Botanici na Čabárně Botanikové z muzeí ČR a Slovenska se každoročně setkávají na společném semináři, který se střídavě koná v Čechách, na Moravě a na Slovensku. Letošní seminář proběhl ve dnech 20. až 24. května 2013 a jeho pořadatelem bylo Sládečkovo vlastivědné muzeum v Kladně ve spolupráci s Asociací muzeí a galerií ČR, Herbářovými sbírkami Univerzity Karlovy v Praze a Správou CHKO Křivoklátsko. Celý seminář organizačně zajistil Mgr. Lukáš Krinke, na vedení exkurzí se podíleli regionální znalci z řad pracovníků výzkumných a vzdělávacích institucí a orgánů ochrany přírody, jmenovitě RNDr. Jiří Sádlo (Botanický ústav Akademie věd ČR v Průhonicích), Mgr. Michal Štefánek a Jiří Hadinec (oba Herbářové sbírky UK v Praze), Ing. Václav Somol, CSc. (Správa CHKO Křivoklátsko) a RNDr. Jiří Brabec (Muzeum Cheb). Pracovní setkání s mezinárodní účastí (tři desítky českých muzejníků doplnila trojice kolegů ze Slovenska) bylo zahájeno v pobočce muzea – Hornickém skanzenu Mayrau ve Vinařicích. Kromě prohlídky skanzenu bylo pro účastníky na uvítanou připraveno také divadelní představení. Kladenské Divadlo V.A.D. představilo svoji autorskou hru Fe-érie o Kladně, která nenásilnou a vtipnou formou seznámila přítomné botaniky s historií dobývání uhlí a výroby oceli na Kladně. Večerní zvaná přednáška o Mařákově krajinářské škole v údolí Okořského potoka v podání Moniky Sybolové z Národní galerie v Praze poodhalila pro botaniky nejspíš ne zcela běžný pohled na malebnou krajinu v okolí Zákolan a Okoře, do níž byla naplánována úterní exkurze. Pak již účastníky čekal přesun do místa ubytování, kterým se stalo kladenské Centrum ekologické výchovy zřízené Statutárním městem Kladnem a provozované Naučným střediskem ekologické výchovy o.p.s. v lokalitě Čabárna. Nové, perfektně vybavené prostory ekocentra spolu s nesmírnou ochotou a vstřícností zdejšího personálu přispěly ke zdárnému průběhu celého pobytu. Účastníci semináře měli možnost vyslechnout řadu zajímavých přednášek z oboru. Území CHKO Křivoklátsko a proces vyhlašování stejnojmenného národního parku přiblížil vedoucí správy CHKO RNDr. Petr Hůla. Představení nové přírodovědné expozice Muzea dr. Bohuslava Horáka v Rokycanech se ujala osobně ředitelka muzea RNDr. Miroslava Šandová. Tradičně silnou baštou přírodovědně zaměřené muzejní pedagogiky je bezesporu Vlastivědné muzeum v Olomouci. Z řad zaměstnanců této instituce zazněly hned tři příspěvky na toto téma. S mírnou nadsázkou a odstupem se na muzejní pedagogickou práci podívala Mgr. Magda Bábková Hrochová (t. č. na mateřské dovolené) a ve své přednášce Dítě v centru zájmu přírodních věd ozřejmila proces muzealizace dítěte. Její kolegyně Mgr. Monika Kyselá pak představila přírodovědné edukační programy a společně s Mgr. Bábkovou seznámily účastníky semináře s novou přírodovědnou expozicí Příroda Olomouckého kraje (oceněnou 1. místem Muzejní výstava roku v soutěži Gloria musaealis) – s procesem vzniku námětu, jeho realizací i zkušenostmi s provozem v prvních měsících po otevření. Mgr. Jiří Juřička z Muzea Vysočiny Jihlava vystoupil s přednáškou Vzácné druhy Jihlavska. Součástí semináře bylo i plenární zasedání botanické komise Asociace muzeí a galerií ČR. Hlavní a tradiční náplní semináře byly celodenní terénní exkurze. Vedly do botanicky nejhodnotnějších území kladenského okresu: přírodního parku Džbán, přírodního parku Okolí Okoře a Budče a chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko. Byly vybrány tak, aby představily celou paletu nejrůznějších typů biotopů, které Kladensko nabízí, od skalních stepí přes suché trávníky a mezické lesní biotopy až po vlhké louky a bažinaté litorály rybníků. To vše ve velmi různorodé krajině, která se proměňuje od bezlesí v kaňonu Vltavy s řadou
-1-
skalních výchozů u Kralup nad Vltavou až po lesnatý komplex Džbánu na hranicích s rakovnickým okresem. Zpětně se dá říci, že terénní části semináře bylo nakloněno i počasí, které sice občas dopřálo nějakou tu přeháňku, ale ve srovnání s následným vývojem srážek bylo nakonec přeci jen celkem přívětivé. Mezi výrazné klady semináře lze zahrnout jeho ideální načasování, takže všechny lokality byly navštíveny ve fenologicky optimálním stavu, což uvítali především botanici – fotografové. První z exkurzí vedená RNDr. Jiřím Sádlem byla příhodně motivována kladenským industriálem a vedla na odval bývalého dolu Ronna. Právě opuštěné haldy bývalých dolů představují v regionu zcela specifický a z biologického hlediska nesmírně cenný typ biotopu. Lze na nich najít dnes již vzácnou květenu, která se z okolní krajiny stáhla před několika desítkami let a právě na