Botanický inventarizační průzkum
přírodní rezervace
Králova zahrada Filip Jetmar & Pavel Novák 2006
Název:
Botanický inventarizační průzkum přírodní rezervace Králova zahrada
Zadavatel: Krajský úřad Pardubického kraje Komenského náměstí 125, 532 11 Pardubice IČO: 70892822, DIČ: CZ70892822
Zpracovatel: Mgr. Filip Jetmar, Mařákova 1108, 570 01 Litomyšl, e-mail:
[email protected] Pavel Novák, Vidlatá Seč 44, 570 01 Litomyšl, e-mail:
[email protected]
Obsah textu: Úvod a metodika Charakteristika území Výsledky a hodnocení Komentář k významnějším druhům Poznámky k managementu Návrh rozšíření PR a dalšího průzkumu Citovaná literatura
Přílohy: Seznam cévnatých rostlin PR Králova zahrada Mapy druhů Fotodokumentace
1
Úvod a metodika Botanický inventarizační průzkum PR Králova zahrada byl prováděn během vegetačního období roku 2006, a to na základě objednávky Krajského úřadu Pardubického kraje č. 2006/00893 ze dne 10.7. 2006. Cílem průzkumu bylo pořídit co nejúplnější seznam všech druhů cévnatých rostlin vyskytujících se na území rezervace a v jejím blízkém okolí, s důrazem na ohrožené, případně invazní taxony. Přímo v terénu jsme strávili přes 63 hodin. Na lokalitu jsme jezdili společně nebo každý sám (většinu návštěv vykonal druhý z autorů). Termíny kontrol uvádí následující přehled: měsíc
IV
V
VI
VII
VIII
IX
X
XI
celkem
počet návštěv
3
6
2
3
1
1
2
2
20
15.04. 17.04. 18.04.
02.05. 06.05. 08.05. 18.05. 24.05. 27.05.
18.06. 24.06.
03.07. 19.07. 26.07.
24.08.
28.09.
02.10. 27.10.
11.11. 17.11.
-
datum
Délka našeho pobytu v území přesahuje v průměru 3 hodiny na jednu kontrolu, v jednotlivých dnech to bylo od 1 hodiny do 6 hodin. Při většině návštěv jsme prošli celé území rezervace. O každém nalezeném druhu cévnaté rostliny byl ještě v terénu nebo bezprostředně po návratu z lokality učiněn záznam. Pouze u významnějších druhů, např. zákonem zvláště chráněných, byly zapsány další údaje, jako stručný popis stanoviště, odhad velikosti populace (v některých případech byly přímo počítány jednotlivé exempláře), zákres výskytu do mapy apod. Průběžně byla pořizována fotodokumentace. Určování druhů probíhalo přímo na místě nálezu (k dispozici jsme měli určovací klíč KUBÁT et al. 2002), v několika případech byla rostlina sebrána a přesněji určena až po konzultaci s další odbornou literaturou, eventuálně po ověření ing. Pavlem Lustykem. U některých sterilních exemplářů se však druh určit nepodařilo (hvězdoš, rdesno).
