Bílá kniha. pro vesmír

Bílá kniha pro vesmír

Úvod Publikace „Bílá kniha pro vesmír“ byla zpracována v rámci projektu „Posílení mezinárodní konkurenceschopnosti podniků se sídlem v ČR v oblasti kosmických technologií“, a byla spolufinancována z Operačního programu Podnikání a inovace (OPPI) 2007-2013. Publikace vznikala v období od 29. září do 30. listopadu 2011 a zadavatelem byla Česká agentura pro podporu obchodu/CzechTrade, která je realizátorem celého výše jmenovaného projektu. Zpracováním Bílé knihy pro vesmír byla na základě výběrového řízení pověřena společnost Ernst & Young, s.r.o. Na zakázce se v pozici subdodavatele podílela také společnost ADWISE s.r.o. a jednotlivé dílčí výstupy byly průběžně konzultovány se zástupci Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Publikace vznikala v institucionálním prostředí platném době vzniku dokumentu. Toto prostředí je definováno mezinárodními závazky ČR - Evropskou vesmírnou politikou a strategiemi Evropské kosmické agentury (ESA) a Evropské unie (EU). Na národní úrovni je pak institucionální prostředí dále definováno Národním kosmickým plánem a Usnesením vlády ČR č. 282/2011 o způsobu koordinace kosmických aktivit vlády České republiky. Tato publikace navazuje na výše uvedené dokumenty, právní předpisy a závazky ČR. Bílá kniha pro vesmír je první z celkem tří fází širšího projektu agentury CzechTrade v oblasti zvyšování a udržení rozvoje konkurenceschopnosti českých podniků v oblasti kosmických technologií. Tato publikace bude tedy mimo jiné následně sloužit jako podpůrný a metodický materiál pro agenturu CzechTrade při tvorbě nové standardní služby v oblasti kosmických technologií. Česká republika se v listopadu 2008 stala 18. členskou zemí Evropské kosmické agentury (dále jen „ESA“). Tato organizace koordinuje, řídí a financuje evropský kosmický program. Společnosti a instituce se sídlem v ČR tak získaly více příležitostí k zapojení se do mezinárodních kosmických programů. Cílem této publikace je zmapování současného stavu zapojení firem a institucí do jednotlivých programů ESA a možných příležitostí i bariér pro další rozvoj kosmického průmyslu v ČR v rámci nové služby agentury CzechTrade. Studie „Bílá kniha pro vesmír“ přináší informace o společnostech a institucích, které jsou již do kosmických projektů zapojené a mohou v těchto projektech pokračovat, i o společnostech a institucích, které mají potenciál se do těchto projektů teprve aktivně zapojit. Ať už samostatně nebo například na základě spolupráce s jinou společností nebo výzkumnou institucí. Publikace také popisuje klíčové obory, které jsou v ČR s kosmickými technologiemi spojeny. Bílá kniha pro vesmír proto může rovněž přispět k formování koncepce exportní podpory v oboru kosmických technologií a jejich aplikací. Autoři publikace při zpracování Bílé knihy pro vesmír rovněž vycházeli z porovnání obdobných odborných publikací a studií o kosmických technologiích, které byly vydány v jiných členských státech ESA i dalších vyspělých zemích. Jedním ze základních vstupů pro vznik této publikace bylo rozsáhlé dotazníkové šetření mezi firmami a institucemi.

Bílá kniha pro vesmír Posílení mezinárodní konkurenceschopnosti podniků se sídlem v ČR v oblasti kosmických technologií

strana 2 z 152 v 1.0

Obsah ÚVOD .................................................................................................................................................................... 2 OBSAH ................................................................................................................................................................... 3 REJSTŘÍK ZKRATEK A TERMÍNŮ .............................................................................................................................. 5 1

MANAŽERSKÉ SHRNUTÍ.................................................................................................................................. 7

2

METODIKA ....................................................................................................................................................10 2.1 2.2 2.3

3

REŠERŠE ......................................................................................................................................................... 10 DATABÁZE ZAPOJENÝCH SUBJEKTŮ ....................................................................................................................... 10 HODNOCENÍ JEDNOTLIVÝCH VLN ŠETŘENÍ ............................................................................................................... 11

ZMAPOVÁNÍ AKTIVIT ....................................................................................................................................13 3.1 IDENTIFIKACE OBORŮ A ODVĚTVÍ .......................................................................................................................... 13 3.2 PROJEKTY ........................................................................................................................................................ 18 3.3 EKONOMICKÝ DOPAD ........................................................................................................................................ 22 3.4 PŘÍKLAD ÚSPĚŠNÉHO PROJEKTU ........................................................................................................................... 26 3.5 ROZLOŽENÍ PŘÍSPĚVKŮ VYBRANÝCH STÁTŮ ESA ...................................................................................................... 27 3.6 ZAHRANIČNÍ ZKUŠENOSTI ................................................................................................................................... 29 3.7 TRENDY .......................................................................................................................................................... 31 3.7.1 Globální trendy .................................................................................................................................... 32 3.7.2 Klíčové země / instituce – Evropská unie ............................................................................................. 33 3.7.3 Další klíčové země / instituce ............................................................................................................... 35 3.7.4 Trhy/aplikace ....................................................................................................................................... 36

4

VÝSLEDKY ŠETŘENÍ ........................................................................................................................................38 4.1 ZÁKLADNÍ STATISTIKY ......................................................................................................................................... 38 4.2 INOVACE A SPOLUPRÁCE..................................................................................................................................... 40 4.3 KOSMICKÉ TECHNOLOGIE ................................................................................................................................... 47 4.3.1 Role společností ................................................................................................................................... 52 4.3.2 Bariéry vstupu do sektoru kosmických technologií .............................................................................. 59 4.3.3 Role institucí ........................................................................................................................................ 60 4.4 VÝSLEDKY INTERVIEW ........................................................................................................................................ 62

5

ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ ................................................................................................................................68 5.1 BARIÉRY ZAPOJENÍ DO SEKTORU KOSMICKÝCH TECHNOLOGIÍ ...................................................................................... 68 5.2 KOMPETENCE SPOLEČNOSTÍ V ČR ........................................................................................................................ 71 5.2.1 Software design ................................................................................................................................... 72 5.2.2 Analyzátory, senzory a měřící technologie .......................................................................................... 72 5.2.3 Výroba a vývoj materiálů, součástek a systémů. ................................................................................. 73 5.2.4 Testování kvality .................................................................................................................................. 73 5.3 CESTOVNÍ MAPA PROGRAMŮ ESA ....................................................................................................................... 77 5.4 POTENCIÁL ČR VE VOLITELNÝCH PROGRAMECH ESA ................................................................................................ 80 5.4.1 Earth observation programmes ........................................................................................................... 80 5.4.2 ISS Exploitation and Exploration Programmes .................................................................................... 80 5.4.3 Telecommunications and Integrated Applications Programmes ......................................................... 80 5.4.4 Navigation Programmes ...................................................................................................................... 81 5.4.5 Security-related programmes .............................................................................................................. 81 5.4.6 Launchers Programmes ....................................................................................................................... 82 5.5 ZÁVĚRY........................................................................................................................................................... 83 5.5.1 Služby CzechTrade ............................................................................................................................... 84 Bílá kniha pro vesmír Posílení mezinárodní konkurenceschopnosti podniků se sídlem v ČR v oblasti kosmických technologií


6

SEZNAMY ......................................................................................................................................................86

7

PROFILY FIREM A INSTITUCÍ ..........................................................................................................................90 7.1 7.2

FIRMY ............................................................................................................................................................ 91 INSTITUCE ..................................................................................................................................................... 134



Rejstřík zkratek a termínů ARTES

Program „Advanced Research in Telecommunications Systems“

BRIC

Užívané označení pro skupinu rychle rostoucích ekonomik v čele s Brazílií, Ruskem, Indií a Čínou

CIIS

Program „Czech Industry Incentive Scheme“

CzechTrade

Česká agentura na podporu obchodu. Příspěvková organizace Ministerstva průmyslu a obchodu ČR

CZ-NACE

Klasifikace ekonomických činností

ČSÚ

Český statistický úřad

Downstream

Označení kosmického průmyslu, který je zaměřený spíše na aplikační a komerční využívání kosmických produktů (telekomunikace, navigace apod.)

ECSS

European Corporation for space Standardization

EEE

Elektrické, elektromechanické a elektronické komponenty

EGEP

Program „European GNSS Evolution Programme“

EGNOS

Program „European Geostationary Navigation Overlay Service“

ELIPS

European Programme for Life and Physical Sciences in Space

EO

Earth Observation

EOEP

Program „Earth Observation Envelope Programme“

ESA

European Space Agency – Evropská vesmírná kancelář

ESO

European Southern Observatory

FLPP

Program „Future Launchers Preparatory Programme“

GMES

Program „Global Monitoring for Environment and Security“

GNSS

Global Navigation Satellite System, Globální družicový polohový systém

GSTP

Program „General Support Technology Programme“

HDP

Hrubý domácí produkt

HT

High-tech - soubor ekonomických činností, které ke své produkci ve velké míře používají vyspělé technologie

Inovace produktu

Inovace produktu zahrnuje výrobky a služby, u kterých se charakteristiky nebo zamýšlené použití významně liší od předcházejících produktu podniku. Zahrnují se pouze významné změny technických specifikací, komponentu a materiálu, zakomponovaného softwaru, uživatelské přístupnosti nebo ostatních funkčních charakteristik. Na rozdíl od inovací procesu jsou přímo prodávané zákazníkům. Příklady inovací výrobku: Zavedení úplně nového výrobku; nahrazení vstupu materiály se zdokonalenými vlastnostmi (vzdušné textilie, lehké, ale pevné materiály, nano-textilie, plasty přijatelné pro životní prostředí atd.); zavedení nové nebo zdokonalené složky do již existujících produktu (navigační systémy v dopravních zařízeních (GPS) a jiné. Do inovací produktu se nezahrnují: Malé,



nepatrné zlepšení; rutinní aktualizace; sezónní změny (např. oděvu); přizpůsobení se jedinému zákazníkovi a jiné. Inovace technologie

Inovace technologie je definována jako zavedení nové nebo významně zlepšené technologie pro produkci. To zahrnuje významné změny v technice, zařízení a/nebo softwaru, které znamenají podstatné změny v technologii výroby.

ISS

International Space Station, Mezinárodní kosmická stanice

JAXA

Japan Aerospace Exploration Agency, Japonská agentura pro letectví a kosmonautiku

KET

Key enabling technologies, klíčové technologie, technologie umožňující vývoj nových produktů a služeb

Kosmické aktivity

Kosmické aktivit znamenají činnosti týkající se kosmických produktů, aplikací a technologií.

Kosmické technologie

Jde o technologie, které mohou být využity pro upstream a downstream.

Kosmický průmysl

Kosmický průmysl je sektor zabývající se výrobou a vývojem produktů a služeb, které využívají kosmických technologií.

MPO

Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky

MREP

Program „Mars Robotic Exploration Preparation“

MSP

Malé a střední podniky

MTG

Program „Meteosat Third Generation“

NASA

National Aeronautics and Space Administration - Národní úřad pro letectví a kosmonautiku

OECD

Organisation for Economic Co-operation pro hospodářskou spolupráci a rozvoj

OPPI

Operační program Podnikání a inovace (program v rámci Strukturálních fondů Evropské unie)

PECS

Plan for European Cooperating States

Procesní inovace

Procesní inovace je definována jako zavedení nové nebo významně zlepšené produkce či dodavatelských metod. To zahrnuje významné změny v technice, zařízení a/nebo softwaru. Procesní inovace zahrnují nové nebo významně zlepšené metody pro tvorbu nebo poskytování služeb. Mohou obsahovat podstatné změny v zařízení, software používaných v podnicích zaměřených na služby nebo procedury či techniky, které jsou užívány při dodávání služeb.

SF

Spin-off efekt

SSA

Program „The Space Situational Awareness“

Transfer technologie

Transfer technologie je adaptace kosmické technologie pro její komerční použití v civilní oblasti.

TRL

Technology Readiness Level

Upstream

Kosmický průmysl produkující výrobky používané ve vesmíru (satelity, nosné raket apod.)

and

Development


-

Organizace


1 Manažerské shrnutí Dlouhodobou strategií Ministerstva průmyslu a obchodu České republiky (dále také jen MPO) a České agentury na podporu obchodu CzechTrade (dále také jen „CzechTrade“) je posilování konkurenceschopnosti podniků se sídlem v ČR. Tyto jmenované instituce si proto vyžádaly zpracování studie, která by měla podpořit zvýšení konkurenceschopnosti v oblasti kosmických technologií a nalézt ty technologie, které budou v ČR v rámci kosmického průmyslu podporovány. Výstupy z Bílé knihy pro vesmír tak budou využity agenturou CzechTrade k přesnějšímu definování stávajících i možných budoucích kapacit ČR v oblasti kosmických technologií. CzechTrade bude následně pomáhat firmám a institucím při zpracování žádostí o zapojení do kosmických programů a při komercializaci a internacionalizaci produktů vzniklých na základě zapojení do kosmických programů. V rámci zpracování této studie byly provedeny rozsáhlé rešerše domácích i zahraničních dokumentů a dotazníkové šetření, které zmapovalo stávající situaci i budoucí potenciál zapojení českých soukromých společností a veřejných institucí do ekonomiky souvisejí s kosmickými technologiemi. Pro dotazníkové šetření byly jako cílová skupina definovány firmy a instituce z databáze Českého statistického úřadu, která zahrnuje organizace vykazující výdaje na vlastí výzkum a vývoj a organizace inovující. Do šetření tak bylo zahrnuto 2 666 společností a 425 institucí. Z celkového počtu 3 091 respondentů bylo vyhodnoceno jako relevantních a zároveň projevilo zájem se průzkumu účastnit 10 % těchto oslovených subjektů. Výsledky šetření tak byly hodnoceny na základě odpovědí od 253 společností a 55 institucí. Největší zájem o účast v šetření byl zaznamenán mezi malými a středními podniky (dále také „MSP“), jejichž odpovědi v rámci dotazníkového šetření tvořily 70 % všech odpovědí získaných od společností. Potenciál zabývat se kosmickými technologiemi a působit v tomto sektoru byl identifikován u 78 soukromých společností a 35 veřejných institucí. Přibližně tři čtvrtiny těchto společností tvoří právě MSP. Čtrnáct firem (tj. 18 % všech společností s potenciálem zapojení do kosmických technologií), již v kosmickém sektoru aktuálně působí. Z těchto 14 firem má 7 společností obrat nižší než 25 miliónů Kč. Výše uvedená výrazná převaha MSP vyplývá především z charakteristiky kosmického průmyslu. Jedná se o relativně malý a vysoce konkurenční trh s poptávkou po častých inovacích a vysoké míry flexibility. Na tyto podmínky umí rychleji reagovat právě malé a střední firmy. Druhým důvodem je relativně nízký příspěvek ČR do volitelných programů Evropské vesmírné agentury. V jejich rámci pak lze nalézt vysoký podíl zakázek s nízkým finančním objemem. Důležitou roli v převaze MSP hraje i podpora malých a středních podniků na úrovni ESA. Ta se prostřednictvím tlaku na snižování nákladů a geografickou návratnost finančních příspěvků snaží motivovat největší kontraktory, aby do svých řešitelských týmů v rámci subdodávek zapojovali formou subkontraktů právě MSP. ESA také počítá s dalším rozšiřováním své členské základy a bude chtít vybudovat infrastrukturu kosmického sektoru i v nových členských zemích, a to také většinou prostřednictvím MSP. Rovněž je nutné počítat s dopadem finanční krize na jednotlivé členské státy ESA. Ta sice ve svých scénářích počítá s mírným nárůstem nebo stagnací rozpočtu, ale celková ekonomická recese nejspíše vyvolá přehodnocení, restrukturalizaci a zpřísnění pravidel pro vypisování veřejných soutěží v rámci programů ESA. Následkem toho budou muset české podniky v kosmickém sektoru čelit ještě větší konkurenci. Zvyšování konkurenceschopnosti podniků souvisí s jejich inovačním potenciálem. Z elektronického dotazování vyplynulo, že 90 % dotazovaných podniků provádí procesní nebo produktové inovace. Soukromé společnosti nejčastěji provádějí inovace na základě vlastního výzkumu a vývoje. Běžná je i spolupráce na výzkumu a vývoji s partnerskou organizací (instituce i soukromé společnosti). V případě institucí pak jde především o výzkumná centra založená vysokými školami. U společností se jedná především o spolupráci v rámci standardních obchodních vztahů. Společnosti, kterým se tuto spolupráci v oblasti kosmických technologií podařilo úspěšně navázat, se díky tomu staly podle jejich vlastního hodnocení výrazně konkurenceschopnějšími. Druhým významným efektem této spolupráce je pak transfer nebo inovace technologií, kterými by bez partnerské organizace tyto společnosti



nedisponovaly. Neméně důležité je navázání spolupráce společnosti s veřejnou institucí. Tato spolupráce přitom často probíhá na neformální bázi ve formě zpracování specificky zadaných diplomových a disertačních prací. Výhodu opět získávají společnosti, které dokáží tyto znalosti překlopit do kosmické, respektive komerční technologie. Kromě schopnosti inovovat je konkurenceschopnost společností dána i jejich kompetencemi. Z šetření bylo zjištěno, že největší počet českých společností definuje svoje postavení v rámci kosmického průmyslu jako roli poskytovatele služeb. K tomu je opravňuje především disponibilita potřebnou technologií, ale také zkušenosti, znalosti, nové inovativní nápady a potřebný lidský kapitál (zde se jedná především o firmy z odvětví vývoje softwaru, méně jsou rozvinuté telekomunikační služby a služby operátorů satelitů). Naopak kompetence, kterou společnosti v ČR ve většině případů nemají, je role integrátora systémů. V ČR neexistuje společnost, která by byla aktivní v kosmických technologiích a neměla přitom ani vlastní výzkum a/nebo vývoj. České společnosti jsou ale poměrně úzce specializované. Mají většinou vertikálně rozvinutý hodnotový řetězec, ale nedokáží integrovat systémy horizontálně. Z hlediska přiřazení českých společností aktivních v kosmických technologiích k položkám technologického stromu ESA nelze jednoznačně vyčíst konkrétní prioritní zaměření ČR na určitý segment v rámci kosmického průmyslu. Významnější orientaci neukazuje ani matice průniku technologického stromu ESA a odvětvové klasifikace CZ-NACE. Nicméně pro ČR existují předpoklady pro silnou kosmickou infrastrukturu včetně navazujících civilních aplikací postupnou oborovou integrací. Při podrobnějším prozkoumání prostředí kosmického průmyslu v ČR je však možné najít čtyři skupiny tematicky podobně zaměřených podniků. První skupinou jsou tvůrci a designéři softwaru a softwarových aplikací. Charakteristický pro kosmické technologie je právě růst trhu s aplikacemi (energetika, zdravotnictví, životní prostředí a další). V ČR tato početně nejsilnější skupina vyniká disponibilitou několika málo aplikací s potenciálem dalšího růstu. Z pohledu kosmického průmyslu lze uplatnění těchto společností spatřovat ve všech sektorech kosmického průmyslu – Space, Ground i Service segment. V posledně jmenovaném sektoru má ČR relativně slabší postavení oproti zbývajícím dvěma. Trh s aplikacemi navazuje především na programy s institucionální poptávkou Earth observation a Navigation programmes a na programy s především komerční poptávkou Telecommunications and Integrated Applications Programmes. Druhou skupinu tvoří výrobci analyzátorů, senzorů a měřících technologií. Tato skupina společností - a v tomto případě i specializovaných vědeckých pracovišť - vykazuje historicky silnou technickou a technologickou základnu v ČR. Klíčové pro tyto soukromé společnosti a veřejné instituce je správné natavení mechanismů spolupráce a zlepšení transferu inovací a technologií. Tento transfer není sice zatím příliš častý, ale právě nové využití těchto technologií v civilním sektoru může mít vysoký ekonomický dopad. Tyto společnosti a instituce nachází uplatnění v Technology nebo Scientific programmes. Své zastoupení v ČR mají i podniky, které vyrábí a vyvíjí nové materiály, součástky, komponenty a zařízení pro kosmické systémy. Většinou jde o výrobce materiálů a komerčních elektrických, elektronických, elektromechanických, elektrooptických a optických komponent, kteří jsou schopni splnit svými výrobky specifické požadavky kosmických technologií. Jde tak o interakční proces inovace výrobků, kdy zkušenosti z civilního sektoru využijí pro výrobu kosmických komponent a kosmické zkušenosti naopak pro vývoj a inovace svých civilních produktů. Tím výrazně posilují vlastní konkurenceschopnost. Právě v této oblasti by ČR mohla v budoucnu rozvíjet infrastrukturu základního kosmického průmyslu (výroba satelitů, nosných raket a jejich součástí). Poslední tematickou skupinou jsou společnosti, které jsou schopné a náležitě certifikované pro provádění kontroly kvality výroby a výsledných součástek. Může jít o testování základních jednotlivých komponent až po verifikaci složitých měřících zařízení. Činnost těchto společností lze využít průřezově v téměř všech programech ESA a na výběr volitelných programů ESA tak nemá výraznější dopad.



Na základě vyhodnocení dotazníkového šetření a následných interview byly nalezeny dva typy základních bariér zapojení společností do kosmického průmyslu – vnitřní a vnější. Mezi vnitřní bariéry je nutné zařadit především strategii podniků v kosmickém sektoru. Jde většinou o nejasné zaměření a stanovení cílů v kosmickém průmyslu. Společnosti uvádí jako překážku také nedostatek zkušeností. To však často pramení z malé informovanosti a neznalosti procesů a podmínek zapojení do kosmických projektů. Jako vnitřní překážku lze zmínit i financování. Některé společnosti vidí přitom nedostatek financování spíše za překážku dalšího rozvoje kosmických aktivit, než samotného zapojení do existujících programů. Bariérou je i nízká motivace společností zapojit se do kosmického sektoru. Tuto bariéru ještě zvyšují vnější překážky. Především jde o formu spolupráce s ESA. Společnosti často zmiňovaly jako odrazující zejména pevně definovanou maximální úroveň zisku a strach z toho, že nedokáží dodržet přesně stanovený rozpočet. Opět však může jít spíše o neznalost podmínek, neboť ESA umožňuje navýšení rozpočtu v případě uznatelného neplánovaného zvýšení nákladů projektů. Administrativně náročné jsou podle společností i postupy řízení projektu, kvality a dokumentace, které jsou jako povinné vyžadovány dle manuálu ESA - Space project management. Tyto postupy jsou nutnou podmínkou pro zapojení společností do projektů a jejich znalost podle firem dále zvyšuje nároky na lidský kapitál.



2 Metodika V této kapitole je uveden přehled metodických postupů, které byly využity při realizaci projektu „Posílení mezinárodní konkurenceschopnosti podniků se sídlem v ČR v oblasti kosmických technologií“ jehož výstupem je publikace „Bílá kniha pro vesmír“.

2.1 Rešerše Cílem rešerše bylo vyhledat relevantní dokumenty a informace vztahující se ke kosmickým technologiím (klíčovým technologiím pro kosmický sektor), jejich transferu a strategickému plánování. Rešerše tak byla realizována ve třech základních oblastech. 

studie zabývající se klíčovými a high-tech kosmickými technologiemi a potenciálem jejich využití v dalších odvětvích. V této části jde především o odborné články a publikace.



existující zprávy a studie zpracované pro instituce, které se podílí na vytváření prostředí kosmického průmyslu. Z hlediska institucí tak byla rešerše primárně zaměřena na dokumenty Evropské vesmírné agentury a dále na materiály národních institucí (ministerstva, agentury) členských zemí ESA, které zodpovídají za národní kosmické plány a programy. Pro vytvoření širší srovnávací základny byly využity i další relevantní zdroje, například materiály agentur NASA, JAXA či agentury rozvojových zemí BRIC. Výsledky rešerše světových příkladů byly doplněny o výstupy z relevantních dokumentů v rámci institucí v České republice.



trendy v kosmickém sektoru. Tento pojem byl chápán v několika dimenzích – technologické, politické, geografické a ekonomické.

Ve všech případech byly vyhledávány především odborné studie, analýzy, vědecké články, články ze sdělovacích prostředků se zaměřením na kosmické technologie, programy, strategické a národní plány. Byly shromažďovány texty s datem vydání od 1. 1. 2006. Rešerše nebyla geograficky omezena a důraz byl kladen především na texty z členských států ESA. Při rešerši byla využita strategie stavebních kamenů (kdy jsou jednotlivá klíčová slova kombinována a výsledky porovnány) a tzv. strategie rostoucí perly (zpřesňování dotazu dalšími klíčovými slovy). Mezi hlavní klíčová slova patřila ESA, vesmír, kosmos, technologie, inovace, HT, KET a program.

2.2 Databáze zapojených subjektů Výběr soukromých společností Za cílovou skupinu projektu byly zvoleny všechny individuální společnosti, které jsou zahrnuty do databáze Českého statistického úřadu jako inovační společnosti (dle aktualizované metodiky Eurostatu z roku 2010 a manuálu z Oslo 2005). Konkrétně šlo o společnosti z výkazu VTR 5-01 (a), které vykázaly výdaje na vlastní výzkum a vývoj, a o společnosti, které realizují produktové (technické) inovace dle dotazníku TI 2008 ve vybraných odvětvích podle klasifikace CZ–NACE. Do cílové skupiny byly zařazeny také společnosti, které se buď již dnes podílejí na programech doposud financovaných v rámci ESA, nebo se účastnily výběrových řízení do těchto programů, ale i společnosti, které jsou členy vybraných profesních organizací nebo jsou na seznamech společností zabývajících se problematikou kosmických technologií.


strana 10 z 152 v 1.0

Výběr institucí veřejného sektoru Cílová skupina pro instituce z veřejného sektoru byla zvolena obdobným způsobem jako pro soukromé společnosti. Do cílové skupiny tak byly zahrnuty instituce z databáze Českého statistického úřadu, evidované jako inovační instituce (dle aktualizované metodiky Eurostatu z roku 2010 a manuálu z Oslo 2005). Konkrétně šlo o instituce z výkazu VTR 5-01 (a), které vykázaly výdaje na vlastní výzkum a vývoj, a instituce, které realizují produktové (technické) inovace dle dotazníku TI 2008 ve vybraných odvětvích podle klasifikace CZ--NACE. V rámci této cílové skupiny byly v případě vysokých škol technického charakteru (z důvodu jejich úzké specializace) osloveny nižší organizační celky – fakulty, ústavy a katedry.

2.3 Hodnocení jednotlivých vln šetření Mapování technologického potenciálu v České republice bylo rozděleno do jednotlivých vln šetření. V první vlně šetření byla cílová skupina oslovena prostřednictvím elektronické pošty ve druhé vlně telefonicky a ve třetí vlně pak formou osobních rozhovorů. Tímto třífázovým šetřením bylo možné získat detailnější odpovědi. Pro každou vlnu šetření byl zvolen specifický postup vyhodnocení. Některé postupy byly použity u všech vln šetření, jiné jsou vhodné k vyhodnocení pouze dané vlny (viz obr. 1). Obrázek 1: Hodnocení vln šetření

Postup hodnocení šetření

První vlna šetření

Druhá vlna šetření

Třetí vlna šetření

Deskriptivní statistika

Kontextová analýza

Technologická mapa

Korelační analýza

Faktorová analýza Ekonometrické modely

Deskriptivní statistika Deskriptivní statistika byla použita k vyhodnocení všech vln šetření. Jde především o statistické vyhodnocení jednotlivých otázek. Toto vyhodnocení zahrnuje průměrné hodnoty sledovaných znaků u jednotlivých odpovědí, jejich variabilitu a četnosti. Výsledky jsou prezentovány ve formě grafů a tabulek. Konkrétními příklady jsou podíl inovativních společností na celkovém počtu respondentů z dané skupiny, podíly společností zapojených do


strana 11 z 152 v 1.0

civilních/kosmických projektů, vyhodnocení zapojení do projektu ESA a zájmu se v budoucnu do těchto projektů zapojit. Dále nás zajímal podíl firem působících na zahraničních trzích, firem inovujících a firem vlastnících nebo vyvíjejících technologie, které jsou podle nich použitelné v kosmických programech a připravenost této technologie (dle TRL ESA). Analogicky byl pak zjišťován podíl firem působících na zahraničních trzích, inovujících, vlastnících nebo vyvíjejících vlastní technologie s úmyslem zapojit se do vývoje kosmických technologií, připravenost této technologie (dle TRL ESA) a zařazení do definic ESA. Kontextová analýza Kontextová analýza sleduje nejčastější shluky znaků pro jednotlivé odpovědi. Tímto způsobem je možné identifikovat vzájemně propojená témata a vytvářet tematické celky a znaky u společností zapojených či nezapojených do projektů ESA. Pro první vlnu jde například o vyhodnocení společných znaků firem dle geografické působnosti, připravenosti kosmické technologie, inovativnosti firem a zájmu zapojit se do výzkumu a vývoje. Technologická mapa Jednou ze zjišťovaných ukazatelů bylo využití technologií z geografického hlediska (ať již na regionální, národní či nadnárodní úrovni). Cílem bylo zjištění, v jakých geografických oblastech je daná společnost nejúspěšnější. Tato zjištění lze zobrazit pomocí technologických map. Korelační analýza Na společnosti rozdělené do tematických celků na základě kontextové analýzy lze nahlížet také pomocí korelací. Na základě souboru znaků vybraných v jednotlivých odpovědích je možné se zaměřit na to, zda korelují například společnosti v jednotlivých odvětvích, společnosti úspěšně inovující, či společnosti, které vyvíjí/disponují vlastní kosmickou technologií. Ekonometrické modely a faktorová analýza Faktorová analýza popisuje pozorovanou proměnnou prostřednictvím kombinace vlivů jednotlivých faktorů. Například lze posuzovat úspěšnost společnosti z hlediska zapojení do programů ESA v závislosti na exogenních vlivech. Lze tak posuzovat, který znak měl největší vliv na variabilitu dané proměnné. Variability lze posoudit regresními ekonometrickými modely.


strana 12 z 152 v 1.0

3 Zmapování aktivit 3.1 Identifikace oborů a odvětví Graf 1: Srovnání příspěvků členských zemí ESA

Příspěvek v mil. Euro na rok 2012

Příspěvek (mil. Euro) 800 700

600 500 400 300 200 100 0

Podíl příspěvku na HDP 0,0300% 0,0250% 0,0200% 0,0150% 0,0100% 0,0050%


Kanada

Řecko

Rumunsko

Česká republika

Portugalsko

Nizozemí

Irsko

Finsko

Dánsko

Velká Británie

Švédsko

Španělsko

Rakousko

Norsko

Itálie

Švýcarsko

Německo

Lucembursko

Francie

Belgie

0,0000%

strana 13 z 152 v 1.0

Jednoznačně nejvýznamnějším a největším partnerem pro Českou republiku je v oblasti kosmického průmyslu ESA. Proto si velikost tohoto sektoru lze nejlépe představit pomocí příspěvku České republiky do této agentury. Příspěvek České republiky do ESA pro rok 2012 činí 11,5 mil. Euro. Objem příspěvku ČR tak lze srovnávat zatím se spíše méně významnými hráči v kosmickém průmyslu, jakými jsou například Portugalsko, Irsko, Lucembursko a Řecko. Zajímavějším ukazatelem, než celkový objem členského příspěvku, by však mohl být jeho podíl na HDP příslušné země. Z tohoto pohledu do kosmického sektoru (jeho velikost zde měříme příspěvkem do ESA) nejvíce přispívá Belgie následovaná Francií a Lucemburskem. Významně je pak kosmický sektor podporován v Německu, Švýcarsku a Itálii. To znamená, že země, které nejvíce přispívají do ESA, jsou zpravidla na kosmický sektor také silně zaměřeny. Zvláštní postavení má Velká Británie, která zdánlivě tolik do kosmického odvětví nepřispívá. To je však kompenzováno vysokým podílem zapojení soukromého sektoru. Česká republika v obou pohledech (objem i podíl příspěvku) patří mezi země, které nejsou zatím v kosmickém průmyslu silně etablované. Pro Českou republiku je jednou z klíčových otázek zjištění, zda se má v rámci kosmických technologií specializovat na určitá konkrétní odvětví, obory a technologie, nebo zda je vhodné dále plošně rozvíjet všechny oblasti kosmického sektoru. Prvním krokem k usnadnění tohoto rozhodnutí je vytvoření Bílé knihy pro Vesmír, která mapuje dosavadní aktivity českých společností a institucí v kosmickém sektoru právě z pohledu odvětví, oborů a technologií. Z tohoto důvodu bylo dotazníkové šetření zaměřeno nejen na potenciální nové hráče v tomto segmentu, ale i na organizace, které již mají s kosmickým průmyslem zkušenosti a zapojují se nebo se v minulosti zapojily do projektů ESA. U těchto hráčů se tedy analyzovala souvislost mezi technologickým stromem ESA a jednotlivými odvětvími na úrovni dvojmístného kódu CZ-NACE. Společnosti, které byly ochotny účastnit se dotazníkového průzkumu a zároveň již participovaly na některém z programů Evropské vesmírné agentury, jsou rozdílných typů a řadí se většinou do jiných oborů CZ-NACE klasifikace. Nejvíce je zastoupeno odvětví 27 – Výroba elektrických zařízení a odvětví 71 - Architektonické a inženýrské činnosti; technické zkoušky a analýzy. Při rozšíření průzkumu o společnosti, které vykazují potenciál zapojení do kosmického sektoru (jako potenciálně aktivní zde označujeme společnosti či instituce, které uvedly, že vlastní kosmickou technologii), můžeme kromě výše zmíněných oborů identifikovat ještě obory 62 - Činnosti v oblasti informačních technologií, 26 - Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení, 72 Výzkum a vývoj, 22 - Výroba pryžových a plastových výrobků a 20 - Výroba chemických látek a chemických přípravků. K výraznějším průnikům však na této úrovni nedochází. Podobný pohled se naskýtá u zařazení firem k technologickému stromu ESA. I u těchto subjektů jsme zjistili, že nedochází k výrazným průnikům mezi technologickým stromem ESA a odvětvovou klasifikací CZ-NACE. V technologickém stromu ESA je 14 českých společností aktuálně aktivních v kosmickém sektoru zařazeno do 9 technologických domén. Nejsilnější skupinu tří společností tvoří dodavatelé EEE components and quality. Toto je běžné pro nové členy ESA, kteří teprve vytváří infrastrukturu pro kosmický sektor a hledají své kompetence v tomto odvětví. Pokud bychom se opět zaměřili na širší okruh respondentů, tedy společnosti s potenciálem participovat v oblasti kosmických technologií, dojdeme k závěru, že nejvíce obsazenými doménami technologického stromu ESA jsou Materials and Processes, EEE components and quality a Space System software. Z hlediska institucí aktivních v kosmických technologiích je pohled poněkud odlišný. Institucí aktuálně aktivních v kosmických technologiích a participujících v ESA programech bylo do šetření zařazeno sedm, přičemž pět z nich spadá do stejné odvětvové klasifikace CZ-NACE 72 - Výzkum a vývoj. Pokud bychom vzali v úvahu instituce, které uvádí, že disponují kosmickou technologií, ale zatím nebyly zapojené do programů ESA, seznam se rozšíří o několik vysokých škol. I v případě institucí nicméně zjišťujeme, že v technologickém stromu ESA nevznikají výrazněji preferované domény a instituce jsou přibližně rovnoměrně rozdělené do 19 z 26 technologických domén. Následující tabulky ukazují korelace mezi odvětvími tříděnými dle CZ-NACE a technologickým stromem ESA. Čísla uvádí počet firem v daném průniku (jednotlivé hodnoty jsou barevně odlišeny, uvažováno je pouze jedno možné zařazení společnosti).


strana 14 z 152 v 1.0

Tabulka 1: Průnik odvětví a technologického stromu ESA u společností zapojených do projektů ESA

Počet společností aktivních v kosmických technologiích z hlediska odvětví/technologický strom ESA CZ-NACE

1.

