Branické náměstí musí volně dýchat str. 4. Soustřeďme a udržme veřejné služby ve veřejných rukou

3 2014

20143

Svěřte to do správných rukou

Informační zpravodaj pražské organizace České strany sociálně demokratické

http://prazsky.cssd.cz

Projev Branické náměstí Ekologická platforma Miloslava Ludvíka str. 3 musí volně dýchat str. 4 Zvonečník str. 6

Soustřeďme a udržme veřejné služby ve veřejných rukou Přesně před dvanácti lety, tedy 4. června 2002, vyšel v MF DNES rozhovor s čerstvě odstoupivším primátorem Kaslem. Tento významný občanský demokrat se tehdy loučil se svoji mateřskou partají ve zlém a dokonce ji nazval stranou demagogů a zlotřilců. O jedno volební období později se z politiky úplně vytratil. Od té doby uběhlo hodně vody, avšak Jan Kasl se zřejmě nemění. V posledních měsících se stihl dramaticky vynořit v personálně slabém hnutí Andreje Babiše, aby se následně s údajně totalitním ANO po hlasitých mediálních vyjádřeních zase rychle rozešel. Velký comeback zřejmě věčně se mýlícího politika se prozatím nekoná. IRENA ROPKOVÁ

Z

áměrně mluvím v úvodu o plynutí vody, protože voda je právě to, co nejlépe charakterizuje přinejmenším pochybné působení Jana Kasla a občanských demokratů na pražském magistrátu. Ve vztahu k veřejným službám a fungování magistrátu je totiž pražská pitná voda názornou ukázkou toho, kam vede pravicová privatizační politika, která má kupodivu i dnes své mocné zastánce. Dovolte mi proto malý exkurz do minulosti. V Praze nedodává vodu a nehospodaří s ní ten samý subjekt, který spravuje potrubí a další infrastrukturu. Dříve státní podniky k tomu určené byly v roce 1998 transformovány v akciové společnosti a od té do-

by je za dodávku vody, její čištění a další nakládání s ní odpovědná společnost Pražské vodovody a kanalizace, PVK, tedy největší vodárenská akciová společnost v zemi. Infrastrukturu má na starosti akciová společnost PVS, tedy Pražská vodohospodářská společnost, v níž má hlavní město od počátku stoprocentní podíl. Mezi PVK a PVS od počátku existuje smluvní vztah, který umožňuje dodávat vodu prostřednictvím infrastruktury ke koncovým uživatelům. Tento smluvní vztah byl původně nastaven do roku 2013. V roce 1998 bylo zároveň rozhodnuto o privatizaci PVK. Hlavnímu městu zbyl 34% podíl akcií PVK, který byl do jeho vlastnictví převeden státem v červnu 2002. A tehdy nastalo druhé dějství dalšího z nekonečné řady případů, kdy se veřejné služby staly předmětem privatizačních handlů a pochybných obchodů. Pražští radní nechali okamžitě ocenit čerstvě nabytý zbytkový podíl v PVK za předpokladu trvání smlouvy mezi PVK a PVS do roku 2013, a to na částku v rozmezí 797-880 miliónů korun. Následně, za částku rovnu nejvyšší odhad-

ní ceně, prodali zbytek podílu v PVK s požehnáním zastupitelstva společnosti Vivendi Water, tj. Veolii. Zastupitelé však nebyli před narychlo naplánovaným hlasováním ani v nejmenším řádně vyrozuměni o tom, že se rovněž prodlužuje smlouva mezi PVS a PVK do roku 2028. Právě tato informace by i pro laika představovala důvod k navýšení požadované kupní ceny. Výsledek? Kdyby město zbytkový podíl neprodalo, až do dnešního dne by na zisku společnosti PVK vydělalo nejméně dvakrát tolik, kolik tehdy inkasovalo za nenávratný prodej podílu, nehledě na příslib dalších stamiliónů do městské kasy v následujících letech a desetiletích. Slibované investice do infrastruktury se nekonaly a ta nadále chátrá. Evropská unie nechce PVS přispět na zásadní projekt čističky odpadních vod, z jehož realizace by za stávající situace těžila výhradně soukromá společnost, tedy PVK. Můžeme se jakožto obyvatelé právem cítit okradeni. Co z toho a dalších příkladů zpackané privatizace plyne, je zjevné. Společnosti ve vlastnictví státu či samospráv, které mají na starosti poskytování veřejných služeb, tedy nejen dodávky vody a vodohospodářskou infrastrukturu, ale např. i městskou hromadnou dopravu či svoz komunálního odpadu, musejí zůstat ve veřejných rukou. Jedině tak bude zajištěno jejich efektivní zajišťování, transparentní prostředí a jistota fungování do budoucna. Jsem proto ráda, že sociální demokraté v duchu této teze na jednání pražského zastupitelstva podpořili projekt odkupu minoritního soukromého podílu ve společnosti Pražské služby od soukromého akcioná-

