BIOSPOTŘEBITEL bulletin pro-bio ligy

BIOSPOTŘEBITEL bulletin pro-bio ligy

Bio do školky…snad Skončil podzim, úroda je sklizena a uložena ve sklepích. Pro biospotřebitele začala okurková sezóna…ne tak pro PRO-BIO Ligu a děti z Mateřské školky Semínko v Toulcově dvoře. Právě v tomto předvánočním období totiž vrcholí pilotní projekt „BIO do školek“, který Liga realizuje za finanční podpory ÚZPI, právě ve spolupráci s MŠ Semínko. Projekt se pomalu a jistě blíží ke svému závěru a my se můžeme ohlédnout, jakže to vlastně všecko bylo. Z počátku nás přepadaly chmury, když jsme nepřímou úměrou zvětšovali vzdálenost z Prahy k biofarmářům, které jsme oslovili a snižoval se počet těch, kteří jsou schopni své bioprodukty do MŠ v Praze zavést. Nakonec jsme vytipovali několik statečných dodavatelů, kteří překonají hory i doly a do školky dojedou. Zdálo se být vyhráno, všichni rodičové, které jsme na třídní schůzce oslovili se vyslovili pro zavedení biopotravin do školek, dokonce byla více než polovina z nich ochotna zaplatit až o 30% více než doposud za stravu svého dítka, pokud by alespoň částečně jedlo ve školce v biokvalitě. Ale ejhle, lidský faktor, úspěšné rozjetí celého projektu ztroskotalo na nepružnosti vedení školky. Aby i děti věděly, co že to „to BIO“ vlastně je, zorganizovali jsme pro ně výlet k Dobrovolným, na Kozí farmu DoRa do Ratibořic. Děti byly naprosto nadšené, ochutnaly vynikající kozí dobrůtky v biokvalitě, pomazlily se s kozami a poslouchaly vyprávění „paní farmářky“. Snad i na základě této pozitivní zkušenosti a hezkého výletu za kozami se ve školce chystají personální změny a děti se snad dočkají slíbené bionadílky alespoň pod stromeček. Příjemné a klidné prožití vánočních svátků a šťastný vstup do nového roku přeje

Lenka Bauerová

Č.4/2007

KNIŽNÍ NOVINKY V NAŠÍ KNIHOVNĚ Díky podpoře Ministerstva zemědělství jsme pro Vás do naší knihovny pořídili nové tituly. Do budoucna budou jistě další přibývat. Kapesní Biolexikon, Jaroslav Foršt, IFP Publishing, 2007 Kniha Kapesní Biolexikon - Průvodce biotrhem a trhem zdravé výživy si klade za cíl pomoci všem, kteří svět ekologických produktů teprve objevují. Má jim pomoci se orientovat v množství bioproduktů, které nás dnes obklopují, má pomoci rozpoznat, co je skutečně zdravé a co zdravé být nemusí. Klade si za cíl být rádcem mezi regály a průvodcem v okamžiku, kdy se člověk rozhoduje vzít odpovědnost za výživu do svých rukou. Kniha se konkrétně zabývá použitím a zpracováním obilnin, luštěnin a dalších surovin, které jsou pro mnoho lidí neznámé. Dle autorky se v dalších plánovaných dílech budou zabývat i jinými oblastmi bioprodukce. Lidová architektura (2.přepracované vydání), Josef Vařeka, Václav Frolec, Grada, Praha 2007 Druhé, přepracované vydání základní

1

CO PRÁVĚ DĚLÁME ANEB LIGA PLNÁ NOVINEK •

Stále ještě dokončujeme přípravy na spuštění elektronického obchodu na www.biospotrebitel.cz, kde bude možné zakoupit nejen propagační předměty jako jsou trička, tašky, magnety, tužky, atd. eshop také nabídne možnost nákupu literatury o ekologickém zemědělství a souvisejících tématech.

•

Odevzdali jsme závěrečnou zprávu projektu Bio do škol“, jehož cílem je zkušební zavedení biopotravin do jídelníčku dětí docházejících do MŠ Semínko v Toulcově dvoře a zjištění mantinelů a překážek širšího zavádění biopotravin do stravy našich školáků. Výsledky projektu a další informace k tomuto tématu jsou již zveřejněny na k tomu určeném webovém serveru www.biopotravinydoskol.cz.

•

Ve spolupráci s panem Radomilem Hradilem a za částečné finanční podpory MZe se nám podařilo zajistit vydání nové publikace o přírodním zahrádkaření – Biozahrada, kterou Vám jako jedněm z prvních zasíláme.

•

Dokončujeme přípravy na vydání publikace pro děti „Jak se rodí bio“, v níž oslík Biáček provede děti světem výroby a zpracování biopotravin.

•

I v zimě pokračujeme v naší vzdělávací a osvětové činnosti mezi veřejností, studenty a odborníky. 4.12. jsme přednášeli pro téměř 50 zájemců z řad veřejnosti v Plzni (za tuto možnost děkujeme sdružení ENVIC, které celou akci organizovalo). Dále jsme o biopotravinách přednášeli 12.12. maminkám v mateřském klubu Mateřídouška a 18.12. studentům na ČZU v Praze. Další přednášky chystáme také v lednu.

•

2

Pro naše členy a přátele ekologického zemědělství jsme připravili několik možností nákupu z českých ekofarem přes odběrové místo PRO-BIO LIGY. Své produkty nám nabízeli ekofarmáři Dušan Lehocký z Nýrska, manželé Syrovátkovi ze Zámeckých sadů Chrámce, Emilie Citterbartova z Březí, rodina Abrlova z Pavlova, pan Sklenář z biofarmy Sasov a pan Štencl z Nymburka. Další možnost odběru produktů z českých ekofarem bude pravděpodobně na přelomu ledna a února 2008.

slovníkové encyklopedie, které podává vyčerpávající a systematicky utříděný pohled na české a slovenské lidové stavitelství. Autoři zachytili sumu technických, etnografických a uměleckohistorických vědomostí o lidové architektuře. Kniha vychází ze původního titulu, je aktualizována, doplněna o nová hesla, obrazový materiál a současnou literaturu tak, aby zachycovala stav oboru na počátku 21. století. Zákon o ochraně přírody a krajiny (komentář, 2.vydání), Miko/Borovičková a kol., C.H.Beck, Praha 2007 Publikace obsahuje text zákona o ochraně přírody a krajiny v úplném aktuálním znění a zasvěcený komentář k jeho jednotlivým ustanovením. Připojena jsou i platná znění vybraných souvisejících předpisů, včetně směrnic ES, a přehled kompetencí. Sázení pro budoucnost: Utajovaná krása původních dřevin, Jaroslav svoboda, Sdružení Země, Praha 2005 Publikace vyzdvihuje původní keře a dřeviny, které mají tradici v českých zemích, popisuje jednotlivé druhy a radí čtenáři, kam se dřevina hodí, a jaké podmínky jsou pro ni nejlepší.

BIOSMĚSI AMYLON

LEDNOVÉ STŘEDY NA EKOFARMÁCH VYSOČINY

Česká společnost Amylon s ochrannou známkou stejného názvu, která je symbolem tradice českého škrobárenství, uvedla na trh kolekci výrobků s certifikací BIO kvality.

Ekologický chov koz a faremní zpracování mléka

NOVINKY NA ČESKÉM TRHU

Mezi přední vlastnosti kolekce bio výrobků Amylon patří snadná a rychlá příprava, uvítáte je tedy jistě tehdy, kdy se Vám nebude dostávat čas na delší přípravu pokrmu. Navíc se jedná o výrobky, u nichž můžete využít různé variace přípravy. Za zmínku jistě stojí, že výrobky takového druhu zatím nebyly v biokvalitě na českém trhu k dostání a uvítání mezi novinkami je o to větší, že se jedná o výrobky českého původu. Bio sypká směs na celozrnné palačinky Amylon Směs pšeničné celozrnné mouky, sušeného mléka, sušeného glukózového sirupu, kypřícího prášku složeného z vinného kamene, jedlé sody a kukuřičného škrobu a mořské soli. Příprava palačinek je jednoduchá, směs rozmícháte s vejcem, necháte odležet a můžete smažit. Hotové palačinky můžete podávat s marmeládou, tvarohem, špenátem, masovou nebo houbovou náplní. Balení o hmotnosti 250g můžete zakoupit ve specializovaných bioprodejnách průměrně za 42,- Kč.

16.1. 2008, 9.30-12.30 Pořádá: EPOS Spolek poradců v EZ ČR a PROBIO RC Vysočina Kontakt: Ing. Tomáš Klejzar, mail: [email protected], tel: 739 235 944 Místo: Kozí farma Dora, Ratibořice Součástí exkurze bude odborná přednáška farmáře, prohlídka farmy, občerstvení a diskuse. Účast na exkurzi je zdarma, nutná registrace předem na výše uvedených kontaktech. Ekologický chov prasat, pestrost činností farmy

Bio směs na bramborový knedlík Amylon Rozhodli jste se připravit typický český pokrm s bramborovým knedlíkem? Můžete pro přípravu využít směs Amylon, která obsahuje hrubou pšeničnou mouku, sušenou bramborovou kaši a mořskou sůl. Směs můžete také použít na zahuštění omáček, smažené bramborové kuličky, bramborový dort. Balení obsahuje 2sáčky s obsahem 200g a jejich cena se pohybuje průměrně za 65,- Kč.

30.1. 2008, 9.30-12.30 Pořádá: EPOS Spolek poradců v EZ ČR a PROBIO RC Vysočina Kontakt: Ing. Tomáš Klejzar, mail: [email protected], tel: 739 235 944 Místo: Biofarma Sasov, Sasov 2, Jihlava

Bio sypká směs na přípravu bramborové kaše Amylon Máte chuť na bramborovou kaši a nemáte právě čas vařit brambory. Řešením je pro Vás směs na přípravu bramborové kaše. Neobsahuje lepek a je vhodná také na zahuštění polévek nebo k zapečení v troubě. Balena je po 150g a zakoupit jí můžete průměrně za 46,- Kč.

Součástí exkurze bude odborná přednáška farmáře, prohlídka farmy, občerstvení a diskuse.

