Brainstorming a úvod do kreativity Kreativita je známý pojem, pod kterým si však každý představí něco jiného. V tomto modulu se tedy podíváme na to, co je kreativita ve skutečnosti a čím se vyznačuje kreativní osoba. Naučíme se i první kreativní techniku, kterou je brainstorming – metoda vhodná pro hledání nápadů, kterou se často začíná ještě před ostatními kreativními technikami. V tomto modulu si ukážeme, že kreativní může být každý. A také to, že kreativita není spojená jen s uměním. Používá se kdekoliv, v práci, ve škole, v reklamě…
Dagmar Chytková
Absolventka oboru Informační studia a knihovnictví a Český jazyk a literatura na FF MU. Podílela se na přípravě a tutorování Kurzu práce s informacemi a má s e-learnin¬govými kurzy bohaté zkušenosti. Tématické školení na téma brainstorming připravuje v Ústřední knihovně FF MU. Kreativní techniky považuje za velmi důležité a přínosné (nejen) pro studenty.
MODUL PRVNÍ
Textová opora k předmětu KPI22 Kreativní práce s informacemi
Klíčové pojmy Kreativita - produktivní styl myšlení, kdy výsledkem je něco nového, originálního, užitečného, heuristického... Laterální myšlení - hledání alternativních způsobů vymezení nebo interpretace problému; jde o myšlení nestatické, otevřené, tvořivé... Brainstorming - metoda kreativního myšlení založená na generování nápadů s cílem získat jich co nejvíce za pomocí asociací.
Studijní obsah materiálu 1. Kreativita 1.1 Co podporuje kreativitu 1.2 Překážky tvořivosti 2. Kretivní techniky 2.1 Brainstorming 2.1.1 Pravidla brainstormingu 2.1.2 Kdo by se neměl zúčastnit brainstormingu? 2.1.3 Varianty brainstormingu 2.1.4 Jak využít brainstorming během studia? 2.2 Ostatní kreativní techniky 3. Závěr 4. Použitá a doporučení liteartura
Po prostudování tohoto materiálu budete umět vysvětlit, co je to kreativita a čím se vyznačuje kreativní člověk, popsat bloky kreativity, rozlišit rozdíl mezi lineárním a laterálním myšlením, popsat techniku brainstorming a znát jeho pravidla, aplikovat brainstorming.
Použité ikony Příklad Názorná ukázka
Řečnická otázka, Místo pro zamyšlení
Úkol k vypracování Procvičování
Pro zájemce, Rozšiřující informace
Důležité, zapamatovat Přečtěte si alespoň 2x
Shrnutí, Opakování důležitého
Studium materiálu by Vám mělo orientačně zabrat: 3 hodiny BRAINSTORMING
1
Kreativita
V současné době se o kreativitě neboli tvořivosti hodně mluví a pod pojem kreativita si mnozí představí různé věci. Co však kreativita je skutečně? Odborníci podávají různé definice, podívejte se na dvě z nich: „Kreativita je produktivní styl myšlení, odrážející se v činnosti člověka; specificky lidská aktivita realizovaná v tvůrčím procesu, jehož výsledkem je artefakt (dílo, reálné řešení daného problému).“ (Malá československá encyklopedie, 1984-87) „Dílo nebo řešení problému se považuje za kreativní do té míry, do jaké je novým, užitečným, správným a přínosným řešením zadaného úkolu, a zároveň do jaké míry je úkol heuristický (objevný, originální, původní…).“ (Amabileová, 1983)
Celkově lze tedy říci, že se většinou jedná o Představte si, že máte změřit výšku něco nového a originálního či mrakodrapu pomocí barometru. Jak netradičního. Nemusí to být ihned to uděláte? Zapřemýšlejte. něco „ulítlého“ či „šíleného“, jak Podobný úkol dostali studenti v si většina lidí myslí. Většinou se Americe. Jak to dopadlo s jedním jedná o vykročení mimo hranice kreativním studentem, si můžete (naši běžnou linii), porušení těchto přečíst v doplňujících materiálech. hranic, vybočení mimo konvenci. Jak odlišíme osoby, které jen hýří nápady od těch, kteří oplývají výjimečnými myšlenkami, které lze označit za kreativní? Někdy stačí jen o schopnosti přeměnit impuls v hodnotu. Jablko, které spadlo na hlavu Isaacu Newtonovi, mohlo spadnou na hlavu i někomu jinému. Ale samo toto jablko nám nápad do hlavy nevnukne. Kreativitu můžeme chápat jako: schopnost (představit si, vymyslet, tvořit pomocí změny, kombinace či reaplikace), postoj (přijetí změny, hravost, flexibilita), proces (práce, myšlenková činnost, improvizace). Co je vlastně kreativita?
