Brexit! Jak dál, Evropo? Brexit a platební styk. Inovace roku: Nová Mobilní banka. Co čeká exportéry po brexitu?

Inovace roku: Nová Mobilní banka

Brexit a platební styk

Co čeká exportéry po brexitu?

02 _ 1 6

www.exportjournal.cz

Váš odborný a spolehlivý rádce

Brexit! Jak dál, Evropo…?

B R E X I T ? P Ř E PA D L M Ě S M U T E K , Ř Í K Á JA N P O KO R N Ý Z   K B

ÚVODEM

EXPORT JOURNAL

DÁMY A PÁNOVÉ, VÁŽENÍ ČTENÁŘI, globální finanční krize je za námi, přesto stále žijeme v turbulentní době. Nečekaný rozruch na ekonomické scéně způsobili Britové, kteří se letos v červnu vyslovili pro odchod své země z Evropské unie. Spustili tím koloběh spekulací o tom, jaké dopady bude mít tzv. brexit na ekonomiku – britskou, evropskou i světovou. Otázek je zatím stále více než odpovědí. Není divu, jedná se o naprosto bezprecedentní událost, s níž se musí státy Evropské unie vyrovnat poprvé ve své historii.

I proto jsme se v aktuálním vydání zaměřili právě na brexit a jeho možné důsledky. Pro tuzemské exportéry je to velmi důležité téma, vždyť Velká Británie v současnosti patří mezi tři největší obchodní partnery České republiky. Nejde přitom jen o otázku dovozních cel a případného zdražení českého exportu ve srovnání s domácí britskou produkcí, ale třeba také o ochranu průmyslového vlastnictví, fungování poboček či zastoupení českých firem ve Spojeném království apod. Rozčarování bylo po oznámení výsledku britského referenda zřejmé po celé Evropě. Ozývaly se dokonce hlasy, které žádaly tvrdý postup vůči Britům. To by ale mohlo být krátkozraké. V podobném duchu se v exkluzivním komentáři pro Export Journal vyjádřil i ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek. „Měli bychom se spíše zaměřit na to, co evropské země spojuje, a tam vložit více sil,“ napsal s tím, že klíčovou položkou bude zachování vzájemného obchodu v maximální možné míře. Souhlasím s ním a věřím, že se dočkáme rozumných postojů na obou stranách a že navzdory komplikovaným jednáním o vystoupení se podaří najít správnou rovnováhu pro další úspěšné obchodování mezi ­Evropskou unií a Velkou Británií. Inspirativní čtení přeje Albert Le Dirac’h předseda představenstva a generální ředitel Komerční banky

EXPORT JOURNAL

TÉMA ČÍSLA

BREX I T ! JA K DÁL, E V RO P O… ? Co Brity vedlo k opuštění Unie a co z toho vyplývá pro starý kontinent.

Jako by rozhodnutím Britů opustit po 43 letech Evropskou unii došlo k naplnění historických zákonitostí. A také k formalizaci stavu, který už dlouho fakticky existuje. Spojené království totiž podle některých hlasů není plnoprávným členem evropského společenství, minimálně od vzniku měnové unie, jejímž členem se nikdy nestalo. Výjimku, tzv. opt-out, si vymohlo

i v dalších třech důležitých oblastech: Není členem schengenského prostoru, není signatářem Evropské charty základních lidských práv a svobod a rovněž má výjimku z některých prvků společné vízové, azylové a přistěhovalecké politiky.

Pokračování britského příběhu v Evropě

Pokud jde o ony historické zákonitosti, Velká Británie se od počátku stavěla k evropské integraci skepticky. Je pravda, že mezi duchovní otce EU nesporně patří jeden

EXPORT JOURNAL

Velká Británie se od počátku stavěla k evropské integraci skepticky. z největších státníků všech dob, bývalý britský premiér Winston Churchill. Jenže když ve svém významném projevu ve Stuttgartu v roce 1946 vyzval k evropské jednotě a vytvoření Spojených států evropských na bázi francouzsko-německého usmíření, podle jeho představ to mělo být bez Velké Británie… V každém případě kvůli obavám z předávání pravomocí na nadnárodní úroveň nevstoupila Velká Británie v 50. letech minulého století do rodícího se Společenství uhlí a oceli (ESUO) a namísto toho v roce 1960 založila vlastní seskupení Evropské sdružení volného obchodu (ESVO, EFTA), postavené na mezivládním přístupu. Toto rozhodnutí Británie přehodnotila až v roce 1961, kdy tehdejší vláda poslala do Bruselu první přihlášku. Proti se ovšem začátkem roku postavil francouzský prezident Charles de Gaulle, který na podzim 1967 vetoval i přihlášku druhou. Až díky jeho odchodu z čela francouzské politiky se Británie, spolu s Irskem a Dánskem, mohla v roce 1973 stát členem Evropského společenství. Tomáš Prouza, státní tajemník pro evropské záležitosti při Úřadu vlády ČR, se domnívá, že brexit je pokračováním britského příběhu v Evropě. „Velká Británie byla vždy jen polovičatým členem EU s největším počtem výjimek a není to poprvé, kdy byla její role v EU zpochybněna.

TÉMA ČÍSLA

Bohužel tentokrát fatálně a nenávratně pro Brity, nikoliv však pro ostatní členské státy, jejichž spolupráce pokračuje,“ říká Tomáš Prouza.

Evropané nejsou s Unií spokojeni

S jistotou pojmenovat příčiny brexitu, tedy toho, že se Britové rozhodli EU opustit, je obtížné. Navzdory tomu je ale důležité se o takovou analýzu pokoušet. Už kvůli nesnadné situaci, která na starém kontinentu panuje. Delší dobu se ukazuje, že významná část Evropanů není spokojená s tím, jak Unie funguje. Napříč Evropou posilují různá více či méně extremistická a xenofobní seskupení. A mohli bychom pokračovat. Je jasné, že pokud nebudou evropští lídři na tuto rostoucí frustraci obyvatel ochotni a schopni reagovat, situace se bude zhoršovat a následky mohou být nedozírné. Studentka evropských studií na univerzitě v Maastrichtu Klára Votavová ve svém blogu na webu Respektu dokonce napsala, že brexit sám o sobě není pro kontinent katastrofou. Co je na něm však podle ní děsivé, je úspěch xenofobní a iracionální kampaně, která tak dobře zapůsobila na pověstně racionální a otevřené Brity (především Angličany). A děsivé je rovněž to, že jde o další doklad rozdělení západní společnosti na tábor elit a na tábor lidu, jak tvrdí Klára Votavová. Také Tomáš Prouza připouští, že výsledky referenda umocnily stoupající xenofobní tendence. „Tento problém nicméně zažívají i ostatní státy EU, např. Německo, Francie, Nizozemsko či Skandinávie. Musíme si uvědomit, že téma migrace, které kampani za vystoupení z EU naprosto dominovalo, je v Británii pojímáno jinak než ve zbytku Evropy,“ upozorňuje státní tajemník české vlády. „Britové vnímají jako

EXPORT JOURNAL

TÉMA ČÍSLA

migranty i ty, kteří přicházejí z EU, tedy také nás. A je velkým varováním, že i racionální Britové podlehli strachu z budoucnosti a nedostatku sebedůvěry, na čemž se snaží svou kariéru stavět i řada českých politiků,“ dodává.

Fakta, nebo emoce?

Podle Tomáše Prouzy ovšem byly hlavní motivací pro rozhodování Britů v referendu emoce, nikoliv fakta. „Britové v hlavách nerozhodovali ‚jen‘ o svém členství v EU, ale i o jiných otázkách, včetně těch vnitropolitických. Že převážily emoce, dokazuje i naprostá bezradnost stoupenců brexitu, kteří po referendu ukázali a stále ještě ukazují, že žádnou strategii pro budoucnost Británie mimo EU nikdy neměli,“ domnívá se Tomáš Prouza. Jan Komárek, který vyučuje na London School of Economics (LSE) a nedávno na téma brexitu poskytl rozhovor Českému rozhlasu Plus, souhlasí s tím, že výsledek referenda zastihl prakticky celou politickou špičku absolutně nepřipravenou. Ovšem příčiny vidí v něčem trochu jiném. LSE si totiž podle jeho slov sama dělala jakousi minianalýzu a z té vyplynulo, že přibližně 60 procent těch, kdo volili brexit, bylo srozuměno s tím, že ekonomické dopady tohoto kroku budou negativní. Jan Komárek se domnívá, že obrovským problémem, který sehrál klíčovou roli, je kvalita veřejné debaty. Ta je totiž vychýlená směrem k extrémním postojům. „V zemi mají obrovský vliv bulvární média, a to daleko větší, než si v ČR nebo třeba i v Německu umíme představit,“ vysvětluje. „A jelikož veškerý bulvár vystoupení z Unie podporoval, veřejnost byla informována nevyváženě. Nicméně ani tak nejspíš nelze říct, že lidé nevěděli, o čem rozhodují,“ dodává.

Náměstek pro řízení sekce mimoevropských zemí, ekonomické a rozvojové spolupráce, Ministerstvo zahraničích věcí České republiky

OKÉNKO MARTINA TLAPY Výsledek britského referenda asi čekal málokdo. Nechci zde rozebírat, co k němu vedlo a zda šlo brexitu zabránit, rád bych však nastínil svůj názor na budoucí vývoj, včetně implikací brexitu pro Evropskou unii (a potažmo Českou republiku) a samotnou Velkou Británii. Předně si myslím, že až opadnou bezprostřední vášně a vychladnou horké hlavy, což se vlivem dalších překotných událostí v Evropě a ve světě již děje, a až začne vlastní vyjednávání o podmínkách odchodu Spojeného království z Unie, bude oběma stranám jasné, že společným a jediným možným cílem musí být pokračování co nejtěsnějších vzájemných vazeb ve všech oblastech. V této souvislosti si myslím, že to, že Britové bezprostředně po referendu nespěchají s aktivací článku 50 Smlouvy o Evropské unii, je správný přístup.

EXPORT JOURNAL

Ekonomice brexit nejspíš nepomůže

Co pozitivního tedy Britům vystoupení z Unie přinese? Přibližně 51 procentům obyvatel země možná pocit, že „získali svou zemi zpět“. Otázkou je, co to bude znamenat prakticky. Pokud jde o ekonomické dopady, ty budou podle prezidenta Hospodářské komory ČR Vladimíra Dlouhého pro Spojené království podstatně horší než pro země EU. „Dle odhadů je 63 procent vývozu zboží z Velké Británie spojeno s členstvím v EU. Prognózy OECD říkají, že do roku 2020 by mělo být britské HDP menší o více než 3 procenta oproti variantě pokračujícího členství v EU. Výrazný dlouhodobý dopad na ekonomiku Velké Británie a EU lze očekávat zejména v případě, že dojde k dohodě, která zemi nezaručí přístup na vnitřní trh porovnatelný se současností,“ domnívá se Vladimír Dlouhý. Ekonomice jistě nepomůže ani to, že se Britové budou muset rozloučit s penězi z EU. Jsou sice celkově čistými přispěvateli, ovšem sama britská vláda před časem odhadla, že jednotný trh přináší tamní ekonomice mezi 31 a 92 miliardami liber ročně neboli něco mezi 5- a 15násobkem čistého příspěvku země do rozpočtu EU. Spojené království je rovněž druhým největším příjemcem peněz z evropských fondů na výzkumné aktivity, hned po Německu. Například na výzkum revolučního materiálu grafen, který objevili vědci z univerzity v Manchesteru, má jít 54 milionů eur z rozpočtu Unie. A jak nedávno napsal The Telegraph, malé a střední podniky na západním pobřeží mohou po vystoupení z Unie zůstat zcela bez prostředků, protože se jim z Bruselu dostává větší ekonomické pomoci než jakékoliv jiné části země. Britská média referují i o tom, jak se jednotlivé regiony snaží získat garance, že jim britská vláda po opuštění Unie zajistí

TÉMA ČÍSLA

Ať si o brexitu a jeho okolnostech myslíme cokoliv, skutečností je, že Evropská unie a Velká Británie se navzájem potřebují, a nejinak tomu bude i v budoucnu. Očekávám proto, že vyjednávací týmy budou pracovat na takové úpravě příštích vztahů mezi oběma subjekty, která bude ve své finální podobě velmi připomínat současný stav. Je samozřejmé, že bude muset dojít k množství vzájemných ústupků, stejně jako je zřejmé, že oba tábory budou muset do budoucích dohod prosadit některé prvky, jimiž demonstrují silnou pozici především vůči domácímu, tj. evropskému, resp. britskému obyvatelstvu. Zachování přístupu na společný unijní trh je z britského hlediska klíčové a dle mého přesvědčení ničím nenahraditelné. Nové politické vedení Velké Británie si zároveň bude muset zachovat tvář a uspokojit zastánce brexitu v pro ně nejpalčivější otázce, kterou byla údajně dosavadní příliš liberální politika, pokud jde o přístup občanů dalších zemí Unie na tamní pracovní trh. Domnívám se a chci věřit tomu, že výsledkem jednání, která budou pravděpodobně občas i vyostřená, bude „win-win“ situace, kdy Albionu přístup na společný trh, nejspíš s několika málo výjimkami, zůstane. Stejně jako bude možné, aby občané Unie, opět možná s výjimkou několika taxativně vyjmenovaných odvětví či konkrétních povolání s přísnější regulací, nadále za kanálem La Manche pracovali. Podobné to bude i v případě londýnské City a jejích vazeb na evropskou ekonomiku. Jsme zkrátka příliš propojeni na to, abychom všechno, co jsme se Spojeným královstvím desítky let budovali, najednou zbourali, všichni na tom silně krváceli a následně začínali od nuly.

EXPORT JOURNAL

stejné granty, jaké dostávaly v minulých desetiletích z evropských peněz.

