Klinická abstrakta
BpTRU Medical Devices, divize 0764509 B.C. Ltd.
Klinická abstrakta 2007 BpTRU OBSAH
A. CELKOVÁ PŘESNOST BpTRU- AUTOMATIZOVANÉHO ELEKTRONICKÉHO PŘÍSTROJE NA MĚŘENÍ KREVNÍHO TLAKU.................................................................................... 2 B. POROVNÁNÍ AUTOMATIZOVANÉHO NEINVAZIVNÍHO OSCILOMETRICKÉHO MONITORU K MĚŘENÍ KREVNÍHO TLAKU (BpTRU) S POSLECHOVÝM RTUŤOVÝM SFYGMOMANOMETREM/TLAKOMĚREM VE VYUŽITÍ U DĚTSKÉ POPULACE..................... 2 C. AUTOMATICKÝ MONITOR KREVNÍHO TLAKU BpTRU V POROVNÁNÍ S 24 HODINOVÝM AMBULANTNÍM MONITOROVÁNÍM KREVNÍHO TLAKU PRO STANOVENÍ HODNOT KREVNÍHO TLAKU U PACIENTŮ S HYPERTENZÍ. ....................................................... 3 D. AUTOMATIZOVANÉ MĚŘENÍ KREVNÍHO TLAKU V BĚŽNÉ KLINICKÉ PRAXI ............... 3 E. MĚŘENÍ KREVNÍHO TLAKU POMOCÍ AUTOMATIZOVANÉHO OSCILOMETRICKÉHO PŘÍSTROJE (BpTRU) JE PLNOHODNOTNOU NÁHRADOU ZA VÝSLEDKY MĚŘENÍ NA KLINICKÉM RTUŤOVÉM SFYGMOMANOMETRU. ......................................................................... 4 F. AUTOMATIZOVAN DIAGNOSTIKA KREVNÍHO TLAKU POMOCÍ PŘÍSTROJE BpTRU V POROVNÁNÍ S DIAGNOSTIKOU PROVÁDĚNOU ŠKOLENÝM ODBORNÝM PRACOVNÍKEM A KLINICKOU ZDRAVOTNÍ SESTROU. ............................................................................................... 5 G. KLINICKÉ ROZHODOVÁNÍ OHLEDNĚ HYPERTENZE POMOCÍ AUTOMATIZOVANÉHO (BpTRU) MĚŘICÍHO PŘÍSTROJE........................................................................................................... 5 H. POUŽITÍ AUTOMATIZOVANÉHO ZÁZNAMOVÉHO ZAŘÍZENÍ K MĚŘENÍ KREVNÍHO TLAKU, BpTRU, KE SNÍŽENÍ VÝSKYTU “EFEKTU BÍLÉHO PLÁŠTĚ” V BĚŽNÉ PRAXI. ...... 6 I. AUTOMATIZOVANÉ MĚŘENÍ KREVNÍHO TLAKU V BĚŽNÉ KLINICKÉ PRAXI................. 6 J. AUTOMATIZOVANÉ MĚŘENÍ KREVNÍHO TLAKU PRO DIAGNOSTIKU HYPERTENZE .. 7 K. PŘEVLÁDÁNÍ A SLEDOVÁNÍ HYPERTENZE NA PRACOVIŠTÍCH VE TŘECH STŘEDOEVROPSKÝCH ZEMÍCH. ......................................................................................................... 7
-1-
Klinická abstrakta 2007 BpTRU A. CELKOVÁ PŘESNOST BPTRU- AUTOMATIZOVANÉHO ELEKTRONICKÉHO PŘÍSTROJE NA MĚŘENÍ KREVNÍHO TLAKU. Mattu GS, Heran BS, Wright JM. Oddělení farmakologie & terapie, Univerzita Britské Kolumbie, Vancouver, BC, Kanada. PROFIL: Cílem této zprávy je sloučit údaje z dřívější studie zaměřené na dospělé subjekty s údaji z pediatrické studie, aby bylo možno stanovit celkovou přesnost přístroje BpTRU (model BPM-100) ve srovnání s uznávanou normou, poslechovým rtuťovým sfygmomanometrem/tlakoměrem. POPIS: Jednotlivé hodnoty krevního tlaku zaznamenané v obou studiích, zkoumajících děti i dospělé, byly porovnány přímo s jejich odpovídajícími referenčními měřeními z dat shromážděných a uložených ze dvou samostatných studií. Ze studie zkoumající dospělé bylo získáno 