připevněné ke stropní konstrukci ocelovým, upevňovacím Z –profilem s tlumící TPE gumou. Na přívodní i odvodní větvi jsou osazeny regulační klapky s ručním ovládáním. V podhledu budou umístěny přívodní vířivé vyústky a talířové ventily pro přívod vzduchu. Talířové ventily jsou navržené také jako odvodní elementy. Z hygienických místností vede pouze odvodní potrubí (vytvoření podtlaku a nasávání vzduchu z okolního prostoru netěsnostmi). V místnostech je podhled rastru 600 mm, prostor mezi podhledem a stropem je 550mm, resp. 600mm (viz. výkresová část projektu). Všechny přívodní i odvodní prvky včetně jejích křížení jsou limitovány tímto rozměrem. Bližší popis použitých distribučních prvků a potrubí viz. C.4. Specifikace zařízení.

C.1.3.4. Zařízení č. 3 – Klimatizační jednotka podtlakové výměny vzduchu Prostor hospitalizace musí umožnit funkčnost systému po dobu 24 hodin denně. Přívod vzduchu a odvod z místnosti bude řešený podtlakově. Jednotka bude přivádět většinu vzduchu na chodbu a odvádět z místností hospitalizace. Přívod a odvod bude zajištěn talířovými ventily osazenými v podhledu rastru 600 mm. Tato jednotka není předmětem této PD.

C.1.4.

NÁROKY NA ENERGIE

K zajištění chodu větracích a klimatizačních zařízení je třeba zabezpečit následující zdroje energií: Viz. příloha C.2.1. Přehled výkonů po zařízeních

C.1.5.

MĚŘENÍ A REGULACE

Navržené systémy VZT budou řízeny a regulovány samostatným systémem měření a regulace – profese MaR : • ovládání chodu ventilátorů, silové napájení ovládaných zařízení




• regulace teploty vzduchu řízením výkonu teplovodního ohřívače v zimním období – vlečná regulace (směšování) • regulace teploty vzduchu řízením výkonu vodního chladiče v letním období (rozdělování) • regulace vlhkosti vzduchu řízením výkonu parního zvlhčovače v zimním období na zařízení číslo 1. • umístění teplotních a vlhkostních čidel podle požadavku (viz. C.3. Funkční schéma zapojení) • protimrazová ochrana deskového výměníku nastavováním obtokové klapky • ovládání uzavíracích klapek na jednotce včetně dodání servopohonů • protimrazová ochrana teplovodního výměníku – měření na straně vzduchu i vody. Při poklesnutí teploty: 1) vypnutí ventilátoru, 2) uzavření klapek, 3) otevření třícestného ventilu, 4) spuštění čerpadla • signalizace bezporuchového chodu ventilátorů pomocí diferenčního snímače tlaku • plynulá regulace výkonu ventilátorů frekvenčními měniči na přívodu i odvodu vzhledem k zanášení filtrů a možnosti nastavení vzduchového výkonu zařízení podle potřeby provozu a časového rozvrhu • snímání a signalizace zanesení filtrů • poruchová signalizace • snímání signalizace chodu, poruchy a zapnutí a vypnutí zdroje chladu

C.1.6.

NÁROKY NA SOUVISEJÍCÍ PROFESE

C.1.6.1.

Stavební úpravy

• zřízení strojovny včetně odvodnění podlahy vpustí, úpravy stěn omývatelnou omítkou a zřízení větracích otvorů • otvory pro prostupy vzduchotechnického potrubí včetně následného začištění a úklidu sutě




• obložení a dotěsnění prostupů VZT potrubí izolačními protiotřesovými hmotami v rámci zapravení • dotěsnění a oplechování prostupů VZT • zřízení revizních otvorů pro přístup k regulačním klapkám v podhledech • úprava zakončení sacího a výfukového potrubí

C.1.6.2.

Silnoproud

• připojení a spínání VZT jednotek viz příloha C.2.1. Přehled výkonů po zařízeních a viz. C.3. Funkční schéma

C.1.6.3.

