Biologický průzkum v rámci záměru Žeranovice poldr U Rovní

Biologický průzkum v rámci záměru „Žeranovice – poldr U Rovní“

Zpracovatelé: Mgr. Jan Švanyga, Ing. et Ing. Filip Šálek

Vodní tok Židelná v místě, který má být dotčen trvalou zátopou poldru (duben 2016).

období realizace biologického průzkumu:

duben až červenec 2016


Zadavatel: Obec Žeranovice Žeranovice 1, 769 01 Holešov Zastoupený JUDr. Stanislavem Němcem, starostou obce, tel. 724778317 email: [email protected] IČO: 00287971 DIČ: CZ00287971 Bankovní spojení: Komerční banka, č.ú. 8324691/0100 Zhotovitel: Mgr. Jan Švanyga Mírová 627/17, 696 01 Rohatec tel.: 724 003 213, e-mail: [email protected] IČO: 02892201 DIČ: CZ8211054313 Bank. spoj.: Fio Banka 2400678565/2010 Spoluřešitelé: Ing. et Ing. Filip Šálek, Mgr. Samuel Lvončík, Mgr. Radim Kočvara, RNDr. Lukáš Merta Ph.D. Fotografie: © Filip Šálek 2016

zpracovatel

Mgr. Jan Švanyga, Mírová 627/17, 696 01 Rohatec

Stránka 2 z 32


OBSAH 1. ÚVOD 2. VYMEZENÍ ÚZEMÍ . 3. CHARAKTERISTIKA ZAMÝŠLENÉHO ZÁMĚRU 4. OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY 4.1. Významné krajinné prvky (VKP) 4.2. Územní systém ekologické stability (ÚSES) 4.3. Zvláště chráněná území (ZCHÚ) 4.4. Lokality NATURA 2000 4.5 Památné stromy 5. PRŮZKUM BIOTY . 5.1. Flóra 5.1.1. Botanický průzkum (cévnaté rostliny) 5.1.1.1. Metodika a materiál 5.1.1.2. Seznam zjištěných druhů rostlin 5.1.1.3. Výskyt ochranářsky významných druhů rostlin 5.1.1.4. Výsledky botanického průzkumu 6.2. Fauna 6.2.1. Zoologický průzkum 6.2.1.1. Metodika 6.2.1.2. Seznam zjištěných druhů 6.2.1.3. Komentář k ochranářsky významným druhům 6.2.1.4. Výsledky zoologického průzkumu 6.3. Hydrobiologie 6.3.1. Metodika práce 6.3.2. Popis zájmové lokality 6.3.3. Výsledky průzkumů vodní fauny toku 6.3.3.1. Ryby 6.3.3.2. Vodní bezobratlí 6.3.4. Shrnutí poznatků 7. PŘEDPOKLÁDANÉ PŘÍMÉ A NEPŘÍMÉ VLIVY NA PŘÍRODU 7.1. Vlivy záměru na krajinné prvky 7.2. Vlivy záměru na faunu a flóru 8. NAVRHOVANÁ OPATŘENÍ K ELIMINACI NEGATIVNÍCH VLIVŮ 9. ZÁVĚR . 10. POUŽITÁ LITERATURA 11. PŘÍLOHY .


4 4 4 6 6 6 6 6 6

6 6 6 6 7 9 9 10 10 10 11 19 19 20 20 20 21 21 22 22 23 23 23 27 27 27 29

Stránka 3 z 32


1. ÚVOD Na základě zadání objednatele (obec Žeranovice) byl zhotovitelem proveden biologický průzkum území záměru „Poldr u Rovní“ (obec Žeranovice, okres Kroměříž, Zlínský kraj) s následným zhodnocením možného vlivu záměru zejména na populace zvláště chráněných druhů rostlin, živočichů a dalších složek území (zvláště chráněná území, významné krajinné prvky, územní systém ekologické stability, soustava Natura 2000). Součástí biologického posouzení je rovněž vyhodnocení vlivů stavby a návrh případných zmírňujících a kompenzačních opatření. Záměr je řešen v jedné základní variantě, tudíž nejsou posuzovány další alternativy záměru. Činnost zhotovitele přitom spočívala ve zjišťování a zhodnocení výskytu vybraných taxonů živočichů a rostlin, zejména cenných a zvláště chráněných druhů, a v následném posouzení dopadů uvažovaného záměru na jejich populace v dotčené oblasti. Současně jsou předloženy návrhy opatření zmírňující možné negativní vlivy a případné kompenzace. Zvýšená pozornost tak byla věnována všem druhům vyskytujícím se v daném území, zejména těm s vazbou na plochy dotčené záměrem. Přitom byl hodnocen výskyt i v blízkém okolí, a to s ohledem na možné ovlivnění druhů, pro které může dané území tvořit část životní niky. 2. VYMEZENÍ ÚZEMÍ Zájmovou lokalitou je tok Židelná a jeho niva v úseku začínajícím cca 290 m nad silnicí Žeranovice-Racková (profil osy hráze). Lokalita leží na východní hranici katastrálního území Žeranovice a dotýká se také k.ú. Racková. Plocha spadá do povodí toku Židelné s ČHP 4-13-01-045/0, ID 10197449. Zájmová lokalita leží přímo v nivě toku Židelné, která má ze severní strany pozvolný sklon břehů, zatím co jižní (levé) břehy se zvedají strmě nad profil toku.

Obr. č. 1 – Přehled zájmového území plánovaného poldru (podklad Atelier Fontes, 2016). 3. CHARAKTERISTIKA ZAMÝŠLENÉHO ZÁMĚRU Předmětem záměru je vybudování poldru se stálou hladinou. Stavba má plnit tyto funkce: 1. zajistit hladinu stálého nadržení za současné možnosti nádrž zcela vypustit, jedná se o biocentrum, proto zde budou budovány vodní a mokřadní biotopy, 2. zajistit účinné tlumení povodní „škrcením“ průtoku, tzn. protipovodňovou ochranu obce, Mgr. Jan Švanyga, Mírová 627/17, 696 01 Rohatec

Stránka 4 z 32


3. zajistit bezpečné převedení průtoků, které svým vteřinovým objemem přesahují navrhované parametry objektu, tzn. zajištění bezpečnosti díla při překročení návrhových parametrů povodně. Stavba je tvořena zemní hrází, sdruženým objektem, úpravami v zátopě, vegetačními úpravami a také trvalou přístupovou komunikací. Hráz bude vybudována s využitím vhodného materiálu z prostoru zemníku. Hráz bude homogenní, šířka v koruně 3 m, svah návodního líce je 1:3,7, svah vzdušného líce je 1:2,2. Délka hráze 79,1 m, koruna hráze bude na kótě 246,00 m n. m. Povrch hráze bude zatravněn. Sdružený objekt je navržen jako konstrukce obdélníkového půdorysu, která vybíhá do prostoru nádrže v délce 12 m. V čele širokém 3,30 m je umístěna trojitá dlužová stěna se spodním odtahem vody, která zajišťuje hladinu stálého nadržení a umožňuje dle potřeby snižování hladiny vody v nádrži až do úplného vypuštění. Před dluže je předsazena česlová stěna. Dlužová stěna má výšku 3,10 m a horní hrana stěny na kótě 242,50 m n. m. zároveň určuje hladinu stálého nadržení. Obdélníkový otvor v čele sdruženého objektu nad touto horní hranou dlužové stěny je určen pro převádění povodňových průtoků a jejich tlumení. Hydraulické charakteristiky tohoto otvoru byly navrženy tak, aby tlumily především menší povodně. Pokud hladina v nádrži stoupne nad kótu 244,90 m n. m., dojde k přelití zaoblených bočních stěn sdruženého objektu, které plní funkci bezpečnostního přelivu. Úpravy v zátopě budou realizovány za účelem získání stavebního materiálu hráze. Bude se jednat zejména o zemník. Zemník pro doplnění potřebného materiálu na násyp hráze se nachází v ploše zátopy. Terén v ploše zemníku bude po vytěžení materiálu urovnán. K terénní úpravě bude možné využit materiál nevhodný pro stavbu hráze, tzn. materiál odtěžený z části zátopy, který nebude vhodný pro stavbu homogenní hráze. Povrch zemníku bude zpětně ohumusován a budou zde vysazeny vhodné autochtonní dřeviny. Součástí úprav v zátopě je také hloubení sedimentační tůně v korytě toku na vtoku do trvalé zátopy. Tůně mají sloužit pro zachycení splavenin na začátku zátopy, jde tedy o prevenci zanášení prostoru před výpustným zařízením sdruženého objektu. Aby tůň tuto funkci plnila, bude nutné její pravidelné odbahňování. Vegetační úpravy budou realizovány v rámci vegetačního doprovodu toku Židelná. Většina břehových porostů v délce břehů bude zachována, odstraněny budou v nezbytném rozsahu jen stromy v místě založení hráze a na dalších místech stavebních prací. V okolí nádrže bude provedeno zatravnění ploch, které budou omezovat přísun splavenin do nádrže. V rámci vegetačních úprav budou do prostoru zátopy a zemníku vysazeny dřeviny.

Obr. č. 2 – Celková situace záměru plánovaného poldru (podklad Atelier Fontes, 2016). Mgr. Jan Švanyga, Mírová 627/17, 696 01 Rohatec

Stránka 5 z 32


4. OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY 4.1. Významné krajinné prvky (VKP) Záměr se dotýká několika prvků VKP dle § 3 zákona č. 114/1992 Sb. Jedná se zejména o samotný vodní tok Židelná a jeho přilehlou údolní nivu. Další VKP v širším území představují lesní komplex, který bude záměrem dotčen při levém břehu toku. 4.2. Územní systém ekologické stability (ÚSES) Na ploše navrženého poldru je na katastru obce Žeranovice evidováno biocentrum B17 v současné době nefunkční a na katastru obce Racková biocentrum funkční. 4.3. Zvláště chráněná území (ZCHÚ) Plocha plánovaného poldru nezasahuje a nenachází se v blízkosti žádného zvláště chráněného území nebo jeho ochranného pásma (podle http://mapy.nature.cz). 4.4. Lokality NATURA 2000 Území záměru nezasahuje do žádné z lokalit sítě Natura 2000. Nejbližší evropsky významná lokalita EVL CZ0810035 Kojetinské vrchy se nachází 1,5 km jižním směrem. Nejbližší ptačí oblast se nachází cca 5 km severně od místa záměru a představuje ji PO CZ0811020 Poodří (podle http://mapy.nature.cz). 4.5 Památné stromy V rámci záměru se nenacházejí žádné památné stromy. 5. PRŮZKUM BIOTY 5.1. Flóra 5.1.1. Botanický průzkum (cévnaté rostliny) 5.1.1.1. Metodika a materiál Cílem botanického průzkumu bylo provést inventarizaci rostlinných druhů a rostlinných společenstev lokality s ohledem na možný výskyt ohrožených a chráněných taxonů a dopad zamýšlené stavby na jejich populace. Podrobný průzkum byl zaměřen zejména na pobřežní porosty toku Židelná v oblasti plánované výstavby hráze a zvodnění. Prozkoumána byla i vegetace mimo plochu bezprostředně dotčenou výstavbou, jedná se zejména o horní část toku, zalesněný svah včetně skalek a opuštěných lomů nad levým břehem Židelná a zalesněný remízek v blízkosti pravého břehu. Zjištěné taxony jsou uspořádány do abecedního floristického seznamu, v němž jsou vyznačeny významné (z červeného seznamu) druhy rostlin. Prověřeno bylo i zařazení nalezených druhů do seznamu zvláště chráněných druhů rostlin dle vyhlášky č. 395/1992 Sb. zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění a rostlinné druhy podle Červeného seznamu (Procházka et al. 2001). Druhy, které vzhledem k jejich fenologické fázi nebylo možné přesně určit, jsou v seznamu uvedeny pouze s rodovým názvem a zkratkou sp. místo druhového názvu. Terénní průzkum byl uskutečněn v měsíci duben až červenec 2016, a to celkem ve 3 kontrolách (19. 4. 2016, 28. 6. 2016 a 18. 7. 2016), čímž byl také zachycen jarní aspekt vegetace. Rostlinný materiál byl určován a nomenklatura byla sjednocena podle Kubáta (2002). Názvy biotopů a jejich kódy jsou převzaty z Katalogu biotopů České republiky (Chytrý et al. 2010), který je používán jako výchozí literatura pro mapování biotopů soustavy Natura 2000.