255 sad záznamů a z pediatrické studie 162 sad, které dohromady vytvořily 417 párů záznamů krevního tlaku. METODOLOGIE: Byla vypočtena střední hodnota celkového referenčního standardu pozorovatele pro 417 měření a poté byl vypočten rozdíl mezi touto hodnotou a celkovou střední hodnotou BPM-100 spolu se standardními odchylkami a rozpětími. Měření shody u 5, 10 a 15 mmHg byla vyjádřena v procentech. VÝSLEDKY: Do této studie bylo zahrnuto celkem 121 subjektů (85 ze studie zkoumající dospělé a 36 z pediatrické studie). U těchto subjektů bylo zaznamenáno 417 párových měření. Střední rozdíl mezi BpTRU a systolickým krevním tlakem referenčního standardu (BP) činil 0,47+/5,40 mmHg s 89,2% měřeními u hodnoty 5 mmHg, 96,4% u 10 mmHg a 99.3% u 15 mmHg. Střední rozdíl mezi BpTRU a referenčním diastolickým krevním tlakem činil -2,12+/-5,93 mmHg s 81,1% u hodnoty 5 mmHg, 92,1% u 10 mmHg a 97,6% u 15 mmHg. ZÁVĚR: Přístroj BpTRU prokázal, že je přesným neinvazivním přístrojem pro monitoring krevního tlaku u široké populace značného věkového rozpětí (3-83 let). Tato kombinovaná studie splňuje všechny požadavky Sdružení pro zdokonalování lékařských přístrojů (AAMI) a podle protokolu BHS je přístroj zařazen do kategorie A. Blood Press Monit. únor 2004;9(1):47-52.
B. POROVNÁNÍ AUTOMATIZOVANÉHO NEINVAZIVNÍHO OSCILOMETRICKÉHO MONITORU K MĚŘENÍ KREVNÍHO TLAKU (BPTRU) S POSLECHOVÝM RTUŤOVÝM SFYGMOMANOMETREM/TLAKOMĚREM VE VYUŽITÍ U DĚTSKÉ POPULACE. Mattu GS, Heran BS, Wright JM. Oddělení farmakologie & terapie, Univerzita Britské Kolumbie, Vancouver, BC, Kanada. PROFIL: Přímo porovnat přesnost BpTRU (automatizovaný oscilometrický přístroj k měření krevního tlaku) se standardním poslechovým rtuťovým tlakoměrem ve využití u dětské populace. POPIS: Přístroj BpTRU byl zapojen paralelně se standardním rtuťovým tlakoměrem. Dva pozorovatelé měřili krevní tlaky současně s tím, jak byl měřen přístrojem BpTRU. Pozorovatelé i BpTRU byli jeden od druhého zaslepeni. METODOLOGIE: Pro každé z demografických údajů - věk, pohlaví a velikosti paže - byly vypočteny střední hodnoty, standardní odchylka a rozpětí. Byl vypočten rozdíl mezi měřeními střední hodnoty BpTRU a standardní referenční hodnotou (průměr pozorovatele), standardní odchylky a rozpětí. Bylo vyjádřeno procento měření u shody 5, 10 a 15 mmHg. VÝSLEDKY: Od 36 zúčastněných subjektů ve věku 3-18 let byly zajištěny 162 páry hodnot krevního tlaku naměřených vsedě. Rozdíl mezi středními hodnotami BpTRU a měřeními referenčního standardu (dle stanovení pozorovatelů) činil 1,45+/-5,67 mmHg pro systolický krevní tlak, 3,24+/-7,39 mmHg pro diastolický tlak a 0,20+/-2,47 bpm pro tepovou frekvenci. ZÁVĚR: Přístroj BpTRU má podobnou přesnost při měření krevního tlaku u dětí jako u dospělé populace. Blood Press Monit. únor 2004;9(1):39-45.