Vytápění

• připojení ohřívačů centrální VZT jednotky na topnou vodu (včetně příslušných regulačních armatur) • připojení chladičů VZT jednotek na rozvod chladící vody z blokové chladicí jednotky umístěné na střeše budovy

C.1.6.4.

Zdravotní technika

• odvod kondenzátu ze soupravy na odvod kondenzátu do kanalizace • umístění podlahových vpustí do strojovny VZT

C.1.7.

PROTIHLUKOVÁ A PROTIOTŘESOVÁ OPATŘENÍ

Do rozvodných tras potrubí budou vloženy absorpční tlumiče hluku do hranatého potrubí s vloženými kulisy, které tlumí hluk šířící se potrubím. Součástí dodávky je i potrubí, ve kterém jsou kulisy uloženy. Tlumiče budou osazeny v potrubí pro přívod vzduchu, odvod vzduchu a také na společném sacím a výfukovém potrubí, kde by přirozený útlum hluku nevyhověl nařízení vlády č. 148/2006 Sb. Pro vnitřní pracovní prostředí platí, že akustický tlak nesmí přesáhnout 40 dB a pro venkovní prostředí platí, že do vzdálenosti 4 metrů od okraje budovy nesmí akustický tlak přesáhnout 50 dB (noční provoz). Tyto hodnoty navržené potrubí splňuje (viz. část B.8 Útlum hluku). Veškeré točivé stroje (jednotky, ventilátory) budou pružně uloženy za účelem minimalizování otřesů a vibrací. Rám pod VZT jednotkami bude upevněn na podlahu přes tlumič chvění dle systémového řešení dodavatele (např. izolátor chvění s pryžovou pružinou).




Veškeré vzduchovody budou napojeny na ventilátory přes tlumicí vložky, které jsou dodávány společně s VZT jednotkami. Všechny prostupy VZT potrubí budou odizolovány od stavebních konstrukcích.

C.1.8.

IZOLACE A NÁTĚRY

Jsou navrženy tvrzené izolace hlukové, tepelné a protipožární. Tepelnou izolací deskami Orstech 45, tl. 60 mm bude opatřeno společné sací a výfukové potrubí z důvodu zamezení vzniku venkovní kondenzace na potrubí. Přívodní a odvodní potrubí bude ve strojovně izolováno deskami Orstech 45, tl. 40 mm z důvodu izolace hlukové. Přívodní potrubí do čistého prostoru (zařízení číslo 1) bude izolováno deskami Orstech 45. tl. 40 mm pro zamezení rizika vnitřní kondenzace. Protipožární izolace není potřeba navrhovat, protože řešené části se nalézají v jednom požárním úseku. VZT jednotky jsou izolovány pomocí sendvičového vnějšího panelu tl. 50 mm nehořlavé minerální vlny, která je součástí dodávky VZT zařízení.

C.1.9.

PROTIPOŽÁRNÍ OPATŘENÍ

Řešená část objektu se nalézá v jednom požárním úseku. Protipožární opatření nejsou zapotřebí.

C.1.10.

Montáž, provoz, údržba a obsluha zařízení

Osazení VZT jednotek a zařízení musí provádět oprávněná firma. Navržená zařízení budou namontována v souladu s doporučením výrobce a dle technických listů výrobku. Při montáži musí být dodrženy veškeré bezpečnostní opatření dle platných předpisů. VZT jednotky budou upevněny na podlahu tlumiči chvění dle systémového řešení dodavatele (např. izolátor chvění s pryžovou pružinou). VZT potrubí se musí vést a připevnit tak, aby nepřenášela do akusticky chráněných místností hluk (například pomocí upevňovacích Zprofilů s gumovými tlumiči. Veškerá zařízení musí být po osazení a zapojení vyzkoušena a zregulována dle profesí MaR. VZT zařízení smí být obsluhováno pouze zaškolenou a odpovědnou osobou. Při provozu odpovídá za bezpečnost práce provozovatel. Obsluhování zařízení musí být dle provozních předpisů dodavatelů VZT zařízení. VZT jednotky typu AeroMaster XP mají rozsah pracovních teplot ve standardním provedení -40°C až 40°C. Koncové prvky budou připojeny k potrubí pomocí ohebných Al hadic. Všechny odbočky,