Stránka 6 z 32


Obr. č. 3 – Přehled vrstvy mapování biotopů v území (upraveno podle © AOPK ČR 2016, http://portal.nature.cz). 5.1.1.2. Seznam zjištěných druhů rostlin Níže uvedený, abecedně seřazený seznam zahrnuje všechny nalezené druhy cévnatých rostlin, které byly na vymezené lokalitě zjištěny. Nomenklatura názvosloví je sjednocena podle Kubáta et al. (2002). Jméno taxonu Aegopodium podagraria Agrostis stolonifera Ajuga reptans Alliaria petiolata Alnus glutinosa Anemone nemorosa Angelica sylvestris Arrhenatherum elatius Artemisia vulgaris Asarum europaeum Avena fatua Brachypodium sylvaticum Calamagrostis epigejos Calamagrostis villosa Caltha palustris Campanula patula Capsella bursa-pastoris Cardamine amara Carduus acanthoides Carex brizoides Carex hirta Carex muricata agg. Carex remota

České jméno bršlice kozí noha psineček výběžkatý zběhovec plazivý česnáček lékařský olše lepkavá sasanka hajní děhel lesní ovsík vyvýšený pelyněk černobýl kopytník evropský oves hluchý válečka lesní třtina křovištní třtina chloupkatá blatouch bahenní zvonek rozkladitý kokoška pastuší tobolka řeřišnice hořká bodlák obecný ostřice třeslicovitá ostřice srstnatá ostřice měkkoostenná ostřice řídkoklasá


Poznámka

Archeofyt

Archeofyt

Archeofyt Archeofyt

Stránka 7 z 32


Jméno taxonu Carpinus betulus Cirsium arvense Convallaria majalis Cornus sanguinea Corylus avellana Crataegus sp. Dactylis glomerata Dryopteris filix-mas Elytrigia repens Epilobium montanum Equisetum arvense Euonymus europaea Euphorbia dulcis Festuca ovina Ficaria verna Fraxinus excelsior Galeobdolon montanum Galium aparine Galium sylvaticum Geum urbanum Glechoma hederacea Hedera helix Heracleum sphondylium Hieracium murorum Hieracium sabaudum Holcus lanatus Humulus lupulus Hypericum perforatum Impatiens noli-tangere Impatiens parviflora Isopyrum thalictroides Juncus effusus Lamium maculatum Lathraea squamaria Lathyrus pratensis Lupinus polyphyllus Luzula pilosa Lysimachia nummularia Matricaria recutita Melica nutans Milium effusum Moehringia trinervia Oxalis fontana

České jméno habr obecný pcháč oset konvalinka vonná svída krvavá líska obecná hloh srha laločnatá kapraď samec pýr plazivý vrbovka horská přeslička rolní brslen evropský pryšec sladký kostřava ovčí orsej jarní jasan ztepilý pitulník horský svízel přítula svízel lesní kuklík městský popenec obecný břečťan popínavý bolševník obecný jestřábník zední jestřábník savojský medyněk vlnatý chmel otáčivý třezalka tečkovaná netýkavka nedůtklivá netýkavka malokvětá zapalice žluťuchovitá sítina rozkladitá hluchavka skvrnitá podbílek šupinatý hrachor luční lupina mnoholistá bika chlupatá vrbina penízková heřmánek pravý strdivka nicí pšeníčko rozkladité mateřka trojžilná šťavel evropský


Poznámka Archeofyt

Neofyt C4a

Neofyt

Archeofyt

Neofyt Stránka 8 z 32


Jméno taxonu Paris quadrifolia Persicaria lapathifolia Picea abies Pinus sylvestris Plantago major Poa nemoralis Polygonatum multiflorum Polygonum aviculare Polypodium vulgare Populus tremula Primula elatior Prunus avium Prunus cerasifera Prunus padus Pulmonaria officinalis Quercus robur Ranunculus repens Rubus caesius Rumex obtusifolius Salix caprea Salix fragilis Sambucus nigra Scirpus sylvaticus Scrophularia nodosa Sonchus oleraceus Stachys sylvatica Stellaria holostea Symphytum tuberosum Taraxacum sect. ruderalia Tilia cordata Urtica dioica Veronica chamaedrys Viola riviniana

České jméno vraní oko čtyřlisté rdesno blešník smrk ztepilý borovice lesní jitrocel větší lipnice hajní kokořík mnohokvětý truskavec ptačí osladič obecný topol osika prvosenka vyšší třešeň ptačí slivoň myrobalán střemcha obecná plicník lékařský dub letní pryskyřník plazivý ostružiník ježiník šťovík tupolistý vrba jíva vrba křehká bez černý skřípina lesní krtičník hlíznatý mléč zelinný čistec lesní ptačinec velkokvětý kostival hlíznatý smetanka lékařská lípa malolistá kopřiva dvoudomá rozrazil rezekvítek violka Rivinova

Poznámka

Archeofyt

Archeofyt

5.1.1.3. Výskyt ochranářsky významných druhů rostlin V nivě potoka nebyl v průběhu terénních průzkumů zjištěn výskyt žádného zvláště chráněného druhu rostliny dle vyhlášky č. 395/1992 Sb. zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění. Za pozornost však stojí populace ohroženého druhu zapalice žluťuchovitá (Isopyrum thalictroides L.) C4a. Populace zapalice se vyskytuje roztroušeně v nivě toku. Žádný další rostlinný druh uváděný v Červeném seznamu (Procházka et al. 2001) nebyl nalezen. 5.1.1.4. Výsledky botanického průzkumu V průběhu dubna až července roku 2016 byl proveden botanický průzkum daného území. V průběhu návštěv bylo prozkoumáno zájmové území, zejména pak koryto toku a navazující břehový porost v zátopové i horní části toku, zalesněný svah včetně skalek a opuštěných lomů nad levým Mgr. Jan Švanyga, Mírová 627/17, 696 01 Rohatec

Stránka 9 z 32


břehem a zalesněný remízek v blízkosti pravého břehu. Na lokalitě byla zaznamenána i rostlinná společenstva. Celkem bylo v území zjištěno 99 taxonů vyšších rostlin. Vzhledem k termínu zadání zakázky a termínu zpracování mohlo dojít k přehlednutí několika málo druhů zejména efemerú a druhů časného jarního aspektu. Vzhledem k charakteru posuzovaného záměru a definovanému území, lze data považovat za dostatečně reprezentativní pro posouzení lokality z pohledu botaniky. Ve sledovaném území se vyskytují diagnostické druhy následujících společenstev: L3.3B Typické karpatské dubohabřiny, L2.2 Údolní jasano-olšové luhy, v nejvyšších částech s přechodem k L7.1 Suché acidofilní doubravy. V severní části mapovaného území se nachází X9A Lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami, konkrétně se jedná o výsadby ekologicky zcela nevhodných jehličnatých dřevin (smrk ztepilý Picea abies a borovice lesní Pinus sylvestris). Bodově na stěnách skalek je vytvořena vegetace S1.2 Štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin. Společenstva L7.1, X9A a S1.2 nebyla v rámci předchozího mapování Natura 2000 zaznamenána. Výskyt několika starých a pozvolna odumírajících jedinců světlomilných dřevin (líska obecná Corylus avellana, třešen ptačí Prunus avim) svědčí o tom, že v minulosti byl porost mnohem prosvětlenější bez celoplošného korunového zápoje. Ve sledovaném území se vyskytuje také 11 nepůvodních druhů, konkrétně se jedná o ovsík vyvýšený Arrhenatherum elatius, oves hluchý Avena fatua, kokoška pastuší tobolka Capsella bursa-pastoris, bodlák obecný Carduus acanthoide, pcháč oset Cirsium arvense, netykavka malokvětá Impatiens parviflora, lupina mnoholistá Lupinus polyphyllus, heřmánek pravý Matricaria recutita, šťavel evropský Oxalis fontána, slivoň myrobalán Prunus cerasifera a mleč zelinný Sonchus oleraceus, přičemž nejhojnější je výskyt netykavky malokvěté Impatiens parviflora. Naopak překvapující je absence v rámci ČR hojně rozšířené netykavky žlaznaté Impatiens glandulifera. Výskyt řady nitrofilních druhů svědčí o silné eutrofizaci lokality, kromě přirozené eutrofnosti aluviálních společenstev se zde silně projevuje i splach z okolních polí. Místy je v lesním podrostu patrné hromadění oderodované ornice. Výskyt polních plevelů (kokoška pastuší tobolka Capsella bursa-pastoris, heřmánek pravý Matricaria chamomilla, jitrocel větší Plantago major) je lokalizován do bezprostřední blízkosti bahnišť a souvisí s transportem diaspor zvěří z okolních ploch zemědělské půdy. Neobvykle vysoká je pokryvnost břečťanu popínavého Hedera helix. Z botanického hlediska se jedná o území s výskytem běžných druhů rostlin a rostlinných společenstev. 6.2. Fauna 6.2.1. Zoologický průzkum 6.2.1.1. Metodika Zoologický průzkum území byl zaměřen na brouky, motýly a další významné skupiny bezobratlých, obratlovce zahrnující ptáky a netopýry. Vodní bezobratlí a ryby jsou zpracováni zvlášť v kapitole 6.3. Průzkum byl proveden v období června a července 2016 (28. 6., 9. 7., 15. 7. a 20. 7. 2016), kdy byla lokalita opakovaně prozkoumána. Brouci byli vyhledáváni individuálním průzkumem území v denních a nočních hodinách (Krásenský 2009) se zaměřením na vhodné biotopy, tj. zejména starší dřeviny, lesní okraje, torza dřevin. Při průzkumech byly dále kontrolovány potenciální úkryty pod kameny a ve dřevní hmotě, zejména pod ležícími kmeny, v torzech dřevin, pod kůrou. Brouci byli hledáni rovněž na atraktivních dřevních tělesech, v dutinách, v trouchu, ve starých požercích, pod šupinami kůry, na tzv. zrcadlech v místech bez kůry a na dřevokazných houbách a sklepáváním pomocí sklepávadla ze spodních větví stromů, prosevem detritu. Travní a nízká vegetace byla smýkána entomologickou síťkou. Použito bylo rovněž 10 zemních pastí exponovaných po dobu dvou týdnů. Denní a noční motýli a ostatní bezobratlí byli sledování při vizuální kontrole území a dle potřeby odchytávání do entomologické síťky k determinaci. Při vlastním terénním průzkum bylo použito standardních technik sběru materiálu, tj. sběr do motýlářské síťky, smýkání vegetace a individuální sběr imag. V detailu metodiky popisuje např. Novák (1969). Sbíráni byli pouze jedinci pro Mgr. Jan Švanyga, Mírová 627/17, 696 01 Rohatec

