Nedobrovolný výkup účastnických cenných papírů v zemědělských akciových společnostech Definice „Squeeze out“ To the Question of Compulsory Purchase of Shareholders’ Securities Agonomy Company Definition of Squeeze out Blanka Baráková Summary In my contribution, I have tried to outline the situation which had arisen after the entrance of minor owners, i. e. minority shareholders, into joint stock companies. This was enabled by the adoption of the Commercial Code’s amendment, the Act Nu. 216/2005 Coll. coming into effect on 29th September, 2005, in the wording of Acts Nu. 377/2005, coming into effect on 29th September, 2005, and Nu. 57/2006, coming into effect on 1st April, 2006. The legal substance of the “squeeze out” institute consists in compulsory transfer, i.e. pushing of minority owners - shareholders by the majority owner, so called main shareholder. The compulsory purchase is regulated by Section 183i – 183n of the Commercial Code. The transfer of property to shareholder can be realized under Section 200a par. 3 of the Civil Proceeding Code. Key words Squeeze out, Majority shareholder, Minority shareholder, Consideration, Account day.
Úvod Do českého právního řádu byl novelou obchodního zákoníku zaveden institut nuceného přechodu účastnických cenných papírů drobných vlastníků v akciových společnostech, jehož označení zdomácnilo jako tzv. Squeeze out.
Cíl a metoda Dle této zákonné úpravy je majoritní akcionář tzv. kvalifikovaný vlastník, který vlastní ve společnosti účastnické cenné papíry v souhrnné jmenovité hodnotě alespoň 90% jejího základního kapitálu, nebo které nahrazují účastnické cenné papíry v souhrnné hodnotě alespoň 90% anebo s nimiž je spojen alespoň 90% podíl na hlasovacích právech, je oprávněn přinutit drobné vlastníky k odprodeji jejich podílů. Jedná se o vyvlastnění (expropriace) majetku soukromých osob, kdy tento majetek získá kvalifikovaný vlastník. nikoliv stát. Je elementární otázkou, zda k nedobrovolnému odebrání majetku je možné přistoupit za podmínek, že to sice umožňuje zákonná úprava obchodního zákoníku, ale není zde splněna podmínka veřejného zájmu jež je zakotvena v Listině základních práv a svobod, jež je součástí ústavního pořádku České republiky. Čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen Listina) zaručuje, že každý má právo vlastnit majetek. Vlastnické právo všech vlastníků má stejný zákonný obsah a
9
ochranu,dědění se zaručuje. Odst. 4 vyvlastnění nebo nucené omezení vlastnického práva je možné ve veřejném zájmu, a to na základě zákona a za náhradu. Český zákonodárce při přijetí této právní úpravy novely obchodního zákoníku nikterak nevyložil veřejný zájem, toliko se spokojil s tím, že poslanec Doležal při předkládání pozměňovacího návrhu, pouze odkázal na Směrnici č. 13 ES. Následné definice veřejného zájmu spatřující jeho smysl ve zbavení společnosti neúčelných nákladů na uspořádání valných hromad jsou irelevantní, neboť se to týká soukromoprávních vztahů mezi hlavním a drobným vlastníkem. Jen poznámka k legislativnímu procesu přijímání tohoto institutu, důvodová zpráva k návrhu zákonu č. 216/2005 Sb.(sněmovní tisk PS č. 566), předložená poslancem Pospíšilem k pozměňovacímu návrhu poslance Doležala neexistuje. Ve světle nedávného nálezu Ústavního soudu sp.zn.Pl ÚS 77/2006, o tzv. přílepcích k zákonům, jimiž dochází ke změnám obsahově nesouvisejících zákonů Ústavní soud zdůraznil princip ústavně konformního výkladu ustanovení, jež upravují pozměňovací návrhy k projednávanému návrhu zákona. Lze se zamyslet nad návrhem poslance Pospíšila, jež navrhoval úpravu obchodního rejstříku a obsahem pozměňovacího návrhu poslance Doležala je právo výkupu akcií, tedy přechod vlastnictví. V daném případě jde o změny obchodního zákoníku, ovšem při posouzení obsahu a účelu původního návrhu zákona a pozměňovacího návrhu, tento návrh vybočil z obsahu pozměňovacího návrhu. Expropriační řízení dle platné právní úpravy a to dle čl. 11 odst. 4 Listiny předpokládá, že musí být naplněny podmínky existence veřejného/obecného zájmu, nemožnost dosáhnout požadovaného výsledku jinak a je dána povinnost nahradit tuto hodnotu v penězích. K celému procesu je třeba vzít v úvahu, že musí být naplněna podmínka spravedlnosti řízení, kdy lze tento proces vyvlastnění přezkoumat nezávislým soudem na návrh účastníků. Tento soud by měl zkoumat, zda byly naplněny podmínky stanovené zákonem a nevzbuzovaly žádné pochybnosti.