rozbočky a nástavce na čtyřhranných potrubních rozvodech budou vybaveny náběhovými plechy. VZT zařízení musí být pravidelně kontrolována a čištěna dle vyhlášky č.277/2007 Sb. o kontrole klimatizačních systémů a doporučení výrobce zařízení (jednou ročně). Okolí zařízení (strojovna VZT) musí být udržováno čisté a přístupné pro snadnou kontrolu, čištění a údržbu zařízení. Ve strojovně se nesmí skladovat žádné předměty, které nesouvisí s provozem VZT strojovny. Vizuální kontrola bude probíhat alespoň jednou týdně (zkontrolování připojení VZT jednotek na ostatní zařízení, kontrola zanesení filtrů, kontrola tlakoměrů, teploměrů a funkčnosti celého systému). Pravidelná kontrola klimatizačních systémů dle vyhlášky č.277/2007 Sb. zahrnuje posouzení účinnosti klimatizace a jejího výkonu v porovnání s požadavky na chlazení budov. Kontrolu musí provádět odborník a po každé kontrole bude předána revizní zpráva. Kontroly budou prováděné jednou ročně. Frekvence kontrol bude uvedena v provozním řádu zajištěným dodavatelem.

C.1.11.

ZÁVĚR

Navržená větrací a klimatizační zařízení splňují nároky na tvorbu vnitřního prostředí (včetně čistého prostoru) a také hygienické požadavky na výměnu vzduchu v prostorách veterinární kliniky. Centrální jednotka teplovzdušného vytápění a klimatizace čistého prostoru splňuje požadavky na hygienický provoz zákrokového sálu se zázemím. Jednotka pro nucené větrání číslo pluje požadované hodnoty pro přívod čerstvého vzduchu a zároveň částečně odvádí tepelnou zátěž v letním období. Obě jednotky jsou navrženy jako komfortní vzduchotechnika. O hospodárnost systému se starají především deskové rekuperátory s účinností v zimním období 53% (zařízení číslo 1), resp. 39% (zařízení číslo 2).


BAKALÁŘSKÁ PRÁCE C.2. PŘÍLOHY C.2.


Přílohy

3

ks m /h 1

Pa

ovládání

kondenzát

připojení

průtok teplonosné látky

perní výkon

výkon

příkon elektro

tlakový zisk

množství vzduchu

množství

Název

číslo zařízení

C.2.1. Přehled výkonů po zařízeních

3

kW kW kg/h m /h

Centrální jednotka teplovzdušného vytápění a klimatizace čistého prostoru Sestava klimatizační jednotky č.1, AeroMaster XP 04

zprava

2

2130, 2070

-

1

2130

729 1

1

2130/2070 -

-

-

-

1.01 vodní ohřívač

1

2130

-

-

15

-

vodní chladič

1

2130

-

-

3,5 -

parní zvlhčovač

1

2130

-

19

-

25

eliminátor kapek

2

2130, 2070

-

-

-

-

uzavírací klapka přívodní ventilátor deskový rekuperátor s bypassem

-

-

-

-

0,8 -

2

2140

-

-

-

přívodní ventilátor

1

2140

469

0,9 0,7 8

-

3NPE 400 V,50Hz souprava na odvod kondenzátu směšovací 0,28 uzel souprava na směšovací 0,34 odvod uzel kondenzátu souprava na 3NPE 400 odvod V,50Hz kondenzátu souprava na odvod kondenzátu 3NPE 400 V,50Hz -

odvodní 1 2070 348 0,7 0,5 ventilátor m=979 kg regulační klapka 1.09 se 1 1140 0,4 servopohonem regulační klapka 1.10 se 1 450 0,4 servopohonem 2 Centrální jednotka pro nucené větrání Sestava klimatizační jednotky č.2, AeroMaster XP 2.01 04 uzavírací klapka

