Bilanční zpráva projektu
„Šajenští bojovníci“ čtrnáctidenní zážitkový pobyt pro mládež realizátor: Statek, o. s.
Realizátor programu Občanské sdružení Statek, o. s., bylo založeno v únoru roku 2008 za účelem zjednodušení administrativy a organizování akcí, které byly předtím (od r. 2001) pořádány pod záštitou Provincie bratří františkánů. Přestože sdružení jako právnická osoba vzniklo až v roce 2008, jeho zakládající členové mají osmileté zkušenosti s pořádáním akcí pro mládež. Kromě letního pobytu organizujeme během roku sportovně zážitkové nebo pracovní akce na statku v podještědí, jehož prostory zadarmo poskytuje současný jednatel a předseda sdružení Zdeněk Mikeš. Z nejúspěšnějších akcí uveďme: Po stopách Járy Cimrmana (2003), Soumrak bojovníků I, II, III (2004 – 6), Apocalypto 2007, Božská Relikvie (2008), Uprchlík (2009). Z dalších akcí je třeba jmenovat každoroční vánoční pobyty spojené s přespáváním na sněhu a novoročním pochodem z Ještědu, letní putování, kurzy skalního lezení a brigády jako např. sázení stromků, úklid lesa apod. (více informací na www.statek.org). Naši členové se do roku 2008 podíleli na vedení společenství mládeže, které se scházelo každé pondělí v areálu františkánského kláštera na Jungmannově náměstí v Praze. V současné době se někteří věnují charitativní činnosti na území Prahy 1 (především práce s lidmi bez přístřeší). Akcí pořádaných Sdružením Statek, o. s., se v roce 2009 účastnilo 141 mladých lidí vč. organizátorů. Naše letní prázdninové tábory byly každoročně podporovány MČ Praha 1.
Historie a poslání programu Historie projektu Projekt „Šajenští bojovníci“ je pokračováním řady úspěšných letních táborů, které členové organizace Statek, o. s., pořádali v předchozích letech ve spolupráci s Provincií Bratří Františkánů. Historie těchto táborů začíná v roce 2001, kdy byl pořádán tábor bratrem Filipem Rathouským OFM a někteří členové budoucího sdružení Statek, o. s., byli přizvání k jeho realizaci. Postupem času bylo vedení táborů a jejich organizace předána Zdeňkovi Mikešovi (současnému předsedovi sdružení Statek, o. s.), který tábory vedl nepřetržitě až do roku 2006. Od roku 2008, po založení sdružení, se vedení táborů ujala mladší generace. Poslání projektu Velký důraz klademe na vytváření přátelských vztahů a zdravých sociálních vazeb. Domníváme se, že je pro dospívající mladé lidi důležité mít možnost se vzájemně poznat během společného letního pobytu a následně mít možnost takto vzniklé vztahy během celého roku upevňovat při další setkáních. Letní tábor je „startovní čárou“, která je pro dosažení tohoto cíle nezbytná. Druhým, neméně důležitým cílem, je pak možnost zážitku „bytí v přírodě“, který, jak se domníváme, současné mladé gene2 raci velmi chybí. 1
Cílem projektu „Šajenští bojovníci“ bylo: • nabídnout dětem a dospívající mládeži možnosti aktivního trávení volného času mimo území hl. města Prahy a snažit se tak účinně minimalizovat rizika spojená se sociálně patologickými jevy, • směřovat děti a mládež k většímu uvědomění si vlastního lidství, aby se tak stávali příkladem lidem okolo sebe a prohloubili svůj vztah k sobě navzájem, k přírodě, k práci a vzdělání, • poskytnout neorganizované mládeži z Prahy přátelské prostředí, které napomůže při řešení jejich problémů ve škole a doma na základě křesťanských hodnot, a které nepomine se skončením tábora, ale bude podpořeno během roku dalšími námi pořádanými akcemi. Projekt byl plánován pro věkovou skupinu 14-19 let. Cítíme, že v tomto období se formují ty nejdůležitější životní rozhodnutí mladého člověka a v současné nabídce letních táborů a aktivit je této věkové kategorii věnována nedostatečná pozornost (většina prázdninových pobytů je zaměřena na věkovou kategorii do 15 let).
