Bezpečnostní program 2014 ČÁST II. ANALÝZA A HODNOCENÍ RIZIKA HAVÁRIE

Bezpečnostní program 2014 Elektrárna Dětmarovice

Část II. Analýza a hodnocení rizika havárie

ČÁST II.

ANALÝZA A HODNOCENÍ RIZIKA HAVÁRIE

1



Obsah: ČÁST II. .................................................................................................................................... 1 ANALÝZA A HODNOCENÍ RIZIKA HAVÁRIE............................................................... 1 Úvod ........................................................................................................................................... 4 1. Přehled zařízení s uvedením druhu a množství v nich umístěných nebezpečných látek. ...................................................................................................................................... 7 2. Přehled nebezpečných látek v objektu, jejich klasifikace a vlastností potřebných k analýze a hodnocení rizik. ................................................................................................. 12 3. Výsledky posouzení a popisy nebezpečných chemických reakcí při nežádoucím kontaktu chemických látek v objektu nebo za nežádoucích provozních podmínek. ... 18 4. Výsledky posouzení a popisy možných situací v objektu, které mají potenciál způsobit poškození lidského zdraví, hospodářských zvířat, životního prostředí a majetku ...... 20 5. Výsledky posouzení a popisy možných situací mimo objekt, které mohou způsobit závažnou havárii. ................................................................................................................ 25 6. Výsledky identifikace a popisy zdrojů rizik závažné havárie, relativní ocenění jejich závažnosti a výběr zdrojů rizik pro podrobnou analýzu rizik, včetně vyznačení významných zdrojů rizik na mapě podniku. ................................................................... 26 7. Postup a výsledky identifikace možných scénářů událostí a jejich příčin, které mohou vyústit v havárii a výběr reprezentativních scénářů těchto událostí, včetně jejich popisu................................................................................................................................... 29 8. Odhadů následků reprezentativních scénářů havárií a jejich dopadů na životy a zdraví lidí, hospodářská zvířata, životní prostředí a majetek. ....................................... 30 8.1 Materiálové ztráty ............................................................................................................ 30 8.2 Ztráty na zvířatech ........................................................................................................... 30 8.3 Poškození životního prostředí ......................................................................................... 30 8.4 Ohrožení života a zdraví obyvatelstva a zaměstnanců ................................................. 32 9. Odhad pravděpodobností reprezentativních scénářů závažných havárií. ................... 33 10. Posouzení vlivu (spolehlivosti a chybování) lidského činitele v souvislosti s relevantními zdroji rizik. ................................................................................................... 34 11. Uvedení metodik použitých při analýze rizika. ............................................................. 34 12. Popis použitých veřejně nepublikovaných metodik. ..................................................... 34 13. Výsledky stanovení míry rizika reprezentativních scénářů ........................................ 35 2



14. Výsledky hodnocení přijatelnosti rizika závažných havárií. ........................................ 35 15. Popis opatření k nepřijatelným zdrojům rizik, plán realizace a systém kontroly plnění tohoto plánu............................................................................................................. 36 16. Popis systému trvalého sledování účinnosti opatření pro omezování rizik. ............... 36 17. Informace o provedeném posouzení přiměřenosti bezpečnostních a ochranných opatření v souvislosti s existujícími riziky........................................................................ 36 LITERATURA, PODKLADY: ............................................................................................. 37

3



Úvod Elektrárna Dětmarovice, a.s. je významným výrobcem elektrické energie a tepla na bázi spalování uhlí a tedy i významným zdrojem emisí. Povaha základních technologických procesů probíhajících při provozu Elektrárny je dostatečně zřejmá z ilustračních příloh – prezentace EDĚ – provozní schémata. V souvislosti s aktualizací zákona o ovzduší je společností připravován záměr pro snížení obsahu NOx ve spalinách stávajících kotlů na tuhá paliva a to instalaci reaktorů SCR (selektivní katalytické redukce, také SCR-DeNOx) ve druhém dvojbloku kotelny u kotlů K3 a K4. Pro záměr je zpracováno: -

-

Oznámení podle zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ŽP (podle přílohy č. 3 zákona); Závěr zjišťovacího řízení záměru „Snížení emisí NOx v elektrárně Dětmarovice“ byl KÚ MSK vydán dne 11.2.2014 pod č.j. MSK 4451/2014. Projektová dokumentace - projekt „Snížení NOx v elektrárně Dětmarovice“ z 09/2013 (VÍTKOVICE POWER ENGINEERING a.s.). Stavební povolení bylo vydáno dne 24.3.2014, vydalo Ministerstvo průmyslu a obchodu, odbor Stavební úřad pod č.j. MPO 12591/14/154-SÚ MIPOX01 SAFE4 Dokumentace pro provádění stavby (DPPS) „Snížení emisí NOx v elektrárně Dětmarovice“ z 02/2014 (projektant VÍTKOVICE POWER ENGINEERING a.s.), v subdodávce mj. Chemcomex.

Harmonogram předpokládá zahájení realizace – stavebních úprav v r. 2014 a uvedení zařízení do provozu v r. 2015. Nositelem technologického know-how je firma STRABAG Energy Technologies GmbH. Reakčním činidlem pro tuto technologii je čpavková voda. Při její očekávané měsíční spotřebě 260 t, je proto potřebné vybudovat přiměřenou skladovací kapacitu. Kromě instalace reaktorů SCR, včetně příslušenství v bezprostřední vazbě na odtah a čištění spalin. DPPS přepokládá realizaci dvou nových dvouplášťových nádrží pro skladování čpavkové vody (vodný roztok čpavku s koncentrací cca 24- 25 hmotnostních %) s provozní kapacitou 2 x 75 m3 (135 t, s rozvody 138 t), nezbytné stavební úpravy pro jejich instalaci a dále úpravy stáčení čpavkové vody ze železničních cisteren a to v prostoru stávající CHÚV I (chemické úpravny vody I). Pro každý z kotlů PG – 650 na blocích K-3, K-4, spalujících černé uhlí bude instalován jeden reaktor SCR-DeNOx. Stávající ekonomizéry odtahu spalin budou rozděleny do dvou částí a systém SCR bude umístěn vždy mezi dvěma částmi ekonomizéru v externím reaktoru. Zařízení DeNOx bude realizováno jako zařízení selektivní katalytické redukce (SCR) silně zaprášených plynů. Vstřikovací rošt amoniaku bude v horizontálním kanálu mezi 2. obvodem kotle a reaktoru SCR. Spaliny budou procházet katalyzátorem shora dolů, jako redukční činidlo bude používána čpavková voda (pro aplikaci se jedná o naředěný vodný roztok čpavku s koncentrací cca 1 %). Předpokladem je dosažení stupně redukce NOx na hodnoty koncentrací ≤ 200 [mg/Nm³, suchý, 6 % O2]. Nainstalován bude dále systém akustického čištění, zamezující hromadění prachu na katalyzátoru. Na horní části každé vrstvy katalyzátoru budou nainstalována čtyři čisticí zařízení napájená tlakovým vzduchem. 4



Pro přípravu redukčního činidla bude použita stanice s jednotkou regulace proudění amoniaku (AFCU) k zajištění vstřikování správného poměru směsi NOx a NH3. Vodný roztok čpavku bude vstřikován tryskami do horkého ředicího vzduchu, kde se bude odpařovat. Předehřátý ředicí vzduch s odpařeným čpavkem se smísí ve směšovači NH3 - vzduch a pak se vstřikuje do kotle pomocí vstřikovacího roštu amoniaku, který zajišťuje potřebnou homogenitu. Za vstřikovacím roštem amoniaku (AIG) spaliny vstupují do katalyzátoru, kde probíhají následující chemické reakce: 4 NH3 + 4 NO + O2 4 N2 + 6 H2O 2 NH3 + NO + NO2 2 N2 + 3 H2O Amoniak (NH3) se vstřikuje do spalin a reaguje s NOx v katalyzátoru SCR za vzniku dusíku (N2) a vody (H2O). Za určitých podmínek dochází k některým vedlejším reakcím. Jednou z těchto vedlejších reakcí je oxidace SO2 na SO3. 2 SO2 + O2 2 SO3 Tuto reakci je třeba optimálním návrhem katalyzátoru minimalizovat s cílem snížení tvorby hydrogensíranu amonného a síranu amonného. NH3 + SO3 + H2O NH4HSO4 2 NH3 + SO3 + H2O(NH4)2SO4 Případná kondenzace těchto solí při nižších teplotách snižuje aktivitu katalyzátoru. V systému SCR jsou nainstalována tato měření: -

před reaktorem SCR: teplota, tlak, NOx, O2 za reaktorem SCR: teplota, tlak, NOx, NH3 výpočtový rozdíl tlaku před a za katalyzátorem a SCR

Podle zákona o chemických látkách je čpavková voda mimo jiné klasifikována jako nebezpečná látka pro životní prostředí (N) s R - větou R 50 a patří tedy do skupiny vyjmenovaných NChLaS uvedených v tabulce II. přílohy č. 1 zákona o PZH. Realizací záměru tedy dojde v porovnání se současným stavem ke změně – k navýšení skladovací kapacity vyjmenovaných NChLaS v objektu. Na základě oznámení provozovatele dle § 21 zákona o PZH, vydal KÚ Moravskoslezského kraje rozhodnutí o zařazení objektu do skupiny A Rozhodnutí KÚ MSK č.j. MSK 45434/2014 z 3.03.2014, o zařazení objektu Elektrárna Dětmarovice, a.s., do skupiny A; Při porovnáním množství a vlastností vybraných NChLaS (dle zákona o PZH) a provozních hledisek havarijní prevence, která je již uplatněna v rámci IP v souladu se zákonem o ochraně vod a se zákonem o ovzduší, je již v případě EDĚ problematika vymezená zákonem o PZH již do značné míry interně ošetřená citovanými složkovými zákony a také zákonem o požární ochraně.