Co dál

V každém případě je více než jisté, že Unie musí začít jednat. Podle ministra průmyslu a obchodu ČR Jana Mládka je výsledek britského referenda příležitostí k vnitřní reflexi nad příčinami brexitu a nad nárůstem obdobně motivovaného napětí v dalších zemích EU. Riziko desintegrace v Evropě je pro nás podle něj velkou hrozbou. Nutno dodat, že v tomto se ministr Mládek shoduje s celou řadou komentátorů a analytiků. Najít ovšem společnou řeč, pokud jde o kroky, které by vedly ke zlepšení současného stavu, už tak jednoduché nebude. Vladimír Dlouhý by uvítal odklon od snahy co nejdříve zavést politickou unii a byl by pro návrat k tradičním hodnotám, tedy zejména k jednotnému volnému trhu.

TÉMA ČÍSLA

Nezbytná je podle něj rovněž debyrokratizace celého fungování EU, protože byrokracie brání potřebné akceschopnosti v mnoha zásadních oblastech, třeba v aktuálně diskutované oblasti bezpečnosti. „V první řadě je třeba soustředit se na ekonomickou prosperitu a začít přibližovat životní úrovně jednotlivých členských států. Za druhé musíme zajistit vnitřní a vnější bezpečnost EU, a třetím, možná nejtěžším krokem je posun v myšlení Evropanů,“ myslí si Tomáš Prouza. My všichni si podle něj musíme uvědomit, že členství v EU nemá alternativu, že současný stav není samozřejmostí, stejně tak jako výhody, které nám EU za svou existenci přinesla a každý den přináší. Evropští lídři si rovněž musí dát pozor na opakování chyb z minulosti – ve společných projektech se musíme posouvat a je třeba se soustředit na ta témata, která nás spojují. Nikoliv tlačit na pilu tam, kde je jasné, že shoda bude vynucená.

ROZHOVOR

EXPORT JOURNAL

Brexit? Přepadl mě smutek, říká Jan Pokorný S čerstvě jmenovaným členem představenstva Komerční banky o nové funkci, úseku Strukturovaného financování, působení v Londýně a také o výsledku britského referenda. Od srpna jste členem představenstva Komerční banky se zodpovědností za oblasti Strukturovaného financování, Top Corporations a Investičního bankovnictví. Co přesně to z hlediska vaší činnosti a zodpovědností v KB nově znamená? Jednoduše řečeno to znamená co nejkvalitněji obsloužit ty největší korporátní klienty nejen Komerční banky, ale celé bankovní skupiny SG. Tyto tři oblasti se vzájemně prolínají či doplňují a v dnešním komplexním světě je důležité, abychom byli schopni nabídnout vše, co klienti potřebují, a samozřejmě co nejefektivněji – jak pro ně, tak pro nás. S jakými vizemi jste do nové funkce ­nastoupil? Komerční banka hraje dlouhá léta významnou a vedoucí roli při bankovní obsluze korporátních klientů a naší snahou bude tuto pozici držet a dále upevňovat. V dnešním globalizovaném světě je nutné znát potřeby klientů a finanční služby nabízet flexibilně a efektivně. Aktivní přístup a nabídka komplexních finančních služeb s ohledem právě na potřeby klientů je základem úspěchu v dnešním vysoce konkurenčním bankovním světě. To je směr, kterým půjdeme a který budeme rozvíjet.

Proč vlastně vznikl samostatný nový úsek Strukturované financování? Tenhle náš krok je pro budoucnost klíčový. Pryč jsou doby, kdy jsme u korporátních a top korporátních klientů vystačili s jednoduchým financováním, s nějakou garancí nebo produkty investičního bankovnictví. Dnes máme před sebou komplikované obchody, strukturované i syndikované. Takhle složité obchody vyžadují, aby veškerá potřebná expertiza byla na jednom místě, a ne roztroušená po celé bance. My jsme vytipovali expertní týmy a dali je dohromady. Co se týče velikosti obchodů a klientů, na které se zaměříte, opravdu půjde jen o velké ryby? Samozřejmě se Société Générale (SG) primárně zajímá o ten největší obchod, který dělají ty největší korporace. Ale my chceme kvalitně obsluhovat i naše menší, avšak klíčové

EXPORT JOURNAL

ROZHOVOR

JAN POKORNÝ Pracuje ve Skupině Komerční banky od roku 1991. Začínal na pobočce, následně se věnoval oblasti kapitálových trhů a později působil v londýnském zastoupení KB, kde se zaměřil na investiční bankovnictví. Po svém návratu do ČR zastával pozici místopředsedy představenstva Investiční kapitálové společnosti Komerční banky a posléze byl jmenován ředitelem distribuční sítě KB. Mezi lety 2006 až 2009 zastával pozici prvního viceprezidenta pro střední a východní Evropu v SG Private Banking SA ve Švýcarsku. V letech 2010 až 2014 byl generálním ředitelem Modré pyramidy stavební spořitelny. Nyní stojí v čele nového úseku Strukturované financování a od srpna je členem představenstva KB. klienty Komerční banky, a to bude úloha právě pro Strukturované financování KB. Další důležitou věcí je, že bychom měli být s našimi partnerskými bankami ze skupiny SG schopni nabídnout služby v oblasti

Balkánu, kde řada evropských firem aktivně působí. Jak se vůbec k vašim službám firmy dostanou? A komunikují

EXPORT JOURNAL

V dnešním globalizovaném světě je nutné finanční služby nabízet flexibilně a efektivně. přímo s vašimi experty, nebo přes bankovní poradce v ­regionech? Tady je třeba říct, že my nejsme rozhodně žádnou ­konkurencí bankovním poradcům, jsme jejich partnery a další přidanou hodnotou pro naše klienty. Firmy budou i dál v kontaktu se svými bankovními poradci jako doposud a vedle toho jim nabídneme možnost řešit své požadavky se specialisty zejména pro komplikované obchody či obchody ze specifických segmentů, kde je právě expertiza klíčová pro úspěch. To znamená, že jste klientům jakousi pravou rukou? Budou vědět, že když mají něco složitého, mohou se na vás obrátit… Ano, to je ten ideální případ a cíl. Všechno chce ale svůj čas. Pokud bychom to přirovnali ke škole, tak se teď bavíme o střední škole. Až ovšem budeme na univerzitě, měli bychom být schopní klientovi kompletně zanalyzovat jeho finanční situaci, říci mu, jak by měl nejefektivněji financovat, jestli má dobře zvolenou strukturu vlastního kapitálu, jestli si má vyplatit di-

ROZHOVOR

videndu a tak podobně. K tomu ideálně nabídnout nějakou akvizici u nás, v budoucnu případně na úrovni regionu, nebo v případě potřeby řešit zhodnocení volných prostředků v privátním bankovnictví. To je bankovní synergie v praxi. Předpoklady pro to máme, hovořím hlavně o lidském potenciálu a také ohromném množství informací, dokonce díky Société Générale z podstatné části světa. A jak víme, nejcennější jsou právě informace. Nějakou dobu jste v rámci skupiny Komerční banky působil i v londýnském zastoupení KB, kde jste se zabýval především investičním bankovnictvím. Jaké zkušenosti jste si z Londýna přivezl, co především jste se tam naučil? Londýn je finanční centrum Evropy a pro mě to byla obrovská profesní zkušenost. Pracovní efektivitu a trochu širší pohled na nabídku finančních služeb tam člověk určitě získá a také si uvědomí, co to opravdu znamená globalizace a mezinárodní obchod a jak velkou a důležitou roli hraje právě bankovní sektor a služby, které nabízí. Hlavním tématem tohoto vydání Export Journalu je brexit. Co vás jako první napadlo, když jste se dozvěděl, že se Britové rozhodli Evropskou unii opustit, a považujte to za dobrou, či špatnou zprávu? Musím říci, že mě přepadl smutek. Ani dnes nelze přesně říci, jaký dopad na EU a samotnou Velkou Británii tento krok bude v konečném účtování mít, nicméně Velká Británie je významným hráčem v Evropě a bylo by určitě lepší, kdyby se podílela na rozvoji v rámci EU, a ne bohužel mimo ni.

EXPORT JOURNAL

Jan Mládek: Nedopusťme dezintegraci Evropy Ministr průmyslu a obchodu ČR se pro Export Journal zamýšlí nad příčinami i možnými dopady vystoupení Velké Británie z evropského společenství. Důvodů, proč těsná většina Britů zvolila tzv. brexit, je hned několik. Nejdůležitější je podle mého názoru ten, že část britské veřejnosti svým hlasováním vyjádřila nesouhlas se svými vládnoucími představiteli a s EU jako celkem. Což je tendence, kterou pozorujeme v řadě zemí Unie, a je třeba na ni jasně zareagovat. Důležitou roli nepochybně hrála nespokojenost některých britských občanů s volným pohybem osob, který vnímali jako nevýhodný pro Brity. Dalším důvodem byl strach ze složitosti dnešního světa a špatná informovanost, které vyústily k hlasování

Věřím, že spolupráce s Velkou Británií zůstane i nadále intenzivní.

NÁZOR

NÁZOR

EXPORT JOURNAL

proti instituci, o které někteří hlasující ani mnoho nevěděli, stejně jako o možných důsledcích hlasování. Čtvrtým důvodem je relativní chudnutí obyvatel v některých regionech Velké Británie. Tamní voliči si svou ekonomickou situaci nesprávně spojili s členstvím v EU. Politici, komentátoři, odborníci i běžní lidé si logicky kladou otázku, zda brexit přinese Evropské unii a Británii pouze negativa, nebo může být i příležitostí k pozitivním změnám. Zatím vidím spíše negativa, zejména v podobě dlouhého období nejistoty, které pro žádnou ekonomiku není dobré. Zároveň platí, že EU ztratí s odchodem Británie silného člena, který přispíval k zajišťování rovnováhy mezi pozicemi různých členských států a často měl blízko k pozici České republiky. Pro celou EU se ale pochopitelně nabízejí i některé příležitosti, především vnitřní reflexe zaměřená na příčiny výsledku britského referenda a na nárůst obdobně motivovaného napětí v dalších zemích EU. Riziko dezintegrace v Evropě je pro nás jednoznačně velkou hrozbou.

Změny v obchodních vztazích zatím nelze odhadnout

Hospodářské dopady brexitu nelze vzhledem ke značné nejistotě celé řady faktorů zatím přesněji odhadnout. Ozývají se hlasy, které varují před přílišnou přísností EU vůči Británii. Tento přístup by se mohl ukázat jako krátkozraký.

Měli bychom se spíše zaměřit na to, co evropské země spojuje, a tam vložit více sil. Jednoznačně je to volný obchod, ale i mezinárodní spolupráce mezi produkční, výzkumnou a vzdělávací ­sférou. Jelikož je Velká Británie jedním z našich nejvýznamnějších obchodních partnerů, očekávám, že firmy budou usilovat o zachování vzájemného obchodu v maximální možné míře. Vše samozřejmě bude záviset na nastavení vztahů s EU. Vzhledem k aktuální nejistotě lze v dohledné době u českých podnikatelů očekávat více opatrnosti a odkládání zásadních rozhodnutí. Do budoucna bude důležité, aby se mezi EU a Velkou Británií podařilo nastavit co nejlepší preferenční obchodní režim. V tuto chvíli mohou importéři využívat pozitivní dopad oslabení britské libry. Nicméně pro převládající exportéry to dobrá zpráva není, a to se týká i možného dopadu na dopravní služby. Změny ve vstupu na území státu zase ovlivní cestovní ruch. Negativní dopady očekáváme rovněž v oblasti finančních a pojišťovacích služeb, kde má ČR s Velkou Británií výrazně negativní bilanci a je to pro nás důležitý trh. Za potenciálně nejvíce dotčené dále považuji především společné podniky, resp. britské investice v ČR, které vznikly ve výhodných podmínkách

EXPORT JOURNAL

vnitřního trhu. Český export do Velké Británie bude ovlivněn tím, jak si Velká Británie nastaví obchodní vztahy se třetími zeměmi mimo EU, především s USA, Kanadou, Austrálií a dalšími zeměmi Commonwealthu – pokud získají stejné podmínky jako společnosti ze zemí Unie, budeme čelit ostřejší konkurenci. Přesto jsem optimista a věřím, že čeští podnikatelé si svoji pozici na britském trhu udrží. Souhlasím s těmi analytiky, kteří očekávají snížení poptávky ze strany Velké Británie, především v důsledku odkládání investic a dlouhodobé spotřeby, což nastane kvůli nejistotě vyplývající z brexitu. I domácí podnikatelé pochopitelně potřebují vědět, v jakých právních podmínkách budou nadále obchodovat se zahraničím. Nejde jen o nastavení cel, kvót a podobně, ale také o riziko nárůstu netarifních překážek, např. dvojích standardů, které prodražují výrobu a komplikují mezinárodní obchod. Nicméně probíhající mezinárodní jednání o liberalizaci světového obchodu vedou právě opačným směrem, tedy k maximální možné harmonizaci a usnadnění obchodu právě v této oblasti.

NÁZOR

Může dojít k oslabení tržní integrace v EU

České subjekty se v současné době účastní více než tří set mezinárodních projektů v programu Horizont 2020, který je nejvýznamnějším programem EU na podporu internacionalizace výzkumu. Z toho téměř dvě stě projektů je řešeno ve spolupráci s Velkou Británií, což z ní dělá jednoho z nejvýznamnějších českých partnerů pro spolupráci. Společná mezinárodní konsorcia a výzkumné týmy jsou však teď v nejistotě ohledně vývoje budoucího financování společných projektů a odložení realizace některých výzkumných projektů do doby, než bude dojednána nová dohoda Velké Británie s EU. Stávající těsná spolupráce mezi Británií a ČR v některých oblastech, jako je zejména vnitřní trh EU a společná obchodní politika, bude postupně utlumována v návaznosti na postupující odcházení Británie z EU. Může to mít dva negativní dopady. Za prvé, může dojít k oslabení procesu tržní integrace v EU. Pozice ČR jako malé otevřené ekonomiky tak může oslabit ve prospěch skupin států, které v praxi prosazují tendence vytvářet nové překážky na vnitřním trhu. Za druhé, Velká Británie nemusí ve světle nových priorit respektovat priority ČR coby svého blízkého partnera tak jako doposud. Pevně však věřím, že naše spolupráce s Velkou Británií zůstane i nadále intenzivní a v duchu vzájemného respektu.

