BKR ÈR VYŠKOV -II.ETAPA VÝROBNÍ ASKLADOVÝ AREÁL

K4, a.s., Bašty 2, 658 09 Brno

BKR ÈR VYŠKOV - II. ETAPA VÝROBNÍ A SKLADO VÝ AREÁL OZNÁM ENÍ ZÁMĚRU

Zp rac ová no ve smy slu § 6 a p řílohy č. 4 z áko na č. 1 00 /20 01 S b., o p osuzo ván í vlivů n a ž ivo tní pros tře dí

únor 2004 I NV E ST pro jek t NNC, s.r.o., Špitálk a 1 6, 6 02 00 B rn o tel.: 54 3 25 4 2 84 , 54 3 2 54 285 , fax: 5 43 240 67 6 e -ma il: n nc@in ves tpro jek t.cz ht tp:/ /ww w.inve stpr oje kt.c z

INVESTprojekt NNC,s.r.o.,Špitálka 16, 602 00 Brno, Czech Republic IČO: 26211564, DIČ: 288-26211564

ZÁZNAM O VYDÁNÍ DOKUMENTU

Název dokument u:

BKR ČR Vyškov – II. etapa, výrobní a skladový areál OZNÁME NÍ ZÁMĚ RU

Zakázka:

C 151 - 03

Objednat el:

K4 a.s. projekční kancelář, Bašty 2, 658 09 Brno

Účel vydání:

Finální dokument

Stupeň ut ajení:

Bez omezení

Vydání Popis 01

Finální dokument

Zpracoval

Kontroloval

Schválil

P. Cetl

S. Postbiegl

M. Dostál

Datum 19.2.2004

Předcházejíc í vydání tohot o dokumentu musí být buď zničena nebo vý razně označena NAHRA ZENO.

Rozdělovník:

12 výtisků K4 a.s. projekční kancelář 1 výtisk archiv INVESTprojekt NNC, s.r.o.

© INVESTprojekt NNC, s.r.o, 2004 Všechna práva vyhrazena. Žádná z částí tohoto dokumentu nebo jakékoliv informace z tohoto dokumentu nesmí být nad rámec smluvního určení vyzrazeny, zveřejněny, reprodukovány, kopírovány, překládány, převáděny do jakékoliv elektronické formy nebo strojově zpracovávány bez výslovného souhlasu odpovědného zástupce zpracovatele, firmy INVESTprojekt NNC, s.r.o.

FileName: BKR ČR Vyškov -II.etapa text ozn.doc Sav eDate: 20.02.04

Zak ázk a/Dok ument: C1511-03/Z01 Vydání: 01 Strana: 1 z 1

BKR ČR Vyškov – II. etapa, výrobní a skladový areál Oznámení záměru dle přílohy č.4 zákona č.100/2001 Sb. (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí)

Zpracovatelé oznámení

Oznámení zpracoval:

Ing. Pavel Cetl

Datum zpracování oznámení:

..............................................

19. 2. 2004

Na zpracování oznámení se podíleli:

Jméno a příjmení

Bydliště

Firma

Ing. Stanislav Postbiegl Mgr. Edita Ondráčková Ing. E va Mandulová Ing. Petr Mynář Ing. Lukáš Marek

Brno Brno Brno Brno Brno

INVES Tprojekt INVES Tprojekt INVES Tprojekt INVES Tprojekt INVES Tprojekt

Telefon NNC, NNC, NNC, NNC, NNC,

s.r.o. s.r.o. s.r.o. s.r.o. s.r.o.

543 254 284 543 254 284 543 254 284 543 254 284 543 254 284

Dokument je zpracován textovým editorem Microsoft Word 97, registrovaným u společnosti Microsoft pod ID 64244-040-0138036-57376. Grafické přílohy jsou zpracovány grafickým editorem Zoner Callisto 3, registrovaným u společnosti Zoner Software pod sériovým číslem #0014-009523.




Obsah Titulní list Záznam o vy dání dokumentu Zprac ovatelé oznámení .......................................................................................................................3 Obsah ................................................................................................................................................4 Úvod ..................................................................................................................................................6 ČÁST A - ÚDAJE O OZNAMOVATELI ................................................................................................7 1. 2. 3. 4.

Obchodní firma.........................................................................................................................7 IČ ............................................................................................................................................7 Sídlo ........................................................................................................................................7 Oprávněný zástupce oznamovatele ...........................................................................................7

ČÁST B - ÚDAJE O ZÁMĚRU.............................................................................................................8 I.ZÁKLA DNÍ ÚDA JE ...................................................................................................................8 1. Název záměru......................................................................................................................8 2. Kapacita (rozsah) záměru.....................................................................................................8 3. Umístění záměru..................................................................................................................8 4. Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry .........................................................9 5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění..........................................................................9 6. Popis technického a technologického řešení záměru ............................................................ 10 7. Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení ...................................... 12 8. Výčet dotčených územně samosprávných celků................................................................... 13 9. Zařaz ení záměru dle přílohy č. 1 zákona č. 100/2001 Sb. ..................................................... 13 II. ÚDA JE O VSTUPE CH ............................................................................................................ 14 1. Půda ................................................................................................................................. 14 2. Voda ................................................................................................................................. 14 3. Ostatní surovinové a energetické zdroje .............................................................................. 15 4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu............................................................................. 16 III. ÚDA JE O VÝSTUPECH.......................................................................................................... 17 1. Ovzduší............................................................................................................................. 17 2. Odpadní voda .................................................................................................................... 18 3. Odpady ............................................................................................................................. 20 4. Ostatní .............................................................................................................................. 20 5. Rizika vzniku havárií........................................................................................................... 21 ČÁST C - ÚDAJE O STAV U ŽIVOTNÍ HO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ.................................... 22 I. VÝČET NEJZÁVA ŽNĚ JŠÍCH E NVIRONME NTÁLNÍCH CHARAK TE RIS TIK DOTČENÉ HO ÚZEMÍ............................................................................................................. 22 II. STRUČNÁ CHA RAK TERIS TIKA STAV U SLOŽEK ŽIVOTNÍHO PROS TŘEDÍ V DOTČE NÉM ÚZEMÍ ............................................................................................................ 23 1. Oby vatelst vo...................................................................................................................... 23 2. Ovzduší a klima ................................................................................................................. 23 3. Hluk a dalš í fyzikální a biologické charakteristiky..................................................................25 4. Povrc hová a podzemní voda............................................................................................... 25 5. Půda ................................................................................................................................. 26 6. Horninové prostředí a přírodní zdroje................................................................................... 26




7. Fauna, flóra a ek osystémy.................................................................................................. 27 8. Krajina............................................................................................................................... 28 9. Hmotný majetek a kulturní památky..................................................................................... 28 10. Dopravní a jiná infrastruktura .............................................................................................. 29 11. Jiné charakteristiky životního prostředí ................................................................................ 30 ČÁST D - ÚDAJE O VLIVECH ZÁMĚRU NA OBYVATELSTV O A NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ .............. 31 I. CHA RAK TERIS TIKA MOŽNÝCH VLIV Ů A ODHAD JEJICH VELIKOS TI, SLOŽITOS TI A VÝZNAMNOS TI.............................................................................................. 31 1. Vlivy na oby vatelst vo.......................................................................................................... 31 2. Vlivy na ovz duší a klima ..................................................................................................... 31 3. Vlivy na hlukovou situaci ev. dalš í fyzikální a biologické charakteristiky .................................32 4. Vlivy na povrchovou a podz emní vodu................................................................................. 34 5. Vlivy na půdu ..................................................................................................................... 35 6. Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje....................................................................... 35 7. Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy ...................................................................................... 36 8. Vlivy na krajinu................................................................................................................... 36 9. Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky......................................................................... 36 10. Vlivy na dopravní a jinou infrastrukturu ................................................................................ 37 11. Jiné ekologické vlivy ........................................................................................................... 37 II. ROZSA H VLIVŮ V ZHLEDEM K ZASAŽE NÉMU ÚZEMÍ A POPULA CI....................................... 37 III. ÚDA JE O MOŽNÝCH VÝ ZNAMNÝCH NEPŘÍZNIVÝCH VLIVECH PŘESAHUJÍCÍCH S TÁ TNÍ HRANICE ...................................................................................... 37 IV. OPATŘENÍ K PREVENCI, VYLOUČENÍ, SNÍŽE NÍ POPŘÍPADĚ KOMPENZA CI NEPŘÍZNIVÝCH VLIV Ů............................................................... 37 V. CHA RAK TERIS TIKA NEDOS TA TKŮ VE ZNA LOS TE CH A NE URČITOS TÍ, KTE RÉ SE VYSKYTLY PŘI SPECIFIKA CI VLIVŮ .................................................................... 38 ČÁST E - POROV NÁNÍ VARI ANT ŘEŠ ENÍ ZÁMĚRU ........................................................................ 40 ČÁST F - ZÁV ĚR.............................................................................................................................. 41 ČÁST G - VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU .................. 42 ČÁST H - PŘÍLOHA.......................................................................................................................... 43




Úvod Oznámení záměru (dále jen oznámení) BKR ČR VYŠKOV – II. E TAPA, VÝROBNÍ A SKLADOVÝ AREÁ L je vypracováno ve smyslu § 6 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a slouž í jako základní podklad pro zjišťovací řízení podle § 7 tohoto zákona. Oznámení je zpracováno v rozsahu přílohy č. 4 zákona. 2

2

Oznamovaným záměrem je vý robní a skladový areál o výměře 47636m , zastavěná plocha činí 34036m . Posuzovaná stavba vý robního a skladového areálu spadá dle přílohy č. 1 zákona č. 100/ 2001 Sb. do kategorie II, bod 10.6 Průmyslové zóny a obchodní zóny včetně nák upních středisek o celk ové vým ěře 2 2 nad 3000 m zastavěné plochy, areály park ovišť nebo garáží se zastavěnou plochou nad 1000 m . Dle §4 uvedeného zákona proto pat ří pod odstavec (1) písmeno b) a podléhá posuzování podle zákona, pokud se tak stanoví ve zjišťovacím řízení podle §7. Oznamovat elem záměru je společnost BKR ČR, s.r.o. se sídlem Tovární 2, Vyškov. Cílem oznámení je poskytnout základní údaje o zám ěru, jeho možných vlivech na životní prostředí a rizicích vyplý vajíc ích z jeho provozu. Oznámení je zhotoveno firmou INVES Tprojekt NNC, s.r.o. na základě objednávky firmy K4 a.s. Zprac ování dokumentac e proběhlo v únoru 2004. Pro zpracování byly použity podklady poskytnuté investorem a projektantem, dílč í doplňující informace vyžádané zpracovat elem oznámení během vlastního zpracování a údaje získané z průzkumů lokality. Pro širší veřejnost doporučujeme jako první informaci o záměru shlédnout Část H oznámení, která obsahuje přílohy a přečíst Část G oznámení, která stručně shrnuje podstatné informace o záměru. Podrobnější informace jsou pak uvedeny v textu oznámení, který je strukturován v souladu s požadavky zákona.




ČÁST A ÚDAJE O OZNAMOVATELI

1. Obchodní firma BKR ČR, s.r.o.

2. IČO 63675196

3. Sídlo Tovární 2 68201 Vyškov

4. Oprávněný zástupce oznamovatele Ing. E va Nečasová, jednatel společnosti Ukrajinská 21 625 00 Brno




ČÁST B ÚDAJE O ZÁMĚRU

I. ZÁKLADNÍ ÚDAJE

1. Název záměru BKR ČR VYŠKOV – II. E TAPA, VÝROBNÍ A SKLADOVÝ AREÁ L

2. Kapacita (rozsah) záměru První etapou posuzovaného záměru je již od roku 1998 provozovaný areál BKR ČR s.r.o. na Tovární ulici v průmyslové zóně Sochorova I. Druhá etapa, která je předmětem tohoto oznámení, je dále rozdělena do tří časových etap. V rámci tohoto oznámení jsou tedy řešeny etapy I., II. a III. záměru BK R ČR VYŠKOV – II. ETAPA, VÝROBNÍ A SKLADOVÝ AREÁL (dále v textu BKR-II.etapa). Navrhovaná stavba bude sloužit ke kompletaci a skladování dekorativních a zastiňovacích doplňků pro střešní okna VELUX z předem vy robených polotovarů nebo dovezených materiálů (jedná se o žaluzie, sítě proti hmyzu a různé druhy rolet), dále ve výrobě polot ovarů a montáži elektrických motorků pro tyto okenní doplňky. Areál bude vybaven inženýrskými sítěmi a potřebnými komunikacemi. Součástí areálu jsou parkovac í stání 2 pro 105 vozů (z toho 5 pro osoby handicapované). Celková plocha areálu je 47636m , z toho plocha 2 zeleně činí 13 600m . Tab.: Areálové zastavěné plochy Etapa I

Etapa II

výrobní hala 1 výrobní hala 2

3 332 m2 3 989 m2

výrobní hala 3 výrobní hala 4

3 256 m2 3 987 m2

expedice administrativa komunikace, parkoviště, zpevněné plochy chodníky zastavěná plocha celkem

754 m2 1 087 m2 5 500 m2

expedice administrativa komunikace, parkoviště, zpevněné plochy chodníky zastavěná plocha celkem

754 m2 775 m2 2 800 m2

370 m2 15032m 2

900 m2 12472m 2

Etapa III skladová hala 5 komunikace a zpevněné plochy

zastavěná plocha celkem

3 332 m2 3 200 m2

6 532m 2

3. Umístění záměru Kraj Jihomoravský, město Vyškov, katastrální úz emí Dědice u Vyškova. Výstavba výrobního a skladového areálu je situována v nové průmyslové zóně Sochorova II, která navazuje na již stávající funkční průmyslovou zónu Sochorova I, severovýchodně od města Vyškov, při silnici III. třídy Vyškov - Prostějov. Tato plocha je podle územního plánu určena k umístění výrobních a průmyslovýc h činností. V současnosti je pozemek intenzivně zemědělsky využ íván, jedná se o ornou půdu. Plocha pro budouc í výstavbu je značně z vlněna se sklonem k jihovýchodu. Na jihovýchodě sous edí zájmový pozemek s plochou rek ultivované městské skládky, východním směrem se nacház í areál spalovny odpadu Ekotermex, na západě se rozkládá areál průmyslové zóny Sochorova I. Poloha záměru je zřejmá z následujícího obrázku: FileName: BKR ČR Vyškov -II.etapa text ozn.doc Sav eDate: 20.02.04


BKR ČR Vyškov – II. etapa, výrobní a skladový areál Oznámení záměru dle přílohy č.4 zákona č.100/2001 Sb. (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí) Obr.1: Um ístění záměru

4. Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry Záměr spočívá ve výstavbě areálu čtyř výrobních a jedné skladovací haly. Výstavba areálu BKR-II.et apa je roz vržena do tří následujících etap : Tab.: Etapizace výstavby: Etapa I výrobní hala 1 a 2 expedice administrativa komunikace, parkoviště, zpevněné plochy chodníky

Etapa II výrobní hala 2 a 3 expedice administrativa komunikace, parkoviště, zpevněné plochy chodníky

Etapa III skladová hala 5 komunikace a zpevněné plochy

Vlastní provoz bude odpovídat již vybudovanému a od roku 1998 provoz ovanému areálu BKR ČR s.r.o. na Tovární ulici ve Vyškově. Vybavení a zařízení areálu bude obdobné jak o u mateřských závodů v Dánsku. Stavba výrobního areálu je umístěna v prostoru průmyslové zóny. Vzhledem k tomu, že půjde o lehkou vý robu montážního charakteru, nepředpokládáme, že by stávající užití území v okolí v souvislosti s oznamovaným záměrem mohlo způsobit významnou kumulaci vlivů na oby vatelst vo nebo životní prostředí. Realizac í záměru v daném prostoru bude vyloučena realizace případných jiných aktivit.

5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění Vzhledem ke stoupající poptávc e firma BKR ČR s.r.o. přikročila k rozšíření výrobních aktivit. Posuzovaný záměr navazuje na již stávajíc í areál BKR - I.etapa v průmyslové zóně Sochorova II. Lokalita pro realizaci záměru se nachází v nové průmyslové zóně Sochorova II. Toto území navazuje na stávající průmyslovou zónu Sochorova I, kde je situován stávajíc í výrobní areál BKR - I.et apa. Tat o plocha byla vybrána v souladu s koncepcí územního roz voje města Vyškov a na základě doporučení města Vyškov. Pro rozšíření aktivit firmy právě v tét o lokalitě hovoří i výhodné podmínky dopravního napojení ze silnice III. třídy Vyškov - Prostějov s přímou návazností na dálnici Brno - Vyškov a rychlostní komunikaci Vyškov - Olomouc.




