bon(a)boniéra aneb boňácky novinkovník srpen 2015 2. číslo
STOOSMDESÁTKA VLASTY DUBSKÉHO PŘÍMO KAFKOVSKÁ PROMĚNA ROHLÍKŮ KŘEHKÉ UMĚNÍ SKLÁŘSKÉ
O TOM, JAK PRŠELO NA ANDĚLY
OBSAH
ÚVODNÍK JEN TAK PRO RADOST
3 4 7 12 13 14 16 21
ÚVODNÍK CO BYLO Z BYDLENÍ I Z DÍLEN OSOBNOST SRPNA BONAPARTE POST SCRIPTUM B(L)ÁSEŇ MĚSÍCE CO BUDE & POZVÁNKY
KDO ZA TO MŮŽE ANEB REDakční RADA: Vlasta Dubský Zdeněk Heřt Aleš Lang Martina Müllerová JAZYKOVĚ TO ČEKNUL: Tomáš Došek
Znovu se mi osvědčuje, že publikovat miničasopis o minipříbězích lidí je fajn. Lidé jsou zajímaví. Každý má svůj jedinečný příběh – jakkoliv malý, ale už jenom samotný fakt, že je tento příběh skutečně někým žitý naplno, nefalšovaně, nejenom naoko, tento punc opravdovosti dělá i z toho nejmenšího příběhu něco ohromné! Nové číslo bon(a)boniéry vám chce přinést několik minipříběhů z každodenní reality nakupování strouhanky, pozvat k vyslechnutí důvodů a motivace, které vedly jednoho z nás k práci v BONĚ nebo nahlédnout do zákoutí sklářské výroby na vile Jitka. A jestli se nám podaří motivovat vás k otevření stránek kampaně HITHIT a podpořit lidi, kteří makají na přípravách podzimního festivalu Crazy Film Fest, aby pomohli destigmatizovat, mise bon(a)boniéry je splněna. Myslím, že už ze samotné lidské důstojnosti vyplývá, že každý je hodný toho, aby o něm bylo psáno. A lidí je nakonec v BONĚ spousta. A každý něčím zajímavý! Jsem ráda, že tyto příběhy nezůstávají nevyslovené.
KDYBY COSI
[email protected] MARTINA MÜLLEROVÁ
2
3
CO BYLO
AKCE „8 PRO ZDRAVÍ“ TEXT: MARTINA MÜLLEROVÁ
BOHNICE NA HOUSCE Kde: Hrad Houska Kdy: 25.–26. 7. 2015 Co to bylo: dvoudenní trhy pořádané PN Bohnice za účasti plejády neziskovek pracujících s lidmi s duševním onemocněním Kdo tam byl: boňáci, fokusáci, gríndorsáci a jiní -áci
FOTO: KATKA KARÁSKOVÁ Kde: MČ Praha 8 Kdy: 20. 7. 2015 Co to bylo: osvětová akce Prahy 8 za duševní zdraví (Jak velmi nás osvítilo, můžete vidět i na foto vlevo.) Jak bylo: pohoda, klídek, tabáček...
Co bylo super: zjištění hluboko v lese, kam chodí bus 2x za den, že člověk není alergický na vosu Co bylo super 2: dobývání neobsazeného kusa lesa v případě, že člověk neholduje toitoikám Co bylo blbý: nezapůjčovat od organizátorů, ale hrdě si dotáhnout až na hrad vlastní stánek, a až v dešti zjistit, že není nepromokavý
Foto vlevo: Trhy na Praze 8 Foto uprostřed: Jak se jede na hrad Houska Foto vpravo: Tvořivá dílna pro velké i malé
Z BYDLENÍ I Z DÍLEN TRAFIKA MÁ STROUHANKU ZADARMO!! (Aneb udělej si sám) TEXT A FOTO: LUCIE KOHOUTKOVÁ To bylo na Kocourkově radosti, když se zjistilo, že strouhanka z trafiky je zadarmo! Hned jsme se jí jali objednat a měli jsme radost z ušetřených chechtáků. Jenže ouha. Strouhanka se tvářila jako pytel tvrdého pečiva, které je potřeba do strouhanky přetvořit. To nás neodradilo!
