OBSAH: * k zamyšlení * schůzka ODV * Den zamyšlení v Praze * desatero pro turisty * význam slibu - Libri Prohibiti * alkohol a skauti * František Stropek opět vzpomíná * péče o duši písničkou * ekumen. bohoslužba k N. Roku * úvaha na semináři ELŠ * kázání arcibiskupa Dominika Duky * další zajímavosti a informace
_______________________________________________________________________________________________________________________________
BOHATSTVÍ PŘÍBĚHŮ Pravidelnou součástí setkání Odboru duchovní výchovy Junáka bývá i úvodní zamyšlení. Na tom prosincovém se týkalo následujícího příběhu:
Stručně a jednoduše … V jedné obci kdysi žil jeden zvídavý člověk. Jednou jej napadla otázka, jak je to s nařizováním hodin, podle kterých se řídil život obce. Zašel tedy na radnici, a když se dozvěděl, kdo má na starosti hodiny na radniční věži, zeptal se tehdy toho úředníka: „Jak je zařízeno, že jdou vaše hodiny dobře?” Odpověď byla krátká a stručná: „Srovnávám je s hodinami na kostelní věži”. I šel ten zvědavec za kostelníkem a položil mu stejnou otázku. Také kostelníkova odpověď byla krátká a stručná: „Srovnávám je s hodinami na radniční věži”. V následné rozpravě se ukázalo, že i tenhle krátký příběh může mít několik různých interpretací. Pohleďte, nač členové odboru přišli: 1. Filosofický výklad, který se dívá na celek příběhu z hlediska zajištění pravdivosti poznání: Má-li být zajištěna skutečná pravdivost nějakého systému, potřebuje kritérium, které není součástí toho systému (externí zdroj pravdy). Bez toho, že se „transcenduje” tento systém (společnost, teorie, výklad atd.), není možno zjistit, zda odpovídá skutečnosti. 2. Poučně-identifikační výklad, při kterém jsme srovnávání s oním zvídavým člověkem: Snažíme se my přijít věcem na kloub? Nespoléháme jen na vnější autority? Na to „jak se to dělalo vždycky”? 3. Existenciální výklad, který si klade otázky jako: Komu/čemu my skutečně důvěřujeme? Jak určujeme kritéria své důvěry?
1
Ale ani to nebylo všechno. Jedna sestra, která se setkání účastnit, ještě následně přišla s úplně jiným druhem interpretace:
nemohla
4. Metoda, kterou si v obci seřizovali hodiny, možná nevedla ke správnosti fungování hodin, ale zajišťovala správnost fungování obce, která tak žila ve všeobecné shodě. Zatímco tedy naše interpretace na jednání vycházely vesměs ze zaměření sloužit Pravdě, tato doplněné pochopení se opíralo o zaměření sloužit Lásce. Námět k přemýšlení pro čtenáře Na dobré stopě: Jak víme, mohou a často bývají tyto přístupy odstranitelném napětí – a co my s tím (u)děláme?
v určitém
ne
zcela
Sestavil: Kamzík - podle zápisu z jednání, vyhotoveného předsedou ODV br. Edym.
_____________________________________________________________________________ Hlavní témata pro jednání odboru duchovní výchovy v únoru 2011: - schválení letáku Stezky písmáků 2011 - podání přihlášky na podporu f-nadace
- zaměření dubnového semináře 2011 - Den zamyšlení 2011 v Praze
_____________________________________________________________________________________
DEN
ZAMYŠLENÍ
2011
Odbor duchovní výchovy Junáka a oldskautky a oldskauti z Prahy zvou sestry i bratry na pražské setkání v sobotu dne 19. února. Od 9.30 hod v zázemí kostela sv. Ignáce (vchod z Ječné ulice) bude beseda s pokračováním ve čtení vzpomínek Lady B. P., spojená s pohoštěním z vlastních zdrojů. Předpokládané ukončení je ve 13.00 hodin. Organizační podporu poskytuje oldskautský klub „JEČNÁ“ pražského střediska MAJÁK.