5



Analýza a hodnocení rizik je zpracována v souladu s přílohou č. 3. vyhlášky č. 256/2006 Sb., o podrobnostech systému PZH, ve struktuře přílohy č. 1 citované vyhlášky. Text následujících kapitol se ve většině případů omezuje na rekapitulaci dílčích závěrů s detaily, které jsou uváděny přiměřeně k problematice PZH v objektu EDĚ a jsou podrobněji komentovány pouze tehdy, je - li to podstatné. Nakládání s vybranými NChLaS má v EDĚ relativně omezený rozsah. V AR nebylo proto potřebné použít žádnou specifickou metodiku ani provádět specifické výpočty. Podrobnosti související s technologií a havarijní prevencí, jsou vymezeny zákonem o vodách, zákonem o požární ochraně a zákonem o ovzduší již v současné době (před realizací záměru). Vzhledem k duplicitám, v této fázi přípravy výše citovaného záměru, v rámci této analýzy rizika je proto neuvádíme. Upřesnění analýzy rizika bude možné provést následně po realizaci záměru na základě vyhodnocení zkušebního provozu v rámci zpracování aktualizace BP. Text kapitol této části BP je doplněn následujícími mapovými přílohami (viz přílohy): M Příloha č. 1 M Příloha č. 2 M Příloha č. 3 M Příloha č. 4 M Příloha č. 5 M Příloha č. 6 M Příloha č. 7

Základní situace (měřítko 1:10 000). Letecký snímek Kanalizace (výkres ZMZ-Elektrárna Dětmarovice) Voda (výkres ZMZ-Elektrárna Dětmarovice) Vedení zemního plynu (výkres ZMZ-Elektrárna Dětmarovice - Plyn) Elektro – silnoproud (výkres ZMZ-Elektrárna Dětmarovice) Rozmístění skladů nebezpečných látek a prostředků na zdolávání havárií (výkres z Místního havarijního plánu pro hospodářství LTO) M Příloha č. 8 Protivýbuchová prevence M Příloha č. 9 Přehled umístěných nebezpečných látek M Příloha č. 10 Sklad tlakových lahví (podklady požární ochrany–sklad kyslíku a plynů) M Příloha č. 11 Sklad tlakových lahví (příloha operativní karty) M Příloha č. 12 Orientační plánek – zdroje vody M Příloha č. 13 Schema procesu DENOX (výkres Projekt „Snížení emisí NOx v elektrárně Dětmarovice“, Vítkovice, č. 113259.2)

6



1. Přehled zařízení s uvedením druhu a množství v nich umístěných nebezpečných látek. Na níže uvedeném obr. 1 (mapová příloha č. 1) a leteckém snímku obr. 2 (mapová příloha č. 2) je situován areál společnosti Elektrárna Dětmarovice, a.s. a jsou patrné širší územní vztahy. Přehled umístěných NChLaS v rámci objektu je uveden na obr.3 (také mapová příloha č.9).

obr. 1 Objekt Elektrárny Dětmarovice, širší vztahy

7



obr.2 Objekt Elektrárny Dětmarovice, letecký snímek V areálu společnosti jsou přítomny jednak vyjmenované NChLaS (jejich přehled viz kap.2 této části BP) a také další látky, např. oleje (neklasifikované jako NChLaS) a další NChLaS, které nepatří do kategorie vyjmenovaných NChLaS podléhající zákonu o PZH. Patří k nim NChLaS klasifikované jako žíraviny, látky škodlivé zdraví apod., - jde např. o kyselinu chlorovodíkovou, hydroxid sodný, hydroxid vápenatý, chlorid železitý apod. Tyto NChLaS a také oleje jsou současně ze zákona o vodách považovány za „závadné látky“ a těžiště havarijní prevence tak vychází především z tohoto složkového zákona. Této skutečnosti je pak v areálu přizpůsobena ochrana povrchových a podzemních vod (havarijní ochranné vany, oddělená kanalizace a čištění odpadních vod). Pro řešení havarijních stavů je v souladu s tímto zákonem zpracován Řídící havarijní plán opatření pro případ zhoršení jakosti vod, Elektrárna Dětmarovice, a. s. (Havarijní plán) - provozní instrukce EDE0 4 009, na který navazují jednotlivé místní havarijní plány. Podrobněji viz kap.5 části IV. tohoto BP. Tyto havarijní plány jsou schvalovány KÚ Moravskoslezského kraje v rámci integrovaného povolení (IP) Z hlediska prevence havárií je pak významná skutečnost, že areál společnosti Elektrárna Dětmarovice, a. s. neleží v zátopovém území řeky Olše (viz BP část II kapitola 5). Provoz Elektrárny Dětmarovice je významným zdrojem emisí a ochrana ovzduší, včetně havarijní prevence, je zde odvozena od zákona o ovzduší. Pro řešení mimořádných stavů jsou pro jednotlivé zdroje znečišťování ovzduší zpracovány soubory technickoprovozních parametrů a technickoorganizačních opatření k zajištění provozu z hlediska ochrany čistoty ovzduší– provozní řády stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší. Vedle podmínek pro běžný provoz jsou v těchto dokumentech definovány mimořádné a havarijní stavy z hlediska ochrany ovzduší a vymezena opatření pro zmírnění jejich následků. Tyto dokumenty jsou rovněž schvalovány KÚ Moravskoslezského kraje v rámci IP.

8



Situační přehled umístění NChLaS v rámci objektu EDĚ je zřejmý z obr. 3. Pro ilustraci viz také další přílohy, včetně fotodokumentace a prezentačních materiálů EDĚ (provozní schemata a vybrané objekty).

obr. 3 Přehled umístěných NChLaS v rámci objektu. Vybrané NChLaS jsou používány v zařízení provozovaných technologií převážně jako látky pomocné (čpavková voda, vodík) dále jako paliva u obslužných zařízení (ELTO, nafta) a také v údržbě (některé hořlaviny a stlačené plyny). V návaznosti na tabulkový přehled v kap.2 jde o následující užití: A) Čpavková voda Čpavková voda bude pomocnou látkou pro snížení obsahu NOx ve spalinách technologií SCR v rámci realizace záměru „Snížení emisí NOx v elektrárně Dětmarovice“. Stavební objekty přímo dotčené jeho realizací jsou na obr. 4 a 5 níže. Čpavková voda bude skladována v prostoru dnešní CHÚV 1 (chemická úpravna vody), odtud bude potrubím dodávána přímo do technologie SCR (ve zředěné podobě 1 % roztoku). Dovážena bude jako cca 24 – 25 % roztok v železničních cisternách a skladována bude ve dvou dvouplášťových nádržích o objemu 2 x 75 m3.

9



Menší množství čpavkové vody (určené pro alkalizaci napájecí vody) je umístěno přímo v objekt kotelny a strojovny – 2 kontejnerů (o objemu po 1 m3).

obr. č. 4 Objekty dotčené záměrem„Snížení emisí NOx“.

obr. 5 Objekty dotčené záměrem „Snížení emisí NOx“ (letecký pohled). Další mapové podklady týkající se záměru „Snížení emisí NOx v elektrárně Dětmarovice“ jsou v příloze BP a jsou také součástí DPPS.

10



B) ELTO Extralehký topný olej je palivem pro provoz najížděcí kotelny. Skladován je ve třech podzemních zásobnících topného oleje (ELTO) o objemu 3 x 100 m3. Dovoz je zajišťován autocisternou. C) Motorová nafta. PHM pro automobilovou techniku a dieselagregát. Menší množství je skladováno v hasičské zbrojnici – v sudech. D) Vodík Vodík je používán k chlazení turbogenerátorů (TG). Skladován je pod tlakem v baterii lahví v objektu skladu vodíku. Dovoz je zajišťován nákladním vozem s bateriovým návěsem. E) Hořlaviny Jedná se o ředidla, barvy, rozpouštědla, které jsou používány zejména při údržbě zařízení (včetně hořlavin patřících nájemcům). Skladovány jsou v samostatných kójích centrálního skladu s celkovou skladovací kapacitou do 40 m3 hořlavin. Dovoz nákladními auty vesměs v maloobchodním balení. F) Nebezpečné odpady - kapalné Jde o kapalné odpady s klasifikací N, R 51/53, shromažďované centrálně (shromaždiště odpadů) před jejich předáním oprávněné osobě k odstranění. G) Zemní plyn Je používán při najíždění energetických kotlů. Není skladován, přiveden odbočkou vysokotlakého rozvodu (vtl.) a redukován na středotlaký rozvod (stl.). H) Vodík, kyslík, acetylen a propan (propan – butan) Tyto stlačené plyny jsou pomocnými látkami v rámci údržby, v případě propanu slouží také k pohonu manipulační techniky – VZV (vysokozdvižné vozíky). Základní skladování je centralizováno ve Skladu technických plynů (sklad tlakových lahví). Oleje a ostatní NChLaS – jiné „závadné látky“, které se v objektu vyskytují ve významnějším množství: I) Oleje – COH Centrální olejové hospodářství: skladované oleje (celkovém množství do 220 tun), jejich klasifikace nepodléhá požadavkům zákona o PZH. Jsou však ve smyslu zákona o vodách závadnými látkami J) Kyselina chlorovodíková, hydroxid sodný, chlorid železitý. HCl a NaOH složí k regeneraci ionexů případně k neutralizaci. FeCl3 je určen k číření vody. Skladovány jsou ve stojatých, válcových nádržích, umístěných na chemické úpravně vod (CHÚV 1). U kyseliny chlorovodíkové je skladovací kapacita nádrží je 2 x 60 m3 (nádrže jsou pogumovány). Tyto látky jsou do CHUV 1 dopravovány po železnici v cisternách.

11



2. Přehled nebezpečných látek v objektu, jejich klasifikace a vlastností potřebných k analýze a hodnocení rizik. 2.1 Přehled vyjmenovaných NChLaS v objektu Elektrárny Dětmarovice, a.s., je uveden v následující tabulce: Druh, množství, klasifikace a fyzikální forma nebezpečných látek v objektu (seznam nebezpečných látek a směsí) Látka Čpavková voda

Množství klasifikace látky vt

fyzikální látky

forma

139,8

Nebezpečný pro životní prostředí R50

Kapalina

ELTO (extralehký topný olej)

255

Vyjmenovaná; Nebezpečný pro životní prostředí R 51/53

Kapalina

Motorová nafta

0,85

Vyjmenovaná; Nebezpečný pro životní prostředí R 51/53

Kapalina

Vodík (vč. automobilu a skladu technických plynů)

0,447

Vyjmenovaná; Extrémně hořlavý, R12

Hořlaviny (ředidla, barvy apod.)

32,0

Vysoce hořlavý, R11

Nebezpečné odpady-kapalné

2,0

Nebezpečný pro životní pro- Kapaliny, viskózní středí R51/53 kapaliny

Zemní plyn

0,85

Extrémně hořlavý, R12

Plyn

Kyslík (sklad technických plynů)

1,392

Vyjmenovaná Oxidující R8

Plyn

Acetylén (sklad technických plynů)

0,7

Vyjmenovaná; Extrémně hořlavý, R12

Plyn

Propan (sklad technických plynů)

0,602

Extrémně hořlavý, R12

Plyn

12

Plyn

Kapaliny, viskózní kapaliny



2.2 Vlastnosti některých vyjmenovaných NChLaS 2.2.1 Čpavková voda Čpavková voda bude sloužit jako reakční činidlo při katalytické redukci oxidů dusíku (obsažených ve spalinách energetických kotlů) na jednotce SCR. Reakční mechanismus lze popsat rovnicemi: 4 NH3 + 4 NO + O2  4 N2 + 6 H2O 2 NH3 + NO + NO2  2 N2 + 3 H2O Identifikace látky, vlastnosti: Čpavková voda (vodný roztok amoniaku cca 24 – 25 %) CAS No:1336-21-6 vzorec: NH4OH Klasifikace podle směrnice Rady 67/548/EHS: Žíravý - C; R 34; nebezpečný pro životní prostředí - N; R 50; R 34 Způsobuje poleptání R 50 Vysoce toxický pro vodní organismy Klasifikace podle nařízení (ES) č. 1272/2008 (CLP) : Skin Corr. 1B; Žíravost/dráždivost pro kůži, kategorie 1B H 314 STOT SE 3; Toxicita pro specifické cílové orgány – jednorázová expozice, kategorie 3 H 335 Aquatic acute 1; Nebezpečný pro vodní prostředí, kategorie 1 H 400 Aquatic chronic 2; Nebezpečný pro vodní prostředí, kategorie 2 H 411 H 314 Způsobuje těžké poleptání kůže a poškození očí. H 335 Může způsobit podráždění dýchacích cest. H 400 Vysoce toxický pro vodní organismy. H 411 Toxický pro vodní organismy, s dlouhodobými účinky. Čpavková voda je bezbarvá až nažloutlá kapalina se štiplavým zápachem, která způsobuje poleptání a je vysoce toxická pro vodní organismy. Je žíravá i po značném zředění. b.v.