haldách po těžbě uhlí nalezla alespoň dočasné útočiště. Úterní exkurze v čele s Mgr. Michalem Štefánkem směřovala do okolí obce Zákolany. Navštívili jsme zdejší přírodní památku Kovárské stráně (hlaváček jarní, kozinec rakouský a cizrnovitý, kostřava žlábkovitá, šalvěj luční a hajní, chrpa čekánek, mateřídouška panonská, jahodník trávnice, len počistivý, tužebník obecný, sveřep vzpřímený a další). Zpestřením bylo setkání s místostarostou obce Ing. Dobešem, který přítomné informoval o připravovaném založení obecního stáda ovcí a plánovaném vypásání hodnotných lokalit na území obce. Od přítomných botaniků si naopak nechal zodpovědět několik problematických otázek odborného charakteru. Další navštívenou lokalitou bylo jedno z botanicky nejbohatších území Kladenska, přírodní památka Otvovická skála (dřín obecný, kakost krvavý, jetel alpínský, svízel sivý, dobromysl obecná, ožanka kalamandra, kokořík vonný, lipnice cibulkatá, kostřava walliská, kavyl Ivanův a sličný, křivatec český, kozinec bezlodyžný, hlaváček jarní, koniklec luční český, tařice skalní, mochna bílá a další). Ve zbytku času jsme se přesunuli na protější hranu údolí (již na území okresu Mělník), kde se nachází další zvláště chráněné území, přírodní památka Minická skála (česnek tuhý, kavyl vláskovitý a Ivanův, vousatka prstnatá, strdivka sedmihradská, chrpa latnatá, bělozářka liliovitá, hlaváč šedavý a další). Z kulturních pamětihodností nelze nezmínit prohlídku národní kulturní památky Budeč s nejstarší stojící stavbou v republice, rotundou sv. Petra a Pavla. Stranou zájmu účastníků nezůstala ani kultovní hospoda U Libuše v obci Zákolany, ve které „sedával a na harmoniku rád hrával A. Zápotocký“. Pod vedením Jiřího Hadince jsme se podívali do oblasti Džbánu. Překrásnou ukázku místní flóry nabídla hned první navštívená lokalita, přírodní rezervace Milská stráň těsně za hranicí rakovnického okresu. Zde jsme zastihli v plném květu populaci vstavače nachového čítající několik set exemplářů. Z dalších druhů rostoucích v tomto území je to například hvězdnice chlumní, okrotice bílá, bělozářka větevnatá, smldník jelení, sasanka lesní, hladýš širolistý, plamének přímý, čistec německý, hlaváč žlutavý, rozrazil ožankovitý, šalvěj přeslenitá, strdivka nicí nebo violka divotvárná. V nedalekém lesním údolí došlo na setkání s asi nejnetrpělivěji očekávanými druhy kýchavicí černou a střevíčníkem pantoflíčkem. Vydatný neutuchající déšť nás v odpoledních hodinách zahnal do pohostinství v obci Bílichov a na poslední plánovanou lokalitu jsme se za drobného mrholení již nechali převézt exkurzním autobusem. Na evropsky významné lokalitě Bor u Líského nám odměnou za voděvzdornost byly druhy jako smrkovník plazivý, hruštička zelenokvětá, čičorka pochvatá, ledenec přímořský, pětiprstka hustokvětá, kruštík tmavočervený nebo zimostrázek alpský. Další z exkurzí vedla na území CHKO Křivoklátsko do údolí Klíčavy, kde nám průvodcem byl Ing. Václav Somol doplňovaný RNDr. Jiřím Brabcem. Navštívili jsme přírodní památku Klíčavské louky s výskytem četných vstavačovitých rostlin (vstavač osmahlý, vstavač kukačka, prstnatec májový), řadou druhů ostřic a dalšími vzácnými druhy (zvonečník hlavatý,
-2-
kosatec sibiřský). Překvapením byla nečekaně bohatá populace všivce bahenního, který na jedné z luk kvetl ve stovkách exemplářů. Při zpáteční cestě jsme se zastavili v přírodní památce Na Novém rybníce. Také tato lokalita předčila naše očekávání a ohromila nás záplavou květů vstavače májového a vachty trojlisté. Z méně nápadných, ale významem přinejmenším srovnatelných druhů lze jmenovat například zábělník bahenní, všivec bahenní, řadu ostřic: Davallovu, nedošáchor, trsnatou, rusou a prosovou, nebo suchopýr úzkolistý a širolistý. Cílem závěrečné půldenní exkurze byla přírodní památka Vinařická hora, po které nás provedl RNDr. Jiří Brabec. Jedná se o krásně zachovalou ukázku třetihorního stratovulkánu s pestrou mozaikou stanovištních typů. K vidění zde byly zajímavé druhy jako tolice nejmenší, mateřídouška časná, dejvorec velkoplodý či rozrazil rozprostřený. K nečekaným nálezům lze počítat starček jarní. Po skončení exkurze navštívilo jádro nejvytrvalejších botaniků ještě nedalekou přírodní památku Třebichovická olšinka s výskytem cídivky různobarvé a hadího jazyku obecného. Uspořádání semináře bylo možné díky finanční podpoře Ministerstva kultury ČR poskytnuté prostřednictvím AMG ČR. Finanční příspěvek poskytlo Statutární město Kladno z Fondu primátora města. Akci podpořil Tradiční pivovar v Rakovníku, a.s., výrobce vynikajícího piva značky Bakalář.
Magda Bábková Hrochová, Lukáš Zelí Krinke
-3-
-4-
-5-
