BINOLUPA 2015 OBSAH BINOLUPY

BINOLUPA 2015 OBSAH BINOLUPY 

  

                    

Něco málo oficiálna o fakultě o Historie PřF v bodech o Vedení o Letem světem o naší alma mater o Co všechno najdete na facebooku o PřF – katedry a ústavy o Není ústav jako ústav Pár poznámek k tomu, co vás čeká během studia Jak na žádosti Anatomie fakultních prostor o Futudrama made in JU o Mapky fakulty okolí o Psí záležitost (aneb kam s ním) Zpětná vazba (SHP, KPS) Informace Knihovna Počítače a věci okolo Aplikovaná informatika (pro studenty oboru) Letem světem budoucím pedagogům Za hranice (možností) – aneb jak vyrazit do světa o International Student Club (ISC) Exkurze (aneb kam se jezdí s fakultou) Bydlení Menza Doprava (někdy i doleva) Obchody Kam za vzpruhou o Pivovary Jihočeského kraje Duševní občerstvovny Uvědomělé dění na PřF Sportovní vyžití České Budějovice (z příliš nepohnuté historie města) Etnografické poučení Stručný výkladový slovník Mapka – z nádraží na koleje a zpět Prostor pro vaše poznámky

2 2 2 4 5 6 8 9 12 13 16 17 19 20 21 22 24 26 28 31 33 34 38 42 44 48 52 57 58 63 64 71 73 74 79 80

Editor: Míša Syrová ([email protected]) Autoři aktualizací: Terka Drábková, Jenda Havlíček, Martina Karásková, Jíťa Neuwirthová, Lucka Prázdná, Míša Syrová a Kuba Vlček Ilustrace: Monika Říhová (titulní), Pavel Říha (Erosův realismus, Alkoholik sám sobě přítelem, Budějce, Kanec), Jakub Těšitel (Hromadnost dopravy, Horolezci v Jihočesku), Kohoutí Pařát – tak trochu bez svého vědomí (Bílí a zelení)

1

Tisk: Eva Kalmíková

srpen 2015

Možná se ptáte, proč právě Binolupa??? Binolupa (stereomikroskop) slouží k prohlížení makroskopických objektů v odraženém světle. Disponuje relativně malým zvětšením (obvykle 10x až 50x), které rozhodně nestačí na prozkoumání všech detailů a mikrostruktur. Omezenost zvětšení je však vyvážena důležitými výhodami. Binolupa totiž umožňuje (obvykle) nedestruktivní pozorování detailů (byť hrubých) v kontextu celku a představuje tak ideální nástroj k prvotnímu podrobnějšímu seznámení se zkoumaným předmětem (ať už je to brouk, kytka nebo třeba shluk krystalů). Tak proto  V ruce máte již několikáté vydání Průvodce začínajícího prváka na PřF. Po řadu let vaši starší kolegové tráví několik dní a nocí před koncem prázdnin datlováním do počítače, rozčilováním se nad rozhozeným formátováním a stresováním, aby se to včas stihlo, a oprašují, opravují, aktualizují informace, které kdysi také jako novopečení prváci četli. Berte to, prosím, v potaz, až budete Binolupu číst. Snažíme se vám život zde ulehčit, ale podobně jako zní motto ŠuKaSu (viz dále v textu), ani my „nejsme stroje“, píšeme lidsky a sekáme chyby. Za ty se případně již předem alibisticky omlouváme, i za to, jestli vám tím zkomplikujeme život. A protože zde v Binolupě píšeme o Zpětné vazbě, i my (a také ti, kteří se pustí do aktualizace pro příští rok) bychom byli za zpětnou vazbu od vás velmi vděční. Neváhejte tedy a obraťte se na nás, pokud v textu bude něco chybět nebo naopak přebývat. Chtěli bychom zde poděkovat těm, kteří do této příručky vložili nemalé úsilí a svůj drahocenný čas. Děkujeme těm, kteří tuto tradici začali, za jejich touhu předávat zkušenosti a ulehčit tak prvákům první krůčky na vysoké škole a děkujem jim za to, že na jejich základech můžeme stavět dále.

Veselé čtení a mnoho úspěchů vám přejí autoři tohoto vydání.

Něco málo oficiálna o fakultě

….aneb nikdy nevíte, kdy se to může (za)hodit:

Historie PřF v bodech: • září 1991 založena Jihočeská univerzita • 8. listopadu 1991 Akademickým senátem JU zřízena Biologická fakulta • od 1992 akreditace na poskytování všech stupňů vysokoškolského vzdělání (bakalářské, magisterské, doktorské) • 1994 zaveden kreditní systém • 1995 vznikl ŠuKaS • od 1995 právo konat habilitační (jmenování docentů) a profesorské řízení • od 2001 nová prostorná budova s moderním vybavením a přednáškovými místnostmi („Béčko“) • 2002 - nová budova pro katedru Botaniky („Vila“) • 1. srpna 2007 se BF mění na PřF • 2013 – budova C – velká moderní budova s přednáškovými místnostmi • 2015 – slavnostně otevřena fakultní zahrada • v současnosti se na více než 750 kurzech a cvičení podílí kolem 260 vyučujících • v roce 1991 zde studovalo 42 studentů, v současnosti je nás přes 1100 • PřF nabízí 16 bakalářských studijních oborů, včetně dvou přeshraničních

Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity je velice mladou institucí. Vznikla transformací Biologické fakulty 1. srpna 2007. Její předchůdkyně, Biologická fakulta, byla založena skupinou vědců z ústavů Akademie věd České republiky v roce 1991. Všechny tyto instituty se nacházely původně v Praze, začátkem 80. let byly ale tehdejší totalitní vládou přesunuty do Českých Budějovic, ve snaze oddělit vědce od zahraničních vlivů a od přímého kontaktu s univerzitními studenty. To se samozřejmě nikdy úplně nepodařilo a po reformě vzdělávacího systému v roce 1989 se otevřel prostor pro vznik fakulty zaměřené převážně na biologii. Tento dost neobvyklý způsob vzniku BF (tedy vydělení vzdělávací instituce od Akademie věd) má zásadní vliv na současný charakter PřF - tj. že většina přednášejících jsou zároveň i pracovníci AV, čímž může fakulta stále nabízet velké množství (speciálních) kurzů, které vyučují odborníci ve svém oboru. Díky možnostem spolupráce s některým z těchto ústavů, se i vám rozšiřuje pole působnosti.

senátem na dobu 4 let, přičemž může být zvolen nejvýše dvakrát za sebou. Předcházejícími děkany byli od založení fakulty nejprve prof. Pavel Blažka, poté prof. Zdeněk Brandl a po něm prof. Libor Grubhoffer (ten je již nějakou dobu naším rektorem; více viz Něco málo o naší Alma mater). Současný děkan je profesorem biochemie, na PřF (BF) působí již od roku 1997 a v období 2008 až 2011 byl proděkanem pro rozvoj. Děkanem byl zvolen v roce 2011 a následně i letos na jaře. Je rovněž předsedou Vědecké rady PřF a garantem bakalářských oborů Chemie a Chemie pro vzdělávání a magisterského oboru Učitelství chemie pro střední školy.

DĚKAN

FAKULTY prof. RNDr.VEDENÍ František Vácha, Ph.D. DĚKAN Prof. RNDr. František Vácha, CSc. Nejvyšší funkcionář na fakultě, který zodpovídá za její chod. Jeho moc je dokonce taková, že prostřednictvím děkanských výjimek je schopen zvrátit lecjaká rozhodnutí jiných fakultních orgánů, což je velmi užitečné, pokud kupříkladu dojde k nějakému nechtěnému úřednímu omylu. Děkan pochopitelně sídlí na děkanátě, (viz Anatomie fakultních prostor). Je volen fakultním akademickým

2

doktorských programů, atd. Je jakýmsi mezičlánkem mezi vědeckou radou a oborovými radami.

Děkana obklopuje houf (= 5 PRODĚKANŮ majících na starost vždy určitou oblast fakultního života: STUDIJNÍ PRODĚKAN doc. RNDr. Šárka Klementová, CSc.

PRODĚKAN PRO VNĚJŠÍ VZTAHY

Na tu se, prostřednictvím studijního oddělení, obracejte ve vašich studijních záležitostech. Sídlí nově v prvním patře budovy C (po schodech nahoru a vlevo) – Přednáší několik kurzů chemie, kterým se nevyhne ani čistokrevný biolog, učitel biologie či péčista: Chemická laboratorní technika (1. semestr), Fyzikální chemie/Hydrochemie (2. semestr),… Mimochodem, zapíšete-li si k Fyzikální chemii i seminář, jistě neuděláte špatně. Paní proděkanka je rovněž vedoucí Ústavu chemie a biochemie (UCH) a garantkou magisterského oboru Chemie životního prostředí.

prof. RNDr. Václav Vacátko Hypša, CSc. Například propaguje fakultu navenek, a to nejen na půdě akademické. Vacátko se profesně zabývá molekulární fylogenetikou a sídlí ve druhém patře budovy C. PRODĚKAN PRO UČITELSKÉ OBORY doc. RNDr. Jan Hanys Kaštovský, Ph.D. Spolu s převedením některých učitelských oborů z peďáku k nám vznikla na naší fakultě nová funkce – proděkan pro učitelské obory. Hanys má na starost studenty učitelských kombinací a jeho největším posláním je odstraňovat problémy vznikající studiem na dvou fakultách. Setkat se s ním můžete na kurzech fykologie (ať už základních nebo poté různě specializovaných).

PRODĚKAN PRO VĚDU doc. RNDr. Milan Předota, Ph.D. Proděkanem pro vědu je doc. RNDr. Milan Předota, Ph.D., vedoucí Ústavu fyziky a biofyziky. K jeho povinnostem patří např. akreditace habilitačních a profesorských řízení, zajišťuje chod oddělení vědy a agendu vědecké rady, spolupracuje s rektorátem a mnoho dalšího. Krom toho koordinuje SGA a individuální projekty GA JU, zpracovává různé výroční zprávy, přehledy projektů a publikačních výstupů a je garantem bakalářského oboru Měřící a výpočetní technika.

Tajemnice fakulty Ing. Veronika Přibylová Jedna z klíčových osob při sestavování fakultního rozpočtu, která zároveň odpovídá za nakládání s přidělenými finančními prostředky.

AKADEMICKÝ SENÁT PŘF Akademický senát je poměrně důležitý a vlivný orgán akademické samosprávy, který o mnohém rozhoduje, nebo se k tomu aspoň vyjadřuje. Je volen na dva roky, příští volby budou probíhat na jaře 2017. Každý člen akademické obce (tj. učitel i student) má právo volit i kandidovat do senátu. A co tedy senát dělá? Kupříkladu schvaluje rozpočet fakulty, volí děkana, rozhoduje o změnách studijního řádu, podmínkách přijímání studentů na PřF a v neposlední řadě řeší studentské záležitosti a stížnosti. Pokud vás tedy na fakultě něco bude štvát nebo byste chtěli něco změnit, můžete se obracet na „své“ (studentské) senátory, nebo napsat na [email protected] (chcete-li oslovit celé

PRODĚKAN PRO DOKTORSKÉ STUDIUM doc. RNDr. Marie Majka Šmilauerová, Ph.D. Doktorské studium je sice pro vás zatím v nedohlednu, ale kdo ví… jednou možná! Současnou proděkankou pro doktorské studium je Majka. Studenti biologických oborů s ní hned v prvním semestru absolvují kurz Biologická laboratorní technika, ostatní jí mohou potkat na specializovanějších kurzech. Majka se zabývá především kořeny rostlin a mykorhizními houbami a sídlí na Botanické vile (č. 217). Jakožto proděkanka dohlíží především na doktorandy, píše žádosti o akreditaci a reakreditaci

3

senátní těleso). Kontakty na jednotlivé senátory najdete na fakultních stránkách (odkaz Struktura PřF).

Jihočeská univerzita patří mezi mladice na poli českého vysokoškolského vzdělávání. Její vznik se datuje k roku 1991 (tedy stejný rok zrodu tehdejší Biologické fakulty). V současné době má univerzita 8 fakult, na kterých studuje přes 12 tisíc studentů.

AS PřF má jedenáct členů, z toho je šest pedagogů: Jan (Šuspa) Lepš, Jiří Pech, Hana Šantrůčková, Petr Šmilauer, Milan Štech, Radim Šumbera

FAKULTY JIHOČESKÉ UNIVERZITY  Ekonomická fakulta (EF)  Fakulta rybářství a ochrany vod (FROV)  Filozofická fakulta (FF)  Pedagogická fakulta (PF)  Přírodovědecká fakulta (PřF)  Teologická fakulta (TF)  Zdravotně sociální fakulta (ZSF)  Zemědělská (ZF) i univerzita má Podobně fakulta jako fakulta, svou vnitřní hierarchii a vedení. Ekvivalentem děkana na univerzitní úrovni je REKTOR, kterému po boku stojí jeho 4 pravé ruce – PROREKTOŘI. Současným rektorem je bývalý děkan BF/PřF prof. RNDr. Libor Grubhoffer, CSc., se kterým se někteří z vás setkají ve 3. semestru na přednáškách z Biochemie. Před ním spravovali nejvyšší univerzitní úřad doc. PhDr. Jiří Divíšek, CSc. (1991-1998), prof. Ing. František Střeleček, CSc. (1998-2003), prof. PhDr. Václav Bůžek, CSc. (2004-2011) a prof. Ing. Magdaléna Hrabánková, CSc. (2012).

a pět studentů: Honza (Bender) Havlíček, Anna (Áňa Máňa) Humlová, Lucka Prázdná, Míša Syrová a Kuba Vlček Současnému senátu velí předseda Milan Štech, místopředsedou z řad studentů je Míša Syrová. Krom senátu fakultního, o němž už byla řeč, existuje i Akademický senát univerzitní (AS JU), také řečený Velký (protože větší už je jenom ten opravdický, ten, jak se v něm spí). Každá fakulta je zastoupena pěti senátory (3 akademičtí pracovníci, 2 studenti), celkem tedy AS JU čítá čtyřicet hlav pomazaných. Naši fakultu zastupují tito: Iva Dostálková, Tomáš Hauer, Petr Šmilauer za akademické pracovníky a Míša Syrová spolu s Honzou Havlíčkem za studenty. Velký senát řeší zejména záležitosti vysoké univerzitní politiky (volba rektora, schvalování univerzitního rozpočtu apod.). Mimochodem, jestli jste si všimli opakujících se jmen v senátech, zrak vás nešálí – nejeden náš zaměstnanec/student umí sedět na více židlích 

UNIVERZITNÍ “HEADQUARTERS“ Rektor: prof. RNDr. Libor Grubhoffer, CSc. Prorektoři: - pro studium: prof. RNDr. Miroslav Papáček, CSc. - pro zahraniční styky: doc. Dr. Ing. Dagmar Škodová Parmová - pro vědu a výzkum: prof. RNDr. Tomáš Polívka, Ph.D. - pro akademické záležitost: prof. PaedDr. Michal Bauer, Ph.D.

Letem světem o naší ALMA MATER Milí prváci, není žádným tajemstvím, že se nestáváte pouze studenty Přírodovědecké fakulty, ale zároveň studenty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. A není se ani zač stydět  Pro ty, kteří nevládnou latinou, sousloví v nadpise se překládá jako „matka živitelka“. Tak bývá označována právě naše (obecně jakákoliv, ale pro nás ta naše) univerzita. Však nás také prostřednictvím přednášejících živí informacemi, které nás snad jednou v budoucnu budou živit doopravdy.

4

CO VŠECHNO NAJDETE NA FACEBOOKU Jelikož nemálo z vás se lapilo do sítí sociální sítě Facebook, není od věci toho využít ve váš prospěch. Na Facebooku totiž najdete i naší fakultu, univerzitu, menzu… a často se díky tomu velmi rychle dozvíte o nejrůznějších akcích či dostanete radu, jak (vy)řešit nějaký problém. Skupiny, do kterých se můžete přidat: Přírodovědecká fakulta – Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích 

http://www.facebook.com/groups/73179003899/

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích 

http://www.facebook.com/groups/33064031598/

Mraveniště PřF JU (Primárně vznikla na pomoc prvákům, takže tohle neprošvihněte. Je to uzavřená skupina a správce se snaží, aby tomu tak i zůstalo, takže pokud si zažádáte o přijetí do skupiny, pošlete mu zprávu se jménem a oborem, který studujete – vše se urychlí:)) 

http://www.facebook.com/groups/155422894484681/

Péčistí (skupina především pro studenty PŽP a Aplikované ekologie) 

http://www.facebook.com/groups/255210891204340/

Stránky, které se vám mohou líbit: Akademická knihovna Jihočeské univerzity 

http://www.facebook.com/pages/Akademick%C3%A1-knihovnaJiho%C4%8Desk%C3%A9-univerzity/140892332605306

Menza Jihočeské univerzity 

http://www.facebook.com/menzaju

Letní tábor s Přírodovědou (stránky námi pořádaného letního tábora, který se letos v srpnu konal již podruhé) 

https://www.facebook.com/prirodovedny.tabor?hc_location=stream

Akce Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity 

https://www.facebook.com/akce.prf.ju

a jistě mnoho dalších  - LAPE, CPE, katedra botaniky,… Plus jedna užitečná skupina o bydlení v Budějcích s podtitulem studenti studentům: 

https://www.facebook.com/groups/790739374274918/?fref=ts

5

PřF – KATEDRY a ÚSTAVY vodě přes řasy, vodní bezobratlé až po ryby), ale i aplikované ekologie (zajišťuje bakalářský obor Péče o životní prostředí). Na katedře se také v současné době úspěšně rozvijí geografické informační systémy (GIS) a dálkový průzkum země (DPZ). Spolupracuje zejména s ústavem Půdní biologie a Hydrobiologickým. Specializovaným pracovištěm této katedry je CPE (centrum polární ekologie), kterému šéfuje doc. RNDr. Josef Elster. CSc. Polárníci se ve spolupráci s dalšími institucemi zabývají studiem živé i neživé přírody jak jinak než polárních oblastí.

V současnosti má naše fakulta devět kateder, čtyři ústavy (které více méně fungují jako katedry) a jedno oddělení. V níže uvedeném seznamu naleznete kromě jejich názvu i zkratku katedry ve STAGu (co je to STAG viz Všeobecné IT), její webovou adresu, jméno jejího současného vedoucího a také krátký (a velmi orientační) popis, co se na dané katedře především „dělá“. Jednotlivé katedry se vám i se svými projekty a tématy na bakalářku či magisterku představí na Vstupním semináři, který většinu z vás (biology) čeká v prvním semestru (viz Pár poznámek, co vás čeká během studia).

Katedra experimentální biologie rostlin (KEBR) doc. Ing. Jiří Šantrůček, CSc. http://kebr.prf.jcu.cz/

Katedra botaniky (KBO) doc. RNDr. Jan Kaštovský, PhD.

Katedra se skládá z několika laboratoří zabývajících se studiem fyziologie a anatomie rostlin (např. oběh izotopů některých prvků, vodní režim rostlin, stresová fyziologie, procesy na biomembránách, biochemie fotosyntézy, atd.). Katedra garantuje magisterský obor Experimentální biologie (spec. fyziologie rostlin)

http://botanika.prf.jcu.cz/

Velká část KBO sídlí na Botanické vile. Studuje se tu ekologie (např. invazní druhy, výzkum druhové bohatosti luk, mykorhizní vztahy), systematika, floristika i evoluce vyšších rostlin, ale také biologie mechorostů i hub. Zvláště početná je i skupina algologů (např. ekologie tropických i arktických řas, fylogenetika sinic). Dobrá spolupráce je rozvíjena především s odděleními Botanického ústavu AV ČR sídlícími v nedaleké Třeboni (zejména ekologie vyšších rostlin a algologie). KBO zajišťuje magisterský obor Botanika se všemi jeho specializacemi (více informací najdete v Růžence). Samostatnou jednotkou (i když s botanikou stále ještě spojené přes pořádané kurzy) je od loňska LAPE (laboratoř archeobotaniky a paleoekologie, http://lape.prf.jcu.cz/). LAPE se zabývá interakcí člověka a přírody v minulosti a šéfuje jim doc. PhDr. Jaromír Beneš, Ph.D.

Katedra fyziologie živočichů (KFZ) prof. RNDr. Dalibor Kodrík, CSc. http://kfz.prf.jcu.cz/

Zde se zabývají studiem fyziologických procesů jak u obratlovců (např. ryb), tak (ve spolupráci s ENTÚ) fyziologií vybraných skupin bezobratlých (např. hormonální regulace u hmyzu). Katedra genetiky (KGN) doc. RNDr. Jindřich Bříza, CSc. http://kgn.umbr.cas.cz/

Tato katedra spolupracuje nejvíce s ústavem Molekulární biologie rostlin (ÚMBR) a Entomologickým ústavem (ENTÚ) výzkum je proto soustředěn hlavně na genetiku (nejen) užitkových rostlin (třeba tabáku) a jejich parazitů a dále na genetické studium hmyzu (např. evoluce hmyzích chromosomů).

Katedra biologie ekosystémů (KBE) doc. Ing. MgA. David Boukal, Ph.D. http://kbe.prf.jcu.cz/

Tato katedra poskytuje široké možnosti především v oblastech půdní biologie, hydrobiologie (od chemických procesů ve

6

Ústav chemie a biochemie (UCH) doc. RNDr. Šárka Klementová, CSc.

Katedra molekulární biologie (KBM) prof. RNDr. Ivo Šauman, Ph.D. http://kmb.prf.jcu.cz/

http://uch.prf.jcu.cz/

Tato katedra spolupracuje s ENTÚ a PAÚ a nabízí široké možnosti molekulárněbiologických studií řady modelových organismů (octomilka, bourec, hlístice) či původců závažných onemocnění (Trypanosoma). Biochemická „část“ této katedry například odhaluje struktury některých biologických makromolekul.

UCH zaštiťuje Linecké - nikoli cukroví, ale studenty, kteří pod hlavičkou přeshraničního oboru Biological Chemistry (bakalářský i navazující magisterský obor) studují obrok v rakouském Linzi a u nás. Nejstarší studenti v tomto oboru již úspěšně ukončili magisterské studium. Krom toho ústav garantuje i ostatní chemické obory včetně učitelského oboru.

Katedra medicínské biologie (KME) prof. RNDr. Jan Kopecký, CSc.

Ústav fyziky a biofyziky (UFY) doc. RNDr. Milan Předota, Ph.D.

http://kme.prf.jcu.cz/

Zde zajišťují vzdělávání pro práci v biologických a lékařských laboratořích a garantují aplikovaný bakalářský obor Biomedicínská laboratorní technika.

http://ufy.prf.jcu.cz/

Ústav se stará nejen o obor Biofyzika, který má na fakultě mnohaletou tradici, ale garantuje i další (Fyzika, Měřící a výpočetní technika, atd.). Výzkum je zaměřen především na biofyziku fotosyntézy, spektroskopii, vlastnosti fázových rozhraní kapalin, experimentální studium fyziky plazmatu, počítačové simulace a další.

Katedra parazitologie (KPA) prof. RNDr. Václav Hypša, CSc. http://kpa.prf.jcu.cz/

V rozsáhlé spolupráci s Parazitologickým ústavem se zde zkoumá celé spektrum parazitických organismů (prvoci, hlístice, roztoči). Využíváno je přitom mnoho přístupů na různých úrovních - od molekulární (např. způsoby komunikace parazita a hostitele), přes úroveň organismů (např. studium životních cyklů) až po ekologické studie (např. klíšťata).

Ústav matematiky a biomatematiky (UMB) prof. RNDr. Vlastimil Křivan, CSc. http://umb.prf.jcu.cz/

Ústav garantuje bakalářské obory Aplikovaná matematika a Matematika pro vzdělávání a magisterský obor Učitelství matematiky pro střední školy. Základem ústavu jsou pracovníci ústavů Biologického centra AVČR zabývající se aplikací matematiky v biologii a ekologii (např. teorie her v evoluční biologii).

Katedra zoologie (KZO) RNDr. Roman Fuchs, CSc. http://zoo.prf.jcu.cz/

KZO zaštiťuje práce konané na obratlovcích i bezobratlých, ty druhé v úzké spolupráci s ENTÚ. Co do způsobu "provádění vědy" je zde možnost stát se laboratorním experimentátorem (za všechny lze uvést např. studie hlodavčích etologií), terénním člověkem (entomologem, ornitologem aj.) i badatelem na převážně teoretické bázi (viz např. některé práce postavené na fylogenetice).

Ústav aplikované informatiky (UAI) RNDr. Libor Dostálek http://uai.prf.jcu.cz/

Tento ústav garantuje bakalářské obory Aplikovaná informatika, Bioinformatika a dvouoborové studium Informatika pro vzdělávání (lze mimo jiné kombinovat i s Archivnictvím na FF). Nově byl akreditován přeshraniční obor

7

Bioinformatics, kde výuka probíhá (podobně jako u Biological Chemistry) částečně zde na jihu a částečně ještě jižněji, v rakouském městě Linz.

začátečníky). Dále jsou zde kurzy s rodilými mluvčími (zkratka NS – native speaker), kde se klade důraz především na konverzaci, schopnost psaní a prezentace v angličtině a probírají se učební texty, které se později objeví v Bakalářské zkoušce. Pro jazykové fajnšmekry nabízí oddělení ještě kurzy Bak 4, které jsou zábavné (knížky, filmy,…), ale k vlastní zkoušce vám nepomohou. Každopádně platí – pokud s angličtinou začínáte (ale vlastně i ti z vás, co anglicky spíkují už nějaký ten pátek), nepodceňte to a věnujte studiu dostatek času, ať vás to pak nepříjemně nepřekvapí. Mimo angličtiny garantuje OJZ i kurzy němčiny, španělštiny, francouzštiny a ruštiny.

Oddělení jazyků (OJZ) Mgr. Petr Kos, Ph.D. http://kja.prf.jcu.cz/

Oddělení jazyků nemá vlastní vědecký program, ovšem kurzům, které zajišťuje, se rozhodně nevyhnete (minimálně Postupové a Bakalářské zkoušce z angličtiny – ty jsou totiž povinné a pokud je nesplníte, tak nemůžete ke státnicím). Oddělení nabízí k přípravě na tuto zkoušku kurzy angličtiny na 3 (respektive 4) úrovních (počítáme-li Bakalářskou angličtinu – úroveň 0 pro úplné

Není ústav jako ústav

…aneb něco málo o Biologickém centru Akademie věd ČR

Biologické centrum Akademie věd České republiky (BC) je veřejnou výzkumnou institucí (v.v.i.) nacházející se v Českých Budějovicích ve společném areálu s JU a okolí. Zahrnuje Entomologický ústav (ENTÚ), Ústav molekulární biologie rostlin (ÚMBR) a Parazitologický ústav (PAÚ), které sídlí v samostatných budovách hlavního kampusu, a Hydrobiologický ústav (HBÚ) a Ústav půdní biologie (ÚPB), které jsou umístěny v budově Na Sádkách. Biologické centrum vzniklo v roce 2006 sloučením těchto ústavů v jednu veřejnou výzkumnou instituci. Podrobnější informace o historii jednotlivých ústavů, zejména odpovědi na otázky života, vesmíru a vůbec kde se to tu všechno vzalo, naleznete na adrese: www.bc.cas.cz. BC je největším mimopražským ústavem AV a jednou z hlavních institucí s daným výzkumným profilem v Evropě. Ve spolupráci s JU (ale i dalšími univerzitami v zemi) vedou vědci BC práce doktorandů v 11 akreditovaných oborech (od biofyziky a chemie přes molekulární biologii až po ekologii či parazitologii). V laboratořích BC pracuje na dvě stě studentů bakalářských a magisterských programů a téměř stovka doktorandů. Značná část našich přednášek a cvičení je vyučována pracovníky BC a to přímo na půdě AV. Mezi charakteristické rysy BC patří spolupráce napříč obory, užití různých metodologických přístupů (molekulární biologie, genetiky, taxonomie, ekologie, matematického modelování) a kombinování analytických a holistických přístupů při řešení problémů. Výsledky dosažené v BC jsou každoročně publikovány ve stovkách autorských článků a shrnuty v několika knihách. BC má přísná pravidla pro přijímání a pravidelné hodnocení zaměstnanců. Většina vědců BC (ale i mnoho studentů) disponuje zkušenostmi z dlouhodobých pracovních pobytů v jiných zemích a pokračuje v intenzivní mezinárodní spolupráci. To se odráží v účasti na společných výzkumných projektech a ve společných publikacích se zahraničními vědci.

8

Pár poznámek k tomu, CO VÁS ČEKÁ BEHEM STUDIA Na následujících stránkách se vás pokusíme seznámit s tím, jak budou probíhat vaše první dny, týdny a měsíce na PřF.

Významnou a velmi populární součástí kolotoče pro obory Biologie (vč. Učitelství) a Péče o životní prostředí je Terénní praxe I. (pro první semestr) řečená „Vomáčka“ (podle statku u Vomáčků u Zlivi, kam se dlouhá léta jezdilo. Dnes se sem nejezdí, Vomáčky se konají na Lužnici a ty další většinou na Dálavě, název se však vžil). Zde do vás budou nalévány vědomosti z botaniky, zoologie či ekologie a možná i něco málo z roztoků obsahujících -OH skupinu (náplň exkurze i zápočtu se odvíjí především od toho, jakého vedoucího dostanete). Dalšími součástmi kolotoče jsou Úvod do studia VŠ a Infomační zdroje a pro většinu z vás i Test z matematiky. Již v průběhu kolotoče vás čekají první zápočty, na první kredity si však musíte počkat až do zkouškového, úvodní kurzy kreditované nejsou, ale zápočet splnit musíte.

ZÁPIS: Úplně první věc, která se vám na fakultě přihodí, je zápis. Dostanete index (přesně Výkaz o studiu na vysoké škole, = malý zelený sešitek, doklad vašeho studia), do něhož vám bude nalepena fotka, následně oražená razítkem fakulty a celé to bude podepsané panem děkanem. Do indexu si zapisujete kurzy, které budete v daném semestru absolvovat. První zápis probíhá hromadně s instruktáží paní studijní proděkanky. Další zápisy (a předzápisy) už zvládne každý z vás sám. Jen si nezapomeňte hlídat jejich termíny . Všechna důležitá data najdete v Kalendáři akademického roku na webových stránkách PřF! (Informace pro studenty –> Kalendář a nabídky kurzů)  

       

VÝUKA v ZS: Kolotoč je za vámi a teď 29. 9. 2015 hurá do školních lavic  To, kam a kdy máte jít na přednášku či cvičení, se dozvíte z rozvrhu. Ten najdete na fakultním webu v sekci „Informace pro studenty“ a ve STAGu (počítačový program provádějící studijní agendu, viz Počítače a věci okolo). K orientaci vám poslouží mapky areálu PřF, kde jsou vyznačené pro vás nejdůležitější místnosti (počítačovny, laborky, přednáškové místnosti, atd.; viz kapitola Anatomie fakultních prostor). Alespoň zpočátku semestru je dobré vyvěšený rozvrh průběžně kontrolovat, obvykle se totiž ještě aktualizuje. Docházka na všechny přednášky je nepovinná (i když na pedagogické fakultě si často myslí, že je tomu jinak), s cvičeními to bývá naopak. Obvykle jsou povoleny 2 – 3 absence za semestr, ale jsou i výjimky. První semestr je zároveň i posledním semestrem, kdy budete mít v rámci oborů všichni plus mínus stejný rozvrh a absolvování kurzů v něm předepsaných je pro všechny povinné. Od dalšího semestru si již budete zapisovat většinu kurzů dle vlastní chuti a vkusu, doporučujeme však brát ohled na výstupní minimum vašeho bakalářského oboru (a případně na vstupní minimum navazujícího magisterského oboru, kterým

Zápis: 26. - 28. 8. 2015 (dle oborů) „Kolotoč“ (září, než začne semestr) o Úvod do studia a života na VŠ o Informační zdroje v přírodních vědách o Počítačová technika o Terénní praxe I. (biologové, vč. Učitelů a péčistů) Výuka ZS: 29. 9. – 18. 12. 2015 a 4. – 8. 1. 2016 Imatrikulace: 16. 10. 2015 Předzápis do LS (STAG): 10. – 25. 1. 2016 Zápočtový týden: 4. – 8. 1. 2016 Zkouškové období: do 4. 3. 2016 Kontrola indexu po 1. semestru: 14. - 18. 3. 2016 (dle rozpisu) Zápis do LS: 8. – 12. 2. 2016 (dle rozpisu) Výuka v LS: 15. 2. – 20. 5. 2016

KOLOTOČ: Předtím, než však zimní semestr vůbec začne (což bude 29. 9. 2015), musíte absolvovat sérii úvodních kurzů, kterým se souhrnně říká kolotoč. Jde především o to, abyste se seznámili s tím, jak to na fakultě chodí, naučili se používat fakultní počítače a zorientovali se v knihovně a některých důležitých internetových zdrojích.

9

fakultní pokladnice - pro školní rok 2015/2016 je 200 Kč (viz Jak na žádosti). Pozor! Aby vám bylo umožněno provést zápis, je potřeba nejprve vyplnit Studentské hodnocení přednášek (SHP, viz dále). No a pak už se chodí na přednášky. Do konce 6. týdne výukového období semestru (tzv. šestinedělí  ) lze relativně bezbolestně zapsané kurzy škrtat anebo nové dozapisovat, pouze je třeba zaplatit mírný poplatek (80 korun za jednu návštěvu studijního, počet změn v indexu je libovolný) a mít podepsaný souhlas přednášejícího (ale to jen pro dozapisování předmětů s omezenou kapacitou). Po šesti týdnech je nutné již podat oficiální žádost o změnu zápisu studijní proděkance a za to se platí 150 Kč. V případě, že jde o změny nikoliv z vlastní vůle (tj. překryv rozvrhů řádně předzapsaných kurzů, kurz neběží např. pro malý zájem studentstva, není místo v autobuse, takže nemůžete jet na exkurzi), se nic neplatí.

Starší spolužáci doporučují:  neprošvihněte úvodní přednášky, cvičení či semináře a zjistěte si požadavky pro jejich úspěšné zakončení.  Hlídejte si termíny zápisů, předzápisů, …  Hlídejte si povinné předměty, a kdy běží! budete chtít pokračovat ve studiu. Vstupní minimum daného magisterského oboru se kontroluje spolu s výstupním až na konci magistra, nemusíte mít tedy vše splněné hned před vstupem do magistra). V průběhu bakalářského studia musíte získat 180 kreditů, tj. v průměru 30 za semestr. Každý rok musíte mít zapsáno a přiznáno minimálně 40 kreditů. Pokud budete chtít např. přerušit uprostřed roku, stačí vám 20 kreditů za semestr. Občas se stane, že při předzápisu bude STAG křičet, ale nebojte, ne nutně jste udělali něco špatně a na studijním oddělení vám dokáží pomoci . Studenti Biologie, pokud ještě nejste rozhodnuti, co chcete dělat, nezoufejte! Během 1. semestru se v rámci Vstupního semináře seznámíte s jednotlivými katedrami a tím, co se na nich páchá.

ZÁPOČŤÁK a ZKOUŠKOVÉ: Po výuce následují na konci semestru zápočtový týden a zkouškové období. Specifikem naší fakulty je to, že na zkoušky není zvykem chodit ve společenském oděvu (není to ani zakázáno – jen na vás možná někteří lidé budou koukat trochu divně). Ke státnicím a obhajobám svých prací si ale oblek/šaty vezměte. Je to přeci jen významnější událost (ti na druhé straně stolu už to mají také nařízeno, teda doporučeno  ). Vyučující mají povinnost vyhlásit nejméně dva řádné a dva opravné zkouškové

DALŠÍ SEMESTRY: Běžný semestr (tj. pro vás druhý a další) vypadá takto: Nejprve je třeba provést předzápis, tzn. zadat do STAGu kurzy, které si hodláte zapsat. Před předzápisem budete mít k dispozici první verzi rozvrhu, abyste tak dopředu věděli o možných překryvech kurzů (v případě více paralelek si tak můžete vybrat tu vám více vyhovující a zapsat se na ni). Pokud při předzápisu zapomenete na nějaký kurz, nevěšte hlavu, můžete to napravit při zápise, jen si musíte zjistit, zda je volná kapacita a požádat přednášejícího o souhlas. Horší bude, pokud zapomenete předzápis provést. V tom případě je zapotřebí tuto situaci urychleně řešit na studijním oddělení - do 5 dnů se omluvit a zažádat o náhradní termín. Podobně se postupuje při zaspání zápisu (tj. oficiální zapsání kurzů do indexu na studijním oddělení). Za pozdní předem neomluvený zápis (resp. za žádost o umožnění zápisu či předzápisu po termínu) se platí poplatek do

Ach – město s Černou věží, uvěřit mohu jen stěží, že pár chybějících bodů ze státnic znamená, že společné nemáme už nic. Tři léta zde, dvě další měla býti, však předčasně se máme rozloučiti, neb průměr špatný, bodů málo – to dvě léta studentská mě stálo. Život můj studentský do několika rukou vložen, špatně byl opatrován, přešpatně střežen. K čemu je titul, všechna ta dřina, když vrátka do magistra uzavřena? Copak se mohu vůbec radovat, když oči chce se mi žalem vyplakat? Bývalý student, Kniha přání a stížností

10

termíny. O to, co je třeba k úspěšnému absolvování předmětu udělat, jaký typ zkoušky vás čeká, atd. se nejvíce dozvíte na první přednášce.