38 oC

b.t.

-58

Nad vodní hladinou se mohou vytvářet páry, které jsou silně dráždivé. Koncentrace 0,25% je nebezpečná ve vzduchu při vdechování po dobu 30 minut (může dojít k otoku plic). Páry NH3 se vzduchem vytváří směs, která je při koncentraci 16 - 27 obj. % výbušná. Látka je dokonale rozpustná ve vodě. Tenze par při 20°C je 64,38 kPa, hustota 900 kg/m3. Je žádoucí, aby se látka – uniklá čpavková voda nerozšířila do okolí, proto je nutné zamezit úniku látky do půdy, podzemních a povrchových vod a do kanalizace. Jako sorbentní materiál lze použít látky, které vsakují vodu, tzn. speciální sorpční materiály pro agresivní látky, písek, křemelina, inertní savý prostředek. 13



Z tenze par je zřejmé, že páry čpavku (amoniaku) jsou nebezpečné v uzavřeném prostoru budovy CHÚV 1 – tomu musí odpovídat potřebné technické zabezpečení (mimo jiné detekce NH3, vybavení obsluh OOPP apod.). V případě úniku čpavkové vody ze stáčené cisterny, ze zásobníku nebo z dopravní trasy jsou bezprostředně ohroženy prakticky jen zaměstnanci – obsluhy zařízení. Požadavky ve vztahu k BOZP a PZH budou řešeny samostatným bezpečnostním pokynem při stáčení a při dalších činnostech. V žádném případě nelze předpokládat vznik toxického mraku a jeho šíření mimo výrobní prostory. Následující údaje k účinkům čpavku (amoniaku) na člověka v závislosti na koncentraci plynného amoniaku*) jsou proto uváděny informativně. koncentrace amoniaku v ovzduší ppm (mg/m3) obecný účinek doba působení 5 (3,5) 25 (17,4) 35 (24,3) 50 (34,8) 70 (48,7) 400-700 (278-487) 1700 (1182) 2 000-2 500 (1 390-1 738) 5 000-10 000 (3 475-5 950)

zápach rozeznatelný většinou osob doporučený dlouhodobý limit doporučený krátkodobý limit

8h TWA- NIOSH (Threshold Weighted Average) STEL- Short Term Exposure Limit

dráždění rozeznatelné většine trvale nou osob žádné další účinky pro prů- dlouhodobá (opakovaná) expozice měrného pracovníka není přípustná 1/2 -10 hodinová expozice nemusí dráždění nosu a hrdla mít závažné následky silný kašel, silné dráždění očí, může být po 1/2 hodině smrtelné nosu, hrdla silný kašel, silné dráždění očí, může být smrtelné po 15 minutách nosu a hrdla dýchací potíže, křeče, rychlé smrt během minuty udušení

*) Shrnutí údajů uváděných v dostupných databázích. Pracovní prostředí Pro pracovní prostředí v ČR platí pro amoniak následující údaje: -3 PEL (přípustný expoziční limit) 14 mg.m -3 NPK-P 36 mg.m Jiné údaje pro pracovní prostředí (USA): doporučení NIOSH: TWA STEL doporučení OSHA: TWA

3

25 ppm (18 mg/m ) 3 35 ppm (27 mg/m ) 3 50 ppm (34,8 mg/m )

Uváděné údaje se vztahují k opakované expozici (dlouhodobě) profesionálních pracovníků průmyslových zařízení a nejsou používány jako kriteria pro havarijní stavy. 14



V ČR pro amoniak ve vztahu k havárii není koncentrační kritérium jednoznačně stanoveno. V zahraničí se přístupy k hodnocení havárie různí. Některé z častěji používaných údajů pro amoniak jsou: 3 IDLH 300 ppm (215 mg/m ) 3

ERPG 1

25 ppm (17,4 mg/m )

Pod touto koncentrací při expozici cca 1 hodinu se mohou objevovat přechodné zdravotní projevy nebo je vnímán definovaný zápach. 3

ERPG 2

200 ppm (139 mg/m )

Při 1 hodinové expozici touto koncentrací se již mohou objevovat vážnější nepříznivé účinky, může být snížena i schopnost exponovaných osob chránit se proti riziku. 3

ERPG 3

1000 ppm (695 mg/m )

Při 1 hodinové expozici výše uvedené koncentraci již dochází k přímému ohrožení života exponovaných. Hodnoty ERPG (Emergency Response Planning Guidelines), jsou používány pro regulaci míry havarijního rizika u průmyslové populace, dětské populace i starší populace, tyto hodnoty nejsou používány pro ochranu nemocných osob. Podrobnější údaje k vlastnostem ostatních vyjmenovaným NCHLaS, které jsou dnes v areálu používány - viz bezpečnostní listy, (volná příloha bezpečnostního programu, v případě čpavkové vody je bezpečnostní list vložen - příloha č. 7 BP). 2.2.2 ELTO (extralehký topný olej) Je palivem pro provoz najížděcí kotelny. Identifikace látky, vlastnosti: ELTO obsahuje a) motorovou naftu (93 a více %) CAS No: 68334-30-5 EINECS: 269-822-7 Reg číslo: 01-21194884864-27-xxx b) methylestery mastných kyselin C16-18…(max. 7%) CAS No: 67762-38-3 EINECS: 267-015-4 Reg číslo: 01-2119471664-32-xxx Klasifikace podle směrnice Rady 199/45/ES: Xn – zdraví škodlivé; R 20; R 38; R 40; N – nebezpečné pro životní prostředí; R 51/53; R 20 R 38 R 40 R 51/53

Zdraví škodlivý při vdechování. Dráždí kůži Podezření na karcinogenní účinky. Toxický pro vodní organismy, může vyvolat dlouhodobé nepříznivé účinky ve vodním prostředí. 15



Klasifikace podle nařízení (ES) č. 1272/2008 (CLP) : Flam. liq. 3; Hořlavá kapalina, kategorie 3 Acute Tox. 4; Akutní toxicita, kategorie 4 Skin Irrit. 2; Žíravost/dráždivost, kategorie 2 Asp. Tox. 1; Nebezpečný při vdechnutí, kategorie 1 Carc. 2; Karcinogenita, kategorie 2 STOT Rep. Exp. 2; Toxicita pro specifické cílové orgány (opakovaná expozice), kategorie 2 Aquatic Chronic 2; Nebezpečí pro vodní prostředí H226 H304 H315 H332 H351 H373 H411

H226 H332 H315 H304 H351 H373 H411

Hořlavá kapalina a páry Při požití a vniknutí do dýchacích cest může způsobit smrt Dráždí kůži Zdraví škodlivý při vdechování Podezření na vyvolání rakoviny Může způsobit poškození orgánů Toxický pro vodní organismy, s dlouhodobými účinky

b.v. 180-370 oC b.t. < 0 oC meze výbušnosti 0,5 - 6,5 %

bod vzplanutí > 55 oC

ELTO je bezbarvá až žlutá hořlavá kapalina, případně se zelenou opalescencí, (ale značkovaná červeným barvivem), s typicky ropným zápachem, ve vodě prakticky nerozpustná. 2.2.3 Motorová nafta. Používaná jako PHM, charakteristika identická s ELTO 2.2.4 Hořlaviny (ředidla, barvy apod.) Nejsou blíže specifikovány. Pro potřeby analýzy rizika byly použity jako referenční konzervativně údaje pro aceton (viz kap.6). 2.2.5 Vodík Vodík je používán k chlazení TG. Identifikace látky, vlastnosti: Vodík (stlačený plyn) CAS No: 1333-74-0 EINECS: 215-605-7 Reg číslo: Podle REACH osvobozen od registrace Klasifikace podle směrnice Rady 67/548/EHS: F+ extremně hořlavý; R 12; R 12 Extrémně hořlavý Klasifikace podle nařízení (ES) č. 1272/2008 (CLP) : Press. Gas; Plyny pod tlakem - Stlačený plyn, H280 Flam. Gas 1; Hořlavé plyny, kategorie 1 H220; H220 Extrémně hořlavý plyn. H280 Obsahuje plyn pod tlakem; při zahřívání může vybuchnout. 16



b.v. -252,8 oC Meze výbušnosti 4.7-75%. Vodík je za normálních podmínek extrémně hořlavý plyn, bez barvy a zápachu. 2.2.4 Acetylen Je používán jako pomocná látka v rámci údržby. Větší počet lahví se vyskytuje jen v centrálním skladu tlakových lahví, odtud je distribuován k jednotlivým střediskům údržby. Identifikace látky, vlastnosti: Acetylen (rozpuštěný v acetonu) CAS No: 74-86-2 EINECS: 200-816-9 Klasifikace podle směrnice Rady 67/548/EHS: F+ extremně hořlavý; R 12, R5, R6; R5 Zahřívání může způsobit výbuch R6 Výbušný za přístupu i bez přístupu vzduchu R 12 Extrémně hořlavý Klasifikace podle nařízení (ES) č. 1272/2008 (CLP) : Press. Gas; Plyny pod tlakem - Stlačený plyn, H280 Flam. Gas 1; Hořlavé plyny, kategorie 1 H220; H220 Extrémně hořlavý plyn. H280 Obsahuje plyn pod tlakem; při zahřívání může vybuchnout. Acetylen je bezbarvý plyn, slabě česnekového zápachu. Je extrémně hořlavý, a výbušný za i bez přítomnosti vzduchu. Rozpustnost ve vodě 1 185 mg/l, meze výbušnosti 2,4 - 88 %. 2.2.5 Propan (propan – butan) LPG složí k pohonu manipulační techniky - VZV. Obdobně jako u acetylenu, vyskytuje se větší počet lahví jen v centrálním skladu tlakových lahví, odkud je distribuován. Identifikace látky, vlastnosti: Propan – butan (jako propan) CAS No: 74-98-6 EINECS: 106-97-8 Klasifikace podle směrnice Rady 67/548/EHS: F+ extremně hořlavý; R 12; R 12 Extrémně hořlavý Klasifikace podle nařízení (ES) č. 1272/2008 (CLP) : Press. Gas; Plyny pod tlakem - Stlačený plyn, H280 Flam. Gas 1; Hořlavé plyny, kategorie 1 H220; H220 Extrémně hořlavý plyn. H280 Obsahuje plyn pod tlakem; při zahřívání může vybuchnout. b.v. -42,6 až – 0,6 oC meze výbušnosti 1,5-9,5 %. Propan – butan je směs – extrémně hořlavý bezbarvý zkapalněný plyn, slabě narkotických účinků. Ve vodě prakticky nerozpustný.