Stránka 10 z 32


determinaci a to v minimálních počtech. Noční motýli byli odchytáváni do přenosných světelných lapačů vlastní konstrukce z polykarbonátu o rozměrech horní nárazové části lapače 50x30 cm s lineární UVB zářivkou o výkonu 8W nebo studenou katodovou zářivkou o výkonu 4W. Spodní sběrná nádoba byla o rozměrech 30x40 cm s fixačním mediem chloroformem. Použity byly dva lapače po dobu jednoho týdne. V případě obratlovců byla věnována pozornost všem skupinám. Zkoumaní obratlovci byli sledováni jak vizuálně, tak akusticky, jejich výskyt byl posuzován z kvalitativního, v případě vzácných druhů i kvantitativního hlediska. U ptačích druhů bylo v rámci možností zjišťováno, zdali na lokalitě hnízdí či nikoli, a na které biotopy a části území jsou nebo mohou být vázány. U obojživelníků, plazů a savců bylo cílem zaznamenat přítomné dospělé jedince, případně snůšky s vajíčky nebo mláďata. Vzhledem ke skutečnosti, že je v případě obratlovců průzkum prováděn nedestruktivními metodami, je vždy věnována zvýšená pozornost pobytovým stopám (stopy, trus, zbytky potravy, okusy, vývržky), a to především savců vzhledem k jejich převažující noční aktivitě. Netopýři byli kromě průzkumu dutin sledováni pomocí ultrazvukových detektorů Pettersson D500X, Pettersson D1000X a Pettersson M500-384. Detekce byla provedena 9. 7. a 15. 7. dvěma detektory v automatickém režimu stacionárně a jedním detektorem manuálně v rámci linie v době od západu slunce do cca půlnoci. Analýzy ultrazvukových záznamů byly provedeny v programu BatSound 4. 6.2.1.2. Seznam zjištěných druhů Níže jsou uvedeny přehledy všech zjištěných druhů spolu s komentářem k významným druhům a zjištěním. Jsou uvedeny druhy aktuálně zjištěné zhotovitelem, včetně druhů z dřívějších průzkumů okolí lokality. U každého druhu je uveden stupeň ohrožení, a to podle přílohy č. III Vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb. (I), podle Červeného seznamu ČR (Farkač et al. 2005, Šťastný & Bejček 2003, Zavadil & Moravec 2003, Anděra & Červený 2003) (II) a skutečnost (III), zda je druh uveden v Příloze II nebo IV Směrnice 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. I – stupeň ohrožení podle Vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb.: O – Ohrožený druh, SO – Silně ohrožený druh, KO – Kriticky ohrožený druh; II – stupeň ohrožení podle Červeného seznamu ČR: EX – Vyhynulý, RE – Druh vymizelý na území ČR, EW – Vyhynulý nebo vyhubený ve volné přírodě, CR – Kriticky ohrožený druh, EN – Ohrožený druh, VU – Zranitelný druh, NT – Téměř ohrožený druh, LC – Málo dotčený druh, NE – nevyhodnocené druhy, DD – taxon, o němž jsou nedostatečné údaje; III – stupeň ohrožení podle přílohy II nebo IV Směrnice 92/43/EHS (II, IV – druh je uveden v příloze). Přehledy taxonů jsou pro lepší orientaci řazeny abecedně. BEZOBRATLÍ Cílený průzkum byl zaměřen zejména na významné a indikační druhy bezobratlých, zahrnující vzácné a zvláště chráněné druhy. S ohledem na předmětné území se jedná zejména o saproxylické druhy vázané na dřeviny, zejména brouky, dále motýly a některé další bezobratlé. Brouci (Coleoptera) Attelabidae (zobonoskovití) Apoderus coryli (Linnaeus, 1758) – zobonoska lísková Byturidae (malinovníkovití) Byturus tomentosus (DeGeer, 1774) – malinovník plstnatý Cantharidae (páteříčkovití) Rhagonycha fulva (Scopoli, 1763) – páteříček žlutý Carabidae (střevlíkovití) Abax parallelepipedus (Piller & Mitterpacher, 1783) – čtvercoštítník černý Mgr. Jan Švanyga, Mírová 627/17, 696 01 Rohatec

Stránka 11 z 32


Abax parallelus (Duftschmid, 1812) – čtvercoštítník rovnoběžný Carabus coriaceus Linnaeus, 1758 – střevlík kožitý Carabus hortensis Linnaeus, 1758 – střevlík zahradní Carabus violaceus Linnaeus, 1758 – střevlík fialový Harpalus affinis (Schrank, 1781) – kvapník modrý Limodromus assimilis (Paykull, 1790) – úzkohrdlec přizpůsobený Pseudoophonus rufipes (De Geer, 1774) – kvapník plstnatý Pterostichus melanarius (Illiger, 1798) Pterostichus niger (Schaller, 1783) – střevlíček černý Coccinellidae (slunéčkovití) Coccinella septempunctata Linnaeus, 1758 – slunéčko sedmitečné Harmonia axyridis (Pallas, 1773) – slunéčko východní Curculionidae (nosatcovití) Curculio glandium Marsham, 1802 – nosatec dubový Otiorhynchus raucus (Fabricius, 1777) Elateridae (kovaříkovití) Ampedus sanguineus (Linnaeus, 1758) – kovařík krvavý Athous haemorrhoidalis (Fabricius, 1801) – kovařík narudlý Melanotus villosus (Fourcroy, 1785) – kovařík protáhlý Stenagostus rhombeus (Olivier, 1790) Geotrupidae (chrobákovití) Anoplotrupes stercorosus (Hartmann in L. G. Scriba, 1791) – chrobák lesní Hydrophilidae (vodomilovití) Hydrobius fuscipes (Linnaeus, 1758) Hydrochara caraboides (Linnaeus, 1758) Chrysomelidae (mandelinkovití) Fastuolina fastuosa (Scopoli, 1763) – mandelinka nádherná Leptinotarsa decemlineata (Say, 1824) – mandelinka bramborová Lilioceris merdigera (Linnaeus, 1758) – chřestovníček cibulový Oulema gallaeciana (Heyden, 1870) – kohoutek modrý Oulema melanopus (Linnaeus, 1758) – kohoutek černohlavý Lampyridae (světluškovití) Lampyris noctiluca (Linnaeus, 1767) – světluška větší Nitidulidae (lesknáčkovití) Meligethes aeneus (Fabricius, 1775) – blýskáček řepkový Pyrochroidae (červenáčkovití) Pyrochroa coccinea (Linnaeus, 1761) – červenáček ohnivý Scarabaeidae (vrubounovití) Serica brunnea (Linnaeus, 1758) – chroustek hnědý Silphidae (mrchožroutovití) Nicrophorus humator (Gleditsch, 1767) – hrobařík černý Nicrophorus vespillo (Linnaeus, 1758) – hrobařík obecný Oiceoptoma thoracicum (Linnaeus, 1758) – mrchožrout rudoprsý Staphylinidae (drabčíkovití) Philonthus decorus (Gravenhorst, 1802) Tenebrionidae (potemníkovití) Diaperis boleti (Linnaeus, 1758) – potemník houbový Prionychus ater (Fabricius, 1775)

EN

Motýli (Lepidoptera) Mgr. Jan Švanyga, Mírová 627/17, 696 01 Rohatec

Stránka 12 z 32


Pozornost byla zaměřena jak na denní, tak noční druhy a obecně na případný výskyt vzácných a faunisticky významných druhů. Arctiidae (přástevníkovití) Diacrisia sannio (Linnaeus, 1758) – přástevník chrastavcový Spilosoma lubricipeda (Linnaeus, 1758) – přástevník mátový Crambidae (travaříkovití) Crambus lathoniellus (Zincken, 1817) – travařík obecný Crambus pascuella (Linnaeus, 1758) Chrysoteuchia culmella (Linnaeus, 1758) – travařík zahradní Oncocera semirubella (Scopoli, 1763) – zavíječ červenožlutý Pleuroptya ruralis (Scopoli, 1763) – zavíječ kopřivový Geometridae (píďalkovití) Alcis repandata (Linnaeus, 1758) – různorožec vrbový Cabera exanthemata (Scopoli, 1763) – světlokřídlec osikový Campaea margaritaria (Linnaeus, 1761) – běločárník habrový Camptogramma bilineata (Linnaeus, 1758) – píďalka kopřivová Cyclophora annularia (Fabricius, 1775) – očkovec javorový Ecliptopera silaceata (Denis & Schiffermüller, 1775) – píďalka hnědohlavá Epirrhoe alternata (Müller, 1764) – píďalka obecná Eupithecia dodoneata Guenée, 1857 – píďalička dubová Hemithea aestivaria (Hübner, 1799) – zelenopláštník trnkový Chiasmia clathrata (Linnaeus, 1758) – kropenatec jetelový Idaea aversata (Linnaeus, 1758) – žlutokřídlec kručinkový Idaea ochrata (Scopoli, 1763) – žlutokřídlec okrový Ligdia adustata (Denis & Schiffermüller, 1775) – skvrnopásník brslenový Macaria notata (Linnaeus, 1758) – kropenatec březový Parectropis similaria (Hufnagel, 1767) – různorožec lískový Peribatodes secundaria (Denis & Schiffermüller, 1775) – různorožec jalovcový Perizoma alchemillata (Linnaeus, 1758) – píďalka konopicová Selenia dentaria (Fabricius, 1775) – zejkovec řešetlákový Selenia lunularia (Hübner, 1788) – zejkovec maliníkový Selenia tetralunaria (Hufnagel, 1767) – zejkovec čtyřměsíčný Xanthorhoe designata (Hufnagel, 1767) – píďalka dvouzubá Limacodidae (slimákovcovití) Apoda limacodes (Hufnagel, 1766) – slimákovec dubový Noctuidae (můrovití) Agrotis segetum (Denis & Schiffermüller, 1775) – osenice polní Amphipyra pyramidea (Linnaeus, 1758) – blýskavka ořešáková Amphipyra tragopoginis (Clerck, 1759) – blýskavka obecná Apamea monoglypha (Hufnagel, 1766) – šedavka trávová Autographa gamma (Linnaeus, 1758) – kovolesklec gama Axylia putris (Linnaeus, 1761) – osenice žlutavá Caradrina clavipalpis (Scopoli, 1763) – blýskavka čtyřtečná Caradrina kadenii Freyer, 1836 – blýskavka hnědoskvrnná Caradrina morpheus (Hufnagel, 1766) – blýskavka kopřivová Cosmia pyralina (Denis & Schiffermüller, 1775) – blýskavka hrušňová Deltote pygarga (Hufnagel, 1766) – světlopáska ostružníková Diachrysia chrysitis (Linnaeus, 1758) – kovolesklec šedivkový Diarsia brunnea (Denis & Schiffermüller, 1775) – osenice hnědá Hadula trifolii (Hufnagel, 1766) – můra jetelová Mgr. Jan Švanyga, Mírová 627/17, 696 01 Rohatec