DEN PRO NEZISKOVKU TEXT: ANNA SCHLINDENBUCH FOTO: HONZA KRET Díky projektu Den pro neziskovku společnosti Vodafone dne 16. července přišlo pomáhat 9 jejich zaměstnanců z ekonomického sektoru jako dobrovolníci do BONA, o.p.s. Společnost takto každoročně pomáhá vybrané neziskovce v její činnosti a zároveň obohacuje svůj vlastní kolektiv o podněty z nekomerčního sektoru. Pomocníci se zapojili do týmu chráněné dílny technických služeb a po boku zaměstnanců s duševním onemocněním pomohli uklidit několik domů, postarat se o zeleň a natřít stoly a lavice. Odpoledne tým financí strávil v Klubu U Kocoura a v neziskovém obchodě Dvojí svět a poskytl cenné rady, jak vést chráněné dílny k větší ekonomické soběstačnosti.
6
Na strouhanku je potřeba: Tvrdé pečivo Struhadla – dle počtu klientů Papírový sáček Ochotní klienti – ideální počet 3–5 (čím více tím lépe, mají odpadavé tendence) Motivace Pevné nervy Motivace Silné ruce Pádné argumenty Motivace Kávu za odměnu Tímto bych chtěla poděkovat všem zúčastněným a těšíme se na další výzvy z Trafiky!
ODCHÁZENÍ TEXT: VLASTA DUBSKÝ Jednou z hlavních událostí, ke kterým v uplynulém měsíci na Stoosmdesátce došlo, byl odchod dvou klientů z bydlení. Byla to radostná událost, protože tentokrát nešlo o vyloučení ze služby nebo prostě rozchod ve zlém. Naopak. Oba bývalí obyvatelé odešli z vlastní vůle poté, co u nich služba chráněného bydlení splnila svůj účel a oni se cítili zralí na další krok směrem k samostatnému životu v běžné společnosti. Bývalá klientka přešla do služby PSB, klient odešel přímo do civilní sféry. Oběma tímto ještě jednou přejeme hodně úspěchů i štěstí do dalšího života. Trochu mě překvapilo, jaké odezvy vyvolal tento odchod u zbytku „180“. V tak komorní a intenzivně spolu-žijící komunitě, jaké tvoříme na jednotlivých střediscích chráněného bydlení, je odchod každého klienta citelným zásahem do organismu společenství. Každý odchod klienta je pro terapeuty doprovázený smíšenými pocity rodiče, který je sice hrdý na dospělé děti odcházející z domova, ale nemůže nebýt nostalgický a tak trochu smutný. A pro klienty odchází třeba kamarád, společník a partner v těžkých životních dobách a může v nich rezonovat i určitá hořkost z toho, že jiný klient dělá rychlejší pokroky než on sám. A samozřejmě taková „vztahová rošáda“ zatíží, prověří a někdy i změní vztahy mezi klienty, kteří ve službě pokračují, tím spíš, že naše bydlení je „rozdělené“ do tří separátních bytů.
8
Překvapilo mě to, asi i vzhledem k tomu, že jsem ve službě chráněného bydlení pořád nový, a zkušenější kolegové by na to byli připravení. Já si z toho vzal ponaučení, že i když se člověk loučí s odcházejícími klienty a věnuje se všemu možnému papírování, uzavírání zakázek a podobně, neměl by zapomínat věnovat se hlavně těm klientům, kteří na bydlení zůstávají. Ale jak praví básník, každý den něco končí a něco jiného zase začíná a odchod stávajícího klienta znamená zase příchod
někoho nového, s novými starostmi i radostmi. Na uvolněné „pánské“ místo již přišel nový klient Martin, který do komunity rychle zapadl a stal se jejím plnohodnotným členem. Tímto ho ještě jednou za celou komunitu vítáme a přejeme, aby pobyt zde byl co nejpříjemnější a také nejpřínosnější.