____________________________________________________________________________ Naše čtenářka ses. Anna Hojerová ze Všenor poslala rady, které jsou vyvěšené v kostele ve Slavkově u Brna: DESATERO PRO TURISTY 1. Rozluč se se svými rodiči, ale ne s Bohem. 2. Nezapomeň si vzít do batohu věci nejen pro tělo, ale i pro duši. 3. Obuj si boty, aby ti vydržely na cestách i do kostela. 4. Choď po všech křižovatkách na cestách, ale nezapomeň na cesty Boží. 5. Smetí házej do odpadkového koše, ne do duše. 6. Na cestách neházej kameny, ale úsměvy. 7. Dej si černé brýle tak, aby ti nezacláněly pohled na Boha. 8. Nasyť si žaludek, ale nenechávej hladovět duši. 9. Choď podle kompasu, ale i podle Písma svatého a nezabloudíš. 10. Vrať se po prázdninách zdráv, ale i lepší. _____________________________________________________________________________
2
Nett o.s. zahájila v rámci programu A k t i v i t y ve spolupráci s knihovnou L i b r i P r o h i b i t i projekt:
Význam slibu Slib může být brán jako pouhý právní akt – a pak je zajímavý jen v míře, v jaké je vynutitelný, v jaké zakládá cosi jako právní nárok druhé osoby. Ale takový slib nás nemusí zajímat, naopak, zajímá nás slib, kterým váže člověk sám sebe, kterým se vztahuje k vlastní budoucnosti a k tomu, čím bude nadále řídit svoje jednání. Takový slib je také závazkem, ale chápaným ve zcela jiném významu, ve zcela jiném pojetí práva. Je závazkem, kterým se člověk vztahuje nikoli k nějaké náhodné konstrukci pozitivního práva (parlament si může někdo odhlasovat „jak chce“ a na můj slib to nemá vliv), ale které se vztahuje k tomu, co slibujícího přesahuje ve zcela jiném rozměru. Právě takový význam slibu nás zajímá a právě proto se v projektu, který je součástí „Programu Aktivity“, ptáme na význam takového slibu. Program Aktivity vytváří širší rámec pro otázky související s odpovědným jednáním osob otevřeným do budoucnosti, umožňuje vnímat reálná rozhodnutí, ve kterých nejsme motivováni pouze zištně, a vyložit je v kontextu obdobných jednání a činů. V tomto případě se zaměřujeme také na konkrétní dopady „složeného slibu“ s před-
nostním zaměřením na to, jak slib jako takový ovlivnil jednání skautů, kteří se již od samého nástupu komunistů k moci ocitli v opozici proti režimu. S tím souvisí i podoba skautského slibu, která se stala v mnohém příčinou konkrétních sporů nedořešených dodnes. Cílem Nett není v tomto smyslu hledat nápravu nebo nějaké „vyřešení“, pouze co nejvíce vytěžit z praktické zkušenosti skautů v uplynulých desetiletích, s přihlédnutím k jiným podobám slibu, např. řeholním ale i světským, ukázat jeho význam, souvislosti s jinými okruhy jednání. Partner projektu, knihovna Libri Prohibiti, se zaměří na přímé využití sebraného materiálu, především z orální historie, listinné i obrazové dokumentace a připraví putovní výstavu s mezinárodním přesahem. Projekt bude provázet řada setkání a vyvrcholí v prvním čtvrtletí 2011 tematicky zaměřenou mezinárodní konferencí v Praze. Další informace budeme průběžně zveřejňovat na www.ttnett.cz. Pokud vás téma zajímá, napište nám. Těšíme se na vaše podněty, komentáře a účast v projektu. Jan Kroupa a Josef Štofe
Odbor duchovní výchovy Junáka je při tom Od počátku tohoto projektu jsou v něm aktivně zapojeni i členové odboru duchovní výchovy Junáka. Prvního setkání, které se konalo 23. listopadu v prostorách Libri prohibiti na Senovážném náměstí č. 2, se z Junáka mimo jiné zúčastnila sestra náčelní Káča Rocmanová, hlavní kapitán Vladimír Cvrček – Vezír a také členové našeho odboru Marek Bárta, Svatava Šimková – Sluníčko a já. Společně s Milošem Říhou – Šípkem jsme byli pověřeni tlumočit stanoviska Junáka. A musím s hrdostí konstatovat, že Šípkova vystoupení byla excelentní – podobně jako příspěvek Vezírův, ve kterém se vrátil k tragické a přesto krásné události z léta, při níž během věrné smršti vedoucí vlčácké smečky osvědčil věrnost svému slibu a projevil svou připravenost položit i svůj život, aby zachránil svěřené děti. Já jsem objasnil důvody, které nás po obnově Junáka v roce 1990 vedly k přijetí netradiční formule slibu, která otevřela možnosti duchovního života i té většině skautů, kteří nepocházejí z křesťanského prostředí. Jistě i díky organizátorům se celé setkání (na němž byli přítomni zástupci většiny českých skautských organizací) neslo v pracovním a až na nepatrné výjimky v bratrském/sesterském duchu. V lednu projekt pokračoval 11. druhým setkáním, které tentokrát bylo zaměřeno na rozměr povinnosti. Byl jsem požádán organizátory, abych na něm za Junáka přednesl příspěvek na téma „Jak se osvědčuje plnění povinnosti, jak chápat význam slibu při formaci“. Edy
Možnost finanční podpory projektu: Lze poslat finanční dar – Nett o.s. však prosí, aby příspěvek nebyl anonymní. Vždy zároveň pošlete dopis nebo mail, aby byla platba identifikována podle dárce, jinak by organizátoři byli nuceni platbu vrátit. Číslo bankovního účtu Nett o.s.: 1041021873/5500 . 3
4
5
6