17



3. Výsledky posouzení a popisy nebezpečných chemických reakcí při nežádoucím kontaktu chemických látek v objektu nebo za nežádoucích provozních podmínek. 3.1 Nežádoucí kontakt mezi nebezpečnými chemickými látkami Ve vztahu k hlavní činnosti v objektu Elektrárny Dětmarovice, a.s., kterou je výroba elektrické energie a tepla, se v objektu manipuluje s relativně omezeným množstvím a omezeným počtem vyjmenovaných nebezpečných látek a směsí (ve smyslu zákona o PZH). Jejich výčet je uveden v tabulce v kap. 2.1 Z této tabulky je zřejmé, že většina těchto NChLaS je používána jako pomocné látky ve výrobě i v údržbě. Tyto látky jako zdroj nebezpečí ohrožují jen profesní zaměstnance firmy, kteří s nimi manipulují. Vzhledem k jejich množství a za předpokladu dodržení běžných standardních norem, požadavků a zákonných předpisů (ze zákoníku práce, ze zákona o požární ochraně, ze zákona o veřejném zdraví a ze zákona o vodách), kromě navýšení manipulace s čpavkovou vodou v rámci připravovaného záměru, není potřebné se dále těmito látkami podrobněji zabývat. Jsou dostatečně podchyceny při identifikaci zdrojů rizika a hodnocení rizika pro zaměstnance, které je prováděno rámci BOZP ze zákoníku práce. Záměna těchto pomocné suroviny při aplikaci je nepravděpodobná. Nežádoucí kontakt s jinou NChLaS je prakticky vyloučen. V případě čpavkové vody by k záměně látky teoreticky mohlo dojít u dodavatele (hrubým pochybením - chybným označením). Záměna je velmi nepravděpodobná a z hlediska kontrolního mechanismu by chyba byla při přejímce rychle identifikována stáčení a vedla by nejspíše maximálně k materiálové škodě. V rámci CHÚV I je rovněž skladován hydroxid sodný (NaOH) a kyselina chlorovodíková (HCl). Každá ze surovin má samostatnou potrubní trasu pro stáčení. Při kontaktu čpavkové vody s NaOH hrozí intenzivnější uvolňování toxického NH3 do prostředí pracoviště. Snímací a signalizačního zařízení pro výskyt amoniaku jsou součástí záměru a budou instalovány. Podobně při kontaktu čpavkové vody s HCl by mohlo dojít k silně exotemické neutralizační reakci. V obou případech bude tomuto kontaktu zabráněno technologickým uspořádáním optimalizací technicko-organizačních opatření při přejímce a existencí samostatných stáčecích tras pro tato média. Základní strojně technologické schéma stáčení, skladování a distribuce čpavkové vody je uvedeno v mapové příloze č.13. Nežádoucí kontakt s jinou NChLaS v průběhu skladování a přečerpávání k jednotce SCR je v daném případě prakticky vyloučen. Vlastní proces nástřiku a odpařování amoniaku je součástí technologie SCR a je ovládán a kontrolován řídícím systémem (ŘS).

18



3.2 Chemické reakce při vzniku nežádoucích provozních podmínek Činnost ve společnosti Elektrárna Dětmarovice, a.s. je vymezena provozováním technologií pro výrobu elektrické energie a tepla. Základní reakční mechanismus provozované technologie SCR je uveden v úvodu této části a v podkapitole 2.2.1. Jedná se o tyto reakce: 4 NH3 + 4 NO + O2 4 N2 + 6 H2O 2 NH3 + NO + NO2 2 N2 + 3 H2O Amoniak (NH3) se vstřikuje do spalin a reaguje s NOx na katalyzátoru SCR za vzniku dusíku (N2) a vody (H2O). Za určitých podmínek dochází k některým vedlejším reakcím. Jednou z těchto vedlejších reakcí je oxidace SO2 na SO3. 2 SO2 + O2 2 SO3 Tuto reakci je třeba optimálním návrhem katalyzátoru minimalizovat s cílem snížení tvorby hydrogensíranu amonného a síranu amonného. NH3 + SO3 + H2O NH4HSO4 2 NH3 + SO3 + H2O(NH4)2SO4 Případná kondenzace těchto solí při nižších teplotách snižuje aktivitu katalyzátoru. Mimo údajů uvedených výše v kap. 3.1 není problematika vzniku nežádoucích provozních podmínek z hlediska PZH relevantní.

3.3 Domino efekt V daného směru (vnitřní domino efekt) je obvykle potřeba v rámci provozů věnovat pozornost zdrojům rizika, které jsou charakterizovány přítomnosti většího množství látek klasifikovaných jako látky hořlavé. Požár, exploze na jednom zařízení může svými účinky vyvolat poškození a následnou havárii na dalším sousedícím zařízení. Z dosavadního požárního hodnocení jsou v rámci EDĚ odstupové vzdálenosti mezi dílčími zdroji tohoto typu rizika dostatečné . Poznámka: V posledním období je do analýz rizika u objektů procesního průmyslu uváděna teoretická možnost nehody cisterny s LPG projíždějící po veřejné komunikaci poblíž hranice objektu. Strom událostí pro takovou nehodu definuje, že nehoda se může obejít bez následků, že může dojít k požáru typu flash fire, typu jet fire až po BLEVE. Je možno konstatovat, že na přístupových komunikacích vedoucích k areálu Elektrárny Dětmarovice, a.s. tento typ provozu není reálný.

19

4. Výsledky posouzení a popisy možných situací v objektu, které mají potenciál způsobit poškození lidského zdraví, hospodářských zvířat, životního prostředí a majetku K situacím v areálu společnosti Elektrárna Dětmarovice, a.s., které mají z hlediska PZH potenciál způsobit poškození zdraví osob, životního prostředí a majetku, patří nehody a havárie spojené se skladováním a s manipulací s pomocnými NChLaS, které spadají pod dikci zákona o PZH (vyjmenované NChLaS). Jedná se o havárie doprovázené: -

Únikem par*) toxické látky do ovzduší; Požárem, nebo explozí hořlavých par Únikem nebezpečné ChLaS do prostředí (povrchových nebo podzemních vod nebo do půdy).

*

) V areálu nejsou skladovány toxické plyny, toxicitu vykazují jen páry amoniaku nad hladinou čpavkové vody. Společnost kromě zásobování ELTO pro provoz kotelny, naftou pro provoz manipulačních techniky (příruční sklad PHM HZS) ve svých objektech neskladuje významnější množství hořlavých kapalin. Z hlediska plynných hořlavých látek se ve společnosti nachází extrémně hořlavé plyny a to vodík a zemní plyn (rozvody, v případě vodíku také sklad vodíku) a dále extrémně hořlavé plyny v jednotlivých tlakových lahvích (acetylén, propan, resp. směs propan – butan). Z hlediska látek podporujících hoření – látek oxidujících, jsou skladovány pouze jednotlivé tlakové lahve se stlačeným kyslíkem v množství (jednotlivá balení a ve skladu technických plynů), která nemohou způsobit závažnou havárii (ošetřeno v rámci PO). Zemní plyn není skladován, jeho okamžité množství používané k otopu není významné, tato zařízení patří výhradně do kategorie vyhrazených plynových zařízení. Prevence havárií je zde dostatečně ošetřena těmito předpisy. Problematika požáru uniklé hořlavé kapaliny (po okamžité nebo zpožděné iniciaci) a problematika exploze směsí hořlavých par se vzduchem je pro provozovatele významná, nicméně ve všech případech je již standardně ošetřena ze zákona o požární ochraně; Poznámka: Vzhledem k charakteru provozu a aktivitám v nejbližším okolí areálu, nejeví se problematika dopadů výše uvedených typů havárií ve vztahu k hospodářským zvířatům a materiálním škodám vně objektu relevantní.

4.1 Únik plynů / par toxické látky do ovzduší Platí, že z hlediska akutních toxických účinků NeChLaS na člověka, je toxické působení funkcí obdržené dávky. Při inhalačním působení je tato dávka mimo jiné závislá na koncen-



traci škodliviny v ovzduší a době, po kterou je člověk této koncentraci vystaven. Platí vztah: Cn . t = konst. kde C ... je koncentrace v ovzduší, t ... je doba expozice n ... je koeficient charakterizující škodlivinu a definovaný koncentrační ukazatel. Při vyhodnocování účinků možné havárie pomocí rozptylových modelů šíření škodliviny je třeba tuto skutečnost respektovat. Pro vymezení nebezpečné zóny, jsou pro koncentrační práh ohrožení běžně používány jako kriterium koncentrační hodnoty IDLH a pokud jsou dispozici, jsou uplatňovány údaje ERPG. V případě úniku čpavkové vody při stáčení je kapalina akumulována v záchytné jímce a detekce stáčecí čerpadlo odstaví. Odpar po úniku je závislý na tenzi par, ta je závislá na teplotě a odpar je pak úměrný ploše záchytné jímky a rychlosti proudění okolní atmosféry. Tenze par čpavkové vody při skladovací teplotě, hodnoty IDLH, ERPG 3, čichový práh, viz kap.2. Z údajů je dobře patrné, že čpavková voda nemá takovou tenzi par, případně takovou hodnotu IDLH (respektive ERPG), aby po úniku ze zařízení (při následném odpařování) mohla vytvořit toxický mrak NH3 o nebezpečné koncentraci, který by z hlediska akutní toxicity mohl působit na vzdálenost větší než několik metrů od zdroje odpařování. Riziko poškození zdraví při nehodě daného typu – úniku kapaliny – se omezuje na ohrožení provozních (profesionálních) zaměstnanců a při větším nehodě – úniku, na ohrožení zasahujících členů JHZS. Vlastní skladování čpavkové vody bude ve dvou dvouplášťových válcových vertikálních nádržích. Nádrže budou umístěny na střeše CHÚV1. Jejich plnění probíhá pomocí odstředivých, bezucpávkových stáčecích čerpadel. Plynové prostory nádrží a stáčené cisterny jsou v průběhu stáčení propojeny. Nádrže budou opatřeny bílou povrchovou úpravou ke snížení absorbovaného tepla při slunečního záření. Případný únik čpavkové vody do mezipláště bude detekován spínačem hladiny u dna meziprostoru a detektorem koncentrace čpavku v horní části meziprostoru. Nádrže budou dále vybaveny radarovým měřením hladiny, s cílem zabezpečit kontrolu nádrže z hlediska přeplnění a dále hladinovým spínačem proti přetečení. Ze zásobních nádrží je čpavková voda dávkována do přípravného modulu SCR. Potrubí z obou nádrží se spojuje ve společnou trasu, která se následně dělí na dvě paralelní potrubní větve (materiál nerez) s dávkovacími membránovými čerpadly. V provozu je vždy jedna větev k modulu SCR a druhá větev je záložní. Řízení dávkování k navazující technologii je realizováno v cirkulační smyčce (zpětným potrubím do skladovacích zásobních nádrží), tj. snímáním tlaku ve zpětném potrubí s ovládání průtoku zpět do nádrže regulačním ventilem. Řízení dávkování do přípravného modulu je upraveno algoritmem řídícího systému. Přípravný modul SCR je již součástí dodávky technologie SCR.