Výsledky a diskuse Institut „squeeze out“ nuceného přechodu tzv. vytlačení drobných vlastníků akcionářů kvalifikovaným vlastníkem tzn. hlavním akcionářem. Nucený výkup cenných papírů dle ustanovení § 183i až § 183n obchodního zákoníku, ve znění zákona č. 216/2005 Sb., jsou v rozporu s čl. 11 a čl. 36 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“), s čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“) a s čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod. Ustanovení § 200da odst. 3 o. s. ř., ve znění zákona č. 216/2005 Sb., zda je-li v rozporu s právem na spravedlivý proces podle čl. 36 Listiny a v rozporu se zásadou nezávislosti soudů zakotvenou v čl. 81 a čl. 82 odst. 1 Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“). Provedenou novelou (z.č. 79/2006 Sb., došlo sice ke změně odstavce § 200da odst. 3 o. s. ř., avšak i přes novelizaci zůstalo znění napadeného ustanovení v podstatě obsahově stejné: Soud provede zápis, aniž by o tom vydával rozhodnutí, také tehdy, pokud mají navrhované zapisované skutečnosti podklad v přiloženém notářském zápisu; v takovém případě soud kromě zjištění podle odstavce 1 zkoumá pouze to, zda notářský zápis splňuje požadavky kladené na něj zvláštním právním předpisem. Postup podle předchozí věty se použije pouze tehdy, jeli navrhovatelem a jediným účastníkem řízení podnikatel, kterého se zápis týká. Notářský zápis je způsobilým podkladem k zápisu, i když zvláštní právní předpisy tuto formu právního úkonu nevyžadují. Z textu ustanovení při tom jednoznačně vyplývá, že po přijetí napadeného ustanovení, soudy v zákonem stanovených případech již nepřezkoumávají hmotně právní předpoklady návrhů na zápis, ale pouze předpoklady formální, přesně definované zákonem a jde tak o činnost převážně registrační. Kvalifikovaní vlastníci mohou zneužít svého práva na 10
vyvlastnění menšinových akcionářů, aniž by existovala efektivní kontrola nezávislým orgánem. Je třeba se zamyslet nad právní úpravou tohoto institutu a položit si otázku zda splňuje požadavek legality a požadavek proporcionality. Neboť ani při přechodu akcií ani při řízení o přezkoumání legálnosti opatření vedoucích k přechodu a dokonce ani při stanovení výše majetkového protiplnění platná legislativa nezaručuje osobám jejichž majetek je proti jejich vůli odnímám, efektivní výkon jejich práv. Zavedení institutu tzv. Squeeze out, vnáší do právního řádu ČR nejistotu, neboť se jedná o celou skupinu neurčitých, nejistých či chybějících ustanovení, která ve svém důsledku jsou v rozporu s principem legality. Princip legality je v platné právní úpravě vymezen jako požadavek přesnosti, určitosti a předvídatelnosti právní úpravy, která je např. vyjádřena v nálezu Ústavního soudu sp. zn. Pl ÚS 44/03 publikovaném ve Sbírce zákonů pod č. 249/2005 Sb. Právní úprava ustanovení § 183i až § 183n obchodního zákoníku, v platném znění uvádí, že výše přiměřeného vypořádání je stanovena hlavním akcionářem a je doložena znaleckým posudkem. Jedná se o nejasné ustanovení, které je zcela subjektivní, neboť kvalifikovaný vlastník dle neurčitě upravené lhůty ke svolání valné hromady stanoví její termín a sám vybere znalce. Pokud znalec je objednán a zaplacen hlavním akcionářem, lze se důvodně domnívat, že je předpojatý. V zákoně nejsou žádná exaktní kriteria oceňování, dle nichž by se měla náhrada určit, a proto míra jeho nezávislosti je přímo úměrná na libovůli znalce. Rozhodný den pro ocenění výše protiplnění (§ 62 odst. 1 obchod. Zák. ) není jasně v zákoně stanoven. Znalec dle svého uvážení určí měřítko přiměřenosti a spravedlnosti ocenění, aniž by mohl drobný vlastník v tomto stadiu řízení cokoliv namítat. Určení rozhodného dne je většinou k jinému datu, než ke kterému bylo vyvlastnění oznámeno, není výjimkou