Bezpečnostní politika regionálního politického hnutí Starostové pro Liberecký kraj

MASARYKOVA UNIVERZITA FAKULTA SOCIÁLNÍCH STUDIÍ

Katedra politologie

Bezpečnostní politika regionálního politického hnutí Starostové pro Liberecký kraj Bakalářská práce

Jan Libenský (UČO 273495) Mezinárodní vztahy – Bezpečnostní a strategická studia Bakalářské studium Imatrikulační ročník 2007

Jablonec nad Nisou 2012

Prohlášení o autorství práce Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci na téma Bezpečnostní politika regionálního politického hnutí Starostové pro Liberecký kraj vypracoval samostatně a pouţil jen zdroje uvedené v seznamu literatury.

V Brně, 10. 5. 2012

.................................................... Jan Libenský

2

Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval doc. JUDr. PhDr. Miroslavu Marešovi, Ph.D. za odborné vedení mojí bakalářské práce. Dále bych rád poděkoval panu starostovi Bc. Martinu Půtovi za trpělivé zodpovězení mých otázek. 3

Anotace Předmětem práce je výzkum bezpečnostní politiky nezávislého regionálního politického hnutí Starostové pro Liberecký kraj na regionální a komunální úrovni. Bezpečnostní politika je analyzována pomocí trojdimenzionálního pojetí politiky. Práce se zabývá především analýzou cílů, politických programů a volebních zisků hnutí zakotvených v institucionálním rámci. Abstract The subject of this work is security policy research of independent regional political movement Starostové pro Liberecký kraj on regional and communal level. Security policy is analyzed using the concept of three political dimensions – polity, politics, policy. The main areas of analysis are goals, political programs and election results in the institutional context. Klíčová slova Bezpečnostní politika, regionální politika, komunální politika, Liberecký kraj Keywords Security policy, regional politics, communal politics, Liberec region

4

Obsah 1 2

3

4

5

6 7

Úvod ................................................................................................................................... 7 Konceptuální a metodologický rámec ................................................................................ 9 2.1 Etnické a regionální strany ......................................................................................... 9 2.2 Nezávislé strany a hnutí ............................................................................................. 9 2.3 Starostové pro Liberecký kraj .................................................................................. 10 2.4 Metodologický rámec ............................................................................................... 12 2.5 Politické strany a bezpečnostní politika ................................................................... 12 2.6 Trojdimenzionální pojetí pojmu politika.................................................................. 13 2.6.1 Polity ................................................................................................................ 13 2.6.2 Politics .............................................................................................................. 13 2.6.3 Policy ................................................................................................................ 14 2.7 Interview................................................................................................................... 14 2.7.1 Návod rozhovoru .............................................................................................. 15 Polity ................................................................................................................................ 16 3.1 Působnost obce ......................................................................................................... 16 3.1.1 Samostatná působnost obce vzhledem k bezpečnosti ...................................... 16 3.2 Organizace obcí a krajů ............................................................................................ 16 3.3 Institucionální zakotvení bezpečnosti v krajích a obcích ......................................... 16 3.3.1 Bezpečnostní orgány kraje ............................................................................... 17 3.3.2 Bezpečnostní orgány obce s rozšířenou působností ......................................... 17 3.3.3 Orgány obce ..................................................................................................... 18 3.3.4 Obecní/Městská policie .................................................................................... 18 3.3.5 Integrovaný záchranný systém ......................................................................... 19 3.3.6 Struktura IZS .................................................................................................... 19 Politics .............................................................................................................................. 20 4.1 Liberecký kraj .......................................................................................................... 20 4.2 Volby ........................................................................................................................ 20 4.2.1 Volby do krajského zastupitelstva 2008........................................................... 20 4.2.2 Volby do poslanecké sněmovny 2010 .............................................................. 21 4.2.3 Komunální volby 2010 ..................................................................................... 21 4.3 Koalice SLK ............................................................................................................. 23 4.3.1 Krajská úroveň ................................................................................................. 23 4.4 Komunální úroveň .................................................................................................... 24 4.5 Tvorba bezpečnostní politiky SLK .......................................................................... 26 Policy SLK ....................................................................................................................... 28 5.1 Politický program SLK ............................................................................................ 28 5.2 Bezpečnostní priority SLK ....................................................................................... 29 5.3 Korupce .................................................................................................................... 30 5.4 Environmentální bezpečnost .................................................................................... 31 5.5 Extremismus ............................................................................................................. 33 5.6 Sociálně patologické jevy a kriminalita ................................................................... 33 5.7 Integrovaný záchranný systém ................................................................................. 34 5.8 Dopravní bezpečnost ................................................................................................ 35 5.9 Energetická bezpečnost ............................................................................................ 36 5.10 Terorismus ................................................................................................................ 36 5.11 Analýza programu SLK ........................................................................................... 36 Závěr................................................................................................................................. 38 Literatura a zdroje ............................................................................................................ 39 5

7.1 Odborná literatura .................................................................................................... 39 7.2 Internetové zdroje ..................................................................................................... 39 7.3 Zákony a legislativní akty ........................................................................................ 40 8 Seznam pouţitých zkratek ................................................................................................ 40 9 Seznam tabulek ................................................................................................................ 40

Počet znaků: 65424

6

1 Úvod Problematika bezpečnostní politiky na lokální úrovni v současném diskursu bezpečnostních studií

je spíše opomíjenou záleţitostí. Pokud jsou takovéto otázky

zkoumány, jedná se především o pohled na úrovni práva (analýza příslušných zákonů a vyhlášek), krizového managementu (ať jiţ z pohledu institucionálního nebo případové studie případných katastrof), nebo o lokální tematické studie např. kriminality. Pohled na politiku lokálních politických stran a hnutí v oblasti bezpečnosti není v popředí zájmů politologů a odborníků na bezpečnost. Přitom tato oblast skýtá velice zajímavé moţnosti pro výzkum. Na lokální úrovni se musejí strany a hnutí potýkat s bezpečnostními otázkami, které se přímo dotýkají občanů v kaţdodenním ţivotě a mnohdy se výrazně liší od celostátních a mezinárodních otázek. Zastupitelstva tak mají často daleko lepší zpětnou vazbu od občanů zaloţenou na menším počtu voličů, větší konkrétnosti řešených problémů. Na zastupitelstva obcí a krajů často připadá také povinnost uvést do praxe obecná centrální nařízení. Bezpečnostní otázky řešené na úrovni krajů a obcí většinou nepřesahují svojí závaţností regionální důleţitost a proto stojí mimo zájem výzkumníků. Současně u takto malého měřítka se jen těţko bude hledat nějaká generalizace a vytvořená studie bude především představovat situaci, která je jedinečná pro daný region a politické hnutí. Coţ není a ani nemůţe být špatné. Bezpečnostní a strategická studia od svých počátků prošla významným vývojem. Stejně tak předmět jejich zájmu, bezpečnost, jiţ není moţné dělit pouze na „tvrdou a měkkou“. Zájem výzkumníků se rozšířil a stále rozšiřuje na další a další oblasti, které s bezpečností souvisí. I přesto, ţe vojenská bezpečnost na mezistátní úrovni stále představuje velice významný objekt výzkumu, zájem se přesouvá i na oblasti jako je kriminalita, organizovaný zločin, extremismus a radikalismus a mnohé další. Současně se objevují i nová témata, která by dříve nebyla povaţována za oblast zájmu bezpečnostních a strategických studií. Jedná se např. o ekonomickou bezpečnost, sociální a societární bezpečnost, environmentální bezpečnost, dopravní bezpečnost, energetickou bezpečnost atd. K analýze bezpečnostní politiky bylo vybráno nezávislé regionální politické hnutí Starostové pro Liberecký kraj. Toto hnutí bylo vybráno jednak na základě regionální blízkosti. Druhak bylo vybráno kvůli svému detailně rozpracovanému politickému programu, který umoţňuje detailní analýzu bezpečnostních zájmů hnutí. Cílem této práce je především popsat bezpečnostní politiku SLK na regionální a komunální úrovni a provést její analýzu v rámci konceptu trojdimenzionálního vnímání politiky. 7

Na úvod této práce je zařazeno konceptuální vymezení regionálních a nezávislých stran. Následuje metodologický rámec práce. V části věnované polity, jsou popsány instituce na úrovni krajů a obcí, které mají vliv na bezpečnostní politiku. Kapitola politics se věnuje především výsledkům krajských a komunálních voleb a analýze koalic SLK. Nejobsáhlejší částí je kapitola policy, ve které jsou detailně popsány cíle a program SLK ve vztahu k bezpečnosti.