[z městských částí] ře. Vynaložené prostředky na zajištění stoprocentního podílu v této strategické společnosti odpovědné za svoz městského odpadu zajistí kýženou stabilitu v poskytování této veřejné služby. Toto řešení navíc napraví pochybení předchozích pravicových vlád, které umožnily převod části akcií na netransparentní společnosti a které nedokázaly tento problém po dlouhé roky

3 2014 uspokojivě vyřešit. Schválené řešení umožní městu zadávání veřejných zakázek takzvaně in-house, tedy přímo Pražským službám, a to transparentně a pravidelně. Jakožto tajemnice programové rady pražských sociálních demokratů jsem v minulých měsících důsledně prosazovala, aby téma veřejných služeb bylo v našem volebním programu široce zastoupe-

no a abychom voličům garantovali, že je soustředíme a udržíme ve veřejných rukou. To se podařilo a výsledná programová teze je v tomto směru jednoznačná. Nedovolíme v oblasti veřejných služeb opakování obrovských selhání z minulosti. Autorka je členkou Rady MČ Praha 3 a tajemnicí programové rady ČSSD v Praze

Předškolní turistika – celopražský problém Konec školního roku je vždy ve znamení vyhodnocování zápisů do mateřských škol a s tím spojeným stresem všech rodičů, kterých se to týká. Letošní rok, stejně jako dva předchozí ovlivňuje tzv. „předškolní turistika“. Tentokrát ale bohužel v takovém rozsahu, kdy i přes navýšení o 56 nových míst, vzniklých přístavbou MŠ Kostelní, se v Praze 7 letos poprvé nepodařilo umístit většinu tříletých dětí. DANIEL ŠTĚPÁN

A

čkoliv se povinnosti obce k zajištění předškolního vzdělávání vztahují pouze na děti od 5 let s místem trvalého pobytu na jejím území, naší snahou je pomoc všem rodičům, kterým končí rodičovská dovolená a rádi by se vrátili zpět do svého zaměstnání (ačkoliv zajištění péče o děti od 3 do 5 let není povinností státu). V letošním roce tak k zápisům dorazilo celkem 522 dětí od tří do šesti let. Z toho bylo 247 dětí tříletých, 206 dětí čtyřletých, 51 dětí pětiletých a 18 dětí šestiletých a to i přesto, že v loňském roce jsme umístili všech 38 pětiletých, 164 čtyřletých dětí a ze 194 tříletých dětí jsme i po dodatečných zápisech přijali 151 dětí. Tedy k letošním zápisům by logicky mělo dojít těch 43 nepřijatých tříletých dětí plus v rámci migrace přistěhované děti, kvalifikovaným odhadem dalších cca 20 dětí. Tedy 63 čtyřletých dětí, ale nám se přihlásilo 206 dětí. Kde se tyto děti berou? V letošním roce stejně jako v posledních letech se potýkáme s jevem, kdy je pár měsíců před zápisem cíleně přihlá-

2

šeno k trvalému pobytu na Praze 7 velké množství dětí ve věku tři až šest let. Předloni takto k nám přišlo na 100 dětí, loni 150 dětí a letos to vypadá na více než 200 dětí. Tento počet samozřejmě zdaleka neodpovídá výstavbě nových bytových jednotek v naší městské části. Jistě není náhodou, že ačkoliv se do všech našich mateřských škol hlásilo okolo 120 dětí, v MŠ Kostelní, kde se již rok hovoří o nových třídách, bylo odevzdáno 245 přihlášek. Pro navýšení kapacity míst byla realizována přestavba lékařského pavilonu v komplexu MŠ U Uranie. Došlo k rozšíření objektu MŠ Letohradská, kde je v současné době celkem 5 tříd. Snažili jsme se umístit detašovaná pracoviště mateřských škol v stávajících budovách základních škol, zde jsme ale narazili na komplikace spojené s nevyhovujícím dispozičním řešením historických školských budov. Nebylo prostě možné sladit a naplnit požadavky hygieniků, požárníků a památkářů tak, abychom získali stavební povolení. Zároveň jsme zřídili už tři přípravné třídy základní školy a to v ZŠ Tusarova, v ZŠ Korunovační a ZŠ TGM, a tím navýšili kapacitu o dalších 52 míst. Iniciovali jsme granty na rozšiřování soukromých mateřských center na území Prahy 7. V posledních čtyřech letech jsem se také intenzivně věnoval získání přístupu k budově MŠ U Průhonu. Inicioval jsem druhou správní žalobu proti Magistátu, ve které jste mě mnoSvěřte to do správných rukou