je tzv. rozhodný den předchází o několik měsíců oznámení. Zákonodárce vůbec neupravil některé související nároky minoritních akcionářů a to např. zúročení protiplnění za dobu od vyvlastnění do doby poskytnutí protiplnění. Neurčitost stanovení rozhodného dne, rozdílnost dne ke kterému bylo vyvlastnění provedeno, nestanovení lhůty k výplatě protiplnění nedává možnost uplatnění sankcí z prodlení, přiznání úroků z prodlení. Dále je nejasně vymezena doba zániku práva resp. promlčení nároku na přezkoumání protiplnění atd. Drobný vlastník nemá v českém právním řádu ústavně garantované právo na spravedlivé řízení, tj. možnost, že postup hlavního vlastníka bude přezkoumán soudem ve veřejném a kontradiktorním procesu. V řízení je porušován princip rovnosti zbraní, neboť dle ustanovení § 200da odst. 3 o. s. ř., ve znění zákona č. 216/2005 Sb., je soud oprávněn pouze zaregistrovat skutečnosti uvedené v notářském zápisu, nikoliv je věcně zkoumat a o nich rozhodnout. Drobný vlastník není v tomto rejstříkovém řízení ve kterém dochází k přechodu vlastnického práva účastníkem řízení, jež by mohl hájit svoje práva a tím je porušeno jeho právo na přístup k soudu. Není zcela jasně vymezeno o jaký druh řízení by se vlastně mělo jednat, zda o žalobu na určení nebo žalobu na plnění a to až s takovým časovým prodlením tedy v období, kdy již vše důležité bylo rozhodnuto valnou hromadou či přezkoumáno - notářem, znalcem, ČNB. Přezkumné řízení je ovládáno zásadou, že soud je toliko vázán návrhem žalobce drobného akcionáře, který je z velmi omezených informací povinen správně vyčíslit v krátké době výši spravedlivého protiplnění. Jeho žaloba má zpochybnit správnost výše protiplnění stanovené znalcem, aniž by měl k uplatnění svých práv jakékoliv srovnatelné podmínky a přístup k informacím o stavu společnosti. Drobný vlastník má v následném řízení minimální šanci uspět v takto ustaveném, potvrzeném a osvědčeném faktu a skutečnostem. Dále musí postoupit nemalé riziko, že v řízení nebude úspěšný a v důsledku toho bude obecným soudem
11
na něho uloženo břemeno nahradit náklady řízení potřebné k účelnému bránění úspěšnému hlavnímu akcionáři. Dále nelze pominout při dnešní globalizaci, že zde hrozí reálné nebezpečí, že pokud bude hlavním akcionářem zahraniční osoba, může být výslovně sjednána příslušnost soudu k rozhodování sporů souvisejících s touto problematikou, mimo území ČR, tímto se dostává většina drobných akcionářů před nepřekonatelnou překážku pro kterou vůbec do sporu s hlavním akcionářem nevstoupí.. Drobný vlastník při výkonu svých práv je nesmírně omezen tím, že není účastníkem řízení v němž jsou připravovány podstatné podmínky pro jeho protiplnění. Nemá přístup a možnost se podílet na určení znalce a zpracování znaleckého posudku, získání stanoviska ČNB, návrhu zápisu do obchodního rejstříku. Jeho informace o stavu hospodaření s majetkem společnosti jsou závislé na hlavním akcionáři a nemůže získat povědomí o tom, jaké jsou předpoklady ve společnosti při budoucím hospodaření. Kvalifikovaný vlastník realizuje celý proces dle svého záměru a ovlivňuje složení statutárních orgánů i budoucí hospodaření akciové společnosti. Hlediskem, které by nemělo zůstat na okraji zájmu legislativy je motivace kvalifikovaného akcionáře k poctivému obchodnímu jednání s drobným vlastníkem při poskytování spravedlivého odškodnění. Pokud se kvalifikovaný vlastník chová v rozporu s dobrými mravy není jeho chování nikterak sankcionováno. Jediná hrozba, kterou by mohla postihnout hlavního akcionáře je pouze ta, že pokud by některý z drobných vlastníků měl dostatek sil a finančních prostředků k vedení sporu o výši přiměřeného zadostiučinění, tak bude muset doplatit několika málo vytrvalým a úspěšným drobným vlastníkům vzniklý rozdíl.
