Brněnská obalovna, s.r.o. - obalovna Chrlice

Brněnská obalovna, s.r.o. - obalovna Chrlice Rozšíření palivové základny obalovny živičných směsí v Brně Chrlicích s kapacitou 240 tun živičné směsi za hodinu OZNÁMENÍ ZÁMĚRU

Zpracováno dle přílohy č. 3 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí

Zpracoval: Mgr. Jakub Bucek a kol.

Brno, září 2013

Rozšíření palivové základny obalovny živičných směsí v Brně - Chrlicích s kapacitou 240 tun živičné směsi za hodinu OZNÁMENÍ ZÁMĚRU

Seznam zpracovatelů oznámení Oznámení zpracoval:

Mgr. Jakub Bucek

Datum zpracování oznámení:

30. 9. 2013

Seznam osob, které se podílely na zpracování oznámení: Jméno a příjmení

Bydliště

Telefon

Mgr. Jakub Bucek

Čebín

723 495 422

Dokument je zpracován textovým editorem Microsoft Word 2003, registrovaným u společnosti Microsoft. Grafické přílohy jsou zpracovány grafickým editorem CorelDRAW 11, registrovaným u společnosti Corel Corporation.

STRANA 1 z 61 (s titulním listem)


Obsah Titulní list Seznam zpracovatelů oznámení ....................................................................................................... Obsah ........................................................................................................................................... Přehled zkratek .............................................................................................................................. Úvod .............................................................................................................................................

1 2 4 5

ČÁST A (ÚDAJE O OZNAMOVATELI) .......................................................................................... 6 A.1. A.2. A.3. A.4.

Obchodní firma ........................................................................................................................ IČ .......................................................................................................................................... Sídlo ....................................................................................................................................... Oprávněný zástupce oznamovatele ...........................................................................................

6 6 6 6

ČÁST B (ÚDAJE O ZÁMĚRU) ....................................................................................................... 7 B.I. ZÁKLADNÍ ÚDAJE ..................................................................................................................... 7 B.I.1. B.I.2. B.I.3. B.I.4. B.I.5. B.I.6. B.I.7. B.I.8. B.I.9.

Název a zařazení záměru ............................................................................................... 7 Kapacita (rozsah) záměru .............................................................................................. 7 Umístění záměru ........................................................................................................... 8 Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry ................................................... 8 Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění ................................................................... 8 Popis technického a technologického řešení záměru ....................................................... 10 Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení .................................. 21 Výčet dotčených územně samosprávných celků ............................................................. 21 Výčet navazujících rozhodnutí a správních úřadů.............................................................. 21

B.II. ÚDAJE O VSTUPECH ............................................................................................................. 22 B.II.1. B.II.2. B.II.3. B.II.4.

Půda ......................................................................................................................... 22 Voda ......................................................................................................................... 22 Ostatní surovinové a energetické zdroje ............................................................................ Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu .................................................................... 23

B.III. ÚDAJE O VÝSTUPECH .......................................................................................................... 25 B.III.1. B.III.2. B.III.3. B.III.4. B.III.5.

Ovzduší ................................................................................................................... Odpadní voda ........................................................................................................... Odpady .................................................................................................................... Ostatní .................................................................................................................... Rizika vzniku havárií ..................................................................................................

25 26 27 28 28

ČÁST C (ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ) ............................ 29 C.I. VÝČET NEJZÁVAŽNĚJŠÍCH ENVIRONMENTÁLNÍCH CHARAKTERISTIK DOTČENÉHO ÚZEMÍ ........... 29 C.II. STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA STAVU SLOŽEK ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ ..... 30 C.II.1. C.II.2. C.II.3. C.II.4. C.II.5. C.II.6. C.II.7.

Obyvatelstvo a veřejné zdraví ..................................................................................... Ovzduší a klima ......................................................................................................... Hluk a další fyzikální a biologické charakteristiky ........................................................... Povrchová a podzemní voda ....................................................................................... Půda ......................................................................................................................... Horninové prostředí a přírodní zdroje ........................................................................... Fauna, flóra a ekosystémy ..........................................................................................

30 30 48 48 48 48 49



C.II.8. Krajina ...................................................................................................................... C.II.9. Hmotný majetek a kulturní památky ............................................................................ C.II.10. Dopravní a jiná infrastruktura .................................................................................... C.II.11. Jiné charakteristiky životního prostředí .......................................................................

50 50 50 50

ČÁST D (ÚDAJE O VLIVECH ZÁMĚRU NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ) ..... 51 D.I. CHARAKTERISTIKA MOŽNÝCH VLIVŮ A ODHAD JEJICH VELIKOSTI, SLOŽITOSTI A VÝZNAMNOSTI .............................................................................................. 51 D.I.1. Vlivy na obyvatelstvo a veřejné zdraví .......................................................................... D.I.2. Vlivy na ovzduší a klima .............................................................................................. D.I.3. Vlivy na hlukovou situaci ev. další fyzikální a biologické charakteristiky ............................ D.I.4. Vlivy na povrchovou a podzemní vodu .......................................................................... D.I.5. Vlivy na půdu ............................................................................................................. D.I.6. Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje ................................................................ D.I.7. Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy ............................................................................... D.I.8. Vlivy na krajinu ........................................................................................................... D.I.9. Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky ................................................................. D.I.10. Vlivy na dopravní a jinou infrastrukturu ....................................................................... D.I.11. Jiné ekologické vlivy ..................................................................................................

51 53 53 54 54 54 55 55 55 55 55

D.II. ROZSAH VLIVŮ VZHLEDEM K ZASAŽENÉMU ÚZEMÍ A POPULACI .............................................. 55 D.III. ÚDAJE O MOŽNÝCH VÝZNAMNÝCH NEPŘÍZNIVÝCH VLIVECH PŘESAHUJÍCÍCH STÁTNÍ HRANICE 56 D.IV. OPATŘENÍ K PREVENCI, VYLOUČENÍ, SNÍŽENÍ POPŘÍPADĚ KOMPENZACI NEPŘÍZNIVÝCH VLIVŮ 56 D.V. CHARAKTERISTIKA NEDOSTATKŮ VE ZNALOSTECH A NEURČITOSTÍ, KTERÉ SE VYSKYTLY PŘI SPECIFIKACI VLIVŮ ......................................................................... 56 ČÁST E (POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU) ................................................................. 57 ČÁST F (DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE) .................................................................................................. 58 F.I.

MAPOVÁ A JINÁ DOKUMENTACE ........................................................................................... 58

F.II. DALŠÍ PODSTATNÉ INFORMACE OZNAMOVATELE .................................................................. 58 ČÁST G (VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU) ............. 59 ČÁST H (PŘÍLOHY) .................................................................................................................. 60 Příloha 1 Grafické přílohy: Příloha 1.1 Celková situace areálu Příloha 1.2 Dispozice Příloha 2 Rozptylová studie Příloha 3 Doklady: - vyjádření příslušného stavebního úřadu z hlediska územního plánu - stanovisko orgánu ochrany přírody podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb.



Přehled zkratek BPEJ

bonitovaná půdně-ekologická jednotka

ČGS

Česká geologická služba

ČOV

čistírna odpadních vod

EIA

posouzení vlivů na životní prostředí (Environmental Impact Assessment)

EVL

evropsky významná lokalita

HPP

hrubá podlahová plocha

CHOPAV

chráněná oblast přirozené akumulace vod

k.ú.

katastrální území

MŽP

Ministerstvo životního prostředí

n.m.

nad mořem

NEL

nepolární extrahovatelné látky

N

nebezpečný odpad

NP

nadzemní podlaží

NRBK

nadregionální biokoridor

NV

Nařízení vlády

LBC

lokální biocentrum

LBK

lokální biokoridor

O

ostatní odpad

OZKO

oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší

PP

přírodní památka

PR

přírodní rezervace

PUPFL

pozemky určené k plnění funkcí lesa

s.r.o.

společnost s ručením omezeným

TKO

tuhý komunální odpad

ÚSES

územní systém ekologické stability

ZPF

zemědělský půdní fond



Úvod Oznámení záměru (dále jen oznámení) Rozšíření palivové základny obalovny živičných směsí v Brně -Chrlicích s kapacitou 240 tun živičné směsi za hodinu je vypracováno ve smyslu § 6 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění zákona č. 93/2004 Sb., zákona č. 163/2006 Sb. a zákona č. 186/2006 Sb. Slouží jako základní podklad pro provedení zjišťovacího řízení podle § 7 zákona. Oznámení je zpracováno v rozsahu přílohy č. 3 zákona. Oznamovatelem záměru je firma Brněnská obalovna s.r.o., IČ: 64506924 Zpracování oznámení proběhlo v září 2013. Pro zpracování byly použity podklady poskytnuté oznamovatelem, dílčí doplňující informace vyžádané zpracovatelem oznámení při vlastním zpracování a údaje získané během vlastních průzkumů lokality.



ČÁST A

(ÚDAJE O OZNAMOVATELI)

A.1. Obchodní firma 1. Obchodní firma :

Brněnská obalovna s.r.o. Bankovní spojení: UniCredit Bank, a.s. Číslo účtu: 5224174002/2700

A.2. IČ:

64506924; Zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Brně odd. C, vložka 22624

A.3. Sídlo:

Tovární č.p. 756/3; 620 00 Brno; tel.: +420 545 219 690; fax: +420 545 219 690

A.4. Oprávněný zástupce oznamovatele

Společnost zastoupená jednateli: Ing.Mirko Zeman, Ing.Zdeněk Sendler, Jan Folk



ČÁST B

(ÚDAJE O ZÁMĚRU)

B.I. ZÁKLADNÍ ÚDAJE

B.I.1. Název a zařazení záměru Rozšíření palivové základny obalovny živičných směsí v Brně -Chrlicích s kapacitou 240 tun živičné směsi za hodinu Zařazení dle přílohy č. 1 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění zákona č. 93/2004 Sb., zákona č. 163/2006 Sb. a zákona č. 186/2006 Sb., je následující: kategorie: bod: název: sloupec:

II 6.5. Obalovny živičných směsí. B

Dle § 4 uvedeného zákona patří pod odstavec (1) písmeno b) a podléhá posuzování podle zákona, pokud se tak stanoví ve zjišťovacím řízení. Příslušným úřadem je Krajský úřad Kraje Jihomoravského kraje.

B.I.2. Kapacita (rozsah) záměru Společnost Brněnská obalovna s.r.o. se zabývá silničním stavitelství – výstavbou, rekonstrukcemi, opravami a dalšími prácemi na pozemních komunikacích a mostech. Předmětem oznamovaného záměru je rozšíření palivové základny obalovny živičných směsí v Brně Chrlicích s projektovanou kapacitou 240 tun živičné směsi za hodinu, a to o multiprach (práškové hnědé uhlí) a topný olej extra lehký (dále jen TOEL), vše ve vlastnictví investora. Kombinace při spalování jsou (je použit hořák pro současné spalování více paliv): Uhlí – plyn (plyn jako podpůrné palivo) – kombinace I Plyn – 100% – kombinace II TOEL – 100% – kombinace III Kombinace Plyn – TOEL nebude provozována. Kombinace Uhlí – TOEL nebude provozována. Pozn.: Podrobnější popis záměru je uveden v následujících kapitolách tohoto oznámení.



B.I.3. Umístění záměru Záměr je umístěn následovně: Kraj :

Jihomoravský

Okres :

Brno - město

Obec :

Brno

Katastrální území:

Chrlice (číslo k.ú.: 654132)

Prostor a okolí záměru v katastrálním území Chrlice jsou pro účely zpracování tohoto oznámení nazýváno tzv. dotčeným územím. Z hlediska územního plánování je dotčené území určeno k průmyslové zástavbě.

Obr.: Umístění záměru (je v obrázku zakroužkováno):

B.I.4. Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry Záměr je navržen ve stávajícím areálu, důvodem realizace je optimalizovat provoz z hlediska finančních nákladů a nezávislosti na dodavatelích zemního plynu. Dotčené území, kde bude záměr realizován, leží v relativně izolované poloze. Nejbližší obytná zástavba je vzdálena od předmětného objektu více jak 1 kilometr. Kumulace záměru s jinými záměry není známa a nepředpokládá se.