ZÁHADNÝ ÚKAZ Zvláštní příhoda na Otavě chleba jsme si odkrajovali krajíc za krajícem. S napětím jsme však stále sledovali oblohu, která začínala temnět. Najednou se zvedl prudký vítr a vzápětí přivál vzdálené hřmení, které se však rychle blížilo. Až na pár kapek nás však nic víc nepostihlo. Hromobití a blesky, které protínaly oblohu, se brzy vyzuřily a bouře se pozvolna začala vzdalovat. Vítr utichl a rozhostilo se ticho, rušené jen monotónním hučením jezu. S úlevou jsme se natáhli na rozložené deky podél ohýnku, klábosili o všem možném, zpívali a ještě dlouho do noci vzpomínali na zážitky z minulých vodáckých výprav. Ráno jsme vstávali po sedmé hodině opět do slunečného dne, snídali jsme, myli se v řece a každý balil své věci do loďáku. Stany jsme skládali až naposled, za obvyklého vzájemného pobízení a pokřikování. Já jsem měl malý stan iglú jen pro sebe na kraji řady, kousíček od řeky u nízkých křovisek. Stavbu i balení si většinou dělám sám, jen občas mi pomůže jeden ze dvou vnuků. Stan je dvouplášťový, takže jsem nejprve uvolnil a balil vrchní plachtu. Když jsem se chystal sbalit vnitřní plášť, všiml jsem si, že těsně u jeho jedné stěny leží ve strništi po posekané hrubé trávě vmáčklý jakýsi bochánek nějaké bělavé hmoty velikosti dlaně. Dotkl jsem se té věci lehounce špičkou plátěnky a pomyslel jsem si, že to vypadá, jako by tam někdo vylil nějaký puding nebo obsah konzery. Blesklo mi sice hlavou jak je možné, že jsem si té hmoty nevšiml při stavbě stanu, protože jsem jako obvykle vybrané místo prošlapával, aby tam nebyly kameny nebo hrbolky, které by mě v noci tlačily skrz stanovu podlážku a karimatku. Dál jsem však o tom ale nepřemýšlel a jen jsem odtáhl stanovu plachtu kousek dál od hmoty, na kterou jsem se ještě jednou s odporem podíval. Skoro se mi přitom udělalo špatně od žaludku, proto jsem z křovíčka nalámal pár větviček a naházel je na tu nepříjemnou bělavou, maličko nahnědlou hmotu. Když jsem dobalil celý stan, volal jsem na pobíhající mužstvo, aby všichni dali pozor a nešlápli do jakési matlaniny, kterou tam zřejmě někdo před námi vylil. Můj vnuk Martin byl natolik zvědavý, že se chtěl přesvědčit, co se skrývá pod větvičkami a lehce je nohou odhrnul. Vtom se ozval jeho výkřik: „Vždyť tady nic není!“ Přiskočil jsem k místu, kde hmota ještě před chvílí ležela, ale tam zůstalo jen lehce slehlé travní strniště Nevěřícně jsem zíral na prázdné místo a stále jsem opakoval, že „to“ tady opravdu bylo. Všichni se shlukli kolem místa poházeného větvičkami a pak jsme společně začali prohledávat celé tábořiště. Nenašli jsme však vůbec nic.
Bylo překrásné teplé ráno dne 3. července 2008, když naše desetičlenná skupina vodáků vyložila v Sušici na břeh Otavy pět kanoí a bagáž. Pod železničním mostem u malého jezíku je obvyklé nástupní místo, odkud jsme vyrazili na třídenní plavbu. První den jsme dopluli - jen s několika zastávkami - až do Hydčic. Za vesnicí pod jezem je nádherná pláž a mělké koryto řeky pokryté menšími valounky, takže jsme se mohli brodit až na druhý břeh. Voda nad jezem lákala ke koupeli, což jsme samozřejmě s radostí využili. Slunečný den bez jediného mráčku na obloze sice sliboval náramnou pohodu, ale z rozhlasových zpráv jsme věděli, že na večer jsou hlášeny nebezpečné bouřky s přívalovými srážkami. Aby nás náhlá změna počasí nezaskočila, vybalili jsme brzy stany a postavili je do řady těsně za křoviska na pravém břehu. Kolem nás se rozprostírala prázdná, čerstvě posečená louka, tvořící jakýsi poloostrov mezi Otavou a dlouhým zálivem. Večer jsme donesli z lesa klestí, natáhli nad ohniště plachtu a rozsadili se kolem ohníčku. Pak jsme v kotlíku začali vařit čaj, každý si vybalil nějakou konzervu a ze společného bochníku
7
Ač to bylo neuvěřitelné, shodli jsme na jediném možném vysvětlení: ta podivná hmota musela být živá a v noci zalezla pod vnějším pláštěm stanu k vnitřnímu uzavřenému plášti. Takhle občas nacházíme zalezlé šneky, plže a jinou havěť, která si v noci pod stanem hledá suchý úkryt. Kam se však najednou, prakticky během asi pěti minut,
mohla tahle záhadná podivnost vytratit? Co to mohlo být za živočicha tak zvláštního vzezření? To nevíme a zřejmě to zůstane nevysvětlenou záhadou přírody. František Jiří Stropek - Bobr
_____________________________________________________________________________________ Pozvánka na již čtvrté setkání, které je určené všem, kdo pracují ve vedení křesťanských oddílů nebo je tato oblast zajímá.
Koná se od 8. do 10. dubna 2011. A na co se můžete těšit? Nejen na nabitý program zaměřený na programové náměty pro činnost vašich oddílů, ale i na náměty a zkušenosti pro vlastní duchovní rozvoj, sdílení, informace, diskuze, simulace, aktivity… Co určitě bude v programu? Možnost si na vlastní kůži vyzkoušet některé programové náměty týkající se oblasti Kdo jsem skautské a vlčácko-světluškovské stezky, inspirace pro práci s Biblí, příležitost k sebepoznání – a to jak svých vlastností a schopností, tak svého vztahu k Bohu. Čas bude i na sdílení zkušeností, informace z proběhlých i plánovaných národních a mezinárodních aktivit v oblasti duchovní výchovy, na hlubší diskuze k některým tématům, ale nebude chybět ani společný táborový oheň a různé pohybové aktivity… Seminář organizují členové odboru duchovní výchovy a současně instruktoři několika lesních škol – Jiří Edy Zajíc, Marek Bárta, Jiří Rys Kolář, Johana Veve Poncarová, Hana C.Jane Šmikmátorová, Svatava Sluníčko Šimková a Vojtěch Dabrowski. Máte nějaké konkrétní náměty, co byste chtěli na programu mít? Žádný problém – stačí napsat e-mail ... Přihlašovat se můžete přímo na e-mailovou adresu:
[email protected] . Uveďte, prosím, jméno, příjmení, přezdívku, adresu bydliště, číslo a místo oddílu a střediska, datum narození a kontakt na vás (e-mail, telefon). Pokud jste se již zúčastnili některého našeho předchozího semináře, stačí napsat, že přijedete (údaje o vás již máme…). Cena akce je 200 Kč za osobu (nocleh, jídlo). Nocleh je zajištěn v budově. Tentokrát se sejdeme na nové skautské základně kopřivnických skautů „Vanaivan”. Více na: http://www.vanaivan.cz/. Souřadnice: 49°35’15.21”N 18°09’1.22”E Adresa: Ul. Komenského č. 1520, 742 21 Kopřivnice.