21



Obdobně lze předpokládat, že pokud by došlo k nehodě popisované v kap. 3.1 (kontakt s NaOH) doprovázené emisí – amoniaku, byl by tento nebezpečný stav podchycen obsluhou profesionální zaměstnanci znalí způsobu použití OOPP a způsobu řešení tohoto stavu, popřípadě nehody. Stanovení toxické dávky, kterou by vystavená osoba mohla obdržet je problematické. Je závislá na množství reagujících látek, emisním toku, klimatických podmínkách. Je zřejmé, že nastavená preventivní bezpečnostní opatření tj. monitorování výskytu amoniaku, nastavení blokací v řídícím systému a následná okamžitá reakce dobře vycvičené obsluhy může i takovýto výron minimalizovat. Rekapitulace: V Elektrárně Dětmarovice a.s. se nevyskytují NeChLaS (klasifikované jako toxické), které by bylo schopny vytvořit mrak toxických par, jehož důsledky by mohly vést ke škodám na zdraví osob mimo areál objektu.

4.2 Požár, exploze Jak bylo uvedeno, společnost v současnosti skladuje také menší objemy kapalných hořlavých látek. K významnějšímu množství patří jen stáčení, skladování a distribuce ELTO pro provoz najížděcí kotelny. Ve výčtu v kap.2.1 jsou uváděny dále také jiné kapalné hořlaviny. Jedná se např. o ředidla, barvy, rozpouštědla, používané vesměs při údržbě zařízení (a to včetně hořlavin patřících jiným subjektům - nájemcům). Jak uvedeno, jsou skladovány v samostatných kójích centrálního skladu s celkovou skladovací kapacitou do 40 m3 hořlavin. Poznámka: Současné využití skladu je dlouhodobě odhadováno na 10% uváděné skladovací kapacity. Množství dalších hořlavých kapalin je z tohoto pohledu nevýznamné . Následující poznámky jsou proto uváděny informativně jen pro úplnost: Při úniku hořlavých kapalin a jejich následném odpařování může dojít: - při okamžité iniciaci k požáru, - k míšení par se vzduchem a při opožděné iniciaci k explozi a následnému požáru. Při požáru dochází k tepelné radiaci, která ohrožuje osoby v okolí požáru a materiály. Tyto účinky jsou posuzovány podle tepelného toku udávaného v kW/m2. Nechráněné části těla (kůže) osob mohou být vystaveny tepelnému toku ve výši 1 kW/m 2 jen krátkodobě. Pro vystavení osob tepelné radiaci z požáru platí podobný vztah jako u toxicity: t . Q 4/3 = konst. Kde Q… je intenzita tepelného toku t … je doba expozice (vystavení tepelné radiaci). Pro různé materiály jsou uváděny následující kritické tepelné toky (způsobí destrukci materiálu):

22



100 kW/m2 pro ocel 15 kW/m2 pro dřevo a syntetické materiály 4 kW/m2 pro sklo 1 kW/m2 je považován za „bezpečný“ tepelný tok pro materiály Exploze. Pokud nedojde k okamžité iniciaci, dochází k míšení par hořlavé kapaliny se vzduchem a pokud se část par dostane do koncentrací v mezích výbušnosti, může při opožděné iniciaci dojít k explozi a následnému požáru. V případě exploze je okolí ohroženo ničivými účinky tlakové vlny - krátkodobého přetlaku a následné zpětné podtlakové vlny. Velikost tlakové vlny - přetlaku (a tedy její ničivé účinky) je úměrná množství látky, které se exploze účastní. Na rozdíl např. od zkapalněných hořlavých plynů, kde může za určitých podmínek docházet k BLEVE (výbuch expandujících par vroucí kapaliny), se u běžných hořlavých kapalin účastní exploze jen ta část hmoty – par, která je smíšena se vzduchem v poměru odpovídajícímu mezím výbušnosti. Ničivé účinky tlakové vlny rychle klesají se vzdáleností od místa exploze. Jsou uváděny následující hodnoty přetlaku ve vztahu k míře škody: Úroveň škod Úplná destrukce těžké poškození střední poškození slabé poškození

přetlak tlakové vlny (Pa) 0.83 105 0.35 105 0.17 105 0.035 105

Ve vztahu k osobám je třeba uvést, že tlakovou vlnou může dojít k poškození plic a sluchu. K negativním účinkům exploze patří i škody způsobené letícími fragmenty. Jak také komentuje posouzení zdrojů rizika (viz následující kapitoly této části BP), je zřejmé, že případná havárie ve skladu ELTO nebo ve skladu hořlavin se svými dopady (tepelné účinků případného požáru a účinky tlakové vlny případné exploze) omezí na bezprostřední okolí těchto skladu – v žádném případě nelze očekávat účinky mimo areál objektu. Zabezpečení vlastního skladu ELTO a skladu hořlavých kapalin včetně navazujících manipulací je na dostatečné úrovni – preventivně je případná nehoda podrobně ošetřena ze zákona o požární ochraně – požární dokumentací, zejména požární poplachovou směrnicí a požárními řády.

4.3 Únik nebezpečné chemické látky do prostředí (povrchových nebo podzemních vod nebo do půdy) Zabezpečení vlastního skladování a následné manipulace s vybranými NChLaS, stejně jako je tomu u ostatních NChLaS a jiných „závadných látek“, se kterými Elektrárna Dětmarovice, a.s. nakládá, je na relativně velmi dobré úrovni. Zajištění ochrany povrchových a podzemních vod zahrnuje záchytné systémy, vany, jímky, oddílnou kanalizační soustavu, kde kanalizace zahrnuje i odvádění převážné většiny vod dešťových a je zakončena na koncových ČOV (čerpací stanice ČS pásma I a pásma II). Odvádění splaškových vod je řešeno oddílnou kanalizací, která je ukončena aktivační čistírnou s vypouštěním vyčištěných vod do Mlýnky. Dešťové vody jsou odváděny na ČS I a II. pásma (podle umístění – viz mapová příloha č. 3 a také mapová příloha č. 7. 23



Sledování kvality odpadních vod na ČS I. a II. pásma zabezpečuje měřící systém SYSTEC CE 35 a indikátory přítomnosti ropných látek, jejichž údaje jsou k dispozici prostřednictvím počítačové sítě na velínu CHÚV 1, CHÚV 2, výroby a vodohospodáře a indikátory přítomnosti ropných látek. Na čerpací stanici I. pásma jsou kontinuálně sledovány hodnoty vodivosti, pH, zákalu a indikace přítomnosti ropných látek. Na čerpací stanici II. pásma jsou kontinuálně sledovány hodnoty vodivosti, pH, teploty a zákalu v odpadní vodě a indikace přítomnosti ropných látek. Nezbytnou součásti systému kontroly kvality odpadních vod je rovněž činnost obsluh vodního hospodářství. Zaolejovaná voda z procesu je vedena samostatně na čistírnu zaolejovaných vod. Preventivně je případná nehoda typu únik NChLaS podrobně řešena havarijním plánem (ze zákona o vodách). Z výše uvedeného je zřejmé, že environmentální riziko bude pro vodní ekosystém přijatelné. Kanalizační soustava je patrná z mapové přílohy č. 3 a dále z prezentace EDĚ (provozní schema vodního hospodářství a vybrané objekty).

24



5. Výsledky posouzení a popisy možných situací mimo objekt, které mohou způsobit závažnou havárii. Je možné rozlišit situace a) vzniklé v bezprostředním okolí objektu Elektrárny Dětmarovice, a.s. b) jiného typu vzniklé působením jiných vnějších faktorů. a) V bezprostředním okolí areálu okolí Elektrárny Dětmarovice, a.s. nebyly identifikovány zdroje rizika, které by mohly způsobit domino – efekt. Rovněž lze konstatovat, že v bezprostředním okolí se nenachází činnosti a aktivity, které by mohly vznik závažné havárie iniciovat. Viz také Poznámka v kap.3.3: b) K základním významným situacím, jejichž zdroj je rovněž „mimo areál“ a které mají potenciál způsobit havárii uvnitř objektu, dále patří: -

živelná pohroma – povodeň, sabotážní akce, válečný stav.

Povodeň Dle Atlasu záplavového území pro vodní tok Olše (Praha 2007, VÚV TGM), který je umístěn na internetové adrese http://mapy.vuv.cz/website/isp, ve formě webové aplikace je zřejmé, že areál společnosti Elektrárna Dětmarovice, a.s. leží mimo zátopové území řeky Olše (strana 28 – 31 zmíněného atlasu). Podle dat z monitorovací stanice Věřňovice byl při povodni v roce 1997 (dne 9.7.1997) dosažen průtok cca Q20, hodnota průtoku 673 m3/s a při povodni v roce 2010 (dne 17.5.2010) průtok překročil dokonce hodnotu Q100 = 970 m3/s, hodnota průtoku byla 1 030 m3/s, přitom nebyl areál zaplaven. Přesto byla i tato povodeň vyhodnocena a byla provedena potřebná dodatečná zabezpečení, aby nemohlo dojít při podobné povodni (při překročení průtoku Q100) k ohrožení provozu, ohrožení osob. Sabotážní akce V případě areálu Elektrárny Dětmarovice, a.s. je málo pravděpodobný teroristický útok, úmyslný zásah (např. odpálení nálože, pád letadla apod. s cílem dosáhnou maximálního počtu zabitých osob). Zásah cizích osob by měl spíše charakter sabotážní akce – dopady takové akce by vyústily k materiálovým ztrátám / škodám a k vyřazení dodávek tepla pro obyvatelstvo. Zároveň je tato problematika ošetřena samostatně havarijním plánem výrobce elektrické energie (a dále PI č. EDE0 0 015) a Havarijním plánem k odvrácení teroristické hrozby (PI EDE0 0 003). Problematika ostrahy a ochrany objektu je zde zajištěna Plánem fyzické ostrahy (Řád fyzické ochrany) a v uvedeném směru společnost Elektrárna Dětmarovice, a.s. cíleně posiluje objektovou bezpečnost. Válečný stav Přiměřeně viz předchozí odstavec.