B.I.5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění Realizace záměru vyplývá z podnikatelského záměru investora, který má k dispozici právě tuto lokalitu a z požadavků budoucího uživatele areálu. Realizace záměru je vázáno na dopravní napojení, respektuje případná omezení daná platným územním plánem a není navrženo ve více variantách. Doprava paliva multiprachu a TOEL nákladními auty bude provozovatelem zajištěna jen z Exitu 3 dálnice D2 – viz obrázek:





B.I.6. Popis technického a technologického řešení záměru V obalovně živičných směsí se z minerálních materiálů stanovené zrnitosti a množství a z asfaltového pojiva vyrábí obalovaná asfaltová směs. Jako minerální materiál se používá přírodní kamenivo (písek, štěrk), drcené kamenivo a vápencová kamenná moučka – filer. Minerální materiály (kamenivo a písek) jsou skladovány odděleně podle druhu a podle velikosti zrna a dopravovány do dávkovacích zásobníků. Z nich jsou dopravními pásy materiály dopravovány do protiproudé sušárny. Odtud materiál postupuje na třídění, je meziskladován a dávkován do míchacího zařízení. Do míchacího zařízení je dále dávkován filer a asfalt, případně další aditiva k produkci zvláštních druhů asfaltů (viskózová vlákna, vosky, barvy apod.) V případě potřeby je také dávkován recyklát. Odtahové plyny ze sušícího bubnu a odsávaný vzduch z míchacího zařízení a dopravních cest jsou vedeny potrubím do odprašovacího zařízení, kde se vyčistí a poté vypouští komínem do ovzduší. Z odprašovacího zařízení se odloučený prach přivádí dopravními šneky a elevátorem fileru do sila vlastního fileru. Součástí obalovny je i silo dováženého fileru (vápenec). Asfalt je uskladněn v nádržích. Ty jsou nepřímo vytápěny olejem (teplonosné médium), který je ohříván v topném agregátu. Předpokladem je, že toto bude nahrazeno přímým elektrickým vytápěním. Součástí technologie bude využití recyklátů.

Všechny komponenty – minerální materiály, filer, asfalt, případně recykláž jsou odvažovány a v jednotlivých dávkách přiváděny do míchačky. Hotová směs se uskladňuje v expedičních zásobnících hotové směsi. Do transportních vozidel se vypouští přes výpusti. Korby aut jsou postřikovány separačním prostředkem, aby nedocházelo k ulpívání směsi na korbě. Rozvoz živičné směsi je prováděn zaplachtovanými nákladními auty. Výroba asfaltových směsí je podrobně stanovena v ČSN 73 6121 Stavba vozovek – hutněné asfaltové vrstvy a ve směrnicích a předpisech pro stavby komunikací.

Popis technologické části:



Technologická sestava 1. Předdávkovací zařízení 2. Sušící a ohřívací zařízení 3. Odprašovací zařízení 4. Sítový třídič a míchací věž 5. Vápencové hospodářství 6. Zásobník hotové směsi 7. Asfaltové hospodářství 8. Řídící kabina (velín) Popis jednotlivých zařízení Předdávkovací zařízení

Dávkovací zásobník Dávkovač tvoří ocelová konstrukce, s mimořádně strmými bočními stěnami. Výstup má pravoúhlý tvar, aby byla zaručena možnost dobrého pohybu přepravního pásu, upevněného pod výstupem přírubami. Přepravní pás je poháněn převodovým motorem. Je vybaven zařízením na kontrolu pohybu materiálu a zařízením na omezení výšky vrstvy materiálu. Dávkovače písku jsou navíc vybaveny vibrátorem. Regulační zařízení k uvedeným dávkovacím pásům a potenciometr pro změny celkového množství jsou společně s nadřazeným ovládáním regulace výkonu pro všechny dávkovače umístěny ve společném skříňovém rozvaděči.

Sběrný pás Je nainstalovaný pod dávkovači. Tvoří jej konstrukce z ocelových profilů, pryžový pás, soupravy nosných kladek, hnací a směrovací kladka, stěrač pásu pro jeho čištění, vč. nouzového spínače s tažným trhacím lankem a předávací stanice k následujícímu svislému pásu.

Svislý pás Je tvořen konstrukcí z ocelových profilů s pryžovým pásem, soupravami nosných kladek, hnací a směrovací kladkou, stěračem pásu pro jeho čištění, vč. nouzového spínače s tažným trhacím lankem a předávací stanice k následujícímu podávacímu pásu. Sušící a ohřívací zařízení

Podávací pás – reverzní Sušící buben Sušící buben je speciálně navržen pro sušení a ohřívání písku a kameniva pro asfaltování silnic. Konstrukce respektuje mimořádnou měrou požadavky na ochranu životního prostředí i hospodárné využívání energií. Minerály se do sušícího bubnu dopravují výše popsaným podávacím pásem.

Jednotlivé části bubnu: Sušící buben Sušící buben je zhotoven ze speciální oceli se stěnami silnými 12 mm, aby se dosáhlo vysoké odolnosti vůči žáru a minimálního opotřebení. Buben je po celé délce opatřen speciálními vestavbami, které zaručují přepravu minerálů uvnitř jeho prostoru. Různou konstrukcí vestaveb jsou docíleny následující funkce:



V zóně výměníku tepla musí být minerální materiál přepravován podél ostění a rovnoměrně rozsypáván po celém průřezu bubnu. Tím dochází k optimální výměně tepla, spojené s hospodárným vytížením hořáku a nízkou teplotou kouřových plynů. V prostoru s plamenem vyvolávají vestavby intenzívní pohyb materiálu u pláště bubnu a chrání tak plášť bubnu proti účinkům plamenů, aniž by přitom plamen hořáku byl ovlivněn vznikajícím prachem. Buben je vybaven vzduchovou izolací pozinkovaného pláště z ocelového plechu. Tím vzniká další tepelný polštář. Izolace Čelní strany bubnu jsou izolovány tak, aby se dovnitř dostalo co nejmenší množství venkovního vzduchu a naopak, aby nemohlo docházet k úniku prachu. Rám sušícího bubnu Sušící bubny jsou osazeny na rámu tvořeném solidní svařovanou konstrukcí. Rám je zhotoven z nosníků se širokými přírubami a je vybaven 4 opěrnými podstavci. Pohon bubnu Sušící bubny jsou poháněny přes nastavitelné hnací kladky prostřednictvím hnacích třecích kol 4 jednotlivými převodovými motory. Dvě opěrné kladky zabraňují pohybu bubnu v podélné ose.

Plynový hořák pro sušící buben Hořák je kompaktní jednotka tvořená ocelovou konstrukcí, vybavená uvnitř uloženým vysoce výkonným ventilátorem. Ten vyrábí veškerý vzduch potřebný pro spalování a zajišťuje intenzivní míšení vzduchu se zemním plynem. Regulace výkonu mezi průtokem paliva a množstvím vzduchu se provádí spojitě pomocí synchronního motoru.

Elektronická regulace výkonu Teplota materiálu vycházejícího ze sušícího bubnu se sleduje tepelnými čidly a hodnoty se předávají regulátoru. Regulátor porovná nastavenou požadovanou teplotu směsi se skutečnou teplotou na výstupu z bubnu a podle výsledku reguluje průměrný výkon hořáku. Speciální vybavení regulátoru s možností nastavení doby činnosti a pauzy umožňuje dostatečně přesnou konstantní regulaci výkonu.

Tlumič hluku Ventilátor na přívodu spalovacího vzduchu je vybaven tlumičem hluku s vnitřními a vnějšími kulisami, který zajistí optimální prostředí.

Teplotní čidlo Je umístěno na výstupu ze sušícího bubnu pro automatickou regulaci hořáku. Odprašovací zařízení Kouřové plyny ze sušících bubnů vč. odsávání míchací věže jsou eliminovány v odprašovacím zařízení Hrubé odloučení:

pomocí předřazeného odlučovače

Regulace teploty :

bezpečnostní klapka čerstvého vzduchu a krokové spínání klapky čerstvého vzduchu



Ochrana proti přehřátí kapes filtru:

bezpečnostní termostat

Odprašovací zařízení zahrnuje: -

Plošný filtr

-

Kryt vstupu surových plynů (společně s krytem předřazeného odlučovače

-

Opěrná konstrukce

-

Vynášecí orgán

-

Přepravní šnek pro dopravu hrubého a jemného fileru

-

Plošina a výstupní zařízení

-

Předřazený odlučovač, dimenzovaný jako hrubý odlučovač

-

Kryt pro vstup surových plynů

-

Vynášecí orgán pro odloučený hrubý prach, provedený jako dvojitá kyvná klapka ovládaná podle hmotnosti

-

Regulační a ovládací zařízení, komplet se skříňovým rozvaděčem a ovládáním ventilátoru

-

Hlavní vypínač, ovládání teploty, bezpečnostní termostat, kabeláž, ukazatel podtlaku, bezpečnostní klapka čerstvého vzduchu, motorem ovládaná škrtící klapka

-

Potrubí od filtru k ventilátoru, od ventilátoru ke komínu, od připojovací příruby na hlavě bubnu k předřazenému odlučovači

-

Komín pro kouřové plyny výška 38 m

-

Základní a krycí nátěr vnějších ploch v provedení odolném vůči žáru

-

Měřící plošinu komínu, tvořenou plošinovým lešením, mřížovým roštěm, žebříkem a zábradlím

-

Regulace a měření podtlaku na filtru (hodnoty jsou vyvedeny na velínu)

Síta a míchací věž Věž je vybavena integrovaným nosným lešením. Schody, podesty a zábradlí jsou provedeny podle předpisů a jsou umístěny uvnitř věže. Pro rychlou montáž je věž rozdělena do sešroubovaných sekcí. Věž je uvnitř sekcí obložena trapézovým plechem s povrchovou úpravou. Jednotlivé části

Korečkový výtah na horký materiál Pro přepravu kameniva od sušícího bubnu k sítu. Stabilní konstrukce z ocelového plechu, podstavec s vodící kladkou a napínacím zařízením, vstupní trychtýř s opotřebitelnou vyzdívkou, hlava s výstupním žlabem, hnací kladky a pohon pomocí převodového motoru s řetězem a řetězovým kolem, vč. podesty pro údržbu provedené z ocelových profilů a vybavené zábradlím. Korečky z oceli odolné vůči opotřebení. Upevnění na řetězu s dvojitými kapsami řetězovým svorníkem. Navíc může být v hlavě korečkového zařízení umístěno zařízení pro zdvihání montážních dílů.

Síta Pro prosévání drti, 5 x ( s „obtokovým“ žlabem) Síto je tvořeno: vlastní síto spodní trychtýř



kryt se vstupním trychtýřem kryt elektrické ovládání Síto – jednotka tuhá v kmitu, plně sešroubovatelná – vyrobená zejména z plechů a profilů, je provedeno jako pětipatrové, tj. je vybaveno pěti prosévacími plochami nad sebou. Tkanina síta je vybavena napínacími drážkami a je napnuta pomocí upínacích lišt v podélném oblouku přes příčné traverzy. Dodatečné napínání je možné. Pohon sítové jednotky zajišťují trojfázové motory. Síto je uloženo na pružinách, izolujících proti chvění. Ochranné obložení proti prachu je zhotoveno z plechu tl. 4 mm, je vyztuženo profilovou ocelí a vybaveno nosnými konzolami pro uložení elektromotorů, vstupním žlabem a otvory pro vstup a kontrolu. „Obtok“ síta je vybaven vyměnitelnými opotřebitelnými deskami. Jednotka síta je vybavena zábradlím a zařízení pro výstup.

Ukládání horkého materiálu Zásobník na kamenivo je tvořen celkem 6 kapsami. Dále vybaven celkem 6 průběžnými ukazateli stavu naplnění a 1 teplotním čidlem. Plášť zásobníku je vyroben z ocelového plechu s nezbytným vyztužením profilovou ocelí a příčkami pro jednotlivé frakce kameniva. Na skloněných plochách jsou umístěny svislé ploché ocelové profily na ochranu před opotřebením. Všechny kapsy a kapsa na obchvatu síta jsou vybaveny přepadovým zařízením. Uzavírací klapky na jednotlivých výstupech ze zásobníku jsou umístěny na jedné straně a pohybují se pomocí 1 pneumatického válce (euro). Pneumatické válce jsou jednotlivě ovládány pneumatickými ventily, přičemž vzduch je dodáván z centrální jednotky. Páky jsou opatřeny opotřebitelnými pouzdry. Ovládání pneumatických válců, koncového spínače, teplotního čidla, sond stavu naplnění a měřících prvků je v každém patře propojeno kabely a svedeno do skříňového rozvaděče v daném patře.