BYLI JSME V PIZZERII TEXT: VLASTA DUBSKÝ V minulosti se našemu středisku podařilo ušetřit nějaké peníze. Chtěli jsme je co nejlépe využít ve prospěch našich klientů, kteří tedy dostali možnost vybrat si, za co je jako komunita utratíme. Nakonec padlo rozhodnutí, že se půjde do pizzerie ve Starých Bohnicích. Aby se mohlo zúčastnit co nejvíce z našich pracujících klientů, bylo rozhodnuto, že se půjde v sobotu a aktuálně hospitalizovaným nebo jinak zaneprázdněným klientům bude jídlo dle výběru doneseno. A tak se šlo do pizzerie. Výborné bylo, že se akce zúčastnila většina klientů bydlení, takže společný oběd se stal další společnou zkušeností. A tentokrát zkušeností pro všechny strany maximálně příjemnou. Všichni byli s jídlem i prostředím (a hlavně společností :D) spokojení a na fotkách z akce jsme viděli samé (více či méně mastné) úsměvy. Ano, na fotkách, protože z hlediska terapeutů byl sobotní termín diskvalifikační a klienty do pizzerie doprovázela šťastná recepční služba. Ale už jsme to vymysleli, a grilovačku si ujít nenecháme! A pokud by zlí jazykové chtěli slídit: k žádným výrazným společenským selháním (lidově: trapasům) nedošlo.
9
POHLEDY PŘES SKLO TEXT: KATKA KARÁSKOVÁ „Člověk je tím, co vyrábí.“ T. G. Masaryk Podnětem pro tento krátký text mi byla čerstvá zkušenost ze záskoku za kontaktní osobu pro zájemce o službu sociální rehabilitace a fakt, že je prázdný seznam zájemců na I. sociálně-rehabilitačním stupeň sklářské dílny. Zjištění, že jen malé procento lidí, se kterými jsem měla možnost se setkat, měli zájem o tvorbu ve sklářské dílně, mi lámalo hlavu. Potenciální uživatelé našich služeb mají často zkušenost s činnostmi, které provozují další dílny v rámci naší organizace, avšak z práce se sklem mají někteří obavu. Ráda bych tedy uvedla věc na pravou míru a podpořila potenciální zájemce ve vystoupení ze stínu obav z tohoto krásného řemesla. Dnes už se považuji za zdařilého vitřážníka =), ale nebylo tomu vždy tak. Při prvním rovném řezu skla jsem strávila 40 minut polévaná studeným potem s vidinou černého konce mé zkušební doby. Nešlo to! Za dobu, co přihlížím podobnému trápení já u nově příchozích uživatelů, už vím, že je potřeba na sebe být trochu hodný a dát si čas, učit se z nepovedených kousků a načerpat potřebnou řemeslnou sebedůvěru i na malých, když ne hned mistrovských veledílech.
10
Ještě se mi nestalo, i přes všechny léky, ztuhlé prsty, sebekritiku a málo zkušeností, že by v sobě každý jeden nenašel zájem o tvorbu, sebevyjádření pomocí barev i tvarů a dovednosti pro základní zvládnutí prvků práce se sklem.