Stránka 13 z 32


Herminia grisealis (Denis & Schiffermüller, 1775) – žlutavka šedavá Hoplodrina ambigua (Denis & Schiffermüller, 1775) – blýskavka jitrocelová Hoplodrina octogenaria (Goeze, 1781) – blýskavka ptačincová Hypena proboscidalis (Linnaeus, 1758) – zobonosec kopřivový Charanyca trigrammica (Hufnagel, 1766) – šedavka trojčárná Ipimorpha retusa (Linnaeus, 1761) – blýskavka vrbová Ipimorpha subtusa (Denis & Schiffermüller, 1775) – blýskavka topolová Lacanobia oleracea (Linnaeus, 1758) – můra kapustová Lacanobia w-latinum (Hufnagel, 1766) – můra kručinková Mesapamea secalis (Linnaeus, 1758) – šedavka žitná Mesoligia furuncula (Denis & Schiffermüller, 1775) – šedavka dvoubarvá Mormo maura (Linnaeus, 1758) – blýskavka černopásá Mythimna albipuncta (Denis & Schiffermüller, 1775) – plavokřídlec bělotečný Mythimna conigera (Denis & Schiffermüller, 1775) – plavokřídlec skořicový Mythimna pallens (Linnaeus, 1758) – plavokřídlec stepní Noctua comes Hübner, 1813 – osenice prvosenková Noctua fimbriata (Schreber, 1759) – osenice zemáková Noctua janthina (Denis & Schiffermüller, 1775) – osenice černolemá Noctua pronuba (Linnaeus, 1758) – osenice šťovíková Ochropleura plecta (Linnaeus, 1761) – osenice čekanková Oligia strigilis (Linnaeus, 1758) – šedavka kroužkovaná Polia nebulosa (Hufnagel, 1766) – můra jitrocelová Trachea atriplicis (Linnaeus, 1758) – blýskavka lebedová Xestia baja (Denis & Schiffermüller, 1775) – osenice rulíková Xestia c-nigrum (Linnaeus, 1758) – osenice černé C Xestia ditrapezium (Denis & Schiffermüller, 1775) – osenice obecná Notodontidae (hřbetozubcovití) Clostera curtula (Linnaeus, 1758) – vztyčnořitka rudoskvrnná Drymonia dodonaea (Denis & Schiffermüller, 1775) – hřbetozubec hnědý Notodonta dromedarius (Linnaeus, 1767) – hřbetozubec březový Ptilodon cucullina (Denis & Schiffermüller, 1775) – hřbetozubec břekový Sphingidae (lišajovití) Laothoe populi (Linnaeus, 1758) – lišaj topolový Mimas tiliae (Linnaeus, 1758) – lišaj lipový Tortricidae (obalečovití) Ancylis badiana (Denis & Schiffermüller, 1775) – obaleč vikvový Archips podana (Scopoli, 1763) – obaleč zahradní Capua vulgana (Frölich, 1828)

VU

Blanokřídlí (Hymenoptera) Z blanokřídlých se ve skupině širopasých Symphyta vyskytují zástupci druhově bohaté čeledi pilatkovitých Tenthredinidae, mezi štíhlopasými Apocrita byla věnována zběžná pozornost zástupcům vos Vespoidea a včel Apoideae. Z vos byla zjištěna vosa obecná Vespula vulgaris a opakovaně sršeň obecná Vespa crabro. Na některých dřevinách byl zjištěn mravenec dřevokaz Camponotus ligniperdus (Latreille, 1802), a některé další druhy r. Lasius. Mravenci r. Formica – O byli na lokalitě rovněž potvrzeni. Nalezeno bylo jedno typické menší hnízdo mravence lesního Formica rufa Linnaeus, 1758, a to při lesním okraji při východním okraji lesa JV od záměru. Druh nebude záměrem dotčen.


Stránka 14 z 32


Přítomnost ZCHD byla registrována v rámci Apoidea, z nichž byli v území početně zjišťováni čmeláci rodu Bombus – O. Všechny druhy čmeláků a pačmeláků žijící v ČR patří mezi ZCHD.1) Čmeláci rodu Bombus byli pozorováni zejména při východním okraji lesa, v místě záměru se nenacházejí jejich hnízda. Vyhodnocení pozorování nasvědčuje přinejmenším výskytu následujících taxonů: čmelák skalní Bombus lapidarius, čmelák rolní Bombus pascuorum, čmelák zemní Bombus terrestris, přičemž výskyt dalších druhů je velmi pravděpodobný. Dotčení této skupiny se neuvažuje, záměrem s vysokou pravděpodobností nebudou zasažena hnízda druhů. Síťokřídlí (Neuroptera) Překvapivě početný byl ve sběrech ze světelných lapačů strumičník zlatooký Osmylus fulvicephalus (Scopoli, 1763) – VU. Jedná se o druh s vazbou na vodní prostředí. Někteří autoři strumičníka považují za ohrožený druh fauny ČR (SPITZER & NOVÁK 1982). Strumičník je vázán na tekoucí vody (charakteru potoků a říček), kde se vyskytují dravé larvy strumičníka. V sebraném materiálu bylo nalezeno cca 10 jedinců strumičníka. Druh zde pravděpodobně nebude vzácný. OBRATLOVCI Obojživelníci Význam pro obojživelníky má jak stávající lesní prostředí, jako potravní základna a místo úkrytů, tak i samotný vodní tok Židelné, který díky přirozenému charakteru vytváří lokálně tůně, kde se některé druhy mohou rozmnožovat. Při aktuálním průzkumu byl registrován pouze skokan hnědý Rana temporaria – NT. Druh se v území rozmnožuje v potoce v průtočných tůních, nalezeni byli jak pulci, tak jednotlivě v okolí juvenilní, subadultní i dospělí jedinci. Výskyt dalších druhů je spíše nepravděpodobný, lze je očekávat pouze ojediněle při migraci, dle pozorování v okolí se jedná zejména o druhy jako ropucha obecná Bufo bufo – O, NT, případně rosnička zelená Hyla arborea – SO, NT, IV. Realizaci poldru lze z pohledu ochrany obojživelníků vnímat výrazně pozitivně, neboť vznikne biotop potenciálně vhodný pro řadu druhů, z dalších např. skokan zelený Pelophylax esculentus – SO, NT, který byl pozorován v rybníčku jižně od obce. Plazi Co se ještěrů a hadů týče, zájmové území nepředstavuje příliš vhodné místo pro jejich stálejší výskyt. Území je bezprostředně izolováno polními monokulturami. Aktuálně byl potvrzen výskyt užovky obojkové Natrix natrix – O, LC., která byla pozorována v samotném korytě toku při nočním lovu a která lokalitu využívá jako migrační koridor. Realizaci poldru lze vnímat pro tento druh pozitivně. Ptáci Řešené území představuje v okolní zemědělské krajině cenný lesní fragment, kde nachází hnízdní příležitosti řada lesních druhů. Brodiví Ciconiiformes V území se z brodivých jednotlivě objevuje volavka popelavá Ardea cinerea – NT, která zde zejména na pole zaletuje za potravou. Dravci Accipitriformes krahujec obecný Accipiter nisus – SO, VU. Na lokalitě nehnízdí, zaznamenán pouze ojediněle na přeletu při lovu na okraji obce. káně lesní Buteo buteo. Na lokalitě záměru nehnízdí, hnízdí výše proti proudu toku, pravidelně na lokalitě a v okolí na přeletu a při sběru potravy. poštolka obecná Falco tinnunculus. Na lokalitě nehnízdí, opakovaně přelétá nad lokalitou. moták pochop Circus aeruginosus – O, VU, I. Na lokalitě nehnízdí, do okolí na polní Pro spolehlivou determinaci jednotlivých druhů čmeláků se většinou není možno vyhnout chytání a usmrcování jedinců. 1)


Stránka 15 z 32


monokultury však zaletuje lovit potravu. Druh hnízdí v rákosině při LB přítoku Žeranovky jižně od obce Horní Lapač. Dne 28. 6. 2016 zde bylo nalezeno hnízdo se třemi mláďaty. Záměrem druh nebude dotčen. Hrabaví Galliformes křepelka polní Coturnix coturnix – SO, NT. Hnízdí na okolních otevřených polních monokulturách mimo území záměru, nebude dotčena. bažant obecný Phasianus colchicus. V území jednotlivě hnízdí, opakovaně pozorován při východním okraji lesa. Dlouhokřídlí Charadriiformes racek chechtavý Larus ridibundus – VU. Vyskytuje se pravidelně na přeletu nad lokalitou. Měkkozobí Columbiformes holub hřivnáč Columba palumbus. Na lokalitě hnízdí, byla nalezena stará hnízda. Početněji se zdržuje při migraci na okolních polních monokulturách. hrdlička zahradní Streptopelia decaocto. Na lokalitě hnízdí na okraji lesa u obce. hrdlička divoká Streptopelia turtur. Na lokalitě hnízdí v lesním prostředí. Kukačky Cuculiformes kukačka obecná Cuculus canorus. Na lokalitě hnízdí, opakovaně pozorována. Sovy Strigiformes kalous ušatý Asio otus – LC. Druh hnízdí v širším okolí lokality, při noční kontrole 9. 7. 2015 byl zastižen při lovu na polní cestě východně od lokality. Svišťouni Apodiformes rorýs obecný Apus apus – O. Nad lokalitou jednotlivě loví potravu až desítky jedinců, hnízdí až v širším okolí na budovách (Holešov). Šplhavci Piciformes žluna zelená Picus viridis – LC. Na lokalitě hnízdí, a to min. jeden pár ve svahové dubohabřině při SV okraji záměru. Druh hnízdí v porostech mimo plochu poldru, jeho dotčení je zanedbatelné. Opakovaně pozorována při sběru potravy v celém území. strakapoud velký Dendrocopos major. Na lokalitě běžně hnízdí v celém území, dopad záměru na populaci druhu je zanedbatelný, viz žluna zelená. strakapoud malý Dendrocopos minor – VU. Dne 9. 7. 2016 registrován dle hlasových projevů z jižní části území, pravděpodobně hnízdí v širším okolí. Pěvci Passeriformes Lokalita je hnízdištěm běžných druhů pěvců, kteří byli jako hnízdící zaznamenáni v souvislosti s hnízdními projevy anebo nálezem hnízda či čerstvě vylétaných mláďat. vlaštovka obecná Hirundo rustica – O, LC. Na lokalitě nehnízdí, hnízdí na budovách v obci okolí. Zaletuje do okraje lokality za potravou. jiřička obecná Delichon urbica – NT. Na lokalitě nehnízdí, hnízdí na budovách v obci. Zaletuje zde za potravou. linduška lesní Anthus trivialis. Na lokalitě pravděpodobně hnízdí. konipas bílý Motacilla alba. Na lokalitě nehnízdí, územím však protahu, pozorován byl na polní cestě a při jižním okraji lokality, pravděpodobně hnízdí na okraji obce. střízlík obecný Troglodytes troglodytes. Na lokalitě pravděpodobně hnízdí, registrován dle zpěvu v horní části údolí. pěvuška modrá Prunella modularis. Na lokalitě jednotlivě hnízdí v hustších keřových porostech ve střední a horní části. červenka obecná Erithacus rubecula. Na lokalitě jednotlivě hnízdí v celém území. slavík obecný Luscinia megarhynchos – O, LC. V širším území pravidelně zjišťován na jarním tahu, v dotčeném území však nebyl zjištěn, pravděpodobnost hnízdění je zde s ohledem na strukturu vegetace (absence většího zastoupení křovin při lesním okraji) velmi malá. rehek domácí Phoenicurus ochruros. Na lokalitě nehnízdí, hnízdí na budovách v bezprostředním Mgr. Jan Švanyga, Mírová 627/17, 696 01 Rohatec