Jak to chodí na Vomáčce? To záhada furt byla. Pivo ptáci pivo kytky, To bych z toho blila. Polívky z pytlíku prokládám vínem, Před zápočtem trpím nemalým splínem. Ještě mám čas, ještě mám chvíli, Poté to vylepším o to víc pílí. Ujdu pár kiláků, boty mě tlačí. Snad mi pak k zápočtu sýkory staří. Už je to tu a zkouší mě z ptactva, To, že kos není drozd, to je věc jasná. Honzovi vystoupila žíla, „To, že neznáš kolpíka, to je fakt síla.“ Máňa se usmívá a na kytaru paří a mně se zas z pytlíku polívka vaří. Zas se jdem projít, kytky mě deptaj A už mám strach, na co se mě z nich zeptaj. Todle je lebka daňka a todle je stolička, todle zas nějaká překrásná kytička. Zápočet mám hotov, No to je teda pohov. Ptáci už nezpívaj, ale řvou, a kytky už nevoní, Snad mi už někdo tu vodku dovolí. Děkujeme za ukázku, jak super je příroda Snad už teď zavládne jen těžká pohoda. Tak vem rum a pošli ho dokola teď totiž začíná ta pravá svoboda.

KONTROLA INDEXŮ: Na závěr následuje kontrola indexů na studijním oddělení. Kontroluje se ZS i LS zároveň (a to v září viz Kalendář akademického roku), výjimkou jsou prváci všech stupňů studia, kteří musí ke kontrole indexu navíc i po prvním semestru. Abyste úspěšně absolvovali daný semestr a získali tak do něj na studijním oddělení razítko, měli byste ideálně všechny zapsané předměty splnit. Pokud v prvním semestru nesplníte 2 a více předmětů, či nezískáte 20 kreditů, budete se muset bohužel s PřF rozloučit. V dalších semestrech (či akademických letech) platí to samé, pokud neabsolvujete 4 a více předmětů za rok.

Prváci během první Vomáčky

11

Jak na žádosti? Během vašeho studia se vám pravděpodobně nejednou stane, že budete potřebovat kontaktovat oficiální cestou paní proděkanku nebo dokonce pana děkana. V takovém případě se píše žádost. Ačkoli je naše fakulta přátelská, žádost je opravdu oficiální dokument, který musí mít jisté náležitosti a také se za vyřízení žádosti platí (a to na pokladně v přízemí budovy C, výše poplatku viz rámeček dole). Kdybyste si nevěděli rady se sepsáním takové žádost, tady se můžete nechat inspirovat: Dobromil Spokojený student 2. ročníku bak. studia PřF JU M. Chlajna 2 370 05 ČESKÉ BUDĚJOVICE [email protected] (tel.: 777 123 456) doc. RNDr. Šárka Klementová, CSc. studijní proděkanka Přírodovědecká fakulta JU Branišovská 31 370 05 ČESKÉ BUDĚJOVICE V Českých Budějovicích dne 17. května 2015 Žádost o dodatečné vyškrtnutí předmětu FBI/000 – Exkurze Vážená paní studijní proděkanko, dovoluji si Vás požádat o dodatečné vyškrtnutí předmětu FBI/000 Exkurze z důvodu časové tísně během zkouškového období. Předem děkuji za vyřízení mé žádosti. S pozdravem

Dobromil Spokojený Ceník -

-

-

(viz opatření děkana D69 na webu PřF)

Změna zápisu (škrtání/dozápis) v době tzv. šestinedělí (tj. prvních 6týdnů semestru) o 80,- (za návštěvu studijního bez ohledu na počet změn) o Žádost není potřeba sepisovat, stačí přijít s indexem a potvrzením o zaplacení, popř. se souhlasem přednášejícího u kurzu s omezenou kapacitou Změna zápisu (škrtání/dozápis) po šestinedělí o 150,o Žádost je písemná a adresovaná studijní proděkance o K takové změně musí být důvod (viz modelový příklad hore) Umožnění zápisu po termínu, kontrola indexu po termínu, umožnění zápisu bez předzápisu, žádost o prodloužení zkouškového o 200,o Písemně, adresovaná paní proděkance

Potěšující je, že za žádost o uznání kurzů výstupního minima mag, oborů, kt. student absolvoval v bak studiu, se neplatí! (a na uznání vstupního minima stačí přinést index). Také se neplatí za dozápis exkurze, na kterou je jakési výběrové řízení (mezioborovka, vertebráta…)

12

NATOMIE AKULTNÍCH PROSTOR Fyzicky se PřF skládá z několika hlavních objektů (budovy A, B, C a Botanická vila) a několika vedlejších (Sádka, CPE, Bobík, rektorát a knihovna). Většina budov se nachází v prostoru kampusu JU (viz mapka), takže je to z jedné budovy do druhé příjemně blízko. Minimální je i vzdálenost od kolejí a menzy. Pokud se dopravujete po městě na kole, vězte, že kolostavy jsou téměř na každém rohu, i když parkovat zde kolo dlouhodoběji nedoporučujeme. VRÁTNICE

navenek ať už přes média či organizováním všelijakých vzdělávacích akcí (víkendy pro středoškolské učitele, víkendy/týdny pro řešitele BiO, biologické tábory pro děti, SOČ a mimo jiné mají pod křídly i Binolupu  ). Vydáte-li se chodbou dále kolem křesílek, pak doprava, dostanete se do prostoru „U Tří housliček“, který se využívá k rozličným výstavám (např. každoročně výstava studentských fotografií pod záštitou docenta Weydy). Odtud se dá projít k pracovištím AVČR (Biologické centrum) – k Parazitologickému ústavu (PARÚ), Entomologickému ústavu (ENTÚ) a ústavu Molekulární biologie rostlin (UMBR). Tam se v temném přízemí nachází počítačová místnost Pč4. Kromě zasedacích místností je dobré vědět, že v přízemí PARÚ se nachází také přednášková místnost P6 (tady probíhá hlavně výuka jazyků). , BUDOVA A, (ÁČKO) Po průchodu vrátnicí se dáte rovně, po cca 80 m uvidíte šikmo vlevo dveře vedoucí na Áčko. Většina administrativních pracovníků se odsud již odstěhovala, ale stále zde zůstalo pro vás jedno z nejdůležitějších míst studijní oddělení (úřední hodiny Po-Pá: 7:00-11:00, v Po a ve St ještě 13:00-14:30; během července a srpna jsou hodiny upraveny pouze na Po-Pá 9:00-11:00). Na studijním oddělení (2. patro) se vyřizují všechny možné úřední úkony spojené se studiem: zápis, kontrola indexů po zkouškovém období, odevzdávají se zde bakalářské a diplomové práce, dostanete zde potvrzení o studiu (formuláře leží na stolku přede dveřmi), potvrdí vám taky průkazky

BIOLOGICKÉHO CENTRA

Zrekonstruovaná vrátnice je společná pro objekty PřF, ZF a Biologického centra AV ČR. Do těchto společných prostor se dostanete v jakoukoli denní i noční hodinu, pokud máte přístupový čip. Pokud ne, dostanete se sem taky, ale o víkendu a přes noc (cca po 20:00) budete muset vzburcovat vrátné, kteří vám pomohou, nicméně se nebudou (hlavně v noci) tvářit příliš nadšeně. Napravo (stojíte-li zády ke kolejím) za prosklenými dveřmi je schodiště vedoucí k bývalé knihovně PřF, kde se nachází učebna Pč5. Napravo pod schodištěm jsou dveře vedoucí ke Kongresové hale Akademie věd, největší přednáškové místnosti PřF. Nalevo se nachází učebny P1 – P3. Když se vydáte okolo P3 nahoru po schodech, najdete ve druhém patře počítačovou učebnu Pč1. Na tomto patře dále sídlí paní docentka Dostálková a správce našich počítačových sítí a odstraňovač problémů „s hardi softwarem“ pan Čečák. Dále tam jsou i pracovny Ústavu matematiky a biomatematiky. Když se od vrátnice vydáte nalevo, narazíte na bufík s vyhlášenými křesílky. Vzadu vlevo se nachází akademická jídelna pro zaměstnance AV. Nad ní ve 3. patře sídlí „krajinářská sekce“ katedry Biologie ekostystémů a teoretizující ekologové. Pod nimi (tj. ve 2. patře) najdete ekologické sdružení „Na Hnízdě“ a fakultní propagační oddělení (RNDr. Marie Hanzalová a Mgr. Eva Kálmíková). Toto oddělení, jak název napovídá, má na starosti propagovat fakultu

13

na vlak/bus apod. Studijní též funguje jako zdroj nejrůznějších organizačních informací, které jsou během studia zapotřebí. Před dveřmi po obou stranách jsou umístěné nástěnky, kde se mimo jiné objevují rozvrhy, informace o nově otevíraných oborech, rozpisy státnic aj. Můžete se též zeptat přímo studijních referentek (paní Firerová společně s paní Hlavičkovou mají na starost studenty bakalářského a magisterského stupně studia, paní Voldřichová má na starost studenty doktorského studia a čtvrtou referentkou je paní Kaftanová, která má na starost především zahraniční studenty). Na studijní oddělení se obracejte se všemi vašimi studijními problémy (např. ztratil jsem index a zítra je kontrola indexů, co mám dělat?) Email na studijní oddělení je [email protected]. Zpravidla se dočkáte zaručených informací. Pokud vás potkají opravdu závažné studijní problémy, budete možná odkázáni přímo na studijní proděkanku - docentku Klementovou (první patro na Céčku). Ve stejném patře na konci levé chodby se nachází počítačovna Pč3. Hned v přízemí po levé straně se nachází laboratoř molekulární biologie rostlin (botanická laborka). V prvním i druhém patře se pak nacházejí laboratoře 201 – 305, kde budete trávit čas vašich cvičení z nejrůznější chemie, zoologie a botaniky. Když v budově A vylezete nejvýše, tedy do 3. patra, najdete tam Oddělení jazyků s jejich vlastní učebnou označovanou OJ. V pravém křídle budovy má své prostory Zemědělská fakulta. Ještě více napravo, se nachází budova B (Béčko).

Přízemí budovy krom botanické sbírky, stálé výstavky kostí a terárka s Blaženkou, skýtá několik přednáškových místností označených B1 až B7. Posluchárna B3 je pojmenována po prof. Zdeňku Veselovském, proslulém etologovi, který zasvětil poslední část svého života přednášení studentstvu někdejší BF a svou životní pouť zakončil v listopadu 2007. U zdi je pak pianino a občas se v prostorách mezi učebnami koná koncert ŠUKASu, případně promenádní ŠUKAS před budovou. Jsou zde i důležité katedrové a studijní nástěnky (viz Informační zdroje). V přízemí Béčka dále nalezneme laborku genetiků, vývojových genetiků a chovatelé roztomilých chlupatých čumáčků (Šumberovi lidi). Když jsme u toho, nesmíme opomenout zmínit rypoše. Hrabou se v rypošáriu ve sklepě a leckde nám je závidějí, zažili jsme dokonce, že nám je jeden pražský zoolog odmítl uvěřit. Krom rypošů skrývá sklep ještě terarijní chovy. Pokud je tam ještě něco, budete si to muset prohledat sami  V patře Béčka sídlí zoologové (mají tu katedru) a živočišní fyziologové (nápodobně). Hned naproti schodům má pracovnu Štetke (Roman Fuchs) a jeho ornitologické děti a vňoučata. Nedaleko sedí Olda Nedvěd. Vedle Oldy po obědě pracuje evoluční biolog a ouředník (to slovo má rád) Jan Zrzavý. Dále se zde nalézá laboratoř fyziologická, molekulární laboratoř ekologů (ať si to zní divně, jak chce) a laboratoř zoologická, z půlky pro molekulární studia a z půlky pro špinavou práci (rozuměj nehygienickou, nikoli nečestnou). Nejvyšší patro patří ekologům (tedy vlastně ekosystémovým biologům) a rostlinným fyziologům (moderněji experimentálním biologům rostlin). Mají nepřeberné množství laboratoří (nejméně tři!), z nichž nejsofistikovanější se zve „Izotopová“. Na patře sídlí Hanka Šantrůčková a s ní i znalost půdy. Jiří Šantrůček pak s kolegy zastupují rostlinnou fyziologii, vědí třeba takové věci, jako proč jsou kytky zelené, tuší jak zachránit svět před hladomorem a dokonce tam mají jakýsi stroj, co nutí kytky svítit (taky tomu moc nerozumíme, ale dobrý, ne?). Jo a tím že sídlí

BÉČKO Pozná se podle toho, že je na pohled nejhezčí, pravidelně před ním někdo vysedává na lavičkách nebo před ní postávají kuřáci, nebo tam někdo pase hada, či jiné mazlíčky všeho druhu. Béčko je také proto, že jde o iniciálu někdejšího děkana, fyziologa a velkého skauta, profesora Blažky, který ho postavil. Tedy ne osobně. I když, kdo ví. Budově se říkalo také Blažkův domeček (Blažkárna) a v současné době nese oficiální název Blažkův pavilón.

14

v nejvyšším patře, tak jako jediní mají terasu. Takže pořádají super večírky (v létě).

křesílka, knihovnička, ale i tabule či mikrovlnka). Pokud vyjdete po schodišti do prvního patra, naleznete kanceláře a laborky chemiků a když se hned nad schodištěm dáte se vlevo, naleznete dveře polepené spoustou děsivých vývěsek a mezi nimi i informaci, že studijní záležitosti máte řešit na studijním oddělení. To jsou dveře paní studijní proděkanky Šárky Klementové. Paní proděkanka se sem přestěhovala až letos v létě a zatím se to moc nevžilo, tak se může stát, že vám starší spolužáci budou tvrdit, že sedí na béčku, ale nenechte se zviklat). V druhém patře sídlí fyzikové, biomedicína a laboratoř infekční biologie. Naleznete zde i kancelář Vacátka, což je proděkan pro vnější vztahy.

FAKULTNÍ ZAHRADA Díky iniciativě Majky Šmilauerové (mimo jiné proděkanky pro doktorské studium) se povedlo zvelebit prostor za béčkem. Původně místo s betonovými lavičkami na sezení, které zeli prázdnotou, později prostor zarostlý třtinou a nakonec rozblácené staveniště se během posledního roku změnilo k nepoznání. Povedlo se upravit terén, zasít trávník a luční květenu, vytvořilo se jezírko, zasadilo se několik stromů a navezla se hlavní dominanta – písečná duna. Krom toho zde vyrostla boulderová stěna a skluzavka pro členy dětské skupiny Motýl. Práce je zde ještě hodně, ale cílem je vytvořit nejen místo, kam si studenti budou moci jít posedět za teplých dní, ale i místo, které pomůže přednášejícím třeba při cvikách z ekologie (bude zde květnatá louka, takže se vyřádí botanici, i prostor pro chytání ptáků, takže i ornitologové si přijdou na své. Krom této naší fakultní zahrady vzniká ještě oáza klidu za elektroňákem. Vznikající arboretum BC a PřF je zatím v plenkách, ale lavičky na sezení vedle stromů (spíše než pod stromy  ) už tu rozmístěné jsou.

BUDOVY FF, REKTORÁTU JU A KNIHOVNY

Dominantu kampusu podél Branišovské ulice tvoří Budovy FF s rektorátem a Akademická knihovna (viz Knihovna). V přízemí knihovny naleznete bufík, který má velmi příjemné ceny díky tomu, že je částečně dotován menzou, a zasedačku, ve které probíhají tradiční setkání s rektorem. BOTANICKÁ VILA Botanická vila leží poněkud stranou, v ulici Na Zlaté stoce na okraji parku Stromovka vedle školního statku Zemědělské fakulty. Sídlo botaniků je opravdu věrné svému názvu, neboť se jedná o krásnou secesní vilu z počátku 20. století, kterou univerzita koupila a zrestaurovala. Na vilové zahradě najdete kromě trávníku a okrasných ploch také plochy pokusné. Stejně jako jinde se i zde nachází kolostav. Hlavně ale kolo nezapomeňte zamknout - ne, že by snad botanici kradli, ale za nevyjasněných okolností zde již zmizelo kol povícero (ačkoliv v současnosti je kolostav pod dohledem kamer a kola se už snad tolik neztrácejí). V přízemí vily se nacházejí pracovny studentů, botanický sekretariát, a zasedačka (přednášková místnost ZS, druhé dveře po levé ruce), v té probíhají povětšinou botanické přednášky a semináře. První patro obsadili zaměstnanci a doktorandi, nahoře v podkroví sídlí Šuspa,

DĚKANÁT, BUDOVA C Mezi budovou A a Béčkem vyrostla nová budova – Céčko. Zde se v přízemí nachází děkanát. Na děkanátě sídlí pan děkan, paní tajemnice, sekretariát a další úřednictvo fakulty. Mimo to zde najdete i paní Bílkovou (pokladna), u které budete občas nuceni zaplatit nějaký ten poplatek spojený se studiem. Pokud budete chtít vyrazit na Erasmus, budete potřebovat paní Hrindovou, která stáže na fakultě koordinuje. Vedle děkanovy kanceláře naleznete také zasedačku, která se využívá především pro schůze akademického senátu či jiné oficiální porady, a od děkanovny na druhou stranu se nachází poštovní přihrádky pro případ, že byste si někdy nechali poslat nějaké to psaní či balíček na své jméno na fakultu. V přízemí Céčka ještě najdete posluchárny C1-C6 a Studentský klub, který můžete kdykoli využít (jsou zde stolky,

15

další doktorandi a herbáře. Zajímavou a trochu tajemnou součástí vily je sklep s nejrůznějšími technickými zařízeními. Škodolibí lidé s radostí dávají k dobru, že tam prý trochu straší. Pravdou je, že se tam různě rozsvěcí a zhasínají světla v zamčených místnostech, spouští alarm a tak podobně, tím to ale (zatím)končí.

Rozhovor dvou intelektuálů na lavičce V. Havla: "Pozoruji signifikantní úbytek fotonů." "Prosim tebe, nemohla bys to říct, jako to říkají normální lidi?!" "Tak teda - už se sakra stmívá."

SÁDKA Další budovou, kde se koncentrují hned tři ústavy najednou, jsou tzv. Sádka (pojmenované podle ulice Na Sádkách). Pokud půjdete od kolejí přes louku směrem ke Kauflandu, už z dálky uvidíte proti sobě na rohu velkou šedou budovu v zahradě. Sídlí zde Hydrobiologický ústav (HBÚ) a Ústav půdní biologie (ÚPB). CPE, LAPE Centrum polární ekologie (CPE) a laboratoř archeobotaniky a paleoekologie (LAPE)mají společný dům v těsné blízkosti Budějckého útulku (občas si dokonce stěžují, že si je lidé s útulkem pletou). Nachází se zde především laboratoře a kanceláře zaměstnanců, ale najdete zde i přednáškovou místnost, kde se čas od času konají zajímavé semináře.

Futudrama made in JU Jak je vidět, v posledních pár letech prošel kampus univerzity poměrně značnou přestavbou. Hlavní dominanty kampusu tedy budovy Akademické knihovny a rektorátu JU sdílené s Filozofickou fakultou odstiňují Branišovskou ulici a vytváří tak v univerzitním parčíku klid a pohodu. K těmto dominantám by měla podle původních plánů přibýt ještě aula, avšak její výstavba se kvůli nedostatku finančních prostředků odsouvá na neurčito. V parčíku byla vloni odhalena lavička Václava Havla, která však během prvních měsíců byla terčem hned několika útoků. Věřme, že už se vandalové dostatečně vyřádili a nechají tento unikát na pokoji. Na naší fakultě je nejnovější budovou budova C, která stojí tepre druhým rokem. Jak řekl pan děkan na jednom zasedání akademické obce: „Nová budova se jmenuje Cé, je ve tvaru há a protože cé a há je chá, bude tam sídlit CHemie.“  Nakonec, jak je napsáno již výše, zde sídlí i jiná pracoviště (fyzici, parazitologové,… děkan). Na louce za kolejema by měl v brzké době vyrůst univerzitní studentský klub. Ten by měl sloužit jako centrum pro volnočasové aktivity, ale zároveň jako zázemí pro studentské organizace. Mimo to začala pod křídly BC AV ČR (za podpory PřF) fungovat dětská skupina, ale to se vás ještě (pravděpodobně) několik let týkat nebude. Pokud chcete vědět, co se na fakultě aktuálně děje a co se plánuje, choďte na setkání akademické obce (obvykle jednou za rok na podzim) anebo aspoň do hospody, tam se toho dozvíte obvykle taky dost.

16

Parkoviště pro studenty

Mapy pupku světa

17

Areál PřF z ptačí perspektivy KH

Béčko B1-B7 (VP=B3)

P1-P3 (přízemí) Pč1, Pč5 (1.p)

Fakultní zahrada

Vrátnice

Bufík („křesílka“)

Céčko Děkanát, C1C6, studentský klub

ÚMBR, Pč4 (přízemí) PARÚ AV ČR (přízemí: zasedačka, P6)

Áčko Studijní, jazykáři, OJ (3.p), Pč3 (2.p), laborky 201,202, 204, 205 (1.p) 301, 305 (2.p)

ENTÚ AV ČR (přízemí: zasedačka)

A jedna pro učitele: Posluchárny pajdy ve městě

18

PSÍ ZÁLEŽITOST aneb Kam s ním? Delikátní fakultní záležitostí se stala kauza Psi. Výsledkem táhlých bojů za jejich práva na vstup do fakultních prostor je kompromisní stav: Své mazlíčky raději nevoďte do budovy A, C, laborek na Béčku a na Vilu (aby neeutrofizovali pokusy, do učeben problém nebývá). Pozor, pejsci na přenáškách problémem taky nebývají, pokud neruší (tedy nechrápou hlasitěji než studenti). Pevné pouto mezi člověkem a psem někdy dokáže být silné. Tak silné, až je myšlenka dlouhodobé samoty pro obě strany neúnosná. Problém „kam s ním (na hodinku, na dvě)?“ řešili paradoxně nejvíce fyziologové rostlin. Před pár lety proto Dan Vrábl obnovil činnost zanedbaného Kynologického klubu původně náležejícího k Zemědělské fakultě, nyní je má na starost Olga Bazalová a Tomáš Štětina. Kynologický klub spravuje také univerzitní kotce, a tím zajišťuje pro psy skromné, ale účelné ubytování. To je vhodné jak pro celodenní umístění psů, tak pro odložení na pár hodin denně během přednášek apod. Jako správní milovníci psů se ale nespokojí pouze s jejich vlastněním. Mají zájem také o jejich spokojenost, a ať si říká, kdo chce, co chce, nejspokojenější psi jsou ti, kteří mají aktivní páníčky. Proto se členi našeho klubu pravidelně schází, cvičí, debatují o problémech se svými psy, nebo si jen dají pivo, aby si kamarádi mohli pohrát. Někteří ze členů se aktivně zabývají výcvikem v různých oblastech kynologie: od poslušnosti, přes obrany, pachové stopy, agility až po obedience. Nově je součástí klubu také flyballový tým. Všichni rádi poradí a určitě Vás rádi i něco přiučí. Kontakty: dost zanedbané webovky: http://kkjcu.webnode.cz/ (stále na nich pracujeme)  Ne úplně jistý je kontakt přes email: [email protected]  Jsme velmi moderní, takže využíváme Facebook stránky: skupina pod názvem Kynologický klub při Jihočeské univerzitě (tady najdete informace nejaktuálnější a nejrychleji se dočkáte odpovědi)

Some pets beg better than others (http://wordsandtoons.com/tag/funny-dog/)

19

ZPĚTNÁ VAZBA

Studentské hodnocení přednášek (SHP)

Kniha přání a stížností (KPS)

Žádný strach - i když je v titulku této sekce slovo "vazba", do vězení se za nespokojené komentáře nedostanete, nikdo vás za váš názor nebude popotahovat, zkrátka a jednoduše, jsme demokratická fakulta poměrně daleko od Osy zla. Abyste rozuměli, dvakráte do roka máte možnost anonymně oznámkovat přednášející za jejich výkony v předešlém semestru, případně je slovně pochválit či pokárat – a rozhodně je nemusíte šetřit . Dvakrát do roka máte možnost ANONYMNĚ oznámkovat přednášející za jejich výkony v předešlém semestru, případně je slovně pochválit či pokárat a rozhodně je nemusíte šetřit :). Před přednášejícími i před správcem SHP zůstáváte v absolutní anonymitě, takže se nezdráhejte hodnotit a komentovat podle Vašeho nejlepšího vědomí a svědomí. Studentské hodnocení přednášek se otevírá vždy po skončení semestru a hodnotit můžete až do uzavírání indexu na webové stránce dotazník kde ohodnotíte celkový dojem z přednášky, její srozumitelnost nebo odbornou úroveň přednášejícího. Ve většině případů se

známkuje jako ve škole, od skvoucí jedničky po hanebnou pětku. Přidat můžete i slovní vzkaz s konkrétními připomínkami a ke konkrétnímu vyučujícímu. Ze stejné stránky máte možnost v rámci diskusního fóra komentovat věci fakultní i univerzitní. Vaše vzkazy jsou později zveřejněny na stránkách SHP, v ideálním případě komentované adresátem (doporučujeme navštívit - není to úplně nezajímavé čtení). Vyplněné SHP je povinou podmínkou k předzápisu do následujícího semestru. Díky vysokému počtu hodnotících můžou být výsledky SHP využity jako věrohodné měřítko kvality výuky a přednášejících. Studenti si pak podle výsledků mohou vybírat kvalitní předměty a vyučující se dozví o případných nedostatcích a mohou na nich zapracovat. Krom toho se ze známek za celkový dojem sestavuje žebříček a přednášející na nejvyšších šprušlích jsou finančně odměněni za kvalitní výuku. Ve chvíli, kdy bude přednášku hodnotit reprezentativní vzorek studentů, bude možné SHP použít také k postihu těch dlouhodobě nejhorších. Přednášející může být vyměněn a přednáška může být vyškrtnuta z povinných kurzů. I takové případy už tu byly. Hlavní sdělení tohoto odstavce je tedy prosté: aby to fungovalo, hodnoťte poctivě a svědomitě! Předem díky!

Důležitá věc! Hodnocení je anonymní. I když se přihlašujete svým IDM, vámi odeslaný formulář je zašifrován a místo vašeho jména se v databázi objeví [email protected]

Drobná ochutnávka ze sekce Slovní vzkazy a odpovědi na ně (kvůli časovému presu bohužel stále jen z let 2004-2011 ) Ad Míra Voborník: ...žádám přednášejícího ať nepoužívá v prezentacích slidy ve kterých se objevuje více než 20 šipek (i když chápu, že pro ně má slabost). Co se týče redukce šipek: bude to pro mě opravdu velká ztráta, se kterou se budu velmi těžko vyrovnávat, ale dobře :((( šipky omezím. ...Prof. Lepš je skvělý člověk i chápavý zkoušející. ..."Chápavý zkoušející" je nejhezčí eufemismus pro "dá to každýmu", který jsem zatím slyšel. Ad Olda Nedvěd: Přijde mi, ze Olda Nedvěd to trochu flákal. Ano, některé týdny jsem to trochu flákal. Ad Šimek: Předmět, který by mohl být poměrně zajímavý, ale stačily by tak půlhodinový přednášky, protože zbylá hodina je stejně mimo téma - třeba jak správně uvařit svařák:-) No, tak svařáku jsme se věnovali asi deset minut někdy v čase předvánočním, aby bylo jasno i těm, kteří na kurz nechodili (mimochodem, věnovali jsme se mu po právu, protože jej nikdo neuměl správně připravit) Ad Doc. Jan Kaštovský aka Hanys: Kaštovký - tomu se nedá nic vytknout :-) Tak mě se nedá nic vytknout…. to je krásné, budu to odteď často používat. Dík :)

20

„Optimismus je jen nedostatek informací“ Stokrát omletý, ale pořád dobrý aforismus

Informace Asi nejvíce využívaným informačním zdrojem na fakultě budou vaši (nejlépe) o něco starší a tedy (alespoň teoreticky) zkušenější spolužáci, občas dokonce i z jiných fakult. Kvalita informací obdržených touto cestou je však poněkud kolísavá. Na druhou stranu se takto lze dozvědět i informace, které by se na nástěnce či na webu nikdy neobjevily. V některých případech je proto tento informační tok životně důležitý. Pokud jde o konvenční informační zdroje, tak primárně jsou to nástěnky. Ty se nacházejí všude možně po fakultních budovách. Největší koncentraci najdete v přízemí Béčka. Vedle posluchárny B2 je hlavní nástěnka, která však bude v blízké budoucnosti zrušena a na jejím místě se objeví velkoformátové umělecké dílo. Všechny důležité informace týkající se studia obecně, ale i jednotlivých kurzů (např. Rozvrh) by se měli přesunout na okolní plochy. Veledůležitý je též panel stojící ve volném prostoru vpravo od posluchárny B3, který se vyznačuje nápisem zápočty a zkoušky. Pokud váš zkoušející ještě stále odmítá používat STAG, termíny a výsledky zkoušek se budu objevovat právě tady. Kromě těchto dvou nástěnek najdete v přilehlé chodbě ještě několik dalších. Ty jsou vyhrazeny pro jednotlivé katedry, najdete zde tak nabídky diplomových prací, programy seminářů apod. Je třeba vědět, že některé katedry mají nástěnky i přímo na své vlastní půdě a logicky tak svoji nástěnku na Béčku zanedbávají. To platí hlavně pro botaniky. Drtivou většinu důležitých botanických informací najdete na nástěnce v přízemí botanické vily, i když ty opravdu klíčové obvykle proniknou i do Béčka. Mimoto jsou v Béčku nástěnkami obložené též komerčního charakteru (brigády, kurzy potápění, prodej všeho možného) a taky články a inzeráty ekologických aktivistů. Mimo béčkových nástěnek je zcela zásadní ta, která se nachází na studijním. Tady najdete informace, bez nichž se v průběhu studia neobejdete a které obvykle nenajdete nikde jinde. Kvalita této nástěnky se stále zlepšuje a visí zde často aktuální a důležité infomace. Ač má málokdo chuť nástěnku na studihním

Teďka vám prozradíme, kam všude se musíte koukat; oni totiž přílišní optimisti nemusí vždycky dlouho vydržet

studijním průběžně sledovat, přeci jen se to občas vyplatí. Velmi užitečným vnitrofakultním komunikačním prostředkem je e-mail. Pomocí něho jsou na vaše fakultní emailové schránky (viz Počítače a věci okolo) rozesílány nejrůznější informace. Pro snadnou výměnu studijních či jinak fakultních informací mezi studenty navzájem, případně studenty a šéfstvem, byla na webu zřízena Kniha přání a stížností (viz Zpětná vazba). Ta občas vskutku zafunguje, jak má, a zvídavému tazateli se dostane odpovědi od někoho informovaného. Studentská nástěnka byla zřízena proto, aby stránky Knihy stížností nebyly zaplaveny přehršlí osobních výtek, jiných nepěkností… a podřadností. Co se týče fakultního webu, i zde se objevují nejrůznější informace. Není jich však mnoho a jsou to v podstatě pouze ty nejdůležitější a taky ty oficiální, které se na web prostě vyvěsit musí. Nová struktura stránek, která funguje od roku 2013, je zaměřena spíše na veřejnost než na snadnou orientaci studentů. S trochou cviku se ale člověk k dané informaci nakonec dostane. Spoustu užitečných informací také najdete na webových stránkách jednotlivých kateder. I celouniverzitní web dostal před časem nový kabát, ale ani zde to není s přehledností to pravé ořechové a mnoho informací je schovaných, že je málokdo objeví a ocení. Ty nejdůležitější jsou ale vyvěšeny i na našem fakultním webu a tak vám snad nic podstatného neuteče. Ne úplnou novinkou je u nás server Moodle, který byl nejprve využíván informatiky, ale v současné době objevili jeho úžasné vlastnosti i vyučující biologové a velmi oblíbeným se tento server stal u celého oddělení jazyků. Vyučující ho využívají zejména ke sdílení výukových materiálů, někteří i ke zkošení.

21

Základní webové adresy Přírodovědecká fakulta Jihočeská univerzita Moodle server Menza Koleje a menza Akademická knihovna JU SHP

www.prf.jcu.cz www.jcu.cz moodle.prf.jcu.cz menza.jcu.cz kam.jcu.cz lib.jcu.cz/cs/home shp2.prf.jcu.cz

Loňská růženka on-line: www.prf.jcu.cz/data/files/8/123/179/1007ruzenka14-15.pdf Růženka se na stránkách poměrně špatně hledá, nejlépe asi přes google ;)

Od ledna 2010 mají všichni studenti možnost navštívit univerzitní knihovnu naproti rektorátu. Knihovna je ta menší z budov s proskleným průčelím. V přízemí knihovny je bufet s kavárnou, zasedačka pro pořádání různých schůzí (např. senát) a také prodejna skript. Knihovna má dvě patra. V tom druhém je oddělení přírodních věd, tedy to naše. První patro ale nezatracujte. Najdete zde učebnice jazyků, slovníky a učitelé tolik milované psychologie, pedagogiky a didaktiky. Do knihovny se ale dostanete pouze přes turniket, tudíž musíte mít svou studentskou kartu. V knihovně vládnou paní knihovnice – veskrze laskavé bytosti, které se starají, aby byl každý zásoben potřebnými informacemi (tedy obzvláště těmi, které nejsou běžně dostupné např. na internetu). Pokud budete mít jakýkoli problém s hledáním knih nebo tiskem, neostýchejte se jich zeptat. Možná se vám bude na první pohled zdát, že nemají zájem vám pomoci, ale nebojte se, vždycky nakonec dobře poradí. Knihovna disponuje poměrně slušným fondem časopisů, odborných knih, učebnic a jazykových příruček. Najdete zde i obhájené bakalářské, diplomové a disertační práce svých starších kolegů. Kromě časopisů odebíraných v papírové podobě, disponuje knihovna i poměrně rozsáhlou databází odborných časopisů, ke kterým má zaplacený přístup on-line. Některé časopisy jsou přístupné pouze z knihovny, jiné z celé fakultní sítě, je třeba to vyzkoušet. Mimochodem, nezřídka se stává, že se vám podaří stáhnout článek i z časopisu, který se tváří jako nepřístupný. Kromě odborného čtiva je knihovna zásobena i denním tiskem. K dispozici jsou též kopírky a skenery pro okopírování čehokoliv z knihovního fondu. Mimochodem, další kopírky najdete v přízemí a 1. patře Béčka a jedna stojí před studijním oddělením. Kopírky a skenery na fakultě fungují na kartu, kterou si koupíte u paní Sýkorové na děkanátě. Velkou vymožeností knihovny je knihovní systém – umožňuje provádět prodlužování výpůjček, zadávání rezervací a další vymoženosti, aniž byste se museli namáhat do knihovny osobně. Dobrý, ne? Navíc vám umožňuje podat elektronickou žádanku o kopii nebo knihu z jiné knihovny přímo na webu. Na stránkách věnovaných knihovně www.lib.jcu.cz jsou odkazy na důležité elektronické databáze (pod záložkou e-zdroje), přístup do databáze i otevírací doby jak knihovny samotné, tak i prodejny skript. Najdete tam také ceník všech skript dostupných v prodejně a hlavně všechny důležité aktuality o provozu knihovny (např. změnu provozní doby o prázdninách). Knihovna disponuje také wifi sítí a pohodlnými křesílky, takže můžete pilně studovat. Pokud máte nějaké otázky či problém se službami knihovny, tak pište na [email protected] nebo přijďte osobně. Na začátku semestru se také bude pravděpodobně konat hromadná prohlídka knihovny pro první ročníky (více se dozvíte během deklarovaného „kolotoče“).

22

Ježto je úkolem vysokých škol mimo jiné vychovat ze studentů masu samostatně myslících individualit, budete jistojistě záhy po svém příchodu nuceni vypracovávat různé samostatné úkoly - zejména různé eseje a referáty. Podívejme se, jen tak pro přehled, kde hledat data pro podobné účely. V současné době je zdaleka nejinformovanější neteologickou entitou na planetě (a hádám, že i pár kilometrů kolem) Google, takže je dobré si vaše téma nejdřív jednoduše progůglovat. Máte poměrně velkou šanci, že vám gůglboti krom balastu donesou i příslušné vědecké články. Ty jsou často k mání pouze za určitý dolarový poplatek, ale přes Google se k nim zhusta dostanete zadarmo (díky tomu, že si je někdo stáhnul z placeného serveru na vlastní stránky). Pokud ne, zkuste je stáhnout z knihovny, ta má zaplacenou fůru databází. Další kon, kterým rozhodně nic nezkazíte, je návštěva Wikipedie (raději té anglické); dneska už je v této samostvůrné encyklopedii ledascos, od scénářů k jednotlivým dílům Simposnů až po životopis prof. Jana Zrzavého - jak pilné jsou ty lidské včeličky... Ale dejte si pozor na důvěryhodnost informací, radši nevěřte ničemu, co není ocitované v referencích, obzvláště pokavaď se zrovna zaobíráte angažovaným tématem typu ptačí chřipky, GMO nebo globálního oteplování, ochlazování, schnutí, vlhnutí nebo blbnutí. Jináč statistika říká, že na každé tři chyby v encyklopedii Britannice (která je hrozně vážená a zpoplatněná) má Wikipedie, psaná davem, necelé chyby čtyři. Někde napůl cesty mezi těmito lidovými nástroji a sofistikovaným udělátkem pro vědu je Scirus.com. Vyhledává v databázích mnoha nakladatelství, univerzit, ústavů a podobně a má přístup i tam, odkud nepřátelští intelektuálové vykázali gůglboty. Kdyby Wikipedie nevěděla a Google se Scirem vás zasypali nejapnými nesmysly, můžete zkusit najít japné smysly na některém ze serverů pro vědeckou práci. Naprosto zásadním nástrojem je Web of Science (apps.webofknowledge.com), na němž jsou odkazy na všechny vědecké články, které kdy vyšly (ty, co tam nejsou, nejsou vědecké - tak zní základní pravidlo světa). Bohužel, WOS je občas celkem hloupý, co se týče vyhledávací empatie a moc vám nepomůže, pokud jen tak tápete. Znáte-li jméno vašeho oblíbeného autora (pozor, WOS neuznává křestní jména) nebo máte-li úzce vyhraněnou oblast zájmu, pravděpodobně uspějete. Lidštější (ale tím i chybovější) vyhledávání ve vědeckých publikacích nabízí například PubMed (ncbi.nih.gov) nebo gůglův výhonek scholar.google.com; ty ale bohužel nemají přístup do tak obsáhlé databáze jako WOS. Ve všech případech platí, že když se ke kýženému pejpru (z anglického označení pro papír - tak říkají inteligenti článkům) dostanete, je dobré si projít i citace - jak ty uvedené přímo pod článkem, tak ty, které na něj naopak míří; v mnoha případech je to vyvedené v podobě klikacího pavouka a lze se takto snadno došplhat k nevídanému vědění. Občas je dobré přijít s nějakou žhavou novinkou, která by posluchačům povyrážela dechy. K tomu účelu poslouží nejlépe databáze scienceDaily.com a newScientist.com, obě při zveřejňování aktualit rychlé jak kýchnutí a přitom pořád dost seriózní. Malou, ale milou českou obdobou těchto velkých serverů je Osel.cz, který poslouží zejména na poli evolučních věd, fyziky vesmíru, globální ekologie, paleontologie, mozku, hospodářských zvířat nebo třeba zábavných molekul (mnohé z toho díky našemu internímu, tedy niternému, abychom mluvili česky, přispěvateli Standovi Mihulkovi). Novinky se na oslu objevují jen s malým zpožděním a jsou často žertovně okomentovány, zkuste to, jestli osla neznáte. No, a když už jsme u českých zdrojů, nedá mi to opomenout webové stránky časopisu Vesmír (www.Vesmir.cz). Jsou na nich zdigitalizované všechny články od roku 1994, poměrně slušná knihovnička. Problém je, že se v ní dost špatně hledá a některé položky jsou placené.