U každého to trvá individuálně dlouho, ale není nic lepšího, než odcházet s pocitem dokončené práce a vydané píle. I v případě, že z počátku jsou výrobky neprodejné, je trénink důležitý. Celkově jsme tu dobrá parta a je fajn mít se na co těšit, něco, co mne donutí ráno přemýšlet o tom, zda jsem upravená a vhodně oblečená, zda mám připravené jídlo a zda jdu včas, když se mnou počítají, že přidám ruku k dílu. Je dobré zkusit tvořit od začátku do konce, rozhýbat ruce a pomocí nich i hlavu. Vidím tedy mnohé, co lze ve sklářské dílně získat, krom řemeslných dovedností, které jsou spíše přidanou hodnotou. Důležitým bodem je vybrat si v rámci dílny správný stupeň, ke kterému se pojí míra podpory, ale také náročnost výroby a požadované dovednosti. Každý může zažívat úspěch a spokojenost z tvorby. (P. S.: o stupních možná příště, to už je trochu jiný příběh…=)).
Je možné vyzkoušet si u nás řemeslo a prohlédnout tvorbu i na jedné z trhových akcí v září:
Babí léto (12. 9. 2015)
Jarmark u Ludmily (17. 9. 2015)
Zažít město jinak / Vinobraní na Pražském hradě (19. 9. 2015)
Mezi ploty (26.–27. 9. 2015) 11
OSOBNOST SRPNA
V druhém čísle bon(a)boniéry se REDakce rozhodla udělit ocenění
BONAPARTE
S bolestí v srdcích REDakce oznamuje, že nás brzy
RADCE NEŠPOROVÉ
(no doufejme, že ne navždy)
za to, že statečně odkroutila měsíční službu na „Dvoustovce“, sama jako voják v poli.
opustí 3 naši kolegové:
Prosíme oceněnou, aby si přišla na BONU vyzvednout ocenění: bonbón dle vlastního výběru z luxusní bonboniéry sponzorované ředitelem Alešem Langem.
PETR ŠÍPEK RADKA NEŠPOROVÁ HONZA BRABENEC Jménem organizace BONA, o.p.s.
OPRAVA: Zároveň se REDakce omlouvá za nepřesně uvedený důvod ocenění Honzy Brabence v bon(a)boniére č. 1.: Honza mobilní telefon neutopil v záchodové míse, ale vypral jej v pračce.
12
jim přejeme pokojné spočinutí v nové práci. Zarmoucená REDakce
13
POST SCRIPTUM
ROZHOVOR S PETŘEM ŠÍPKEM TEXT: VLASTA DUBSKÝ Petr Šípek se po několika letech opouští BONU. Jak si vzpomíná na své začátky a co jej vůbec přivedlo do BONY? Rozhodli jsme se jej vyzpovídat. Jak dlouho v Boně pracuješ? Prvního července to bylo přesně šest let. Proč jsi tedy neskončil na konci června, aby to bylo symbolické? Přes léto se práce hodí… Nějaké rodinné důvody… jinak bych se musel válet u vody a tak. Takhle si zase můžu užít prázdniny od září do listopadu. Co tě sem přivedlo? Do Bony mě přivedl inzerát. Hledal jsem práci a nejlíp nějakou, kterou bych měl blízko…bydlel jsem v Kobylisích. Předtím jsem dělal v Drop-inu a Prev-centru, ale u drog už mě nikdo nechtěl…nesehnal jsem adekvátní pozici, která by ladila s mými představami. Tak jsem šel do psychiatrické oblasti, měl jsem pocit, že s tím, co umím, se tam uplatním dobře – a to se splnilo.
