PSANEC
Během srpnového podvečera jsme si ve zkratce zkusili na vlastní kůži prožít listopadovou „sametovou revoluci“ a dny, které po ní následovaly. Po tvrdém zásahu na Národní třídě se rychle vyrojily plakáty Občanského fóra, přezpívaly jsme písně z té doby – včetně Modlitby pro Martu (pro Rádio DISS s paní Kubišovou v New Yorku (!) natáčeli Jirka s Adamem.
2010 č. 3
Blesková návštěva V pátek třináctého se táborem mihl také Libor Bouček, před mnoha lety souborový člen, pak na několika táborech asistent, dnes moderátor rádia Evropa 2 a také některých televizních pořadů. Na začátku září bude v Argentině, pro setkání v Minoru se omluvil, a tak se aspoň na chvíli zastavil tady, kde kdysi vedl táborníky do marného sportovního boje s Ředkováky (prohráli jsme tehdy přehazku, volejbal i vybíjenou a přišli jsme o šestiletého Oskara Maxu, kterého si Ředkováci odvedli do svého tábora jako hlavní cenu. Ještě večer jsme ho sice přivedli zpět, ale definitivně jsme se usmířili až vloni.
Veselice Občanského Po úspěšné revoluci zavládlo všeobecné veselí – v Kapli se po čtyřicetileté pauze znovu ozvaly divoké rytmy a zazněly anglické texty, které mládež dokonce opakovala!
Hra, která překonala známé monopoly Autorem vědomostní soutěže je Kuba Gryc, připravil ji speciálně pro tento tábor. Hru hrají dva věkově vyrovnané týmy proti sobě. Hraje se na ploše, která má ve svém středu mapu České republiky, po jejích stranách jsou hrací políčka s názvy měst, ale také se soupisem soudů, vězení a bonusovými otázkami. Políčka, kde jsou názvy měst, si můžete koupit za různou cenu, protože každé z nich má jinou hodnotu. Město si smíte koupit jen tehdy, když odpovíte správně na otázku. Když vstoupíte svou figurkou na políčko soupeře, strhne se vám bod a musíte zaplatit. Na každé straně můžou hrát určití hráči: hraje se od nejmladšího po nejstaršího, od nejlehčích po nejtěžší otázky. Cílem hry je za správné odpovědi získat co nejvíc bodů, skoupit parcely stejné barvy a vytvořit monopol. Kvalifikační kola jsou bez diváků, ale finále už bude s publikem.
AnRy, OnKo
Výlet do Havlíčkova Brodu Protože jsme velice skromní, ale také vysoce rozmazlení a máme potřebu si „zašopingovat“ ku zdraví svého organismu, rozhodli jsme se zajet si do HB a zahrát si na milé turisty. Vyrazili jsme (1.,3. a 4. skupinka) směr nádraží a po dobu čekání si zahráli městečko Palermo. O aktivitách ostatních skupinek nemám zdání, ale jistě to bylo něco nekalého. Poté jsme nastoupili do vlaku, neboť jsme sportovního ducha. Mezitím skoro všichni snědli svačiny (mimochodem výborné), i když jsme je dostali teprve před 20 minutami a zrovna jsme posnídali. Nedalo se odolat. Ve vlaku jsme si povyprávěli pár vtipů a pak už hurá civilizace. Vymotali jsme se z okraje města, vrhli zamilovaný až toužebný pohled na Kaufland a pádili kamsi do středu. Dostali jsme rozchod. Rozešli jsme se. Bylo to tvrdé =) Já a dva jiní mimozemšťani jsme se vydali najít skvělý obchod cca dva km daleko, který měl bohužel zavřeno, takže jsme se zkroušeně vraceli zpátky. Ostatní se odtrmáceli 10 metrů k nejbližší cukrárně a dali si zmrzlinu. Tobiáš (nejspíš proto, aby přibral a také podpořil zdejší cukrárnu) si koupil 4 kopečky, prý aby viděl „jak to ta slečna bude nandavat“. Poté se uzavíraly sázky, jestli zmrzlina sní Tobiáše nebo naopak. Zdálo se to neuvěřitelné, ale opak se stal pravdou. V parku jsme se rozdělili do skupinek a „pracovali“. Nebo alespoň naše první skupinka, která si opravdu celou cestu opakovala text na vlastivědnou olympiádu, dospěla k názoru, že pracovala dost a zahrála si na zvířata, jelikož jsme zvířata, a máme se rádi, protože jsme chlupatí. Zjistili jsme například, že Majda je žirafa, a poté jsme si opět „zamafiánovali“, což upevnilo Kaččino a Ziziho přátelství. Pak už jsme jeli vlakem do Světlé a zase pěšky. A pak žili všichni šťastně až do konce druhého života.
AnDo
Nedělní raut podle Gryce-Jarkovského Druhý večer etikety byl spojen s nefalšovaným rautem: mistři kuchaři Jacob a Zizi ve slavnostních uniformách svých mateřských firem servírovali v nedělním podvečeru lahodné pokrmy obdivuhodných chutí. Jakub Gryc doprovodil vše srozumitelným výkladem a vysvětlil nám názorně podstatu davové psychózy. Hromadné svatbě, která se do programu večera také přimotala, se budeme věnovat příště...