Jan Mládek, ministr průmyslu a ­obchodu ČR

EXPORT JOURNAL

EXPORTNÍ PŘÍLEŽITOSTI

Čeští strojaři se snaží posílit vývozy Tuzemským strojírenským firmám se daří a chystají se rozšiřovat svá exportní teritoria. Nejen do jejich oboru v posledních letech také významně promlouvá masivní trend automatizace. Strojírenství je jedním z klíčových sektorů české ekonomiky a má v tuzemsku dlouhou tradici. Osmdesát procent výrobků jde na export, a to zejména do Německa, Itálie, Ruska, Číny a USA. Jak uvádí Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR (MPO), Česko je nejen atraktivní destinací pro zahraniční investory, ale chce zvýraznit i svou roli strojírenské velmoci na mezinárodním poli. Silnou devizou ČR je podle zástupců MPO poloha v srdci Evropy, nezpochybnitelné technologické know-how a vzdělaná a kvalitní pracovní síla. V současnosti je Česko ve výrobě strojů na sedmém místě v Evropě.

Chceme víc vyvážet

Ze Studie českého strojírenství zveřejněné začátkem letošního roku, kterou zpracovala analytická společnost CEEC Research, vyplynulo, že 70 procent českých firem má v plánu rozšířit svá exportní teritoria. Za regiony nejatraktivnější pro další expanzi považují ředitelé firem Evropu, Asii a Střední východ. Jejich zájem se ovšem liší v závislosti na velikosti firem. „Zatímco pro velké strojírenské firmy je pouze

EXPORT JOURNAL

ve třetině případů zajímavá další expanze v rámci Evropy, malé a střední společnosti v ní budou hledat nová odbytiště téměř ve dvou třetinách případů. Ředitelé velkých strojírenských podniků mají velký zájem také o trhy Asie a Severní Ameriky,“ vysvětlil Jiří Vacek, ředitel analytické společnosti CEEC Research. Velké strojírenské podniky podle výsledků výzkumu za největší překážku pro získávání nových odbytišť považují nízké ceny, absenci regulačních norem v zemích mimo EU a tvrdý konkurenční boj. Malé a střední firmy pak poukazují na administrativní náročnost vstupu do vybraných zemí a nedostatečnou podporu od státu.

Itálie, Rakousko a další

Evropskou zemí, kde poptávka po výrobcích českých strojírenských firem roste, je Itálie, jeden ze světových lídrů v oboru. Na jaře letošního roku se zástupci

EXPORTNÍ PŘÍLEŽITOSTI

tuzemského strojírenství pod záštitou státní agentury pro podporu exportu CzechTrade představili na veletrhu Mecspe v italské Parmě. Jak napsal portál BusinessInfo.cz, těsnější spolupráci mezi oběma státy dokládá zvýšený počet poptávek, které v poslední době přicházejí ze strany italských firem. Počet strojírenských subdodávek z ČR do Itálie se loni oproti roku 2014 zvýšil o 162 procent. V Rakousku je strojírenství nejdůležitějším průmyslovým sektorem, který vytváří 14 % celkové průmyslové hodnoty.

EXPORT JOURNAL

Evropskou zemí, kde poptávka po výrobcích českých strojírenských firem roste, je Itálie.

I proto se Rakousko, vedle Německa, Dánska, Švédska a Itálie, řadí mezi nejspecializovanější strojírenské země v Evropě. Jak vysvětluje Vladimír Degťar, vedoucí zahraniční kanceláře CzechTrade ve Vídni, na území Rakouska je v tomto oboru aktivních téměř osm tisíc firem, které vydávají ročně na výzkum a vývoj

EXPORTNÍ PŘÍLEŽITOSTI

o 3 procenta více, než činí národní průměr. „Uspět tak mohou pouze vysoce kvalitní specializované výrobky či součástky určené pro malosériovou výrobu,“ dodává Vladimír Degťar. V současné době je např. vypsána zakázka od Wiener Linien GmbH & Co KG na doručení dvou systémů dvojkolí pro stroje k soustružení, společně s následným pětiletým servisem. Rakouské dráhy ÖBB poptávají 100 kusů dvojitých plošinových vagónů, Wiener Netze GmbH shánějí motorové vozíky. Tradiční destinací je pro strojaře Švédsko. Jak uvádí portál BusinessInfo.cz, díky relativně vysoké ceně pracovní síly ve Švédsku, pokračujícímu trendu odklonu severoevropských firem od asijských dodavatelů a výbornému jménu výrobců z České republiky představuje švédský strojírenský

EXPORT JOURNAL

průmysl velkou příležitost právě pro české subdodavatele především v oblasti metalurgických výrobků, svařovaných konstrukcí, přesného CNC obrábění a montáží. Velká Británie, která se rozhodla opustit po více než čtyřech desítkách let členství Evropskou unii, je rovněž zajímavou příležitostí pro strojírenské firmy. Z hlediska těch středních a malých je tento obor dokonce klíčovým na britském trhu. Potenciál růstu spatřuje Zastupitelský úřad ČR v Londýně v exportu hliníkových konstrukcí, částí, desek, profilů a kladkostrojů, zdvihacích zařízení, výtahů, rumpálů apod. Do této kategorie lze zahrnout kovoobrábění, včetně přesného, a také odlévání a tváření kovů. V Londýně byla například nedávno vypsána zakázka na laboratorní, optické a přesné přístroje a zařízení.

EXPORTNÍ PŘÍLEŽITOSTI

Aktuální poptávky ze zahraničí není pro české exportéry zrovna snadné zjistit. V Mapě oborových příležitostí jsou k dispozici „pouze“ informace o tom, v jaké oblasti existuje určitý potenciál. Na portálu BusinessInfo.cz, v sekci Zahraniční obchod / Exportní příležitosti pak konkrétní poptávky najdou, ovšem zdaleka ne všechny. Je tedy dobré využít i zahraniční nástroje, např. stránky ted.europa.eu, v Rakousku weby www.ausschreibung. at či www.auftrag.at, ve Švédsku http:// www.trafikverket.se/en/startpage/suppliers/Procurement/Planned-procurements/ atd.

Skrytá technologie na vzestupu

Prakticky ve všech průmyslových oborech lze v posledních letech pozorovat zásadní

EXPORT JOURNAL

Automatizace je obor velmi rozsáhlý,a konkurence je na trhu mimořádně silná.

trend: masivní automatizaci, robotizaci a digitalizaci. Podle odborníků současně s ním přichází změna stávajících výrobních, ale také logistických a obchodních procesů, která v nejbližších 20 letech výrazně zefektivní průmyslovou výrobu. Profesor Michal Šebek z Katedry řízení při pražské ČVUT je přesvědčen, že automatické řízení je v ČR rozšířené prakticky jako kdekoli jinde na světě, protože u nás existuje spousta výrobních podniků, dopravních, nemocničních a dalších systémů, které jsou řízené automaticky. Zároveň ale dodává, že se u nás nevynalézají, nekonstruují ani neprodávají ty úplně nejvíc hi-tech systémy, jako jsou kosmické rakety, nejlepší roboty pro medicínu a podobně, v tom máme podle něj určité zpoždění. „Český průmysl není na náš obor tak náročný a nemá takové požadavky, protože ty nejpokročilejší věci sám nevyrábí,“ uvedl pro Export Journal profesor Šebek.

EXPORTNÍ PŘÍLEŽITOSTI

Tuzemské podniky v oblasti výrobní automatizace relativně hodně vyrábějí řídicí systémy pro strojírenskou výrobu, především subdodávky pro automobily. Obecně se však v oblasti výroby automatizačních komponent prosazují jen obtížně, protože konkurence je obrovská a trh je obsazen velkými zahraničními firmami s dlouhou tradicí. Silné společnosti jako Siemens nebo Allen Bradley si rozdělily trh, a tak třeba v oblasti výroby průmyslových počítačů (které se používají k automatizaci procesů v reálném čase, to znamená k řízení strojů nebo výrobních linek v továrnách) je mimořádně „našlapáno“. Proto se české podniky v této oblasti soustředí především na speciality, například řídicí systémy pro energetiku nebo farmaceutickou výrobu.

Úspěšní exportéři

Důkazem toho, že automatizace zasahuje skutečně prakticky do všech oborů, je mimo jiné výroba tvářecích strojů ve strojírenství. Příkladem může být společnost Šmeral Brno, výrobce tvářecích strojů do kováren a lisoven, příslušenství k tvářecím strojům, nástrojů pro tváření za tepla i za studena, pro automatizaci a robotizaci tvářecího procesu a odlitky z ocelolitiny, jejíž podíl exportu na celkové produkci přesahuje 60 procent. Podle

EXPORT JOURNAL

Radka Voneše, generálního ředitele společnosti, bude mít tváření z pohledu perspektivy odvětví ještě dlouho své místo v oblasti zpracování železných i neželezných materiálů. Trendem je ovšem automatizace tvářecího procesu. Automatizace je obor velmi rozsáhlý, a jak již bylo uvedeno, konkurence je na tomto trhu mimořádně silná. Přesto jsou české firmy působící v oblasti automatizace úspěšné i na vyspělých evropských trzích. Spolupráci s velkými nadnárodními podniky má na kontě

EXPORTNÍ PŘÍLEŽITOSTI

třeba společnost Kinalisoft, která vyvíjí software pro řízení procesů v průmyslu. Pro švédskou hi-tech firmu Mycronic vytvářela software pro obsluhu osazovacích CNC automatů. V oblasti průmyslové automatizace, inteligentních budov a tzv. smart grid působí firma Teco, přední český výrobce průmyslových řídicích systémů kategorie PLC (z angl. Programmable Logic Controller). Například v roce 2015 instalovala na Zakarpatské Ukrajině systém Tecomat Foxtrot pro řízení sněhových děl. Úkolem tohoto automatického řízení je především sledování bezpečného a bezporuchového provozu plynových kotlů, čerpadel a ventilátorů a klimatizace, zajištění a udržení vysokých tlaků a objemů dodávané vody ve stanovených rozsazích, možnost vzdáleného vypnutí a zapnutí okruhů či stanovení časových a teplotních režimů práce jednotlivých okruhů anebo celku.

EXPORT JOURNAL

P Ř E D S TAV E N Í E X P O R T É R A

EuroEnergie: příležitost i pro Hanhart Morkovice Nosnými programy firmy Hanhart Morkovice jsou zakázkové kovoobrábění a výroba elektrotechnických součástí. „Navíc jsme v roce 2012 koupili značku Porkert s více než stoletou historií a začali vyrábět též klasické ruční mlýnky na maso této značky,“ přiblížil široký záběr společnosti její výkonný ředitel Ladislav Vymazal.

Interiér výrobní haly společnosti Hanhart Morkovice s.r.o.

EXPORT JOURNAL

Firma vyváží do třinácti zemí světa, a to hlavně cívky, odpojovače autobaterií či zmíněné mlýnky na maso. „Exportujeme zhruba půlku ročního obratu. Kdybych započetl i export našich smluvních distributorů v České republice, bylo by to asi 65 procent,“ dodal s tím, že podíl exportu i nadále poroste. Konkurenční boj je podle Ladislava Vymazala velmi tvrdý. „Asijské státy a noví členové EU z Balkánu sázejí na cenu. Naproti tomu v západních zemích jako v Německu či ve Francii jsou efektivní, a i když se rozhodnou pro výrobu s nižší přidanou hodnotou, jsou podnikatelsky úspěšní, což obdivuji. Pokud bychom měli stejnou cenu práce jako na Západě, nedokázali bychom ekonomicky přežít,“ řekl. Úspěšný exportér se vedle výroby věnuje i rekonstrukci svého areálu. „Pochází z 50. let minulého století a postupně se dotvářel. Tomu odpovídá jeho technický stav,“ uvedl výkonný ředitel. Jednou z chystaných investic je proto zateplení výrobní haly s využitím programu EuroEnergie. „Zateplení sníží energetické náklady, investice by se tak měla vrátit během několika let.“ Připravovaný projekt má tři části – kromě zateplení střechy a obvodového pláště haly zahrnuje i rekonstrukci osvětlení a rozvodů teplé vody. Nejdůležitějším krokem k získání dotačního titulu přitom bylo zpracování energetického posudku. „Spolupracovali jsme s agenturou, která se tím zabývá. Jsme rádi, že se podařilo projekt prosadit. S realizací počítáme v roce 2018,“ řekl Ladislav Vymazal a ocenil rovněž vstřícný přístup Komerční banky při hledání optimálního modelu financování.