23

Počítače a věci okolo Dostupné wifi sítě

V prostorách PřF máte šanci chytnout tyto wifi síťe a jako student PřF máte plné právo je využívat.  JU_Wirelles  JU_wireless_WebAAA  Eduroam Pokud si nevíte rady s přihlášením, všechny důležité informace jsou zde: http://simek.jcu.cz/wifi/ http://eduroam.jcu.cz/

Tomcat & Webmail

Během praváckého kolečka obdržíte fakultní email. Fakultní email má následující formát [email protected] takže pro Honzu Novotného to bude: [email protected] (login z IDM) Email můžete používat, pro co se vám zlíbí. Důležité ale je, že díky tomuto emailu jste automaticky zařazeni do konferencí a budete mít možnost dostávat emaily, které jsou hromadné pro určité skupiny na PřF. Vy sami můžete také poslat email do některé z těchto konferencí a dostanou jej všichni, kdo do konference patří.

Emailové konference [email protected]: prváci [email protected]: bakalářský stupeň (bez prváků!) [email protected]: studenti magisterského stupně [email protected]: studenti doktorského stupně [email protected]: studenti "Péče o životní prostředí" [email protected]: studijní oddělení [email protected]: přednášející [email protected]: vedoucí kateder

Jelikož nic není neomezené, i zde jsou jisté limity. Celková kapacita: 200Mb Po přečerpání budete upozornění emailem, pokud ani do 21 dní neuvolníte schránku, nebudete moci přijímat další emaily. Velikost přílohy max.: 4Mb

[email protected]: senát PřF [email protected]: kolegium děkana

Velikost emailu odeslaného do konference: 500kb

[email protected]: oborové rady [email protected]: vědecká rada PřF K emailu máte přístup pomocí webmailu na adrese: http://tomcat.prf.jcu.cz Nutno poznamenat, že rozhraní, které je tu dostupné, se pohybuje někde na úrovni 90. let. Proto je lepší si tento email přesměrovat, na váš vlastní anebo použít desktopového klienta. Návod pro přesměrování: http://it.prf.jcu.cz/cs/node/47 Návod pro konfiguraci desktop. klienta: http://it.prf.jcu.cz/cs/nastaveni_mailu VPN Univerzita má svoji vnitřní síť, schovanou za firewallem. Pokud potřebujete přístup na některé služby/portály (které to vyžadují) z domova, musíte se připojit pomocí VPN (Virtual Private Network). Návod najdete zde - http://simek.jcu.cz/vpn/ Resp. pokud potřebujete pracovat na bakalářce z domova, zařiďte si VPN přístup – budete moci stahovat články!

24

Portály Některé důležité administrativní portály, které budete jako student potřebovat. Identity Manager (http://idm.jcu.cz) Jedná se o portál, na kterém administrujete svoji identitu pro celou univerzitu, máte zde možnost měnit heslo pro celou univerzitu a taktéž pro wifi sítě. Web je dostupný pouze ze sítě JCU – případně VPN. Studentské hodnocení přednášek (https://shp2.prf.jcu.cz) Velice zajímavý projekt, v nové a lepší verzi. Jak už sám název napovídá, jedná se o studentské hodnocení přednášek, veškeré hodnocení je anonymní a opravdu univerzitě pomáhá vyhodnocovat kvalitu výuky a jejich kantorů. Je to též užitečná věc při hledání vhodných předmětů do rozvrhu, často zde lze najít užitečné info od minulých studentů. Určitě nezapomeňte zkritizovat anebo pochválit svoje kantory! Moodle (http://moodle.prf.jcu.cz) Výukový server pro celou PřF. Funguje na bázi kurzů – do každého kurzu se musíte zapsat, většinou pomocí klíče, který vám řekne přednášející. Zápis do kurzu je dobré si opravdu pohlídat, až překvapivě často se stává, že se ve zkouškovém zjistí, že nejste v kurzu zapsáni a nemáte přístup k výukovým materiálům a nikdo z vašich kolegů si klíč už nepamatuje. Menší zajímavost, Moodle samotný je open-source projekt, tedy nekomerční :) IS/STAG (https://wstag.jcu.cz) Tahle stránka vás bude provázat celou dobu studia. Jedná se o informační systém pro potřeby Jihočeské univerzity. Slouží téměř ke všemu, uchovávání známek, prací, osobních údajů, předmětů atd. Ve STAGu lze prohlížet předměty, kurzy, známky, zkrátka opravdu mnoho věcí (včetně toho, zda vám již bylo odesláno ubytovací stipendium). Bohužel dosti pravidelné jsou problémy při zápisu, stručně řečeno STAG neunese nápor studentů a složí se, pravidelně tak na 10 – 15min. „Traduje se, že kdysi nějaký student objevil knihu s názvem „Manuál systému IS/STAG“. Nerozuměl, co tento prapodivný název znamená, a tak si knihu odnesl s sebou. Doma ji otevřel a začal číst, řádku po řádce. Byl ohromen, co to vlastně našel, a rozhodl se, že si tu knihu nechá. Od té doby ho STAG začal poslouchat jako cvičený psík, žádné výpadky, žádné pomalé načítání, všechno šlapalo jako na drátkách, až do onoho osudného dne. Bylo to na den přesně 3 roky od té doby, co tento student našel tuto knihu. Již ji měl skoro celou prostudovanou a chlubil se ostatním, že už téměř dosáhl vysněného poznání celého STAGu. Avšak tu noc nebylo něco v pořádku, klapot klávesnice nebyl pravidelný, zněl spíše nahodile, až zlověstně, a světlo monitoru bylo přerušované, blikalo! Nikdo neví, co se té noci stalo, ale ráno už to nebyl stejný student, změnil se. Nikdy více už počítač nezapnul, iPhone daroval chudým, iPod hodil do studně a odešel do divočiny, kde žije dodnes.“

25

APLIKOVANÁ INFORMATIKA (informace pro studenty oboru) http://www.prf.jcu.cz/uai.html www.facebook.com/UAIPRFJU Obor Aplikovaná informatika na PřF nemá dlouhou historii, vznikl roku 2008 díky velkým zásluhám RNDr. Libora Dostálka, který je také jeho současným garantem a vedoucím Ústavu aplikované informatiky. Protože je tento obor stále relativně mladý, nese si s sebou jak výhody mládí, tak bohužel stále i porodní bolesti. Studijní plán se neustále vyvíjí, přidávají se předměty, upravují se hodinová dotace předmětů atd. Minulý rok se například v rámci změny studijních plánů totálně překopávali celé náplně předmětů a tudíž lidé, kteří některé předměty opakovali, se v tomtéž najednou učili i úplně něco jiného. Takže se tím nenechte zaskočit. Obor Aplikovaná informatika má taky akreditaci navazujícího magisterského studia, takže tu můžete strávit delší dobu než 3 roky. Nyní už k samotnému průběhu studia. 

1. ročník ◦ V prvním semestru jsou všechny předměty povinné ◦ V druhém semestru je povinná pouze takzvaná „Postupová zkoušku z angličtiny“, bez které údajně nelze pokračovat (info vizte dále). Ostatní předměty si volíte sami podle toho, jak uznáte za vhodné. Doporučuji projít si plán zamýšleného budoucího zaměření a podle toho si navolit navazující předměty na první semestr (příklad: v prvním semestru absolvujete kurz Algoritmy 1, tak si v druhém zvolíte i Algoritmy 2, pokud to specializace požaduje) ◦ Pro 1. semestr je nutno získat 20 kreditů a 1 předmět lze nesplnit. ◦ Pro další semestry je nutno získat 40 kreditů za rok a maximálně 3 předměty lze nesplnit. Je na Vás, jak si rozvrhnete, kdy jaké předměty za kolik kreditů budete mít. Klidně si dejte 60 kreditů jeden semestr a druhý jen ping pong za 2 ;) ◦ Teď se dostávám k tomu splnění postupovky z AJ. Pokud vím, nastala i taková situace, že si ji někdo „zařadil“ mezi ty tři nesplněné předměty a udělala jí až ve druháku. Nevím jak je to letos, radši se na to informujte na studijním.



2. ročník ◦ V tomto ročníku už se vybírá zaměření, jsou k dispozici tyto: ▪ Kriminalisticko-technicka cinnost v IT ▪ Mobilní systemy ▪ Management informacních systemu ▪ Elektronicke bankovnictví ▪ Web a multimedia ▪ Bioinformatika ▪ Bezpecnost a síte ◦ Každé zaměření má jiné povinně volitelné předměty, přehled lze získat ve STAGu. Tam současně naleznete i jaké máte povinné předměty, které je nutno splnit za 2. až 6. semestr.

26

◦ 

Na konci 2. ročníku byste si již měli vybrat téma Bakalářské práce.

3. ročník ◦ V tomto ročníku už půjde vlastně o to dokončit všechny povinné předměty, získat 180 kreditů, obhájit bakalářku a udělat státnice.

◦ Minimálně semestr před plánovaným ukončením studia také musíte splnit

„Bakalářskou zkoušku z angličtiny“ - tu doporučuji nepodcenit. Alternativou této zkoušky je zkouška TOEIC. Info o té najdete na stránkách oddělení jazyků.

Programování Jelikož se chystáte studovat na informatice, je nutné abyste se naučili programovat. V základu se tu vyučují dva jazyky: Java a C/C++/C#. Tyto dva jazyky se budou posléze používat v dalších předmětech pro výuku – Algoritmy, Databáze... Výuka každého je nastavena trošku jinak a tak je jasné, že u Javy je kladen větší důraz na objektové programování, kdežto u C začínáme u základních procedurálních principů. Nepřísluší mi soudit, který jazyk je lepší. Pokud se někdo děsí toho, že programování nikdy v životě neviděl, nevzdávejte to. Dá se to zvládnout, mohla bych vyprávět. Ještě dovětek k těm, kterým ani jeden z tento jazyků nepřirostl k srdci. Pokud ovládáte jiné jazyky (Perl, Python, PHP, JavaScript ...), není třeba házet flintu do žita, s mnoha učiteli se lze domluvit a tvořit v jiném, vám bližším jazyku.

Počítačové učebny Jako student PřF máte možnost používat tyto počítačové učebny:  Pč1 (malá učebna, volně přístupná pro všechny kromě 2 – 4 hodiny ranní)  Pč3 (středně velká, nachází se ve stejné budově jako studijní, ve 2. patře. Vstup pouze s učitelem)  Pč4 (je plně kvalifikovaná pro výuku Cisco Academy. Nachází se v přízemí ÚMBRu. Vstup pouze s učitelem)  Pč5 (P5) (největší učebna. Nachází se v prvním patře nad kongresovou halou Akademie věd. Vstup pouze s učitelem)  Bobík (www.bobik.jcu.cz) (Veřejná učebna, do které mohou všichni studenti, je zde k dispozici 40pc a taktéž tiskárna. Kredit lze doplnit přímo na místě. Otvírací doba je velmi vděčná ve všední den od 7:00 – 23:00, o víkendu 8:00 – 24:00) NABÍDKA SPECIÁLNÍCH KURZŮ Na univerzitě máte, možnost absolvovat pár speciálních kurzů, které nejsou přímo součástí studia, ale po jejich úspěšném absolvování obdržíte certifikát.



Cisco Networking Academy (CCNA) o

Asi všichni znají, základní certifikace sítí od firmy Cisco



Cisco IT Essentials o Základní znalosti z oblasti hardware, opět celkem známé



Red Hat Academy o Tohle už pravděpodobně není moc známý kurz, jedná se o kurz administrace Linuxu od firmy Red Hat. Určitě je dobře, že tu je, jelikož celkově se budete na oboru spíše setkávat s Microsoftem, jak ve výuce, tak na strojích, a alternativa by jistě neměla chybět.

27

"Who dares to teach must never cease to learn." - John Cotton Dana

Letem světem budoucím pedagogům Učitelské obory jsou na naší univerzitě sice krátce, od roku 2008, ale už přestáváme být vnímáni jako ti nezelení, kteří jsou do počtu. Jelikož pedagogiku a příbuzné předměty zatím na naší fakultě nemá kdo přednášet, probíhá hodně přednášek pod taktovkou Pedagogické fakulty. Tím, že se část předmětů učí na PF, vzniká menší zádrhel v tom, že PF každý rok zveřejňuje svůj rozvrh hodně pozdě. Nelekejte se toho. Pokud se vám váš předmět v rozvrhu neobjeví ani týden před začátkem semestru, zkontrolujte si jeho zkratku. U některých předmětů se totiž zkratky liší pro PřF a PF, jsou to například didaktiky biologie, u kterých se nedávno měnil systém. Nejjednodušší pomoc je 1) zajít si na studijní a vyžádat si převodník zkratek a 2) najít si rozvrh vyučujícího a v něm podle názvu, ne zkratky, váš předmět. Pokud ani toto nepomůže, mailujte a ptejte se a to nejlépe dotyčného vyučujícího. Navíc je skoro úplně jisté, že po zveřejnění jejich rozvrhu se vám budou některé předměty krýt. Věřte, že i když občas někteří kantoři nevypadají (obzvláště v prvním ročníku jde z některých strach), jsou to hodní a rozumní lidé, kteří dokážou vyjít vstříc. Tudíž si počkejte na první přednášku nebo cvičení a pokuste se nějak domluvit změnu rozvrhu, nebo se domluvit, jak by šel předmět absolvovat bez toho, aniž byste byli na každé hodině. Další doporučení je už v prváku si nabrat alespoň jeden povinně volitelný předmět. Jelikož většina oborů u nás je dvouoborová, o kredity se zase až tak moc starat nemusíte, máme jich až moc. Spíš je třeba si dávat pozor, aby člověk ve třeťáku nedoháněl povinně volitelné předměty a neměl pak moc práce, i vzhledem k překrývání. Aneb obecné pravidlo, že čím více toho budete mít na začátku, tím méně starostí budete mít na konci před státnicemi. Pedagogické státnice (v magistru), tedy Pedagogika a psychologie a didaktika vašeho oboru učená na PF, mají svůj speciální termín pro PřF. Vlastní lidé z PF je mají jindy, tudíž jsme jaksi navíc, takže se různě posouvají a každý rok je to jinak. Může se taky stát, že je budete muset skládat už v zápočtovém týdnu, takže na poslední semestr je dobré mít pouze souvislou praxi (stejně jako to mají studenti PF) nebo opravdové minimum předmětů, abyste stihli složit zkoušky a uzavřít včas indexy. Jinou věcí, která mnohým nedá spát, je věčné dilema, podle čeho si zapisovat předměty. Podle Růženky, nebo podle STAGu? Existuje pravidlo, že máte nárok „jet“ podle Růženky a to buď té, co byla, když jste nastoupili, nebo pak podle novější. Jen na konci studia musíte vědět, podle které – budou to po vás na studijním chtít. Většina lidí se řídí Růženkou, také proto, že (jak někteří říkají) STAG se mění jako počasí. Nějaké předměty mění i zkratky, takže ve STAGu je potom máte označené jako neabsolvované. Toho se taky bát nemusíte. Všechno 28

Nine-tenths of education is encouragement. Anatole France zachrání studijní. Jsme zde poměrně noví, navíc musí spolupracovat dvě fakulty a nějaké mouchy se vždycky najdou, i když se nám to nelíbí. Většina pedagogicko-didaktických a psychologických přednášek (vlastně asi všechny) běží v posluchárnách PF ve městě. Je proto potřeba počítat s přesuny do města a zpátky na fakultu a vybavit se na ně – buď kolem, rychlým během nebo pevnými nervy při používání MHD. Nenechte se zmást, ačkoli v rozvrhu budete u těchto předmětů mít tři místa (posluchárny začínající J, D a TL), jde jen o dvě budovy. Jedna je v ulici Jeronýmova (J) a druhá na rohu ulic Dukelská (D) a U Tří lvů (TL; tato budova má sice dva samostatné vchody, ale v prvním patře je průchozí). S přednáškami na pajdě je spojena ještě jedna nepříjemnost a to je vstup do přednáškových místností nebo dokonce celé budovy, které jsou často na ISIC. Na Bobíku vám místnosti i budovy zpřístupní, ale je dobré na to nezapomenout, protože pak se vám může stát, že budete stát před prosklenými dveřmi v ulici U Tří lvů a budete přemýšlet, jestli je rychlejší oběhnout to přes vchod v Dukelské nebo čekat, že vám někdo otevře (a že jde často o celé minuty, které při příchodu na poslední chvíli vážně nemáte  ). Závěrem je dobré upozornit, že ačkoli jsou přednášky nepovinné, Pedagogická fakulta tohle často ignoruje a může se vám tak snadno stát, že se i na přednášce bude dělat docházka. Plus i pravidlo tří absencí se mění od předmětu k předmětu, takže si určitě dobře zjistěte podmínky absolvování kurzu a to nejlépe tím, že se dostavíte alespoň na první hodinu, než si domluvíte případný individuál. Hanys (proděkan, který má na starosti pedagogické obory) se snaží s tímto fenoménem povinných přednášek něco dělat, ale bohužel zatím bojuje marně. Věřte ale, že je na vaší straně, a s problémy a náměty na zlepšení se na něj klidně obracejte. Má pravidelné schůze se zástupci Pedagogické fakulty, tak ať mají podněty k diskuzi. Hlavně se nebojte, nepanikařte, mějte pevné nervy, ptejte se starších studentů všechno se dá vyřešit, jenom se musí chtít.

Učitelství v magistru jako váš vedlejší obor Na naší fakultě ještě stále máte možnost si ke svému hlavnímu oboru přibrat obor vedlejší, kterým právě může býti Učitelství pro střední školy. Takže by nebylo od věci zmínit něco málo krátce i k této skutečnosti. Nejpodstatnější informací je asi to, že ve svém hlavním oboru si plníte to, co máte podle klasických předpisů – vstupní a výstupní minima, počty kreditů za semestr, celkové kredity, atd. Ve vedlejším oboru pak musíte splnit jen předměty vstupního minima (které většinou už máte splněné z bakaláře, jen je třeba na konci studia nechat před státnicemi uznat) a předměty výstupního minima. Plus si pohlídejte celkový počet kreditů za celé studium. Všechny předměty, které musíte složit, najdete jako vždy ve vaší Růžence. Je velice pravděpodobné, že některé předměty z výstupního minima jste též splnili v bakaláři, takže si je po podání žádosti také nechte na konci uznat a dostanete za ně tak potřebné kredity. To je velice důležité, protože ač si tady nemusíte hlídat počet kreditů na semestr – to je jen u hlavního oboru, musíte si pohlídat celkový počet kreditů za studium, protože ten platí i u vedlejšího oboru. Je to stejný počet kreditů jako má každý magisterský obor (tj. 120) a je dobré si to spočítat už

"Education's purpose is to replace an empty mind with an open one." - Malcolm Forbes 29

v průběhu studia, abyste pak na konci tři dny před státnicemi nezjistili, že ač máte splněné všechny předměty vstupního a výstupního minima, nemáte potřebný celkový počet kreditů ani po uznání předmětů z bakaláře. Daní za to, že musíte plnit jen vstupní a výstupní minimum bez nutnosti hlídání počtů kreditů za semestr, je to, že píšete dvě magisterské práce. Je to poměrně novinka, dříve se psala práce pouze jedna. Jedna diplomka je odborná z vašeho hlavního oboru a druhá je pedagogická, tedy z vašeho vedlejšího oboru, ale zatím není nutné, aby pedagogickou vedl někdo s pedagogickým vzděláním, a je možné, aby obě práce vedl dokonce ten samý školitel. Co se týče složení státnic, skládáte dva předmětové okruhy na PF – Pedagogiku a psychologii (pepsynu  ) v jednom a druhým okruhem je vaše didaktika (takže např. biologie či chemie). Třetí známku dostáváte za odbornou státnici z vašeho hlavního oboru. U státnic vám pak sedí komise složená z členů PF a jednoho hosta z PřF (nejčastěji Hanys). Termíny státnic se mění a jsou speciálně vyhrazené pro studenty jiných fakult než PF, takže bývají v dost nehodících se termínech – tedy moc brzy nebo naopak moc pozdě, na to se připravte. Závěrem asi jen to, že pokud nevíte, ptejte se a to třeba i na několika místech.

Jaké učitelské obory se u nás dají studovat a kombinovat? Bakalář (2oborové)  Biologie pro vzdělávání (garant: doc. RNDr. Jan „Hanys“ Kaštovský, Ph.D.)  Chemie pro vzdělávání (garant: prof. RNDr. František Vácha, Ph.D.)  Fyzika pro vzdělávání (garant: prof. RNDr. Tomáš Polívka, Ph.D.)  Matematika pro vzdělávání (garant: prof. RNDr. Josef Daněček, CSc.)  Informatika pro vzdělávání (garant: doc. Ing. Zora Říhová, CSc.)  Možno kombinovat mezi sebou, či například s Tělesnou výchovou či Psychologií na PF, Anglickým jazykem a literaturou, Archeologií či Archivnictvím na FF (ne všechny kombinace jsou ovšem možné!) Magistr  Učitelství biologie pro střední školy  Učitelství chemie pro střední školy  Učitelství fyziky pro střední školy, atd.

30

ZA HRANICE (možností) aneb jak vyrazit do světa Touha po dálkách, neposednost a zvídavost, to je nám studentům vlastní! A rozšířit si obzory nikdy není k zahození! Chodit chvíli do školy někde úplně jinde, na přednášky, které u nás nemáme, zorientovat se v nové laboratoři, naučit se nové metody, vyjet na konferenci a přivézt si užitečné kontakty a čerstvé poznatky z oboru, a hlavně poznat, že svět je plnej báječných a zajímavých lidí … no a také, že bez znalosti nějakého cizího jazyka už si dnes skoro ani neškrtnete. Ne nadarmo se říká – kolik řečí znáš, tolikrát jsi člověkem. No a jak vlastně na to?

V rámci PřF se můžete podívat do Německa, Rakouska, Belgie, Holandska, Finsko či třeba Turecka. Každopádně je dobré kontaktovat garanta smlouvy a optat se ho na věci, které vás zajímají v souvislosti s pobytem. Studenti různých zaměření totiž bývají často přednostně posíláni někam, kde se na danou věc soustředí (třeba etologové do Essenu či ekologičtí restaurátoři do Antverp). No a pak je dobré vyhledat naši fakultní koordinátorku, Mgr. Veroniku Hrindovou. Sídlí na děkanátě a zastihnete ji také na emailu [email protected]. Univerzitním koordinátorem je paní Mgr. Eva Fichtnerová ([email protected]), na starosti má hlavně agendu zaměstnanců a vyučujících. Agendu studentů pak řeší paní Mgr. Věra Filipová ([email protected]). V případě potřeby se na obě můžete také obrátit přímo osobně na zahraničním oddělení JU sídlící na rektorátu ve 3. patře. Není vyloučeno, že některé věci budete řešit i se studijní proděkankou (jako například to, co si máte během pobytu v zahraničí zapsat do indexu, viz dále.) (Není-li vaše vytoužená země/město na seznamu bilaterálních smluv, můžete pátrat na vlastní pěst a zkusit se s někým domluvit, zda by to nešlo zařídit. Zkušenost ale praví, že byrokracie vládne světu a veškeré zařizování je tak trochu na opravdu dlouhé lokte). Zajímavou alternativou k programu Erasmus+ je např. výměnný program CEEPUS zemí střední Evropy (Albánie, Bosna

V první řadě si hlavně musíte srovnat v hlavě, zda chcete jet studovat, na stáž, na pracovní pobyt, či konferenci ve vašem oboru. Od toho se bude totiž odvíjet velká většina dalších zařizování. Obecně platí:  Plánovat dopředu (nejlépe s ročním předstihem)  Zjistit si deadliny a všechny nutné podmínky (ať již jde o poslání posteru na konferenci nebo podání žádostí, přihlášek, atd… pro Erasmus bývají uzávěrky přihlášek do konce ledna na celý další akademický rok)  Po příjezdu vyřídit vše nutné, odevzdat požadovanou formu závěrečné zprávy

STUDIUM

Obvykle se vyjíždí s programem Erasmus, který zajišťuje i stáže. Chcete-li vyzkoušet studium v zahraničí, nejlépe uděláte, když nejprve navštívíte stránky s informacemi o zahraničních pobytech, kde na vás vykoukne i seznam spřátelených univerzit, se kterými máme sepsanou bilaterální smlouvu. Nabídky zahraničních stáží na webu PřF (sekce pro studenty): http://www.prf.jcu.cz/studium/infromacepro-studenty-prf-ju/nabidka-zahranicnichstazi.html

31

a Hercegovina, Bulharsko, Černá Hora, Česká republika, Chorvatsko, Maďarsko, Makedonie, Moldavsko, Polsko, Rakousko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko, Srbsko. Spolupracují také univerzity Priština, Prizren a Peja v Kosovu.) Poznámka: Na Erasmus+ můžete vyrazit v některých případech i jako absolvent, nutné je však zažádat si o pobyt ještě v době studia.

informací, které pro začátek potřebujete. Kontaktujte garanta a koordinátora a svěřte se mu s vaším přáním, abyste si ověřili volná místa. Máte-li již vybráno, prostudujte si pečlivě studijní řád, rozvrh a seznam nabízených kurzů na stránkách vysněné univerzity za hranicemi domoviny (někdy po vás budou požadovat vyplnit si seznam předmětů dopředu na celou dobu pobytu). Dobré je hned kontaktovat garanta předmětu, napsat, že se k němu chystáte na předmět a vyptat se na podrobnosti. Dál postupujte podle Informací pro vyjíždějící studenty (vše srozumitelně popsáno). Všechny potřebné formuláře seženete opět na výše zmíněných stránkách. Určitě se vyplatí pročíst si Závěrečné zprávy a zkušenosti studentů, kteří se již z dané univerzity vrátili. Můžete tak předejít možnému zklamání a připravit se na zádrhele. POZOR: Univerzita, která vás přijímá, často žádá potvrzení vaší schopnosti mluvit anglicky, a to nejčastěji výsledky mezinárodně uznávané zkoušky TOEFL. Tato zkouška se na naší fakultě skládá až na konci magisterského stupně, ale není třeba zoufat, ani když se chystáte vyjet dříve. Někdy postačí, když si sepíšete seznam absolvovaných angličtin (popř. zkoušek se známkami) a necháte u Kose potvrdit spolu s větičkou o tom, že a jak se domluvíte. Po příjezdu na zahraniční univerzitu se pak často konají jakési rozřazovací testy, a pokud na tom nebudete úplně dobře, doporučí vám v místě nějaký jazykový kurz (obvykle nepovinný a obvykle beznadějně zaplněný).

STÁŽ

Stáž je to pravé ořechové pro ty, kteří nechtějí v zahraničí studovat, ale chtějí pracovat na projektu (nejčastěji na vlastní bakalářce, diplomce či dizertačce) ve výzkumném institutu, podniku nebo jiné organizaci. Stáž je opět zajišťována přes program Erasmus (Evropa a východní destinace), existují však i další programy – Fullbrightův pro USA, Yggdrasil pro Norsko, atd.

KONFERENCE

Na konferenci nejčastěji ve svém oboru můžete vyrazit nejen za humna, ale také klidně přes oceán. Obvykle tam lidi jezdí prezentovat své vědecké výsledky, ukazovat hezké postery, někdy i třeba jen na kukačku. To ale záleží především na tom, co budete dělat, jak se o to budete aktivně zajímat a jakého si vyberete školitele.

Kde na to vzít chechtáky? Jedete-li na stáž či studium pod záštitou programu Erasmus, dostanete každý měsíc určitou sumu, která v sobě zohledňuje mimo jiné i to, jak je v dané zemi draho (tabulku najdete na webových stránkách NAEP – Národní agentury pro evropské vzdělávací programy). Chcete-li vyrazit na konferenci, nejčastěji se využívají granty školitele. Po domluvě s ní/m vám formou kompenzačního stipendia uhradí užitečné výjezdy.

Jak na to?

Většina důležitých informací již byla řečena výše. Chcete-li na konferenci, většinou nemusíte plánovat tolik dopředu a většinou s impulsem přijde školitel (výjimka ovšem potvrzuje pravidlo). Chcete-li na stáž či studovat, plánujte dopředu. Na stránkách www.jcu.cz/international_relations si klikněte na odkaz Erasmus (LLP). Zde najdete většinu

32

Každopádně, jak již bylo několikrát řečeno, za zkušenost v cizí zemi nic nedáte a nikdy nevíte, jak dlouho z ní budete čerpat. Využijte toho, že jste studenti a máte možnost, určitě nebudete litovat 

Už mám smlouvu v ruce. Co napsat do indexu?

Toto se odvíjí především od toho, na jak dlouho vycestujete a zda jedete studovat či pracovat. Zajděte rovnou za studijní proděkankou Šárkou Klementovou. Ta vám doporučí zapsat do indexu Zahraniční bakalářskou/magisterskou praxi I-IV – podle délky pobytu jsou oceněny různým počtem kreditů. Pokud se neúčastníte žádné práce v laboratoři, ale máte zapsány jen regulérní přednášky, pak je možno zapsat si jednotlivé absolvované předměty. Opět potvrzuje studijní proděkanka. Každopádně platí, že ve vašem indexu musíte mít něco zapsáno i na ten semestr/y, kdy tu nebudete.

International student club ISC Chcete si zašprechtit? Vylepšit si angličtinu u piva? Společně se zahraničními studenty poznávat kulturu v Českých Budějovicích? Staňte se mentory zahraničních studentů!

A co dál?

ISC se zaměřuje na pomoc Erasmus studentům s jejich aklimatizací v Českých Budějovicích. Zároveň je to skvělá příležitost pro místní studenty – mohou si zadarmo procvičit cizí jazyky, poznat nové lidi a jejich kulturu a dozvědět se spoustu zajímavých informací o tom, jak to chodí jinde. Je to tedy skvělá příležitost navázat kontakty se zahraničím, aniž byste opustili rodnou matičku zem. Můžete se učit cizí jazyk i oficiálně - (URO/CJMSK). Vy jakožto mentoři na oplátku pomáháte svému svěřenci zorientovat se na univerzitě a v okolí, vyřídit ubytování a zařídit různá oficiální lejstra. Můžete pořádat, nebo se jen zúčastnit různých akcí – výlety po ČR i do zahraničí, party (nejvýznamnější je tzv. Welcome party pro erasmáky a jejich mentory). Máte-li zájem o více informací, obraťte se na [email protected] či rovnou na Evu Adámkovou, která má nyní ISC na starosti. Navštívit můžete také webové stránky: isc.jcu.cz, nebo náš facebook: facebook.com/isc.jcu

Jistě vás zajímá, kdy budete v zahraničí začínat, jak to bude se zkouškami, kde budete bydlet… Bohužel na toto není univerzální recept, každá univerzita to má jinak, ale jakmile budete mít z obou stran potvrzenou smlouvu, je jejich povinností se o vás postarat a zaslat vám potřebné informace. Co se týče bydlení, připravte se raději, že si ho budete muset hledat sami. Koleje se obvykle nabízejí těm, kteří přijedou studovat minimálně na rok. Tak hodně štěstí a rozhodně se tímto nenechte odradit, protože výjezd za hranice je přínosem ve všech směrech 

DOBROVOLNICTVÍ

Jistě jste také slyšeli, že je možnost vyrazit do světa jako dobrovolník. Možností je mnoho, jak zaměřením, tak i délkou trvání pobytu, vyrazit můžete jako pomocná ruka na dětském kempu, opravovat památky, pomáhat na farmě a mnoho dalších. Informace můžete najít třeba na www.dobrovolnik.cz či www.inexsda.cz, ale existuje i spousta dalších možností, stačí jen zapátrat, zadat do googlu „dobrovolnictví“ či „voluntary service“ a uvidíte, co na vás vyjede. Poznámka pod čarou Informace o možnostech vycestovat do zahraničí v této kapitole rozhodně nejsou vyčerpávající. Existuje další řada programů, které můžete využít, neberte tedy tento výčet za finální . Při hledání můžete checknout třeba Dům zahraniční spolupráce (www.dzs.cz).

33

EXKURZE Aneb kam se jezdí s fakultou Na fakultě také naleznete velmi širokou nabídku různých exkurzí nejen po krásách naší vlasti. Alespoň ty, které jsou pořádané v letním semestru, rozhodně nejdou všechny stihnout naráz… Exkurze a praxe uvedené ve studijním přehledu – Růžence – si zapište do indexu. Ve většině případů vám totiž za to budou proplaceny alespoň částečné náklady na pobyt (tj. cesta a ubytování, nikoliv však individuální spotřeba piva). Na větší autobusové exkurze se ale samozřejmě přispívá také z vlastní kapsy. Všechny exkurze je možné si předzapsat a podle počtu zájemců se rozhodne, které se uskuteční a které ne. Při stávajícím počtu exkurzí se velice často stane, že některé nejsou pro daný rok otevřeny. Většinu exkurzí je možné si zapsat při zápise, a pokud si později svou ne/účast rozmyslíte, za dozapsání i škrtání platíte normální poplatek. Některé exkurze jsou naopak výběrové (například Vertebratologická a Mezioborová exkurze či Terénní cvičení z tropické ekologie). Tyto exkurze si studenti dozapisují během semestru bez poplatku. V případě, že se termíny dvou vámi zapsaných exkurzí kryjí, jednu z nich si můžete dodatečně škrtnout bezpoplatně. Zápočet za exkurze a praxe se uděluje někdy pouze za účast, jindy budete muset ukázat, že jste snad i něco pochytili, příp. vypracovat nějakou drobnější esej. Kromě těchto oficiálních exkurzí a praxí se pořádají také menší exkurze (převážně po okolí Budějovic), které v Růžence uvedené nejsou. Informace o nich naleznete na nástěnkách a katedrových webech nebo vám rovnou přijdou hromadnou poštou, do indexu se nezapisují a taky vám je nikdo neproplatí. Mykologické exkurze Pro nadšené příznivce houbiček a pro ty, kteří chtějí obohatit svůj košík o zajímavější houby než jen bedly jedlé a hříbky praváky, jsou tady mykologické exkurze pod vedením hlavní mykoložky Martiny Vašutové. Zapsat si můžete několikadenní letní a/nebo podzimní mykologickou exkurzi do různých koutů ČR. Pokud vás exkurze zaujmou, můžete si je zapisovat opakovaně.

a barevnost tamního podmořského světa stačí sledovat očima. Na tomto kurzu má student finanční spoluúčast a přispívá na chorvatský kurz kolem 5tis. Kč, na egyptský 12tis. Kč. K Rudému moři je silně doporučeno vzít si kapesné navíc, protože bývá možnost si připlatit výlety, na kterých si můžete zašnorchlovat s delfíny nebo dokonce s dugongem, jak to bylo tento rok. Navíc si v rámci biologie mořských organismů můžete na obou místech udělat potápěčské zkoušky.

Biologie mořských organismů je tradiční 7-10ti denní kurz u Rudého moře v Egyptě, případně na chorvatském pobřeží Jadranu, kde se každý rok mezi červnem až zářím kurzanti snaží kouknout „na zoubek“ všeliké mořské zvířeně. Absolvují přednášky o dané problematice, sami také musí v rámci zápočtu vytvořit prezentaci a mají možnost (respektive povinnost) ve dne, v noci šnorchlovat v mělkých pobřežních vodách a plnit různé víceméně zábavné úkoly přesívání písku v honbě za kopinatcem, rozbíjení kamene hledaje tupohlavce, různé pitvičky aj. To jde ovšem jen na Jadranu. Egyptská část je kvůli přísným regulím ochuzena o noční šnorchlování a jakýkoliv fyzický kontakt se zvířaty, nicméně krásu

Vertebratologická exkurze Zoologická exkurze terénní či méně terénní po zoologických zahradách. Ačkoliv se kurz jmenuje vertebratologická exkurze, neúčastní se jí pouze zoologové, zabývající se obratlovci, ale také bezobratlými zvířaty, stejně jako se vždycky přibalí nějaký zkušený botanik, aby informace, které sbor učitelů studentům předává, byla co nejrozšířenější a nejucelenější. Při delším typu exkurze můžete počítat tak s cca 10 dny; cena se pak pohybuje kolem 3 - 4 tis. na osobu (částečně také proto, že zoologové mají rádi pohodlí a na rozdíl od "mezioborových" (viz dále) spí (a pijí) v kempech, při kratší verzi se vrátíte do týdne a bude vás to stát o něco méně.