8

2 Konceptuální a metodologický rámec 2.1 Etnické a regionální strany Pro regionální a etnické strany je příznačná orientace na obranu zájmů určitého regionu či etnika, případně obojího. Často platí, ţe regionální strany jsou i stranami etnickými. Na druhou stranu tomu tak není vţdy – někdy se můţe jednat čistě o jednu či druhou alternativu. Vzhledem k tomu, ţe je politika těchto subjektů silně determinována etnickou či regionální totoţností, není moţné je jako celek umístit na pravo-levé škále politického spektra. (Hloušek; Kopeček 2010: 236 – 237) V ČR existují různé typy etnických a regionálních stran. V současné době je jejich význam na celostátní úrovni marginální, některé se prosadily v komunálních volbách a krajských volbách. Etnické strany a hnutí v ČR byly zakládány především příslušníky romské menšiny – např. Romská občanská iniciativa. Tyto strany a hnutí však nikdy nedosáhly výraznějšího zastoupení. Regionální strany jsou formace, jejichţ ideová, programová a organizační identita, stejně jako jimi pouţívané zdroje politické legitimace a mobilizace voličů mají regionální charakter. (Strmiska 2003:14) Hlavními představiteli regionálních stran v ČR jsou především různé moravistické celky. Největších úspěchů dosáhly především na začátku 90. let, kdy se Hnutí za samosprávnou demokracii – Společnost pro Moravu a Slezsko podařilo získat 10,03% hlasů v prvních svobodných volbách. Následně však jejich vliv na celostátní i regionální úrovni upadá. (Mareš 2002: 146 – 147)

2.2 Nezávislé strany a hnutí V ČR existují v části intelektuální sféry i veřejnosti silně antipolitické a antistranické postoje. Toho se snaţí vyuţít strany deklarující svojí nezávislost na ideologiích. (Mareš 2002: 148) Jejich strategie je zaloţena na vyuţívání znechucení relativně velké části společnosti s politikou zaloţenou na stranách a její domnělé přeideologizování. Tyto strany a hnutí mají největší úspěch především na komunální a regionální úrovni. V roce 2002 nezávislé strany dosáhly i výrazných úspěchů ve volbách do senátu. Nezávislé strany a hnutí se ve svých počátcích inspirovali úspěchy nezávislých kandidátek na komunální úrovni, jejich existence je však zaloţena na rozdílných právních podkladech. (Mareš 2004: 1653) Vzhledem k tomu, ţe nezávislé strany a hnutí netvoří programově jednotný celek a navíc mezi nimi často nejsou ţádné vazby, není lehké je vymezit jako jednotný politický

9

proud. Tato skutečnost je dána tím, ţe vznikaly za různých okolností a s různými cíli. Některé jsou orientovány především na regionální působení, případně vzešli z komunální a krajské úrovně. Ve výsledku je moţné je tak zařazovat i do kategorie regionálních stran. Další kategorie vznikala na základě iniciativ proti stranické politice, část čerpá inspiraci z konceptu „nepolitické politiky“ propagovaném Václavem Havlem. Další moţností je profilování vazbou na určité ideje a koncepce, jako je „občanská společnost“ a hodnoty liberálního středu. Některé mohou fungovat jako platforma pro nezávislé kandidáty k získání volebního místa. Není neobvyklé, ţe se několik výše zmíněných charakteristik v koncepci strany či hnutí prolíná. (Mareš 2004: 1653 – 1654) Jednotícími prvky nezávislých stran a hnutí jsou deklarovaná nezávislost, víra ve věcná a neideologická řešení a distancování od etablovaných světonázorových politických subjektů. Jako úspěšnější neţ nezávislé a nepolitické strany iniciované shora se ukázaly strany a hnutí vznikající reálně „zezdola“. Postupně dochází ke konstituování velkého mnoţství nezávislých stran a subjektů na komunální a regionální úrovni. Příčinou byly významné úspěchy nezávislých kandidátů v komunálních volbách. Od roku 1990 docházelo k výraznému růstu volebních zisků nezávislých kandidátů a jejich sdruţení. Tento trend vedl ke vzniku řady hnutí jejichţ cílem bylo vyuţít kreditu nezávislých kandidátů. Přestoţe deklarovaná nezávislost můţe přinést určitou výhodu, úspěch nezávislých stran a hnutí záleţí především na kandidátovi a jeho známosti a popularitě ve společnosti, která z valné části jednotlivé nezávislé subjekty nerozlišuje. (Mareš 2004: 1658 – 1664) V českých zemích má odpor proti stranictví dlouhou tradici sahající aţ do doby Rakouska – Uherska, která přetrvává do dnešní doby. V nezávislé strany a hnutí v ČR jsou důleţitým nositelem protestního potenciálu a s výjimkou komunální úrovně nenabývá antistranickost takového rozsahu nikde v Evropě. Avšak ideová a organizační roztříštěnost brání moţnému sjednocení a prosazování společných zájmů. (Mareš 2004: 1664)

2.3 Starostové pro Liberecký kraj Na základě vymezení konceptů regionálních a nezávislých stran, lze označit SLK jako nezávislou regionální politické hnutí, které nese definiční znaky jak regionálních tak nezávislých stran. Nejedná se však hnutí velkého regionu, zaloţené na také na etnické legitimaci. Jedná se o hnutí vztahující se k regionu Libereckého kraje, který byl v rámci ČR poměrně nově vytvořen. Proto je asi lepší povaţovat SLK za nezávislé hnutí vzešlé

10

z komunální politiky zaloţen na úspěchu nezávislých kandidátů, kdy dochází k rozšíření zájmů na oblast celého regionu. Starostové pro Liberecký kraj vznikli jako regionální politické hnutí před krajskými volbami v roce 2008 s cílem ovlivňovat dění na úrovni kraje. SLK je seskupením starostů a dalších komunálních politiků, kteří chtějí společnými silami změnit a zlepšit ţivot v Libereckém kraji. SLK nemá ambice ovlivňovat politické dění na celorepublikové úrovni. „Náš primární cíl je ovlivňovat jak funguje kraj jako takový. To si myslíme, že je věc, kterou jsme schopni zvládnout. Přeci jen celostátní politika je příliš vysoká hra.“ (Půta 2012) Hnutí vzešlo z debat v rámci skupiny čtyřech lidí ve které byl pan Horáček starosta Ţelezného brodu, pan Farský starosta Semil, pan Pieter starosta Desné v Jizerských horách a pan Půta starosta Hrádku nad Nisou. Ve svém počátku si SLK podle svých stanov dalo za cíl upřednostňovat osobní odpovědnost nestranných kandidátů před stranicky ovlivňovanou odpovědností kandidátů. Na základě tohoto je tedy moţné začlenit hnutí SLK ke kategorii nezávislých politických stran a hnutí, které vzešly z komunální politiky. Vzhledem k orientaci SLK (i podle názvu) na Liberecký kraj, je moţné toto hnutí klasifikovat i jako regionální politické hnutí. Stanovy SLK dále stanovují polické cíle v několika oblastech: 1) Cílem hnutí proto při správě věcí veřejných je zejména: a) Usilovat o rovné příležitosti realizace občanů či jejich sdružení a spolků a vytvářet tak předpoklady pro odpovědnou správu věcí veřejných. b) Prosazovat obnovu demokratických hodnot, jako jsou svoboda, rovnost, právní řád a právní stát, ve společnosti. c) Požadovat omezení byrokracie, zasazovat se o decentralizaci výkonu veřejné moci a o prosazení principu subsidiarity. d) Odmítat regulaci bránící občanům podílet se na efektivním fungování veřejné správy. e) Prosazovat průhlednost veřejného života, potírání korupce a obnovovat důvěru v právní řád a stát. f) Vyžadovat odpovědnost jednotlivce vůči sobě samotnému a společnosti jako celku. g) Odmítat veškeré projevy národnostní, náboženské a rasové nesnášenlivosti. h) Prosazovat rozšíření užívání prvků přímé demokracie a zapojení veřejnosti do rozhodování. 2) V otázkách dotýkajících se národního hospodářství, ekonomie a sociální politiky prosazuje hnutí principy individuální odpovědnosti občanů, jejich rovných šancí a hájí tržní principy s nezbytným sociálním akcentem a nedotknutelnost soukromého vlastnictví. 11

3) Hnutí svým působením prosazuje ochranu životního prostředí pro zachování budoucím generacím a ochranu tradic. (www.starostoveprolibereckykraj.cz) Jako relevantní ve vztahu k bezpečnostní politice se jeví především bod e) potírání korupce, bod g) odmítání extremismu a bod č. 3 vztahující se k environmentální bezpečnosti. V podstatě myšlenky jsou pořád stejné, prosazování transparentních procesů na úrovni kraje, prosazování jasných mechanismů, jak se rozdělují peníze směrem dolů, nejen k obcím, ale i k neziskovám. Také lepší spolupráce kraje s obcemi v rozhodovacích procesech. (Půta 2012) V současné době vedení SLK tvoří: Bc. Martin Půta – předseda Ing. Michael Canov - 1. místopředseda Mgr. Jan Farský – místopředseda Marek Pieter – místopředseda Jiří Vosecký – místopředseda

2.4 Metodologický rámec Práce byla vypracována na základě empiricko-analytického přístupu. Jedná se o jedinečnou případovou studii bezpečnostní politiky hnutí Starostové pro Liberecký kraj od jeho vzniku v roce 2008 po současnost. Při tvorbě práce byl uţíván kvalitativní přístup především interview a analýza dokumentů.