P Ř E D S TAV E N Í E X P O R T É R A

KLIENT OCENIL NIŽŠÍ POŽADAVKY NA ZAJIŠTĚNÍ I ÚROKOVÉ SAZBY Komerční banka spolupracuje s firmou Hanhart Morkovice už čtyři roky. Za tu dobu řešila banka několik investičních projektů. „Firma ve větší míře využívá vlastní zdroje. Co se týká investic, je velice obezřetná,“ popsala Lenka Pospíšilová, která se v olomoucké KB stará o korporátní klienty. „Klient u každé investice sám hodnotí její návratnost – každý investiční záměr vychází z konkrétních smluv s odběrateli, a pokud se s nimi nedohodne na ceně, raději ho nerealizuje.“ Jednou z klíčových investic je nyní projekt na zateplení výrobní haly. „Pomáhali jsme s hledáním vhodného financování. Naši specialisté nejdříve prověřili podklady, které klient předložil, a na jejich základě došli k závěru, že by byl vhodný program EuroEnergie. Nabídli jsme tedy financování s využitím tohoto programu. Klient ocenil nabízené nižší požadavky na zajištění i nižší úrokové sazby,“ dodala Lenka Pospíšilová. Výhody programu EuroEnergie: • 80% záruka na úvěr • úroková sazba zvýhodněna o 0,30 % ­ročně • v případě zaměstnávání lidí do 30 let zvýhodnění úrokové sazby až o 0,40 % ročně Pro zapojení do programu EuroEnergie stačí: • doporučení energetickým auditem či posudkem (u budov stačí průkaz energetické náročnosti budovy)

AKTUÁLNĚ

EXPORT JOURNAL

Brexit rozdělil Brity

HLASOVÁNÍ PODLE OBLASTÍ Opustit EU Jihovýchod Londýn Severozápad Východ Jihozápad Západní Midlands Yorkshire a Humber Skotsko Východní Midlands Wales Severovýchod Severní Irsko

50 %

Zůstat v EU

AKTUÁLNĚ

EXPORT JOURNAL

H L AS OVÁ N Í P O D L E V Ě KOV ÝC H S K U P I N Opustit EU

50 %

Zůstat v EU

18–24 25–34 35–44 45–54 55–64 65+

TOP 5 VOLEBNÍCH OKRSKŮ ODCHODU VB Z EU Opustit EU

50 %

Zůstat v EU

Boston Jižní Holland Castle Point Thurrock Greath Yarmouth

TOP 5 VOLEBNÍCH OKRSKŮ SETRVÁNÍ VB V EU Opustit EU

50 %

Zůstat v EU

Gibraltar Lambeth Hackney Foyle Haringey Červnové hlasování o brexitu dokonale rozštěpilo Velkou Británii. Celou zemí totiž vedlo hned několik dělicích linií. Pro setrvání v Evropské unii například většinově hlasovalo Skotsko a Severní Irsko, zatímco Anglie a Wales byly pro odchod. Také Londýn jako

ekonomický motor země chtěl zůstat, venkovské oblasti (mezi nimi i častí příjemci eurodotací) však toužily odejít. Stejně tak byl patrný výrazný rozdíl i mezi hlasováním vzdělanějších a méně vzdělaných lidí či mezi mladými a staršími voliči. Ačkoli mladí hlasovali pro EU, nepřišlo jich dost – a právě oni budou muset nejdéle žít s rozhodnutím příslušníků starších generací.

AKTUÁLNĚ

EXPORT JOURNAL

O vystoupení z EU hlasovali Britové podruhé ve své historii. Poprvé to bylo už v roce 1975. Zatímco letos v červnu byly výsledky referenda velice těsné (51,9 procenta pro „odejít“, 48,1 pro „zůstat“), tehdy příznivci společného evropského trhu výrazně převažovali (67,2 procenta ku 32,8 procenta). Zajímavé je, že v prvním referendu hlasovali Skotové výrazně pro brexit – nyní byl jejich postoj diametrálně odlišný. V letošním hlasování ukázal nejsilnější pouto k Evropské unii Gibraltar, kde hlasovalo 95,9 procenta voličů pro setrvá-

ní. Mezi desítku nejsilnějších oblastí podporujících EU patřily také mnohé části Londýna, kde měli příznivci setrvání přes 75 procent. Pro Unii zvedli hlas i v Edinburghu či Belfastu (přes 74 procent). Naopak proti EU hlasovali často lidé ve východní Anglii – v devíti oblastech vyšplhaly hlasy pro brexit přes 70 procent, nejvíce v Bostonu, South Hollandu a Castle Pointu.

REFERENDUM 1975 VERSUS 2016 Ano / Zůstat

Ne / Opustit

1975

2016

Myslíte si, že by Velká Británie měla zůstat v Evropském společenství (společném trhu)?

Měla by Velká Británie zůstat členem Evropské unie, nebo opustit Evropskou unii? Zdroj: bbc.com

EXPORT JOURNAL

AKTUÁLNĚ

Využívejte jeden limit pro více účtů Chcete čerpat svůj kontokorentní limit snadněji ve více měnách a mít díky tomu výrazně flexibilnější financování než dosud? Komerční banka vám vychází vstříc novinkou při poskytování kontokorentu u cizích měn. Zatímco dosud jste museli mít u jednotlivých běžných účtů vedených v různých měnách pevně sjednaný limit, a pokud jste ho potřebovali změnit, museli jste o to požádat banku, s novým víceměnovým kontokorentním úvěrem

můžete hospodařit u všech účtů s jedním celkovým limitem podle vlastního uvážení. Hlavními benefity novinky jsou jednoduchost používání, flexibilita a s tím spojená časová úspora. Odpadá hlavně jednání s bankou o přesunech limitů – jednoduše zadáváte platby ze svých ­běžných účtů zapojených do víceměnového kontokorentu

EXPORT JOURNAL

podle toho, jak potřebujete, a to až do vyčerpání celkového ­limitu. Abyste celkový limit nepřekročili, to za vás ohlídá banka – každý den automaticky přepočítává výši čerpání na jednotlivých účtech podle aktuálních měnových kurzů České národní banky. V praxi vše funguje tak, že jeden ze zapojených účtů je tzv. referenční – používá se k evidenci nečerpané částky celkového limitu a pojí se k němu referenční měna. V té je dán celkový limit a slouží rovněž pro přepočet debetních transakcí. Ostatní účty jsou nereferenční a mohou být jak v referenční, tak v jiné měně – kromě českých korun také v eurech, amerických dolarech, švýcarských francích či britských librách. Na každém ze svých účtů můžete využívat úvěr až do plné výše svého celkového limitu, splatit jej pak ale musíte vždy v té měně, ve které jste úvěr čerpali.

AKTUÁLNĚ

POUŽITÍ V  PRAXI Standardní kontokorentní úvěr

Limit je nutné alokovat na každém běžném účtu s příslušnou měnou jako pevnou částku. Celkový schválený limit pro kontokorent je tak rozdělen na dílčí limity, např. celkových 100 milionů korun může být rozděleno na 48 milionů korun, 1 milion eur (1 EUR = 27 Kč) a 1 milion dolarů (1 USD = 25 Kč).

Víceměnový kontokorentní úvěr

Celkový schválený limit ve výši 100 milionů korun je možné čerpat jak v korunách, tak v eurech, dolarech, švýcarských francích a britských librách – v tomto případě tedy až 100 milionů Kč, 4 miliony dolarů či 3,7 milionu eur.

EXPORT JOURNAL

ZKUŠENOSTI

Náš nábytek je i v Buckinghamském paláci Obchodní ředitel a člen představenstva společnosti Techo v rozhovoru pro Export Journal popisuje, jak se dá dosáhnout úspěchu ve Spojeném království, a přibližuje svůj pohled na dopady brexitu. Jak coby byznysmen vnímáte výsledek britského referenda, tedy rozhodnutí Britů opustit Evropskou unii? Co podle vás bude znamenat pro evropské podnikání a ekonomiku obecně? Pro obchod jako takový je samozřejmě důležité, aby spolupráci napříč státy stálo v cestě

co nejméně překážek. Z tohoto pohledu brexit nevítám, ale na druhé straně nechci jeho dopady přeceňovat. Myslím, že tady vzniká zbytečná panika. Na základě čeho se domníváte, že vzniká zbytečná panika, a proč k ní podle vás není důvod? Británie jako trh je stejně důležitá pro Evropskou unii jako Evropská unie pro

Showroom společnosti TECHO

EXPORT JOURNAL

Britové jsou spolehliví obchodní partneři. Británii, takže i když vyjednávání o nových podmínkách může a nejspíše bude trvat několik let, tak finální výsledek by neměl zásadně poškodit ani jednu stranu. Velká Británie je pro vaši společnost jedním z nejdůležitějších vývozních trhů. Můžete upřesnit, jak moc je pro vás důležitá? Velká Británie je pro Techo tradičním trhem, a to nejen z pohledu objemu obchodu. Poslední roky se objem pohybuje mezi 100 a 120 miliony ročně, nicméně z pohledu naší výroby jako takové se jedná o 25 procent roční produkce. Díky dlouhodobé práci se nám tam podařilo získat i celou řadu mimořádně prestižních zakázek, včetně například dodávky nábytku pro Buckinghamský palác. Tyto zakázky nám pak samozřejmě velmi pomáhají v dalším rozvoji obchodu nejen v samotné Británii.

ZKUŠENOSTI

Byla pro vás zakázka dodávky nábytku pro Buckinghamský palác standardním obchodem, nebo byla v něčem ­specifická? Dá se říci, že až na adresu dodání byla tato zakázka standardní, jelikož v Británii obchodujeme přes síť dealerů, tzv. D&B, tedy design and build companies, kteří jednají s koncovým klientem. V čem především podle vás tkví podstata úspěchu Techo na britském trhu, co je za tou „dlouhodobou prací“, kterou zmiňujete? Věříme, že podstata našeho úspěchu vychází z osobního přístupu k požadavkům klienta, termínu dodání, schopnosti dodat produkt na míru a přání zákazníka a především z proaktivity, ať již v průběhu řešení zakázky, či při servisu v pozáruční době. Jak se vaší firmě v zemi obchoduje, jací jsou Britové coby obchodní partneři? Mají třeba nějaká specifika oproti partnerům z jiných zemí atd.? Britové jako obchodní partneři jsou spolehliví, nicméně velice nároční, co se týká kvality a servisu. Specifika se spíše týkají designu nábytku a jeho barevných kombinací, které vycházejí z mísení amerického a evropského designu. Máte už představu o tom, co všechno pro vaši firmu bude z administrativního hlediska brexit znamenat? V tuto chvíli asi nikdo netuší, jak bude brexit probíhat a jaké podmínky se Velké Británii podaří dojednat a hlavně v jakém časovém horizontu. Tím pádem je složité odhadovat, jaký to bude mít vliv na administrativní záležitosti.

EXPORT JOURNAL

Lze už v této chvíli odhadovat, jak vaši firmu ovlivní ekonomicky? Pokud ano, jak? Jak jsem již řekl, mám pocit, že je zejména mediálně brexit trochu přeceňován. Samozřejmě jisté komplikace přinést může, na druhé straně je Velká Británie pevnou součástí evropské i globální ekonomiky a nepochybuji, že je v zájmu všech stran, aby jí zůstala i do budoucna. Očekávám, že ani nové smlouvy upravující obchod mezi Evropskou unií

ZKUŠENOSTI

a Británií nebudou pro obchod znamenat zásadní komplikace. Británie ovšem byla 43 let součástí Evropské unie a vztahují se na ni prakticky všechny evropské předpisy, takže vyjednat s Unií nové smlouvy upravující celou řadu těchto oblastí bude podle odborníků velmi složité. Může se podle nich například stát, že nedojde k dohodě v oblasti volného pohybu zboží a země začne uplatňovat dovozní cla na zboží z Evropské unie. Jaký je na toto váš názor? Jak jsem již zmiňoval výše, očekáváme oboustranně výhodnou dohodu. ­Nicméně

ZKUŠENOSTI

EXPORT JOURNAL

i pokud by to tak nebylo a Británie by například zavedla vámi zmiňované dovozní clo, tak se s tím jistě vyrovnáme i vzhledem k tomu, že jsme do Británie dováželi již v době, kdy Česká republika nebyla v Evropské unii. S podobnými překážkami tedy již máme zkušenosti. Jak bude podle vašich odhadů vypadat působení Techo na britském trhu po vystoupení této ostrovní země z Evropské unie? Z pohledu naší společnosti není důvod cokoliv měnit, Techo má po letech tvrdé práce v Británii vybudovány pevné kořeny a dobré jméno. Na tom se samozřejmě brexitem nic nezmění. Jaké jsou do budoucna vaše plány v Británii? Určitě se chceme v Londýně soustředit na tzv. key accounts klienty, tedy nadnárodní společnosti se sídlem v Londýně. Mezi další plány patří expanze mimo Londýn, kde v tuto chvíli dosahujeme pouze cca 10 procent našeho obchodu v Británii. Mezi naše cíle patří oblast Manchesteru a Birminghamu. Na rozhovoru se rovněž podílel Martin Košťálek, ředitel zákaznického servisu pro zahraniční pobočky společnosti Techo

TECHO Skupina Techo patří k předním evropským výrobcům a dodavatelům kancelářského nábytku. Od roku 2005 je součástí nizozemské nábytkářské skupiny Royal Ahrend N.V., trojky ve světovém měřítku. Firma vznikla v roce 1991 a jedním z jejích prvních významných klientů byla IKEA. V roce 1995 společnost představila první vlastní stolový systém, jehož autorem byl holandský designér Hans Verboom. Od této chvíle byla firma schopna konkurovat předním značkám a odstartovala další rozvoj. Za posledních pět let skupina vyrostla v silnou mezinárodní společnost s ročním obratem převyšujícím miliardu korun. Spolupracuje s nejlepšími českými i zahraničními architekty a designéry. Produkty Techo se prosazují na trzích tří kontinentů – Evropy, Asie a Afriky. Nejsilnější pozici má společnost ve střední a východní Evropě, kde poskytuje komplexní služby v oblasti vybavování komerčních interiérů.