Vážení pomocí měřících prvků Pro vážení minerálů, fileru a asfaltu se uvažují 3 oddělené váhy: a) Plně automatické vážení složek kameniva Pomocí měřící krabičky se 3 tažnými měřícími krabičkami. Nádoba pro vážení má dvě elektropneumaticky ovládané vyprazdňovaní klapky, každou s jedním pneumatickým válcem Euro a velká dvířka pro kontrolu. b) Vážení fileru pro 2 složky Je vybaveno uzavírací klapkou izolující vůči prachu. Ovládání se provádí pneumatickým válcem Euro. Konstrukci tvoří zásobník pro vážení filéru, vyrobený z ocelového plechu, s potřebnými připojovacími přírubami pro nakládání ze zásobníků vlastního nebo dovezeného filéru a výstupem na přepravní šnek, vč. lešení pro zavěšení měřící krabičky. Na výstupu je zařízení opatřeno uzavírací klapkou izolující vůči prachu,ovládanou pneumatickým válcem. Šnek pro dopravu odváženého filéru do míchačky, vč. trubky šneku, hřídele, ložisek a pohonu převodovým motorem. c) Vážení asfaltu Zásobník pro vážení asfaltu, s elektrovyhříváním, pro uložení požadovaného množství. Pro zařízení je vhodné jednotryskové čerpadlo asfaltu, s elektrovyhříváním s přetlakovým ventilem. Váha slouží pro vážení 2 druhů asfaltu.



Míchačka Míchačka s nuceným pohybem a dvojitým hřídelem, ve které se provádí důkladné mísení. Pro dosažení dlouhé doby životnosti je míchačka vyložena speciální ocelí, odolnou vůči opotřebení. Dva hřídele jsou osazeny vyměnitelnými míchacími rameny. Míchací lopatky upevněné na ramenech lze přestavovat. K uložení hřídelí slouží vnější valivá ložiska, která jsou ucpávkami chráněna proti pronikání prachu a zpracovávané směsi. Pohon míchačky zajišťuje přírubový převodový motor a elastická spojka, umístěna mezi výstupním hřídelí převodovky a hřídelí míchačky. Na druhé straně pláště míchačky je plně uzavřená skříň s ozubeným kolem v olejové lázni, kde dvě ozubená kola vzájemným záběrem zajišťují synchronní chod os míchačky. Elektropneumaticky ovládané seřizovatelné otočné šoupátko zajišťuje dobré utěsnění a rychlé vyprazdňování míchačky. Pod míchačkou je napojena výpustná klapka.

Přepadové zařízení Z výše popsaného horkého zásobníku vedou sběrné trubky do bunkru, umístěného na vnější straně míchací věže.

Odsávání z míchací věže Je provedeno ocelovými rourami, vedoucími do kanálu kouřových plynu zařízení pro odprašování, vč. potřebných spojovacích částí apod. Zásobník na hotovou směs Zásobník na hotovou směs s automatickým nakládáním vozíků. S minimálním úhlem sypného kužele 27o, stacionární konstrukce. Napojení na vertikální obalovnu. Zásobník s ukazatelem stavu naplnění, elektropneumaticky ovládanými plnícími posuvnými plnícími otvory, elektropneumaticky ovládanými výpustnými klapkami s el. vytápěním termálním oleje s regulací teploty termostatem. Boční stěny, strop a výstupní trychtýř jsou izolované, vyložené trapézovým plechem s povrchovou úpravou. Výtahový vozík s vyprazdňováním šoupátkem ve dně. Lanový naviják s brzdovým převodovým motorem, ochranné zařízení, pojistka proti překroucení lana, systém 2 lan. Předřazený zásobník pro jemnou směs. Nakládání na nákladní auta na místě, vč. podesty. Zásobník na filer

Doprava fileru Pro přepravu vlastního fileru do vertikálního zásobníku. Stabilní konstrukce z ocelového plechu, podstavec s vodící kladkou a napínacím zařízením, vstupní trychtýř, hlava s výstupním žlabe, hnací kladky a pohon převodovým motorem, vč. podesty pro údržbu, zhotovené z profilové oceli a vybavené zábradlím.

Zásobník fileru Dva zásobníky fileru.



Zásobníky jsou vybaveny zábradlím na okraji střechy, vstupním prostorem, zařízením pro kypření vzduchem a sondou pro zjištění stavu naplnění. Dále pak zafukovacím potrubím a filtrem pro osazení na bunkr pro zásobník dováženého filéru. Na střechu zásobníku se lze kdykoli dostat žebříkem s bezpečnostním vybavením. Pod zásobníky jsou umístěna plochá šoupátka. Filer se přepravuje k váze šnekovým zařízením. Na výstupu šneku je pneumatická uzavírací klapka a pod váhou fileru pak další dopravní šnek přepravuje filer do míchačky. Asfaltové hospodářství Zásobník na pojivo slouží pro skladování a zahřívání asfaltu a obdobných hmot pomocí nepřímého vytápění teplonosnou nemrznoucí směsí. Vytápění je prováděno nepřímým ohřevem pomocí kotle o výkonu 600 kW.

Skladovací zásobník Pro určení stavu naplnění je instalován hydrostatický ukazatel obsahu s omezovačem min/max. Omezovač minima vypíná při dosažení minimální hladiny elektrické vytápění zásobníku. Omezovač maxima zapíná při dosažení maximální hladiny optickou výstražnou signalizací na zásobníku. Doplňkový kontakt může spustit houkačku jako další výstražný signál. Rozehřívání Rozehřívání se používá pouze při opětovném uvádění do provozu, jestliže asfalt ztuhl. Vyhřívání zásobníku a vytápění ve dně se zapínají při zahřívání ze studeného do tekutého stavu automaticky teprve po předem nastavené době rozehřívání, aby se vyloučilo přehřátí asfaltu. Předpokladem je, že toto bude nahrazeno přímým elektrickým vytápěním.

Skříňový rozvaděč V rozsahu dodávky je zahrnut skříňový rozvaděč pro umístění všech spínacích prvků, potřebných pro provoz zásobníku asfaltu, např. počitadlo energie, bezpečnostní omezovač, elektronický regulátor, jističe ovládání, výkonové jističe a signalizace stavu naplnění. Skříňový rozvaděč má solidní skříň z ocelového plechu s ochranným krytem proti vlivům povětrnosti.

Čerpadlo asfaltu Čerpadlo pojiva je vybaveno topným pláštěm pro vyhřívání teplonosným médiem a je vhodné pro čerpání asfaltu. Čerpadlo je kompletně namontováno na základové desce a tvoří je čerpadlo, spojka, motor a ochrana spojky. Čerpadlo je samonasávací, bez izolace.

Ovládací centrála se spínáním a výkonovou částí

Řídící kabina (velín) Uzavíratelná řídící kabina se širokými okny a žaluziemi. Izolovaná po všech stranách, vnější obložení z pozinkovaného ocelového plechu, vnitřní stěny PVC, umělohmotná podlahová krytina, klimatizace, schody s podestou.



Předpokládané kapacity provozu a výroby Projektovaná kapacita obalovny činí 225 000 t živičných směsí za rok. Obalovna bude mít maximální výkon 240 t/hod., maximální výkon instalovaného hořáku pro sušení kameniva bude upraven pod 19 MW. Provoz obalovny:

sezónní – březen - prosinec

Provozní doba:

203 dnů

Pracovní doba obalovny: 10 hod/den (v hlavní letní sezóně) Dopravní napojení v období provozu zůstane nezměněno. Pro realizaci záměru bude ze surovinových zdrojů potřeba (při reálném předpokladu standardního výkonu obalovny 225 000 tun živičné směsi za rok): •

asfalt – 5,2 % z celkového objemu – 11 700 t/rok

•

mletý vápenec – 4,5 % z objemu – 10 125 t/rok

•

kamenivo všech frakcí – cca 90 % objemu – 202 500 t/rok

•

max. množství práškového hnědého uhlí (multiprachu) 2 250 t/ rok (odpovídá alternativní spotřebě zemního plynu cca 1 600 tis. m3/rok nebo alternativě 1600 tun/ rok topného oleje extra lehkého – TOEL)

•

přísady 0,3% – 675 t/rok

V období provozu je plánováno s následující skladbou vozidel: •

pro dopravu asfaltu – závěsové cisterny o nosnosti cca 25 t (přeprava v automobilových cisternách podle předpisu pro dopravu nebezpečných věcí ADR)

•

pro dopravu mletého vápence – cisterny o nosnosti 30 t

•

pro dopravu kameniva a živičných směsí – nákladní vozidla nosnosti 15-25 t, průměr 20 t

•

pro dopravu multiprachu (práškového hnědého uhlí) speciálními autocisternami o nosnosti 25 – 27 tun (přeprava v automobilových cisternách podle předpisu pro dopravu nebezpečných věcí ADR); v případě dovozu topného oleje extra lehkého speciálními autocisternami o nosnosti 15 tun a více (přeprava v automobilových cisternách podle předpisu pro dopravu nebezpečných věcí ADR)

•

pro dopravu přísad – většinou ve vacích big-bag na nákladních autech po 10 tunách

Co se týče obrátky nákladních vozidel, tj. které přijedou na obalovnu v průběhu provozní sezóny obalovny, tj. od 1.3.do 15.12. následovně: •

468 návěsů s asfaltem (cisterny) do obalovny a zpět prázdné;

•

338 cisteren s mletým vápencem do obalovny a zpět prázdné;

•

10 125 nákladních aut s drtí (a pískem) do obalovny a zpět s případným souběžným odvozem vratného prachu z obalovny (cca 800 tun);

•

11 250 nákladních aut odveze horkou živičnou směs na stavbu tam prázdně a zpět plné;

•

87 speciálních pro přepravu multiprachu (práškového hnědého uhlí) do obalovny a zpět prázdné; v případě alternativy dovozu topného oleje extra lehkého je počet vozidel za rok nižší;

•

67 vozidel pro dopravu přísad



Maximálně počet provozních hodin obalovny za rok je 1 700. Počet vozidel: 468 + 338 + 10 125 + 11 250 + 87 + 67 = 22 335 vozidel TNV za 1 700 hodin tam a zpět = 13,14 vozidel za hodinu tam a 13,14 vozidel za hodinu zpět, maximum je ale 24 vozidel TNV za hodinu na příjezdu a výjezdu z obalovny (pro dopravu 240 tun surovin a 3 tun paliva multiprachu za hodinu při průměrné nosnosti nákladního auta něco přes 20 tun). Dále je nutno počítat se stávajícím menším provozem osobních automobilů zaměstnanců, zákazníků a provozní údržby, předpokládáme do 20 ti OA (osobních automobilů) za den tj. průměrně 2 OA za hodinu, maximálně 10 OA za hodinu. Hotová směs se uskladňuje v expedičních zásobnících hotové směsi. Do transportních vozidel se vypouští přes výpusti. Korby aut jsou postřikovány separačním postřikem, aby nedocházelo k ulpívání směsi na korbě. Rozvoz živičné směsi je prováděn zaplachtovanými nákladními auty. Výroba asfaltových směsí je podrobně stanovena v ČSN 73 6121 stavba vozovek – hutněné asfaltové vrstvy a ve směrnicích a předpisech pro stavby komunikací. Další nároky na dopravní či jinou infrastrukturu z uvedeného záměru neplynou. Údaje o hlavním zdroji emisí (sušáku kameniva): Maximálně počet provozních hodin obalovny za rok je 1 700. Maximální výkon 240 tun balené směsi/hod. (reálný maximální příkon hořáku sušáku pro sušení kameniva a písku je cca 15 MW při standardním provozu) Tento zdroj odtahuje emise prachu ze sušícího bubnu a emise ze spalování zemního plynu, míchačku, elevátor, zásobník hotové směsi. Výška komínu 38 m Průměr koruny komína 1,05 (průřez 0,866 m2) Spotřeba paliva: množství práškového hnědého uhlí (multiprachu) 2 250 t/ rok (odpovídá alternativní spotřebě cca 1 600 tis. m3/rok v případě spalování zemního plynu nebo 1 600 tun topného oleje extra lehkého/rok); Kombinace při spalování jsou (je použit hořák pro spalování více paliv) Uhlí – plyn (plyn jako podpůrné palivo) – kombinace I Plyn – 100% – kombinace II TOEL – 100% – kombinace III Kombinace Plyn – TOEL nebude provozována. Kombinace Uhlí – TOEL nebude provozována. Maximální množství odpadního plynu po přepočtu na normální stavové podmínky a 17% obsahu kyslíku ve spalinách a suchý plyn (pro všechny druhy paliva je hodnota přibližně stejná) : cca 50 000 m3 za hodinu (13,8889 m3 za sekundu); Teplota odpadní vzdušiny 100 oC – výstup z filtrační jednotky Na výstupu z komínu 70-75 oC



Nejhorší případ pro znečišťování ovzduší při provozu sušáku (pro sušení kameniva a písku) vznikne při spalování kombinace 2,4 tun multiprachu za hodinu se zemním plynem jako podpůrného paliva činící 200 m3 zemního plynu za hodinu. Při spalování max. množství 2,4 tun multiprachu za hodinu se zemním plynem jako podpůrného paliva činící 200 m3 zemního plynu za hodinu (odpovídá reálnému maximálnímu příkonu hořáku cca 15 MW při standardním provozu sušáku) vychází emise (po přepočtu na normální stavové podmínky a 17% obsahu kyslíku ve spalinách a suchý plyn): TZL: emisní limit (po přepočtu na normální stavové podmínky a 17% obsahu kyslíku ve spalinách a suchý plyn) (0,28 g/s) – 20 mg/m3 SO2: při obsahu síry 1% v původním vzorku vychází emise 48 kg za hodinu (13,33 g/s) – 960 mg/m3; CO: při emisním faktoru 1 kg CO/tunu spáleného uhlí a 0,32 kg CO na 1 tisíc m3 spáleného zemního plynu vychází emise 2,4 kg za hodinu (0,68 g/s) – 49 mg/m3; skutečnost (2,08-2,78 g/s) 150 - 200 mg/m3 NOx: při emisním faktoru 3 kg NOx /tunu spáleného uhlí a 1,3 kg NOx na 1 tisíc m3 spáleného zemního plynu vychází emise 7,2 kg za hodinu (2,1 g/s) – 151 mg/m3; Technické parametry používaného multiprachu: Výhřevnost (Qir) 22-23 MJ/kg Popel původní (Ar) do 20 % hm. Voda veškerá (Wtr) 6 % hm. Síra původní (Sr) 1 % hm. Zrnitost do 0,5 mm Podíl frakce nad 0,09 mm 25 % hm.