27 - Výroba elektrických zařízení 30 - Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení

1

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

17.

18.

19.

20.

21.

22.

23.

24.

25.

26.

Celkem

3

4

1

1

32 - Ostatní zpracovatelský průmysl

1

46 - Velkoobchod, kromě motorových vozidel

1

1

62 - Činnosti v oblasti informačních technologií

2

63 - Informační činnosti 71 - Architekt. a inženýrské činnosti; technické zkoušky a analýzy

1

1

1

3 1 1

1

72 - Výzkum a vývoj

2

1

Celkem

1

3

1

1

1

1

1

1 1

3

1

14

Technologický strom ESA 1

On-Board Data Systems

6

RF Payload and Systems

11 Space Debris

16 Optics

21 Thermal

2

Space System Software

7

Electromagnetic Technologies and Techniques

12

Ground Station System and Networks

17 Optoelectronics

Environmental Control Life 22 Support (ECLS) and In-Situ Resource Utilisation (ISRU)

3

Spacecraft Electrical Power

8

System Design & verification

13

Automation, Telepresence & Robotics

18 Aerothermodynamics

23 EEE Components and quality

4

Spacecraft Environment & Effects

9

Mission Operation and Ground Data systems

14 Life & Physical Sciences

19 Propulsion

24 Materials & Processes

5

Space System Control

10 Flight Dynamics and GNSS

15 Mechanisms & Tribology

20 Structures & Pyrotechnics

25

Quality, Dependability and Safety

26 Other


strana 15 z 152 v 1.0

Tabulka 2: Průnik odvětví a technologického stromu ESA u společností potenciálně aktivních v kosmickém sektoru

Počet společností potenciálně aktivních v kosmických technologiích z hlediska odvětví/ technologický strom ESA CZ - NACE

1

22 - Výroba pryžových a plastových výrobků 26 - Výroba počítačů, elektron. a optických přístrojů a zařízení 27 - Výroba elektrických zařízení 30 - Výroba ostatních doprav. prostředků a zařízení 33 - Opravy a instalace strojů a zařízení 46 - Velkoobchod, kromě motorových vozidel 62 - Činnosti v oblasti informačních technologií 63 - Informační činnosti 70 - Činnosti vedení podniků; poradenství v oblasti řízení 71 – Architekt. a inženýrské činnosti; technické zkoušky a analýzy 72 - Výzkum a vývoj 20 - Výroba chemických látek a přípravků 29 - Výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů 43 - Specializované stavební činnosti 21 - Výroba základních farmaceut. výrobků a přípr. 80 - Bezpečnostní a pátrací činnosti 36 - Shromažďování, úprava a rozvod vody Celkem

2

3

4

5

6

7

8

2 1

9

10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 Celkem 1 2 2 5

1

1

1

1

1

2

1

1

3

10 1

6 1 2 3 12 2

1 1 1

1 1

6 1

1

1

1

2

1 1

1

1 1

1

1

1

1

1

1

2 1

1

1 1

2

1

1

1

9

1 3 1

7 5 1 1 2 1 1 69

1 1

1

1 2

8

1

1

2

3

1

1

4

2

0

2

3

3

2

1

2

2

1

4

1

1 3

5

12

3

0



6


11 Space Debris

16 Optics

21 Thermal

2


7

Electromagnetic Technologies Ground Station System and 12 and Techniques Networks

17 Optoelectronics


3


8


13



4


9



19 Propulsion


5





25



26 Other


strana 16 z 152 v 1.0

Tabulka 3: Průnik odvětví a technologického stromu ESA u institucí

Počet institucí potenciálně aktivních v kosmických technologiích z hlediska odvětví/ technologický strom ESA

CZ - NACE

1

2

3

4

5

6

7

8

9

20 - Výroba výbušnin

10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 Celkem 1 1 1

1

33 - Opravy a údržba letadel a kosmických lodí 1

72 - Výzkum a vývoj 85 - Terciální vzdělávání

1

1

1

Celkem

1

1

2

1

1 1

0

1

1

2

3 0

4

1 0

1

0

1

2

1

2

2 1

2

1

2

1 1

1

1

1

0

1

0

1

1 1

2

2

13

4

2

20

7

4

0

35



6


11 Space Debris

16 Optics

21 Thermal

2


7


12

Ground Station System and Networks

17 Optoelectronics


3


8


13




4


9



19 Propulsion


5





25


26 Other


strana 17 z 152 v 1.0

3.2 Projekty V této kapitole je uveden přehled českými společnostmi a institucemi realizovaných projektů v rámci programů ESA v letech 1990 - 2011. Česká republika historicky spolupracovala na projektech ESA od roku 1990, ale tato spolupráce byla spíše sporadická. Intenzivnější vztahy nastaly až po roce 2004, kdy se ČR stala spolupracujícím státem ESA a mohla se účastnit programů v rámci Plánu pro evropské spolupracující státy (PECS). Tyto programy jsou zaměřeny na pomoc evropským zemím, které se staly členy Evropské unie po roce 2004 a připojily se následně k ESA. PECS pomáhá rozvíjet vztahy nových členů se zainteresovanými evropskými zeměmi a podporuje rozvoj celkové evropské vědecké a průmyslové základny v rámci ESA jako výzkumné a vývojové organizace. V rámci PECS jsou zpracovány pětileté plány pro jednotlivé země, během nichž by měly zvýšit své znalosti o ESA, rozvíjet svůj kosmický průmysl, a tím zlepšit své šance na získání budoucích zakázek. Na konci pětiletého období ESA vyhodnotí dosažený pokrok a rozhodne, zda je země připravena stát se plnoprávným členem ESA, nebo zda pro ni má být vypracován další pětiletý adaptační plán. V současné době jsou do programů PECS zapojeny Maďarsko, Polsko a Rumunsko. Česká republika se stala po vyhodnocení výsledků prvního pětiletého plánu a dosaženého pokroku plnohodnotným členem ESA v roce 2008. Pro nové členy ESA je připraven speciální pobídkový program. Pro ČR je to Czech Industry Incentive Scheme. Hlavním cílem a smyslem tohoto programu je naučit česká pracoviště pracovat na dostatečně konkurenceschopné úrovni tak, aby v budoucnu byla rovnocennými partnery zahraničních organizací a institucí a úspěšně se zapojovala do povinných volitelných programů ESA. V prvních šesti letech po vstupu České republiky do ESA má ČR garantovanou možnost čerpání téměř poloviny svého povinného příspěvku, tedy přibližně 2,5 milionu Euro ročně, pro financování výhradně českých projektů. V roce 2009 Evropská kosmická agentura doporučila k realizaci 16 projektů z celkem 54, o které se v rámci pobídkového programu ucházela česká pracoviště. Do současné doby bylo podepsáno 14 kontraktů mezi ESA a organizacemi, které podaly kvalitní projektové návrhy v rámci první výzvy v roce 2010. Tabulka 4: Participace na programech ESA.

Náklady (Euro)

Program

Projekt

Řešitel

EOEP

ACCELEROMETER PRE DEVELOPMENT

Výzkumný a zkušební letecký ústav

515 000

EOEP

ACCELEROMETER PRE DEVELOPMENT


899 736

ARTES 10

COMMUNICATION SYSTEM DESIGN.

Honeywell International s.r.o.

49 950

PRODEX

ERS DATA APPLICATION /S4701

GISAT s.r.o.

66 540

PRODEX

FEMALE ASTRONAUTS /S4701

BIOPSYS, s.r.o.

24 198

PRODEX

EXPLOITATION ADVANCED TITUS FACIL S4701/COA2

BBT - materials processing

92 000

PRODEX

PARTICIPATION TO OMC&ISDC INTEGRAL S0201

Astronomický ústav AV ČR

140 000

PRODEX

THERMAL PLASMA MEASUREMENT UNIT

Akademie věd ČR

184 200

PRODEX

DUAL SEGMENTED LANMUIR PROBE (DSLP)

Akademie věd ČR

290 800

PRODEX

INTEGRAL OMC /S4701/ AND ISDC


210 000

PECS

CONSOLIDATION OF ADVANCED TELEMETRY

ANF DATA spol. s r.o.

285 556

PECS

CZECH EXTENSION OF GSE LAND. C.C.N.2 (LAND INFORMATION SERVICES) TRANSITION TO PHASE 2 (FOR ALL TASKS EXCEPT TASKS 2 AND 4

GISAT s.r.o.

359 221

GISAT s.r.o.

291 330

PECS


strana 18 z 152 v 1.0

Náklady (Euro)

Program

Projekt

Řešitel

PECS

C20961 DTL/DML BASED DEMONSTRATOR W2802 SR


249 940

PECS

CZECH PARTICIPATION ON INTEGRAL


280 000

PECS

Akademie věd ČR

260 000

Akademie věd ČR

365 900

Iguassu Software Systems, a.s.

187 450

PECS

DATA PROCESSING & SIMULATION FACILITY, NUMERICAL INVESTIGATION OF WAVES & TURBULENCE IN SPACE PLASMA ASSESSMENT OF PORTING OF DIFFERENT E.O.PROCESSORS TO GRID TECHNOLOGY SUPPORT ESA DEVEL. SISNET /S0201/ SOFTW & APPLICATIONS


317 193

PECS

SPECTRAL-SPATIAL SCALING

Ústav systémové biologie a ekologie AV ČR

210 000

PECS

SOHO OBSERVATIONS AND DATA ANALYSIS


249 982

PECS

AMI4FOR

WIRELESSINFO

203 000

PECS

NOVEL X-RAY OPTICS S0201

Rigaku Innovative Technologies Europe s.r.o.

354 000

PECS

AGN AND GALACTIC BLACK HOLES S0201

Akademie věd ČR

290 000

PECS

DOSIMETRY EXPERIMENTS IN SPACE S0201

Ústav jaderné fyziky AV ČR

53 950

PECS

TERRAFIRMA S0201

Akademie věd ČR

46 280

PECS

BEPI COLOMBO /S2011

Karlova univerzita Praha

193 500

PECS

IIM-TS S2011


150 850

PECS

GOCE S2011


225 200

PECS

GAIA S2011


416 900

PECS

SWARM S0201


870 000

PECS

EGNOS EDUCATIONAL TOOLS.


481 820

PECS

FLOREO - DEMOSTRATION

SPRINX Systems, a.s.

383 250

PECS

BEPICOLOMPO, KINETIC PROC.

Akademie věd ČR

262 400

PECS

BUILD PENETR. MEASU. AND MOD

České vysoké učení technické v Praze

97 400

PECS

SOZI CZ


398 855

EOEP

MS1:FINAL SETTLEMENT UPON THE AGENCY?S A

GISAT s.r.o.

99 449

ELIPS

CSRC - PAYMENT 5 (RIDER)

CSRC, spol. s r.o.

449 320

FLPP

CCN1 MS3: WP3

SYNPO, akciová společnost

100 000

GNSS

MLS 4:SUCCESSFULLY COMPLETED CDR


116 000

ARTES 10

HONEYWELL INTERNAT ALL MILESTONES ALL WP

evolving systems consulting s.r.o.

324400

ARTES 10



1634000

ARTES 10



210000

ARTES 10

IRIS SYSTEM DESIGN PHASE B


32000

ARTES 10

IRIS SYSTEM DESIGN PHASE B


716000

PRODEX

IC 2011


17 850

PRODEX

IC 2011

Ústav fyziky atmosféry AV ČR

127 320

PRODEX

IC 2011


79 400

CIIS

(IP): FRENTECH

Frentech Aerospace s.r.o.

282200

CIIS

PALDMC


159 960

PECS PECS


strana 19 z 152 v 1.0

Náklady (Euro)

Program

Projekt

Řešitel

CIIS

STUDY SCOS-2000 DEPLOYM OVER WAN FOR CONCEPT CMCP- IS 291009


42 713

CIIS

URBANATLAS+ AL

GISAT s.r.o.

238 407

CIIS

HERMETICALLY SEALED LOW ESR TANTALU Q1021

AVX Czech Republic s.r.o.

454 240

CIIS

PREPARATORY ACTIVITIES FOR MTG PARTICIPATION

CSRC, spol. s r.o.

95 000

CIIS

REAL-TIME PERFORMANCE MONITORING Q1021


199466

CIIS

CONTROL&TRACKING SYS GROUND STATION Q1021/COA2

ProjectSoft HK a.s.

236 925

CIIS

CO 22896 MILESTONE 2 PRIME

BBT - materials processing

148 953

CIIS

HIGHLY MINIATURIZED AND SENSITIVE THERMAL


178 151

CIIS


88 449


147 900

Ústav jaderné fyziky AV ČR

83 019

CIIS

NEUTRON FACILITIES IN THE CZECH REPUBLIC FOR CALIBRATION LABORATORY WIDE DYNAMIC RANGE GAMMA-RAY CALIBRATION FACILITY PREPARATORY STUDY OF DIGITAL PLASMA WAVE ANALYSER TECHNOLOGY DEVELOPMENT OF TEST FACILITY DEDICATED TO PASSIVE COMPONENTS QUALIFICATION OF THE SYSTÉM OF PYRONEUTRALISATION CUTTING FOR ARRIANE 5 LAUNCHER STUDY SCOS-2000 DEPLOYM OVER WAN FOR CONCEPT CMCP- IS 291009


130 381

GSTP

PROGRESS 2: DELIVERABLES AT PDR


129 732

GSTP

(IP): ESC


67 500

GSTP

(IP): (RIDER/WO/CCN: 0/0/0) CHARLES UNIVERSITY IN PRAGUE

Karlova univerzita Praha

10 000

GSTP

(IP): (RIDER/WO/CCN: 0/0/0) EVOLVNG SYS


100 000

GSTP

ML-KO + ML-SWRR

Siemens, s.r.o.

180 000

General Budget

MILESTONE 2

AVX Czech Republic s.r.o.

59 000

General Budget

MILESTONE 2

VS Technology, s.r.o.

40 000

General Budget

(IP): GISAT (CZ)

GISAT s.r.o.

20 005

General Budget

MS2


261 878

General Budget

(IP): FINAL

L.K. Engineering, s.r.o.

60 149

CIIS CIIS CIIS CIIS

EGGO Space s.r.o.

NA

Explosia, a.s.

NA

V rámci vyhodnocení kosmických aktivit ČR byl v rámci zpracování Bílé knihy pro vesmír proveden odhad návratnosti členského příspěvku do ESA u volitelných programů. U většiny těchto programů bylo zjištěno, že návratnost příspěvku je pod hranicí 50 % vloženého objemu peněz. Nejnižší návratnost vykazovaly programy ISS Exploitation and Exploration Programmes (15 %). Z hlediska zpětného zisku vložených prostředků byly společnosti nejúspěšnější v Telecommunications and Integrated Applications Programmes. Zde je však důležité zmínit, že šlo většinou o společnosti vlastněné zahraničním subjektem. Analýza dosavadního zapojení českých subjektů do programů ESA ukázala také nevyužitý potenciál pro zlepšení využití absorbční kapacity průmyslu. Pro ČR by bylo vhodné optimalizovat alokované zdroje pro problematické volitelné programy (např. ELIPS) a nastavit národní prostředí pro využívání takových zdrojů, které ČR platí jako povinný příspěvek do ESA a které přitom dosud nebyla schopna adekvátně využít. ČR by měla jasně s předstihem deklarovat financování programů (ESA i národních), protože jen tak mohou národní subjekty efektivně plánovat své strategické záměry a investice


strana 20 z 152 v 1.0

Graf 2: Návratnost příspěvku jednotlivých programů ESA

Odhad návratnosti příspěvku ve vybraných programech v letech 2008-2011 (zdroj dat MD)

70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% EOEP

Navigation

Telecom

ISS

Launchers


strana 21 z 152 v 1.0

3.3 Ekonomický dopad Národní kosmický plán vymezuje v kapitole 5 Závěry a doporučení návrh střednědobých cílů a jejich hodnotících kritérií. Mezi střednědobé cíle patří dosažení návratnosti českých investic do kosmických aktivit. Plnění cíle je měřeno ukazatelem hospodářského (ekonomického) dopadu s hodnotou 4,5. V souladu s tímto cílem je záměrem této kapitoly ujasnit metodiku měření hospodářského dopadu českých kosmických aktivit. Návrh metodiky bude z hlediska využití Bílé knihy zaměřen na hodnocení dopadu spolupráce České republiky s Evropskou vesmírnou agenturou. Pro měření a hodnocení ekonomického dopadu je vhodné využít ukazatel označovaný jako spin-off faktor. Ukazatel vyjadřuje, jakou hodnotu vygeneruje jednotka (Kč, Euro) investovaná do kosmických aktivit. Vzorec pro výpočet ukazatele zahrnuje přímé i nepřímé dopady prostřednictvím obratu. ∑

∑ ∑

∑ ∑

∑ ∑ ∑

Pro hodnocení lze použít dvě výše uvedené varianty ukazatele. První hodnotí spin-off faktor na úrovni dopadu zapojených firem. Tento ukazatel se tedy vyčísluje pro každou společnost zvlášť a poukazuje na schopnost firmy využívat s postupujícím časem v kosmickém sektoru získané znalosti a kompetence. Druhý hodnotí spin-off faktor na úrovni dopadu spolupráce České Republiky a Evropské vesmírné agentury. Jde tedy o průměrový ukazatel, který by měl růst s růstem zapojení a zkušeností českých společností s programy ESA. Zatímco definice přímého obratu je jednoznačná, u nepřímého obratu je nutné určit a specifikovat, co tvoří nepřímý obrat nebo jaké nepřímé dopady tento obrat generují. Nepřímý obrat by měl zahrnovat tržby získané:       

aplikací technologie do nových produktů, zlepšením produktů využitím nových technologií, navázáním nové spolupráce díky projektům ESA, zlepšením procesů a postupů výroby ostatních produktů, generováním zaměstnanosti na dalších projektech vyjma ESA projekty, využitím znalostí / kompetencí z projektů ESA na další projekty, zlepšením a posílením značky společnosti díky referencím z projektů ESA.

Jednou z hlavních výhod využití výše uvedeného ukazatele jsou relativně nízké náklady na zpracování informací (zejména v porovnání s konstrukcí tržních odhadů a výzkumů), jejích vyhodnocení a ověření. Pro sběr informací lze využít standardizovaný reporting, který vyplní zástupci firem účastnících se ESA projektů. Informace je vhodné


strana 22 z 152 v 1.0

upřesnit a ověřit formou osobního rozhovoru zejména v oblasti vykazování nepřímých obratů. Tento postup nepředstavuje pro podnikatele zásadní administrativní zátěž. V souladu s vyšší průměrnou dobou návratnosti investic v kosmickém sektoru, která se podle závěrů dostupných studií pohybuje v rozmezí 7 a více let (samotný produkční cyklus trvá 18 až 36 měsíců). U některých aplikačních projektů je možné sledovat tento efekt již dříve. Proto je vhodné začít kontinuálně spin-off faktor sledovat již po 4 letech členství v ESA. Měření dopadu totiž vyhodnocuje kumulované obraty společnosti. Spin-off faktor sice může být vypočten i za kratší období, jeho výsledná hodnota však bude v takovém případě velmi blízko hodnotě 1. Příkladem může být Portugalsko, které dosáhlo spin-off faktoru s hodnotou 2 po osmi letech členství v ESA. Tento ukazatel je tedy nutné průběžně (každoročně) aktualizovat o přírůstky dalších spin-off efektů. Spin-off faktor lze měřit i na úrovní programů ESA a vyčíslit tak dopad konkrétních programů, respektive zapojení ČR do těchto programů. Pokud nepřímé dopady určené firmou souvisejí s více programy a nelze je jednoznačně přiřadit k jednomu programu, doporučuje se dopad rozpočítat na jednotlivé programy podle výše kontraktů v jednotlivých programech. Mezi hlavní omezení navrženého způsobu měření ekonomického dopadu patří relevance určení nepřímých ekonomických dopadů a tím i nepřímo indukovaného obratu. Zatímco v rámci uskutečněných měření v zahraničí, jsou základní kategorie nepřímých dopadů ustáleny a lze je identifikovat, informace o konkrétní specifikaci měřených nepřímých dopadů nejsou k dispozici. Při zjišťování nepřímých dopadů je dalším problémem získávání historických dat. Pokud je spolupráce vyhodnocována na konci delšího období, například periodicky po sedmi letech, nemusí být potřebná data k dispozici kvůli tomu, že společnosti tento typ dat nijak nesledují či nearchivují. Dalším charakteristickým znakem pro ČR je poměrně velký počet společností, které participují na programech ESA ve formě subdodavatelů. Kvůli možnosti výpočtu spin-off faktoru na úrovni celé ČR je důležité získávat informace o nepřímých dopadech i od těchto společností. Získání těchto dat je často poměrně obtížné. Snadné není získání údajů o nepřímých dopadech ani u domácích subdodavatelů. To však pro aktuální podmínky v ČR není vzhledem ke struktuře zakázek ESA podstatné. Stejně tak jako vyloučení subdodavatelů v zahraničí, protože ty indikují nepřímé dopady převážně mimo ekonomiku ČR. V budoucnu by však v metodice tyto dva aspekty měly být zohledněny. Zkušenosti z realizovaných šetření v zahraničí ukazují, že agentury jsou schopny získat informace od statisticky dostatečně významného vzorku firem účastnících se projektů ESA. Tento vzorek lze měřit jednak podílem firem s kontrakty ESA účastnících se průzkumu nebo v procentech objemu kontraktů ESA zahrnutých v průzkumu. Graf 3: Dopad kosmických aktivit

Spin-off efekt kosmický průmysl – [lit. 14, OECD, 2011]

Belgie

6 4 2 0

USA

UK

Norsko

Dánsko Portugalsko

Země USA Norsko Dánsko Portugalsko UK Belgie


Spin - Off 4,9 4,6 3,7 2 1,91 1,4

strana 23 z 152 v 1.0

Výhodou použití spin-off faktoru je možnost porovnání dosažených výsledků se zahraničím a sledování jeho vývoje v čase. I přes dílčí rozdíly v metodice zpracování a výpočtu poskytuje srovnání rámcový obrázek o stávající pozici a potenciálu zlepšení České republiky. Například pro Velkou Británii můžeme v literatuře najít různě vysoký spin-off faktor vypočtený rozdílnými metodikami. Přesto je vhodné se tímto ukazatelem zabývat, neboť při dodržení metodiky lze sledovat vývoj úspěšnosti kosmického průmyslu v transferu technologií. Námi identifikované zkušenosti a doporučení vychází zejména z výsledků dvou publikovaných studií “Evalutation of Danish Industrial Activites in the European Space Agency (ESA)“ a „Survey of the Economic Impact of Portugal’s Participation in ESA from 2000 to 2009“. Cílem každé země by tedy měl být co nejvyšší spin-off faktor. Pro hodnocení úspěšnosti dopadu českých kosmických aktivit postačí v první fází srovnání s členskými zeměmi ESA na jednotlivých úrovních spin-off faktoru: 1 (nulové nepřímé dopady), 2 (nepřímé dopady se rovnají přímým dopadům), 3 (nepřímé jsou dvojnásobkem přímých dopadů) atd.


strana 24 z 152 v 1.0

Tabulka 5: Zajištění hodnocení ekonomického dopadu Proces hodnocení ekonomického dopadu Návrh procesu obsahuje základní popis průběhu sběru, zpracování, vyhodnocení a pravidelného reportování ekonomického dopadu firem zapojených do projektů ESA. Realizaci procesu zajistí agentura CzechTrade. Průběh hodnocení

Firmy Firma Projekty ESA

1. Příprava rozhovoru CzechTrade

Informační memo

Záznam z rozhovoru – ověřený (update) 2. Strukturovaný rozhovor CzechTrade

Záznam z rozhovoru

MPO, MD 3. Vyhodnocení a ověření dat CzechTrade

Spin off faktory Referenční model SF

4. Zpracování a distribuce reportingu

Hodnotící zpráva

CzechTrade

Fáze

Stručný popis

1. Příprava rozhovoru

1. 2. 3.

Výběr firem, které realizovali projekt s ESA (projekt je ukončený) Oslovení firmy s žádostí o osobní schůzka v rozsahu cca 2 hodin Zaslání infomačního memoranda firmě, které vysvětluje účel a využití získaných informací

2. Strukturovaný rozhovor

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.

Představení a vysvětlení průběhu rozhovoru (formát, délka) Potvrzení základních informací a údajů (status projektů, základní ekonomické informace) Zjištění souhlasu s publikací úspěšných případů Vysvětlení logiky výpočtu spin off faktoru Identifikace nepřímých dopadů – ujasnění každého typu nepřímého dopadu Využití existujících příkladů spin off faktorů z referenčního modelu Stručný popis a charakteristika identifikovaného nepřímého dopadu Kvantifikace identifikovaného nepřímého dopadu Ověření nepřímého dopadu na místě Zpracování záznamu z rozhovoru

3. Vyhodnocení a ověření dat

1. 2. 3. 4. 5. 6.

Zaslání záznamu z rozhovoru klientovi k potvrzení a ověření (po jednání, 1 x ročně) Přidání nebo update záznamů Spin off faktory do referenčního modelu Ověření a kontrola identifikovaných SF faktorů (nejednoznačné - konzultace s MD, MPO) Výpočet celkového SF podle definice (agregace za firmy) Výpočet kontribuce SF na jednotlivé programy případně za kategorie SF Zaslání průběžného upozornění na MD, MPO – nový záznam (využití a komunikace úspěšné příklady)

4. Zpracování a distribuce reportingu

1. 2. 3. 4.

Zpracování roční hodnotící zprávy o ekonomickém dopadu spolupráce s ESA Zaslání zprávy zástupcům MPO a MD (případně dalším zástupcům vybraných organizací) Zapracování návrhů a připomínek ke komentované části Publikace zprávy a úspěšných případů


strana 25 z 152 v 1.0

3.4 Příklad úspěšného projektu Z výsledků celého šetření vyplývá, že Česká republika je v kosmickém sektoru zaměřena především na aplikace kosmických technologií. V terminologii kosmického sektoru to znamená, že je tedy více zaměřena na takzvaný downstream, ale chybí ji výrazněji rozvinutý upstream. Přitom právě upstream vytváří základní infrastrukturu kosmického sektoru. Jde především o výrobu a vývoj součástek pro satelity, nosné rakety apod. Může tedy výrazněji přispět k technologickému spin-in efektu (vylepšení kosmické technologie a její použití v kosmu se zpětnou vazbou ke komerčnímu sektoru) i spin-off efektu. ČR je v současné době ve fázi vytváření infrastruktury kosmického sektoru. Zřejmě z tohoto pohledu nejúspěšnější firmou podle velikosti obratu je Frentech Aerospace s.r.o. Je současně ryze českou společností. Její strategie boje s konkurencí je založena na vývoji a produkci výrobků s co možná nejvyšší přidanou hodnotou. Společnost se snaží přicházet na trh s produkty, které jsou na samotném vrcholu současných technologických možností a tyto produkty nadále průběžně inovovat. Na základě tohoto přístupu navázal Frentech Aerospace úspěšnou spolupráci s předními leteckými společnostmi (Airbus, Gripen) i společnostmi z kosmického sektoru (Bosch Telecom, Thales, EADS Astrium) a dalšími. Předpokladem pro dosažení úspěchu u těchto partnerů byla vysoká míry flexibility společnosti. Ve chvíli, když dostala příležitost spolupracovat s leteckými společnostmi a dodávat pro ně mechanické součástky, musela nejdříve velmi rychle investovat do certifikací (pro výrobu leteckých a s tím i kosmických součástek) a do technologií a strojů, které tuto výrobu umožňují. Se vstupem ČR do ESA se tak Frentechu naskytla příležitost participovat na projektech ESA. V rámci Czech Industry Incentive Scheme se účastnil projektu na přípravu mechanismu, který dokáže rozložit solární panely na satelitu. V rámci tohoto projektu šlo zatím ze strany ESA spíše o testování kompetencí firmy Frentech Aerospace, zda dokáže kvalitativně, procesně i dokumentačně řídit náročný projekt. Pro Frentech Aerospace to naopak znamenalo získání větších zkušeností a pochopení procesů probíhajících v rámci ESA, ale i potřebné prestiže. Na začátku Frentech Aerospace sice vytvářel HT mechanické součástky pouze na základě dokumentace zákazníka. V současné době už však provozuje vlastní konstrukční kancelář, ve které může sám navrhovat mechanické součástky či tuto součástku dále optimalizovat. Po čtyřech letech členství v ESA tak v ČR prokazatelně existuje výrobce, který je v rámci kosmického průmyslu konkurenceschopný. Na základě zadání dokáže navrhnout a vyrobit produkt v odpovídající kvalitě pro kosmický průmysl. Úspěch společnosti Frentech Aerospace mimo jiné potvrzuje i to, že se v rámci prestižní Exportní ceny DHL UNICREDIT 2011 umístila na 4. místě v kategorii středně velká společnost. Úspěšnost zapojení firmy do kosmického sektoru lze měřit pomocí ukazatele SFi, který byl objasněn v předchozí kapitole. U většiny českých společností je dnes tento faktor velmi blízký, často rovný hodnotě 1. To je dáno krátkou dobou členství ČR v ESA. První výsledky jsou ze zahraničních zkušeností měřitelné nejdříve po sedmi letech plnohodnotného členství v ESA. Tato skutečnost je patrná i na příkladu společnosti Frentech Aerospace s.r.o. V jejich případě i přes úspěšné zapojení do programů ESA doposud nedošlo k žádnému měřitelnému nepřímému dopadu. Identifikovaným nepřímým dopadem je přitom zvýšení znalostí a tím i kompetencí pro kosmický sektor. Tyto kompetence mají být využity v nejbližším období na základě účasti v mezinárodním tendru na komerční výrobu kosmických mechanických součástek, se kterou bude souviset i zapojení a využití nových zaměstnanců a aplikace nových zkušeností a znalostí v novém oboru. V souvislosti s tím lze očekávat i zvýšení obratu firmy. Nepřímý obrat je tedy sice v současné době roven nule a spin-off faktor na hodnotě 1, jejich změnu lze ale očekávat již v příštím roce a v letech následujících. Pro ČR je tento vývoj spin-off faktoru charakteristický. Společnosti jsou zatím ve fázi vytváření svých kompetencí v kosmickém sektoru a teprve pomalu začínají nově nabyté zkušenosti a dovednosti uplatňovat v komerčním sektoru. Celkový spin-off faktor ČR tak bude zatím blízko hodnoty 1. Jak již bylo uvedeno Portugalsko se po osmi letech plnohodnotného členství ESA dostalo na úroveň spin-off 2.


strana 26 z 152 v 1.0

3.5 Rozložení příspěvků vybraných států ESA Zajímavý je i pohled na rozložení příspěvků členských zemí ESA do jednotlivých kosmických programů. Tyto příspěvky se dělí na mandatorní a volitelné. Mezi povinné příspěvky patří Basic activities, Guaiana space center a Scientific programme. Dále se k nim přiřazuje i Incentive scheme, ze kterého čerpají prostředky noví členové ESA. Zbylé programy jsou volitelné. U kosmicky vyspělých zemí, jakými jsou Německo, Francie, Itálie, Velká Británie, Belgie, Španělsko, Švédsko či Norsko, je příspěvek do volitelných programů vyšší než mandatorní příspěvek. To souvisí i s tím, že tyto země mají již poměrně rozvinutou infrastrukturu kosmického sektoru a mají dostatečně vysokou návratnost investic ve formě spin-off a spin-in efektů. Jak bylo již zmíněno, spin-off efekt je zjednodušeně řečeno využití kosmické technologie pro civilní komerční účely. Spin-in pak znamená transfer civilní technologie na kosmickou, její vylepšení pro kosmické podmínky a následná zpětná aplikace v civilním sektoru s konkurenční výhodou. Každá z kosmicky vyspělých zemí pak na základě geopolitických podmínek preferuje určitou oblast kosmických technologií a jejich následných aplikací. Kosmicky zaměřené země (Německo, Francie, Itálie) se snaží téměř rovnoměrně rozvíjet všechny jednotlivé volitelné programy. Základem je správně vybudovaná infrastruktura kosmického průmysl včetně segmentů Launchers a Human Spaceflights. V zemích s odlehlými či rozsáhlými přímořskými oblastmi (jako například Norsko, Švédsko, Portugalsko) převažuje institucionální poptávka po aplikacích, které vznikly na základě technologií z programů Earth observation a Navigation. Z těchto programů tak vzniká možnost rozvoje velkého množství aplikací v civilních sektorech. Velká Británie, Belgie, Švýcarsko a Lucembursko jsou tradičně silné v programech Telecom and Integrated Applications. Jejich vývoj je v těchto zemích do velké míry tažen komerčním sektorem, který výsledné aplikace a technologie okamžitě využívá.


strana 27 z 152 v 1.0

Tabulka 6: Příspěvky vybraných států do programů ESA Procentuální rozložení příspěvků vybraných států ESA do jednotlivých programů v roce 2012 [lit. 15]

Rumunsko

Řecko Česká republika Lucembursko Irsko Portugalsko Kanada Finsko Dánsko Rakousko Nizozemí Norsko Švédsko Švýcarsko Belgie Španělsko Velká Británie Itálie

Francie Německo 0,00% 10,00% 20,00% 30,00% 40,00% 50,00% 60,00% 70,00% 80,00% 90,00% 100,00% Basic Activities

Guiana Space Centre

Scientific Programme

Incentive Scheme

Earth Observation

Launchers

Human Spaceflight

Navigation

Robotics Exploration & Prodex

Telecom & Integr. Applications

Technology Support

Space Situational Awareness


strana 28 z 152 v 1.0

3.6 Zahraniční zkušenosti Mapováním dokumentů, které v zahraničí slouží jako kosmické strategie, plány, adresáře firem, finanční zprávy a další studie, bylo provedeno přezkoumání veřejně dostupných informací členských zemí Evropské vesmírné agentury. Níže uvedená tabulka obsahuje přehled zmapovaných dokumentů.