zí z vás v rámci petice podpořili 451 podpisy. Spolu s dodanými judikáty měl tento společný tlak jednoznačný vliv na kladné rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR v náš prospěch. Věřím, že Městský soud pro Prahu 7 v této věci rozhodne kladně a ještě letos Praha 7 získá po dlouhých 8 letech opět přístup k MŠ. Bohužel „předškolní turistika“ není problém pouze Prahy 7, ale většiny centrálních městských částí. Zde nám citelně schází zájem Magistrátu hl. m. Prahy řešit tuto problematiku. Problémem je, že dynamicky rozvíjející se obce na okraji Prahy nestačí zajišťovat pro své děti dostatečnou kapacitu v předškolních zařízeních. Např. kolega, radní pro školství na Praze 6 Ondřej Balatka konstatoval, že typickým "dodavatelem dětí" na Praze 6 jsou Roztoky u Prahy, kde se za posledních deset let zvedl počet obyvatel o třetinu. Většinu z nich tvoří mladé rodiny s dětmi. Městské části jsou tedy pod stálým každodenním tlakem přívalu dětí z okolí Prahy. Přesto budu iniciovat otevření dalších startovacích tříd pro předškoláky v našich základních školách, monitoruji, zda není na naší městské části nabízen k prodeji vhodný objekt pro přestavbu na mateřskou školu a řešíme možnost udělení výjimky pro MŠ Letohradskou, která by mohla navýšit svoji kapacitu využitím volných tříd ve vedlejší základní škole, ale bohužel by nesplňovala požadavky vyhlášky velikostí venkovní herní plochy. Toto klíčové téma mě tíží, a proto ho zařadím na setkání starostů a místostarostů pro školství, které se bude konat 16. 9. 2014 na Letenském zámečku v Praze 7. Věřím, že zde vzejdou náměty pro společný postup s Magistrátem hl. m. Prahy, jak co nejrychleji najít řešení pro většinu rodičů v Praze. Autor je zástupce starosty MČ Praha 7

[volby]

3 2014

Projev kandidáta ČSSD na primátora Prahy Miloslava Ludvíka Vážení přátelé, Vzpomínáte si na příběh o vzniku pražské sociální demokraci Říkalo se nám, tenkrát začátkem devadesátých, let strana slušných lidí /tou doufám zůstala dodnes/ ale také strana velkých měst. Ten příběh bohužel pokračoval trochu jinak. Z ČSSD obecně a v Praze zvlášť se stal outsider. Outsider, který si ale zatím vždy v posledních letech vymohl v pravicové Praze účast na moci, nikdy mu ovšem není nic připočteno k dobru, vždy jsou vyzdvihována pouze negativa. Ale to se musí změnit! Ten outsider si nesmí nechat všechno líbit a koneckonců i on se může stát mistrem světa (třeba se budou Brazilci divit – navíc TOPka i ANO mají k Brazilcům dost daleko). Jsme vládní strana, dnes máme druhý největší magistrátní klub, zkušenostmi a kvalifikačně zcela přesahující schopnosti dnešní Rady. Co tedy nabízíme? Slušné řízení Města bez mediálních výkřiků, kde si mohou lidé vážit každodenní práce radnice, Město čisté a hlavně zelené, kde nebudou developeři postupně požírat plochy pro rekreaci a odpočinek a ubírat lidem slunce zahušťováním sídlišť, Město bezpečné, kde bude pořádek na ulicích důležitější než počet botiček a odtažených aut, Město přátelské k občanům, které zajistí zdravotnickou dostupnost v každé části metropole včetně toho, že když potřebujete rychlou sanitku, tak ji také budete mít, Město dopravně průchodné, kde si budete vždy jisti, kam a v kolik hodin jede váš autobus či tramvaj, Město nízkoemisních zón, kde čoudící náklaďáky opravdu nemají co dělat. Co z toho plyne? To, že ČSSD vás v Praze nedá. Všichni ostatní budou nabízet nezávislé a neokoukané osobnosti, étos nepolitické politiky, ale problém je, že na Magistrátu musí sedět silná politická strana, která umí změny nejen prosadit, ale také výsledky dlouhodobě udržet. Ne spolek solitérů, který se po pár měsících začne hádat, protože je nespojuje ani program. Praha v minulých letech jela na pohony anabolik privátních zájmů developerů