Popis programu „Šajenští bojovníci“ byl čtrnáctidenní zážitkový pobyt, který se konal v podsadových stanech na louce u obce Radvanec. Etapová hra provedla účastníky smyšleným příběhem odehrávajícím se na americkém středozápadě, v indiánské rezervaci Standing Rock. Kromě fyzicky náročných aktivit, které prověřily kondici a zručnost účastníků, jsme také nabídli příležitosti kreativně se realizovat a dozvědět se něco o sobě v psychologickosociálních hrách. Na závěr etapové hry pak museli účastníci řešit morální dilema.
Táborový příběh Úvod do příběhu Kmen Šajenů, Psí Bojovníci (v šajenštině Hotamitaneo) „Hrdí a vzdorovití. Ozbrojení luky a kolty ... a pýchou. Jednají jako ti, co milost udělují, a ne jako ti, co o ni žádají.“ V dobách, kdy bílí osadníci postupně obsazovali americký středozápad, byli indiáni nuceni postupně ustupovat bílému přívalu. Vyklízeli stará tábořiště, kde jejich předkové žili celé generace a byli nuceni odcházet do hor a pouští. 3
2
Ačkoliv to dnes již málokdo ví, v dávných dobách byl kmen Šajenů rozdroben na vícero kmenů. Liščí lidé, Červené štíty, Šílení psi, Zahnutá kopí, Tětivoví lidé, Vlčí bojovníci a poslední: Psí bojovníci. Psí bojovníci měli mezi Šajeny zvláštní postavení, neboť byli něčím jako „indiánskou policií“. Urovnávali roztržky mezi ostatními kmeny, byli první kdo ostatní chránil, když došlo k válce s vedlejšími kmeny. Měli velké pravomoce, ale i velkou zodpovědnost. Své největší slávy paradoxně dosáhli tím, že se dopustili zločinu - jednou se v táboře opili whisky a dva z Psích bojovníků, „Malý potok“ a „Ten, co je okolo“, se dostali do rvačky. Jeden z přihlížejících, „Dikobrazí medvěd“, který stál opodál byl nechtě jedním zraněn. To jej rozzuřilo natolik, že „Malého potoka“ bodl nožem a poručil “Tomu, který je okolo” ať jej dorazí. Za tento zločin byl Dikobrazí medvěd zbaven všech výsad a musel tábořit mimo nejméně dvě míle daleko. Stejný trest pak dopadl na všechny Psí bojovníky. Byl jim odepřen vstup na společná tábořiště takže museli stavět své stany opodál, nesměli s ostatními kmeny kouřit dýmku míru ani se účastnit společných slavností. Mohli se však dál účastnit válečných tažení s celým kmenem Šajenů. Protože toto byla jediná oblast, která jim odepřena nebyla, napnuli veškeré své síly sem… a stali se těmi nejlepšími z nejlepších. Byli postrachem všem nepřátelům, ale uznání od vlastních se jim stejně nedostalo. Když pak přišli bílí osadníci, vyhledávali každou příležitost k boji s nimi. Nenáviděli bílého muže proto, že vyhání jejich bratry a sestry z jejich míst. Nenáviděli jej za to, že na posvátných místech jejich bratří staví své osady. Nenáviděli jej pro jeho přesilu, pro zdánlivě nekončící zástup nových bojovníků s bílou tváří. Nenáviděli své bratry za to, že se příliš snadno podrobují bílému muži a odmítají bojovat. Nenáviděli samu zem, že se proti nim staví, když přišlo sucho. Zemřeli s nenávistí v srdci a zůstalo po nich prokletí. Prokletí, které se brzy opět probudí k životu… Současnost Účastníci tábora přijíždějí do indiánské osady, která se nachází na okraji rezervace Standing Rock. Zbytky indiánů zde žijí v pokoji a míru s okolním světem přestože rezervace hraničí s několika osadami bílých. Stará nenávist je však již dávno pryč. Nová přátelství byla navázána, občas si běloch najde indiánskou ženu, občas se někdo k indiánům přidá, aby žil jejich životem v divočině. Součástí osady je šerif, aby řídil možná nedorozumění a dohlížel na pořádek. Účastníci přijíždějí jako část kmene Šajenů, která se rozhodla přidat k 4