UK Space Agency Strategy 2011-2015

Kodnotící zpráva

Kompetence

Koncepční dokument

Rejstřík firem

Spolupráce

Finance

Projekty/Programy

Zaměření

Dokument

Cíle

Země

Počet stran

Tabulka 7: Přehled zmapovaných dokumentů členských zemí ESA

30

― • ―― • ― • ――

94

• • ― • ―――― •

56

• • • ― • ― • ――

UK Space Agency The Space Economy in the UK

Velká Británie

BIS, Department for Business Inovation and Skills The UK Space Innovation and Growth Strategy 2010-2030 UK Space Agency National Space Technology Program 2011

31

― • • • • ― • • •

UK Space Agency Švédsko

The Swedish National Space Board´s Long Term Strategy

6

• • • • • ― • • ―

36

• • ―― • ― • ――

90

― • ―― • • ― • ―

40

― • • • • ― • ― •

74

― • • • • • • ――

27

• • ―― • ― • ―― • • • ― • ― • ――

Swedish National Space Board

Německo

Making Germany´s Space Industry and Research 2011 Federal Ministry of Economics and Technology

Rakousko

Austrian Space Industry and Research 2011 Federal Ministry of for Transport, Innovation and Technology

Dánsko

Evaluation of Danish Industrial Activities in the ESA 2008 Danisch Agency for Science, Technology and Innovation

Finsko

Space Directory of Finland TEKES

Kanada Itálie

The Canadian Space Strategy Canadian Space Agency The Strategic Vision2010-2020

30


strana 29 z 152 v 1.0

Kodnotící zpráva

Kompetence

Koncepční dokument

Rejstřík firem

Spolupráce

Finance

Projekty/Programy

Zaměření

Cíle

Dokument

Počet stran

Země

Agenzia Spaziale Italiana National Space plan

94

• • • • • ― • ― •

4

• • ―― • ― • ――

24

― • ――― • ― • ―

40

― • • ― • • ― • ―

31

― • • • ――― • ―

18

• • • • • ― • ― •

69

―― • ―― • ― • ―

Agenzia Spaziale Italiana Ireland´s Space Strategy Enterprise Ireland Irsko

Ireland´s Space Industry Capabilities 2010 Enterprise Ireland Luxwmbourg Space Capabilities

Lucembursko

National Agency for Innovation and Research The Netherlands and Space

Nizozemí

Netherlands Space Office Survay of the Economic Impact of Portugal´s Participation in ESA from 2000 to 2009 Portugalsko Fundação para a Ciência e a Tecnologia Portuguesse Space Catalogue 2009 FCT Space Office

Zmapované dokumenty lze rozdělit do tří skupin: 1.

Koncepční dokumenty na úrovni strategií a národních plánů definují cíle, priority, základní zaměření z hlediska hlavních oblastí technologií nebo sektorů, hrubou strukturu financování projektů, priority spolupráce na úrovni mezinárodních organizací. Tyto dokumenty jsou pak ve většině případů doplněny na internetových stránkách organizací specifikací jednotlivých programů a v některých případech průběžnými zprávami o činnosti.

2.

Dokumenty zaměřené na kompetence a schopnosti kosmického průmyslu jsou zpracovány nejčastěji formou adresáře relevantních firem a institucí. Součástí vybrané skupiny dokumentů je i mapa technologického zaměření zpracovaná na základě technologického stromu ESA, nebo vlastní klasifikace. Dokumenty obsahují rovněž přehledy úspěšných projektů či aplikací v komerčním průmyslu.

3.

Hodnotící zprávy výstupů, ekonomické kondice, struktury odvětví, trhů a dopadů využití kosmických technologií a investic.


strana 30 z 152 v 1.0

3.7 Trendy V metodickém vymezení kosmického odvětví existuje několik přístupů uplatňovaných jednotlivými institucemi. Pro účely této studie bylo zvoleno širší pojetí vycházející ze studie OECD „The space economy at a glance 2011“.   

 

Kosmické odvětví představuje tradiční vymezení, které zahrnuje výrobu nosných raket, družic, sond a související systémové služby (provoz pozemních stanic, operátoři). Související odvětví zahrnují navazující sektory jako například telekomunikace, pozemní doprava, letectví. Trhy / Aplikace zahrnují výstupy kosmického odvětví, vědy a výzkumu transformované ve služby pro komerční uplatnění. Mezi hlavní patří – satelitní komunikace a vysílání, pozorování Země, navigace a lokalizace, související profesionální služby a další. Kategorie použité v souladu s klasifikací domén ESA. Technologie – „key enabling technology“ Klíčové země / instituce – hlavní hráči a instituce například ESA, NASA.

Obrázek 2: Vymezení kosmického sektoru

Vesmírná ekonomika

Související odvětví

Technologie

Kosmické odvětví

Trhy / Aplikace

Klíčové země / Instituce

Přístup k hodnocení síly trendů Slabý trend - minimum signálů

Určený trend – měkké signály

Prokázaný trend – vysoký počet signálů

Silný trend potvrzený tvrdými signály

Kvantifikovaný vývoj odhadu trendu


strana 31 z 152 v 1.0

3.7.1 Globální trendy Z hlediska potenciálního dopadu na Českou republiku byly identifikovány tři globální trendy. Vycházejí zejména z aktuálního návrhu dlouhodobého plánu 2012-2021 agentury ESA, nového vydání publikace OECD Space at the Glance 2011 a materiálu institutu ESPI Space Policies, Issues and Trends 2010/2011. Tabulka 8: Globální trendy

Trend

Popis trendu / Hybné síly

 Růst intenzity konkurenčního boje

Síla trendu

Vstup nově příchozích subjektů do odvětví zvyšuje intenzitu konkurenčního boje zejména v segmentu malých a středních firem napříč celým hodnotovým řetězcem. V současné době má ESA 19 členských států, do budoucna se počítá s rozšířením až na 29 členů. Konkurenční rivalitu posiluje tlak na snižování nákladů, který se projevuje nejvíce v sektoru výrobců satelitů, ale i služeb v ostatních geografických teritoriích. Výrazný nárůst aktivit v oblasti kosmických technologií charakterizuje prakticky všechny země skupiny BRIC. Aktivita skupiny BRIC v počtu vypouštěných satelitů dosáhla v absolutních číslech srovnatelného počtu zemí skupiny OECD. Intenzitu rozvoje kosmických technologií zemí BRIC charakterizují také masivní investice do kosmické infrastruktury (fyzická infrastruktura, lidské zdroje). Obtížnější navazování spolupráce domácích SME s globálními lídry odvětví vlivem rostoucí konkurence. SME z různých zemí se zaměřují na technologie s nízkými náklady vstupu – software a poskytování služeb.

 Rozvoj trhů a růst počtu aplikací v návaznosti na technologie kosmického průmyslu – potenciál pro nové služby

 Snížení dostupnosti financování – restrukturalizace priorit a aktivit

Podle zprávy OECD dochází k rozšiřování hranic kosmické ekonomiky a kosmického odvětví v oblasti aplikací a vzniku nových trhů poskytovatelů služeb. Hybné síly představují klíčové technologie umožňující pokročilejší využití dat a informací z kosmu. Rozvoj nových služeb umožní soudobé masivní investice do kosmické infrastruktury. Agentura ESA počítá s rozvojem nových služeb na hlavních trzích pozorování Země, navigace a telekomunikací. Česká republika by měla v příštích 2 letech intenzivně rozvíjet své schopnosti a kompetence v oblasti poskytování služeb. V současné době se uplatňuje malý počet aplikací na hlavních trzích. České společnosti by mohly rozšířit své aktivity do dalších segmentů pozorování (energetika, životní prostředí, zdravotnictví). ESA odhaduje středně negativní dopad na dostupnost soukromého (mezinárodní finanční trhy) i veřejného financování (rozpočty institucí, národní programy) vlivem finanční krize. Do stávajících plánů v oblasti rozpočtů by však neměl dramaticky zasáhnout. ESA kalkuluje se scénářem stagnace, nebo mírným růstem. Na druhou stranu však deklaruje aktivity v oblasti racionalizace a restrukturalizace aktivit, systematizace využívání národních příspěvků do programů. Zvýší se tlak na řešení problémů některých zemí s využitím volitelných programů a s dosažením odpovídající geografické návratnosti (požadavky místních vlád na efektivnost využití vložených prostředků). Změny v pravidlech spolupráce a způsobu zapojení národních zdrojů do financování ESA, včetně vyššího důrazu na dosažení geografické návratnosti, potenciální změny v některých programech ESA.


strana 32 z 152 v 1.0

3.7.2 Klíčové země / instituce – Evropská unie V kosmickém průmyslu Evropě dominují čtyři velké holdingy - EADS, Finmeccanica, Safran a Thales a společně zaměstnávají více než 70 % z celkového počtu zaměstnanců v kosmickém sektoru. V malých a středních firmách pracuje méně než 8 procent z celkového počtu zaměstnanců. Do kosmického průmyslu jsou zapojeny v podstatě všechny evropské země, největšími hráči jsou však dlouhodobě Německo, Francie a Itálie, následovány pak Velkou Británií, Španělskem a Belgií. Jádrem odvětví v Evropě je v poslední době vývoj a výroba satelitů pro provozní aplikace, jako jsou telekomunikace, pozorování Země a navigační a lokalizační systémy. V roce 2010 sice největší nárůst objemu prodeje zaznamenala oblast Ground systems, avšak z dlouhodobého hlediska jediným výrazně rostoucím trhem v posledních dvaceti letech v Evropě jsou aplikace využívající satelitní technologie. To je způsobeno dvěma hlavními souběžnými trendy: stále masivnějším pronikání evropských kosmických technologií a systémů na komerční zahraniční trhy a rostoucím okruhem aplikací využívajících satelitní systémy. Tabulka 9: Zaměření národních strategií a jejich institucí - EU

Instituce / Země

Trendy / Zaměření Největší investice do evropského kosmického výzkumu Německo spolu s Francií drží pozici evropských lídrů kosmického průmyslu. Německo je ale jednoznačně zemí s nejširším záběrem, protože se aktivně zaměřuje na všechny oblasti tohoto průmyslu. Speciální pozornost hodlá v budoucnu věnovat v rámci pozorování Země vývoji malých komunikačních satelitů v rámci aktivit ESA, ale s postupným získáním nezávislosti v tomto komerčně velmi atraktivním strategickém sektoru. Německo nechápe technologie a systémy pozorování Země jen jako zdroj geoinformací pro uspokojení institucionální poptávky, ale jejich širokou možnost využití považuje za důležitý faktor pro samotný růst národní ekonomiky. Rozvoj satelitních systémů pro telekomunikaci Jednoznačnou prioritou britského kosmického programu je komerční využití satelitních systémů pro rozvoj telekomunikační infrastruktury a služeb. V popředí zájmu je rozšíření přístupu k širokopásmové síti v odlehlých oblastech. K tomu účelu zvažuje Velká Británie vytvoření vlastní efektivní sítě pozorování Země. Evropský lídr v klíčové oblasti kosmického průmyslu – přístup do vesmíru Francie si dlouhodobě v rámci Evropy zachovává vedoucí pozici v klíčové oblasti kosmického průmyslu, jako je vývoj a výroba launcherů a dalších souvisejících zařízení a systémů. Spolu s celoevropským trendem se však francouzská vláda stále více zaměřuje na využití širokopásmových satelitních technologií pro komerční účely. Rozvoj a využití vysokorychlostních širokopásmových satelitních sítí Agenzia Spaziale Italiana se hodlá soustředit na rozvoj vlastní infrastruktury pro využití vysokorychlostních širokopásmových satelitních komunikačních systémů a jejich využití v komerčním sektoru. Dalšími prioritními oblastmi jsou schopnosti dálkového snímání kosmického záření v hyperspektrální oblasti a rozvoj know-how ve vývoji raketových motorů.


strana 33 z 152 v 1.0

Snaha o zajištění technologické nezávislosti Španělsko v poslední době investuje nejvíce do budování rozsáhlé infrastruktury v oblasti rozvoje telekomunikací, navigačních systémů a komerčního využití dat z pozorování Země. Pozornost španělské vlády je zaměřena na posílení národních kapacit v oblasti kosmického průmyslu s cílem získat pro domácí společnosti pozice systémových integrátorů. Toto úsilí směřuje ke získání technologické nezávislosti a posílení pozice španělského průmyslu v rámci spolupráce větších konsorcií. Přesun priorit od pozorování Země k oblasti přístupu do vesmíru Pozorovatelným trendem v novém strategickém zaměření Švédska je v rámci programů ESA odstup od spolupráce na pozorování Země, telekomunikačních a navigačních programech. Větší pozornost je věnována místo toho oblasti aktivit v rámci přístupu do vesmíru. Švédsko tak hodlá posílit svoji participaci na vývoji launcherů, vědeckém využití stratosférických balonů, testování technologií pro kosmická plavidla a budoucí nové možnosti umísťování satelitů na oběžnou dráhu.


strana 34 z 152 v 1.0

3.7.3 Další klíčové země / instituce Tabulka 10: Zaměření národních strategií a jejich institucí

Instituce / Země

Trendy / Zaměření

Vedoucí postavení a perspektiva nových trhů a aplikací Spojené státy udržely pozici globálního lídra. Příprava nového rozpočtu a strategie NASA však vedla k výrazným změnám ve struktuře rozpočtu a přehodnocení jednotlivých priorit. Posiluje důraz na komercializaci. Z hlediska komercializace však patří kosmický trh USA k nejvyspělejším (podíl soukromých zdrojů, úspěšné transfery technologií). Hledání finančních zdrojů pro udržení pozice Japonská agentura JAXA čelí výzvě zajištění potřebných zdrojů financování pro realizaci široké škály projektů (disponuje technologiemi, kompetencemi) a udržení silné pozice v oblasti kosmických technologií. Silná orientace na komercializaci aktivit a hledání dalších zdrojů financování a spolupráce (snižování prostředků veřejného sektoru vlivem kombinace více faktorů – přírodní katastrofy, dlouhodobá stagnace). Zlepšování využití robustní kosmické infrastruktury Rusko zůstává lídrem v oblasti vypouštění raket, přepravy kosmického nákladu a využití kosmické kapacity díky robustní infrastruktuře. V rámci spolupráci s dalšími zeměmi a institucemi se Rusku daří úspěšné vytěžovat stávající infrastrukturu. Výrazná aktivita ve vypouštění satelitů Čína posiluje v aktivitách vypouštění vlastních satelitů, v roce 2010 se vyrovnala USA (15 satelitů). Rostou investice do zlepšování technických kompetencí (programy vzdělávání) a civilních výzkumných institucí. Čínský kosmický průmysl prochází restrukturalizací a konsolidací (pokles počtu firem ze 130 organizací v roce 1995 na 40 v roce 2009, snížení počtu zaměstnanců téměř o 1/3 provází nárůst produktivity). Ambiciózní kosmický program Indie pokračuje v realizaci jednoho z nejambicióznějších kosmických programů na světě (navýšení rozpočtu ISRO v roce 2009 o 38 %) se zaměřením na vybudování kombinace silných kompetencí kvalifikované pracovní síly, infrastruktury a technologií. Posilování nezávislosti a silné pozice v oblasti komunikačních služeb a satelitního televizního vysílání. Zaměření na satelity a pozorování Země Brazílie posiluje v oblasti satelitních technologií. V současné době vlastní deset satelitů zaměřených převážně na využití pro telekomunikace a pozorování země. Ve spolupráci s Čínou vyvíjí a vyrábí další satelity pro pozorování Země. Navazující rozvoj aplikací v pozorování Země – zemědělství, lesnictví a geologický průzkum.


strana 35 z 152 v 1.0

3.7.4 Trhy/aplikace V národním kosmickém plánu jsou vymezeny tři základní trhy – pozorování Země, telekomunikace a navigace. Plán rámcově popisuje potenciální aplikace a základní souvislosti v návaznosti na kompetence průmyslu a perspektivní produkty a služby. Účelem této části materiálu je konkretizovat výše uvedené informaci v souladu s aktuálními zahraničními trendy a technologickými kompetencemi českých firem. Tabulka 11: Trendy hlavní trhy

Trh

Klíčové aplikace ČR

Hlavní trendy 

Pozorování Země

Objem celého trhu dosáhl v roce 2010 1,3 miliardy dolarů, v roce 2020 se očekává hodnota 4 miliardy [Euroconsult, 2011] V příštím desetiletí se očekává roční průměrné tempo růstu trhu prodeje dat na úrovni 12% [Booz&co., 2011] Do roku 2020 se předpokládá vypuštění 251 EO satelitů vyjma 47 meteorologických satelitů [Euroconsult, 2011]

Zpracování družicových dat



Územní plánování, kartografie, topografie



Sledování a modelování využití krajiny a zemského povrchu



Geografická expanze trhu – zdvojnásobení počtu národů, které vlastní EO satelit



V roce 2010 dosáhly vládní investice do sektoru hodnotu 5,9 miliardy dolarů [OECD1, 2011]



GMES služby - podle odhadů kartografie a topografie podíl na trhu cca 20 %, Sledování a modelování využití krajiny a změn kolem 15% [Booz&co., 2011]

Systémy včasného varování a sledování vývoje přírodních katastrof

Převážně institucionální trh 

   Systémy řízení letového provozu

Telekomunikace

Řízení a dohled pro pozemní dopravní systémy E-Health aplikace Datové a družicové aplikace a vývoj komponent aplikací





   

Každé 1EUR veřejných prostředků investované do satelitní komunikace generuje v downstreamu návratnost 47EUR [ESOA, 2011]. Globální výnos trhu satelitní komunikace a vysílání byl podle World Teleport Association v roce 2010 odhadnut na 70 miliard USD. Trh satelitní komunikace roste v průměru 5-6% ročně [ESOA, 2011] Northern Sky Research (NSR) předpokládá vypuštění více než 1600 satelitů v hodnotě 250mld USD do roku 2025 [NSR, 2011]. Největší podíl na růstu trhu má segment satelitní televize podpořený výrazným zvyšováním počtu high definition televizních kanálů. Další segmenty jako satelitní rádio, mobilní hlasové a datové služby své výnosy od roku 2005 do roku 2010 zdvojnásobily na globální úrovni [Satelite Industry Association, 2011]. Udržení silné pozice Evropy ve vypouštění telekomunikačních družic a souvisejících služeb (ČR zatím neumí využít). Evropská komise má v rámci Digitální Agendy za cíl 100% pokrytí do roku 2013 [ESOA, 2011]. Rostoucí poptávka po satelitních komunikačních podnikových sítích (nevyužitá kapacita). Telemedicína a E-health – Trh se zpracováním obrazových záznamů v lékařství má v Indii dnes velikost 350mil USD, v průběhu


strana 36 z 152 v 1.0

Trh

Klíčové aplikace ČR

Hlavní trendy následujících 5 let se očekává jeho zdvojnásobení. Z celkového trhu zpracování obrazových záznamů je v Indii 68,6% vedeno elektronicky [Atayero et al. 2011]. 



Životní prostředí – regulační a verifikační opatření využívající informace a telekomunikační systémy z vesmíru mohou snížit míru světového odlesňování o 15-20% [ESOA, 2011]. Širokopásmové internetové připojení v rozvojových zemích – 4,4 mil nových uživatelů do roku 2020 [NSR, 2011].

Převážně komerční trh 

Navigace a lokalizace

Zákaznicky orientované lokalizační služby Družicové technologie pro určování polohy

 





Kromě GPS a EGNOS zaznamenáváme rozmach dalších satelitních navigačních systémů: Galileo (Evropa) dokončení 2019, GLONASS (Rusko), COMPASS (Čína) dokončení 2015, IRNSS (Indie) dokončení 2014, QZSS (Japonsko) dokončení 2013. 155 navigačních družic vypuštěno do 2020 [Euroconsult, 2011] Programy satelitní navigace jsou dlouhodobé, globální, strategické a finančně náročné. Předpokládá se, že nadále zůstanou doménou několika předních zemí [Euroconsult, 2011]. Velikost globálního trhu navigace a služeb založených na lokalizaci se odhaduje na 15,2 miliardy v roce 2016 s meziročním růstem 22,7% [IE Market Research Corporation]. Masivní rozšíření služeb souvisí se zmiňovaným vzrůstajícím počtem uživatelů chytrých telefonů a uváděním nových aplikací založených na lokalizaci uživatele.

Institucionální i komerční trh


strana 37 z 152 v 1.0

4 Výsledky šetření 4.1 Základní statistiky Dotazníkové šetření bylo spuštěno dne 21. října 2011. Termín pro vyplnění dotazníku byl stanoven do 28. října 2011, tj. na 7 kalendářních dnů. Pro zvýšení návratnosti dotazníků z emailového šetření byl tento termín prodloužen do 11. 11. 2011. Tabulka 12: Společnosti a instituce – úspěšnost

Společnosti/Instituce

Celková cílová skupina

Počet "NE"

Počet úplně vyplněných dotazníků

Počet částečně vyplněných dotazníků

Počet dalších vstupů do dotazníku

Společnosti Instituce Celkem

2666 425 3091

548 91 639

253 55 308

61 15 76

120 18 138

Na základě vytvořené databáze bylo do průzkumu kosmických technologií zahrnuto 3091 subjektů, z toho 2666 soukromých společností a 425 veřejných institucí. Z tohoto celkového počtu 639 (21 %) subjektů uvedlo, že nemá potenciál kosmických technologií a nechce se proto ani dále účastnit elektronického průzkumu (tzv. Počet “Ne“). Další respondenti (76) do dotazníku vstoupili, ale nevyplnili jej do konce. Tato část tvoří 7 % cílové skupiny. Téměř 10 % oslovených, tedy 308 organizací, (soukromých společností i veřejných institucí) plně a správně dokončilo elektronický průzkum. Celkem na průzkum reagovalo 37,6 % všech oslovených. Graf 4: Návratnost dotazníkového šetření

Návratnost dotazníků z emailového šetření

20,67%

Počet "NE" Počet úplně vyplněných dotazníků Počet částečně vyplněných dotazníků

9,96% 62,44%

2,46% 4,46%

Počet dalších vstupů do dotazníku (bez překryvů) Skupina nereagující na průzkum

Celkem respondentů: 3091

Porovnání soukromých společností a veřejných institucí z hlediska návratnosti elektronických dotazníků přineslo velmi podobné statistické výsledky. Správně a úplně vyplněný dotazník odeslalo 9,5 % společností a 13 % institucí. Shoda nastala i v počtu negativních odpovědí (instituce či společnost se vyjádřila, že nechce být zahrnuta do průzkumu). Své „NE“ vyjádřilo 21,4 % institucí a 20,5 % společností. A také shodně 7 % dotázaných společností i institucí pouze do elektronického dotazníku vstoupilo a nedokončilo jej.


strana 38 z 152 v 1.0

Graf 5: Počet respondentů

Srovnání počtu respondentů mezi institucemi a společnostmi

700

91

600 500 400 55

300

548

200

18

253

100

15 120

61

0 Počet "NE"

Počet plně vyplněných Počet částečně Počet dalších vstupů do dotazníků vyplněných dotazníků dotazníku Společnosti

Instituce

Dotazník sledoval i velikost jednotlivých subjektů. Průzkum zahrnoval všechny typy firem, primárně však byl zaměřen především na malé a střední podniky, které jsou důležité z hlediska zvyšování konkurenceschopnosti ČR v oblasti kosmických technologií. Tato skupina tvoří 70 % z celkového počtu 253 relevantních odpovědí. Rovnoměrně jsou zastoupeny i mikropodniky (14 %) a velké podniky (16 %). Tabulka 13: Přehled respondentů dle velikosti

Velikost společnosti

Počet zaměstnanců

Obrat společnosti

Počet respondentů

Podíl respondentů

Mikro podnik

< 10

< 2 mil. Euro

36

14%

Malý podnik

< 50

< 10 mil. Euro

93

37%

Střední podnik

< 250

< 50 mil. Euro

83

33%

Velký podnik

Více

Více

41

16%

253

100%

Celkem


strana 39 z 152 v 1.0

4.2 Inovace a spolupráce Z průzkumu vyplynulo, že 227 společností provádí produktové nebo procesní inovace. Vlastní výzkum a vývoj považuje za stěžejní pro své inovace 76 % společností. Naopak nákup výsledků výzkumu a vývoje od třetí strany (např. odkoupení licence a patentu) je významný pouze pro 10 % respondentů. Výsledky však jednoznačně potvrdily, že pro to, aby se společnost uplatnila v kosmickém sektoru, jsou inovace nepostradatelné. Všech 14 společností, které tvrdí, že mají zkušenosti s kosmickým průmyslem (byly zapojeny do projektů ESA), totiž uvádí, že provádí procesní a produktové inovace. Graf 6: Inovace

Provádí vaše společnost inovace? Všechny společnosti/společnosti se zkušenostmi s kosmickou technologií

10% a) ANO

a) Ano

b) NE

b) Ne

90% Počet respondentů: 253

100%

Počet respondentů: 14

Inovace jsou jedním z hnacích motorů konkurenceschopnosti jednotlivých společností. Pro většinu z nich je pak nejdůležitějším zdrojem informací pro provádění inovací vlastní výzkum a vývoj. Na druhém místě je spolupráce na výzkumu a vývoji s partnerskou organizací. Tím je zde myšlen nákup výzkumu a vývoje jako služby, popřípadě neformální spolupráce s vysokými školami a akademickou sférou (například diplomové a doktorské práce). Obecně totiž platí, že každá ze společností se snaží udržet svoje znalosti a kompetence a uchránit tak svoji konkurenční výhodu. To komplikuje vznik pracovních skupin či konsorcií, kde lze předpokládat nutnost sdílet část svého knowhow s partnerem. Jako nejméně důležitý zdroj inovačních znalostí uvádí české společnosti nákup výzkumu a vývoje na trhu ve formě patentů, licencí, vzorů a dalších typů duševního vlastnictví. U společností, které jsou nebo v minulosti již byly zapojené do kosmického sektoru, je situace poněkud odlišná. V kosmickém průmyslu tyto společnosti sice rovněž nenavazují příliš často spolupráci s jinou partnerskou organizací k tomu, aby využily získaných znalostí k zvýšení své konkurenceschopnosti pomocí inovací. Společnosti si většinou snaží udržet svoje znalosti, neboť v partnerovi vidí spíše potenciálního konkurenta. Na druhou stranu kromě vlastního výzkumu a vývoje běžně využívají nákupu cizích licencí a patentů na trhu.


strana 40 z 152 v 1.0

Graf 7: Zdroj informací pro inovace

Ohodnocení důležitosti jednotlivých zdrojů informací pro inovace

1 - není pro nás zdrojem

2

3

4

5 - hlavní zdroj

3% 7% 25%

11%

50% 19% 24%

26%

31%

9%

60% 8%

8% 7%

12%

Vlastní výzkum a vývoj

Spolupráce na výzkumu a vývoji s partnerskou organizací

Nákup výsledků výzkumu a vývoje na trhu Počet respondentů: 227

Graf 8: Zdroj informací pro malé a střední podniky

Ohodnocení důležitosti jednotlivých zdrojů informací pro inovace u malých a středních podniků


2

3

4

5 - hlavní zdroj

24% 51%

4% 6% 9% 18%

24%

29%

32%

9% 6% 5%

8%

Vlastní výzkum a vývoj

63%

12% Spolupráce na výzkumu a vývoji s partnerskou organizací



strana 41 z 152 v 1.0

Graf 9: Zdroj informací pro podniky zapojené do kosmického průmyslu

Ohodnocení důležitosti jednotlivých zdrojů informací pro inovace u podniků kosmického průmyslu


2

3

4

5- hlavní zdroj

8% 42%

17%

29%

21% 25% 29% 13%

54%

8% 8% Vlastní výzkum a vývoj

33% 5% 8%



Právě spolupráce nejen mezi soukromými společnostmi, ale také mezi společnostmi a institucemi (jak již bylo zmíněno, často jde o neformální vztahy) s následným transferem technologií by však mohla být klíčem k úspěchu a zvýšení exportní konkurenceschopnosti podniků v ČR. Z elektronického šetření vyplynulo v této souvislosti několik zajímavých závěrů. Z 227 respondentů, kteří provádí procesní nebo produktové inovace, jich nemá žádného partnera v oblasti vývoje a výzkumu pouze 31 - tedy 14 %. Vzhledem k udávaným obavám z nutnosti sdílení knowhow s konkurenty je za partnera v oblasti vývoje a výzkumu považován právě dodavatel těchto činností ve formě koupené služby. Většina soukromých společností tak spolupracuje na výzkumu a vývoji se specializovaným pracovištěm. Nejčastěji je tímto pracovištěm jiná soukromá společnost (většinou ve formě služeb). Tuto možnost uvedlo 62 % dotázaných. Běžná je však také spolupráce s odborným pracovištěm na vysoké škole. Tuto variantu využívá 59 % inovujících společností. Kdybychom se zaměřili pouze na malé a střední podniky, dostaneme statisticky obdobné výsledky. To znamená, že v oblasti kosmických technologií není spolupráce na výzkumu a vývoji ovlivněna velikostí subjektu. Podle zjištění rovněž soukromé společnosti většinou nejsou závislé na jednom zdroji vývoje jejich výrobku, ale snaží se najít větší množství různých typů subjektů, které dokáží podpořit inovativní potenciál společnosti. Oproti tomu pouze čtvrtina oslovených soukromých organizací kooperuje s odborným výzkumným centrem. Ta jsou totiž většinou zaměřena na základní výzkum. Důvodem toho by mohla být částečně absence aplikovaného výzkumu na těchto pracovištích, který je důležitým pojítkem mezi výzkumnými centry a komerčním sektorem. Tento závěr by mohl platit i pro kosmický sektor, neboť zde je pro většinu společností spolupráce s takovýmto centrem podle zjištění průzkumu doposud málo atraktivní.


strana 42 z 152 v 1.0

Graf 10: Partnerské organizace

Typy subjektů, se kterými společnosti spolupracují na inovacích (formou nákupu služeb nebo neformálně)

70% 60% 50% 40% 30%

62%

59%

20%

26%

10%

13%

14%

Jiný subjekt

Nemáme partnerskou organizaci

0% Jiná soukromá společnost

Vysoká škola

Výzkumné centrum


Z předchozího tedy vyplývá, že firmy spolupracují na vytváření procesních nebo produktových inovací dvěma způsoby. Buď nakupují služby od ostatních komerčních společností (toho využívá 62 % společností) nebo neformálně spolupracují s akademickou sférou. Dále byla součástí průzkumu i otázka zdrojů financování u veřejných institucí. Dle očekávání jsou pro 65 % institucí rozhodujícími zdroji financování výzkumu a vývoje inovací granty a veřejný rozpočet. Dalších 29 % respondentů považuje tento zdroj za důležitý až velmi důležitý. Zanedbatelné není ani financování z grantů EU, kdy jako velmi významnou složku rozpočtu tento zdroj označilo 48 % respondentů. Tendence výzkumných center, vysokých škol a podobných organizací by měla v budoucnu směřovat k posunu od základního výzkumu k výzkumu aplikovanému. Jde tedy o nalezení rovnováhy mezi různými fázemi výzkumu a vývoje, s následující možností komercionalizace a transferu technologií. Z tohoto pohledu je klíčová právě spolupráce s komerčním sektorem a zjištění jeho specifických požadavků. Je tedy důležité nastavit možnosti této kooperace, na jejímž základě lze získat konkurenční výhodu. Příkladem může být právě již zmíněné využívání znalostí akademické sféry formou odborných prací. Za pozitivní výsledek šetření lze považovat zjištění, že výzkumné organizace jsou ochotny navzájem spolupracovat a dokonce tuto spolupráci aktivně vyhledávají. Tím je možné uzavírat již zmíněný řetězec transferu technologií. Jejich výzkum je tak financován z rozpočtů partnerských organizací. Tento přísun peněžních prostředků považuje za hlavní nebo významný 27 % veřejných subjektů.


strana 43 z 152 v 1.0

Graf 11: Zdroje financování výzkumu a vývoje

Důležitost zdrojů financování výzkumu a vývoje u veřejných institucí

1 - nevýznamné

18%

2

3 - důležité

2% 7%

4

5 - rozhodující

9%

2% 9%

5% 14% 27%

65%

20%

29% 22%

21%

27%

75%

13% 15%

42%

45%

16% 11%

2% 4% Grantové zdroje a zdroje z veřejných rozpočtů

Fondy a programy EU

Vlastní zdroje


Zdroje soukromého sektoru Počet respondentů: 55

Přestože společnosti byly do průzkumu vybrány na základě výkazu ČSÚ, ve kterém uváděly, že produktově nebo procesně inovují, z první vlny šetření vyplynulo, že 25 společností, které vyplnily dotazník do konce, neprovádí procesní ani produktové inovace (bariéry, proč tyto společnosti neinovují a naopak hybné síly, proč by tyto společnosti chtěly inovovat, znázorňují grafy 11 a 12). U těchto respondentů byly zjišťovány hlavní příčiny toho, proč neinovují. Zajímavé je, že 6 společností spíše nehodlá nebo nechce inovovat vůbec. Takovým příkladem může být výrobce žiletek, jejichž uživatelé kupují stejný typ po celý život a nepožadují inovativní výrobek. Druhým příkladem jsou společnosti, které pouze plní zadání zákazníka, tedy vyrábí výrobek s danými technickými parametry (tištění obvodů apod.). U ostatních jsou nejčastějšími bariérami inovací finanční prostředky nebo nutnost nalezení adekvátního partnera. Nedostatek finančních prostředků je pro 40 % společností stěžejním důvodem, kvůli kterému nemohou provádět inovace. Stejný počet společností uvádí, že je pro ně klíčové najít strategického partnera, se kterým by se na vývoji inovací podílely. V případě významu dostatečných znalostí a kvalifikované pracovní síly byly odpovědi respondentů nejednoznačné. Pouze pro 32 % dotázaných společností jsou oba faktory zásadní. Dostatečným lidským kapitálem však disponuje 48 % těchto subjektů. Znalosti a informace také mohou hrát zásadní roli při rozhodování, zda inovovat, či nikoliv. I v tomto případě nešlo jednoznačně o bariéru, neboť ve 44 % získaných odpovědí se tázaní domnívají, že mají dostatečné znalosti k vývoji svých technologií, procesů a zlepšování nabízených produktů.


strana 44 z 152 v 1.0

Graf 12: Bariéry inovací

Významnost jednotlivých bariér pro tvorbu inovací

1 - není významným faktorem

36% 4% 16%

2

3 - významný faktor

24%

20%

8%

12%

24%

20%

4

5 - klíčový faktor

12%

16%

12% 24%

20%

24%

20%

12%

16%

20%

32%

28%

28%

32%

36%

Nemáme na to finanční prostředky

Nemáme na to dostatečné znalosti

Nemáme na to dostatečnou kvalitu pracovní síly

Nemáme adekvátního partnera

Nechceme inovovat vůbec

4%


Graf 13: Hybné síly zavádění inovací

Klíčové faktory, které jsou hybnými silami pro zavádění inovací


44%

2


38%

31%

4


25% 6%

69% 6% 6% 6%

24%

19%

19%

18%

19%

6% 6%

38%

31%

25% 13%

13%

19%

19%

25%

31% 19%

19%

6% Zlepšení konkurenční Internacionalizace k Získání nových zdrojů pozice ve svém oboru posílení na vědu, výzkum a konkurenceschopnosti inovace na zahraničních trzích