6. Popis technického a technologického řešení záměru Území výstavby Novostavba areálu vč etně zpevněných ploch je situována na pozemcích č. 1530/133 a 1530/127 v katastrálním území Dědice u Vyškova. V současnosti je pozemek na kterém je plánována výstavba záměru zemědělsky využ íván. Jedná se o lokalitu, která je v územním plánu města Vyškova určena pro nezemědělské využití, konkrétně pro průmyslovou zónu Sochorova II, která je rozšířením již stávajíc í průmyslové zóny Sochorova I. Po severní a jihozápadní hranici pozemku vedou ochranná pásma vysokotlakých plynovodů. Projekt tyto plochy ochranných pásem respektuje. Příprava staveni ště a výstavba Celková urbanistická koncepce zastavění budouc ího areálu vychází z technologických požadavk ů a podmínek pozemku. Problematický je zejména komplikovaný výškopis území (převýšení až 8 m), který pro tento charakter zástavby vy volává relativně velké zemní práce. Stavební objekty hal i příjezdných komunikací jsou navrženy a výškově osazeny tak, aby bilance zemních prac í byla pok ud možno vyrovnaná a nebylo nutno odvážet přebytky zemin z odkopů mimo areál. S ohledem na konfiguraci terénu a značný plošný rozsah objektů ve stejné výškové úrovni (vždy dvě sousední haly se společnou manipulační plochou) je tato optimalizace poměrně obtížná a bude dále upřesňována v dalším stupni dokument ace (územní rozhodnutí). Výstavba bude prováděna dodavat elsky (na základě vý běrového řízení), samoz řejmým požadavků na dodavatele prac í je podmínka respektovat hygienické normy a dodržovat podmínky určené stavebním úřadem. Sociální a provozní zařízení staveniště budou t vořeny dočasnými stavbami, které budou po dokončení stavebních prací odstraněny Po dokončení přípravných prací bude zahájena výstavba areálu, která je roz dělena podle jednotlivých etap. Projekt předpokládá provést ozelenění areálu. Etapizace výstavby Podle záměrů investora je výstavba roz vržena do tří časových et ap určených rozsahem výstavby provozních hal. Tomuto členění je potom uzpůsoben i rozsah zemníc h prac í a výstavba zpevněných ploch. V rámci jednotlivých etap nejsou kubatury výkopů a násypů zcela vyrovnané, je nut no předpokládat i určité menší zásahy výkopů, příp. násypů do plochy navaz ujíc ích etap. I. etapa Výstavba haly 1 a 2 vyž aduje vybudování příjezdné komunikace od hlavní komunikace mimo areál až k manipulační ploš e mezi halami, plochu pro odstavování nákladních vozidel (resp. její část), parkoviště pro cca 50 osobních vozidel u haly 1 a přístupové chodníky k administrativní části. Tomuto rozsahu budou uzpůsobeny i zemní práce včetně zřízení větší části násypu před čelem skládky. II. etapa Výstavba haly 3 a 4 předpokládá prodloužení komunikace za manipulační plochu mezi halami, postupnou dostavbu parkovišť pro 20 osobních vozidel při vjez dové části ve vazbě na pokračování v etapě III a prodloužení a dobudování chodníků k administrativní části u těchto hal. V rámci zemních prací se předpokládá dobudování násypu u čela skládky. III. etapa Výstavba haly 5 je již méně plošně náročná a i rozsah zemních prac í je menš í. Z hlediska dopravních ploch se jedná pouze o prodlouž ení komunikac e a manipulač ní plochu před halou, případně dobudování parkovac ích ploc h pro 30 osobních a 5 nákladních vozidel. Zásady postupu výstavby po etapách: V rámci výstavby I.etapy bude příjezd na staveniště ze stávající komunikace Sochorova II v průmyslové zóně. Místa napojení na inž enýrské sítě pro výstavbu budou shodné s definitivním napojením.




Výstavba II.etapy bude řešena s příjezdem podél stávajíc í rekultivované skládky, tak aby nerušila provoz areálu I. etapy. Pro zařízení staveniště bude použit prostor stavby, dále lokalita u obratiště Sochorova II., popřípadě na nevyužité části pozemku u stávajícího areálu BKR ČR na Tovární ulici. Napojení na inženýrské sítě bude realizováno na sítě první etapy, se samostatným měřením. V rámci výstavby III.etapy bude příjezd řešen přes zprovoz něný areál 1.a 2.etapy, s řízeným režimem dopravy, neboť jiný příjezd na staveniště není možný. Komunikace budou provedeny ve středně těžké konstrukci s krytem z asfaltového betonu, pouze odstavné plochy osobních vozidel a chodníky včetně lehkých pojížděných ploch budou mít kryt z betonové zámkové dlažby. Plochy budou odvodněny dešťovými vpustěmi do dešťové kanalizace, dešťová voda z odstavných ploch bude předčištěna v odlučovač ích ropných látek. Architektonické a urbani stické řešení Urbanistick é řešení Z hlediska cílového stavu zastavění a s přihlédnutím k požadované etapizaci výstavby bylo vš ech pět navrhovaných hal umístěno lineárně podél severní hranice pozemku s páteřní dopravní obsluhou. Základní skladebnou jednotkou urbanistické koncepce (I. a II. etapa) jsou vždy dvě vý robní haly na společné platformě s expedicí a manipulac í a veškerým zázemím zaměstnanců mezi těmito halami. Toto střední společné zázemí je v rámci první etapy výstavby doplněno o samostatný administrativní objekt, který zároveň t voří pohledovou dominantu při příjezdu od Vyškova. Poslední (III. etapa) etapa je t vořena pouze skladovací halou a je situována na samostatné výškové úrovni. Všechny tři etapy jsou spojeny komunikačními koridory, umožňujícími průchod suchou nohou. Architek tonick é řešení Základní dispoziční jednotkou navrhované zástavby je dvojice výrobních hal se společným manipulačním a expedičním prostorem. Zde jsou na severní straně situovány dvě zásobovac í místa, jedno s nakládacím můstkem a rampou –120 cm (loading dock), a jeden přímý vjezd z úrovně manipulačního dvora. Na protilehlé části prostoru expedice jsou situovány příruční sklady, kancelář a nabíjení manipulačníc h voz íků. Po obou stranác h jsou vrata na propojení obou vý robních hal. Ze stejné dispoziční logiky vycház í i objekt společného zázemí zaměstnanců v jižní části prostoru mezi halami, obsahujíc í šatny, kanceláře provoz u, technické zázemí a sociální zázemí zaměstnanců. Dispozice administrativního křídla vycház í z dominantní jídelny a shromažďovacího prostoru v jižní části s rozsáhlým prosklením střešními okny. Na tento prostor navazuje dvoupodlažní část zázemí jídelny a administrativy, otevřené na střešní terasu mezi administrativou a zázemím zaměstnanců. Architektonické řešení halových objektů a expedic e je podřízeno funkci a účelu. Haly jsou ve s vých západníc h a východních fasádách t vořeny betonovým montovaným pláštěm a z jižní a severní strany jsou doplněny rastrem standardního hliníkového fasádního systému s možností kombinace různých variant materiálů výplní (sklo, sendvičový plechový panel, dřevo apod.) Dominant ním vý razovým prvkem vš ech hal jsou jak z interiéru, tak z exteriéru výrazné řady šedových světlíků (saw skylights), orient ovaných na sever. Atypické materiálové a hmotové řešení se uplatňuje pouz e na objektu administrativy, kde je jižní fasáda velké shromažďovací místnosti (jídelny) t vořena válcovým pláštěm s výraznými pásy oken VELUX a velkorysejším uspořádáním vnitřního prostoru přes dvě podlaží. Zajímavým prvk em, který je pro vý robní a administrativní provozy firmy VELUX po celém s větě charakteristický je úzká návaznost na okolní sadové úpravy (v případě jídelen a shromažďovac ích prostor) a existence zelených atrií v prostoru mezi halami, expedic í a zázemím zaměstnanců do kterých jsou orientovány kancelářské prostory výroby. Stavebně technické řešení Základní konstrukční systém vý robníc h a skladovacíc h hal je t vořen železobetonovým skeletem v modulovém rastru 12 x 18 m s minimální s větlou výškou pod vazníkem 6 m. Založení vý robních a skladovac ích hal je uvaž ováno s ohledem na rozsáhlé terénní úpravy (zářezy hloubky 4,0 m a násypy výšky 4,0 m) - hlubinné na vrtaných pilotách. FileName: BKR ČR Vyškov -II.etapa text ozn.doc Sav eDate: 20.02.04



Podlaha výrobních a skladovacích hal je uvažována želez obetonová, s betonovým potěrem a povrchovou úpravou. Výztuž podlahové desky provedena rozptýlenou výztuží. Podloží pod podlahovou deskou bude tvořit zeminová deska tl. cca 400 mm provedená z hutněného násypu z vhodného materiálu a vrst va hutněné stabilizované zeminy tl. cca 400 mm. Střechu t voří železobetonové prefabrikované vazníky na rozpět í 18,0 m v osových vz dálenostech 12,0 m Střešní pláště jsou navrženy s nosným trapézovým plechem na železobetonových vaznicích s minerální tepelnou izolac í a hydroizolac í z PVC pásů. Ve střešním plášti budou osazeny s větlíky orientované na severní stranu, situované po spádu střechy, které zajistí os větlení plochy haly denním s větlem v celé ploše. Obvodový plášť bude montovaný, alternativně mohou být použity lehké sendvičové kovové panely, nebo sendvičové betonové panely, vynášené základovými prahy na hlavicíc h pilot. Ve štítových obvodových stěnách hal budou řeš eny okenní pásy pro zajištění denního s větla. Prostory expedice jsou přestřešeny bez vlastních sloupů s využitím přilehlých nosných modul ů obou hal. Obvodový a střešní plášť obdobný jako u vý robních hal. Konstrukční systém objektů zázemí zaměstnanců a administrativy je uvaž ován rovněž v želez obetonovém skeletu. Sloupy skeletu jsou rozmístěny v základním modulovém systému 4,5–6,0 x 6,0 m. V části půdorysů administrativa I.et apy bude skelet jednopodlažní, v části půdorysů s galeriemi dvoupodlažní.V místě galerie je střešní konstrukce tvořena železobetonovými oblouk ovými vazníky přes dvě podlaží. Obvodový plášť je vyzděný z keramických tvarovek, v místě obloukovýc h vazníků je proveden lehký ocelový obvodový plášť. Obvodový plášť je podporován železobetonovými základovými nosníky uloženými na hlavice pilot. Povrc hové vrst vy podlah budou keramická dlažba (sociální místnosti, chodby, jídelna), zátěžový koberec ( kanceláře, jednací místnosti) a bet onová mazanina s bezprašným nátěrem (technické místnosti). Ve vý robních a skladových halách bude betonová podlaha se vsypem (např. PANBE X). Obklady stěn v sociálním zařízení budou z glazovaných pórovinových obkladaček. Podhledy v administrativě budou kazetové, minerální akustické. Provoz Výrobní program nového areálu BKR-II.etapa bude spoč ívat ve vý robě dekorativních a zastiňovac ích doplňků pro střešní okna VELUX (jedná se o žaluzie, sítě proti hmyzu a růz né druhy rolet), dále ve výrobě polotovarů a montáži elektrických motorků pro tyto okenní doplňky. Hlavními výrobními operacemi budou stříhání lát ek a sítí, montáž drobných plastových a kovových součástek, navařování plastových kuliček na tkaniny, profilování ocelových pásů a vrtání při zpracování hliník ových profilů. Převážnou část práce t voří jednoduchá ruční montáž z předem vyrobených polotovarů nebo dovezených materiálů. Mezi strojní vy bavení patří zejména mont ážní a navíjecí stoly, profilovac í a stříhací stroje na látky a sítě, zařízení na t varování lamel hliníkových žaluzií, pily na papírové kartony a hliníkové profily, balící a sáčkovací stroje a drobné ruční nářadí. Skladování veškerého přivezeného materiálu, vyrobených i dovezených polotovarů i jednotlivých hotovýc h vý robků bude řešeno v rámci jednotlivých hal a ex pedičních prostorů. Pracovní síly Předpokládaný počet pracovníků vychází z potřeb součas ného areálu BKR na Tovární ulici. Celkový počet pracovních míst je odhadován na 268 prac ovníků pro celý výrobní areál. Provoz bude dvousměnný.

7. Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení Termín předpokládaného zahájení stavby I.etapy je v průběhu roku 2005. Termín předpokládaného ukončení stavby III.etapy je v průběhu roku 2010.




8. Výčet dotčených územně samosprávných celků Dotčeny jsou následujíc í územně samosprávné celky: Kraj:

Jihomoravský Krajský úřad Jihomoravského kraje Žerot ínovo náměstí 3/5 601 82 Brno tel: 541 651 111 fax: 541 651 209

Obec:

Město Vyškov Masarykovo náměstí 1 682 01 Vyškov tel: 517301111

Katastrální území:

Dědic e u Vyškova

9. Zařazení záměru dle přílohy č. 1 zákona č. 100/2001 Sb. Tato kapitola je doplněna na základě Metodického pokynu odboru posuzování vlivů na životní prostředí (věstník MŽP č.2/2002).

Z parametrů záměru a dle přílohy č.1 zákona č.100/01 Sb. a legislativního výkladu, uvedeného v dopise OPVŽP MŽP č.j. 645a/OPV ŽP/02 ze dne 15. 5. 2002 je záměr zařazen následně: Kategorie:

II

Bod:

10.6

Název:

Průmyslové zóny a obchodní zóny včetně nákupních středisek o celkové výměře 2 nad 3000 m zastavěné plochy, areály parkovišť nebo garáží se zastavěnou plochou 2 nad 1000 m .

Sloupec:

B




B.II. ÚDAJE O VSTUPECH

B.II.1. Půda Zájmové území se nachází na severovýchodním okraji města Vyškova v průmyslové zóně Sochorova u Vyškova v lokalitách M ěstské pole a Marhanické pole, katastrální úz emí Dědice u Vyškova. 2

Celková plocha záboru (vč etně ozelenění) je 47 636 m . Stavba bude realizována na pozemc ích č. 530/133, 1530/127, které jsou dle vý pisu z katastru nemovitostí řazeny k zemědělskému půdnímu fondu (ZPF). Tab.: Trvalý zábor půdy při výstavbě i v období provozu Pozemek dle KN č íslo 1530/127 1530/133

Výměra (m2) 34128 13508

Druh pozemku Orná půda Orná půda

V období provoz u již nebude činěn žádný další nárok na zábor půdy. Záměr bude realizován na pozemcíc h, které nejsou součástí pozemků určených k plnění funkcí les a. III. etapa stavby zasáhne do ochranného pásma lesa (50 m od okraje lesního porostu).

B.II.2. Odběr a spotřeba vody Období výstavby V době zpracování tohoto oznámení nebyly k dispozici kapacity odběrů a spotřeby vody pro období výstavby. Možnost zásobování po dobu stavby je ze stávající vodovodní sítě. Množst ví odebírané vody bude záviset na počtu pracovníků při výstavbě, odběru vody pro technologické účely v rámci stavby a rychlosti stavebních prac í. Pitná voda Areál bude napojen přípojkou PVC 160 na stávajíc í vodovodní řad PVC 160 procház ejíc í kolem obsluž né komunikace. Uzávěry, vodoměr a zpětný ventil budou osazeny ve vodoměrné šachtě. Pitná voda potřebná pro zaměstnance v jednotlivých etapách výstavby: I. etapa: 3

120 osob á 80 l/den

9 600 l/den (9,6 m /den) 3

12 osob á 60 l/den Celkem

720 l/den (0,72 m /den)

Qd (m /den)

3

10,3 m /den

3

3090 m /rok

Qr (m /rok)

3

3

II. etapa: 3

120 osob á 80 l/den

9 600 l/den (9,6 m /den) 3


360 l/den (0,36 m /den)

Qd (m /den)

3

10,0 m /den

3

3000 m /rok

Qr (m /rok)

3

3

III. etapa: FileName: BKR ČR Vyškov -II.etapa text ozn.doc Sav eDate: 20.02.04


BKR ČR Vyškov – II. etapa, výrobní a skladový areál Oznámení záměru dle přílohy č.4 zákona č.100/2001 Sb. (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí) 3


800 l/den (0, 8 m /den)

Qd (m /den)

3

0,8 m /den

3

240 m /rok

Qr (m /rok)

3

3

3

Ve výrobním a skladovém areálu BKR-II.et apa Vyškov bude celková potřeba pit né vody 21,1 m /den tj. 3 6330 m /rok. Do vý počtu potřeby pitné vody pro jednoho zaměstnance je zahrnuta voda pro závodní kuchyni a voda na zabezpeč ení úklidových prací. Provozní voda Výrobní program nového areálu BKR -II.et apa nebude vyžadovat provoz ní ani výrobní vodu. Předpokládáme určité množst ví vody na údržbu zeleně (přicház í však v úvahu i dešťová voda z retenčních nádrží). Požární voda Pro zásobování požární vodou jsou požadována vnější odběrní místa - nadz emní popř. podzemní hydranty, splňujíc í následující požadavky: -

max. vzdálenost od objektů areálu 100m,

-

světlost vodovodního potrubí DN 150 mm,

-

min. odběr pro doporučenou rychlost 0,8 m/s - Q = 14 l/s,

-

nejmenší odběr po připojení mobilní požární techniky - Q = 25 l/s.

Vnitřní požární vodovod bude v objektu roz veden. Jak o vnitřní odběrní místa budou sloužit nástěnné hydrantové systémy s min. průtokem 0,3 l/s rozmístěné tak, aby všechna místa byla v dos ahu nejméně jednoho proudu.