8
PÍSNĚ PRO SPOLEČNÉ CHVÍLE Ranní:
Kánon (nejen) před jídlem:
. . . osvědčuje se na táborech, společných kursech a podobných akcích . . . . . . i na závěr dne (akce):
… je známý také v originále jako „Schalom Chaverim“. 9
Ekumenická bohoslužba v podvečer na Nový rok 2011, konaná ve sboru ČCE v Praze – Smíchově, byla věnována apoštolu Pavlovi a Miladě Horákové jako svědkům víry, kteří neváhali nasadit svůj život.
bratry právě mé okovy povzbudily, aby se spolehli na Pána a s větší smělostí mluvili beze strachu slovo Boží. 15 Někteří sice kážou Krista také ze závisti a z řevnivosti, jiní však s dobrým úmyslem. 16 Jedni z lásky, protože vědí, že jsem tu k obhajobě evangelia, 17 druzí z touhy po uplatnění, ne z čistých pohnutek, a domnívají se, že mi v mém vězení způsobí bolest. 18 Ale co na tom! Jen když se jakýmkoli způsobem, ať s postranními úmysly, ať upřímně zvěstuje Kristus; z toho se raduji a budu radovat. 19 Neboť vím, že se mi vše obrátí k dobrému vaší modlitbou a přispěním Ducha Ježíše Krista. 20 Toužebně očekávám a doufám, že v ničem nebudu zahanben, ale veřejně a směle jako vždycky i nyní na mně bude oslaven Kristus, ať životem, ať smrtí. 21 Život, to je pro mne Kristus, a smrt je pro mne zisk. 22 Mám-li žít v tomto těle, získám tím možnost další práce. Nevím tedy, co bych vyvolil, 23 táhne mne to na obě strany: Toužím odejít a být s Kristem, což je jistě mnohem lepší; 24 ale zůstat v tomto těle je zase potřebnější pro vás.
Tato slavnostní chvíle byla zarámována pečlivě vybranou hudbou. Vysílala ji Česká televize 2. Přítomní kazatelé v zajímavém až nevšedním porovnání průběhu a především života, uzavřeného popravou, vyzdvihli jak u apoštola Pavla z Tarsu tak u věrné křesťanky Milady Horákové, že utrpení pro svoje celoživotní zakotvení ve víře pocítili několikrát.
Čtení probíhalo střídavě z apoštolových epištol a z dopisů Milady Horákové z vězení. Bylo podáno cíleně „civilním přednesem“ a o to více zapůsobilo na účastníky i na posluchače televize.
Připomněli především, že opakované pronásledování oba posilovalo, protože žili z víry v Krista – Pavel zprvu v důsledku obrácení u Damašku a potom po zbytek života jako „apoštol pohanů“, až po odsouzení a smrt v Římě. Milada Horáková svůj boj víry prožila jako křesťanka v takové části světa, která evangelium získala i díky Pavlově vytrvalosti. Např. v dopise Filipským píše apoštol Pavel: 12 Rád bych, bratří, abyste věděli, že to, co mě potkalo, je spíše k prospěchu evangelia, 13 takže po celém soudu i všude jinde je známo, že jsem vězněn pro Krista, 14 a mnohé 10
Poslední dopis dr. Milady Horákové:
v něm je celý můj odkaz. Je jen pro Vás, alespoň něco v životě, co patří pouze Vám a těm, které mám tolik ráda. Všechno se mi v posledních chvílích zdá jako neskutečné, a přeci počítám už jen minuty. Není to tak zlé - jen o Vás teď jde, ne už o mne. Buďte silní! Mám Vás tolik ráda a taková láska se přece nemůže ztratit, rozplynout. Nic se na světě neztrácí, všechno nějak vrůstá dál a ožívá znovu. - Jděte vždy jen s tím, co je blízko životu. Držte se jeden s druhým a opírejte se navzájem! Znovu opakuji: ten nový, blížící se život mne ohromně vyrovnal. - Mám už dohráno opona se spouští, ale už se zase nový kus začíná. Ať je v něm však jen slavný a vítězný hrdina - žádná už tragédie! Mám Vás tolik, tolik ráda. Líbám Vás a tisknu. Jsem v mysli a modlitbách jen a jen u Vás. Hrála jsem to snad špatně, ale myslela jsem to poctivě. To mi můžete věřit. Jsem pokorná a odevzdaná do vůle Boží tuto zkoušku mi určil a já jí procházím s jediným přáním: abych splnila zákony Boží a zachovala své čestné lidské jméno. Neplačte - neteskněte moc - je mi to takhle lepší než pozvolna umírat. Dlouhou nesvobodu už by mé srdce nevydrželo. Takto se rozletím zase do polí a luk, strání a k rybníkům, na hory i v nížiny. Budu zase nespoutaná, a ten klid a mír. Dejte mi ho - bylo toho tolik, co bylo nutno překonávat - chci už jít. Nebraňte mi svým nářkem. Musíte teď žít také za mne. Líbám Vás, líbám. S Bohem - vrátím se ve Vašem synovi nebo dceři. Už se zase vidím nově na světě. Bůh Vás posilni a teď abyste dobře to dítě postavili do světa. Janičko, miláčku, dceruško. Věro, sestřičko má, Pepíčku, táto můj, babinko, holčičky Věro, Aničko, Božko a Ty můj zatoulaný, drahý, jediný, krásný muži. Cítím; stojíte tu se mnou. Teď ještě pevný ruky stisk. - Ptáci už se probouzejí - začíná svítat. Jdu s hlavou vztyčenou - musí se umět i prohrát. To není hanba. I nepřítel nepozbyde úcty, je-li pravdivý a čestný. V boji se padá, a co je jiného život než boj. Buďte zdrávi! Jsem jen a jen Vaše Milada
Praha - Pankrác věznice 27. VI. 1950, 2 1/2 hod.