Můžeme se na kreativitu podívat i z hlediska mozkových hemisfér. Jak nejspíš víte, mozek má dvě hemisféry, nazývané pravá a levá. A každá tato heisféra má jiné „úkoly“ a každá má svůj důležitý význam. Pravá hemisféra vám řídí vnímání, pohyby levé poloviny těla, levá řídí pravou část těla. Levá hemisféra „se stará“ o jazyk, organizaci, logiku, analýzu, čtení, počítání, principy apod. Pravá hemisféra má nastarosti řeč těla, vizuální myšlení, intuici, emoce, umění, pamatování zážitků, barvy, fantazii a kreativitu.
Naše společnost klade důraz hlavně na levou hemisféru, a to i školy. Ale v případě, že potřebujete řešit problém, potřebujete aktivovat pravou hemisféru (proto je třeba ji trénovat). Pokud si potřebujete pamatovat trvale informace, je třeba, aby byly aktivovány obě hemisféry.
BRAINSTORMING
Tip! Vezměte si do obou rukou 1 tužku a pokuste se naráz nakreslit 1 kruh oběma rukama. Pravou stranu kruhu nakreslete pravou rukou, levou stranu levou rukou. Zkuste i jiné tvary/motivy.
Laterární myšlení
V rámci kreativního myšlení můžeme mluvit také o tzv. laterálním myšlení. Tento pojem zavedl Edward de Bono ve své knize Lateral Thinking (1970) a je v opozici k pojmu vertikální (též lineární) myšlení (tj. myšlení v “přímce”). U laterálního myšlení jde o alternativní způsoby vymezení či interpretace problému. Podívejte se na základní rozdíly mezi vertikálním a laterálním myšlením. VERTIKÁLNÍ
LATERÁLNÍ
Hledání jednoho řešení
Hledání alternativ
Hledání jednoho směru vedoucího k cíli
Tvoření různých směrů
Sekvenční postup
Dělání skoků
Hodnotí
Nehodnotí
Vylučování nepodstatných informací
Nevylučování nepodstatných informací
Statická klasifikace
Nestatická klasifikace
Zaručuje minimální řešení
Zvyšuje nalezení maximálního řešení, ale bez záruky
1.1. Co podporuje kreativitu Kreativitu můžete podpořit různým způsobem. Často se používá různých her k prolomení bariér. Co je však důležité, je vaše samotná osobnost. Pomůže vám, když: Rozvoj kreativity
budete ochotni riskovat (riskujete, že se něco nepovede, nebude vyhovovat, můžete prohrát, ale stejně tak můžete vyhrát a dosáhnout úspěchu, neschopnost rozumně riskovat vás může dovést do pocitu falešného bezpečí namísto kreativity), nebudete se bát neúspěchu (o nic přeci nejde), budete preferovat zmatek (z chaosu se lépe vychází při řešení problémů, máte jakousi živnou půdu), oprostíte se od stereotypů (a to od jakýchkoliv, i těch sexuálních, neboť pohlaví nemá na míru a kvalitu kreativního myšlení vliv), vytrváte (ne vše půjde napoporvé, T. A. Edison udělal 1000 pokusů, než vynalezl žárovku).
I když to zní jako těžký úkol, zkuste si to během jednoho dne. Zapamatujte si těchto 5 bodů a aplikujte je během jednoho vybraného dne na různé činnosti i svoje mylšení.
BRAINSTORMING
1.2. Překážky tvořivosti Můžete se naučit plno úžasných kreativních technik, ale žádná z nich vám nemůže zaručit, že se stanete kreativní osobností. Často se také stává, že při hledání řešení se setkáváme s neoriginalitou, nesprávným řešením, nepoužitelností, tedy můžeme říci s nekreativitou. Psycholog J. L. Adams nazývá tyto překážky bloky (blocks). Podívejme se, jaké jsou nejčastější bloky kreativity. Bloky kreativity
1. Kritická povaha – jedinec s kritickou povahou často nemění své názory a ke každému zadání přistupuje s pevně danými kritérii a ta odmítá měnit. 2. Strach – může mít pozitivní i negativní vliv. Nejčastěji se setkáváme s těmito projevy strachu:
strach z odmítnutí řešení, strach z nezvládnutí úkolu, strach ze ztráty hrdosti a z osobního zesměšnění atd.