2.5 Politické strany a bezpečnostní politika Vzhledem k tomu, ţe doposud problematika bezpečnostní politiky regionálního hnutí nebyla zkoumána, je nutné vyjít z konceptů uplatňovaných pro bezpečnostní, potaţmo zahraniční politiku politických stran na mezinárodní úrovni. Miroslav Mareš (2000: 8 – 9) uvádí několik oblastí, ve kterých je moţné provádět výzkum zahraniční politiky politických stran. Jedná se zaprvé o roli politických stran při vytváření mezinárodní politiky, ve které je moţno rozlišit tři dimenze: a) obecná moţnost vlivu politických stran na zahraniční politiku, kterou zkoumaný systém umoţňuje (tj. ohled na kompetence jednotlivých institucí, které zabezpečují výkon zahraniční politiky, zkoumat jejich ovlivňování politickými stranami, a to i s přihlédnutím k momentální či dlouhodobější konstelaci ve stranicko-politickém spektru)

12

b) význam zahraničněpolitických otázek ve sporech mezi stranami, tj. zkoumat, nakolik jsou postoje jednotlivých politických stran v dlouhodobé či aktuální perspektivě rozdílné, na kolik jsou významné pro schopnost uzavírání relevantních koalic v rámci systému, na kolik jsou postoje k zahraničně politickým problémům důleţité v boji o voliče, či rekrutování elit „do sluţeb“ jednotlivých stran apod. c) význam zahraničně politických otázek ve vnitrostranických sporech Za druhé se jedná o moţnost zkoumat roli politických stran jako samostatných aktérů mezinárodních vztahů. Výše popsaný rámec pro výzkum zahraniční politiky politických stran je s úpravami teoreticky moţné vyuţít i pro výzkum bezpečnostní politiky regionálního hnutí. Pro potřeby takovéto analýzyje však zřejmé, ţe je nutné nahradit zahraniční politiku a zahraničně politické otázky politikou bezpečností a bezpečnostními otázkami. Vzhledem k charakteru prostředí komunální a regionální politiky, charakteru práce jakoţto případové studie politiky jednoho hnutí, nikoli celé problematiky bezpečnostní politiky stran na regionální úrovni. Se jako vhodnější rámec jeví analýza v rámci trojdimenzionálního pojetí politiky.

2.6 Trojdimenzionální pojetí pojmu politika Naše práce bude zaloţena na trojdimenzionálním pojetí politiky, které vychází z existence tří významově odlišných anglických slov. Jedná se o slova polity, politics a polity. V normativním rámci (polity) vzniká na základě konfliktu či konsensu (politics) materiální politika

2.6.1 Polity Polity lze chápat jako normativní, institucionální (formální) sloţku politiky. Rozumíme jí normativní a strukturální aspekty, ústavní rámec, politický řád, politické ideje. Lze ji také chápat jako vymezení prostoru – včetně definování hranic, definování aktérů a definování vztahů mezi nimi, v němţ se politika odehrává.

2.6.2 Politics Dimenze politics je obvykle chápána jako procesuální dimenze či dynamika politiky, v níţ dochází ke střetávání zájmů a přístupů (reprezentovaných jednotlivými aktéry). Prostřednictvím konfliktu, případně konsenzu, se zájmy prosazují, nebo pozbývají politické relevance.

13

2.6.3 Policy Kategorii policy lze popsat jako obsahovou dimenzi politiky, jeţ zahrnuje nejen její obsah, ale rovněţ výsledek politiky. Jde tedy o faktickou činnost politických aktérů, cíl politiky a konkrétní politiku. Zde se politické ideje a rozhodnutí proměňují v konkrétní opatření (zákony, nařízení, programy…) týkající se přímo občanů. (Často proto hovoříme o zdravotnické politice, politice ţivotního prostředí apod.) (Balík 2009: 7 – 8) Na základě tohoto rozdělení poltiky tak bude nejprve věnována pozornost polity, tedy institucionálnímu systému regionální a komunální politiky a bezpečnostní politiky. V rámci oddílu politics budou popsány volební výsledky krajských a komunálních voleb a faktická situace, která v toho vzešla, včetně analýzy koalic.

2.7 Interview Při realizaci interview byla pouţita metoda interview s návodem. Důvodem ke zvolení této metody byla snaha o zachování volnosti rozhovoru, tak aby nebyl striktně ohraničen a mohlo se odbočit i na případná jiná témata. Cílem bylo umoţnit dotazovanému flexibilitu rozhovoru, tak aby bylo dosaţeno maximální vstřícnosti a otevřenosti. Další výhodou byla moţnost pruţně reagovat na důleţitost, kterou jednotlivým tématům přikládal dotazovaný a jeho případné znalosti daných témat. Návod byl sestaven tak, aby obsahoval všechna témata relevantní k obsahu práce. Interview bylo uskutečněno s předsedou Starostů pro Liberecký kraj starostou města Hrádek nad Nisou Bc. Martinem Půtou po předchozí sondáţi a domluvě s tajemnicí SLK Mgr. Kateřinou Malou.

14

2.7.1 Návod rozhovoru Historie SLK

Kdy bylo hnutí zaloţeno Hlavní iniciátoři Proč zaloţeno, hlavní cíle

Témata bezpečnostní politiky

Priority Extremismus Dopravní bezpečnost Sociálně patologické jevy Energetická bezpečnost Korupce Justice Terorismus Kriminalita Integrovaný záchraný systém Ţivotní prostředí Povodně 2010

Praxe

Proces tvorby, rozdělení zodpovědností Průzkum veřejného mínění Koordinace mezi krajem, městy a vesnicemi Situace na krajském zastupitelstvu Rošíření zájmů po volbách do poslanecké sněmovny 2010

Zhodnocení, budoucnost

Bezpečnostní situace v kraji Úspěchy dosaţené SLK v oblasti bezpečnosti Plány do budoucna

15

3 Polity 3.1 Působnost obce Působnost je oblast činnosti subjektu veřejné správy v rámci úpravy určitých společenských vztahů (věcná působnost), na určitém území (místní působnost), vůči určitému okruhu osob (osobní působnost) a v určitém čase. (Koudelka 2007: 122) Věcnou působnost obce lze pak dále dělit na samostatnou a přenesenou (výkon přenesené státní správy).

3.1.1 Samostatná působnost obce vzhledem k bezpečnosti Do samostatné působnosti obce patří např. následující body se vztahem k bezpečnosti: Vydávání obecně závazných vyhlášek Přezkoumání hospodaření Ustanovování orgánů samosprávy Obecní policie Spolupráce s jinými obcemi Řešení návrhů podmětů a připomínek zastupitelů a orgánů obce Zřizování jednotky dobrovolných hasičů a zabezpečení úkolů poţární ochrany Ochrana před alkoholismem a dalšími toxikomaniemi Ochrana veřejného zdraví Zajišťování připravenosti obce na mimořádné události a podílení se na provádění záchranných a likvidačních prací a na ochraně obyvatelstva A další. (Balík 2009: 65 – 66)

3.2 Organizace obcí a krajů Organizaci obcí a krajů lze členit na legislativní orgány, tedy krajské a obecní zastupitelstvo, kde jsou schvalovány obecně závazné vyhlášky a nařízení vztahující se k bezpečnosti. Dále na orgány výkonné, tedy radu kraje nebo radu obce, která funguje jako Vláda ČR, v čele se starostou či hejtmanem. Dalším orgánem je krajský či obecní úřad a další zvláštní orgány, jako např. obecní policie.

3.3 Institucionální zakotvení bezpečnosti v krajích a obcích Nezastupitelnou úlohu v hierarchické struktuře bezpečnostního systému ČR zaujímají kraje, obce s rozšířenou působností a obce. V současnosti orgány kraje zajišťují připravenost bezpečnostní připravenost kraje, orgány obce s rozšířenou působností zajišťují připravenost

16

v rámci správního území, v němţ tato obec vykonává státní správu v přenesené působnosti a orgány obce zajišťují připravenost obce k řešení krizových situací.