14
A co tě vede zase pryč? Dál mě vedou jednak rodinné důvody a jednak určitá vyčerpanost z prostředí Bony, ve kterém trávím už šest let. Já většinou vydržím v jedné práci tak pět let, takže v Boně jsem vlastně poctivě přetáhl. Poslední dobou jsem už cítil sílící potřebu po změně pracovního prostředí. A navíc se naskytla příležitost
odstěhovat se z Prahy v podstatě na venkov, a to je přesně ta změna, kterou jsem chtěl, a možnost, které teď chci využít. Co všechno jsi v Boně dělal? Já byl poměrně konzervativní, takže na rozdíl od jiných pracovníků jsem moc pozic v rámci Bony nevystřídal. První čtyři roky jsem dělal terapeuta PSB a poslední dva roky tamtéž i vedoucího. Navíc jsem asi dvakrát organizoval BONA CUP, čtyřikrát BABÍ HRU. Dělal jsem vedle ještě výukové programy pro CRPDZ. A co veselá příhoda? Veselá příhoda byla hned jedna z těch prvních, které jsem s Bonou vůbec mohl prožít. Po náročném pohovoru mě telefon z Bony zastihl při relaxu ve vaně. Nějak jsem se v té horké vodě nemohl na rozhovor s Magdou soustředit, takže jsem řekl, že si to budu muset rozmyslet… A pak jsem si to tedy rozmyslel. Co tě při práci v Boně nabíjelo? Každé zlepšení u klientů, když se stávali víc sami sebou a byli víc soběstační a v pohodě. Taky dobrá parta dospělých kolegů. Jaké máš teď aktuální plány do budoucna? Mám v plánu se alespoň nějaký čas intenzivně vyhýbat všemu, co by mohlo připomínat sociální oblast. No… pak bych si chtěl dodělat kurz s označením SP, aby ze mě konečně byl oficiální sociální pracovník . A pak se do toho všeho vrhnu nanovo. Chci využít všechno, co jsem si zažil a co jsem se naučil – v pracovním i v osobním životě. Chtěl bys někomu něco vyřídit, nebo si to s někým vyřídit? Nebo nějaké moudro na závěr? Poslední slova, hlas proroka… Chtěl bych vyřídit kolegům, aby vždycky hledali zdroj v klientovi. Menší kroky jsou základ. Díky za to, že jsem s vámi mohl pracovat, podporovat klienty a vytvářet BONU… A když se to tak vezme a mám tu možnost, některým lidem bych chtěl sebrat svéprávnost a některým bych zase předepsal medikaci aspoň tak intenzivní, jakou píšou našim klientům . Chtěl bych všem popřát vše dobré, sílu a energii.
15
B(l)áseň měsíce
TEXT: ZDENĚK HEŘT Verše plují v univerzálním vědomí všude kolem nás a jsou s námi. Jen jde o to, kdo jak se pro ně natáhne, kdo z nich spřede báseň. V hloubce nitra hrudního koše nám všem bije mocné srdce. Je naším motorem a zároveň spojkou s vesmírem. Spojkou se všemi bytostmi, včetně přírody, živé či neživé. Tam uvnitř je klid, rozvaha, úcta i šarm. Kvality dobra, kterými jsme všichni obdařeni od narození, čekají na projevení tvorbou. Fyzická těla jsou nám dána, abychom mohli realizovat sny své duše, abychom mohli realizovat sebe ve hmotném světě. Projevení se začíná v dětství pohybem, zvědavostí, pokusničením, a čím více toho poznáváme, máme k dispozici více možností k tvorbě. Mě byla tvorba slovesná osudná, protože k ní není potřeba nic jiného než tužka a papír, který můžu mít vždy u sebe. Ve volné chvíli, kdy mysl neví, co dělat a chce se mi jen žmoulat v ústech cigaretu, rád sahám po zápisníku a píši si, co se mi honí hlavou. Někdy kromě hlavy se mi daří zachytit i patu. A když nemám v sobě žádná slova, nechávám jen klouzat tužku po papíře a na bílém podkladu rostou modré květiny a lidé, kteří se nepodobají na žádné spoluobčany. Dlouhou dobu jsem se snažíval, aby básně byly veršované. K čemu to? Báseň by měla mít především formu a sdělení. Tu patu. Hlavou míním myšlenku a patou jakési rozuzlení. 16
Docela dobrý je i rytmus a zvukomalba. Jednoduše řečeno, aby se báseň dobře četla, vyslovovala a přitom měl čtenář radost, jak se mu kroutí ústa a myšlenky malují obrazy, nadpozemské fantazie. Samozřejmě je velmi důležitá i stránka pocitu básníka. Z textu je znát, jaké emoce básník prožíval při jejím psaní. Za tento měsíc jsme nasbírali od čtenářů čtyři básně, ze kterých jsme bez bázně a po poradě vybrali jako vítěze soutěže o tabák Bacco pana Antonína Zemana s básní Jarní vánek, kterou si můžete přečíst na této straně. Důvodem pro vybrání pana Zemana za vítěze červencové soutěže je pocit z přečtení této něžné a pravdivé básně, který ulpívá v srdci. Ostatní básně budou po získání souhlasu od autorů zveřejněny na webových stránkách organizace BONA, o.p.s. Děkuji za cenné příspěvky a vyhlašuji tímto druhé kolo soutěže, taktéž o tabák Bacco. Své textové příspěvky, básně či krátké texty zasílejte vždy do 20. dne v měsíci na adresu
[email protected] nebo je dopravte na papíře do kanceláře terapeutů PSB, Pod čimickým hájem 177, Praha 8, případně předejte terapeutům chráněných bydlení.