Zpracování dat Po dokončení terénního průzkumu byl z nashromážděných záznamů vytvořen Abecední seznam cévnatých rostlin přírodní rezervace Králova zahrada, který je ve formě tabulky uveden v příloze. Tučně jsou zde vyznačeny ty druhy, jejichž výskyt považujeme za významný a v samostatné kapitole jej komentujeme. Vedle latinského a českého názvu taxonu uvádíme kategorie ohrožení podle použitých seznamů ohrožených rostlin. Použity byly následující seznamy a kategorie: Kategorie ohrožení dle vyhlášky MŽP č. 395/1992 Sb.: §1 – kriticky ohrožené §2 – silně ohrožené §3 – ohrožené
2
Kategorie ohrožení dle Černého a červeného seznamu cévnatých rostlin České republiky (PROCHÁZKA 2001): C1 – kriticky ohrožené taxony (IUCN: critically endangered = CR) C2 – silně ohrožené taxony (IUCN: endangered = EN) C3 – ohrožené taxony (IUCN: vulnerable = VU) C4a – vzácnější taxony vyžadující další pozornost - méně ohrožené (IUCN: lower risk = LR) C4b – vzácnější taxony vyžadující další pozornost - dosud nedostatečně prostudované (IUCN: data deficient = DD) Kategorie ohrožení dle Přehledu vyhynulých, nezvěstných a ohrožených taxonů cévnatých rostlin na území východních Čech (FALTYS 1995): C1 – taxon kriticky ohrožený C2 – taxon silně ohrožený C3 – taxon ohrožený C4 – taxon potenciálně ohrožený nebo vzácný, sledovaný Pro většinu druhů, jejichž výskyt v území hodnotíme jako významný, byla také vytvořena mapa s vyznačením ploch, kde byl druh nalezen. Tyto plochy jsou zakresleny zelenou barvou, hranice přírodní rezervace jsou červeně. Jako mapový podklad byla použita černobílá lesnická porostní mapa v původním měřítku 1:10 000. Mapy jsou součástí přílohy (Mapy druhů). Jelikož však cílem průzkumu nebylo přesné vymezení ploch s výskytem jednotlivých druhů, je třeba považovat uvedené rozšíření druhů za orientační a pouze přibližné (u některých druhů je to zmíněno i na mapě). Zatímco u ojedinělých nálezů jsme mohli místo výskytu dobře zanést do mapy, u druhů rozšířených na větších plochách jsme museli rozšíření odhadovat. Přesnější zmapování by totiž vyžadovalo více času a speciální průzkum. Pro druhy, které rostou roztroušeně na větší části PR, a druhy, které pokládáme za poměrně běžné, ale při průzkumu jsme nezískali dostatek záznamů, jsme mapky nevytvářeli.
3
Charakteristika území Přírodní rezervace Králova zahrada byla vyhlášena v roce 1994 na ploše 17,36 ha (k.ú. Opatov v Čechách, okres Svitavy). Hlavním důvodem je ochrana podmáčených smrkových a jasanových olšin (Piceo-Alnetum a Pruno-Fraxinetum) s velmi bohatou populací bledule jarní. Tento různověký lužní les, jehož přirozenou součástí jsou mnohé vývraty, souše, zlomy a staré stromy s dutinami, hostí také celou řadu významných druhů hub a živočichů. V tlející dřevní hmotě nacházejí útočiště vzácné druhy brouků (zdobenec zelenavý a tesařík pižmový), v dutinách stromů žijí netopýři a hnízdí ohrožení ptáci (puštík obecný, kulíšek nejmenší, žluna šedá, strakapoud malý). Tůně a potoky jsou domovem obojživelníků (ropucha obecná, rosnička zelená a skokan krátkonohý) a užovky obojkové. Zjišťováni jsou i konipas horský a ledňáček říční. Chráněné území se rozkládá v rovinatém terénu tvořeném nivou Zádolského potoka a jeho levostranného přítoku v nadmořské výšce 425 – 435 m. V podkladu jsou svrchnokřídové sedimenty březenského souvrství (jemnozrnné pískovce) a teplického souvrství (slínovce, spongility). Nivu pokrývají holocenní říční naplaveniny s hydromorfními půdami. V minulosti zde došlo k melioračním úpravám, které jsou dodnes patrné jako systém drobných odvodňovacích stružek, ale zejména se projevují na vzhledu obou hlavních toků, jejichž koryta byla necitlivě zahloubena a napřímena. Negativa tohoto zásahu si ještě více uvědomujeme při pohledu na velmi členité, ale dnes už vyschlé meandry původního koryta Zádolského potoka v jižní části rezervace, kde odvodnění navíc umožnilo změnit dřevinnou skladbu ve prospěch smrku. V rezervaci převažují lesní porosty přirozené druhové skladby, jednoznačně dominantní dřevinou je olše lepkavá (Alnus glutinosa), která zde tvoří jak čisté olšiny tak společenstva s jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior) nebo smrkem obecným (Picea abies), jehož výskyt v území je považován za původní (díky podmáčení i v této nízké nadmořské výšce). Původnost současné populace smrku ale nebyla hodnocena a do rezervace proniká i smrk ze sousedních druhotných, kulturních smrčin, místy byl dokonce přímo v rezervaci vysazován. Přirozenou skladbu dřevin dále místy narušují výsadby modřínu (Larix decidua), douglasky (Pseudotsuga menziesii), případně olše šedé (Alnus incana). Na svahu na pravém břehu Zádolského potoka ve východní části PR byly zjištěny fragmenty bučin se vzácným výskytem jedle bělokoré (Abies alba).