3.3.1 Bezpečnostní orgány kraje Orgány kraje i při krizových situacích, včetně stavu ohroţení státu a válečného stavu jsou zodpovědné za řešení krizových situací v rámci kraje. Podle zákona 240/2000 Sb. je hlavní osobou na území kraje hejtman. Hejtman řídí a kontroluje přípravná opatření, činnosti k řešení krizových situací a činnosti ke zmírnění jejich následků. Hejtman dále řídí a zřizuje bezpečnostní radu kraje a bezpečnostní štáb kraje a schvaluje bezpečnostní plán kraje. V době krizového stavu je hlavním úkolem hejtmana kraje koordinovat záchranné a likvidační práce, ochranu majetku a poskytování zdravotnické a materiální pomoci. Hejtman kraje můţe vyhlásit stav nebezpečí pro území kraje, nebo jeho část. Za stavu nebezpečí získává nařizovací pravomoci, mezi které patří např. evakuace, poskytnutí pomoci, nařízení staveb a úprav terénu atd. V době nouzového stavu a stavu ohroţení státu zajišťuje provedení stanovených opatření v podmínkách kraje. (zákon 240/2000 Sb.) Na úrovni kraje působí jako koordinační orgán pro přípravu na krizové situace Bezpečnostní rada kraje. Pracovním orgánem hejtmana pro řešení krizových situací je Krizový štáb kraje. Vedle odborů krizového řízení krajských úřadů se organizačně a metodicky na zabezpečování připravenosti kraje na krizové situace podílí i Hasičský záchranný sbor kraje a krajská správa Policie ČR. V oblasti obrany pak Krajské vojenské velitelství. Na území kraje, kde leţí ucelené povodí je utvářena také povodňová komise uceleného povodí. Krajský úřad zřizuje pracoviště krizového řízení a spolu s HZS kraje se podílí na přípravě krizového plánu kraje. Následně pak plní úkoly dle vytvořeného plánu. (Rektořík et al. 2004: 68)

3.3.2 Bezpečnostní orgány obce s rozšířenou působností Při krizových situacích na území obce jsou orgány obce odpovědné za jejich řešení. Starosta má podobně jako hejtman na území obce významné pravomoci, jeho hlavní úlohou je připravovat území na řešení krizových situací. Mezi další pravomoci patří řízení a zřizování bezpečnostní rady obce a krizového štábu obce. Dále plní nařízení hejtmana kraje a orgánů krizového řízení. (zákon 240/2000 Sb.)

17

Na úrovni obce působí jako koordinační orgán pro přípravu na krizové situace Bezpečnostní rada obce. Pracovním orgánem starosty pro řešení krizových situací je Krizový štáb obce. Obecní úřad plní úkoly podle krizového plánu obce, zřizuje pracoviště krizového řízení a dále také zajišťuje evidenci důleţitých informací – zdroje moţných rizik, dočasné pobyty obyvatel. (Rektořík et al. 2004: 68)

3.3.3 Orgány obce Starosta obcí na nejniţší úrovni samosprávy zajišťuje spolu s ostatními orgány připravenost a řešení krizových situací. K tomuto účelu můţe zřídit krizový štáb obce. Mezi jeho hlavní úkoly patří plnění nařízení přicházející od starosty obce s rozšířenou působností, do jejíhoţ obvodu spadá. Dále pak nařizuje evakuaci a organizaci dalších nezbytných opatření pro řešení krizové situace. Pokud starosta neplní v době krizového stavu úkoly stanovené krizovým zákonem, můţe je hejtman jeho kraje převést na zmocněnce, kterého jmenuje. (zákon 240/2000 Sb.) Obecní úřad obce podobně jako obecní úřad obce s rozšířenou působností zajišťuje přípravu na krizové situace a vede evidenci informací.

3.3.4 Obecní/Městská policie Obecní polici (OP) je podle zákona č.553/1991 Sb. orgánem obce, který zřizuje zastupitelstvo obce obecně závaznou vyhláškou. Obecní policie je řízena starostou, pokud není pověřen jiný člen zastupitelstva. Obecní policie můţe na základě vzájemné veřejnoprávní smlouvy vykonávat své úkoly i na území jiné obce. Věcná působnost je OP je směřována do oblasti místních záleţitostí veřejného pořádku. Při jejich zabezpečování a plnění dalších úkolů OP zejména: a) přispívá k ochraně bezpečnosti osob a majetku, b) dohlíţí na dodrţování pravidel občanského souţití, c) dohlíţí na dodrţování obecně závazných vyhlášek a nařízení obce, d) … podílí se na dohledu na bezpečnost a plynulost silničního provozu, e) provádí dohled na dodrţování čistoty veřejných prostranství v obci f) odhaluje přestupky a jiné správní delikty, jejichţ projednávání je v působnosti obce

18

3.3.5 Integrovaný záchranný systém Integrovaný záchranný systém sjednocení všech nástrojů, které pomáhají při zajišťování bezpečnosti krajů a obcí. Základním právním předpisem integrovaného záchranného systému (dále IZS) je zákon č. 239/2000 Sb. IZS vznikl z potřeby kaţdodenní činnosti záchranářů, zejména při sloţitých haváriích, nehodách a ţivelných pohromách, kdy je třeba organizovat společnou činnost všech, kdo mohou nebo musejí přispět k úspěšnému završení zásahu. IZS v současné podobě je právně vymezený, otevřený systém koordinace a spolupráce základních a ostatních sloţek IZS. Je součástí vnitřní bezpečnosti státu a podílí se na naplňování ústavního práva občanů na poskytnutí pomoci v případě ohroţení zdraví nebo ţivota na poskytnutí státní pomoci. (Linhart, Roudný 2009:112) Cílem IZS je účelným a plošným vyuţitím soustředěných sil a prostředků záchrana lidských ţivotů, hmotných a duchovních statků společnosti a sniţování následků při mimořádných událostech. (Bouřa 2004: 83)

3.3.6 Struktura IZS Pevné struktury IZS jsou tvořeny především stávajícími institucionálními částmi jeho základních sloţek, nosnou strukturu ale tvoří HZS ČR. Základní sloţky IZS jsou HZS ČR, jednotky poţární ochrany zařazené do plošného pokrytí kraje jednotkami poţární ochrany, zdravotnická záchranná sluţba a Policie ČR. Ostatní sloţky IZS jsou vyčleněné síly a prostředky ozbrojených sil, ostatní ozbrojené bezpečnostní sbory, ostatní záchranné sbory, orgány ochrany veřejného zdraví, havarijní, pohotovostní, odborné a jiné sluţby, zařízení civilní ochrany, neziskové organizace a sdruţení občanů, která lze vyuţít k záchranným a likvidačním pracím. Základní sloţky IZS drţí neustálou pohotovost, ostatní sloţky fungují na vyţádání. (zákon č. 239/2000 Sb.)

19

4 Politics 4.1 Liberecký kraj Liberecký kraj se nachází na severu České republiky a je svou rozlohou 3 163 km2 nejmenším krajem. Nachází se v něm 215 obcí z nichţ 39 má statut města, 2 z toho jsou města statutární. Liberecký kraj se dělí na čtyři okresy Česká Lípa, Jablonec nad Nisou, Liberec a Semily a je v něm deset (včetně čtyř okresních) obcí s rozšířenou působností. V Libereckém kraji ţije 439 027 obyvatel. (www.risy.cz)

4.2 Volby Od zaloţení SLK v roce 2008 proběhly troje volby, kterých se hnutí zúčastnilo a dosáhlo významných zisků.

4.2.1 Volby do krajského zastupitelstva 2008 Při volbách do zastupitelstva Libereckého kraje se obsazuje 45 mandátů. V pořadí jiţ třetí volby do zastupitelstva LK se nesly v duchu poměrně vysoké účasti ve srovnání s předchozími lety, kdy v roce 2000 dosáhla účast 33,07 % a v roce 2004 30,83 %. V roce 2008 byla účast 38,08 %, přesto je tato účast nízká ve srovnání například s volbami do poslanecké sněmovny ČR. Voliči měli moţnost vybírat mezi čtrnácti politickými uskupeními, které se ucházely o jejich podporu. Název subjektu Česká strana sociálně demokratická Občasnká demokratická strana Komunistická strana Čech a Moravy Starostové pro Liberecký kraj Strana pro otevřenou společnost Strana zelených Unie pro sport a zdraví

Počet hlasů 34 749 29 187 18 018 17 878 7 937 6 415 5 711

v% 26,79 22,50 13,89 13,78 6,12 4,94 4,40

Tabulka 1 Volby do krajského zastupitelstva 2008 (www.volby.cz)

Oproti minulým volbám je moţné konstatovat výrazný vzestup ČSSD, o téměř 16 % a naopak výrazný propad ODS, o téměř 14 %. Hlasy získané Stranou pro otevřenou společnost se propadly o více jak polovinu (cca 6 %). Naopak Strana zelených posílila svoji pozici, přesto však těsně nedosáhla dostatečného počtu hlasů pro zvolení do zastupitelstva.

20

Posledním celkem s relevantním počtem hlasů bylo další regionální politické hnutí Unie pro sport a zdraví. (www.volby.cz) SLK, jakoţto hnutí, které bylo zaloţeno nedlouho před krajskými volbami s cílem ovlivňovat politiku v kraji získalo i přes svoji novou pozici poměrně výrazný výsledek 13,78% hlasů a obsadilo tak 7 mandátů v zastupitelstvu Na tomto výsledku lze ilustrovat poměrně dobrý kredit, oblíbenost a známost starostů, kteří dříve fungovali jako nezávislí a pro volby se sjednotili do nezávislého regionálního politického hnutí.