Stránka 16 z 32


okolí lokality, do lokality zaletuje za potravou. rehek zahradní Phoenicurus phoenicurus. Na lokalitě nehnízdí, hnízdí na budovách v blízkém okolí lokality, do okraje lokality zaletuje za potravou. cvrčilka říční Locustella fluviatilis. Na lokalitě hnízdí jeden pár na okraji lesa v horní části nivy Židelné. rákosník zpěvný Acrocephalus palustris. Na lokalitě hnízdí jeden pár v ruderálním lemu pole východně od lokality. kos černý Turdus merula. Na lokalitě běžně hnízdí v celém území, nalezeno staré hnízdo. drozd kvíčala Turdus pilaris. Na lokalitě hnízdí, pozorována byla rodina s vyvedenými mláďaty. drozd brávník Turdus viscivorus. Na lokalitě pravděpodobně hnízdí jeden pár, registrován byl zpívající jedinec a druh zde byl opakovaně pozorován. drozd zpěvný Turdus philomelos. Na lokalitě běžně hnízdí v celém území, nalezeno staré hnízdo. sedmihlásek hajní Hippolais icterina. Na lokalitě hnízdí při jižním okraji lokality. pěnice hnědokřídlá Sylvia communis. Hnízdí při okraji lokality při okraji obce. pěnice pokřovní Sylvia curruca. Jeden pár pravděpodobně hnízdí v dolní části údolí na okraji obce. pěnice černohlavá Sylvia atricapilla. V území běžně hnízdí. budníček lesní Phylloscopus sibilatrix. V předešlých letech v okolí potvrzen na podobných lokalitách jako hnízdící, v území pravděpodobně hnízdí. budníček menší Phylloscopus collybita. V území běžně hnízdí. budníček větší Phylloscopus trochilus. Min. jeden pár hnízdí v horní části údolí. lejsek bělokrký Ficedula albicollis – NT, I. Na lokalitě hnízdí min. jeden pár v lužní části údolí SV od záměru. mlynařík dlouhoocasý Aegithalos caudatus. V území patrně hnízdící druh, pozorován 9. 7. 2016, rodina s vyvedenými mláďaty. sýkora babka Parus palustris. Druh na lokalitě jednotlivě hnízdí. sýkora modřinka Parus caeruleus. Druh na lokalitě běžně hnízdí v celém území. sýkora koňadra Parus major. Druh na lokalitě běžně hnízdí v celém území. brhlík lesní Sitta europaea. Druh na lokalitě jednotlivě hnízdí v celém území. šoupálek dlouhoprstý Certhia familiaris. Druh na lokalitě jednotlivě hnízdí v celém území. žluva hajní Oriolus oriolus – SO, LC. Na lokalitě jednotlivě pozorována (teritoriální hlasy), velmi pravděpodobně hnízdí na lokalitě. Je vázána na listnaté lesní prosty, záměr jako takový nepředstavuje negativní ovlivnění druhu. sojka obecná Garrulus glandarius. Na lokalitě jednotlivě pozorována a hnízdí zde, bylo nalezeno staré hnízdo. straka obecná Pica pica. Na lokalitě aktuálně nehnízdí, hnízdí v blízkém okolí lokality. V okolí obce byla nalezena stará hnízda. vrána šedá Corvus cornix – NT. Na lokalitě nehnízdí, zaletuje zde za potravou krkavec velký Corvus corax – O, VU. Na lokalitě nehnízdí, opakovaně byl pozorován při přeletu území. špaček obecný Sturnus vulgaris. Na lokalitě běžně hnízdí. pěnkava obecná Fringilla coelebs. Na lokalitě běžně hnízdí. vrabec domácí Passer domesticus – LC a vrabec polní Passer montanus – LC na lokalitě nehnízdí, zaletují však za potravou do okrajové jižní části, hnízdí v přilehlé obci. zvonohlík zahradní Serinus serinus. Na lokalitě běžně hnízdí. zvonek zelený Carduelis chloris. Na lokalitě hnízdí. stehlík obecný Carduelis carduelis. Na lokalitě patrně nehnízdí, zaletuje zde za potravou. Pravděpodobně hnízdí v blízkém okolí lokality. konopka obecná Carduelis cannabina. Na lokalitě hnízdí na okraji zahrad, a to min. dva páry, do území zaletuje za potravou. Mgr. Jan Švanyga, Mírová 627/17, 696 01 Rohatec

Stránka 17 z 32


dlask tlustozobý Coccothraustes coccothraustes. Na lokalitě jednotlivě hnízdí. strnad obecný Emberiza citrinella. Na lokalitě běžně hnízdí. Savci Hmyzožravci Insectivora ježek východní Erinaceus roumanicus. Jednotlivě pozorován při sběru potravy v nočních hodinách. Pravděpodobný je i výskyt ježka západního Erinaceus europaeus, ten ale nebyl zjištěn. rejsek obecný Sorex araneus. Na lokalitě se početně vyskytuje. rejsek malý Sorex minutus. Na lokalitě se početně vyskytuje. bělozubka šedá Crocidura suaveolens. Na lokalitě jednotlivě zjištěna. Letouni Chiroptera Netopýři jsou velmi specifickou skupinou jak z hlediska noční aktivity, tak způsobu života, který se výrazně mění v průběhu roku. Řada druhů je synantropních, tj. jsou vázáni často výhradně na lidské stavby, kde mají nejen letní kolonie, ale mohou zde i zimovat či se dočasně ukrývat po část roku. Druhá skupina druhů je vázána na porosty dřevin (přičemž řada druhů využívá oba typy stanovišť, tj. antropogenní i přirozená), kdy využívají různé prostory ve stromech (dutiny, praskliny, škvíry), a to opět v různé části roku dle způsobu využití. Porosty dřevin, zejména těch s přirozenou skladbou a v blízkosti vodních ploch, patří k nejvýznamnějším biotopům pro netopýry jako potravního stanoviště. V rámci zájmového území byly zjištěny níže uvedené druhy. Determinace některých druhů je limitována technickými možnostmi (slabý dosah signálu) a zejména variabilitou v hlasových projevech některých druhů. Nelze tak vyloučit ojedinělé výskyty dalších druhů zejména při migraci. Průzkum v daném období však dostatečně odpovídá na otázku, které druhy jsou zejména a trvale vázány na dotčené území, tj. mohou být zásahy potenciálně dotčeny. Dle provedených průzkum včetně kontroly dřevin bylo zjištěno, že v dotčené části území se nevyskytují žádné druhy, které by byly trvale vázány na některé z dřevin. Dotčené dřeviny nepředstavují vhodné úkryty, zastoupení dutin na dotčených dřevinách je zcela minimální a nejedná se o dutiny vhodné k trvalému výskytu (přítomnosti kolonie). Zjištěné druhy navíc patří převážně k druhům, které v oblasti využívají lidských sídel jak k úkrytům, tak k rozmnožování. Dle letové aktivity pak lze současně konstatovat, že předmětná lokalita představuje nepříliš významné potravní stanoviště, zaznamenané druhy byly registrovány jen jednotlivě a převážně na přeletu. netopýr večerní Eptesicus serotinus – SO, IV. Zastižen pouze ojediněle, 9. 7. 2016, 1 ex. lov při JV okraji obce. netopýr rezavý Nyctalus noctula – SO, IV. Na lokalitě překvapivě málo hojný, zjištěn pouze při přeletu nad lokalitou, v obci rovněž ojediněle, zastiženo při lovu do 2 ex. netopýr hvízdavý Pipistrellus pipistrellus – SO, IV. Na lokalitě jednotlivě zastižen při lovu na okraji obce a okraji řešeného území, zjištěn při každé z kontrol, 15. 7. 2016, min. 3 ex. netopýr nejmenší Pipistrellus pygmaeus – SO, DD, IV. Druh byl registrován pouze 9. 7. 2016, přelet 1 ex. Hlodavci Rodentia norník rudý Clethrionomys glareolus. V území hojný druh. hraboš polní Microtus arvalis. V okolí lokality hojný druh. myšice temnopásá Apodemus agrarius. V území jednotlivě zjištěna. myšice křovinná Apodemus sylvaticus. V území jednotlivě zjištěna. myšice lesní Apodemus flavicollis. V území hojný druh. Šelmy Carnivora kuna skalní Martes foina. Na lokalitě nalezen trus, v území se jednotlivě vyskytuje. liška obecná Vulpes vulpes. Zastižena na poli při nočním průzkumu. kočka domácí Felis domestica. Na lokalitě se vyskytuje zejména v dolní části území. Mgr. Jan Švanyga, Mírová 627/17, 696 01 Rohatec