B.II.3. Ostatní surovinové a energetické zdroje Surovinové zdroje Ve výrobě budou používány zejména následující materiály: hliníkové profily, hliníkové lamely, měděné kabely, ocelové pásy, látky bez, nebo se speciální reflexní vrst vou, sítě, papírové kartony pro balení hotových vý robků, gumová těsnění a drobné kovové a plastové součástky z různých druhů plastů. Energetické zdroje Elektrická energie Instalovaný příkon jednotlivých etap: I. etapa

480 kW

II. etapa

320 kW

III. etapa

160 kW

celkem

960 kW

Závodová trafostanice 22/0,4kV bude připojena prodloužením stávajíc í kabelové smyčky vedení č. VN202, ukončené v blízkosti areálu zamýšlené stavby. Zemní plyn Výrobní haly budou větrány a vytápěny pomocí V ZT jednotek napojených na samostatný roz vod topné vody. Zdrojem tepla bude teplovodní kotelna na spalování zemního plynu umístěna v samostatné FileName: BKR ČR Vyškov -II.etapa text ozn.doc Sav eDate: 20.02.04



místnosti. V kotelně budou instalovány teplovodní kotle (BUDE RUS ) na spalování zemního plynu. Skladová hala bude temperovaná pomocí přímotopných VZT jednotek, případně pomocí plynových zářičů napojených na roz vod zemního plynu. Tab.: Maxim ální potřeba zemního plynu: Q (m3/h)

I. etapa 109

II. etapa 109

III.etapa 21

celkem 239

B.II.4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu Období výstavby V průběhu výstavby bude do prostoru staveniště dopravována stavební technika, stavební materiály a strojní či technologické vybavení. Součástí výstavby budou rovněž terénní úpravy s dos ud neupřesněnou bilanc í zemin. Předběžné propočty předpokládají mírný přebytek výkopku. Pro účely posouzení v tomto oz námení uvažujeme denní dopravu do cca 100 tun materiál ů, tedy intenzitu do cca 30 přijíždějíc ích a stejný počet odjíždějícíc h nákladních vozidel denně. Nepravidelnost provozu může mít v některých obdobích za následek navýšení nad uvaž ovanou intenzitu, tento nárůst však bude částečně kompenzován nízkým provozem v jiných dnech. Období provozu Provoz montáže vyž aduje dopravu vstupních dílů do areálu a odvoz hotovýc h výrobků. Int enzita dopravy vy plý vajíc í z provozu je do cca 5 přijíždějící vozidel (návěsových souprav) denně, jejich vyložení, naložení a odjezd týž den. Dopravní trasy Areál bude napojen vjez dovou branou na stávající komunikaci přes průmyslovou zónu, a to na jejím koncovém úseku před smyčkou obratiště. Vozovka s vými šířkovými (š ířka 7,0 m) i směrový mi paramet ry vy hovuje požadavk ům těžké dopravy. Tato komunikace je již mimo řešené území napojena na silnici II. třídy II/430 severně od Vyškova. Doprava a parkování zaměstnanců Projekt uvádí 268 zaměstnanců a dvousměnný provoz montáže. Na parkovištích osobních vozidel po obou stranách vjezdové komunikace je navrženo celkem 100 stání pro osobní vozidla, z toho 5 stání bude s vým uspořádáním vyhovovat požadavk ům na odstavení vozidel tělesně postižených osob. Z celk ového počtu se předpokládá výstavba cca 50 stání v první etapě výstavby (hala 1 a 2), zbý vajíc í parkoviště se dobudují v dalš ích etapách výstavby podle vznikajících potřeb. Z hlediska nárůstu dopravy představuje parkoviště zdroj dopravy o intenzitě do 400 vozidel za den (pok ud uvažujeme zaplněna vš echna stání, provoz na dvě směny a příjezd i odjezd vš ech vozidel). Ve skutečnosti vš ak lze očekávat intenzitu nižší.




B.III. ÚDAJE O VÝSTUPECH

B.III.1. Ovzduší B.III.1.1. Období výstavby Během výstavby areálu BKR-II.etapa nebudou v prostoru staveniště provoz ovány žádné bodové zdroje znečištění ovzduš í. Plocha výstavby bude, především v průběhu terénních prací působit jako plošný zdroj znečišťování ovzduší. Emitovanými škodlivinami budou tuhé znečišťujíc í látky (prach), které se budou dostávat do vz nosu při výkopových pracech, manipulací se sypkými substráty a pojezdu techniky po nezpevněných plochách. Množství emise prac hu bude závislé předevš ím na aktuální vlhkosti podlož í a manipulovaných hmot. K emisi prachu bude docházet předevš ím v úvodní etapě výstavby – při vyrovnávk ách terénu. Celkově ale bude emise prachu srovnatelná se situací při zemědělském obdělávání, např. orbě, vláčení, apod. Dále budou zdrojem škodlivin v pr ůběhu výstavby motory vozidel a mechanismů pohybujíc ích se po ploše stavby. S ohledem na rozsah stavby předpokládáme maximálně 10 vozidel a mechanismů současně pracujícíc h na staveništi. Předpokládané emitované množst ví škodlivin je uvedeno v následujíc í tabulce: tuhé látky kg/h

SO2 kg/h

NOx kg/h

CO kg/h

org. látky kg/h

0,009

0,001

0,255

0,077

0,031

Jako liniový zdroj bude během výstavby působit automobilová doprava stavebních materiál ů a výkopku při předpokládané denní int enzitě dopravy 30 přijíždějících a stejný počet odjíždějících vozidel lze očekávat následujíc í produkci škodlivin: tuhé látky kg/km.den

SO2 kg/km.den

NOx kg/km.den

CO kg/km.den

org. látky kg/km.den

0,032

0,002

0,966

0,277

0,100

B.III.1.2. Období provozu Vytápění objektů zemním plynem Vytápění objektů bude zajištěno vlastním zdrojem tepla vy užívajícím jak o palivo zemní plyn z veřejné s ítě. Každá z uvažovaných stavebních et ap bude vy bavena vlastní kotelnou. Objekty I. etapy budou vyt ápěny kotelnou se 3 kotly BUDERUS GE 434/300 o výkonu 300 kW (každý), 3 -1 s předpokládanou maximální spotřebou plynu 103, 8 m .h . Této spot řebě odpovídá následujíc í produkce škodlivin: tuhé látky kg/h

SO2 kg/h

NOx kg/h

CO kg/h

org. látky kg/h

0,002

0,001

0,199

0,033

0,013

Objekty II. etapy budou vytápěny kotelnou se 3 kotly BUDE RUS GE 434/300 o výk onu 300 kW (každý), 3 -1 s předpokládanou maximální spotřebou plynu 103, 8 m .h . Této spot řebě odpovídá následujíc í produkce škodlivin: tuhé látky kg/h

SO2 kg/h

NOx kg/h

CO kg/h

org. látky kg/h

0,002

0,001

0,199

0,033

0,013

Objekty III. etapy budou vytápěny podstropními plynovými zářiči typu SAHARA, s předpokládanou 3 -1 maximální spotřebou plynu 20,8 m .h . Této spotřebě odpovídá následující produkce škodlivin: FileName: BKR ČR Vyškov -II.etapa text ozn.doc Sav eDate: 20.02.04



tuhé látky kg/h

SO2 kg/h

NOx kg/h

CO kg/h

org. látky kg/h

0,0004

0,0002

0,033

0,007

0,003

Celková předpokládaná roční produkce škodlivin všec h výše uvedených tepelných zdroj ů je uvedena v následující tabulce: tuhé látky kg/rok

SO2 kg/ rok

NOx kg/ rok

CO kg/ rok

org. látky kg/ rok

7,0

3,4

672,0

112,0

22,4

Automobilová doprava vyvolaná záměrem Jako liniový zdroj bude půs obit osobní automobilová doprava zam ěstnanců a návšt ěvníků areálu, dále bude jako zdroj emisí škodlivin půs obit nákladní automobilová doprava vstupníc h surovin a hotových vý robků. Při předpokládané int enzitě dopravy osobní dopravy (200 příjezdů a odjez dů) a nákladní dopravy (4 příjezdy a odjezdy ) lze očekávat následujíc í denní produkci škodlivin: tuhé látky kg/km.den

SO2 kg/km.den

NOx kg/km.den

CO kg/km.den

org. látky kg/km.den

0,002

0,003

0,117

0,171

0,035

Provoz parkovi ště Jako plošný zdroj bude za provozu působit parkoviště pro 100 vozidel. Při uvažované dvojnásobné obměně parkujících vozidel denně předpokládáme následujíc í celkovou roční produkci škodlivin: tuhé látky kg/rok

SO2 kg/rok

NOx kg/rok

CO kg/rok

org. látky kg/rok

0,015

0,196

3,857

11,149

2,082

B.III.2. Odpadní voda V areálu je navržená oddílná kanalizace. Odpadní vody splaškové Budou odvedeny tlakovou kanalizac í a gravitač ní přípojkou do stávající splaškové kanalizace, která prochází podél obslužné komunikac e a dále pak na m ěstskou čistírnu odpadních vod. Tlaková kanalizace bude vybavena betonovými šachtovými čerpacími stanicemi v rámci jednotlivýc h etap. Potrubí tlakové části kanalizace je uvaž ováno z trub PE, gravit ační přípojky z trub PVC. Množst ví odpadních vod splaškových bude odpovídat množst ví spotřeby vody, tj.úhrnem pro I. až III. etapu 3 21,1 m /den. Množst ví odpadních vod: 3 Denní množst ví (m /den):

I.etapa 10,3

II. etapa 10,0

III.etapa 0,8

celkem 3 21,1 m /den

Při výpočtu předpokládaného znečištění při celkovém počtu 268 zaměstnanců můžeme počítat s cca 90 EO (znečištění na 1 pracovníka odpovídá 1/3 celodenního množst ví). Podle ČSN 75 6401 se dají předpokládat tyto hodnoty produkce specifického znečištění: BSK5 CHSK Nerozpuštěné látky

90 x 60 = 5 400 g/den = 1 620 kg/rok = 255,9 mg/l 90 x 120 = 10 800 g/den = 3 240 kg/rok = 511,8 mg/l 90 x 55 = 4 950 g/den = 1 485 kg/rok = 234,6 mg/l

Dešťové vody Jsou rozděleny do dvou recipientů podle konfigurace terénu. Dešťové vody z ploch park oviště jsou odvedeny do stávající dešťové kanalizace DN 500 v obslužné komunikaci, ostatní dešťové vody jsou odvedeny do vodoteče Marchanka.




Kanalizace z parkoviště a kanalizace z odstavné plochy kamionů jsou vybaveny odlučovači ropných kapalin. Předpokládá se použití dvou celoplastových koalescenčních odlučovačů NG 20 a NG 50. Zbytkové znečištění dešťových vod NEL bude menší nebo rovno 5 mg/l. Retence dešťových vod z 3 parkoviště bude v železobetonové nádrži o obs ahu 25 m .Retence dešťových vod vypouštěných do 3 3 3 vodoteče bude v železobetonových nádržích budovaných po etapách o obsahu 110 m , 90 m a 40 m . Odtah z retenčních nádrží bude regulován. Vyústění dešťové kanalizace do vodoteče bude provedeno vý ústním objektem s úpravou koryta v délc e cca 20 m. Kanalizace bude provedena z trub PV C. Revizní šachty na kanalizaci budou prefabrikované. Podle vy hlášky Ministerstva zemědělst ví č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů a podle ČS N 75 6101 (Změna 1) Stokové s ítě a kanalizač ní přípojky uvádíme v přehledu bilanci dešťových vod. Tab.: Povodí Marchanka Etapa

I.etapa

II.etapa

III.etapa

Druh plochy

Plocha v ha

Odtokový součinitel

Redukovaná plocha v ha (plocha krát odtokový součinitel) 0,83 0,26 0,17

Střechy 0,92 0,9 Komunikace 0,37 0,7 Zeleň 1,71 0,1 Součet redukovaných ploch : 1,26 ha Intenzita deště (per.0,5) i = 160 l/s/ha Odtokové množství dešťových vod : 1,26 x 160 =201,6 l/s Střechy 0,89 0,9 0,8 Komunikace 0,23 0,7 0,16 Zeleň 0,88 0,1 0,09 Součet redukovaných ploch : 1,05 ha Intenzita deště (per.0,5) i = 160 l/s/ha Odtokové množství dešťových vod: 1,05 x 160 =168,0 l/s Střechy 0,34 0,9 0,31 Komunikace 0,18 0,7 0,13 Zeleň 0,68 0,1 0,07 Součet redukovaných ploch : 0,51ha Intenzita deště (per.0,5) i = 160 l/s/ha Odtokové množství dešťových vod: 0,51 x 160 = 81,6 l/s

Celkový odtok dešťových vod do povodí potoka Marchanka je 451,2 l/s. 3

Roční množství odváděných srážkových vod do povodí Marchanky je 15 510 m . Výstupní koncentrace NEL předčištěné srážkové vody na odtoku bude maximálně 5 mg/l. Odváděné vody budou v zimním období navíc (k romě zbytkového NEL) znečištěny solemi ze zimní údržby. Tab.: Povodí stoky dešťové kanalizace: Etapa

I.etapa

Druh plochy

Plocha v ha

Odtokový součinitel

Komunikace 0,39 0,7 Zeleň 0,18 0,1 Součet redukovaných ploch : 0,29 ha Intenzita deště (per.0,5) i = 160 l/s/ha Odtokové množství dešťových vod: 0,51 x 160 = 46,4 l/s

Redukovaná plocha v ha (plocha krát odtokový součinitel) 0,27 0,02

Celkový odtok dešťových vod do povodí stoky dešťové kanalizace je 46,4 l/s. Závěrem je možno konstatovat, že celkový odtok dešťových vod z I. až III. etapy je úhrnem 497,6 l/s. 3

Roční množství odváděných srážkových vod do povodí dešťové kanalizace 1 595 m .




B.III.3. Odpady Odpady z výstavby Při výstavbě budou vz nikat odpady typické pro stavební činnost. V počáteční fázi výstavby budou provedeny výkopové práce základů a sít í, dokonč eny terénní úpravy a následně zahájena stavební činnost a montážní práce. Produkce odpadů při stavbě závisí na z voleném technologickém postupu výstavby, použitých stavebníc h materiálech a chování stavebních firem. Odpady vznikající při výstavbě budou shromažďovány a předávány k likvidaci odborným firmám majíc ím příslušná oprávnění. Zabez pečení likvidace odpadů bude záležitostí firem provádějící stavební práce (ať interním způsobem, nebo externí dodávkou). Předpokládáme možný vz nik následujíc ích odpadů (dle přílohy č.1 vyhlášky MŽP 381/01 Sb. ). Tab.: Zatřídění odpadů z výstavby Kód druhu odpadu 17 05 04 17 02 01 17 01 01 17 02 02 17 02 03 17 08 02 17 01 05 17 01 07 17 04 11 17 06 04 17 03 02 20 01 27

Název druhu odpadu Výkopová zemina Dřevo Beton Sklo Plasty Stavební materiály na bázi sádry neuvedené podčíslem 17 08 01 Železo Směsné kovy Kabely neuvedené pod 17 04 10 Ostatní izolační materiál neuvedené pod čísly 17 06 01 a 17 06 03 Asfaltové směsi neuvedené pod číslem 17 03 01 Barvy, tiskařeské barvy, lepidla a pryskyřice obsahující nebezpečné látky

Kategorie odpadu O O O O O O O O O O O N

Odpady z provozu Odpady budou shromažďovány, zatříděny, uloženy a lik vidovány odpovídajíc ím způsobem ve smyslu zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech v posledním znění. Předpokládáme možný vznik následujících odpadů (dle přílohy č.1 vyhlášky MŽP č. 381/01 Sb.) Tab.: Zatřídění odpadů z provozu Kód druhu odpadu 12 01 12 12 01 02 12 01 01 12 01 03 12 01 04 12 01 05 13 05 02 15 01 01 15 01 02 15 01 03 15 01 04 15 01 06 20 01 08 20 01 11 20 01 21 20 03 01

Název druhu odpadu Upotřebený vosky a tuky Úlet železných kovů Piliny a třísky železných kovů Piliny a třísky neželezných kovů Úlet neželezných kovů Plastové hobliny a třísky Kaly z odlučovačů oleje Papírové a lepenkové obaly Plastové obaly Dřevěné obaly Kovové obaly Směsné obaly Biologicky rozložitelný odpad z kuchyní a stravoven Textilní materiály Zářivky a/nebo ostatní odpad s obsahem rtuti Směsný komunální odpad

Kategorie odpadu N O O O O O N O O O O O O N O

B.III.4. Ostatní Hluk Období výstavby Pokud jde o výstavbu vlastních halv, půjde o běžnou stavební činnost. V současné době nejsou známy detailně parametry stavebních strojů. Zejména na poč átku výstavby lze očekávat provoz těžkých zemních strojů (bagrů, nakladačů, buldozerů, těžkých nákladních vozidel). Hluk běžných rypadel se pohybuje v FileName: BKR ČR Vyškov -II.etapa text ozn.doc Sav eDate: 20.02.04



rozmezí 80 až 90 dB (A) ve vzdálenosti 5 m, hluk těžkých nákladních vozidel 75 až 85 dB(A) v též e vz dálenosti, obdobně tak i hluk dalších možných stavebních mechanismů. Pro stavební dopravu bude vy užita komunikace přes průmyslovou zónu, neproc házející žádnými hlukově chráněnými prostory (například obytnou zástavbou). V řešeném případě je na hlavní příjezdové komunikaci k prostoru výstavby intenzita dopravy uvaž ována do cca 30 nákladních automobilů za den. To je poč et, který je v tomto případě nutno považovat za zdroj dopravního hluku. Období provozu Převažující činností bude manuální montáž s drobnou strojní technik ou, která není významným zdrojem hluku a je uzavřena uvnitř vý robníc h hal. Při splnění podmínek pracovní hygieny uvnitř hal jsou hlukové vlivy na venkovní prostor vyloučeny. Do venkovního prostoru budou orientovány pouze vstupní a výstupní strana vz duchotechniky (na střeš e hal) a komín kotelny (pro každou halu samostatně, vy vedený nad střechu). Jejich hlukově-emisní parametry nejsou detailně specifikovány, konzervativně je uvažováno, že nepřekroč í cca LA,r = 55 dB/5 m. Hlukové vlivy technologie jsou analyzovány v části D tohoto oznámení, kapitole I.3. Vlivy na hlukovou situaci ev. další fyzikální a biologické charakteristiky. Pro vyhodnocení vlivů související dopravy je konzervativně uvažován provoz 200 osobních vozidel během jedné hodiny (vým ěna směn) a 10 průjezdů návěs ových souprav. Hlukové vlivy této dopravy jsou analyzovány v části D tohoto oznámení, kapitole I.3. Vlivy na hlukovou situaci ev. další fyzikální a biologické charakteristiky. Záření a dal ší fyzikální faktory Výstavba a provoz areálu není zdrojem radioaktivního nebo elektromagnetického záření případně dalších fyzikálních faktorů, které by mohly ovlivňovat oby vatelst vo nebo životní prostředí.