-2-
Klinická abstrakta 2007 BpTRU C. AUTOMATICKÝ MONITOR KREVNÍHO TLAKU BPTRU V POROVNÁNÍ S 24 HODINOVÝM AMBULANTNÍM MONITOROVÁNÍM KREVNÍHO TLAKU PRO STANOVENÍ HODNOT KREVNÍHO TLAKU U PACIENTŮ S HYPERTENZÍ. Beckett L, Godwin M. Fakulta rodinného lékařství, Univerzita Queen's, 220 Bagot Street, Kingston, Ontario, K7L 5E9, Kanada.
[email protected] PROFIL: Rostoucí počet doložených případů nasvědčuje tomu, že ABPM předpovídá poškození cílového orgánu přesněji než klinické měření. Budoucí směrnice mohou navrhovat ABPM jakožto rutinní postup pro stanovení diagnózy a monitorování hypertenze. To by mohlo působit obtíže, protože tento test je nákladný a je často je obtížné jej získat. Účelem této studie je stanovit míru, do které automatický monitor krevního tlaku BpTRU předpovídá výsledky dosažené u 24 hodinového ambulantního monitoringu krevního tlaku (ABPM). METODOLOGIE: Kvantitativní analýza srovnávající krevní tlak měřený přístrojem BpTRU se střední hodnotou denního krevního tlaku sledovaného na 24 hodinovém ABPM. Studii realizovalo Středisko pro studie při základní péči, Univerzita Queen's, Kingston, Ontario, Kanada na dospělých pacientech v základní péči, kteří byli přijati do dvou randomizovaných kontrolovaných pokusů zkoumajících hypertenzi. Hlavními výsledky byly střední hodnota krevního tlaku naměřeného při třech posledních návštěvách ordinace, počáteční měření na BpTRU-100, střední hodnota pěti měření na monitoru BpTRU a denní průměr na 24 hodinovém ABPM. VÝSLEDKY: Skupinová střední hodnota třech zaznamenaných klinicky měřených krevních tlaků (150,8 (SD10,26) / 82,9 (SD 8,44)) se statisticky nelišila od skupinové střední hodnoty počátečních naměřených hodnot na přístroji BpTRU (150,0 (SD21,33) / 83,3 (SD12,00)). Skupinová střední hodnota pěti naměřených hodnot BpTRU (140,0 (SD17,71) / 79,8 (SD 10,46)) se statisticky nelišila od 24 hodinové denní střední hodnoty na ABPM (141,5 (SD 13,25) / 79,7 (SD 7,79)). Průměr BpTRU u pacientů koreloval značně lépe s denním ambulantním tlakem nežli klinické průměry (BpTRU r = 0.571, klinický r = 0.145). Na základě zjišťování citlivosti a specifity při různých bodech zlomu se doporučuje, aby byl počáteční léčebný cíl za použití BpTRU stanoven na <135/85 mmHG, ale dosažení cíle by se mělo potvrdit pomocí 24 hodinového ABPM. ZÁVĚR: Průměr BpTRU lépe předpovídá ABPM než průměr hodnot krevního tlaku zaznamenaných na kartě pacienta z posledních tří návštěv. Automatický klinický monitor krevního tlaku BpTRU by se měl používat jako doplněk k ABPM za účelem účinnějšího stanovení diagnózy a sledování hypertenze. BMC Cardiovascular Disorders 2005, 5:18
D. AUTOMATIZOVANÉ MĚŘENÍ KREVNÍHO TLAKU V BĚŽNÉ KLINICKÉ PRAXI Myers, Martin G. Kardiologické středisko Schulich, Fakulta kardiologie, Středisko pro zdravovědu – fakulta Sunnybrook & Women's, Fakulta lékařství, Univerzita Toronto, Toronto, Ontario, Kanada. CÍL: Porovnat měření krevního tlaku pořízená v rutinní klinické praxi pomocí automatizovaného záznamového přístroje, BpTRU (VSM MedTech Ltd, Coquitlam, Kanada), se záznamy pořízenými konvenčním rtuťovým přístrojem na měření krevního tlaku (sphygmomanometrem). METODOLOGIE: Padesát po sobě následujících pacientů [28 žen, 22 mužů; střední hodnota (+/-SD) ve věku 62+/-16 let] se obrátilo na odborníka na léčbu hypertenze a byl jim změřen krevní tlak při první návštěvě v náhodném pořadí pomocí rtuťového sfygmomanometru a automatizovaného přístroje. VÝSLEDKY: Střední počáteční automatizované naměřené hodnoty (mmHg) pořízené za přítomnosti pozorovatele (162+/-27/85+/12) byly podobné střednímu krevnímu tlaku pořízenému manuálně v duplikátu (163+/-23/86+12).
