bon(a)boniéra JAK SE RODÍ HVĚZDY aneb boňácky novinkovník prosinec 2015 leden 2016 ročník 2, číslo 1 NOVOROČNÍ ROZHOVOR S ŘEDIELEM BONA, O.P.S

bon(a)boniéra aneb boňácky novinkovník prosinec 2015 – leden 2016 ročník 2, číslo 1

NOVOROČNÍ ROZHOVOR S ŘEDIELEM BONA, O.P.S. ČÍSLO PLNÉ ROZHOVORŮ POETICKÁ EPIDEMIE

JAK SE RODÍ HVĚZDY

ÚVODNÍK

OBSAH „O KURACÍ KROK“ 3 4 6 7 8 10 12 14 16

ÚVODNÍK CO BYLO – JAK SE RODÍ HVĚZDY POETICKÁ CHVILKA OSOBNOST SVÁTEČNÍHO ČÍSLA ROZHOVOR I. B(L)ÁSEŇ MĚSÍCE ROZHOVOR II. VTIPY ROZHOVOR III.

KDO ZA TO MŮŽE ANEB REDakční RADA Vlasta Dubský Zdeněk Heřt Aleš Lang Martina Müllerová JAZYKOVĚ TO ČEKNUL Tomáš Došek KDYBY COSI [email protected]

2

Jak mnozí z Vás víte, pocházím ze Slovenska. U nás doma bylo zvykem každoročně opakovat pranostiky našich předků. Když nebylo pranostik slovenských, vypůjčili jsme si z Moravy a někdy je trochu poslovenčili. Tak se mamka vždy po Vánocích postavila podvečer k oknu a tajemně pronášela svá proroctví: „Na Nový rok – o kurací krok!“ A skutečně, jako děti jsme se zvědavostí koukali na hodiny a pak zpátky ven přes okno, jestli se opravdu stmívá později. A o kolik později, kolik minut to ten kuřecí krok opravdu znamená, to se nám zjistit nepodařilo, nicméně jsme byly rády, že to spěje k lepšímu. A nezůstalo jenom u Nového roku. Šestého se repertoár obměňoval: „Na Tri krále – o krok dále.“ Odhánění tmy vrcholilo začátkem února: „Na Hromnice – o hodinu více.“ Takovéto odhánění tmy bych ráda přála do dalších roků nejen bon(a)boniéře, ale také celé BONA, o.p.s., i všem Vám, drazí přátelé, kolegové, dobrovolníci a sympatizanti, aby nás naše kroky, jakkoliv malé a kuřecí vedly ke vzájemné pomoci, štěstí a spokojenosti. MARTINA MÜLLEROVÁ

3

CO BYLO JAK SE RODÍ HVĚZDY FOTO: L. KOHOUTKOVÁ TEXT: M. MÜLLEROVÁ

V prosinci se mi v poště objevil krásný mail. Psala Lucka Kohoutková, která se chtěla podělit o radost z předvánoční nálady. Jako vedoucí sklářské dílny dohlížela nad tvorbou 130 vánočních hvězd na zakázku. A z tolika krásných hvězd člověk jednoduše nemůže jinak, než je nafotit. A když už jsou nafocené, dere se ven poetický duch. Výsledek si můžete přečíst na protější straně. Podívej se, padá hvězda... (Lucie Kohoutková) Podívej se, padá hvězda, zda-li pak ji někdo vidí? Snad se mi to jenom nezdá a zahlédne ji mnoho lidí. Prý si mohu něco přát... Peníze, slávu, zdraví... snad aby měl mně někdo rád? Ať splní se to, ať každý slaví... Hvězdy padají z nebe, 130 jich celkem ji bylo, ať každá dostojí sebe, ať udělá srdci milo. 5

POETICKÁ CHVILKA

O tom, že zaměstnancům BONA, o.p.s. invence nechybí, je důkazem i další plod kreativní chvilky od Vlasty Dubského, který se o Štědrém dnu pravděpodobně tolik postil, až viděl...

OSOBNOST SVÁTEČNÍHO ČÍSLA

V aktuálním čísle bon(a)boniéry se REDakce rozhodla udělit ocenění za celoroční zásluhy ANNĚ SCHLINDNBUCH za patronát nad rekonstrukcí JEDNÉ BEDNY

Odložené shledání (Vlasta Dubský) Leží na skle naschlé nashle

a ALEŠOVI LANGOVI za to, že to v BONĚ, o.p.s. s námi celý rok vydržel jako krotitel duchů.