B.III.5. Rizika vzniku havárií Z hlediska možnosti vzniku havárií není výstavba ani provoz výrobního areálu BK R-II. etapa takovým záměrem, který by sebou nesl významné riziko vyplý vajíc í z používání látek nebo technologií. Při výstavbě budou použity standardní materiály a standardní stavební postupy. Vlastní provoz nepředpokládá použ ívání žádných nebezpečných, vysoce hořlavých ani toxických látek. Provoz parkoviště je, z hlediska možného vz niku havárií, prakticky srovnat elný s běžným provoz em na pozemních komunikacíc h. Možnost vzniku a předevš ím důsledky dopravní nehody jsou však s ohledem na nízkou pojezdovou rychlost nižší. Možnost vzniku havárie s negativním dopadem na vodu lze technickými opatřeními omezit na minimum. Reálným rizikem je možný úniku většího množství provozních kapalin z dopravní techniky zaměstnanců či dodavatelů. To můž e být způsobeno špatným technickým stavem vozidel, či dopravní havárií spojenou s únikem těchto kapalin. Při takové havárii se zachytí uniklé látky, ještě před vniknut ím do kanalizačních vpustí, na ploše v lapolu, který pak slouží jako havarijní jímka.




ČÁST C ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ

C.I. VÝČET NEJZÁVAŽNĚJŠÍCH ENVIRONMENTÁLNÍCH CHARAKTERISTIK DOTČENÉHO ÚZEMÍ

C.I.1. Územní systémy ekologické stability krajiny, zvláště chráněná území, přírodní parky, významné krajinné prvky Hodnocené území není součástí žádného národního parku a nelež í ani v chráněné oblasti. V dosahu posuzovaného území nejsou vyhlášeny také žádné národní přírodní rezervace a přírodní rezervace. Pozemky nejsou součástí územního systému ekologické stability, a to jak na úrovni místní tak regionální.

C.I.2. Území historického, kulturního nebo archeologického významu, dosavadní užívání území Výstavba výrobního a skladového areálu je situována v nové průmyslové zóně Sochorova II, která navazuje na již stávající funkční průmyslovou zónu Sochorova I, severovýchodně od města Vyškov, při silnici III. třídy Vyškov - Prostějov. Tato plocha je podle územního plánu určena k umístění výrobních a průmyslovýc h činností. V současnosti je pozemek intenzivně zemědělsky využ íván, jedná se o ornou půdu. Plocha pro budouc í výstavbu je značně z vlněna se sklonem k jihovýchodu. Na jihovýchodě sous edí zájmový pozemek s plochou rek ultivované městské skládky, východním směrem se nacház í areál spalovny odpadu Ekotermex, na západě se rozkládá areál průmyslové zóny Sochorova I. Na základě informací, získaných z projektu "Státní arc heologický seznam České republiky" (SAS) v Národním památkovém ústavu v Brně, z oddělení péč e o archeologický fond na Moravě a ve Slezsku je zájmové území územím s archeologickými nálezy. Z hlediska dosavadního využ ívání území se jedná o část, které je v územním plánu města Vyškov určena k umístění výrobních a průmyslových činností.

C.I.3. Území hustě zalidněná, území zatěžovaná nad míru únosného zatížení, staré ekologické zátěže, extrémní poměry v dotčeném území Posuzované území je součástí nově budované průmyslové zóny, umístěné mimo zastavěné území města. Nejbližší obytná zástavba je vz dálena cca 1,5 km. Na jihovýchodě sous edí zájmový pozemek s plochou rek ultivované městské skládky, východním směrem se nacház í areál spalovny odpadu Ekotermex, na západě se rozkládá areál průmyslové zóny Sochorova I. Zájmové území lež í v blízkosti poměrně frek ventované silnice, která je zdrojem znečišťování ovz duš í a může zde místně docházet ke krátkodobému nárůstu imisní zátěže oxidy dusíku. K překračování hodnot imisního limitu však zřejmě nedocház í, nebo k němu doc hází jen výjimečně. Dle přílohy č. 11 k nařízení vlády č. 350/2002 Sb. ve znění nařízení vlády č.60/2002 Sb. patří katastrální území Vyškova mezi oblasti se zhoršenou k valitou ovzduší. Důvodem zařazení je skutečnost, že na části území docház í k přek ročení imisního limitu pro zátěž prachem (PM10).




C.II. STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA STAVU SLOŽEK ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ

C.II.1. Obyvatelstvo Záměr je umístěn do prostoru nově vznikající průmyslové zóny Sochorova II, která navazuje na již fungující průmyslovou zónu Soc horova I. Komunikačně je napojena na silnici II/430. V bezprostředním okolí areálu se nachází jen průmyslové objekty. Nejbližší obytná zástavba je vz dálena cca 1,5 km západním směrem. Ve Vyškově žije 22 374 oby vatel. Cílené analýzy zdravotního stavu oby vatel obce Vyškov nejsou známy, charakteristiky nemocnosti a úmrtnosti se však pravděpodobně nevymykají stavu ve srovnatelných obcích. Intenzivní dopravní provoz zatěžuje oby vatelst vo hlukem a emisemi vý fukových plynů, kromě toho postihuje i psychickou pohodu

C.II.2. Ovzduší a klima Kvalita ovzduší Dle přílohy č. 11 k nařízení vlády č. 350/2002 Sb. ve znění nařízení vlády č.60/2002 Sb. patří katastrální území Vyškova mezi oblasti se zhoršenou k valitou ovzduší. Důvodem zařazení je skutečnost, že na 9,1 % území docház í k přek ročení imisního limitu pro maximální denní (24 hodinovou) zátěž prachem (PM10) a na 9,1 % území dochází k překročení imisního limitu pro průměrnou roční zátěž prachem (PM10). V těsné blízkosti hodnoceného areálu se nachází několik zdrojů znečišťování ovzduší jako například spalovna nebezpečných odpadů Ekotermex a tepelné zdroje podniků umístěných v průmyslové zóně jižně od areálu. V samotném městě Vyškov se pak nacházejí dalš í tepelné zdroje i liniové zdroje znečišťování ovzduší. V zájmovém území ani v jeho blízkém okolí se neprovádí soustavné sledování k vality ovzduší, proto pro popis stávajíc í úrovně imisní zátěže byly využity údaje z měření na stanici imisního monitoringu číslo 1327 Vyškov, umístěné ve středu města. Uváděné údaje representují výsledky měření za rok 2002. stanice číslo 1327 Vyškov (ČHMÚ)

NOx

SO2

tuhé látky (SPM)

3,8

78

30 (40)

50

(40)2

maximální naměřená 24 hodinová koncentrace (µg.m-3)

130

49,0

321

datum naměření 24 hodinového maxima v daném roce

19.12.

24.12.

23.5.

-

125

50

-3

průměrná roční koncentrace (µg.m )

31 -3

1

hodnota ročního imisního limitu (µg.m )

-3

hodnota 24 hodinového imisního limity (µg.m )

Imisní zátěž uvedených základních škodlivin je ovlivněna umístěním stanice v centru m ěsta. Imisní zátěž tuhých znečišťujících lát ek je u průměrné roční koncent race nadlimitní, stejně tak denní maximální hodnoty. Stanice neměří imisní zátěž NO2, naměřená průměrné roční koncentrace NOx se pohybuje v hodnotách okolo ročního imisního limitu pro ekosystémy, je tedy nižší než hodnota imisního limitu pro NO2 (pro zdraví lidí). Maximální hodinová koncentrace NO x dosahovala cca 65 % limitu pro NO2. Imisní zátěž oxidem siřičitým dosáhla v ročním průměru cca 8 % limitu, u hodinového maxima 40% limitu. Imisní zátěž v okolí hodnocené stavby bude přibližně na stejné nebo nižší úrovni jako imisní zátěž v okolí stanice imisního monitoringu. V blízkosti navrhovaného areálu BKR-II.etapa se sice nachází n ěkolik bodových zdrojů znečišťování ovzduší, jejich kumulac e je však výrazně nižší než u zdrojů v centru města.

1 2

Imisní limit uvedený v zá vorce platí pro škodlivinu NO2 Imisní limity a údaje v zá vorce uváděny pro frakci PM10




Jako liniový zdroj v území působí významněji pouz e ulice Sochorova s intenzitou cca 5 000 vozidel denně, což je z hlediska ovlivnění celkové imisní zátěže poměrně nízké množství. Klima Z klimatického hlediska lež í zájmové území v klimatické oblasti T 2, tedy v teplé oblasti s dlouhým létem, velmi teplým a velmi suchým. Přechodné období krátké s teplým jarem i podzimem. Zima je krátká, mírn ě teplá, suchá až velmi suchá, s krátkým trváním sněhové pokrý vky. Další údaje shrnujeme v následující tabulce: Údaj

T2 50 až 60 160 až 170 100 až 110 30 až 40 -2 až -3 18 až 19 8 až 9 7 až 9 90 až 100 350 až 400 200 až 300 40 až 50 120 až 140 40 až 50

Počet letních dnů Počet dnů s teplotou nad 10 °C Počet mrazových dnů Počet ledových dnů Průměrná teplota v lednu Průměrná teplota v červenci Průměrná teplota v dubnu Průměrná teplota v říjnu Průměrný počet dnů se srážkami nad 1 mm Srážkový úhrn ve vegetačním období Srážkový úhrn v zimním období Počet dnů se sněhovou pokrývkou Počet dnů zamračených Počet dnů jasných

Pro podrobnější popis uvádíme údaje z klimatické stanice v B rně - Tuřanech Tab.: Průměrná teplota vzduchu (ºC), stanice Brno - Tuřany I

II

III

IV

V

VI

VII

VIII

IX

X

XI

XII

Rok

-2,5

-0,3

3,8

9

13,9

17

18,5

18,1

14,3

9,1

3,5

-0,6

8,7

normál za období 1961 - 1990 Tab.: Srážkový úhrn (mm), stanice Brno - Tuřany I

II

III

IV

V

VI

VII

VIII

IX

X

XI

XII

Rok

24,6

23,8

24,1

31,5

61

72,2

63,7

56,2

37,6

30,7

37,4

27,1

490,1

normál za období 1961 - 1990 Tab.: Trvání slunečního svitu (h), stanice Brno - Tuřany I

II

III

IV

V

VI

VII

VIII

IX

X

XI

XII

Rok

45,3

71,6

121,5

169,1

219,1

221

234,9

217,9

161,9

124

51,3

40,1

1677,4

normál za období 1961 - 1990 Tab.: Větrná růžice (%)), stanice Brno - Tuřany Třída rychlosti

N

NE

E

SE

S

SW

W

NW

CALM

Celkem

1,7 m/s

3,00

4,30

3,20

3,10

4,59

2,60

3,79

5,20

8,62

38,40

5 m/s

5,40

8,70

6,30

6,10

6,00

4,10

6,70

9,10

52,40

11 m/s

0,70

1,60

0,50

1,70

1,00

0,50

1,60

1,60

9,20

Celkem

9,10

14,60

10,00

10,90

11,59

7,20

12,09

15,90


8,62

100,00



C.II.3. Hluk a další fyzikální a biologické charakteristiky Hluk Dotčené území je v součas né době zat íženo dopravou na přilehlé komunikaci a provozem průmyslové zóny Sochorova I. Součástí zmiňované průmyslové zóny jsou již v souč asnosti dvě montážní haly stejné provozu, jako v předkládaném projektu. V dotčeném území se nenachází žádné obytné nebo jinak hlukově chráněné objekty. Nejvyšší přípustné hodnoty hluku ve venkovním prostoru jsou obsaženy v Naříz ení vlády č. 502/2000 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrac í. Hodnoty hluku ve venkovním prostoru se vyjadřují ek vivalentní hladinou akustického tlaku A LAeq,T. S ohledem na uvedené požadavky lze stanovit nejvyšší přípustné hodnoty hluku ve venkovním prostoru následovně: V okolí posuz ovaného areálu se nenachází stavby pro by dlení. Nejvyšší přípustná ek vivalentní hladina akustického tlaku dopravního hluku je tedy pro hodnocený prostor uvažována hodnotami LAeq,T = 65 dB v denní době, LAeq,T = 55 dB v noční době. Pro hluk z provozoven je nutno tyto limitní hodnoty uvažovat nižší o 10 dB. Pro období výstavby se povoluje použití další korekce +10 dB(A ), avšak pouze v denní době od 7.00 hodin do 21. 00 hodin. Závazné stanovení limitů je v kompetenci Krajské hygienické stanice v Brně. Vibrace Lokálně omezené vibrace mohou vznikat během výstavby v důsledku činnosti stavebních mechanismů a dopravy nákladními vozidly. Tyto vibrace se běžně projevují pouze do vzdálenosti několika metrů a to zcela výjimečně, většinou jsou utlumeny v podloží na přijatelnou míru již v těsné blízkosti jejich vzniku. V období výstavby ani v období provozu nebude docházet ke vzniku vibrací, které by mohly jakkoli negativn ě ovlivňovat okolí. Záření V území byl proveden předběžný radonový průzkum fy KMT - RNDr. Pavel Krátký v březnu 2003. Byl proveden reprez entativní odběr počtu vzorků půdního vzduchu v odběrové síti 30x30m, pro ověření obecného stavu radonové zátěž e území. Na základě provedeného stanovení se území umístěné určené pro záměr výstavby vý robního areálu BRK II. etapa souhrnně nachází v k ategorii nízkého radonového indexu, přičemž v žádném místě nebyly zjištěny extrémní hodnoty koncentrace radonu nebo anomálie. Tento určený stupeň se však vztahuje pouze k dané hustotě odběrových míst (30x30m) a k povrc hové jílovitohlinité podložní vrst vě na lokalitě do hloubky 6,0 m pod terénem. Určení radonového indexu konkrétního stavebního místa pro jednotlivé pobytové stavby bude provedeno v rámci detailního radonového průzkumu s definovanou hustotou odběru vzorků a následným vy hodnoc ením (Krátký in Grünwald, 2003).

C.II.4. Povrchová a podzemní voda Povrchová voda Výstavba výrobního a skladového areálu nálež í hydrograficky do hlavního povodí řeky Dunaje 4-00-00, do jejího dílčího povodí 4-12-02 Haná a Morava od Hané po Dřevnici. Stavba bude umístěna na drobném 2 povodí 4-12-02-019 Marchanice nad Hanou s plochou povodí 10,1 km . Zájmové území je zachyceno na základní vodohospodářské mapě ČR 24-42 Kojetín v měřítku 1:50 000. Potok Marchanice, s délkou toku 6,2 km, je levostranným přítokem Hané.




Potok Marchanice není ve smyslu vyhlášky Ministerst va zemědělst ví č. 470/2001 S b., kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků vodohospodářsky významným vodním tokem. Správcem tohoto vodního toku je Zemědělská vodohospodářská správa ve Vyškově. N-let é průtoky vod (QN ) v Marchanickém potoku v místě křížení se státní silnicí jsou uvedeny v následujíc í tabulce N QN m3/s

1 0,75

2 1,3

5 2,4

10 3,5

20 4,5

50 6,5

100 8,5

Tř III

Podle informac í správce toku není k valita čistoty vod v potoce sledována. V současné době lež í plocha záměru v terénní depresi, z které v případě přívalových srážek odték ají dešťové vody do kanálu v pat ě skládky. Kanál je umístěn pod skládkou a ústí do potoka Marchanky. Podzemní voda V době provádění průzkumných prac í byla přítomnost podzemní vody zaznamenána ve 4 vrtech umístěných v blízkosti potoka Marchanka v severní části pozemku. Byla zastižena v hloubce 3,00 až 3,20 m pod povrchem terénu. Jedná se o podzemní vodu víc eméně podpovrchovou, vyskytující se v iz olovaných polohách hlinitopísčitých vlož ek ve sprašových hlínách. Všechny údaje o hladině podzemní vody v prostoru výstavby byly získávány z vrtů nevystrojených, kde nebylo možno měřit její úroveň v delším časovém úseku. Předpokládané nízké hodnoty koeficientů -8 propustnosti (kf = n.10 m/s) mohou způsobit, že nástup hladiny může trvat i několik dní. Prot o je možné, zvláště v místech, kde bude stavba prováděna v blízkosti potoka Marchanka, že po delší době hladina vystoupila blíže k terénu. Dle závěrů vy plý vajíc ích z inženýrskogeologického průzkumu je nutno základovou spáru chránit před průnikem jak podzemní, tak i povrchové vody, kdy může docházet k prosedání výšky či objemu nasyceného sedimentu (Grünwald, 2003).