34

Další (vesměs letní) specializované zoologické exkurze: Zde platí, že je dobré sledovat Růženku a využít příležitosti, člověk nikdy neví, kdy se zase poštěstí: Exkurze malakologická, entomologická, paleontologická (pod vedením Prahy) ornitologická či Terénní cvičení z ornitologie. Ptáčníky jistě potěší i Terénní ornitologické metody. Kdyby vám to nestačilo, máme tu ještě nepravidelné zoologické vycházky s různorodou tématikou (ptáci, netopýři, hmyz, měkkýši…), vedené doktorandy a magisterskými studenty katedry zoologie. Informace o vycházkách najdete na nástěnce a stránkách katedry zoologie.

Zimní kurz ekologických měření Pokud holdujete zimním radostem i strastem, jistě nevynechejte tento kurz běžící s dvouletou periodou, pod taktovkou Erosovou. Náplní kurzu je vyzkoušet si, co všechno se dá zjistit v zimní krajině – hloubka sněhu, jeho fyzikální vlastnosti, závislost hloubky sněhu na reliéfu krajiny…(možná také překonáte svůj osobní rekord v době postávání na sněhu nebo snad i v počtu vypitých piv??). Na kurzu se obvykle pobíhá (či spíše chodí) na běžkách, pokud, ale nepatříte mezi ty nejzdatnější běžce, tak se veskrze taky nic nestane. A kde doposavad zimní kurzy probíhaly? v Krkonoších, na Šumavě, v Nízkých Tatrách, Jeseníkách…

Hydrobiologické exkurze Kurz probíhá formou několika kratších exkurzí v okolí ČB a jedné či dvou vícedenních někam dále. Můžete se těšit na odebírání fujtajblíků a breberek z kamenů v řece a další bohulibé činnosti. Často se vyráží na pálavách, o zábavu nebude nouze.

Kurz alpské botaniky a ekologie je jednotýdenní napůl sportovní (jak to ti kamzíci dělaj, he?) exkurzí za poznáním našich nejbližších velehor. Studenti si zde mají prohlédnout, jak vypadá příroda nad hranicí lesa. Čeká je tedy bližší kontakt s vyššími rostlinami, stejně jako řasami, mechy a lišejníky. Kurz je výběrový (pro cca 15 účastníků) a běží s dvouletou periodou pod vedením Honzy Kučery a Milana Štecha.

Víkendové botanické exkurze Probíhají v letním i zimním semestru, někdy také o nedělích (rozpis na webu KBO). Obvykle je vedou učitelé, doktorandi či magistři katedry botaniky, směřujíce do malebného okolí Budějovic i dál. Jsou vhodné jak pro začátečníky, tak pokročilé. Exkurze jsou tematicky řešené, proto se někdy hledají botanické „ultrašpeky“, jindy se vyráží spíše za krásami a malebností přírody. Proč tedy občas nevyrazit místy zasněženou krajinou za půvabem prvních jarních květin či vybarveným podzimem za sušenými ščagélky, stačí si vybrat. (Pozor! Není to kurz – nezapisuje se! Stačí si jen najít tu exkurzi, která vás zaujme, a vyrazit.)

Terénní kurz alpské zoologie Myšlenka Martina Konvičky a jeho doktorandů při zakládání tohoto kurzu byla, že ač velké exkurze jezdí většinou do míst lákavých a vzdálených, jako je Balkán, Skandinávie či Papua, v neuvěřitelně druhově bohatých Alpách, které máme z Budějc, co by kamenem dohodil, byl málokdo. Cílem výpravy je seznámit se s alpskou faunou, bezobratlou i obratlovčí, a to na dvou různých místech – v kyselých a ve vápencových Alpách, a taky si vyšplhat na nějakou tu třítisícovku, vidět zblízka ledovec apod. Exkurze probíhá každoročně, je desetidenní, výběrová a pro 12 účastníků.

Letní kurz vegetačního mapování Pod vedením Libora Ekrta a jeho chotě Ester si za pár dní osvojíte grif zkušených vegetačních mapovatelů – tedy vědecky pojmenovat kdejaké roští. Kurz, který je vhodný spíše pro absolventy základních botanických kurzů, běží jednou za 2 roky v letním semestru.

Geobotanická exkurze je populární záležitost a zdaleka nejenom mezi botaniky. No, uvažte, za čtyři dny vidět většinu vegetačních typů, co jich v naší zemi máme. To se vám jinde nepoštěstí. Na geobotánu se jezdí každoročně v květnu autobusem. Střídají se dvě trasy: česká a moravská. Těžko říct, která je lepší, obě stojí za to. No, a abysme nezapomněli,

35

večerní program bývá často také velmi pestrý, protože přednášející profesor Karel Prach, zvaný Eros, rád ve studentech probouzí zálibu pro místní folklór, ať už je jakýkoliv.

zmítané těmi největšími mrazy - za polárním kruhem. Podmínky jsou bojové na všech frontách – vítr, déšť, sníh, zima, kopce, pytlíkové polívky, kadibudky, studená voda a navíc se s třiceti dalšími lidmi 14 dní kurzu těsnáte přibližně na 50 metrech čtverečních, no řekněte, co víc si přát! Díky tamtamům víme, že v příštím roce nastane trochu změna oproti předešlým letům – na Svalbard se pojede hned nějak v dubnu (takže ještě vlastně dost v zimě) a navíc i v již tradičním létě (červenec, srpen). Proto, abyste se podívali na dva týdny do Arktidy, musíte splnit 2 věci: přihlásit formou motivačního dopisu a po tom, co jste vybráni, musíte absolvovat týdenní (více či méně únavné) kolečko přednášek na všechna témata týkajících se Špicberk a dalších polárních oblastí. Poté můžete odletět do Longyearbyenu a následně do Petunie a užívat si výše zmíněných lákadel.

Terénní kurz bryologie Do skal, mokřin, pralesů i stepí se můžete vydat na několikadenní exkurzi za poznáním oněch prastarých sporulujících před-rostlinek. Kurz probíhá víceméně každoročně v letním semestru pod vedením Honzy Kučery. Terénní cvičení z tropické ekologie Je libo ochutnat vepříka pečeného v banánovém listí, žvýknout si betele nebo protančit noc v palmové sukénce? Tohle a mnohé další nabízí terénní cvičení, které probíhá v jednom z nejodlehlejších koutů naší planety – uprostřed ostrova Nová Guinea. Na exkurzi si účastnící musí trochu doplatit, bývá to 20 000 Kč, ale skutečné náklady na takový výlet jsou mnohonásobně vyšší, takže se to určitě vyplatí. Na kurs se dostane okolo deseti šťastlivců z naší fakulty, kteří se na místě potkají s podobným počtem papuánských studentů. Společně nejdříve na terénní stanici ve Wanangu pod vedením Vojty Novotného a Šuspy chytají (kromě malárie, lamblie či pijavic) různé pralesní potvůrky a obdivují zachovaný primární prales. Pak se jede na výlet po ostrově plný těžko uvěřitelných zážitků. Papua New Guinea – the land of the unexpected. Není to ale jen dovolená – v pralese musí každý pěkně makat, vymyslet vlastní vědecký projekt, sesbírat data, vyhodnotit a přednést poznatky zbytku výpravy, případně z nich pak sepsat nějaký ten vědecký článeček. Po příjezdu domů jste automaticky budějckými celebritami, na přednášky o vašich zážitcích jak pro spolužáky, tak pro veřejnost se budou hrnout davy… Aktuální informace najdete na fakultním webu.

Mezioborová exkurze Znáte už výborně faunu a flóru západního či východního Mediteránu, vegetaci hor či vzdálené tundry? Pokud ne, můžete tuto mezeru zaplnit kulturně-biologickou exkurzí do (převážně) vzdálených končin Evropy. Biologové navštívili už např. Portugalsko, Ukrajinu, Turecko, severozápadní Rusko, Skandinávii, jižní Slovensko, Černou Horu, Krym, Makedonii, Bulharsko aj., a to vše jediným modrým (dříve ale červeným) Švanda autobusem s mnoha odřeninami z cizích krajů a stádečkem Zubrů na palubě! Exkurze probíhá každý rok v letním semestru a obrok se střídá kratší a delší verze. Je to bezesporu největší pravidelný podnik fakulty. Oficiálními patrony jsou Karel Eros Prach a Milan Štech, tedy dva botanici, což je, pravda, trochu znát, nicméně se pravidelně účastní i zoologové a dochází tak opravdu k mezioborovému poznání. Letos byla na programu Andalusie a příště to snad bude Francie. Exkurze je výběrová, píše se motivační esej, na základě které se vybírá. Nicméně jsou i ročníky slabší na přihlášené účastníky (jako třeba letos) a pak se dostanou všichni.

Kurz polární ekologie Výše zmíněné tropy vás nelákají? Máte raději zimu než léto? Neradi se paříte v horku? Pak je tu exkurze jako šitá na míru právě pro vás! Kurz polární ekologie nabízí studentům prohlédnout si organismy schopné přežít v krutých arktických podmínkách, v krajině

36

Dendrologie Protože student musí poznat některé dřeviny, aby prošel poznávačkou v rámci zápočtu ke kurzu Dendrologie, pořádá neustále uchechtaný Marek Bastl jednodenní exkurzi do průhonického parku. Ukáže zmateným studentům asi tisíc druhů stromů, protáhne je kdejakým chroštím, hází jeden latinský název za druhým. S přibývajícími druhy či jejich kultivary nabývá zdrcený student větší a větší jistotu, že po tomhle intenzivním dendrozážitku nepozná ani lípu od jasanu :) Marek, veselá kopa, se však snaží studenty během exkurze povzbuzovat a za poznání vybraných dřevin, dostane úspěšný student pivo v průhonickém pivovaru, do kterého se pravidelně zavítá po skončení exkurze.

Obdobná jedničce je i Vomáčka II, která se koná vždy na začátku zkouškového v letňáku. Podle zájmu se jede na jeden až tři turnusy a dozvíte se všechny možné zajímavosti z botaniky, ornitologie, něco o mamouších nebo třeba bezouších. Terénní praxe III je botanicky zaměřená exkurze, která se koná na podzim a střídají se dvě varianty (1. – Šumava pod vedením Milana Štecha, či 2. – Mohelno se Šuspou). Terénní praxe IV má dvě větve – botanickou a zoologickou. Botanická směřuje do krásných oblastí jihomoravského termofytika (a aspoň okrajově i vinných sklípků), střídají se pravidelně Pálava, Podyjí a Bílé Karpaty. Hlavním velitelem je Milan Štech. Zoologická větev se stává stále populárnější. Jedete-li jednou, už jedete pokaždé, vztahy vzniklé během těchto terénních praxí jsou totiž letité. Lepidopterologicko-ornitologické vedení zaručuje nevídané zážitky – od poznání rozličných okřídlených i neokřídlených tvorů, přes vzdělání v oblasti sociální kultury západočeských vísek, občasných adrenalinů v podobě vykradeného auta či nalezení tvorů v českých krajích již velmi vzácných. Pivní zásobení zde bývá dostatečné a místo konání, stejně jako vedoucí, se každý rok mění.

Mykologie Další skvělé houbové exkurzi se nevyhnete, pokud si zapíšete kurz Mykologie. Cvičení je zde totiž řešené formou jednorázové 5ti denní exkurze do srdce Novohradských hor, s lesy jen překypujícími houbovým bohatstvím! Pro absolvování zápočtu musíte splnit 3 kriteria: musíte se účastnit exkurze, projít poznávačkou místních hub, a pak už jen prezentovat výsledky mykologického mapování lokality. Jak jednoduché! Terénní praxe i – IV (Vomáčka) Jak již bylo zmíněno v souvislosti s kolotočem, pro terénní praxe používají budějčtí biologové kódové slovo vomáčka (nejspíš, aby ostatní uvěřili, že už jsou opravdu mimo). Tento výraz je odvozen od univerzitního statku u Vomáčků (nedaleko Zlivi), kam část vašich předchůdců odjížděla na samém začátku studia, aby udělali svůj první zážitek tohoto druhu – Vomáčku I. Stejně tak bylo řečeno, že na své Vomáčky vyrazíte na Lužnici či na Dálavu poblíž Benešova nad Černou (pohledem na zastrčený statek u Vomáčků se můžete kochat třeba cestou vlakem z Plzně).

Mnoho dalších kurzů má navíc ve svých cvičeních také zahrnuté exkurze, a to až několikadenní, např.: ekologie lesa, chráněná území světa – seminář, ekologie obnovy, botanická syntaxonomie, mikrobiální biotechnologie a mnohé další. Právoplatní studenti těchto kurzů často kapacitu exkurze nenaplní, takže se tam po domluvě s vedoucím můžete s klidným svědomím vetřít a bez těžké hlavy si to užít. Tak na to nezapomeňte, až si budete plánovat, čím zaplácnout zbytečně volné zkouškové… 

37

BYDLENÍ „Jak si kdo ustele, tak si taky lehne!“ Jelikož jste se rozhodli, že budete v Budějcích studovat, nezbude vám, než si tu najít i nějakou tu střechu nad hlavou (samozřejmě pokud nejste místní). To s sebou přináší mnohé radosti – konečně máte vlastní bydlení nezávislé na rodičích, jste svými vlastními pány, kontakty se spolubydlícími, apod. na druhé straně ale i strasti – není to zadarmo, nepříjemné kolejné resp. majitelé privátů (někteří, někdy), nutnost občasného stěhování a uklízení, kontakty se spolubydlícími. Možností, kde a jak v Budějicích bydlet, je spousta. představují asi nejběžnější způsob bydlení pro studenty JU, alespoň pokud jde o studenty nižších ročníků. Většina ubytovacích kapacit JU sloužících pro potřeby studentstva je umístěna ve čtyřech panelácích mezi vrátnicí PřF a AV a menzou. Tyto budovy se jmenují K1 (ta nejblíže menze) až K4 (ta nejblíže vrátnici) a vejde se do nich celkem 2220 lidí (přesněji řečeno je zde 2220 postelí ve dvoulůžkových pokojích, lidí se do budov namačká několikrát víc). Mimoto disponuje JU ještě Uranem oficiálně K5 (ale i zaměstnanci kolejí říkají Uran), což je budova ležící poněkud stranou, u zastávky MHD Evžena Rošického na Husově ulici (odtud asi 5 minut chůze směrem na východ). Najde se zde 516 míst ve dvoja trojlůžkových pokojích, ale protože je to odtud na PřF celkem daleko, tak tu ani (skoro) žádní biologové nebydlí (a s ostatními přírodovědci to bude nejspíš podobné), což znamená, že s tím nikdo z nás ani nemá žádné zkušenosti, a proto není nikdo, kdo by o tom mohl něco bližšího napsat. A protože ani vy zde nejspíš bydlet nikdy nebudete, tak se o Uranu již dál zmiňovat nebudeme. V budově bývalého hostelu Slavia v ulici Na Sádkách vznikla nová „kolej“ K6. Ta je určena hlavně pro doktorandy a má poněkud volnější režim ubytování. Cena je stejná jako u K4. Je tu jak buňkový systém (vždy dva pokoje mají společné sociální zařízení – WC, sprchu), tak pokoje se samostatným soc. zařízením.

Rozhodně doporučujeme se ubytovat v kolejích K1-K4, které jsou v centru dění, a kde budou aspoň z počátku bydlet skoro všichni kamarádi. Koleje K1-K3 jsou až na drobné detaily zcela identické. Nacházejí se zde malé dvoulůžkové pokoje (kamrlíky) v počtu 22 na patro (pater je 10). Vybavení pokojů je následující: 2 postele, 2 – většinou 4 poličky (pozor nepřetěžovat), velká skříň, jeden dvojstůl (nebo chcete-li 2 spojené stoly), umyvadlo (v polovině pokojů je obráceně označená teplá a studená voda, nutno vyzkoušet), pod ním lednička s mrazáčkem (dost silně se namražuje), odpadový koš a vedle něho police na nádobí, potraviny (horní část), eventuálně boty (dolní část). Kdybyste náhodou chtěli třeba uklízet (což před prázdninami chtě nechtě budete muset), máte k dispozici hadr s kýblem a smetáček s lopatkou. Při nástupu na kolej vám budou zapůjčeny záclony, povlečení (které si můžete nechávat v průběhu roku pravidelně vyměnit za čisté) a deka, vše ovšem musíte vrátit při jejím vyklízení. Zcela zásadní součástí K1-K3 je chodba, ve které se nacházejí záchody, oddělené dle pohlaví, a sprchy, taktéž oddělené dle pohlaví (s tím si ovšem nikdo moc hlavu neláme, prostě se vleze tam, kde je zrovna volno). V prostoru dívčích sprch najdete i pračku, vlastně na první pohled nenajdete, je totiž ve speciálním uzamčeném kamrlíku (klíče jsou k vypůjčení na vrátnici za 25 Kč na 3 hodiny). Jednou za čas se na kolejích některé věci "pokazí", klasicky hadice od sprch. Takové nedostatky hned hlaste na

oleje

38

Vedoucí kolejí kolej K1, K2 K3, K4 K5, K6

vedoucí Pražák Neubauerová Tůmová

email [email protected] [email protected] [email protected]

vrátnici, jinak to nikdo neopraví a vy budete muset s ručníkem kolem pasu hledat funkční sprchu. V chodbičce u dívčích sprch je taky skříň s pojistkami. Zbytek společných prostor vyplňuje kuchyňka a balkon. V kuchyňce můžete využívat plynový sporák s troubou (plech a rošt je k zapůjčení na vrátnici). Ačkoliv je kuchyňka každý den navštěvována uklízečkou, hromadí se zde značný nepořádek a to zejména ve dnech pracovního klidu, kdy pravidelný úklid neprobíhá. Proto prosím buďte ohleduplní k dalším uživatelům kuchyňky a svůj nepořádek vznikající během vaření se snažte uklízet. Balkon je možné používat k nejrůznějším činnostem, mezi nimiž ovšem převažuje kouření, což tento prostor poněkud znehodnocuje v očích jedinců, kteří tento rituál nepovažují za vhodnou náplň svého volného času. Ale taky tam můžete sušit prádlo, přesazovat kytky, sledovat dění za kolejemi nebo "džemovat" na kytaru. Vybavení kolejí doplňují televizní místnost v přízemí (klíč k zapůjčení na vrátnici za kolejenku), kde se kromě televize nachází i rozladěný klavír (v nejlepším stavu je ten na K1), ruční vozík na stěhování věcí (pouze na K1, ale je k dispozici i studentům z jiných kolejí, není-li ovšem používán), sušáky na prádlo (k zapůjčení na vrátnici), žehlicí prkna a žehličky (za 10 kč/5 hod.), Důležitou součástí vybavení všech kolejí jsou přihrádky na poštu (samozřejmě též na K4), do nichž se vkládají příchozí dopisy. Doporučené dopisy a balíky si můžete vyzvednout na kolejní vrátnici proti podpisu. Dopisy do vlastních rukou, dobírky, peníze apod. vám potom budou uskladněny na poště na náměstíčku Šumava (na razítku bude napsáno ulice Karla Šafáře). Oznámení o zásilkách tohoto typu najdete na nástěnce nad poštovními přihrádkami. Kolej K4 se od předchozích třech v lecčems liší. Především jsou zde o něco větší pokoje, které jsou vždy po dvou spojeny

telefon(y) 38 777 41 01 38 777 44 01 38 777 45 01

v jednu buňku. Buňka navíc zahrnuje ještě chodbičku, kde je lednička, záchod a sprcha a taky skříně i poličky na ukládání věcí. Kuchyňka na chodbě je vybavená elektrickým sporákem s troubou. Kromě toho je na chodbě buď televizní místnost (sudá patra) nebo malá studovna (lichá patra, na třetím patře dokonce i s klavírem). Na několika patrech se vyskytuje i pračka a žehlírna. Klíče od všech zmíněných místností jsou opět k zapůjčení na vrátnici za kolejenku. Celkově platí K4 za „lepší“ kolej, je zde více místa a o něco lepší nábytek, ale zase musíte počítat s vyšším kolejným. Jak to chodí na kolejích Kolejních míst má JU dostatek, v některých obdobích roku až přebytek. Z tohoto důvodu také v podstatě všichni máte své místo na kolejích rezervované. Tedy pouze ti, kdož bydlí dále než 30 km od Budějic. Stačí se nastěhovat. To musíte zvládnout během prvních tří dnů semestru (nejpozději do 30. září), pak vaše místo propadá dalším zájemcům. Ubytovávat se ale můžete už od 26. září. Protože již máte svá místa rezervována (proto jste taky platili rezervační poplatek, z kterého se po vašem nástupu platí část prvního kolejného), je již zároveň rozhodnuto, kde a s kým budete bydlet. Pakliže ale máte o těchto záležitostech svoji vlastní představu, případně ji získáte během kolotoče (to je celkem častý případ), neváhejte a zajděte co nejdříve za příslušným vedoucím své koleje (tzn. K1-K4). Najdete je v kanceláři v prvním patře každé kolejní budovy a oni ochotně provedou vámi požadované změny v obsazení pokojů (i když s občasným remcáním a může stát, že svůj požadavek zopakujete několikrát, než budete vedoucím koleje pochopeni). Rozhodně nečekejte na stěhování, až budete ubytovaní. Je to poměrně komplikované, a pokud se nebudete stěhovat první nebo poslední den

39

v měsíci, tak to taky nebude zadarmo (viz dále). Po obsazení svého místa na koleji můžete spokojeně bydlet. Při registraci na kolejích obdržíte kolejenku (nutná fotografie) – to je průkaz, který vás opravňuje ke vstupu na vaší kolej v kteroukoliv denní i noční dobu. Pro neubytované je přístup na kolej omezený časovým rozpětím 5:00 – 24:00. Mimo tento časový interval nemají na koleji teoreticky co pohledávat. Pokud chcete mít na koleji návštěvu i přes noc, je to možné dokonce i legálně, potřebujete ale souhlas spolubydlícího a musíte za svého hosta uhradit částku 70 Kč za noc. V praxi se tento problém řeší většinou nelegálně propašováním dotyčného přes vrátnici (což však může být po půlnoci celkem problém, ale zpravidla nebývá). Od 20:00 do 24:00 se na kolej dostanete za použití karty (karta JU či ISIC), pokud ji nemáte, budete muset zazvonit. Od půlnoci do pěti by měly být uzamčené přístupové dveře a je nutné buď použít kartu (fungují jen karty ubytovaných na dané koleji), nebo zazvonit na zvonek, poté by vám paní kolejná měla otevřít (občas ale chodí na obchůzku, takže to může chvíli trvat). Kontrola příchozích je v době uzamčení koleje přece jen bedlivější. Bydlíte-li na koleji, musíte především platit kolejné. To se provádí inkasem, ve výjimečných případech lze po domluvě s vedoucí koleje platit hotově každý měsíc na vrátnici, tenhle způsob se ale vedení snaží potlačit, protože je pro něj složitější. Kolejné za daný měsíc musíte zaplatit inkasem do dvacátého a v hotovosti do patnáctého, jinak budete platit pokutu (25 Kč za každých započatých 5 dní). Za měsíc zaplatíte 1860,Kč na K1-K3 nebo 2170 Kč na K4. Zrada ovšem tkví v tom, že nebudete-li na vašem pokoji bydlet celý měsíc (přestěhujete-li se na jiný pokoj, odcházíte-li z koleje), budete platit denní sazbu, která je však dosti vysoká (110 Kč namísto 85 Kč za den) a jakmile překročíte 15 dnů, platíte celou měsíční sazbu (nedoporučuje se odcházet z koleje 16. června). Navíc se na koleji platí poplatky za elektrické spotřebiče (povětšinou cca 2050 Kč/měsíc), případně za internet, jste-li připojeni (250,- Kč/měsíc včetně poplatku za počítač, 200,- Kč za počítač bez připojení k internetu). Za spotřebiče a internet pak

platíte pouze, když jsou nahlášené více než 7 dní v měsíci (není tedy důvod proč se nepřipojit k internetu 25. října, ale 23. bych se asi nepřipojoval).

Internet na kolejích Připojení k internetu a na kolejní síť je třeba domluvit se správcem kolejní sítě té které koleje. Informace (např. kde najdete správce) vám však podají i na vrátnici. Podrobně je vše popsáno na http://kam.jcu.cz/ohlasy/interk2.htm a na http://koleje.jcu.cz (druhý odkaz je dostupný jen z univerzitní sítě).

Kromě řádného a včasného placení kolejného byste měli dodržovat ještě další ustanovení ubytovacího řádu. Ten však asi nikdy nikdo nečetl (obecná vlastnost řádů a soupisů pravidel, či zákonů), takže se ani vlastně moc neví, co je tam napsáno. Hlavní asi je, že po 22. hodině by se nemělo příliš hlučet. To platí prakticky tak asi pro první dvě patra, kam je kolejná ochotná vás zajít utišit, ve vyšších polohách kolejí se tohle pravidlo bere dost s rezervou (ale přece jen byste asi měli dodržovat základní pravidla slušnosti a být solidární se svými spícími kolegy, určitě to platí po půlnoci). Co však kolejní řád zcela jistě a striktně zakazuje, je chov domácích zvířat. Nicméně, tohle pravidlo se týká v podstatě psů, koček a ovcí. O své rybičky v akváriu, gekony, strašilky či pakobylky (a obzvláště pak lupenitky – průměrný pracovník kolejí a menz je od listí opravdu nerozezná, mimikry fungují dokonale) se bát nemusíte. Ale za akvárium i terárium se platí nemalý poplatek 250 Kč/měsíc, proto doporučujeme si ho případně (nenápadně) donést až po proběhnutí kontroly pokojů, která bývá zpravidla během října. Pokud budete chtít na koleji bydlet i v dalším období vašeho studia, budete muset o místo na koleji požádat, což může udělat každý, kdo má trvalé bydliště dále než 30 km od Budějc. Podávání žádostí o koleje probíhá každoročně cca v průběhu března. Jedná se o vyplnění formuláře na internetu. Když mají všichni zájemci o kolej požádáno, vytváří koleje pořadník, který je založený na vzdálenosti bydliště žadatelů o azyl na koleji

40

od Budějic a i na dalších faktorech (sociálních, příp. zdravotních). Přibližně na přelomu dubna a května bývá vyvěšen pořadník (na nástěnce na každé koleji), kde je uvedeno, jak jste dopadli. Čárou jsou zde odděleni ti šťastní a ti, kteří to s bydlením nebudou mít příští rok tak jednoduché. Jste-li mezi vybranými šťastlivci, musíte ještě zajít v průběhu června za vedoucím příslušné koleje, dojednat ubytování na příští rok (neučiníte-li tak, ubytování se vám ruší). Pokud se na vás nedostane, nemusíte zoufat. Pořadník se bude do začátku semestru ještě výrazně posunovat – je však třeba to sledovat a informovat se u vedoucího příslušné koleje. Ke konci září se totiž všechny pořadníky ruší a přidělování kolejí funguje na principu: kdo dřív přijde, ten dřív mele (každopádně ale musíte mít o koleje požádáno, jinak vám místo přiděleno nebude; taky vám pomůže, když budete v pořadníku blízko pod čarou). Na druhou stranu, míst by mělo být v zásadě dostatek. Obzvláště po Vánocích (leden - únor) zeje celkem nezanedbatelná část kolejních kapacit prázdnotou (jsou volné i celé pokoje, což se dá využít pro případné sestěhování). Jen tak pro informaci, na kolejích se dá bydlet i přes prázdniny (nad 21 dní v měsíci za stejné ceny, jinak za 110 kč/den), nicméně se může stát, že 1-2 koleje z řady K1-K3 jsou na léto zavřené a pak se musíte na danou dobu přestěhovat na jinou, nezavřenou, kolej. Na K4 zase všechny letnící studenty sestěhují na 5. a 10. patro. Zbylé pokoje jsou totiž během léta využívány jako hotel.

Ubytovací stipendium Ubytovací stipendium je záležitost, která taky souvisí s bydlením. Je to státní příspěvek, který má studentům pomoci s úhradou části prostředků na bydlení. Nárok na tuto podporu mají všichni studenti denní formy studia (dálková na PřF není, pouze kombinovaná a to jen pro doktorandy), kteří mají trvalé bydliště mimo okres, ve kterém studují, a nepřesáhli standardní dobu studia v daném stupni, tj. 6 semestrů v bakalářském stupni, 4 v magisterském atd. Do této doby se však počítá i předchozí studium na jiné škole. Pakliže za sebou máte např. rok neúspěšného studia na medicíně, tak ve třetím ročníku bakalářského studia už nedostanete nic. O ubytovací stipendium se musí pravidelně žádat na studijním oddělení (jak a co přesně je třeba udělat, vám sdělí pracovníci fakulty během prvních týdnů vašeho studia zde). Vyplácí se převodem na účet a to zpětně čtvrtletně (stipendium se vztahuje i na měsíce prázdnin), první peníze tedy dostanete někdy v prosinci či lednu. A na jak velký příspěvek se můžete těšit? Jeho výše není konstantní, obvykle se pohybuje kolem 1350,- Kč za čtvrtletí, což je celkem příjemné.

a měsíční platby často nedosahují ani výše kolejného. Obecně nejvýhodnější způsob bydlení v soukromí je pronájem bytu. Běžná měsíční taxa, za byt 3+1 na sídlišti v okolí fakulty se pohybuje tak nějak mezi 8 500,- a 11 000,- Kč (včetně energií) a jelikož takový byt je celkem dobře obyvatelný 6 studenty, zaplatíte za bydlení 1800,-Kč měsíčně. Obyčejně to bývá o něco více, ale dají se sehnat i levnější pronájmy. Obecně platí, že čím déle se pronájem hledá, tím lepších podmínek lze dosáhnout. Sice se o vás na rozdíl od kolejí nebude nikdo starat, ale na druhou stranu máte tak zajištěn svůj klid a přijít si můžete z Alexe třeba ve tři, aniž byste museli řešit kolejenku. Taky byste si měli dávat pozor na

byty apod. riváty pronajaté představují alternativu ke kolejím. V dřívějších dobách (před reformou financování ubytování vysokoškolských studentů), bylo bydlení mimo kolej většinou východiskem z nouze pro ty, kteří na koleji místo nedostali. V dnešní době ale získaly tyto formy bydlení na poměrně značné popularitě. Příčinou jsou vysoké ceny kolejného a některá omezení, které z bydlení na koleji vyplývají (nutnost každoročního stěhování, velmi omezený obývací prostor, zákaz chovu domácích mazlíčků apod.). Na rozdíl třeba od Prahy se totiž v Budějcích dá pořídit mimo kolejní ubytování za ceny, které jsou vesměs příznivé

41

ponorkovou nemoc, která občas ohrožuje takto vzniklá „bytová družstva“. Při výběru bydlení byste měli kromě ceny zohlednit také vzdálenost od univerzitního kampusu. Sehnat slušné bydlení pod 1800,- Kč/měsíc na druhém konci Budějovic lze celkem snadno, otázka je, jak jste zvyklí se s rutinním denním cestováním vyrovnat. Každodenní doprava na fakultu z větší vzdálenosti může být občas problém, zejména v noci. Nejvýhodnějším způsobem dopravy je kolo (stačí chvilku pozorovat místní obyvatele). Pravda, v zimě to bývá docela nepříjemné a tma mnohdy skrývá přítele policistu, který čeká jenom na to, až se vám rozbije světlo, udělá jednosměrka nebo naroste promile. Budete-li shánět ubytování, najdete na fakultních nástěnkách hromadu nabídek. Mějte však na paměti, že ne všechny jsou vždy aktuální. Jedním ze způsobů, jak si dopomoci k bydlení je zakoupení místních inzertních novin (Jihočeský inzert apod.) a zkusit tamní nabídky. Pamatujte, že je třeba volat od 8 do 9 hodin, pak už bývá pozdě. Ať už využíváte jakoukoliv formu bydlení, neměli byste zapomenout sepsat ubytovací smlouvu. Bez ní byste se totiž mohli náhle ocitnout na ulici i se svými věcmi, zato bez svých peněz, což by jistě nebylo příjemné. Taková smlouva musí obsahovat údaje identifikující smluvní strany (jméno, rodné číslo, trvalé bydliště), předmět smlouvy (ve

vašem případě pronájem bytu, pokoje, apod., musí to být uvedeno zcela konkrétně – s adresou), dobu platnosti smlouvy a potom podmínky: zejména výše nájemného a zda toto zahrnuje poplatky za energie a vodu či nikoliv, způsob a časové rozložení plateb, za jakých podmínek je možná změna výše nájemného, specifikace částí bytu, které jsou vám k dispozici (sklep apod.), je-li byt zařízený, či nikoliv, kdo hradí náklady na opravy zařízení bytu (samozřejmě, že prokopnete-li v opilosti dveře a budete následně po majiteli žádat částku na jejich opravu, prokopne nejspíš on vás, ať už máte ve smlouvě cokoliv), velmi důležitá je taktéž výpovědní lhůta (rozumná je tak 2-3 měsíční) nebo poznámka o tom, kdo uhradí případné nedoplatky, resp. zda dostanete přeplatky zpátky, eventuálně další podmínky. Na závěr hlavně nezapomeňte připojit datum, místo a podpisy obou smluvních stran. Pamatujte, že smlouvu musíte vyhotovit ve dvou originálech – jeden zůstane vám a druhý vašemu ubytovateli. Definitivní verzi smlouvy podepsanou oběma stranami je každopádně třeba mít v ruce předtím, než se nastěhujete. V opačném případě počítejte se značně ztíženou vyjednávací pozicí vůči svému pronajímateli, protože on moc dobře ví, že raději skousnete nějaké drobné ústupky, než abyste byli nuceni vydat se hledat volný parovod.

42

MENZA

„Brokolice je nejnebezpečnější zelenina na světě. Přitom se nás snaží varovat svou odpornou chutí.“

Doktor Dlaha po té, co se Homer Simpson zadávil hlavičkou brokolice

Menza JU je nízká jednopatrová budova naproti koleji K1 sloužící pro stravování studentů a zaměstnanců JU, ale i "cizích" strávníků. V pracovních dnech se tady podávají snídaně, obědy, minutky a večeře. V době oběda si navíc můžete dát něco z doplňků jako polévky, bagety, saláty, moučníky nebo třeba malý pívo.

Snídaně

16 Kč

Bezmasové Masové jídlo Masové jídlo dražší =1 (bez objednávky) =2 (bez objednávky) Specialita Bez lepku Bez tuku (tedy téměř) Bez cukru (diabetické)

17 Kč 21 Kč 25 Kč

1 2

Minutka Bez objednávky

34 Kč 34 Kč

1 2

Pizza Pizza s sebou

42 Kč 42 Kč

Polévka

5 Kč

1 2

Bageta Bageta

12 Kč 17 Kč

3

Bageta

20 Kč

Langoš

20Kč

Večeře

21 Kč

Pití

0 Kč

1 2 3 4 5 d1 d2

Sortiment, ceník a objednávka jídel: Nabídka, ale i cena všemožných jídel je poměrně pestrá a to hlavně v době oběda. Ale všechno popořádku. Nejdřív je nutno podotknout, že u všech jídel kromě doplňkového sortimentu, se rozlišuje cena dotovaná a nedotovaná. Pokud jste studenti a nejste extrémně velcí jedlíci, s nedotovanou cenou se nepotkáte, neboť každý student má nárok denně na 2 kusy snídaně, obědů a večeří, minutek, pizz a specialit a na 6 baget a langošů za dotovanou cenu (celkový počet zakoupených jídel za den ale nesmí přesáhnout 10ks – takže příklad: v jeden den můžete zajít na jednu kartu na 2 obědy, 1 minutku a vzít si pizzu, bagetu a langoše a večer ještě zajít na večeři, to vše za dotovanou cenu). Snídaně jsou dvě a stojí 16 Kč, večeře je pouze jednoho druhu a je za 21 Kč. Jak snídaně, tak i večeře se musí vždy objednávat, a to u snídaně den předem do 14:00, večeře si je možné objednat ještě týž den do 9:00. S obědy je to o něco složitější jednak jsou objednávkové i bezobjednávkové, jednak máte na výběr z teoreticky až sedmi možností, dvou minutek a několik druhů pizz. Hlavní výhoda toho, že si oběd objednáte předem, je, že nebudete muset stát frontu na to bezobjednávkové, což může zabrat dost času, obzvlášť před polednem. Obědy objednávkové se skrývají pod čísly 1-3 a 7-9, bezobjednávkové mají čísla 4-6, ale to nemusíte řešit, bezobjednávkové vám systém nedovolí si objednat, a objednávkové vám bez předchozí objednávky prostě nevydají. Jednička, pokud je zrovna v daný den k mání, je většinou bezmasé nebo sladké

d3

17 Kč 21 Kč 42 Kč 25 Kč 25 Kč 25 Kč

jídlo a je za 17,- Kč, dvojka a trojka jsou jídla s masem a liší se cenou – dvojka stojí 21,- Kč, trojka 25,- Kč. Objednávkové čtyřky až šestky jsou pak stejné cenou a někdy i druhem jako jedničky až trojky (tj. dostanete je za 17, 21 Výdej jídla: Snídaně 6:30 – 8:00 Obědy 11:00 – 14:30 Večeře 17:30 – 19:00 Minutky 11:00 – 13:30 Specialita 11:00 – 13:00 Otvírací doba pokladny: Po 11 – 14:00 Út 11 – 14:00 St 11 – 12:45 Čt 11 – 14:00 Pá 11 – 12:30

43

a 25 Kč). Máte-li nějaké speciální stravovací nároky, můžete si objednat tzv. diety (pod číslem 7-9), je to dieta bezlepková (BLP), dieta s omezením tuku (D4) a dieta diabetická (D9). Výdej těchto tří obědů probíhá ve studentské jídelně u objednávkového pultu. Za tyto obědy zaplatíte 25 Kč. Minutky jsou na výběr dvě, obě za 34 Kč a Pizzy za jednotnou cenu 42 Kč; navíc máte možnost si pizzu odnést s sebou v krabici bez jakékoli přirážky za krabici. Většina obědů se vydává v prvním patře menzy. Minutky a pizzy se vydávají v Minutkové jídelně, což je v přízemí. Často tam dostanete i bezobjednávkové jídlo. Pro opravdové labužníky je v úterý a ve čtvrtek v nabídce Specialita za 42 Kč. Tu dostanete od 11:00 do 13:00 u speciálního pultu pro výdej Specialit v prvním patře mezi výdejnou obědů 1-9 a pásem na tácy s použitým nádobím. Specialita je svou kvalitou a úpravou srovnatelná s jídlem ve slušné restauraci. Kromě těchto obědů si můžete koupit také několik druhů baget za 12, 17 a 20 Kč či polévku za 5 Kč (s chlebem nebo rohlíkem zdarma). Bagety, polévky ani langoše či palačinky se neobjednávají. Saláty, moučníky a nápoje v plechovkách včetně piva se řadí mezi doplňky a mají různou cenu (5-12 Kč). V letním období je menza otevřena kratší dobu (první polovinu července od 11:00 do 14:00 a poté od 11:00 do 13:00 až do začátku semestru). Taky se nevydávají Minutky, Pizzy ani Specialita. Objednat si můžete třemi způsoby: skrz grafické objednávací místo (touchpadová bedna vpravo hned u vchodu do menzy), dále přes tlačítkový objednávací panel (na rohu u minutkové jídelny) a přes internety (účet v menze JU lze spravovat na webové adrese menza.jcu.cz). Na všech třech místech můžete zvolit výdejnu a objednávat jídla dopředu (v celém rozsahu objednací lhůty, tzn. na kterýkoliv den dopředu, většinou na 1-2 týdny), změnit objednávku, zrušit, či zjistit cenu jídla, stav svého účtu a jídelní lístek nebo také vracet jídla do tzv. burzy (tu využijete, hlavně pokud si budete objednávat jídlo a něco vám zkříží na poslední chvíli plány. Objednaný oběd vložíte do burzy a budete doufat, že si ho někdo odkoupí. Je to lepší než ho nechat jen tak propadnout.)