a velkých zákulisních hráčů a jediný, kdo se tomu snažil klást překážky jsme byli my. Ptejme se, kdo udržel jízdné v únosné podobě posledních 12 let? Kdo udržel pod kontrolou růst vodného a stočného? Kdo prosazuje investice do veřejné hromadné dopravy? To jsou naše vzkazy obyvatelům hlavního města. Ten hlavní vzkaz zní: „MY SE O VÁS POSTARÁME!“ A to ne v tom hanlivém smyslu slova, který pořád omílá pravice, ale ve smyslu starověkého Říma, kde říkali, že každý je pánem svého osudu. My jsme tu od toho, abychom zodpovědnou správou tohoto města vytvořili podmínky k naplňování vašich životů, tak jak to dělají sociální demokraté ve Vídni, Berlině, Paříži i v již zmiňovaném Římě. Praha potřebuje méně veslovat, ale více kormidlovat! A to je příběh, který nabízím já. Příběh člověka, řídícího už skoro 15 let motolské město. Město, které na malém prostoru koncentruje problémy velké Prahy. Město, kde se denně pohybuje 20 tisíc lidí, kteří používají dopravu, elektrárnu, spalovnu, prádelnu, obchody a jiné služby, prostě, to co najdete v Praze, najdete i v Motole. Navíc ale FN MOTOL je i jednou z 50 největších firem v ČR. Zaměstnává 5,5 tis. lidí, má obrat 7,5 mld. Kč a majetek za 11 mld. Kč. Takže kromě toho, že se tam musím umět chovat jako starosta okresního města, musím i ovládat řízení takhle velké organizace. Musím se umět vyrovnat se všemi nástrahami financování investic. Vy všichni víte, že jsem tu nemocnici dokázal zrekonstruovat za provozu, v tom je Motol evropský unikát – srovnejte se současným řízením stavby tunelu Blanka. Musím se rovněž umět vyrovnat s nástrahami zákona o veřejných zakázkách – dvakrát byla za mého vedení v nemocnici kontrola NKÚ, každá trvala půl roku, přičemž výsledek zní „všechno v pořádku“. Srovnejte to s dnešním obviněním Rady za OpenCard. 15 let řídím nemocnici, kde je zaměstnáno přes 1100 lékařů, kteří za tuto dobu ani jednou nestávkovali a ni nepodali hromadné výpovědi. K takovému výsledku potřebujete schopnost diplomahttp://prazsky.cssd.cz

cie a vedení týmu. Srovnejte to se současnou situací na Magistrátu, kde žádný z posledních primátorů neuřídil ani Radu (a ta nemá 1100 lidí, ale maximálně 11 i s primátorem). Co tedy vlastně nabízím? Zkušenost, kvalifikaci, schopnost se rozhodnout a hlavně schopnost se domluvit – a to bude klíčová kvalifikace každého, kdo se stane primátorem. Co nás totiž čeká? Pravděpodobně nás čeká vláda velké koalice – Rada složená nejméně ze dvou, ale také možná z vícero stran. Tady se zjevují dvě fatální hrozby, kterým bude muset kandidát na primátora čelit. Jednou z nich je koalici složit a druhou koalici udržet 4 roky. A zde je úkol pro vás milí přátele, sociální demokraté! Tentokrát bude totiž rozhodovat každý hlas. Na udržení 14 mandátů, které máme dnes, a které, což je třeba si otevřeně přiznat, budou určitě minimálním předpokladem pro to, abychom mohli v Praze vůbec něco ovlivňovat, bude tentokrát zapotřebí alespoň 20 % hlasů. A to je výsledek, kterého pražská sociální demokracie ještě v celé své historii v komunálních volbách nedosáhla. Takže stojíme před historickou volbou, dosáhnout rekordního výsledku v našich dějinách, být ve vládní magistrátní koalici (a nenechat se z ní vyštípat jako posledně), ovlivňovat podstatně dění v Praze, tím pádem být vidět, nebo pobyt v opozici, bez jakékoliv možnosti cokoliv ovlivnit v životě našich voličů (i to jsme už zažili) a postupný pád do zapomnění, jak to předvádí současná ODS. V tuto chvíli přestává být důležité, kdo se dostal nebo nedostal na kandidátku, teď se opravdu láme chleba, teď se bude hrát o budoucnost pražské ČSSD. Proto vás všechny z tohoto místa žádám, pomáhejte ze všech sil. Protože od síly ČSSD na magistrátu se bude odvíjet síla ČSSD na jednotlivých městských částech! Přátelé, boj začíná, a my se musíme nejen zúčastnit, my musíme být mezi vítězi! Za sebe vám mohu slíbit jediné – udělám pro to všechno. Děkuji, Miroslav Ludvík 3

[z městských částí]

3 2014

Branické náměstí musí volně dýchat aneb občané mají přednost před developery Mezi hlavní agendu Rady i Zastupitelstva MČ Praha 4 se na jaře vrátila plánovaná výstavba Obytného souboru Braník. V polovině dubna totiž přišla petice od občanů, která vyjadřuje nesouhlas se současnou podobou developerského projektu, který má vyrůst vedle Branického náměstí. Petici podepsalo asi tři tisíce lidí, kteří požadují, aby budoucí výstavba měla maximálně šest nadzemních podlaží. PETR HORÁLEK