A N A LÝ Z A

EXPORT JOURNAL

Brexit: Nejenom hrozba, ale i příležitost Výsledek britského referenda zatím českou ekonomiku nijak nezasáhl. Dlouhodobý dopad bude záviset na podmínkách vyjednaných pro Velkou Británii, nicméně pozitivní zkušenost britských investorů s ČR může být významnou příležitostí. Rozhodnutí britských voličů opustit Evropskou unii nepochybně nebude znamenat divoký rozvod následovaný pálením mostů a zpřetrháním (nejenom) obchodních vazeb. Záměr nové britské vlády je jasný – zajistit hladký proces vystoupení z Evropské unie, který způsobí na obou stranách co nejméně škody. Zachování bezproblémového přístupu na společný trh bude prioritou pro obě strany. Pro Velkou Británii představují obchodní toky se zbývajícími zeměmi EU celou polovinu obchodní výměny. Pro Unii znamená obchodní výměna

Jan Vejmělek, hlavní ekonom Komerční banky

A N A LÝ Z A

EXPORT JOURNAL

VZÁJEMNÝ OBCHOD VB A ČR (mld. EUR)

Obrat obchodu 8

Bilance

6 4 2

2001

2015

Zdroj: International Trade Center

S TAV P Ř Í M ÝC H Z A H R A N I Č N Í C H I N V E S T I C V B V Č R (mil. GBP) Aktiva 10 000

Pasiva Bilance

8 000 6 000 4 000 2 000

2001

Zdroj: Office for National Statistics

2013

A N A LÝ Z A

EXPORT JOURNAL

STRUKTURA DOVOZU VB PŘEDMĚT DOVOZU: ZBOŽÍ Z ČR (mld. EUR)

2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Ostatní Hračky, hry, sportovní potřeby

Nábytek, lůžkoviny, svítidla, montované stavby Vozidla motorová, traktory, kola, vozidla

Přístroje el. záznamu, reprodukce zvuku, TV obrazu Reaktory, kotle, přístroje, mechanické nástroje

Výrobky ze železa nebo oceli

Zdroj: International Trade Center

s ­Velkou Británii plných deset procent celkových obchodních toků. Nedomníváme se tedy, že by ve finále došlo k většímu narušení obchodních vztahů. Jednání britské vlády se zatím jeví jako uvážlivé. Spuštění procesu odloučení aktivací článku 50 smlouvy o Evropské unii se zřejmě dočkáme až v příštím roce. A teprve tímto krokem se začne odpočítávat dvouletá lhůta pro dokonče-

ní vyjednávání ohledně nastavení nových pravidel zahraničněobchodních vztahů. Protože se minimálně dva roky na současném nastavení nic nezmění, není důvod, aby výsledek referenda znamenal nějaký zásadnější dopad do makroekonomického rámce. Krátkodobě byly v prvé řadě zasaženy finanční trhy počínaje britskou librou, která oslabila proti dolaru na nejslabší hodnotu za posledních třicet let, a akciovými trhy konče. Nicméně po pár týdnech se situace na trzích zklidnila. A ani sada červencových a srpnových

A N A LÝ Z A

EXPORT JOURNAL

„měkkých“ indikátorů v podobě různých indexů důvěry neukázala, že by sentiment utrpěl nějakou zásadní ránu. Britská čísla se dokonce v průběhu letních prázdnin zlepšila. Opět se ukázalo, že nejhorší je nejistota. Zatímco tedy z krátkodobého až střednědobého horizontu je dopad výsledku britského referenda na tamní ekonomiku minimální, dlouhodobé dopady mohou být závažnější. Ty je ovšem dnes v podstatě nemožné odhadovat. Hodně bude záležet na tom, jaké podmínky budou nakonec pro Velkou Británii vyjednány. Dokud toto nebude známo, dá se předpokládat střízlivost firem v jejich investiční aktivitě. A právě absence investic stála za tím, že naši kolegové ekonomové ze Société Générale zrevidovali očekávaný růst reálného HDP Velké Británie směrem dolů: pro letošní rok o 0,2 procentního bodu, pro roky 2017

Opět se ukázalo, že nejhorší je nejistota. a 2018 pak pro každý o 0,7 procentního bodu a v letech 2019 až 2020 by měl být růst kumulativně nižší o další procentní bod. Nicméně dopad do hospodářské výkonnosti eurozóny by měl být velmi limitovaný. Odhadujeme ho na zhruba desetinu procentního bodu ročně, respektive kumulovaně do roku 2020 by měl být růst eurozóny kvůli brexitu nižší o pouhých 0,7 procentního bodu. Nepřímý dopad na českou ekonomiku, i přes zpomalení eurozóny, by měl být tedy minimální. Česko – a obecně celý středoevropský region – má však na Velkou Británii poměrně silné přímé obchodní vazby. Velká Británie patří u všech středoevropských zemí do první pětky v žebříčku nejvýznamnějších exportních partnerů. Vzájemný obchod se zeměmi Spojeného království navíc stále roste. Zatímco v roce 2012 český vývoz do Spojeného království dosáhl hodnoty 148,3 miliardy korun,

BILANCE VZÁJEMNÉ OBCHODNÍ VÝMĚNY (mld. Kč)

Vývoz Dovoz Obrat Bilance

2012

2013

2014

2015

148,3 53,6 201,9 94,7

152,4 52,8 211,2 99,6

183,4 67,9 251,3 115,5

206,6 73,4 280,0 133,2

2016 (I–III) 56,7 26,1 82,8 30,6

EXPORT JOURNAL

v roce 2015 už to bylo téměř 207 miliard. Česká republika je rovněž schopna realizovat čím dál tím větší přebytek obchodu se zbožím. Vzájemná obchodní výměna je koncentrovaná do několika málo sektorů. Mezi ty nejvýznamnější – na vývozní i dovozní straně – patří strojírenství, produkty elektrotechnického průmyslu a výroba dopravních zařízení. Zpracovatelský průmysl jako celek v České republice produkuje čtvrtinu přidané hodnoty. Omezené obchodní vyhlídky pro zpracovatelský průmysl by tak přinesly odbytové problémy firmám působícím v tomto sektoru, protože přebytek vzájemného obchodu zde představuje 2 % HDP. Celkový přebytek obchodu se zbožím za všechny sektory je přitom 2,8 % HDP. Podíl obchodu se zbožím mezi Českou republikou a Velkou Británií je – kromě Slovenska – největší ze středoevropských zemí. To ilustruje i důležitost britské-

A N A LÝ Z A

ho trhu pro českou ekonomiku. Mezi obchodní toky však nepočítáme pouze dovozy a vývozy zboží; je třeba tam zařadit také služby. V obchodě se službami byla česká ekonomika vůči britské dlouhodobě aktivní. Situace se změnila až v roce 2012 a od roku 2013 je bilance ­deficitní. Silné postavení Velké Británie v českém zahraničním obchodu samozřejmě souvisí i s vysokým zastoupením britských investic v české ekonomice. Británie je v České republice významným investorem. Aktuálně u nás britští investoři spravují aktiva ve výši téměř 12 miliard eur. A právě pozitivní zkušenost britských investorů s Českou republikou může být významnou příležitostí. Zcela reálně si lze představit, že investiční pozice britských firem v České republice bude po vystoupení Velké Británie z Evropské unie ještě posílena. Britské firmy by mohly v tomto optimistickém scénáři využívat Česko jako vstup na jednotný trh EU. Pokud shrneme dosavadní dopad výsledku referenda na českou ekonomiku či lokální finanční trhy, lze konstatovat, že byl téměř nulový. Oslabení koruny vůči euru bylo krátkodobé a nevýznamné. Na makroekonomických agregátech žádný dopad nevidíme a v několika dalších čtvrtletích ani neuvidíme.

EXPORT JOURNAL

P L AT E B N Í S T Y K

Vliv brexitu z pohledu platebního styku Brexit, tedy odchod Velké Británie z Evropské unie (EU), je tématem hovorů nejen v Evropském parlamentu a jednotlivých členských státech EU, ale i v tuzemských firmách. Výjimkou není ani Komerční banka. O změnách, které výsledek britského referenda přinese především v platebním styku, hovořila v rozhovoru pro Export Journal Jana Švábenská, výkonná ředitelka Komerční banky pro transakční a platební služby. Britové se v referendu rozhodli pro odchod z EU. Co na to říkáte? V pátek 24. června 2016 se Velká Británie probudila do reality, kterou si zvolilo 52 % jejích občanů. Vypadá to ale, že odchod nebude tak rychlý a horký. Britská vláda se totiž zatím ještě nedohodla na oficiálním termínu vystoupení z Unie. Premiérka Theresa Mayová zaujímá mírnější postoj a chce si nejprve vytyčit směr, jímž se bude země dále ubírat, než přistoupí k závazným krokům. Podle všeho nezačne dvouletá lhůta pro brexit dříve než na sklonku příštího roku a neskončí před evropskými volbami v roce 2019. Zahýbalo referendum o brexitu s kurzem britské libry? Brexit s librou opravdu zahýbal. Kdyby klient potřeboval 23. června letošního roku,

tedy v den referenda, směnit britské libry na české koruny v hotovosti, tak by za 1 libru dostal 34,41 Kč, den poté už by dostal o 1,71 české koruny méně, a kdyby se směnou čekal až do 23. srpna 2016, dostal by dokonce o 2,85 české koruny za jednu britskou libru méně. Kurz byl v tu dobu už jen 30,53 Kč za libru. Jak rozhodnutí Britů zasáhlo podnikatele, kteří dostávají platby za zboží a služby bezhotovostně v britských librách? Zde je situace obdobná. Obecně lze říci, že britská libra během dvou měsíců od brexitu, tedy v období od 23. června do 23. srpna 2016, oslabila o zhruba 3,50 české koruny. Exportéři, kteří mají dopředu nasmlouvané obchody v britských librách, tak za stejné zboží inkasují po brexitu méně, než předpokládali. Jaké hlavní ekonomické dopady brexitu tedy vidíte? Především pokles hodnoty britské libry na třicetileté minimum vůči dolaru, pokles úvěrového ratingu Velké Británie o dva stupně a rovněž propad na burzách

EXPORT JOURNAL

cenných papírů v Evropě a cen komodit na světových trzích. Klienti si mohou domluvit s bankou individuální směnný kurz na jednotlivý obchod. Zvýšil se počet těchto obcho-

P L AT E B N Í S T Y K

dů v britské libře po rozhodnutí, že Velká Británie vystoupí z EU? Už v den vyhlášení výsledků hlasování o brexitu, 24. června 2016, jsme zaznamenali více než 100% nárůst celkového počtu uzavřených obchodů s individuálním směnným kurzem. Klienti naší banky

Jana Švábenská, výkonná ředitelka Komerční banky pro transakční a platební služby

EXPORT JOURNAL

P L AT E B N Í S T Y K

Lze říci, že britská libra během dvou měsíců od brexitu oslabila o zhruba 3,50 české koruny.

měli největší zájem uzavírat obchody typu FX Spot, FX Swap a Forward. Trvá to i nadále, nebo se počet obchodů již ustálil? Zvýšený počet obchodů jsme pozorovali během celého následujícího týdne od zveřejnění výsledku britského referenda. V současné době jsou klienti stále velmi

senzitivní na jakoukoliv informaci související s odchodem Velké Británie z EU a při jejím zveřejnění lze pozorovat zvýšený počet uzavřených obchodů. Došlo ke změnám i v měnách používaných pro bezhotovostní platby za zboží a služby směrované do Velké Británie? Nijak výrazně. Sice jsme zaznamenali

EXPORT JOURNAL

zvýšený počet plateb do Velké Británie v období tří týdnů po zveřejnění výsledků hlasování o brexitu, ale nejednalo se o výrazný nárůst. Nedošlo ani k odklonu od plateb v britských librách ve prospěch plateb např. v eurech nebo amerických dolarech. Jaké typy plateb mohou klienti do Velké Británie nyní posílat? Aktuálně se pro klienty nic nemění. Vždy záleží na tom, v jakých měnách si klienti přejí platby posílat, tedy zda posílají platby v eurech, nebo jiných měnách, např. britských librách. Platby v eurech odchází z KB do Velké Británie jako SEPA, které jsou za zvýhodněný poplatek a k jejich provedení stačí vyplnit pouze číslo účtu ve formátu IBAN, vyplnit částku platby v eurech, dále název a zemi příjemce. Jedná se o standardizované platby v rámci prostoru SEPA. Platby v britských librách, amerických dolarech a dalších měnách do Velké Británie odchází jako standardní zahraniční platby. Bude možné posílat SEPA platby do Velké Británie i v případě, že vystoupí z EU? To, že Velká Británie vystoupí z Unie, neznamená, že jednotlivé britské banky musí povinně či automaticky odstoupit od schémat SEPA, dle kterých se tyto platby provádí. V  prostoru SEPA se nachází i Švýcarsko, které není součástí EU, a přitom také švýcarské banky přistoupily k plnění schémat SEPA a umožňují tak svým klientům

P L AT E B N Í S T Y K

využívat benefitů SEPA plateb. Domnívám se tedy, že i po vystoupení Velké Británie z Unie se pro klienty nic nezmění. I nadále budou moci posílat SEPA platby do bank sídlících ve Velké Británii. Máte nebo chystáte pro klienty nějaké novinky v oblasti platebního styku? Ano, od 28. listopadu 2016 rozšiřujeme měny, ve kterých je možné posílat zahraniční platby s rychlostí urgent. Tyto platby jsou na účet banky příjemce připsány v den zadání. Měny budou rozšířeny o chorvatské kuny (HRK), maďarské forinty (HUF) a polské zloté (PLN). Platby v těchto měnách je třeba zadat prostřednictvím služeb přímého bankovnictví KB do 10 hodin. Dále bude možné nově posílat urgentní platby v kanadských dolarech (CAD), a to až do 14 hodin, stejně tak jako platby v britských librách, u kterých dojde k posunu času na 14. hodinu. Před časem jsme společně mluvili o SEPA inkasu. Je zde něco nového? Pro klienty, kteří vysílají příkazy k SEPA inkasu, se zkracují lhůty pro jejich vyslání. Ať klienti využívají platební schéma B2B, nebo CORE, je třeba vyslat příkaz k SEPA inkasu dva obchodní dny přede dnem požadované splatnosti příkazu. Nově se již nerozlišuje, zda se jedná o typ/pořadí inkasa první, poslední, jednorázové nebo opakované. Pořadí první bude nově nepovinné.

SERVIS

EXPORT JOURNAL

Firmy zaměřené na starší populaci prosperují Společnostem, které své výrobky a služby ve větší míře orientují spíše na starší klientelu, se v posledních letech daří čím dál tím více. Je to důsledek demografických změn, kterými ekonomicky vyspělé země procházejí. Průměrný věk obyvatel v těchto zemích se postupně zvyšuje. Proto řada firem začíná měnit své cílení a pamatuje čím dál tím více také na starší klientelu v předdůchodovém a důchodovém věku. A strategie se ukazuje jako úspěšná, o čemž nejlépe vypovídají rostoucí zisky těchto společností.