Prase v plyši Leze tiše prase z plyše Kouká plaše prase naše!

Prosíme oceněné, aby si přišli na BONU vyzvednout cenu: bonbón dle vlastního výběru z luxusní bonboniéry.

6 7

ROZHOVOR I. S NAŠÍM PANEM ŘEDITELEM MGR. A. LANGEM (nejen o tom, jak jsme prožili rok 2015 a co přinese další rok...)

PTALA SE: MARTINA MÜLLEROVÁ

Jak bys zhodnotil uplynulý rok 2015? Úspěšný a zase náročný. Obohacující. Posunující BONU dál. Plný změn. Na prvním místě musím zmínit Aničku Schlindenbuch a její působení v BONĚ v rámci Roku jinak Nadace Vodafone. Díky ní a její nekončící aktivitě jsme realizovali spoustu akcí, změn, projektů nebo za všechny redesign Dvojího světa na Jedna bedna a samozřejmě Crazy film festival. Martina rozjela tuto Bon(a)boniéru, ve které vidím velký smysl informování se vzájemně, ale i na venek. Rozjeli jsme terapeutické skupiny, díky Magdaléně. Začali jsme konečně organizovat dobrovolníky, díky Radce. Zažili jsme spoustu personálních změn, změnu struktury organizace, vznik nových pozic a nebylo jednoduché překonat přechodné období těchto personálních rošád. Takže všem děkuji za výdrž. Jaká akce Bony se ti nejvíc líbila? Když řeknu právě změny v Žitné, tak mně Anička, Katka, Lenka, Martina uškrtí, neboť to byly ony, kdo dělaly konkrétní změnu v Žitné od balení, stěhování, po malování a zase stěhování a finální přípravu obchodu k otevření. Bylo to náročné. Nicméně pro mě osobně je změna v Žitné tak obrovská, vydařená, nádherná, že jsem z toho opravdu nadšený. Díky patří hlavně Aničce. Je to taková patronka obchodu Jedna bedna. A samozřejmě Wellenům.

8

Jak se vyvíjí politická situace pro BONU a s jakými problémy můžeme počítat v dalším roce? No. Politická situace se vyvíjí tak, že budeme (zaměstnanci BONA, o.p.s.) zakládat novou politickou stranu, která se bude jmenovat: „Politické sdružení BONA – jen dobro vyléčí neduhy naší české politiky.“ Chceme jít do voleb již v letošních krajských volbách. Ne, dělám si srandu. Této otázce se moc nechci věnovat, neboť nechci čtenářům kazit vnoční, resp. povánoční období. Nicméně bude to s BONOU takové, jak si to uděláme. V roce 2016 se otevřou velké možnosti čerpání evropských projektů nového programového období zaměřené přímo na poskytování sociálních služeb. Takže určitě chci, aby se BONA zapojila, a očekávám nápady od nás všech. Spoustu věcí a cest k cíli nám ukázala Anička, takže i to je pro nás výzva. Zároveň se těším na právě začínající bližší dobrovolnickou spolupráci se zaměstnanci Vodafonu… věřím, že to bude přínosné jak pro nás zaměstnance, tak klienty v oblasti zaměstnávání. Bylo by přínosné více spolupracovat se spřátelenými organizacemi? Jakákoliv spolupráce je vždy přínosná. V souvislosti s rozjíždějící se reformou psychiatrické péče budeme přirozeně nuceni spolupracovat s ostatními spřátelenými, ale i nespolupracujícími subjekty, protože se v dalších měsících bude nastavovat budoucnost péče o lidi s duševním onemocněním na desítky let dopředu. A jak se to společně pokusíme nastavit, nebo si to necháme nastavit jinými, to záleží opět na nás. Přání pro BONU do nového roku: Přeji, abychom měli stejně úspěšný rok jako ten minulý. Zároveň abychom se v BONĚ na chvíli konečně zklidnili, stabilizovali a začali si užívat personálně posílené BONY.