C.II.5. Půda Dominant ním půdním typem dotčených pozemků jsou černozemě modální a pelické (cca 95%) zařazené do III. třídy ochrany. Zbylých 5% t voří černozemě luvické na sprašových pokry vech řazené do I. třídy ochrany. Jedná se o zemědělské půdy. Z hlediska produkčního pot enciálu půd a jeho ohrožení je zájmová oblast zařazena mezi mírně nadprůměrnou v rostlinné produkci půdy, ale je silně ohrožená vodní eroz í, dle atlasu život ního prostředí a zdraví oby vatelst va (M. Kundrata 1992). Vzhledem k zemědělskému vy užití území je možné předpokládat znečištění půd způsobené používanými průmyslový mi hnojivy a biocidy.

C.II.6. Horninové prostředí a přírodní zdroje Geologické poměry Podle regionálního geomorfologického členění (Czudek 1972) náleží zájmové území do provincie Západní karpaty, soustavy Vněkarpatské sníženiny, podsoustavy Západní Vněkarpatské sníženiny, celku Vyškovská brána a podcelku Ivanovická brána. Z regionálně geologického hlediska patří zájmové území do oblasti budované horninami karpatské předhlubně. Na širší geologické stavbě se podílí neogenní mořské sedimenty svrc hního miocénu (stupeň spodní báden-morav). Litologicky se jedná o bazální štěrky a písky (bazální klastika) nebo vápnité jíly. Okraje údolních niv a povrch pahorkatiny na území t voří výrazné s vahy t vořené mocným pokry vným souvrst vím sprašových sedimentů. Na pozemku byl realizován inženýrskogeologický průzkum za účelem návrhu základových konstrukcí vý robních hal. Při terénních prac ích bylo provedeno 9 průzkumných sond do hloubek 4,5 až 6 m pod terén. Vrtnými pracemi ověřen následující geologický profil (Grünwald, 2003): •

ornice, s větle hnědá




• • •

prachovit á hlína, s větle okrově žlutá, slabě jílovitá, velmi jemně písčitá prachovit á hlína, hnědá, jílovitá, místy více či méně jemně písčitá prachovit á hlína, s větle okrově žlutá, jílovitá, vápnitá s cicváry, jemně písčitá, slídnatá

Vrty byly ukončeny v k vartérních sedimentech. Uvedený profil byl zastižen všemi vrty v uvedeném sledu, liší se pouze přít omnost í nesouvislých písčitých poloh (mocnost do 20 cm) v souvrst ví hnědých prachovitých hlín. Geologický průzkum předpokládá jejich výskyt do hloubky až 20 m pod terén (Grünvald, 2003). Hydrogeologické pom ěry Zájmová lokalita lež í v hydrogeologickém rajónu č. 223 - Vyškovská brána (Michlíč ek, 1986). Rajón je charakteristický značně členitým reliéfem předneogenního podloží. Vzhledem k tektonickému původu vz niku jsou pro území příznačné rychlé a časté změny v mocnostech a litologii neogenních hornin, kde se nacházejí nejvýznamnějš í kolektorská souvrst ví (bádenská klastika při sev. a již. okraji Vyškovské brány, artézká z vodeň bazálních klastik centrální vyškovské deprese, z vodněné písčité polohy v bádenských jílech). Z devíti provedených sond na hodnoceném území byla voda zastižena ve čtyřech, a to většinou v poloze silně zahliněných z vodněných písků nebo ve formě z výšené vlhk osti, v hloubce okolo 3 m. Trvalý přítok nebyl zaznamenán. Všechny sondy s výskytem podzemní vody jsou situovány v blízkosti koryta potoka Marchanice, popř. okolo erozní rýhy odvádějíc í vodu z okolních polí. Vrty zastihly pouze nesouvislé zvodnění lokálního charakteru, závislé na obsahu písčité složky v eolických sedimentech.

C.II.7. Fauna, flóra a ekosystémy Biogeografi cká charakteri stika území Podle biogeografického členění České republiky (Culek, 1996) se zájmové území nachází v oblasti t voříc í přechod mezi typickými částmi západokarpatské a severopanonské podprovincie. Dominuje zde 3. dubovo-bukový vegetační stupeň, na jižníc h s vazích a v nižších polohách se vyskytuje 2. bukovo-dubový stupeň, odpovídající dubohabřinám. V současnosti jsou zastoupeny velké komplexy dubohabrových a bukových les ů, v bezles í orná půda, časté jsou sady. Podnebí je teplé a mírně suché až mírně vlhké. Potenciální vegetaci tvoří v nižších polohách dubohabřiny Carici pilosae-Carpinetum, ve vyšších polohách jsou bučiny Carici pilosae-Fagetum. V bioregionu se prolíná fauna teplomilných stanovišť stepních lad a kulturní krajiny blízká sousedícím bioregionům panonské podprovincie s faunou hájů karpatského podhůří. Z hlediska regionálně - fyto geografického (Skalický in Hejný at Slavík, 1988) se zkoumaná oblast nacház í ve fytogeografické oblasti termofytikum, obvod panonaké termofyticum, ve fytogeografickém okrese 21a Hanácká pahork atina. Podle staršího členění patří zájmové území do oblasti sosiekoregionu 59 Středomoravské Karpaty v podprovincii západokarpatské, v provincii středoevropských listnatých lesů (Atlas životního prostředí a zdraví oby vatelst va, 1992). Fauna, flóra Záměr je situován do území, které je v územně plánovací dokumentaci vymezen pro umístění vý robních průmyslovýc h činností a služeb. Výstavba bude probíhat na intenzivně zemědělsky vy užívaném pozemku, s porostem agrocenózy. Břehové porosty Marchanického potoka jsou t vořeny ruderálním porostem, náletovými keři, stromové patro tvoří trnovník aká, vrba jíva, javor mléč, vrba bílá, jasan ztepilý, bříza bělokorá, hloh obecný, bez černý a další. Při rekultivaci Marchanické skládky byly k výsadbám použity následujíc í dřeviny jasan ztepilý, buk lesní, dub zimní, bříza bílá, lípa sp. Stejně jako flóra je také fauna v okolí staveniště je ant ropogenně ovlivněna. Plochy orné půdy jsou ze zoologického hlediska druhově velmi chudé, s minimální pravd ěpodobností výskytu zvláště chráněných druhů živočichů. Lze předpokládat výskyt běžných druhů drobných zemních savc ů typických pro zemědělské monokultury jako jsou hraboš polní (Microtus arvalis) a krtek obecný (Talpa europaea) a FileName: BKR ČR Vyškov -II.etapa text ozn.doc Sav eDate: 20.02.04



drobní bezobratlých zástupců fauny, charakteristických pro příměstská stanoviště. Přechodně se zde při migraci za potravou vyskytují zajíc polní, srnčí, bažant obecný, lasice. Z ptáků lze jmenovat havran polní, pěnkava obecná, kos černý, sýkora koňadra a další. Ekosystémy Ze zákona (z ák. č.114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, §3, odst. a) je územní systém ekologické stability definován jako vz ájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Rozlišuje se místní, regionální a nadregionální systém ekologické stability. Z mapových a textových příloh Generelu místních systémů ekologické stability Vyškov (zpracovatel Urbanistické středisko Brno s.r.o., 1993) je zřejmé, že realizací pos uzovaného zám ěru nebude plošně dotčen žádný z prvků ekologické stability. Nejbližšími prvky ekologické stability je navržené lokální biocentrum LB C 7, jimž je prostor rekultivované skládky a lokální biokoridor LBK V II, kopírujíc í koryto Marchanického potoka. Poloha prvků stability je zřejmá z mapové přílohy č.3, části H tohoto oznámení. Současně je Marchanický potok podle §3 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny významným krajinným prvkem. LBC 7/1 a 7/ 2

navržené lokální biocentrum na toku Marchanického potoka, v prostoru rekultivované Marchanické skládky. Variantní řešení polohy biocent ra: 7/1 rekultivace Marchanické skládky 7/2 využít porost vzrostlých topolů

LBK VII

navržený lokální biokoridor jedná se o potoční nivu a část přilehlých s vahů, v porostech převažuje trnovník akát

C.II.8. Krajina Krajinný ráz vychází p ředevším z trvalých ekosystémových režimů krajiny, daných základními ekologickými a přírodními podmínk ami krajiny. V rámci antropogenních činnost í je krajinný ráz dot vářen do určitého souboru typických přírodních a člověkem vyt vářených prvků, které jsou lidmi vnímány jako charakteristické, identifikujíc í určitý prostor. Širší okolí zájmové území t voří z vlněný reliéf Vyškovské brány a Prostějovské pahorkatiny.Vlastní okolí Vyškova lze charakteriz ovat jako kulturní, zemědělsky obhospodařovanou krajinu, s poměrně pravidelně roztroušenými malými či středně velkými sídly. Nejbližší okolí t voří průmyslová zóna a prostor rekultivované skládky.

C.II.9. Hmotný majetek a kulturní památky Výstavba výrobního a skladového areálu je situována v nové průmyslové zóně Sochorova. Průmyslová zóna "Sochorova" na severovýchodním okraji Vyškova začala být budována v letech 1994/95 jako jedna z prvních v České republice. V první etapě připravilo město pro investory plochu o velikosti 10 ha a nyní v druhé etapě se průmyslová zóna rozšiřuje o dalš ích 17 ha. Mezi hlavní investory v této zóně patří právě BKR ČR, s.r.o. V prostoru výstavby vý robního a skladového areálu se nenacház í žádný hmotný majetek. Rovněž v prostoru stavby ani v jejím bezprostředním okolí se nenacházejí nemovité kulturní památky, podléhající zákonu č. 20/1987 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o státní památkové péči a evidované v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky. Na základě informací, získaných z projektu "Státní arc heologický seznam České republiky" (SAS) v Národním památkovém ústavu v Brně, z oddělení péč e o archeologický fond na Moravě a ve Slezsku nám bylo sděleno, že zájmové území je územím s archeologickými nálezy. Archeologické lokality jsou vyznačeny v příloze č.1., v kapitole H tohoto oznámení. 24-42-11/ 3 (pořadové číslo SAS) katastr Vyškov a Dědice u Vyškova; Tovární ulice, Za zbrojovk ou, FileName: BKR ČR Vyškov -II.etapa text ozn.doc Sav eDate: 20.02.04



-

sídliště z pozdní doby kamenné (kultura lidu se z voncovitými poháry ), starší doby bronzové (únětická kultura), doby železné (laténská kultura) a doby římské. Poznámka: Oznamovaný záměr leží přímo v této lokalitě.

24-42-11/ 2 katastr Vyškov; Marchanické pole před vodou, sídliště z pozdní doby kamenné (kultura lidu s malovanou keramikou), doby železné (laténská kultura), doby římské a středověké osídlení. 24-42-11/ 1 katastr Vyškov; Markova cihelna osídlení z paleolitu, pohřebiště z pozdní doby kamenné (kultura lidu se z vonc ovitými poháry ), pohřebiště a sídliště ze starší doby bronzové (únětická kultura), pohřebiště ze stěhování národů, osídlení z raného středověk u.

C.II.10. Dopravní a jiná infrastruktura Schéma komunikační sítě spolu s uvedením intenzit dopravy je uvedeno na následujícím obrázku: Obr.: Výsledky sčítání dopravy na komunikační síti zájmového území (ŘSD ČR, 2000)

Základní silniční komunikač ní osu území t voří silnice II/430, procházející m ěstem Vyškovem přibližně ve směru sever-jih. Spolu s dálnicí D1 t voří důležitý regionální silniční tah. Vlastní areál je napojen na silnici III. třídy směr Prostějov. Parametry komunikac í odpovídají jejich dopravnímu významu. Po severní a jihozápadní hranici pozemku vedou ochranná pásma vysokotlakých plynovodů. Projekt tyto plochy ochranných pásem respektuje. V místě plynovodů jsou umístěny komunikace a parkovac í ploc hy.




C.II.11. Jiné charakteristiky životního prostředí Pro dotčené území nejsou specifikovány žádné dalš í charakteristiky, které by mohly být záměrem dotčeny.




ČÁST D ÚDAJE O VLIVECH ZÁMĚRU NA OBYVATELSTVO A NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

D.I. CHARAKTERISTIKA MOŽNÝCH VLIVŮ A ODHAD JEJICH VELIKOSTI, SLOŽITOSTI A VÝZNAMNOSTI

D.I.1. Vlivy na obyvatelstvo Vzhledem k charakteru vý roby nepředpokládáme z výšení negativních vlivů na oby vatelst vo z provozu vý robního areálu BK R-II.et apa. Záměr je umístěn do prostor průmyslové zóny a nejbližší obytná zástavba je vzdálena cca 1,5 km. Okolí zám ěru není vy užíváno k rekreačním účelů. Vlastní stavební práce na ploše stavby se pravděpodobně významněji nedotknou zdraví ani pohody oby vatel Vyškova, jednak vzhledem ke vz dálenosti (cca 1,5 km) od obce, jednak proto, že půjde o vlivy časově omezené. Stavba je umisťována do prostoru průmyslové zóny v dostatečné vzdálenosti od obytných budov, která zaručuje víc e než dostatečnou ochranu oby vat el před nepříznivý mi vlivy hluku. Nelze zde tedy očekávat významné negativní účinky na oby vatelst vo z hlediska nepříznivých vlivů hluku. Navrhovaný areál přispěje částečně ke znečišťování ovzduší v dotčené oblasti. V důsledku provozu nově navrhovaného areálu BKRII. etapa nedojde k významnější změně stávajíc í imisní zátěže hodnoceného území. NO2 nepřesáhnou 2% limitu pro maximální hodinové koncentrace a 1 % limitu pro průměrné roční koncent race. Automobilový provoz z vyšuje s rostouc í hustotou i nebez pečí dopravních úrazů, zejména v místech častého přechodu chodců, pohy bu cyklistů apod. Nárůst dopravy je však na pozadí stávajíc ího provozu nevýznamný, proto ani nárůst úrazovosti nelze považovat za významný. Příznivý m efektem bude zajištění nových pracovních příležitostí v areálu. Projekt předpokládá 268 nových pracovních míst ve dvousměnném provozu.

D.I.2. Vlivy na ovzduší a klima D.I.2.1. Ovlivnění kvality ovzduší Během výstavby budou prováděny terénní práce významného rozsahu (na ploše 4,7 ha) během nichž může docházet k emisi prachu. Významnější dopady na okolí budou však omez eny pouze na suché a větrné dny, celkový dopad bude srovnatelný s dopady zemědělského obdělávání plochy stávajícím způsobem. Imisní dopad spalin produkovaných spalovacími mot ory mechanismů a vozidel pohybujících se po staveništi významně neovlivní stávajíc í imisní zátěž. Vzhledem ke vz dálenosti staveniště od obytné zástavby nepředpokládáme významné obtěžování oby vatelst va imisemi nebo zápachem. Ovlivnění imisní zátěže v průběhu provoz u byla zhodnocena na základě zpracované rozptylové studie. Studie vyhodnotila imisní zátěž oxidem dusičitým (NO2 ), který je u spalování zemního plynu a automobilové dopravy rozhodnou škodlivinou. Předmětem vý počtu byl příspěvek imisní zátěže způsobený provozem tepelných zdrojů a obslužnou dopravou. Výsledky výpočtu jsou graficky znázorněny na následujíc ích obrázcích:




příspěvek maximální hodinové koncentrace NO2 (µg.m-3)

příspěvek průměrné roční koncentrace NO2 (µg.m-3) -3

Příspěvek maximální hodinové koncent race NO2 způsobený provozem dosahuje do 4 µg.m , tedy 2 % -3 imisního limitu (200 µg.m ). Toto maximum je dosahováno cca 400 m jihozápadním směrem od navrhovaného areálu BKR-II.et apa. V ostatních částech zájmového území je příspěvek maximální hodinové koncentrac e nižší. -3

Příspěvek k průměrné roční koncentraci NO2 způsobený provozem dosahuje do 0,15 µg.m , tedy méně -3 než 1 % imisního limitu (40 µg.m ). Nejvyšší příspěvek je dosahován v blízkosti ulice Sochorovy, -3 v ostatních částech zájmového území vycház í příspěvky průměrné roční koncentrace pod 0,05 µg.m . Z výš e uvedené rekapitulace je zřejmé, že v důsledku provozu nově navrhovaného areálu BKR-II.etapa nedojde k významnější změně stávající imisní zátěže hodnoceného území. S ohledem na vypočtené příspěvky a předpokládanou stávající imisní můžeme konstatovat, že dosažení nebo překročení imisních limitů NO2 v důsledku provoz u navrhované stavby není pravděpodobné.

D.I.2.2. Klimatické vlivy S ohledem na konfiguraci terénu, výšku a t vary budov nepředpokládáme významnější ovlivnění klimatických charakteristik. Nevelký klimatický dopad předpokládáme pouze na úrovni mikroklimatu v prostoru vlastního staveniště.