ANTONÍN ZEMAN Jarní vánek Nespočetně svící na kaštany rozsvítil jarní vánek a ptačí zpěv. Poprosím jarní vánek, aby Tě za mne políbil a zároveň mu budu závidět. 17
CO BUDE & POZVÁNKY SVĚTY SE MĚNÍ Dlouho očekávaná chvíle rekonstrukce komunitního centra Dvojí svět je tady! Poslední možnost rozloučit se s podobou obchodu Dvojí svět v Žitné ulici 23 v Praze 1, jak jej znáte, máte do 5. 8. 2015. První dny srpna se nesou ve znamení vyklízení prostor obchodu a textilní dílny. Následně od 10. 8. proběhne první fáze rekonstrukce, kdy budou realizovány elektroinstalační práce, které jsou plně hrazené pronajímatelem prostor – MČ Praha 1. Po rekonstrukci rozvodů přijde na řadu druhá fáze: malování a instalace prodejních ploch. Náklady druhé fáze rekonstrukce jsou hrazeny z financí projektu Norských fondů a Ministerstva zdravotnictví. V průběhu rekonstrukce (6. 8.–25. 8. 2015) bude prodejna a také poradna BONsay zavřena. Desing prodejny navrhla retailová agentura Wellen ve stylu recyklovatelných bedniček. Proto bychom Vás rádi vyzvali ke spolupráci na vytváření nového vzhledu prodejny tak, že nám pomůžete nasbírat dostatečný počet bedniček z ovoce (viz dole). Bedničky, prosím, odevzdejte terapeutům na jednotlivých chráněných bydleních. Na velikosti bedniček nezáleží.
NOVÁ AKCE PRO TEBE NA HITHITU V souvislosti s připravovaným podzimním festivalem Crazy Film Fest v Řevnicích u Prahy, který BONA, o.p.s. organizuje ve spolupráci s Kinem Řevnice a o.s. Náruč se snažíme získat posledních 50 tisíc, které nám scházejí na otitulkování filmů, osvětlení a pronájem prostor. Chybějící prostředky chceme získat prodejem originálních výrobků a vstupenek na festival prostřednictvím platformy HITHIT, která funguje na podobném principu jako Startovač. Máme už jenom 35 dní do konce akce, a jestli se nám nepodaří vybrat stanovenou sumu, budeme muset všechny peníze za dosud prodané předměty vrátit. Proto prosím všechny terapeuty a přátelé BONY, aby se podívali na stránky https://www.hithit.com/cs/project/1565/crazy-film-fest, vybrali si zajímavý dárek a podpořili dobrou věc. Nenechte si ujít dobrý pocit z nové ručně šité kabelky z filmových pásů nebo ze stolní vitrážové lampy z filmových pásů a zároveň zažij dobrý pocit z obdarování a přispění na dobrou věc – destigmatizaci těch, kteří to potřebují nejvíce.
18
19