Stránka 18 z 32


Zajíci Lagomorpha zajíc polní Lepus europaeus – NT. V území pozorován zejména na okraji lesa a polních monokulturách východně od lokality. Sudokopytníci Cetartiodactyla prase divoké Sus scrofa. V území se běžně vyskytuje. srnec Capreolus capreolus. V území se běžně vyskytuje. 6.2.1.3. Komentář k ochranářsky významným druhům Na předmětné lokalitě dotčené výstavbou poldru byl zjištěn jen jediný druh, který je řazen mezi druhy zvláště chráněné podle zákona č. 114/1992 Sb. a jeho prováděcí vyhlášky č. 395/1992 Sb. Jedná se o užovku obojkovou, která je řazena mezi ohrožené druhy. Natrix natrix (Linnaeus, 1758) - užovka obojková – O,LC. Jedná se o nejběžnější druh plaza v ČR. Byl pozorován dospělý jedinec (cca 40 cm) v korytě vyschlého toku. Lokalita není pro druh zcela ideální a dá se předpokládát, že se jednalo o migrujícího jedince. Svým hlavním výskytem je totiž vázána na mokřady s dostatkem potravy (bezobratlí, ryby, obojživelníci), což v současné době vyschlý tok Židelné příliš nesplňuje. Stenagostus rhombeus (Olivier, 1790) – EN. Vzácnější druh kovaříka. Vývoj probíhá pod kůrou a ve dřevě odumřelých stromů. Larva je dravá a požírá jiný hmyz. V území nalezeno 5 ex. v porostu dubohabřiny východně od poldru. Záměr jako takový není vnímán z pohledu brouků negativně, v území nejhodnotnější porosty dubohabřin budou dotčeny jen okrajově a nebudou zasaženy nejcennější okrajové části ve vyšších partiích lokality. Mormo maura (Linnaeus, 1758) – blýskavka černopásá – VU. Lokálně rozšířený druh, na lokalitách se vyskytuje spíše jednotlivě (místy až nehojně). Obývá biotopy vlhčích lesních stanovišť, okolí vod, a to zejména v nížinách (lužní lesy, aleje podél vodotečí). V minulosti bývala blýskavka obecně považována za poměrně vzácnou, v posledních 1-2 dekádách je zaznamenávána pravidelněji např. v lužních oblastech. Housenky se vyvíjejí na listech bylin a nízko rostoucích dřevin (FAJČÍK 1999). Pravidelně přilétá na ovocná vnadidla v průběhu července a srpna, na světlo přilétá jen ojediněle. Na lokalitě byla zaznamenána ve dvou jedincích. Výskyt na střední Moravě je rovněž znám. Recentně druh dokumentují např. ČELECHOVSKÝ (2001), KONVIČKA (1999), Olomouc-Holice (pers. observ.), Tovačov (pers. observ.) aj. Apoda limacodes (Hufnagel, 1766) – slimákovec dubový. Spíše lokálně se vyskytující druh. Obývá především listnaté lesy nížin a teplejších poloh. Housenky se vyvíjejí na listech dubu, případně jiných listnáčů. Ze střední Moravy je znám z více lokalit. Na lokalitě byl zaznamenán v cca pěti jedincích (vše samci). 6.2.1.4. Výsledky zoologického průzkumu V rámci posuzované lokality a jeho nejbližšího okolí byl v období měsíce červen až červenec zaznamenán výskyt celé řady obratlovců a bezobratlých živočichů. Do aktuálních výsledků jsou zahrnuty i druhy, které nebyly na dané lokalitě přímo zaznamenány, ale jejich výskyt je znám z blízkého okolí a bylo vhodné minimálně u části těchto druhů uvést tuto skutečnost. Charakter výskytu je uveden u jednotlivých druhů a vychází z kapitoly 6.2.1.3. Komentář k ochranářsky významným druhům. V rámci území zaznamenáno několik desítek druhů bezobratlých (brouků, motýlů, blanokřídlých a síťokřídlých) a celkem 66 druhů obratlovců (obojživelníci, plazi, ptáci, savci, vyjma ryb které jsou řešeny zvláště). Z tohoto počtu je celkem třináct zvláště chráněných druhů. Následující text se věnuje zejména druhům, které se nacházejí přímo na ploše záměru nebo je jejich výskyt jinak pro širší území cenný. Z obojživelníků byl v rámci předmětného území zjištěn výskyt skokana hnědého (Rana temporaria). Tento druh sice není zařazen mezi zvláště chráněné druhy, avšak jeho výskyt v území Mgr. Jan Švanyga, Mírová 627/17, 696 01 Rohatec

Stránka 19 z 32


lze považovat za cenný. Rozmnožování skokana hnědého probíhá v samotném toku, neboť v okolí nejsou jinak vhodné biotopy pro rozmnožování (tůně či jiné menší vodní plochy). Okolní lesní porosty jsou pak pro skokana zdrojem potravy a místem pro zimování. Z plazů byl v území zaznamenán výskyt jednoho druhu – ohrožené užovky obojkové (Natrix natrix). Která zde však nemá vhodné podmínky pro trvalý výskyt. Z celkového počtu 60 zaznamenaných ptáků patří osm druhů do kategorie zvláště chráněné druhy dle vyhlášky č. 395/1992 Sb. zákona č. 114/1992 Sb. U těchto druhů buď nebylo potvrzeno hnízdění, nebo se jedná o druhy, které pouze nad lokalitou přelétali, neboť vzdušný prostor představuje část jejich potravního teritoria. Žádný z těchto druhů nemá hnízdní vazbu na zájmové území. Ze savců byl v území zaznamenán výskyt devatenácti většinou běžnějších druhů. Jen čtyři druhy netopýrů patří do kategorie zvláště chráněné druhy dle vyhlášky č. 395/1992 Sb. zákona č. 114/1992 Sb. Jedná se však o druhy, které na lokalitu jen zalétají za zdrojem potravy a trvale se zde nezdržují. Faunu zájmového území lze označit za relativně běžnou. 6.3. Hydrobiologie 6.3.1. Metodika práce Základním zdrojem hydrobiologických informací byl terénní průzkum lokality, realizovaný v červenci 2016 během jedné návštěvy. Průzkum byl zaměřen výhradně na vodní faunu toku Židelná. Průzkum rybího společenstva byl proveden za použití bateriového elektrického agregátu LENA (výstupní napětí 240 – 300 V, výstupní frekvence 50 – 95 Hz, proud 6 A). Lov byl prováděn broděním proti proudu korytem a ze břehu. K zjištění druhového spektra vodních živočichů a kvality prostředí vodního toku byly odebrány vzorky makrozoobentosu (společenstvo bezobratlých osídlujících dno). Materiál byl odebírán za pomocí bentické sítě a cedníku. Vzorky byly odebrány ze všech druhů dnového materiálu přítomného na daném profilu (zejména štěrk, kameny, doplňkově organický sediment, písek). Následně byly vzorky fixovány čtyřprocentním roztokem formaldehydu a převezeny do laboratoře. V laboratoři byli ze vzorků živočichové vybráni a determinováni za pomocí binokulární lupy, mikroskopu a určovacích klíčů uvedených v seznamu použité literatury. Zvýšená pozornost byla věnována možnému výskytu raků. Raci byli vyhledáváni vizuálně a pohmatem v přítomných úkrytech (pod kameny, v kořání stromů apod.). Důležité poznatky o lokalitě byly získány od místního obyvatele a pamětníka, který autora průzkumů díky náhodnému setkání vyprovázel. 6.3.2. Popis zájmové lokality Hlavní zájmový úsek potoka Židelná (profil č. 1 na obr. č. 3) se nachází východně od obce Žeranovice. Potok zde protéká úzkým zalesněným údolím. Koryto má velmi členitý profil na příčném i podélném gradientu. Břehy ani dno nejsou opevněny. Šíře koryta je proměnlivá v rozmezí 1 - 3 m. V toku se střídají mělčí partie minerálního dna (štěrk a menší kameny) s úseky poměrně hlubokých bahnitých tůní. Koryto je nadměrně zaneseno hlinitou a bahnitou frakcí, jež zřejmě pochází z erozních smyvů z okolních polí. Voda v toku jinak nenese vizuální známky znečištění. Na úseku se nachází zbytky vodohospodářských staveb typu příčných přehrážek, které jsou však dnes zcela degradovány. Úsek toku je silně zastíněn okolním lesem. Z obou stran toku navazují na úzký pás lesa pozemky orné půdy, a to na poměrně dlouhých a svažitých pozemcích. V době prováděných průzkumů potokem netekl žádný průtok vody. Voda zde byla přítomna pouze v podobě zbytkových tůní v hlubších partiích koryta. Kromě hlavního úseku byl průzkum proveden také na dalších dvou profilech - pod obcí Horní Lapač (profil č. 2 na obr. č. 4) a v obci Lechotice (profil č. 3 na obr. č. 4).


Stránka 20 z 32


2

1

3 Obr. č. 4 - Mapa zájmového území s vyznačením zkoumaných úseků Židelné (upraveno dle podkladu www.mapy.cz, 2016). 6.3.3. Výsledky průzkumů vodní fauny toku 6.3.3.1. Ryby Ryby jsou v toku zastoupeny jediným druhem - mřenkou mramorovanou (Barbatula barbatula). Mřenka je jediným druhem ryby, jež je schopna na lokalitě přežívat ve zbytkových tůních v době minimálních až nulových průtoků. Mřenka disponuje fyziologickými adaptacemi na přežívání v prostředí nízké koncentrace kyslíku a vysokých teplot vody. Populace mřenek je zde velmi početná a zahrnuje jedince všech věkových tříd včetně tohoročního plůdku (0+). Ve zbytkové tůni bylo možno napočítat na ploše 1 m2 až několik desítek mřenek s převahou juvenilních exemplářů. Podle informací poskytnutých místním pamětníkem se v toku u Žeranovic dříve běžně vyskytoval pstruh obecný potoční (Salmo trutta m. fario) a jelec tloušť (Squalius cephalus). Výskyt obou druhů ryb v zájmovém úseku toku si pamatuje ještě zhruba před 10 lety. Pstruzi i jelci se zde ukrývali v hlubokých tůních, kde také byli loveni na udici. Oba druhy ryb z toku vymizely zřejmě v důsledku nulových průtoků. 6.3.3.2. Vodní bezobratlí Kvůli nedostatku vody a opakujícím se nulovým průtokům v toku chybí proudomilní zástupci zoobentontů. V obdobích nulových průtoků zde nemohou přežívat druhy citlivé na obsah kyslíku ve vodě. V toku tak byly zjištěny pouze druhy se schopností přežívat ve zbytkových tůních. Nejpočetnějším druhem zoobentosu je blešivec potoční (Gammarus fossarum), vyskytující se zde v masovém měřítku. Přítomnost blešivců ukazuje na fakt, že kvalita vody v toku je velmi dobrá, problémem je však vysychání koryta. Ve velkých počtech (desítky jedinců) byla zaznamenána také dravá čelistnatka pijavka koňská (Haemopis sanguisuga). Kromě blešivců a pijavek zde bylo zjištěno již jen pár dalších eurytopních taxonů z řad maloštětinatých červů, vodních mlžů a larev hmyzu (viz tab. č. 1). V obdobích lepších průtokových poměrů zde fauna bezobratlých bude zcela jistě pestřejší než v době vyschnutí koryta.