Pozoruhodným upgradem menzy je webová kamera instalovaná přímo v prostorách menzy, kterou můžete sledovat délku fronty na výdej jídla. Odkaz na kameru (je přístupný z počítačů JU) najdete na stránkách menzy. Nástroj je to vskutku užitečný, jen škoda, že to neumí předpovídat vývoj aspoň tak 10 minut dopředu, než člověk dojde do výdejního sálu. Co všechno je nutné udělat, abyste dostali to, po čem váš žaludek touží? Abyste mohli plně využívat služeb menzy, potřebujete k tomu splnit tři kroky. Krok první - dojít v úředních hodinách do pokladny menzy (nalevo hned za vchodem), kde vám na základě předložení identifikační karty bude zřízen účet. Zároveň je potřeba na kartu vložit nějaké peníze (alespoň 200,-; je možno vkládat i přes automat v přízemí menzy, pokud zrovna funguje), abyste si mohli následně objednávat cokoli, co vás zaujme z jídelníčku. Výměnou za peníze dostanete doklad o vložení peněz na kartu, na kterém bude i vaše přihlašovací jméno a heslo k účtu na internetu (doklad dostanete vždycky po vložení peněz, ale jméno a heslo jen při prvním vložení, proto je vhodné doklad nevyhazovat alespoň do té doby, než si potřebné údaje zapamatujete). Systém IPS (interní platební systém) vám umožňuje peníze vložené v menze využít i pro platby v knihovně (kopírka, pokuty apod.) a v prodejně skript. Taky z něj můžete platit kolejné nebo různé poplatky za služby v rámci STAGu. Provozovny služeb v budově menzy pro studenty, zaměstnance univerzity i veřejnost:  bufet - Stanislav Štefl (výrobky studené

kuchyně, zákusky, nápoje), (od 7:00 do 14:00 hod.)

 dámské a pánské kadeřnictví - Hana

Lišková (10:00 až 18:00 hod.)

44

přilehlých ulic. Od školy se do obou míst dá dojet trolejbusem č. 3 ze zastávek Jihočeská univerzita a Vysokoškolské koleje. Víceméně stejnou trasu mají i linky č. 1 a 21, jenže ty se Univerzitě nejvíc přiblíží na zastávce U Parku.

DOPRAVA …někdy také doleva 

aneb jak nevytuhnout v ČB MHD Dopravu po Budějcích zajišťuje přibližně 20 linek MHD. Zastávky většiny spojů, které budete potřebovat (tedy nádraží – fakulta), se na jednom konci nacházejí nedaleko sebe na Nádražní třídě mezi vlakovým a autobusovým nádražím, na druhém konci pak můžete využít zastávky Jihočeská univerzita (kousek ke koleji K3, K4 a do samotného areálu PřF), Vysokoškolské koleje (ze které je to nejblíž do menzy a na koleje K1 a K2) a U Parku (nejvíc z ruky, ale nabízí alternativní výběr linek).

Areál JU – Jihočeská vědecká knihovna, kino Kotva: Ke kinu Kotva, jakožto i do celých jižních Budějc, je nelepší cesta ďábelsky rychlou bypassovou linkou č. 7 nebo č. 15. Za 6 minut od Univerzity jste na zastávce KOH-I-NOOR, odkud je to coby kamenem dohodil k hlavní pobočce Jihočeské vědecké knihovny na Lidické třídě (další pobočky jsou Na Sadech, Vltavě, v Rožnově, Suchém Vrbném a nejblíže univerzity ve Čtyřech dvorech) a pokud popojedete ještě kousek, ocitnete se na zastávce Poliklinika Jih, odkud je to na dohled ke kinu Kotva.

Trasy důležité pro studenta: V posledních letech na nás Dopravní podnik (DP) připravil mnoho změn – některé proběhly, jiné se teprve chystají. Vesměs veškeré změny jsou z důvodu rekonstrukcí. Pokud chcete zůstat stále v obraze, pak doporučuji navštívit stránky DP www.dpmcb.cz, kde je také k dispozici jízdní řád všech linek MHD, který je občas aktuálnější než IDOS.

Noční linky: V Budějcích jsou dvě – 53 a 59. Stejnou trasou jako denní „trojka“, tedy z Máje na Nádraží, jezdí noční 53. Z nádraží pak pokračuje ještě dál přes Polikliniku Jih až do zastávky Náměstí Bratří Čapků. Linka 59 jezdí z Vltavy, kolem IGY, přes Polikliniku Sever a Nádraží do Suchého Vrbného (což je totéž, co jezdí denní 9). Obě linky jezdí každých 45 minut. První noční jede z konečné v 00:25 a poslední ve čtyři ráno.

Nádraží – Jihočeská univerzita: Jezdí tam trolejbusová linka č. 3, která staví u univerzity i kolejí. V pracovní dny jezdí v 6 – 15 minutových intervalech (večer méně často) a na nádraží jí to trvá zhruba 14 minut. Můžete využít i trolejbus č. 1, který staví na zastávce u Parku - odtud je to cca 3 min. chůzí na zastávku Vysokoškolské koleje a max. 10 minut na PřF. MHD je rychlá mezi 5. a 8. hodinou ráno a po 20. hodině večer. Naopak v dopravní špičce odpoledne (13:0016:00) se často v centru tvoří zácpy a cesta ze školy na nádraží vám může zabrat místo 14 minut i půl hodiny (srovnej s časy chůze pěšky).

Budějcká městská má několik specifik. Již číslování jejích linek napoví, že tu asi nebude všechno v pořádku – seřazeno vzestupně se můžete setkat s čísly 1 až 21 (ale bez 17 a 20), 45, 53 a 59. Také slovo „hromadná“ v názvu MHD asi neoznačuje hromadnost přepravy cestujících, jako spíše to, že vlastní autobusy jezdívají pohromadě. Výsledkem je, že všechny autobusy opustí danou zastávku pohromadě a pak půl hodiny nejede nic (především k tomu dochází ve večerních hodinách, být sám potmě se holt bojí každý, autobusy nevyjímaje). Zvláštním opatřením je také nutnost nastupovat večer po 20. hodině předními dveřmi a ukazovat řidiči jízdenku nebo průkazku. V nedělních večerních zácpách na nádraží však naštěstí řada řidičů umožní nástup všemi dveřmi.

Areál JU – centrum (Senovážné nám./Poliklinika Sever): Kolem centra většinou projíždíte, když cestujete z nádraží k areálu JU. Zastávku Senovážné náměstí pošta můžete využít, pokud jedete na Lannovu třídu, zastávku Poliklinika Sever pak, pokud se chcete dostat na náměstí a do

45

„objednávací“ SMSky, ale člověk nikdy neví a kupování SMSkové jízdenky až po nástupu do autobusu se tak může stát poměrně riskantní záležitostí. Pokuty: Pokud vás chytne revizor bez jízdenky, zaplatíte na místě pokutu 600 Kč. Pokud nebudete mít tolik peněz zrovna u sebe, tak si pospěšte do kanceláře Dopravního podniku (Novohradská ulice zastávka Dopravní podnik), jinak po 15 kalendářních dnech pokuta naroste na 1500 Kč. (Plus cenu jízdného – takže celkem 613,-, resp. 1513,-) Pokud máte koupenou a platnou studentskou průkazku, ale zrovna, když vás kontroluje revizor, ji nemáte u sebe,

Ceny jízdenek a prodejní místa: Jízdenky se dají koupit v trafice, v automatu (většina zastávek) nebo u řidiče (ovšem s přirážkou). Všechny jízdenky jsou přestupní. Na tyto jednorázové jízdenky nemáte nárok na slevu ani jako studenti. Pokud však hodláte využívat MHD častěji, určitě se vyplatí pořídit si studentskou průkazku (při pořizování je nutné předložit potvrzení o studiu vydané na fakultě, pouhé předložení ISICu většinou nestačí, napoprvé je také potřeba fotka). S touto průkazkou si můžete nakupovat tzv. časové předplatní jízdenky za výhodnější cenu (7 denní – 57,-Kč, 15 denní 107,-Kč, 30 denní – 190,- Kč a 90 denní – 510,- Kč). Tyto jízdenky platí jen v 1. pásmu (vlastní město), takže pokud chcete jezdit dál, musíte si na úsek za hranicemi pásma přikoupit jízdenku za 13 Kč a na hranici pásma ji cvaknout. Jestli budete jezdit např. na privát do nějaké přilehlé vesnice nebo někam dál, můžete investovat do jízdenky dvoupásmové, která je pochopitelně o něco dražší. Zmiňované dlouhodobé jízdenky si musíte vyřídit osobně na jedné z následujících adres: Nádražní, v přízemí Mercury centra (tam je hlavní stan celého podniku, Po - Pá: 6.00-19.00, So: 8.00-12.00), sídl. Šumava ul. J. Opletala 29 (Po - Pá: 7.00 11.30 a 12 - 18.00), autobusová vozovna ul. Novohradská 738/40 (Po - Pá: 6.30 - 16.00), turistické informační centrum na náměstí Přemysla Otakara II. (prostřední vchod radnice, Po, St: 9.00 - 17.00, Út, Čt, Pá: 9.00 16.00, So: 9.00 - 13.00). Protože Doudlebie jde s dobou, máte také možnost koupit si SMS jízdenky. Stačí poslat SMS se slovem „BUD“ na číslo 90206 (jízdenka na 60 min za 25 Kč), nebo se slovem „BUD24“ (celodenní jízdenka za 70 Kč). Mají ovšem několik háčků – (i) jsou dražší a (ii) do busu smíte nastoupit jen s už doručenou potvrzovací SMS, která by vám měla dorazit do dvou minut od poslání oné

Ceny jízdenek MHD Jízda do 20 min – 13 Kč Jízda do 60 min – 16 Kč Jízda na 24 hod – 50Kč Jízda na 168 hod (7-denní) – 190 Kč U řidiče/SMS do 60 min – 25 Kč nemusíte zoufat. Stačí do 15 kalendářních dnů dojít do kanceláře Dopravního podniku a předložit tam platnou jízdenku a doklad, který jste dostali od revizora. Pokud byla jízdenka v té době skutečně platná, pokuta činí pouze 30 korun. Pokud to však nestihnete do 15 dnů, zaplatíte opět celých 1500 Kč. Revizoři chodí zejména v centru kolem Senovážného náměstí a Polikliniky Sever a jsou od smrtelníků k nerozeznání. Někteří jsou navíc velice nekompromisní a stačí špatně označený lístek nebo minutové překročení doby platnosti na to, aby vám dělali problémy (nicméně jsou mezi nimi i rozumní lidé). V současné době je možné přepravovat pouze zavazadla, která svými rozměry nepřekračují 50 x 60 x 80 cm nebo jich nemáte víc než 3. Všechny tyto předměty lze přepravovat zdarma, ale v případě, že v zavazadle bude nabitá střelná zbraň nebo kilo ekrazitu zaplatíte pokutu 600 Kč za každý takový předmět. Vlastními silami Po Budějcích pěšmo Díky tomu, že Budějce nejsou tak velké jako ostatní univerzitní města, dá se po nich chodit docela dobře i pěšky. Chce to mít jenom trochu víc času a nevláčet se s těžkým

46

zavazadlem. Z nádraží do centra projdete nejlépe Lannovou třídou, kde je po cestě zároveň řada různých užitečných obchodů, u Senovážného náměstí přejdete kolem hlavní pošty silnici a půjdete stále rovně, vylezete na náměstí (tj. náměstí Přemysla Otakara II.) v rohu u Černé věže. Doba chůze cca 10 minut. Z centra na koleje máte na výběr dvě trasy, hezčí přes Stromovku (v noci pro samotné děvče trošku nepříjemná) a pohodlnější přes Dlouhý most. Rozhodnete-li se pro Stromovku, vydejte se z rohu u Černé věže šikmo přes náměstí, kolem radnice a pryč z města skrz romantickou avšak nočními pijáky označkovanou Solnou brankou. Před vámi je dřevěný most v pseudojaponském stylu na Sokolský ostrov (ten s Plovárnou, viz též Sportovní vyžití). Ostrov přímo přejdete, přičemž po pravé straně vidíte dynamicky se vlnicí hyperboloidní paraboloid střechy plaveckého stadionu a za plovárnou vás čeká Dlouhá lávka (s originálním architektonickým řešením, stejným jako u Mostu milénia v Londýně, který se ve větru houpal tak, že shazoval lidi do Temže) a pak nadchod přes výpadovku na Krumlov. Za ní už je Kaufland, rovně potom Botanická vila, Sádka, ohrada s koňmi a konečně koleje. Na Dlouhý most z náměstí dojdete nejlépe přes náměstí Piaristické (je tam bývalý klášter, viz České Budějovice, Historie), odtud přes hráz Slepého ramene (uvidíte, že není tak úplně slepé) a pak přímo po levém břehu Mlýnské stoky. S Dlouhým mostem (vypadá maličko StarTrekisticky) potkáte i Husovku, hlavní dopravní tepnu, po níž se dáte i vy. Za Vltavou vás čeká velká světelná křižovatka (přejdete ji rovně) a za ní po pravici Výstaviště (místo každoročních výstav

a jiných akcí, nejznámější je srpnozářijová Země Živitelka, říjnové Hobby a u studentů oblíbené červnové Slavnosti piva), po levici pak volný plac (pro cirkusy), čili Dlouhá louka (jak vidíte, máme tu samé originální názvy). Od Výstaviště je nejkratší cesta ke kolejím, když zahnete u pravoslavné kapličky vlevo do úzké uličky a na následující křižovatce vpravo do uličky ještě užší (proplétáte se bývalou vesnicí Čtyři Dvory) a pak rovně k tepelnému výměníku (podivná krychle s trubkami uvnitř). Jak uvidíte menzu, jste doma. Doba chůze z nádraží na koleje vám zabere tak 40 minut. Ve vlastním areálu JU se pěšky dostanete všude do 10 minut (viz mapka na str. 78). Po Budějcích na kolech a kolečkách Jelikož je v Budějcích i kolem nich samá rovina, je kolo, neboli bicykl, jedním z nejužitečnějších dopravních prostředků. Brzy zjistíte, že spolehlivostí a především rychlostí se místní MHD s vaším dvoukolým přítelem snad ani nemůže měřit. Bohužel si budete muset zvyknout jezdit na pokud možno co nejhnusnější plečce, protože hezká kola tu mají velmi silnou tendenci střídat hostitele (jak řekl jeden kolega – nejvíc bolí třetí kolo). Jinak nutno podotknout, že kolem Budějc i přes ně vede spousta cyklistických tras (které stojí za to projet), takže jezdíte-li rádi na kole, určitě nebudete litovat, když si sem kolo přivezete. Přesto všechno se připravte, že ne vždy je na cyklisty pamatováno a že často budete muset zdolávat terénní nástrahy, jako jsou díry v silnici či obrubníky. Dokonce se můžete setkat s cyklistickou stezkou dlouhou jen několik metrů…

Jelikož se město, stejně jako každá jiná metropole, stále více obklopuje předměstími a obchvaty, je téměř nutností pro stopování vycestovat na jeho okraj. Jedete-li na Prahu, svezte se trolejbusem 2kou nejlépe na zastávku Rozcestí Úsilné nebo alespoň do Nemanic (bus končí občas už tam), nejlepší stopovací místa jsou až za kruhovým objezdem a megastórem Makro. Pro všechny západní a severozápadní směry (Plzeň, Strakonice, Písek, ale i Praha západní trasou) se dá stopovat na silnici E49, která vede přes sídliště Vltava – ovšem až za Tescem a velekřižovatkou se Strakonickou (tam kde je most přes Vltavu). Možná ještě lepší je stopovat až za Globusem ve vesnici České Vrbné, kam jezdí 9ka. V druhém směru se na silnici E49 stopuje na Třeboň, Brno a dál do Ásie. Chce se to postavit až za kruháč, kde se E49ka odpojuje od Okružní; nejbližší zastávka je Okružní - MANE autobusu č. 8 – musíte se pak kousek vrátit. Z trochu větší dálky, avšak snáze se na toto místo dostanete i ze zastávky Okružní-rozcestí (kde staví mnohem frekventovanější linka č. 2). Na jih (třeba do Krumlova) se stopuje na výpadovce E55, která vede mezi Vltavou a Stromovkou. Dojděte si na křižovatku Litvínovická X Mánesova, podél Stromovky je tam řada dobrých fleků (např. na zastávce Autokempink).

47

Při pohybu na vašem věrném oři v pozdějších hodinách nezapomeňte na reflexní odrazky (ty se hodí i ve dne) a samozřejmě fungující světla. Místní policisté jsou zvyklí na ledacos, řadu věcí s vámi vyřeší domluvou, ale je lepší neprovokovat a nevystavovat se tak i zbytečnému nebezpečí. Stejné podmínky, které činí z Budějc nejcyklističtější město u nás (spolu s Hradcem Králové a Přerovem), jsou

vhodné i pro další kolečkové způsoby dopravy – in-line brusle, koloběžky nebo jednokolky. Tyto mají samozřejmě tu výhodu, že jsou skladné a můžete si je s sebou vzít třeba do hospody; zejména jízda na jednokolce je ovšem mírně útrpná.

Chcete-li se dostat z/do Budějc, existují v zásadě 4 možnosti – vlakem, busem, vlastním autem či autem cizím (viz Jak pryč z Budějc – jen pro stopaře). Vlak („auta stojí, vlaky jedou“ … často však také „ČD – čekáš dlouho/ čekej dál/ času dost“) Vlakáč najdete v Nádražní ulici. Naproti přes ulici se nachází nádraží autobusové (viz dále). Budějce jsou železničním uzlem, ze kterého vyjíždějí vlaky do pěti směrů (na Plzeň, Nové Údolí, Dolní Dvořiště, České Velenice a nakonec na Veselí nad Lužnicí, odkud vlaky směřují na Prahu či na Brno).Obecně platí, že vlaky směr Praha jezdí každou hodinu, do Brna a Plzně vyráží vlaky každou sudou hodinu. Před nádražím staví většina linek MHD, do centra se dostanete pěšky po Lannově třídě za cca 5-10 minut. Při cestě vlakem máte na výběr z poměrně rozsáhlé (avšak i dost nepřehledné a pro studenty se stále zhoršující) nabídky slev: žákovské jízdné - prázdnou průkazku si vyzvednete na nádraží, vyplníte a necháte potvrdit na studijním oddělení. Průkazku s fotkou pak zanesete na nádraží a za poplatek 50 Kč vám ji ověří. Výhoda - sleva se vztahuje na vlak i autobus, nevýhoda - sleva platí pouze na trase trvalé bydliště-škola a navíc jen po dobu školního (ne akademického!!) roku od září do června (mezi námi - dá se sice domluvit i platnost do začátku dalšího akademického roku, ale přes letní prázdniny to stejně neplatí). Dalšími alternativami jsou Traťové jízdenky a zákaznické jízdné, dnes označované jako IN jízdenky (vydání 3-leté IN 25 vyjde osobu do 26 let na 490 Kč, pokud si tedy IN kartu prodloužíte na 3 roky těsně před 26. narozeninami, můžete na slevu jezdit až do 29 – aspoň zatím to tak funguje, ale kdo ví, co si ČD zase vymyslí ). Pokud jezdíte hodně i mimo trasu domov-škola, zvažte pořízení IN 50 (bývalý Junior pas). Je to poněkud nákladnější špás, ale ledaskomu se vyplatí. Pro cesty na delší vzdálenosti a jednoho až tři cestující se může hodit kilometrická banka - stojí 2200 Kč a je na 2000 km. Před každou cestou si cestující vyplní trasu a průvodčí ČD mu odepíše počet ujetých kilometrů, přičemž minimálně se odepisuje vzdálenost 100 km a maximálně 400 km na každého dospělého cestujícího. Platí ale jen půl roku, a pokud do té doby nevyčerpáte všechny kilometry, zbytek propadne. Další možností jsou zpáteční a skupinové slevy (popř. jejich kombinace), které se dají koupit jednorázově přímo na zastávce. Ale pozor, pokud máte některou z jiných výše zmíněných slev, nemusí se vám skupinová sleva při menším počtu cestujících vyplatit. V e-shopu Českých drah máte také možnost nakoupit některé jízdenky za akční ceny. Všechny zmíněné a i další slevy a akční nabídky najdete na stránkách Českých drah www.cd.cz. Můžete si tam také vypočítat cenu jízdného. Autobus Jak již bylo zmíněno, Budějovické autobusové nádraží je důmyslně zakamuflováno na střeše barevného obchoďáku zvaného Mercury centrum (malebněji překládané jako „Rtuťové středisko“), tedy hned šikmo přes ulici od vlakového nádraží (obě nádraží jsou spojena podchodem). Do druhého podlaží, kam autobusy vyjíždějí po zajímavě zastřešené klopené rampě, se dostanete po jezdících schodech začínajících uprostřed Hg-střediska. Z autobusáku vyráží řada místních jihočeských spojů, ale také autobusy do větších dálav (Brno, Praha, …). Staví tu žluté linky společnosti Student Agency na trase Praha – Krumlov, které z obou konců vyjíždí skoro každou celou hodinu (poslední jede z Prahy v 21:00, poslední do Prahy staví v ČB v 20:40), v sobotu a v neděli jede o dva spoje méně. Po jcestě staví ještě v Písku. SA také ezdí čtyřikrát denně do Brna a zpět, a pokaždé to vezmou přes jiná města v Jihočesku a na Vysočině (Jihlava, Humpolec, Pelhřimov, …). I SA nabízí jisté slevy – samozřejmě uznávají žákovské jízdné, ale tato sleva se dá navíc kombinovat s tzv. kreditovou jízdenkou. Díky ní si můžete snadno rezervovat místo v autobuse přes weboky nebo SMSkou a navíc vás cesta vyjde ještě trochu levněji.

48

Potraviny a hypermarkety

OBCHODY

Co se týče super- hyper- marketů, v Budějovicích je jich spousta. Jedním z nejbližších od fakulty je Kaufland. Uvidíte ho, když půjdete ze Stromovky (nebo z Botanické vily či Sádek) do centra směrem k bazénu. Je asi ze všech nadobchodů nejlevnější a má otevřeno každý den od 7 do 22 hod. V Kauflandu najdete nejlevnější ovoce a zeleninu, které k večeru ještě zlevňují, aby se doprodalo a druhý den bylo čerstvé (což se velmi hodí, když potřebujete levné krmení pro vaše mazlíčky). Mimo hlavní prodejní prostor s potravinami mírně řízlými ostatním zbožím zde naleznete i lékárnu, zverimex, pekárnu (dost drahou), řeznictví, tabák, vinárnu, květinářství a obchůdek Kik s hadry a jinými serepetičkami. Ještě relativně blízko od kolejí je Tesco, které stojí přímo naproti koleji K5 na okraji sídliště Vltava (z fakulty je to 10 – 15 minut chůzí). Tesco má obrovskou výhodu – má otevřeno non-stop (především důležité, když je potřeba dodatečné zásobování v průběhu večírků). Jinak má Tesco větší sortiment zboží než Kaufland, ale v průměru je dražší. V Tescu naleznete kromě standardního hypermarketového vybavení i další služby, třeba poštu. V centru můžete jídlo sehnat v několika více či méně dražších supermarketech: Norma v podzemí na náměstí (v budově obchodní galerie Dvořák), Tesco express (s užitečně prodlouženou otevírací dobou 6.00-22.00, ale značně omezeným sortimentem) v Krajinské ulici (cestou z náměstí na Mariánské náměstí), Billa cestou po Lannovce z nádraží do centra (naproti Prioru) a Albert Hypermarket přímo pod autobusovým nádražím. Pokud vám nevadí jezdit za nákupy o něco dál, můžete se zajet podívat do komplexu obchodů u trolejbusové zastávky Strakonická – Möbelix, kde najdete např. Interspar (dražší a o něco nóblovější obdoba Kauflandu) a menší a útulnější Terno. Terno se specializuje na lokální produkty, takže pokud chcete potraviny z České republiky a hlavně jižních Čech, zajeďte tam. Čeká vás zde spousta salátů, pomazánek, pečiva a masa od lokálních výrobců. Co se týče těch největších hypermarketů, na konci sídliště Vltava je Globus (doporučujeme navštívit

Nejbližší okolí fakulty Téměř veškeré možné zboží se dá sehnat v nejbližším okolí kolejí. Hned na sídlišti Šumava, na náměstíčku Šumava (jak jinak) najdete Billáckou prodejnu tradičně zvanou Sama (část fakultní obce ji říká i Samka) s příjemnou otevírací dobou: Po-Pá 7.0020.00, So 7.00-17.00, Ne 8.00-12.00. Najdete zde všechny běžné potraviny, a protože prodejna není nijak rozlehlá a obsluha bývá svižná, celý nákup obvykle nezabere déle než čtvrthodinu. Zeleninu a ovoce, ale i vejce za velmi rozumné ceny lze koupit ve dvou stáncích, které se nacházejí po obou stranách budovy, ve které je Sama umístěna. Velkou novinkou ve světě potravin je obchod s příznačným jménem „Můj obchod“, který je situován hned vedle Jiskry přes silnici a kde mají otevřeno v po – so: 7:00-19:30 a v ne: 8:00-19:30. Jako v každém obchodě tohoto typu se nemusíte bát, že byste tu nakoupili pouze potraviny. Vietnamci jsou velmi známí svojí variabilitou, co se týče nabídky zboží. Náměstíčko však nabízí mnohem více. Hned za rohem vedle „Mého obchodu“ pyšně, leč trochu skrytě postává řeznictví, které můžete navštěvovat v Po-Čt 7:30-17:30 a v pátek až do 18:00. Na náměstíčku nejdeme ještě lékárnu (Po-Pá 7.30-18.00, So 7.30-11.00), poštu (Po-Pá 10.00-18.00), Česká spořitelnu, bankomaty (Komerční banka, Česká spořitelna), drogerii - DM (Po-Pá 8.00-19.00, So 8.00-13.00), pekařství Pekast (Po-Pá 6.00-18.00, So 7.00-11.00), květinářství a chovatelské potřeby. Když se vydáte od Pekastu dále ulicí Větrná, dostanete se k obchodnímu komplexu Čtyři dvory, kde kromě Multikina CineStar, knihkupectví a benzínky najdete také prodejnu Albert (Po-Ne 7.00-21.00), který disponuje podobně širokým sortimentem jako Sama, ale je asi o něco levnější. Pokud zatoužíte po Bille ve větším provedení, tak není nic snazšího, než projít od Alberta podchodem směrem k sídlišti Máj (Po-So 7.00-20.00, Ne 8.00-20.00).

49

jejich pekárnu či ochutnat sekanou v housce) a pokud máte IČO a nebojíte se nakupovat v megabaleních, stojí za Budějovicemi u Nemanic (linka č. 2) velkoobchod Makro.

o něco širší sortiment má papírnictví Plojhar v Široké ulici v centru (ulice vedoucí za obchodní galerií Dvořák), které však patří spíš mezi ty dražší. Cenově příznivější, ale chudší sortiment nabízí i papírnictví Koh-INoor (podniková prodejna zdejší tužkárny. Zabrousíte-li sem navíc v létě v odpoledních hodinách, počítejte s davem asijských turistů, kteří si tu budou kupovat domů české pastelky jakožto suvenýry a tím pádem se návštěva zde poněkud protáhne. Zvláštní status mají potom umělecké potřeby, které najdete uprostřed Široké ulice hned naproti Plojharovi. Sem zajděte, budete-li potřebovat speciálnější zboží typu barev na sklo, kvalitních štětců aj. Mají tu i nepřeberný výběr barevných papírů (včetně ručně vyráběných) v nejrůznějších formátech. Počítejte ovšem s tím, že za kvalitu se platí. Podobný obchůdek naleznete také v Hroznové ulici blízko slepého ramena.

Čerstvé lokální potraviny

Místní potraviny nakoupíte kdykoliv v již zmiňovaném Ternu. Nejčerstvější zboží však pořídíte na místních trzích, které se v poslední době staly velmi populárními a stále přibývají. Populární trhy s dlouhou tradicí probíhají každý čtvrtek a sobotu na Piaristickém náměstí od 7.00 cca do 11.00 (nebo spíše do vyprodání zásob). Zde kromě čerstvé zeleniny a ovoce pořídíte také živé či sušené květiny, sazenice, med ale i živé králíky, slepice či husy. Farmářské trhy (tzv. Trh u Vrby) probíhají každou druhou sobotu (3. 10., 17. 10.,…) ve Dvoře Riegrova 51 (7:00-12:00); každý pátek (od 10:00) jsou trhy v předsálí již zmiňovaného Terna. V Budějicích jsou i kamenné obchůdky s lokálními potravinami a to například u Dobráka v České ulici. A i v ČB je možnost objednat si lokální a sezónní potraviny díky systému bedýnek (www.bedynky.cz).

Výpočetní technika a mobilní telefony

Budějce disponují třemi velkými obchodními centry. Vůbec největší z nich je Géčko, což je komplex obchodů, které postupně obrostly hypermarket Globus. Géčko leží na konci sídliště Vltava a doveze vás tam trolejbus číslo 9. Obchoďák IGY najdete na sever od Mariánského náměstí. Kromě spousty obchodů v něm sídlí třeba i kulturní centrum ArtIGY.O něco menší je Mercury centrum, které uvidíte hned po vašem příjezdu do města – na jeho střeše totiž sídlí autobusové nádraží. Ve všech těchto centrech najdete podobné schéma, jako kdekoli jinde na planetě – je zde mnoho obchodů s oblečením, botami, doplňky, které jsou prokládány restauracemi, kavárnami a cukrárnami. Mezi obchodní centra můžeme také zařadit již rustikální Prior na Lannovce.

Obchodů s výpočetní technikou je po Budějicích nemálo. Osvědčily se ale především čtyři – nejblíže je Talíř Electronic na náměstíčku Šumava v budově nad Samou (občas se akorát nemusí podařit obsluhu v otevírací době sehnat), VYVO na Rudolfovské třídě a Exasoft na Žižkovce. Velmi dobrý počítačový servis a obchod s pochopením pro potřeby studentů naší fakulty má DVTech na Husovce. Všechny zmiňované nabízí kompletní počítačové vybavení (první dva včetně bazaru starých počítačů a komponent). Rovněž Elektro Ampér (najdete jej o dva odstavce níže) má na skladě různé počítačové kousky, zejména redukce a datové kabely s koncovkami všech pohlaví a orientací. Mobilní operátoři mají své kanceláře rozesety porůznu po městě. Všechny (O2, Vodafone i T-mobile) však naleznete v IGY. Mobilní telefony pořídíte samozřejmě i leckde jinde, včetně nejrůznějších bazarů apod.

Papírnictví a kancelářské potřeby

Elektro

Obchodní centra

Pokud potřebujete žárovky, nejrůznější zdroje světla (třeba čelovku), baterky (obzvlášť nabíjecí), paměťové karty nebo třeba solární panel či malou meteorologickou stanici zamiřte přímo do Elektro Ampér, což je malý obchůdek

Nejbližší (mini)papírnictví je v přízemí menzy. Seženete tam základ jako sešity či zvýrazňovače. Velké, cenově přijatelné a široce vybavené papírnictví naleznete na Lannově třídě (cca uprostřed, naproti Prioru). Ještě

50

s pultovým prodejem v Hradební ulici severně od náměstí. Pan Ampér je muž znalý svého řemesla, ochotně vám poradí a hlavně většina zboží tu stojí opravdu výrazně méně než jinde. Krom pana Ampéra můžeme doporučit i pana Havlíčka, který má své elektro na Lannovce; tady byste sehnali i složitější udělátka typu rychlovarné konvice, mikrovlnky či PC sestavy.

Pravou outdoorovou prodejnou je sport Kamzík na náměstí. Najdete zde spoustu věcí od batohů a bot přes horolezecké vybavení po vařiče a samozřejmě oblečení. Zde dostanete 6% slevu na ISIC. Další sportovní vybavení najdete například v Hervisu v Mercury, Sportisimu v IGY, nebo v Decathlonu kousek od Géčka. V outdoor obchodech si lze taky často zařídit opravdu dobré cestovní pojištění do hor tím, že se stanete členy rakouského alpského spolku Alpenverein. Stojí to asi 1300,- ročně, ale pak si můžete být fakt jistí, že nebudete muset platit za záchranu vrtulníkem a podobné radosti a navíc budete mít nárok na příjemné slevy na ubytování na rakouských horských chatách (pokud si ale pojištění zařídíte přes internet a domluvíte se s někým, kdo jej již má (ptejte se hlavně exkurzantů do alp), dostanete originální alpskou mapu).

Fotoslužby Fotky vám vytisknou v každé budějovické drogerii typu DM či Teta. DM najdete nejblíže na náměstíčku Šumava, Tetu pak buď v Merkury centru, nebo u náměstí v ul. Karla IV. (ale poboček mají po Budějcích víc). Ceny jsou zde celkem mírné, ale je nutné počítat s tím, že kvalita odpovídá cenám, tj. nic moc. Používá se nejobyčejnější fotografický papír, s kalibrací barev si nikdo nehraje, takže zelené, červené, modré, aj. nádechy jsou pravidlem. V případě, že jste poněkud náročnější na kvalitu, nezbývá než zajít do specializovaného fotoobchodu. Těch je v Budějicích několik: FotoStar u Polikliniky Jih (tak se jmenuje zastávka autobusu č. 7, hned naproti je onen obchod) nebo FotoFast na Žižkovce nebo kiosky Fotolabu (např. v Prioru či v IGY). Ve FotoStaru seženete v podstatě všechny běžné fotopotřeby – filmy, fotochemii (vývojka, ustalovač,…), fotoaparáty, brašny, stativy, paměťové karty, atd. za rozumné ceny. Fotky dělají taktéž v celkem slušné kvalitě (na poměry), ovšem je lepší jejich výrobu zadat přes internet – pak je dělají ve velkofabrice v Teplicích, která má lepší výbavu než vlastní pobočka.

Cykloservis a prodej jízdních kol Ojeté kolo do tisícovky lze nejsnáze pořídit v bazaru v Opletalově ulici, který je zároveň asi nejbližším cykloservisem (těsně za Šumavským náměstím, po levé straně) a kromě opravy kol tu také brousí nože. Co se týče opravy a nákupu nových kol, je nejvíce na ráně cyklosport na Husovce naproti výstavišti, ale doporučovati je se nedoporučuje kvůli cenám. Pokud jste navíc majitelem staré plečky, může se stát, že se tu na vás budou dívat skrz prsty. Pravým opakem je cykloservis HYKO na Novohradské kousek za Černým koníčkem (na bývalém Radeckého náměstí, tom s vojenskou správou a jezdeckým pomníkem s malou hlavou). Tento obchod poznáte podle torza kola trčícího ze štítu. Cykloservis je to vysloveně userfriendly, vlastní ho totiž nadšený majitel, který vám vždycky obrovsky rád vycentruje kolo a každá vaše návštěva mu vlastně udělá radost. Podobně funguje i servis na Pražské ulici na konci Mariánského náměstí (naproti Perle). Tam jsou plně připraveni obsloužit i velmi staré kolo; když se vám zlomí třeba osička nebo podobná záležitost, je to správná volba.

Sportovní potřeby Pro outdoorové sportovní potřeby se v Budějicích chodí jednak do Hudy sportu a jednak do Kamzíka. Hudáč najdete hned na začátku Rudolfovské třídy, jeden blok od křižovatky s ulicí Na Sadech. Při jeho návštěvě počítejte s klasicky vyššími cenami a složitým systémem slev (na ISIC 5%). Budějická provozovna je navíc poněkud specifická orientací na oblečení a módní zboží spíš než přímo na outdoorové vybavení. Nicméně, často tu mají výrazné slevy na vybrané zboží (třeba 50%), takže zajít sem se občas vyplatí.