Moji nejmilejší ještě několik slov. Měla jsem z našeho setkání nesmírnou úlevu. Jen Věruška mi velmi leží na srdci a to budoucí, co vymění svůj život za život můj. - Je to zvláštní shoda okolností; když se měla narodit Jana, udělala jí místo na světě naše máma. Teď dělám tu výměnu životů zase já. Milovaná, předrahá sestřičko moje, budeš maminkou, někdo, kdo uvidí nový svět, se hlásí o své právo. Musíš pro něho a jen pro něho teď žít. Nedej mu do vínku srdce a nervy zatížené smutkem a jeho dekadencí. Přiveď na svět celého, zdravého a krásného člověka s pevnými nervy. Ať to bude děvče, nebo hoch, musí to být bojarský junák! Prosím Tě, Věruško, na kolenou, chraň ho, kvůli mně a pro lepší příští. Modlím se v těchto posledních chvílích za Tebe a šťastnou Tvou těžkou hodinku matky. Budeš mít teď dvě děti. Vás ostatní prosím: teď všechno pro ten nový život: Pepíčku, tolik na Tebe spoléhám. Jano, jsi statečné děvče - mám z Tebe radost - jen uplatni svoji statečnost za to, co buduje, a ne za to, co boří. - Jsem úplně klidná a připravená. Byl u mne pan farář, a i když nemohl přijít dr. Kučera, bylo mi to velikou posilou - prosila jsem jej, aby také a hlavně Vám věnoval teď svou pomoc. Opřete se o vše, co Vás chce a může podržet. Žijte, žijte! Jste taková krásná trojice. Dědeček přijde časem také o svou bolest - buďte s ním! Maminka Horáková se opře o svou víru. Má děvčátka ze Sadské, Věrka, Anička, Boženka, budou také s Vámi. Co Vás je, já jsem sama a musím si také pomoci. Nikdy jsem nepochybovala o Vaší síle, ale překvapili jste mne. Bude to ještě bolet chvíli, ale pak už stále méně a méně. Jděte na louky a do lesů, tam ve vůni květů najdete kousek mne, jděte do polí, dívejte se na krásné a všude budeme spolu. Dívejte se na lidi kolem a v každém se něčím obrazím. Nejsem bezradná a zoufalá - nehraji, je to ve mně tak klidné, poněvadž mám klid ve svém svědomí. - Vyžádejte si dopis, který jsem Vám napsala, a _____________________________________________________________________________________ 11
XXI. skautský seminář ELŠ Setkání, které se konalo tradičně v Salesiánském divadle v Praze – Kobylisích ve dnech 7. (pro rovery), 8. a 9. ledna 2011, bylo po oficiálním vstupu organizátorů a po zazpívání junácké hymny zahájeno biblickou úvahou. Přednesl ji předseda Klubu Pathfinder br. David Čančík: Výrok o soli a světle Je mi ctí, že mohu s Božího slova oslovit tento seminář. Jsem absolventem ELŠ a člen Odboru duchovní výchovy Junáka. Nejsem však zároveň členem Junáka, ale bratrské organizace Klub Pathfinder. Proto si velmi vážím tohoto pozvání. Přinesl jsem s sebou dvě rekvizity. Svítilnu a sůl. Jsou symbolem místa v Bibli, které chci právě teď s Vámi otevřít. Je to Mt 5, 13-15: „Vy jste sůl země. Jestliže sůl ztratí chuť, čím bude osolena? Nehodí se již k ničemu, než aby jí vyhodili a lidé po ní šlapali. Vy jste světlo světa. Nemůže být ukryto město ležící na hoře. A když rozsvítí lampu, nekladou ji pod nádobu, ale na stojan a svítí všem, kteří jsou v domě.“ Vzpomínáte si ještě na dobu, kdy skoro každý měl doma černobílou televizi? (Televize u nás začala vysílat v roce 1953 a barevně pak 1973 respektive 1975 i první program – řada domácností však měla černobílou televizi ještě mnoho let po tomto datu, proto to i já pamatuji.) Nepamatuji si, že bych se tím obrazem cítil nějak poškozen nebo ochuzen. Dokonce mě překvapilo, když jsem po letech znovu viděl film, který byl jen černobílý. Docela bych se přel, že jsem ho tehdy viděl barevně. Dnes bych se však už nechtěl vrátit k černobílému obrazu. Předpokládám, že většina z vás vede svou družinu a nebo jste nějak zapojeni ve vedení vašeho oddílu. Proto dobře víte, že skauting je založen na hodnotovém systému. Tento hodnotový systém je na osobní rovině vyjádřen ve slibu, zákoně a hesle a pro skauting jako celek je pak vysloven ve třech principech. Tyto principy, nebo hodnoty skautingu, jsou: - Povinnost k sobě, - Povinnost k druhým (k ostatním), - Povinnost k Bohu. Zejména o obsahu toho třetího principu má většinová společnost velmi mlhavé představy. Je výborné, že skauting už dětem představuje svět jako trojrozměrný a barevný. Nejsou tu jen dvě barvy, já a ty. A nebo není tu pouze fyzický svět a můj vztah k němu a pak už jen moje duševní schopnosti, ale je tu ještě duchovní rozměr života a můj vztah k němu. Totiž rozměr – On. Co s tím má společného onen výrok o soli a o světle? Tento Ježíšův výrok je součástí jeho slavného Kázání na hoře. (Podobná Ježíšova slova byste mimochodem našli ještě na třech místech v Lukášově evangeliu a na dvou v Markově evangeliu.) Příklad, který Ježíš užil byl každému posluchači zřejmý. Každá domácnost jakkoli chudá užívala a dodnes užívá sůl i světlo. 