D.I.3. Vlivy na hlukovou situaci ev. další fyzikální a biologické charakteristiky Při uvažování součtové emisní hladiny hluku technologických zdrojů do LA,r = 55 dB/5 m (což je značně konzervativní předpoklad, skutečné parametry budou s největší pravděpodobností lepší) bude noč ní limitní 1 hladiny hluku (LAeq,T = 40 dB) dosaženo do vz dálenosti nejvýše cca 50 metrů od zdrojů , tedy prakticky ještě uvnit ř oploc eného areálu. Hlukové vlivy dopravy jsou ve smyslu platných Metodických pokynů pro vý počet hladin hluku z dopravy (Liberko, M, VÚVA Brno, 1994, novelizace 1996) následující (použit výpočtový program HLUK+, v 6.03):

1

Je uva žováno s poklesem 6 dB na zdvojnásobení vzdálenosti, s přídavkem +3 dB na vliv zvukoodrazivé ro viny (střechy hal, terén). FileName: BKR ČR Vyškov -II.etapa text ozn.doc Sav eDate: 20.02.04



HLUK+ verze 6.03 Uživatel: 4028/Ing. Petr Mynář Soubor: C:\HLUKPLUS\VE_VYS.ZAD Vytištěno: 18.2.2004 11:32 |——————————————————————————————————————————————————————————————————————| | K2. AUTOMOBILY: Prijezd (V rovině) | | Počet aut za hodinu: 210.00, podíl nákladních aut: 5 %. | |/1 Krajní body: [ 0.0, 0.0] [8000.0, 0.0] m. | | Výpočtová rychlost: 40.0 km/h, kryt: Aa, F3: 1.0 Křižovatka: ne | | Sklon vozovky: 2.0% (obousměrná). Čtyřproudá vozovka: ne. | | LAeq v ref. vzdálenosti 7,5 m: 58.4 dB. | |——————————————————————————————————————————————————————————————————————| |——————————————————————————————————————————————————————————————————————| | T A B U L K A B O D Ů V Ý P O Č T U ( D E N ) | | | | | | | LAeq (dB) | | | Č.| výška | Souřadnice |doprava|průmysl|celkem |předch.| měření | |——————————————————————————————————————————————————————————————————————| | 1 | 2.0 | 4000.0; 10.0 | 55.3 | 0.0 | 55.3 | | | | 2 | 2.0 | 4000.0; 20.0 | 50.6 | 0.0 | 50.6 | | | | 3 | 2.0 | 4000.0; 30.0 | 47.7 | 0.0 | 47.7 | | | | 4 | 2.0 | 4000.0; 40.0 | 45.5 | 0.0 | 45.5 | | | | 5 | 2.0 | 4000.0; 50.0 | 43.8 | 0.0 | 43.8 | | | | 6 | 2.0 | 4000.0; 60.0 | 42.4 | 0.0 | 42.4 | | | | 7 | 2.0 | 4000.0; 70.0 | 41.3 | 0.0 | 41.3 | | | | 8 | 2.0 | 4000.0; 80.0 | 40.3 | 0.0 | 40.3 | | | | 9 | 2.0 | 4000.0; 90.0 | 39.4 | 0.0 | 39.4 | | | | 10 | 2.0 | 4000.0; 100.0 | 38.6 | 0.0 | 38.6 | | | | 11 | 2.0 | 4000.0; 110.0 | 37.8 | 0.0 | 37.8 | | | | 12 | 2.0 | 4000.0; 120.0 | 37.2 | 0.0 | 37.2 | | | | 13 | 2.0 | 4000.0; 130.0 | 36.6 | 0.0 | 36.6 | | | | 14 | 2.0 | 4000.0; 140.0 | 36.0 | 0.0 | 36.0 | | | | 15 | 2.0 | 4000.0; 150.0 | 35.5 | 0.0 | 35.5 | | | |——————————————————————————————————————————————————————————————————————|

Je zřejmé, že denní limitní hladiny L Aeq,T = 50 dB je dos aženo ve vz dálenosti do cca 30 metrů od komunikace, noč ní limitní hladiny LAeq,T = 40 dB (v noční době ovšem dopravní provoz nebude probíhat) ve vz dálenosti do cca 90 metrů od komunikac e. V uvedených vz dálenostech se nenachází žádné hlukově chráněné prostory (např. obytná zástavba. Jak vyplý vá z uvedených údajů, při nejbližší obytné zástavbě (vz dálenost více než 1 500m) bude spolehlivě dodržen jak noční (LAeq,T = 40 dB) i denní (LAeq,T = 50 dB) limit. Poloha areálu zaručuje úplnou eliminaci potenciálních negativních vlivů vibrací. FileName: BKR ČR Vyškov -II.etapa text ozn.doc Sav eDate: 20.02.04



D.I.4. Vlivy na povrchovou a podzemní vodu Povrchová voda Vlivy na odvodnění území: Srážkové vody dopadajíc í na plochu budoucího areálu (pole) se v současné době vs akují, případně stékají k patě skládky, odkud jsou kanálem pod skládkou odvedeny do vodního toku Marchanka. Dešťové vody areálu byly odváděny do Marchanického potoka. Celková ploc ha nezastavěného areálu činila 4,76 ha. Při intenzitě deště (per. 0,5) i = 160 l/s/ha a odtokovém součiniteli 0,1 činilo celkové roční odtokové množst ví dešťových vod 76,2 l/s. Roční množství odváděných srážkových vod Q se rovná součtu redukovaných ploc h násobených dlouhodobým srážkový m úhrnem. Průměrné roční srážky pro Vyškov činí 550 mm. Plocha nezastavěného 2 3 areálu je 47 600 m , tzn, že Q = 2 618 m . Po realizaci stavby bude kanalizace z parkovišť a kanalizace z odstavné plochy kamionů vybavena odlučovači lehkých kapalin. Zbytkové znečištění dešťových vod NEL bude menš í nebo rovno 5 mg/l na odtoku. Dešťová kanalizace bude výústním objektem převedena do Marchanického potoka. Ostatní dešťové vody jsou odvedeny do téže vodot eče. Po výstavbě jednotlivých etap bude roční odtokové množst ví dešťových vod následující: Povodí Marchanického potoka I. etapa

201,6 l/s

II. etapa

168,0 l/s

III.etapa

81,6 l/s

Povodí stoky dešťové kanalizace: I.etapa

46,4 l/s

Při intenzitě deště (per. 0,5) i = 160 l/s/ha a odtokovém součiniteli pro střechy 0,9, pro komunikace 0,7 a pro zeleň 0,1 je celkový odtok dešťových vod do povodí potoka Marchanka 451,2 l/s a celkový odtok dešťových vod do povodí stoky dešťové kanalizace 46,4 l/s. 3

Celkový maximální odt ok dešťových vod z 1. až 3. etapy je úhrnem 497,6 l/s (cca 0,.5 m /s). 3

3

Roční množství odváděných srážkových vod bude Q = 17 105 m , z toho 15 510 m do povodí Marchanky 3 a 1 595 m do povodí dešťové kanalizace. Předložený záměr bude mít vliv na průtok vodoteč í neboť dojde ke změně ročního množství odváděných srážkových vod Q. 3

-

před výstavbou

Q = 2 618,0 m ,

-

po výstavbě

Q = 17 105 m .

3

Hydrologické charakteristiky toku budou tedy částečně ovlivněny z výšením průtoku. K zabezpečení bezpečného průtoku vodotečí bude odváděná voda procházet retencí. Poznámka: Retence dešťových vod z parkoviště bude v železobetonové nádrži o obsahu 25 m3. Retence dešťových vod vypouštěných do vodoteče bude v železobetonových nádržích budovaných po etapách o obsahu 110 m 3, 90 m 3 a 40 m 3. Odtah z retenčních nádrží bude regulován. Část potoka pod výústním objektem jev současné době zatrubněna a nesmí dojít k jeho zahlcení.

Vlivy na odvodnění území jsou hodnoceny celkově jako nevýznamné. Vlivy na k valitu povrchové vody: Areál bude produkovat pouze splaškové vody, které budou kanalizací na městskou čistírnu odpadních vod. Množst ví odpadních vod splaškových bude odpovídat množst ví spotřeby vody, tj.úhrnem pro I. až III. etapu 3 21,1 m /den. Předpokládají se tyto hodnoty produkce specifického znečištění splaškovýc h vod: FileName: BKR ČR Vyškov -II.etapa text ozn.doc Sav eDate: 20.02.04



BSK5

90 x 60 = 5 400 g/den = 1 620 kg/rok = 255,9 mg/l

CHSK

90 x 120 = 10 800 g/den = 3 240 kg/rok = 511,8 mg/l

Nerozpuštěné látky

90 x 55 = 4 950 g/den = 1 485 kg/rok = 234,6 mg/

Neznečištěné vody, které nemohou ovlivnit stávající k valitu vody v recipient u, budou odtékat přímo do povodí Marchanky. Dešťové vody z ploch s potenciálním rizikem kont aminac e ropnými látkami budou před zaústěním do kanalizace předčištěny v odlučovači ropných látek (koncentrace NEL na výstupu z nepřesáhne 5 mg/l) a budou přes povodí stoky dešťové kanalizac e zaústěny do toku Marchanky. Tyto vody nemohou rovněž ovlivnit vodu k valitu vody v recipientu ovlivnit. Podzemní voda K ovlivnění hydrogeologických charakteristik dochází při stavbách podobného rozsahu zejména v s ouvislosti se zásahem do podložních hornin, které v dané oblasti mají funkci kolektoru. Stavba bude realizována v území, které s vými charakterem není příznivé pro akumulaci podz emní vody. Tato se nacház í v plošně málo rozsáhlých, nespojitých a vzájemn ě izolovaných z vodních nízké vydatnosti a je závislá na dotaci srážkových vod. Zamezení jejich vs aku představuje potenciální možnost, jak může být pohyb a dotace podzemní vody ovlivněna. Přibližně 25% z celkové výměry pozemku vš ak bude zatravněno, což spolu s ostatními volnými parcelami v okolí t vo ří dostatečnou plochu pro vsak srážkových vod. Záměr nepředpokládá, že v rámci výstavby ani provozu bude realizována vý pust do podzemní vody, ani nebude podz emní voda pravidelně čerpána. Za běžného provoz u tedy nebude jejich k valita ani k vantita ohrožena. Vliv na podzemní vodu v posuzované oblasti a jeho širším okolí lze souhrnn ě hodnotit jako nevýznamný.

D.I.5. Vlivy na půdu Vlivy na půdu jsou dány záborem plochy určené k výstavbě, která je v současné době zařazena do 2 zemědělského půdního fondu (ZPF). Celkový zábor pozemk ů činí 47636 m . Pozemky pro zamýšlenou výstavbu jsou dle bonity řazeny převáž ně do III. třídy. Pří výstavbě se uvažuje s využitím skrytého půdního profilu (sejmutí ornice 0,3 m) pro finální úpravu terénu a k ozelenění ploch. Přesná bilance zemních prac í není v s oučasnosti přesně definována. Vzhledem k uvažovanému zám ěru nevy plý vají z hlediska ochrany půd žádná omezení. Výstavba je možná po schválení příslušným orgánem ochrany půd. Záměr nevyž aduje zábor pozemků určených k plnění funkcí lesa (PUPFL). Vzhledem k zastoupeným půdním typům a konfiguraci terénu v jihovýchodní části území může doc házet k hromadění povrc hových vod stékajících erozní rýhou směrem do čela skládky. Záměr s tímto poč ítá při tvorbě odvodňovacího systému území a činí odpovídající protiopatření. Bude vyt vořena terénní úprava s menší vodní plochou, která pojme část povrchových dešťových vod. Ostatní bude řešeno v rámci dešťové kanalizace odvedením do recipient u.

D.I.6. Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje Posuzovaný záměr je umístěn v dosud nezastavěném prostoru. Konstrukce bude založena na vrtaných pilotách. Přírodní zdroje nebudou výstavbou a ni provozem narušeny. Vliv na horninové prostředí lze označit jako nevýz namný. Na žádné přírodní zdroje nebude mít stavba žádný vliv. Poškození a ztrátu geologických či paleont ologických památ ek nelze předpokládat.




D.I.7. Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy Vzhledem k umístění záměru na plochách orné půdy lze konstatovat, že ovlivnění biotické složky životního prostředí stavbou posuzovaných hal bude minimální. Nejvýznamnějším ovlivněním z hlediska flory bude likvidace porostu jednoleté agrocenózy. V rámci stavby nedojde ke střetům se stávající zelení. K ovlivnění fauny a flóry dojde při provádění skrývek povrchových vrstev půd. Je zřejmé, že různé rostlinné i živočišné druhy mohou být posuzovaným záměrem ovlivněny v různé míře. U některých pohyblivějších živočichů je možné předpokládat ztrátu biotopu s jeho možnou náhradou v okolních lok alitách (zajíci, ptáci, hmyz apod.) Některým méně pohyblivým živočichům (brouci) hroz í fyzická likvidace. Dalš í skupinou rostlin a živočichů jsou většinou velmi početné drobné druhy. Vzhledem k populační dynamice drobných druhů je pravděpodobné, že na vhodných okolních stanovištích mohou být jejich početní ztráty nahrazeny. V době realizace stavby a při vlastním provozu na komunikaci bude okolní fauna a flóra ovlivňována zvýšenými imisemi a hlukem. Hluk v biologicky snesitelných nebo nep říliš vysokých hladinách je živočichy snášen. Dále lze předpokládat z výšení koncentrací oxidu dus íku, uhlovodíků, chloridů a prašnosti vlivem nárůstu přejezdů dopravních vozidel. Konc entrace imisí však nebudou dosahovat kritických hodnot, jež by mohly vést k významnému poškození rostlin a živočichů v okolí. Podle projektu bude v rámci stavby provedeno oz elenění areálu. Přesný plán ozelenění bude součástí projektové dokumentace. Návrh skladby dřevin v rámci vegetačních úprav bude vycházet z původních a stávajících rostlinných společenstev, klimatických podmínek se zohledněním novýc h stanovištních podmínek. Použité druhy dřevin krajinné zeleně budou domácího původu. Stromové a keřové patro v kombinaci se zatravněnými plochami bude koncipováno tak, aby plnilo stabilizační funkci a pos ílilo začlenění stavby do krajiny. Při rekultivaci Marchanické skládky byly použity následujíc í dřeviny: jasan ztepilý, buk lesní, dub zimní, bříza bílá, lípa sp. K ozelenění areálu doporuč ujeme navázat na tuto výs adbu. S ohledem na stanovištní podmínky lze předběžně doporučit k výsadbě dub letní v kombinaci s lípou srdčitou. Realizac í záměru nebude ovlivněno žádné z vláště chráněné území. V bezprostřední blízkosti posuzovaného areálu je navržen lokální biokoridor LBK V II. podél Marchanického potoka, který navazuje na navržené lokální biocent rum LB C 7, které t voří areál rekultivované Marchanické skládky. Stavba záměru přímo nezasahuje do těchto ploch prvk ů ekologické stability, nelze však vyloučit jejich ovlivn ění v průběhu stavby i provozu předevš ím z výšenými imisemi a hlukem. Koncent race imisí a hladina hluku však nebudou překrač ovat limitní hodnoty a dále je potřeba zohlednit fakt, že výstavba bude prováděna v prostoru průmyslové zóny. Do vodního toku Marchanického potoka budou odvedeny čisté dešťové vody z areálu a vyčištěné dešťové vody z park ovišť, v této souvislosti lze očekávat z výšení průtoku.

D.I.8. Vlivy na krajinu Vzhledem k umístění záměru do areálu průmyslové zóny a přítomnosti valu rek ultivované skládky, lze očekávat, že narušení krajinného rázu zde nebude významné. Začlenění stavby do okolní krajiny lze dosáhnout vhodnou realizací vegetačních úprav.

D.I.9. Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky Hmotný majetek ani arc hitektonické památky nebudou z důvodu jejich absence v lokalitě ovlivněny. Možnost archeologického nálezu v průběhu zemních prac í při výstavbě proponovaného záměru není vyloučena, poněvadž, jak již bylo uvedeno, z kap. C.II. 9. tohoto oznámení vy plý vá, že území dotčené výstavbou je územím s archeologickými nálezy ve smyslu § 22 zák. č. 20/1987 Sb. ve znění pozdějš ích předpisů. Při výstavbě může dojít k narušení archeologických památek při zásazích do nepoškozeného terénu. V případě narušení arc heologického naleziště budou vlivy na archeologické památky přímé a nevratné.




D.I.10. Vlivy na dopravní a jinou infrastrukturu Provoz montážních prac í nemá přímé vlivy na dopravní infrastrukturu. V nezbytné míře ji využ ívá pro s voji potřebu. Nepřispívá ke stavu dopravní infrastruktury v dotčeném území ani ji neomezuje, komunik ační vazby v území zůstávají zachovány. Vy volané dopravní intenzity jsou jak v období provoz u tak v období výstavby relativně málo významné. Hodnocený záměr nemá významnější vliv na jinou infrastrukturu.

D.I.11. Jiné ekologické vlivy Nejsou očekávány žádné další významné vlivy, výše nepopsané.