4
Výsledky a hodnocení V období od 15. dubna 2006 do 17. listopadu 2006 bylo na území PR Králova zahrada a v jeho ochranném pásmu zaznamenáno celkem 226 druhů cévnatých rostlin. Jejich přehled je uveden v příloze (Abecední seznam cévnatých rostlin přírodní rezervace Králova zahrada). Podařilo se přitom potvrdit výskyt všech druhů, které z lokality uvádí nám dostupná literatura. Nenašli jsme však vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia), o jehož výskytu jsme měli nepotvrzenou ústní zprávu (Beran in verb.). Celkem 24 nalezených druhů je řazeno do některého ze seznamů ohrožených rostlin, přehled znázorňuje následující tabulka: Vyhláška č. 395/1992 Sb. kategorie
počet druhů
Červený seznam České rep. kategorie
počet druhů
Červený seznam vých. Čech kategorie
počet druhů
§1
0
C1
0
C1
1
§2
0
C2
0
C2
1
§3
4
C3
4
C3
8
C4a
10
C4
12
celkem:
14
celkem:
22
celkem:
4
„Vyhláškové“ druhy vyskytující se v území jsou z kategorie ohrožené. Nejvýznamnější z nich je bledule jarní (Leucojum vernum), která roste masově téměř na celém území rezervace. Jde o jedno z plošně největších nalezišť v Čechách, které je ukázkou přirozených, zamokřených olšin, typických pro zdejší oblast. Árón plamatý (Arum maculatum) byl nalezen jen na dvou mikrolokalitách a není jasné, zda se sem dostal z okolních lokalit a teprve se začíná šířit, nebo zda jde o zbytkovou populaci. Možné je i to, že v území nikdy nebyl hojný. Další dva druhy byly zjištěny jen na hranici rezervace – prstnatec Fuchsův (Dactylorhiza fuchsii), jehož budoucí výskyt je nejistý, a plavuň pučivá (Lycopodium annotinum), které se daří ve smrčinách jihovýchodně od Královy zahrady. Nález plavuně pučivé je významný také proto, že FALTYS (1995) ji pro území východních Čech řadí ke kriticky ohroženým druhům. Další významné rostliny (20 druhů) sice nejsou zvláště chráněny zákonem, vyskytují se však v červených seznamech, byť „pouze“ v kategorii ohrožené nebo vyžadující další pozornost. Tyto a další druhy poslouží při hodnocení zachovalosti a přirozenosti lesní fytocenózy PR Králova zahrada. K druhům charakteristickým pro chráněné území se tak vedle bledule jarní řadí jaterník trojlaločný (Hepatica nobilis), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), ostřice chlupatá (Carex pilosa), ječmenka evropská (Hordelymus europaeus), mokrýš střídavolistý (Chrysosplenium alternifolium) a jiné. V letním aspektu pak dominuje především kopřiva dvoudomá (Urtica dioica). V přírodní rezervaci Králova zahrada se vyskytují převážně přirozené a zachovalé lesní biotopy, čemuž odpovídá i složení rostlinného společenstva. Zajímavě se jeví nejzápadnější výběžek rezervace, kde jsme zjistili několik druhů typických spíš pro oblast Psí kuchyně, respektive celého Kozlovského hřbetu, a které jsme jinde v rezervaci nenašli (Allium ursinum, Cardamine flexuosa, Melica uniflora, Neottia nidus-avis). Druhovou pestrost pak ještě zvyšuje přítomnost dvou zpevněných lesních cest skrz rezervaci, kde roste například řada plevelů, případně i existence chatové osady v sousedství rezervace. Z invazních druhů, které by mohly představovat potenciální nebezpečí pro původní fytocenózu, je zastoupena jen netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora). Ta je místy rozšířena v okrajových částech rezervace.