9

B(L)ÁSEŇ MĚSÍCE TEXT: ZDENĚK HEŘT

Milé čtenářky a čtenáři! Zanechal jsem své nářky ve zdech vyšehradských při cvičení jógy na spadaném listí a dál své hříchy z minulosti čistím. Je tomu tak především proto, že si jich víc uvědomuji a cítím, že v sobě světlo radosti bez pokory nerozsvítím. Těším se z každé příležitosti, kdy mohu přiložit ruku k dílu, něco stvořit nebo alespoň být nápomocen. Dokonce jsem potěšen, když na tvorbu nejsem sám. Zodpovědnost se rozmělňuje a pestrost díla se zvyšuje. A bývá u práce i legrace. Po půl roce nové práce peer konzultanta pro Bonu o.p.s. mohu říci, že se na vánoční svátky těším více a neobávám se tolik zimy jako dříve. Domnívám se, že tajemství zlepšení zdravotního stavu u mě má za vinu především kladný vztah k novým lidem a prokázání se jako zdravého člověka, respektive neskutečná pohoda vyzařující z kolektivu Bony. Vzhledem k blížícím se svátkům, které jsou veskrze spojeny se světlem, aby nám rozjasnily ty nejtmavší dny roku, pokusím se psát ve verších, možná to bude i báseň, kterou si přečtete před koncem roku 2015 a doufám, že vám přinese dostatek inspirace pro vlastní tvorbu.

[email protected] . Případně ho doručte přes svou terapeutku. Přijímám i básně, ale potěší i jakékoliv výtvarné umění, které lze použít v tištěném formátu. To neznamená, že bychom vydali všechno, co od vás dostaneme. Nesnažíme se o cenzuru, ale rádi bychom drželi rozumnou úroveň příspěvků.

bez názvu (Zdeněk Heřt) Sněhobílé vločky snášejí se na zem, pohlazení sametových dní, plných porozumění, po roce vrací se sem. Rozsvěcujem svíce adventní, stromečky sázíme do obydlí, vůni smrků se u nás zalíbí, kéž jsme v dalším roce potentní. Těšíme se na dárky, na dorty z polárky, na kapra a salát, kdo ho nemá rád? Přeji světu mír a lásku, ve vypjatých chvílích, klid a duševní pohodu, nejen o Vánocích!

Kdyby někoho napadlo pěkné přání do nového roku, pak ho uvítám a přijmu rád, jen se ho nestyďte napsat na 10

11

v prvních pár měsících po otevření je jasné, že tyto změny se odráží na tržbách.

ROZHOVOR II. S ANNOU SCHLINDENBUCH marketingová manažerka přes projekt Nadace Vodafone Rok jinak

PTALA SE: MARTINA MÜLLEROVÁ

Aničko, uplynulý rok jsi strávila v BONĚ, o.p.s. jako marketingová manažerka. Mohla bys blíže představit, jaká byla tvoje cesta do BONY, o.p.s? Chtěla jsem se přihlásit do Roku jinak, projektu Nadace Vodafone, jehož cílem je umožnit profesionálům strávit rok v jimi vybrané české neziskovce a přenést do ní trochu knowhow a zkušeností z byznysu. Zajímala mě oblast chráněných dílen, takže jsem hledala neziskovku s dílnami, které by bylo možné rozvíjet. Co tě motivovalo, že jsi se nakonec rozhodla pro BONA, o.p.s.? Líbilo se mi, že BONA má dílnu, která je v neziskovém sektoru poměrně unikátní (sklářská) a také to, že má obchod s obrovským potenciálem v centru města.

Co bylo pro Tebe nejtěžší v práci v nekomerčním sektoru? Byly chvíle, kdy sis řekla: „Ještě že tady nemusím zůstat napořád!“? Rozdíl pro mě je hlavně v zázemí a pohodlí, které toto zázemí přináší. V komerčním sektoru (a v korporacích obzvláště) mám na projekt budget a lidi. Přiznám se, že na toto pohodlí se docela těším :) Na druhou stranu pocit, že moje práce může něco přinést konkrétním potřebným lidem, je úžasný. Jak budou vypadat další měsíce po návratu do komerčního sektoru? A čím tě vlastně práce v NNO obohatila? Od února budu pracovat v reklamní agentuře, tedy v naprosto jiném světě. Práce v Boně pro mě byla obohacující v mnoha profesních i soukromých ohledech. Poznala jsem život mimo svoji malinkou bublinu. Také jsem se musela naučit více improvizovat a lépe hospodařit. Nezapomenu určitě na některé klienty a také na to jak jsme malovaly v Žitné :) Plánuješ s BONA, o.p.s. spolupracovat nadále? Pokud mi moje nová práce dovolí, ráda bych s Bonou spolupracovala i nadále. Plánujeme druhý ročník Crazy Film Festu a máme nápady na další projekty. Děkuji ti za rozhovor a budu se těšit na další spolupráci.