Stránka 21 z 32


Tab. č. 1 - Seznam taxonů vodních bezobratlých zjištěných v zájmovém úseku Židelné Taxon Početnost Oligochaeta – máloštětinatci Dero sp. * Mollusca – měkkýši Pisidium casertanum * Amphipoda – různonožci Gammarus fossarum *** Hirudinea - pijavice Haemopis sanguisuga ** Ephemeroptera - jepice Cloeon dipterum * Trichoptera - chrostíci Limnephilus sp. * Diptera – dvoukřídlí Chironomidae - pakomárovití ** Coleoptera – brouci Agabus sp. * Početnost: * ... do 5 %, ** ... 5 – 10 %, *** ... nad 10 % Výskyt raků nebyl v zájmovém úseku Židelné potvrzen. Nebyli zde nalezeni ani živí jedinci, ani zbytky karapaxů či klepet. V důsledku pravidelného vysychání koryta v posledních letech je přítomnost raků v toku zcela nemyslitelná. Podle informací místního občana se raci dříve v potoce vyskytovali. Dle místních byl poslední výskyt raků na lokalitě zaznamenán před 4 lety. Na dalších dvou sledovaných profilech Židelné byla hydrobiologická situace ještě horší než u Žeranovic. Na profilu 2 (pod Horním Lapačem) bylo koryto zcela vyschlé, bez přítomnosti zbytkových tůní. Na profilu 3 (v Lechoticích) bylo koryto také téměř vyschlé. Zdrojem malého množství vody v toku byly zejména splaškové komunální vody. Fauna v toku tak byla omezena jen na nejodolnější zástupce polysaprobního stupně. Ryby v daném polysaprobním prostředí nemohou z důvodu vysoké anoxie vůbec existovat. 6.3.4. Shrnutí poznatků Tok Židelné na zájmovém úseku u Žeranovic, protékající úzkým lesnatým údolím, je z morfologického hlediska v pořádku. Vyznačuje se vysokou členitostí a vysokým úkrytovým potenciálem. Podle analýzy zoobentosu je i kvalita vody v toku velmi dobrá. Zásadním a fatálním problémem lokality je však narušený hydrologický režim, vyznačující se silnou rozkolísaností průtoků v průběhu roku a vysycháním koryta. V době sucha je zde voda přítomna pouze v podobě zbytkových tůní, a to jen díky vysoké členitosti koryta. Kvůli stále častějšímu vysychání z toku vymizely některé původní druhy vodních živočichů, např. rak říční, pstruh potoční a jelec tloušť. Tok dnes obývají pouze taxony adaptované na dočasnost proudění vody a její vysychání. Hlavní příčinou vysychání koryta se zvyšující se četností je s velkou pravděpodobností kombinace dvou faktorů - nevhodného zemědělského hospodaření v povodí toku a probíhajících klimatických změn. Prakticky celé povodí Židelné je dnes zorněno. Pole v povodí toku jsou dosti svažitá a dlouhá, což se projevuje výraznými erozními smyvy. Přirozené dno toku tvořené pískem, štěrkem a menšími kameny je na mnoha úsecích degradováno překrytím různě mocnou vrstvou hlín a bahna z erozních smyvů. V povodí chybí přírodě blízká stanoviště typu luk, lesů, mezí a mokřadů, nebo alespoň protierozních pásů křovin jež by lépe zadržovaly vodu v krajině a tlumily následky extrémních meteorologických situací (dlouhodobá sucha versus přívalové deště). Neuspokojivou hydrologickou situaci v povodí toku zesilují probíhající změny klimatu, zejména stále četnější a dlouhodobá sucha. Mgr. Jan Švanyga, Mírová 627/17, 696 01 Rohatec

Stránka 22 z 32


Přestože má tok na zájmovém úseku vysoký biologický potenciál, výše popsané faktory způsobují jeho významnou biologickou degradaci. 7. PŘEDPOKLÁDANÉ PŘÍMÉ A NEPŘÍMÉ VLIVY NA PŘÍRODU 7.1. Vlivy záměru na krajinné prvky Realizace projektu bude zasahovat do několika prvků VKP dle ustanovení § 3 zákona č. 114/1992 Sb. jímž jsou definovány údolní niva, vodní tok a les. Přesto, že v rámci biologického průzkumu nebyly na lokalitě zjištěny cenné biotopy ani zvláště chráněné druhy rostlin či živočichů dle zákona č. 114/1992 Sb. (vyjma užovky obojkové) bude výstavba poldru a jeho zvodnělé části znamenat negativní zásah a oslabení ekologickostabilizačních funkcí všech VKP. Veškeré VKP budou dotčeny samotnou výstavbou sypané hráze, která ve své dolní části bude mít šířku cca 30 m. Z důvodu trvale zvodnělé hladiny poldru pak bude nutné provést vykácení břehového porostu a části lesa při levém břehu. Údolní niva bude především dotčena těžbou zemníku pro stavbu hráze v pravobřežní údolní nivě, kde se v současnosti nachází orná půda. Samotný vodní toku pak bude částečně dotčen terénními úpravami při tvorbě zemníku a následně v délce cca 250 m samotnou zátopou trvalé hladiny poldru. Na druhou stranu je možné pozitivně vnímat vytvoření vodní plochy, která může s ohledem např. na obojživelníky, plazi, ptáky nebo rostliny zvýšit druhovou pestrost okolní krajiny. Přínos samotné vodní plochy pro přírodu však bude zcela odvislý od způsobu případného rybářského obhospodařování – více k této problematice v kapitole 8. Navrhovaná opatření k eliminaci negativních vlivů. Negativní vlivy na prvky ÚSES budou především jen dočasné po dobu stavby a po realizaci stavby může naopak vznikem nového krajinného prvku, čímž bude vodní plocha s trvalou hladinou, dojít k posílení a zvýšení ekologické hodnoty prvků územního systému ekologické stability. Prostupnost krajiny nebude nijak pro terestrické druhy omezena. Pro některé druhy vodní fauny (zejména pro ryby) vznikne přehrazením toku nová bariéra. Pokud se ale zásadně nezmění hydrologické poměry v území, nezpůsobí stavba výrazné zhoršení prostupnosti toku. 7.2. Vlivy záměru na faunu a flóru Případný negativní vliv na zvláště chráněné druhy rostlin je vyloučen, neboť výskyt těchto druhů v zájmovém území nebyl v průběhu průzkumu zaznamenán. Pro předmětné území taktéž nejsou uváděna relevantní data o výskytu ZCHD rostlin ani z dostupné literatury nebo Nálezové databáze ochrany přírody AOPK ČR 2016 (NDOP). Negativní vlivy záměru na suchozemské bezobratlé lze považovat za málo významné. Ve vztahu k obojživelníkům, plazům a rostlin, kteří se zde vyskytují, lze konstatovat, že samotný záměr pro ně nebude nijak negativně významný. Naopak, pokud zde dojde k vytvoření vodní plochy s dostatečným mělkým litorálním pásmem a řadou oddělených tůní, může záměr přispět k rozvoji jejich populací a případně poskytnout životní prostor pro další druhy obojživelníků, plazů a rostlin, kteří tyto nově vytvořené biotopy mohou osídlit. V případě ptáků není předpokládán významnější negativní vliv na zde hnízdící ptáky, neboť se jedná o běžné druhy. Naopak záměrem může dojít ke zvýšení ploch pro hnízdění i některých vzácnějších druhů ptáků (např. bahňáci). V případě savců nelze očekávat významnější negativní vlivy. Obecně lze hodnotit záměr při realizaci biologických opatření (viz. kap. 8) pro faunu a flóru jako příznivý. 8. NAVRHOVANÁ OPATŘENÍ K ELIMINACI NEGATIVNÍCH VLIVŮ Níže navržená opatření jsou určena pro záměr tak, aby byly minimalizovány negativní vlivy na VKP a biotu zájmové plochy a blízkého okolí v průběhu přípravy území, realizace a samotného


Stránka 23 z 32


provozu. Opatření jsou navržena ve vztahu k výskytu rostlin a živočichů na základě dostupných biologických dat a průzkumů území. Kácení dřevin lze realizovat pouze na základě projednání s orgánem ochrany přírody dle § 8 zákona č. 114/1992 Sb. V rámci kácení je nutné zažádat o povolení ke kácení dřevin na úřadu. Těmi jsou pro území ve volné krajině příslušné obecní a městské úřady, v jejichž správním území se záměr nachází. Dřeviny by měly být pokáceny v mimovegetačním období nebo minimálně v mimohnízdním období, aby se minimalizovaly negativní vlivy na biotu popřípadě hnízdící ptáky. Pro zásah do prvků VKP dle § 3 a §6 zákona č. 114/1992 Sb. je potřeba zažádat o stanovisko k zásahu do VKP (údolní niva, vodní tok a les) příslušný orgán ochrany přírody, kterým je pro dané území Městský úřad Kroměříž. Dřeviny na okrajích staveniště nebo při příjezdových cestách, u nichž je známo, že budou exponovány vůči stavebním strojům nebo objektům, je doporučeno před realizací provést jejich ochranu proti poškození ochranným bedněním dle normy ČSN 83 9061 Technologie vegetačních úprav v krajině – Ochrana stromů, porostů a vegetačních ploch při stavebních pracích. Doporučujeme také předcházet možným spontánním invazím nepůvodních druhů rostlin. Mechanicky narušené aluviální porosty v nížinách a středních polohách jsou k šíření nepůvodních druhů ze všech společenstev nejnáchylnější. Je tedy žádoucí, aby v prvních 2-3letech po dokončení stavby probíhal monitoring jejich výskytu a v případě nálezu byla provedená jejich okamžitá mechanická likvidace. Důležité je podchytit případnou invazi v počátečním stádiu, kdy bude ještě proveditelná mechanická likvidace s minimem vynaložených prostředků, pozdější likvidace s použití chemických látek na likvidaci rostlin v blízkosti vodní plochy je z hlediska ochrany přírody velice problematická, nežádoucí a nákladná. Pozornost by se měla věnovat především výskytu křídlatek Reynoutria sp., zlatobýlů Solidago sp., aster Aster lanceolatus agg. a javoru jasanolistého Acer negundo. Při realizaci je doporučeno, na základě hydrologických podmínek v toku instalovat po celou dobu prací nornou stěnu na dolním úseku toku, která může omezit prvotní únik nevhodných látek do prostředí. Při realizaci je nutno dodržovat správné technologické postupy (sorpční prostředky neutralizující ropné produkty, norné stěny apod.). S ohledem na skutečnost, že v rámci průzkumu lokality byl zjištěn druh zvláště chráněného živočicha (užovka obojková – Natrix natrix) je potřeba zažádat o informaci, zda je v tomto případě nutné požádat o udělení příslušné výjimky ze základních a ochranných podmínek zvláště chráněných druhů živočichů dle § 50, § 56 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Příslušným úřadem pro toto území je Krajský úřad Zlínského kraje. Práce na stavbě je vhodné započít v mimovegetačním období od 1. 10. do 31. 3. daného roku a dále pak realizaci provádět bez časového omezení. V období od 15. 3. do 15. 5. daného roku je doporučeno provést několik návštěv erudovaným biologem (v oblasti batrachologie a herpetologie), který bude přenášet migrující jedince, kteří by mohli obsadit nově vzniklé plochy (vyjeté koleje po technice, kaluže), na lokality, které nebudou stavbou dotčeny. V rámci stavby je žádoucí nad samotnou trvalou zátopou vytvořit řadu tůní rozličných velikostí (od 10 do 100 m2) hloubek (max. 1,2 m) a dostatkem mělkých partií se sklonem břehů 1:5 až 1:20. Tůně by měly zůstat neprůtočné, bez opevnění, stavebních objektů a musí zůstat bez rybí obsádky. Pro zvýšení biologické a ekologicko-stabilizační funkce tůní, ale i samotné vodní plochy je vhodné při břehu, ale i do větších hloubek umístit dřevní hmotu (celé stromy, pařezy nebo jen části korun) z pokácených stromů. S ohledem na zajištění posunu dřevní hmoty a její splavení k výpustnému objektu poldru je vhodné její zajištění proti pohybu ukotvením. Dřevní hmotu, travní drn, kameny a zeminu je také vhodné využít pro vybudování broukovišť, zimovišť a různých úkrytů při okraji zátopy.