Fenomén stárnutí populace se nejvíce projevuje v Evropě, Americe a některých vyspělých asijských zemích. Podle statistik OSN bude okolo roku 2030 na světě asi 35 zemí, kde bude lidí starších 65 let více než dětí do 15 let. Do roku 2000 to byla dosud jen Itálie. A tyto údaje jasně předurčují budoucí chování mnoha firem, kdy starší lidé budou pro ně čím dál tím významnější klientelou. Tyto firmy jsou pak i vyhledávanou příležitostí pro individuální a institucionální investory. Znamenají totiž menší investiční riziko – lidé budou vždy jen stárnout, na světě nikdo nemládne. Navíc klientela ve věku 55 a více let ve světě často i hojně utrácí – nejrůznějšími volnočasovými

SERVIS

EXPORT JOURNAL

aktivitami dohánějí to, na co neměli v produktivním věku čas. Přibývá proto nejrůznějších podílových fondů, které do svého portfolia umísťují akcie právě těchto společností. Tím tyto firmy zpřístupňují i drobným investorům. Příkladem může být fond CPR Global Silver Age od společnosti CPR Asset Management, která je součástí globální finanční skupiny Amundi. Fond existuje od konce roku 2014 a je určen pro dynamičtější investory, kterým nevadí vyšší investiční riziko s ním spojené. Doporučovaný investiční horizont je v délce minimálně pěti let. Portfolio fondu tvoří společnosti z rozličných oblastí, mají však jedno společné – jejich produkty a služby jsou často hojně poptávány lidmi vyššího věku (penzisty). To znamená společnosti pohybující se v oblasti wellness a zdravotní péče, výrobci kosmetiky, farmaceutické společnosti či firmy nabízející nejrůznější zabezpečovací systémy a také automobilky či firmy z cestovního ruchu. Mezi společnostmi, které mají v portfoliu fondu největší zastoupení, tak logicky figurují například společnosti Johnson &

Johnson, GlaxoSmithKline PLC či Teleflex Inc. Všechno společnosti, které se mimo jiné pohybují v oblasti zdravotní kosmetiky, léčiv či nejrůznějších zdravotních potřeb. V teritoriální rovině se jedná o globální fond, kde dominují americké společnosti. Tvoří více než polovinu portfolia fondu. Okolo 15 procent pak zaujímají firmy ze zemí eurozóny a zhruba desetina aktiv jsou společnosti z Velké Británie. Přibližně stejnou měrou (okolo deseti procent) jsou v aktivech zastoupeny také japonské firmy. Z hlediska sektorů ve fondu dominují akcie firem z oblasti péče o zdraví – tvoří přibližně dvě pětiny koše. Ve velké míře jsou zde zastoupené také společnosti produkující spotřební zboží, ale i nabízející finanční služby. Cílem fondu Global Silver Age je profitovat z postupného stárnutí populace. Důchod – tedy život na penzi – dnes už neznamená konec aktivního života. Právě naopak, dnešní penzisté jsou o mnoho činorodější, než tomu bylo dříve, a hlavně mají podstatně více peněz. Tudíž také více utrácejí, než bylo typické u důchodců dříve.

C P R G L O B A L S I L V E R A G E I  135

(hodnota v EUR)

Výkonnost fondu byla ke dni 9.8. byla + 11,08% od založení (12/2014).

130 125 120 115 110 105 100 95 12|2014

2|2015

4|2015

6|2015

8|2015

10|2015

12|2015

2|2016

4|2016

6|2016

8|2016

SERVIS

EXPORT JOURNAL

Nová Mobilní banka Nová podoba aplikace Mobilní banka je největší inovací, jakou letos Komerční banka přichystala. Uživatele v ní čeká nejen zcela přepracované prostředí, které je nyní výrazně odlehčené a velmi intuitivní, ale především řada zbrusu nových funkcí, na jejichž vývoji spolupracovala Komerční banka přímo se samotnými klienty. Mobilní banka bude fungovat nejen na mobilech jako dosud, ale také na tabletech, a to bez ohledu na použitou

platformu od srpnového startu poběží aplikace na zařízeních s nejoblíbenějšími systémy iOS a Android, na konci roku

SERVIS

EXPORT JOURNAL

se přidá i Windows Phone. Klienti přitom mohou aplikaci používat až na čtyřech svých spárovaných zařízeních, dosud bylo možné obsluhovat bankovní účet jen z jednoho zařízení.

Sjednání schůzky i správa karet

Mezi nové funkce Mobilní banky patří zadávání a úprava trvalých příkazů, nastavování a úprava povolených inkas, SEPA platby, a dokonce i bezkontaktní platba samotným mobilem v případě zařízení s operačním systémem Android (více si o této funkci přečtěte v rámečku Zaplaťte mobilem). Přes aplikaci je možné sjednat si rovněž schůzku s bankovním poradcem nebo spravovat platební karty – nastavovat jejich týdenní limit, povolovat či blokovat platby na internetu apod. Na iPhonech umožňuje aplikace zobrazení rychlého přehledu, například detailu transakcí přes 3D Touch. Aplikaci určenou pro systém iOS je navíc možné nainstalovat také na chytré hodinky Apple Watch.

Velký důraz na bezpečnost

Komerční banka výrazně zapracovala rovněž na bezpečnosti aplikace. Nově se do ní mohou přihlašovat prostřednictvím otisku prstů kromě majitelů iPhonů také klienti s Androidy (je ovšem nutné

mít telefon se čtečkou otisků a systémem Android 6.0 a novějším). Banka navíc v nejbližší době zapracuje do aplikace i software IBM Trusteer Rapport, což je nástroj zaměřený na ochranu před specifickými hrozbami elektronického bankovnictví, jako jsou phishing (podvržení škodlivých stránek), malware (škodlivé programy) či keylogger (pokusy o zjištění hesla). To vše je přitom jen část nových funkcí v Mobilní bance. Jejich výčet do budoucna stále poroste, protože banka hodlá aplikaci – opět ve spolupráci s klienty – průběžně rozšiřovat o další.

Z A P L AŤ T E M O B I L E M Díky unikátní funkci MojeMobilní karta začleněné do nové aplikace Mobilní banky můžete v obchodech zaplatit svým telefonem místo platební kartou. Bezkontaktní platební terminál dnes už mají více než dvě třetiny prodejců a jejich počet stále roste. Co je pro to potřeba? Stačí mít chytrý mobil s operačním systémem Android 4.4 a novějším, funkcí NFC umožňující bezkontaktní platby a novou virtuální debetní kartu VISA, která je navázána na konkrétní telefon a nainstalovanou Mobilní banku. V obchodě už jen rozsvítíte displej telefonu, přiložíte ho k terminálu, a máte zaplaceno.

EXPORT JOURNAL

Pro zákazníka se snažíme být partnerem na celý život MND a.s. je společnost s více než stoletou tradicí těžby ropy a zemního plynu. Za zkratkou v jejím názvu se ukrývají slova Moravské naftové doly a její sídlo se skutečně nachází na jižní Moravě, v Hodoníně, samotném srdci vinařské oblasti, kde by těžební kozlíky hledal málokdo. Svou činnost však neomezuje pouze na území České republiky, ale působí i v zahraničí. Kdy se vlastně na Moravě začalo těžit nebo jakou důležitost pro MND dnes znamenají telekomunikační služby, nám přiblížil Ludvík Baleka, obchodní ředitel společnosti MND a.s. Pokud jde o těžbu ropy, v České republice by asi černé zlato hledal málokdo. Jak je to vlastně s historií těžby na území našeho státu? Historie těžby u nás sahá až k roku 1910, kdy si zemědělec Ján Medlen ze slovenské obce Gbely všiml, že z bahnité země v okolí probublává zemní plyn. Primitivním potrubím ho svedl k sobě domů rovnou do kamen. Z levného vytápění se ale dlouho neradoval. Následný výbuch naštěstí přežil a celý incident přiměl rakousko-uherské úřady začít s průzkumem lokality. Kromě zemního plynu se podařilo objevit i ložiska ropy. V roce 1914 pak byl zahájen první vrtný průzkum, kdy byl nalezen plyn v hloubce 114 metrů a ropa ve 163 metrech. Poté

Ing. Ludvík Baleka, obchodní ředitel společnosti MND a.s.

EXPORT JOURNAL

se rozvinula těžba na Slovensku i na Moravě a po druhé světové válce byly všechny místní těžařské společnosti spojeny do jednoho státního podniku. A v 90. letech došlo zase k jejich rozdělení a privatizaci. Od počátků těžby prošla naše zařízení velkým vývojem a dnes v MND využíváme nejmodernější technologie, které umožňují těžit ropu s tou nejvyšší efektivitou a zároveň se chovat velmi citlivě k okolní přírodě. Kolik plynu a ropy ročně vytěžíte? Například v loňském roce to bylo 105 milionů krychlových metrů plynu. Pro lepší představu: Takové množství pokryje při průměrné spotřebě české domácnosti 10 MWh ročně spotřebu přes 100 000 domácností. Pro těžbu ropy u nás využíváme kolem 30 ložisek, ze kterých jsme například minulý rok vytěžili kolem 125 000 tun ropy. Čím vším se skupina MND zabývá? Strategie skupiny MND je postavena na čtyřech základních pilířích. Prvním z nich je průzkum a těžba zemního plynu a ropy. Dále je to servisní činnost v rámci vrtání a opravných prací, kterou provozujeme i na dalších evropských trzích. Zaměřujeme se také na provozování podzemních zásobníků plynu, přičemž v tomto oboru jsme druhou největší společností u nás. A nakonec je to právě prodej plynu a elektřiny jak domácnostem, tak na velkoobchodním trhu. V této oblasti meziročně výrazně rosteme, za loňský rok jsme měli obrat cca 10 miliard Kč. Jak vypadal váš vstup na retailový trh s plynem? Na retailový trh jsme vstoupili v roce 2014 a začali jsme s budováním našeho jména v ob-

lasti prodeje plynu domácnostem. Za velmi krátkou dobu se nám díky férové nabídce podařilo vybudovat silné povědomí o naší značce mezi etablovanými hráči. Při vstupu na trh jsme si přitom stanovili jasná pravidla, kterými se napříč firmou všichni řídíme, a vyplácí se nám to. Mezi tato pravidla patří především férové chování vůči zákazníkovi, zákaz využívání podomního prodeje domácnostem, srozumitelné smluvní dokumenty a další. Orientace na zákazníka a rychlá expanze společnosti s sebou nezbytně nesou také další specifické nároky, například potřebu kvalitního telekomunikačního zázemí. Komunikační stránka věci je pro nás pochopitelně velmi důležitá. Nejde jen o naše koncové zákazníky, kterým chceme být nablízku a schopni pomoct a poradit, kdykoli je to potřeba. Ale samozřejmě se mezi sebou potřebují domlouvat i naši pracovníci, obvykle přímo v místech těžby, která jsou často velmi odlehlá a pokrytí signálem je zde zásadní. Ideální řešení jsme před více než třemi roky našli u Vodafonu. Jeho telekomunikační balík OneNet nám nabídl přesně to, co jsme potřebovali – širokou nabídku služeb za nízkou cenu. Vodafone nedávno vyhrál v nezávislém testu kvality sítě ve volání a mobilních datech v ČR a získal certifikát Best in Test od německé společnosti P3 communications GmbH. Je pro vás podobné uznání vašich dodavatelů důležité? Certifikát je potvrzením očekávané kvality. Není pro nás ovšem tak zásadní jako osobní zkušenost a reálný stav věcí. Kvalita sítě je dnes standardem, který uživatel vyžaduje. Nenaplňuje-li síť tato očekávání, uživatel odchází ke konkurenci. Taková je dnes situace na trhu.

EXPORT JOURNAL

JE DOBRÉ VĚDĚT

Co čeká po brexitu exportéry Britové se před prázdninami rozhodli opustit Evropskou unii. Od té doby se prakticky všichni zabývají především tím, jaké dopady to bude mít na ekonomiku. Jak ale brexit ovlivní složité právní záležitosti a na co by se v důsledku toho měli připravit čeští vývozci? „Prakticky nikdo zatím nedokáže říct, jak přesně bude vystoupení Velké Británie z EU po právní stránce vypadat. Zatímco pro Spojené království

byl totiž výsledek referenda překvapením, pro zbytek světa byl až skoro šokem, v každém případě skutečností, se kterou nepočítali,“ říká Jan Linda, advokát a partner ve společnosti White and Case.

EXPORT JOURNAL

Obecně platí, že podle článku 50 Smlouvy o EU může každý členský stát ze společenství vystoupit. Ve chvíli, kdy informuje Evropskou radu o svém úmyslu, se rozběhne dvouletá lhůta, během níž stát řeší s EU podmínky rozchodu.