Sortiment Amylon nenabízí jen pokrmy „slané“, vyzkoušet také můžete směs na kakaové řezy, pudink, smetanu do kávy a v době vánočního pečení Vás jistě potěší nabídka vanilkového cukru.

Účast na exkurzi je zdarma, nutná registrace předem na výše uvedených kontaktech.

3

Bio Vanilkový cukr Amylon Využijete jako přísadu na pečení, do třených a piškotových těst, krémů, tvarohů, zmrzlin, koktejlů, kaší atd.

LINECKÉ SUŠENKY

Bio Kakaové řezy sypká směs Amylon Neobsahuje umělá barviva, stabilizátory či arómata. Kypřící prášek se skládá z vinného kamene, jedlé sody a kukuřičného škrobu. Možno vyzkoušet jako řezy, dort či bábovku. Balení o 425g stojí přibližně 68,- Kč Bio pudinky: jahodový s kousky ovoce, čokoládový a vanilkový Možnost širokého použití - na pečení dortů, bábovek, pudinkového pečiva, do krémů, ovocných želé. 40ti gramový sáček se pohybuje kolem 15,- Kč. Bio Coffee Creamer (instantní přísada do kávy) Amylon Neobsahuje umělé látky jako emulgátory, stabilizátory, konzervanty. Možnost širokého využití nejen do kávy a horkých nápojů, ale i pro zjemnění polévek, omáček či jiných pokrmů. Ve složení smetany do kávy najdete jen sušené mléko a sušený glukózový sirup. Balení 200g stojí průměrně 54,- Kč. Novinky připravila Iva Buriánková

300 g špaldové celozrnné hladké mouky 200 g rostlinného tuku v biokvalitě 100 g sladěnky ječmenné (nebo rýžového sirupu) Suroviny zpracujte v těsto a vychlaďte v lednici 1 hodinu. Je to ideální těsto na všestranné využití, na koláčové korpusy nebo vánoční cukroví. Pečte v troubě při mírné teplotě (150 °C) cca 15 min. Varianty sušenek:

JEN AŤ TO MÁ ŠŤÁVU! 1. ČÁST Jak poznat dobrou ovocnou šťávu a jak s ní zacházet, abychom její kvalitu uchovali? Otázka aktuální zvláště v sezóně, kdy jsou běžně k mání i čerstvé ovocné mošty. Vůně spadaného listí a čerstvě vylisovaný jablečný mošt. Ledová tekutina v sychravém počasí moc nezahřeje, ale té chuti prostě nelze odolat. Tak vypadá podzim ve vzpomínkách z mého dětství. Dnes vlastní sad nemáme, ale pořád máme rádi čerstvý hustý mošt, kterému doma důvěrně říkáme „bahno“. Naštěstí nejsme sami a neviditelná ruka trhu v tomto oboru kupodivu funguje – nabídka sleduje poptávku. Na své si přijdou nejen vyznavači hnědého „bahna“, ale i milovníci průzračných filtrovaných šťáv, které se barvou často podobají bílému vínu. Pochutnávat si můžeme i mimo sezónu – pasterované mošty vydrží beze stopy chemické konzervace celý rok. Čerstvé je čerstvé... ale jak dlouho? Čerstvý mošt je samozřejmě nejlepší. Jak ho ale uchovat a jak dlouho vydrží, než se začne kazit? Důležité je

4

1. Základní těsto rozválejte a vykrajujte různé motivy. Po upečení je slepte kvalitním džemem bez přidaného cukru nebo oříškovým krémem (například „Karob a ořechy“).¨ 2. Přidejte do základního těsta 3 lžíce strouhané mrkve a 2 lžíce strouhaného kokosu. Jindy k tomu zkuste i lžičku sušeného zázvoru a vykrajujte sušenky.

vědět, že nezáleží jen na způsobu uchování, ale i na teplotě výchozích surovin. „Dokud je teplé počasí, mají zpracovávaná jablka teplotu okolo 15-20 stupňů a šťáva, kterou vylisujete, samozřejmě také. „Takovou šťávu nestihnete vychladit dříve, než v ní - díky všudypřítomným kvasinkám začnou probíhat kvasné procesy, proto se musí vypít do druhého dne,“ vysvětluje Miloslav Žalud, který je majitelem moštárny v obci Kvíc poblíž Slaného. „Později, když je chladno, získáte šťávu, která má řekněme 10 stupňů Celsia – tu můžete skladovat v chladničce i týden.“ I když tedy nemáte vlastní šťávu, ale kupujete mošt například od zahrádkářů, můžete se celkem bezpečně řídit podle počasí a teploty vzduchu. Při nákupu v obchodě jsou samozřejmě rozhodující údaje na obalu, čerstvé šťávy jsou však k dostání málokdy (jednou z výjimek je značka Fresh food4you, která má některé druhy dokonce i v biokvalitě). Trvanlivost bez chemie Nejšetrnějším způsobem konzervace moštů (a tekutin obecně) bez použití „chemie“ je pasterace. Jedná se o zahřátí na teplotu nižší než 100° C, přičemž konkrétní teplota i doba závisí na druhu nápoje. Spolehlivá pasterace v domácích podmínkách není úplně triviální záležitostí, pasterované mošty se však dají koupit v obchodech nebo přímo v moštárnách. Některé moštárny nabízejí i výrobu a pasteraci moštu ze suroviny, kterou si zákazník sám dodá, případně na místě vybere. „Každému se snažíme vyjít vstříc, jedinou podmínkou je minimálně 200 kilogramů suroviny – tedy asi 15 přepravek. Z toho se vylisuje přibližně 150 »sedmiček« moštu, což průměrná rodina obvykle bez problémů během jednoho roku spotřebuje. Kdo nemá dostatek vlastního ovoce, může si zbytek vybrat u nás,“ říká Miloslav Žalud. „Moštování z vlastního ovoce je nejdražší služba – čistě z toho důvodu, že se nedá provádět ve velkém. I přesto zájem o ni velmi rychle roste, zvlášť v posledním roce jsme zaznamenali úplný boom. Zpracováváme i směsi různých druhů ovoce nebo ovoce a zeleniny – pro příznivce zdravé výživy jsme například na zakázku dělali jablečný mošt s přídavkem červené řepy. Když si zájemce dodá biosuroviny, vyrobíme biomošt, samozřejmě odděleně od ostatních produktů. V naší moštárně už se dokonce vyráběl i košer mošt.“ Z lisu, nebo z koncentrátu? Pokud v obchodě nebo v moštárně kupujete stále „stejný“ mošt, může chutnat pokaždé jinak. Je to zcela

3. Odeberte lžíci mouky a přidejte lžíci kakaa( nebo karobu) a 3 lžíce mletých ořechů. Plňte do formiček. A jindy přidejte i koření: tlučený hřebíček a skořici. 4. Na rozválené těsto nasypte kandovanou citrónovou nebo pomerančovou kůru (jedině pokud je v biokvalitě), lehce posypte skořicí a vykrajujte sušenky. Recept najdete v Biokuchařce Hanky Zemanové a byl umístěn na našem webu s laskavým svolením autorky.

ENBIO BIOPOTRAVINY JAKO DÁREK Značka ENBIO je určena všem, kteří chtějí udělat radost dárkem nejen svým blízkým. Pokud máte chuť podarovat své přátele něčím zajímavým, zkuste dárek z biopotravin nebo Fair Trade výrobků. Oboje pro Vás na objednávku připravuje dárkový servis společnosti NBBA, která se specializuje na výrobu reklamních předmětů. V nabídce téměř 120 výrobků nové značky ENBIO naleznete všechna vína z našich biovinic - Pálavu, Moravský Muškát,

5

normální, o žádnou vadu se nejedná. Chuť šťávy, která se získává tzv. přímým lisováním, je vždy závislá nejen na použitých odrůdách, ale také na vyzrálosti ovoce. Například jablečný mošt z počátku sezóny bývá kyselejší a dá se pít samotný, kdežto listopadový je sladký – kdo s ním chce zahnat žízeň, musí si ho zředit. Prakticky jediným způsobem, jak docílit dlouhodobě stejné chuti daného druhu moštu, je výroba z koncentrátu (pokud je šťáva vyrobena tímto způsobem, musí to být samozřejmě uvedeno na obale). Koncentrát se získává odpařením vody. Protože se používají vakuové odparky, voda se odpařuje za nižšího tlaku a při teplotách do 70° C (konkrétní hodnoty se liší podle typu zařízení). Vzniklá tekutina je asi šestkrát nebo sedmkrát koncentrovanější než původní šťáva a má konzistenci medu, snadno se skladuje i přepravuje. Díky vysokému obsahu cukru a ovocných kyselin se nekazí – ani do koncentrátů tedy není nutné přidávat žádnou „chemii“. 100% džus se z koncentrátu vyrobí takzvanou rekonstitucí, kdy se doplní pouze chybějící množství vody. Malé moštárny většinou vystačí se šťávou, kterou si samy vyrobí, ty větší se však bez použití koncentrátů často neobejdou, jinak by neuspokojily celoroční poptávku. „Záleží také na sortimentu. Pokud například chceme vyrábět nápoje s jahodami, bez použití koncentrátů nemáme šanci, protože jahody mají velmi krátkou sezónu sklizně, kdy je třeba zpracovat obrovské množství suroviny najednou,“ vysvětluje Vladimír Pelant, ředitel společnosti Agro Rubín, která je spoluvlastníkem moštovny Lažany. „Podle mého názoru však hodně záleží na kvalitě koncentrátů, proto si pečlivě vybíráme. Většinou dovážíme suroviny jen z Čech, ale někdy také ze Slovenska nebo z Polska.“ Džusy z koncentrátu mohou mít odlišnou chuť a barvu, než šťávy z přímého lisování (například jablečný džus z koncentrátu mívá tmavší barvu). Nedá se však říci, že by byly horší - nutriční hodnota je u obou typů srovnatelná. Pokud šťáva přichází o nějaké nutričně významné složky, pak je to už ve fázi čiření a filtrace (oxidace vitamínu C, odstranění některých antioxidantů a vlákniny), kterou prochází většina běžně prodávaných moštů. Celkově nejzdravější je tedy hustý - nefiltrovaný mošt , nejlépe čerstvě vylisovaný. Zájem spotřebitelů o něj je však menší (nevypadá tak „hezky“) a nejenže se hůře uchovává čerstvý, ale obtížněji se i pasteruje - proto je většinou dražší. Do některých džusů se při výrobě „ztracený“ vitamín C opět přidává.