4.2.2 Volby do poslanecké sněmovny 2010 I přesto, ţe SLK deklarují nezájem o ovlivňování dění na celostátní úrovni, tak ve volbách do poslanecké sněmovny vyjádřili svoji podporu nově vzniklé politické straně TOP 09 a čtyři členové SLK se objevili i na její kandidátce. TOP 09 v Libereckém kraji získala 41 594 hlasů, tedy 19,44 %, coţ ve výsledku znamenalo zisk dvou mandátů. (www.volby.cz) Nejvíce hlasů přesně 3 425 získal starosta města Semily Mgr. Jan Farský, který byl na kandidátce původně na místě č. 17, coţ bylo místo poslední. Jako druhý byl zvolen starosta města Ţelezný Brod Mgr. Václav Horáček, který byl leaderem kandidátky TOP 09 pro Liberecký kraj a získal 3 040 hlasů. Oba zvolení starostové byli nominováni SLK. SLK tak i přes minimum ambicí k celostátní politice získala oba dva mandáty TOP 09 za Liberecký kraj. Na případu pana starosty Farského je moţné ilustrovat, ţe vysoká oblíbenost vytvořená při působení v komunální politice byla vyuţita při kandidatuře na úroveň celostátní.

4.2.3 Komunální volby 2010 Účast voličů v komunálních volbách v Libereckém kraji dosáhla 46,97 % , coţ je lehce pod celorepublikovým průměrem 48,47 %. Voliči měli moţnost zvolit 2285 zastupitelů do celkem 216 zastupitelstev. O přízeň voličů se v jednotlivých obcích ucházelo celkem 30 politických hnutí, stran a celků. Nejvyšší počet byl nezávislých kandidátů, kterých bylo 7 145, tedy asi 82,33 % z celku. Druhé nejpočetnější zastoupení měla ODS s 396 kandidáty, tedy 4,56 %. V pořadí třetí byla ČSSD s 329 kandidáty, tedy 3,79 %. Počty kandidátů za ostatní strany a celky nepřesáhly 1% z celkového počtu kandidátů. (www.volby.cz) Celkově nejlepších zisků ve volbách dosáhli nezávislí kandidáti, kteří získali 29,91 % z celkového počtu hlasů a obsadili 1 590 mandátů, tedy 69,58 %. Druhá v pořadí se umístila ODS s 16,97 % hlasů a 185 mandáty(8,10 %). Třetí byla ČSSD s 14,17 % hlasů a 120

21

mandáty (5,25 %). Dále pak KSČM se 7,19 % hlasů, Věci veřejné s 5,41 % hlasů a TOP 09 3,49 % hlasů. Starostové pro Liberecký kraj získali 3,07 % hlasů a tím dosáhli 89 mandátů. Je zřejmé, ţe takováto analýza komunálních voleb pojatá z centrálního krajského pohledu je nutně zkreslená, jelikoţ i zisk několika mandátů mohl v konečném důsledku v nějaké obci znamenat zisk většiny nebo všech moţných mandátů. Ve vztahu k této práci je daleko vyuţitelnější analýza výsledků komunálních voleb představená hnutím SLK, kde je detailně rozepsáno jakých výsledků SLK (a jimi podporovaní kandidáti) a kde dosáhlo. SLK v komunálních volbách mělo přímé zastoupení či podporovalo kandidátky ve 47 obcích (městech) kraje. V těchto vesnicích a městech mohli voliči zvolit celkem 620 zastupitelů. Kandidátky, které podporovalo SLK, získaly dohromady 261 zastupitelů. Ve výsledku to znamená zisk 42 % moţných mandátů. Následující tabulka stručně shrnuje a rozepisuje celkové úspěchy SLK v komunálních volbách. Je třeba si povšimnout, rozdílu mezi oficiální statistikou serveru www.volby.cz a interní statistikou SLK v počtu získaných hlasů a mandátů. Starostové pro Liberecký kraj: Sdruţení SLK, NK: "STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ" Koalice TOP 09 a SLK: Sdruţení "STAN", NK:

2, 25 % hlasů: 74 zastupitelů 2,13 %, 64 zastupitelů 2, 98 % hlasů, 16 zastupitelů 0, 37 %, 4 zastupitelé 0,18 % hlasů, 4 zastupitelé

Tabulka 2 Zisky SLK a jimi podporovaných kandidátů (Komunální volby 2010)

SLK či jimi podporovaní kandidáti na kandidátkách různých názvů dosáhli v některých obcích i zisku 100% odevzdaných platných hlasů a mandátů. Následující tabulka přehledně dělí zisky hlasů na počet obcí. Procento hlasů 100% 90% - 100% 80% - 90% 70% - 80% 60% - 70% 50% - 60% 40% - 50% 30% - 40% 20% - 30% 10% - 20% 0,1% - 10%

Počet obcí 4 1 1 1 6 3 4 7 10 9 2

Tabulka 3 Procento získaných hlasů podle obcí (Komunální volby 2010)

22

Z tabulky vyplývá, ţe zisky hlasů se nejčastěji pohybovali mezi 10 % a 30 %. Zisk 100 % byl dosaţen ve 4 obcích. Toto je dáno tím, ţe se jedná o malé obce, kde byla pouze jedna kandidátka. V následující tabulce je přehledně shrnut procentuální zisk v obcích s rozšířenou působností na území Libereckého kraje, ve kterých mělo SLK zastoupení, nebo podporovalo kandidáty. Obec Nový Bor Česká Lípa Semily Ţelezný Brod Jablonec nad Nisou Liberec

Procento hlasů 30,85% 8,81% 46,44% 24,72% 24,70% 13,41%

Tabulka 4 Procento získaných hlasů v obcích s rozšířenou působností (Komunální volby 2010)

Z tabulky vyplývá, ţe SLK kandidovali, nebo podporovali kandidáty v šesti z deseti měst s rozšířenou působností. Nejlepších výsledků bylo dosaţeno ve městě Semily, kde byl leaderem kandidátky lokálně velice oblíbený pan Farský, který byl jiţ téhoţ roku zvolen z posledního místa kandidátky TOP 09 do Poslanecké sněmovny ČR. Nejhorší výsledek byl naopak v České Lípě.

4.3 Koalice SLK K prosazování zájmů SLK dochází na dvou úrovních, krajské a komunální. V rámci procesu prosazování vlastních zájmů musejí SLK nutně vyjednávat s ostatními zvolenými zástupci a politickými stranami. V některých obcích je situace usnadněna jednoznačným vítězstvím (aţ 100 % hlasů), jinde však musí zástupci SLK tvořit koalice. Na komunální úrovni se liší politická situace obec od obce. Pro potřeby této práce bude popsána situace ve městech s rozšířenou působností ve kterých kandidovali kandidáti SLK, nebo kandidáti jimi podporovaní.

4.3.1 Krajská úroveň Na úrovni Libereckého krajského zastupitelstva nepanuje pro SLK příznivá situace. SLK ve volbách získalo 7 mandátů z 45 moţných. Hned po volbách proběhla iniciativa utvořit levo-středovou koalici vedenou vítězem voleb ČSSD, Stranou pro otevřenou společnost (SOS) a SLK, tak aby nemusela být vytvořena koalice s KSČM. Takovéto sloţení

23

koalice by potvrdilo vysoký koaliční potenciál SLK. Bohuţel z dohody později sešlo a v současné době vládne v kraji ČSSD převáţně s podporou KSČM a SOS. Podle slov p. Půty je SLK v současné době jedinou opravdovou opoziční silou na krajském zastupitelstvu. Z této pozice má pouze omezené moţnosti prosazování vlastních zájmů. Nejčastěji se SLK při snahách o získání podpory obrací na ODS. Dohromady disponují však pouze 19 zastupiteli. Moţnosti SLK jsou dále omezeny sloţením rady kraje. Rada kraje má devět členů, z nichţ osm je z ČSSD a jedna členka z SOS. „Situace nefunguje tak jak bychom si představovali, že o problémech bude diskutovat na zastupitelstvu. Většinou to vypadá tak, že do zastupitelstva jdou návrhy předjednané v radě se zajištěnou podporou. Bohužel SLK stojí spíše mimo a pro podporu si k nám příliš mnoho stran nechodí. A jak už je někdy úlohou opozice, tak bohužel často stojíme mimo prosazovaných návrhů.“

4.4 Komunální úroveň 4.4.1.1 Liberec V rámci voleb do zastupitelstva největšího města Libereckého kraje, SLK podporovalo kandidátku s názvem Liberec občanům. Ve výsledku se podařilo získat 6 mandátů z celkových 39. Na začátku byla vytvořena koalice z kandidátek: Změna pro Liberec s 9 mandáty, ČSSD se 7 mandáty, Liberec občanům se 6 mandáty a Unie pro sport a zdraví se 3 mandáty. Postupně však došlo ke krizi kvůli údajné špatné komunikaci a ČSSD 31. 3. 2011 vypověděla opoziční smlouvu a byla vytvořena nová menšinová koalice ČSSD, Liberec občanům, Unie pro sport a zdraví a Věcí veřejných. Byl také odvolán bývalý primátor za Změnu pro Liberec a nahradila jej primátorka za ČSSD. V současné době v radě města, která má jedenáct členů, jsou obsazena 4 místa hnutím Liberec občanům. (www.volby.cz, Šebelka; Pšeničková 2011) Liberec občanům byla kandidátka sloţená z kandidátů SLK, KDU-ČSL a nezávislých. Dva ze šesti zvolených kandidátů jsou členy SLK, včetně leadera kandidátky a současného člena rady p. Šolce. Samotné SLK tedy v komunálních volbách v Liberci sice získalo pouze dva zastupitele. Přesto to lze povaţovat za významný úspěch. Jeden je členem rady města a spolu s ostatními členy kandidátky Liberec občanům představují duhou nejsilnější frakci v současné koalici.