Růst kvalifikace pracovní síly

Získání prestiže a Vstup do jiného oboru jednodušší komercionalizace Celkem respondentů: 16


strana 45 z 152 v 1.0

U společností, které v současné době neinovují, ale měly by o tuto činnost zájem, byly zjišťovány hybné síly této motivace. Nejdůležitějším hnacím motorem důvodu inovovat se stalo zvýšení konkurenceschopnosti ve svém oboru. Většina společností, které byly zahrnuty do prováděného průzkumu, jsou exportně orientovány. Hybnou silou a důvodem, proč inovovat svoje výrobky, služby či procesy, je snaha o další internacionalizaci – úspěch v konkurenčním prostředí zahraničních trhů. Ze společností, které neinovují, ale měly by zájem inovovat, vidí tento důvod jako stěžejní 69 % dotazovaných. Na druhé straně, významná část této skupiny respondentů (31 %) shodně uváděla, že inovace většinou nepřinášejí zvýšení prestiže či zjednodušení komercionalizace svých produktů. V tomto případě jde o společnosti, které neinovují. U subjektů, které se převážně zabývají vývojem kosmických technologií, totiž z interview naopak vyplynulo, že právě v oblasti internacionalizace svých komerčních technologií využívají zvýšení prestiže. Významný je i fakt, že inovace mohou přinést nové finanční prostředky na další rozvoj společnosti. Toto je klíčovým faktorem vývoje a inovací pro 38 % dotázaných (společností, které mají zájem začít vyvíjet a inovovat). Nezanedbatelnou motivací se jeví i růst kvalifikované pracovní síly (31 % společností toto považuje za klíčové), či možnost vstupu do nové oblasti podnikání (tento jev je důležitý pro 38 % společností).


strana 46 z 152 v 1.0

4.3 Kosmické technologie Jedním z hlavních úkolů průzkumu bylo identifikovat společnosti, které mají potenciál působit na trhu s kosmickými technologiemi. Jak již bylo řečeno, dotazník vyplnilo 252 takových společností. Pro 14 z nich je kosmický sektor primárním trhem. Potenciál participace v kosmickém sektoru jsme identifikovali u 74 soukromých společností (dalších 6 bylo doplněno pro interview). Z hlediska velikosti soukromých subjektů s potenciálem participovat ve výrobě technologií pro kosmický sektor je z celkem74 podniků 55 malých a středních. U veřejných institucí je situace odlišná. Z 55 organizací, které byly zapojeny do průzkumu potenciálu kosmických technologií v ČR, je jich 35 (tedy 64 %) aktivních ve vývoji a výzkumu pro kosmický sektor. Pouze dvě instituce se však zabývají výhradně kosmickým sektorem a nevěnují se jiným aktivitám. V této části průzkumu nebyl potenciál výroby, výzkumu či vývoje kosmické technologie nikterak omezován. Soukromé společnosti ani veřejné organizace tedy nemusely žádným způsobem prokazovat způsobilost, že jsou schopny vyrábět či vyvíjet kosmické technologie. Graf 14: Společnosti s kosmickými technologiemi

Společnosti s potenciálem působit na trhu s kosmickými technologiemi 2% 5,4%

1 - pro tento sektor nevyrábím

7%

2 3

15%

4

5 - výroba primárně pro tento sektor

70,6%


Graf 15: Instituce se zapojením v kosmickém sektoru

Instituce s potenciálem působit na trhu s kosmickými technologiemi

3,6% 3,6% 36,4%

32,7%

1 - v této oblasti vůbec nerealizujeme výzkum a vývoj 2 3 - patří do našeho oboru 4 5 - výzkum a vývoj primárně v této oblasti

23,6% Celkem respondentů: 55

Jak jsme již zmínili, v ČR působí v kosmickém sektoru převážně malé a střední podniky. Z 14 společností, které se specializují primárně na tento segment trhu, jich téměř polovina vykazuje roční obrat do 25 miliónů Kč. Dále existuje jedna společnost, která má obrat nad 1 miliardu Kč.


strana 47 z 152 v 1.0

U společností, které dle průzkumu mají potenciál působit v kosmickém sektoru, jde opět převážně o malé a střední podniky. Nejvýznamnější je 21% skupina podniků vykazující obrat mezi 10 -25 miliony Kč. Za zmínku stojí i počet společností s obratem mezi 100 – 250 miliony Kč. Ten vykazuje 13 firem. Graf 16: Obrat společností v kosmickém sektoru

Obrat společností výhradně v kosmickém sektoru (vlevo) potenciálně v kosmickém sektoru (vpravo)

více než 1 mld. Kč


7%

Potenciálně v kosmickém sektoru 0 - 10 mil. Kč 10 - 25 mil. Kč

100 - 250 mil. Kč

21%

50 - 100 mil. Kč

4%4% 6%

7%

25 - 50 mil. Kč

18%

50 - 100 mil. Kč 100 - 250 mil. Kč

18% 25 - 50 mil. Kč

21%

14%

250- 500 mil. Kč

10% 10 - 25 mil. Kč

29%

0 - 10 mil. Kč

500 - 1000 mil. Kč

19%

více než 1 mld. Kč


21% 0%

10%

20%

30%

40%

Graf 17: Působnost v odborném sdružení

Specializovaná sdružení podniků v kosmickém sektoru všechny podniky (vlevo), malé a střední podniky (vpravo)

Nejsou v asociaci

Nejsou v asociaci

Česká vesmírná aliance

22% 43% 5% 5% 25%

Sdružení pro dopravní telelmatiku Asociace leteckých výrobců

Česká vesmírná aliance

20% 41%

7%

Sdružení pro dopravní telelmatiku

7% 25%

Jiné Celkem respondentů: 74



Asociace leteckých výrobců Jiné

strana 48 z 152 v 1.0

Častým jevem v členských státech Evropské vesmírné agentury ESA je sdružování společností do odborných asociací, které svým členům poskytují informace o možných programech, projektech či vypsaných tendrech. V ČR je v takovýchto organizacích zapojeno téměř 60 % společností (v této kapitole společnostmi myslíme pouze ty, které mají potenciální kosmickou technologii). Pokud jde o sdružení týkající se přímo kosmických technologií, je 25 % společností členy České vesmírné aliance. Ke kosmickému sektoru mají velmi blízko odborné asociace dopravního průmyslu. V jejich rámci je také řešen sektor kosmických technologií. V případě České republiky jde především o Asociaci leteckých výrobců a Sdružení pro dopravní telematiku. Většina ostatních podniků (kolem 20 %) je sdružena ve svých oborových organizacích. Jak jsme již dříve zmínili, většina společností působících v oblasti kosmických technologií, je v tomto sektoru orientována na export. Samotná Česká republika je v ryze kosmických technologiích příliš malým trhem pro jejich uplatnění. V České republice se tak zatím uplatňují aplikace kosmických technologií. Příkladem může být institucionální poptávka po pozorování Země, nebo po využití navigace v zemědělství a v dopravě. Hlavním cílovým trhem jsou tak země Evropské unie, především pak země, které jsou členy ESA. Jako primární trh tuto možnost uvedlo 63 % společností. Druhým nejdůležitějším zákazníkem je národní trh, a to právě v podobě komerčního využití kosmických technologií. Čeští vývozci však nejsou omezeni pouze evropským rámcem, ale zaměřují se i na trhy mimoevropské (USA, Brazílie, Japonsko, Indie a další). Graf 18: Cílové trhy společností

Důležitost jednotlivých trhů pro společnosti disponující kosmickými technologiemi 30%

32%

18%

12%

2

3

4

8%

4%

14%

21%

1

2

3

4

4%

1%

11%

21%

1

2

3

4

8%

Regionální 1

5

53%

Národní

5

63%

EU

30%

Mimo EU

Celkem respondentů: 74 společností

4%

5%

1

2

3

5 44%

16%

4

5

1 – Nezaměřuje se na tento trh 3 – Potenciální trh 5 – Cílový trh


strana 49 z 152 v 1.0

Obrázek 3: Geografické rozložení společností a institucí v ČR

Mapa rozložení společností a institucí v ČR vykazujících vlastnictví kosmické technologie

Počet firem Počet institucí

Počet respondentů:114

Mapa rozložení společností a institucí v ČR zapojených do projektů ESA

Počet firem Počet institucí

Počet respondentů:22


strana 50 z 152 v 1.0

Rozvoj kosmického sektoru by mohl napomoci rozvoji regionů České republiky. Z hlediska počtu společností a institucí je nejvýznamnějším krajem hlavní město Praha. Důležité postavení z pohledu zastoupení subjektů má také Jihomoravský kraj. Celkově jsou společnosti a instituce rovnoměrně rozloženy po všech krajích ČR, s výjimkou kraje Karlovarského. Pro srovnání je uvedena i mapa se společnostmi, které již participují nebo participovaly na projektech ESA.


strana 51 z 152 v 1.0

4.3.1 Role společností Graf 19: Kompetence společností bez dosavadních zkušeností z kosmického sektoru

Kompetence společností při zapojení do projektů výzkumu a vývoje kosmických technologií

1 - není naší kompetencí

2

3 - možná kompetence

26%

4

5 - zcela odpovídá naší kompetenci

17%

21%

38%

9% 8%

14%

17%

12%

16% 24% 11%

32%

19% 6% 15%

39%

38% 24%

14% Poskytovatel služeb

Výrobce zařízení

Dodavatel technologií

Integrátor systémů


Nejsilnější pozici cítí respondenti v oblasti poskytování služeb. Z 66 respondentů jich 38 % uvedlo, že tato oblast zcela odpovídá jejich kompetenci. Více než pětina dotázaných se cítí jako výrobce zařízení (odpovědi, že tento sektor není v naší kompetenci, vyplňovali zcela logicky především dodavatelé služeb). Třetí pozici zaujala skupina označená jako „dodavatelé technologií“. V této skupině nejde o zcela jasné kompetence, ale možné zapojení do projektů. Nejméně se soukromé organizace identifikovaly s pozicí integrátora systémů. Zajímavý je pohled na faktory, které vedly respondenty k těmto hodnocením. Průzkum byl tedy zaměřen na zjištění faktorů, které vedly k možným kompetencím dané společnosti. Mezi faktory, u kterých měli respondenti ohodnotit důležitost, patří disponování vhodnou technologií (technologie, kterou je možné pomocí modifikace použít v kosmickém sektoru), vývoj technologií (společnost je schopná vyvinout nebo inovovat vhodnou technologii), lidský kapitál (společnost disponuje kvalifikovaným lidským kapitálem), materiál (společnost disponuje/vyvíjí materiál použitelný v kosmických technologiích), zkušenosti (společnost má zkušenosti v oblasti vývoje a inovací), nové nápady (netradiční využití tradičního přístupu), procesy (nastavení interních procesů podporující inovativní prostředí) a prostředí (nastavení vnějšího prostředí pro vykonávání dané kompetence).


strana 52 z 152 v 1.0

Graf 20:Kompetence společností se zkušenostmi z kosmického sektoru

Kompetence společností se zkušenostmi z kosmického průmyslu při zapojení do projektů výzkumu a vývoje kosmických technologií Celkem respondentů: 24


2


4

21% 43%

5 - zcela zodpovídá kompetenci

29%

43% 14% 21%

21%

21%

36% 21%

15%

15%

14%

8%

21%

21%

Výrobce zařízení a nástrojů

Dodavatel technologií

29%

7% Poskytovatel služeb

Integrátor technologických a systémových celků


Grafy 19 a 20 přináší srovnání kompetencí společností, které již s kosmickým sektorem mají zkušenosti, se společnostmi, které by se mohly do tohoto sektoru teprve aktivně zapojit. Firmy, které jsou již do kosmického sektoru zapojeny, o sobě tvrdí, že mají více zkušeností, a tedy i vyšší kompetence v oblasti kosmického průmyslu. Přesto by se stále nejraději viděly v roli poskytovatelů služeb. Jen 29 % z nich o sobě tvrdí, že by mohly zastávat vrcholnou pozici integrátora systémů.


strana 53 z 152 v 1.0

4.3.1.1 Vnímání faktorů společnostmi z kosmického sektoru Graf 21: Klíčové faktory pro kosmický průmysl

Klíčové faktory společností se zkušenostmi z kosmického průmyslu


2


4


14% 36% 50% 64%

57%

36% 43%

36% 36%

Disponibilita technologií

43%

21% 43%

14% Vývoj technologií

14%

21%

29% 7%

50%

57%

22% Lidský kapitál

28% Materiál

36%

21% Zkušenosti

Nové nápady

22% Procesy

Prostředí


Abychom mohli srovnávat faktory jednotlivých kompetencí, je vhodné se nejdříve podívat na to, jak společnosti se zkušeností s kosmickým průmyslem, vnímají důležitost jednotlivých faktorů, díky nimž obstály v kosmickém sektoru. Jako nejdůležitější se pro tyto společnosti jeví kvalifikovaný lidský kapitál a disponibilita technologií. V těsném závěsu za nimi to jsou procesy, které je potřeba dobře znát a mít je vhodně nastavené ve své společnosti. Toto je důležité především z formálního hlediska. Pouhé ovládání kosmické technologie či vlastnictví vhodných materiálů není tedy rozhodující. Důležité je mít kvalifikovaný lidský kapitál, který dokáže řídit vnitřní i vnější procesy firmy.


strana 54 z 152 v 1.0

4.3.1.2 Integrátor Graf 22: Integrátor

Klíčové faktory kompetence - integrátor


47%

2

29%

35%

29%

18% 6% 12%

4


24% 47%

41% 18%

29%

12%

35%

59%

24%

12%


18% 24%

18%

29%

12% 5% 6%

6% 12%

Disponibilita Vývoj technologií Lidský kapitál technologií

Materiál

40%

35%

41%

23%

6%

12% 6%

12%

12% 6%

Zkušenosti

Nové nápady

Procesy

Prostředí


Integrátor by obecně měl mít vhodně nastavené regulatorní prostředí pro vykonávání své kompetence. Musí mít dobře nastavené interní procesy a zkušenosti s vedením mezinárodních projektů. Integrátor je většinou také myšlenkovým lídrem, takže by měl umět netradičně přistupovat k řešením zadaných úloh a integrovat výsledky jednotlivých týmů. Často je také výhodné disponovat danou technologií (výrobním zázemím) nebo ji vhodně upravit. Výsledky dále ilustrují důležitost kvalifikovaného lidského kapitálu. Z výsledků odpovědí vybraných respondentů vyplývá, že nejdůležitějším faktorem pro plnění kompetence integrátora je dostatečné množství kvalifikovaného lidského kapitálu (59 % respondentů volí lidský kapitál jako klíčový faktor). Ten je následován disponibilitou technologií a dostatkem inovativního myšlení (za významné až klíčové tyto faktory považuje okolo 80 % dotázaných). Jak již bylo naznačeno, kompetence integrátora je komplexním postavením. Zde 35 % respondentů tvrdí, že tuto pozici je možné zastávat, pokud jste schopni vyvíjet nové technologie a máte dostatek zkušeností. Vliv prostředí a dostupnost materiálů nepovažují v tomto ohledu za nepodstatné.


strana 55 z 152 v 1.0

4.3.1.3 Dodavatel technologií Graf 23: Dodavatel technologií

Klíčové faktory kompetence – dodavatel technologií


2


4


20%

24% 44%

40% 56%

56%

20%

48%

12%

16% 40%

20% 32%

32% 20%

20%

20%

32% 12%

12%

8%

20%

20%

20%

4%

4%

8%

Materiál

Zkušenosti


44%

16%

28% 12%

16%

8%

8%

8%

Nové nápady

Procesy

Prostředí


Pro dodavatele technologií je podle výsledků nejdůležitějším faktorem kvalifikovaný lidský kapitál a vhodný materiál. Celých 56 % respondentů vidí tyto faktory jako naprosto klíčové k tomu, aby se mohli stát dodavatelem technologií. Zanedbatelné dle předpokladu není ani disponování danou technologií. Všechny tyto tři předpoklady uvedlo jako velmi významné až klíčové 76 % dotázaných subjektů. Předpokladem pro tuto kompetenci je také generování dostatku nových a neotřelých nápadů, což jako klíčové označila téměř polovina respondentů. Nesmíme opomenout ani vývoj technologií, neboť jako významný faktor jej označilo 92 % společností. Nastavení vnitřních procesů není podle společností stěžejním faktorem, přesto velmi významným (pro 10 respondentů). Obdobně na tom je vliv prostředí a zkušenosti, které jsou pro společnosti významné, ve většině případů však nejsou stěžejní.


strana 56 z 152 v 1.0

4.3.1.4 Výrobce zařízení Graf 24: Výrobce zařízení

Klíčové faktory kompetence – výrobce zařízení


2


4


5% 27% 50%

23%

41%

27%

23%

23%

23%

5%


28%

31%

9%

5% 5%

5%

Nové nápady

Procesy

Prostředí

22%

17% 9%

45%

18%

35%

14%

41%

36%

27%

9%

23% 45%

55%

27%

18%

9% Materiál

18% Zkušenosti


Pro kompetenci výrobce zařízení je nejdůležitějším faktorem kvalifikovaný lidský kapitál. Za klíč k úspěchu jej považuje 55 % společností. Celkem ho za významný považuje 95 % respondentů. Pokud bereme v úvahu pouze hodnotu 5 na stupnici významnosti (klíčový faktor), pak je lidský kapitál následován technologickou disponibilitou a novými nápady na řešení netradičních a inovativních zadání. Materiál není vnímán jako klíčový faktor, přesto ho považuje 90 % respondentů za významný. Stejně tak zkušenosti hodnotí jako důležité 82 % společností. Obdobně je vnímáno i nastavení vnitřních procesů. Je však vidět, že výrobci zařízení nemají zkušenosti se spoluprací s ESA. Z výsledků je totiž patrné, že dostatečně nevnímají nastavení vnitřních procesů jako klíčový faktor.


strana 57 z 152 v 1.0

4.3.1.5 Poskytovatel služeb Graf 25: Poskytovatel služeb

Klíčové faktory kompetence – poskytovatel služeb


24%

29% 41%

2


4


21% 32%

47%

32%

38%

12% 18%

26% 26%

26%

18%

9%

17%

15%

18%

12%

6% 3%


35% 38%

26%

12% 12%

21%

26%

35%

29%

23%

15% 15%

13%

9%

9% 3%

9%

Materiál

Zkušenosti

Nové nápady

Procesy

Prostředí


U poskytovatele služeb bychom očekávali, že bude muset disponovat potřebnou technologií, kterou může využit v dobře nastaveném vnějším prostředí. Zatímco nutnost vlastnictví potřebné technologie výsledky průzkumu potvrdily, význam prostředí označili u této kompetence respondenti jako málo významný. Vnější prostředí zde dokonce hraje v integraci oproti ostatním kompetencím nejméně významnou roli. Za nedůležitý ho považuje 33 % soukromých subjektů s kompetencí poskytovatele služeb oproti 28 % výrobců zařízení, 24 % dodavatelů technologií a 18 % integrátorů. Jako u ostatních specializovaných oblastí, i zde je třeba lidský kapitál a nové nápady, pomocí kterých je možné stejnou službu poskytovat rychleji, levněji a lépe. Důležité však je rozlišovat dva druhy služeb. Prvním typem jsou služby, kdy celé know-how zůstává v rukou poskytovatele. Tento druh služeb je vhodné podporovat. Druhým typem služeb je „prodej znalostí“. Tyto znalosti pak ovšem většinou nezůstávají v ČR a jejich přidaná hodnota je využívána zahraničními subjekty. Jak již bylo řečeno, lidský kapitál je důležitý v jakékoliv oblasti, která se snaží být konkurenceschopná a inovativní. Plných 47 % poskytovatelů služeb ho považuje za klíčový. Předpokladům odpovídají i další faktory – disponování technologií a nové nápady. Pro 32 % respondentů jsou klíčové i zkušenosti. Materiál je pak považovaný za nejméně důležitou položku úspěchu při poskytování služeb.


strana 58 z 152 v 1.0

4.3.2 Bariéry vstupu do sektoru kosmických technologií Graf 26: Bariéry vstupu do kosmického sektoru

Společnosti – bariéry vstupu do kosmického sektoru


44% 64%

2


4


22%

24%

10%

5%

17%

22%

17%

12%

34%

37%

Procesy

Prostředí

36%

43% 55%

62%

10%

5% 5% 4%

8% 5% 3%

22%

22%

10%

12%

14%

14%

4%

6%

28%


14% 9% 9%

13%

4%

25%

23%

27%

Materiál

Zkušenosti

Nové nápady


V elektronickém průzkumu byly zjišťovány i bariéry vstupu do kosmického sektoru. Z výstupu emailového šetření vyplývá, že existují dva protipóly společností. Na jednu stranu soukromé podniky nemohou vstoupit do kosmického sektoru, protože podle nich nedisponují adekvátní technologií (64 % respondentů) a ani nejsou schopny tuto technologii vyvinout (62 % společností). Důležitým jevem je i fakt, že společnosti nemají dostatek zkušeností v tomto sektoru a nedokáží si představit, že by do něj mohly vstoupit se svojí znalostí (55 % dotázaných). Jde však o odpovědi společností, které nemají dostatek zkušeností s kosmickým sektorem a zmíněné překážky jsou pouze jejich subjektivním vnímáním. Opět je trochu opomenuta nutnost nastavení a pochopení procesů. Překážkou může být i nedostatek kvalifikovaného lidského kapitálu, případně skutečnost, že nedokáží použít jiné alternativní materiály. Nejmenším problémem se tak jeví invence, nastavení vnitřních procesů společnosti nebo vliv vnějšího prostředí. Na druhou stranu existuje skupina společností, pro které nejsou zmíněné faktory překážkou. Ty se nezkouší zapojit do kosmických projektů díky neinformovanosti či administrativní zátěži a podmínkám, které jsou kladeny na řešitele projektů v kosmickém sektoru (vysoká administrativní zátěž, dodržování stanovených postupů apod.).


strana 59 z 152 v 1.0

4.3.3 Role institucí Graf 27: Kompetence institucí

Kompetence institucí při zapojení do projektů výzkumu a vývoje kosmických technologií


2


2% 6%

41%

29%

4

5 - zcela odpovídá naší kompetenci

4% 2% 8% 8%

10% 8%

29%

18%

28% 78%

20%

23% 35%

33%

18% myšlenkový subdodavatel

technologický subdodavatel

výrobní subdodavatel

lídr projektu


Kromě rolí jednotlivých společností byly zjišťovány i preference kompetencí u veřejných institucí. Nejjasněji je definováno, že instituce nevidí svoje kompetence v roli výrobního subdodavatele, což odpovídá předpokladům. Celých 78 % institucí se vůbec nespojuje s touto možností. Nevýrazné jsou i výsledky kompetence technologického subdodavatele. Přes 20 procent organizací však tuto roli nevylučuje. Toto je u veřejných institucí poměrně varující zjištění. V čele projektu by většinou měla stát soukromá společnost, nikoli veřejní instituce. Obdobné výsledky přináší i kompetence lídra projektu, který by měl být schopen koordinovat větší množství jednotlivých subjektů – subdodavatelů. Tuto roli by se nebálo zastat 48 % respondentů, ovšem pouze 10 % jich uvádí, že se jedná právě o jejich kompetenci. Nejvýraznější skupinou jsou tak veřejné organizace, jejichž kompetencí je role myšlenkového subdodavatele. V této roli by se rádo vidělo 41 % z oslovených institucí. Tento fakt není nikterak překvapivý, protože mezi dotazovanými organizacemi byla výzkumná pracoviště vysokých škol či Akademie věd ČR. Právě role myšlenkového subdodavatele by měla být kompetencí institucí, které by měly svoje znalosti dále předávat soukromým společnostem. Následující část se zabývá uváděnými faktory, které dávají kompetenci výzkumným institucím stát se lídry projektů. Myšlenkový subdodavatel je tradičním zařazením výzkumných center a vysokých škol, ostatní role jsou převážně nevýznamné.


strana 60 z 152 v 1.0

4.3.3.1 Výzkumná instituce – lídr projektu Graf 28: Významné faktory lídra projektu

Klíčové faktory kompetence – lídr projektu


2


4


13%

13% 22%

22%

22%

22% 4%

35% 17%

9% 13%

57%

17%

22% 30%

30% 35%

26%

30% 35%

13%

22%

9%

26%

39% 22%

22%

12% 9%

Disponibilita Vyvoj technologií Lidský kapitál technologií

8%

13%

13%

13%

Materiál

Zkušenosti

44%

39%

9% 13%

Nové nápady

Procesy

Prostředí


Podle veřejných institucí, převážně vysokých škol a výzkumných center, je nejdůležitějším faktorem pro převzetí role lídra projektu kvalifikovaný lidský kapitál. Za významný ho považuje 92 % veřejných institucí. Při takovém pohledu zjistíme, že 100 % veřejných organizací považuje za klíčový faktor dostatek nových nápadů. Zde tedy opět částečně směřují k nejoblíbenější kompetenci – myšlenkového subdodavatele. Další faktory se pohybují na srovnatelné úrovni. Jde o vývoj nových technologií, materiál a zkušenosti. Tyto faktory uvádí jako klíčové stejný počet respondentů – 22 %. Instituce tedy považují za důležitější vývoj nových technologií než využívání stávajících. V integraci však ani disponibilita technologií není nevýznamným faktorem a za důležitou ji považuje 65 % institucí. Jako nejméně důležité se pro roli lídra z pohledu veřejných institucí jeví vliv prostředí. Vliv prostředí na pozici a kompetenci lídra nepociťuje jako významný faktor 73 % z nich. Toto je významný rozdíl oproti soukromým společnostem, které dle odpovědí právě vliv regulací daleko častěji vnímají jako zátěž.


strana 61 z 152 v 1.0

4.4 Výsledky interview Graf 29: Rozdělení do segmentů

Zařazení společnosti: Service, Space, Ground segment

Space segment 15 5

23 12

Ground segment

10

Service segment 16

7

Celkem: 88 respondentů společnostírespo Na základě interview se společnostmi a institucemi byla upřesněna použitelnost kosmických technologií v jednotlivých segmentech obecně nazývaných Space segment (technologie, která se skutečně dostane do vesmíru - například komponenty satelitů), Ground segment (technologie pro kosmický sektor, která se požívá na zemském povrchu -např. startovací zařízení, teleskopy) a Service segment (služby, které jsou potřebné například pro komunikaci, navigaci apod.). Z 94 dotázaných se k zařazení do těchto segmentů vyjádřilo 88 společností a institucí. V rámci této skupiny, jich 12 disponuje technologií, kterou lze využít ve všech třech sektorech. Technologie dalších 38 subjektů je možné využívat ve dvou segmentech současně. Největší průnik se přitom nachází mezi Ground a Space segmentem. Mírně převažují kosmické technologie, které lze použít přímo ve vesmíru. Do této skupiny se zařadilo celkem 65 respondentů. V kosmickém sektoru na Zemi může působit 52 respondentů, v oblasti služeb se pak pohybuje 43 respondentů. Z šetření vyplynulo, že 42 % soukromých i veřejných organizací zatím vůbec v kosmickém sektoru nepůsobí a mají tak nulový obrat v této oblasti. U dalších 45 % respondentů je obrat z oblasti kosmických technologií nižší než 20 % z celkového obratu. Ze zbývajících respondentů 5 % subjektů vypovědělo, že 25 – 50 % jejich obratu tvoří obchod s kosmickými technologiemi, zbylých 8 % dotázaných má 75 % obratu z kosmických aktivit. V interview tak byly ověřeny nepřesné výsledky dotazníkového šetření. Graf 30: Podíl kosmických technologií

Podíl kosmických technologií na celkové produkci / činnosti firem a institucí

0% <20 % 25 – 50 % 50 – 75 % > 75 %

42% 45% 5% 8% 0%

10%

20%

30%

40%

50%



strana 62 z 152 v 1.0

Jiný pohled na subjekty v kosmickém sektoru může být z hlediska hodnotového řetězce. Jde o to, jakým způsobem dávají produktu přidanou hodnotu. Jestli je tvořen od základního vývoje až po distribuci a logistiku, nebo zda je k dané organizaci přiřazen teprve v nějaké fázi hodnotového řetězce. Jako vhodné se zde jeví rozdělení subjektů na výzkumné instituce, poskytovatele služeb, výrobce a organizace vyvíjející software bez navazujících služeb.(výrobce softwaru může být organizace, která daný software nejdříve vyvíjí, pak vyrábí a na závěr ho může i sama distribuovat, takže může mít uzavřený celý hodnotový řetězec). Největší procento oslovovaných subjektů spadá do výroby a poskytování služeb. V obou případech jde o 28 % oslovovaných organizací. Vývojáři softwaru (18 %) se nejčastěji řadili současně také do skupiny poskytování služeb, kterou tvoří zmíněných 28 % odpovědí. Pokud se zaměříme na hodnotový řetězec, můžeme subjekty dělit do dvou základních skupin. První skupinu tvoří subjekty, jejichž hodnotový řetězec začíná výzkumem, a druhou jsou subjekty s řetězcem, který začíná v následující fázi vývoje. Zajímavé je, že 33 % subjektů má od vývoje uzavřený řetězec a působí i ve výrobě, distribuci a logistice. Mezi oslovovanými subjekty tedy neexistuje organizace, která by neměla vývoj. Výjimkou jsou pouze společnosti, které se zaměřují výhradně pouze na výzkum. Mezi čistě výzkumné organizace se však zařadily pouhé 3 % subjektů, přičemž jde výhradně o veřejné instituce. To znamená, že mezi společnostmi disponujícími kosmickými technologiemi se jich většina snaží překlopit základní výzkum na výzkum aplikovaný a dále jej využívat pro inovace svých produktů a zvyšování konkurenceschopnosti. Graf 31: Hodnotový řetězec

Postavení organizací v rámci hodnotového řetězce a zařazení

Výzkum

Vývoj - logistika

Vývoj - distribuce

Vývoj a výroba

Vývoj

Celý řetězec

Výzkum - distribuce

Výzkum - výroba

Výzkum a vývoj

Výzkum a vývoj

Výzkum - výroba

Výzkum

Výzkum distribuce

3% Celý řetězec

17%

18%

Vývoj

4% Vývoj a výroba

12%

14%

Vývoj distribuce

10%

6%

Vývoj - logistika

16% Celkem respondentů: 88

Základní výzkum

Vývoj

Výroba


Distribuce

Logistika

strana 63 z 152 v 1.0

Z vyhodnocení výsledků šetření vyplynulo, že uzavřený hodnotový řetězec má 16 % dotazovaných společností. Hodnotový řetězec od stadia vývoje po distribuci má 42 % subjektů a vývoj a výrobu bez následné distribuce má pod vlastní kontrolou 68 % dotázaných. I mezi veřejnými institucemi však najdeme takové, které tvrdí, že alespoň po výrobu mají uzavřený hodnotový řetězec. Instituce by však neměly být výrobními jednotkami a na výrobě by měly spolupracovat se soukromými firmami. Graf 32: Rozdělení subjektů v kosmickém sektoru

Zaměření subjektů v kosmickém sektoru

26%

28%

28% Primárně

18%

Výzkum. Poskytování instituce služeb

Výroba

V kombinaci

Celkem

Výzkumná instituce 18

21

39

Poskytování služeb

6

36

42

Výroba

18

24

42

Vývoj softwaru

5

22

27

Vývoj softwaru



strana 64 z 152 v 1.0

Tabulka 14: Technologická připravenost společností

Technologická připravenost společností Technologická připravenost Technologický strom ESA

1

2

3 1

4

2. Space System Software

3

1

1

3. Spacecraft Electrical Power

1

1. On-Board Data Systems

5

6

7

8

4 1

4. Spacecraft Environment & Effects 1

5. Space System Control 6. RF Payload and Systems

9 1

1

1

1

1

7. Electromagnetic Technologies and Techniques

1

8. System Design & verification

1 1

9. Mission Operation and Ground Data systems 1

10. Flight Dynamics and GNSS

1

2

1

Počet

Průměr

2 9 1 1 2 3 1 1 4 2

6 4 2 9 6 2 4 4 7 3

2 3 3 2 1 2 2 1 4 1 3 5 13 4

2 8 5 6 5 5 6 5 5 5 4 5 3 2

11. Space Debris 12. Ground Station System and Networks

1

1 1

13. Automation, Telepresence & Robotics 14. Life & Physical Sciences

1

2

1

15. Mechanisms & Tribology

1

16. Optics

1

1 1

2

17. Optoelectronics 1

18. Aerothermodynamics

1 1

19. Propulsion 1

20. Structures & Pyrotechnics

1

1

1

1

21. Thermal 22. Environmental Control Life Support

1

2

23. EEE Components and quality 24. Materials & Processes

2

4

25. Quality, Dependability and Safety

2

1

1

1

4

2 1

1

1

1 1

26. Other

Technologická připravenost 1

Popsán základní princip

6

2

Specifikace vlastností a aplikací nové technologie

7

3

Analýza a experimentální ověření kritické části, ověření principu

8

4 5

Ověření dílu a/nebo inženýrského modelu (tzv. breadboard) v 9 laboratorních podmínkách Ověření dílu a/nebo inženýrského modelu v relevantním prostředí

Demonstrace modelu systému/subsystému nebo prototypu v relevantním prostředí Funkčnost prototypu systému demonstrována ve vesmíru Systém je „kvalifikovaným pro let“ a prošel sérií testů a demonstrací (na Zemi či za letu) Funkčnost systému ověřena během úspěšné mise


strana 65 z 152 v 1.0

Tabulka 15: Technologická připravenost institucí

Technologická připravenost institucí Technologická připravenost Technologický strom ESA

1

2

3

4

5

6

7

8

9

Počet

5 3 2

1

1 1

8 9

1

4

4

1

5

1

1 2 2 1 2 1 1

3 3 3 6 4 4 2

1

1

2

1 1 7 4

4 2 4 3

1

2. Space System Software

1

3. Spacecraft Electrical Power

Průměr

1 1 2

1. On-Board Data Systems 2

4. Spacecraft Environment & Effects 5. Space System Control

1

6. RF Payload and Systems 7. Electromagnetic Technologies and Techniques 8. System Design & verification

1

1

1

9. Mission Operation and Ground Data systems 10. Flight Dynamics and GNSS

1

11. Space Debris 12. Ground Station System and Networks

1

13. Automation, Telepresence & Robotics

1

1

14. Life & Physical Sciences

2

15. Mechanisms & Tribology

1

16. Optics

1

17. Optoelectronics

1 1

18. Aerothermodynamics 19. Propulsion 20. Structures & Pyrotechnics 21. Thermal 22. Environmental Control Life Support

1

23. EEE Components and quality 24. Materials & Processes

1 1

2

25. Quality, Dependability and Safety

1

1

3

1

1

1

26. Other

Technologická připravenost 1

Popsán základní princip

6

2

Specifikace vlastností a aplikací nové technologie

7

3

Analýza a experimentální ověření kritické části, ověření principu

8

4 5

Ověření dílu a/nebo inženýrského modelu (tzv. breadboard) v 9 laboratorních podmínkách Ověření dílu a/nebo inženýrského modelu v relevantním prostředí

Demonstrace modelu systému/subsystému nebo prototypu v relevantním prostředí Funkčnost prototypu systému demonstrována ve vesmíru Systém je „kvalifikovaným pro let“ a prošel sérií testů a demonstrací (na Zemi či za letu) Funkčnost systému ověřena během úspěšné mise

Součástí šetření bylo i hodnocení připravenosti kosmických technologií k jejich nasazení. Výsledky připravenosti hlavní technologie ilustrujeme v kombinaci s doménami technologického stromu ESA. V rámci technologického stromu ESA působí české společnosti ve 24 z celkem 26 technologických domén. Instituce se zařadily do 19 domén. Z hodnocení v tabulce vyplývá, že české podniky i instituce se nachází ve všech fázích připravenosti, a proto zde


strana 66 z 152 v 1.0

nelze jednoznačně určit jasné technologické postavení. V rámci jednotlivých subdomén je hodnocení jednodušší. Například v případě nejvýznamnější domény (24 - Materiály a procesy), kde působí celkem 13 společností, lze pozorovat v průměru nízký stupeň připravenosti – na úrovní základního výzkumu. Na druhou stranu ve druhé nejpočetnější doméně (2 - Kosmický systémový software) vykazují 4 z 9 společností schopnost demonstrovat model systému/subsystému nebo prototypu v relevantním prostředí. Připravenost technologie na nejvyšší úrovni (9 – Použití technologie) lze zaznamenat u 12 technologií napříč 10 doménovými skupinami, počítáme-li instituce i společnosti dohromady. Z TRL však vyplývá jedna závažná otázka, komu daná kosmická technologie ve skutečnosti patří. U institucí by mělo platit, že finální fázi aplikace technologie a výrobu by měla zajišťovat soukromá společnost, v jejímž vlastnictví by se daná technologie měla nacházet (na základě vývoje technologie institucí na zakázku nebo odkoupením vyvinuté technologie). V ČR je však běžné, že instituce uvádí vlastnictví dané technologie a zařazují se tak do nejvyšších stupňů připravenosti technologického stromu ESA.


strana 67 z 152 v 1.0

5 Závěry a doporučení 5.1 Bariéry zapojení do sektoru kosmických technologií Součástí dotazníkového šetření bylo také vyhodnocení základních bariér pro vstup a zapojení do sektoru kosmických technologií. V této části bude pozornost věnována rozboru zjištění z realizovaných rozhovorů se společnostmi a institucemi. Obrázek 4: Bariéry zapojení do kosmických technologií

Bariéry, které společnosti vidí jako příčinu nezapojení se do kosmických projektů Zdroje

Strategie

Chybí zkušenosti

Nízká motivace

Vnitřní bariéry Nemáme reference

Nejasné zaměření Limity financování

Nezapojen Postupy řízení projektu

Podmínky

Požadavky

1.