51

na Senovážném náměstí (sídlí ve druhém patře). Je spolehlivé, relativně cenově přijatelné, občas ale mívají velký nátřesk (takže s posterem je lepší přijít dříve a nespoléhat na tisk na počkání). Levnější a taktéž velmi spolehlivá i k fakultě bližší je Tiskárna Johanus v B. Smetany (poblíž Mariánského náměstí). Pokud nemá pan Johanus zrovna úplně plno, může vám diplomku svázat už během téhož dne, je ale lepší se s ním předem domluvit. Ve Skuherského ulici (což je vodorovná s B. Smetany), v čísle popisném 30 vám velmi rychle (tedy během několika hodin) vytisknou a svážou diplomku v knihařství Katka. Na Lannovce se dá ledacos vytisknout v Tiskárně Posekaný (třeba jako tahle Binolupa  ) Pokud byste radši než na papír tiskli třeba na trička, můžem doporučit TyTrika (viz www.tytrika.cz) – velmi rychlí a ochotní.

Cestování – letenky apod. Letenky se dnes kupují hlavně přes internet (easyJet, Ryanair,…). Pokud kvůli nim ale potřebujete jednat přímo v nějaké agentuře, poslouží vám asi hlavně StudentAgency, která sídlí zhruba uprostřed Lannovy třídy (Po-Pá 9.00-18.00).

Banky a finance Bankovní instituce mají tendenci demonstrovat své bohatství, a proto se povětšinou nastěhovaly do nejdražší části města – do okolí náměstí. Přímo na náměstí sídlí Česká spořitelna, Raiffeisen Bank, Fio a Expobank. Kromě nich tu ovšem najdete i pobočky rakouských bank jako je OberBank nebo Sberbank (obě v blízkosti radnice). ČSOB a Komerční banka mají svá sídla severně od náměstí v Hroznové a Krajinské ulici. Kromě hlavních poboček má většina bank i menší provozovny (kde jsou často i menší fronty). Chcete-li směnit cizí šušně, navštivte raději směnárny. Eura a dolary dostanete v dobrých kurzech třeba ve směnárně Petra na rohu náměstí a ulice Karla IV (vedle hotelu Zvon), v České ulici anebo na náměstí v průchodu vedle České spořitelny. Sháníteli exotičtější měnu, bývá nejlepší zajít právě do spořitelny, která má zvyk prodávat přes léto valuty bez poplatku (a kurzy bývají víceméně rozumné).

Zverimexy Mezi námi přírodovědci není nic neobvyklého, že je potřeba dobře nakoupit i pro naše chlupaté, šupinaté či opeřené spolubydlící. Jeden z velmi dobrých zverimexů naleznete hned pár metrů od fakulty na křižovatce ulic Branišovská a Větrná, kde paní majitelka má svojí práci a zvířata opravdu ráda (Po-Pá 8.00-17.30). Dokáže dobře poradit s výběrem zboží, případně i cokoliv objednat a vše koupíte za příjemné ceny. Chovatelské potřeby najdete též na náměstíčku, avšak výběr je zde velmi omezen. Další zverimexy naleznete v Géčku (ZOO Hoch), v Kauflandu (kde mají prý nejtrvanlivější cvrčky) a pak také v Mercury centru. Co se týče čistě akvaristů, tak dobré reference mají chovatelské potřeby na Rudolfovské. Některá zvířata, krmivo a třeba i orchideje můžete pořídit také na pravidelné terarijní burze TERA (občas je i trochu akva…) České Budějovice (www.teracb.cz). Ceny jsou ve srovnání se zverimexy řádově nižší a zvířata dostanete v dobré kondici přímo od chovatelů.

Knihkupectví Solidně vybavená knihkupectví naleznete až v centru. Z těch velkých to jsou Kanzelsberger v Kanovnické ulici (cestou z Lannovky na náměstí) a NeoLuxor kousek od Černé věže. Další dobře vybavená knihkupectví jsou Omikron na Náměstí, Zlatý Klas na Lannovce a Beseda Na Sadech (u zastávky Poliklinika Sever). Budějcké antikvariáty jsou koncentrovány také v historickém centru, největší (avšak často také nejdražší) je na Náměstí vedle galerie Dvořák, další můžete nalézt v České ulici (poblíž křižovatky s Husovou), ostatní antikvariáty bývají spíše efemérní povahy, vyplatí se je ale hledat (například kvůli příznivějším cenám).

Tiskárny Tradičně se chodí do kopírovacího a tiskového centra Repro CO v domě služeb

52

KAM ZA VZPRUHOU aneb rychloprůvodce po pivnicích, hospodách, barech a jiných osvěžovnách Velmi důležitou součástí studia je jednak pravidelný přísun tekutin (myslete na své zdraví) a jednak společenské akce, na nichž navazujete kontakty, jichž pak budete hojně využívat ve škole. Obě tyto činnosti se dají spojit na jednom místě. Ano, správně, po tom „vědeckém“ úvodu následují „studentské“ hospody.

Hospody, co by kamenem dohodil Díky nedávnému paktu, který uzavřela univerzita s Budějovickým Budvarem, se v hospodách v kampusu a na oficiálních univerzitních akcích jiného piva než Budvaru nedočkáte. Na druhou stranu by díky této smlouvě měl vzniknout univerzitní minipivovar, tak uvidíme  Nejbližší hospoda je rozhodně K1, která se usídlila v přízemí koleje K1. Běžně nazývaná Kolejní, nebo Káčko. Dá se zde věnovat sportovním aktivitám, jako jsou šipky, fotbálek a fandění (velké promítací plátno). Otevřeno po-čt + ne 17,00-00,30. Pozor, dbá se tady na dodržování otevíračky, resp. zavíračky. (Mimochodem K1 neplést s Vrtulí neboli kádvojkou, čili hudebním klubem K2 u plavečáku). Kousek za kolejema se naproti budově Zemědělské fakulty nachází hospoda Na Louce (jdete-li kančí stezkou k fakultě, tak před K4 odbočte doleva). Jídla představují pivnicový standard – utopenec, klobása atd. Můžete sem zajít po-pá v době 17,00-23,00 a v neděli 19,00-23,00. Navíc je zde venku možnost grilování vlastního přineseného jídla. O kousek dál (a tedy mimo kampus!) najdete biology oblíbenou (a většinou i částečně obsazenou) hospůdku u Nezmara. Pokud půjdete od parkoviště u menzy směrem k Husovce, nemůžete Nezmara minout – poznáte ho podle výrazného nápisu na stěně a vývěsce Samson. Pan Nezmar je jako taťka, který má studenty rád jako své děti. Takže se vám tady bude určitě líbit, o to víc, když se dá sedět na zahrádce. Jsou zde bezkonkurenční ceny – pivo Samson 11° dostanete za 20 Kč (ve středu za neuvěřitelných 15Kč) a Samsona 12° a pšeničné za 25,-. Můžete zde prožít i gastromonické zážitky. Kdo neměl šmitec u Nezmara, jako by tam nebyl. Dalšími

lákadly jsou gulášek, ovar nebo třeba sekaná. Otevřeno je pouze v týdnu a to od 15,00 do 22,00. Velmi důležitým objektem je také nonstop herna Domino, zvané Áčko nebo Alex (tyto názvy používejte, jinak vás budou mít starší kolegové za mlíčňáky, popř. vám nebudou rozumět). Najdete tu fotbálek (pokud budete trochu hledat) a oblíbený jukebox. Áčko je proslavené jako časoprostorová díra - jdete ještě na jedno a najednou jezdí ranní troleje a začíná svítat. Na náměstíčku Šumava, vedle stejnojmenné zastávky trolejbusu se nachází Jiskra. Otvíračku tady mají od 10,00 do 23,00, takže sem můžete zajít např. na oběd. Jídla dostanete velké porce a za lidovou cenu, jako pitivo Budvar 10°, 12° a Kroužek. Za teplých dnů, můžete vysedávat na zahrádce. Když budete pokračovat po Opletalce narazíte na skorononstop Džbán.Nepatří mezi nejvyhledávanější hospody, nicméně do akvárka s rybičkama zde můžete zírat do časných ranních hodin. Pokud zavítáte na Máj, tak jedna z mála hospod, kam zajít, je Restaurace Na Větrné. Najdete jí, pokud se od Alberta (Cinestaru) dáte okolo hlavního vchodu domova důchodců. Hospoda je relativně nová a zatím všemi vychvalovaná. Výhodou je velká zahrádka, ale v jedenáct vás zaženou dovnitř, aby se nerušil noční klid na sídlišti. Vevnitř jsou oddělené kuřácké a nekuřácké prostory. Pivo točí Gambáč 10°, Kozel 11°, Plzeň a Fénix. Dalším plusem je dobrá kuchyně. Až vás někdo pošle k Šípku, není to ještě žádná tragédie. Vedle vily totiž stojí hospůdka u Šípku, která vzhledem k své poloze dělá chutě především botanikům. Bohužel má ambice být „lepším podnikem“ s odpovídajícími cenami.

53

známé značky piv, většinou z minipivovarů a snaží se udržovat pivní nápojový lístek co nejvariabilnější, aby uspokojil tužby všech pivařů! Ceny odpovídají kvalitě piv (mezi 3045Kč, popř. více za zahraniční speciály), ke kterým můžete zakousnout tygra v lahvi, tlačenku, sekanou atd. V létě si na zahrádce dáte grilovanou krkovičku a rozpečený hermoš, v budoucnu se plánují i obědová meníčka atd. Hospoda je nekuřácká a díky salónku je více než vhodná pro pořádání pokonferenčních a teambuildingových akcí, čehož biologové často využívají.

Tah po Husovce Pokud máte náladu na nějakou tour de beer můžete vyrazit na tah po Husovce. Začít můžete, ještě než dojdete přímo na Husovku - na Branišovské je hospůdka u Toncarů. Kapacitně je malá, nedají se tu pořádat velké párty. Velkým plusem je tady kuchyně. Můžete si dát např. výbornou česnečku, nebo gulášovku. Otevřeno mají však jen do 21,30! Hned na začátku Husovky narazíte na hospůdku U Parku (dříve rock-metalová hospoda DT), kde čepují třeboňského Regenta a když přejdete ulici, jste v kavárnobaru Doslova. Je tady velmi příjemné prostředí, příjemná obsluha a např. oddělené kuřácké a nekuřácké prostory. Jde o profláknutý studentský a dokonce studijní bar. Pro studenty vytvářejí i různé akce - např. každá druhá dvojka vína zdarma (po), káva za polovic (ne), ve zkouškovém mají bezednou kávu a čaj a hlavně panáky zdarma za splněnou zkoušku. Aktuální akce je dobré sledovat na internetu. Ke strakonickým pivům nebo vínu rozhodně ochutnejte rozpečený hermelín plněný sušenými rajčaty nebo švestkami. Hned vedle Doslova je Zahrádka vyhlášená dobrým jídlem, které zapijte Kroužkem nebo Budvarem 10° . Velice překvapivě je zde i velká venkovní zahrádka. Přes ulici je restaurace u Flíčků. Vaří tu klasickou českou kuchyni za rozumné ceny. Hlavním lákadlem Husovky je KMP – Klubu Malých Pivovarů, v současné době jedno z nejoblíbenějších míst biologů (vždy tady alespoň jednoho potkáte). Majitel Honza má na sedmi pípách naraženy méně

Hospody a bary velkoměsta

V současné době je pro biology nejzásadnější podnik v centru Hammond café (nekuřácký!). Nachází se kousek od náměstí v České ulici. Každé pondělí se zde schází obyvatelé fakultní Drunken Village a členové DWI (Drinking with instruments) zde vyhrávají na všechny možné i nemožné nástroje. Věta zahraničních studentnů či stážistů „Monday night is Hammond night.“ se již vžila do morku kostí. Zatím se zdá, že kavárna pojme neomezené množství lidí. Majitelka Nikola má biology ráda a proto nám udělala speciální pondělní biologické slevy. Ve středu pak patří Hammond přátelům Francie a čtvrtek je ve znamení blues na živo. Hned vedle je známý podnik Singer. Otevřený oficiálně do jedné, ale často déle. Můžete si tu vybrat ze široké škály piv včetně jejich vlastního piva Beeránek. Na nábřeží Malše jsou vedle sebe dvě malé hospůdky, Železná panna a Staré časy. Železnou pannu a bar Doslova (na Husovce) vlastní stejný majitel, takže nabídka je velmi podobná. Ale v centru jistě oceníte navíc letní zahrádku a historické prostory. Do Starých časů si můžete zajít na

54

pivo Černá hora a ovocná piva (borůvkové a malinové) a můžete si tu zahrát třeba i šachy. Cestou trolejbusem na nádraží si jistě všimnete hostince u Černého koníčka, který bývá konečnou při návratu z listopadového výstupu na Kleť. Nabízejí dost jídel a široký výběr piv. Hostinec je zapojený např. do akce Cesta pivního znalce, která prezentuje malé pivovary. Pokud se vyskytnete u nádraží a máte přebytek času, tak buď můžete zajít do místní nádražky, ve městě můžete vyzkoušet některý z barů a hospod např. horror bar Nosferatu nebo koktejl bar Žlutá ponorka, kde kde můžete od sedmi do osmi využít happy hours a dostat dva drinky za cenu jednoho. Pokud milujete rock, zamiřte prozkoumat Rock café Gorila na Palackého náměstí – budete tam jako ve snu. Posledním zástupcem vybraných barů v centru je Cuba bar na rohu Nové a Otakarovy ulice. Doporučujeme milovníkům kvalitních rumů – opravdu si vyberete. Od šesti do osmi jsou happy hours na míchané koktejly. Naproti „sadům“ najdete i pravý plzeňský The PUB. Z mimobudějckých podniků stojí za zmínku hospoda U Kaštanu ve Včelné (od fakulty se přímo před hospodu dostanete autobusem č. 7), jejíž ýznam spočívá hlavně v tom, že pravidelně hostí koncerty Šukasu. Navíc se tu můžete výborně najíst i popít, za velmi rozumné ceny.

Noir na náměstí, kousek od hotelu Zvon. Můžete si tu dát například výborné palačinky. Ráj pro čajomilce je čajový ateliér Čajový ateliér v Krajinské ulici. Mají tu velmi kvalitní čaje z celého světa, nejvíce z Číny. Majitelé si potrpí na všechny rituály okolo a rádi s vámi pohovoří o odstínech chuti jejich nejnovějšího objevu z hor nějaké tramtárie. V salonku je možno okusit velmi extravagantní vodní dýmky značky Medusa nebo luxusní absinth. Ale pozor, není to levný podnik. Další čajovna patří k síti Dobrá čajovna a najdete jí u Černé věže. Klasická čajovna, klasické prostředí. Celý týden vás nechají posedět do deseti večer. Čajovnu/ Kafírnu U Tří lvů nehledejte v ulici u Tří lvů, ale v Hradební (ráda se stěhuje). Kromě čajů nabízí i jiné speciality z kakaových bobů a kávových zrn.

Restaurace Pokud chcete jít někam spíše za jídlem než pitím a Jiskra s Větrnou už Vám nestačí, vyražte do centra. Kousek od náměstí se nacházejí vyhlášené Masné krámy s tradiční českou kuchyní a poměrem cena/kvalita značně na straně ceny. Oblíbenějším podnikem je asi restaurace u Tří sedláků, hned za Masnými krámy. Je příjemnější (a to i finančně) a je prostě víc pro normální lidi. Pokud chcete vyrazit na výborné grilované maso, naleznete ho v Kozlovně, hned na zastávce MHD Zelená ratolest. Přes silnici pak můžete zkusit v Hadogu pravé americké Burgery, anebo popojděte dál a dejte si v Perle (na Mariánském nám.) žebra. Gastronomicko-historický zážitek si vychutnáte u Alchimisty v ul. U Tří lvů a po promocích apod. se často chodí do Metropolu. Pokud jste opravdu gurmáni a hledáte něco speciálního, také pro vás máme několik tipů. Kousek od nádraží na rohu Lannovky a Chelčického ulice najdete restauraci Gateway of India. Pochutnáte si tu na indických specialitách za rozumné ceny. Pokud jste líní chodit k nádraží, můžete využít druhé pobočky kousek od náměstí (Piaristická ul.). Tandoor, druhá výborná síť indických restaurací, má pobočku v Nové ulici, tj. asi na půli cesty.

Kavárny, čajovny I kavárenské typy si v Budějcích přijdou na své. U zastávky Poliklinika Sever se nachází literární kavárna Měsíc ve dne. Občas sem můžete zajít na nějakou přednášku, např. v rámci cyklu Zelené čtvrtky. Naproti Horké vaně v ulici Česká je kavárnička Once. Nabídnou vám např. čokoládu s chili a jiné nápojové delikatesy. Když jsme u té Horké vany, tak o té se dozvíte v kapitole Duševní občerstvovny. Příjemné posezení je i v kavárně s trochu složitým názvem Černé oči porcelánových šálků. Vynikající káva, vlastní zákusky, navíc tu probíhají i různé koncertíky a (prodejní) výstavy. Pokud chcete něco speciálnějšího, zkuste francouzskou kavárnu Café au Chat

55

Vinárny a vinotéky

Vyznavači švýcarských specialit jistě ocení restauraci Raclette v Hradební ulici. V Panské ulici pak narazíte na ryze španělskou restauraci vedenou pravým nefalšovaným Španělem „La Cabaña“. V letních měsících doporučujeme dát si osvěžující sangriu na zahrádce (1L/130Kč). Pokrmy jsou sice dražší, ale lepšího stejka z bejka v Českých Budějovicích nesežene! Když dostanete po nočním tahy v centru hlad, hledejte na rohu Panské ul. Jack Bar- objednávky vám vezmou do půl třetí. Česnečka ve dvě ráno je prostě k nezaplacení. Pěknou „noční restauraci“ U Šebestů najdete v Krajinské ulici č. 28. Ti vaří dokonce až do pěti do rána a specializují se spíše na italskou kuchyni. Z fastfůdů jsou nejvyhlášenější tři Hladový Vokna, která naleznete okolo náměstí a na lanovce, nebo např. Žralok, kterého najdete v Hroznové ulici. Ten Vás zachrání až do půlnoci, ve středu, pátek a sobotu déle. Nechcete chodit nikam? Na netu najdete spoustu pizzerií a restaurací s rozvozem jídla. Pokud budete hledat, určitě ale najdete i další dobré hospody a jiná zdroje potravy…

Vinaři jistě ocení vinotéku u Lípy, kterou najdete na Husovce kousek od kapličky. Pokud potřebujete větší výběr stáčených vín, zajděte do Vinotéky v Rudolfovské ulici (nebo poboček v Krajinské a na Vltavě). Nenajdete tady sice litr za pade, zato si ale zaručeně pochutnáte. Výběr je tu rozšířen i o zahraniční vína. Nejbližší vinárna vyrostla na Husovce, jmenuje se Víno Hruška a disponuje příjemným nekuřáckým salonkem. Stáčená vína seženete i v bývalé trafice (tzv. domeček), které stojí před barem Džbán a samozřejmě i v mnoha dalších (většinou pochybných) podnicích. Posedět si se sklenkou vína si můžete i ve vinárně Solnice v České ulici. Nechají vás tam až do půlnoci, někdy i déle. Víno s sebou můžete koupit hned u sousedů ve vinotéce Farka & Farka. Koupíte tu vína česká, moravská i zahraniční, nicméně o něco dražší.

Pivní běh

Ano uhodli jste, je to tour de pub v závodním čase. Akci pořádají studenti pro studenty vždy koncem května. Na tuto akci doporučujeme pravidelný trénink a silný žaludek, zvláště pokud byste měli ambice na medailové pozice.

Přejeme vám silný žaludek a plnou peněženku. V hospodě na viděnou!

56

Pivovary Jihočeského kraje Jižní Čechy neoplývají na rozdíl od Jižní Moravy výslunnými svahy a teplým klimatem obecně. Výsledkem je, že vinné révě se tu zrovna dvakrát nedaří a tak se Jihočeši vždy orientovali raději pivním směrem, což platí jak pro produkci, tak především pro spotřebu. Pivovarů je v Jižních Čechách rozeseto poměrně dosti. Najdou se zde velké, menší i docela maličké, chutí svých produktů velmi pestré. Prostě je co objevovat a každý si něco najde. Následující přehled poskytuje základní informace o tom nejdůležitějším. Nejlepší názor na jednotlivé produkty si každý udělá po vlastní konzumaci sám, nebojte se, příležitostí se během studia najde dost:). Největším a nejznámějším pivovarem Jižních Čech je státem vlastněný Budějovický Budvar. Mimochodem je to jediná státní firma, která je dlouhodobě v zisku. Tím nejslabším budvařím produktem, a to jak obsahem alkoholu, tak i chuťově, je Pardál. Tohle komerční europivo vymysleli v pivovaru jako konkurenci k ještě komerčnějšímu Gambrinusu, a protože se snažili, povedlo se jim dosáhnout … stejné (ne)chuťové úrovně. Jedenáctková verze Pardál Echt je to samé v bledě modrém. Klasická budvaří desítka je typicky desítková, spíš na žízeň než na chuť. Dvanáctka je chuťově o něco lepší, ale zas ne o tolik o kolik je dražší. Nejlepší, co v Budvaru stvořili, je Kroužkovaný ležák, lidově „Kroužek“. Vyrábí se tak, že do hotového piva se přidá nová kultura kvasinek, takže dochází k dokvašování ještě v sudu, což má dodávat pivu lepší říz a chuť. V podstatě je to takové trochu sofistikovanější kvasnicové pivo. Všeobecně se traduje, že po konzumaci Budvaru bolí hlava, ale to vás po 10 půllitrech bude stejně bolet i z vody:). Nejnovějším hitem je B:cryo, tedy nezmzlá část jinak zcela zmraženého piva ve speciální petce. Za nekřesťanské, nežidovské a nemuslimské peníze si ho můžete dát v několika hospodách (nebo můžete experimentovat s lednicí a lahváčema za pár korun :-)). Druhým budějckým pivovarem je menší, ale o 100 let starší Samson, původní pivovar českobudějovického měšťanstva (odtud též název „B. B.“ nebo Bébéčko, Budweiser Bürgerbrau), dnes v soukromých rukou. Vaří desítku, jedenáctku, dvanáctku a pšeničné, všechny o něco chutnější i levnější než obdobná piva z Budvaru. Taky se tu naučili míchat pivo s limonádou, ale podobně jako u ostatních českých pivovarů, které to zkusili, to dopadlo neslavně – na Rádlera si prostě zajeďte za hranice. Jistě jste v médiích postřehli věčné soudní spory o značku Budweiser a desítky jejích obměn. Ve většině Evropy jich valnou část vlastní jeden nebo druhý českobudějovický pivovar. V Americe je to název oblíbených, nepříliš kvalitních produktů obřího pivovaru Anheuser-Busch. Spory o právo používat tuto značku se táhnou téměř 100 let. Za všemi problémy stojí kvalita českého a nekvalita amerického piva. Už v druhé polovině 19. století se z Budějovic vyváželo za Velkou louži kvalitní a věhlasné pivo Budweiser. A protože Američané nebyli schopni vyrobit nic srovnatelného, našli se dva podnikavci (ke všemu německého původu), kteří se chtěli na slávě českého piva přiživit, a tak si jednoduše vypůjčili jeho název a pak se tvářili, že je jejich. A tím to všechno začalo. Aktuální stav je ten, že Anheuser-Busch koupil od majitele Samsona jeho práva na značku Budweiser Bier (ale pivovar ne), aby si tak vylepšil svoje postavení ve sporech s Budvarem, které většinou prohrává. Prostě i to pivo je vysoká hra:). Dalším jihočeským pivovarem hojně zastoupeným v budějckých hospodách je Platan z Protivína. Již jeho jméno zní libě uším biologovým a to samé lze říct o působení nápoje na chuťové buňky nejen biologů, i když v porovnání s jinými pivy se to protivínské vyznačuje nižší hořkostí. v Budějcích je nejčastěji k dostání jedenáctka, pestřejší výběr pak mají v Hostinci u Černého koníčka (poblíž Senovážného náměstí). Kvalitní piva vaří i třeboňský pivovar Regent, a přestože do Třeboně je to z Budějc, co by kamenem dohodil, točený Regent se tu sehnat nedá. Takže, kdo se nespokojí s lahvovým ze supermarketu, může vyrazit přímo do Třeboně, v pivovarské restauraci mají i výborný kvasnicový ležák. V Českém Krumlově se nachází pivovar Eggenberg pojmenovaný podle šlechtického rodu, který ho v 17. století vlastnil. Kromě tradičního sortimentu desítky jedenáctky a dvanáctky celkem průměrných kvalit vaří i speciální tmavé pivo Nakouřený Švihák z nakouřeného sladu, který dává pivu vůni a chuť uzeného, což je poměrně dobrá kombinace oblíbených chutí, která stojí za to vyzkoušet. Bohužel jeho výskyt v Budějcích je silně podobný výskytu Regenta, takže až vyrazíte na výlet za historickými památkami Českého Krumlova, navštívte opravdu hezkou pivovarskou restauraci.

57

Až ve Strakonicích sídlí pivovar Dudák. Kdysi se tradovaly pověsti o střevních potížích způsobených konzumací tohoto piva (Dej si Nektar, po…eš pole hektar), ale už se polepšili a strakonické pivo lze s klidem doporučit ke konzumaci v obvyklém množství. Na dvanáctku Dudák se dá v Budějcích zajít třeba do Železné Panny. Podobně jako celé naší vlasti, ani našemu kraji se nevyhnul boom minipivovarů (a to je tedy velmi dobře). Ty mají oproti svým větším bratříčkům výhodu, že pivo se zde vaří z lásky k pivu a ne k penězům (většinou). Nevýhodou je, že své pivo čepují často pouze ve vlastní restauraci, ale zase je to dobrý tip na tematický výlet:). Nejbližší minipivovar Krajinská 27 naleznete v ulici (to je hádanka) poblíž náměstí. Jedná se o „lepší“ podnik, čemuž odpovídají ceny, ale naštěstí jim zase odpovídá kvalita piva. Nedaleko se nachází podnik Singer (viz hospody) se svým minipivovarem Beeranek. Minipivovar Kněžínek najdete u Haklových Dvorů. Od fakulty k němu dojedete na kole asi za půl hodiny, popř. za dobu o cca hodinu delší sem dojdete pěšky. Navíc to můžete vzít přes Vrbenské rybníky, takže výlet jako vyšitý. Poněkud dál, směrem na SZ je pak pivovarský dvůr Zvíkov, který se nachází v blízkosti známého hradu a nabízí pestrou škálu kvalitních piv. Od jedenáctky po čtrnáctku, světlé, tmavé, pšeničné, malinové a dokonce 26°! Cestou na Zvíkov můžete také navštívit pivovar Lipan Dražíč, který nabízí vícero druhů chutných piv. Kvalitní pivo nabízí i minipivovar Jakub ve Vyšším Brodě (tj. J od ČB). Cestou tam se můžete zastavit v českokrumlovském, respektive mirkovickém minipivovaru Glokner. V opevněném městys Žumberk poblíž Nových Hradů narazíte na stejnojmenný pivovárečný podnik. Pokud se vydáte z Budějc ještě dále na východ (Moldávie začíná za Třeboní, podle Třeboňáků za Hracem), můžete narazit na dva minipivovary v Jindřichově Hradci (pánů z Růže a Černý orel) a o kus dál na Pivovar Český Rudolec. Na hranicích s vysočinou pak naleznete zapadlou, zato pivovařící vesnici Popelín. Pokud vyrazíte do hvozdů šumavských, pak Vás jistě zlákají k návštěvě pivovárky ve Vimperku (Šumavský pivovar) a v konopných lázních ve Volarech (Městský pivovar Volary), kde můžete i dobře pojíst něco místní zvěřiny a kraviny/voloviny, co se ještě včera prohánělo po pastvě. Cukroví k pivu? V pekárně a minipivovaru na Kvildě to ani jinak nejde. Těžko říct, zda je tady lepší pivo, nebo slaďour jménem povidloň. O pár kilometrů dále, již v kraji plzeňském si pak dáte pivo v modravském Lyeru. Poslední (zatím) jihočeský minipivovar se pak nalézá v Chotovinách, cca 10 km od Tábora. Za zmínku pak stojí připravovaný minipivovar, který se usídlí v Borovanech a také oficiálně v Litvínovících sídlící „létající“ (tj. nemající vlastní zařízení, ale využívající volné kapacity jiných) pivovar Malt, který si můžete zakoupit např. v Globusu. Komu by se nechtělo cestovat za pivními specialitami nebo by chtěl ochutnat piva ze vzdálenějších koutů naší pivní vlasti, může využíti pivních slavností. Nejlepší jihočeské se konají každoročně začátkem února v Táboře a začátkem června na výstavišti v Budějcích. Na obou se najdou opravdu kvalitní pivní kousky nejen z Čech, ale i ze světa. Pokud si ale chcete zpříjemňovat pivními speciály každodenní život, vyražte to KMP, (ten si v poslední době také nechává vařit vlastní pivní speciály a tím pádem vlastně patří také o 6 řádků výše mezi „létavce“), nebo do Pivotéky v Placháho ulici. Závěrem lze jen dodal, abyste při objevování pivních chutí nezapomněli, že půlku chuti piva dělá hospodský. Takže se neunáhlete a nezatracujte nějaké pivo jen proto, že se k němu v hospodě neumí chovat:) Pivu zdar!

58

DUŠEVNÍ OBČERSTVOVNY aneb kam za kulturou První „kultura“, na kterou v Budějcích cestou z nádraží na fakultu nejspíš narazíte, bude dlouhovlasý zpěvák a kytarista pravidelně koncertující v tepoucím srdci Budějc - na Lannově třídě poblíž Prioru. Vstupné je dobrovolné, v mrazu a dešti se koncert ruší ;-). V Budějcích však lze zažít mnoho dalších kulturních událostí (záleží ale na úhlu pohledu), konají se zde zajímavé akce, je tu pár klubů, divadel a kin, příp. výstavních galerií a muzeí. Seznam toho, co se právě v jihočeské metropoli šustne, naleznete mimo jiné na stránkách http://www.inbudejovice.cz/ a užitečná může být i mapa USE-IT (http://use-it.cz/getmap?city=cb_krumlov), kterou si můžete stáhnout třeba do mobilu či si ji v tištěné formě vyzvednout v Infocentru na radnici, v Informačním centru mládeže (Husova 45) či v některých podnicích (Horká vana, Měsíc ve dne, Café Slavie, Kredance, …). Naleznete ji rovněž na FB – stejně jako většinu kulturních podniků a duševních občerstvoven, které vás tak samy budou pravidelně informovat o tom, co chystají. Informace můžete nasávat z nástěnek na kolejích, menze, na Lannově třídě a jinde po městě, ale popravdě už to nefrčí tak jako za našich časů . Kulturní vyžití chovanců fakulty zabezpečují i samotní studentové a profesoři, ale o tomto blíže až níže.

K

ina

můžete vyřídit na pokladně, získáte různé výhody (hlavně slevu na vstupné). Vstupenky si můžete rezervovat on-line na adrese kina či telefonicky, musíte si je ale vyzvednout nejdéle 30 min. před začátkem představení.

Kino Kotva

www.kinokotva.cz, Lidická třída blízko zastávky Poliklinika Jih

Kino Kotva je jistě oblíbeným podnikem nejen studentstva Přírodovědecké fakulty. Kromě pravidelného promítání pestré palety filmů (a to nejen nejnovějších trháků), se v programu objevují i přímé přenosy divadelních her z metropolitní opery v New Yorku. V kavárně v přízemí kina občas konají různé přednášky, koncerty a jiné kulturní počiny, v chodbách kina pak obvykle naleznete výstavu fotek nějakého dobrodruha. Kino Kotva také hostí putovní filmový festival Jeden Svět, mezinárodní festival outdoorových filmů, festival Fotojatka a dříve rovněž Ekofilm. Během letních prázdnin (červenec a srpen) se promítá vždy ve čtvrtek a pátek v Letním kině Háječek, které najdete vedle zimního stadionu. Vstupné zdarma, jen si nezapomeňte přibalit i deku na sezení, lavičky moc pohodlné nejsou…

D

ivadla

Jihočeské divadlo

www.jihoceskedivadlo.cz. Dr. Stejskala 424/19

Hlavní stálou divadelní scénou je Jihočeské divadlo. Umělecký soubor Jihočeského divadla působí hned na čtyřech scénách a to v historické budově Jihočeského divadla na nábřeží Malše (Dr. Stejskala 19), v divadelním sále DK Metropol (www.metropol-cb.cz, Senovážné náměstí), kousek od Černé věže v prostorách Malého divadla (www.maledivadlo.cz/aktualne, Hradební ulice 18), a v letním období také před proslulým otáčivým hledištěm v zámeckém parku v Českém Krumlově (více na www.jihoceskedivadlo.cz). Vstupenky na otáčivé hlediště jsou dost drahé, pohybují se od 300 Kč až do 1000 Kč. Vstupenky na představení v „kamenných budovách“ se pohybují v podstatně příznivějších cenových relacích. Navíc je zde možnost získat levné vstupenky (a to nejen na tzv. studentské středy) – přidejte se do skupiny S Majdou do divadla (www.facebook.com/groups/47509737918 8466/?fref=ts) a čekejte na svoji příležitost.

Multikino Cinestar

www.cinestar.cz, Milady Horákové v nákupním centru Čtyři dvory

Multikino Cinestar není zrovna skromné – má 8 promítacích sálů a mělo by pojmout 1400 diváků. Cena lístků je proměnlivá – Od 129 Kč (film označený jako TIP, s platným studentským průkazem), do 209 (plná cena za 3D filmy). S klubovou kartou, kterou si

59

SUD – studentské univerzitní divadlo

H

www.divadlo-sud.cz, Hroznová 8 nad Vídeňskou kavárnou

udba

Studentské divadlo SUD je jistě unikátní institucí. Divadlo vzniklo teprve v roce 2002 a většinu jeho tvůrčího týmu tvoří studenti teologické a pedagogické fakulty. Program je vskutku pestrý – můžete zúčastnit jak literárních večerů s předčítáním básní, divadelních workshopů, tak i přednášek a diskusí s osobnostmi české kulturní scény a samozřejmě divadelních představení se sice neprofesionálními, přesto ale vynikajícími herci z řad studentů. A vězte, že tahle partička pro vás letos připravuje Vítání prváků, takže o nich jistě ještě hodně uslyšíte

1. Kluby Velbloud music bar

www.velbloud.info, U Tří lvů 4

Kavárna a hudební klub (otvírací doba: úterý až sobota od 19:00 do nevidim), kde se točí Bernard, Kofola, kde mají slevy na ISIC a kde si od středy do soboty můžete poslechnout živou hudbu či DJ´s sety. A taky tu mají fotbálek. Modrý dveře www.modrydvere.cz, Biskupská 1

Divadlo U Kapličky

www.kabaretuvanu.cz, Pabláskova 6

Jazz & blues restaurant, kde si každý čtvrtek můžete ke žvanci poslechnout i živou hudbu. A pokud navíc holdujete vínům, nebudete zklamaní. Ani pivaři nepřijdou zkrátka, točí tu Plzeň, Master, Fénix či řezaná.

Kašpárkův hrobeček

Highway 61 Jazz&Blues

www.dstylcb.cz, Husova tř. 622/45

Kabaret u Váňů

www.kasparkuvhrobecek.cz

www.club-highway61.unas.cz, Jirsíkova 2, KD Slavie

(viz „Pod pokličkou ….“ o pár stran dále)

V prostorách bývalého Marty‘s clubu, s příjemnou obsluhou a spoustou barevných kytár na stěnách si můžete vychutnat především bluesové koncerty.

Divadelní festivaly Další možností (sezónní) jsou nejrůznější divadelní festivaly. České Budějovice nabízejí široký program s názvem Léto ve městě. Program najdete v aktualitách na stránkách: www.c-budejovice.cz/cz/turistika-a-volnycas/stranky/aktuality.aspx?page=1). Máte-li cestu na Prachaticko, zavítejte na krásný renesanční zámek Kratochvíle u Netolic (www.zamek-kratochvile.eu/). Přes léto nabízí hudební, divadelní představení, dýchánky duševního rázu či nejrůznější tvořivé dílny. Slavnosti pětilisté růže (www.ckrumlov.info) – třídenní českokrumlovské slavnosti oslavující éru Rožmberků (16. stol.) se konají každý rok kolem letního slunovratu. Jsou plné kejklí, lidí v dobových krojích, dobové hudby, písní, tanců, rytířských turnajů a také nadčasových turistů.

Slavie

www.klubslavie.cz, Jirsíkova 2, KD Slavie

Ne, není to chyba v adrese, opravdu je to stejný dům jako Highway jen se po vstupu dáte vpravo. Příjemný klub, který přes léto zároveň pořádá na venkovní scéně multižánrový minifestival. K2 Vrtule

www.k2klub.cz, Sokolská 1 - před krytým bazénem

Zelené ska pondělí, úterý s Tequillou, středeční oldies – asi brzy osobně poznáte skutečný obsah těchto slov. Vstup do tohoto hudebního klubu je povětšinou 30 Kč (pokud se zrovna nekonají koncerty), do 22 hodin je vstup po předložení platné ISIC karty zdarma. Horká vana

www.horkavana.cz, Česká 222/7

Kulturní klub s divadly, koncerty, improvizacemi, přednáškami i dalšími akcemi a to vše spojené v příjemném

60

kavárenském prostředí, ale i pivo tu mají, například kozlíka nebo pšeničného fénixe. Kuřácké prostory jsou oddělené, ale nemůžete se těšit na zahrádku. Občas se tu konají srazy péčistů. Otevřeno je od 9 do 23 hodin (po-čt), v pátek se jede až do půlnoci, v sobotu do 17 hodin. Po desáté hodině je nutno držet hlasivky na uzdě, neb nad Vanou chtějí již spát. Horká Vana je rovněž partnerem projektu Science Café v Českých Budějovicích. Jedná se o cyklus diskuzních setkání vědců a zájemců o vědu z řad široké veřejnosti. MC Fabrika

www.mcfabrika.cz, průjezdem

Jeronýmova

6,

V objektu JFK se nalézá také galerie Zlatý kříž (www.gallerycb.cz, po-pá 10-17h) a kavárna Harmonie (po-ne 10-19h). Budějovická konzervatoř www.konzervatorcb.cz, Kanovnická 22

Méně náročné posluchače snad uspokojí i koncerty pořádané konzervatoří, které jsou také kvalitní a navíc často zdarma. Koncerty se pořádají přímo v sále konzervatoře, v koncertní síni O. Jeremiáše či v Alšově jihočeské galerii (www.ajg.cz) – tj. buď ve Wortnerově domě v Budějovicích (U Černé věže 22) či v zámecké jízdárně v Hluboké (kde se ostatně konají i další zajímavé koncerty).

vchod

Klub se zahrádkou, občasnými koncerty či divadelními představeními (za zmínku stojí například kapela Mons Pubis či divadelní spolek Kašpárkův hrobeček) a pomalejší obsluhou během koncertů. Narazíte zde ale na akce typu: džbánky ginu s tonikem či rum s kolou za zvýhodněnou cenu. Točí tu Krušovice a Heineken. Ve Fabrice se nejen hraje, ale i boxuje a kickboxuje, zumbí, taičuje či bosuje.