S

ociální demokracie nikdy nepodporovala tento developerský projekt. K navýšení míry využití tohoto území došlo z iniciativy rady v minulém funkč-

4

ním období, kdy jsme byli v opozici. Přesto se na Praze 4 našli občanští aktivisté i politici, kteří chtěli vznik tohoto problému svést na ČSSD. Neměli ale šanci, protože jsme byli na jednání zastupitelstva dobře připraveni. Navíc jsme své kolegy v koalici loni v prosinci donutili k radikální změně postoje, takže občanské hnutí Náš Braník v televizi konečně nahlas přiznalo, že se jedná o dědictví po předchozím vedení. Hlasování devět dní před volbami – a bez zastupitelstva Vše začalo v říjnu 2010, kdy pouhých devět dní před komunálními volbami rada městské části požádala magistrát o zvýšení kódu míry využití ze stupně D na H na území mezi Branickým náměstím a Jižní spojkou. Vyšla tím jasně vstříc investorovi, který tím pádem mohl území více zastavět, a to do šířky i do výšky, a vysázet méně zeleně. Rozhodnutí se vůbec nedostalo do zastupitelstva. V radě tehdy seděli pouze zástupci ODS a jeden člen TOP 09, který se údajně v této době již zasedání pravidelně neúčastnil. Na začátku roku 2011 vstoupila změna kódu míry využití dotčeného území v platnost. Stalo se tak na základě rozhodnutí státních úředníků na magistrátu, kteří ale vyhověli návrhu rady Prahy 4 z předchozího volebního období jen částečně: kód zvýšili pouze o jeden stupeň, tedy z D

Svěřte to do správných rukou

na G. Ke změně se nevyjadřovali ani zastupitelé hlavního města Prahy, protože tehdy platná metodika ministerstva pro místní rozvoj to umožňovala. Většina komunálních politiků tak o změně ani hned nevěděla. Když na problém ale upozornily občanské iniciativy, začali jsme jednat. V koalici jsme prosadili změnu směru Rada MČ Praha 4, ve které už seděli sociální demokraté, proto požádala hlavní město Prahu o správu sousedního pozemku u Branického náměstí, hned vedle budoucí stavby. Ačkoli k tomu ještě nedošlo, tento právní úkon stačil k tomu, aby naše městská část získala právní důvod být účastníkem všech stavebních a územních řízení souvisejících s projektem. Zastupitelstvo Prahy 4 o Obytném souboru Braník v tomto volebním období hlasovalo již několikrát. V září 2011 přijalo návrh Ivy Kotvové ze Strany zelených, ve kterém vyjádřilo nesouhlas s projektem v předložené podobě. V červnu 2012 zase přijalo návrh sociální demokracie, který jsem připravil a předložil. Na jeho základě pak rada podalo stížnost ministerstvu životního prostředí na postup magistrátních úředníků, kteří odmítli proces tzv. velké EIA, tedy důkladné posouzení vlivu projektu na životní prostředí v okolí. V prosinci 2013 rada Prahy 4 formálně zrušila „své“ rozhodnutí z října 2010 a ofi-

[z městských částí]

3 2014 ciálně požádala o snížení kódu zastavěnosti zpět na ohleduplnější D. Zdůrazňuji ale, že se jedná o úplně jinou radu, než která v říjnu 2010 kontroverzní usnesení přijala. Z devíti dnešních členů získalo osm členů tuto funkci až po komunálních volbách 2010. Navíc dnes tu působí i sociální demokraté a někteří nezávislí, kteří odešli nebo byli donuceni odejít z ODS. A hlavně se změnil starosta. Byli to právě naši zastupitelé, kteří usnesení s poža-

davkem na návrat ke koeficientu využití D prosadili. Na řadě je úprava územního plánu A co bude dál? Investor zatím díkybohu nestaví – prý kvůli nedostatku finančních prostředků. Navíc občanské sdružení Náš Braník vyhrálo (zatím nepravomocně) soudní spor s developerem a soud prohlásil úpravu koeficientu z D na G na začátku roku 2011 za neplatnou. Ale zřejmě přijde odvolá-

ní. Sociální demokraté na Praze 4 v každém případě budou prosazovat ve volebním programu, aby příští územní plán (třeba s názvem Metropolitní) více ochránil obyvatele Braníka před developerskými projekty. Aby nevznikla mýlka – pozemky jsou určené k výstavbě už minimálně od devadesátých let. Ale to přece neznamená, že zde musí vzniknout vysoká monstra. Autor je předseda OVV Praha 4