Které svobody zůstanou

Jak upozorňuje Jan Linda, v souvislosti s brexitem se zatím mluví jen o ekonomických otázkách. Jenže v momentě výstupu bude nutné řešit také právní aspekty. Z tohoto pohledu je klíčové, že, jak známo, celá EU je založena na čtyřech základních svobodách. Jan Linda připomíná, že Spojené království je už více než 43 let součástí tohoto rozsáhlého právního systému a vztahují se na něj všechny evropské předpisy. „Podle všeho se zdá, že hlavním důvodem rozhodnutí Britů z Unie vystoupit je fakt, že měli problém s volným pohybem osob, tedy s imigrací. Budou se tím pádem snažit zachovat tři zbývající svobody? To je samozřejmě otázka,“ říká Jan Linda. Jak může brexit zasáhnout české exportéry? I vzhledem k tomu, že Británie dnes patří mezi tři největší obchodní partnery ČR, je tahle otázka nesmírně důležitá. Podle Jana Lindy se např. může stát, že v průběhu vyjednávání nebude dosaženo dohody mezi Británií a Unií o volném pohybu zboží ve stejném rozsahu, jaký platil po dobu členství Británie v EU. Tato skutečnost může mít celou řadu dopadů v návaznosti na konkrétní výsledek jednání. Pro české exportéry by nejpodstatnějším důsledkem mohlo být to, že ostrovní stát bude uplatňovat dovozní cla na zboží z EU. Tím by samozřejmě došlo ke zdražení českého exportu ve srovnání s britskou domácí produkcí, a tím i ke ztížení konkurenceschopnosti českých produktů. „Pochopitelně to může být i opačně, tedy

JE DOBRÉ VĚDĚT

že EU bude uplatňovat dovozní cla na britské zboží. Naši exportéři by v důsledku toho měli lepší podmínky pro přístup na evropský trh než jejich konkurenti z Velké Británie, a mohli by tedy do určité míry na jejich úkor profitovat,“ upozorňuje Jan Linda. Se základními svobodami EU bezprostředně souvisí i problematika veřejné podpory, která byla vždy v ohnisku zájmů EU. Konkrétně jde o podporu státu místním subjektům, která svou povahou samozřejmě vždy narušovala hospodářskou soutěž, a tím i princip volného trhu. A jelikož to byla výhoda oproti subjektům z ostatních zemí sedmadvacítky, příslušné orgány ji vždy podrobně zkoumaly, protože cílem EU je stanovovat stejná pravidla pro všechny. Pro tyto účely existují detailní předpisy se snahou limitovat takovou podporu pouze na specifické oblasti a specifické podmínky. Jelikož problematika veřejné podpory je regulována na úrovni práva EU, vztahuje se tato regulace na všechny země EU. Z toho ovšem Británie vypadne. Tím pádem nelze vyloučit, že VB po vystoupení z EU pravidla pro veřejnou podporu rozvolní a bude tak docházet k poskytování veřejné podpory, tedy podpory ze státních prostředků podnikům se sídlem ve VB, v širším rozsahu, než bylo možné po dobu členství VB v EU. Taková podpora ­britských

JE DOBRÉ VĚDĚT

EXPORT JOURNAL

subjektů by samozřejmě mohla znamenat zhoršení konkurenceschopnosti evropských podniků.

Exportéři by neměli otálet

Vystoupení Británie může mít dopad i na problematiku ochrany průmyslového vlastnictví. Současná úprava na úrovni EU umožňuje subjektům z členských zemí přihlásit si ochrannou známku nebo průmyslový vzor na úrovni Unie, a tím si zajistit jejich ochranu na jejím území automaticky. Podle Jana Lindy bude záviset na výsledcích jednání mezi Unií a Spojeným královstvím, zda ochrana průmyslových vzorů a ochranných známek registrovaných před referendem bude zachována na území Británie i po datu ukončení jejího členství. Nedotčená nezůstane ani energetická politika. Británie se v souladu s energetickou politikou EU zavázala k postupnému navyšování podílu obnovitelných zdrojů energie (OZE), a tak za posledních deset let investovala do této oblasti obrovské množství peněz. Důležité bude, co se stane po brexitu. Bude země dál pokračovat v nastoupeném trendu, nebo dojde k postupnému utlumování podpory OZE? S ohledem na to, že podpora obnovitelných zdrojů energie byla ve VB dlouhodobě předmětem kritiky a že řada českých subjektů ve Velké

JAN LINDA PARTNER WHITE & CASE Jan Linda se v rámci své praxe dlouhodobě specializuje na právní záležitosti související s exportem a v této oblasti patří mezi přední právní experty v ČR. Pravidelně poskytuje právní poradenství firmám a institucím z různých odvětví v souvislosti se vstupem na zahraniční trhy, exportními projekty a exportním financováním.

WHITE & CASE Advokátní kancelář White & Case působí v České republice již od roku 1991 a je jednou z celosvětové sítě kanceláří White & Case. S více než 50 právníky a daňovými poradci patří mezi největší mezinárodní advokátní kanceláře na českém trhu. Pražská kancelář White & Case poskytuje komplexní právní a daňové poradenství řadě významných domácích a mezinárodních korporací při řešení všech otázek spojených s jejich podnikáním a investováním nejen v České republice, ale i  v ­zahraničí.

EXPORT JOURNAL

Británii do této oblasti investovala, je tedy jasné, že jim hrozí reálné riziko. Zároveň je ovšem třeba přemýšlet o tom, jak případný pokles důrazu na OZE ovlivní „neobnovitelné“ zdroje. Nabídne tato oblast nový potenciál pro investice třeba i ze strany českých investorů? Například v jaderné energetice, pokud Velká Británie již nebude vázána restriktivní politikou EU v této oblasti? Mnoho firem má ve Spojeném království zastoupení, zaměstnance atd. a provozuje tam byznys se vším všudy. Ti všichni by podle Jana Lindy měli proces vystoupení země z Unie sledovat obzvlášť detailně, aby se mohli dostatečně připravit na jeho důsledky. Jak ovšem Jan Linda poznamenává, informační zdroje se teprve etablují. „Nicméně tomu, kdo zvažuje, že do Británie začne vyvážet, jistě rádi pomůžou zaměstnanci příslušných ministerstev, asociace exportérů atd.,“ říká advokát White and Case. „Pokud už v zemi působí a provozují tam skutečný byznys, mají pobočku či zastoupení, měli by se obrátit na advokátní kanceláře s mezinárodním přesahem, které mají týmy specialistů zabývajících se problematikou brexitu,“ dodává. V rámci příprav na brexit přitom není podle něj třeba objednávat extra detailní ana-

JE DOBRÉ VĚDĚT

lýzy. Stačí příslušnou kancelář informovat o povaze byznysu a dohodnout si, že její experti budou pro firmu sledovat vše podstatné, co by mohlo mít konkrétní dopad. A samozřejmě v návaznosti na aktuální vývoj bude navrhovat, jaká opatření by bylo vhodné nebo nutné udělat. „V každém případě je jasné, že po dva roky notifikace se nic podstatného nezmění, všechny změny začnou platit až v okamžiku skutečného brexitu. Tedy jakmile nabude účinnosti dohoda s Británií o vystoupení,“ vysvětluje Jan Linda. Upozorňuje však na to, že brexitem nemusí nutně končit období změn a v některých oblastech zřejmě bude docházet ke změnám i nadále. Velká Británie třeba může i po vystoupení přejednávat další smlouvy v oblasti mezinárodního obchodu, protože v okamžiku vystoupení z Unie nebude dosaženo pro ni přijatelného kompromisu.

N A C E S TÁC H

EXPORT JOURNAL

Tady si můžete celý den užívat pohodu, křik racků a mořský vzduch.

Brighton: Londýn na mořském pobřeží Moře v Británii sice nenabídne italské lenošení nebo francouzskou rozšafnost, i tak má ale své kouzlo. Zvlášť v Brightonu, nejvyhledávanějším přímořském letovisku v Anglii. Pokud zrovna neleje a na obloze se objeví alespoň kus azurové barvy, je úžasné proplétat se malebnými a titěrnými uličkami prozářenými sluncem, jejichž labyrint vás dovede až na zdejší oblázkovou pláž. Tady si můžete celý den užívat pohodu, křik racků a mořský vzduch. Britské počasí vás ale nenechá dlouho zahálet. I v létě tu bývá často zataženo a teplé paprsky se střídají s chladivými dešťovými přeháňkami či ostrým severákem. Nicméně když to nerozhodí Brity, nenechte se rozladit ani vy. Zachovejte stejně jako oni stoický klid a rozmary počasí zapijte šálkem horkého čaje nebo dobrou whisky. Pro britská lázeňská města jsou typická přístavní mola, která zabíhají hluboko do

moře. Jedno takové je samozřejmě i v Brightonu – jmenuje se stylově Brighton Pier a nabízí nejen přístřeší, ale hlavně zábavu. Jsou tu stánky s jídlem, kavárny a spousta pouťových atrakcí, díky nimž rychle ztratíte pojem o čase. Můžete tu klidně strávit celý den, aniž byste ho promarnili. Ale můžete si tu také dát jen tradiční fish and chips, tedy rybu s hranolkami, a vyrazit na nákupy do tzv. Lanes, uliček našlapaných obchody a nakupujícími. Než utratíte dostatečnou sumu peněz, město

N A C E S TÁC H

EXPORT JOURNAL

zatím přikryje tma. V tu chvíli se celý Brighton rozzáří a s mořskou kulisou za zády se naplno rozjede noční zábava. Okolo pláže je nespočet barů, honosných restaurací, menších hospůdek i nočních klubů. Fantastická je i zdejší hudební scéna, na níž působí světoví DJs. Když nebudete chtít, vůbec nemusíte jít spát.

„Tádž Mahal“ v Brightonu

Ale možná byste přece jen měli noční víření trochu zkrátit a odpočinout si. Brighton totiž není jen synonymem bohapusté zábavy, pyšní se také zajímavými historickými stavbami. Dokonalou raritou je třeba Královský pavilon (Royal Pavilion), někdejší královský palác, který vznikl

PRAKTICKÉ TIPY Kde se ubytovat? Jestliže chcete suitu s výhledem na moře, je hotel The Grand na King’s Road jasnou volbou. Nejlepší z místních hotelů má zdobný viktoriánský exteriér a díky nákladné rekonstrukci také příjemně vzdušný interiér. Nechybí pompézní bar v newyorském stylu nebo skvělé lázně. Pokoj pro dva stojí zhruba 7 500 korun za noc, o víkendech je minimální délka pobytu dvě noci. Kde se najíst? Dopřejte si inovovanou verzi britské klasiky ve Fish +Liquor na Madeira Drive. K tomu si dejte gin s tonikem

EXPORT JOURNAL

na přelomu 18. a 19. století jako letní rezidence prince z Walesu a pozdějšího krále Jiřího IV. Monumentální palác v indickém stylu byste tady nejspíš nečekali. Je to mistrovský kousek architekta Johna Nashe, který je podepsán mimo jiné i pod přestavbou Buckinghamského paláce. Poté, co královská rodina ztratila o brightonský „Tádž Mahal“ zájem (od roku 1845 sem už nejezdila), začala se v něm scházet smetánka a konaly se tu mnohé divoké večírky, které dokonale korespondovaly s extravagantním vzhledem sídla. Nyní je v exotickém a nákladně rekonstruovaném Královském pavilonu muzeum. Ovšem tím váš program v Brightonu ani zdaleka nemusí skončit. Určitě

N A C E S TÁC H

nebo pivo Sussex Ale o kousek dál na East Street v Bison Beer Crafthouse. Příjemně se najíte také v The Salt Room v hotelu Metropole na King’s Road nebo The Little Fish Market na Upper Market Street, která má šanci získat vůbec první michelinskou hvězdičku v Brightonu. Kde nakupovat? V Brightonu je spousta možností, jak utratit peníze. Mezi milovníky starých věcí je oblíbená zvláště oblast North Laine, parádní kousky najdete například v Hope and Harlequin v Sydney Street. Šperky a starožitnosti hledejte i v The Lanes.

N A C E S TÁC H

EXPORT JOURNAL

stojí za to zaskočit do místního akvária Sea Life Centre, kde se v tunelu projdete pod obřími želvami a žraloky, nebo si užít film v kině vévody z Yorku, jednom z nejstarších kin na světě. Můžete také vyrazit do Devils Dyke či k proslulým útesům Seven Sisters. Brighton je barevným, kosmopolitním městem, které stojí za to navštívit po celý rok. Zvlášť když z londýnského nádraží Victoria jezdí do města přímé vlaky a cesta trvá pouhých 52 minut. Vlaky jezdí i z letiště Gatwick, odkud je jízda o dvacet minut kratší. Abyste prošli město křížem krážem, bude vám stačit třeba jen 48 hodin, pokud si ale budete chtít užít všechny možnosti, které nabízí, zůstaňte klidně týden. Nudit se ­nebudete.

BRIGHTON S VŮNÍ KÁVY K Brightonu nepatří jen odpočinek u moře, ale také dobrá káva. Ve městě najdete spoustu kaváren – od velkých řetězců až po malé nezávislé provozovatele. Většina z nich se přitom bez problémů uživí, neboť místní jsou největšími milovníky kávy v celé Británii. Ročně za ni každý ze zdejších obyvatel, včetně nemluvňat, utratí průměrně 180 liber (v přepočtu asi 5 800 korun). To je skoro o tisíc korun víc, než kolik činí průměr v Londýně. Středobodem kávového dění v Brightonu je uzounká Trafalgar Street, kde je na malém prostoru nahuštěno tolik kavárniček, až vás to zaskočí. Je to opravdu překvapivé, protože Café Motu, Redwood, Cafe Aldo, Coffee at 33, Milk No Sugar, Cafe Del Golfo a spoustu dalších podniků dělí vždy jen pár kroků. Navíc ve městě samozřejmě nechybí ani Starbucks, Costa, Caffe Nero a další obvyklí podezřelí. Ale přestože je tu výběr takřka nekonečný, každá kavárna má své spokojené štamgasty. Místní kavárny jsou přitom živoucími centry dění – scházejí se tu mladí lidé i poklidní důchodci, maminky s dětmi i studenti. Pokud nemají příliš naspěch, srkají své latté klidně tři hodiny, zatímco buší do svých MacBooků. Tady se domlouvají obchody, tvoří zajímavé produkty i začínají nová přátelství. Pít kávu je v Brightonu zkrátka in.

Přehrát video

KOKTEJL

EXPORT JOURNAL

Obuv aristokratů: 5 značek, které vás nadchnou Do mužského botníku patří hned několik typů bot – od klasických oxfordek pro formální příležitosti, společenské akce i každodenní schůzky přes neformální, ale stále velmi reprezentativní derby či brogue až po jednoduché letní mokasíny či kotníkové boty na zimu. Většina mužů, kterým není jed-

no, do čeho nohy obouvají, na botách nešetří a nakupuje na britských ostrovech (nebo v italském Miláně, samozřejmě). Proč zrovna tam? Britská obuv má tradici, je klasická a velmi kvalitní. Boty od firem jako Grenson, Trickerʼs či Church stojí výrazně přes 10 000 korun, na oplátku ale bez problémů vydrží několik let. Po kterých britských luxusních značkách bot se vyplatí sáhnout?