3. Špatný stav skupiny – nekvalitní složení skupiny nebo její momentální naladění může být blokem kreativního myšlení. Změňte skupinu, jednotlivé členy nebo vyčkejte na příhodnější období. 4. Vysoké superego – příliš aktivní svědomí plné zákazů (daná výchovou, vzděláním, životním postojem, prostředím, stavem společnosti atd.) jsou také na škodu. 5. Špatná tělesná kondice – sem můžeme řadit především únavu, která je velkým blokem pro efektivní práci mozku, brání (kreativnímu) myšlení (Tip: Zacvičte si!). 6. Převaha levé mozkové hemisféry – podle R. Sperryho (jeho výzkumy však byly několikrát revidovány) je mozek funkčně rozdělen na dvě hemisféry. Větší funkčnosti levé (analytické, logické, lineární) hemisféry může škodit kreativnímu myšlení. 7. Konzervativnost – lidé se často obávají narušení jejich status quo. 8. Neschopnost změnit úhel pohledu – pro kreativní myšlení je důležité na věc nahlížet z více stran. Nahlížením jen z jednoho pohledu dostaneme rigidních výsledků. 9. Pesimismus – pesimismus snižuje kreativní myšlení, podle Martina Seligmana se lze pesimismu i optimismu naučit, např. pomocí metody ABCDE (více v doplňujících materiálech). 10. Čas – s časem bojují všichni a je důležité se naučit s časem hospodařit a na kreativní práci si vyhradit více času než jsme zvyklí. Zkuste si přečíst nějakou knihu o time managementu.
2
Kretivní techniky
Následující kreativní techniky vám mohou pomoci v kreativním hledání řešení úkolu či problému, ale je nutné si uvědomit, že nejsou samospasitelné a nejde jen o proces, ale i o váš postoj a schopnosti. Existuje několik druhů technik, z nichž nejznámější je především brainstorming a mentální mapování. O mentálním mapování se dozvíte více v příštím modulu. Zde se zaměříme na techniku zvanou brainstorming.
BRAINSTORMING
2.1. Brainstorming Brainstorming je metoda, která je základem pro většinu ostatních technik a charakterizuje kreativitu jako celek. Brainstorming je metoda, jejímž cílem je generování co nejvíce nápadů na dané téma. Hlavní myšlenkou je , že na základě podnětů (sociací) ostatních se vymyslí více, než by se vymyslelo jednotlivě. Co je brainstorming?
Brainstorming nejlépe pochopíme na konkrétním postupu. Jak tedy postupovat? Zkuste tento návod: a. Sežeňte účastníky brainstormingu – nejčastěji se jedná o pracovní kolegy či kolegy-studenty. Vhodný počet je od 3 Co Prověďte do 15 lidí, nejlépe se pracuje v počtu 5-7 nejkonkrétněji brainstorming. lidí. si definujte Doporučná problém a doba je 15 – 20 b. Vysvětlete pravidla (viz níže). zadání. minut. c. Definujte problém a zadání – na tuto fázi zaměřte. Čím konkrétněji stanovíte cíl a účel, tím kvalitnějšího výsledku dosáhnete. Máte-li ve skupince laiky Vyhodnoťte (doporučeno), vysvětlení problému brainstorming. Nejlépe věnujte ještě větší důraz. s časovým d. Rozcvičte se – pro uvolnění atmosféry odstupem. a zvýšení kreativního potenciálu se vyplatí provést různé hry odbourávající rigidní postoj k řešení problému (na příklad se podívejte o doplňujících studijních materiálů). e. Proveďte brainstorming – začněte s otázkou a čekejte asociace. Nezapomeňte, že brainstorming má několik vln. Jakmile dojdou nápady, ještě chvíli počkejte, dostaví se druhá vlna nápadů. Obvykle brainstormig trvá 15-20 minut. f. Vyhodnoťte práci – hodnocení v průběhu brainstormingu je zakázáno (hodnocení vytváří bloky). Hodnocení nápadů proveďte na konci sezení, nejlépe s určitým časovým odstupem, pokud vám to čas dovoluje. Někteří odborníci doporučují i jednodenní odložení. Hodnocení může probíhat formou diskuze, nápady se mohou kategorizovat a klasifikovat a vytvářet resumé. 2.1.1 Pravidla brainstormingu
Pravidla brainstormingu.