Psanec představuje souborové nováčky Moje kamarádka v bleděmodrém tričku se jmenuje Anetka. Je jí sedm let, po prázdninách půjde do první třídy. Do školy se docela těší. Má dva bratry, starší Ondřej je tady na táboře s námi. Hraje na housle a na klavír, housle ji baví víc. Letos o prázdninách byla s babičkou u moře v Chorvatsku. Těší se už domů, na tábor jí zatím přišly dva dopisy a tři pohledy. VaVa Chtěla bych vám představit Valerii. Znáte ji i ze soutěže DRDS GOT TALENT, kde předváděla karate. Je jí devět let, v souboru už je druhým rokem, po prázdninách půjde do třetí třídy. Ráda jezdí na koni, dvakrát v týdnu trénuje karate. Valerie má třináctiletou sestru Natálii, společně si hrají a dobře spolu vycházejí, budou také chodit do stejné školy. Má ráda palačinky. AnSve Rád bych vám představil svého kamaráda Kubu (Jakuba) Schindlera. Seznámili jsme se tak, že jsme chodili do přípravky a také do stejné školy, ale ne do stejné třídy: Kuba do 1. A a já do 1. B. Kubův největší koníček je zeměpis, ale taky ho baví plavání. Až bude velký, chtěl by být truhlářem. VoPo S Vojtou Podrazilem (v červeném triku) se známe ze školy a z přípravky, to už víte. Je to můj dobrý kamarád. Je mu sedm let, stejně jako mně. Za své koníčky má hlavně sport – chodili jsme spolu na plavání. Povoláním by chtěl být matematik. JaSchi Sebastian Baalbaki má na sobě modré tričko, ale jeho nejoblíbenějšími barvami jsou zelená, černá a rudá. Je mu devět a půl roku. Jeho rozšířená rodina pochází z jiných zemí než z České republiky, například jeho děda z Německa, táta pochází z Libanonu. Seb by jednou chtěl být třeba číšníkem, chemikem, potom také vědcem, cirkusákem nebo dělat dabing, díky DRDS. Chodí na fotbal a na Dismaňák, který ho nejvíc baví, a taky na klavír. JoBá Můj kamarád Pepa (Josef) Bánovec se vám představil ve finále soutěže DRDS GOT TALENT jako jogín. Těsně po návratu z tábora – 23. srpna – mu bude deset let. K jeho zálibám patří klavír, chodí na tři dramaťáky a na angličtinu. Pepa má jednu sestru Barborku, v listopadu jí budou dva roky. Má svou rodinu moc rád, letos spolu pojedou k moři. SeBa
Sítem náročných konkurzů prošla desítka účinkujících, která se v přímém televizním přenosu z Kaple představila divákům a neúprosné porotě. V konečném hlasování diváků nakonec zvítězila Samanta Rožánková se svými poykami, na druhém místě skončila po strhujícím výkonu skupina Anti-Z, v jejímž repertoáru nechyběla odvážná pyramida z budoucích mužských těl, a konečně na třetí místo vynesly hlasy diváků Valerii Rosu Hetzendorfovou, dovedně ovládající dvojici obručí. Článkem se k finálovému večeru vracejí Laura s Katie, také přímé aktérky večera, na snímcích si můžete atmosféru soutěže připomenout, rozhovor s vítězkou (snad) přineseme v příštím Psanci.
Jak všichni dobře víme, v sobotu večer proběhlo finále soutěže DRDS GOT TALENT. Do konkurzu se přihlásilo 47 lidí, ale jen 10 se jich dostalo do finále, mimo jiné AntiZemlbába se svou lidskou pyramidou a Josef Bánovec se svými zamotávačkami. Vyskytla se tam i legendární Rosa, která kroutila obručemi. Zaujal nás také zpěv Aničky Jarkovské a umění všech ostatních finalistů. Zkrátka prožili jsme skvělý večer.
Laura a Katie
Rodinné album Tak se jmenuje odpolední pořad v divadle MINOR v neděli 12. září. Sejdou se tam absolventi Dismanova souboru, čili předchůdci členů současných. Nad filmovými ukázkami, ale hlavně nad fotografiemi z let minulých by se mělo vzpomínat na natáčení, divadelní představení i na tábory. Jedním takovým snímkem vám přibližujeme představení Magoři magoří, které s dětmi nastudovali Karel Kratochvíl s Aškou Košťálovou, dnes už Luhanovou. Mezi pěticí na schodech jistě hravě najdete tři dívčí tvářičky, které potkáváte i letos tady v Radosti: zkuste si spolu s nimi tipnout, z kterého roku fotografie tato pochází... Správnou odpověď nikam neposílejte, jen ji zkonzultujte s Violou, Maruškou nebo Kačkou.
Malá Sebastienova táborová statistika V Radosti najdete: 16 chatek, 9 pokojů, 7 lamp pouličního osvětlení, 5 laviček, dvoje záchody se sprchami venku, dvoje záchody se sprchami uvnitř budovy, 1 kaple, 87 dismančat, 11 malých pneumatik, 5 velkých pneumatik, 2 hřiště na volejbal nebo přehazovanou, 1 pinkponkový stůl rozbitý, 1 pinkponkový stůl nerozbitý...
... a kdokoliv může ve statistice pokračovat v příštím Psanci!