Závěr Před obecnými soudy i před Ústavním soudem České republiky v současné době probíhá velké množství sporů, které projednávají námitky drobných akcionářů, jež směřují ve své podstatě ke skutečnosti, že podle dikce napadeného ustanovení § 200da odst. 3 o. s. ř., ve znění zákona č. 216/2005 Sb., je soud oprávněn pouze zaregistrovat skutečnosti uvedené v notářském zápisu, nikoliv je věcně zkoumat a o nich rozhodnout. Z ustanovení § 200da odst. 3 o. s. ř., ve znění zákona č. 216/2005 Sb., vyplývá, že drobní akcionáři zcela subjektivně „nepřijali“ zavedený registrační princip a nadále setrvávají na požadavku věcného přezkumu návrhu na zápis, včetně provedení hodnocení důkazů. Což jim s odkazem na předcházející argumentaci lze přisvědčit. Řízení před Ústavním soudem probíhá na návrh stěžovatelů -drobných vlastníků, kteří tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení jichž byli účastníky došlo k zásahu do jejich ústavně zaručených práv a současně navrhují zrušení jednotlivých ustanovení zákona, jejichž uplatněním nastala skutečnost, která je předmětem ústavní stížnosti. Další skupinu návrhů tvoří návrhy soudců obecných soudů, kteří při rozhodovací činnosti dle čl. 95 Ústavy přerušili řízení, neboť dospěli k závěru že zákon jehož má být v řízení použito je v rozporu s ústavním pořádkem. Tato záležitost je v současné době předmětem plenárního řízení před Ústavním soudem, a proto nelze než vyčkat spravedlivého rozhodnutí v tomto řízení. Abstrakt V příspěvku jsem se pokusila přiblížit situaci v obchodních společnostech po vstupu drobných vlastníků tj. minoritních akcionářů do akciových společností po novele obchodního zákoníku novelou č. 216/2005 Sb., s účinností od 3.června 2005 ve znění zákona.č. 377/2005 Sb. s účinností od 29.9.2005, zákona č. 57/2006 Sb. s účinností od 1. dubna 2006.
12
Právní podstata tohoto institutu pod pojmem „squeeze out“ je nucený přechod tzv. vytlačení drobných vlastníků - akcionářů kvalifikovaným vlastníkem tzn. hlavním akcionářem. Nucený výkup cenných papírů dle § 183i až § 183n obchodního zákoníku a převod jmění na společníka dle § 200da odst. 3 o. s. ř.:
Klíčová slova Squeeze out, kvalifikovaný vlastník, drobný vlastník, protiplnění, rozhodný den
Literatura Dědič Jan - Obchodní zákoník komentář C.H. Beck Havel Bohumil - Squeez out, Právní rozhledy č. 6/2006 Štenglová . - Obchodní zákoník komentář C.H. Beck, dodatek k 10. vydání Zima Petr – Převod jmění u nás Právní rozhledy č. 21/2004 a č. 1/2005
Autor: JUDr.Blanka Baráková Ústav práva a humanitních věd,Provozně ekonomická fakulta Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně 6013 00 Brno, Zemědělská 5 e-mail:
[email protected] : 774447897 Oponent: Ing. Jarmila Lazíková, PhD.
13