Přehrát video

EXPORT JOURNAL

KOKTEJL

TRICKERʼS V továrně Trickerʼs, jedné z nejstarších obuvnických firem v Anglii, jako by se zastavil čas. Boty tady vyrábějí stále v duchu tradičních postupů, zavedených už při založení firmy v roce 1829. Každý ručně připravený pár je jedinečný, i proto si značku

GRENSON Další značka s pořádně dlouhým rodokmenem. První boty ušil William Green už v roce 1866 a postupně vybudoval továrnu,

oblíbila i britská královská rodina. Navíc si v Trickerʼs můžete objednat i boty podle své fantazie – vybíráte si materiály, barvu, jazyk, paty, obruby i další detaily. Dodací lhůty pak činí i 12 týdnů, výsledkem je ale prvotřídní kvalita.

jejíž obuv se stala legendární. I tady vyrábějí ručně šitou rámovou obuv – než projde jeden pár celým výrobním procesem, zabere to zhruba čtyři týdny.

EXPORT JOURNAL

KOKTEJL

BARKER V českých ulicích nenajdete mnoho mužů, kteří by si obouvali právě „barkery“. Tato značka je přitom trefou do černého – firma vyrábí pravou anglickou obuv z nejkvalitnější kůže již přes 130 let, svršky zde tvarují ručně podle tradičních obuvnických postupů. U většiny bot používá značka Barker rámovou metodu, díky níž mohou ševci botu v továrně bez problémů opravit.

CROCKETT & JONES Tady obouvali krále Jiřího VI., známého z filmu Králova řeč, a během druhé světové války vyrobili pro spojenecká vojska přes milion párů bot. Firma založená v roce 1879 – kde jinde než v Northamptonu – stále zůstává rodinným podnikem a díky tomu si i po téměř 140 letech drží špičkový standard svých zakladatelů sira Jamese Crocket­ ta a Charlese Jonese.

CHURCH V roce 1999 sice značku koupila Prada, ale přesto se každý pár bot Church stále vyrábí ručně v Northamptonu, anglickém obuvnickém centru. Výroba přitom trvá osm až deset týdnů a díky tomu vydrží boty dlouhé roky, navíc podrážku je možné snadno vyměnit. Obuv této značky založené už v roce 1873 si oblíbil i bývalý britský premiér Tony Blair.

KOKTEJL

EXPORT JOURNAL

LEGENDÁRNÍ BRISTOL SE VRACÍ Britské automobilky vždy posílaly do světa vozy s aristokratickým šmrncem. Na přelomu tisíciletí ovšem přišlo pro ostrovní vozy poněkud chmurné období, kdy jedna značka po druhé vyklízela scénu. Takový osud málem potkal i společnost Bristol Cars.

Firma, jejíž kořeny se datují až na konec druhé světové války a v jejíž DNA je i výroba letadel, se proslavila sportovně laděnými kupé, sedany či kabriolety s klasickou dlouhatánskou přídí. Jenže v roce 2011 se Bristol odmlčel a zdálo se, že model Fighter bude tím, který historii továrny definitivně uzavře.

KOKTEJL

EXPORT JOURNAL

Ovšem motorističtí fajnšmekři z celého světa mají Bristol stále pod kůží, a tak by bylo škoda nechat ležet takovou značku ladem. Obzvláště dnes, kdy frčí retrostyl, malé série a lahůdky pro movité fanoušky. To jsou atributy, ke kterým se Bristol vždy hlásil. Koneckonců poslední Fighter z roku 2003 s motorem ze supersportu Dodge Viper rozhodně nebyl autem pro každého. Bullet: britská střela s německým srdcem Když si do vzorce dosadíte návrat k jednoduchým sportovním liniím a líbivým detailům odkazujícím do historie značky, může vám vyjít bestseller. A přesně takový hit si přichystal Bristol, když na konci letošního července ohlásil své znovuzrození v podobě dvousedadlového roadsteru s názvem Bullet. Nový vůz, který Bristol ukázal světu, má tradiční britské křivky – tedy dlouhou přední kapotu, krátkou záď a nízké čelní

sklo – a německé srdce v podobě osmiválcového motoru o objemu 4,8 litru od BMW. Díky karoserii z uhlíkového kompozitu váží Bullet jen 1 130 kg, což v kombinaci se silným motorem krotícím skoro 400 koní zaručuje parádní jízdní zážitky pro milovníky rychlých kol – maximální rychlost bude 250 km/h a zrychlení z nuly na sto výrazně pod pět sekund. Za svůj sporťák v luxusním britském balení si Bristol řekne okolo 250 000 liber, v přepočtu zhruba osm milionů korun. Pokud takové peníze máte pohromadě a chcete mít tento klenot v garáži, musíte jednat rychle – k mání bude jen 70 kusů (počet vozů odkazuje k nedávnému 70. výročí založení automobilky). Do výroby by měl Bullet putovat v prvním čtvrtletí příštího roku, brzy nato by měl Bristol přidat ještě druhý model v podobě kupé.

Přehrát video

EXPORT JOURNAL

ZAJÍMAVOSTI

Zlatá fotbalová horečka Anglická fotbalová liga funguje jako dobře promazaný stroj na peníze. Už dlouhá léta skvěle šlape a vydělává. Díky tomu mohou kluby z Premier League do sytosti utrácet za nové posily. Jen pro představu: Za celou loňskou sezónu utratily přes miliardu liber, z toho v létě 870 milionů liber a v zimě dalších téměř 173 milionů liber. A letos? Už v letním přestupovém okně se částka vyšplhala k miliardě liber, což je nový rekord soutěže. Miliarda korun za hráče? Žádný problém. Sumy, které letos v létě létaly sem a tam, byly ohromující. Ale kluby mají z čeho brát. Vždyť londýnský Arsenal se na konci loňské sezony stal vůbec prvním týmem v historii, který za jednu jedinou sezonu Premier League vydělal přes 100 milionů liber.

Anglická fotbalová liga funguje jako dobře promazaný stroj na peníze.

EXPORT JOURNAL

Tolik činil podíl týmu z reklamních kontraktů i prodeje domácích a zahraničních televizních práv. Diváci totiž mohli vidět Arsenal hned ve 27 odvysílaných zápasech, což bylo o dvanáct mačů víc než v případě Leicesteru (ten si jako mistr ligy mimochodem přišel „jen“ na 93 milionů liber). Ani kluby ze dna tabulky ale nepřišly zkrátka – třeba poslední Aston Villa kasírovala téměř 67 milionů liber a jako sestupující navíc v příštích třech sezonách zinkasuje i „zlatý padák“ v hodnotě dalších 90 milionů liber.

Utrácejí velcí i malí

Letos navíc mohou být tato zázračná čísla ještě o poznání lepší. Hovoří se totiž o tučném šeku na částku téměř 160 milionů liber pro klub, který bude v začínající sezoně nejčastěji na televizních obrazovkách. Zkrátka, Premier League je zlatý důl. K tomu si připočtěte příjmy z evropských pohárů, především Ligy mistrů. Proto pro Angličany nebývá problém přetlačit v soubojích o posily velkokluby z jiných zemí. A zatímco od Chelsea, Liverpoolu, Arsenalu či obou klubů z Manchesteru se dá čekat, že se na trhu nebudou držet zkrátka, překvapivé sumy tahají z klobouku i menší týmy. Například Bournemouth, který loni skončil při své premiéře v nejvyšší anglické soutěži šestnáctý, dokázal díky zhruba 40 milionům utracených liber držet krok i s „velkými kluky“.

ZAJÍMAVOSTI

KAM ZAJÍT NA FOTBAL? Peníze jsou ale jen předehrou k velkolepému fotbalovému divadlu, které bude bavit příštích pár měsíců celý svět. Na co byste se tedy měli letos připravit a těšit? 1. Souboj titánů z Manchesteru Velkým tématem budou nové souboje Pepa Guardioly a Jose Mourinha. Ve Španělsku byly duely jejich Barcelony a Realu fantastické, nyní se potkávají v jednom městě – Manchesteru. Mourinho vede United, Guardiola zase City. 2. Zlatan na scéně Zlý hoch, ale i fantastický kanonýr. Švéd Zlatan Ibrahimovič, který se sám označuje za „krále“ nebo „legendu“, teď bude chtít v barvách Manchesteru United svá slova dokázat. 3. Bude pohádka pokračovat? Loni prožil Leicester snovou sezonu a vyhrál ligu. Tým udržel klíčové hráče včetně střelce Jamie Vardyho a bude zajímavé sledovat, jak se popere s mistrovskou ­kocovinou.

ZAJÍMAVOSTI

EXPORT JOURNAL

Víte, že… Mediální magnát Robert Maxwell pocházel z Československa Život mediálního magnáta a jednoho z nejbohatších lidí planety Roberta Maxwella připomínal ze všeho nejvíc strhující hollywoodský film. Vyrůstal v bídě, neměl žádné konexe a všechno si musel vybojovat sám. Ale především – jeho fascinující příběh na cestě ke slávě, moci a penězům má výraznou československou stopu. Maxwell se totiž narodil a vyrůstal ve Slatinských Dolech na Podkarpatské Rusi. Za první republiky patřila obec Československu, dnes už je ukrajinská. Maxwell měl těžké dětství a dospívání – vyrůstal s osmi dalšími sourozenci, až do sedmi let neměl vlastní boty a během druhé světové války přišel prakticky o všechny příbuzné v nacistických koncentrácích. Přes všechny překážky osudu ale chlapec ze zapadlého koutu v Československu dokázal vybudovat v britském Londýně obrovské mediální impérium. Doslova z ničeho. Cesta k němu byla dlouhá a šlo v ní o život – během války musel z Československa uprchnout před nacisty. Přes Maďarsko, Bulharsko, Turecko a Libanon se dostal až do Francie, kde bojoval po boku dalších československých vojáků. Pak přešel do britské armády, s níž se zúčastnil i vylodění v Normandii. Během války si několikrát změnil jméno a prakticky z něj vymazal svůj československý původ. Ve Francii byl nejdřív Ivanem du Maurierem, mezi Brity pak Lesliem Jonesem a nakonec Ianem Robertem Maxwellem. Jméno Ian příliš nepoužíval,

RobertMaxwell

pouze mu připomínalo jeho původní jméno Ján Ludvík Hoch.

ZAJÍMAVOSTI

EXPORT JOURNAL

Náš tip: Kam a na co v Londýně zajít

což nebývá zvykem. Zahrajte si a objednejte si koktejl The Comeback s koňakem, meruňkou, javorovým sirupem, jablečným octem a trochou Fernetu Branca.

3 top bary

3 top akce

Artesian. Pokud jste v Londýně, je povinnost zajít si na drink do Artesianu. V nejlepším baru na světě (prestižní anketu tady vyhráli čtyřikrát v řadě) míchají drinky i Češi a jeden z nich – Alex Kratěna – celému týmu barmanů až do loňska šéfoval. Beaufort Bar. Skvostný bar v temném art deco stylu s vynikajícími drinky najdete ve slavném hotelu Savoy. Koktejly stojí od 16 do 50 liber (vyzkoušejte třeba Ole Blue Eyes) a o víkendech k nim naživo hraje a zpívá pianista. Original Sin. Byl by hřích sem nezaskočit. V oblíbeném baru londýnských hipsterů nechybí ani kulečníkový stůl,

Titanic Live. Představení, které bylo naprostým hitem v roce 2015, se vrací do Royal Albert Hall v březnu 2017. Podívejte se na filmový trhák Jamese Camerona v HD s živým doprovodem Royal Philharmonic Concert Orchestra. Les Misérables. Neskutečná stálice v nabídce londýnských divadel. Producent Cameron Mackintosh vytvořil legendu a opravdovou globální senzaci. Ve West Endu se hraje neuvěřitelných 30 let! BBC Proms. Nenechte si v příští sezoně ujít některý ze skvělých koncertů klasické hudby v Royal Albert Hall. Mají úžasnou atmosféru fotbalových zápasů, díky čemuž dostává klasika nový lesk.

Přehrát video

ZAJÍMAVOSTI

EXPORT JOURNAL

Přehrát video

TIRÁŽ Export Journal Vydavatel: Corporate Publishing s.r.o., U Golfu 565, 109 00 Praha 10 www.copu.cz Produkce a grafické zpracování: Corporate Publishing s.r.o. Redakce: Martin Zika, Jan Vejmělek, Martin Kavka, Jitka Kuglerová, Radek Šalanda Jazyková úprava: Petr Behún, Alena Žitníková, Eva Musilová Foto: Vojtěch Vlk, Shutterstock, archiv firem Produkce: Soňa Jelínková – KB, Ditta Dvořáčková – CoPu Inzerce: [email protected]

KO N TA K T N A G LO B A L TRANSACTION BANKING KB Markéta Krýslová, manažerka GTB KB, tel.: +420 955 541 550 e-mail: [email protected] Václavské nám. 42, 114 07 Praha 1 Dotazy a připomínky můžete do KB zaslat i elektronicky na e-mailovou adresu: [email protected] www.kb.cz KO N TA K T N A KO M E R Č N Í B A N K U Adresa: Na Příkopě 33, 114 07 Praha 1, P. O. BOX 839, Česká republika Informační linka KB: 800 521 521, pro volání ze zahraničí: +420 955 559 550

Magazín Export Journal v tabletech a na webu Majitelé iPadů a tabletů s operačním systémem Android si mohou magazín Export Journal stáhnout do svých zařízení a pohodlně v něm listovat kdykoli a kdekoli. Aktuální číslo najdete ke stažení zdarma na AppStore nebo Google Play po zadání hesla „Export Journal“. Kompletní obsah tištěného vydání časopisu je v aplikaci doplněn o interaktivní prvky.

Rovněž internetová verze magazínu je obohacena o interaktivní prvky. Počítačové zobrazení časopisu nabízí pohodlnější čtení a především orientaci v článcích a tématech. Internetovou edici najdete na www.exportjournal.cz, kde si můžete přečíst i všechna starší vydání.

Zdarma ke stažení v