Při spalování max. množství TOEL (100%): TZL: emisní limit (po přepočtu na normální stavové podmínky a 17% obsahu kyslíku ve spalinách a suchý plyn) (0,28 g/s) – 20 mg/m3 SO2: při spálení 1,3 tun TOEL za hodinu a maximálním obsahu síry 0,001% hmotnostním v původním vzorku vychází emise (0,00745 g/s) – 0,54 mg/m3; CO: při spálení 1,3 tun TOEL za hodinu a při emisním faktoru 0,53 kgCO/tunu spáleného TOEL vychází emise (0,19 g/s) – 13,7 mg/m3; skutečnost (0,83 g/s) 60 mg/m3 NOx: při spálení 1,3 tun TOEL za hodinu a při emisním faktoru 10 kg NOx /tunu spáleného TOEL vychází emise (3,61 g/s) – 260 mg/m3; Technické parametry používaného TOEL:

Zkouší se podle

Hustota při 15 °C v kg/m3, max.

836

ČSN EN ISO 12185 (65 6012)

Bod vzplanutí PM ve °C, min.

56

ČSN EN 22719 (65 6064)

Obsah síry v % (hmotnostních), max.

0,001 ČSN EN ISO 8754 (65 6035)

*Obsah popela v % (m/m), max. inf.

0,01

* Výhřevnost v MJ/kg, inf.

43

ČSN EN ISO 6245 (65 6063) ČSN 65 6169



Při spalování max. množství zemního plynu (100%): Parametry zemního plynu jsou standardní, neboť jsou dány odběrem zemního plynu z veřejné distribuční sítě. TZL: emisní limit (po přepočtu na normální stavové podmínky a 17% obsahu kyslíku ve spalinách a suchý plyn) (0,28 g/s) – 20 mg/m3 SO2: zanedbatelné hodnoty CO: při spálení 1,73 tis. m3 zemního plynu za hodinu a při emisním faktoru 0,32 kgCO/ tis. m3 spáleného zemního plynu vychází emise (0,154 g/s) – 11 mg/m3; NOx: při spálení 1,73 tis. m3 zemního plynu za hodinu a při emisním faktoru 1,3 kg NOx/tis. m3 spáleného zemního plynu vychází emise (0,626 g/s) – 45 mg/m3; Srovnání hodnot emisí v gramech za sekundu ze spalování jednotlivých paliv: palivo

TZL (g/s)

SO2 (g/s)

CO (g/s) NOX (g/s)

multiprach (nejhorší případ z hlediska ochrany ovzduší)

0,28

13,33

2,43

2,1

TOEL (standardní případ)

0,28

0,0075

0,8300

3,6102

Zemní plyn (standardní případ)

0,28

0

0,154

0,626



Potřeba pracovních sil Počet pracovníků

6 prac. (5 D + 1 THP)

Údaje o ukončení činnosti záměru Po ukončení provozu záměru bude objekt uvolněn pro případné další využití. Při řádném dodržování provozního řádu by nemělo docházet k rizikovým únikům nebezpečných látek do půdy a následně horninového prostředí - není tedy očekávána kontaminace území. Veškeré dále nevyužitelné technologické vybavení bude demontováno, zbylé odpady budou odvezeny na skládku, popř. jinak řádně zlikvidovány.

B.I.7. Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení Předpokládaný termín zahájení:

v průběhu roku 2015 - 2016

Předpokládaný termín dokončení:

v průběhu roku 2016 - 2017

B.I.8. Výčet dotčených územně samosprávných celků Dotčeny jsou následující územně samosprávné celky: Obec :

Úřad městské části Brno - Chrlice Chrlické náměstí 1/4 643 00 Brno Telefon: 545 427 210 Fax: 545 238 069 E-mail: [email protected] Internetová stránka: http://www.chrlice.brno.cz

B.I.9. Výčet navazujících rozhodnutí a správních úřadů Kraj :

Jihomoravský Žerotínovo nám. 3/5 601 82 Brno tel. 541651111

Katastrální území :

Chrlice



B.II. ÚDAJE O VSTUPECH

B.II.1. Půda Jelikož se jedná o stávající zařízení, realizací záměru nedojde k záboru půdy a tudíž nebude žádáno o trvalé vynětí ze ZPF.

Ochranná pásma inženýrských sítí Tato ochranná pásma nebudou narušena, jelikož se jedná o výměnu zařízení.

B.II.2. Voda Pitná voda:

spotřeba:

oproti stávajícímu stavu se nemění

zdroj:

stávající zdroj

v průběhu výstavby:

spotřeba vody nespecifikována (běžná)

Technologická voda: Požární voda:

není vyžadována spotřeba:

-

zdroj:

stávající zdroj

B.II.3. Ostatní surovinové a energetické zdroje Spotřeba el. energie:

současný příkon

372 kW

Zdrojem el. energie a plynu je veřejná distribuční síť, respektive stávající přípojky v areálu. Teplo z rozvodu CZT:

záměr nemá nároky na odběr tepla

Základní suroviny: •

asfalt – 5,2 % z celkového objemu – 11 700 t/rok

•

mletý vápenec – 4,5 % z objemu – 10 125 t/rok

•

kamenivo všech frakcí – cca 90 % objemu – 202 500 t/rok

•

max. množství práškového hnědého uhlí (multiprachu) 2 250 t/ rok (odpovídá alternativní spotřebě zemního plynu cca 1 600 tis. m3/rok nebo alternativě 1600 tun/ rok topného oleje extra lehkého – TOEL)

•

přísady 0,3% – 675 t/rok

Ostatní suroviny:

pomocné suroviny ani výrobky dovážené a odvážené z areálu nejsou podrobněji specifikovány, v převážné většině případů však nepůjde o nebezpečné látky (ADR).



V obalovně živičných směsí se z minerálních materiálů stanovené zrnitosti a množství a z asfaltového pojiva vyrábí obalovaná asfaltová směs. Jako minerální materiál se používá přírodní kamenivo (písek, štěrk), drcené kamenivo a vápencová kamenná moučka – filer. Minerální materiály (kamenivo a písek) jsou skladovány odděleně podle druhu a podle velikosti zrna a dopravovány do dávkovacích zásobníků. Do míchacího zařízení je dále dávkován filer a asfalt, případně další aditiva k produkci zvláštních druhů asfaltů (viskózová vlákna, vosky, barvy apod.) V případě potřeby je také dávkován recykláž. Kamenivo bude skladováno v areálu obalovny na meziskládce. Jednotlivé frakce budou od sebe odděleny pomocí dělících stěn. Množství kameniva je dáno množstvím požadovaných obalovaných směsí. Místa, odkud bude kamenivo odebíráno, zůstanou nezměněna. Elektrická energie, zemní plyn

Zásobování elektrickou energií bude řešeno ze stávající trafostanice. Zásobování zemního plynu bude řešeno již vybudované plynovodní přípojky. Z trafostanice bude veden kabel nn do rozvodny nn, která je již součástí technologické linky. V objektu je provedeno uzemnění a jímací soustava hromosvodů. Veškeré rozvody musí být řešeny v souladu s příslušnými normami. Podrobné technické údaje obalovny jsou uvedeny v projektové dokumentaci.

B.II.4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu Navrhovaný záměr je situován do prostoru stávajícího areálu. Z hlediska požadavků na dopravu přinese mírný nárůst vozidel dopravujících palivo multiprach a TOEL. Doprava je tvořena převážně těžkými nákladními automobily. Dopravní trasy vozidel a materiálu potřebného při realizaci a po realizaci záměru budou využívat stávající komunikace jako při normálním provozu obalovny. Doprava paliva multiprachu a TOEL nákladními auty bude provozovatelem zajištěna jen z Exitu 3 dálnice D2 mimo obytnou zástavbu (viz obrázek v kapitole B.I.5). Pro umístění technologické linky obalovny, skladovaní a manipulaci s materiálem pro výrobu živičných směsí byla již vybudována zpevněná plocha s živičným povrchem, která splňuje požadavek na její nepropustnost k zamezení ev. úniku škodlivých látek do podloží. Zpevněná plocha pod technologickou linkou je sespádována do vpustě umístěné ve zpevněné ploše pod technologií obalovny a ta napojena na úkapovou jímku. Zásobník na TOEL bude dvouplášťový. Zásobník na multiprach bude hermeticky uzavřený s ochrannou atmosférou (dusíkem). Obslužné komunikace pro dovoz materiálu, příjezd a odjezd vozidel jsou živičné, konstrukce vozovek splňují požadavky na vyšší nápravový tlak. Konstrukce komunikací a zpevněné plochy splňují požadavky na její nepropustnost k zamezení možnosti úniku ropných látek do podzemních vod. Předpokládaný maximální počet automobilů nově přijíždějících do areálu multiprach (v případě spalování multiprachu nebo TOEL, vozidla nebudou dopravovat obě paliva za den současně): osobní 0 příjezdů za den lehké nákladní 0 příjezdů za den těžké nákladní max. jednorázový počet 1 příjezdu a odjezdu za den; za rok je to ale jen 87 speciálních vozidel pro přepravu multiprachu (práškového hnědého uhlí) do obalovny a zpět



prázdné; v případě alternativy dovozu topného oleje extra lehkého je počet vozidel za rok nižší; Doprava paliva multiprachu a TOEL nákladními auty bude provozovatelem zajištěna jen z Exitu 3 dálnice D2 mimo obytnou zástavbu (viz obrázek v kapitole B.I.5). Pro nakládku a parkování budou využity stávající plochy.

Ochranná pásma vod Plánovaná stavba se nenachází v pásmu hygienické ochrany vod.

Jiná ochranná pásma Lokalita se nenachází v Chráněné krajinné oblasti, nebude rovněž součástí území v programu NATURA 2000. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ani významných ptačích oblastí.