Kurátoři pomáhají dětem a rodinám Dovolím si vám položit jednu otázku – jaká první představa se vám vybaví při vyslovení spojeníkurátor pro mládež? Na výstavách a v galeriích je kurátor určitým „klíčovým a odpovědným pracovníkem“ a má je na starosti. Kurátor pro mládež je také klíčový a odpovědný pracovník. ALEŠ MAREČEK

Z

abývá se, zjednodušeně řečeno, všemi dětmi do 18 let, které nějakým způsobem porušily společenské nebo dokonce zákonné normy. Konkrétně se tedy setkává s dětmi, které například neplní školní docházku (chodí za školu), mají výchovné problémy doma nebo ve škole (agresivita, šikana) nebo s těmi, které porušují zákon, tedy páchají trestnou činnost. Klienty kurátora pro mládež se v neposlední řadě stávají uživatelé alkoholu nebo jiných drog, děti a mládež vykazující různé formy rizikového chování (poruchy příjmu potravy, sebepoškozování, kyberšikana, rasistické projevy v chování, sexuální rizikové chování, členství v sektách, apod.) Asi vás po přečtení těchto prvních řádků napadne, že se jedná o profesi, která nezná slitování a musí být zcela negativního charakteru. Opak je však pravdou. Předním zájmem této profese je totiž pomoc, podpora a předcházení vzniku výchovných

problémů či závadového chování. Pomoc nejen samotným klientům, ale i rodičům a všem, kdo se dostávají do kontaktu s dítětem, které má nějaké trable. Hlavní úlohou kurátora pro mládež je totiž chránit ohrožené dítě. Snahou potom je, aby jednou po vykročení do dospělosti mohlo žít plnohodnotným životem. Proč je tedy ale kurátor pro mládež zapotřebí, je-li jeho úloha totožná se snahami rodičů, učitelů, výchovných pracovníků a dalších lidí, kteří se dostávají s dětmi a mládeží do kontaktu? Neradi si to přiznáváme a je to často bolestné, ale právě rodičům se někdy i přes snahu a úsilí nedaří udržet dítě na té správné cestě. V okolí bohužel v dnešní době číhá mnoho rizik, která nemohou ani ti nejlepší rodiče ovlivnit. I přes veškerou snahu a hranice, které se snažíme dětem dávat, je prostě někdy něco špatně a rodiče potřebují, ba často dokonce chtějí a hledají pomoc. Někdy si rodiče myslí, že kurátor je opravář, který dokáže dítě opravit nebo prostě postavit na tu správnou cestu. Tato představa je bohužel mylná a nereálná. Bez vzájemné spolupráce a jednotné snahy ani kurátor moc věcí nezmůže. Lví podíl na řešení situace navíc stejně zůstává na rodičích, jako zákonných zástupcích. Jejich role je totiž nepopiratelná a nezastupitelná. V neposlední řadě samozřejmě záleží i na samotném dítěti. http://prazsky.cssd.cz

V Praze 13 je kurátor pro mládež zaměstnancem úřadu městské části, konkrétně oddělení sociálně-právní ochrany dětí. Obrátit se na něj může kdokoli, kdo má pocit, že nějaké dítě do 18 let dělá něco, co není společensky nebo zákonně přijatelné (zákon uvádí – které vede zahálčivý nebo nemravný život). Kurátor pro mládež se musí řídit mnoha zákony a normami, které upravují práci s rodinou a vlastní profesní kompetence. Kromě rodičů se potom na kurátora obracejí instituce, které s dětmi nějak pracují. Škola, když dítě opakovaně nerespektuje pravidla a samotné řešení školy nepomáhá. Nebo policie, pokud dojde k nějakému protiprávnímu jednání. Prakticky to ale může být jakýkoli občan, který ví o závadovém chování dětí či mladistvých. Bylo by přínosné, kdyby pracovníci institucí vnímali kurátory pro děti a mládež ja o partnery, kteří mohou pomoci při řešení leckdy obtížné situace dítěte a přitom využít všech nástrojů, které mají k dispozici. O pomoc může požádat každý, kdo má za to, že je potřeba dítěti nebo mladistvému pomoci. Ať už je to rodič, učitel, ale i soused nebo cizí člověk, který vnímá nějaký problém ve svém okolí. Každé oznámení, včetně anonymního, je pečlivě prošetřeno a zjišťováno, zda není potřeba konkrétnímu dítěti nebo rodině pomoci. Ve finále je jedno, kdo se na kurátora pro mládež obrátí, hlavním cílem je totiž pomoci dítěti a rodině. Jedinou podmínkou je, aby si lidé dokázali přiznat, že problém existuje a nebáli se začít negativní situaci řešit. Autor je zástupce starosty Prahy 13

5

[životní prostředí]