Role institucí

Vnější bariéry Spolupráce

Nízká motivace a nejasné zaměření

Řadu firem s potenciálem zapojení do kosmických technologií odradil podle jejich vyjádření od rozvoje dalších aktivit prvotní neúspěch. Jednou z uváděných příčin ztráty zájmu je nedostatečná zpětná vazba o důvodech, proč byla firma neúspěšná. To ale také znamená, že některé společnosti nemají dostatek informací o tom, jakým způsobem funguje prokuratura ESA. Druhým faktorem je převažující krátkodobá angažovanost, kdy se společnosti primárně věnují svému hlavnímu předmětu podnikání a zapojení do kosmických technologií je vnímáno pouze jako cesta k vytěžení existujících technologií nebo k posílení referencí a značky. V několika případech byl tento přístup posílen skutečností, že česká firma byla kontaktována potenciálním zahraničním partnerem se zájmem o její technologii. Subjekty uvažující o vstupu do kosmických technologií si zatím jen s obtížemi dokáží jasně vymezit vlastní pole působnosti a perspektivu spolupráce s agenturou ESA. Mezi hlavní příčiny patří to, že spolupráce s ESA vyžaduje specifický přístup, s nímž nemají firmy z oblasti komerčních aktivit doposud zkušenost. Společnosti primárně hledají domény komerčního uplatnění technologie bez vazby na existující strukturu programů a vhodných příležitostí. V oblasti potenciální zahraniční spolupráce s etablovanými společnostmi, které mají dlouhodobou spolupráci s ESA, případně jiným způsobem úspěšně podnikají v kosmickém průmyslu, vidí problém ve vysoce konkurenčním prostředí s malou šancí na úspěch. Dále existují společnosti, které nejsou o jednotlivých možnostech zapojení do programů ESA informované, kosmický průmysl jim přijde příliš ambiciózní.


strana 68 z 152 v 1.0

2.

Chybějící zkušenosti a reference

Podle výsledků elektronického šetření je třetí nejzásadnější bariérou nedostatek zkušeností v oblasti kosmických technologií. Jednotlivé náměty získané z rozhovorů toto zjištění potvrdily. Firmám chybí zkušenosti nejen z oblasti realizace projektů, ale i v oblastech přípravy projektů, navazování spolupráce s potenciálními partnery, a zkušenosti obchodní. Za jednu ze zásadních překážek pak firmy považují absenci referencí. Převažuje očekávání, že pokud se firmě povede získat první referenci, výrazně vzroste pravděpodobnost dalšího úspěchu. Na druhou stranu je pravdou, že ESA se snaží zapojit do kosmického sektoru další subjekty z nových členských zemí. Proto existují programy pro nové členy, ve kterých mají právě tyto firmy získat nové zkušenosti v oblasti kosmického průmyslu. Často jde o neinformovanost společností a jejich pocit, že nejsou vhodnými kandidáty zapojení se do kosmických programů. 3.

Limity financování

Dostupnost financování představuje jednu z hlavních bariér rozvoje kosmických aktivit u etablovaných firem zejména v oblasti programů s nastaveným procentem spolufinancování. U malých a středních firem je tento faktor umocněn skutečností, že vyjma financování realizace projektů, nesou další náklady na zajištění procesů managementu kvality a řízení projektu. Některé společnosti vidí nedostatek financování spíše za překážku dalšího rozvoje kosmických aktivit než samotného zapojení. Nedostatek finančních zdrojů je například jednou z hlavních překážek realizace patentových aktivit českých firem. Převažující většina firem zahrnutá v rozhovorech nevyvíjí žádnou nebo minimální patentovou aktivitu, případně vyvíjí patentovou aktivitu na úrovni mateřských společností v zahraničí. 4.

Postupy řízení projektu

Charakteristickými znaky kosmických projektů ESA jsou: 

transfer výsledků práce jedné skupiny řešitelů na jinou skupinou



spolupráce řešitelských týmů na jednom projektu.

V obou případech musí být přesně stanovená kvalita a charakteristika jednotlivých komponent výsledného systému. Každá komponenta musí mít odpovídající kvalitu definovanou konečnými požadavky systému. Důležité je tedy jednotným způsobem zachovávat výsledky projektů, jejich dokumentaci a dodržovat kvalitativní postupy prací. Z těchto důvodů vznikl výbor (European Corporation for space Standardization – ECSS). Tento výbor vydal manuál s názvem Space project management. V tomto manuálu je popsáno, jakým způsobem je nutné řídit celý projekt z hlediska dokumentace, řízení kvality a řízení projektu. Nutnou podmínkou pro zapojení společnosti do projektů je znalost těchto směrnic, což značně zvyšuje nároky na lidský kapitál. V interview se tato bariéra ukázala jako opodstatněná. V ČR jsou společnosti poměrně technologicky silné a zdatné, ale v případě zapojení do projektů ESA se musí nejdříve umět řídit tímto manuálem. Což na společnosti zvyšuje nároky a často je odrazuje od zapojení se do projektů ESA. 5.

Podmínky spolupráce

Firmy zmiňovaly zejména pevně definovanou maximální úroveň profitu a v rámci realizace projektu vznikající vícepráce, které ještě dále snižují konečný profit. To klade nároky na přesné stanovení nákladů projektu. ESA však tyto výsledky koriguje a snaží se nastavit reálné podmínky. Existuje také možnost proplacení extra nákladů v případě neočekávaného navýšení rozpočtu. To poukazuje na nedostatečnou informovanost společností v ČR. 6. Role institucí Česká republika je z historického hlediska tradičně technologickou zemí, kde mají vědecké instituce dlouholetou tradici. Bohužel však v minulých desetiletích nebyl zcela vhodně nastaven mechanismus spolupráce mezi veřejnými institucemi a soukromým sektorem. Instituce byly často nastavené nejen jako vědecké, ale samy vykazovaly výrobu technicky náročných systémů (popřípadě spolupracovaly opět především s veřejným sektorem). Dnes se začíná


strana 69 z 152 v 1.0

dařit spolupráci se soukromým sektorem navazovat. Často však dochází k tomu, že technologie, kterou instituce vyvine, je použita pouze na konkrétní účely v kosmickém sektoru, a není tak dostatečný tlak na transfer této technologie do komerčního sektoru. Nedochází tak k přenosu know-how do soukromého sektoru. Ten by totiž získané znalosti mohl využít k dalšímu nebo novému zapojení do programů ESA, případně pro jiné komerční účely. Z výzkumu vyplynulo, že společnosti, které dokáží mechanismus spolupráce s veřejnou institucí správně nastavit, získávají komparativní výhodu oproti konkurenci.


strana 70 z 152 v 1.0

5.2 Kompetence společností v ČR Na kompetence České republiky v oblasti kosmických technologií lze nahlížet z několika úhlů. Prvním úhlem pohledu je vlastnictví konkrétní technologie, které vede k možnostem generovat určité typy produktů. Druhý pohled je z hlediska cílových trhů, na které může směřovat pozornost jednotlivých firem. Jako trhy zde chápeme civilní oblast dopadu vývoje kosmických technologií (letectví, pozemní doprava, stavebnictví, zdravotnictví, informační technologie, zemědělství, energetika a další) a trh s kosmickými technologiemi jako takový (telekomunikace, vývoj, výroba a servis satelitů, lety do kosmu spojené s obsluhou kosmických stanic, pozemní stanice a věda a výzkum v oblasti kosmických technologií). Tabulka 16: Kompetence ČR z hlediska technologií a jejich produktů

Počet společností potenciálně aktivních v kosmických technologiích z hlediska technologií/produktů

Technologie/Produkt Analyzátory, senzory, měřící technologie HighTech měřící technika Testování kvality Digitalizace informace Software Energetické zdroje Popis systému Matematické modelování Simulace procesu Nanotechnologie Nanovlákna

Počet

Technologie/Produkt

Počet

14 Testování kvality

1

11

1

Test kvality

3 Výroba EEE součástek

7

1

EEE komponenty

5

1

EEE systémy

2

1 Výroba optických součástek

1

1

1

Optické součástky

4 Výroba plastových dílů a těsnění

1

4

1

HighTech díly

2 Vývoj a testování systémů

11

2

Antény

1

6

EEE subsystémy

1

Software

2

Stroje a zařízení

4

Tracking

4

Mechanické Subsystémy

5

Navigační systémy

Obrábění slitin, výroba HT komponent Mechanické HighTech komponenty

3 Vývoj materiálů a chemických látek

11

3

HighTech materiál

4

Příjem a rozvod RF signálu

1

HighTech díly

1

TV přijímače a rozvaděče

1

HighTech lchemické látky

4

Řízení procesů, experimentu

1

Povrchové materiály

1

1

Pyrotechnika

1

Zpracování družicových dat

4

Software

4

Software Software design Komunikační technologie Software

19 1 18

Klíčové je však přiřazení kompetencí ČR k dílčím programům Evropské vesmírné agentury. U společností, které byly alespoň do určité míry vyhodnoceny jako potenciální pro vstup na trh s kosmickými produkty a technologiemi, byla zjišťována konkrétní kompetence – vlastnictví technologie a schopnost definovat svůj produkt a cílový trh. Jedná


strana 71 z 152 v 1.0

se o společnosti, které v dotazníku definovaly možnost výroby či vývoje kosmických technologií a dokázaly se přiřadit k technologickému stromu ESA a svůj produkt definovaly na technologické stupnici připravenosti dle Technology readiness level. Tyto výsledky byly vyhodnoceny, porovnány s technologickým stromem ESA a staly se jedním z podkladových materiálů pro nastavení potenciálního zapojení v programech ESA.

5.2.1 Software design Nejsilnější je pozice České republiky v oblasti tvorby softwaru. Návrh a tvorba softwaru se dnes uplatňují téměř ve všech oblastech lidských činností. V civilním sektoru najdeme aplikace počínaje informačními technologiemi a zpracovatelským průmyslem až po zemědělství například ve formě automatizace a robotizace. Rychlý je u této skupiny společností také přenos know-how z kosmických do civilních technologií. Pomoci může také zvýšení prestiže a zkušeností lidského kapitálu, které se projeví ve zvyšování nepřímých dopadů zapojení do oblasti kosmických technologií. Další technologie, jakými jsou např. digitalizace informací, matematické modelování, zpracování družicových dat, řízení procesů a experimentu či navigační systémy, lze do této skupiny také přiřadit, neboť jejich charakteristika je velmi podobná. I zde nacházíme široké uplatnění v civilním sektoru s nízkými náklady technologického transferu. Pokud vztáhneme kompetence „softwarových“ společností k oblastem kosmických technologií a jejich návaznosti na aktivity ESA, mohou tyto subjekty nejvýrazněji zasáhnout do dvou oblastí kosmického sektoru - Ground segment a Space segment. Relativně nejslabší pozici zaujímá ČR v oblasti Services segment. V technologickém stromu ESA se pak firmy řadí ke všem softwarovým doménám, zejména pak k On-board data systems, Space system software, Mission operation and Ground data systems, Ground station systems and network a Quality depenability and safety. Je skutečností, že většina společností je spíše aplikačně zaměřena (například aplikacemi spojenými s Navigation programmes a s Earth observation programmes). Tyto společnosti jsou však schopny se přizpůsobit a participovat téměř na všech programech ESA, které potřebují vyvíjet softwarová řešení.

5.2.2 Analyzátory, senzory a měřící technologie Česká republika se historicky může pochlubit silnou vědeckotechnickou základnou, která je schopna připravovat HighTech analyzátory a senzory se specifickými vlastnostmi. Jde tedy většinou o úzce použitelné a specializované technologie. V této oblasti lze najít větší množství institucí, ale také společností, které často spolupracují s institucemi, především vysokými školami. Společnosti by právě v této oblasti měly využívat znalostí institucí a překlápět tyto znalosti do podoby konkrétního výrobku. V ČR jsou však i Instituce často schopné připravit prototypy těchto zařízení. Tato situace by se měla otočit ve prospěch společností, ty by měly být výrobci a konečnými realizátory projektů. Jak již bylo naznačeno, jde o specializované měřící systémy definované pro kosmické použití, nebo technologie, které se již používají v civilním sektoru. Často jde o letectví, pozemní dopravu, zdravotnictví či stavebnictví a energetiku. Tudíž transfer technologií z kosmické do civilní sféry je u těchto výrobků zdlouhavější, o to výraznější spin-off efekt však nastává v případě úspěšně komercializovaného produktu. V kosmickém sektoru se tyto přístroje často nacházejí jako subsystémy na satelitech a měřící systémy kosmických stanic na Zemi. V technologickém stromu ESA jde často o domény Optics, Optoelectronics, Propulsion. Uplatnění by tyto firmy mohly najít nejvíce v Technology nebo Scientific programmes, které jsou však často spojené s vývojem specifického zařízení pro ostatní programy.


strana 72 z 152 v 1.0

5.2.3 Výroba a vývoj materiálů, součástek a systémů. Další početnou skupinou jsou firmy, které vyvíjí, navrhují a vyrábí komponenty a zařízení pro kosmické systémy. Tyto materiály se často používají v letectví, ale uplatnění nachází i ve zdravotnictví nebo automobilovém průmyslu. Do této skupiny spadá výroba elektronických, elektrických a elektrooptických komponent, které se požívají v jednotlivých systémech ESA technologií. Většinou jde o komerční výrobu těchto součástek, která je schopna splnit požadavky kosmických technologií. Jedná se tak o komerční prodej pro kosmický trh. Důležité je, aby společnosti měly certifikát kvality a požadavků ESA. Tím se mohou stát dodavateli těchto součástek (většinou ve formě subdodavatelů prime kontraktorovi) a zvyšovat si tak svoji prestiž i na trhu s civilními technologiemi. Pokud jde o vývoj a výrobu optických součástek či vývoj nových materiálů a systémů, je zde situace odlišná. Materiály vyvinuté pro kosmický sektor jsou často netradičně použity pro civilní trh – stavebnictví, letectví a další. Spin-off této oblasti má tedy větší dopad a vliv především na konkurenceschopnost těchto společností. Důležité je zmínit i obrábění kovových materiálů a slitin, které jsou nositeli mechanických vlastností kosmických systémů. Na paměti musíme mít, že nemusí jít vždy o úplně nové koncepty, ale o inovace stávajících řešení – lehčí, odolnější materiál, vylepšená konstrukce apod. U obou těchto skupin se však může projevit i spin-in efekt, kdy výrobce vylepší svůj produkt tak, aby odpovídal kosmickým parametrům, a zpětně tento produkt využije v rámci spin-offu pro zvýšení své konkurenceschopnosti. Vzhledem k doménám technologického stromu ESA se tito výrobci nachází u součástek v Mechanism and tribology, Optics, Structures and Pyrotechnics, EEE components nad quality, Materials and processes a u systémů v System design and verification. Pokud by nás zajímaly potenciální programy, do kterých lze tyto společnosti přiřadit, bude řeč především o technologických a vědeckých programech ESA. Participovat lze i na konstrukčním vývoji nových generací satelitů a nosných raket (Launchers programmes, Earth observation programmes, Telecommunications and Integrated Applications Programmes).

5.2.4 Testování kvality Mimo výše zmíněné skupiny stojí společnosti, které jsou schopné a certifikované k provozování kontroly kvality výroby a výsledných součástek. Může jít o testování základních EEE komponent až po verifikaci měřících zařízení. Tyto společnosti většinou již kontroly provádí v civilním sektoru a svůj obor působnosti se snaží rozšířit i do oblasti kosmických technologií. Na výběr volitelných programů ESA však činnost těchto společností nemá významný dopad. Následující tabulky znázorňují počty společností u odpovídajících technologií a přiřazení těchto technologií k civilním a kosmickým trhům a technologickému stromu ESA. Následující tabulky znázorňují kompetence společností v ČR, které by se potenciálně mohly zapojit do kosmického průmyslu (ať již základního nebo aplikačního), vzhledem k cílovým trhům a vzhledem k technologickému stromu ESA. Čísla znázorňují počty společností zařazených k dané kompetenci a trhu, respektive položce technologického stromu ESA. Barevná škála odlišuje počty firem v jednotlivých průnicích kompetence/trh respektive kompetence/technologický strom ESA. Společnost s danou kompetencí mohla být zařazena k více trhům či položkám technologického stromu. V poslední z následujících tabulek je uveden počet společností přiřazený k technologické kompetenci a volitelnému programu ESA. Z této tabulky je zřejmé, že ČR je nejsilnější v oblasti software design. Společnost, které dokáží vytvářet software, jsou velmi flexibilní a potenciálně by se mohly účastnit v různých programech ESA. Obdobné výsledky přináší i zpracování družicových dat a navigace. Všechny tyto oblasti jsou však více zaměřeny na downstream, tedy aplikační využití kosmických technologií. To je v souladu s globálními trendy, kdy se otevírá velký počet trhů a i v této oblasti přibývá konkurence. Zde se však společnosti nejvíce vidí jako poskytovatelé služeb. Jde totiž o oblast s nižšími bariérami vstupu. Pro ČR je však strategicky důležité rozvíjet infrastrukturu kosmického průmyslu v technologickém slova smyslu. V takových případech jde většinou o upstream (nosné rakety, satelity apod.). Pokud je tedy společnost schopna


strana 73 z 152 v 1.0

dostat se na technologický vrchol pyramidy, je nenahraditelná a konkurenceschopná. Nezáleží na tom, zda jede o výrobu materiálů, mechanických, optických a elektronických zařízení, ale o to, jaká je k jejím produktům přidaná hodnota. Z tohoto důvodu je důležité pomocí programů ESA zaměřených na základní kosmický průmysl podporovat společnosti, které mají zájem se přizpůsobovat a získávat nové zkušenosti. Na základě nových zkušeností tak bude přibývat společností s žádoucí kompetencí integrátora systémů. Telekomunikace

Satelity

Vesmírné lety

Pozemní stanice

Věda a výzkum

8

Energetika

7

Stavebnictví

Zdravotnictví

10

1

Zpracovatelský průmysl

Pozemní doprava

2

Di gi tal i za ce i nforma ce

Zemědělství

Letectví

Ana l yzá tory, s enzory, měřící technol ogi e

Geodézie

Informační technologie

Tabulka 17: Kompetence technologie/trhy

2

5

5

3

3

10

9

5

11

Energetické zdroje Ma tema tické model ová ní

3

Řízení proces ů, experi mentu Softwa re des i gn

4

2

1

1

3

5

1

5

3

3

2

2

5

4

5 2

1 1 16

Tes tová ní kva l i ty

1 8

3

3

3

4

Výroba optických s oučá s tek

1

1

Výroba pl a s tových díl ů a těs nění

3

2

2

1

1

1

1

4

1

1

1

1

1

8

4

4

5

5

Vývoj ma teri á l ů a l á tek

2

7

3

4

3

1

Zpra cová ní druži cových da t

4

3 49

32

30

4

4

13

13

19

3

4

2

27

21

4

4

1

1

1 1

1

6 3

3

1

1 1

1

8

14

9

12

2

1

1

1

1

3

6

7

6

3

1

1

1

1

1

8

7

6

7

4

6

1

8

51

33

36

1

1

Vývoj a mecha ni cké tes tová ní s ys témů

40

3 2

1 3

1

Výroba EEE s oučá s tek

Celkový součet

3

1

1

1

1

Obrá bění s l i tin, výroba HT komponent Příjem a rozvod RF s i gná l u

1

1

Na notechnol ogi e Na vi ga ční s ys témy

1

1

1

4 17


66

strana 74 z 152 v 1.0

Tabulka 18: Kompetence technologie/ESA technologický strom

Počet společností a institucí potenciálně aktivních v kosmických technologiích z hlediska technologií

Analyzátory, senzory, měřící technologie Digitalizace informace Energetické zdroje Matematické modelování Nanotechnologie Navigační systémy Obrábění slitin, výroba HT komponent Příjem a rozvod RF signálu Řízení procesů, experimentu Software design Testování kvality Výroba EEE součástek Výroba optických součástek Výroba plastových dílů a těsnění Vývoj a testování systémů Vývoj materiálů a látek Zpracování družicových dat Celkem Technologický strom ESA

1

2

1

1

3 3

4

5

6

7

8 1 1

9

1

5

1

2

1

3 1

7

11

1

2

1

1

1

1

1

1

1 4 14 18

5

1

1 3

4

1

2

1

6

5

10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 Celkem 26 1 2 3 4 1 1 2 2 4 2 3 1 7 4 3 1 1 15 3 1 2 1 2 3 3 1 2 1 1 31 2 1 3 1 1 10 1 5 1 2 1 1 1 1 14 1 2 2 1 18 1 1 3 2 3 8 7 1 143 4 2 7 3 1 9 4 10 5 4 7 2 9 1 12 5 1

1


6


11 Space Debris

16 Optics

21 Thermal

2


7


12

Ground Station System and 17 Optoelectronics Networks


3


8


13

Automation, Telepresence & 18 Aerothermodynamics Robotics


4


9



19 Propulsion


5





25

26 Other


strana 75 z 152 v 1.0


Tabulka 19: Technologie/programy ESA Kompetence společností z hlediska technologií a programů ESA MTG

Analyzátory, senzory, měřící technologie Digitalizace informace Energetické zdroje Matematické modelování Nanotechnologie Navigační systémy Obrábění slitin, výroba HT komponent Příjem a rozvod RF signálu Řízení procesů, experimentu Software design Testování kvality Výroba EEE součástek Výroba optických součástek Výroba plastových dílů a těsnění Vývoj a mechanické testování systémů Vývoj materiálů a látek Zpracování družicových dat Celkový součet

GMES

EOEP

Climate monitoring Elips

1

ISS ISS Exploration Transportation ARTES 1

3

2

ARTES 3-4 ARTES 5

ARTES 10 ARTES 11 ARTES 20 ARTES 21 GNSS

2

EGNOS

Galileo

2

2

2

SSA

Ariane 5

Vega

FLPP

1 1 1 2

12

2

12

2

12

4 18

4 18

1 1

2

2 1

2

11

1 3 19

1

3 16

1

10

8

5

3

11

1

1

1

1

1

1 1

1

1

1 3

3 1

4 1

4

1

4

10

8

11

20

12

18

6

6

3

11

10

10

12

3

4

2

1

1

2

2

3

1 4 1

1 2 1

1 3 4

13

10

16

1

13

1

6

3

6


4

13

1

1

2

1

1

2 23

2 21

2 21

strana 76 z 152 v 1.0

15

5.3 Cestovní mapa programů ESA V této kapitole je uveden přehled volitelných programů ESA dle ESA Long term plan 2012-2021. K těmto programům je dále zařazeno stávající zapojení ČR v jednotlivých programech, členský příspěvek ČR a rozpočet ESA na rok 2012. U programů je dále naznačen potenciál participace ČR v těchto programech. Potenciál byl určován v několika základních kategoriích.

1. 2. 3. 4. 1.

Počet společností s potenciálem zapojení do daného programu Významnost spin-off efektu. Návratnost investic. Velikost kosmického programu.

Pro každý program byl na základě technologických kompetencí společností odhadnut počet firem, které by se mohly zapojit do daného programu. Dle takto zjištěných kapacit (viz tabulka 20) byly programy rozděleny do 3 skupin. Protože jde převážně o MSP, bude k odhadu kapacity tohoto sektoru použit pouze počet společností bez vyčíslení celkového obratu.

Tabulka 20: Skupiny dle kapacity ČR Skupina

Počet společností

a

16 a více

b

10 až 15

c

méně než 10

2.

Druhou hodnocenou kategorií jemíra očekávaného spin-off efektu z výsledků daného programu. U některých programů lze totiž očekávat rychlý transfer technologií (hlavně u technologií, které jsou blízké, nebo přímo určeny pro aplikace) a jejich následné komerční či aplikační využití, u jiných je spin-off dlouhodobější či méně pravděpodobný, ale o to s větším ekonomickým dopadem. Na základě zahraničních zkušeností (úspěch v transferu technologií u jednotlivých zemí, jejich zaměření a vyčísleném spin-off faktoru) je zde proto spin-off faktor odhadnut kvalitativně ze dvou hledisek: časový horizont (jak rychle lze tento efekt na základě výsledků projektů daného programu očekávat) a očekávaný dopad (jak silný komerční dopad můžeme na základě spinoffu výsledků daného programu očekávat).

Tabulka 21: Programů do skupin dle spin-off faktoru z hlediska času Skupina

Časový hotrizont

Kvalitativní hodnocení

a

Krátkodobý - do 3 let

Do této skupiny patří programy s komerční podporou a programy zaměřené na vývoj služeb. Výsledky těchto programů je možné rovnou využít v civilním sektoru.

b

Střednědobý - 3 až7 let

Běžný produkční cyklus kosmického výrobku je 3-4 roky s jeho následnou inovací a komercionalizací. Do této skupiny mohou spadat programy zaměřené na vývoj satelitů apod.

Dlouhodobý - více než 7 let

Hodnocení transferu technologií je u ryze kosmických oblastí průmyslu měřitelné většinou po sedmi letech. Do této skupiny tedy spadají programy primárně zaměřené na výzkum a vývoj základních kosmických technologií a vědecké programy.

c


strana 77 z 152 v 1.0

Tabulka 22: Programů do skupin dle spin-off faktoru z hlediska očekávaných výstupů. Skupina

a

3.

4.

Síla dopadu

Kvalitativní hodnocení

Silný

Do této skupiny spadají programy, které jsou zaměřené na vědu, výzkum a vývoj kosmických technologií. Pravděpodobnost transferu technologií je tedy méně pravděpodobná. V případě kdy k spin-off efektu dojde, má většinou průlomový charakter a silný ekonomický dopad.

b

Střední

Kromě spin-off efektu je ekonomicky důležitý i spin-in efekt. Společnost díky kosmické inovaci svého produktu získá konkurenční výhodu na trhu. Sem tedy patří programy zaměřené na inovace produktů, popřípadě návrhy nových služeb a aplikací.

c

Malý

Inovace aplikací mají většinou menší ekonomický dopad (v porovnání s původní aplikací), ale napomáhají ke zvyšování konkurenceschopnosti a rozšiřování nabídky služeb a kvality života. K této skupině přiřazujeme většinou programy zaměřené na vývoj aplikací.

Výsledná cestovní mapa také zahrnuje návratnost příspěvku odhadnutou v kapitole 3.2 Projekty. Vypočteno jako podíl nákladů na získané projekty v daném programu k příspěvku ČR do ESA. Počítáno kumulovaně v letech 2008 – 2011. Hodnota je tedy uvedena pouze u programů, ve kterých společnosti participovaly. Velikost programu je měřena rozpočtem ESA. Je nutné zmínit dva následující fakty. U Telecommunications and Integrated Applications Programmes je často polovina rozpočtu hrazena ze soukromých investic. U Navigation programmes má speciální postavení Galileo a EGNOS hrazené z rozpočtu EU.

Mapa znázorňuje jednotlivé programy ESA (světle šedou barvou) s jejich předpokládaným prodloužením (tmavě šedou barvou) a stávající zasazení ČR do jednotlivých programů (červená barva). K jednotlivým programům je také uveden rozpočet ESA pro rok 2012 v mil. Euro. Programy jsou v jednotlivých kategoriích zařazeny do výše definovaných skupin (a, b, c).


strana 78 z 152 v 1.0

Tabulka 23: Cestovní mapa volitelných programů ESA Roadmapa programů ESA a participace ČR

c

MTG

b

c

GMES

0,160

248

a

a

c

EOEP

0,595

324,5

a

a

c

15,8

a

c

c

2021

a

a

2020

a

95,1

2018

886,8

0,195

2019

0,950

2017

Earth Observation Programme

2016

Spin-off dopad

2015

Spin-off čas

2013

Kapacita

2014

ESA rozpočet

2012

Příspěvek ČR

Climate Change Initiative

203,4

a

a

c

ISS Programmes

0,897

748,9

b

c

a

Elips

0,887

108,3

b

c

a

463,4

c

c

a

Ostatní

ISS exploration 0,010

26,1

b

b

a

MREP

136,6

a

c

a

Ostatní

14,5

b

c

a

Transportation for ISS and exploration

Telecommunications Programmes

0,456

366,3

b

b

b

Artes 1

0,010

8,7

a

b

b

Artes 3-4

0,036

87,2

b

a

a

Artes 5

0,228

45,3

a

b

c

Artes 7

82

c

x

x

Artes 8

53,9

c

x

x

13,7

b

b

b

51,5

c

x

x

15,6

b

b

b

8,4

c

b

c

0,140

Artes 10 Artes 11

0,042

Artes 20 Artes 21 Navigation Programmes

0,022

31

a

b

b

EGEP (GNSS)

0,022

31

a

b

b

a

a

b

EGNOS EU

a

b

b

17,9

b

c

b

17,9

b

c

b

866,6

b

c

b

Ariane 5

505,1

b

c

b

Vega

114,8

b

b

b

149,9

a

b

a

96,8

c

c

b

Galileo ESA/EU 0,000

Security-related programmes SSA

0,177

Launchers Programmes

0,177

FLPP Ostatní Přepokládané prodloužení programu ESA Program ESA

Návratnost příspěvku

18%

15%

63%

24%

20%

Příspěvky a rozpočet v mil. Euro pro rok 2012 x - nezjištěno

Participace ČR


strana 79 z 152 v 1.0

5.4 Potenciál ČR ve volitelných programech ESA Na základě přechozích výsledků uvádíme výčet nejdůležitějších zjištění vztahující se k jednotlivým programům ESA.

5.4.1 Earth observation programmes Stěžejním programem v této oblasti je Earth Observation Envelope Programme (EOEP), který se zaměřuje především na vývoj pozorovacích zařízení (senzorů, analyzátorů). V tomto ohledu disponuje ČR technologicky zdatnými organizacemi, které by se mohly do tohoto vývoje zapojit. Program Global Monitoring for Environment and Security (GMES), který je částečně financovaný Evropskou unií, je aplikačním programem. Využívá tedy výsledků EOEP a je zaměřen na vývoj aplikací pro koncového zákazníka. Hlavně společnosti, které byly zařazeny do skupiny software design, mají potenciál svým know how obstát v konkurenčním boji proti zahraničním firmám a v návaznosti na tyto programy vytvářet nové produkty s přidanou hodnotou nejen pro zákazníky v ČR. Meteosat Third Generation je již rozběhlým programem s tvrdým konkurenčním prostředím. Přesto je důležité zapojit se do tohoto programu a účastnit se vývoje satelitů hlavně z hlediska návaznosti na možné aplikace – sledování a předpovídání počasí například pro zemědělské aplikace. Climate change initiative je zaměřena na sledování dlouhodobých globálních změn klimatu. Z hlediska polohy a velikosti ČR by však pozornost měla být věnována spíše dříve zmíněným programům. Rozpočet tohoto programu činí 886,8 milionů Euro. To znamená, že co do rozpočtu jde o největší program ESA. Earth observation programmes jsou dynamicky se rozvíjející skupinou programů, hlavně díky rychlému rozvoji aplikací a objemu trhu. Obrat v tomto kosmickém sektoru činil v roce 2010 1,3 mld. Euro a v roce 2020 to má být již 4 mld. Euro. Primárně je však trh navazující na programy pozorování Země tažen především institucionální poptávkou. Velký vliv na rozvoj tohoto programu mají geopolitické faktory. V zemích s velkou rozlohou či v přímořských zemích lze hovořit o pozorování odlehlých oblastí a bezpečnosti dané země. S globálními trendy se tento program potkává hlavně ve sledování změn klimatu a monitoringu přírodních katastrof. Dále je tento program podporován v zemědělských zemích, kdy napomáhá v utváření krajiny. Využitelnost výsledků tohoto programu je nesporná i pro Českou republiku. Již teď existuje velká poptávka po zpracování družicových dat z důvodu lepší krajinotvorby, územnímu plánování a vyváření systémů včasného varování. To je však pouze zlomek možností, které nabízí data získaná ze satelitů určených k pozorování Země. Spin-off faktor zde můžeme hledat především v oblasti aplikací, i když i v těchto programech je citelná potřeba upstreamu.

5.4.2 ISS Exploitation and Exploration Programmes Svým rozpočtem jde o třetí největší volitelný program ESA, na jehož rozvoji se primárně podílí tradičně silní hráči v kosmickém sektoru (například Belgie). Protože je však tento program v současné době již ve větší míře ve stadiu realizace, nepřináší pro ČR výrazné možnosti zapojení. Prioritou ČR by také mělo být vytvoření infrastruktury kosmického průmyslu například pomocí technologických programů a programů zaměřených na upstream s návazností na možné aplikace v civilních technologiích a možností zvýšení spin-off faktoru. Poté by se měla začít víc angažovat v podobných kosmicky specializovaných programech. Komerční výsledky těchto programů jsou zajímavé spíše z dlouhodobého hlediska.