5
Komentář k významnějším druhům Abies alba (jedle bělokorá) Na svahu severní expozice ve východní části PR – 3 vzrostlé stromy a 2 semenáčky. Rovněž v nejbližším okolí rezervace jen zřídka. Allium ursinum (česnek medvědí) Na území PR jen vzácně – ve vlhké olšině na severozápadním okraji rezervace (ke Psí kuchyni) 4 fertilní rostliny. Arum maculatum (árón plamatý) Druh nalezen na 2 mikrolokalitách: 1. V průseku olšiny poblíž nepoužívaného mostku přes Zádolský potok – 10 fertilních rostlin a přibližně stejné množství sterilních jedinců. 2. V jihozápadní části PR asi 50 m od „zadní“ zpevněné cesty – cca 60 kvetoucích rostlin, populace dobře prosperuje. Cardamine flexuosa (řeřišnice křivolaká) Na světlině v severozápadní části PR – přibližně 150 kvetoucích rostlin. Carex pilosa (ostřice chlupatá) Druh sice není uveden ani v jednom z použitých seznamů ohrožených rostlin, přesto lze jeho výskyt v území hodnotit jako významný. Vytvořena je zde bohatá, vitální populace, zejména při severní hranici PR. Circaea intermedia (čarovník prostřední) Roztroušeně, častěji v sušších smrčinách v okrajových částech ZCHÚ. Dactylorhiza fuchsii (prstnatec Fuchsův) Druh se vyskytoval v několika fertilních exemplářích v příkopu hlavní lesní cesty přes Královu zahradu asi 30 m jižně od PR (ochranné pásmo). Ještě v roce 2003 uvádí Janoušek 1 kvetoucí ex. Následně byl na místo výskytu v rámci údržby lesních cest aplikován herbicid a druh zde vyhynul. Znovu byl objeven až v roce 2006 Beranem – 1 sterilní ex. na světlině u rozcestí asi 100 m jižně od PR, nedaleko předchozího místa nálezu. Jelikož je v tomto místě budován pozorovací vrt firmy Vodohospodářský rozvoj a výstavba a.s., je další budoucnost tohoto zvláště chráněného druhu výrazně ohrožena. Daphne mezereum (lýkovec jedovatý) Roztroušeně na větší části ZCHÚ, častěji nalezen na okrajích olšin – až 30 exemplářů. Dentaria bulbifera (kyčelnice cibulkonosná) Několik početných populací v sušších částech, ve světlejších smíšených porostech se smrkem. Epipactis helleborine (kruštík širolistý) Vyskytuje se roztroušeně, ale poměrně běžně především u lesních cest (nebo přímo na náspech cest) v širokém okolí rezervace. Několik exemplářů bylo nalezeno i v ochranném pásmu PR (v samotné rezervaci nezjištěn). Asi nejbohatší populace kruštíku v oblasti (107 ex. v roce 2005) se nalézá ve stoleté smrčině východně od Mušlového rybníka (962 D 10). Hepatica nobilis (jaterník trojlaločný) Hojně zejména v západní části ZCHÚ, s těžištěm výskytu v sušších olšinách a smrčinách. Plošné rozšíření a početnost nebyly sledovány. 6
Hordelymus europaeus (ječmenka evropská) Roztroušený výskyt téměř po celém území PR, častěji ve smrčinách. Leucojum vernum (bledule jarní) Velmi hojně ve všech vlhčích lesích – dominantní druh jarního aspektu PR. Plošné rozšíření však nebylo detailně mapováno. Listera ovata (bradáček vejčitý) Na lesní světlině a ve smrčině ve východní části ZCHÚ, asi 150 m jihozápadně od Mušlového rybníka, nalezeno 12 kvetoucích exemplářů. Velmi hojný (stovky jedinců) je u železniční trati východně od rezervace. Lycopodium annotinum (plavuň pučivá) Několik sterilních i fertilních rostlin bylo nalezeno ve smrčině na hraně svahu severní expozice při hranici PR, asi 250 m jihozápadně od Mušlového rybníka. Lycopodium clavatum (plavuň vidlačka) Druh zjištěn v ochranném pásmu PR, v mladých smrčinách u hlavní lesní cesty severně od ZCHÚ. Melica uniflora (strdivka jednokvětá) Populace asi 100 fertilních rostlin zjištěna v západní části PR, na okraji světliny. Neottia nidus-avis (hlístník hnízdák) V mladé smrčině (961 E 3) v ochranném pásmu PR nalezeno přibližně 60 fertilních rostlin. Primula elatior (prvosenka vyšší) Roztroušený výskyt. Ranunculus cassubicus (pryskyřník kašubský) Ve staré olšině v centrální části PR (961 E 14) – 13 kvetoucích exemplářů. Tephroseris crispa (starček potoční) Na lesní světlině poblíž nepoužívaného mostku přes Zádolský potok – 11 fertilních rostlin. Ulmus glabra (jilm horský) 2 vzrostlé ex. a několik mladých rostlin v západní části PR. Valeriana dioica (kozlík dvoudomý) Několik desítek exemplářů v olšinách – na východní hranici chráněného území a nedaleko hlavní lesní cesty přes ZCHÚ. Valeriana excelsa subs. sambucifolia (kozlík výběžkatý bezolistý) Vyskytuje se roztroušeně ve střední a východní části PR. Veronica montana (rozrazil horský) Zjištěn na severozápadním okraji PR a na světlině s výskytem Tephroseris crispa.