-

viz MaR viz MaR viz MaR viz MaR viz MaR viz MaR viz MaR viz MaR

-

240 V, 50/60 Hz

-

viz MaR

-

240 V, 50/60 Hz

-

viz MaR

zleva

-

-

-

-

-

-

3NPE 400 V,50Hz

-


viz MaR viz MaR

2.01

Pa

kW kW

kg/ 3 m /h h

ovládání

kondenzát

připojení

perní výkon průtok teplonosné látky

výkon

tlakový zisk

množství vzduchu 3

ks m /h

příkon elektro


množství

Název

číslo zařízení

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE C.2. PŘÍLOHY

deskový rekuperátor s bypasem vodní ohřívač

1

2140/2140 -

-

-

-

-

-

souprava na odvod kondenzátu

viz MaR

vodní ohřívač

1

2140

-

-

14,5

-

0,23

směšova cí uzel

-

viz MaR

vodní chladič

1

2140

-

-

5,3

-

0,76

směšova cí uzel

eliminátor kapek

2

2140

-

-

-

-

-

-

1

2140

469 1

0,7

-

-

3NPE 400 V,50Hz

odvodní ventilátor m=889 kg


souprava na odvod kondenzátu souprava na odvod kondenzátu -

viz MaR viz MaR viz MaR

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE C.4. SPECIFIKACE ZAŘÍZENÍ C.3.


Funkční schéma zapojení


BAKALÁŘSKÁ PRÁCE C.4. SPECIFIKACE ZAŘÍZENÍ

1

1.01

1.03

1.04 1.05 1.06 1.07

množství

plocha

délka šířka výška 3 2 mm mm mm Pa m /h bm m ks Zařízení číslo 1 - Centrální jednotka pro teplovzdušné vytápění a klimatizaci čistého prostoru Sestava klimatizační jednotky č.1, AeroMaster XP 04, Vnitřní úprava pláště z pozinkovaného plechu. Pod sestavou je základový rám výšky 300mm a ze všech stran je připojený k potrubí pomocí tlumících vložek. Přívodní a odvodní potrubí je napojené přes uzavírací klapku. Jednotka je vybavena prvky MaR (dodávka MaR). Přívodní část obsahuje 1° filtrace t řídy 6600 750 1500 1 F5, deskový rekuperátor s bypassem, vodní ohřívač, vodní chladič, parní vlhčení, eliminátor kapek, 729 2130 ventilátor o výkonu 0,77kW s frekvenčním měničem a 2° filtrace třídy F9. Odvodní část obsahuje filtr třídy F5, eliminátor kapek za společným deskovým rekuperátorem a ventilátor o výkonu 0,53 kW s frekvenčním měničem.

1.02

délka

rozměry popis

průtok vzduchu

číslo pozice

Specifikace zařízení extrémní tlak ventilátoru

C.4.


Čistý nástavec IMOS, horizontální přívod, filtr H13 150mm, typ deska: VV/32(30) Vířivá vyústka s pevnými lamelami IMOS, čtyřhranná krabice, horizontální přívod, typ desky E, ozn. E 600H Tlumič hluku do hranatého potrubí IMOS-THP, s=60mm, d=100mm, L=1500mm

348

570

570

503

4

600

600

340

4

1000

400

400

1

800

800

2

500

800

800

2

150

400

350

1

Protidešťová žaluzie, označení: PZ 2 AL, průtoková plocha = 0,52m Tlumič hluku do hranatého potrubí IMOS-THP, s=100mm, d=100mm Uzavírací klapka ovládaná servopohonem 24V SR