BRAINSTORMING
Pravidla jsou u brainstormingu velmi důležitá, neboť jejich nedodržení kazí celý kreativní proces. Podívejte se, jaká pravidla to jsou: zákaz kritiky a hodnocení – je zakázáno verbální i neverbální hodnocení nápadů, kvantita stojí nad kvalitou – u brainstormingu nehledáme řešení, ale nápady. Můžeme si tedy dovolit upřednostnit kvantitu před kvalitou. Často právě jeden z nejšílenějších nápadů se stává podkladem pro řešení, všichni jsou si rovni – každý má nárok na vyjádření a nikdo není odsuzován, neexistuje zde horší či lepší účastník, vzájemná inspirace – účastníci se mohou inspirovat nápady druhých (je to dokonce velmi doporučeno), používají se asociace. Cokoli bylo řečeno, může se stát podkladem pro další nápad, určete osobu, která bude zapisovat nápady a řídit diskuzi (brainstorming), tzv. facilitátora. V některých případech se nedoporučuje, aby jím byl vedoucí či osoba s jinou autoritou, účastníci by nebyli dostatečně uvolnění (vzpomeňte 3. bod: všichni jsou si rovni).
A nyní si stanovte tři minuty a zkuste si individuální brainstorming (budete na něj sami). Zvolte si téma a tři minuty pište všechny své nápady a nehodnoťte je. Hodnocení proveďte až po skončení. Zkuste si nápady kategorizovat, vybrat několik dobrých nápadů.
Zkuste si individuální brainstorming
2.1.2 Kdo by se neměl zúčastnit brainstormingu? Existují případy, kdy některé osoby nejsou vhodné, aby se brainstormingu účastnily. Zaměřte se na ně a pokuste se do brainstormingu zařadit osoby, které nesplňují níže uvedené vlastnosti: osoby věčně nespokojené a kritické, osoby s napjatými vztahy mezi sebou, osoby s vysokou konzervativností, zaběhnutými stereotypy či myšlenkovou fixací, osoby pasivní, konfliktní či skeptičtí.
2.1.3 Varianty brainstormingu Existuje několik variant brainstormingu, z nichž každá se hodí pro jiné účely či jiné situace. Negativní brainstorming Jedná se o techniku, kterou užijete ve fázi příprav a plánování. Díky negativnímu brainstormingu se zvyšuje vnímavost vůči problému. Provedení negativního brainstormingu je téměř totožné s provedením klasického brainstormingu. Změna nastává v definování problému. Nehledá se zde řešení problému, ale hledají se problémy a nevýhody, které náš problém přináší a obsahuje. Klademe si zde především tyto otázky: Co se stane, když problém nebudeme řešit? Jaká jsou negativa řešení? Čemu se musíme vyhnout? Brainwriting Jde o techniku podobnou brainstormingu. Změnou je to, že nápady se zaznamenávají ihned vedle nápadu (zdroje) a předávají se další osobě dál, aby tato osoba tento nápad využila jako podnět pro svůj nápad. Existuje mnoho možností, jak brainwriting provést. Nejjednodušší variantou je sepsání nápadů na lístečky a nechat každého, aby si lístek vzal k sobě a dopsal k němu svůj nápad. Funguje tak např. technika 6-3-5. BRAINSTORMING
Metoda 6-3-5 Jedná se o známou techniku. Vyžaduje si krátkou přípravu (lístky pro osoby). Název techniky je odvozen z postupu, jak brainwriting probíhá, tedy 6 osob napíše 3 nápady během 5 minut. Kartičku pak předá dalšímu a sám dostane kartičku se třemi nápady jiného člověka. Připíší se další tři nápady během 5 minut. Proces se opakuje až do doby, kdy je kartička vyplněna. Na konci pak máme 108 nápadů během cca 30 minut. Tento postup lze aplikovat i s účastníky přes e-mail, je však nutné počítat s delší časovou odezvou. Je to však dobrá varianta v případě, že se nemůžete sejít všichni osobně. Název problému Nápad 1
Nápad 2
Nápad 3
1 Tabulka pro metodu 6-3-5
2 3 4 5 6
2.1.4 Jak využít brainstorming během studia? Zajisté nyní víte, jak lze efektivně využít brainstorming v práci. Ale během studia tuto techniku můžete velmi dobře využít také. Nejčastější možností je použití brainstormingu při hledání nápadu tématu určitého projektu, který jako skupina máte za úkol, ale také v jakékoliv fázi projektu, když se potřebujete posunout dál. Dále jej využijete při hledání tématu své práce apod. Hledat však můžete i různá řešení osobních problémů.