Cabernet Moravia pana Abrleho, Laurot a Malverinu Miloše Michlovského, Malverinu a Hibernal od Peřinů a Naturvin od pana Mádla, podarovat své nejbližší můžete pálenkou, sušeným ovocem nebo mošty od Syrovátků ze Zámeckých Chrámců. Z českých výrobků je ještě k dispozici pečivo z pekárny Zemanka. Zahraniční sortiment zahrnuje zejména cukrovinky, koření a kávu, 90% tvoří bioprodukce, 10% certifikované Fairtrade výrobky. Dárky si můžete nechat zabalit do obalu dle vašeho vkusu, výběr je široký, k dispozici jsou i sezónní ozdůbky. O službu mají zájem zejména firemní zákazníci. Ti oceňují možnost poděkovat svým klientům či zaměstnancům dárkem v podobě ekologického výrobku, který nejenže udělá radost podarovanému, ale jeho nákupem podpoří výrobce v některé ze zemí třetího světa. Společnost zatím nabízí své služby formou tištěného katalogu, v dohledné době neplánuje internetový obchod. V prosinci připravuje aktualizaci svých webových stránek. Více informací na www.enbio.cz.

Mošt i džus musí být 100% Kateřina Čapounová „Mošt je běžně užívaný název pro šťávu získanou lisováním ovoce. Tento pojem není sice vyhláškou

6

definován, ale měl by se používat pouze pro ovocnou šťávu neboli džus,“ vysvětluje Pavla Burešová ze Státní zemědělské a potravinářské inspekce. „Doporučovala bych, aby lidé pečlivě četli údaje na obalech, aby věděli, co ve skutečnosti kupují.“ Některé druhy ovoce se nedají zpracovat a hlavně konzumovat jako džus. Například jahodový džus by byl natolik hustý, že by se nedal pít, rybízový džus má zase příliš intenzivní chuť. Označení typu nápoje však nesmí spotřebitele klamat. Označování a jakostní požadavky pro nápoje řeší vyhláška č. 355/1997 Sb. Podle ní lze jako džus (nebo juice) nazvat pouze 100% ovocnou nebo zeleninovou šťávu, ať už s dužninou, nebo bez ní. Také džus z koncentrátu musí být 100% - doplnit lze pouze takové množství vody, které bylo odebráno. Pokud je obsah vody vyšší, jedná se o nektar nebo ovocný nápoj (viz přehled níže). Případné použití konzervantů, přislazení apod. musí být uvedeno na obale a je upraveno vyhláškou č. 304/2004 Sb. Ovocné šťávy však nekupujeme jen v obchodech, ale také v restauracích. Zde je situace složitější, protože obal nápoje někdy ani nevidíme. Sdružení obrany spotřebitelů České republiky letos otestovalo deset restaurací v centru Prahy, s cílem zjistit, zda hosté nejsou klamáni chybným označováním nápojů. Z celkem dvaceti sklenic objednaného džusu přinesli číšníci jen v polovině případů skutečně 100% šťávu. V osmi případech se jednalo o nektar, jednou o ovocný nápoj a jednou dokonce o ledový čaj s příchutí broskve. V případě ledového čaje nebyl k dispozici nápojový lístek, všechny ostatní nápoje však byly v nápojovém lísku označeny jako džus nebo juice. „Nabízet jahodový či meruňkový nektar je jistě legitimní. Nicméně host by měl vědět, zda si objednává džus nebo nektar,“ uvádí se v časopise SOS magazín, kde jsou výsledky testu zhodnoceny. Autoři průzkumu dodávají, že v restauraci platí za bernou minci vždy to, co je napsáno v nápojovém či jídelním lístku.

ZNÁTE ZAHRANIČNÍ BIOZNAČKY? Slovensko - Ekopolnohospodárstvo

Slovenská národní značka bioproduktů, kterou jsou certifikovány produkty ekologického zemědělství v souladu se zákonem 421/2004 Z.z. o ekologickom poĺnohospodárstve. Zdroj: www.naturalissk.sk Slovinsko

Národní logo slovinských produktů ekologického zemědělství, kterým jsou označovány bioprodukty v souladu s tamní legislativou (zákon 128/2006) a Nařízením Rady (EHS) 2092/91. Zdroj: www.mkgp.gov.si

Mošt, džus, nektar, ovocný nápoj... Přehled: Mošt: název není vyhláškou definován, běžně se užívá pro šťávu získanou lisováním ovoce. Džus: 100% ovocná (nebo zeleninová) šťáva získaná přímo z jednoho či více druhů ovoce či zeleniny.

7

Džus z koncentrátu: ovocná (nebo zeleninová) šťáva získaná z koncentrátu příslušné ovocné šťávy opětovným doplněním množství vody, které bylo odpařeno při koncentraci. Pokud je přidán cukr, musí se na obale uvést „přislazeno“ nebo „s přídavkem cukru“. Nektar: Ovocná šťáva s přídavkem vody, cukru, popř. kyselin. Minimální obsah ovocné šťávy se liší podle druhu ovoce. Například pomerančový, jablečný, hruškový nebo ananasový nektar musí obsahovat minimálně 50% ovocné složky, meruňkový a jahodový 40%, višňový 35%, černorybízový, mangový či banánový 25%. Ovocný nápoj: obsahuje méně než 25% ovocné složky. Připravila: Eva Rázgová, Iris, o.p.s. – společnost pro osvětu a vzdělávání (www.iris-ops.cz) Příště: Jen ať to má šťávu! 2. část, kde získáte podrobné informace o českých moštech v biokvalitě.

Zdroje informací: SOS magazín č. 4/2007, str. 14: „Objednáte si džus. A donesou vám nektar...“ www.spotrebitele.info (Sdružení obrany spotřebitelů České republiky) www.szpi.gov.cz (Státní zemědělská a potravinářská inspekce) www.mostovani.cz (Stránky moštárny Slaný – Kvíc) Hanousek M.: Domácí výroba moštů. Grada, 2006

BIO = ZDRAVÍ? Řada průzkumů ukazuje, že spotřebitelé kupují biopotraviny v touze po lepším zdraví. Jak se to ale s biopotravinami a zdravím vlastně má? Biopotraviny upřednostňují spotřebitelé z 5 hlavních důvodů: • • • • •

8

neobsahují rezidua pesticidů, mají lepší chuť, jejich produkce je šetrná k přírodě, hospodářská zvířata v ekochovu mají zásadně lepší životní podmínky, jsou zdravější.

Slovinsko - Biodar Známka Svazu ekologický ch zemědělců , Biodar, který sdružuje na 1 200 ekologických zemědělců po celém Slovinsku. Svaz byl založen roku 1999 a je v současnosti největším svazem ekologických zemědělců v zemi. Označení tímto logem zaručí, že výrobek byl vyprodukován nejen v souladu s národní slovinskou legislativou a Evropským Nařízením 2092/91, ale také se standardy IFOAM. Zdroj: www.zvezaekokmet.si/ Spojené státy - USDA Organic Značka národního programu pro ekologick é zemědělství Ministerstva zemědělství spojených států označuje produkty, které pocházejí nejméně z 95 % z kontrolovaného ekologického zemědělství podle platné legislativy Spojených států. Značkou USDA Organic jsou značeny také výrobky přírodní kosmetiky. Zdroj: www.ams.usda.gov

A právě posledně jmenované vlastní zdraví, o které se čím dál tím více bojíme, a proto i staráme, bývá velmi silným motivem pro volbu biopotravin. Existuje však doopravdy přímá úměra mezi množstvím konzumované biostravy a zdravím? Jednoduché rovnítko mezi slova bio a zdraví rozhodně dát nelze a názor, že biopotraviny zajistí nebo dokonce pojistí naše zdraví je velmi zavádějící. Strava je pouze jeden z faktorů, vedle dědičnosti, celkového životního stylu a stavu ducha, který má vliv na lidské zdraví. Nelze ho však považovat za spásonosný a jediný! Jíst bio jen proto, že očekáváme pouze zdravotní benefit, je, s prominutím, omezené. Pouze jídlo nestačí Pro pozitivní zdravotní vliv nám jídlo musí v prvé řadě chutnat, jeho příprava by měla být alespoň malým potěšením a jeho konzumace klidnou částí dne, kterou si opravdu užijeme. „Bionadšenec“, který v případě, že se nemůže najíst bio, raději nejí anebo jí s pocitem prohřešku a otravování sebe sama, se otravuje víc než si myslí. Biospotřebitelé by hlavně neměli ztrácet zdravý selský rozum. Kvalita surovin Biovaření je v prvé řadě o kvalitních surovinách, které jsou dobrým základem pro zdravou stravu. Řada vědeckých studií například potvrdila, že: •

Biomléko a hovězí biomaso mají podstatně lepší a pro lidské zdraví příznivější složení esenciálních mastných kyselin, hlavně mastné kyseliny Omega 3 a konjugované kyseliny linolové (látky významně preventivně působící proti rakovině a kardiovaskulárním nemocem).