2070

1.08

Tlumič hluku do hranatého potrubí IMOS-THP, s=100mm, d=100mm, L=1000mm

500

400

400

1

1.09

Regulační klapka ovládaná servopohonem 24V SR s plynulou regulací polohy

150

315

400

1


popis délka šířka výška

1.10

1.11

Regulační klapka ovládaná 150 450 servopohonem 24V SR s plynulou regulací polohy Čtyřhranné ocelové potrubí tř. těsnosti III do obvodu

400

1

1700 / 100% tvar. dílů

1,5

1600 / 50% tvar. dílů

19

1510 / 80% tvar. dílů

3,5

1430 / 40% tvar. dílů

2

1360 / 20% tvar. dílů

4,5

1300 / 40% tvar. dílů

4

1250 / 50% tvar. dílů Čtyřhranné ocelové potrubí tř. I do obvodu

2 1,5

1.13 1.14 1.15

1,5

1

2300 / 100% tvar. dílů 1.12

1

1900 / 100% tvar. dílů

3200 / 100% tvar. dílů

množství

rozměry

délka

číslo pozice


plocha


1

2000 / 90% tvar. dílů

2

2

1900 / 70% tvar. dílů

2

2

1500 / 50% tvar. dílů

1,5

1,5

1320 / 100% tvar. dílů Tepelná izolace deskami Orstech 45, tl.60mm Tepelná izolace deskami Orstech 45, tl.40mm Ohebná hadice Sonoflex M0 - 254 s izolací tl.25mm

0,5

0,5


18

18

36

36

7

7

délka 2

2.01

2.02 2.03 2.04 2.05 2.06 2.07 2.08 2.09 2.10 2.11

2.12

šířka

výška

Zařízení číslo 2 - Centrální jednotka pro nucené větrání Sestava klimatizační jednotky č.2, AeroMaster XP 04, Vnitřní úprava pláště z pozinkovaného plechu. Pod sestavou je základový rám výšky 300mm a ze všech stran je připojený k potrubí pomocí tlumících vložek. Přívodní potrubí a odvodní je napojené přes uzavírací klapku. Jednotka je vybavena prvky MaR (dodávka MaR). 5450 750 1500 Přívodní část obsahuje filtr třídy F5, deskový rekuperátor s bypassem, vodní ohřívač, vodní 469 2140 chladič, eliminátor kapek, ventilátor o výkonu 0,73kW s frekvenčním měničem. Odvodní část obsahuje filtr třídy G4, eliminátor kapek za společným deskovým rekuperátorem a ventilátor o výkonu 0,49 kW s frekvenčním měničem. Vířivá vyústka s pevnými lamelami IMOS, čtyřhranná krabice, 600 horizontální přívod, typ desky F, ozn. F 600H Talířový ventil LVS 200 ø200 Talířový ventil LVS 100 ø160 Talířový ventil LVS 160 ø160 Talířový ventil Z-LVS 100 ø100 Talířový ventil Z-LVS 125 ø125 Tlumič hluku do hranatého potrubí 500 IMOS-THP, s=70mm, d=100mm, L=500mm Regulační klapka s ručním 150 ovládáním Regulační klapka s ručním 150 ovládáním Regulační klapka s ručním 150 ovládáním Čtyřhranné ocelové potrubí tř. I do obvodu

342

600

množství

plocha

délka

rozměry popis

průtok vzduchu

číslo pozice

Autor práce: VOJTĚCH CHORÝ Vedoucí práce: Ing. OLGA RUBINOVÁ, Ph.D. extrémní tlak ventilátoru


1

2140

340

4 5 6 1 5 1

400

400

2

160

125

1

200

160

2

560

400

1

3160 / 80% tvar. dílů

1,5

2000 / 60% tvar. dílů

3,5

1920 / 100% tvar. dílů

3,5


2.12

2.13 2.14 2.15 2.16 2.17

1900 / 100% tvar. dílů

3

1800 / 70% tvar. dílů

8

1700 / 30% tvar. dílů

9,5

1600 / 70% tvar. dílů

12

1520 / 80% tvar. dílů

2

1260 / 70% tvar. dílů

2

1060 / 50% tvar. dílů

6

900 / 20% tvar. dílů

1,5


7,5


6

500 / 50% tvar. dílů Tepelná izolace deskami Orstech 45, tl.40mm Ohebná hadice Sonoflex MI - 254 Ohebná hadice Sonoflex MI - 203 Ohebná hadice Sonoflex MI - 127 Ohebná hadice Sonoflex MI - 102