24

4.4.1.2 Jablonec nad Nisou V Jablonci nad Nisou podporovalo SLK kandidátku s názvem Domov nad Nisou. Kandidátka byla vytvořena hnutím Starostové a nezávislí. Ţádný z kandidátů nenáleţel k SLK. Ve volbách získala kandidátka Domov nad Nisou 8 z 30 moţných mandátů a v současné době má tři členy v rady města. (www.volby.cz, www.mestojablonec.cz) V Jablonci byla vytvořena koalice vítězné ODS a druhého Domov nad Nisou, dohromady mají 17 zastupitelů. (ČTK 2010)

4.4.1.3 Železný Brod Za Ţeleznobrodsko krásnější s podporou TOP 09, tak se nazývala kandidátka podporovaná SLK, která v komunálních volbách získala 4 z 15 mandátů. Členové SLK byli dva ze zvolených kandidátů, ostatní byli nezávislí. Po volbách byla vytvořena poměrně široká koalice skládající se z hnutí a stran: Občané pro změnu, ODS, ČSSD, Volba budoucnosti Ţeleznobrodska a Změna pro Ţelezný Brod. Ţeleznobrodsko krásnější, které v minulých letech vládlo Ţeleznému Brodu se stáhlo do opozice. (www.volby.cz, Sedlák 2010)

4.4.1.4 Semily V Semilech bylo zastoupeno SLK kandidátkou Volba pro Semily v čele s poslancem SLK p. Farským, který byl současně jediným zvoleným kandidátem SLK. Zbylých jedenáct zastupitelů za Volbu pro Semily představovali nezávislí kandidáti. I přes zisk nadpoloviční většiny z 21 mandátů byla v Semilech vytvořena koalice s ČSSD. p. Farský opět získal pozici starosty. (www.volby.cz, www.semily.cz, Holub 2010)

4.4.1.5 Česká Lípa V České Lípě stejně jako na většině míst Českolipska byly kandidátky SLK pojmenovány Starostové pro Liberecký kraj. SLK v České Lípě získalo pouze 2 z 25 mandátů.Vítězná ČSSD a členové její koalice VV a Suverenita (celkem 11 mandátů) byli zatlačeni do opozice menšinovou koalicí ODS, SLK, TOP 09 a SZ (také celkem 11 mandátů) s podporou KSČM (3 mandáty). Oba dva zastupitelé SLK se stali také členy rady města. (www.volby.cz, www.mucl.cz, Ţatecká 2010)

25

4.4.1.6 Nový Bor V Novém boru byla situace sloţitější, protoţe kandidáti SLK kandidovali na dvou různých kandidátkách. První byla kandidátka TOP 09 - Starostové pro Liberecký kraj, které se podařilo získat 4 z 21 mandátů a druhou kandidátka SNK ED - Nový Nový Bor, která získala také 4 mandáty. Za kaţdou kandidátku byl zvolen jeden zastupitel za SLK. Člen SLK za TOP 09 – SLK se stal starostou a členka SLK za SNK ED – NB se stala místostarostkou. Po volbách byla vytvořena koalice TOP 09 - SLK, SNK ED - NB a ODS (celkem 11 mandátů). (www.volby.cz, www.novy-bor.cz, www.veciverejne.cz)

4.4.1.7 Shrnutí komunální politiky Na základě výše uvedeného přehledu jde jen velice obtíţně provádět nějakou generalizaci. Ve dvou městech je koalice SLK s ČSSD, ve třech s ODS a v jednom je SLK v opozici. Vzhledem k převáţně středovému charakteru SLK tato situace není nijak zaráţející a reflektuje vysoký koaliční potenciál. Dále je moţné vysledovat, ţe do rady města (vč. starostů a místostarostů) byli ze smíšených kandidátek s ostatními stranami a nezávislými kandidáty vybíráni spíše zastupitelé SLK. Pokud by měly být charakterizovány koalice v jednotlivých městech podle typologie koalic, můţeme hovořit o nadměrné ideově propojené koalici v Liberci. V Jablonci nad Nisou se utvořila minimální vítězná ideově propojená koalice. V Ţelezném Brodě byla vytvořena velká koalice bez zastupitelů SLK. V Semilech byla vytvořena nadměrná ideově propojená koalice. V České Lípě došlo k vytvoření nadměrné ideově nepropojené koalice a v Novém Boru minimální vítězné ideově propojené koalice. Na základě rozboru koalic je vidět, ţe SLK vyuţívají své středové pozice a koaličního potenciálu a v pěti ze šesti měst utvořili koalici.

4.5 Tvorba bezpečnostní politiky SLK Proces tvorby bezpečnostní politiky představuje neméně významnou součást této práce. Podle stanov hnutí SLK je hlavním orgánem odpovědným za tvorbu bezpečnostní politiky je sněm, který schvaluje poltický a volební program. V současné době nemá SLK určený výbor, nebo experta, který by se zabýval tvorbou bezpečnostní politiky. V praxi pak tvorba probíhá na sněmech za účasti většiny členů formou diskuse. Na základě rozpravy na dané téma jsou pak vytvářeny zájmy SLK. „Je takovou nectností starostů, že každý je odborníkem na všechno a všichni do toho povídají. Samozřejmě 26

někoho více zajímá kultura a někoho bezpečnost, takže ti pak v tom mají nejsilnější hlas.“ SLK dále neprovedlo ţádný průzkum veřejného mínění v kraji, který by se vztahoval k zájmům veřejnosti v oblasti bezpečnosti. Program je tak tvořen agregací zájmů jednotlivých starostů a ostatních členů hnutí, na základě jejich vlastních úsudků. Za hlavní přednost SLK lze povaţovat komunikační platformu, kterou představuje. V rámci SLK je v současné době sdruţeno 45 starostů, mezi kterými funguje vzájemná komunikace na vysoké úrovni. Co se týká bezpečnostní politiky funguje vzájemné předávání zkušeností a best practices. „Předáváme si informace bez toho, aniž bychom se báli že nám někdo sebere know how. Díky tomu, že jsou zde starostové jak velkých měst i malých vesnic, tak je databáze zkušeností poměrně veliká a vy tak nemusíte mnoho věcí vymýšlet nanovo. Máte možnost se zeptat kolegů jestli nějaké opatření třeba funguje ještě dřív než to zavedete.“ V souvislosti se zvolením dvou zástupců do PSČR se politika SLK výrazně nezměnila. Dle slov p. Půty bylo hlavním cílem změna rozpočtového určení daní vedoucí k posílení moţností samospráv. Vzhledem k tomu, ţe SLK upřednostňují osobní odpovědnost volených zástupců před zodpovědností k ideologii a politickému programu a současně také kandidáti SLK byli zvoleni za TOP 09, nedošlo po volbách v roce 2010 k ţádným úpravám politických cílů. Poslanci SLK tak mohou činit dle vlastního uváţení, popř. v návaznosti na TOP 09.

27

5 Policy SLK 5.1 Politický program SLK Politický program regionálního politického hnutí Starostové pro Liberecký kraj je moţné analyzovat na základě několika různých podkladů. Vzhledem k tomu, ţe SLK se zúčastnilo tří rozdílných voleb a chystá se na čtvrté, je hypoteticky moţné pouţít čtyř rozdílných volebních programů. Na druhou stranu je ovšem zřejmé, ţe není moţné zahrnout do analýzy politický program z voleb do Poslanecké sněmovny ČR v roce 2010, jelikoţ SLK pouze vyjádřili podporu politické straně TOP 09, která jim na oplátku poskytla místa na kandidátce. Program pro volby do PS ČR je tak programem TOP 09 a sami SLK potvrzují, ţe nemají výraznější ambice směrem k celostátní politice. Druhý program, který by bylo moţné pouţít je program SLK pro komunální volby v roce 2010. Tento program se nese v duchu jednoduchosti a je formulován formou tří obecných principů, které jsou pak detailněji rozpracovávány. Volební program SLK pro komunální volby se nazývá Tři zásady pro komunální volby 2010, kde zásady jsou 1) otevřenost 2) transparentnost 3) etický kodex. Vzhledem k zaměření práce na bezpečnostní politiku, je moţné pro analýzu pouţít především zásadu číslo 2), která se ve velké míře vztahuje k boji s korupcí. Zbylé dvě zásady se také okrajově vztahují ke korupci. Rozpracování jiných bezpečnostních otázek však chybí. Jak vyplývá z výše popsaného, program pro komunální volby 2010 poskytuje jen omezené moţnosti k analýze politického programu SLK. Třetí program, který je moţné zahrnout do analýzy je program pro volby do krajského zastupitelstva 2012. Jedná se o nový volební program a představuje cíle do volebního období 2012 – 2016. Díky tomuto programu je moţné nahlédnout do budoucnosti SLK. Vzhledem k analýze se však bohuţel jedná opět o stručný program, věrný zásadě SLK neslibovat nesplnitelné a představuje tak několik oblastí, kterým se SLK chtějí věnovat, pokud budou zvoleni. Těchto několik bodů se věnuje problematice bezpečnosti pouze okrajově, především ekonomické bezpečnosti a korupci (hospodaření kraje, rozsáhlé zveřejňování informací, atd.) Opět je tak zřejmé, ţe tento dokument je moţné při analýze pouţít pouze velice omezeně. Čtvrtý a poslední dokument, který je moţné pouţít je politický program pro volby do krajského zastupitelstva 2008. Tento program vytvořený v počátcích hnutí SLK se poměrně detailně věnuje různým bezpečnostním tématům a skýtá tak vynikající dokument k analýze bezpečnostních zájmů SLK.