25



6. Výsledky identifikace a popisy zdrojů rizik závažné havárie, relativní ocenění jejich závažnosti a výběr zdrojů rizik pro podrobnou analýzu rizik, včetně vyznačení významných zdrojů rizik na mapě podniku. Pro identifikaci zařízení, které obvykle významně přispívají k riziku, se nejčastěji používá tzv. Selektivní metody podle metodiky CPR 18 E – Purple book, na kterou pro vybraná zařízení navazuje kvantitativním hodnocení rizika (Quantitative risk assessment - QRA). Kvantitativně je riziko hodnoceno v případech, kdy se nebezpečné látky nacházejí (jsou přítomny) na určitém místě (v průmyslové lokalitě, na dopravní komunikaci) v takovém množství, že mohou ohrožovat okolí objektu. a)

Selektivní metoda:

Je pro potřeby AR u objektu Elektrárna Dětmarovice, a.s., uváděna informativně pro ilustraci (metodika je dostatečně známá a následující text je proto zestručněn). Citovaná metoda výběru, zohledňuje množství nebezpečné látky přítomné v jednotce / zařízení a provozní podmínky. Vlastní postup lze charakterizovat takto : Prvním krokem je ve vymezeném objektu definovat relativně samostatné jednotky / zařízení. Kritériem pro definování "samostatných jednotek / zařízení" je skutečnost, že únik obsahu NChLaS z jedné jednotky nevyvolá významný únik z jednotky / zařízení jiné. V důsledku toho jsou dvě jednotky / zařízení považovány za dvě samostatné jednotky / zařízení tehdy, pokud mohou být v případě havárie od sebe odděleny ve velmi krátkém čase. Pro účely metody se rozlišují dva různé typy jednotek/zařízení, tj. procesní jednotky / zařízení a skladovací jednotky / zařízení. Procesní jednotku však také představuje např. několik zásobníků, potrubí a obdobná zařízení. Skladovací jednotku tvoří skladovací zásobník nebo skladovací zásobník s příslušenstvím (systém recirkulace, ohřevu atd). Selektivní metoda posuzuje jednotky zahrnující látky toxické, hořlavé a výbušné. Nebezpečnost každé jednotky se stanoví na základě množství látky, provozních podmínek a vlastností nebezpečných látek. Indikační číslo A vyjadřuje míru skutečné nebezpečnosti jednotky a stanoví postupem uvedeným níže. Nebezpečnost jednotky se následně stanovuje pro množinu bodů v okolí (na hranici) objektu, vychází se z indikačního čísla a vzdálenosti mezi posuzovaným bodem a jednotkou. Míra nebezpečí v posuzovaném bodě se odvodí z hodnoty selektivního čísla S, které se stanoví postupem uvedeným v metodice. V úvahu jsou brány jen jednotky kde hodnota S >1. Výpočet indikačního čísla A Skutečná nebezpečnost jednotky/zařízení je ovlivňována množstvím přítomné látky, fyzikálními vlastnostmi, toxicitou látky a specifickými provozními podmínkami. Indikační číslo A vyjadřuje míru skutečné nebezpečnosti zařízení. Indikační číslo A jednotky/zařízení je bezrozměrné a stanoví se ze vztahu: Q  O1  O2  O3 A G kde : Q množství látky přítomné v zařízení (kg), O1 faktor pro procesní jednotku nebo pro skladovací jednotku/zařízení, 26



O2 - faktor zohledňující umístění jednotky/zařízení, O3 - faktor zahrnující množství látky v plynném stavu po úniku v závislosti na provozní, teplotě, normálním bodu varu, skupenství látky a teplotě okolí, G - mezní hodnota - mezní množství nebezpečné látky (kg). Poznámky: Do přehledu jednotek jsou ve smyslu metodiky zahrnovány také toxické látky v „bezpečném“ rozpouštědle, to se v případě Elektrárny Dětmarovice, a.s. týká také kyseliny chlorovodíkové a čpavkové vody (tyto látky přímo nejsou klasifikovány jako toxické). Jako hodnota Q pro dílčí „jednotku“ je v daném případě bráno jen množství účinné látky ve směsi. Podobně jsou do selekce zahrnovány také jiné hořlavé kapaliny (nejen hořlavé látky ze skupiny vybraných NChLaS). Mezní hodnota pro toxické látky se stanovuje stanovuje na základě koncentrace LC50 (krysa, inhalačně, 1h) a skupenství při teplotě 25°C. V konkrétním případě kyseliny chlorovodíkové a čpavkové vody je tato hodnota 10 000 kg. Mezní hodnota pro hořlavé látky je uváděna ve výši 10 000 kg přímo metodikou. Rekapitulaci jednotek v EDĚ s výpočtem Indikačního čísla uvádí následující tabulka. Jednotka

Q (v kg)

O1

O2

O3

G (v kg)

A

poznámka

Zásobník 25 % čpavkové vody Cisterna s 25 % čpavkové vody Zásobník 25 % čpavkové vody Cisterna s 25 % čpavkové vody Zásobník 30 % kyseliny chlorovodíkové Cisterna 30 % kyseliny chlorovodíkové Zásobník ELTO Autocisterna ELTO Vodík chlazení TG Vodík bateriový vůz Propan Acetylen Hořlaviny (sklad barev, ředidel..)

17250 9 000 17250 9 000 19 200 10 800 85 000 10 000 170 320 602 700 32 000

0,1 1 0,1 1 0,1 1 0,1 1 1 1 0,1 0,1 0,1

0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 1 1 1 1 0,1

0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 10 10 10 10 1

10 000 10 000 10 000 10 000 10 000 10 000 10 000 10 000 10 000 10 000 10 000 10 000 10 000

0,001 0,01 0,002 0,01 0,002 0,01 0,001 0,01 0,17 0,32 0,06 0,07 0,03

T T H H T T H H H H H H H

poznámka: jednotky jsou posuzovány z hlediska toxicity T, nebo hořlavosti H (u čpavkové vody je posuzováno obojí – viz poznámka NChLaS v bezpečném rozpouštědle). Selektivní číslo S vyjadřuje míru nebezpečnosti jednotky/zařízení vůči jinému posuzovanému místu ve vzdálenosti L, stanoví se na základě hodnoty indikačního čísla A jednotky/zařízení a faktoru charakterizujícího vzdálenost bodu od zdroje, tj. poměru (100/L). Pro toxické látky nabývá faktor hodnoty (100/L)2 a pro hořlavé a výbušné látky hodnoty (100/L)3. S ohledem na vlastnosti nebezpečné látky může mít jediná jednotka/zařízení tři různá selektivní čísla: 2

 100  T S   A  L  T

pro toxické látky

3

 100  F SF    A  L 

pro hořlavé látky

27



3

 100  E SE    A  L 

pro výbušné látky

Dílčí závěr: Z hodnot indikačního čísla A jednotlivých jednotek uvedených v tabulce výše je zřejmé, že žádná z jednotek v prostoru EDĚ nedosáhne u selektivního čísla S hodnoty > 1. Tyto jednotky tedy při nehodě nemohou ovlivnit svými dopady okolí vně objektu EDĚ.

b) Informativně je pro klasifikace a hodnocení rizik havárií hořlavých kapalin možno použít také metodu FIRE & EXPLOSION INDEX (F&E Index). Ta je v zásadě určena pro kterýkoliv provoz, ve kterém se skladuje, zpracovává nebo manipuluje s hořlavým, zápalným nebo reaktivním materiálem. Platí, že F&E Index je používán obvykle jako součást širší analýzy rizika složitého procesu a je pak doprovázen následným hodnocením a posouzením procesního rizika v případech takových zařízení, u kterých je hodnota F&E Index vyšší než 128. Stanovení velikosti plochy zasažené fyzikálními účinky události je odvozena z hodnoty F&E Indexu. V případě dostupných ekonomických údajů může být vybraná jednotka pomocí soustavy kreditních faktorů posuzována i z hlediska možných ekonomických ztrát. V případě EDĚ byl propočet proveden jen informativně pro hořlavé kapaliny skladované v centrálním skladu hořlavin (jako referenční byly konzervativně použity údaje pro aceton) a ELTO v podzemních skladovacích nádržích Stanovený index požáru a výbuchu pro uvedený sklad hořlavin dosahuje hodnoty F&EI = 78 a tím se řadí do druhého, mírného stupně nebezpečnosti. Poloměr zasažené plochy (vně skladu) lze odhadnout na cca 20 m. Orientační odhad materiálových ztrát nebyl prováděn (samostatně stojící objekt – viz fotodokumentace) Stanovený index požáru a výbuchu pro uvedený sklad ELTO hořlavin dosahuje hodnoty F&EI = 26 a tím se řadí do prvního, malého stupně nebezpečnosti. Poloměr zasažené plochy (vně skladu) lze odhadnout na 10 m. Orientační odhad materiálových ztrát nebyl prováděn (samostatně stojící objekt – viz fotodokumentace) Společnost Elektrárna Dětmarovice, a.s. přímo s většími objemy hořlavých kapalin nemanipuluje. Hodnocení environmentálních rizik - Viz základní komentář a hodnocení v kap.8.3 V případě objektu Elektrárna Dětmarovice, a.s. je počet vyjmenovaných NChLaS omezen (viz kap. 2) a rovněž jejich množství není v zásadě významné. Pro identifikaci zdrojů rizika v praxi postačuje relativně jednoduchý popis. Místa kde dochází k manipulaci s vyjmenovanými NChLaS (dle zákona o PZH) jsou vyznačena na obr. 3 v kap.1 této části BP, a lze je prakticky se zdroji rizika ve smyslu zákona o PZH ztotožnit přímo.

28



7. Postup a výsledky identifikace možných scénářů událostí a jejich příčin, které mohou vyústit v havárii a výběr reprezentativních scénářů těchto událostí, včetně jejich popisu Jak bylo uvedeno v kap. 4., 5., a také v kapitole 6, žádná z prováděných úvah nevede k poznatku, že v případě nehody – havárie, mohou zdroje rizika v areálu společnosti Elektrárna Dětmarovice, a.s., způsobit závažnou havárii, jejíž dopady se projeví vně areálu objektu. Závažnější charakter mohou mít jen nehody spojené s manipulací s čpavkovou vodou a nebo s ropnými látkami. Ani tyto nehody nevedou k ohrožení osob vně objektu. V případě činností v objektu v souvislosti s potenciálními haváriemi s vyjmenovanými NChLaS (zákonem o PZH) lze jako významnější, ne však závažné vybrat tyto základní typy iniciačních scénářů nehod: A) Havárie – nehoda - únik čpavkové vody při stáčení ze železniční cisterny v prostoru skladování. Příčinou úniku může být prasklé těsnění, poškozená hadice nebo porucha ventilu na cisterně. Pro železniční cisternu je maximální objem cca 40 m3 - 36 t. Jako bezpečnostní opatření je pod společným stáčecím stanovištěm vybudována sběrná jímka vedoucí do záchytného prostoru (prostor suterénu CHUV 1), který pojme celý objem železniční cisterny, popřípadě objem zásobníku (75 m3 v případě čpavkové vody, popřípadě 80 m3 pro další skladované látky). Postup obsluhy při tomto typu nehody bude upraven pracovním předpisem. Scénář v této fázi přípravy záměru není relevantní dále podrobněji rozvíjet. B)

Havárie – nehoda na dvouplášťovém zásobníku čpavkové vody.