1) Ježíš na našem místě (tedy u Matouše) hovoří o hrstce palestinských venkovanů jako o soli země a světlu světa. Ježíš mluvil k budoucím zakladatelům a vůdcům družin, oddílů a středisek. Ne promiňte vlastně sborů. Jistá podobnost tu však je. Smyslem oněch sborů bylo rozvinout a uchopit zejména duchovní rozměr života, ale soustředil se i na běžné fyzické i duševní potřeby člověka. 2) Sůl i světlo dodávají světu něco nezbytného bez ohledu na to, jestli si to uvědomuje nebo ne. Od soli a světla se očekává zejména stálost. Světlo má svítit ať je kolem jakákoli tma a sůl má být slaná, její přítomnost má být cítit. (Chlorid sodný je velmi stálá sloučenina, odolná proti vlivům okolí. Znehodnotit se dá nečistotami) Proto Ježíš tyto dva příklady spojuje s podmínkami. Sůl si musí uchovat slanost a světlo nesmí být zakryto. Nebát se být vidět a cítit. Nenechat se znehodnotit hříchem, polovičatostí, leností nebo strachem. Myslím, že většina z vás jste křesťané, kteří věří jedinému Bohu. Povězte mi, kdo víc by takto měl být solí a světlem než křesťanský vůdce družiny? Kdo může lépe naplnit všechny principy skautingu než ten, kdo s každým z nich má vlastní zkušenost?
12
Navíc ve světě, který se stále více překlápí od exaktního hledání pravdy k pravdě podložené prožitkem a emocí. Tedy k pravdě subjektivní a pohyblivé. Ve světě, kde duchovní rozměr není neznámým pojmem, ale má celou řadu padělků a napodobenin. Kdy víc je potřeba, aby byla sůl slaná a světlo svítící. Rozumějte, světlo jako jasně čitelný, opěrný a orientační bod, který pomáhá zorientovat se bloudícím ve tmě nebo pološeru různých bludiček. A sůl, která ze své podstaty brání a brzdí rozklad hodnot společnosti ve svém nejbližším okolí. Podmínkou je však přijmout zodpovědnost. „Když jde společnost ke zlému, my křesťané obyčejně rozhodíme ruce ve zbožném úděsu a káráme nekřesťanský svět. Neměli bychom spíše kárat sebe? Je přece nesmysl vinit nenasolené maso z toho, že se kazí. Nic jiného nemůže dělat. Ta pravá otázka zní: Kde je sůl?“ (Kázání na hoře – John R. W. Stott.) V Evangeliu Jana 9,5 je tento Ježíšův výrok: „Pokud jsem na světě, jsem světlo světa", V textu, který jsme četli na začátku, Ježíš povolává křesťanské vůdce skupin, aby byli tím, čím byl on. Solí země a světlem světa. Jsi takovým vůdcem i ty? Záměrně jsem nedočetl poslední verš toho Ježíšova výroku. Je z oddílu Mt 5, 13-16: „Vy jste sůl země. Jestliže sůl ztratí chuť, čím bude osolena? Nehodí se již k ničemu, než aby jí vyhodili a lidé po ní šlapali. Vy jste světlo světa. Nemůže být ukryto město ležící na hoře. A když rozsvítí lampu, nekladou ji pod nádobu, ale na stojan a svítí všem, kteří jsou v domě.Tak ať vaše světlo září před lidmi (před dětmi – dovolíte-li), aby viděli vaše dobré skutky a vzdali slávu vašemu Otci, který je v nebesích“ Amen Závěrem za sebe i za shromáždění vyslovil br. Čančík v modlitbě prosbu o pomoc i sílu k tomuto poslání i o Boží požehnání. Účast na semináři sice byla poznamenaná sněhovou kalamitou, nicméně počet registrovaných přesto překročil dlouhodobý průměr 150 osob. Přednášky měly vysokou úroveň a kuloárové rozhovory přispěly k nepominutelnému ovzduší, které na těchto seminářích stále trvá. Redakce NDS také tradičně vybrala významnou část předplatného a při předávání výtisků lednového čísla mimo jiné také uspořila několik set korun. ______________________________________________________________________________ Pražský arcibiskup Dominik Duka se spolu s dalšími osobnostmi církevního i politického života zúčastnil 1. května 2010 v Hradci Králové jubilea arcibiskupa Mons. Karla Otčenáška, který nedávno oslavil 90. narozeniny a připomenul si 65 let od kněžského a 60 let od biskupského svěcení. Toto jubileum jsme si také připomínali v Junáku.