Stránka 24 z 32


Obr. č. 5 – Zimoviště (zdroj http://www.obojzivelnici.wbs.cz/, 2016).

Obr. č. 6 – Zimoviště s vytvořenou tůní (zdroj http://www.obojzivelnici.wbs.cz/, 2016).

Obr. č. 7 – Slunící a zároveň úkrytové místa pro plazy.


Stránka 25 z 32


Obr. č. 8 – Zimoviště. Vzhledem ke stávající hodnotě samotného vodního toku jako VKP z pohledu geomorfologického a jeho břehových a doprovodných porostů doporučujeme nerealizovat plochu zátopy v navrhovaném rozsahu, kdy má dojít k zatopení části levobřežní údolní nivy, lesního komplexu a vodního toku v délce 250 m a s předpokládanou potřebou kácení veškerých dřevin, které budou zátopou při normální hladině dotčeny. S ohledem na požadavek vytvořit zde trvale zvodnělou hladinu a stávající hodnotu VKP doporučujeme vytvořit nad plánovanou hrází poldru rozsáhlou tůň s členitou břehovou hranou a pozvolnými sklony břehů, která bude situována na stávající ornou půdu v pravobřežní údolní nivě. Jinou variantou je boční vodní nádrž s odběrným objektem na toku, náhonem, čelní a boční hrází a výpustným objektem. Tato nádrž by byla umístěna rovněž na pravém břehu v místě zemníku. Nebylo by tak nutné realizovat kácení v takovém rozsahu, zatápět pravobřežní údolní nivu a samotný vodní tok. Tůň či vodní nádrž by tak vznikla jen v prostoru zemníku. Aby nedocházelo k výraznému omezování hydrologické činnosti vodního toku pod nádrží, doporučujeme stanovit neovlivněný průtok (odtok z nádrže) v rozmezí min. Q1 až Q5. Dále je potřeba samotný výpustný objekt navrhnout takovým technickým způsobem, aby nedocházelo k zachytávání sedimentů ve zdrži nádrže za neovlivněných průtoků. V rámci samotné vodní plochy, ať už tůně či vodní nádrže, doporučujeme vytvořit litorální pásmo, kterým je myšleno mělkovodní pásmo s hloubkou vody od 0,0 m do 0,6 m na ploše minimálně 15 % z celkové plochy především vodní nádrže při normální hladině. Břehy v litorálním pásmu by měly pozvolna stoupat ve sklonu min. 1:5 - 1:10 a více plynule a bez opevnění navazovat na rostlý terén. Dále doporučujeme do plochy litorálu pro celkové zvýšení diverzity prostředí a pro vytvoření úkrytových kapacit umístit několik pařezů, větví či celých stromů. Dále upozorňujeme, že pro příznivý stav vodní plochy z hlediska ochrany přírody bude mít zásadní vliv případná rybí obsádka. Pro vytvoření a udržení biologického potenciálu lokality je naprosto nevhodné, aby byla vodní plocha využívána k intenzivnímu i polointenzivnímu chovu ryb. Nemělo by docházet k hnojení, krmení, vápnění a aplikaci dalších intenzifikačních opatření. Potenciální rybářské hospodaření na vodní ploše by mělo být realizováno tak, aby umožňovalo trvalou koexistenci rybí obsádky s dalšími společenstvy vodních organismů, jako jsou vodní bezobratlí, obojživelníci, na vodu vázané ptactvo a vodní a mokřadní rostlinstvo. Tzv. extenzivní chov ryb předpokládá existenci normální (nezhuštěné) rybí obsádky přizpůsobené přirozené úživnosti a množství přirozené potravní nabídky. Do vodní plochy by neměly být vypouštěny nepůvodní druhy ryb (amur bílý, tolstolobik bílý, tolstolobec pestrý, pstruh duhový, siven Mgr. Jan Švanyga, Mírová 627/17, 696 01 Rohatec

Stránka 26 z 32


americký) a dravé druhy ryb (okoun říční, sumec velký), pokud to nebude zdůvodněno zájmem ochrany přírody. Nežádoucí je taktéž obsádka těžkého kapra (K2 a starší). Je nutno pečlivě dbát na druhovou čistotu násady, aby nedošlo k zavlečení nežádoucích nepůvodních invazních druhů ryb (střevlička východní, karas stříbřitý). Vyloučen by měl být chov vodní drůbeže nebo vypouštění polodivokých kachen pro myslivecké účely. Pro případné nastavení nasazení vodní plochy rybí obsádku je vhodné se obrátit na příslušné pracoviště Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. V tomto případě se jedná o Regionální pracoviště Správa CHKO Bílé Karpaty. 9. ZÁVĚR Předmětem biologického posouzení průzkumu a dílčích biologických průzkumů (cévnaté rostliny, bezobratlí, obratlovci – ryby, obojživelníci, plazi, ptáci, savci) bylo provést aktuální rekognoskaci území, zaznamenat výskyt rostlin a živočichů vázaných na nejbližší okolí území záměru. Na základě takto získaných dat bylo provedeno vyhodnocení vlivu záměru na tyto skupiny organismů. V základním měřítku byl vyhodnocen vliv záměru na prvky VKP, ÚSES. Na základě předpokládaných přímých a nepřímých vlivů byla navržena opatření pro zmírnění dočasných nebo dlouhodobých negativních účinků na biotu území. Při zapracování biologických návrhů uvedených v kapitole 8., lze považovat záměr za akceptovatelný a převažující svými pozitivy pro širokou složku bioty ve vztahu k současnému stavu území. 10. POUŽITÁ LITERATURA Anděra M. & Červený J. (2003): Červený seznam savců České Republiky. In: Plesník J., Hanzal J. & Brejšková L. (eds.): Červený seznam ohrožených druhů České Republiky. Obratlovci. Příroda 22: 121–129. Čelechovský A. (2001): Motýli (Macrolepidoptera) NPR Zástudánčí u Tovačova. Přírodověd. Stud. Muz. (Prostějov), 4: 103–114. Fajčík J. (1999): Motýle strednej Európy II. 170 pp.+ 22b&w tab + 20color tab. Jaroslav Fajčík, Bratislava. Farkač J., Král D., Škorpík M. (eds.), 2005: Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha, 760 pp. Chytrý M., Kučera T., Kočí M., Grulich V., Lustyk P., Šumberová K., Sádlo J., Neuhauslová Z., Hájek M., Rybníček K., Krahulec F., Kučerová A., Kolbek Š., 2010: Katalog biotopů České republiky. Druhé vydání. 2. vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2010. 445 s. Katalog biotopů České republiky. ISBN 978-80-87457-02-3. Konvička M. (1999): Macrolepidoptera of the Litovelské Pomoraví Protected Landscape Area I., II. Čas. Slez. Muz. Opava (A), 48: 41–64, 107–123. Krásenský P. (2009): Metodiky inventarizačních průzkumů MZCHÚ, kap. III, podkap. 4 Metody sběru brouků jako podklad pro Inventarizaci bezobratlých. Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky, Praha. Kubát, K., Hrouda L., Chrtek J. jun, Kaplan Z., Kirschner J. & Štěpánek J. [eds.] (2002): Klíč ke květeně České republiky. Academia. Praha. Mikátová B. & Vlašín M. (1998): Ochrana obojživelníků. EkoCentrum Brno, 135 pp. Novák I., Spitzer K., 1982: Ohrožený svět hmyzu. Academia, Praha, 140 pp. Novák K. (ed.), 1969: Metody sběru a preparace hmyzu. 244pp., NČSAV, Praha. Procházka F. [ed.] (2001): Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky (stav v roce 2000). Příroda 18:1-166. Šťastný K. & Bejček V. (2003): Červený seznam ptáků České Republiky. In: Plesník J., Hanzal J. & Brejšková L. (eds.): Červený seznam ohrožených druhů České Republiky. Obratlovci. Příroda 22: 95–120. Mgr. Jan Švanyga, Mírová 627/17, 696 01 Rohatec

Stránka 27 z 32


Zavadil V. & Moravec J. (2003): Červený seznam obojživelníků a plazů České Republiky. In: Plesník J., Hanzal J. & Brejšková L. (eds.): Červený seznam ohrožených druhů České Republiky. Obratlovci. Příroda 22: 83–93. Vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění. Zákon České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. ČSN 83 9061 Technologie vegetačních úprav v krajině – Ochrana stromů, porostů a vegetačních ploch při stavebních pracích. URL: http://www.natura2000.cz (06/2016) URL: http://www.biolib.cz (06/2016) URL: http://www.biomonitoring.cz (06/2016) URL: http://mapy.nature.cz/ (06/2016) URL: http://portal.nature.cz (06/2016) URL: http://mokrady.wbs.cz/Budovani-novych-tuni.html (06/2016)


Stránka 28 z 32


11. PŘÍLOHY

Obr. č. 9 – Pohled na zájmovou lokalitu, která bude dotčena zátopou poldru (červen 2016).

Obr. č. 10 – Vodní tok Židelná v místě plánované trvalé zátopy poldru (duben 2016). Mgr. Jan Švanyga, Mírová 627/17, 696 01 Rohatec

Stránka 29 z 32


Obr. č. 11 – Vodní tok Židelná v místě plánované trvalé zátopy poldru (duben 2016).

Obr. č. 12 – Vodní tok Židelná s pozůstatkem technických úprav (duben 2016).


Stránka 30 z 32


Obr. č. 13 - Nedospělý jedinec skokana hnědého, který se na lokalitě vvyskytuje (červen 2016).

Obr. č. 14 – Pulec skokana hnědého (červen 2016).


Stránka 31 z 32


Obr. č. 15 – Plůdek mřenky mramorované, která se na lokalitě vyskytuje (červen 2016).

Obr. č. 16 – Dospělý jedinec užovky obojkové, která byla na lokalitě pozorována (červen 2016).


Stránka 32 z 32

Biologický průzkum v rámci záměru Žeranovice poldr U Rovní

Recommend Documents