•

Biozelenina a bioovoce obsahuje vyšší hladinu vitamínu C, což je ovlivněno způsobem pěstování. (pozn. Výzkumy také ukázaly, že v naší zemi není tato vyšší hladina vitamínu C pro obyvatele příliš významná, neboť při dobré skladbě jídelníčku obyvatelstvo rozhodně netrpí jeho nedostatkem. Což také znamená, že výprava „za umělým Céčkem“ do lékárny při každé chřipce je poněkud zbytečná…)

•

Bioprodukty neobsahují rezidua pesticidů! V případech, kdy byla rezidua nalezena, jednalo se o množství v řádech tisícin (mg/kg) oproti konvenčním produktům, kde jsou množství v řádech desetin! Pokud jsou rezidua v bioproduktech přeci jenom přítomna, pak to jasně svědčí o stavu životního prostředí. Nicméně

Švédsko - KRAV

Organizace KRAV je klíčovým hráčem na švédském trhu s bioprodukty. Organizace vytváří standardy pro ekologické zemědělství, provádí kontroly dodržování standardů a propaguje značku produktů ekologického zemědělství KRAV. KRAV je svazem sdružujícím nezávislé organizace. V současné době sdružuje na 28 institucí. Jedná se o farmáře, zpracovatele, obchodníky, ale také spotřebitele, ochránce životního prostředí a práv zvířat. Zdroj: www.krav.se Švýcarsko - Bio Suisse Bio Suisse je zastřešující organizací pro 30 sdružení ekologického zemědělství a přibližně 6 300 ekologických zemědělců ve Švýcarsku a Lichtenštejnsku. Moderní organizace založená v roce 1981 nabízí standardy pro ekologickou produkci s důrazem na celostní přístup k managementu ekologického hospodaření. Značka Bio Suisse nazývaná "poupě" na bioproduktech zaručuje,

9

četnost výskytu a nalezené množství jsou tak velmi rozdílná, že bioprodukty jsou z tohoto hlediska výrazně kvalitnější. (pozn. překročení povolených limitů pro rezidua není v případě konvenční zeleniny a ovoce výjimečné. Navíc výzkumy, např. v Rakousku ukázaly významný negativní vliv pesticidů na plodnost sadařů a vinařů, časté jsou otravy pesticidy u pěstitelů „Třetího světa“ a potvrzeno bylo i zvýšené množství spontánní potratů u žen mezi 3.a 8.týdnem těhotenství v důsledku výskytu pesticidů v životním prostředí). •

•

Biozelenina a bioovoce jsou chutnější, neboť obsahují více aromatických látek a méně vody. Větší chutnost brambor potvrdilo senzorické hodnocení profesionálních degustátorů i laiků a přednost biozelenině a bioovoce dávají při pokusech i laboratorní zvířata. Maso zvířat z ekologických chovů neobsahuje zbytky látek podporujících růst (problém konvenčního kuřecího masa), neboť je ekosedláci nepoužívají, ani rezidua antibiotik, protože je ekologicky chovaná zvířata nedostávají preventivně (běžná a nutná praxe konvenčních velkochovů) a pokud jsou zvířata akutně léčena, platí např. u biomléka dvojnásobně dlouhá doba pro možnost opětovného dodávání na trh)

Způsob zpracování Kvalitu surovin vedle způsobu produkce ovlivňuje i způsob zpracování. Základní myšlenkou ekozemědělství a následně i zpracování bioproduktů je zachování co nejpřirozenějších vlastností produktů jako jsou barva, chuť, vůně, konzistence a trvanlivost, a co nejjednodušší zpracování. Zcela zakázána je genetická modifikace (pozn.většina konvenčního droždí v pekárenské výrobě nebo syřidla v mlékárenské výrobě obsahuje geneticky modifikované enzymy či mikroorganismy.). Kvalitní surovinu je v neposlední řadě potřeba kvalitně zpracovat i u nás doma v kuchyni. Pár tipů pro vylepšení jídelníčku •

•

10

Nejlepší zpracování ovoce a zeleniny je žádné zpracování. Obzvláště v létě a v době sklizně bychom měli využít šťavnatosti a čerstvosti výpěstků a chroupat je syrové. V případě tepelných úprav je zeleninu vhodné krátce povařit či blanšírovat (do vroucí osolené vody vložíme v zeleninu na 1 minutu, vyjmeme ji a zchladíme ve studené vodě), což jde výborně ve

že byly vyrobeny podle standardů pro ekologické zemědělství. Značku lze nalézt ve dvou variantách. Poupě s nápisem Bio Suisse deklaruje, že se jedná o výrobek z biosurovin, pocházejících z více než 90% ze švýcarských zdrojů, značka s označením Bio zaručuje biopůvod, ale ne lokální původ surovin. Zdroj: www.biosuisse.ch Velká Británie - Soil Association

Soil Association je hlavní organizací, která ve Velké Británii propaguje a certifikuje biopotraviny a ekologické zemědělství. Organizace byla založena v roce 1946 skupinou zemědělců, vědců a odborníků na výživu, kteří vysledovali přímý vztah mezi zemědělskými postupy a zdravím rostlin, zvířat, lidí i životního prostředí. Dnes je Soil Association hlavním evropským hráčem v oblasti ekologického zemědělství se 180 zaměstnanci a řadou regionálních center. Zdroj: www.soilassociation.org

dvojitém hrnci, kdy je vnitřní děrovaný jako košík, v němž se výborně připravuje i zelenina v páře. •

•

•

•

Výběr tuků je základ. Snad časem pomine doba populárních margarínu, jejichž výroba je nechutná a většině spotřebitelů by způsobila zděšení, stejně jako fakt že čistě rostlinná, lehce roztíratelná žlutavá hmota obsahuje živočišnou želatinu. Za studena lisované panenské oleje by měly být v naší kuchyni základ. Lisování probíhá mechanicky, tlakem, na rozdíl od rafinovaně levných rafinovaných olejů, které se získávají při vysokých teplotách za pomoci rozpouštědel, louhu a čistících chemických látek, které musí výsledný produkt zbavit nežádoucího chemického zápachu. Ne každý kvalitní olej se hodí na všechno. Na obalu bývá uvedena vhodnost použití pro nejlepší využití chuťového i nutričního potenciálu oleje. Na vaření a smažení se dobře hodí olivový, slunečnicový, sezamový a avokádový olej. Comeback v kuchyni zažívají i živočišné tuky a v případě kvalitního másla či domácího sádla či biosádla se nelze divit. Mléčné výrobky z kravského mléka by měly být hlavně kysané a mléko čerstvé, tedy zapomeňme na tetrapackové nesmrtelné mléko. Pestrost jídelníčku dodá i používání obilných mlék a úspěch sklidí jistě každý, kdo připraví puding namísto z kravského mléka a pudinkového prášku z rýžového mléka a maizeny (kukuřičného škrobu). Bílý cukr je dobré nahradit přírodním nerafinovaným cukrem nebo medem z českých luhů a hájů. Méně masa co do kvantity, ale více co do kvality, přinese zásadní změnu. Rozdíl je patrný hned při přípravě, která bývá například u drůbeže delší a někdy je doporučována kombinovaná příprava, tedy nejdříve podušení masa a pak teprve pečení. Hlavní rozdíl by se měl projevit také v našich pocitech. Při rozhodnutí pro maso z ekochovu, a vlastně i pro biovejce, se totiž můžeme přestat bát pomyslet na životní osudy zvířat, jejichž maso máme na talíři. Ekologické zemědělství totiž nestaví logiku chovu na hlavu, tedy nesnaží se zvířata přizpůsobit požadavkům trhu, velkých a rychlých zisků, snadné manipulace apod., ale naopak jednoduše respektuje potřeby chovaných zvířat a staví na volbě vhodného plemene, v ekonomice chovu počítá s optimální nikoliv maximální produktivitou, snaží se omezovat transport zvířat, potřebám chovaného druhu uzpůsobuje krmení i podmínky chovu a při porážce usiluje o zmírnění stresu zvířat.

VÝSEVNÍ DNY 2008 Všemi biozahrádkáři každoročně očekávaná publikace Výsevní dny konečně v prodeji. Tento kalendář konstelací pro zahrádkáře a zemědělce na rok 2008 si můžete buď vypůjčit v za zálohu 50,- Kč, nebo zakoupit za 46,- Kč, a to každý den od 9 do 16 [více] hodin na adrese IC PROBIO LIGY, SEV Toulcův dvůr, Kubatova 1/32, Praha 10. Zájemci o zaslání publikace na dobírku pište na infocentrum@biospotrebi tel.cz nebo volejte 272 660 501.

KOZÍ NEBO KRAVSKO-KOZÍ JOGURT? Chcete vědět proč jsou některé kozí jogurty krémové a jiné tekuté? Co za těmito rozdíly stojí? Výroba jogurtů a zejména kozích jogurtů a navíc ještě v režimu ekologického zemědělství není vůbec snadná záležitost, navíc jak se ukazuje snadné není ani označování takto vzniklých výrobků. Věděli jste, že pokud na etiketě výrobku z kozího mléka naleznete text např. "kozí mléko, mléko...", znamená to, že se v kozím výrobku vyskytuje také mléko

11

Zdravost biopotravin nespočívá pouze ve stravě bez chemie a v lepších nutričních hodnotách, které prokazují výsledky vědeckých studií. Přispívá k ní také chov zvířat bez utrpení a hospodaření v krajině bez devastace. Jana Průšová, PRO-BIO LIGA Článek byl otištěn v časopise Aperio. Použité zdroje: Qualité et sécurité des produits bio. Dossier FiBL. No4, Mai 2006. 1ere edition.