3
„starším“ žijícím v této rezervaci. Chtějí zkusit žít původním životem indiánů a najít své kořeny. Rezervace je rozlehlá a skýtá dostatek místa pro všechny. Noví bojovníci nicméně musí nejprve prokázat svou odvahu a schopnost postarat se o zem, než ji dostanou do správy (jako správci a opatrovníci, ne jako panovníci). Na počátku se vše zdá být v pořádku - nově příchozí se učí životu v rezervaci, objevují dávno ztracené schopnosti naslouchat přírodě i se učí schopnostem novým střelbě z luku, pohybu v tichosti, rozdělání ohně po indiánském způsobu. Něco však není, jak by mělo. Hned druhý den je jeden z účastníků napaden divokým zvířetem - to by ještě bylo možno připsat na vrub nezkušenosti nově příchozích, nicméně válečný šíp zabodnutý do totemu uprostřed osady ani temné postavy plížící se lesem, již nezkušenosti připsat nelze. Postupně do sebe jednotlivé dílky puzzle zapadají - nikdo zřejmě nezjistí proč, ale prokletí Psí bojovníci se znovu probudili k životu a obcházejí krajem ničíc všechno živé. Je potřeba najít způsob, jak nemrtvé válečníky porazit a jak už to tak v těchto příbězích bývá, je potřeba se poradit se starým šamanem, který ještě pamatuje dávnou minulost. Ten účastníkům odvypráví, jak došlo k sebeprokletí Psích bojovníků a že jediný způsob, jak jejich prokletí zlomit, je připomenout jim jejich původní poslání a symbolicky je přijmout zpět do kmene Šajenů. Přijmou však účastníci „mezi sebe“ někoho, kdo způsobil tolik zla jim i lidem dávné minulosti? Byl už večer a stmívalo se. Kolem mýtiny se postupně shromažďovaly kmeny: Liščí lidé, Červené štíty, Zahnutá kopí, Tětivoví lidé. Všichni, až na ty, ze kterých šla hrůza… a kteří měli dnes dojít pokoje. Málokdo mluvil. Všichni se ohlíželi přes rameno do lesa, který se plnil tmou a zvuky, při kterých běhal mráz po zádech. Byl založen oheň a obřad začal. Šamanka vhodila do plamenů něco bylin a jejich vůně se pokoušela bojovat se ztuchlostí, která visela ve vzduchu, jakoby předznamenávala boj, který se má odehrát. „Volám vás bratři ! Volám vás ve jménu všech Šajenů, volám vás, protože vaše místo u poradního kruhu zeje prázdnotou. Volám vás, protože služba, kterou nyní konáte není vaše!!“ … hlas se nesl mýtinou a rozléhal do lesa.. odpoví někdo? Chvíle ticha. Postupně, jakoby váhavě, se na mýtinu noří postavy. Přicházejí z nitra samotných stromů. Nikde okolo nemohli být a najednou tu jsou. Není jim vidět do tváře a zastavují se mimo zář ohně, ale neútočí… alespoň prozatím. K ohni jako první přistupuje zástupce Červených štítů a volá prvního z bojovníků: „Tvé provinění je již smazáno, Šajeni tě volají zpět mezi sebe. Tvé jméno budiž „Hlas naděje“. Vrať se k našemu ohni!“ 5
4
Postupně přistupují všichni prokletí bojovníci… Na konci obřadu se mýtina halí mlhou a ta když se rozptýlí, tak duchové již nikde nejsou. Pouze na zemi leží jejich masky jako symbol jejich pokoje. Nakonec se tedy účastníci rozhodli Psí bojovníky přijmout a dát jim nová jména, která zdůrazňovala to dobré, co v nich bylo ještě za jejich života. Rezervace Standing rock tak může po nějakou dobu opět žít v pokoji.