28

Na základě výše popsaných zhodnocení různých programových dokumentů je zřejmé, ţe k analýze bude vyuţit především program pro volby do krajského zastupitelstva 2008. Do celku zkoumaných bezpečnostních témat nebyla zařazena sociální a ekonomická bezpečnost, jelikoţ se tyto koncepty příliš vymykají cíli práce a ve finálním důsledku by mohly znamenat rozšíření zájmu na celý politický program SLK. Dalším moţným zdrojem informací o bezpečnostní politice SLK je rozhovor s některým z členů. Pro potřeby této práce autor provedl rozhovor s předsedou hnutí SLK Bc. Martinem Půtou, starostou města Hrádek nad Nisou. V rámci tohoto rozhovoru byly pokládány otázky podle návodu rozhovoru, který je popsán v metodologické části, tak aby komplexně pokryly co nejširší oblast bezpečnosti. Pro zjednodušení citování zdrojů jsou všechny texty v této kapitole psané kurzívou v uvozovkách přímou citací vyjádření pana Půty zaznamenané během interview. Ostatní texty psané kurzívou představují přímou citaci z volebního programu. Pokud nebude uvedeno jinak, informace v této kapitole obsaţené, jsou zaloţeny na programu Volby do krajských zastupitelstev 2008 (www.starostoveprolibereckykraj.cz) nebo rozhovoru s panem Půtou.

5.2 Bezpečnostní priority SLK Pokud se jedná o priority v oblasti bezpečnosti je velice těţké je vyhodnotit pouze na základě analýzy volebního programu, kde je obtíţné odlišit důleţitost jednotlivých popsaných témat. Proto byla v rámci rozhovoru poloţena přímo otázka na bezpečnostní priority SLK. „Pro nás je důležitý základní princip, že v několika věcech nefungují kraj a obce optimálně. Dá se to demonstrovat na příkladu Nového Boru, že pokud existuje nějaký problém, tak se kraj tváří jako by se ho to netýkalo. Takže když vznikl problém v obci Nový Bor, tak kraj dal od toho ruce pryč a řekl že by si to Nový Bor měl řešit po své linii – městskou policií a komunikací s policií ČR. V oblasti bezpečnosti přikládáme nejvyšší důležitost především komunikaci mezi jednotlivými složkami systému – kraj – obce – IZS. Velice důležitým bezpečnostním problémem je pro nás také korupce. Dále bychom rádi více využívali legislativní iniciativu kraje jako nástroje pro řešení problémů.“ Panu starostovi byl dále předloţen seznam bezpečnostních témat, přičemţ na některá z nich mohou být pokládány během rozhovoru otázky. Tato témata měl ohodnotit na stupnici od 1 do 5 podle toho, jak důleţité to které téma pro SLK, kdy 1 znamená nejméně důleţité, zanedbatelné a 5 nejvíce důleţité, jedná se o prioritu strany.

29

Bezpečnostní téma Extremismus Terorismus Korupce Dopravní bezpečnost Ţivotní prostředí Civilní ochrana Sociálně patologické jevy Násilná kriminalita Poţární ochrana Energetická bezpečnost

Bodové hodnocení dle priority 4 1 5 4 5 4 4 4 4 3

Tabulka 5 Priority bezpečnostní politiky

Na základě tabulky je zřejmé, ţe SLK přikládají nejvyšší důleţitost tématům korupce a bezpečnosti ţivotního prostředí. Většina zbylých témat byla hodnocena čtyřmi body, coţ znamená vysokou důleţitost, ne však nejvyšší prioritu, toto je dáno tím, ţe SLK si nemohou před nadcházejícími krajskými volbami dovolit označit některé bezpečnostní téma za málo významné. Téma energetické bezpečnosti bylo obodováno třemi body, především z důvodu malých moţností kraje tuto problematiku ovlivňovat (podrobněji v části o energetické bezpečnosti). Nejmenší moţné bodové hodnocení získala problematika terorismu, jelikoţ není vnímána významná hrozba v této oblasti.

5.3 Korupce Program SLK pro krajské volby 2008 se problematice korupce věnuje poměrně rozsáhle. Jiţ v první části nazvané Chceme jsou zařazeny dva body, které se ke korupci vztahují: rozbít „kartelové“ dohody firem při výběrových řízeních a veřejných zakázkách zavést konečné a nepřekročitelné ceny veřejných zakázek – průzkum a příprava musí eliminovat prostor pro vícepráce a nárůst nákladů během realizace. A dále následuje jako první bod v části Nechceme: poskytovat prostor pro korupci a klientelismus v nejširším smyslu. Tyto tři body představují obecná politická prohlášení, která mají spolu s ostatními body krátce na úvod představit politické cíle SLK. SLK navrhují moţná řešení k problematice korupce v kapitole Hospodaření kraje. Při výběrových řízeních zamezit kartelovým dohodám uchazečů – zhotovitelů. Provádět výběr co nejotevřenější, nejtransparentnější, pod veřejnou kontrolou (jde o veřejné peníze), s

30

cílem dosáhnout vysoké jakosti (cena, kvalita, efektivnost, …) při nejnižších možných a konečných cenách. Neakceptovat vícepráce a dodatky – pokud nebudou způsobeny vyšší mocí – zaviněné, nebo předvídatelné. Případné neodůvodnitelné změny přenést na toho, kdo je způsobil. Zavést přísný investiční dohled. Další body které se vztahují k problematice netransparentních zakázek je moţné nalézt i v části věnující se veřejné správě, kde jsou hlavní jako hlavní opatření udáváno maximální moţné zveřejňování všech informací. Dále pak ve vztahu k veřejným zakázkám kraje je cílem je vypisovat případ od případu, tak aby se zamezilo dlouhodobým potenciálně nevýhodným smlouvám ovlivněným korupcí. Strategii maximální otevřenosti potvrdil i pan Půta.: „Nejlepší protikorupční opatření je maximální transparentnost jak se nakládá se státními prostředky. My jsme pro to, aby všechno co jde bylo zveřejňováno. Ať se jedná třeba o faktury nákupu kancelářských potřeb, tak aby bylo vidět, že se papír nenakupuje za dvojnásobnou cenu než je běžné na trhu. Pro nás je hranice 50000 tisíc, kdy by se to mělo zveřejňovat. Někteří kolegové však prosazují dokonce zveřejňování všeho. Nebo třeba i příjmy politiků, protože politik není běžný občan a voliči by měli mít právo vědět jaké má příjmy a odkud pocházejí. Dále je naším cílem je zavést veřejná výběrová řízení na co nejširší spektrum výdajů veřejné správy.“ To ţe je korupce hlavním tématem SLK v oblasti bezpečnosti potvrzuje i program pro komunální volby 2010, kdy bod č. 2 transparentnost, je ve zkratce vysvětlen jako „potlačení korupce“. Zaměření na boj s korupcí jako hlavní bezpečnostní téma SLK je zajištěno i pro období 2012 – 2016. V programu pro krajské volby 2012, který je formulován velmi stručně, představuje problematika vztahující se ke korupci jeden z celkových pěti bodů - Průhledné a zodpovědné rozhodování Libereckého kraje.

5.4 Environmentální bezpečnost Otázka bezpečnosti ţivotního prostředí se zařadila v rámci priorit po boku korupce. V programu pro krajské volby 2008 je jí věnována kapitola spolu se zemědělstvím a lesnictvím. SLK povaţují kvalitu ţivotního prostředí za základ pro další rozvoj společnosti. Hlavním cílem je vyváţení systému ochrany a dalšího rozvoje ţivotního prostředí s nároky a poţadavky rozvoje společnosti. Vrátit se k tradičním hodnotám a postupům, které nemají tak výrazný vliv na ţivotní prostředí a podobu krajiny.