Pro skladování čpavkové vody budou instalovány 2 nádrže po 75 m3 (dvouplášťové sklolaminátové nádrže). Příčinou scénáře je především přeplnění nádrže, méně pravděpodobné je prasknutí zásobníku. Na obou zásobnících je projektována celá řada bezpečnostních prvků včetně zabezpečení plnění nádrže - akustická a světelná signalizace dosažení nejvyšší přípustné hladiny kapaliny v zásobníku + havarijní odstavení plnění zásobní nádrže, záchytná havarijní jímka, kapalinový (pachový) uzávěr apod. Podobně jako u scénáře v bodě A) pracovní předpis ukládá, že v případě netěsnosti je potřebné tuto urychleně odstranit. Současně je povinností obsluhy vyrozumět dispečera a obsluhu CHUV 1. Podobně jako u scénáře A není relevantní scénář v této fázi přípravy záměru dále podrobněji rozvíjet. Poznámka: Obdobný scénář platí také pro ostatní skladované kapalné NeChLaS*). C) Havárie – nehoda na potrubní trase. Příčinou může být netěsnost či porušení potrubních rozvodů, poškozené ventily nebo čerpadla vlivem vady materiálu či mechanickým poškozením. Lze konstatovat, že projektovaná bezpečnostní opatření pro tento scénář jsou dostatečná. Obecně je další postup vymezen havarijním plánem ze zákona o vodách. Podobně jako u obou výše uvedených scénářů není relevantní scénář v této fázi přípravy záměru dále podrobněji rozvíjet. 29



8. Odhadů následků reprezentativních scénářů havárií a jejich dopadů na životy a zdraví lidí, hospodářská zvířata, životní prostředí a majetek. Je zřejmé, že případná havárie ve skladu ELTO nebo ve skladu hořlavin se svými dopady (tepelné účinky případného požáru a účinky tlakové vlny případné exploze) omezí na bezprostřední okolí skladu – v žádném případě nelze očekávat účinky mimo areál objektu - viz hodnoty F&EI indexu v kap.6. a dále fotodokumentace a mapové přílohy – např. mapová příloha č. 8 nebo č. 9). U čpavkové vody - ve vazbě na iniciační scénáře nehody uváděné v kap. 7 a vzhledem k povaze čpavkové vody - nelze předpokládat významné dopady případné havárie na životy lidí a majetek. V daném případě je do určité míry čpavková voda především významným zdrojem rizika pro životní prostředí - viz podkapitola 8.3.

8.1 Materiálové ztráty V areálu mohou být zdrojem materiálových ztrát požáry / exploze na provozovaných zařízeních. Tato oblast je plně pokryta dokumentací ze zákona o požární ochraně.

8.2 Ztráty na zvířatech Ztráty na zvířatech z hlediska následků havárie v areálu Elektrárny Dětmarovice, a.s. nejsou relevantní.

8.3 Poškození životního prostředí Hodnocení dopadů na životní prostředí K hodnocení dopadů na životní prostředí byla použita Metodika H&V indexu. Tato metodika byla zpracována jako indexová metodika k hodnocení environmentálních dopadů havárií s cílem hodnotit potenciál závažnosti havárií pro životní prostředí. Při vlastním posuzování dopadů havárií s účastí nebezpečné látky na ŽP je odděleně stanoven index nebezpečnosti látky pro jednotlivé složky ŽP a index zranitelnosti území vůči potenciální havárii s účastí nebezpečné látky. Index nebezpečnosti látky pro ŽP je kombinací (eko)toxických vlastností látky, fyzikálněchemických vlastností látky a možností šíření látky. Index zranitelnosti území je stanoven odděleně pro složky prostředí: povrchové a podzemní vody, půdní prostředí, biotickou složku krajiny. Zahrnuje v sobě charakteristiky jednotlivých složek ŽP. Vzájemným propojením indexů (zranitelnosti prostředí a nebezpečnosti látky pro ŽP) jsou získány dílčí indexy (syntézou), které informují o nebezpečnosti konkrétní látky na hodnocenou lokalitu. V dalším kroku je přistoupeno k určení závažnosti potenciální havárie. Závažnost je stanovena kombinací množství uniklé látky do složky ŽP a dílčích indexů. Odděleně jsou odhadovány závažnosti účinků toxických látek v povrchových vodách, půdním prostředí, podzemních vodách a v biotické složce prostředí, dále pak je odhadnuta závažnost vlivu látek toxických a výbušných na biotickou složku prostředí. Pro syntézu indexů nebezpečnosti a zranitelnosti prostředí je potřeba stanovit Index toxicity povrchové vody ITSW, který je vypočten syntézou indexů zranitelnosti povrchových vod, indexu toxické nebezpečnosti látky pro vodní prostředí a indexu zranitelnosti půdního prostředí, 30



Index toxicity pro podzemní vody ITUW, který je vypočten syntézou indexů zranitelnosti podzemních vod, indexu zranitelnosti půdního prostředí a indexu toxické nebezpečnosti látky pro vodní prostředí, Index toxicity pro biotickou složku prostředí ITB, který je vypočten syntézou indexů zranitelnosti biotické složky a indexu toxické nebezpečnosti látky pro biotickou složku prostředí, Index toxicity pro půdní prostředí ITS, který je vypočten syntézou indexu toxického nebezpečnosti látky pro půdu a indexu zranitelnosti půdního prostředí, Index dopadu hořlavé látky na biotickou složku prostředí IFR, který je vypočten syntézou indexů zranitelnosti biotické složky a indexu nebezpečí hořlavosti látky pro biotickou složku prostředí. V konečné fázi je pro posouzení - stanovení kategorií závažnosti havárie na ŽP rozhodující reálný odhad množství látky, které se může do životního prostředí jednorázově dostat. Pro předpokládaný scénář úniku čpavkové vody je detailní postup při stanovení jednotlivých indexů potřebná schémata, tabulky a matematické postupy jsou uvedeny v metodice, jsou veřejně dostupné a není je zde potřebné uvádět. V následujícím textu a v tabulkách je provedeno jen shrnutí a závěrečný komentář. Zdroje rizika I. Čpavková voda v železniční cisterně (36 t) II. Čpavková voda v zásobníku (69 t) Vzhledem ke klasifikaci čpavkové vody jako vysoce toxické pro vodní organismy (R50) je hodnocení zaměřeno na dopad na povrchovou vodu. Ostatní možné dopady na půdní prostředí a podzemní vodu lze charakterizovat jako nevýznamné - v okolí místa stáčení a skladování se nebudou nacházet nezpevněné prostory pro možnost vsakování čpavkové vody do podloží. Hodnocení nebezpečnosti látky

Index nebezpečí toxicity pro biotickou složku prostředí

TB

3

Index nebezpečí toxicity pro půdní prostředí

TS

4

Index nebezpečí toxicity pro vodní prostředí

TW

4

Index nebezpečí požáru

FR

0

Hodnocení zranitelnosti prostředí Index zranitelnosti povrchových vod

ISW

3

Index zranitelnosti podzemních vod

IUW

2

Index zranitelnosti půdního prostředí

IS

1

Index zranitelnosti biotické složky prostředí

IB

2

Hodnocení se provádí tabulkově zvlášť pro každou posuzovanou složku ŽP. Závažnost havárie nabývá hodnot A-E. A - zanedbatelný dopad na povrchové vody, B - malý dopad na povrchové vody, C - výrazný dopad na povrchové vody, D - velmi výrazný dopad na povrchové vody, E - maximální dopad na povrchové vody, Pro scénář úniku 36 t čpavkové vody z cisterny vychází kategorie závažnosti C - výrazný dopad na povrchové vody. 31



Pro scénář II. úniku 69 t čpavkové vody ze zásobníku vychází kategorie D - velmi výrazný dopad na povrchové vody. Podle projektu bude na zařízení nainstalována celá řada bezpečnostních opatření, která úniku čpavkové vody zamezí nebo alespoň omezí množství uniklé čpavkové vody. Především se jedná o instalaci dvouplášťových skladovacích nádrží a záchytné jímky s odvodněním do bezodtokého záchytného prostoru v rámci CHUV 1. Okolní zpevněné plochy budou opatřeny nátěrem odolným čpavkové vodě, nezpevněné plochy se budou vyskytovat jen v minimální míře. V případě nepravděpodobného úniku čpavkové vody mimo záchytné vany a vtečení do kanalizace bude únik zastaven a eliminován v čistírně odpadních vod (záchytné prostory ČOV) . Dosavadní systém ochrany povrchových a podzemních vod – záchytné havarijní jímky, kanalizační systém odvádění vod se zakončením na vlastní ČOV, to vše dostatečně již za současného stavu eliminuje / zamezuje škodám v případě ohrožení povrchového toku při nehodě v areálu Elektrárna Dětmarovice a.s. Prakticky lze předpokládat ohrožení povrchové vody kontaminací čpavkovou vodou pouze v případě závažné havárie na železniční vlečce nebo na silnici v místě křížení s vodotečí mimo území areálu.

8.4 Ohrožení života a zdraví obyvatelstva a zaměstnanců V případě úniku čpavkové vody do záchytných jímek a prostorů dojde k jejímu částečnému odpařování. Výpary mají dráždivý účinek a mohou jim být vystaveni zaměstnanci, kteří se budou pohybovat v bezprostřední blízkosti. Zaměstnance bude nutné proškolit o tomto riziku, vybavit je příslušnými ochrannými prostředky a v blízkosti stáčecího a skladovacího prostoru bude instalována havarijní sprcha pro omytí rukou a očí. Únik čpavkové vody představuje ohrožení pro provozní zaměstnance, porucha nepředstavuje ohrožení vně objektu. Zejména je nutno zajistit odpovídající bezpečnost pro uzavřený prostor s čerpadly a armaturami s koncentrovanou čpavkovou vodou. Aplikační 1%-ní roztok již z tohoto pohledu nepředstavuje významnější ohrožení.

32



9. Odhad pravděpodobností reprezentativních scénářů závažných havárií. Informativně* lze uvést, že základní frekvence pro odhad pravděpodobnosti typu dané nehody je možné převzít z doporučení CPR 18E - Purple Book, a to: Frekvence výskytu poškození potrubí, čerpadla -

poškození potrubí v plném průřezu frekvence pro DN 75 mm 1  10-6 / rok

-

poškození potrubí – únik menšího rozsahu frekvence pro DN 75 mm 1  10-6 / rok

-

poškození jednoduchého čerpadla – katastrofická porucha (utržené přípojné potrubí) frekvence 1  10 –4 /rok

-

poškození jednoduchého čerpadla – únik v rozsahu 10% průřezu přípojného potrubí frekvence 5  10 –4 /rok

Frekvence výskytu poškození dvouplášťového j beztlakého skladovacího zásobníku -

roztržení zásobníku např. impaktem, při kterém dojde prakticky k okamžitému uvolnění celého obsahu skladované látky: frekvence 1,2  10 –7 /rok,

V případě výskytu toxických par amoniaku je pak odhad pravděpodobnosti výskytu konkrétního havarijního scénáře vůči konkrétní zasažené ploše (mimo budovu CHÚV 1 a prostor stáčení čpavkové vody) dán průnikem (součinem) frekvence výskytu typu havárie (viz výše) a konkrétní frekvence výskytu meteo-situace (ty se v lokalitě pohybují řádově v hodnotě 10-2). Vzhledem k současnému stavu přípravy záměru (před zahájením jeho realizace) a také jak plyne z textu předchozích kapitol - viz k popsané havarijní scénáře v kap. 8 a dále viz navržená a existující bezpečnostní opatření, není relevantní odhad pravděpodobnosti scénářů podrobněji dále rozvíjet a vyhodnocovat. Upřesnění lze provést ve fázi po realizaci a vyhodnocení zkušebního provozu.