-3-
Klinická abstrakta 2007 BpTRU Obě hodnoty byly vyšší (P<0,001) než střední hodnota dalších pěti naměřených hodnot pořízených automatickým záznamovým zařízením, když pacient zcela sám odpočíval (142+/-21/80+/-12). Ženy vykázaly větší pokles krevního tlaku u automatizovaného přístroje než muži. ZÁVĚR: Použití automatizovaného záznamového přístroje na měření krevního tlaku může vyloučit některé efekty bílého pláště spojené s naměřenými hodnotami pořízenými rtuťovým sfygmomanometrem. Blood Press Monit. duben 2006;11(2):59-62.
E. MĚŘENÍ KREVNÍHO TLAKU POMOCÍ AUTOMATIZOVANÉHO OSCILOMETRICKÉHO PŘÍSTROJE (BPTRU) JE PLNOHODNOTNOU NÁHRADOU ZA VÝSLEDKY MĚŘENÍ NA KLINICKÉM RTUŤOVÉM SFYGMOMANOMETRU. Mona R. Yacoub, Lucia Dettenborn, Gbenga Ogedegbe, William Gerin, Linda Williams a Thomas G. Pickering Behaviorální kardiologie a hypertenze, Univerzita Columbia, New York, NY; Behaviorální kardiologie, Škola lékařství Mount Sinai, New York, NY; Oddělení lékařství, Severní všeobecná nemocnice, New York, NY. Přístup online od 12. května 2005.
Od používání rtuťového sfygmomanometru se postupně upouští z ekologických důvodů založených na potenciální toxicitě rtuti. Dodnes se lékaři nedohodli na platné náhradě za jeho používání. V současné době se za zlatý standard pro přesné zjištění krevního tlaku v ambulantních podmínkách považuje Ambulantní monitoring krevního tlaku (ABPM). Mezi 7 pacienty sledovanými ve třech zařízeních na úrovni nemocnice jsme porovnávali hodnoty krevního tlaku získané z automatizovaného přístroje (BpTRU) s hodnotami ABPM a rtuťového sfygmomanometru pořízenými lékaři (MDBP). Vycházeli jsme z toho, že hodnoty získané BpTRU by mohly ve velké míře korelovat s hodnotami pořízenými lékaři pomocí rtuťového sfygmomanometru. Protokol obsahoval hodnoty pořízené po dobu dvou po sobě jdoucích dnů na těchto přístrojích: 24 hodinový ABPM, 3 MDBP a 6 BpTRU. Za použití ABPM jakožto zlatého standardu byly hodnoty získané z BpTRU a MDBP porovnány s hodnotami získanými pomocí ABPM. Shoda mezi hodnotami krevního tlaku byla hodnocena pomocí deskriptivních měření, rozdílového grafu podle Blanda a Altmana a vnitrotřídního koeficientu. Třicet procent naměřených hodnot systolického a 39% diastolického krevního tlaku pořízených MDBP bylo vyšších než odpovídající hodnoty ABPM, přičemž pouze 23% naměřených hodnot systolického a 19% diastolického tlaku pořízených přístrojem BpTRU bylo vyšších než ABPM. Absolutní rozdíl ve střední hodnotě systolického a diastolického tlaku mezi ABPM a BpTRU činil 10,93 mmHg u systolického a 10,75 mmHg u diastolického tlaku. Podobně rozdíl ve střední hodnotě systolického a diastolického tlaku mezi ABPM a MDBP činil 10,42 mmHg u systolického a 10,73 mmHg u diastolického tlaku. Vnitrotřídní koeficienty mezi ABPM a BpTRU činily 0,89 (systolický) a 0,60 (diastolický); přičemž mezi ABPM a MDBP byl zjištěn koeficient 0,89 (systolický) a 0,64 (diastolický). Z toho můžeme vyvodit, že shoda a korelace mezi naměřenými hodnotami BpTRU a ABPM jsou podobné shodě a korelaci u MDBP a ABPM, s tím, že BpTRU má méně podílů vyšších naměřených hodnot než MDBP ve srovnání s ABPM. Tudíž může BpTRU sloužit jako platná náhrada za rtuťový sfygmomanometr v ambulantních zařízeních. American Journal of Hypertension Svazek 18, Vydání 5, Příloha 1 , květen 2005, strana A47 American Hypertension Society 20th Annual Scientific Meeting
-4-
Klinická abstrakta 2007 BpTRU F. AUTOMATIZOVAN DIAGNOSTIKA KREVNÍHO TLAKU POMOCÍ PŘÍSTROJE BPTRU V POROVNÁNÍ S DIAGNOSTIKOU PROVÁDĚNOU ŠKOLENÝM ODBORNÝM PRACOVNÍKEM A KLINICKOU ZDRAVOTNÍ SESTROU. Campbell NR, Conradson HE, Kang J, Brant R, Anderson T. Katedra lékařství, Fakulta lékařství, Univerzita Calgary, Calgary, Alberta, Kanada.