B.III. ÚDAJE O VÝSTUPECH

B.III.1. Ovzduší Bodové zdroje Jak technologický zdroj bude působit obalovna asfaltových směsí (vyjmenovaná zdroj dle zákona 201/2012 Sb., příloha 2 kód 5.14). Zdrojem emisí bude jednak manipulace s kamenivem a filerem, jejich sušení a ohřev spalinami ze spalování paliva plynu, dále manipulace s asfaltem a asfaltovou směsí.

ohřev kameniva (spaliny ze spalování ZP)- Předpokladem je, že toto bude nahrazeno přímým elektrickým vytápěním.

ohřev linky

prach g/h

SO2 g/h

NOx g/h

CO g/h

CxHy g/h

37.6

18.0

2444.0

601.6

120.3

emise PAU (PAH) z ohřevu živičné směsi Z ohřáté živičné směsi se za teplot vyšších jak 180 °C uvolňují polyaromatické uhlovodíky PAU. Pro účely alespoň přibližného vyhodnocení vlivu této škodliviny využíváme do nedávna platný obecný emisní limit pro tyto látky (dle vyhlášky č. 205/2009 Sb. platně do 31.8.2012), který činil 0,2 mg/m3. Přičemž uvažujeme emisní tok z prostoru manipulace s ohřátou živičnou směsí na úrovni 600 m3 za hodinu. Potom celková emise je dána vztahem: 0,0002 [g/m3] * 600 [m3/hod] * 1000 [hod/rok] = 120 g PAU za rok.

odprašování Odpadní vzdušina (zplodiny hoření v sušícím bubnu spolu s vodní párou a jemným prachem z drceného kameniva) ze sušícího bubnu je vedena na odprašovací zařízení osazené tkaninovými filtry o filtrační kapacitě 50.000 Nm3/h. Při uvažování emisního limitu dle vyhlášky č. 415/2012 Sb. příloha č. 8, bod 4.6. ve výši 20 mg.m-3 bude hodinová emise TZL činit maximálně jeden kilogram. Filtr bude čištěn v režimu on-line, odfiltrované tuhé látky se shromažďují v zásobníku. Systém filtrace na instalovaných textilních filtrech umožňuje dosažení účinnosti 99,9% . Výsledné provozní emise budou na úrovni do 10 mg/m3 TZL, to znamená v jednotkách mg/m3 TZL. Během provozu předpokládáme plnění technických podmínek provozu dle vyhlášky 415/20112 Sb., příloha 2 kód 5.14. Tepelnou energii pro sušení kameniva zajišťuje hořák o výkonu max. 19 MW, který bude emitovat toto následující množství škodlivin, a to při splalování multiprachu: Palivo Multiprach (nejhorší případ z hlediska ochrany ovzduší)

TZL (g/s) 0,28

SO2 (g/s) 13,33

CO (g/s) NOX (g/s) 2,43

2,1



Plošné zdroje Emisní parametry těchto plošných zdrojů emisí byly hodnoceny dle studie US EPA 12/2000. Liniové a plošné zdroje (mimo spalovací procesy): Zde uvažujeme emisi škodlivin při výrobě asfaltových směsí cca 200 hod/rok.

expedice (nakládání) hotové směsi (nakládání směsi na nákladní vozy) TZL (PM10)

0,23 g/t

36,8 g/hod

CO

0,61 g/t

97,6 g/hod

18,9 kg/rok 48,9 kg/rok

Benzen

0,98 mg/t

0,16 g/h

0,08 kg/rok

PAH

9,13 mg/t

1,46 g/h

0,73 kg/rok

0,27 g/t

43,2 g/hod

21,8 kg/rok

zásobníky hotové směsi – (expediční silo) TZL (PM10) CO

0,54 g/t

86,4 g/hod

43,6 kg/rok

Benzen

1,75 mg/t

0,28 g/hod

0,14 kg/rok

PAH

12,81 mg/t

2,05 g/hod

1,03 kg/rok

zásobník asfaltu (skladové hospodářství živic) CO

13,63 mg/t

2,18 g/hod

1,09 kg/rok

Benzen

0,05 mg/t

0,01 g/hod

0,004 kg/rok

PAH

0,54 mg/t

0,09 g/hod

0,043 kg/rok

2,05 g/t

227,6 g/hod

163,9 kg/rok

0,024 g/t

2,7 g/hod

1,9 kg/rok

navážení a vykládání štěrku do skladovacích boxů TZL (PM10)

doprava štěrku z boxů do násypek TZL (PM10)

Vykládka multiprachu či stáčení TOEL do zásobníku venkovní ovzduší ovlivní zanedbatelně. Doprava zajišťující zásobování palivem multiprach nebo TOEL bude dle poskytnutých údajů zajišťována tak, vozidla nebudou dopravovat obě paliva za den současně (tj. 2 průjezdy v denní době). Emise jsou však spočítány jako součet emisí z pojezdu po komunikacích areálu a startů automobilů jako by bylo mimořádně za jeden den dovozeno palivo multiprach a TOEL (tj. 4 průjezdy v denní době). Pojezd po venkovním parkovišti uvažujeme max. 200 metrů. Nárůst emisí bude tento (tento příspěvek z dopravy paliva není výrazný, a je: NOx (g/den) 30.34

PM10 (g/den)

Benzen (g/den)

BaP (g/den)

2.83

0.32

0.07

Výstavba V průběhu realizace lze krátkodobě (především v počáteční fázi výstavby) očekávat emise tuhých znečišťujících látek a emisí ze spalovacích motorů mechanismů pohybujících v areálu. Objem emisí bude úměrný rozsahu aktuálního staveniště, z hlediska doby trvání a potenciálních vlivů na obytnou zástavbu se nejedná o významný vliv.

B.III.2. Odpadní voda Splaškové vody:

produkce:

Technologické vody: produkce: Srážkové vody:

nepředpokládá se nárůst oproti současnosti není požadováno

vzhledem k tomu, že je záměr (technologické zařízení) umisťován do stávajícího areálu a nedojde tedy k navýšení zpevněných ploch v areálu neočekáváme žádnou změnu proti stávajícímu stavu.



Výstavba:

nespecifikováno (množství zanedbatelné)

B.III.3. Odpady Předpokládaný přehled odpadů vznikajících při výstavbě, viz následující tabulka: Kód odpadu kategorie název 17 01 17 01 01

Beton, cihly, tašky a keramika O

17 02

Beton Dřevo sklo a plasty

17 02 01

O

17 02 03

O

17 03

Dřevo Plasty Asfaltové směsi dehet a výrobky z dehtu

17 03 01*

N

17 03 02

O

17 04

Asfaltové směsi obsahující dehet Asfaltové směsi neuvedené pod číslem 17 03 01 Kovy (včetně jejich slitin)

17 04 05 17 05

O

17 05 04

O

17 06

Železo a ocel Zemina (včetně vytěžené zeminy z kontam. míst), kamení a vytěžená hlušina Zemina a kamení neuvedené pod číslem 17 05 03 Izolační materiály a stavební materiály s obsahem azbestu

17 06 04

O

Izolační materiály neuvedené pod čísly 17 06 01 a 17 06 03

17 06 05*

N

Stavební materiály obsahující azbest (eternit)

Množství jednotlivých odpadů v této fázi projektové přípravy není podrobněji specifikováno, především bude vznikat při úpravách uvnitř stávajícího objektu, množství tedy zřejmě bude nevelké. S veškerým vznikajícím odpadem bude nakládáno ve smyslu zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech. Za odpady budou odpovídat stavební firmy dle vlastního systému nakládání s odpady. Odpady, které budou vznikat v průběhu stavby, budou přechodně shromažďovány v odpovídajících shromažďovacích prostředcích nebo na určených místech (zabezpečených plochách), odděleně podle kategorií a druhů. Shromažďovací prostředky resp. místa shromažďování odpadů budou řádně označena názvy, číselnými kódy druhu odpadu a kategorií dle Katalogu odpadů. Shromážděné odpady budou průběžně, po dosažení technicky a ekonomicky optimálního množství, odváženy oprávněnou osobou, mimo areál staveniště k dalšímu využití resp. ke zneškodnění. Tento postup bude zajištěn smluvně se všemi souvisejícími náležitostmi (způsob a frekvence odvozu odpadů). Vlastní manipulace s odpady vznikajícími při výstavbě bude zajištěna technicky tak, aby byly minimalizovány případné negativní dopady na životní prostředí (zamezení prášení, technické zabezpečení vozidel přepravujících odpady atd.). Za odpady vzniklé při stavebních pracích odpovídá dodavatel stavebních prací. Likvidační protokoly a vážní lístky ze zařízení na zneškodňování odpadů budou dokladovány při kolaudaci stavby.

Odpady z provozu Předpokládaný přehled odpadů vznikajících při provozu je uveden v následující tabulce: Kód odpadu Název

kategorie

t/rok

15 01 01

Papírové a lepenkové obaly

O

řád.desetiny

15 01 02

Plastové obaly

O/N

řád.desetiny

15 01 04

Kovové obaly Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek n. obaly těmito látkami znečištěné Absorpční činidla, filtrační materiály… znečištěné nebezpečnými látkami

O/N

řád.desetiny

N

řád.desetiny

N

řád. desetiny

15 01 10* 15 02 02*



Množství vznikajících odpadů bude upřesněno v další fázi projektové přípravy nebo při provozu. Obecně nepředpokládáme, že by v areálu došlo v rámci realizace záměru ke změně druhů produkovaných odpadů, pouze dojde u některých z nich k nárůstu úměrnému nárůstu kapacity. Uvedený výčet je jen orientační. Problematika odpadového hospodářství za provozu záměru je spolehlivě řešitelná v rámci platné legislativy, tj. v režimu zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech. Odpady budou tříděny a shromažďovány dle jednotlivých druhů a kategorií a zabezpečeny před nežádoucím znehodnocením, odcizením nebo únikem. Zneškodňovány budou oprávněnou osobou.

B.III.4. Ostatní Hluk: Zdroje hluku záměru budou představovat mobilní liniové zdroje (automobilová doprava) a stacionární bodové zdroje (technologické). Stacionárními bodovými zdroji hluku záměru bude vlastní linka pro výrobu asfaltové směsi, především třídění kameniva a míchání směsí. Mobilním zdrojem hluku bude představovat nákladní automobilová doprava. Předmět záměru je umístěn ve stávajícím areálu provozovatele v relativně izolované poloze vzdálené více jak 1 kilometr od nejbližší obytné zástavby. Areál může být dopravně napojen na pozemní komunikaci z Exitu 3 dálnice D2 (Brno – směr Bratislava), příjezd z tohoto Exitu 3 je veden územím bez obytné zástavby. Vibrace:

nejsou produkovány ve významné míře přesahující areál

Záření:

ionizující záření:

zdroje nejsou používány

elektromagnetické záření:

významné zdroje nejsou používány (pouze běžná komunikační zařízení)

Další fyzikální nebo biologické faktory:

nejsou používány

B.III.5. Rizika vzniku havárií Výstavba ani provoz záměru nepředstavuje významný rizikový faktor vzniku havárií nebo nestandardních stavů s nepříznivými environmentálními důsledky. Je srovnatelný s obdobnými běžně provozovanými zařízeními. -

Záměr bude řešen v souladu s platnými předpisy v oblasti požární ochrany

-

Manipulace s látkami které by mohly znečistit vody bude prováděna na zabezpečených plochách

-

Riziko dopravních nehod nepřevýší běžně akceptované riziko, pojezdové rychlosti uvnitř objektu budou nízké



ČÁST C

(ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ)

C.I. VÝČET NEJZÁVAŽNĚJŠÍCH ENVIRONMENTÁLNÍCH CHARAKTERISTIK DOTČENÉHO ÚZEMÍ Oznamovaný záměr investiční činnosti bude realizován na katastrálním území Chrlice. Dotčené území se nenachází v území se zvláštním režimem ochrany přírody a krajiny. To prakticky znamená následující: • V areálu se nenachází prvky územního systému ekologické stability, a to ani na lokální, ani na regionální úrovni. • V dotčeném území se nenachází žádné zvláště chráněné území. Dotčené území neleží v národním parku nebo chráněné krajinné oblasti, v dotčeném území nejsou vyhlášeny žádné národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky nebo přírodní památky. • Dotčené území není součástí přírodního parku. • Dotčené území není součástí soustavy Natura 2000 - Evropsky významné lokality ani ptačí oblasti. Posuzovaný záměr nezasahuje do žádného registrovaného významného krajinného prvku. Vlastním územím neprotéká žádný trvalý ani občasný povrchový tok a nenachází se na něm ani žádná vodní plocha, pramen či mokřad. V dotčeném území se nenachází žádné ochranné pásmo vodního zdroje ve smyslu zákona č. 254/2001 Sb. o vodách, ve znění pozdějších předpisů. Dotčené území se nenachází v chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV). V dotčeném území nebyly zjištěny extrémní poměry, které by mohly mít vliv na proveditelnost navrhovaného záměru. Ve městě Brně patří k nejzávažnějším problémům životního prostředí znečištění ovzduší v bezprostřední blízkosti frekventovaných komunikací. Mezi nejvíce imisně zatížené lokality patří centrální část města, části Komárova, Černovic a Židenic a okolí hlavních dopravních tahů. Vysoká intenzita dopravy je jednoznačnou příčinou vysokých imisních koncentrací zejména u polétavého prachu a oxidů dusíku (NOx). Nadlimitní hodnoty NOx jsou registrovány na měřicí stanici Svatoplukova, při inverzních podmínkách také na stanicích Zvonařka a Kounicova. Podíl mobilních zdrojů znečištění na celkovém imisním zatížení je odhadován na 80 % a souvisí především s prudkým nárůstem individuální automobilové dopravy v průběhu 90. let. Relativně dobrý stav kvality ovzduší je v oblastech s nízkou intenzitou dopravy, bez přítomnosti závažnějších zdrojů znečišťování ovzduší, tj. v okrajových a výše položených částech města. K překračování imisních limitů u oxidu siřičitého (SO2) a oxidu uhelnatého (CO) v Brně nedochází.