biskupem a tam je také pohřben. Uvědomíme si při těchto slovech, kde se vzalo oslovení „bratře” v útvarech, které si vytyčily za úkol zápas za svou rodnou vlast, národ či společenství. „Bratře”, tak se oslovovali legionáři, tak se oslovují skauti, orlové i sokolové, tak se oslovují i muklové, do jejichž společenství patří otec arcibiskup Karel. Víra v Ježíše Krista není náplast na bolesti, ale síla k překonávání bolestí a útrap. Již Starý zákon, především deuterokanonické knihy, ukazují, že statečnost patří k základním lidským ctnostem, chcete-li, k hodnotám, na kterých stojí důstojný život. Téměř románové zpracování statečnosti makabejských bratří inspirovalo nejen umělce ale i skutečné hrdinství v dějinách naší kultury a civilizace. Zmiňovaná Janova slova jsou však připomenutím Ježíšových slov z večeřadla: „Nikdo nemá větší lásku
Kázání arcibiskupa Duky Carissimi, homílie není nic jiného než služba Slovu, které se stalo člověkem, jak začínají první verše Janova evangelia. Evangelia učedníka, který nedokázal ukrýt, kdo je ani čím byl a kdo byl pro něj Ježíš Kristus. Slova epištoly prvního listu sv. Jana: „A také my máme položit život za své bratry” jsou z Janova okružního listu, encykliky, církevním obcím v Malé Asii, v jejíž metropoli, Efesu, byl sv. Jan
13
nad takovou: položit život za své přátele. Vy jste moji přátelé...” (JBČ). Ježíšovo, či správněji jeruzalémské, večeřadlo v duchu helénských sympozií se stalo v Janově evangeliu univerzitou učedníků, Ježíšových přátel. Statečnost má svůj motor, svou inspiraci v lásce, zkrátka v nesobecké lásce, která chce dobro druhého, jak ji definuje velký Aristoteles. Přátelství, Ježíšovo pojetí přátelství, je nejvyšší formou pravé duchovní lásky bez které nemůže však žádná láska existovat, ani láska mezi mužem a ženou. Neumíme si představit našeho oslavence, milého otce arcibiskupa Karla, bez jeho slov, správněji celoživotního úsilí, o svatodušní spřátelování. Statečnost, odvaha, láska, jsou podstatou daru Ducha sv. Otec arcibiskup se jí však neučil v katedrále ale ve večeřadle v komunistických žalářích. Tam, kde se slovo přítel proměňuje na výsostné oslovení mukl. V prostředí, kde každý projev nasazení pro, či za druhého, byl krutě trestán, se rodí arcibiskupovo svatodušní přátelství. Duchovní, nesobecké, opravdové - ježíšovské. Právě tam, v žalářních kobkách, rodí se přátelská důvěra, z které vyrůstá vědomí jistoty o spolehlivosti a pevnosti druhého. Proto si muklové padají do náručí skutečného přátelství. Podstatou přátelství však není prostor věznice či lágru, ale je to ono vítězství „bytí nad mít”; výrok mistra Eckharta moderní společnosti zprostředkované dílem Ericha Fromma. Je to ono poznání o hierarchii hodnot, které tvoří život člověka a jasného vědomí prostředků spojených se schopností podpory a dělení se; vyjádřeno slovy dneška, subsidiaritou a solidaritou. Víra, naděje a láska jsou víc než lidské hodnoty, jsou darem. Bohem přidanou hodnotou, z které vyrostlo i spřátelování otce arcibiskupa Karla, které jsem poznali v době jeho vyhnanství v Trmicích či během osmi let jeho biskupské pastýřské služby při budování naší diecéze po listopadu 1989. A tak on patří k této katedrále, první katedrále sv. Ducha na světě a tato katedrála
patří nejenom devším jemu.
nám
všem,
ale
pře-
Tato kniha obsahuje nejen rozhovory s arcibiskupem Karlem Otčenáškem a jeho přáteli a spolupracovníky, ale také řadu dokumentů z pohnutého života 23. královéhradeckého sídelního, dnes emeritního biskupa. Čtenář v knize najde rovněž úryvky z kázání pronesených při různých mimořádných příležitostech, ukázky z dopisů či pastýřských listů i text uvítací řeči při návštěvě papeže Jana Pavla II. v Hradci Králové. Kniha byla veřejnosti představena dne 4. 11. 2004 v prostorách Biskupství královéhradeckého. Autorem knihy je publicista Bohumil Svoboda, mj. autor úspěšné knihy rozhovorů s Mons. Jiřím Reinsbergem „Hospodin rozjasnil svou tvář”. Obě knihy jsou ke koupi mj. v knihlupectví Vyšehrad. Kompletní nabídku tohoto nakladatelství lze najít na: www.ivyšehrad.cz. Objednávky se zasílají na adresu: Vyšehrad, Štěrboholská 44, 102 00 Praha 10. (tel./fax: 271 961 380).