3 2014

Ekologická platforma Zvonečník Ekologie je přírodní věda zkoumající vztahy mezi prostředím a živými organismy, člověka nevyjímaje. Ekologický přístup v politice klade důraz na ochranu vody, ovzduší i půdy, podporuje zachování ploch zeleně před betonem a chrání biologickou rozmanitost. Ve městech se to dotýká územního plánování, způsobů dopravy, snižování energetické náročnosti budov a využívání odpadů. I v Praze se dají pro energetické účely využívat střechy, a to například pro sluneční ohřev vody, a rovněž lze více využívat dešťovou vodu, například na zavlažování či na toaletách. Instalace jsou zdrojem ekonomického růstu a jejich následné provozní úspory navrací investice. JIŘÍ JAKL

P

okud chce být ČSSD věrohodnou stranou s ekologickým programem, musí tomu odpovídat i její reálné konání. Pokud podporujeme aktivity občanů, obvykle to platí i naopak. Na jaře jsme se proto zapojili hned do několika akcí v Praze: Úklid Trojmezí

se zapojil kromě jiných i Vít Céza (asistent poslance Jaroslava Zavadila a místopředseda ČSSD Praha 8) a Petr Pravda (člen ÚVV za Prahu 4). Zájemci si mohou prohlédnout akční video na YouTube. Velká jarní cyklojízda Pražské cyklojízdy pořádá sdružení Auto*Mat a účastní se ho tradičně několik tisíc cyklistů. Letošní jízda začala v sobotu odpoledne 26. dubna na náměstí Jiřího z Poděbrad, projela náměstím Míru a Václavským náměstím, minula Úřad vlády a skončila ve Stromovce. Akce se zúčastnil například místostarosta Prahy 4 Jiří Bodenlos a odbornice pro dopravu Marie Nenutilová. Den Země v Divoké Šárce Letos již dvanáctý ročník oslav Dne Země v přírodní rezervaci Divoká Šárka uspořádal téhož dne, tedy 26. dubna, klub Mladých sociálních demokratů v Praze 6. Ná-

Dnes již tradiční akci pořádá Koalice občanských sdružení Trojmezí. Toto území se dotýká hned několika městských částí, a to Prahy 4, 10 a 11. Na letošní akci konané dne 29. března vzešel nápad Radka Juriše (asistent senátorky Evy Sykové a člen komise ŽP Praha 4), abychom místo častého sekání trávníků věnovali více pozornosti skutečnému nepořádku. Do úklidu 6

Svěřte to do správných rukou

vštěvníci se mohli kochat hvězdářskými dalekohledy, ukázkami hadů, a to ve spolupráci s herpetologickou organizací Českého svazu ochránců přírody, dále se mohli zúčastnit poznávací soutěže na téma českých hradů nebo kreslení oblíbených zvířat. Sdružení Zvonečník se zapojilo s poznáváním rostlin, seznámením návštěvníků s problematikou ochrany půdy a rozdáváním materiálů o úsporách vody a energií. Demonstrovali jsme rovněž sílu slunečního svitu na fotovoltaickém autíčku. Akci podpořila například Lucie Válová (členka Zastupitelstva hlavního města Prahy), Adam Holub (zastupitel v Praze 5) a Václav Klusák (poradce ministryně Michaely Marksové-Tominové). Autor je tajemník ekologické platformy Zvonečník

[z Evropského parlamentu]

3 2014

První dny života europoslance MIROSLAV POCHE

Z

dravím vás aktuálně ze Štrasburku, kde jsem zahájil svou činnost v pozici poslance Evropského parlamentu. Tam jsem byl zvolen díky vaší podpoře, za kterou všem ještě jednou velmi děkuji. První dny jsou, stejně v jakékoli jiné práci, pochopitelně hektické. Zabydluji se v přidělené kanceláři, seznamuji se s chodem parlamentu, se všemi pravidly, procedurami a samozřejmě také s kolegy europoslanci. Naše sociálnědemokratická delegace je součástí frakce, jejíž oficiální název zní Skupina progresivní aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu (S&D). V současné době jde o druhou nejsilnější frakci v parlamentu. Možná vás zajímají mé první dojmy, které jsem coby europoslanec načerpal. Na půdě Evropského parlamentu na vás doslova dýchá to, jak neskutečně cenným projektem Evropská unie je. I přes logické odlišnosti jsou téměř tři desítky evropských zemí schopny spolupracovat, nacházet kompromisy a společná řešení problémů stovek milionů občanů. To je fascinující a inspirující zároveň. Unie a její fungování má své kritiky a samozřejmě i mouchy. Vše rozhodně není dokonalé a harmonické. Ale už po prvních dnech intenzivní osobní zkušenosti jasně vidím, že plusy převažují. Byl bych rád, kdybych přispěl k tomu, aby si to uvědomilo co nejvíce našich občanů. Je totiž nepochybné, že toto volební období bude pro další směřování Evropy klíčové. Nízká účast v posledních volbách do Evropského parlamentu bohužel ukázala, že lidé nevěří v to, že EU