[email protected] CÍL: Stanovit přesnost a opakovatelnost nového manometru krevního tlaku (BpTRU) ve srovnání s poslechovým měřením krevního tlaku prováděného výzkumnou pracovnicí - sestrou a měřením prováděným klinickou sestrou. METODOLOGIE: Hasičům v kohortní studii byl změřen krevní tlak při nejvíce pěti příležitostech přístrojem BpTRU a školeným výzkumným technickým odborníkem. Pacientům na klinice interního lékařství byl změřen krevní tlak klinickou sestrou a přistrojem BpTRU. Klasifikace absolutních hodnot krevního tlaku, opakovatelnost a účinnost na hypertenzi byly porovnány s různými metodami. VÝSLEDKY: Hodnoty naměřené výzkumným technickým odborníkem byly vyšší než hodnoty pořízené přístrojem BpTRU při návštěvě 1 (3,0/2,7 mmHg, P<0,0001), ale naměřené hodnoty se poté po 4-5 návštěvě sbíhaly, protože došlo k markantnějšímu snížení naměřených hodnot výzkumnými sestrami. Naměřené hodnoty BpTRU měly podobnou opakovatelnost a klasifikaci hypertenze jako u výzkumného technického odborníka, ale nevykazovaly konečnou „digit preference“ (tj. subjektivní hledisko vyšetřujícího naměřit požadované hodnoty, naměřená hodnota je ovlivněna vyšetřujícím), zatímco naměřené hodnoty výzkumného technického odborníka ano. Přístroj BpTRU měl podstatně nižší naměřené hodnoty (8/7 mmHg) a méně hypertenzních výsledků, než tomu bylo u sestry na klinice interního lékařství. ZÁVĚR: Tato předběžná studie zjistila, že přístroj BpTRU má žádoucí vlastnosti, které naznačují, že by mohl být vhodnou náhradou za poslechové vyšetření krevního tlaku v klinické praxi. Je nutno provést rozsáhlou konfirmační studii v běžném klinickém zařízení. Blood Press Monit. říjen 2005;10(5):257-62.
G. KLINICKÉ ROZHODOVÁNÍ OHLEDNĚ HYPERTENZE POMOCÍ AUTOMATIZOVANÉHO (BPTRU) MĚŘICÍHO PŘÍSTROJE. Graves JW, Nash C, Burger K, Bailey K, Sheps SG. Klinika Mayo a Nadace Mayo, Rochester, MN 55905, USA.
[email protected]
Od používání rtuťových sfygmomanometrů v klinické praxi ve Spojených státech se postupně upouští z ekologických důvodů založených na potenciální toxicitě rtuti. Přesné měření krevního tlaku je hlavním předpokladem k vysoce kvalitní léčbě hypertenze. V této studii se 106 pacienty byl přístroj BpTRU(TM) porovnán s měřeními krevního tlaku sestrou za dodržení všech směrnic JNC VII/Americká kardiologická společnost pro hodnocení náhodného příležitostného krevního tlaku. Rozdíl mezi metodami v systolickém krevním tlaku činil +1,8+/-5,1 mmHg a pro diastolický krevní tlak byly hodnoty 4,8+/-5,1 mmHg (u obou P<0,001). Pro konečný bod klinického rozhodování základní studie činila shoda mezi hypertenzí naměřenou odbornou zdravotní sestrou a BpTRU 92% (97/106) (kappa 0,8280, 95% interval spolehlivosti, 0,721-0,9350). Oscilometrické měření krevního tlaku pomocí BpTRU se doporučuje jako náhrada za nedostatečně prováděná měření krevního tlaku poslechem v klinické praxi. J Hum Hypertens. prosinec 2003;17(12):823-7.