C.II. STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA STAVU SLOŽEK ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ

C.II.1. Obyvatelstvo a veřejné zdraví Údaje o zdravotním stavu obyvatel nebyly pro účely zpracování oznámení zjišťovány. Realizací záměru investora při dodržení všech stanovených podmínek, které jsou v rámci posuzování předmětného záměru v lokalitě stanoveny, při důsledné kontrole ze strany dotčených správních úřadů není předpoklad, že by záměr představoval zdravotní riziko pro obyvatelstvo.

C.II.2. Ovzduší a klima Klima Městská část Chrlice patří do teplé oblasti. Podnebí je tedy poměrně teplé a mírně suché, což způsobuje poloha v mírném srážkovém stínu Českomoravské vrchoviny Kvalita ovzduší statutárního města Brna je monitorována od poloviny šedesátých let dvacátého století Krajskou hygienickou stanicí (následně Městská hygienická stanice a Zdravotní ústav Brno). V roce 1970 zahájil měření Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) a v roce 1997 i město Brno. Koncentrace znečišťujících látek na území města jsou v současnosti sledovány staničními sítěmi Českého hydrometeorologického ústavu, Městské hygienické stanice (MHS) a Magistrátu města Brna. Praktickým měřením i matematickým modelováním bylo zjištěno, že nejvíce problematickou škodlivinou na území města Brna je škodlivina PM10 (suspendované prachové částice frakce max. 10 µm). Imisní limity pro tuto znečišťující látku jsou překračovány na většině monitorovacích stanic a na území města s velkým počtem a pohybem obyvatelstva. Dominantním zdrojem znečištění ovzduší je doprava. Vysoká intenzita dopravy je hlavní příčinou nadlimitních koncentrací polétavého prachu PM10. Uvádí se, že druhotná prašnost vlivem automobilové dopravy, tj. reemise (víření) již jednou na zem dosedlých prachových částic, činí u krátkodobých průměrů (denních) až 55 % a u dlouhodobých průměrů (ročních) až 90 % z celkového znečištění ovzduší touto škodlivinou. Doprava se velkou měrou podílí i na znečištění ovzduší města škodlivinami NO2 a benzen (90 % NO2 resp. 99 % benzen). V nejbližším okolí komunikací s vysokou intenzitou dopravy, tj. na komunikacích typu Koliště, Opuštěná, Dornych, Heršpická, D1, D2 apod., dochází k překračování krátkodobých i dlouhodobých cílových imisních limitů pro rok 2010 u škodliviny NO2 a imisních limitů pro škodlivinu benzen (není ověřeno praktickým měřením, pouze dopočítáno matematickým modelem). Ostatní měřené škodliviny na stanicích města Brna nedosahují ani 50 % zákonného imisního limitu.



Stávající imisní zatížení v lokalitě na základě Sdělení OOO MŽP ČR:

Vymezení území se zhoršenou kvalitou ovzduší Stávající imisní zatížení území bylo vyhodnoceno na základě §11 bod 6 zákona 201/2012 Sb., „K posouzení, zda dochází k překročení některého z imisních limitů podle odstavce 5, se použije průměr hodnot koncentrací pro čtverec území o velikosti 1 km2 vždy za předchozích 5 kalendářních let. Tyto hodnoty ministerstvo každoročně zveřejňuje pro všechny zóny a aglomerace způsobem umožňujícím dálkový přístup“.

Průměrné roční koncentrace škodliviny NO2 jsou uvedeny na obrázku výše. Nejvyšší takto stanovené koncentrace se v předmětné lokalitě pohybují na úrovni cca 17 až 28,4 µg/m3. Tedy na úrovni cca 42,5 až 71% imisního limitu. Pro maximální hodinové koncentrace nejsou takto hodnoty stanoveny. Pro hodnocení touto imisní charakteristikou lze použít pouze nejbližší relevantní měřící stanice AIM a výsledky modelu generální rozptylové studie Jihomoravského Kraje.



Průměrné roční koncentrace škodliviny PM10 jsou uvedeny na obrázku výše. Nejvyšší takto stanovené koncentrace se v předmětné lokalitě pohybují na úrovni 26,3 až 29,8 µg/m3. Tedy na úrovni cca 65,75 až 74,5% imisního limitu.

36. Nejvyšší vypočtená koncentrace by měla pro vymezení OZKO dosahovat hodnot 50 µg/m3 a více. Nejvyšší vypočtené koncentrace pro vyhodnocení stávajícího stavu dosahují hodnot na úrovni 52,3 µg/m3.



Průměrné roční koncentrace škodliviny benzenu jsou uvedeny na obrázku výše. Imisní limit pro tuto škodlivinu je 5 µg/m3. Nejvyšší takto stanovené koncentrace se v předmětné lokalitě pohybují na úrovni až 1,5 µg/m3. Tedy na úrovni cca 30% imisního limitu.

Průměrné roční koncentrace škodliviny BaP jsou uvedeny na obrázku výše. Imisní limit pro tuto škodlivinu je 1 ng/m3. Nejvyšší takto stanovené koncentrace se v předmětné lokalitě pohybují na úrovni až 1,25 ng/m3. Tedy na úrovni cca 125% imisního limitu.



Průměrné roční koncentrace škodliviny PM2,5 jsou uvedeny na obrázku výše. Imisní limit pro tuto škodlivinu je 25 µg/m3. Nejvyšší takto stanovené koncentrace se v předmětné lokalitě pohybují na úrovni 22,1 µg/m3. Tedy na úrovni cca 88,4% imisního limitu.

4. Nejvyšší vypočtená denní koncentrace SO2 by měla pro vymezení OZKO dosahovat hodnot 125 µg/m3 a více. Nejvyšší vypočtené koncentrace pro vyhodnocení stávajícího stavu dosahují hodnot nižších a to na úrovni 18,8 µg/m3.



Vyhodnocení imisního zatížení na základě Rozptylové studie Jihomoravského Kraje Dle rozptylové studie Jihomoravského kraje je stav imisního zatížení v lokalitě následující:

NO2 – maximální hodinové koncentrace a průměrné roční koncentrace Průměrné roční se koncentrace NO2 v lokalitě pohybují na úrovni do 25 µg/m3. Imisní limit je 40 µg/m3. Stávající imisní situace je tedy na úrovni 62,5% platného imisního limitu. Je zde tedy určitá imisní rezerva.

Maximální hodinové se koncentrace NO2 v lokalitě pohybují na úrovni do 150 µg/m3, imisní limit je 200 µg/m3, Stávající imisní situace je tedy na úrovni 75% platného imisního limitu. Je zde tedy určitá imisní rezerva.



Četnosti překročení imisního limitu pro maximální hodinové koncentrace NO2 jsou na úrovni do 3 hodin za rok. Imisní limit povoluje překročení na úrovni 18 hodin za rok. Tedy pro tuto imisní charakteristiku jsou imisní limity v lokalitě dodržovány.

Prašná frakce PM10 – průměrná roční koncentrace Průměrné roční koncentrace PM10 se v lokalitě pohybují na úrovni do 35 µg/m3. Imisní limit je 40 µg/m3. Stávající imisní situace je tedy na úrovni 87,5% platného imisního limitu. Je zde tedy určitá imisní rezerva.

Četnosti překročení imisního limitu pro nejvyšší denní koncentrace PM10 jsou na úrovni do 26 dnů za rok. Imisní limit povoluje překročení na úrovni 35 dnů za rok. Tedy pro tuto imisní charakteristiku jsou imisní limity v lokalitě dodržovány.



PM2,5 ‐ průměrné roční koncentrace Průměrné roční koncentrace PM2,5 se v lokalitě pohybují na úrovni do 25 µg/m3. Imisní limit je 25 µg/m3. Stávající imisní situace je tedy na úrovni 100% platného imisního limitu.

Benzen ‐ průměrné roční koncentrace Průměrné roční koncentrace benzenu se v lokalitě pohybují na úrovni do 2 µg/m3. Imisní limit je 5 µg/m3. Stávající imisní situace je tedy na úrovni 40% platného imisního limitu. Je zde tedy imisní rezerva.



BaP ‐ průměrné roční koncentrace Průměrné roční koncentrace BaP se v lokalitě pohybují na úrovni do 11,5 ng/m3. Imisní limit je 1 ng/m3. Stávající imisní situace je tedy na úrovni 1150% platného imisního limitu.

SO2 – maximální hodinové koncentrace a průměrné roční koncentrace Průměrné roční se koncentrace SO2 v lokalitě pohybují na úrovni do 14 µg/m3. Imisní limit je 20 µg/m3. Stávající imisní situace je tedy na úrovni 70% platného imisního limitu. Je zde tedy určitá imisní rezerva.



Maximální hodinové se koncentrace SO2 v lokalitě pohybují na úrovni 351 a více µg/m3, imisní limit je 350 µg/m3, Stávající imisní situace je tedy na úrovni 100% platného imisního limitu a více.

Imisní zatížení škodlivinami na základě dat Automatizovaného imisního monitoringu: V rámci Jihomoravského kraje se nejbližší měřící stanice AIM od uvažovaného záměru nachází v lokalitě Brno‐Tuřany. Hodnoty zde uvedené slouží k dokreslení celkové imisní situace v okolí záměru. Zpracovatel posudku je považuje za dostatečně reprezentativní. Stanice: BBNYA umístění: Brno‐Tuřany data: za rok 2012 reprezent. dat: okrskové měřítko – městské nebo venkov (0,5‐4 km) typ měř. progr.: automatizovaný měřící program vzdálenost od záměru: cca 2,6 km



‐ oxid dusičitý (NO2) ‐ průměrná roční koncentrace 18,0 µg/m3, IL 40 µg/m3 ‐ maximální hodinová koncentrace 89,3, IL 200 µg/m3 ‐ PM10 ‐ nejvyšší denní koncentrace – 153,7 µg/m3, imisní limit (IL) 50 ‐ četnost překročení IL – 29 případů/rok ‐ průměrná roční koncentrace 26,2 µg/m3, IL 40 µg/m3 ‐ oxid siřičitý (SO2) ‐ průměrná roční koncentrace 3,3 µg/m3, IL 20 µg/m3 ‐ maximální hodinová koncentrace 56,7 µg/m3, IL 350 µg/m3 ‐ benzen (BZN), BaP ‐ neměřeno Dle hodnot naměřených na výše uvedené měřící stanici lze vyhodnotit imisní zatížení lokality škodlivinou NO2 a SO2 jako mírně znečištěné. Imisní limity posuzované škodliviny nejsou překračovány. Pokud jde o PM10, imisní limit průměrné denní koncentrace je překračován několikanásobně, ale průměrné roční koncentrace téže škodliviny splňují imisní limit i s určitou rezervou. Vyhodnocení imisního zatížení na měřící stanici BBNYA z dlouhodobého hlediska

V následující tabulce jsou uvedeny naměřené hodnoty na měřící stanici BBNYA v letech 2008‐2012 Naměřené hodnoty jsou jednak srovnány s hodnotou imisního limitu a výsledky jsou doplněny o průměrnou a střední hodnotu naměřených koncentrací:

výsledky na měřící stanici Brno-Tuřany - BBNYA 2008

2009

2010

2011

2012 limit

NO2 roční

20,0

19,4

20,2

18,5

18,0

NO2 maximální

80,0

110,6

116,7

94,1

0

0

0

25,9

27,5

25

NO2 četnosti

PM10 četnost SO2 roční SO2 maximální

[µg/m3]

PM10 rok

průměr

medián

40

19,22

19,4

89,3

200

98,14

94,1

0

0

18

0

0

30,4

35,6

26,2

40

29,12

27,5

30

50

46

29

35

36

30

4,1

4,0

4,8

3,1

3,3

20

3,86

4

32,0

61,5

95,9

63,9

56,7

350

62

61,5

Dle výše uvedených naměřených dat lze hodnotit stávající imisní situace v předmětné lokalitě jako poměrně příznivou, imisní limity posuzovaných škodlivin nejsou běžně překračovány. O roku 2008 do roku 2012 byla překročena pouze četnost překročení nejvyšší denní koncentrace PM10, a to pouze v roce 2010 a 2011. Zásadní pro hodnocení zatížení území jsou dlouhodobé imisní charakteristiky (roční průměry). Ty poskytují informaci o zatížení území s ohledem na dlouhodobý ráz klimatických charakteristik v lokalitě. A to s ohledem na emisní bilanci zdrojů na území Zlína. Jinak řečeno: imisního limitu buď bude dosaženo, anebo nebude, víceméně za jakýchkoli klimatických podmínek. Prioritou z hlediska vlivu ovzduší na lidskou populaci je řešení problémů dlouhodobých koncentrací (ročních průměrů), protože těm je lidská populace vystavena prakticky trvale. Krátkodobým koncentracím je vystavena „pouze“ v dobách inversí. Pro škodliviny NO2, SO2a PM10 nejsou pro průměrné roční koncentrace limitní hodnoty dosahovány a z dlouhodobého hlediska je v lokalitě i určitá imisní rezerva.