BIO A FAIR TRADE - NÁKUP S DOBRÝM SVĚDOMÍM Česko a jeho obyvatelé patří k bohatší části světa. Zkrátka, máme se čím dál tím lépe! Bylo by na čase začít se při nákupech chovat ohleduplně. Pokud sáhneme po produktech se značkou Fair Trade či bio, ubíráme se správnou cestou. Značku Bio nesou certifikované potraviny, které byly vyprodukovány v systému ekologického zemědělství a které dávají spotřebiteli jistotu produkce šetrné ke zvířatům, půdě, vodě, krajině, sedlákům a zpracování bez vstupu klamavých „výdobytků“ současného potravinářství, jež přinášejí umělou barvu, chuť, vůni, konzistenci a hlavně konzervují téměř navěky. Certifikát Fair trade nesou produkty s garancí vzniku, za nímž nenajdeme bídu, vykořisťování, práci dětí ani otrokářství. Hnutí „Spravedlivého obchodu“ se totiž naopak snaží obchodovat férově a producentům hlavně ze zemí Afriky, Latinské Ameriky a jižní a jihovýchodní Asie zaručuje dodržování norem pracovního práva i ochrany životního prostředí. Stálé výkupní ceny produktů chrání drobné producenty před výkyvy cen na globálních trzích, které mnohdy způsobují pokles cen pod vlastní náklady produkce a likvidaci producentů. Našemu svědomí tedy jejich nákupem rozhodně uděláme dobře. Obě hnutí se rodila s dobrým úmyslem a stále můžeme najít podobnost ve snaze zlepšit životy lidí a změnit postoje i chování lidstva k životnímu prostředí. Rozdíl je naopak v místě zrodu produktů a v ekonomické, sociální i politické situaci v daných oblastech. Bio vzešlo na relativně bohaté evropské půdě, zatímco Fair trade produkty se rodily a rodí v chudých zemích. Zcela odlišné je i místo produkce a spotřeby, kdy Fair trade produkty jsou exportovány a spotřebovávány v bohatém světě Euro-americké zóny. Biopotraviny se snědí hlavně v producentských zemích či v rámci kontinentu, kde byly vyprodukovány. Velký rozdíl je i v komoditách, které oba

12

kravské? Právě tak hovoří vyhláška č. 77/2003 Sb. kterou se stanoví požadavky pro mléko a mléčné výrobky, mražené krémy a jedlé tuky a oleje. Přesněji se v tomto předpisu hovoří o tom, že: „Mléko a mléčný výrobek se dále označí podle názvu hospodářského zvířete. U mléka a mléčného výrobku z kravského mléka nemusí být druh hospodářského zvířete uváděn. Pokud je mléko nebo mléčný výrobek vyroben z více druhů mléka hospodářských zvířat, označí se mléko názvem hospodářského zvířete, od kterého pochází více než 50 % hmotnostních mléka. Ostatní druhy mléka ve výrobku se označí u názvu slovy "s přídavkem" s doplněním druhu hospodářského zvířete, pokud jejich podíl ve výrobku činí více než 10 % hmotnostních.“. To znamená, že naleznete-li na etiketě výrobku ve složení např. pasterované kozí mléko, sušené plnotučné mléko, jogurtová kultura, znamená to, že v kozím výrobku bylo – nejčastěji pro zahuštění – použito sušené kravské mléko. Právě takové informace naleznete ve složení kozího bílého jogurtu z ekofarmy St. Pierre, který tak přiznaně obsahuje malou část kravského mléka (do 10 %, což znamená, že tuto skutečnost podle předpisů není nucena

systémy nabízejí. Značku Fair trade totiž nesou výhradně rostlinné produkty. Nejčastěji se v obchodech u nás setkáme s fair trade kávou, kakaem, čokoládou, čaji a proutěným zbožím. Bio tvoří rovným dílem rostlinné i živočišné produkty a představují jej potraviny více zpracované. Zatímco producenti fair trade mají od obchodníků garantované vyšší ceny výkupu, což oceňují na celém systému asi nejvíce, bioproducenti se musí vypořádat s „neviditelnou rukou trhu“. Příroda, lidé, finance Lze říci, že v hnutí Bio i Fair trade jde o tři základní priority: příroda, lidé, finance, ale jejich pořadí je odlišné. Pro fair trade jsou na prvním místě lidé (sociální rozměr), následují finance (ekonomicko-sociální rozměr) a příroda (ekologický rozměr). Pro Bio byla a je zásadní ekologie, na druhém místě lidé, i když jde spíše o spotřebitele a jejich zdraví než o samotné producenty, třetí místo patří financím, tedy spravedlivé ceně za kvalitní potraviny. Rozdílná pravidla produkce Srovnání způsobu zemědělské produkce ukazuje, že Bio má pravidla jasnější, ale ošetřující pouze produkci. Spravedlivost obchodu s biopotravinami není potřeba dále řešit. Pro bioprodukty platí přísná a zákonem daná pravidla, a to hned od počátku hospodaření v tomto režimu. Pro získání známky Bio je nezbytné projít tzv. přechodným obdobím, které je odlišné pro různé typy ploch a komodity, aby došlo k určité očistě. Zcela jasný a striktní je zákaz používání umělých minerálních hnojiv a pesticidů. Pro producenty Bio platí pravidla pro zpracování produktů v biopotravinu a normativně je ošetřeno i nevnášení nežádoucích potravinářských aditivy (tzv.Éček) a nešetrných postupů (např. ozařování potravin). Pravidla pro Bio řeší také welfare (životní pohodu a přirozené podmínky chovu) zvířat. Povinné pro ekologické zemědělství bývají i tzv. agro-envi opatření v krajině, jednodušeji řečeno aktivní a pozitivní zemědělské působení na krajinu a přírodu. Fair trade ovlivňuje produkci spíše pomaleji a mírnějšími postupy. Ekologizace produkce je postupná a nutná jsou pouze základní minimální opatření. Producenti Fair trade nesmějí používat některé agrochemické látky, zakázané např. Světovou zdravotnickou organizací a mezinárodními úmluvami o toxických látkách. Povinně musí mít plán rozvoje a omezování užívání chemických „pomocníků“. Potřebná jsou i přesná pravidla pro manipulaci, skladování, použití a likvidaci agrochemických prostředků, jejichž částečné použití je možné. Pro další rozvoj hospodaření existují obvykle i postupná agro-envi opatření, která mají pozitivně ovlivnit

uvádět), které je používáno pro zahuštění jogurtu, všechny ingredience jsou samozřejmě v biokvalitě. Nicméně vzhledem k tomu, že se jedná o fermentovaný mléčný výrobek (výrobek, který prošel mléčným kvašením) je bezpečnou potravinou i pro konzumenty s nesnášenlivostí mléčného cukru (laktózy). Pro konzumenta s nesnášenlivostí mléčných bílkovin (např. kaseinu) nelze určité riziko zcela vyloučit u jakéhokoliv mléčného výrobku. Budete-li tedy nakupovat kozí výrobky - pokud trpíte alergiemi či z jiných důvodů nechcete kravské mléko konzumovat -, dávejte vždy pozor na složení výrobku: mlékem se vždy rozumí mléko kravské, ostatní druhy mléka jsou většinou specifikovány. Spokojíte-li se spíše s tekutějším jogurtem, který není tak krémový, za to sušené kravské mléko neobsahuje, naleznete jej v nabídce Kozí farmy DoRa z Ratibořic. Důležité však je, že u obou výrobků se můžeme informovaně o své volbě daného výrobku rozhodnout, ovšem vždy musíme dobře číst složení výrobků, být zvídaví a ptát se…

13

např. druhovou pestrost rostlin a živočichů (tzv. biodiverzitu). Značka fair trade automaticky neznamená, že je výrobek v kvalitě bio. Odhadem více jak polovina výrobků fair trade na českém trhu má i certifikát bio. Pro producenty v systému fair trade může být bio dobrou nadstavbou a pro spotřebitele je nalezení obou značek na výrobku zárukou toho, že kupují nejvyšší možnou kvalitu nejen pro své zdraví a mlsný jazýček, ale také z hlediska sociálního, morálního a ekologického. Fair trade nemusí být vždy dražší

Káva mletá Arabica 250g Čokoláda mléčná 100g Kakao 250g Čaj Roibos 100g

Fair trade „Běžná“ cena cena v Kč 80,93,50 37,90,69,50

26,50 96,50 46,-

Fair trade výrobky najdeme nejčastěji ve specializovaných prodejnách biopotravin a v internetových obchodech. Na rozdíl od biopotravin je jen výjimečně potkáme v obchodních řetězcích, kde výjimkou byla Delvita nabízející několik fair trade výrobků pod svou značkou Delhaize. Ale i ti, kdo dávají přednost nákupu v řetězcích, se časem jistě dočkají, neboť obchodní trendy západní Evropy postupně pronikají i k nám, jako tomu bylo v případě biopotravin. Otázkou zůstává, jak vhodným místem pro potraviny, jejichž zásadní přidanou hodnotou je spravedlivá cena a férové obchodování, jsou řetězce razící obchodní politiku nízkých cen pro dodavatele? Pokud tedy usoudíte, že nastal ten správný den pro změnu spotřebitelského chování, pak vězte, že snáze a příjemněji nakoupíte bio a fair trade produkty ve specializovaných prodejnách biopotravin a zdravé výživy. Jana Průšová, PRO-BIO LIGA Článek vyšel v tištěné verzi časopisu Aperio

14

Biojablka z farmy Ekologický sadař pan Bedřich Plíšek nabízí k odběru z farmy biojablka. Aktuálně je v nabídce: odrůda Rajka

Srovnání cen konvenčních potravin a fair trade Potravina

AKTUÁLNĚ Z FAREM

-

-

I. jakost (nad 65 mm) 15,- Kč/kg (15,75 vč. DPH) II. jakost (55 – 64 mm) 10,Kč/kg (10,50 vč. DPH)

a odrůda Topaz, která bude k dispozici po celou zimu. II. jakost je aktuálně za cenu 10,Kč/kg, I. jakost 25,- Kč/kg + DPH Uvedené ceny jsou v sídle farmy (bez dopravy), tj. na adrese Ing. Bedřich Plíšek, Vinice 4, 508 01 Hořice. Tel/fax: 493 698 172, mobil 602 104 853, email: [email protected] z. Jablka jsou v plastových přepravkách po 13 kg netto