5.4.3 Telecommunications and Integrated Applications Programmes Nejdůležitějšími programy ARTES jsou ARTES 1 (studie a specifikace nových telekomunikačních satelitních systémů na úrovni návrhů), ARTES 3 - 4 a ARTES 5. Tyto programy jsou si obsahově hodně podobné. Jde o vývoj systémů a aplikací pro komunikaci mezi satelity navzájem i mezi satelity a terminály na Zemi. Zatímco v programu ARTES 5 jde spíše o prvotní vývoj a design systémů, u ARTES 3-4 jde spíše o komercionalizaci a aplikaci vědeckých poznatků. ARTES 3-4 tak předpokládá finanční spoluúčast zainteresovaných společností, které posléze budou komerčně tuto aplikaci využívat. ARTES 10 je program zaměřený na bezpečnost letecké dopravy, účast ČR v tomto programu


strana 80 z 152 v 1.0

je spíše strategicky důležitá. ARTES 20 je zajímavý díky tomu, že jeho úkolem je nalézt aplikace spojující pozorování Země, navigaci a telekomunikaci. Jde tedy především o inovativní přístup k těmto oblastem. Důležitost těchto programů vyplývá z nutnosti ČR vybudovat infrastrukturu telekomunikačních služeb. Ostatní programy této skupiny jsou z hlediska ČR méně významné. Velikost tohoto sektoru podle rozpočtu ESA na rok 2012 je 366,3 milionů Euro. Tyto programy jsou již dnes vysoce provázány s komerčním sektorem a některé z jejich projektů předpokládají spoluúčast soukromého investora. Odhadnutý spin-off faktor pro jednotlivé programy by bylo vhodné ještě ověřit. U komerčně zaměřených programů, jako je ARTES 3-4 můžeme očekávat střednědobý horizont komerčního využití výstupů tohoto programu s významným ekonomickým dopadem. Z interview bylo zřejmé, že společnosti mají zájem se do těchto programů hlásit a komerčně využívat jejich výsledky. Většinou však nerozlišovaly jednotlivé typy programů ARTES. Proto by bylo vhodné tento potenciál detailněji prověřit. Zajímavá je i návratnost příspěvků do ESA, kdy nejúspěšnějším programem je ARTES 10. V tomto programu bylo zapojeno více společností, dominantní je však pouze jedna. Snahou ČR by tedy mělo být zapojit do těchto programů také komerční sektor, vytvořit rozsáhlejší technologickou základnu a posílit chybějící infrastrukturu tohoto sektoru kosmického průmyslu, na níž by mohla navazovat řada služeb a aplikací.

5.4.4 Navigation Programmes Už z velikosti rozpočtu (31 milionů Euro) je zřejmé, že Navigation Programmes nejsou stěžejní pro ESA. Je však nutné si uvědomit, že oblast navigace není druhořadou záležitostí, ale že je financována přímo z EU prostřednictvím programů Galileo a EGNOS. Program GNSS je ve své podstatě spíše pojítkem k evropskému programu Galileo (do roku 2015 by mělo být vypuštěno 18 z 30 družic na oběžnou dráhu a do roku 2019 zbylých 12 družic), díky kterému získá Evropa nezávislost na GPS. Jeho největším přínosem je navigace pro řidiče, navigace letadel na konečné přiblížení, sledování přepravy nebezpečných nákladů, koordinaci nákladní dopravy a vozů záchranné služby, ovládání mýtného systému, monitorování ohrožených zvířat. European Geostationary Navigation Overlay Service (EGNOS) je službou, která se snaží zpřesňovat lokalizaci na území Evropy. Jde o předstupeň Galilea. ČR má v této oblasti kapacitu opět spíše v aplikacích. Poptávka po aplikacích vyplývajících z technologických výsledků těchto programů je dvojí povahy - institucionální (družicové technologie, sledování dopravy, záchranná služba apod.) a komerční povahy (lokalizace zákazníka). U institucionální poptávky se setkáváme s globálními trendy – doprava, bezpečnost obyvatel. Opět zde však velkou roli hrají geopolitická rozhodnutí konkrétní země. Na navigace se totiž často soustředí státy s odlehlými, přímořskými a horskými oblastmi. V návaznosti na Navigation programmes však mohou společnosti svoje know how uplatnit na velkém množství aplikací pro různé typy zákazníků. Jako příklady mohou posloužit dopravní navigace, lokalizace flotily automobilů či precizní zemědělství. Zajímavým trendem je však využití navigace v lékařství, kdy můžeme sledovat polohu pacienta a rychle pomoci v případě potřeby. Transfer technologií je zde spíše aplikační.

5.4.5 Security-related programmes Tento program není důležitý ani tak z hlediska vývoje technologií a jejich komercializace, ale spíše z hlediska strategického rozhodování a podílení se na politických rozhodnutích na evropské úrovni. Z hlediska dlouhodobého plánování ESA bude na konci roku 2012 vyhodnocena první fáze programu a bude se rozhodovat o dalším jeho směřování. Mimo jiné bude mít tento program návaznost na projekty GSTP, ARTES, GMES, Galileo a další, ve kterých by měla mít ČR silné zastoupení.


strana 81 z 152 v 1.0

5.4.6 Launchers Programmes Tento program je s rozpočtem 866,6 milionů Euro druhým největším programem ESA. Pro Evropu je totiž trendem udržet si a rozvíjet nezávislý přístup do vesmíru. Lídrem v této oblasti je Francie, ale následují ji téměř všichni velcí hráči kosmického průmyslu (Německo, Itálie a další). Průřezově lze v těchto programech využít velkou část kompetencí, kterými ČR disponuje – od tvorby softwaru, přes výrobce materiálů a látek až po výrobce složitých mechanických, optických a elektronických součástek. Podrobněji by však bylo vhodné konkrétní možnosti jednotlivých společností ověřit. Obecně však lze říci, že ČR vlastní kapacity a potenciál účastnit se průřezově všech projektů tohoto programu. Většinou jde o finančně náročnější projekty s vysokými investicemi. Transfer výsledků těchto programů je tak dlouhodobější, případný spin-off však přináší vysoký ekonomický dopad. Výroba v tomto sektoru vykazuje vysokou přidanou hodnotu. Participace v těchto programech tak může přispívat k vytvoření základní infrastruktury kosmického průmyslu (především upstreamu). Největší potenciál je v programu Future Launchers Preparatory Programme (FLPP), neboť z jeho výsledků těží i ostatní programy. Může zde být využito materiálové, chemické či fyzikální inženýrství, konstrukce až po komponenty elektronické, či softwarová řešení. Zajímavé je i řešení likvidace nosných raket na oběžné dráze. Tento program je velmi blízko leteckému průmyslu, který by do budoucna bylo vhodné více zapojit do kosmického průmyslu.


strana 82 z 152 v 1.0

5.5 Závěry Vize a cíle uvedené v kapitolách 7.1 a 7.2 Národního kosmického plánu, který svým usnesením ze dne 3. května 2010 schválil Výbor pro EU na vládní úrovni, jsou stále aktuální. Rozvoj kosmického průmyslu má vysoký technologický a inovační potenciál, a je proto třeba ho i nadále aktivně podporovat. Rostoucí průmyslový potenciál v oblasti kosmických aktivit je také jedním z prostředků pro zvyšování konkurenceschopnosti ČR. Dosavadní zkušenosti z ČR i jiných menších členských států ESA ukazují, že je vhodné podporovat zejména národní subjekty, které jsou prokazatelně motivované k dlouhodobé účasti na kosmických projektech. Jde především o malé a střední podniky. Z důvodu nejvyšší návratnosti zdrojů investovaných do ESA, je důležité zaměřit se nejen na rozvoj aplikací kosmických systémů, u nichž má ČR největší potenciál, ale hlavně na kosmický průmysl v pravém slova smyslu. Český průmysl je co do činností velmi různorodý, zejména pokud jde o velikost, zkušenosti a dostupné technologie jednotlivých podniků. Je proto k němu třeba přistupovat individuálně. Jako ukazatel výkonnosti kosmického průmyslu lze použít spin-off faktor. ČR je plnohodnotným členem ESA od roku 2008. To je krátké období na to, aby se již dnes projevil transfer technologií a komerční využití výsledků jednotlivých projektů. Ovšem do budoucna je vhodné na základě navržené metodiky tento ukazatel pravidelně monitorovat a sledovat vývoj schopnosti českých společností využít výsledků kosmických projektů jednotlivých programů ESA. Veřejné zdroje jsou v Evropě i ve světě standardním nástrojem pro rozvoj oblasti kosmických aktivit, růst a zvyšování kapacit a konkurenceschopnosti kosmického průmyslu, a proto by i ČR tuto oblast měla nadále významně finančně podporovat. Tento cíl lze podpořit a posílit pořádáním průmyslových dnů a účastí českých subjektů v mezinárodních soutěžích se zaměřením na excelenci v kosmických aktivitách. Investice do zvýšení zapojení průmyslu do kosmického sektoru se projeví až v dlouhodobém horizontu zvýšeným spin-off efektem. Kosmický průmysl je tedy vhodné rozvíjet prostřednictvím existujících nebo nově vytvořených národních programů výzkumu a vývoje a podpory podnikání, specificky zaměřených na rozvoj oblasti kosmických aktivit. Nadále se budou využívat programy ESA, které jsou určeny pro podporu národního průmyslu, a které tak národní programy doplňují (např. GSTP). V obou případech je nutné stanovit transparentní, objektivní a účinná pravidla pro poskytování předmětné podpory. Tato pravidla by měla reflektovat dlouhodobé strategické zájmy vlády ČR v oblasti kosmických aktivit a zájem na zvyšování konkurenceschopnosti národního hospodářství a na posílení pozice ČR v rámci Evropy a ve světě. Při hodnocení žádostí by přitom měly být vzaty v úvahu návratnost a udržitelnost investic, maximalizace užitků a mezioborová propojitelnost výsledků. Z výsledků šetření vyplynulo, že společnosti jsou často málo informované a mají zkreslenou představu o možnostech zapojení do kosmického sektoru. Z tohoto důvodu je nutné zvyšovat informovanost o příležitostech a možnostech v oblasti kosmických aktivit (vypisované zakázky, otevřené výzvy apod.) a zaměřit se na rozvoj schopností českých subjektů v souladu s požadavky ESA (dokumentace). Vhodným nástrojem pro internacionalizaci českého průmyslu a zvyšování jeho konkurenceschopnosti je mezinárodní spolupráce, zejména členství ČR v ESA. Pro podporu internacionalizace je také možné využit služeb Agentury pro podporu obchodu/CzechTrade, která má kapacitu pro poradenství k zapojení subjektů do programů ESA a jiných programů, jako jsou 7. a 8. rámcový program EU či do projektů ESO. V zájmu zvyšování transparentnosti lze uvažovat i o vytvoření národního kosmického portálu, který by informoval o aktuálním stavu kosmických programů, příležitostech v oblasti kosmických aktivit a napomáhat subjektům v hledání vhodných partnerů pro účast v projektech se zaměřením na kosmický průmysl či aplikace. Klíčová je vzájemná spolupráce mezi průmyslovými a akademickými subjekty s využitím jejich standardních rolí a také spolupráce mezi průmyslovými či akademickými subjekty navzájem. Zde je důležité podporovat společné využití kapacit, schopností a zkušeností a vytváření logických a provázaných celků schopných obstát zejména v mezinárodní konkurenci (zejména prostřednictvím konsorcií).


strana 83 z 152 v 1.0

5.5.1 Služby CzechTrade V rámci benchmarkingu zahraničních zkušeností v oblasti služeb na podporu kosmického průmyslu byly srovnávány také aktivity národních organizací na podporu obchodu a exportu (tradičně označované jako Trade Promotion Organizations – TPOs). Z výsledků srovnání vyplynulo, že pokud se TPOs kosmickým průmyslem zabývají specificky nad rámec svých standardních služeb na podporu exportu domácích firem, jedná se téměř výhradně o roli poradce při zapojování firem do kosmických programů (u evropských zemí do programů ESA). Role poradce zde spočívá ve schopnosti identifikovat pro české firmy příležitosti pro zapojení se do kosmických projektů, pomoc při zpracování projektu a nabídky pro tendry, konzultace v oblasti řízení procesů a kvality dokumentace a často působí jako neformální prostředník mezi firmou a ESA nebo národní kosmickou kanceláří. Nezbytnou kompetencí takového poradce je na jedné straně detailní znalost programů ESA a všech procesů pro zapojení se do těchto programů, na straně druhé pak znalost místních firem, jejich potenciálu a možností. Díky znalosti místních firem a po nezbytném proškolení určených pracovníků v oblasti agendy ESA dochází právě u TPOs ke skloubení těchto kompetencí. V rámci svých standardních služeb potom může navíc TPO navázat u firem zapojených do programů ESA s podporou dalšího využití technologií v civilním sektoru a další internacionalizace firmy. Podporuje tím tedy následný spin-off efekt. Obrázek 5: Služby CzechTrade

Zaměření služeb agentury CzechTrade

Úspěšnost v tendrech

Geografická návratnost

Ekonomický dopad

Identifikace příležitosti matchmaking

Nejlepší postupy řízení kvality

Příprava na internacionalizace

Networking

Workshopy

Výběr trhů a vstup na trh

Asistence při přípravě dokumentace

Asistence při přípravě dokumentace

Působení a rozvíjení trhu

Kontrakty ESA

Internacionalizace

Příležitosti

Služby odborného poradce CzechTrade

Služby manažera projektu a zahraniční sítě

Při vyhodnocení výsledků šetření a následné identifikaci bariér jsme zjistili, že podobným způsobem může společnostem svými službami pomoci agentura CzechTrade v rámci projektu „Posílení mezinárodní konkurenceschopnosti podniků se sídlem v ČR v oblasti kosmických technologií“. V tomto projektu je definována


strana 84 z 152 v 1.0

pozice odborného poradce CzechTrade, který bude prohlubovat závěry Bílé knihy a blíže identifikovat potenciál jednotlivých společností. Zapojení agentury CzechTrade tak můžeme spatřovat ve dvou rovinách. První je služba odborného poradce, který by po vzoru zahraničních TPO měl získat znalosti a kompetence v oblasti zapojení společností do jednotlivých projektů a úspěšnosti jejich realizace. Aby společnost mohla být do projektu zapojena, je potřeba identifikovat její schopnosti a vhodně vybírat příležitosti zapojení, to znamená poskytovat ji informace šité na míru. Zapomenout bychom neměli ani na asistenci při podávání nabídek zapojení do jednotlivých programů ESA a networking. Aby společnost byla schopná úspěšně celý projekt realizovat, je dále nutné podporovat zvyšování jejích znalostí v oblasti řízení kvality, dokumentace a procesů, které jsou v projektech ESA stěžejní (například pořádáním workshopů, pomoc při vedení dokumentace apod.). Druhou rovinou je transfer technologií, tedy využití kosmických technologií v komerčním sektoru. K tomu může agentura CzechTrade nabídnout svoje standartní služby v oblasti komercializace produktu a jeho internacionalizace.


strana 85 z 152 v 1.0

6 Seznamy Seznam tabulek Tabulka 1: Průnik odvětví a technologického stromu ESA u společností zapojených do projektů ESA ...................... 15 Tabulka 2: Průnik odvětví a technologického stromu ESA u společností potenciálně aktivních v kosmickém sektoru ..................................................................................................................................................................................... 16 Tabulka 3: Průnik odvětví a technologického stromu ESA u institucí .......................................................................... 17 Tabulka 4: Participace na programech ESA. ................................................................................................................ 18 Tabulka 5: Zajištění hodnocení ekonomického dopadu .............................................................................................. 25 Tabulka 6: Příspěvky vybraných států do programů ESA ............................................................................................ 28 Tabulka 7: Přehled zmapovaných dokumentů členských zemí ESA ............................................................................ 29 Tabulka 8: Globální trendy .......................................................................................................................................... 32 Tabulka 9: Zaměření národních strategií a jejich institucí - EU ................................................................................... 33 Tabulka 10: Zaměření národních strategií a jejich institucí ......................................................................................... 35 Tabulka 11: Trendy hlavní trhy .................................................................................................................................... 36 Tabulka 12: Společnosti a instituce – úspěšnost ......................................................................................................... 38 Tabulka 13: Přehled respondentů dle velikosti ........................................................................................................... 39 Tabulka 14: Technologická připravenost společností .................................................................................................. 65 Tabulka 15: Technologická připravenost institucí ....................................................................................................... 66 Tabulka 16: Kompetence ČR z hlediska technologií a jejich produktů ........................................................................ 71 Tabulka 17: Kompetence technologie/trhy ................................................................................................................. 74 Tabulka 18: Kompetence technologie/ESA technologický strom ................................................................................ 75 Tabulka 19: Technologie/programy ESA...................................................................................................................... 76 Tabulka 20: Skupiny dle kapacity ČR ........................................................................................................................... 77 Tabulka 21: Programů do skupin dle spin-off faktoru z hlediska času ........................................................................ 77 Tabulka 22: Programů do skupin dle spin-off faktoru z hlediska očekávaných výstupů. ............................................ 78 Tabulka 23: Cestovní mapa volitelných programů ESA ............................................................................................... 79

Seznam obrázků Obrázek 1: Hodnocení vln šetření ............................................................................................................................... 11 Obrázek 2: Vymezení kosmického sektoru .................................................................................................................. 31 Obrázek 3: Geografické rozložení společností a institucí v ČR .................................................................................... 50 Obrázek 4: Bariéry zapojení do kosmických technologií ............................................................................................. 68 Obrázek 5: Služby CzechTrade ..................................................................................................................................... 84

Seznam grafů Graf 1: Srovnání příspěvků členských zemí ESA .......................................................................................................... 13 Graf 2: Návratnost příspěvku jednotlivých programů ESA .......................................................................................... 21 Graf 3: Dopad kosmických aktivit ................................................................................................................................ 23 Graf 4: Návratnost dotazníkového šetření .................................................................................................................. 38 Graf 5: Počet respondentů .......................................................................................................................................... 39 Graf 6: Inovace ............................................................................................................................................................ 40 Graf 7: Zdroj informací pro inovace............................................................................................................................. 41


strana 86 z 152 v 1.0

Graf 8: Zdroj informací pro malé a střední podniky .................................................................................................... 41 Graf 9: Zdroj informací pro podniky zapojené do kosmického průmyslu ................................................................... 42 Graf 10: Partnerské organizace ................................................................................................................................... 43 Graf 11: Zdroje financování výzkumu a vývoje ............................................................................................................ 44 Graf 12: Bariéry inovací ............................................................................................................................................... 45 Graf 13: Hybné síly zavádění inovací ........................................................................................................................... 45 Graf 14: Společnosti s kosmickými technologiemi ...................................................................................................... 47 Graf 15: Instituce se zapojením v kosmickém sektoru ................................................................................................ 47 Graf 16: Obrat společností v kosmickém sektoru........................................................................................................ 48 Graf 17: Působnost v odborném sdružení ................................................................................................................... 48 Graf 18: Cílové trhy společností.................................................................................................................................. 49 Graf 19: Kompetence společností bez dosavadních zkušeností z kosmického sektoru .............................................. 52 Graf 20:Kompetence společností se zkušenostmi z kosmického sektoru ................................................................... 53 Graf 21: Klíčové faktory pro kosmický průmysl ........................................................................................................... 54 Graf 22: Integrátor....................................................................................................................................................... 55 Graf 23: Dodavatel technologií .................................................................................................................................... 56 Graf 24: Výrobce zařízení ............................................................................................................................................ 57 Graf 25: Poskytovatel služeb ....................................................................................................................................... 58 Graf 26: Bariéry vstupu do kosmického sektoru ......................................................................................................... 59 Graf 27: Kompetence institucí ..................................................................................................................................... 60 Graf 28: Významné faktory lídra projektu ................................................................................................................... 61 Graf 29: Rozdělení do segmentů ................................................................................................................................. 62 Graf 30: Podíl kosmických technologií......................................................................................................................... 62 Graf 31: Hodnotový řetězec ........................................................................................................................................ 63 Graf 32: Rozdělení subjektů v kosmickém sektoru ..................................................................................................... 64


strana 87 z 152 v 1.0

Seznam hlavních zdrojů [1] ATAYERO ET AL. 2011. Satellite Communications: Impact on Developing Economies. Journal of Emerging Trends in Computing and Information Sciences. ISSN 2079-8407. Dostupné na WWW: [2] DEPARTMENT FOR BUSINESS INNOVATION &SKILLS UK 2011. David Willets vydal internetové prohlášení zveřejněné na oficiálních stránkách úřadu, [on-line]. Dostupné na WWW: [3] ESOA 2011. Satellites at Work. European Satellite Operators' Association. Dostupné na WWW: [4] EUROCONSULT 2011. Government space markets world prospects to 2020. Dostupné na WWW: [5] EUROPE INNOVA 2008. Sectoral Innovation Systems In Europe: The Case Of The Aerospace Sector, [on-line]. Dostupné na WWW: < http://archive.europe-innova.eu/docs/SIW_SR_Aerospace_20080509.pdf> [6] EUROPEAN SPACE AGENCY 2009. ESA Technology Strategy and Long Term Plan (2009-2018), ESA, 2009, Noordwijk, The Netherlads. [7] EUROPEAN SPACE POLICY INSTITUTE 2010. Key Enabling Technologies and Open Innovation, European Space Policy Institute, 2010, ISSN 2076-6688 [on-line]. Dostupné na WWW: [8] EUROPEAN SPACE POLICY INSTITUTE 2011. Space Policies, Issues and Trends in 2010/2011, European Space Policy Institute, 2010, ISSN: 2076-6688 [on-line]. Dostupné na WWW: < http://www.espi.or.at/images/stories/dokumente/studies/ESPI_Report_35.pdf> [9] EVROPSKÁ KOMISE 2011. Oficiální stránky instituce [on-line]. Dostupné na WWW: [10] INTERNATIONAL SPACE EXPLORATION COORDINATION GROUP 2011. The Global Exploration Roadmap [online]. Dostupné na WWW: < http://www.nasa.gov/pdf/591067main_GER_2011_small.pdf> [11] NASA 2011. Commercial Market Assessment for Crew and Cargo Systems [on-line]. Dostupné na WWW: [12] NORDICBALTSAT 2011. Estonia, Latvia, Lithuania, Poland. Space Directory 2011. [13] NSR 2011. Global Satellite Manufacturing and Launch Markets. Nothern Sky Research. 2011 [14] OECD 2011. The Space Economy at a Glance 2011, 2011, ISBN 978-92-6-411356-5


strana 88 z 152 v 1.0

[15] SATELLITE INDUSTRY ASSOCIATION 2011. State of the Satellite Industry Report [on-line]. Dostupné na WWW: [16] UNITED NATIONS 2011. Highlights in Space 2010, United Nations publication, Vienna, 2011, ISBN 978-92-1101236-1

Veškeré zdroje využité při rešerši literatury jsou zaznamenány v informačním systému TrendWiki, který provozuje Agentura CzechTrade.


strana 89 z 152 v 1.0

7 Profily firem a institucí Na základě informací získaných od firem a institucí byl v průběhu projektu zpracován soubor profilů, které obsahují čtyři okruhy informací – kontaktní informace, ukazatele, aktivity, technologické zaměření a další kompetence. Hodnoty ukazatelů uvedené ve tvaru zlomku obsahují hodnotu za kosmické aktivity / celkovou hodnotu. Pokud je vyplněna pouze jedna hodnota, znamená celkovou hodnotu ukazatele. I přes telefonické a emailové urgence se nepodařilo získat od některých firem požadované informace. Profily firem zaslané v průběhu oponentního řízení budou do bílé knihy zapracovány.


strana 90 z 152 v 1.0

7.1 Firmy

3S Sedlak, s.r.o. Kontaktní údaje Generální ředitel

Adresa

Ing. Stanislav Sedlák

Jílkova 2898/189 615 00 Brno-Židenice

Tel: +420 548 215 677 Fax: +420 548 213 830 Email: [email protected] Web: www.3ssedlak.cz

Rok založení


Obrat 2010

Investice

2005

5

4,2

NA

Aktivity Společnost spolupracuje především s ústavy fyziky FEKT a FAST VUT a Katedrou elektrotechniky UO Brno na výzkumu a vývoji zakázkových měřících a testovacích přístrojů pro nedestruktivní testování materiálů a součástek. Při této spolupráci byl realizován i komerční projekt testeru nelinearity součástek LTC. Připravuje se projekt pro nedestruktivní testování materiálů a konstrukcí založený na novém principu nelineární ultrazvukové spektroskopie.

Technologie a kompetence podle technologického stromu ESA Doména Subdoména Skupina

Zaměření

20

23

Space

F

B

Ground

I, II, III

I

Service

Další kompetence a certifikace


strana 91 z 152 v 1.0

5M s.r.o. Kontaktní údaje Adresa

Ing. Antonín Zelinka

Na Záhonech 1177 686 04 Kunovice

Tel: +420 572 433 711 Fax: +420 572 433 711 Email: [email protected] Web: www.5m.cz

Rok založení


Obrat 2010

Investice

1992

140

149,7

2,2

Generální ředitel

Aktivity The 5M s.r.o. company operates in the area of the development and manufacture of composite and sandwich materials. We specialise in demanding applications and special products, e.g. structural composite parts, pultruded profiles, structural epoxy adhesives, sandwiches, epoxy resins, aluminium honeycombs, foil adhesives, preimpregnated fibers, precise sandwich surfaces for optics, etc.. Our customers are companies from ground vehicle transportation and aircraft industry but also electronic parts or certificated equipment producers. We have our own R&D which we invest about 8% of the annual turnover in. We have been awarded as the Company of the Year of 2010 in the Czech Republic.

Technologie a kompetence podle technologického stromu ESA Doména

15

Subdoména

A

16 B

C

17

20

A

B C D E

Zaměření Space

24 A

B

Ground Service

Skupina

Další kompetence a certifikace   

ISO 9001:2009 Outgassing certificates acc. ECSS-Q-70-02 - lepidla a laminační směsi Patent (ČR) č. 295 903 - Letoxit Foil Technology


strana 92 z 152 v 1.0

ANF DATA spol. s r.o. Kontaktní údaje Generální ředitel

Zelený pruh 1560/99 140 00 Praha 4

Tel: +420 244 091 111 Fax: +420 244 091 171 Email: [email protected] Web: www.anfdata.cz

Rok založení


Obrat 2010

Investice

1992

12 / 220

267

NA

Adresa

Ing. Štěpán Kotva Ing. Nadežda Gumanová

Aktivity ANF DATA is a subsidiary of Siemens AG Austria. Development activities fall under the two divisions: Communications, Media, and Technology (CMT) and Corporate Technology Development Centre (CT DC). CMT targets the communication area, inventory management and ground segment of the space industry while CT DC focuses on SW/HW development for Siemens companies mainly in the Industry and Energy sectors. The ANF DATA Space department was established in 1998 and since that time has cooperated with Siemens Austria on development of various software solutions for the European Space Agency (ESA), German Space Agency (DLR), European navigation system Galileo, and for leading satellite operators.


2

Subdoména Skupina

A

C

I, II

D I, II

E

Zaměření

6

7

8

9

Space

A

A

D

C

Ground

II, IV

V

II

I, II

Service

Další kompetence a certifikace 

ESA Qualified Partner (QPA) for GFC8 - Ground Systems Software Related Activities (2010 – 2014)


strana 93 z 152 v 1.0

ApS Brno s.r.o., divize Codasip Kontaktní údaje Adresa

Ing. Zdeněk Bouša

Purkyňova 93, blok B03 612 00 Brno

Tel: +420 549 210 202 Fax: NA Email: [email protected] Web: www.aps-brno.cz

Rok založení


Obrat 2010

Investice

1990

3 / 14

15,8

10


Aktivity Firma ApS Brno s.r.o. byla založena v roce 1990 jako softwarová firma. V roce 1994 bylo založeno školicí centrum IT, následně vznikla divize projekční techniky,oddělení vývoje informačních systémů ISKaM a oddělení výzkumu a vývoje - především v oblasti HW/SW codesign. Divize Codasip společnosti ApS se zabývá zejména prostředky pro HW/SW co-design. Z definice procesorového systému v jazyce CodAL je možné generovat vývojové prostředky, jako jsou simulátory, assembler, překladač jazyka C, ale i vlastní hardwarové řešení v jazyce VHDL. Firma vyvíjí IP bloky pro různé typy aplikací. Systém umožňuje realizaci systémů na čipu (SoC) a to i multiprocesorových.

Technologie a kompetence podle technologického stromu ESA

Zaměření

Doména

1

Space

Subdoména

C

Ground

I, II

Service

Skupina


Autorská práva deklarovaného systému Codasip


strana 94 z 152 v 1.0

AVX Czech Republic s.r.o. Adresa

Kontaktní údaje

Ing.Jiří Skála

Dvořákova 328 563 01 Lanškroun-Žichlínské Předměstí

Tel: +420 465 358 111 Fax: NA Email: [email protected] Web: www.avx.com

Rok založení


Obrat 2010

Investice

1992

18 / 3325

196 / 4587

NA


Aktivity AVX czech republic s.r.o. je pobočkou AVX Corporation se sídlem v Greenville, SC,USA která je součástí skupiny Kyocera. AVX czech republic je součástí tantalové divize vyrábějící tantalové kondenzátory s 27% podílem na celosvětovém trhu. Nabídka výrobků zahrnuje širokou škálu tantalových a NbO kondenzátorů od spotřebních typů pro mobilní telefony, notebooky, telekomunikace atd. ke kondenzátorům pro automobilový, letecký průmysl, HiRel aplikace, medical až po speciální výrobky pro aerospace – ESA. Závod v Lanškrouně je kvalifikován ESA a vyrábí tantalové kondenzátory v souladu s ESCC specifikací více než 15let.


Zaměření

Doména

23

Space

Subdoména

B

Ground

Skupina

I

Service

Další kompetence a certifikace  

Tantalové kondenzátory pro kosmické použití ESCC 3012, ESCC 3012-001, ESCC 3012-004 Výrobní závod je ESA kvalifikován


strana 95 z 152 v 1.0

BBT - MATERIALS PROCESSING, s.r.o. Kontaktní údaje Generální ředitel

Adresa

Čestmír Bárta jr., Ph.D.

Doubická 790/11 184 00 Praha-Dolní Chabry

Tel: +420 284 890 447 Fax: +420 602 266 467 Email: [email protected] Web: www.calomel.cz

Rok založení


Obrat 2010

Investice

1995

6 / 10

6 / NA

3

Aktivity Crystal Optics, Acousto-Optics, Material Sciences in Microgravity, Laser Applications. Research, development and manufacturing of scientific devices including mechanics, electronics and S/W for Space and on-ground applications. Science and technology projects in microgravity and in Space (Salyut 6-Sojuz, MIR, ISS). Crystal growth and solidification processes including non-equilibrium solidification of multicomponent melts. Our products (space furnaces, scientific modules, multi-purpose platforms) were operational on board Salyut 6 Sojuz and MIR for 17 years (non-stop from 1984 up to 2001) + developed for the ISS (TITUS - Multi Purpose Platform).


14

Zaměření

16

24

Space

Subdoména

B

D

A

B

C

A

Ground

Skupina

III

I

I, II

I

I

I

Service


Optika, akusto-optika, materiálový výzkum, růst krystalů


strana 96 z 152 v 1.0

Certicon a.s. Kontaktní údaje Generální ředitel

Adresa

prof. Ing. Vladimír Mařík, DrSc.

Václavská 316/12 120 00 Praha-Nové Město

Tel: +420 221 460 200 Fax: +420 224 904 150 Email: [email protected] Web: www.certicon.cz

Rok založení


Obrat 2010

Investice

1996

120

135

0

Aktivity CertiCon is a Czech SME company. It was founded in 1996; has more then 120 employees. It's specialized in design, development, and testing of software and firmware, as well as in IC design development, testing, diagnostics and simulation. CertiCon clients span across a variety of industries including healthcare, manufacturing, government and telecommunications. CertiCon cooperates with number of research institutions, such as Czech Technical University in Prague. Company participates in EU and national R&D projects.CertiCon explores a quality management system conforming to ISO 9001 and ISO 13485 (a globally recognized standard for quality management systems in the medical device industry).


1

Subdoména

C

2 A

C

Zaměření

6

15

Space

A

D

Ground Service

Skupina


PMP, IPMA, PRINCE, SCRUM Master


strana 97 z 152 v 1.0

Compo Tech PLUS, spol. s r. o. Kontaktní údaje

Ing. Vít Šprdlík

Družstevní 159 34201 Sušice

Tel: +420 376 526 839 Fax: +420 376 522 350 Email: [email protected] m Web: cz.compotech.com

Rok založení


Obrat 2010

Investice

1995

39

39

NA

Technický ředitel

Adresa

Aktivity Společnost patří mezi dynamicky se rozvíjející podniky v oblasti vysoce funkčních průmyslových materiálů. Zabývá se vývojem a výrobou kompozitových profilů metodou navíjení uhlíkových, aramidových či skelných vláken. Produkty jsou vyvíjeny, vyráběny a dodávány jako komponenty pro větší výrobní nebo funkční celky. Společnost se soustředí na vysokou technologickou vyspělost a jedinečnost svých produktů, které jsou charakteristické svými unikátními technickými vlastnostmi, které jsou dosaženy pomocí speciální výrobní technologie založené na vlastním výzkumu a vývoji. Podstatou je kladení podélných vláken pod nulovým úhlem, čímž je dosaženo vysoké ohybové tuhosti a stability materiálů.


20

Zaměření Space

Subdoména

Ground

Skupina

Service



strana 98 z 152 v 1.0

CSRC spol. s r.o. Kontaktní údaje Generální ředitel

Adresa

Ing. Zdeněk Kozáček

Jánská 12 602 00 Brno

Tel: +420 545 230 355 Fax: +420 545 235 022 Email: [email protected] Web: www.csrc.cz

Rok založení


Obrat 2010

Investice

1994

15 / 15

10

0

Aktivity Firma CSRC patří mezi historicky první české firmy působící v oblasti kosmických technologií. Firma byla založena v Brně v roce 1994, kdy ještě neexistovala dohoda o spolupráci mezi ČR a ESA. Výrobní prostory se nachází v Kroměříži. Hlavní činnost spočívá v oblasti vývoje a výroby el.zařízení určených pro kosmické aplikace. Činnost začíná ideovou specifikací funkce systému a končí kvalifikovaným letovým kusem včetně kompletní dokumentace. Výrobní proces je zabezpečen odborníky s ESA certifikáty. Firma úspěšně realizovala subdodávky pro satelity INTEGRAL, SMART1, XMM, DEMETER, PROBA2, SWARM a další. Firma se účastní projektů ESA včetně vlastní realizace pro Mezinárodní kosmickou stanici ISS.


1

Subdoména

2 D

3

Zaměření Space Ground Service

Skupina


ESA Certificate of the Cleanroom Staff

  

Certificate of the Cleanroom Validation Certificate of the ESA Financial Audit Certificate of ISO 9001:2000


strana 99 z 152 v 1.0

DCIT, a.s. Kontaktní údaje Adresa

Mgr. Josef Vašica

Kodaňská 1441/46 100 10 Praha 10

Tel: +420 234 066 111 Fax: +420 234 066 112 Email: [email protected] Web: www.dcit.cz

Rok založení


Obrat 2010

Investice

1994

2 / 64

1,7 / 106

0,5


Aktivity DCIT, a.s.má 2 hlavní produkty: 1. Vlastní softwarový systém PROVYS ® pro řízení televizní stanice, jehož (malou) součástí je i zpracování vysílání přes satelity2. Konzultace a testování v oblasti informační bezpečnosti. Zvláštní specializace na tzv. penetrační testy a odolnost firewalů. Nadprůměrné know-how (v neformální spolupráci s MFF UK Praha) v oblasti aktivní a pasivní ochrany informačních systémů, Od roku 1996 do roku 2009 DCIT bylo akreditovaným certifikačním orgánem pro ISO 9001(kvalita - specializace na software a bezpečnostní služby) a 27001(informační bezpečnost). Z ekonomických a kapacitních důvodů certifikační produkt prodán CQS CERT.