Příspěvky zdroje Příspěvky z nového zdroje znečišťování

oxid dusičitý – NO2 Nejvyšší vypočtené maximální hodinové koncentrace znečišťující látky NO2 z obalovny budou na úrovni do 4,8 µg/m3. Imisní limit je 200 µg/m3. Příspěvek k nejvyšším průměrným ročním koncentracím téže škodliviny pak bude na úrovni do 0,013 µg/m3.

koncentrace

imisní limit [µg/m3]

příspěvky [µg/m3]

prům. rok

40

0,013

max. hod

200

4,8



částice frakce PM10 Příspěvek zdroje k nejvyšším průměrným ročním koncentracím PM10 se pohybuje na úrovni do 0,037 µg/m3. Imisní limit je 40 µg/m3. Nejvyšší vypočtené průměrné denní koncentrace PM10 budou na úrovni do 3,8 µg/m3. IL je 50 µg/m3. Příspěvky k nejvyšším průměrným ročním koncentracím škodliviny PM2,5 se v lokalitě pohybují na úrovni do 0,029 µg/m3, IL je 25 µg/m3

koncentrace



prům. rok PM10

40

0,037

nejvyšší denní PM10

50

3,8

prům. rok PM2,5

25

0,029





benzen Příspěvek zdroje k nejvyšším průměrným ročním koncentracím benzenu se pohybuje na úrovni do 0,000085 µg/m3.

koncentrace



prům rok

5

0,000085

Benzo(a)pyren Příspěvek zdroje k nejvyšším průměrným ročním koncentracím BaP se pohybuje na úrovni do 0,0014 ng/m3.

koncentrace

imisní limit [ng/m3]

příspěvky [ng/m3]

prům rok

1

0,0014



částice frakce SO2 Příspěvek zdroje k nejvyšším průměrným ročním koncentracím SO2 se pohybuje na úrovni do 0,58 µg/m3. Imisní limit je 20 µg/m3. Nejvyšší vypočtené průměrné denní koncentrace SO2 budou na úrovni do 160 µg/m3. IL je 125 µg/m3. Příspěvky k nejvyšším maximálním hodinovým koncentracím škodliviny SO2 se v lokalitě pohybují na úrovni do 0,029 µg/m3, IL je 350 µg/m3

koncentrace



prům. rok SO2

20

0,58

nejvyšší denní SO2

125

3,8

max. hod. SO2

350

220







C.II.3. Hluk a další fyzikální a biologické charakteristiky V rámci předkládaného záměru nebudou provozovány zdroje hluku, které by měly představovat podstatnější navýšení stávající hlukové zátěže pro obytnou zástavbu v území. Vzdálenost záměru od nejbližšího chráněného venkovního prostoru, resp. nejbližšího chráněného venkovního prostoru staveb je jeden kilometr. Nové zdroje hluku záměru bude představovat maximální nárůst intenzit dopravy o cca 1 příjezdu nákladního vozidla za den (v případě dopravy multiprachu nebo TOEL, vozidla nebudou dopravovat obě paliva za den současně). Hlukové emise záměru a jejich vliv na nejbližší obytnou zástavbu, respektive překročení stanovených hyg. limitů hluku v nejbližším chráněném venkovním prostoru není vzhledem k prostorové situaci předpokládáno. Realizací záměru nedojde k významnému navýšení hlukových emisí, které by způsobovaly vznik nadlimitních stavů v řešeném území. Zprovoznění záměru bude představovat nízké a málo významné příspěvkové ovlivnění stávající hlukové zátěže nejbližších chráněných venkovních prostorů staveb ve sledovaném území. Další závažné (negativní nebo pozitivní) fyzikální nebo biologické faktory, které by bylo nutno zohlednit, nebyly zjištěny.

C.II.4. Povrchová a podzemní voda Povrchová voda Členění z vodopisného hlediska: • povodí 4-15-01-001 Svratka Vlastní území výstavby je suché, neprotéká jím žádný trvalý ani občasný povrchový tok a nenachází se na něm ani žádná vodní plocha, prameniště či mokřad a rovněž zde není žádné ochranné pásmo vodního zdroje ve smyslu zákona č. 254/2001 Sb. o vodách, ve znění pozdějších předpisů a neleží ve vyhlášeném záplavovém území. Posuzované území není součástí chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) a podle Nařízení vlády č. 103/2003 Sb. neleží k.ú. Chrlice ve zranitelné oblasti.

Podzemní voda V rámci instalace nové technologie nepředpokládáme kontakt s podzemními vodami.

C.II.5. Půda Realizace záměru bude probíhat na pozemcích, které nejsou součástí zemědělského půdního fondu (ZPF). Žádný z dotčených pozemků není určen k plnění funkce lesa (PUPFL).

C.II.6. Horninové prostředí a přírodní zdroje Záměr není navržen do prostoru výhradního ložiska nerostů.



C.II.7. Fauna, flóra a ekosystémy Fauna a flora Při přípravě lokality vymezené pro realizaci záměru bylo provedeno orientační posouzení lokality s ohledem na sledování výskytu flory a fauny v předmětném území. Na základě něhož je možné konstatovat, že v území lokality vzhledem k jejímu situování se v území nenacházejí žádné druhy flory nebo fauny chráněné ve smyslu ustanovení Zákona CNR č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny a prováděcí vyhlášky č. 395/1992 Sb. MŽP CR, ani takový výskyt nelze s ohledem na charakter území předpokládat.

Územní systém ekologické stability Ve smyslu platné legislativy nesmějí být funkční části územního systému ekologické stability (ÚSES) poškozovány, nefunkční části musí být postupně dotvořeny jako součást prováděcích projektů a plánů. Navrhované stavby musí plně respektovat podmínky ochrany prvků stávajícího ÚSES. Za přímo dotčené prvky se pokládají ty, u kterých dojde ke kontaktu nebo ke křížení s navrženou výstavbou. Za potencionálně dotčené prvky ÚSES se pokládají ty, u kterých sice nedojde ke kontaktu s navrženou výstavbou, ale nacházejí se v její relativní blízkosti. V posuzovaném areálu se žádné prvky ÚSES nenacházejí, a to ani na lokální, ani na regionální úrovni.

Chráněná území Posuzovaná lokalita neleží v žádném zvláště chráněném území, v národním parku nebo chráněné krajinné oblasti. Není součástí přírodního parku. V posuzovaném území nejsou vyhlášeny žádné národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky nebo přírodní památky. Dotčené území není součástí soustavy Natura 2000 - Evropsky významné lokality ani ptačí oblasti. Realizací záměru není dotčen žádný významný krajinný prvek.

Významné krajinné prvky V zákoně (zák. č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny) je významný krajinný prvek (VKP) definován jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny. Přispívá k udržení stability krajiny. Významnými krajinnými prvky ze zákona jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Dále jsou jimi jiné části krajiny, které zaregistruje podle § 6 uvedeného zákona orgán ochrany přírody jako významný krajinný prvek, zejména mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní porosty, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy. VKP jsou chráněny před poškozováním a ničením. Využívají se pouze tak, aby nebyla narušena jejich obnova a nedošlo k jejich ohrožení nebo oslabení jejich stabilizační funkce. K zásahům, které by mohly vést k poškození nebo zničení VKP si musí ten, kdo takové zásahy zamýšlí, opatřit závazné stanovisko orgánu ochrany přírody. Realizací záměru nebude území VKP dotčeno.

Lokality soustavy Natura 2000 Natura 2000 je soustava chráněných území, v nichž se vyskytují ohrožené druhy rostlin a živočichů a cenné biotopy. K jejímu vyhlášení se ČR zavázala v souvislosti se vstupem do Evropské unie na základě směrnic 79/409/EHS o ochraně volně žijících ptáků a 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. Dotčené území není součástí lokalit soustavy Natura 2000. Vliv na lokality soustavy Natura 2000 byl vyloučen stanoviskem doloženým v příloze.



C.II.8. Krajina Zájmová lokalita se nachází v prostoru dotčeném činností člověka. Záměr bude usazen do prostoru stávající výrobní linky.

C.II.9. Hmotný majetek a kulturní památky Hmotný majetek V prostoru oznamovaného záměru se nenachází žádná kulturní památka.

Architektonické a historické památky V prostoru oznamovaného záměru se nenachází žádná architektonická ani historická památka.

Archeologická naleziště V rámci realizace hodnoceného záměru lze prakticky vyloučit pravděpodobnost archeologického nálezu realizace bude realizován na ploše, kde v minulosti proběhly zásahy do terénu spojené s odtěžením původního půdního pokryvu.

C.II.10. Dopravní a jiná infrastruktura Dopravní trasy vozidel a materiálu potřebného při realizaci a po realizaci záměru budou využívat stávající komunikace jako při normálním provozu obalovny. Doprava paliva multiprachu a TOEL nákladními auty bude provozovatelem zajištěna jen z Exitu 3 dálnice D2 mimo obytnou zástavbu (viz obrázek v kapitole B.I.5). Způsob dopravního napojení je s ohledem na rozsah záměru dostatečný.

C.II.11. Jiné charakteristiky životního prostředí Pro území nejsou specifikovány žádné další charakteristiky, které by mohly být záměrem dotčeny.



ČÁST D

(ÚDAJE O VLIVECH ZÁMĚRU NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ)

D.I. CHARAKTERISTIKA MOŽNÝCH VLIVŮ A ODHAD JEJICH VELIKOSTI, SLOŽITOSTI A VÝZNAMNOSTI

D.I.1. Vlivy na obyvatelstvo a veřejné zdraví Zdravotní vlivy a rizika Posuzovaný záměr teoreticky může působit na okolní obyvatelstvo především provozem technologického zařízení - linky na výrobu asfaltových směsí a vyvolanou automobilovou dopravou. Hlavními potenciálními problémy budou proto znečišťování ovzduší a hluk. Další faktory jsou z hlediska vlivu na obyvatelstvo nevýznamné. Záměr je umisťován do stávajícího areálu, který není v přímém kontaktu s obytnou zástavbou, nejbližší obytná objekty jsou situovány severozápadně od areálu ve vzdálenosti cca 1 km od linky.

znečišťování ovzduší Jako zdroj znečištění ovzduší se uplatní především emise z technologických, v menší míře také emise ze spalovacích motorů dopravní a manipulační techniky. Z jejich referenčních škodlivin jsou v podkladové rozptylové studii vyhodnoceny imise oxidu dusičitého (NO2), benzen, benzo(a)pyren a tuhých znečišťujících látek (PM10). Vyhodnocení imisní zátěže bylo provedeno plošně pro síť výpočtových bodů s pravidelnou rozteči 50m – viz rozptylová studie. Z výsledků rozptylové studie (viz příloha č. 2) tedy vyplývá, že imisní příspěvky vyvolané provozem technologických a tepelných zdrojů a navazující automobilové dopravy podstatněji nemění stávající situaci z hlediska zdravotních účinků uvažovaných škodlivin a mohou být proto považovány za přijatelné. Dále je třeba připomenout skutečnost, že v předmětném areálu je již v současné době provozována obdobná technologie jen s nižším výkonem (navýšení bylo již řešeno zpracováním dokumentace o posuzování vlivu na životní prostředí – 7.7.2007 zpracovatelem Ing. Pavlem Musilem).

hluk Hlukové emise záměru a jejich vliv na nejbližší obytnou zástavbu, respektive překročení stanovených hyg. limitů hluku v nejbližším chráněném venkovním prostoru není vzhledem k prostorové situaci předpokládáno. Realizací záměru nedojde k významnému navýšení hlukových emisí, které by způsobovaly vznik nadlimitních stavů v řešeném území. Zprovoznění záměru bude představovat nízké a málo významné příspěvkové ovlivnění stávající hlukové zátěže nejbližších chráněných venkovních prostorů staveb ve sledovaném území. Negativní vlivy ostatních fyzikálních resp. biologických faktorů (vibrace, záření elektromagnetické nebo radioaktivní apod.) jsou vyloučeny.