Obsah a průběh programu v roce 2009 Vývoj aktivit programu a jejich obsah v průběhu roku Hlavní část projektu - to jest faktický kontakt s účastníky a jejich zapojení do aktivit, se koná během 14 dnů v letním termínu tábora. Příprava projektu nicméně probíhala během celého roku. Hlavní náplní přípravných prací je tvorba a rozvržení táborového programu, výroba nutných rekvizit a kostýmů a příprava veškerého materiálu potřebného pro chod tábora. Čas strávený těmito přípravami se počítá ve stovkách hodin. V tomto roce jsme měli výhodu nám známého tábořiště, takže nám odpadla nutnost jezdit na obhlídky terénu během přípravných víkendů. Tím se nám uvolnilo větší množství prostředků, které jsme pak mohli využít na realizaci komplikovanějších her během samotného pobytu. Táborový tým se také po změně z minulých let již přizpůsobil novému způsobu vedení. Spolupráce s médii a ostatními zařízeními, institucemi a organizacemi Na přípravě a realizaci tábora “Šajenští bojovníci” jsme spolupracovali s DDM Praha 5 a občanských sdružením Velký vůz, především prostřednictvím vzájemného zapůjčení vybavení. Tímto způsobem se snažíme řešit především lanové aktivity, které jsou velmi náročné na drahé vybavení a které Statek, o. s., není schopen pokrýt z vlastních zdrojů. Dále se nám podařilo získat sponzorské dary, většinou formou propagačních předmětů, od firem ČEZ, a. s., a Karmelitánské nakladatelství. Spolupráce se všemi výše jmenovanými organizacemi je pro nás velmi cenná. Protože oblast táborů není reklamě ani marketingově nijak zajímavá, jedná se z jejich strany spíše o charitativní čin, kterého si velmi vážíme. 6
5
Do budoucna bychom rádi rozšířili naši spolupráci především v oblasti zapůjčování vybavení a sdílení know-how s některými dalšími organizacemi, které se v naší republice věnují problematice volného času. Rádi bychom navázali spolupráci s organizací Junák (především kvůli široké nabídce levných tábořišť, které má Junák k dispozici).
Hodnocení a výsledky Kritické zhodnocení rozvoje programu, dosažení cílů Co se podařilo, dosažené cíle: - změna táborového vedení spojená s přijetím do týmu nových členů z řad bývalých účastníků byla velmi úspěšná a přinesla řadu pozitiv (oživení týmu novou energií, zlepšení komunikace v organizačním týmu, přiblížení se účastníkům v jejich pohledu na svět, získáním zpětné vazby na předešlé tábory). - podařilo se nám poučit se z chyb minulých let, především pak nastavit přiměřenou přísnost ve vztahu k účastníkům (měli jsme špatnou zkušenost s přílišnou benevolencí). - menší počet účastníků umožnil bližší poznání jak účastníků mezi sebou, tak sblížení s vedoucími. Menší počet se také velmi pozitivně projevil při psychologicko-sociálních hrách (kde každý získal více prostoru). - během tábora se nevyskytly žádné problémy s přítomností drog či alkoholu. Z 18 účastníků jsme museli řešit problém kouření pouze s jedním a vše se podařilo vyřešit po vzájemné domluvě, což, vzhledem k věku účastníků, považujeme za úspěch. - tábor se podařilo naplnit zajímavými činnostmi od lanových aktivit (které zajišťují vedoucí s příslušnými školeními), přes možnosti zažít nevšední sporty (například skalní lezení, lukostřelba) a zábavné hry (např. malování vlastním tělem nebo stavba trakaře), až po řadu autorských her, které měly značný úspěch (konflikt, indiánská válka, atd.). Na čem je naopak potřeba do budoucna pracovat - táborový příběh měl z počátku pomalejší rozjezd. Do budoucna je potřeba dbát o něco více na dynamiku táborového celku. - 18 účastníků je relativně nízký počet. V rozpočtu jsme počítali se 30 účastníky. Je velmi těžké shánět účastníky z řad neorganizované mládeže ve věkovém rozmezí 14 – 19 let, nicméně nechceme se této věkové hranice vzdát, protože cítíme, že této věkové skupině se věnuje velmi málo organizací, resp. pro neorganizovanou mládež v této věkové skupině je velmi malá nabídka aktivit za přijatelnou cenu. - bude potřeba zlepšit propagaci tábora, především na internetu. Máme dobrou zpětnou vazbu s využitím tohoto média. 7
6
Statistika programu Účastníci Počet účastníků: 18 Věkový průměr: 16,6 let. Počet holek: 10 Počet kluků: 8 Náklady na účastníka a den: 325 Kč Organizátoři Počet vedoucích: 14 (včetně kuchařek)
Závěry a doporučení Letošní tábor hodnotíme jako velmi povedený. Proběhl ve velmi přátelské atmosféře, jak mezi účastníky, tak mezi vedoucími. Byl nabitý zajímavými aktivitami. Podařilo se nám vyvážit některé nedostatky táborů minulých a zaběhnout nové pracovní procesy. I z hlediska vedoucovského týmu lze tedy vše hodnotit pouze pozitivně. Zbývá tedy doufat, že i příští tábor bude stejně povedený a podaří se nám získat více účastníků, což si také klademe jako jeden z hlavních cílů následujícího roku.
8
7