-5-
Klinická abstrakta 2007 BpTRU H. POUŽITÍ AUTOMATIZOVANÉHO ZÁZNAMOVÉHO ZAŘÍZENÍ K MĚŘENÍ KREVNÍHO TLAKU, BPTRU, KE SNÍŽENÍ VÝSKYTU “EFEKTU BÍLÉHO PLÁŠTĚ” V BĚŽNÉ PRAXI. Myers MG, Valdivieso MA. Oddělení kardiologie, Kardiologické středisko Schulich, Středisko pro zdravovědu – fakulta Sunnybrook & Women's, Univerzita Toronto, Toronto, Ontario, Kanada. PROFIL: Pacienti často vykazují vyšší naměřené hodnoty krevního tlaku v lékařské ordinaci a tento jev je znám pod pojmem efekt bílého pláště. Tato studie zkoumá přítomnost lékaře ve vyšetřovací ordinaci jakožto možného faktoru vyvolávajícího efekt bílého pláště. METODOLOGIE: Měření krevního tlaku pořízená automatizovaným záznamovým přístrojem k měření krevního tlaku, BpTRU (VSM MedTech Ltd., Vancouver, BC, Kanada), pacientovi, který je v ordinaci sám, byla porovnána s těmito měřeními: (1) Krevní tlak změřený rodinným lékařem pacienta; (2) Krevní tlak změřený při první návštěvě u odborníka na hypertenzi; (3) Krevní tlak změřený školeným výzkumným technickým odborníkem a (4) střední hodnota ambulantního krevního tlaku (ABP) v bdělém stavu. Naměřené výsledky pomocí BpTRU a pořízené školeným technickým odborníkem byly pořízeny mimo ordinaci (léčebné zařízení) ve výzkumné jednotce ABP. VÝSLEDKY: Naměřené hodnoty krevního tlaku (mm Hg, střední hodnota +/- SEM) pořízené přístrojem BpTRU (155 +/- 5/88 +/- 2) měly sklon být nižší než u rodinného lékaře (166 +/- 4/89 +/- 3) a odborníka na hypertenzi (174 +/- 5/92 +/- 2; P <.001). Avšak krevní tlak naměřený školeným výzkumným technickým odborníkem (158 +/- 4/90 +/- 2) byl podobný hodnotám získaným přístrojem BpTRU. Střední hodnota ABP v bdělém stavu byla nižší (P < 0,01) než ostatní čtyři hodnoty krevního tlaku. ZÁVĚR: Použití automatizovaného záznamového přístroje k měření krevního tlaku mimo ordinaci (léčebné zařízení) může částečně eliminovat efekt bílého pláště. Podobná zjištění byla pozorována u naměřených hodnot pořízených školeným výzkumným technickým odborníkem za podobných podmínek. Přemístění pacientů mimo ordinace za účelem automatizovaného změření krevního tlaku může vést k přesnějším odhadům stavu krevního tlaku pacientů, s částečnou eliminací efektu bílého pláště souvisejícího s hodnotami krevního tlaku naměřenými lékařem. Am J Hypertens. červen 2003;16(6):494-7.