14
zde zobrazené basilice v Santiagu de Compostela jsou uloženy ostatky svatého Jakuba Staršího, jednoho z 12 apoštolů, který se ve španělštině jmenuje Santiago. Je cílem Svatojakubské pouti, ve španělštině El Camino de Santiago, na kterou se každoročně mezi nesčetnými poutníky vydávají í skautky a skauti. Santiago de Compostela, jehož městský znak uvádíme vpravo, bylo založeno na přelomu 4. a 5. století. Název města je odvozen z latinského Campus Stellae, tj. hvězdné pole resp. Mléčná dráha. Později pak byl zkomolen na Compostela; od roku 1982 je hlavním městem autonomního společenství Galicie. Zaujímá plochu 223 km² a čítá kolem 92 000 obyvatel. V roce 2000 bylo Santiago de Compostela Evropským hlavním městem kultury. Historie Svatojakubské pouti navazuje na legendu, podle které byl svatý Jakub Starší jako jeden z Kristových učedníků poslán konat misijní činnost na Pyrenejský poloostrov. Po návratu byl popraven v Jeruzalémě, ale jeho ostatky byly přeneseny zpět do místa jeho misijního působení. Podle tradičního výkladu, který nelze doložit dále než do 12. století, ostatky svatého Jakuba Staršího nalezl v roce 835 biskup Theodomir z Iria Flavia. Biskup našel místo, kde je svatý Jakub Starší pohřben. Ve
Ve slovenském časopise Médium z prosince 2010 je na stranách 31 až 33 velmi zajímavé vyprávění o uskutečněné Svatojakubské cestě. Web Slovenského skautingu: http://skauting.sk/skauti. _____________________________________________________________________________
V současné době pracují dvě zkušební komise o d b o r n é č i n o v n i c k é k v a l i f i k a c e (OČK) pro obor M y š l e n k o v é z á k l a d y s k a u t i n g u – h i s t o r i e : jedna vedená br. Jiřím Zajícem – Edym a druhá vedená br. Milošem Blažkem - Merkurem. 15
U komise br. Edyho je možno se na složení domluvit kdykoliv, dohodnou-li se alespoň dva zájemci. Při zkušebním setkání zájemci především prokážou porozumění podstatě duchovního života ve skautingu a schopnost aktivně jej v rámci skautské činnosti podporovat. Součástí je i písemná práce. Podrobnosti lze domluvit na adrese
[email protected]. Podmínky zkušební komise br. Merkura (opakovaná informace): Informativní setkání s vážnými zájemci se koná v pátek 25. února 2011 od 17.00 do 18.00 hodin v zasedací místnosti ve 4. patře budovy Ústředí Junáka, Senovážné nám. 24, Praha 1. Konání vlastních zkoušek bude připraveno na pátek 15. dubna 2011 rovněž v budově Ústředí Junáka v Praze; přesný časový rozvrh bude oznámen konkrétním přihlášeným zájemcům. K přípravě na tuto zkoušku slouží jednak Řád pro vzdělávání činovnic a činovníků Junáka, obsah tohoto oboru je v příručce „Vůdcovská zkouška“; komise rovněž doporučuje „Čítanku pro instruktory“. Další doporučená literatura bude oznámena a také částečně nabídnuta k zakoupení při výše uvedené informativní schůzce. Významnou částí zkoušky je vždy osobní pohovor. Komise v této souvislosti upozorňuje, že pro zájemce nepořádá žádný přípravný kurs, uchazeči se připravují sami anebo mohou využít konsultace se členy komise. Zájemci o získání tohoto OČK zašlou písemnou přihlášku s uvedením údajů podle kap. 7.6 Řádu pro vzdělávání činovnic a činovníků Junáka do 18. února 2011 na adresu: Miloš Blažek, Panuškova 9, 140 00 Praha 4 (tel. 241441806) nebo na e-mailovou adresu:
[email protected] (tel.737537534). _____________________________________________________________________________________ Před uzávěrkou čísla jsme se dozvěděli:
XXI. vzdělávací seminář skautů brněnské diecéze se koná v sobotu 5. února 2011 v Brně Petrov 2 (za katedrálou) s programem: 8.00 prezence 9.00 zahájení, organizační informace 9.15 - 10.15 Mgr. Petr Hájek – Balú „O nové vůdcovství“ 10.15 – 11.15 Mgr. Aivaras Žukauskas Rovering v Litvě 11.15 – 12.00 RNDr. Mirek Staněk a Ing. Ivana Staňková Duchovní impulzy ze Svaté země 12.00 mše svatá v katedrále oběd bude možný v některých okolních restauracích bude prostor pro setkání a diskuzi účastníků, setkání kruhu ELŠ 14.00 - 15.30 Zkušenosti s přípravou skautských vůdců doc. PhDr. Stanislav Balík Ph.D - Ježek vůdce Jesenické lesní školy Radek Konečný – Pade vůdce Ekumenické lesní školy a Vůdcovského kurzu Gong 16.00 závěr semináře s požehnáním na cestu Účastnický poplatek: 30.-Kč Po celou dobu semináře budou zdarma k dispozici nápoje (káva, čaj, limo). Na seminář zve diecézní duchovní rádce : Pavel Opatřil tel. 731 402 624
[email protected] Web skautů brněnské diecéze: http://diecezni.skauting.cz/ ______________________________________________________________________________________________________
NA DOBRÉ STOPĚ – duchovní rádce skautských oddílů * Vydává: Odbor duchovní výchovy Junáka v počtu 90 výtisků * * Redakce: Vladislav Jech (
[email protected]), Zelenečská 34, 198 00 Praha 9, tel. 737 537 534 a Jiří Zajíc (
[email protected]) . * * Technické zázemí: Adéla Čapková a David Čančík. * * Předplatné pro rok 2011 zasílejte redakci podle těchto pravidel: pro dodání poštou 130,- Kč, příspěvek čtenářů webových stránek 50,- Kč; sponzorské předplatné je neomezeno. * * Prosíme o přesné údaje pro rozesílání poštou. * Bez jazykové korekce. * 16