PŘÍBĚH JEDNÉ NAUČNÉ STEZKY Dne 13. září 2007 byla otevřena naučná stezka kolem ekofarmy Kozodoj, která turistům a dalším zájemcům nabízí seznámení s ekologicky šetrným hospodařením, místní přírodou a krajinou a ochranou životního prostředí vůbec. Co předcházelo otevření stezky s tematikou ekologického zemědělství, jak se vůbec farma rozhodne postavit naučnou stezku, a kdo jí v tom pomáhal? Jak to všechno začalo? Myšlenka naučné stezky se zrodila asi před dvěma lety. Ekofarma Kozodoj se totiž nachází v malebném údolí říčky Rolavy, které je druhově velmi bohaté, navíc okolo ekofarmy vede cyklotrasa, která v podstatě protíná faremní pastviny v meandrech řeky, a je tak na co koukat napravo i nalevo. Návštěvník však až dosud neměl možnost získat širší kontext či hlubší informace o krásách okolní krajiny a prostředí. Cyklotrasa je navíc oblíbeným cílem cest nejenom cyklistů, ale také maminek s dětmi, školních exkurzí i seniorů. Zkrátka, na této cestě je téměř celoročně živo. A tak paní Pavlína Štyndlová, majitelka farmy Kozodoj přišla s myšlenkou podělit se o zážitky z přírody, ekologických aktivit, zdravého způsobu života a o znalosti historie okolí s ostatními. Šlo především o to zachytit krásné okamžiky, které při procházce jinak člověk jen obtížně vnímá. O okamžiky jako je život lesních živočichů či život v rybníce. O pochopení toho, co je to šetrné hospodaření v přírodě, a proč má význam produkovat a jíst biopotraviny. A třeba také přiblížit městským lidem životní potřeby hospodářských zvířat. S tímto uceleným a promyšleným nápadem se paní Štyndlová obrátila na organizaci STUŽ Karlovy Vary a její EKOcentrum. Sdružení STUŽ, především pak její předseda RNDr. Pavel Žlebek, se prostřednictvím dotačních programů EU postaralo o finanční zajištění naučné stezky, a má tak velký podíl na jejím vzniku. Odborné texty na jednotlivé cedule byly připravovány ve spolupráci s karlovarskou Agenturou ochrany přírody, předsedou Svazu PRO-BIO, Ing. Zdeňkem Perlingerem a karlovarským geologem, RNDr. Petrem Chvátalem. Texty k ekologickému zemědělství si farma zpracovala sama. Přípravy technického zázemí naučné stezky trvaly něco přes půl roku a zapojila se do nich celá řada dalších organizací a institucí. Například Lázeňské lesy města Karlovy Vary se ochotně připojily ke spolupráci a

Biozelenina z Camphillu Camphill v Českých Kopistech nabízí přebytky ze svého zeleninového políčka k odběru v místě. Na webu www.camphill.cz si můžete rezervovat brambory (červené, světlé), řepu a zelí. K odběru přímo v Camphillu. Kontakt: Camphill České Kopisty 412 01 Litoměřice Mgr. Tomáš Curych, tel: 416 738 673 nebo 776 063 783, [email protected] více o farmě: www.camphill.cz

Z DOTAZŮ NAŠÍ PORADNY Jakým způsobem jsou biopotraviny kontrolovány například na obsah aflatoxinů, který obsahují plísně napadající plodiny, které nejsou ošetřovány chemickými postřiky? 21-11-2007 Kvalita a bezpečnost biopotravin (tedy i obsahy nežádoucích látek) je kontrolována stejným mechanismem jako kvalita a bezpečnost potravin konvenčních, který je stanoven především zákonem 110/1997 Sb. o potravinách. Kontrolu dodržování předpisů při výrobě a prodeji potravin

15

a pomohly s výrobou dřevěných nosičů a jejich zabudováním na místa. Paní Štyndlová si pochvaluje, že: „Spolupráce jednotlivých organizací byla dobrá a vyznačovala se ochotným a pracovním duchem. Až na drobné technické zádrhele vše probíhalo podle společných představ i naplánovaného harmonogramu. Cenné na tomto projektu je, že stezka vznikla z ochoty jednotlivých organizací vytvořit v našem regionu něco užitečného pro lidi mladé i letité. Příjemnou formou ukázat, jak hluboký smysl má pro naší budoucnost starat se o naše společné životní prostředí.“ Zahájení provozu a první měsíce A tak mohla být stezka směle otevřena. Slavnostní otevření proběhlo 13. 9. 2007 za účasti primátorky města Karlovy Vary a zástupce starosty města Nová Role. Kolem 50ti přítomných z řad různých institucí obou měst si prošlo naučnou stezku a příjemně podiskutovalo o přínosu takového projektu pro veřejnost. Pro návštěvníky slavnostního zahájení pak bylo přímo na Ekofarmě Kozodoj připraveno občerstvení z biopotravin.

Naučnou stezku během podzimních měsíců využila již řada návštěvníků. Dokonce ji - k rozšíření výuky využívají i některé školy z okolí. Stezku pravidelně navštěvují skupiny turistů, například v nedávné době dvě exkurze z Německa.„Zájem o tuto stezku je zatím veliký,“ říká paní Štyndlová a dodává: „a nás těší,že můžeme návštěvníky obohatit o poznání života smysluplného a příjemného.“

16

provádějí průběžně příslušné kontrolní orgány, tj. Státní veterinární správa, Státní zemědělská a potravinářská inspekce a hygienické stanice Ministerstva zdravotnictví ČR. Tudíž u biopotravin máte z tohoto hlediska stejnou záruku jako u potravin konvenčních, nehledě na daleko přísnější požadavky na samotnou výrobu a zpracování biopotravin. Co se týče samotných aflatoxinů (které patří do skupiny mykotoxinů), je pochopitelné, že vzhledem k zákazu použití chemických fungicidů v ekologickém zemědělství by se mohlo zdát, že by biopotraviny měly obsahovat více mykotoxinů. Na toto téma byla provedena řada studií, které však zvýšený obsah žádných nežádoucích látek v biopotravinách nepotvrdily. Například, v publikaci Ekologické zemědělství: zdroj bezpečných krmiv a potravin (Vědecký výbor výživy zvířat) od autorů Ing. Petr Homolka, CSc.,PhD., MVDr. Vladimír Ostrý, CSc.a Ing. Jiří Urban, kterou si můžete stáhnout zde: http://www.vuzv.cz/vyzi va/studie19.pdf, naleznete výsledky několika studií, které nepotvrzují žádný rozdíl mezi bio a konvenčními obilnými produkty. Vzorky byly testovány na

Kdo se však bude o stezku starat v budoucnosti? Na údržbě stezky se budou do budoucna podílet tři organizace, které stály u jejího zrodu. O stezku se tedy i v budoucnu bude starat organizace STUŽ Karlovy Vary, Lázeňské lesy K.V., no a samozřejmě ekofarma Kozodoj. Ekofarma Kozodoj již řadu let pro školy a zájmové skupiny úspěšně pořádá výukové programy o ekologii, zemědělství, biopotravinách a životním prostředí. Pomocí smyslového vnímání se snaží dětem i dospělým ukázat, jak je důležité vnímat okolí a starat se o přírodu. Pomocí naučné stezky snad bude možné tuto myšlenku předávat v ucelenějším a pestřejším provedení.

obsah ochratoxinu A a fuzáriových mykotoxinů. Stejný výsledek prezentuje i publikace FiBL Dossier: Quality and Safety of Organic Products, kterou vydal FiBL z května 2006, která je shrnutím celé řady studií týkajících se bezpečnosti a kvality biopotravin. Zpracovali: Lenka Bauerová a Jan Valeška, PRO-BIO LIGA Zdroje: www.agronavigator.c z www.vuzv.cz

Jak je možné, že se v masných biovýrobcích (šunka) objevují látky jako dusitanové soli a fosforečnany, které jsou považovány za zdraví nepříznivé? A ani do budoucna nehodlají v Kozodoji zahálet a již nyní chystají další šikovné nápady, které podpoří ekogramotnost a vzdělání lidí směrem k pochopení jednoty životního prostředí a člověka. Více informací o výukových programech si můžete přečíst na webu farmy www.kozodoj.cz v sekci: Služby. Za poskytnuté informace děkujeme paní Pavlíně Štyndlové z ekofarmy Kozodoj. Jan Valeška, PRO-BIO LIGA

30-10-2007 Dne 1.12. 2007 vstoupila v platnost novela Nařízení Rady (EHS) 2092/1991, která rozšiřuje seznam povolených látek pro zpracování biopotravin o několik aditiv, včetně právě zmiňovaných dusitanových solí, tedy látek Dusitan sodný (E250) a Dusičnan draselný (E252), jejichž použití bylo dosud pro biovýrobky v ČR zakázáno (nicméně jejich dovoz byl povolen ze států, jejichž výrobcům byla pro použití těchto přídatných látek udělena výjimka). K trvalému povolení

17

KDYŽ ZNÁTE ČLOVĚKA, KTERÝ TRHAL BYLINKY,BUDE VÁM ČAJ Z NICH VÍC CHUTNAT

těchto látek došlo především kvůli lobbyingu velkých výrobců uzenin.

Krátké vyprávění s majiteli Sluneční brány o bylinkách, čajích, lidech a patnácti letech bioživota uprostřed jihomoravské chemické clony.

Nicméně použití fosforečnanů, tedy látek typu Difosforečnany (E450) či Trifosforečnany (E451) je pro použití ve výrobcích označovaných slovem BIO zakázáno, a proto doporučujeme u prodejce žádat předložení certifikátu o původu bioproduktu. Pokud jej prodejce nebude schopen předložit či se Vám certifikát nebude zdát dostatečný doporučujeme se obrátit buď přímo na jednu z kontrolních organizací (ABCert, Biokont, KEZ, o.p.s.) či na PRO-BIO LIGU.

Září 2007 - Uprostřed zrekonstruovaného brownfieldu v novotou se skvoucích budovách provádí návštěvníky zaměstnanci se sluníčky na tričkách. Nemají čas si vydechnout, zájemců o exkurzi dorazilo požehnaně. V nové výrobní hale mezitím ve smokinzích vyhrávají členové výborného swingového bigbandu, podává se bioobčerstvení. Průvodci se proplétají mezi skupinkami, vysvětlují a ukazují. Usmívají se. Mezi regály ve skladu digitálně z plátna promlouvá k posluchačům jeden ze dvou majitelů firmy, ten reálný mezitím provádí návštěvníky po skladu biobylin. Oba dva se usmívají. Stroje ve výrobně mezitím chrlí v pravidelném rytmu 120 kusů za minutu čajové sáčky a všude to závratně voní po bylinkách. Z autobusu, který právě dorazil, vystupuje rakouský spolumajitel. S úsměvem. Na tričku má nápis „Když slunce svítí tobě, nech ho svítit i ostatním“. Venku lije jako z konve. Čejkovická Sluneční brána oslavuje patnáct let existence. To, že je prosperujícím podnikem, nenechává nikoho na pochybách. O úsměvech v lijáku chvilku přemýšlím, zda je to povinná vstupenka do Sluneční brány nebo dobře propracovaný firemní image. Před sedmnácti lety se Tomáš Mitáček, současný spolumajitel společnosti, setkal s Rakušanem Johannesem Gutmannem, vlastníkem v té době již prosperující firmy „SonnenTor“, dva roky nato vznikla česká dceřiná společnost Sluneční brána. S majiteli úspěšného rakousko-českého podniku jsme si vyprávěli o radostech a strastech výrobce biopotravin.