7
Poznámky k managementu Zjištěné druhy rostlin, včetně zvláště chráněných, nevyžadují žádný zvláštní management, zcela vyhovuje bezzásahovost, která je na většině území uplatňována už nyní. Nezasahování do lesních porostů je třeba zachovat i nadále, výjimkou jsou kůrovcové kalamity, kdy lze připustit smýcení napadených smrků, které je však nutné po odkornění ponechat na místě (i tato praxe zde již funguje). Jakékoli projíždění lesní mechaniky skrz chráněné území je nežádoucí (s výjimkou zpevněných cest). Zpevněné cesty přes přírodní rezervaci je možné udržovat pouze vyřezáváním náletů dřevin, nanejvýš kosením vegetace na konci vegetačního období (od konce září). V žádném případě nesmí být používány herbicidy, a to nejen v rezervaci, ale ani v ochranném pásmu. Patrně právě herbicidy způsobily vymizení prstnatce Fuchsova. Šetrnější údržbu cest je však třeba prosadit v celém lesním revíru. Přímo v rezervaci a jejím ochranném pásmu by nemělo být skladováno vytěžené dřevo (dochází k tomu u mostu přes Zádolský potok na hlavní cestě). Zásahem sledujícím zlepšení stavu území by mohla být revitalizace Zádolského potoka od „zadní“ cesty (třetí mostek) po průsek skrz rezervaci (druhý mostek). V těchto místech je vhodná silnější redukce smrků (skupinový výběr) a následné navrácení toku do původních meandrů vybudováním hrází a stavítek na napřímeném korytě. Vzniknout by zde mohly i nové tůně pro obojživelníky. Zlepšení hydrologických podmínek by pak umožnilo rozšíření druhů zamokřených stanovišť, včetně bledule, i na tyto dnes odvodněné plochy.
8
Návrh rozšíření PR a dalšího průzkumu Během průzkumu PR Králova zahrada jsme objevili také několik velmi cenných míst v okolí. Na mapě na této straně jsme modrou čarou ohraničili plochy, které navrhujeme do diskuse o rozšíření přírodní rezervace a ke kterým nabízíme botanickou inventarizaci podobného rozsahu jako je tato. Do rozšíření PR (i inventarizačního průzkumu) lze zahrnout i území na sever od Mušlového rybníka, tj. pokračující údolí Zádolského potoka (mimo mapu). Modrá čísla na mapě pak představují místa, kde jsme zjistili výskyt cenných druhů rostlin a která by v rozšířené rezervaci neměla chybět: 1. Fragment bučiny u železnice. Jednokvítek velekvětý (§2), okrotice bílá (§3), vemeník dvoulistý (§3), kruštík širolistý, bradáček vejčitý, hořeček brvitý, samorostlík klasnatý... 2. Hruštičky. Stoletý, převážně smrkový porost s výskytem hruštičkovitých rostlin. Hruštička okrouhlolistá, hruštice jednostranná. 3. Smrčina s meandry. Pozměněná kulturní smrčina s olší, výskyt četných mechů (rohozec). Staré meandry Zádolského potoka – vhodná revitalizace.
9
Citovaná literatura FALTYS V. (1995): Přehled vyhynulých, nezvěstných a ohrožených taxonů cévnatých rostlin na území východních Čech. AOPK, Pardubice, 1-24. KUBÁT K., HROUDA L., CHRTEK J. jun., KAPLAN Z., KIRSCHNER J. & ŠTĚPÁNEK J. [eds.] (2002): Klíč ke květeně České republiky. Academia, Praha. PROCHÁZKA F. [ed.] (2001): Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky (stav v roce 2000). Příroda, Praha, 18: 1-166.
10