Jak hodnotíš rok z hlediska úspěšnosti? Byly naplněny tvé představy o práci v NNO? Moje představy hned na začátku narazily na určité limity a musela jsem v některých ohledech slevit. Na druhou stranu se nám povedlo rekonstruovat obchod a vyladit výrobky a už 12

13

VTIPY Chlapík se ptá manželky, co by si přála k Vánocům: „Rozvod a bohatýho milence…“  Milý Ježíšku, neber si to osobně, ale k Vánocům bych chtěl Korán.  Povídají si dva kapři a jeden se ptá druhého: „Věříš na život po Vánocích?”  Děti, víte co budeme mít pod stromečkem? Spoustu jehličí!  Při vánoční půlnoční mši chce kněz využít hojné účasti lidí, kteří jinak do kostela nechodí, a promlouvá jim do duše: „Buďte na sebe hodní, nezáviďte si a neokrádejte jeden druhého, nepodvádějte se, nenadávejte si a nepomlouvejte se, a konejte dobré skutky... Všechno se má jednou zkusit!“  Recidivista před Vánoci: To by mě zajímalo, co dostanu…snad jenom podmínku.  „Náš tatínek je moc šikovný“, chlubí se kluk před spolužáky. „Na Vánoce nám nesvítily svíčky na stromečku, táta je spravoval – svíčky se sice nerozsvítily, ale on svítil celý.“  Dopis Santovi: „Pošli mi bratříčka.“ Santova odpověď: „Pošli mi maminku.“  Po Jeruzalémě chodí židovský Santa: Koupěj si dáreček, dětičky! „A příští rok ti k Vánocům koupím zlaté náušnice s diamanty!“ 14

„A letos?“ „Letos ti nechám píchnout uši…“  „Tak mi manžel dal k Vánocům norkový kožich.“ „Jo, a sedí ti?“ „Jo, na dva roky, měli tam kameru.“  „Mami, stromeček hoří.“ „Říká se svítí, ne hoří.“ „Aha…tak už svítí i záclony.“  „Lásko, letos mi ani nemusíš nic kupovat k Vánocům. Stačí mi, že mě miluješ a jsi mi věrná!“ „No…kravata ti musí stačit...“  Chlápek kupuje jedno balení papírových kapesníčků a ptá se prodavačky, jestli by mu je nějak hezky nezabalila, že je to překvapení pro ženu. Prodavačka se diví, že by jí takový dárek nějak překvapil… Chlapík trvá na svém: „Překvapení to určitě bude, čeká norkovej kožich!“  „Mami, můžu mít na Vánoce psa?” „Na to zapomeň! Budeš mít kapra jako ostatní.”  „To byl letos divnej Silvestr,“ stěžuje si chlapík. „Nejdřív jsem nevěděl kam jít, pak jsem nevěděl kdy přestat, a teď nevím, kde jsem byl.“  Dvě blondýny slaví Silvestra. Po půlnoci najednou začne jedna brečet, druhá jí utěšuje a vyptává se, proč je najednou tak smutná. „Vždyť já mám všechny šaty od loňska!“  Na hotelové recepci: „Lituji, pane, náš hotel je již plně rezervován. Ale mohu doporučit služby našeho hotelového baru a následné ubytování na místní záchytce.“  „Děda s tátou měli pravdu, když říkali, že nemám chodit slavit Silvestra do bordelu…“ „A prosim tě, cos tam viděl tak hroznýho?“ „No dědu s tátou!“ (V. DUBSKÝ) 15