18

Ovšem stávající Nařízení i jeho novela obsahují formulaci, že "...pro potravinářské přísady (...) zařadí se pouze takové sloučeniny, u kterých bylo prokázáno, že bez přístupu ke zdrojům takových sloučenin je nemožné takové potraviny produkovat nebo uchovávat". Z toho tedy plyne, že pokud výrobce prokáže, že není možné daný výrobek vyprodukovat bez použití nejrůznějších přísad (např. i zmíněných fosforečnanů) je možné přijmout změnu (povolit výjimku). Není potom divu, že velkovýrobci, kteří většinou prodávají své produkty v obchodních řetězcích, jsou schopni dokázat, že není možné vyrábět

O společné značce a rozdílech v přístupu

produkty bez ledasčeho.

Mateřskou SonnenTor v dolnorakouském Zwetllu založil Johannes Gutmann v roce 1988. Hned od počátku byla firma zaměřena na ekologickou výrobu čajů a koření z bylin, které se pěstovaly v blízkém okolí. „Nechtěl jsem jednoduše odejít z kraje, kde jsem vyrůstal. Hledal jsem způsob, jak najít práci pro sebe i pro ostatní.“ vypráví Johannes o začátcích firmy, která dnes na 400 hektarech poskytuje práci 150 ekologickým farmářům v regionu. V roce 1992 vznikla na stejných principech v Čejkovicích na Moravě Sluneční brána.

Potom zaráží, že například velkovýrobci biopotravin sdružení např. v německém svazu Bioland jsou schopni vyrábět masné výrobky bez dusitanových solí a fosforečnanů, jak vyžadují interní svazové směrnice svazu Bioland.

Na rozdíl od té rakouské leží čejkovická Sluneční brána přímo v centru přechemizované jižní Moravy. V areálu bývalých kravínů a silážních jam stojí nové provozní budovy, firma při jejich výstavbě jako jedna z mála v okolí čerpala ze strukturálních fondů EU. Ze střechy pravděpodobně největšího evropského skladu biobylin lze přehlédnout celý areál obklopený vinicemi.

Domnívám se však, že právě využívání těchto látek, které jsou (např. v knize Tajemství výrobců potravin [Vít Syrový, 2006]) považovány za zdraví nepříznivé jednoznačně ukazuje na motivace toho kterého výrobce. Může-li malá farma pana Sklenáře vyrábět šunku bez použití těchto aditiv, proč by tak nemohl činit velký podnik, který má daleko větší možnosti…

Před patnácti lety tu začínající podnikatelé byli za podivíny, dneska se postoj sousedů k úspěšné firmě mění. „I ti, co dříve kroutili hlavou, se k nám dnes chodí ptát, jak to děláme,“ popisuje změnu pohledu Tomáš Mitáček. Zvýšený zájem sousedů přičítá nejen úspěšnému fungování firmy, ale také stoupajícímu spotřebitelskému zájmu. „Řada výrobců se teď o biopotraviny zajímá. Pokud si ale myslí, že stačí pouze zaměnit na výrobních linkách běžné suroviny za bio, nic nepochopili,“ soudí o zájmu některých výrobců. Ze sortimentu původně jen bylinných čajů a koření dnes Sluneční brána nabízí, vedle bylinných a ovocných, také zelené a černé čaje, aromasměsi, bio cukrovinky a kávu. Čajové směsi vznikají podomácku, sami majitelé si je míchají, ochutnávají a nazývají. Některé zní vábivě, skoro s milostným podtextem, jiné tak trošku jako recepty od psychologa, další raráškovsky po dětském. Přeshraniční spolupráce mezi oběma společnostmi je rozdělená. Na české straně jsou vybaveni technologiemi na výrobu nálevových sáčků, v Rakousku se zaměřují na sypaný sortiment. Mezi sto osmdesáti kilometry vzdálenými místy pendlují tranzity – do Rakouska vozí sáčky, zpátky se vrací se sypaným čajem. Zhruba 20% v Čejkovicích vyrobených čajů a koření se prodá doma, zbytek míří do zemí bývalého Východního bloku, z Rakouska je zásobována západní Evropa a svět. Dnes obě firmy vyváží pod jednotnou značkou „SonnenTor“ do více než 40 zemí.

Zpracoval: Jan Valeška, PRO-BIO LIGA

Je možné, aby se v supermarketech prodávalo konvenční zboží s nálepkou bio? Jsou kontroly dostatečné? 30-11-2007 Domníváme se že kontrola prodeje biopotravin je dostatečná, ale prodej biopotravin je dnes již velký obchod, tudíž stejně jako v jakékoliv jiné činnosti, kde se točí peníze - svádí k podvodům.

19

Na otázku, jaký dosahují roční obrat, oba majitelé odpovídají: „Za měřítko úspěšnosti spíš považujeme počet pracovních míst, který každý rok rozšiřujeme. Nechceme plně automatizovat linky, v ekologické výrobě je mnohem důležitější podíl ruční práce. Stroje našim výrobkům duši nevdechnou a lidé to poznají.“ Přesto, nebo možná právě proto, dosáhl loňský obrat čejkovické Sluneční brány okolo 75 milionů korun a letos se očekává navýšení o dalších 20 %.

Nicméně, pro označování a certifikaci biopotravin prodávaných v řetězcích samozřejmě platí totožná pravidla jako pro jakýkoliv jiný prodej biopotravin.

Se sedláky žijeme v symbióze, přesto ti čeští ubývají

Ke kontrole a certifikaci biopotravin jsou v ČR Ministerstvem zemědělství pověřeny 3 kontrolní organizace (Abcert, Biokont CZ, KEZ), které dohlížejí na dodržování legislativních ustanovení a jsou oprávněny k udílení české národní ekoznačky pro biopotraviny tzv. biozebry. Potraviny označené touto značkou tedy musejí splňovat legislativní požadavky (jak české, tak evropské legislativy), následnou kontrolu potom provádějí tytéž organizace, pochybení následně řeší Ministerstvo zemědělství ve správním řízení, při zjištění porušení zákona smí Ministerstvo uložit pokutu až do 1 000 000,- Kč (samozřejmě podle druhu prohřešku a právní subjektivity provinilce).

„V ekologickém zemědělství to bez vzájemné důvěry mezi sedláky a výrobci nejde,“ říká Tomáš Mitáček „To, jak kvalitní výrobky vyrábíme, závisí z velké míry na zemědělcích.“ Se svými dodavateli mají kontrakty, které pravidelně jednou ročně aktualizují a pozměňují podle potřeb a možností. Aktivně vyhledávají nové zemědělce, zprostředkovávají kontakty, někdy zajišťují osivo, pomáhají s výstavbu sušiček přímo v místech sběru, platí zálohově. „I přes tuto podporu se počet pěstitelů snižuje. Dříve jsme mívali sedláků přes třicet, dneska odebíráme suroviny zhruba od dvaceti (cca 100 ha),“ vysvětluje Tomáš Mitáček. „Řada z těch malých pěstitelů skončila díky byrokracii. Dnes se někteří sedláci k bioprodukci vrací, po přerušení ekologického hospodaření ale na obnovenou certifikaci musí čekat další dva roky (do té doby jsou zařazení v přechodném období, teprve pak mohou označovat znovu produkci za ekologickou). „Čeští dodavatelé vyřizují v porovnání s Rakušany mnohem více administrativy – drobní zemědělci v Rakousku velmi často využívají možnosti platit namísto daně z reálných příjmů jen paušální daň, diferenciovaný je, na rozdíl od Česka, také

20

Podle platné legislativy jak evropské (Nařízení (EHS) 2092/91 o EZ), tak národní (Zákon č. 242/2000 Sb o EZ) je možné odkazem na původ v ekologickém zemědělství (tedy slova biologický, bio či ekologický eko) označovat pouze potraviny (krmiva, krmné směsi atp.), které splňují náležitosti stanovené těmito právními předpisy.

pohled na povinnosti při výrobě pro drobné zpracovatele a velkovýrobce,“ poukazuje na rozdílnost přístupů na obou stranách hranic Johann Gutmann. I tyto skutečnosti vysvětlují - ve srovnání s mateřskou firmou - klesající podíl surovin, které pochází od domácích dodavatelů. Ten z původních šedesáti procent klesl v poslední době na čtyřicet, zbylý podíl surovin musí moravská firma dovážet (i když třeba jen od své mateřské společnosti).

Příběhový biomarketing má svá pravidla, buď vám voní, nebo ne Pro mnoho kupujících je nejsilnějším argumentem při nákupu biopotravin zdravotní hledisko, stále větší roli však má i neanonymnost potravin, které si lidé kupují. Lidé chtějí znát příběh, který se za výrobkem skrývá. A biovýrobci jim jej nabízejí. Rakouskou SonnenTor projde ročně 20 tisíc návštěvníků a firma je tomu přizpůsobena – přímo v prostorách společnosti probíhají pravidelné exkurze, školení i odborné semináře. Návštěvníkům se vychází maximálně vstříc. Informovanost a otevřený přístup nekončí u spotřebitelů. Běžné je pořádání akcí pro zaměstnance i dodavatele – od rodinných akcí pro děti přes zájezdy na jednotlivé ekologické farmy až po každoroční slavnostní vyhlašování nejlepšího pěstitele. Osobní přístup je patrný i v postoji k marketinku. Na výrobcích Sluneční brány naleznete fotografie „živých sedláků“, kteří své bylinky do výrobků dodávají. Na webových stránkách obou společností se pak můžete seznámit i s jejich příběhy. Návštěvám nakloněni jsou také pěstitelé Sluneční brány, pravidlem bývá i příjemné posezení s hospodářem u skleničky domácí pálenky. No, ano, takhle se to přeci dělá, nalep „BIO“, přidej příběh, navyš cenu, napadne mimoděk marketingová zkratka.