může pozitivně měnit věci v jejich prospěch. Považuji za svou osobní výzvu, aby se nám to společně s kolegy povedlo změnit. Již během pár dnů jsem totiž poznal, že existuje poměrně hluboký příkop mezi demokratickými zastánci evropské integrace a spolupráce a nejrůznějšími euroskeptiky, populisty a extremisty, kteří se nechají zvolit do Evropského parlamentu a jejich prvním činem je, že se demonstrativně postaví zády, když v sále zazní Óda na radost od Ludwiga van Beethovena, která je evropskou hymnou. Smysl takového počínání mi uniká a jsem velmi zvědav, zda se dotyční, mezi nimiž nechyběl například Petr Mach ze strany Svobodných, budou stavět zády i k výplatě, která jim za práci europoslance bude chodit. V souvislosti s uvedeným jsem dvojnásobně rád, že se podařilo nalézt demokratickou většinu a zvolit předsedou Evropského parlamentu znovu kandidáta evropské levice Martina Schulze. Zároveň se již rozbíhají první jednání a na plénu jsme vyslechli rovněž řadu projevů. Z těch mne zaujalo například vystoupení předsedy frakce liberálů a demokratů Guye Verhofstadta a hlavně italského premiéra Mateo Enziho. Itálie totiž přebírá od Řecka předsednictví Evropské unie a pan premiér se ve svém projevu o řecko-italských vztazích vrátil o mnoho století dozadu. V takových momentech si uvědomíte souvislosti mezinárodních vztahů a znovu se utvrdíte, že bez znalosti historie není šance budovat dobrou budoucnost. Naopak geografické obzory jsem si rozšířil na jednání, které se věnovalo odlehlým územím Evropské unie, mezi něž patří například různé ostrovy, které jsou součástí Francie. Když jsem poslouchal požadavky na podporu dovozu banánů z těchto lokalit, tak mi došlo, jak pestrá agenda nás v Evropském parlamentu čeká.  

Ale závěrem ještě trochu vážněji. Světlo světa již spatřil dokument s názvem Nový směr pro Evropu. Lze jej považovat za programový základ naší frakce, který obsahuje seznam cílů, jichž chceme dosáhnout i navrhovaných nástrojů, které k tomu mají pomoci. Základní myšlenkou dokumentu je pozitivní změna fungování Evropské unie a všech jejích institucí tak, aby sloužila opravdu všem občanům, nikoliv pouze určitým zájmovým skupinám. Zvláštní důraz klademe na to, aby se zvýšila ochrana a zlepšila životní úroveň těch, kteří nejvíce trpí ekonomickou recesí a jejími průvodními jevy. Jedná se především o skupiny ekonomicky a sociálně slabých či vyloučených, o nezaměstnané a v neposlední řadě rovněž o ženy. Je naší společnou výzvou, abychom dokázali čelit vzrůstající chudobě, ale rovněž nástupu populismu a extremistických myšlenek a hnutí. To dokážeme pouze nastartováním hospodářského růstu, zajištěním dostatku pracovních příležitostí ve slušných podmínkách, odstraněním diskriminace, posílením lidských práv a zvýšením demokratizace a transparentnosti celé Evropské unie. Jsem přesvědčen, že pokud chceme dosáhnout lépe fungující Evropské unie a zajistit důstojný život Evropanů i v budoucích desetiletích, je takto nastolený směr správný a jediný možný. Všichni společně totiž čelíme ekonomické hrozbě v podobě konkurence dravých ekonomik jiných kontinentů a bohužel rovněž hrozbám bezpečnostním. Osobně cítím obrovskou zodpovědnost vůči našim dětem i dalším generacím, abychom se s těmito výzvami dokázali vypořádat. Bude to všechno, jen ne snadné. Ale pokud dokážeme spolupracovat ve společném zájmu, tak se to podaří. Autor je poslanec Evropsého parlamentu

Vydává KVV ČSSD Praha-Lidový dům, Hybernská ul. 7, Praha 1, tel.: 296 522 107, mobil: 602 206 137, e-mail: [email protected], http://prazsky.socdem.cz, facebook.com/socdempraha Připomínky a náměty na uvedených adresách.

V případě zájmu o pravidelné zasílání zpravodaje Čas volby elektronickou formou prosím kontaktujte redaktora Tomáše Petříčka – [email protected] – nebo sekretariát Krajského výkonného výboru ČSSD Praha - [email protected].

http://prazsky.cssd.cz

7