3. Hudební festivaly Masové hudební festivaly jakoby se Jihočesku obloukem vyhýbaly, přesto se zde tu a tam nějaký ten fesťák přece jen koná. Níže uvedených pár festivalů není zrovna vyčerpávající přehled, ale třeba něco zaujme… Okolo Třeboně www.okolotrebone.cz

Kvalitní několikadenní folkový festival pořádaný o prázdninách, kde jinde než ve městě kapříků.

I zde na jihu Čeh platí okřídlené rčení „co Čech, to muzikant“, můžete tedy v leckteré budějcké hospodě narazit na skupinku lidí produkující hudbu různých žánrů, počínaje bluegrassem, přes folkové a někdy konče až u ožraleckých písní (často již bez nástrojů :)). Zde nesmíme opomenout pravidelné pondělní hudební pružení přírodovědců v Hammond café (viz hospody).

Bohemia jazz fest

www.bohemiajazzfest.cz

Jeden z největších letních jazzových hudebních festivalů v Evropě byl založen v roce 2005 uznávaným jazzovým kytaristou Rudym Linkou, který chtěl představit a propagovat špičkový světový jazz v České republice. Koncerty jsou návštěvníkům přístupny zdarma. Festival se tradičně představuje na historických náměstích českých měst – z těch jihočeských mají letos (2015) zastoupení Tábor, Písek a Prachatice.

2. Z klasického soudku Jihočeská komorní filharmonie

www.jcfilharmonie.cz, Kněžská 6, Koncertní síň O. Jeremiáše

V koncertní síni O. Jeremiáše pořádá každoročně jarní a podzimní orchestrální cyklus klasické i současné hudby. Vyslechnout však můžete i folkový cyklus "Na návštěvě u Nezmarů", kam filharmonie zve různé osobnosti folkové hudby (Redl, Lenk, Nezmaři, Rangers). Lístky na jednotlivé koncerty lze zakoupit 14 dní před koncertem v době od 13-17h a hodinu před koncertem (na vážnou hudbu sleva pro studenty 50 %).

Folková růže www.folkovaruze.cz

Festival folku v Jindřichově Hradci, kde zazní i jazz, blues, bluegrass a coutry. A když už budete v Jindřicháči, tak si ho pěkně projděte, protože je to moc pěkné město (PS: můžete se svézt i úzkokolejkou na trati Jindřichův Hradec – Nová Bystřice či JH – Obrataň. Pokud to nevíte, tak ve stanici

61

Fakultní a univerzitní akce

Kaproun je památník vyloučení Járy Cimrmana z dopravy. Chcete-li uctít jeho památku, přibalte ke svačině i kámen).

Co se týče univerzitních akcí, můžete se těšit hned na začátku semestru na bohatý týden v rámci Vítání prváků (6. – 12. 10. 2015) a dne 30. 9. fakultními studenty/absolventy pořádaný (a JU podporovaný) Votvírák , kde uslyšíte nejednu kapelu se studentským či profesorským zastoupením. Ještě předtím – koncem září – se koná tradičně Noc vědců, která má za cíl přiblížit vědce široké veřejnosti – tedy ukázat lidem, že vědci jsou také lidé. Letos by měli hudební kapely se zastoupením vědců (třeba s panem děkanem) zahrát v Solnici. Většinou je to doplněné třeba natáčením na termokameru nebo tak  Konec dubna (obvykle poslední středa v dubnu) patřila Odpadfestu (www.odpadfest.cz). Festfival, který začínal průvodem z Lannovky ke kolejím a účastníci cestou čistili město od smetí a následně se pokochali hudebním programem, to celé v s nádechem péče o životní prostředí, letos nenašel dostatek financí na uspořádání. Snad se tak stane v příštím roce. Online si můžete naladit studentské Rádio K2 (www.radiok2.cz), které režírují a moderují studenti JU. Zapojit se můžete i vy.

Mezinárodní dudácký festival www.dudackyfestival.cz

Je to sice trochu dál (hodinka cesty vlakem směr Plzeň, jezdí každou sudou hodinu), ale víc nafouknutých kozích kožichů s píšťalkami v podpaždí nejen českých Švandů uvidíte už snad jen ve Skotsku. Každoroční srpnová velkolepá slavnost dud ve Strakonicích bývá spojena se staročeským řemeslným jarmarkem. Mezinárodní hudební festival Č. Krumlov www.festivalkrumlov.cz

Červenec, srpen – večerní koncerty žánrově z různých kyblíčků – od klasiky, přes třeba bratry Ebeny, Hradišťan až po stylizovaný irský a španělský folklór… Festival je velmi proslulý, účastní se jej vynikající hudebníci, lístky jsou ovšem často za velmi exkluzivní ceny. České hrady.cz

www.ceskehrady.cz

Letní kulturní festival, který se v Jihočeském kraji koná na hradu Rožmberk nad Vltavou. Účinkují tu známé české kapely jako Monkey Business, Sto zvířat, Divokej Bill, atd. V ceně vstupenky je zahrnutá i prohlídka hradu.

M

uzea, galerie,…

Jihočeské muzeum

Majáles

www.muzeumcb.cz, Senovážném nám., resp. ul. Dukelská

www.budejovickymajales.cz

Vězte, že i v Českých Budějovicích se každoročně začátkem května koná Majáles a je mu zasvěcen celý týden! Největší neziskový festival v ČR, za jehož organizací stojí přes padesát mladých lidí, oživí ulice centra Budějc hudbou, divadlem, uměním a zábavou. Ano, rozumíte správně, vstup je zdarma! JU se zapojila prvně v roce 2012, tak doufejme, že spolupráce bude pokračovat i nadále

Ve stálé expozici (je do roku 2020, takže na to během studia fakt 2x nechoďte) naleznete informace o lidové kultuře, přírodě jižních Čech, o pravěku, renesanci, husitech i o uměleckém kovářství. Kromě těchto expozicí se v muzeu konají i četné krátkodobější výstavy, mezi hojně navštěvované patří např. výstava orchidejí, tillandsií a hmyzáků každoročně během února, výstavy fotografií aj. Při Jihočeském muzeu fungují také pobočky celostátních organizací – např. České společnosti ornitologické, botanické, funguje zde např. entomologický, archeologický či mykologický klub (určitě navštivte podzimní výstavu hub, popř. mykologickou poradnu). Vstupné se pohybuje od 10 do 60 Kč. Muzeum momentálně dokončuje rozsáhlou

Podrobný přehled dalších festivalů v celé republice naleznete na adrese www.muzikus.cz/festivaly

62

rekonstrukci hlavní budovy, takže v sezóně 2015 jsou pro veřejnost otevřeny pouze jeho pobočky: Muzeum koněspřežky, Tvrz Žumberk u Nových Hradů a Památník Jana Žižky z Trocnova (viz dále).

Hvězdárna a planetárium www.hvezcb.cz, Zátkovo nábřeží 4, kousek od zimního stadiónu v Háječku

Kromě programů pro veřejnost a výstav fotografií nadpozemských objektů, můžete za pěkného počasí dalekohledem sledovat slunko, měsíc, hvězdičky… možná uvidíte i zelené ufony! Můžete ještě navštívit pobočku hvězdárny na Kleti (v pondělí zavřeno) a třeba uvidět z Kleti i Alpy. Kleťská observatoř leží proKletě vysoko – 1070 m.n.m. a je taky nejvýše položenou hvězdárnou v Čechách.

Muzeum koněspřežky www.muzeumcb.cz/navstivtenas/pobocky/muzeum-konesprezky, Mánesova 10

Stálá expozice připomíná nejstarší koněspřežní železnici na evropském kontinentě, co vedla jak jinak než do Budějc. Otevírací doba: út-ne: 9-12:30 a 13-17 hod.

Prohlídka pivovaru Budvar

Jihočeské motocyklové muzeum

www.budejovickybudvar.cz/prohlidky/prohlidk y-pivovaru.html

www.motomuseum.cz, Malá Solnice, Piaristické náměstí

Odhalte tajemství výroby pěnivého moku v prohlídce pivovaru Budvar. A nezapomeňte si s sebou ISICa – vyjde vás to o polovic levněji a o to víc pak můžete utratit v hospodě. Prohlídku pivovaru Budvar a Eggenberg absolvujete tak jako tak, pokud budete účastníci kurzu Mikrobiální biotechnologie.

Spoustu vrčících mašinek na jednom místě. Otevírací doba: út-ne: 10-13:30 a 14-18 hod. Alšova jihočeská galerie www.ajg.cz, Wortnerův dům v ČB - U Černé věže 22; jízdárna zámku Hluboká a zámecký pivovar v Bechyni

Alšova galerie soustřeďuje rozsáhlé sbírky exponátů od gotického umění až po zajímavé kolekce českého moderního a současného umění. Mezinárodní muzeum keramiky v Bechyni střádá českou a světovou moderní keramiku. Ve stálé expozici si můžete prohlédnout jednu z nejproslulejších a nejobsáhlejších kolekcí gotického malířství a sochařství. Ze současných expozic zmíníme výstavu díla Alfonse Muchy či například společnou výstavu Alfreda Kubina a Saschi Schneidera Démoni ze země nevědomí.

Krom toho je v Budějcích celá spousta výstavních i prodejních galerií, snad úplný přehled naleznete na adrese www.cbudejovice.cz.

63

Pod pokličkou vědy aneb uvědomělé dění na PřF Hudba a biolozi jdou kupodivu dost dobře k sobě, takže na fakultě a ústavech existuje celá řada hudebních těles (nebo aspoň jejich členů) o různém stupni veřejné produktivity. Některé z nich (ty hodně veřejné) tu a tam koncertují např. ve Velbloudu či Fabrice. Mezi stálice nejen našeho interního jeviště patří hlavně „fakultní“ kapely Turkey Buzzards, Mons Pubis, Smutný Karel či Buď a Nebo. Mladší kapelou jsou pak Futrály. Buzzardi se mohou pyšnit podmanivým basem Chrise Steera (kdo ho ještě neznáte, tak ho jistě poznáte na hodinách angličtiny) a hrají především kousky od Johnnyho Cashe. Pubisové (stydcí pahrbci) vám zahrají alternative rock, Smutní Karlové vám naservírují něco z psychedelického undergroundu. Futrálové jsou svým obsazením značně mezinárodní kapelou a s nějakou jejich odnoží se setkáte pravidelně v Hammondu či na nějaké menší (ne)Budějcké scéně. Vede je charizmatický Ital a určitě se u nich nudit nebudete. Za zmínku stojí také punková kapela našeho pana děkana – Akia b.a., kterou můžete vidět pravidelně na Noci vědců nebo třeba během vodáckých závodů na plavebním kanále. Těžkou lokální klasiku si můžete užít několikrát do roka v hospodě U Kaštanu ve Včelné (jezdí tam MHD č. 7). v podání dalšího fakultního tělesa ŠuKaS (Šuspův kakofonický soubor), ve kterém působí učitelé (příp. jejich rodoví příslušníci) a také muzikálně nadaní studentové z fakulty. Hudba je produkována podle ŠuKaSího motta: „Nejsme stroje, hrajem lidsky“ a jestli občas zazní v některé z písní sprosté slovo, vzniklo jistě náhodnou deformací zvukových vln při celohospodském zpěvu (co se týče počtu sprostých slov v písničkách jen horko těžko konkurují skupině Akia b.a.). Minimálně dvakrát do roka se před Béčkem (nebo v jeho vestibulu) koná ŠuKaS promenádní – zpívá se, tančí, pivo teče proudem a nechybí ani chlebíčky. Účast studentů i akademických pracovníků bývá velká, rozhodně stojí za to na tuhle akci zavítat. Na zasloužilé (či spíše vysloužilé) piáno, které stojí v přízemí Béčka a doprovází kapelu, je umožněno hrát i běžným smrtelníkům. Klíček je k půjčení na vrátnici Akademie věd – jedině snad upozorníme, že si svůj klavírní přednes nechte na dobu, kdy nebudete rušit během přednášek. Další béčkovou (nemyslíme tím nekvalitní) pařbou je Vánoční večírek. Pořádají ho společně katedry botaniky a zoologie, obvykle poslední středu před Vánoci. Je spojen s promítáním fotek z předešlé mezioborové exkurze (viz Exkurze) a čas od času i ochutnávkou kulinářsky méně využívaných zvířat (tapír, pštros či ostnojazyčnatec…). Na tuto akci, které již není pouze zoo-botanická, ale spíše celobiologická určitě doražte, nezapomeňte ale včas zaplatit mírný příspěvek za který se nakupuje jídlo a pi(ti)vo. Nesmíme opomenout fakultní divadelní těleso, sice ultraamatérské, avšak jeho divadelní kousky vás pobaví, někdy i rozchechtají k slzám. Jmenuje se to Kašpárkův hrobeček, ansámbl to nemá ještě docela ustálený a zatím to předvedlo Cimrmanovo Dobytí severního pólu a Ringo-Čechovu Dívčí válku, veleúspěšné svlékací představení Do naha!, Velkou S-Loupež či nejnověji muzikál Chlupáči, který nezapře, že herci vystudovali biologickou, potažmo přírodovědeckou fakultu . Chcete se zapojit do uvědomělého dění na fakultě a rádi se hrabete v odpadcích? Pak neváhejte a kontaktujte studentské sdružení Na Hnízdě ([email protected], či na FB www.facebook.com/groups/114916125219130/?fref=ts). Po kampusu rozeseli sérii barevných krabic Hliníkožroutů (v menze, na Béčku, v Akademické knihovně a na ZF) a za dlouhých večerů na Béčku třídí jejich obsahy (u toho popíjejí pivo a z obsahu jednotlivých pytlíků s hliníkem se snaží vyprofilovat jejich původce – typická strava, oblíbená značka piva, onemocnění, zkouškové – velké množství energy drinků atd). Aby těch odpadů nebylo málo, podařilo se hnízďákům před časem konečně dokončit fakultní kompost. Naleznete ho za Béčkem (až budete mít angličtinu v B7, koukněte z okna). Můžete na něj nosit svůj domácí bioodpad (prosím samostatně nebo v kompostovatelných pytlích, igeliťáky ne-e) nebo využít košů na bioodpad,

které jsou rozmístěny v budově B.

Závěrem upozorníme na SVRAP, neboli Studentský Vysoce Rozpolcený Akademický Portál, který naleznete na internetové adrese www.svrap.cz, sledovat ho můžete i na FB. Dozvíte se zde novinky, zajímavosti, ale i zrůdnosti, které se odehrávají na naší univerzitě, ale i mimo ni. Jedná se o nezávislý studentský samorost, který se živí aktuálním děním a názory jak stálých redaktorů, tak občasných přispěvatelů. Máte-li něco, o čem se chcete s ostatními podělit, ozvěte se redakci ([email protected]), záběr témat je opravdu široký. A navíc se občas koná nějaká soutěž a díky svému příspěvku můžete vyhrát například let nad jižními Čechami – dobrý, ne?!

64

SPORTOVNÍ VYŽITÍ Tělocvik není povinnou součástí studia na PřF. Aktivity zušlechťující tělesnou schránku jsou tak ponechány svobodné volbě každého studenta. To jistě potěší ty, pro něž posilování svalstva jedné ruky periodickým zvedáním cca 0,5 kg závaží (hmotnost je proměnná, v čase se snižuje, v pravidelných intervalech však skokově znovu nabývá původní hodnoty) představuje jedinou přijatelnou sportovní aktivitu. Nicméně ani ti, pro něž je jakákoli fyzická aktivita zcela neoddělitelnou součást (každodenního) života, nemusejí propadat zoufalství – příležitostí k uspokojení svých potřeb naleznete přehršel. Sportovní výuku na Jihočeské Univerzitě zajišťuje hlavně katedra tělesné výchovy a sportu pedagogické fakulty Jihočeské univerzity (KTVS PF JU). Seznam kurzů pro daný semestr najdete na webových stránkách katedry (http://www.pf.jcu.cz/stru/katedry/tv/), nabídka je více než pestrá, takže si každý určitě vybere. Na této webové adrese také naleznete všechny důležité informace – kde a kdy kurz běží, kdo jej vyučuje apod. Kurzy jsou určeny pro začátečníky, mírně i středně pokročilé v daném sportu či disciplíně. Za všechny kurzy si pak můžete vycvičit 2 kredity. Tak, jako u ostatních kurzů, i v tomto případě je potřeba zapsat se ve STAGu. Pokud nebude něco jasné, můžete využít tohoto odkazu na manuál k přihlášení se do hodin tělocviku: www.pf.jcu.cz/stru/katedry/tv/vtv-manual.phtml. Krom toho výuku pohybových a sportovních aktivity nabízí Zemědělské fakulty (KPSA ZF). Pro ty z Vás, kteří se chtějí věnovat sportovním aktivitám ve svém volném čase a mimo výše zmíněné kurzy, přinášíme alespoň stručný, i když neúplný přehled toho, kde a za jakých podmínek se lze oddávat této bohulibé činnosti. Pro větší přehlednost jsme rozdělili jednotlivé sportovní disciplíny na outdoorové (tj. provozované především venku, ve volné přírodě) a indoorové (tj. provozované uvnitř speciálních sportovních zařízení). Vzhledem k tomu, že klasifikace není ve všech případech zcela jednoznačná, doporučujeme nahlédnout do obou částí.

OUTDOOROVÉ SPORTOVNÍ AKTIVITY Turistika Na krátkou vycházku do přilehlého okolí Budějovic určitě vřele doporučujeme Vrbenské rybníky. Jedná se o přírodní rezervaci chránící unikátní vodní a mokřadní ekosystémy hostící množství vodních ptáků (čírky, zrzohlávky, volavky, kvakoše, kolpíky, velká kolonie racků atd.) a také vzácných druhů rostlin. Rezervace je protkána sítí cest vedoucích po hrázích jednotlivých rybníků, takže pohyb po celém území je na výletové vybavení nenáročný. Na rybníky se dá pohodlně dostat pěšky i na kole přes sídliště Máj a pak přes bývalé vojenské cvičiště (Tankodrom/ Tankáč) mezi sídlištěmi Máj a Vltava. Půldenní výlet už představuje návštěva zámku

a přilehlého městečka Hluboká nad Vltavou. Z Budějovic jezdí k tomuto známému zámku i městská hromadná doprava (linka 104 odjíždějící od nádraží), nicméně rychlejším způsobem dopravy jsou běžné meziměstské autobusy (některé z nich staví i na zastávce u Parku na Husově třídě nedaleko PřF). Není však problém dojet si do Hluboké vlastními silami, vede tam docela pěkná a nenáročná cyklostezka, hojně využívaná příznivci inline. Doporučuji však vyhnout se tamní dopravní špičce. Z dalších atrakcí Hluboké, kromě zámku samotného, je určitě třeba doporučit procházku zámeckým parkem nebo návštěvu zoologické zahrady Ohrada ležící na

65

břehu nedalekého Munického rybníka, kde jako student za pouhých 60 Kč můžete potěšit své zraky. Návštěva dalších zajímavých míst v okolí Budějovic už zabere spíš celý den Na skalnatém ostrohu nad řekou Vltavou jižně od Budějc se vypíná romantická zřícenina hradu Dívčí Kámen, navíc dva kilometry vedle, v obci Třísov, leží největší jihočeské keltské oppidum se zachovalými valy a zbytky brány. Dostanete se sem snadno - vystoupíte na některé ze zastávek (Vrábče, Holubov, Třísov) ležících na železniční trati vedoucí do Českého Krumlova. Pěkná je také procházka kaňonem Vltavy od zříceniny Dívčího Kamene až do Boršova nad Vltavou,

odkud už jezdí MHD (linka 7). Velmi populární jsou i výlety na místní "kultovní" horu Kleť (1083 m n. m.) nejvyšší vrchol CHKO Blanský les. Z rozhledny na vrcholu se otevírá široký pohled na celou jižní část jižních Čech, za pěkného počasí bývá vidět až do Alp. Nejsnazší doprava je opět vlakem do zastávky Holubov, dostat se sem však dá i pěšky, jak o tom ostatně svědčí i tradiční podzimní výstup PřF.

Dalším místním skvostem na seznamu UNESCO je vesnice Holašovice, která leží 18 km od Budějovic. Nu kolmo co by hned! Symbolem hor na jihu Čech je samozřejmě Šumava, do jejíž jihovýchodní části se dá na jednodenní výlet dostat i z Budějovic (vlakem směr Černý Kříž). Nejlepší trasy procházející touto částí Šumavy jsou Medvědí stezka a cesta vedoucí na Plešné jezero a případně až na Ani kamínek, Mařenko, jenom támhle si vodník na stavidle šije botičky

Tak co, vidíš ňákou skalku, Jeníčku?

Aneb horolezectví v Jihočesku Perlou jihočeské architektury je v seznamech UNESCO zanesený Český Krumlov. Dostat se sem dá jak vlakem (za 1 hodinu), tak autobusem (30 minut).

hřebenovou partii Plechý Třístoličník. Menším, rozhodně však neméně zajímavým jihočeským pohořím jsou Novohradské hory.

66

Autobusy jezdící na Dobrou a Hojnou Vodu vás zavezou do samého středu tohoto romantického a stále ještě poměrně liduprázdného pohoří. Vysokohorská turistika Ačkoliv v jižních Čechách žádné vysoké hory samozřejmě nenajdete, není situace milovníků této aktivity zdaleka beznadějná. Asi 80 km za rakouskými hranicemi se vypínají první vrcholky Alp, z nichž například vápencové Totes Gebirge dosahují již zajímavých 2500 m n. m. Alpy stojí za návštěvu v podstatě v kteroukoli roční dobu, ideální je to však na podzim, kdy bývá nejstálejší počasí. Velkou výhodou Alp je, že se povětšinou pohybujete mimo národní parky a rezervace (i když jak kde, chce to předem zjistit) a na rozdíl od Šumavy si tak nemusíte dělat velké vrásky kvůli ochranářům. Komplikovanější je to však s dopravou. Je třeba si buď obstarat auto, nebo se spolehnout na solidaritu řidičů a vydat se na cestu stopem. Rakouští řidiči mají stopaře celkem rádi, takže za maximálně cca půl dne jste většinou na místě. Jen dávejte pozor, abyste neuvízli na dálnici v okolí Lince – stopování je tam zakázané a policie nemilosrdně vybírá pokuty. Ve vápencových okrajích Alp vč. Totesek je potřeba si vzít dostatek vody – v terénu ji nenajdete. Horolezectví Příroda bohužel neobdařila Jihočesko bohatstvím

horolezeckých terénů, přesto je ale kam vyrazit a horolezectví se dá prohlásit za „královskou“ sportovní disciplínu přírodovědců… Všech několik skal, které se v okolí Budějovic vyskytují, je tvořeno krystalickými vyvřelými a přeměněnými horninami, takže na pískovec, nebo nedejbože vápenec můžete rovnou zapomenout. Budějovicím nejbližší příhodné skály jsou: Sokolčí autem cca 1 hod., autobusem snad taky, ale dost špatně Na poměry celkem pěkná a rozsáhlá stěna nad řekou Černá u Soběnova (východně od Kaplice). Relativně těžké lezení (víceméně od 4 výše, většinou 6-7). Slušně zajištěné nýty a kruhy. Jelení Skok na kole cca 1,5 hod. Druhá relativně dostupná stěna tentokrát ležící severně od Hluboké na pravém břehu Vltavy (západně od vesničky Poněšice). Leze se ve Vltavském kaňonu již nad vzdutím vodní nádrže Hněvkovice (část stěny je zatopená). Cesty jsou krátké a je jich jen pár. Nepříliš hustě zajištěné. Domoradice půl hodiny autobusem do Přísečné (ne do Domoradic), pak asi 20 minut pěšky Asi nejdostupnější a zároveň nejrozsáhlejší horolezecký terén v okolí Budějovic. 8 skal (dle místní hantýrky špiců) tyčících se nad Vltavou. Leze se na 5. až 8. špic (6. je trochu rozrachtaný, sem tam

Umělé lezecké stěny Lanovka.cz (pochopitelně na Lannově třídě) Jde o největší a nejznámější veřejnou stěnu (cca 700 m2 a cca 120 cest) a bouldrovku (cca 100 m2) v ČB. Na místě si můžete půjčit veškeré vybavení, takže ani pokud jsi úplný začátečník, nebudeš mít problém. Pro takové případy poskytují i instruktora, který by Vás do tajů „překližkového“ lezení zaškolil. Bohužel cesty nejsou moc často obnovovány (na rozdíl od boulderů, které vznikají díky pravidelným závodům Modrocup a Itonginjury, takže se Vám brzo přelezou a budete muset vyrazit dál. V létě máte tu možnost na venkovní stěně SKP ve sportovním areálu na Pražském sídl. Ceny stejný jako na Lanovce – holt stejní majitelé, občas se jen háže do kasičky. O šatně si raději nechte zdát, ale není to nic, co by se nedalo vyřešit místním bujným porostem. Více info: www.stenalanovka.cz Písek LEZETOP – pravděpodobně nejlepší stěna u nás v kraji, pravda, trochu z ruky, ale bus tam jede každou chvíli, případně funguje spolujízda s jinými lezci z čebu. Stěna je 15 m vysoká, s cca 150 cestami, příjemná obsluha atd. Více info www.stenapisek.cz Vesmír je v bývalém kinosálu zhruba naproti nepřehlédnutelnému hotelu Gomel. Šířka stěny je 16,5 metrů, maximální výška 7,3 m. Na stránkách Gymcentra www.gymcentrum.cz najdete více informací o otvírací době. Chodit sem budete na lezení 2, pokud si ho zapíšete… Staré Hodějovice – Malá stěnka se nachází v tělocvičně ve stejnojmenné vsi kousek od ČB. Vstup na stěnu je přes hospodu, což je příjemné hlavně při odchodu. Také otevírací doba je tím velmi příjemná- dá se lézt, dokud hospoda nezavře. Potřebujete-li instruktora, pak volejte Emila Červenku: 774 320 068. Sokolovna – Malá bouldrovka přímo v Sokolovně (naproti Budějovickému krytému bazénu). Musíte však být členem klubu, kontakt: Jakub Urban tel: 736774360. Wall club Sezimovo Ústí - zde, v dostupnosti okolo hodiny vlakem se nachází zbrusu nová bouldrovka s menší stěnou. Podobně jako do Písku i sem často vyrážení Budějčáci autem, takže lze využít spolujízdu. Masacre room se nachází ve sklepě ZŠ na O. Nedbala. Vše vede zkušený trenér, takže za mírné vstupné se Vám dostane i koučingu a dobrých rad. Více info na fb masacre room. Bouldrovka PřF byla díky O. Nedvědovi (KZO) otevřena v r. 2015 a je volně přístupná (pouze) studentům a zaměstnancům PřF. Najdete ji za budovou B. Je sice malá, ale na protáhnutí mezi přednáškami úplně suprová. Více info na papírech na stěně. Další bouldrovky jsou např. u Selesiánů tj. v centru u kostela naproti zastávce MHD Vysokoškolské koleje a potom tak různě po různých školách atd.

uvolněné kameny, občas i padají). Zajištěné nýty a kruhy, na skalách vyznačená obtížnost cest (převážně 5-6).

67

Skály v Českém Krumlově Pokud nemáte vlastní auto, relativně snadno dostupné jsou skály v Českém Krumlově. Autobus z Budějc jezdí skoro každou chvíli.

Přímo ve městě u řeky se nachází Havraní skála s obtížnostmi převážně 6 – 7. Dále proti proudu až na samotném konci Krumlova je skála mnoha jmen: Barevka, Barevná skála, Papouščí skála a oficiálně snad Skála u Nového Spolí. Skála je dobře zajištěná a jsou zde i lehčí čtyřky, pětky a pro zkušenější i sedmičky a nějaká ta osmička. Velmi oblíbená skála všech Krumlováků. Nultý špic je fungl nově otevřená skála u řeky mezi Krumlovem a Domoradicema. Jsou zde jak lehčí tak těžší cesty jako na Barevce. Inu stejný správce ;-). Jinak na Sokolčí jsem ještě nebyla, protože mi všichni řikaj, že tam jsou těžší cesty a není to uplně hezky zajištěný. Takže větu slušně zajištěné nýty bych asi vynechala. A napsala něco jako: Destinace spíše pro zkušenější lezce. Vzdálenějších lokality Mezi nimi se nabízejí např. skály okolo Písku (1-1,5 h autem) a okolo Vltavy. Vyhlášené jsou např. Jickovice. Další relativně dostupné skály jsou u Bechyně (1 h autobusem a cca 1 h pěšky), kde se nachází vícero oblastí. Některé jsou úplněnové a sportovně zajíštěné. Hezky je např. „U lávky“ (nacházející se naproti romantické soutěsce a rezervaci Židova strouha, kam lze vyrazit i za turistikou), U Mamuta, na Dopoledkách aj. Pro dojížďáky z Prahy se pak vyplatí i zastávka v Táboře, kde je v lomech u řeky také

dostatek kvalitních cest. Průvodce část oblastí na táborsku najdete na webu štochejle Ferraty Na okraji Bechyně (naproti oblasti „U lávky“) naleznete nejtěžší ferratu v ČR o obtížnosti D (E), kterou si opravdu zaslouží. Pokud nejste úplně zkušení, zajeďte prvně do Tábora, kde se nachází kratší ferrata o obtížnosti B. Nespočet ferrat se pak nachází v Alpách v relativně dobré dostupnosti od ČB. Bouldery V nejbližším okolí ČB to není na boulderování sice úplně dělané, ale údajně se dá boulderovat přímo ve městě – na šutru u knihovny a ve Stromovce. Ze vzdálenějších lokalit jsou nejznámější Loučovoce (přes 700 bld) a Vyšák (asi 100 bld), Rohanovský vrch u Prachatic a bouldery v údolí Lužnice u Tábora. Lanový park Máj Lanáč na Máji? Ano. Naleznete ho v korunách stromů na okraji Branišovského lesa mezi Májem a Zavadilkou. Ze zastávky trolejbusu Máj – Antonína Barcala (konečná stanice linek 1, 3, 5, 7 a 8) se dáte po cyklostezce vpravo a cca po 500 m jste na místě. Otevřeno mají od dubna do října za příznivého počasí. Připraveny jsou pro vás 3 různě dlouhé cesty s překážkami různých obtížností. Studenti do 26 let a děti do 15 let zaplatí 290 Kč za celý park, nebo si můžete zaplatit pouze jednotlivé trasy (od nejlehčí 130 Kč,

68

170 Kč a 210 Kč). Veškeré vybavení dostanete na místě a po celou dobu je k dispozici instruktor, který vám nejprve vysvětlí zásady bezpečnosti a v případě potřeby i poradí, jak se vypořádat s jednotlivými překážkami. Více informací naleznete na jejich webu www.parkmaj.cz . Cykloturistika Pro jízdu na kole jsou placaté jižní Čechy jako stvořené (pokud ovšem nejste vrchařští fandové). Pro výlety na kole jsou k dispozici jihočeské silnice, silničky a cesty. Specializovaných cyklostezek se moc nenajde. Na rušnějších silnicích si dávejte pozor. Přes toto drobné varování lze říci, že přebývat v Budějcích a nemít tu kolo skoro hraničí s nerozumem. Kolo lze vozit koneckonců i vlakem – v létě bývá připojen speciální vagon k motoráčkům mířícím na Šumavu. Na Kvildu i po bližším okolí jezdí cyklobus, na Třeboňsku zase jednou šlápnete a hodinu jedete. Cyklostezky po městě by měly proces přesunu usnadnit a zpříjemnit, nenechte se však tak rychle uchlácholit. I tato celkově finančně nezávislá aktivita by se vám mohla při chvilce nepozornosti trochu prodražit. Cyklostezky přímo v Budějcích nejsou úplně dokonalé. Stává se, že cyklostezka končí chodníkem a pak dále pokračuje zase cyklostezkou. Naši ochránci čas od času holt tento chodník střeží (o tom také v kapitole Doprava).

Vodáctví čili kanoistika Přímo Budějcemi protéká Vltava a vlévá se zde do ní řeka Malše. Obě jsou vhodné pro sjíždění na lodích, Malše ovšem jenom při vyšším stavu vody. V obou případech lze říct, že optimální hladina vody je při dolní hranici 2. stupně povodňové aktivity. Disponujete-li nafukovacími loděmi typu Pálava, můžete se snadno dopravit autobusem do Římova a odtud sjet Malši zpátky do Budějc. Jen dávejte pozor na jez mezi Plavem a Rožnovem je zcela zaručeně nesjízdný, v případě, že se o to pokusíte, doporučujeme předem uzavřít vysokou životní pojistku. Obdobně lze sjet Vltavu z Krumlova do Budějc. Je to něco přes 40 km. V době jarního tání trvá plavba asi půl dne. Nebo si udělat několika denní výlet z Vyššího Brodu do Budějc (zde funguje firma, kde si lodě ve Vyšáku půjčíte a v Boršově odevzdáte. Pokud jste přijeli vlakem, pak se už o nic než o placení nemusíte starat). Otevřené šlajsny českobudějovických jezů vám připraví nezapomenutelný zážitek. Nejsou-li otevřené, je lepší skončit už v Boršově a dojet pomocí MHD. Z okolních řek jsou sjízdné ještě Stropnice a Lužnice. Další možností je vodácký areál Lídy Polesné v Českém Vrbném (kousek od Budějc, trolejbus – linka 9 nebo po cyklostezce). Tam je celkem nedávno předělaná umělá slalomová dráha s mobilními překážkami. Krom závodních úseků jsou tam dvě kaskády i pro začátečníky.

Lyžování Za příznivých sněhových podmínek (které trvaly předpředminulou zimu asi dva dny, předminulou asi den a minulou asi čtvrt roku) lze nasadit běžky přímo v univerzitním kampusu. Běžkovat se pak dá k „ufornovi“, tedy vodojemu za Švábákem, v Branišáku atd. Lyžovat lze samozřejmě i v Blanském lese. Na Šumavě na lyžaře čekají upravené stopy na lyžařských cestách. Aktuální stav stop a datum poslední úpravy najdete na http://www.bilastopa.cz (přes léto nefunguje). Za návštěvu stojí i blízké německé a rakouské příhraničí. Podmínky pro sjezdové lyžování jsou podobné jako jinde v ČR – nepříliš ideální. Jediný větší areál je na Kramolíně (vesnice u Lipna nad Vltavou), nějaká ta sjezdovka pak i na Zadově. Pár vleků se najde i v Blanském lese, ale ty jsou tak maximálně pro děti (Chmelná, Rohy - Nová Hospoda, sjezdovka na Kleti, případně na Kluku). Máte-li k dispozici auto, je vůbec nejlepší zajet do Alp. Jezdectví Kurz jezdectví provozuje ZF a otevírá tento kurz i omezenému počtu zájemců z jiných fakult. Před zapsáním tohoto kurzu je třeba si ověřit, zda již není vyčerpána kapacita. Jezdectví II plynule navazuje na I, kterou ani jako pokročilý jezdec nemůžete přeskočit a budete nuceni dělat vše spolu s úplnými začátečníky, což je občas

69

opruz. Jinak jsou v okolí i jiné příležitosti. Do této uzavřené komunity však pronikněte sami… Koupání Nejdřív trochu indooru: Budějce mají celkem příjemný bazén, který (je-li zrovna funkční - občas ho musejí zavřít, neboť stojí na ostrově, co se potápí) nabízí za standardní cenu plaveckou dráhu, tobogán, vířivku, ba dokonce parní saunu. V rozumný čas (takže ne večer) je dokonce možné vyhnout se strašlivé flotile koupacích čepic. Tou dobou ale zase nefunguje tobogán. Otevíračka aceny na: http://www.cbsport.cz/plav ecky-stadion/ A teď outdoor: před pár lety přibyl ke krytému i venkovní bazén (je hned vedle), takže příznivci chlóru se můžou vesele opalovat. Jinak, Jihočesko je samozřejmě krajem rybníků, což ale znamená, že i kaprů a přikrmovacího hnoje. Pokud tedy nejste cimprlši, můžete se koupat všude možně. Jestli trochu ano, můžu doporučit některé pískovny, ale ty jsou všechny poměrně daleko (cca 40km odtud) – jedny u Veselského Vlkova, další u Suchdola nad Lužnicí. Budějčáci samotní se rádi koupu např. v Mrhálu (původní jméno Vražda) za

Hlincovou horou u Rudolfova nebo v obou řekách. Vltava bývá čistší a studenější, ale neskýtá tolik pěkných bádenplaců jako Malše; na ní vřele doporučuji tři jezy v Rožnově – Malák, Velkas a Špačkovský. Koupání v Rybníčku je činnost, kterou provozuje

skupina studentů PřF pod vedením Šuspy (viz slovníček). Za tímto účelem se jezdí (na kole, autem, na běžkách) k Rybníčku zvanému též Šuspák (nachází se v lese severně od silnice na Branišov), případně k Malši nad Velkas. Do Rybníčku se jezdí po celý rok, především však v jeho zimní polovině.

Zvláštními akcemi jsou potom svíčkové koupání pořádané před Vánocemi a sauna, která se taktéž občas provozuje. Koupací společnost samozřejmě není nikterak uzavřená a všichni zájemci z řad studentstva jsou srdečně vítáni.