Zaměření

Doména

9

25

Space

Subdoména

C

A

Ground Service

Skupina



strana 100 z 152 v 1.0

EGGO Space s.r.o. Kontaktní údaje Generální ředitel

Adresa

Dr. Ing. Petr VAŠINA, CSc.

Dvořákova 328 563 01 Lanškroun

Tel: +420 465 321 945 Fax: +420 465 321 738 Email: [email protected] Web: www.eggo.cz

Rok založení


Obrat 2010

Investice

2011

12

3 / 15

0,45

Aktivity O společnosti: EGGO Space s.r.o. nabízí širokou škálu služeb a odborných znalostí se zaměřením na (1) testování EEE součástek, (2) technický sítotisk a (3) recyklaci znečištěných látek, a k tomu využívá vlastní know-how a výrobní nebo laboratorní kapacity. EGGO: Test House: těží z místní dlouholeté tradice zkoušení elektrických i mechanických vlastností a životnosti pasivních elektronických součástek, ale také hybridních integrovaných obvodů a jejich aplikací. Hlavní oblastí je provádění klimatických, mechanických a životnostních zkoušek součástek, dílů a materiálů pro elektrotechniku a související obory, analýza a zpracování výsledků a rozbory vad.


Zaměření Space

Doména

3

Subdoména

C

A

B

Ground

Skupina

I

I, III

I

Service

23

Další kompetence a certifikace     

ISO 9001:2008 ISO 14001:2004 ZKUŠEBNÍ LABORATOŘ - CERTIFIKACE: Certifikát EZU (Elektrotechnického zkušebního ústavu) - schválený subdodavatel Certifikát SČZL (Sdružení českých zkušeben a laboratoří) Certifikát EuroLab CZ. Organizace a pracovní postupy zkušební laboratoře jsou v souladu s požadavky evropské normy ČSN EN ISO/IEC 17025 - Všeobecné požadavky na způsobilost zkušebních a kalibračních laboratoří.


strana 101 z 152 v 1.0

Elmarco, s.r.o. Kontaktní údaje

Adresa Peter Hawlan

Svárovská 621 460 10 Liberec XXII-Horní Suchá

Tel: +420 489 209 200 Fax: +420 489 209 999 Email: [email protected] Web: www.elmarco.com

Rok založení


Obrat 2010

Investice

1990

2 / 250

915

NA


Aktivity Elmarco je první firmou na světě, která vyrábí a prodává zařízení na výrobu nanovlákenného materiálu v průmyslovém měřítku. Základem úspěchu firmy je spolupráce s předními světovými univerzitami a průmyslovými společnostmi působícími na globálním trhu. Unikátní technologie NanospiderTM, vyvinutá společností Elmarco, je navržena tak, aby splňovala všechny požadavky na výrobu vysoce kvalitních nanovláken k všestrannému použití. Logistické a technické know-how i výhodnou polohu sídla firmy využívá Elmarco také k tomu, aby nabídlo špičkové, ale i cenově příznivé, výrobní a outsourcingové služby pro dodávky výrobních zařízení a dílčích sestav s důrazem na polovodičový průmysl

Technologie a kompetence podle technologického stromu ESA Doména Subdoména

Zaměření

3

14

15

18

20

21

23

24

B, C, D

B

A

B

C, J

C, D

B

B, C

Skupina

Space Ground Service


Nanospider: 84798997 Nanospider - náhradní díly: 84799080


strana 102 z 152 v 1.0

EMP-Centauri, společnost s ručením omezeným Kontaktní údaje Generální ředitel

Adresa

Ing. Marian Váňa Bc. Vlastimil Jiříček

5. května 690 339 01 Klatovy

Tel: +420 376 323 812 Fax: +420 376 314 367 Email: [email protected] Web: www.empcentauri.cz

Rok založení


Obrat 2010

Investice

1995

65 / 65

70 / 70

5

Aktivity Společnost EMP-Centauri je jedním z největších evropských výrobců multipřepínačů, koaxiálních přepínačů a souvisejícího příslušenství pro příjem a rozvod satelitních televizních signálů. Výrobky EMP-Centauri jsou vyváženy do mnoha zemí celého světa. Tým pracovníků EMP-Centauri staví na více než 15-letých zkušenostech s výrobou v segmentu satelitního příjmu. Díky tomu a jedinečné technologii řešení výrobků může zákazníkům nabídnout produkty za příznivou cenu při zachování vysoké kvality a užitné hodnoty. Produkty EMP-Centauri jsou vyráběny s použitím nejnovějších součástek na moderních výkonných automatických SMD linkách a veškeré procesy ve společnosti jsou certifikovány podle ISO 9001.


Zaměření Space

Doména

12

Subdoména

A

C

E

Ground

Skupina

3

IV

III

Service

6


WO/2005/035362 - CARGO TRANSPORT MEANS WO2006/131082 United States Patent 7,912,420 - Change-over switch of external units of fixed aerials for satellite signal receivers


strana 103 z 152 v 1.0

EuroGV spol. s r.o. Kontaktní údaje Adresa

Ing. Karel Vach CSc.

Archeologická 2256/1 155 00 Praha-Stodůlky

Tel: +420 251 615 987 Fax: +420 251 627 388 Email: [email protected] Web: www.eurogv.cz

Rok založení


Obrat 2010

Investice

1993

4

6,1

2


Aktivity Historie - Veliké zkušenosti, spolupráce na Německém a Ruském trhu (MIIGAiK, NIIGAIK). Zastoupení firmy Rollei Fototechnic – Rolleimetric – blízká fotogrammetrie. 3D zaměření a GIS atomových elektráren pro KWU Siemens Erlangen, Současnost - výzkumná činnost - agenturním způsobem, spoluprace v rámci SFDP ČR (Společnost pro fotogrammetrii a dálkový průzkum země- http://www.sfdp.upol.cz) s předními odborníky oboru geodézie a fotogrammetrie, kartografie – cca 20 špičkových specialistů na níže uvedené problematiky, 3 softwerové firmy. Hlavní směry odborné činnosti - využití vícesnímkové průsekové fotogrammetrie, laserů a moderní měřické techniky pro nejrůznější aplikační měřické a metrologické úlohy. Vývoj GIS systémů. (http://www.eurogv.cz)


1

Subdoména

A

D

E

Skupina

I

I, II

I, II, III

2

Zaměření

26

Space

11

16

A

C

Ground

III, V

Service


Metrologické metody - technologie průseková fotogrammetrie, GIS, 3D GIS


strana 104 z 152 v 1.0

Frentech Aerospace s.r.o. Kontaktní údaje

Pavel Sobotka

Jarní 977/48 614 00 Brno-Maloměřice

Tel: +420 545 425 711 Fax: +420 545 425 727 Email: [email protected] Web: www.frentech.eu

Rok založení


Obrat 2010

Investice

1994

4,5 / 85

6 / 186

0,5


Adresa

Aktivity Společnost Frentech Aerospace s.r.o. je vyspělou technologickou společností, která se zaměřuje na výrobu a dodávky dílů a smontovaných modulů převážně pro letecký a vesmírný průmysl. Vedle toho dodává pro náročné trhy v oblasti přístrojové techniky, mikroelektroniky, nanotechnologie, radarové techniky, výrobu speciálních strojů, lékařské a vakuové techniky. V poslední době se společnost Frentech Aerospace zaměřuje na vývoj, konstrukci a výrobu prototypů subsystémů reaktivních pohonů satelitů a ostatních subsystémů pro „Space“. Během uplynulých let získala společnost nebytné know-how pro výrobu letecké a vesmírné techniky.


11

15

19

20

Zaměření Space

Subdoména

Ground

Skupina

Service


Certifikace dle AS9100, certifikace pro dodavatele pro německý letecký a vesmírný průmysl GSF-A, ISO9001, ISO14001, v naší společnosti byl proveden průmyslový audit ESA, ve společnosti byl proveden finanční audit ESA


strana 105 z 152 v 1.0

G.L.Electronic s.r.o. Kontaktní údaje

Luděk Graclík

Kamenice 36 625 00 Brno-Bohunice

Tel: +420 511 205 345 Fax: +420 573 356 293 Email: [email protected] Web: www.glelectronic.cz

Rok založení


Obrat 2010

Investice

2008

7/8

8,6 / 11,5

0,05


Adresa

Aktivity G.L.Electronic – vznikla v roce 2003.Na základě zhodnocení profesních zkušeností získaných dlouhodobým působením v zahraničních firmách zabývající se především výrobou a aplikacemi pro kosmické, letecké a pozemní technologie. G.L.Electronic - se od roku 2008 stává kvalifikovanou firmou,kterou dnes tvoří tým profesně kvalifikovaných techniků vyškolených a certifikovaných podle norem ESA - ECSS-Q -70 .G.L.Electronicspolupracuje převážně se zeměmi EU, především s Itálii a Lucemburskem.V ČR např. s AV-ČR VUTB, UK v Praze a CEITEK. Od roku 2007 se podílí i na projektech ESA a CNES v (Centre Spatial Guyanais ) na Francouzské Guyaně. V současné době je firma zapojena do 7 mezinárodních projektů.


Zaměření Space

Doména

1

Subdoména

A

Ground

Skupina

II

Service

6

8

12

26


Certifikace ESA CAT.2&3 ECSS-Q-ST-70-08,26,28,38


strana 106 z 152 v 1.0

GISAT s.r.o. Kontaktní údaje Adresa

Ing. Luboš Kučera

Milady Horákové 57 170 00 Praha 7

Tel: +420 271 741 935 Fax: +420 271 741 936 Email: [email protected] Web: http://www.gisat.cz

Rok založení


Obrat 2010

Investice

2001

16 / 16

25 / 25

3,75


Aktivity Hlavním cílem Gisatu je nabídnout svým zákazníkům kompletní, inovativní, dostupné a kvalitní geoinformační služby a produkty založené na moderní technologii dálkového průzkumu Země. Gisat poskytuje široké portfolio služeb, počínaje distribucí družicových dat a geoinformačních programů, přes zpracování a vyhodnocení družicových snímků až po tvorbu geoinformačních systémů. Zákazníkům jsou tak poskytovány ucelené informační podklady a analytické výstupy pro monitoring a efektivní rozhodování o využívání přírodních či ekonomických zdrojů v krajině. Širokou nabídku služeb zajišťuje Gisat prostřednictvím přímých partnerských vazeb se všemi provozovateli civilních družic dálkového průzkumu Země.

Technologie a kompetence podle technologického stromu ESA Dména

Space

2

Subdoména

C

D

Zaměření

E

Ground Service

Skupina


Service provider qualification for emergency mapping


strana 107 z 152 v 1.0

Glass Service a.s. Kontaktní údaje Adresa

Ing. Josef Chmelař

Rokytnice 60 755 01 Vsetín

Tel: +420 571 498 511 Fax: +420 571 498 599 Email: [email protected] Web: www.gsl.cz

Rok založení


Obrat 2010

Investice

1999

45

239

0


Aktivity Firma Glass Service a.s. Je významnou konzultační firmou v oblasti tavení skla. Máme tyto hlavní aktivity: 1. Modelování spalovacího a tavícího procesu ve sklářských vanách. Náš SW ale může být použit i v jiných vysokoteplotních procesech a spalování. 2. MPC řízení tavících agregátů na základě expertního systému. Jedná se o nadřazený systém nad běžnými PID úroveň. Opět možno tento SW využít i v jiných oblastech jako je třeba optimalizace spalování. 3. Vlastní laboratoř - máme dvě hmotové spektrometry na analýzu velmi malých obsahů plynů, EDX elektronovou mikrosondu, speciální vysokoteplotní laboratorní pece. Dodáváme spalovací systémy. Firma má více než 200 zákazníků ve více než 40 zemích.


Zaměření

Doména

4

8

8

10

16

18

18

19

20

24

Space

Subdoména

A

A

C

A

B

A

B

D

A

A

Ground

Skupina

I

I

I

III

I

IV

I

II

I

Service


Vlastní CFD modelovací SW pro modelování spalování MPC model based predictive control vlastni SW


strana 108 z 152 v 1.0

Immobiliser Central Europe, s.r.o. Kontaktní údaje Adresa

Vladimír Jansa

Evropská 644/94 160 00 Praha-Dejvice

Tel: +420 281 932 978 Fax: +420 281 930 900 Email: [email protected] Web: www.icenet.cz

Rok založení


Obrat 2010

Investice

1995

7/9

5/6

2,5


Aktivity V minulosti se činnost firmy týkala automobilových zabezpečovacích systémů, v roce 1996 se však těžiště činnosti společnosti přesunulo ke globálním komunikačním systémům jako GSM a Internet. Jako jedna z prvních společností v Evropě firma ICE zahájila vývoj inteligentních mikroprocesorových jednotek pro prostředí GSM. Postupně se firma stávala dominantní silou v oboru komplexních systémů pro GSM a internet, mimo jiné uvedla společnost na trh software pro první českou SMS - Internet bránu nebo první evropský systém GSM Banking pro přístup k bankovním účtům.


Zaměření

Doména

6

Space

Subdoména

B

Ground

Skupina

II

Service


PV 2010-94, PV 2010 - 808, PV 2011-159


strana 109 z 152 v 1.0

ISSA CZECH s.r.o. Kontaktní údaje

Adresa

Generální ředitel Ing. Lubomír Noga, Ph.D.

Hrušovská 3203/13a 702 00 Ostrava-Moravská Ostrava

Tel: +420 553 810 341 Fax: NA Email: [email protected] Web: www.issa.cz

Rok založení


Obrat 2010

Investice

2011

14

8

0

Aktivity Komplexní zajištění informačních technologií. Návrhy procesních specifikací pro software na speciální zakázky. Vývoj, implementace, uživatelská a technická podpora softwarových systémů. Využívání internetových technologií pro vývoj. Zajištění provozu softwarových systémů prostřednictvím vlastního datového centra. Využití technologií virtualizace a klastrování. Zajištění bezpečnosti na internetu a vysoké dostupnosti cloud computingových služeb s využitím vlastního dohledového centra. Poskytování komplexních služeb potřebných pro provoz vyvíjených softwarových systémů. Vlastní specifické technologie CMS a generátory kódů pro snížení času vývoje a minimalizaci chyb.


1

Subdoména

A

Zaměření

2 A

B

C

D

8

Space

C

Ground Service

Skupina



strana 110 z 152 v 1.0

Institut mikroleketronických aplikací s.r.o. Kontaktní údaje Generální ředitel

Adresa

Ing.Tomáš Trpišovský, CSc.

Na Valentínce 1003/1 150 00 Praha - Smíchov

Tel: +420 251 081 097 Fax: +420 251 081 066 Email: [email protected] Web: www.ima.cz

Rok založení


Obrat 2010

Investice

1992

68

106

15

Aktivity IMA s.r.o. je soukromou českou firmou orientovanou na vývoj, výrobu a dodávky speciální elektroniky a identifikačních systémů. Certifikace ISO 9001:2009, NBÚ. Vyniká jedinečnými technologickými zkušenostmi s integrací systémů na klíč. Přínosem je transfer know-how mezi oblastmi, do kterých činnost IMA zasahuje. . Více než 300 funkčních systémů nainstalovaných v České republice v hodnotě 500 milionů Kč. Mezi klíčové zákazníky firmy patří mj.: ČEZ, a.s. (včetně jad.el.), ŠKODA Auto a.s., ČVUT, FOXCONN, MFČR, MPSV, Matsushita Panasonic, Lonza Biotec, Marks&Spencer, speciální elektronika pro Armádu ČR, Amman. IMA působí v rámcích: FP6,FP7, eTen, Eurostars, CATRENE, Artemis a ENIAC.


1

8

Subdoména

C

A

A

Skupina

I

I

I

13

Zaměření Space

15

21

C

A

E

Ground

II

VII

I

Service


ISO, NBÚ


strana 111 z 152 v 1.0

KOPOS KOLÍN a.s. Kontaktní údaje Adresa

Ing. Josef Vavrouch

Havlíčkova 432 280 02 Kolín IV

Tel: +420 321 730 111 Fax: +420 321 730 811 Email: [email protected] Web: www.kopos.cz

Rok založení


Obrat 2010

Investice

1994

365

1001

NA


Aktivity Společnost vyrábí elektroinstalační úložný materiál. Sortiment lze rozdělit na 5 následujících soustav: • Elektroinstalační krabice a příslušenství, • Elektroinstalační lišty, kanály a příslušenství, • Elektroinstalační trubky a příslušenství, • Kabelové nosné systémy, • Různé. Společnost klade důraz na kvalitu svých výrobků. Nové produkty jsou přizpůsobovány požadavkům evropských norem a jsou přezkušovány podle harmonizovaných elektrotechnických norem. Kopos Kolín a.s. je držitelem certifikátu podle norem ISO 9001 a ISO 14001, osvědčení Bezpečný podnik a Česká kvalita. Poskytuje 100% záruku dodržování stability procesů, kvality a bezpečnosti svých výrobků.


4

22

25

Zaměření Space

Sbdoména

Ground

Skupina

Service


Metrologická expertiza č. 9011-0D-5302/2007, vydaná Českým metrologickým institutem - Inspektorátem pro ionizující záření


strana 112 z 152 v 1.0

Krystaly, Hradec Králové, a.s. Kontaktní údaje

Ing. Josef Voženílek

Okružní 1144 500 03, Hradec Králové 3

Tel: +420 495 487 380 Fax: +420 495 541 258 Email: [email protected] Web: www.krystaly.cz

Rok založení


Obrat 2010

Investice

1996

70

0,1 / 41,8

0


Adresa

Aktivity Společnost Krystaly, Hradec Králové, a.s. je firma zabývající se výhradně zakázkovou výrobou elektronických součástek na bázi syntetického křemene, případně i jiných piezoelektrických materiálů. Hlavní obory činnosti firmy jsou postaveny na vlastnostech těchto materiálů pro využití ke stabilizaci a filtraci kmitočtu v elektronice. Jedná se o tři hlavní oblasti, a to výroba a prodej piezoelektrických krystalových jednotek, výroba a prodej sdružených součástek tj. monolitických krystalových filtrů, krystalových filtrů a oscilátorů. Třetím oborem je výroba křemenných substrátů pro filtry s povrchovou akustickou vlnou (SAW).


Zaměření

Doména

23

Space

Subdoména

B

Ground

Skupina

1

Service


ISO 9001:2009 Technologie je totožná s výrobou pro civilní a vojenský sektor


strana 113 z 152 v 1.0

KYBERTEC, s.r.o. Kontaktní údaje

Dr. Oto Sládek

Tovární 1112 537 01 Chrudim

Tel: +420 469 659 147 Fax: +420 469 659 147 Email: [email protected] Web: www.kybertec.com

Rok založení


Obrat 2010

Investice

2003

5 / 10

8

NA


Adresa

Aktivity KT je dodavatelská org. pro IS. Ve spolupráci s VŠ u nás i v zahraniční (EU), AV a dalšími R&D org. nabízí také aplikace identifikace systémů, modelování a umělé inteligence. Působí ve 3 oblastech: - R&D : kosmický výzkum, řízení mikroklimatu, systémy AI, ITS, param. identifikace - ŘS : SW pro PLC, PAC a DCS, distrib. IS, ASŘTP, SŘTP - ITS : ITS pro vodní dopravu, pro pozemní komunikace, SW pro dopravní analýzy, simulace ovzduší v tunelových stavbách, systémová integrace. Firma se podílí (vývoj SW, matemat. modelování, umělá inteligence atp.) na projektech EU (FP6 a FP7), např. ElefATNTS, ElefANTC, ImproVet, COOPERS , Space : AEROFAST, ATMOP, RASTAS SPEAR, dále Climate for Culture atp.


Zaměření

Doména

2

Space

Subdoména

A

Ground

Skupina

1

Service


Disponujeme kvalifikacemi pro CFD, parametrickou identifikaci systému a matematické modelování fyzikálních procesů a matematické modelování řídících procesů.


strana 114 z 152 v 1.0

LA composite s.r.o. Kontaktní údaje Generální ředitel

Adresa

Ing. František Lambert

Beranových 65 199 02 Praha 9 Letňany

Tel: +420 234 312 371 Fax: +420 234 312 760 Email: [email protected] Web: www.lacomposite.com

Rok založení


Obrat 2010

Investice

1995

5 / 50

60

NA

Aktivity Společnost LA composite sídlí v průmyslovém areálu v městské části Praha 9 – Letňany. Společnost byla založena v roce 1995 jako společný podnik společností Letov a ATG (Advanced Technology Group, s. r. o.) proto název společnosti LA composite. V roce 2001 se jediným vlastníkem stává ATG, s. r. o., která je ryze českou společností. LAC se zabývá vývojem a výrobou kompozitních, sendvičových a lepených konstrukcí především pro letecký a kosmický průmysl, kolejová vozidla a strojírenství. Společnost má vývojové oddělení disponující programovým vybavením pro 3D CAD a FEM. Primární výrobní technologií jsou prepregy vytvrzované v autoklávu či peci. Další technologie jsou RFI a vakuová infuze.


20

Subdoména Skupina

Zaměření

24

Space

B

G

J

B

Ground

I, II, III

I, II

I

I, IV

Service


Certifikace - ISO9001:2008, AS 9100 Revision B Oprávnění organizace k výrobě dle EASA Part 21, Section A, Subpart G - letadlové kompozitní části Schválený dodavatel firem (Eurocopter Deutschland, Daher Aerospace…)


strana 115 z 152 v 1.0

L. K. Engineering, s.r.o. Kontaktní údaje Technický ředitel

Adresa

Ing. Martin Komárek, Ph.D.

Vídeňská 546/55 639 00 Brno-Štýřice

Tel: +420 543 215 681 Fax: +420 543 215 683 Email: [email protected] Web: www.lke.cz

Rok založení


Obrat 2010

Investice

2001

4 / 18

1,5 / 21

1

Aktivity L.K. Engineering, s.r.o. poskytuje služby v oblasti technických výpočtů ve strojírenství. Činnost společnosti je zaměřena na: mechanický návrh konstrukcí, konzultace při řešení technických problémů a vývoj speciálních metodik výpočtů. Hlavní obory činnosti jsou: Posuzování únosnosti, spolehlivosti a životnosti konstrukcí Návrh vysoce namáhaných konstrukčních uzlů a jejich optimalizace Numerické výpočty komplexních fyzikálních problémů Využití matematického modelování (MKP,CFD) při certifikaci produktů Expertízy, posudky a konzultace Vývoj specializovaného programového vybavení Tvorba technické dokumentace LKE působí v oblasti energetiky, letectví, a obecného strojírenství Technologie a kompetence podle technologického stromu ESA Doména

18

Subdoména

A

19 D

D

Zaměření

20 A

B

C

Space

21 D

J

B

D

E

Ground Service

Skupina



strana 116 z 152 v 1.0

LOGICA s.r.o. Kontaktní údaje Generální ředitel

Adresa

Ing. Štefan Szabó, MBA

Na okraji 335/42 162 00 Praha-Veleslavín

Tel: +420 284 020 111 Fax: +420 284 020 112 Email: [email protected] Web: www.logica.cz

Rok založení


Obrat 2010

Investice

1995

417

NA

NA

Aktivity Logica je přední světová společnost poskytující služby v oblasti IT, která zaměstnává 39 000 lidí. Zákazníkům poskytuje systémovou integraci a služby v oblasti consultingu, outsourcingu IT a firemních procesů. V oblasti space Logica CEE spolupracuje s Logica UK, NL a GER. V těchto zemích má Logica více než 25 let zkušeností s projekty pro ESA, GSA atd. Mezi nejvýznamnější projekty patří zajištění řízení souboru družic systému Galileo, dodání návrhu Galileo Pozemního segmentu, tvorba kryptografických klíčů, významná role při vytváření služby Galileo PRS. Pro agenturu GSA Logica zajišťuje bezpečnostní rámec nového úřadu GSA v Praze. Logica CEE realizuje Pilotní projekt služby Galileo PRS na úrovni členského státu (jde o první projekt tohoto druhu v rámci EU).


Space

15

Subdoména

A

Zaměření

I

Ground Service

Skupina


ISO9001:2008 ISO14001:2004 ČSN ISO/IEC 27001:2006


strana 117 z 152 v 1.0

MESIT přístroje spol. s r.o. Generální ředitel

Kontaktní údaje

Adresa

Ing.Vladislav Mazúrek, Ph.D.

Sokolovská 573 686 01 Uherské HradištěMařatice

Tel: +420 572 522 201 Fax: +420 572 522 602 Email: [email protected] Web: www.msp.mesit.cz

Rok založení


Obrat 2010

Investice

1994

2 / 162

0,1 / 201

0,3

Aktivity MESIT přístroje spol. s r. o. je přední česká společnost s dlouholetými zkušenostmi z vývoje a výroby elektroniky, přístrojové techniky a přesné mechaniky, určené pro oblast civilní, letecké a vojenské techniky, pozemní vojenské techniky, dopravní techniky a průmyslového použití. Má zkušenosti v oblasti • digitálních signálových procesorů • palubních leteckých přístrojů • vysokofrekvenční techniky do 1,5 GHz • mikroprocesorové řídící techniky • spínaných napájecích zdrojů a měničů do 10 kVA • dorozumívací nízkofrekvenční techniky pro speciální aplikace • řídicích systémů včetně komponent • ochrany elektronických zařízení proti účinkům parazitního elektromagnetického vyzařování. Technologie a kompetence podle technologického stromu ESA Doména

6

Zaměření

7

12

Space

Subdoména

A

B

C

B

Ground

Skupina

II

II

II

I

Service



strana 118 z 152 v 1.0

MGL s.r.o. Kontaktní údaje Generální ředitel

Adresa

Ing. Radomír Gockert

Bělotín 188 753 64 Bělotín

Tel: +420 581 696 008 Fax: +420 581 696 009 Email: [email protected] Web: www.mglsro.cz

Rok založení


Obrat 2010

Investice

1991

30

1,3 / 27

0,8

Aktivity Hlavním oborem činnosti je výroba pryžových a plastových dílů , včetně jejich kombinací s kovy Technologie: Vstřikování, kompresní lisování, vysekávání. Výrobní a skladovací plocha – 2300 m2, 30 zaměstnanců,obrat r. 2010 27,0 mil. Kč Reference Automobilní průmysl: IVECO,BRANO a.s.,LIEBHERR,TEREX-FUCHS,VISTEON,ASSA ABLOY,ZF FRIEDRICHSHAFEN,KSR INT., Letecký průmysl: AERO Vodochody Letecké opravny Trenčín Aerotrade a.s. Elektrotechnické aplikace: Meopta Technologie a kompetence podle technologického stromu ESA Doména

15

20

24

Zaměření Space

Subdoména

Ground

Skupina

Service


ISO TS 16949, ISO 14000

Technologie na výrobu hermetizačních prvků (forma aktivního těstění - nezávislé na tlaku) Výroba přípojek k anti-G oblekům


strana 119 z 152 v 1.0

ON SEMICONDUCTOR CZECH REPUBLIC, s.r.o. Kontaktní údaje

Adresa Ing. Aleš Cáb

5M s.r.o. Na Záhonech 1177 686 04 Kunovice

Tel: +420 572 433 711 Fax: +420 572 433 711 Email: [email protected] Web: www.5m.cz

Rok založení


Obrat 2010

Investice

1992

1 / 1110

0,5 / 1900

0,5


Aktivity ON Semiconductor (Nasdaq: ONNN) je mezinárodní společností se sídlem v Phoenixu (USA). Patří mezi přední světové výrobce integrovaných obvodů a diskrétních polovodičových součástek, které jsou používány v nejrůznějších elektronických zařízeních. České společnosti skupiny (www.onsemi.cz) navazují na šedesátiletou tradici v oboru elektroniky a na své historické předchůdce Tesla Rožnov (1949-1991), Tesla Sezam a Terosil. Moderní integrované obvody se dnes navrhují a vyrábí ve společnostech SCG Czech Design Center, ON Design Czech a ON SEMICONDUCTOR CZECH REPUBLIC. Hlavními aktivitami jsou: návrh integrovaných obvodů (Rožnov a Brno), výzkum a vývoj, výroba křemíku, výroba čipů a sílené IT služby.


Zaměření

Doména

16

24

Space

Subdoména

B

A

Ground

Skupina

III

I

Service


Na lokální úrovni společnost specifické kvalifikace, certifikace a patenty v přímé vazbě na kosmické technologie nevlastní. Společnost je součástí globální korporace ON Semiconductor (Nasdaq: ONNN), která vlastní certifikáty a patenty ve vazbě na kosmické technologie využívané zejména v rámci vlastní Automotive, Industrial, Medical and Mil/Aero Group.


strana 120 z 152 v 1.0

OPTOKON, a.s. Kontaktní údaje

Ing. Jří Štefl

Červený Kříž 250 586 02 Jihlava

Tel: +420 564 040 111 Fax: +420 564 040 134 Email: [email protected] Web: www.optokon.cz

Rok založení


Obrat 2010

Investice

1991

2 / 105

265

8,5


Adresa

Aktivity OPTOKON, a.s. is a manufacturer and provider of connectivity and infrastructure solutions for organizations. The product portfolio includes a full range of passive and active devices, such as attenuators, PLC and FBT couplers, xWDMs, EDFA and fiber optic testers. The complete range of tool kits designed for assembling, maintenance and testing of optical networks components in harsh environmental field conditions has now been developed. Products are defined specifically for telecommunication service providers and data center operators and can also be applied for CATV. The optical transmission systems are suitable for work in heavy industrial environment, petrochemical industry and tactical military networks.


Zaměření

Doména

16

Space

Subdoména

B

Ground Service

Skupina



strana 121 z 152 v 1.0

ProjectSoft HK a.s. Kontaktní údaje

Ing. Jan Pruška

Eliščino nábřeží 375 500 03 Hradec Králové

Tel: +420 495 052 150 Fax: +420 495 052 198 Email: [email protected] Web: www.projectsoft.cz

Rok založení


Obrat 2010

Investice

1990

15 / 62

10-20 / 100-250

5-10

Adresa


Aktivity Patříme mezi významné dodavatele automatizovaných technologických procesů, informačních a robotických systémů. Zabýváme se dodávkami pro nejrůznější průmyslová odvětví a vědecké instituce. Vlastníme a dále vytváříme vlastní know-how pro robotizaci a řízení astronomických přístrojů. Vyvinuli jsme a neustále propracováváme systém pro vizualizaci technologických procesů Dodáváme kompletní nové technologie, ale provádíme i rekonstrukci a modernizaci stávajících technologií nebo jejich částí. Disponujeme širokým rozsahem – od strojního vybavení technologií, elektrorozvodných systémů, přes automatizační prostředky až po informační systémy.


Zaměření Space

Doména

13

Subdoména

B

Ground

Skupina

I

Service

26



strana 122 z 152 v 1.0

Prototypa-ZM, s.r.o. Kontaktní údaje Adresa

Ing. Zdeněk Hořák

Hudcova 533/78 612 00 Brno-Medlánky

Tel: +420 544 501 800 Fax: +420 541 513 681 Email: [email protected] Web: www.prototypa.cz

Rok založení


Obrat 2010

Investice

1993

21

59

0


Aktivity Konstrukční kancelář pracující v oblasti výzkumu, vývoje, výroby a zkoušení zbraní a střeliva a v oblasti měření spojeným se zbraněmi nebo střelivem. Výzkum, vývoj a výroba balistických měřicích systémů pro zkoušení nábojů do loveckých, sportovních nebo vojenských zbraní. Měřicí systémy pro zkoušení ochranných materiálů při dopadu rychle letícího tělesa. Výzkum a vývoj pyrotechnických prostředků pro různé průmyslové využití (např. startovací nebo přistávací systémy bezpilotních prostředků). Dodávky měřicích systémů zakázkovým způsobem, instalace a výcvik v jejich obsluze. Provádění zkoušek a měření v oblasti zbraní nebo střeliva na vlastní střelecké zkušebně.


Zaměření Space

20

Subdoména

A

K

Ground

Skupina

3

VII

Service


Certifikát systému managementu kvality ISO 9001:2009 Osvědčení a shodě systému jakosti s požadavky ČSN EN ISO 9001:2009 a ČOS 051622 (AQAP 2110) Osvědčení MAA 149 k výrobě vojenské letecké techniky.


strana 123 z 152 v 1.0

Rfspin s.r.o. Generální ředitel

Adresa

Kontaktní údaje

Ing. Zdeněk Hradecký, Ph.D.

Jugoslávských partyzánů 1580/3 160 00 Praha 6

Tel: +420 224 353 124 Fax: +420 224 353 103 Email: [email protected] Web: www.rfspin.cz

Rok založení


Obrat 2010

Investice

2003

0 - 10

3,5

0

Aktivity Kmenový tým společnosti RFspin s.r.o. tvoří zkušení vědeckovýzkumní pracovníci s dlouholetou praxí. Díky úzkému vztahu s akademickým prostředím dlouhodobě a úspěšně spolupracujeme i s mladými vývojovými pracovníky včetně studentů. Naše řešení jsou díky tomu založena na znalostech, zkušenostech i neotřelých inovačních nápadech. V převažující míře se specializujeme na aplikovaný vývoj v oblastech vysokofrekvenční (vf) techniky. Naší doménou je zejména: anténní technika (měřicí antény, trychtýřové antény, RFID antény, Wi–Fi antény apod.) elektromagnetická kompatibilita (EMC) šíření elektromagnetických vln měřicí technika (automatizované měřicí systémy)


Zaměření

Doména

7

Space

Subdoména

A

Ground

I, II

Service

Skupina



strana 124 z 152 v 1.0

Secar Bohemia, a.s. Kontaktní údaje Adresa

Mgr. Jan Ruml

Londýnská 575/48 120 00 Praha-Vinohrady

Tel: +420 221 513 111 Fax: +420 221 513 108 Email: [email protected] Web: www.sherlog.cz

Rok založení


Obrat 2010

Investice

1992

100 - 150

150

NA


Aktivity Společnost Secar Bohemia je zaměřena na vozidlovou telematiku, bezpečnostní a zabezpečovací technologie vozidel, biomedicínu a telemetrii. Jsme největším poskytovatelem vozidlových jednotek systému fleet managementu v ČR a disponujeme vlastní zaměřovací technologií pro vyhledávání odcizených vozidel. Naše společnost rovněž nabízí systémy detekce a lokalizace úniku z produktovodů. Naše systémy využívají družicové navigace, LBS (location-based services) a systémy založené na bezdrátové komunikaci. Secar Bohemia disponuje vlastním vývojovým centrem palubních jednotek a komunikačních systémů.