Sociální a ekonomické důsledky Záměr nevytváří nová pracovní místa, jedná se však o obnovu stávající technologie, jde tedy o činnost směřující k udržení stávajících pracovních míst.

Počet dotčených obyvatel Záměr v míře překračující příslušné limity neovlivňuje žádné obyvatele.



D.I.2. Vlivy na ovzduší a klima Vlivy na kvalitu ovzduší Provoz hodnoceného záměru pravděpodobně vyvolá nárůst emisí škodlivin produkovaných technologií a spalovacími motory vozidel a mechanismů obsluhujících areál. Pro vyhodnocení imisních dopadů zmíněného nárůstu byl, v rámci zpracování tohoto oznámení, zpracován výpočet dle metodiky SYMOS a vyhodnocoval nárůst imisní zátěže v okolí záměru (výsledky z rozptylové studie jsou uvedeny v kapitole C.II.2. -------------------------------------------

Zápach Pachové látky jsou uvolňovány do ovzduší při manipulaci s živicí (asfaltem). Asfalt obsahuje polymerní organické řetězce velmi málo těkavé a malý podíl polyaromatických uhlovodíků. Emise PAH (polycyklických, polyaromatických uhlovodíků), které jsou významnými pachovými látkami a dalších pachových látek ze zásobníků budou minimální, neboť zásobníky budou uzavřené a teplota zpracování asfaltu nepřekročí 200°C , což hraniční teplota pro uvolňování PAH z asfaltu. Podle údajů výrobců obaloven lze emise pachových látek, které jsou uvolňovány v průběhu výroby živičných směsí, dopravy a jejich pokládání na místech určení rozdělit následovně: •

5 až 15 % emisí pachových látek je uvolněno v obalovně

•

30 až 50 % emisí pachových látek je uvolněno při dopravě

•

40 až 60 % emisí pachových látek je uvolněno při pokládce živičných směsí.

Vyhláškou č. 415/2012 Sb. Jsou pro obalovny živičných směsí stanoveny technické podmínky provozu: za účelem předcházení emisí znečišťujících látek obtěžujících zápachem využívat opatření ke snižování emisím těchto látek, např. zakrytováním všech přepravních cest a dopravníků horké směsi, odsávání odpadních plynů ze zásobníků asfaltu a ze zařízení pro míchání směsi do zařízení k omezování emisí pachových látek, zaplachtování přepravních vozidel. S ohledem na relativně značnou vzdálenost navrhované obalovny od obytné zástavby (a výše uváděný relativně nízký podíl celkové emise pachových látek přímo v obalovně) nepředpokládáme významné obtěžování obyvatelstva zápachem.

Vlivy na klima S ohledem na dispoziční řešení záměru a stávající konfiguraci terénu vylučujeme, že by hodnocený záměr v budoucnu ovlivňoval makroklimatické jevy způsobované sluneční radiací nebo jinak významněji ovlivňoval místní klimatické charakteristiky.

D.I.3. Vlivy na hlukovou situaci ev. další fyzikální a biologické charakteristiky V rámci předkládaného záměru nepředpokládáme navýšení stávající hlukové zátěže pro obytnou zástavbu v území. Vzdálenost záměru od nejbližšího chráněného venkovního prostoru, resp. nejbližšího chráněného venkovního prostoru staveb je 1 km. Záměr bude umístěn ve stávajícím areálu investora.



Nové zdroje hluku záměru budou pro dotčenou oblast představovat mobilní liniové zdroje (mírný nárůst automobilové dopravy). Hluk nové výrobní technologie (vykládka multiprachu či stáčení TOEL do zásobníku) by se neměl významným způsobem lišit od hlukové emise stávajícího zařízení. Hlukové emise záměru a jejich vliv na nejbližší obytnou zástavbu, respektive překročení stanovených hyg. limitů hluku v nejbližším chráněném venkovním prostoru není vzhledem k prostorové situaci předpokládáno. Realizací záměru neočekáváme významné navýšení hlukových emisí, které by způsobovaly vznik nadlimitních stavů v řešeném území. Zprovoznění záměru bude představovat nízké a málo významné příspěvkové ovlivnění stávající hlukové zátěže v okolí komunikací). Další závažné (negativní nebo pozitivní) fyzikální nebo biologické faktory, které by bylo nutno zohlednit, nebyly zjištěny.

D.I.4. Vlivy na povrchovou a podzemní vodu Vlivy na odvodnění území V rámci realizace záměru se nepředpokládá navýšení stávající plochy zpevněných ploch v areálu. V souvislosti s realizací záměru nedojde ke zvýšení a zrychlení odtoku vody z území oproti stavu před realizací záměru. Nedochází ani ke zvýšení výparu a povrchového odtoku na úkor vsaku. Realizace záměru nebude mít významné negativní vlivy na odvodnění zájmového území.

Vliv na kvalitu povrchových vod V rámci provozu nebudou vypouštěny technologické odpadní vody. Pokud by v rámci výroby vznikly odpadní vody (nebo jiné kapalné odpady) budou předány ke zneškodnění jako kapalný odpad oprávněné firmě. Vlivem navrženého záměru tedy nelze předpokládat ovlivnění kvality povrchových vod.

Vlivy na kvalitu podzemní vody Vliv na kvalitu podzemní vody je nepravděpodobný, v rámci provozu nebudou provozovány žádné výpusti do horninového prostředí.

Ovlivnění hydrogeologických charakteristik K ovlivnění hydrogeologických charakteristik by mohlo potenciálně dojít zejména v souvislosti se zásahem do podložních hornin, které v dané oblasti mají funkci kolektoru podzemní vody. Žádná z těchto alternativ nepřipadá v úvahu, nelze tedy jakékoliv vlivy na hydrogeologické charakteristiky území předpokládat.

D.I.5. Vlivy na půdu Záměr je navržen na pozemcích které nejsou součástí zemědělského půdního fondu (ZPF). K záboru pozemků určených k plnění funkcí lesa (PUPFL) nedojde.

D.I.6. Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje V souvislosti se stavbou pro posuzovaný záměr je vliv na horninové prostředí vyloučen, v rámci realizace se nepředpokládá zásah do terénu.



Přírodní zdroje ani zdroje nerostných surovin nebudou záměrem dotčeny. Záměrem nebudou poškozeny geologické ani paleontologické památky

D.I.7. Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy Záměr je umisťován do prostoru průmyslového areálu do prostoru nahrazované technologie obdobného charakteru, v prostoru posuzovaného záměru se nevyskytují biotopy zvláště chráněných druhů rostlin živočichů, nelze tudíž předpokládat jejich přímé nebo zprostředkované ohrožení. Na ploše určené pro realizaci záměru ani v jejím bezprostředním okolí se nenachází funkční prvky územního systému ekologické stability. Záměr nekoliduje s významnými krajinnými prvky, jejichž ochrana je obecně stanovena zákonem 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Není rovněž dotčen žádný registrovaný významný krajinný prvek. Významně negativní vliv na lokality soustavy Natura byl stanoviskem příslušného Krajského úřadu vyloučen (viz příloha tohoto oznámení).

D.I.8. Vlivy na krajinu Krajina v dotčeném území a jeho okolí je již ovlivněna stávající těžbou a následným zpracováním kamene. Záměr je umisťován do prostoru stávající (nahrazované) výrobny asfaltových směsí.

D.I.9. Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky V prostoru záměru se nenachází žádné architektonické a historické památky. Z důvodu jejich absence proto nebudou ovlivněny. S ohledem na předchozí těžební a stavební činnosti v areálu nepočítáme s možností archeologického nálezu.

D.I.10. Vlivy na dopravní a jinou infrastrukturu Kromě běžných provozních oprav stávající komunikace záměr nevyvolá nároky na realizaci nových nebo úpravu stávajících komunikací ani inženýrských sítí.

D.I.11. Jiné ekologické vlivy Nejsou očekávány žádné další významné vlivy, výše nepopsané.

D.II. ROZSAH VLIVŮ VZHLEDEM K ZASAŽENÉMU ÚZEMÍ A POPULACI Rozsah přímých vlivů je prakticky omezen rozsahem navrženého areálu. Mimo vlastní areál zasahují pouze vlivy mírného nárůstu automobilové dopravy a nepříliš významné imisní dopady vůivem spalování hnědého uhlí podrobně řešené v části věnované ovzduší.



D.III. ÚDAJE O MOŽNÝCH VÝZNAMNÝCH NEPŘÍZNIVÝCH VLIVECH PŘESAHUJÍCÍCH STÁTNÍ HRANICE Nepříznivé vlivy přesahující státní hranice jsou vyloučeny.

D.IV. OPATŘENÍ K PREVENCI, VYLOUČENÍ, SNÍŽENÍ POPŘÍPADĚ KOMPENZACI NEPŘÍZNIVÝCH VLIVŮ Prevence nebo vyloučení nepříznivých vlivů vyplývá zejména z dodržování platných zákonů, norem, předpisů a povolovacích rozhodnutí.

D.V. CHARAKTERISTIKA NEDOSTATKŮ VE ZNALOSTECH A NEURČITOSTÍ, KTERÉ SE VYSKYTLY PŘI SPECIFIKACI VLIVŮ Vzhledem ke zkušenostem z jiných obdobných areálů nepředpokládáme výraznější odchylky ve vlivech přesahujících hranice vlastního areálu oproti stavu popsaném v tomto oznámení. Můžeme tedy konstatovat, že při zpracování se nevyskytly takové nedostatky ve znalostech nebo neurčitosti, které by znemožňovaly jednoznačnou specifikaci možných vlivů záměru na životní prostředí a veřejného zdraví. Dostupné informace jsou pro účely posouzení vlivů na životní prostředí dostatečné. Charakter a umístění záměru nedává předpoklady vzniku významných negativních vlivů na životní prostředí nebo veřejné zdraví. Stejně tak území, do kterého je záměr umisťován (stávající areál lomu a úpravny kameniva a stávající obalovny) není mimořádně citlivé na antropogenní zásahy. Z těchto důvodů je v závěrech hodnocení možných vlivů na životní prostředí dostatečný prostor na absorbování případných neurčitostí.



ČÁST E

(POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU) Záměr je řešen v jedné variantě (instalace multipalivového hořáku a zásobníků pro uskladnění multiprachu a TOEL), vyplývající z vlastnictví pozemků, dopravního napojení a potřeb uživatelů areálu.



ČÁST F

(DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE)

F.I. MAPOVÁ A JINÁ DOKUMENTACE Situační, dispoziční a konstrukční řešení záměru je dokladováno v přílohové části tohoto oznámení. Tamtéž je doložena i hluková a rozptylová studie a nezbytné doklady.

F.II. DALŠÍ PODSTATNÉ INFORMACE OZNAMOVATELE Nejsou uvedeny.



ČÁST G

(VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU) Záměrem investora – firmy Brněnská obalovna s.r.o. je instalace multipalivového hořáku a zásobníků pro uskladnění multiprachu a TOEL na katastrálním území Chrlice. Záměr bude realizován v totožném prostoru, kde je v současnosti provozována stávající výrobní linka. Výrobní program ani postup výroby a používané suroviny se nezmění. V souvislosti se záměrem se neuvažuje se zřízení nových pracovních míst. Z hlediska možných vlivů na životní prostředí mimo areál dojde k emisi škodlivin do ovzduší, vliv na celkovou kvalitu ovzduší však nebude významný. Rozptylová studie zpracovaná v rámci tohoto oznámení vyhodnotila vliv na stávající kvalitu ovzduší jako nevýznamný. Další nepříliš významným vlivem bude nárůst automobilové dopravy. Doprava paliva multiprachu a TOEL nákladními auty bude provozovatelem zajištěna jen z Exitu 3 dálnice D2 (doprava je vedena mimo zastavěnou oblast). Záměr nebude významným způsobem negativně ovlivňovat kvalitu ovzduší ani nebude významnějším zdrojem hluku. Celkově se tedy nebude jednat o významné negativní ovlivnění stávajícího stavu životního prostředí.



ČÁST H (PŘÍLOHY)

Přílohy jsou zařazeny za hlavním textem tohoto oznámení. Seznam příloh: Příloha 1 Celková situace areálu Příloha 2 Rozptylová studie Příloha 3 Doklady: - vyjádření příslušného stavebního úřadu z hlediska územního plánu - stanovisko orgánu ochrany přírody podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb.

KONEC HLAVNÍHO TEXTU OZNÁMENÍ Datum zpracování oznámení, podpis zpracovatele oznámení a seznam osob, které se podílely na zpracování oznámení se nachází v jeho úvodní části.


Brněnská obalovna, s.r.o. - obalovna Chrlice

Recommend Documents