Tolik teoretická legislativní část. Prakticky fungují kontroly tak, že každý kdo uvádí biopotraviny do oběhu musí na vyžádání jak kontrolní organizaci, tak i zákazníkovi předložit certifikát o původu bioproduktu, kterým je zaručeno, že výrobek pochází z ekologického zemědělství. Jednotlivé kontrolní organizace kontrolují výrobky svých klientů (tedy farmářů a zpracovatelů, které sami certifikují), problém tak může nastat u zahraničních výrobků, jejichž kontrolu by mělo teoreticky provádět Ministerstvo zemědělství. Ministerstvo samo žádné kontroly označování biovýrobků v obchodech neprovádí a podněty na zahájení správních řízení ve věci klamavých značení získává pouze od samotných spotřebitelů, spotřebitelských organizací (jako je právě např. PRO-BIO LIGA či Sdružení obrany spotřebitelů, ad.) či kontrolních organizací (Abcert, Biokont, KEZ). Ve zkratce lze tedy říci, že podvody samozřejmě jsou možné a žádná kontrola je - v žádné oblasti - nemůže zcela eliminovat. Nicméně jistotu, že kupujete skutečně produkt, který byl vyprodukován podle pravidel ekologického

21

Dívám se na ty dva trochu nakažlivým pozitivizmem „ulítlé“ spolumajitele, sluníčka na tričkách zaměstnanců, paní Abrlovou, která tu před chvilkou dostala Zlatý srp za nejlepší biododavatelku, zástup babiček se šátky a dědoušků s holemi, jak si podupávají do rytmu swingu, a děcka, co se honí po skladišti… V duchu mě napadá, že tyhle „sluneční“ příběhy vlastně dost smrdí. Takovým jadrným kusem člověčiny. „Aby lidé naše výrobky kupovali, musí tomu, co děláme, věřit oni i naši pěstitelé. Je to důvěra, která vzniká dlouhodobě,“ tvrdí oba majitelé Sluneční brány a usmívají se. Tak nějak jim ten firemní úsměv věřím. Mají k němu důvod – zaměstnanců jim každoročně přibývá.

Zážitky ze Dne otevřených dveří 27.9.2007 v Čejkovicích sepsala Kateřina Čapounová

KRÁTCE Z BIOSVĚTA Ročenka EZ za rok 2006 Právě v těchto dnech vychází aktuální ročenka ekologického zemědělství za pro rok 2006, která obsahuje statistický přehled ploch zařazených v ekologickém systému hospodaření, ale také přehled o vzdělávání a výchově v oblasti EZ a další užitečné informace. Ročenku bude možno získat po Novém roce buď v našem Infocentrum nebo na Svazu PRO-BIO (www.pro-bio.cz). Leták – Argumenty pro EZ Bioinstitut, o.p.s. výzkumný ústav pro ekologické zemědělství vydává ve spolupráci s PRO-BIO LIGOU a dalšími organizacemi nový leták shrnující argumenty pro hospodaření v režimu ekologického zemědělství. Leták bude možno získat opět v našem Infocentru či

22

zemědělství získáte pouze tehdy předloží-li vám prodávající certifikát o původu bioproduktu... Což je samozřejmě poměrně složité a nepraktické. My jako spotřebitelská organizace se snažíme vyhledávat podezřelé výrobky a upozorňujeme výrobce na nesrovnalosti, případně postupujeme případy klamavého značení ve spolupráci s ostatními spotřebitelskými organizacemi a kontrolními organizacemi Ministerstvu ke správnímu řízení. Ovšem na druhou stranu je třeba říci, že takovýchto případů (krom notoricky známého případu Bio jogurtu od Danonne, kdy slovo bio značilo pouze to, že obsahuje živé kultury, který skončil pokutou pro společnost Danonne a drobných nedostatků ve značení bioproduktů, např. logo bez kódu kontrolní organizace, etc.) není mnoho (v roce 2006 řešilo ministerstvo celkem 6 případů) a většinou se jedná o případy názvů společností, které obsahují slovo BIO nebo EKO. V poslední době jsme zaznamenali zejména případ označování kosmetických produktů značkou "Organic product" (v překladu produkt ekologického zemědělství) či případ potravinových doplňků Bio koenzym Q10,

na stránkách Bioinstitutu (www.bioinstitut.cz). BIO V PRODEJNÁCH COOP Maloobchodní řetězce COOP TUTY, COOP TIP a další vybraná maloobchodní síť nabídnou proto na konci listopadu ve svých prodejnách v rámci nového projektu Bio COOP téměř 50 druhů nových biovýrobků.Ty pochází v převážné většině od tuzemských ekofarmářů a biovýrobců a na prodejnách budou vystaveny ve speciálních tmavězelených regálech. Sortiment zahrnuje kompletní nabídku základních potravin tak, aby z nich bylo možno připravit chutný biooběd či večeři. Nabídneme ale rovněž i zdravé svačiny pro děti či mléčné výrobky k snídani. Zdroj: www.coop.cz

BIOPOTRAVINY DORAZILY DO ŠKOL(ky)! Mateřská školka Semínko zařadila do jídelníčku svých dětí biopotraviny. Jednalo se o výstup projektu „Bio do školek“, který realizovala PRO-BIO LIGA za finančního podpory ÚZPI. V jeho rámci byl spuštěn web www.biopotravinydoskol.cz, který bude sloužit k informování školních zařízení i rodičů. Zavedení biopotravin do jídelníčku školky bylo konzultováno jak s odborníky na výživu, tak s rodiči dětí, kteří se jednohlasně vyslovili pro zavedení biopotravin navíc 54% z nich bylo ochotno zaplatit za stravování o 20 až 30% více. V MŠ Semínko představuje toto zvýšení 8 až 12 Kč za den. Současně jsme rodičům poskytli nejrůznější informační materiály ohledně biopotravin a ekologického zemědělství. Oslovili jsme farmáře a dodavatele bioproduktů a vytvořili seznam těch, kteří jsou schopni dovézt biopotraviny do školky, do Toulcova dvora v Praze. A to byl největší problém celého projektu. Seznam bioproducentů se zúžil na pouze několik, kteří jsou schopni alespoň jednou za měsíc biopotraviny do školky dodat. V rámci projektu jsme také konzultovali použití biosurovin a složení jídelníčku ve školce s odbornicí na výživu paní Margit Slimákovou a zkušenou biokuchařkou paní Marií Tučkovou. Konzultací se zúčastnily paní ředitelka, hospodářka a kuchařka MŠ. 21.11. jsme s dětmi z MŠ navštívili kozí farmu DoRa v Ratibořicích, kde měly děti možnost vidět, jak se chovají kozy podle zásad ekologického zemědělství a ochutnat

Biodrain atp., který Sdružení obrany spotřebitelů předalo ke správnímu řízení MZe. Nicméně s nástupem řetězců orientovaných na maximalizaci zisku bez ohledu na téměř cokoliv je samozřejmě možné všechno. Na závěr osobní doporučení zní, že nejjistější možností nákupu bioproduktů je nákup ze dvora, přímo na farmě, kde vidíte přímo jak sedlák hospodaří. Dostupnější je pravděpodobně nákup ve specializovaných prodejnách, jejichž provozovatelé většinou mají k ekologickému zemědělství vztah a nedovolili by “hazardovat” s jeho dobrou pověstí. Supermarkety pak z tohoto hlediska volit jako poslední možnost, nehledě na to, že v supermarketech naleznete velmi omezený sortiment biopotravin. Navíc i cenově jsou supermarkety a specializované obchody, při porovnávání nabízených položek, poměrně srovnatelné. Je možné v ČR koupit biojáhly, které mají jinou zemi původu než Čínu? 17-12-2007

Tuzemské jáhly v BIO kvalitě u nás zatím bohužel nejsou. Blýská se ale na časy: v

23

rozmanité bio kozí mléčné výrobky, o kteréžto akci jste si mohli přečíst v minulém čísle našeho bulletinu. Pro školy byl vytvořen manuál, jak postupovat při zavádění biopotravin. Manuál včetně dalších informací jak pro školy, tak pro rodiče je dostupný na webu www.biopotravinydoskol.cz .

ZÁVĚREČNÉ PODĚKOVÁNÍ Všem našim čtenářům, členům PRO-BIO LIGY, ale také donorům a dobrovolníkům děkujeme za materiální, pracovní i duchovní podporu, bez níž by naše činnost nebyla možná. Jako poděkování zasíláme všem našim členům vánoční dárek v podobě kalendáře Svazu PRO-BIO na rok 2008 a zbrusu nové publikace Biozahrada, která pochází z pera biozahrádkáře a novátora v oblasti biodynamického zemědělství Radomila Hradila. Doufáme, že se Vám obé bude líbit. Všem pravidelným čtenářům našeho bulletinu přejeme příjemné a klidné vánoční svátky v rodinném kruhu a úspěšný vstup do nového roku s pořadovým číslem 2008. Vaše PRO-BIO LIGA

přechodném období se u nás na jižní Moravě pěstuje proso, takže se cca. do 2 let, pokud se najde zpracovatel a pokud produkce zůstane v ČR, dočkáme BIO jáhel země původu ČR. Prozatím se do nich nikdo moc nepouštěl zejména proto, že je potřeba je pěstovat spíš v typicky produkčních oblastech než v horských a podhorských podobně jako např. amaranth. Předpokladem pro úspěšné pěstování prosa je totiž teplejší oblast s nižší bonitou půdy Kromě jáhel z Číny se u nás dají koupit např. jáhly z Kanady (dovozce Country Life). Pak je ještě dodavatel Dunfood - Daniel Doležel, který má v nabídce sladké jáhly, u nichž není země původu jasná. Jsou dražší, měly by mít vyšší obsah škrobů. Podle informací vedoucí sekce prodejců Svazu PRO-BIO Pavlíny Samsonové zpracoval Jan Valeška

Tento bulletin vydala PRO-BIO LIGA díky podpoře MZe ČR

a MŽP ČR

24