9


10 5 6 1 7

množství

plocha

délka

průtok vzduchu

popis

extrémní tlak ventilátoru

číslo pozice

Autor práce: VOJTĚCH CHORÝ Vedoucí práce: Ing. OLGA RUBINOVÁ, Ph.D. rozměry


BAKALÁŘSKÁ PRÁCE ZÁVĚR


ZÁVĚR Výsledkem této bakalářské práce je projektová dokumentace pro provedení stavby vzduchotechnického řešení prvního nadzemního podlaží, kde se nachází veterinární klinika. Navržená větrací a klimatizační zařízení splňují nároky na tvorbu vnitřního prostředí (včetně čistého prostoru) a splňují také hygienické požadavky na výměnu vzduchu v prostorách veterinární kliniky. Vzduchotechnické řešení je navrženo dle platných norem, vyhlášek a zákonů. Systém zabezpečující vzduchotechnické působení v objektu je navržen jako komfortní. V teoretické části jsem se zaměřil na elementy starající se o distribuci a úpravu vzduchu pro čistotu prostředí, jejich zatřídění a provoz. Projektová část je vypracována na stupeň projektové dokumentace pro provedení stavby. Očíslování a označení projektové části je odlišné od značení dle vyhlášky č.499/2006 Sb., o dokumentaci staveb z důvodu návaznosti označení a číslování této bakalářské práce.


BAKALÁŘSKÁ PRÁCE SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ


Knižní zdroje [1] GEBAUER G., Rubinová O., Horká H., Vzduchotechnika. Brno, ERA 2005 [2] HIRŠ, J., GEBAUER, G., Vzduchotechnika v příkladech 1. Brno, CERM, 2006. [3] RUBINA, A.: Vzduchotechnické systémy pro čisté prostory operačních sálů. Odborná monografie, STP - územní centrum Brno, Praha 2008. [4] VRÁNA, J. a kol. Technické zařízení budov v praxi příručka pro stavaře. Praha, Grada publishing, a.s., 2007. Zákony, vyhlášky a normy [5] Zákon č. 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší) ve změní novely zákona č. 91/2004 Sb. [6] Nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací [7] Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci [8] Nařízení vlády č. 441/2004 Sb., kterým se stanoví podmínky ochraně veřejného zdraví zaměstnanců [9] Nařízení vlády č. 502/200 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací ve znění novel. [10] Vyhláška č. 6/2003 Sb., kterou se stanoví hygienické limity chemických, fyzikálních a biologických ukazatelů pro vnitřní prostředí pobytových místností některých staveb [11] Vyhláška č. 137/2004 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu [12] Vyhláška č. 221/2010 Sb. o požadavcích na věcné a technické vybavení zdravotnických zařízení [13] Vyhláška č. 239/2004 Sb., kterou se stanoví podrobný obsah a rozsah zadávací dokumentace stavby [14] Vyhlášky č.499/2006 Sb., o dokumentaci staveb [15] ČSN 06 0210 Výpočet tepelných ztrát budov při ústředním vytápění.