I. AUTOMATIZOVANÉ MĚŘENÍ KREVNÍHO TLAKU V BĚŽNÉ KLINICKÉ PRAXI Myers MGa, Godwin Mb aOddělení
kardiologie, Kardiologické středisko Schulich, Středisko pro zdravovědu – fakulta Sunnybrook &
Women's, Toronto, Ontario, Kanada. bKatedra rodinného lékařství, Univerzita Queen's, Kingston, Ontario V posledních letech byly vyvinuty automatizované přístroje k přesnému zaznamenávání krevního tlaku v domácnosti a během obvyklých každodenních činností. Klinické výsledné studie jasně ukazují, že doma změřený krevní tlak a 24 hodinový ambulantní krevní tlak jsou značně lepšími předpověďmi budoucích kardiovaskulárních příhod než krevní tlak naměřený v ordinacích pomocí rtuťového sfygmomanometru. Nyní je rovněž možné měřit krevní tlak v ordinaci u pacienta, který odpočívá v klidu a o samotě ve vyšetřovací místnosti, pomocí automatizovaného přístroje. Studie v běžné klinické praxi používající tento přístup prokázaly, že automatizované měření krevního tlaku v ordinaci může vyloučit většinu efektů bílého pláště vyskytujících se u manuálního měření krevního tlaku. Automatizovaně změřený krevní tlak v ordinaci rovněž koreluje značně lépe než běžně měřený krevní tlak v ordinaci pomocí 24 hodinového ambulantně měřeného krevního tlaku, zlatého standardu pro předvídání rizika budoucích kardiovaskulárních příhod. Nyní máme dostatečné důkazy, abychom zvážili začlenění automatizovaného měření krevního tlaku v ordinaci do algoritmu pro diagnostiku hypertenze.
-6-
Klinická abstrakta 2007 BpTRU J Clin Hypertens (Greenwich). duben 2007;9(4):267-70
J. AUTOMATIZOVANÉ MĚŘENÍ KREVNÍHO TLAKU PRO DIAGNOSTIKU HYPERTENZE Protokol z 21. zasedání Mezinárodní společnosti pro hypertenzi v Japonsku Myers, Martin G. aOddělení
kardiologie, Kardiologické středisko Schulich, Středisko pro zdravovědu – fakulta Sunnybrook & Women's, Toronto, Ontario, Kanada,
[email protected] Směrnice pro léčbu hypertenze začaly zahrnovat sledování krevního tlaku doma a 24 hodinový ambulantní monitoring jakožto preferované metody pro diagnostiku hypertenze. Dalším krokem bude zahrnout automatizovaná měření krevního tlaku v ordinacích do algoritmu pro diagnostiku hypertenze. Nedávné studie tento přístup podporují svými výsledky, kdy automatizovaná naměření krevního tlaku v ordinaci úzce korelují s ambulantně měřeným krevním tlakem. Blood Pressure Monitoring. 12(6):405-406, prosinec 2007.
K. PŘEVLÁDÁNÍ A SLEDOVÁNÍ HYPERTENZE NA PRACOVIŠTÍCH VE TŘECH STŘEDOEVROPSKÝCH ZEMÍCH. Fodor JG, Lietava J, Rieder A, Sonkodi S, Stokes H, Emmons T, Turton P. Univerzita při Kardiologickém institutu Ottawa, Vyšetření srdce, Ottawa, Ontario, Kanada.
[email protected] Ve srovnání s Rakouskem je úmrtnost na mozkové příhody (CVS) třikrát vyšší v Maďarsku a dvakrát na Slovensku. Předpokládáme, že důvodem je lepší léčba a sledování hypertenze v Rakousku. Abychom tuto hypotézu prověřili, provedli jsme průřezový výzkum u kancelářských zaměstnanců na pracovištích každé z těchto zemí. Zjištění krevního tlaku bylo provedeno na třech pracovištích v Rakousku, na jednom v Maďarsku a na jednom na Slovensku. V každé z těchto zemí byl poté vyhotoven standardizovaný protokol. K získání přesných opakovatelných hodnot a k eliminaci chyby mezi pozorovateli byl použit měřicí přístroj BpTRU (TM). Po vyloučení chybějících dat a žen zahrnovala studie 323 mužů vyšetřených v Rakousku, 600 v Maďarsku a 751 na Slovensku. Průměrný věk respondentů se pohyboval od 35 do 42 let. Náchylnost k hypertenzi činila 29% v Rakousku, 28% v Maďarsku a 40% na Slovensku. Z těch, u nichž byla zjištěna hypertenze, byla tato nově diagnostikována jakožto výsledek tohoto vyšetření v podílu 73% v Rakousku, 45% v Maďarsku a 67% na Slovensku. Z těch, kteří byli léčeni na hypertenzi, bylo sledováno 10% v Rakousku, 15% v Maďarsku a 5% na Slovensku. Rozdíly v mortalitě na mozkovou příhodu nelze vysvětlit lepším sledováním hypertenze v Rakousku, ale naznačují přítomnost jiných determinantů. J Hum Hypertens. srpen 2004;18(8):581-5.
-7-