D.II. ROZSAH VLIVŮ VZHLEDEM K ZASAŽENÉMU ÚZEMÍ A POPULACI Jak vyplý vá z předchoz ích textů, rozsah vlivů záměru na většinu složek životního prostředí je minimální, nepostižitelný. Vzhledem v umístění areálu a k malému imisnímu působení (ovzduš í, hluk) záměru a vy volané dopravy nebude realizací záměru docházet k zvyšování zdravotních rizik, ani k narušování faktorů pohody oby vatelst va.

D.III. ÚDAJE O MOŽNÝCH VÝZNAMNÝCH NEPŘÍZNIVÝCH VLIVECH PŘESAHUJÍCÍCH STÁTNÍ HRANICE Negativní vlivy přesahující státní hranice jsou vyloučeny.

D.IV. OPATŘENÍ K PREVENCI, VYLOUČENÍ, SNÍŽENÍ POPŘÍPADĚ KOMPENZACI NEPŘÍZNIVÝCH VLIVŮ Za běžného provoz u nevy volává záměr žádné významné nepříznivé vlivy, které by bylo nutno eliminovat případně kompenzovat. Prevence nebo vyloučení nepříznivýc h vlivů vyplý vá zejména z důsledného dodržování platných zákonných předpisů, norem, předpisů a schválených provozních nebo havarijních řádů. Přesto lze nalézt některá dílčí opatření, která mohou omezit potenciální negativní ovlivnění realizací záměru. Voda Veškeré kontaminované vody (dešťové vody z park oviště) budou zaústěny do dešťové kanalizace přes odlučovače ropných látek. Splaškové vody budou odváděny na městskou ČOV. Při kanalizačního řádu.

vypouštění budou dodržovány limity

Podzemní voda Za běžného provoz u nebude k valita ani k vantita podzemní vody jakkoliv ovlivněna. Případná opatření se týkají pouze havarijních situac í, které jsou zpracovány v podobě havarijních plánů a opatření v nich uvedená je nutno přizpůsobit zákonným potřebám a doporučením příslušných státních orgánů.




Zvýš enou pozornost ochraně podzemní vody je nutno dbát nejvíce v období výstavby, kdy v daném prostoru bude přítomna těžká technika. V případě, že by došlo k havárii spojení s únikem ropných látek, je třeba tuto zeminu okamžitě odtěžit a deponovat na zabez pečené skládce. Opat ření k ochraně podz emní vody jsou totožná s opatřeními pro ochranu půdy a horninového prostředí. Ovzduší V průběhu výstavby v případě vyšší prašnosti plochy staveniště zajistit její skrápění. Místa výjezdu na veřejnou komunikaci pravideln ě čistit od znečištění způsobeného koly vyjíždějících vozidel. Během provozu zajistit pravidelnou údržbu a se řizování kotlů a dalších zdrojů tepla. Půda Využít skrývku ornice z těchto pozemků pro zahradní a krajinné úpravy území, popřípadě pro zlepšení kvality půd na přilehlých pozemc ích využ ívaných pro zemědělské účely. O využití ornice rozhodne příslušný orgán ochrany ZPF. Horninového prostředí a přírodní zdroje Pro ochranu horninového prostředí nejsou třeba z vláštní opatření nad zákonný rámec. Při umísťování jednotlivých pobytových staveb na tomto území bude proveden detailní radonový průzkum pro stanovení radonového indexu konkrétního staveniště. Pokud budou na území zjištěny lokální stavební pozemky s kategorií středního radonového indexu, pak stavba vyžaduje úpravy (v souladu s ČSN 73 0601) omezující pronik ání radonu z podloží do vnitřního prostředí stavby. Fauna a Flora Udrž ovat plochy určené k deponiím aby nedocházelo k rozšiřování plevelných druhů rostlin. Po ukončení stavby by měly být tyto plochy rekultivovány. V rámci realizace zám ěru bude provedeno ozelenění areálu. Přesný plán ozelenění bude součástí projektové dokumentace. Návrh skladby dřevin v rámci vegetačních úprav bude vycházet z původních a stávajících rostlinných společenstev, klimatických podmínek se zohledněním novýc h stanovištních podmínek. Použité druhy dřevin krajinné zeleně budou domácího původu. Stromové a keřové patro v kombinaci se zatravněnými plochami bude koncipováno tak, aby plnilo stabilizační funkci a pos ílilo začlenění stavby do krajiny. Hmotný majetek a kulturní památky Má-li se provádět stavební činnost na území s archeologickými nálezy, jsou stavebníci již od doby p řípravy stavby povinni tento záměr oznámit Archeologickému ústavu a umožnit jemu nebo jiné oprávněné organizaci provést na dotčeném území záchranný archeologický výzkum. Hluková situace ev. dal ší fyzikální a biologické charakteri stiky Vlivy hluku není nutno eliminovat případně kompenzovat dodatečnými technickými opat řeními.

D.V. CHARAKTERISTIKA NEDOSTATKŮ VE ZNALOSTECH A NEURČITOSTÍ, KTERÉ SE VYSKYTLY PŘI SPECIFIKACI VLIVŮ Toto oznámení bylo zpracováno na základě Architektonické a objemové studie 11/2003 (zpracované projekční kanceláří K4 a.s.) a současných znalostí o výstavbě a provozu oz namovaného záměru - BKR ČR Vyškov - II. etapa vý robní a skladový areál. V současné době není dořešena spotřeba vody v době výstavby a není dořešena další funkce kanálu pod skládkou, do kterého v současné době odtéká část dešťových vod ze stávajícího území. V době zpracování dokumentace nebyly k dispozici bilance zemních prací. Tyto údaje budou obsaženy v dalších stupních projektové dokumentace. FileName: BKR ČR Vyškov -II.etapa text ozn.doc Sav eDate: 20.02.04



Vzhledem k tomu, že nebyly zjištěny žádné kritické skutečnosti, které by bylo nutno ověřit podrobnějš ími analýzami, lze říci, že se v průběhu zpracování tohoto oznámení nevyskytly takové nedostatky ve znalostech nebo neurčitosti, které by omezovaly spolehlivost prezentovaných závěrů.




ČÁST E POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU

Záměr nebyl předložen ve více variant ách.




ČÁST F ZÁVĚR Toto oznámení záměru "BKR ČR VYŠKOV – II. ETAPA, VÝROB NÍ A SKLADOVÝ AREÁ " hodnotí vlivy na životní prostředí a zdraví oby vatelst va způsobené výstavbou a provozem areálu BKR-II.etapa. Popis záměru vychází z archit ektonické a objemové studie 11/2003, K4 a.s. "BKR ČR VYŠKOV – II. ETAPA, VÝROBNÍ A SKLADOVÝ A REÁL". Další údaje o záměru byly doplněny na základě konzultací s pracovníky projekční kanceláře K4 a.s. Celkový popis záměru je pak proveden v části B této dokumentace. Oznámení je vypracováno ve smyslu § 6 zákona č. 100/2001 Sb., o pos uzování vlivů na životní prostředí a slouží jako základní podklad pro zjišťovac í řízení podle § 7 tohoto zákona. Oznámení je zpracováno v rozsahu přílohy č. 4 zákona.

Záměr nebyl předložen ani hodnocen ve variantách.

Předmětem hodnocení byly vlivy navrženého zám ěru na zdraví oby vatelst va a na jednotlivé složky životního prostředí. Pro k vantifikaci vlivů na ovz duší byla zpracována studie rozptylu emitovaných škodlivin v ovz duší (rozptylová studie - příloha č.3) a provedeno její vyhodnocení.

Na základě vyhodnocení možných vlivů na zdraví oby vat elst va a životní prostředí (část D oznámení) nebyly zjištěny žádné závažné vlivy, které by neumožňovaly záměr realizovat.

Proto na úrovni současných znalostí, dílčích závěrů, uvedených v této dokumentaci, doporučujeme s realizac í záměru souhlasit.




ČÁST G VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU Záměrem investora, firmy BKR ČR, s.r.o. je vybudovat areál vý robních a skladových hal, pro výrobu a distribuci dekorativních a zastiňovacích doplňků pro střešní okna VELUX. Jedná se o výstavbu čtyř výrobních a jedné skladové haly, ve třech etapách. Vždy dvě výrobní haly (první a druhá etapa) jsou umístěny na společné platformě s expedic í a manipulac í a veškerým zázemím zaměstnanců mezi těmito halami. V rámci první etapy (výstavba 1 a 2 výrobní haly) bude umístěn samostatný administrativní objekt. Třetí etapa je t vořena pouze skladovací halou. Všechny tři etapy jsou spojeny komunikačními koridory, umožňujíc í průchod. Záměr bude realizován v extravilánu města Vyškov, na katastrálním úz emí Dědice u Vyškova, v průmyslové zóně Sochorova II. Zahájení výstavby se předpokládá v průběhu roku 2003 a předpokládané ukončení stavby je v průběhu roku 2010. Záměr nevy volává nadměrné požadavky na vstupy (viz kapitola B.II) a produkuje, včetně očekávané vy volané automobilové dopravy, jen nevýznamné emise do s vého okolí (viz kapitola B.III). Stávající stav životního prostředí v území je stručně popsán v kapitole C.II. a dopady stavby do prostředí a na zdraví oby vatelst va pak v následující části D. Podstatné je zjištění, že provoz výrobního a skladového areálu nevy volá přeslimitní negativní vlivy na oby vatelst vo, nebude docházet k překračování imisních limitů znečišťujíc ích látek v ovz duš í a vlivy hluku nebudou nevýznamné. V období výstavby se krátkodobě z výší (jako u každé stavby) pohyb těžké techniky v zájmovém území. Za běžného provoz u záměr nevy volává žádné významné nepříznivé vlivy, které by bylo nutno kompenz ovat. Prevence, či vyloučení nepříznivých vlivů z provozu záměru vyplý vá zejména z důsledného dodržování platných zákonných norem, předpisů a schválených provozních a havarijníc h řádů.

Datum zpracování oznámení, podpis zpracovatele oznámení a seznam osob, které se podílely na zpracování oznámení se nacház í v jeho úvodní části.




ČÁST H PŘÍLOHA

Přílohy jsou zařazeny následně v t omto pořadí:

Obrázek: Snímek územního plánu obce Obrázek: Zák res výstavby záměru Příloha č.1 Vyjádření stavebního úřadu Příloha č.2 Archeologické lokality Příloha č.3 Územní systém ekologické stability Příloha č.4 Rozptylová studie Příloha č.5 Autorizace ke zpracování dokumentace a posudku

Obr.: Snímek územního plánu obce



BKR ČR Vyškov – II. etapa, výrobní a skladový areál Oznámení záměru dle přílohy č.4 zákona č.100/2001 Sb. (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí) Obr.: Zákres výstavby záměru




Příloha1. VYJÁDŘENÍ PŘÍSLUŠNÉHO STAVEBNÍHO ÚŘADU



24-42-11 /3

24-42 -11/2

2 4-42-11/1

LEGENDA 24-4 2-11/3 sídlišt ě z poz dní doby kamenné, star ší doby bronz ové, do by železné a doby římské

M 1:10 000 Přílo ha 2. Arch eologi cká na leziště

24-4 2-11/2 sídlišt ě z poz dní doby kamenné, doby železné, dob y římsk é a stř edověk é osídlení 24-4 2-11/1 osídlení z paleolitu, pohřeb iště z pozdní doby kamenné p ohřeb iště a s ídliště ze starší doby bronzové, poh řebiště ze stěhování národů , osíd lení z raného středověku

BKR ČR,s.r.o .-II. etapa Vyškov O znám ení záměru

LBC 7/2

LBK VII

LBC 7 /1

LBK VII

M 1:10 000

LEGENDA zákr es záměru

Přílo ha 3. Územ ní sys tém e kologi cké stability

lokál ní biok oridor f unkční lokál ní biok oridor n avržen ý lokální bi ocentru m nav ržené

BKR ČR,s.r.o .-II.etapa Vyškov O znám ení záměru

INVESTprojekt NNC, s.r.o., Špitálka 16, 602 00 Brno, Czech Republic IČO: 26211564, DIČ: 288-26211564

ZÁZNAM O VYDÁNÍ DOKUMENTU

Název dokument u:

BKR ČR VYŠ KOV – II. ETAPA ROZP TY LOVÁ STUDIE

Zakázka:

C 151-03

Objednat el:

K4, a.s., Bašty 2, 658 09 Brno

Účel vydání:

Finální dokument

Stupeň ut ajení:

Bez omezení

Vydání Popis 01

Finální dokument

Zpracoval

Kontroloval

Schválil

P. Cetl

S. Postbiegl

P. Mynář

Datum 17. 2. 2004

Předcházejíc í vydání tohot o dokumentu musí být buď zničena nebo vý razně označena NAHRA ZENO.

Rozdělovník:

12 výtisků K4, s.r.o., 1 výtis ky archiv INVESTprojekt NNC, s.r.o.

© INVESTprojekt NNC, s.r.o, 2004 Všechna práva vyhrazena. Žádná z částí tohoto dokumentu nebo jakékoliv informace z tohoto dokumentu nesmí být nad rámec smluvního určení vyzrazeny, zveřejněny, reprodukovány, kopírovány, překládány, převáděny do jakékoliv elektronické formy nebo strojově zpracovávány bez výslovného souhlasu odpovědného zástupce zpracovatele, firmy INVESTprojekt NNC, s.r.o.

FileName: RS_BKR_Vy škov.doc Sav eDate: 19.2.2004


BKR ČR VYŠKOV – II. ETAPA ROZ PTYLOVÁ STUDIE

Zpracovatel

Vedoucí projektu:

Ing. Pavel Cetl držitel autoriz ace ke zpracování rozptylových studií č. j. 3151/740/03 ze dne 21. 8. 2003

Dokument je zpracován textovým editorem Microsoft Word 97, registrovaným u společnosti Microsoft pod ID 64244-040-0138036-57376. Výpočet je zpracován programem SYMOS 97 verze 5.1. 1., registrovaným u společnosti IDEA-E NVI, s.r.o. pod ID 1664268023. Grafické přílohy jsou zpracovány grafickým editorem Zoner Callisto 3, registrovaným u společnosti Zoner Software pod sériovým číslem #0014-009523.

FileName: RS_BKR_Vy škov.doc Sav eDate: 19. 2.2004



Obsah

1. ÚVOD............................................................................................................................................ 4 2. CHARAKTERISTIKA ÚZ EMÍ.................................................................................................................. 4 3. METODA VÝPOČTU OČEKÁVANÉHO ZNEČIŠTĚNÍ..................................................................................... 4 3.1. Použitá metodik a .................................................................................................................... 4 3.2. Použité emisní limit y ............................................................................................................... 4 4. VSTUPNÍ DATA ................................................................................................................................ 5 4.1. Definice zájmového úz emí....................................................................................................... 5 4.2. Data o zdrojích znečišťování ovzduší ....................................................................................... 5 4.3. Poloha výpočtových bodů........................................................................................................ 7 4.4. Met eorologick á data................................................................................................................ 7 5. ANALÝZA A ZHODNOCENÍ MODELOVÉ IMISNÍ SITUACE ............................................................................. 8 5.1. Příspěvek k imisní zátěži oxidem dusičitým............................................................................... 8 6. ANALÝZA A ZHODNOCENÍ REÁLNÉ IMISNÍ SITUACE................................................................................ 10 7. ZÁVĚR......................................................................................................................................... 11 8. PŘÍLOHY ...................................................................................................................................... 12 8.1. Výsledk y výpočtu příspěvk u NO2 k e stávajíc í imisní zátěži vyvolané provozem areálu BKR ČR Vyšk ov – II etapa......................................................................................................................... 12




1. Úvod Tato rozptylová studie byla zpracována na základě objednávky projektanta stavby fy. K4, a.s., Bašty 2, 658 09 Brno, jako příloha oz námení záměru dle zákona 100/2001 S b. Výpočtově je hodnocen příspěvek ke stávajíc í imisní zátěži NO2 z provozu vý robního areálu BKR ČR ve Vyškově v prostoru průmyslové zóny Sochorova. Uvažovanými zdroji byly tepelné zdroje spalující zemní plyn a obslužná automobilová doprava.

2. Charakteristika území Posuzovaný výrobní areál je navržen do prostoru průmyslové zóny Sochorova severně od stávajíc ího průmyslového areálu při ulici Sochorově. V blízkosti areálu se nenacház í obytná zástavba. Terén zájmového území je mírně z vlněný, modelovaný tokem potoka Marchanka, výškové rozdíly jsou do 20 m, klesání terénu je plynulé, bez výrazných terénních diferenc í. Východně od areálu je rekultivované těleso skládky převyšující stávající terén o cca 10 m. Ze směru převládajících větrů se v hodnoceném území nenac házejí terénní t vary, které by významným způsobem ovlivňovaly rozptyl škodlivin. Uplatňování účinků sluneční radiace na mezoklimatické vlivy zde, s ohledem na malý sklon terénu nebudou významné.

3. Metoda výpočtu očekávaného znečištění

3.1. Použitá metodika Výpočet imisní zátěže škodlivinami byl prováděn, s ohledem na stávajíc í imisní limity, podle metodiky SYMOS ve formě výpočtového programu SYMOS 97 verze 2003 (IDEA-E NVI s.r.o.), kdy výsledkem vý počtu byly průměrné roční koncentrace a maximální hodinové koncentrace oxidu dusičitého. Výsledky vý počtu byly porovnávány se stávajícími platnými imisními limity. Výpočet je proveden pro realizaci stavby, bez uvažování stávajíc ích zdroj ů znečišťování.