ROZHOVOR III. S PETREM VÍTKEM terapeut na Chráněném bydlení Kocourkov

PTAL SE: VLASTA DUBSKÝ Ahoj, Petře, je to divná otázka pro tak notoricky známou postavu Bony, ale stejně, řekni kdo jsi? Mimo práci jsem nějaká staronová variace na věčného studenta, mám sice dostudovaného bakaláře, ale v současnosti se pořád plácám s dokončením magistra na psychologii. A aby toho nebylo málo, nastoupil jsem letos do psychoterapeutického výcviku, takže mám prostor poznávat lépe sám sebe a stávat se tak mimo jiné lepším a klientům užitečnějším terapeutem. Ve volném čase si rád poslechnu hudbu, kouknu na nějaký film, občas zajdu do divadla nebo si zachytat na fotbal, s kamarády hrajeme už tři roky Strahovskou ligu. Dříve jsem cvičíval Tchaj-ti, ale teď to bohužel patří k věcem, které kvůli pracovní vytíženosti nestíhám. Jak dlouho jsi v Boně a co tu přesně děláš? Co se týče mojí věkovitosti v Boně, tak jsem nedávno, 6. prosince, oslavil svůj pátý rok působení na Kocourkově, kde v současnosti pracuji jako vedoucí terapeut. A vzhledem k velkým personálním změnám, kterým v současnosti a nedávné minulosti došlo a dochází, se pomalu ale jistě začínám řadit mezi místní nestory, letité pracovníky Bony. No a v poslední době jsem si ke svým obvyklým povinnostem přidal ještě koordinování projektu „domu volnočasových aktivit“ v ulici Na průhonu. Takže opravdu nejsi žádný začátečník. Co ses za ty léta práce v Boně naučil, dala ti ta práce nějaký vklad do tvojí soukromé osobnosti? Práce v BONĚ mi toho dala spoustu. Jednak je to moje první pořádné zaměstnání, takže jsem získal cenné pracovní zkušenosti. Nejvíc si cením toho, že jsem za ty roky poznal (a doufám, že ještě nějaký čas poznávat budu) celou řadu skvělých lidí, a to jak mezi spolupracovníky tak i klienty. Na práci mě nejvíc baví její rozmanitost – s jedním klientem řešíme exekuce,

16

s druhým se učíme vařit jeho oblíbené jídlo nebo hledáme vhodné zaměstnání. Příběh každého z klientů je jedinečný a já si velice vážím toho, že mi umožňují do něj nahlédnout a následně společně vymýšlet, co bychom spojeným úsilím mohli udělat pro to, aby se ten jejich příběh dále odvíjel co nejpodobněji tomu, jak by si sami přáli. A nejde nezmínit určitý osobní profit specifického rázu. Vzhledem k tomu, že takovou dobu pracuju na nácvikovém bydlení, tak i já jsem se na něm za těch pět let naučil pár nových receptů a moje úklidové schopnosti a výkony se za tu dobu také o něco zlepšily. No, a samozřejmě se stala i spousta smutných, ale i veselých a vtipných příhod, ale o těch se mi tady vyprávět nechce, abych se klienti nemohli cítit nějak dotčení jejich zveřejňováním. Tak ohledně těch úklidů se možná obrátíme na hodnocení k tvojí přítelkyni… Ale vzhledem k tomu, že se oba motáme kolem projektu volnočasových aktivit, mohl bys ho zkusit trochu představit? Jak ses k tomu vůbec dostal a co je smyslem projektu? V červnu mě oslovil Mgr. Vrbický s tím, že by rád probudil k životu domek v ulici Na Průhonu, který předtím pořídila Nadací Bona do svého vlastnictví. V té době tam již fungovala (a stále funguje) Dílna počítačové grafiky a od loňských prázdnin se do bytů v prvním patře nastěhovaly tři klientky z Bony. Mým úkolem je vytvořit z tohoto domu bezpečný a útulný prostor pro klienty Bony a pacienty z Psychiatrické nemocnice, kde se budou moci setkávat, vzájemně potkávat a společně trávit volný čas. Důležité mi na celém projektu přijde, že nabízené volnočasové aktivity jsou pro účastníky bezplatné, takže i lidé s nízkým důchodem nebo na sociálních dávkách mají možnost aktivněji trávit svůj volný čas. Jsem moc rád, že se mi podařilo sehnat na vedení aktivit skvělé lidi, s nimiž se nám zatím podařilo rozjet sedm aktivit. Jednou z nich je zahradnický klub, kde je pro milovníky přírody a zahradničení k dispozici prostor zahrady kolem domu pro jejich realizaci. Pomalu rozjíždíme hudební klub, který je pro začátečníky i ty, kteří si chtějí jen tak brnknout na kytaru. Nicméně se již pomalu vytváří parta lidí, pomýšlející na vznik kapely, která by chodila zkoušet pravidelně a postupně vytvářela i vlastní skladby. Jednou týdně se promítá film a poté rozebírají paralely mezi ním a zkušenostmi diváků. Dále je pro zájemce o rozvíjení sebe sama k dispozici trénink kognitivních funkcí, kroužek počítačů a edukativní skupiny – prostor na povídání o důležitých tématech jako zdravý životní styl, nemoc a léky nebo právní a sociální otázky. No a pro sportovní nadšence je připraven pingpongový stůl a Zdeněk Heřt s jogínskými karimatkami a Pěti Tibeťany. Díky za rozhovor.

17