Individální brainstorming
Pokud však pracujete sami (netvoříte skupiny), je možné brainstorming provádět i individuálně. V tomto případě budete mít důvod pro použití brainstormingu stejný, ale postupovat budete trochu odlišně. Definujete si téma/problém. Může se jednat jak o přesné zadání referátu/ seminární práce, tak o nespecifikovaný úkol či osobní problém. Nevolte si téma ale příliš obecně, nebo se v něm ztratíte. Snažte se téma trochu zúžit. Hledat co nejvíce možností/asociací – můžete si přizvat někoho na pomoc. Nechte se vést myšlenkami, které vás napadají při pohledu na již napsaná slova. A vše si pište. Své nápady vyhodnotíte – opět můžete hodnotit se svým pomocníkem. K vyhodnocení a kategorizování můžete využít např. mentální mapy, o kterých se dozváte něco v příštím modulu. 2.2. Ostatní kreativní techniky Existuje mnoho dalších kreativních technik, zde vám jen představíme jejich názvy. Jak jsme již zmínili, další hojně využívanou metodou jsou mentální mapy. O nich se dozvíte užitečné informace v příštím modulu. Z dalších metod jmenujme např. analogii, synektiku či myslící klobouky či myslící židle Edwarda de Bona. Myšlenkové klobouky naleznete v doplňujícím materiálu, na ostatní se podívejte např. do knihy Kreativita a její rozvoj od Petra Žáka.
BRAINSTORMING
3
Závěr
Nyní již víte, co je to kreativita, že je to produktivní styl myšlení, při kterém je výsledkem něco nového či originálního. Krativitu je třeba trénovat, nezapomeňte tedy, že je třeba nebát se riskovat, nebát se neúspěchu, preferovat zmatek a hlavně vytrvat. V kreativitě vám mohou bránit také tzv. bloky, např. přílišná kritická povaha, konzervativnost, strach či pesimismus. S kreativitou souvisí pojem laterální myšlení, tedy myšlení hledající alternativy, myšlení, které dokáže jít různými směry, nehodnotit. Stejně tak je kreativita výsadou především pravé hemisféry, která se vyznačuje vizuálním myšlením, intuicí, emocemi, fantazií, pamatováním zážitků apod. Naopak levá hemisféra je plná logiky, organizace, analýzy, počtů atd. Mezi techniku, která je zaměřená na generování nápadů, řadíme brainstorming, tedy metodu pro hledání nápadů na dané téma pomocí asociací. Nezapomeňte na postup, jak brainstorming provádět: sehnat účastníky, vysvětlit jim pravidla a zadat téma, provést brainstorming a následně jej vyhodnotit. Základem je neporušování pravidel. Ta stanovují, že je důležitá kvantita (ne kvalita) nápadů, všichni jsou si při metodě rovni, nic se nehodnotí, všichni si pomáhají asociacemi. Kromě klasického brainstormingu existují i jeho varianty: brainwriting či metoda 6-3-5 (6 osob - 3 nápady - 5 minut). Být kreativní se v dnešní době vyplatí. A vy již nyní víte, jak jednoduše začít. Dojděte za kamarádem a zkuste spolu vymyslet pomocí brainstormingu nějakou úžasnou věc – naplánujte dovolenou, netradiční referát do školy, podnikatelský záměr… Cokoliv. Uvidíte. Bude vás to bavit.
Použitá a doporučená literatura BONO, Edward de. Šest klobouků aneb Jak myslet. Praha: Argo, 1997. 185 s. ISBN 80-7203-128-7 JILEMNICKÁ, Jitka. Škola kreativních technik II – Banka kreativních technik [online]. [cit.2011-09-13] Dostupné z www: TIEFENBACHER, Angelika. Trénink paměti. Osvědčené tipy, metody a cvičení. Praha: Grada Publishing, a.s., 2010. 160 s. ISBN 978-80-247-3177-3 ŽÁK, Petr. Kreativita a její rozvoj. Brno: Computer Press, 2004. 316 s. ISBN 80251-1457-5
AMABILE, T. Creativity in context. Boulder:Westview Press, 1992. Brainstorming.co.uk [online]. 1997-2011. Dostupné z www: HOWARD, P. J.: Příručka pro uživatele mozku. Praha: Portál, 1998.
BRAINSTORMING
CHALUPA, Bohumír. Tvořivé myšlení. Tvořivost jako dobrodružství poznání. Brno: Barrister & Principal, 2005. ŠULEŘ, O.: Manažerské techniky I-III. Olomouc: Rubico, 1995.
Použité obrázky: Stock.xchng [online]. Shiny brain. [cit.2011-09-12]. Dostupné z www:
BRAINSTORMING