Zaměření Space

Doména

6

10

12

20

Subdoména

B

B

B

F

Ground

I, II

I, II

II

II

Service

Skupina


ČSN EN ISO 9001 Certifikát ES schválaení podle Směrnice 95/54/ES


strana 125 z 152 v 1.0

Sprinx Systems, a.s. Kontaktní údaje Adresa

Ing. Jiří Čáp

Výchozí 118/6 147 00 Praha-Podolí

Tel: +420 234 710 111 Fax: +420 251 014 200 Email: [email protected] Web: www.sprinx.cz

Rok založení


Obrat 2010

Investice

1996

8 / 80 - 100

7,5 / 68

2


Aktivity Sprinx Systems je softwarová společnost, která se specializuje na dodávky front-end systémů a portálových řešení. Pro kosmické projekty dodává dva základní typy produktů a služeb: 1) návrh, vývoj a implementace highperformance výpočetních systémů (klasických i GPGPU) pro provádění numerických simulací a pro zpracování dat, datových skladů a jejich předzpracování, 2) vývoj portálových řešení a aplikací pro prezentaci a distribuci dat, služeb a softwarových aplikací pro potřeby vědeckých týmů (Virtual Mission Laboratory) a dále portálových aplikací umožňujících zpracování Earth Observation dat pro jejich zpřístupnění mimo vědeckou komunitu.


1

Subdoména

A

Skupina

2 C

E

Zaměření

8

Space

C

Ground

I

Service


ISO 9001:2008 NBÚ


strana 126 z 152 v 1.0

Synpo, a.s. Kontaktní údaje Generální ředitel

Adresa

Dr. Ing. Martin Navrátil

S. K. Neumanna 1316 532 07 Pardubice

Tel: +420 466 067 111 Fax: +420 466 067 260 Email: [email protected] Web: www.synpo.cz

Rok založení


Obrat 2010

Investice

1952

21 / 118

2 / 123

2,3

Aktivity SYNPO is a Joint Stock Company with more than 60 years tradition in R&D of polymeric materials. SYNPO is specialized in synthesis of polyesters, polyurethanes, epoxies and acrylates and in the formulation of paints, composites and adhesives. One of our major research areas is the development of nanostructured polymers and polymers based on renewable materials. Czech Centre of Nanostructured Polymers and Polymers from Renewable Resources was opened in 2009. Analysis, evaluation and testing are carried out in accredited laboratories. SYNPO closely collaborates with companies in the EU, USA, and Japan. SYNPO provides a technology transfer and commercial introduction of many new products.


3

22

23

Subdoména

B

B

B

Skupina

II

II

IX

Zaměření Space

24 A

B

Ground Service

Další kompetence a certifikace        



Synthesis and production of polymeric systems Formulation and production of coatings and adhesives Synthesis and production of nanostructures Surface modification of nanostructures for selected systems Dispersion of nanostructures to various polymeric binders Development of composites and hybrid composites Developments of foams for cryogenic conditions Developments of polymeric aerogels Testing of developed and produced systems I accredited laboratories


strana 127 z 152 v 1.0

T-MAPY spol. s r.o. Kontaktní údaje Adresa

Ing. Milan Novotný

Špitálská 150/10 500 03 Hradec Králové

Tel: +420 498 511 111 Fax: +420 495 513 371 Email: [email protected] Web: www.tmapy.cz

Rok založení


Obrat 2010

Investice

1992

10 / 65

35 / 77

2


Aktivity Společnost T-MAPY dodává produkty a služby v oblasti geografických i jiných informačních systémů. Hlavní doména je v návrzích, zakázkovém vývoji a přizpůsobování SW. Další doménou je zpracování a analýza geografických 2D i 3D dat vč. realizace rozsáhlých datových skladů. Společnost T-MAPY může být řešitelem projektů v oblasti sběru a vyhodnocování družicových dat, jejich prezentace a analýzy, návrhu a tvorby softwarových řešení v oblasti geografických informačních systémů vázaných na planetu Zemi či jiné souřadnicově popsané vesmírné objekty, navigací, pozemní podpory, plánování, sledování a vyhodnocování letů apod. Využít lze i dlouholetých zkušenosti v tvorbě databázových aplikací.


1

Subdoména

B

Skupina

IV

2

5 B

8

9

Zaměření

10 B

26




strana 128 z 152 v 1.0

Trusted Network Solutions, a.s. Kontaktní údaje Adresa

Roman Pavlík

Žižkova 600 664 01 Bílovice nad Svitavou

Tel: +420 545 423 160 Fax: +420 545 423 169 Email: [email protected] Web: www.tns.cz

Rok založení


Obrat 2010

Investice

2001

28

25

0


Aktivity TNS nabízí bezpečnostní produkty pro datovou komunikaci a expertní konzultační služby. Tyto dva hlavní pilíře nám umožňují nabízet řešení pro prostředí s vysokými požadavky na bezpečnost dat. TNS vyvíjí a podporuje systém pro řízení datové komunikace – firewall Kernun. Ten je klíčovým stavebním kamenem pro zajištění bezpečnosti, důvěrnosti a integrity dat přenášených prostřednictvím počítačových sítí. Konzultační tým TNS nabízí analýzu rizik, sestavení bezpečnostní politiky a návrh konkrétního řešení pro specifické potřeby datových komunikačních systémů.


6

9

12

Zaměření Space

Subdoména

Ground

Skupina

Service



strana 129 z 152 v 1.0

UNITES Systems a.s. Kontaktní údaje

Josef Mach, MBA

Kpt. Macha 1372 757 01 Valašské Meziříčí

Tel: +420 571 757 230 Fax: NA Email: [email protected] Web: www.unitessystems.com/cz

Rok založení


Obrat 2010

Investice

2000

20 / 10 - 50

5 / 25 - 50

10

Adresa


Aktivity Firma UNITES Systems a.s. vyvíjí a vyrábí elektroniku, zejména v oblasti měření a testování elektronických součástek a funkční testery osazených desek. Některé z jejich výrobků se uplatňují v kosmickém průmyslu při testování součástek pro použití ve vesmírných přístrojích. Kromě měřicí a testovací techniky vyvíjí a vyrábí elektroniku podle požadavků zákazníků i jiných oborů – automotive, zdravotnictví, telekomunikace. Velkou část firmy tvoří stabilní a zkušený vývojový tým, schopný zpracovat zakázku od analýzy problému přes vývoj hardware, firmware, software, mechaniky až po uvedení do výroby, testování a certifikaci.


Zaměření

Doména

3

23

Space

Subdoména

D

B

Ground

Skupina

I

I, II, V, IV

Service



strana 130 z 152 v 1.0

Výzkumný a zkušební letecký ústav, a.s. Kontaktní údaje Adresa

Ing. Josef Kašpar

Beranových 130 199 05 Praha - Letňany

Tel: +420 225 115 111 Fax: +420 225 115 331 Email: [email protected] Web: www.vzlu.cz

Rok založení


Obrat 2010

Investice

1991

30 / 300

38 / 275

5


Aktivity VZLÚ je národním centrem pro výzkum, vývoj a zkušebnictví v letectví a kosmonautice. Jeho hlavním posláním je rozvíjet znalosti, transferovat je do průmyslové praxe a poskytovat průmyslu maximální podporu při vývoji nových produktů. VZLÚ využívá své multidisciplinární schopnosti také v automobilovém, železničním, obranném, bezpečnostním a energetickém průmyslu a stavebnictví. Mezi hlavní rozvíjené odbornosti patří aerodynamika, pevnost a životnost konstrukcí, materiálové a korozní inženýrství, kompozitní materiály a technologie a akreditované zkušebnictví. Činnosti v oblasti produktového vývoje jsou zaměřeny na letecké vrtule, průmyslové ventilátory, letecké motory a kosmickou techniku.


1

2

5

6

14 15 16 17 18 20 21 24

Zaměření Space

Subdoména

Ground

Skupina

Service


Product Assurance a Product Management dle ECSS předpisů. Vlastník několika užitných vzorů ve vazbě na konstrukci, seřizování a testování mikroakcelerometrů pro kosmické použití. Vlastník několika patentů, užitných vzorů a technologií určených pro letecké užití, ale adaptovatelných pro použití v kosmu.


strana 131 z 152 v 1.0

Wendell electronics, a.s. Kontaktní údaje

Adresa Pavel Švec

Tovární 368 563 01 Lanškroun-Žichlínské Předměstí

Tel: +420 465 670 038 Fax: +420 465 670 034 Email: [email protected] Web: www.wendell.cz

Rok založení


Obrat 2010

Investice

2002

50 - 250

100 - 250

0


Aktivity Wendell electronics, a.s. je jednou z předních EMS společností ve střední a východní Evropě. Díky našemu vysokému standartu zákaznické péče, kvalitě, technologickému vybavení a profesionálnímu týmu jsou našimi zákazníky vyspělé nadnárodní společnosti, tak střední a menší firmy z většiny zemí Evropy. Wendell electronics, a.s. poskytuje komplexní služby od vývoje, přes osazování PCB, testování až po kompletaci finálního produktu. Vyrábíme vysoké, střední a malé série i prototypy a vzorky pro většinu průmyslových odvětví. Naši zaměstnanci pracují v Lanškrouně, městě s dlouholetou tradicí elektronického vzdělávání a průmyslu. Wendell electronics, a.s je stálým dodavatelem průmyslů: spotřebního, strojírenského, automotive, medical, domacích aplikací, přesných měřících zařízení, telekomunikace, zabezpečovací techniky.


1

Subdoména Skupina

12

Zaměření

23

Space

B

Ground

VIII

Service



strana 132 z 152 v 1.0

Centrum dopravního výzkumu, v.v.i. Kontaktní údaje Vedoucí pracovník

Adresa

prof. Ing. Karel Pospíšil, Ph.D., MBA

Líšeňská 33a 636 00 Brno

Tel: +420 548423711 Fax: +420 548423712 Email: [email protected] Web: www.cdv.cz

Rok založení


Rozpočet 2010

Investice

1992

110

0,3 / 181

NA

Aktivity Centrum dopravního výzkumu, v. v. i. (CDV) je veřejnou výzkumnou institucí a jedinou dopravní vědeckovýzkumnou organizací v působnosti Ministerstva dopravy. Bylo zřízeno v roce 1992 jako právní nástupce českých částí Výzkumného ústavu dopravního v Žilině. Základním posláním CDV je výzkumná, vývojová a expertní činnost s celostátní působností pro všechny obory dopravy, veřejný i komerční sektor a zajišťování servisních činností pro MD a další orgány a organizace státního, veřejného i soukromého sektoru a to v oblastech bezpečnosti silničního provozu, životního prostředí, dopravního inženýrství, technologie, systémů hospodaření i diagnostiky dopravní infrastruktury a dopravní telematiky.


Doména

1

Subdoména

6

12

14

Zaměření

22


Skupina



strana 133 z 152 v 1.0

7.2 Instituce

Centrum výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i. Kontaktní údaje Vedoucí pracovník

Bělidla 986/4a 603 00 Brno

Tel: +420 511192211 Fax: +420 511192212 Email: [email protected] Web: www.czechglobe.cz

Rok založení


Rozpočet 2010

Investice

1993

8 / 275

5,4 / 110

NA

prof. RNDr. Ing. Michal Marek, DrSc.

Adresa

Aktivity Předmětem hlavní činnosti Centra výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i. a jeho organizační složky CzechGlobe je komplexní vědecký výzkum zaměřený na problematiku globální změny a jejích dopadů v atmosféře, suchozemské biotě a lidské společnosti. K tomu využívá dostupných nástrojů, založených na interdisciplinárním přístupu včetně vývoje nových technik a postupů. V rámci CzechGlobe jsou rozvíjeny expertní znalosti v následujících oborech: dálkový průzkum Země, družicová/letecká obrazová spektroskopie, modelování radioaktivního transferu, toky energie v ekosystémech, klimatické modelování, ukládání uhlíku v krajině, biotechnologie, atd.


Doména

7

16

Zaměření Space

Subdoména

Ground

Skupina

Service



strana 134 z 152 v 1.0

České vysoké učení technické v Praze - Fakulta dopravní Kontaktní údaje Vedoucí pracovník

Adresa

prof. Dr. Ing. Miroslav Svítek

Konviktská 20 110 00 Praha 1

Tel: +420 224359534 Fax: +420 224359534 Email: [email protected] Web: www.fd.cvut.cz

Rok založení


Rozpočet 2010

Investice

1993

17 / 284

139

NA

Aktivity FD ČVUT je fakultou nejstarší české (a civilní Evropské) univerzity. Výzkumné zaměření obsahuje mimo jiné tyto oblasti: teorie aproximací a speciální funkce pro zpracování nestacionárních signálů; Robotika, kognitivní robotika, mobilní roboty, elektrotechnika; Simulační technologie; Teoretická a aplikovaná informatika, sítě a telekomunikační technika; Umělá inteligence a kognitivní vědy, mentální modely lidských operátorů; bezpečné, spolehlivé a zabezpečovací systémy; logistika; Hodnocení SW a HW dle EN50126, EN 50128, EN5016, EN61508 a souvisejících norem (akreditovaná zkušební laboratoř); biomechanika člověka; interakce člověk-stroj).


Doména

1

2

4

5

6

8

Zaměření

13

25

Space

Subdoména

Ground

Skupina

Service



strana 135 z 152 v 1.0

České vysoké učení technické v Praze - Fakulta elektrotechnická, Katedra počítačové grafiky a interakce Kontaktní údaje Vedoucí pracovník

Adresa

prof. Ing. Jiří Žára, CSc.

Karlovo náměstí 13 121 35 Praha 2

Tel: +420 224357557 Fax: +420 224357556 Email: [email protected] Web: dcgi.felk.cvut.cz

Rok založení


Rozpočet 2010

Investice

2008

40

14

NA

Aktivity Katedra počítačové grafiky a interakce je jednou z kateder Fakulty elektrotechnické, ČVUT. Katedra se primárně zabývá snímáním, grafickým zobrazením dat a návrhem a testováním uživatelských rozhraní. Dále vyvíjí například 3D zobrazovací systém nebo systém pro zpracování filmů (vybarvování černobílých filmů). Dalšími oblastmi výzkumu je oblast vizualizace dat a aplikace virtuální reality. Katedra se podílí na aktuálním výzkumu v oboru počítačové grafiky a dále výzkumu v oblasti uživatelských rozhraní (především prostřednictvím projektů financovaných Evropskou komisí). Publikuje na významných zahraničních konferencích a v časopisech.


Doména

7

16

Zaměření Space

Subdoména

Ground

Skupina

Service



strana 136 z 152 v 1.0

České vysoké učení technické v Praze, Fakulta elektrotechnická, Katedra telekomunikační techniky Kontaktní údaje Vedoucí pracovník

Adresa

prof. Ing. Boris Šimák, CSc.

Technická 2 166 27 Praha 6 - Dejvice

Tel: +420 224352100 Fax: +420 233339810 Email: [email protected] Web: www.comtel.cz

Rok založení


Rozpočet 2010

Investice

1970

10 / 74

2 / 33

NA

Aktivity Katedra se podílela na řešení projektů v následujících oblastech: sítě a služby, bezdrátové sítě, družicové komunikační a navigační systémy, digitální zpracování signálu, optické komponenty a sítě, komunikace po energetických rozvodech, digitální účastnické přípojky, komunikační sítě pro průmysl a energetiku (Smart Grids), jako je: Navigace nevidomých, HeRo (HEalth RObot), ROCKET (Rekonfigurovatelné kooperativní sítě s flexibilním využitím pásma založené na OFDMA), FREEDOM (Sítě s femtobuňkami rozšířené o řízení interference a koordinaci informací pro bezproblémovou konektivitu), Komunikační spojení s Českou antarktickou stanicí, RDC – Výzkumné a vývojové centrum pro mobilní komunikace.


Zaměření

Doména

1

5

6

12

17

Space

Subdoména

B

B

A

B

A

Ground

Skupina

IV

I

II

II

V

Service


1st Space Technology Course 2010 (EADS Austrium). Užitné vzory: Systém vysokorychlostního bezdrátového přenosu dat z rychle se pohybujících objektů. 19713. 2009-06-15 Bezobslužný systém sběru a přenosu dat v extrémních podmínkách. 21942. 2011-03-14 Adaptabilní systém pro zvýšení rychlosti a spolehlivosti přenosu dat v přenosové síti. 21913. 2011-03-07


strana 137 z 152 v 1.0

Fyzikální ústav AV ČR, v.v.i. Kontaktní údaje Adresa

doc. Jan Řídký, CSc.

Na Slovance 1999/2 182 21 Praha 8

Tel: +420 266052110 Fax: +420 286890527 Emai: [email protected] Web: www.fzu.cz

Rok založení


Rozpočet 2010

Investice

1953

700

0,8 / 632

NA

Vedoucí pracovník

Aktivity Základní výzkum v oborech: fyziky elementárních částic (struktura nukleonů a elementárních částic - projekty v CERN, vývoj detektorů částic), fyziky kondenzovaných systémů (polovodičové nanostruktury, supravodiče, kapalné krystaly, fázová rozhraní, chování poruch v systémech s významnými dielektrickými, magnetickými, supravodivými, optickými, transportními či mechanickými vlastnostmi, růst tenkých filmů a nanostruktur), optiky (příprava nových optických materiálů, vývoj zdrojů kvantově korelovaných fotonových párů a zařízení pro přenos takto uložené informace), fyziky laserového plazmatu (dynamika laserového plazmatu, studium interakce laserového svazku s plynnými i pevnými vzorky).


Doména

16

17

Zaměření Space

Subdoména

Ground

Skupina

Service


Pixelové polovodičové detektory pro detekci částic (pro projekt ATLAS v CERNu) Teleskopy pro výzkum vesmírného záření (mezinárodní projekt AUGER)


strana 138 z 152 v 1.0

Ostravská universita v Ostravě; Centrum excelence IT4Innovations, divize OU, Ústav pro výzkum a aplikace fuzzy modelování Kontaktní údaje Vedoucí pracovník

Adresa

prof. Ing. Vilém Novák, DrSc.

30. dubna 22 701 03 Ostrava 1

Tel: +420 597091401 Fax: +420 596120478 Email: [email protected] Web: www.it4i.eu

Rok založení


Rozpočet 2010

Investice

1996

20

16

16

Aktivity Ústav pro výzkum a aplikace fuzzy modelování (ÚVAFM) je vědecké pracoviště Ostravské university, které je součástí nově zřízeného Centra excelence IT4Innovations. ÚVAFM je zaměřeno na teoretický výzkum a vývoj praktických aplikací speciálních matematických metod, které umožňují zpracovávat nepřesnou informaci. Vytvořené tzv. fuzzy modely lze využít při robustní regulaci a řízení složitých systémů, při vícekriteriálním rozhodování optimalizaci, efektivní aproximaci funkcí, robustní řešení diferenciálních rovnic, analýze a prognózování vývoje časových řad, zpracování obrázků a v řadě dalších aplikací.


Doména

2

Zaměření

5

1

Space

Subdoména

D

A

C

A

Ground

Skupina

II

II

II

II

Service



strana 139 z 152 v 1.0

Technická univerzita v Liberci, Fakulta mechatroniky, informatiky a mezioborových studií, Ústav informačních technologií a elektroniky (ITE) Kontaktní údaje Vedoucí pracovník

Adresa

prof.Ing. Zdeněk Plíva, Ph.D.

Studentská 2/1402 461 17 Liberec

Tel: +420 485353536 Fax: +420 485353112 Email: [email protected] Web: www.ite.tul.cz

Rok založení


Rozpočet 2010

Investice

1953

23

5

NA

Aktivity Činnost ITE v oblasti výzkumu a vývoje je zaměřena především na dvě oblasti: patří k předním pracovištím v ČR v oboru hlasových technologií zpracování řeči a obrazu, zejména rozpoznávání plynulé řeči; technologie jsou ověřovány i v praktických aplikacích. Druhou oblastí je návrh spolehlivých elektronických zařízení, optimalizace testovacích dat a návrh rekonfigurovatelných obvodů. Aktivity ITE jsou často mezioborové a tak úzce spolupracuje s dalšími útvary TUL i s řadou výzkumných národních i zahraničních institucí.


Doména

1

2

5

8

12

13

Zaměření

25

26

Space

Subdoména

Ground

Skupina

Service



strana 140 z 152 v 1.0

Technická univerzita v Liberci, Fakulta strojní, Katedra materiálů KMT Kontaktní údaje

prof.Ing. Petr Louda

Studentská 2 461 17 Liberec

Tel: +420 485353115 Fax: +420 485353631 Email: [email protected] Web: www.kmt.tul.cz

Rok založení


Rozpočet 2010

Investice

1953

35

11

NA

Adresa

Vedoucí pracovník

Aktivity Činnost ITE v oblasti výzkumu a vývoje je zaměřena především na dvě oblasti: patří k předním pracovištím v ČR v oboru nanomateriálů a nanotechnologií. Druhou oblastí je tvorba a hodnocení tenkých plazmaticky nanášených vrstev. Aktivity KMT jsou často mezioborové a tak úzce spolupracuje s dalšími útvary TUL i s řadou výzkumných národních i zahraničních institucí.


Doména

5

8

12

13

25

Zaměření

26

Space

Subdoména

Ground

Skupina

Service



strana 141 z 152 v 1.0

Technická univerzita v Liberci, Fakulta strojní, Katedra obrábění a montáže Kontaktní údaje Vedoucí pracovník

Adresa

doc. Ing. Jan Jersák, CSc.

Studentská 2 461 17 Liberec 1

Tel: +420 485353361 Fax: +420 485353547 Emai: [email protected] Web: www.tul.cz

Rok založení


Rozpočet 2010

Investice

1957

700

1

NA

Aktivity Katedra obrábění a montáže TU v Liberci zajišťuje výuku ve studijním programu bakalářském, magisterském a doktorském. Katedra se zabývá teoretickými aspekty obrábění a jejich aplikací při optimalizaci řezného procesu z hlediska řezného nástroje, obráběného materiálu a řezných podmínek zejména při soustružení, frézování a broušení. Výzkum je zejména orientován na obráběcí nástroje a procesy z hlediska obrobitelnosti, optimalizace, na monitoring procesu obrábění, eliminaci zátěže životního prostředí při využívání procesních kapalin a na analyzování parametrů integrity povrchu s cílem zvyšovat užitné vlastnosti strojních součástí.


Doména

23

24

Zaměření Space

Subdoména

Ground

Skupina

Service



strana 142 z 152 v 1.0

Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, v.v.i. Kontaktní údaje Vedoucí pracovník

Adresa

prof. RNDr. Zdeněk SAMEC, DrSc.

Dolejškova 2155/3 182 23 Praha 8

Tel: +420 286583014 Fax: +420 286582307 Emai: [email protected] Web: www.jh-inst.cas.cz

Rok založení


Rozpočet 2010

Investice

1972

167

189

NA

Aktivity Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, veřejná výzkumná instituce, rozvíjí badatelskou činnost ve fyzikální chemii a chemické fyzice se zaměřením na vztahy mezi strukturou a reaktivitou látek. Soustřeďuje se zejména na teoretický a experimentální výzkum chemických a fyzikálně-chemických dějů na atomární a molekulární úrovni v plynné, kapalné a pevné fázi a na jejich rozhraních, a to především v systémech významných pro chemickou katalýzu a sorpční, elektrochemické a biologické procesy (včetně přípravy a charakterizace nových katalytických, sorpčních, a jiných speciálních materiálů). Hmotnostně spektrometrická analýza, laserové spektroskopické a fotoakustické metody, nanotechnologie.


Doména

4

11

14

22

Zaměření

24

Space

Subdoména

Ground

Skupina

Service


Vysokoškolské vzdelání a vědecká kvalifikace v oboru fyzika, chemie, matematika


strana 143 z 152 v 1.0

Ústav chemických procesů AV ČR, v. v. i. Kontaktní údaje Vedoucí pracovník

Adresa

prof. Ing. Jiří Hanika, DrSc.

Rozvojová 2/135 165 02 Praha 6 – Suchdol

Tel: +420 220390111 Fax: +420 220920661 Emai: [email protected] Web: www.icpf.cas.cz

Rok založení


Rozpočet 2010

Investice

1960

184

NA

NA

Aktivity Ústav chemických procesů Akademie věd České republiky, v.v.i. je jedním ze šesti ústavů sekce chemických věd AV ČR a centrem výzkumu v oblasti chemie, biochemie, katalýzy a životního prostředí. Studují se zde kromě jiného vícefázové reagující systémy pro návrh chemických procesů v oblastech syntézy a přípravy nových materiálů, energetiky a ochrany životního prostředí. O jeho významu na poli české i mezinárodní vědy svědčí účast jeho výzkumných týmů v projektech financovaných Evropskou unií, jako např. IMPULSE, EUCAARI nebo MULTIPRO.


Zaměření Space

Doména

3

4

7

14

22

Subdoména

C

B

B

D

A

A

B

C

Ground

Skupina

I

II

I

I

I

I

II

I

Service

24


patenty, které by se potenciálně mohly používat v kosmických technologiích (primárně však jsou určeny pro chemické technologie)


strana 144 z 152 v 1.0

Ústav přístrojové techniky AV ČR, v.v.i. Kontaktní údaje Vedoucí pracovník

Adresa

RNDr. Luděk Frank, DrSc.

Královopolská 147 612 64 Brno

Tel: +420 541514111 Fax: +420 541514402 Emai: [email protected] Web: www.isibrno.cz

Rok založení


Rozpočet 2010

Investice

1957

3 / 146

124

NA

Aktivity Ústav přístrojové techniky AV ČR, v.v.i. (ÚPT) je veřejně výzkumná instituce na základě zákona č. 341/2005 Sb. Účelem zřízení ÚPT je uskutečňovat vědecký výzkum a přispívat k využití získaných poznatků a zajišťovat infrastrukturu výzkumu. Hlavními oblastmi výzkumu ÚPT jsou: magnetická rezonance, elektronová mikroskopie a mikroanalýza, využití laserů, měření a zpracování biosignálů, konstrukce vědeckých přístrojů a jejich částí, zdokonalování a využití speciálních technologií. ÚPT svou činností: přispívá ke zvyšování úrovně poznání, vzdělanosti, přispívá k využití výsledků výzkumu v praxi, získává, zpracovává a rozšiřuje vědecké informace, vydává vědecké publikace, poskytuje vědecké posudky, stanoviska a doporučení, provádí konzultační a poradenskou činnost.


Doména

5

6

7

14

15

16

17

Zaměření

21

23

Space

Subdoména

Ground

Skupina

Service



strana 145 z 152 v 1.0

Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, Ústav fyziky a měřící techniky Kontaktní údaje Vedoucí pracovník

Adresa

doc. Ing. Jaroslav Hofmann, CSc.

Technická 5 166 28 Praha 6 - Dejvice

Tel: +420 220443039 Fax: +420 220444334 Emai: [email protected] Web: www.vscht.cz

Rok založení


Rozpočet 2010

Investice

1990

25

?

NA

Aktivity Ústav fyziky a měřicí techniky je organizačně začleněn mezi ústavy Fakulty chemicko-inženýrské VŠCHT Praha. Patří mezi ústavy, které mají nejvýznamnější podíl na výuce základních předmětů bakalářského stupně studia a to zejména v oblasti fyziky a měřicí techniky. Odborná činnost ústavu je postupně směrována od základního výzkumu v oblasti chemických senzorů k vývoji průmyslově využitelných senzorových systémů. Další náplň tvoří studium struktury biomolekulárních systémů pomocí metod vibračního cirkulárního dichroismu. Pro obě oblasti je ústav vybaven špičkovou experimentální technikou, která umožňuje získávat unikátní výsledky mezinárodního významu.


Doména

24

Zaměření Space

Subdoména

Ground

Skupina

Service


Příprava a diagnostika tenkých vrstev anorganických a organických polovodivých materiálů, senzorová technika Studium interakcí pevná látka x plyn


strana 146 z 152 v 1.0

Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava, Fakulta elektrotechniky a informatiky Kontaktní údaje Vedoucí pracovník

Adresa

prof. RNDr. Václav Snášel, CSc.

17. listopadu 15 708 33 Ostrava - Poruba

Tel: +420 597325252 Fax: +420 596919597 Email: [email protected] Web: www.fei.vsb.cz

Rok založení


Rozpočet 2010

Investice

1990

150

140

NA

Aktivity Vzdělávání:Kreditní a diplomový systém odpovídající standardům EU, které jsou definovány Boloňskou dohodou: bakalářské studium (3-4-leté), magisterské studium (2-leté), doktorské studium(4-leté). Věda a výzkum: Důraz kladený na aplikovaný i základní výzkum a spolupráci s průmyslem. Výzkumné skupiny jsou uvedeny zde: http://www.fei.vsb.cz/cs/okruhy/veda-a-vyzkum/odborne-skupiny-fakulty/ Výzkumná témata skupin zahrnují oblasti elektrotechniky a informačních technologií.


Doména

1, 2, 3, 4, 6, 7, 8, 12, 13, 16, 17, 19, 23

Zaměření Space

Subdoména

Ground

Skupina

Service



strana 147 z 152 v 1.0

Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava, Fakulta strojní Kontaktní údaje Vedoucí pracovník

Adresa

prof. Ing. Radim Farana, CSc

17. listopadu 15/2172 708 33 Ostrava-Poruba

Tel: +420 597323152 Fax: +420 596916490 Emai: [email protected] Web: www.fs.vsb.cz

Rok založení


Rozpočet 2010

Investice

1951

185

140

NA

Aktivity Vývoj a výzkum zařízení pro strojírenskou výrobu, automatizaci procesů, průmyslovou i servisní robotiku a energetiku. Vývoj mechanických, řídicích a senzorických subsystémů, elektrických, hydraulických a piezoelektrických pohonných subsystémů a aktuátorů. Vývoj mobilních servisních robotů s manipulačními rameny. Vývoj dálkově ovládaných mobilních podvozků pro překonávání překážek a pohyb v suti. Fakulta disponuje technickými prostředky a kvalifikovanými pracovníky v oblasti počítačové podpory návrhu mechatronických zařízení a simulace jejich chování, pro oblast měření hluku, vibrací a zátěžných sil. Dále fakulta nabízí nové poznatky v oblasti chování sypkých hmot a manipulace s nimi.


Doména

Skupina

Space

13

Subdoména

Zaměření

B

C

Ground

I, II, III

I, III, IV

Service



strana 148 z 152 v 1.0

Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava, Fakulta metalurgie a materiálového inženýrství Kontaktní údaje Vedoucí pracovník

Adresa

prof. Ing. Ĺudovít Dobrovský, Dr. h.c.

17. listopadu 15 708 33 Ostrava-Poruba

Tel: +420 596995374 Fax: +420 596918592 Email:katerina.vrbasova @vsb.cz Web: www.fmmi.vsb.cz

Rok založení


Rozpočet 2010

Investice

1945

145

200

NA

Aktivity Hlavní výzkumná a vývojová činnost FMMI orientována do těchto oborů: metalurgie kovů (železných a neželezných), chemická metalurgie, materiálové inženýrství, tepelná technika. Fakulta je v uvedených oborech v ČR jedinečným pracovištěm, na kterém jsou získávány původní výsledky, které významně přispívající k rozvoji poznání. Tuto skutečnost dokumentuje, že za posledních 5 let fakulta získala více než 80 národních a mezinárodních grantů. V rámci OPVaVpI získala FMMI projekt "Regionální materiálově technologické centrum" s celkovou dotací 680 mil Kč, které jsou převážně určeny na špičkovou techniku z oblasti materiálů, hodnocení jejich vlastností a technologie jejich výroby.


Doména

1

2

3

4

Zaměření

24

Space

Subdoména

Ground

Skupina

Service



strana 149 z 152 v 1.0

Vysoké učení technické v Brně, Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií Kontaktní údaje Vedoucí pracovník

Adresa

prof. Ing. Jarmila Dědková, CSc.

Technická 3058/10 616 00 Brno

Tel: +420 541141111 Fax: +420 541146300 Email: [email protected] Web: www.feec.vutbr.cz

Rok založení


Rozpočet 2010

Investice

1899

240

NA

NA

Aktivity Název: Vysoké učení technické v Brně, Zkrácený název: VUT v Brně, Název pro mezinárodní styk: Brno University of Technology, Zkratka názvu pro vnitřní předpisy a vnitřní normy VUT, vnitřní a kontextovou potřebu: VUT, Sídlo: Antonínská 548/1, 601 90 Brno, Právní postavení: veřejná vysoká škola, Typ: univerzitní, Založení: 19. 9. 1899 dekretem císaře Františka Josefa I. jako Česká vysoká škola technická v Brně, IČ: 00 216 305.


Doména

19

23

24

Zaměření Space

Subdoména

Ground

Skupina

Service



strana 150 z 152 v 1.0

Vysoké učení technické v Brně, Fakulta strojního inženýrství, Letecký ústav Kontaktní údaje Vedoucí pracovník

Adresa

prof. Ing. Antonín Píštěk, CSc


Tel: +420 541142228 Fax: +420 541142879 Emai: [email protected] Web: www.lu.fme.vutbr.cz

Rok založení


Rozpočet 2010

Investice

1899

30

NA

NA

Aktivity Letecký ústav při VUT-FSI v Brně se mimo specializaci na vzdělávání v bakalářských, magisterských a Ph.D. studijních programech věnuje rozsáhlé vědecko-výzkumné činnosti a spolupráci s průmyslovými podniky v oblasti letectví a kosmických technologií. V minulosti byl LÚ zapojen v kosmické oblasti do analýz bezpečnosti a spolehlivosti mikroakcelerometru pro kosmické použití. V současnosti je zapojen do vývoje a zkoušek nových pohonů pro přistávací moduly u meziplanetárních misí v rámci evropského projektu SPARTAN. LÚ byl rovněž koordinátorem Centra leteckého a kosmického výzkumu, které společně s partnerskými organizacemi (VZLÚ, ČVUT) zahrnovalo mimo aktivit leteckého výzkumu i aktivity kosmické.


Doména

19

Subdoména

D

A

B

Skupina

IV

I, III

II

Zaměření

24

25

Space

F

B

A

Ground

III

I, III, IV

I, II

Service

20



strana 151 z 152 v 1.0

Vysoké učení technické v Brně, Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií, Ústav mikroelektroniky Kontaktní údaje Vedoucí pracovník

Adresa

prof. Ing. Vladislav Musil, CSc.


Tel: +420 541146159 Fax: +420 541146298 Email: [email protected] Web: www.umel.feec.vutbr.cz

Rok založení


Rozpočet 2010

Investice

1980

2 / 85

55

0,5

Aktivity Vysoké učení technické v Brně je dynamicky se rozvíjející vysokou školou, která poskytuje širokou nabídku studia technických oborů na osmi fakultách. Je centrem špičkové vědy a výzkumu v republikovém a v mnoha směrech i v mezinárodním měřítku. Počtem asi 23 000 studentů se VUT řadí k velkým univerzitám v ČR. Jednu ze základních priorit na Vysokém učení technickém tvoří věda a výzkum. V soutěžích o podporu výzkumných projektů se škola v posledních letech umísťuje na předních místech, investuje mimořádné prostředky do rozvoje výzkumných a výukových kapacit v novém univerzitním kampusu, rozvíjí aktivity v oblasti transferu vědění a podpory inovací a vědy.


Zaměření

Doména

1

6

24

Space

Subdoména

C

E

B

Ground

Skupina

II

II

I

Service



strana 152 z 152 v 1.0

Bílá kniha. pro vesmír

Recommend Documents