INDOOROVÉ SPORTOVNÍ AKTIVITY Většina běžných indoorových sportů probíhá jako kurzy kateder tělesné výchovy PF a ZF. Pokud byste měli zájem zapsat si nějaký z těchto kurzů, je třeba postupovat podle výše uvedeného postupu. V praxi dává drtivá většina studentů PřF přednost samostatně organizovaným sportovním aktivitám.

Fotbal (sic spolu s hokejem ne tak docela indoorový sport) se hraje na trávníku v okolí kolejí. K tomuto účelu slouží dvě branky, jejichž poloha je však proměnná v čase, takže nemá smysl je blíže lokalizovat. Pokud vám místo fotbalu bude přes zimu stačit futsal, dá se docela dobře pronajmout tělocvična některé z místních škol. Bohužel se s nimi podepisuje smlouva na celý školní rok (občas se dá domluvit i zkrácení např. od října do května), tak to chce stabilní partu, aby se to uplatilo (cca 300 Kč/hod).

Volejbal je sport mezi biology značně populární. Hraje se ve Sportovní hale (tu najdete za silnicí u Kauflandu), kterou si lze za tímto účelem pronajmout (lze i jen ½, je to levnější; sítě a příslušenství jsou na místě k dispozici, míč musíte mít vlastní). Stačí, když se vás domluví 12-14, a pak už je jen třeba zjistit, kdy je v hale volno. Přes léto lze volejbal hrát jednak před kolejemi na betonovém hřišti a taky na Sádkách na kdysi antukovém, dnes na hřišti podivně pískovém (je přímo naproti Botanické vile). Zahrát si můžete také plážový volejbal (www.beachareal.cz).

Hokej se hraje v zimě (naposledy mrzlo před 2-3 lety) na Bagru (rybník ve Stromovce), někdy i na Vltavě nebo na Malši. V Budějcích se dá hrát i amatérská liga – tzv. RHL HCP (tj. rybníkářská hokejová liga hokejového centra Pouzar). V Pouzarovi se dá nepravidelně bruslit i jen tak, ale počítejte s návalem lidí. Více informací na stránkách www.hcpouzar.cz Tenis lze hrát buď před kolejemi na asfaltovém hřišti anebo si lze pronajmout kurt (vč. sítě) ve sportovním areálu PF a ZF (v ulici na Sádkách): na asfaltovém povrchu 50 Kč/hod., na antuce 100 Kč/hod.

Zdroj:http://www.cafepress.com/+volleyball_large_post

Podvodní hokej je sport, v němž se osazenstvo PřF proslavilo asi nejvíce – tvoří totiž drtivou většinu reprezentace ČR. Přidat se může každý. Jmenují se Serrasalmus a dozvědět se o nich můžete přímo od nich nebo třeba zde: www.uwh.wz.cz/o_nas.htm. Tréninky i mezinárodní zápasy probíhají v plaveckém

er,579726071

Florbal Příznivci florbalu si mohou vybrat, v Budějcích hrají hned dva kluby: FCB Štíři (www.stiricb.cz/index.php) a FCB United (www.fbcunited.cz).

70

bazénu. Můžete se samozřejmě přijít i jen podívat.

(www.kredance.cz). Nabídka je velice pestrá od Tanga po Capoeiru.

Podvodní rugby se hraje naopak v bazénu skokanském a jeho protagonisté ho označují za jediný 3D sport. Taktéž můžete vyzkoušet. (www.uwrugby.com/pages/cz/uvod.php).

Bojové sporty máte dvě (ono asi víc, ale my známe dvě) možnosti první zapsat si některý kurz ve STAGu nebo zvolit Fabriku www.sfabrika.cz kde si můžete vybrat bojový sport právě pro Vás.

Posilovna je k dispozici na kolejích (přesněji K2). Vybavená je celkem slušně. Platí se 40Kč, případně permice na měsíc za 200Kč. Krom toho je v Budějicích kopa fitek a posiloven, včetně squashových kurtů či bowlingových drah, jen si vybrat to pravé ořechové.

Pro pasivní milovníky sportu je k dispozici televizní místnost na každé koleji. Klíč je k dispozici na vrátnici dané koleje Televizi (nebo ještě lépe - plátno) najdete ve většině hospod kolem fakulty, takže si při tom sledování hokeje či fotbalu můžete pěkně zanadávat na to štěstíčko a srdíčko nad točeným pivem. Kromě toho lze v Budějcích přímo navštívit utkání některého ze zdejších sportovních týmů. Tradičně úspěšní a náležitě proslulí jsou volejbalisté Jihostroje (za posledních 10 let 6krát mistři ČR). Hůře jsou na tom hokejisté i fotbalisté. Oba týmy hrají druhou nejvyšší soutěž (hokejisté pod názvem ČEZ Motor České Budějovice a fotbalisté SK Dynamo). Všechny tyto tři sporty mají své stadiony a haly rozprostřené okolo soutoku Malše a Vltavy, takže to není moc daleko.

Stolní tenis (ping-pong) se taktéž hraje na koleji, tentokrát však na K4. K dispozici jsou dvě místnosti s pingpongovým stolem a dokonce i pálky. Ty jsou však ve zcela dezolátním stavu, takže je lepší mít vlastní. Badmintonu se můžete věnovat na výstavišti, kde lze zapůjčit i veškeré vybavení. Cena kurtu je 200 Kč/hod. Squashi se pak lze věnovat např. U Pouzara na Vltavě, na Zvonárně (což je trochu dál – až před Dobrou Vodou, ale je levnější) či v IGY. Tanec pokud patříte k milovníkům tance všeho druhu, tak pro vás je právě Kredance

Tedy sportu zdar!

71

Z příliš nepohnuté historie města

Přemysl Otakar Druhý nechtěl být ve svém státě až druhý a proto zpupným Vítkovcům, kteří se mu roztahovali na jihu, postavil do cesty klášterní opevněné městečko Zlatou Korunu. Vítkovce to naštvalo, to se ví, ale ne dost, a tak po několika letech založil ještě Budějovice. On byl PO2 vůbec vášnivým městotvůrcem; dokazuje to fakt, že nebývale rád mluvil do řemesla svým projektantům a lokátorům. Kaliningrad například sám umístil tak šikovně, že se celé město po jeho smrti zvedlo a odstěhovalo pár kilometrů vedle. Budějovice nicméně zůstaly poslušně sedět na jílovitém podloží veprostřed močálů v záplavové zóně Vltavy a Malše a ještě k tomu vzkvétaly. To Vítkovce rozzlobilo už doopravdy, a protože odvaha zdobí muže, statečně počkali, až král zemře, a pak město trochu povyplenili (akci vedl Záviš z Falknštějna - jistě, ten od Kunhuty, ale žádný bulvár, prosím). Však nebojte se, Budějovice se brzo zase dostaly do vládních rukou a dobře se jim v nich vedlo až na věky věkův (tedy aspoň té bohatší, převážně německé, části města). Z dob jejich počátku Budějovicím zůstaly tři hlavní věci. Jednak je to půlkruh hradeb na konci Malše, i s hláskami Železnou pannou, Otakarkou a Rábnštejnskou. Železná panna je z nich nejznámější, neb ji někdo za bratří husitů (nepřátel našeho slušného města) opředl nepěknou a nespravedlivou pověstí o jakémsi mučení (i když, pravda, kavárna tam není z nejlevnějších). Nad hradby skvělejší je ovšem přilehlý dominikánský klášter, starý jak město samo a gotický jak stehno rytířovo. Rajská zahrada se

„V Českých Budějovicích by chtěl žít každý…“ Jára Cimrman ústy maniakálního důstojníka ze hry Záskok

stromem poznání (dnes jím je ztepilý samec jinanu), brány jeruzalémské, hříšníci marně deroucí se dovnitř pod lomenými oblouky, neobvyklé středověké fresky... Taky skautská klubovna (věděli jste, že vlk a světluška jsou staré zednářské symboly? Namoutě) a lidová škola umění (že by líheň symbolů všelikých?). Nu, a ze strany k řece odlehlé, nad dlažbou Piaristického náměstí, se na klášterní zeď svým nepatrným tempem sápe velká kamenná žába. Až vyleze nahoru, svět to definitivně zabalí. A jestli spadne, tak taky. Nechci nic říkat, ale už je skoro u střechy; magistrát by měl uvažovat o nějaké nástavbě. A konečně, jasným dokladem inženýrského vzniku města je jeho náměstí (133x133 m2; největší čtvercové ve střední Evropě, ne-li v celém středním vesmíru) se šachovnicí přilehlých ulic (původně to tedy bylo tržiště a popraviště). Dominantou tohoto gigantického a nevídaného čtverce je Samsonova kašna, ovšem o poznání mladší; až z dalekého osmnáctého století (upozorňuji, že to není samsonová kašna vodu z ní nepijte, ani kdyby měla smetanovou pěnu). V dlažbě náměstí, mezi jeho středem a hotelem Zvon, je vsazen Bludný kámen. Marně cestu hledati budeš, kdož jej překročíš - tedy jen v určitou denní dobu a zřejmě taky jen v určitém stavu. Nicméně až se budeš potáceti z rohu do rohu, věz, že vodítkem ti bude Černá věž, dvaasedmdesátimetrová bývalá zvonice sousední Svatomikulášské katedrály. Sline, že Černá se jmenuje proto, že kdysi trochu ohořela; není to pravda, říká se jí tak, neb je prostě do černa. Mimochodem, za třicetileté války se tu skrývaly korunovační klenoty, což by byla velká pocta, tedy kdyby se o tom trochu víc vědělo.

72

Katedrála, ke které věž původně patřila, ohořela doopravdy, takže teďka vypadá úplně jinak, než na začátku - ze zdobné gotiky (byla trochu jako malý svatý Vít v Praze) jí přestavěli do ranného baroka; stanou se ale i horší věci. Renesanční domy kolem náměstí mají podloubí. Jestli si myslíte, že podivné normy jsou až vynálezem Unie, tak vám prozradím, že mít obloubené náměstí nebylo svého času dovoleno jen tak někomu; Budějovice si toto právo samozřejmě zasloužili svým spořádaným chováním. V době, kdy na jihovýchodě Rakouska Osmani vítězoslavně stavěli mešity, Budějovice měly své ješity. Měšťané se tu předháněli, kdo si může dovolit vyšší dům, vrchní patro je proto často jenom kamuflované, s falešnými okny a tak. Koukněte se na to z věže, Potěmkin hadr. No a dvě poslední budějcké pamětihodnosti, o kterých se ode mě ještě dozvíte, fungují v současné době (shodou okolností) jako hospody. Zelená ratolest a Masné krámy, obě trochu do nóblova. Masné krámy byly postaveny spolu s Černou věží (tedy kolem roku 1550) a, jak jméno napovídá, původně sloužily k výhradně nevegetariánským účelům. Zelená ratolest je proti tomu mladá jak letošní víno - pochází až z první poloviny devatenáctého století; zato je však součástí něčeho daleko většího. Poslyšte krátký příběh: Jihočeši odjakživa cítili potřebu obchodovat se soudruhy zpoza Šumavy, jenže právě Šumava jim to vždycky dost ztěžovala. Solná stezka, používaná už Kelty a možná ještě dřív, stačila jen, dokud lidi uspokojovalo přemisťovat omezené náklady

pojmutelné karavanou. Síla vody je nad všechny soumary, Karel IV. proto uvažoval o poněkud šíleném zdymadlovém propojení Vltavy a Dunaje. Kupodivu stejný (byť upgradovaný) projekt vytáhl i průmyslový revolucionář Gerstner, když císař František I. nabyl dojmu, že teď, v nové silné době člověka, by všechno mělo nějak jít. Naštěstí Gerstner náš projekt opět zasunul a přišel s něčím docela novým (a přitom vlastně starým); říkal tomu železná silnice. Na trase České Budějovice-Linec nechal navršit náspy, postavit mosty a natáhnout 120+ kilometrů dřevěných kolejnic pobitých železem. Stejně jako tisíc let před tím tu dopravu obstarávala koňská síla, jenže teď se cesta už nepočítala na týdny; expres trval z ničeho nic jenom 14 hodin. Nu a zájezdní hostinec na poslední štaci koněspřežní dráhy je právě už avizovaná hospoda U Zelené ratolesti. Takže i když tu nedostanete pívo v kelímku a mikrovlnně ošetřený párek, je to vlastně hodně stará nádražka, dost možná nejstarší na kontinentě (Angličani nás předběhli, ale co, zasejc maji hnusný počasí (to je samozřejmě jenom pověra, ale aspoň jim to můžem přát)). Nakonec lze ještě dodat, že Gerstner stavěl železnici tak solidně, že ho vyhodili pro mrhání státními penězi. Nicméně díky tomu o třicet let později stačila jen drobná modernizace a po kolejích mohly jezdit vlaky. Takže až se vydáte s ČD směrem na Dolní Dvořiště, bude asi rozumné, když si dovolíte drobnou depresi z toho, že právě opotřebováváte nejstarší neanglické drážní těleso na světě.

73

A nakonec ještě drobné etnografické poučení, po němž už budete chápat skoro všechno… Pokud jste zdaleka, je vám třeba něco říci. V Budějcích žijí Doudlebové. Ona to vlastně není tak docela pravda, Doudlebové byli slovanský kmen, který již dnes nelze dobře rozlišit od okolní smíšené populace, ale přesto: v Budějcích žijí Doudlebové. Všiml si toho poprvé Stanislav Komárek ve své knize 100 esejů (nebo alespoň já jsem si u něj poprvé všiml, že si toho někdo všiml) a použil Sádlovskou definici Doudeblie jako oblasti geograficky víceméně odpovídající jižním Čechám, kterou obývá svébytné obyvatelstvo. Tuto svébytnost uvidíte (nebo vlastně neuvidíte), když se projdete o víkendu nočním městem: nebojte se, nevybuchnul Temelín. To nežití je naprosto přirozené. Obdobně skutečnost, že hostinský od Hasiče nemá rád, když mu lidi chodí do hospody, není cimrmanovský vtip, nýbrž prostý Doudlebský fakt. Zdejší lid nehýří a má rád svůj klid; je na tom něco zas tak špatného? Uvědomme si, že se jedná o území osídlené již před érou Indoevropanů (slovo Doudleb je tedy směšně mladé). Přitom se tu nikdy nic dějepisuhodného neudálo. Kelti si postavili majestátní Magidion (dnešní Třísov) a zase ho rozebrali. Germáni tahali přes lesy tuny zlata a soli - a co? Husiti se uTábořili na severu na řece Lužnici a běhali po břehu nahatí. Hm. Národy přicházely, národy odcházely, stálé doudlebské obyvatelstvo na to koukalo, kývalo hlavou a sypalo slepicím. Pak šlo radši rychle spát, aby jej slepice náhodou nepředběhly. Tady to berte s rezervou, vědcům nelze nic věřit, nicméně vyskytl se dokonce názor, že některá nepřímá vodítka spojují Doudleby s Khoisany (křováky) a kupodivu i Basky (to jsou španělští teroristi, dál o nich radši pomlčím). Khoisani patří k nejstarším lidským skupinám (vznikli ještě před oddělením hlavních etnografických ras) a jsou adaptovaní na život v pouštních podmínkách; pojí se s tím nápadná materiální nenáročnost, malá postava a zásoba tuku uložená v extrémně zbytnělých hýždích (tzv. steatopygie). Doudlebové jsou obdobně přizpůsobení mnohatisíciletému životu v nehostinné mokřadní krajině. Stejně jako u křováků je v této společnosti snížená míra kriminality, zejména krádeží osobních automobilů. Pověry o snížené závisti mezi křováky již byly překonány, takže i to je v pořádku. Bylo by zajímavé blíže prozkoumat, zda dlouhodobý pobyt v bažinách měl u Doudlebů nějaký vliv např. na šířku chodidel. No a nakonec by možná neuškodil malý jazykozpytný exkurz. V Budějcích není těžké se domluvit, na křovácké mlaskavky zde nenarazíte. Tento kraj spadá do jihozápadočeské oblasti obecné češtiny, takže se zde mluví docela normálně (jako dyž voblejzneš lidovopa, tvrdí zlí jazykové odjinud). Přesto je občas zaskočen i člověk, který má pocit, že pochopil, jak se věci mají. To třeba když mu jinak normální doudlebský kamarád řekne s úsměvem do očí: "Spačák"*. Zažil jsem, že se skupina nováčků s nedočkavostí vrhla na stánek s pikadory a byla zklamaná, když dostala, co dostala. "Pikador" má indoevropskou bázi (s)piko-, která znamená sloveso probodnutí nebo také "datel". Do Evropy se slovo dostalo s románskými jazyky a ve Španělsku dodnes působí picadoři (zapichovači), kteří při koridě dráždí a oslabují býka vbodáváním kopí do jeho šíje (případně pracují v dolech, na kaučukových plantážích anebo hřebelcují koně - možných překladů je více). Je tedy nad slunce jasnější, že v nedaleké Doudlebii toto slovo nemůže znamenat nic jiného, než právě "párek v rohlíku". A všimněte si, že důsledně píšu Budějce a nikoli Budějovice nebo Budějice. Že Budějovice je dlouhé slovo, které je třeba zkrátit, pakliže se to tu má vydržet, to dá rozum. Ale mnohý novousedlík si klidně chodí po Dlouhém mostě, metá kolem sebe "Budějice" a má pocit, bůhvíjak nezapadnul. Přátelé, "Budějice" je slovní nedodělek, to -i- je tam navíc, narušuje rytmiku slova a vůbec. Zakončení -ovice se odjakživa a dojakmrtva zkracovalo na -jce, viz například Kralovice-Kralojce. A sám za sebe se přimlouvám: neříkejte Budějky. Mějte si Pardubky a Olmíky, proti tomu žádná. Ale nestěžujte si, že v Budějkách voblizujou lidovopy. *) Spačák = spací pytel; podle vzoru jehličňan = jehličnatý strom

Zatímco na jižní Moravě je přikoupen v tichosti ještě jeden vepř a vystrojena reprezentativní hostina pro široký okruh známých, „aby viděli“, a to i za cenu částečného zruinování, odpovídalo by doudlebské mentalitě rozšířit čtrnáct dní před plánovaným termínem zprávu o vepříkově onemocnění a posléze i o jeho úmrtí. Tento je pak v naprosté tichosti zabit, jitrnice uskladněny a konzumovány v homeopatických dávkách.

Stanislav Komárek, Sto esejů o přírodě a společnosti 74

Stručný výkladový slovník zivota studentského na PřF Kdyby přeci jenom zůstaly nějaké pochybnosti, máme tu pro vás slovníček některých pojmů, se kterými se u nás často potkáte. Tak ať slouží!

očekává, že během své práce také alespoň načas zasednou k pipetě (kdežto bílé do močálů nikdo nehoní). Biologické centrum AV ČR – zahrnuje ústavy Akademie věd v Českých Budějovicích. Povídání o něm najdete v pojednání Není ústav jako ústav, za popisem jednotlivých kateder. Blaženka – alias stará Blažková je had, teda konkrétněji hroznýš, ještě konkrétněji hroznýš královský, která bydlí v terárku v atriu budovy B. Blaženka se jmenuje jen jeden z hadů, který toto terárko obývá. Je to ta hodná. Ale málokdo je rozpozná, tak je to prostě všechno Blaženka… Bobík – celouniverzitní počítačová učebna. Zároveň slouží jako aula, pravděpodobně zde budete skládat imatrikulační slib a občas se tu konají různá setkání (spíš na univerzitní úrovni). Céčko – nejnovější budova PřF, známá svým pohledovým betonem, futuristickým schodištěm, odlétávající střechou a občasným vodopádem. CPE - centrum polární ekologie, součást katedry biologie ekosystémů. Polárníci, jak se říká pracovníkům a studentům CPE, tráví celé léto za polárním kruhem na souostroví Svalbard, kde se zabývají živou i neživou přírodou. Na Svalbard se s nimi můžete podívat v rámci Kurzu polární ekologie (viz Exkurze).

Akademická obec - Soubor všech studentů a přednášejících vysokých škol. Jak brzy poznáte, velmi zvláštní komunita. Má své vlastní mravní zásady, které je třeba dodržovat. Jde to dost ztuha, protože nikdo netuší, jaké vlastně jsou. Akademický rok – Něco jako školní rok na vysoké škole. Začíná oficiálně 1. září a končí 31. srpna, ale je to dost relativní, neboť např. letošní zimák začíná 29. září (začátek září je vyhrazen vám prvákům a kolotoči). Bagr – nádržka uprostřed Stromovky (nedostavěné koupaliště), dokonce s vlastním ostrovem. Ten funguje jako dějiště mnoha kulturních počinů. Co se týče vody, už na první pohled není pěkná, takže se zde lze koupat jenom potmě. Bakalářka – Diplomka, dílo, které musíte zplodit během bakaláře/magistra. Je to samostatná práce studenta na zvolené téma (volí se zpravidla v průběhu druháku), s níž by vám měl pomáhat váš školitel. Bakalářka má různé podoby (záleží na oboru). Tak například máte-li napsat literární rešerši, očekává se od vás, že vytvoříte text založený na poznatcích z literatury (vědecké články, na Ohníček směle zapomeňte) a z něj vyvodíte závěry a diskuzi. Celou práci do stanoveného termínu podáte na studijní a pak už stačí „jen“ obhájit (vlastně předtím ještě čekáte na posudek oponenta, který má obvykle k vašemu románu připomínky, na které je dobré se připravit. Bakalářské i diplomové práce jsou ve formě pdf přístupné v knihovně (tam jsou též ty v pevné vazbě) nebo je najdete u jednotlivých studentů ve STAGu (včetně záznamu průběhu obhajoby a obou posudků. Co vám budu povídat, někdy je to hodně zajímavé čtení, zvlášť když náhodou otevřete práci obhájenou na jiné fakultě). Nicméně před odevzdáním věnujte patřičnou pozornost opatření paní proděkanky: www.prf.jcu.cz/data/files/8/81/151/294opatr enipredkladanipracibakmag.pdf. Béčko, Blažkův pavilon – sídlí zde velká část kateder zoologie a ekologie a nachází se zde též většina poslucháren. Více o Béčku v kapitole Anatomie fakultních prostor. Bílí a zelení – dva základní druhy biologů, kteří se liší hlavně svým pracovním prostředím (indoor X outdoor), v návaznosti na to zhusta i stylem života. Obecně lze říci, že současný trend přeje spíše bílým a od drtivé většiny zelených se

K heslu Bílí a zelení. Zdroj: Kohoutí Pařát 2007, fakac.blogspot.com Cvičení - Praktická výuka ukončená zápočtem, která má sloužit k praktickému ověření a demonstraci teoretických pouček získaných na přednáškách. Některá cvičení bývají oblíbena, jiná ne, ale přesto je nutno na ně chodit, protože jsou na rozdíl od přednášek většinou povinná. Povolen je jen určitý počet absencí za semestr (zpravidla 2-3), a kdo tento limit překročí, musí nahrazovat nebo psát nějakou práci navíc,

75

někdy mu dokonce hrozí i nezískání zápočtu. Vedou je většinou doktorandi. Eros – prof. Karel Prach, vegetační ekolog, který rád botanizuje na dálku s dalekohledem. Zabývá se hlavně rostlinnými invazemi a sukcesí (ale nejen tím). Hlavní organizátor večerních botanických seminářů a všemožných exkurzí, především geobotanických a velkých mezioborových (účast se vřele doporučuje). Exkurze - Šance, jak se v rámci výukových hodin dostat mimo přednáškové sály a laboratoře. Exkurze mají kromě odborné náplně i určitý „volnější“ program, ze kterého může být někomu i nevolno. Zkušenosti z exkurzí všeho druhu vás zpravidla připraví na život lépe než všechny přednášky dohromady. Viz též kapitola Exkurze. Hanys – doc. Jan Kaštovský, algolog (zabývá se řasami), přednáší algologii a vede velkou část algologických diplomek. Proděkan pro učitelské obory, vedoucí katedry botaniky a člen hudebního tělesa ŠuKas. Imatrikulace - Slavnostní uvedení studentů prvního ročníku do akademické obce. Probíhá během prvních týdnů studia. Je to jedna z mála příležitostí, kdy se šikne společenský oděv. Schválně kolik z vás řekne místo „slibuji“ „přísahám“  Impakt – Zcela zjednodušeně lze říci, že váš osobní impakt (česky dopad) udává, kolikrát jste byli citováni v odborných časopisech (Ohníček, Rukojeť mladého chovatele japonských tancujících myší, ale ani Živa či Vesmír se nepočítají)… dle některých jedinců je to univerzální veličina k měření vědecké aktivity. V současnosti platí, že dosáhnout pěkňoučkého impaktu je snazší pro bílé, než pro zelené. Index - Knížečka s nápisem „Výkaz o studiu na vysoké škole“. Dostanete ji při zápisu do prváku. Dříve tam bývalo napsáno „výkaz o řádném studiu“, ale pravděpodobně jim došlo, že jen málokdo studuje opravdu řádně. Do indexu se zaznamenávají vaše úspěchy (i neúspěchy) při skládání zápočtů a zkoušek. Na některých vysokých školách ho už nemají, stačí jim elektronický (nám možná jednou taky), vy si ho však zatím chraňte jako oko v hlavě. Káčko – Většinou se tím myslí hospoda v přízemí koleje K1, která z tradice hraje roli jedné z hlavních studentských hospod. Většinou tam najdete nějakého toho biologa. Pozor: jako Káčko označuje mimouniverzitní mládež úplně jiný podnik – totiž klub K2, Vrtuli. Dejte pozor, kam si večer pudete sednout.

Kančí stezka – Krytý chodník vedoucí od menzy podél kolejí k Bobíku. Toto označení původně platilo jen pro střechu koridoru, která skýtala snadný přístup na koleje, ale od dob, kdy nejdou otevřít chodební okna na prvním patře, kanci táhnou po zemi a přemístilo se s nimi i jméno. Kleť – 1083 m.n.m., velehora vévodící Blanskému lesu, každoročně na podzim je zdolávána při tradičním (značně hromadném a notně zábavném) výstupu BF/PřF organizovaném Erosem při příležitosti oslavy 17. listopadu. Kohoutí pařát – Fantomatická, pravděpodobně značně zvrácená osoba, která na svém blogu fakac.blogspot.com provozovala fakultní satiru v podobě krátkých komiksů. Dnes už bohužel neaktivní (poslední komiks nese letopočet 2009), nicméně v ledasčem stále aktuální a určitě vás pobaví. Kompost – je zkrátka kompost. Náš kompost má na starosti fakultní ekologické sdružení Na Hnízdě. Kompost naleznete za béčkem, takže neváhejte sem přidat nějaký ten ohryzek. Navíc jsou Hnízdaři hodní a čas od času příjde mejlem výzva, že je možné si odebrat hotový kompost a pohnojit si tak domácí květenu. Kosák – Mgr. Petr Kos, PhD, vedoucí oddělení jazyků a asi nejoblíbenější angličtinář. Jeho hodiny obvykle stojí za to. Kredit - udává „váhu“ předmětu – teoreticky odráží jeho časovou náročnost a při počítání váženého průměru se jím násobí známka. Počet kreditů je odvozen od počtu hodin týdně, po které se příslušný předmět koná a připočítává se samostudium (takže třeba i psaní esejů). Nemusí být pravda, že se v kurzu za více kreditů také více dozvíte, ani že předmět za více kreditů je těžší. Za šest semestrů musíte nasbírat 180 kreditů – minimum za semestr je 20 kreditů, průměr je 30. Křesílka – Bufet Kool s přilehlými stolky a křesly nalézající se při vstupu na půdu Biologického centra. Pro některé znamená snadný zdroj snídaně (mají od půl osmé do dvou), pro jiné vhodnou lokalitu pro přátelský rozhovor potkáte zde půlku PřF, ať už sedící nebo běžící do laborky. Často je to místo srazu lidí vracejících se ze zkoušky, kde můžete vyzvědět, na co se zkoušející ptá, jakou má dnes náladu atd. Když už je řeč o výměně informací, zlí jazykové tvrdí různé nesmysly - například, že se tu určití fakultní činovníci scházejí za účelem kutí piklí. Směšné. Prý si dokonce do horké vody přidávají kávu. Přece byste všemu nevěřili. LAPE - laboratoř archebotaniky a paleoekologie

76

Nezmar – osobitý vedoucí hospody u Nezmara. Vlastním jménem Zdeněk Marek, což ale nikdo neví, kromě nás a teďka i vás (a možná tedy ještě něho). Navštívit jej můžete ve Studentské ulici 1. Péčisti – studenti bakalářského oboru Péče o životní prostředí. PNG – Papua – New Guinea, sídlo detašovaného pracoviště PřF, kam je teoretická možnost se skrz svoje zaměření (nejlépe hmyzařské) dostat na magisterské nebo doktorandské studium. Můžete se sem také dostat skrz Terénní cvičení z tropické ekologie. Prázdniny - Nejoblíbenější součást studia. Začínají po složení zkoušek letního semestru (= pro někoho v červnu, pro někoho až na konci srpna, či začátku září) a končí na konci září! Ovšem u spousty studentů začátek prázdnin s uděláním zkoušek nikterak nesouvisí! Prerekvizita – kurz, který se doporučuje absolvovat před tím, než si zapíšete předmět, který vás zajímá. Oficiálně se prerekvizitami nemusíte řídit, pak se ale nesmíte divit, že ve vámi vybraném obtížnějším předmětu nestíháte a ztrácíte nit. Seznam prerekvizit k jednotlivým předmětům najdete v Růžence. Promoce - Slavnostní akt vyřazení studenta z akademické obce a udělení diplomu, absolvujete ji po úspěšném ukončení studia, obhajobě diplomky a složení státnic. Přednášky - Nejpodstatnější součást výuky. Snaha přednášejících zvýšit teoretické vědomosti studentů. Jsou nepovinné, a tak některé přednáškové sály zejí prázdnotou. V prvním semestru se doporučuje navštěvovat většinu přednášek, neboť jinak může být zkouškové období dost svízelné. Později je vhodné navštívit alespoň první přednášky, kde se dovíte, co vše bude potřeba splnit pro získání zkoušky. Předzápis - Probíhá do dalšího semestru prostřednictvím STAGu, kam se přihlásíte a podle návodu si navolíte žádané předměty. Není nevyhnutelně nezbytné, aby se přednášky vámi předzapsané opravdu shodovaly s těmi, které si nakonec zapíšete, ovšem na předzápisu záleží, bude-li kurz otevřen (na to je obvykle třeba 10 předzapsanců, ale leckdy se to dá ještě s přednášejícím domluvit) a bude-li vám umožněno zapsat se do dalšího semestru. Růženka – neoficiální název pro brožurku Seznam přednášek pro akademický rok xxxx/yyyy. Naleznete zde podrobnější údaje o přednáškách jako kód kurzu, jeho kreditní ohodnocení a také informace o výstupních minimech vašeho bakalářského oboru. Doporučujeme ke koupi

(prodává se na studijním za několik desetikorun (5)), ale hlavně k prostudování (dá se najít i na fakultním webu, v sekci Informace pro studenty). A nenechte se zmást názvem, zdaleka ne každý rok bývá růžová… Rybníček (Šuspák) – tím se myslí pouze jeden jediný konkrétní rybníček v lese mezi Budějcemi a Branišovem, ve kterém jsou pořádány pravidelné koupací „sessions“ (oblíbené hlavně v zimních měsících). Hlavním organizátorem je Šuspa. Všichni jste srdečně zváni, stačí Šuspovi nahlásit svoji mailovou adresu a on už vám dá vědět. Viz též Sportovní vyžití. Sádka - Druhý komplex biologického centra, ležící mezi Vilou a Kauflandem. Sídlí zde především půdaři a hydrobiolozi. Viz též Anatomie fakulty. Semestr - Rozlišuje se semestr zimní (29. 9. – 18. 12. 2015 a 4. -8. 1. 2016) a letní (15. 2. – 20. 5. 2016). V semestru absolvujete přednášky, semináře a cvičení. Nejoblíbenější součástí semestru jsou exkurze, které probíhají většinou na konci semestru, bohužel stejně jako zkouškové období. Semináře - Vznikly na základě myšlenky, že občas by mohli povídat nejen přednášející, ale i studenti. Všechno má svůj háček – studenti se většinou povídat bojí. Přesto jistou aktivitu v tomto směru doporučujeme, je to průprava na obhajobu diplomky i budoucí zaměstnání. Dnes je seminářů nabízena pestrá škála, některé z nich jsou vlastně osamostatněným cvičením k přednášce, na jiných se můžete naučit něco praktického. Existuje povinnost odkroutit si na „své“ katedře dva semináře za bakalářské studium. SHP (Studentské hodnocení přednášek) – viz kapitola Zpětná vazba. Internetová anketa (https://shp2.prf.jcu.cz/), která umožňuje anonymně vyjádřit názor na vámi absolvované přednášky a cvičení (resp. jejich protagonisty – přednášející a vedoucí cvičení). Na základě výsledků SHP jsou finančně podpořeni kvalitní přednášející, na druhou stranu studenti se můžou díky SHP vyhnout nekvalitním předmětům (pokud to zrovna nejsou předměty povinné). Obecně jde o důležitý mechanismus zlepšující kvalitu výuky a bez dostatečné účasti studentů postrádá SHP smysl, proto je také hodnocení v této anketě povinné. Ostatní fakulty JU používají podobný systém, nazvaný SHV (Studentské hodnocení výuky), prosím neplést s SHP, které se používá exkluzivně na PřF. SGA – studentská grantová agentura. Zajímavý způsob, jak získat od fakulty pár tisíc na svůj

77

projekt (až 30, žádáte-li hromadně) a zároveň, jak si procvičit škemrání o grant, kterážto činnost je podstatnou náplní vědcova života. Koukněte na stránky www.prf.jcu.cz/veda/granty/sga.html, pošlete žádost a pak už jenom čekejte… Úspěšnost je vysoká, nebolí to a ani to nic nestojí (tedy vás :)). STAG – program provádějící studijní agendu, pomocí něj budete provádět předzápis či se přihlašovat na zkoušky. Více v kapitole Počítače a vše okolo. Státnice - Jakási vysokoškolská maturita, prostě trochu větší zkouška. Koná se na konci bakaláře, magistra i doktoranda, když už přednášejícím došly běžné zkoušky. Školitel – Oficiální vedoucí vaší diplomky; člověk, kterého si musíte sehnat, jinak nemůžete začít pracovat. Až jej budete mít, stvrdíte svůj vzájemný vztah zadávacím protokolem. Školitel by vám měl hlavně pomáhat se sháněním peněz nutných k vašemu výzkumu a se vším vám poradit, zejména to druhé ovšem často nechává na někom jiném (zhusta na svých ostatních studentech). Štetke – Dr. Roman Fuchs, šéf zoologů, přednáší obratlovce, zabývá se ptactvem, rozbíjí květináče (občas) a kouří (pořád). Pozná se podle typické dikce, která by se do textové podoby nejspíš přepsala pomocí Arialu Bold, nejméně čtyřiadvacetipalcového v majuskulích. ŠuKaS – Šuspův Kakofonický Soubor, svérázné hudební těleso, o kterém zaznělo pár slov v kapitole Duševní občerstvovny. Účinkují jednou za cca 2 měsíce v hospodě u Kaštanu ve Včelné, občas také na Béčku (promenádní Šukas). Zpěvník a fotky jsou k dispozici na http://regent.jcu.cz/sukas. Šuspa – prof. Jan Lepš, botanik, rostlinný ekolog, statistik, kapelník ŠuKaSu. Když najde čas na to, aby mohl vést nějakou z terénních exkurzí, stojí to většinou za to. Vacátko – prof. Václav Hypša. proděkan pro vnější vztahy. Jakožto vnější vztahař má na starosti propagační činnost (plakátky a tak) a na svědomí má i současnou strukturu webových stránek fakulty (za níž ho lidi chválí). Vánoční večírek – obvykle poslední středu před Vánoci na Béčku a oficiálně jej pořádají zoolozi a botanici (proto někdy „zoobotanický večírek“). Je spojen s promítáním fotek z předešlé mezioborové exkurze (více viz Pod pokličkou

vědy aneb Uvědomělé dění na fakultě) a můžete se těšit na všeliké kulinářské specialitky. Vila (Botanická vila) – Sídlo Katedry botaniky, secesní vila z počátku 20. století. Probíhá zde většina botanických přednášek a čas od času taky tzv. vila párty, většina botaniků zde má své pracovny. Viz Anatomie fakultních prostorů. Vomáčka – Název terénní stanice a terénní praxe (viz Exkurze). Vrtule – Klub K2, hudební podnik ve sklepě budějcké Sokolovny naproti plovárně. Hudební (re)produkce zahrnuje mainstreamové oldies (ve středu) i metal, rock, skáčko, či techno, (občas etnizující) v další dny; někdy tu hrají i naši. Fámy o mafii unášející středeční návštěvníky Vrtule za účelem prodeje jejich perspektivních orgánů, se ukázaly jako nepodložené. ZaBuBi – kurz „Základy buněčné biologie“ ZaMoBi – kurz „Základy moderní biologie“ Zápočet - Lze jej získat za cvičení, seminář nebo exkurzi, většinou odevzdáním protokolů či samostatné práce, ústním referátem nebo někdy i pouhou účastí. Je podmínkou k připuštění ke zkoušce. Zkouška - Postrach většiny studentů. Hodnotí se známkou, v případě udělení čtyřky je třeba ji zkusit znovu. Studenti mají nárok na tři termíny – řádný a dva opravné, někdy jsou i nějaké neoficiální navíc. Nepsaným, ale víceméně striktně dodržovaným pravidlem je, že se na zkoušky zásadně nechodí ve společenském oděvu. Zubří stádo – zásoba piva na Mezioborové exkurzi.

78

Mapka dvou nejběžnějších cest z nádraží přes náměstí až na koleje/fakultu:

- 79 -

PROSTOR PRO VAŠE POZNÁMKY

- 80 -