33



10. Posouzení vlivu (spolehlivosti a chybování) lidského činitele v souvislosti s relevantními zdroji rizik. Posouzení lidského činitele ve vztahu k bezpečnosti zařízení je v rámci společností Elektrárna Dětmarovice, a.s. prováděno běžně především v základních segmentech výběru zaměstnanců pro pracovní pozice, v segmentech pravidelných školení a výcviku se zaměřením na odbornou způsobilost a informování o zdrojích rizika. Běžnou praxí je také nácvik a testování havarijních situací (především z hlediska požárního zákona a zákona o vodách). Problematika je v současné době ošeřena také v souladu s jinými platnými zákonnými předpisy (zákoníkem práce, zákonem o ochraně veřejného zdraví a zákonem o vodách). Pro pracoviště jsou vydána a projednána pravidla pro nakládání NChLaS a pracovní předpisy obsahují podrobnosti – identifikaci nestandardních a havarijních stavů včetně jejich řešení. Hlubší analýza spolehlivosti lidského činitele ve vztahu ke zdrojům rizika (ve smyslu metodického pokynu MŽP) zatím nebyla provedena. Vedení společnosti v rámci posílení segmentu bezpečnosti v zavedeném systému řízení zařadí posouzení vlivu lidského činitele ve vztahu ke zdrojům rizika do cílů a úkolů Bezpečnostního programu na následující roky.

11. Uvedení metodik použitých při analýze rizika. Povaha zdrojů rizika s vazbou na vyjmenované NCHLaS (definované zákonem o PZH) nevyžadují podrobnější použití žádné z metodik běžně používaných pro analýzu rizika. Metodika selekce zdrojů rizika a výpočet indikačního čísla A je provedena informativně s cílem dokumentovat, že zdroje rizika v prostoru EDĚ svými dopady nemohou ovlivnit okolí vně objektu. Podobně je informativně použita také metoda FIRE & EXPLOSION INDEXu (F&E Index) pro sklad hořlavin a sklad ELTO. Pro posouzení potenciálních dopadů na životní prostředí (vodní prostředí) byla použita metodika H&V indexu. Zdroje rizika a z nich odvozené ohrožení osob se týká jen profesních zaměstnanců – obsluh. Tyto zdroje rizika a z nich odvozené riziko nepředstavuje ohrožení osob vně objektu a vzhledem k dostatečnému zajištění povrchových a podzemních vod nemají povahu ohrožení životního prostředí vně objektu.

12. Popis použitých veřejně nepublikovaných metodik. V rámci analýzy rizika nebyly použity žádné veřejně nepublikované metodiky.

34



13. Výsledky stanovení míry rizika reprezentativních scénářů Identifikované scénáře potenciálních havárií jsou z hlediska jejich prevence i represe již dnes, tj. při současném provozu v areálu společnosti Elektrárny Dětmarovice, a.s., plně a dostatečně zajištěny standardními havarijními plány ze složkových zákonů a to: -

-

ze zákona o vodách Řídícím havarijním plánem opatření pro případ zhoršení jakosti vod, dílčí havarijní plány (schvalovány v rámci IP KÚ MSK) a dalšími interními předpisy týkající se vodního hospodářství včetně místních provozních předpisů pro skladování vybraných NChLaS, ze zákona o požární ochraně především Požární poplachovou směrnicí, řádem ohlašovny požáru a také požárními řády). další dokumentace a havarijní dokumentace EDĚ

Zdroje rizika reprezentované přítomností čpavkové vody představují ohrožení pro zaměstnance v úrovni standardně ošetřené v rámci BOZP (ze zákoníku práce, ze zákona o zajištění dalších podmínek BOZP a ze zákona o veřejném zdraví) a nepředstavuje ohrožení pro osoby mimo vlastní pracoviště (tedy ani vně objektu). Nebyly identifikovány žádné scénáře, které by vedly k havárii s povahou závažné havárie.

14. Výsledky hodnocení přijatelnosti rizika závažných havárií. Hodnocení přijatelnosti rizika je provedeno na základě posouzení závažnosti havárie a pravděpodobnosti vzniku havárie. Závažnost je posuzována z pohledu počtu ohrožených osob a možnosti ovlivnění jejich životů a zdraví, kdy se stanovuje takzvané společenské riziko. Frekvence přijatelnosti Fp je pro stávající zařízení obvykle stanovena podle kritéria uvedeného ve výsledcích analýzy výzkumného centra v ISPRA Fp = 10-3/N2 kde : N je počet fatálně zraněných. Z předchozích kapitol plyne, že k ohrožení osob vně objektu nedojde – kriterium je prakticky neaplikovatelné. Proto je tedy i společenské riziko přijatelné. Z pohledu předpokládaných majetkových ztrát lze hodnotit rizika havárií jako přijatelná, nepředpokládají se významné škody na majetku. Vzhledem k vysokému stupni zabezpečení a provozovanému systému ochrany povrchových a podzemních vod, lze i z hlediska možnosti poškození životního prostředí hodnotit riziko jako přijatelné a to i v případě maximálního úniku čpavkové vody. Podmínkou bude realizace bezpečnostní opatření pro omezení dopadů na životní prostředí zakotvená v prováděcí projektové dokumentaci a provozní dokumentaci. Identifikované zdroje rizika a z nich odvozenou míru rizika lze označit jako společensky přijatelnou. 35



15. Popis opatření k nepřijatelným zdrojům rizik, plán realizace a systém kontroly plnění tohoto plánu. Z hlediska zákona o PZH nejsou v areálu společnosti Elektrárna Dětmarovice, a.s. identifikovány žádné nepřijatelné zdroje rizika.

16. Popis systému trvalého sledování účinnosti opatření pro omezování rizik. Systém trvalého sledování účinnosti opatření pro omezování rizik je součástí systému řízení společnosti Elektrárna Dětmarovice a.s. a skupiny ČEZ. V rámci důslednějšího uplatnění hlediska PZH pro činnosti související s identifikací zdrojů rizika u vybraných NChLaS nejsou předpokládány zásadní změny v systému řízení bezpečnosti. V systémové oblasti je pro nejbližší období předpokládáno prohloubení vazby hlediska zákona o PZH na citovaný systém řízení, který je ve společnosti certifikován podle mezinárodních standardů - normy ISO 14001:2004. EDĚ je také držitelem osvědčení Bezpečný podnik. Podrobnější popis systému řízení bezpečnosti je uveden v části IV. tohoto Bezpečnostního programu.

17. Informace o provedeném posouzení přiměřenosti bezpečnostních a ochranných opatření v souvislosti s existujícími riziky. Vzhledem k povaze technologií v objektu (výroba elektrické energie a tepla), společnost Elektrárna Dětmarovice, a.s. prakticky nenakládá s NChLaS klasifikovanými jako látky toxické, výskyt látek hořlavých (vyjmenovaných) je omezen prakticky jen na vybraná pracoviště. Posouzení přiměřenosti bezpečnostních a ochranných opatření je zpravidla prováděno v rámci projektové přípravy konkrétních technologických operací a jejich změn. Na základě analýzy a hodnocení rizik lze konstatovat, že z hlediska zákona o PZH jsou instalovaná bezpečnostní a preventivní opatření a to jak stávající, tak také opatření plánovaná. Tato opatření jsou vyhovující a dostatečná. Z dokumentace (PO) o začlenění provozovaných činností v Elektrárně Dětmarovice, a.s., vyplývá, že se v objektu vyskytuje činnost s vysokým požárním nebezpečím – provoz kotelny. Dokumentace specifikuje také činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím. Pro procesní operace je dále v souladu s požadavky nařízení vlády č.406/2004 Sb., zpracována dokumentace o ochraně před výbuchem (DOPV), přehled viz kap.3.3 části IV. tohoto BP. Elektrárna Dětmarovice, a.s., má profesionální JHZS v počtu 20 členů + velitel, 4 družstva v počtu 3+1 (+ střídači), která disponuje potřebným technickým vybavením. V rámci jednotlivých objektů EDĚ je v provozech instalována EPS s řídící ústřednou a s výstupem na dispečink JHZS a vrátnici (ohlašovny požáru). Zároveň jsou autonomně výstupy z jednotlivých sledovaných veličin a alarmů z procesů vyvedeny na jednotlivé velíny EDĚ (např. velíny výroby – dvojbloky, odsíření, vnitřní a vnější zauhlování). Stabilní hasící zařízení je instalováno pouze na rozvodně 110 kW. Vizualizace - kamery jsou instalovány v rámci systému sledování narušení objektu s výstupem na vrátnici (v rámci fyzické ochrany objektu), dále na velínech (v rámci sledování pracovních procesů – technologie na vybraných místech). 36



LITERATURA, PODKLADY: -

Committee for the Prevention of Disasters: Methods for the determination of possible damage (Green book – CPR 16 E) Hague, first edition 1992;

-

Committee for the Prevention of Disasters : Guidelines for Quantitative Risk Assessment (Purple Book – CPR 18 E), Hague, 2005;

-

Reference Manual Bevi Risk Assesments version 3.2;

-

Dowś Fire & Explosion Index, Hazard Clasification Guide, seventh edition, a AICHE technical manual published by the AICHE, New York 1994;

-

Carson, Mumford: Hazardous Chemicals Hadbook, Oxford,1994;

-

Vojkovská, Danihelka: Metodika pro analýzu dopadů havárií s účastí nebezpečné látky na životní prostředí, VŠB Ostrava, 2002 (viz také metodický pokyn odboru environmentálních rizik č.4, Věstník MŽP ČR);

-

Zákon č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky (směsmi) v platném znění a vyhláška MŽP č. 256/2006 Sb., o podrobnostech systému prevence závažných havárií v platném znění;

-

Nařízení Evropského parlamentu a rady ES č.1907/2006 o registraci, hodnocení povolování a omezování chemických látek;

-

Nařízení Evropského parlamentu a rady ES č.1272/2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES;

-

Zákon č.350/2011 Sb., o chemických látkách a směsích, a vyhláška č.402/2011 Sb., o hodnocení nebezpečných vlastností chemických látek a chemických směsí a balení a označování nebezpečných směsí;

-

Konzultace a interní dokumentace zapůjčená pracovníky společnosti EDĚ

-

Bezpečnostní listy NeChLaS - pomocných látek - užívaných ve společnosti EDĚ

-

„Snížení emisí NOx v elektrárně Dětmarovice“, oznámení podle zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ŽP (dle přílohy č.3 zákona), TESO Ostrava, prosinec 2013;

-

DPS „Snížení emisí NOx v elektrárně Dětmarovice“, Projekt Vítkovice Power Engineering a.s.;

-

Základní hodnocení rizik ekologické újmy podle zákona č.167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě „Elektrárna Dětmarovice – výroba a dodávka elektrické energia a tepla. kol.autorů EDě, 02/2013;

-

Rozhodnutí KÚ MSK č.j. MSK 45434/2014 z 3.03.2014, o zařazení objektu Elektrárna Dětmarovice, a.s., do skupiny A; 37

Bezpečnostní program 2014 ČÁST II. ANALÝZA A HODNOCENÍ RIZIKA HAVÁRIE

Recommend Documents