3.2. Použité emisní limity 3.2.1. Imisní limity a meze tolerance pro oxid dusičitý (NO2) Pro vyhodnocení výsledků výpočtu byly použity imisní limity uvedené v na řízení vlády č. 350/2002 S b.: Účel vyhlá šení

Parametr / Doba průměrování

Ochrana zdraví lidí

Aritmetický průměr / 1 h

Ochrana zdraví lidí

Aritmetický průměr / Kalendářní rok


Hodnota imisního limitu -3

200 µg.m , nesmí být překročena více než 18krát za kalendářní rok 40 µg.m

-3

Mez tolerance 80µg.m

Datum, do něhož musí být limit splněn

-3

1.1.2010

-3

1.1.2010

16 µg.m



4. Vstupní data

4.1. Definice zájmového území Zájmové území je vymezeno čt vercem o rozměrech 1600 x 1600 m orientovaným podle zeměpisných souřadnic. Tento prostor zahrnuje potenciálně dotčenou část Vyškova. Podrobněji je vymezení zájmového území zřejmé z následujícího obrázku.

Vymezená plocha byla pokryta pravidelnou sít í referenčních bodů o rozteči 200 m pro něž byl prováděn vý počet.

4.2. Data o zdrojích znečišťování ovzduší Hodnocený záměr zahrnuje výstavbu 5 výrobních hal včetně drobných obslužných objektů v prostoru nového areálu. Stavba bude realizována postupně ve třec h etapách. V první a druhé etapě budou postaveny vždy dvě haly včetně k nim příslušné plynové kotelny. Ve třetí etapě bude vybudována jedna hala vytápěná plynovými podstropními jednotkami typu SAHA RA. FileName: RS_BKR_Vy škov.doc Sav eDate: 19. 2.2004



4.2.1. Tepelné zdroje Jako nové bodové stacionární zdroje znečišťování byly ve vý počtu uvažovány následující tepelné zdroje vy užívající jako palivo zemní plyn. Kotelna objektů I. etapy Jedná se o kotelnu umístěnou v oddělené části objektu. Kotelna je osazena třemi teplovodními kotli BUDE RUS GE 434/300 o výkonu 300 kW. 3

-1

Spotřeba 3 kotlů 103,8 m .hod zemního plynu Spaliny z kotle jsou vedeny do komína o stavební výšce 9 m. Kotelna objektů II. etapy Jedná se o kotelnu umístěnou v oddělené části objektu. Kotelna je osazena třemi teplovodními kotli BUDE RUS GE 434/300 o výkonu 300 kW. 3

-1

Spotřeba 3 kotlů 103,8 m .hod zemního plynu Spaliny z kotle jsou vedeny do komína o stavební výšce 9 m. Vytápění objektu III. etapy Jedná se o vz duchotechnické přímotopné jednotky typu SAHARA, rozmístěné v prostoru haly o celkovém instalovaném výkonu 170 kW. 3

-1

Spotřeba 20,8 m .hod zemního plynu Spaliny z jednotek jsou vedeny nad střechu objektu o stavební výšce 8 m.

Použité emi sní faktory Pro výpočet emisí NO2 z kotlů byl použit emisní faktor dle přílohy č. 5 k nařízení vlády č. 352/2002 Sb. Tento faktor činí pro spalovac í zařízení o výkonu méně než 0,2 MW: 3

1600 kg NOx na 1 000 000 m zemního plynu Faktor pro spalovac í zařízení o výkonu více než 0,2 MW: 3

1920 kg NOx na 1 000 000 m zemního plynu

4.2.2. Doprava Jako liniový zdroj byla uvažována automobilová doprava po přilehlých komunikac ích vy volaná hodnoceným záměrem, tedy osobní vozidla zaměstnanců a návštěvníků areálu BKR ČR(nárazový příjez d 50 vozidel v průběhu 30 minut 4x denně) a dovoz materiálu a vý robk ů nákladními vozidly (4 vozidla denně). Jako plošný zdroj bylo uvaž ováno park oviště areálu BKR ČR s 100 parkovac ími místy. Podrobněji jsou výše uvedené zdroje, včetně intenzit dopravy, popsány v textu oznámení záměru.




4.3. Poloha výpočtových bodů Výpočet byl proveden pro pravidelnou síť referenčních bodů vz dálených od sebe 200 m. Poloha referenčních bodů je graficky znázorněna na následujíc ím obrázku:

Ve všech bodech pravidelné sítě byl výpoč et prováděn ve výšce cca 1 m nad terénem.

4.4. Meteorologická data Pro výpočet byla použita podrobná větrná růžice Brno - Tuřany vyt vořená ČHMÚ Praha, oddělením modelování a expert íz. Souhrn této růžice je uveden v následujíc í tabulce: S

SV

V

JV

J

JZ

Z

SZ

klid

9,10

14,60

10,00

10,90

11,59

7,20

12,09

15,90

8,62




5. Analýza a zhodnocení modelové imisní situace Výpočty jsou zpracovány pro oxid dusičitý NO2, který jsou v případě spalování zemního plynu, respektive provozu automobilové dopravy, rozhodnou škodlivinou, u níž docház í nejdříve k překročení imisního limitu. Jak již bylo uvedeno v ú vodu předmětem výpočtu této rozptylové studie bylo zjištění příspěvku imisní zátěže oxidy dusíku v důsledku provozu vý robního areálu BKR ČR Vyškov – II etapa na Sochorově ulici. Níže pres entované výsledky představují imisní ovlivnění samotným provozem bez započtení stávajíc í imisní zátěže. Vyhodnocení celkové imisní zátěže hodnoc eného území je provedeno v dalš í části této studie.

5.1. Příspěvek k imisní zátěži oxidem dusičitým 5.1.1. Roční průměrné koncentrace Příspěvky průměrné roční koncent race dosahují hodnot do 0, 1 µg.m blízkosti ulice Sochorovy.

-3

a jsou předpokládány pouze v těsné

Ve všech případech tedy jde o hodnoty hluboko pod hodnotu imisního limitu pro průměrné roční -3 koncentrace (40 µg.m ). Pole rozložení koncentrac í je zřejmé z přiloženého obrázku:

Provoz areálu závažnějším způsobem neovlivní stávající imisní situaci v hodnoceném území a nebude tedy ani příčinou překročení imisních limitů v lokalitě.




5.1.2. Maximální krátkodobé (hodinové) koncentrace -3

Krátkodobé maximální zatížení oxidem dusičitým dosahuje hodnot do 4 µg.m , tedy hodnot výrazně -3 nižších než je hodnota imisního limitu pro nejvyšší hodinové koncent race ( 200 µg.m ). Pole rozlož ení koncentrací je zřejmé z přiloženého obrázku:

Také v případě maximálních hodinových koncentrac í nepředpokládáme, že by provoz areálu způsoboval nárůst imisní zátěže nad limitní hodnotu, tedy ani překročení limitem tolerovaných dob překročení limitu.




6. Analýza a zhodnocení reálné imisní situace Pro účely celkového zhodnocení imisní zátěže zájmového území uvažujeme, s ohledem na druh posuzovaného záměru, pouze se stávající zátěží oxidem dusičitým. V rámci rozptylové studie nebyly uvažovány stávajíc í místní bodové zdroje znečišťování, ani provoz na stávajících místních komunikacích (s výjimkou provozu vy volaného záměrem). Výpočet stávající imisní zátěže byl proveden pouze pro příspěvek provozu hodnoceného areálu ke stávající imisní zátěži. Pro popis celkové pozaďové imisní zátěže NO2 využíváme údaje ze stanice imisního monitoringu ČHMÚ č. 1327 – Vyškov. Uvedená stanice m ěří pouze celkové NOx , hodnoty byly naměřeny v roce 2002: stanice číslo 1327 – Vyškov (ČHMÚ) NOx -3

průměrná roční koncentrace (µg.m )

31 -3

hodnota ročního imisního limitu (µg.m )

30 (40) -3

maximální naměřená 24 hodinová koncentrace (µg.m )

130

datum naměření 24 hodinového maxima v daném roce

19.12.

-3

hodnota 24 hodinového imisního limity (µg.m )

-3

maximální naměřená hodinová koncentrace (µg.m )

-

datum naměření maxima v daném roce

-3

hodnota hodinového imisního limity (µg.m )

200

Jak již bylo výše uvedeno stanice neměří imisní zátěž NO2, naměřená průměrné roční koncent race NOx se pohybuje v hodnotác h okolo ročního imisního limitu pro ekosystémy, je tedy nižší než hodnota imisního limitu pro NO2 (pro zdraví lidí). Maximální hodinová koncentrace NO x dosahovala cca 65 % limitu pro NO2. Imisní zátěž oxidem siřičitým dosáhla v ročním průměru cca 8 % limitu, u hodinového maxima 40% limitu. Stanice je umístěna v blízkosti centra města, reprezentativnost stanice má, dle ČHMÚ, okrskové měřítko (0,5 až 4 km), cílem stanice je stanovení reprezentativních koncent rací pro osídlené území. V hodnoceném území imisní situaci ovlivňují předevš ím místní zdroje jako tepelné zdroje okolních průmyslovýc h podniků, spalovna odpadů Ekotermex a místní automobilová doprava. S ohledem na počet zdrojů a relativně nízkou úroveň intenzity dopravy na místníc h komunikac ích předpokládáme, že imisní koncentrace oxidů dusíku v prostoru navrhované výstavby budou na nižší úrovni než hodnoty naměřené na stanici č. 1327 vzdálené cca 2 – 2,5 km. S ohledem na nam ěřenou stávající imisní zátěž oxidů dusíku (NOx ) a další výše uvedené předpoklady, uvažujeme v hodnoceném území se stávající imisní zátěží oxidu dusičitého (NO2) na úrovni okolo 50 % imisního limitu, jak v p řípadě průměrných ročních koncentrac í, tak i u maximálních hodinových koncentrací. Provoz hodnoceného areálu tedy nevy volá nárůst stávajíc í imisní zátěže oxidu dusičitého (NO2) nad úroveň imisních limitů.




7. Závěr Příspěvek provozu areálu BKR ČR Vyškov – II et apa, na Sochorově ulici, významným způsobem neovlivní stávajíc imisní zatížení hodnoceného území. Vypočtené průměrné roční konc entrac e oxidu dusičitého, včetně započtené předpokládané stávajíc í imisní zátěže, nebudou dosahovat hodnot imisního limitu pro průměrné roční koncentrace. V případě maximální krátkodobé imisní zátěže také můžeme konstatovat, že v hodnoceném úz emí nebudou krátkodobá maxima imisní zátěže oxidem dusičitým dosahovat či překračovat hodnoty imisního limitu. Příspěvek nově navrhovaného areálu BKR ČR Vyškov – II etapa na Sochorově ulici ke stávající imisní zátěži oxidem dusičitým je málo významný a jeho vliv na krátkodobé maxima nezpůsobí významnější změnu stávajíc ího stavu. Závěrem tedy lze konstatovat, že v důsledku provozu areálu BKR ČR Vyškov – II etapa, na Sochorově ulici, nebude docházet k překračování imisních limitů oxidu dusičitého.

V Brně 19.2.2004

…………………………………………………. ing. Pavel Cetl autorizovaná osoba pro vý počet rozptylových studií číslo autorizace 3151/740/03




8. Přílohy

8.1. Výsledky výpočtu příspěvku NO2 ke stávající imisní zátěži vyvolané provozem areálu BKR ČR Vyškov – II etapa. bod číslo

X

Y

Z

L

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53

0 200 400 600 800 1000 1200 1400 1600 0 200 400 600 800 1000 1200 1400 1600 0 200 400 600 800 1000 1200 1400 1600 0 200 400 600 800 1000 1200 1400 1600 0 200 400 600 800 1000 1200 1400 1600 0 200 400 600 800 1000 1200 1400

0 0 0 0 0 0 0 0 0 200 200 200 200 200 200 200 200 200 400 400 400 400 400 400 400 400 400 600 600 600 600 600 600 600 600 600 800 800 800 800 800 800 800 800 800 1000 1000 1000 1000 1000 1000 1000 1000

274 275 274 272 268 262 252 260 260 278 278 278 274 270 264 252 263 262 282 280 278 276 272 268 256 262 264 282 280 278 274 271 260 260 272 270 280 276 272 268 262 262 268 272 272 280 278 277 274 268 266 274 276

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1


maximální průměrná roční doby překročení (h/rok) koncentrace koncentrace 40 µg.m-3 60 µg.m-3 80 µg.m-3 3,3 0,015 0,0 0,0 0,0 2,9 0,019 0,0 0,0 0,0 2,5 0,025 0,0 0,0 0,0 2,7 0,042 0,0 0,0 0,0 2,6 0,093 0,0 0,0 0,0 1,7 0,050 0,0 0,0 0,0 1,2 0,032 0,0 0,0 0,0 2,5 0,028 0,0 0,0 0,0 2,5 0,022 0,0 0,0 0,0 2,6 0,016 0,0 0,0 0,0 2,3 0,023 0,0 0,0 0,0 2,2 0,030 0,0 0,0 0,0 1,5 0,049 0,0 0,0 0,0 1,9 0,113 0,0 0,0 0,0 1,5 0,096 0,0 0,0 0,0 0,6 0,047 0,0 0,0 0,0 1,0 0,041 0,0 0,0 0,0 0,9 0,032 0,0 0,0 0,0 2,4 0,016 0,0 0,0 0,0 3,0 0,023 0,0 0,0 0,0 3,0 0,031 0,0 0,0 0,0 2,0 0,045 0,0 0,0 0,0 1,4 0,078 0,0 0,0 0,0 4,7 0,192 0,0 0,0 0,0 0,7 0,071 0,0 0,0 0,0 0,9 0,051 0,0 0,0 0,0 1,0 0,038 0,0 0,0 0,0 1,8 0,017 0,0 0,0 0,0 3,5 0,023 0,0 0,0 0,0 4,7 0,033 0,0 0,0 0,0 2,6 0,045 0,0 0,0 0,0 1,6 0,063 0,0 0,0 0,0 0,9 0,096 0,0 0,0 0,0 1,4 0,113 0,0 0,0 0,0 1,3 0,067 0,0 0,0 0,0 1,3 0,045 0,0 0,0 0,0 2,2 0,017 0,0 0,0 0,0 2,2 0,022 0,0 0,0 0,0 2,3 0,030 0,0 0,0 0,0 1,7 0,044 0,0 0,0 0,0 0,7 0,048 0,0 0,0 0,0 0,7 0,069 0,0 0,0 0,0 1,8 0,140 0,0 0,0 0,0 1,5 0,096 0,0 0,0 0,0 1,5 0,054 0,0 0,0 0,0 1,7 0,016 0,0 0,0 0,0 2,0 0,020 0,0 0,0 0,0 2,4 0,027 0,0 0,0 0,0 2,2 0,038 0,0 0,0 0,0 1,3 0,045 0,0 0,0 0,0 1,3 0,053 0,0 0,0 0,0 1,5 0,083 0,0 0,0 0,0 3,5 0,163 0,0 0,0 0,0


BKR ČR VYŠKOV – II. ETAPA ROZ PTYLOVÁ STUDIE bod číslo

X

Y

Z

L

54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81

1600 0 200 400 600 800 1000 1200 1400 1600 0 200 400 600 800 1000 1200 1400 1600 0 200 400 600 800 1000 1200 1400 1600

1000 1200 1200 1200 1200 1200 1200 1200 1200 1200 1400 1400 1400 1400 1400 1400 1400 1400 1400 1600 1600 1600 1600 1600 1600 1600 1600 1600

276 284 282 289 272 266 272 278 279 278 286 282 277 270 274 278 281 282 280 285 280 276 272 280 282 284 283 281

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1


maximální průměrná roční doby překročení (h/rok) koncentrace koncentrace 40 µg.m-3 60 µg.m-3 80 µg.m-3 1,9 0,068 0,0 0,0 0,0 1,8 0,014 0,0 0,0 0,0 1,7 0,017 0,0 0,0 0,0 2,0 0,018 0,0 0,0 0,0 2,0 0,029 0,0 0,0 0,0 1,0 0,034 0,0 0,0 0,0 2,2 0,040 0,0 0,0 0,0 2,5 0,053 0,0 0,0 0,0 2,1 0,098 0,0 0,0 0,0 2,4 0,091 0,0 0,0 0,0 2,6 0,013 0,0 0,0 0,0 1,6 0,015 0,0 0,0 0,0 1,4 0,017 0,0 0,0 0,0 1,4 0,022 0,0 0,0 0,0 1,6 0,027 0,0 0,0 0,0 1,8 0,030 0,0 0,0 0,0 2,2 0,035 0,0 0,0 0,0 2,1 0,048 0,0 0,0 0,0 3,5 0,062 0,0 0,0 0,0 2,7 0,012 0,0 0,0 0,0 1,3 0,013 0,0 0,0 0,0 1,3 0,015 0,0 0,0 0,0 1,5 0,019 0,0 0,0 0,0 1,5 0,020 0,0 0,0 0,0 1,6 0,022 0,0 0,0 0,0 1,8 0,024 0,0 0,0 0,0 1,8 0,028 0,0 0,0 0,0 1,8 0,026 0,0 0,0 0,0


BKR ÈR VYŠKOV -II.ETAPA VÝROBNÍ ASKLADOVÝ AREÁL

Recommend Documents