[16] ČSN 12 000 Vzduchotechnická zařízení. Názvosloví. [17] ČSN 12 7010 Navrhování větracích a klimatizačních zařízení (1988). [18] ČSN 12 5310 Čisté místnosti a čistá pracovní místa s kontrolovaným bezprašným prostředí. [19] ČSN 33 2000-5-51 Elektrická instalace budov. [20] ČSN 73 0531 Ochrana proti hluku v pozemních stavbách (2004). [21] ČSN 73 0548 Výpočet tepelné zátěže klimatizovaných prostorů (1986). [22] ČSN 73 0872 Ochrana staveb proti šíření požáru vzduchotechnickým zařízením (1979). [23] ČSN EN 12 464-1 Světlo a osvětlení – Osvětlení pracovních prostorů. [24] ČSN EN 12831 Tepelné soustavy v budovách – Výpočet tepelného výkonu. [25] ČSN EN 15240 (120014) Větrání budov – Energetická náročnost budov – Směrnice pro inspekci klimatizačních systémů. [26] ČSN EN 7730:2007 Mírné tepelné prostředí a popis podmínek tepelné pohody. [27] ČSN EN ISO 14644:2000: Čisté prostory a příslušné řízené prostředí [28] DIN 1946-4: Raumlufttechnische Anlagen in Krakenhausen Firemní materiály a internetové zdroje • www.tzb-info.cz • www.remak.cz • www.azklima.cz • www.vkv-pardubice.cz • www.trox.cz • www.ksklimaservice.cz • www.block.cz

• http://www.elfa-aaf.cz • www.wikipedia.org Strana 110 (celkem 115)



• http://www.technicka-svitidla.cz • http://hygiene-for-cleaners.eu • www.isover.cz


BAKALÁŘSKÁ PRÁCE SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK


SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK A SYMBOLŮ Značka α γ ∆ δ ε ξ η λ ρ τ φ ψ a A b c ČP D d f F g h i I k kce l L m n O p P PD q Q r R s S t T

Význam, veličina Součinitel přestupu tepla, součinitel zvukové pohltivosti, sluneční azimut Azimutový úhel normály stěny Konečný rozdíl dvou hodnot Sluneční deklinace Poměrné zvětšení přestupu tepla přenosem vlhkosti Součinitel vražených odporů Účinnost Součinitel tepelné vodivosti Hustota, objemová hmotnost Čas Relativní vlhkost Časové zpoždění Délkový rozměr Plocha Délkový rozměr, šířka Měrná tepelná kapacita, součinitel sálání Čistý prostor Útlum akustického výkonu Průměr Kmitočet Obtokový součinitel Tíhové zrychlení, produkce vlhkosti Vzdálenost, výška, měrná entalpie, výška slunce nad obzorem Součinitel průvzdušnosti Intenzita zvuku, intenzita sluneční radiace Koncentrace Konstrukce Délka Hladina akustického tlaku, hladina akustického výkonu Měrný hmotnostní tok Otáčky, intenzita výměny vzduchu Objem Tlak, měrná ztráta tlaku Akustický tlak, akustický výkon Projektová dokumentace Hustota tepelného toku Tepelný tok Poloměr Tepelný odpor Stínící součinitel Plocha, průřez Teplota Poměrná tepelná propustnost sluneční radiace, termodynamická teplota


BAKALÁŘSKÁ PRÁCE SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK Značka U w v V VZT x X Y z Z


Význam, veličina Součinitel prostupu tepla Průtočná rychlost Měrný objem Objemový průtok Vzduchotechnika Měrná vlhkost Číslo výměny vzduchu Dávka vzduchu Součinitel znečištění atmosféry Tlaková ztráta


BAKALÁŘSKÁ PRÁCE SEZNAM PŘÍLOH


C.001. – Půdorys 1.NP, M 1:50, formát 6 A4 C.002. – Strojovna VZT, půdorys, řezy A-A´, B-B´, C-C´, D-D´, E-E´, M 1:50, formát A2 C.003. – Řezy F-F´, G-G´, H-H´, CH-CH´, I-I´, M 1:50, formát A3


BAKALÁŘSKÁ PRÁCE PŘÍLOHY - VÝKRESY


PŘÍLOHY - VÝKRESY


BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STAVEBNÍ ÚSTAV TECHNICKÝCH ZAŘÍZENÍ BUDOV FACULTY OF CIVIL ENGINEERING INSTITUTE OF BUILDING SERVICES

Recommend Documents