31

Politika SLK v oblasti environmentální bezpečnosti by se dala sumarizovat jakoţto „inteligentní“ způsob ochrany ţivotního prostředí. Na jednu stranu se snaţit o zlepšování ţivotního prostředí a posilovat ochranu všech jeho součástí. Na druhou stranu posilovat pravomoci místních samospráv a zbytečnými nařízeními neomezovat moţnosti jejich rozvoje. Do tohoto bodu spadá snaha maximálně koordinovat spolupráci mezi místními samosprávami a posílit moţnosti volených zástupců na úkor úředníků CHKO, kteří se musejí vyjadřovat k dění na místech, kde území obce splývá s územím CHKO či rezervací. Chránit to co má význam chránit a nebránit rozvoji sadou často nesmyslných a protichůdných opatření. Program SLK rozpracovává problematiku rozdělenou na jednotlivé části, jako je například vodohospodářství, odpady, ovzduší, zemědělství a lesnictví. Tyto části nebudou detailně rozebírány, vzhledem k rozsahu práce. Vţdy je však moţné najít jednotící prvek ve snaze o informovaná rozhodnutí, která posílí ochranu ţivotního prostředí a současně neomezí obce. Pan předseda Půta identifikoval další oblasti týkající se environmentální bezpečnosti, kterými se SLK zabývá. Zaprvé se jedná o problematiku stavby rychlostní silnice R35, u které se jednalo o několika variantách, přičemţ byla schválena trase přetínající území Českého ráje prakticky v polovině. „Samozřejmě si uvědomujeme, že takovouto lineární stavbu není možné postavit, aniž by se to někomu nelíbilo. My chceme prosadit, aby silnice, především tato, nevznikaly pouze na prknech projektantů. Ale aby než se něco namaluje do mapy, aby se to projednalo se samosprávou a ta mohla navrhnout lokality, kde by jim silnice nejméně vadila. Průnikem nejméně konfliktních řešení by se třeba dospělo k výsledku. Naším cílem je, až se dálnice R35 začne projektovat, aby co nejméně narušila krajinu a aby respektovala to, jak tam to území dneska funguje.“(Půta 2008) Druhou oblastí zájmu SLK je těţba uranu v podještědí. V oblasti kolem Ralska a Mimoně dříve probíhala rozsáhlá těţba uranu. Vzhledem ke zvyšování cen uranu na světových trzích je moţné, ţe dojde ke znovuotevření těţby. V duchu své politiky informovaných rozhodnutí, komunikace, rozvoje a ochrany ţivotního prostředí říkají: „Toto téma máme od samého začátku. Je evidentní, že k vytěžení ložiska může dojít a nechceme, aby se ta surovina vytěžila a prodala do zahraničí. Stát by si ji měl nechat pro vlastní strategickou potřebu na výrobu energie. Druhá věc, je, že by se mělo začít těžit až když se vymyslí bezpečná technologie. V současné době stát vynakládá dvě miliardy ročně na sanaci po předchozí těžbě.“

32

5.5 Extremismus Extremismus jako bezpečnostní otázka je v současné době v Libereckém kraji na popředí zájmu, vzhledem k tomu, ţe okres Česká Lípa zasahuje svojí severní částí do oblasti šluknovského výběţku, kde v nedávné době docházelo k projevům extremismu, vzájemným i násilným útokům mezi etniky a projevům rasové nesnášenlivosti. Tato situace se nejvíce projevila na území Nového boru, kde na podzim roku 2011 došlo k tzv. mačetovému útoku romských mladíků a následovaly nepokoje a demonstrace. K extremismu se vztahuje bod programu v počáteční části Nechceme: nerespektování názorů a oprávněných požadavků menšin (názorových, etnických, …) Jinak se program k extremismu nevyjadřuje, pravděpodobně kvůli tomu, ţe v době vytvoření tento problém nebyl tak výrazný. Body, které se k problematice vztahují lze nalézt v částech zabývajících se sociální politikou, trhem práce atd. Jedná se však pouze o periferní vztah, zaloţený příbuznosti témat jako je nezaměstnanost. Pan předseda Půta se k problematice extremismu vyjádřil následujícím způsobem. „Obávám se, že bude i nadále docházet k projevům extremismu. Když se nedaří ekonomice, lidé z těchto znevýhodněných lokalit přicházejí o práci jako první a pak živí rodiny různými způsoby, tak jak mohou. A když roste drobná kriminalita, v české společnosti, která je latentně rasistická, tak to vzbuzuje extremistické nálady.“ „ Žádnou takovou strategii (na řešení vzrůstajícího extremismu) v současné době nemáme. Myslím si, že zrovna tohle je věc, která by se měla řešit na centrální úrovni. Navíc Liberecký kraj se tím příliš nezabývá, považuje ji za záležitost jednotlivých obcí. Pokud bych měl hovořit o řešení, tak řešení žádné krátkodobé neexistuje. Existuje pouze dlouhodobé řešení – nevytvářet vyčleněné lokality, kde dochází k drobné kriminalitě, která pak společnost vhání do náruče extremistům. Jinak co se týká snah o řešení tak proběhlo setkání starostů, kde tyto vyčleněné lokality jsou. Na kraji jsou vyčleňovány peníze na sociální činnosti, které však nejsou příliš úspěšné a peníze se zde spíše ztrácí. Nějaké činnosti tu tedy jsou, ale nejsou příliš funkční.“

5.6 Sociálně patologické jevy a kriminalita Hlavním cílem SLK je ochrana zdraví a majetku občanů. Výrazná část oddílu věnovaného bezpečnosti v programu SLK je věnována právě problematice drogových závislostí, gamblerství, drobné kriminality a násilností. Jako hlavní strategie k řešení těchto problémů je uváděna prevence. Cílem SLK je zavést prevenci od ranného věku a

33

spolupracovat při jejím výkonu s rodinami, školami a organizátory zájmových aktivit. Cílem je, aby mladí lidé trávili volný čas aktivně a bylo minimalizováno působení negativních vlivů. Pana Půta povaţuje za nejlepší prevenci kriminality maximální zrychlení práce soudů a ostatních orgánů v trestním řízení. Jasný vztah mezi zločinem a trestem umocněný rychlostí jeho výkonu by měl poslouţit silným odstrašujícím způsobem. „Např. pokud někdo jeden den vykrade chatu a je u toho chycen, tak by už druhý den měl stát před soudem.“ „Proto usilujeme o dokončení transformace veřejné správy a vytvoření krajského soudu, který v současné době v Libereckém kraji není.“ Dalším navrhovaným opatřením je zavádění kamerových systémů, které umoţní snazší získávání důkazů a usvědčení spolu s nezanedbatelným odstrašujícím prvkem. Toto opatření je však podle pana Půty moţné pouze ve velkých městech, která jsou schopná financovat 24 hodinový dozor. Pro malá města a vesnice chtějí SLK posílit hlídkovou činnost policie.

5.7 Integrovaný záchranný systém S předchozí kapitolou úzce souvisí problematika IZS a jeho jednotlivých sloţek. Program SLK stanovil mimo jiné tyto cíle: Spolupracovat, podporovat a účastnit se na provozu integrovaného záchranného systému, i na jeho rozvoji a technickém vybavení. Podporovat a iniciovat legislativní opatření pro zajištění účinné přeshraniční spolupráce záchranného systému i jeho jednotlivých složek. Zajistit a podpořit navýšení technických a finančních prostředků sborů PO a HZS Podpořit vznik krajského ředitelství policie Zabezpečit technicky a organizačně profesionální a efektivní krizové řízení kraje Pan Půta hodnotí funkci IZS velice kladně, problém však vidí ve dvojitosti systému a jeho financování. Jedná se o současnou existenci městské a státní policie, profesionálních a dobrovolných hasičů. Dochází tak někdy k dvojímu financování stejné věci. Současně jako problematickou vidí spolupráci místních samospráv a PČR. „Myslíme si, že z dlouhodobého hlediska by měla být policie provázána více se samosprávou. Dobrý by byl například model, tak jak to funguje v Sasku, kde je primátor města současně formálním velitelem policie a hasičů. Často to také podobně funguje i v ČR – jsou realizovány neformální schůzky PČR a MP s vedením města, kde se říká co kdo potřebuje, ale kraj by to měl zastřešovat.“

34

Další důleţitou otázkou je financování IZS. Pan Půta povaţuje financování IZS ze všech úrovní státní správy za dostatečné. Jako jediný nedostatečně financovaný sektor vidí Policii, která je nucena kvůli nedostatku peněz omezovat hlídkovou činnost. Za moţnou formu zlepšení financování IZS povaţuje moţnost, ţe by pojišťovny platily zasahujícím sloţkám procento z uchráněné hodnoty majetku. Případně spoluúčast občanů na nedůleţitých výjezdech soukromého charakteru. Podobně jako u ostatních bodů programu se SLK snaţí o zlepšování komunikace mezi jednotlivými aktéry samosprávy, IZS a dokonce i s přeshraničními partnery. „My jsme toho názoru a pomáháme s organizací přímé komunikace mezi odpovědnými osobami. Komunikace je vždy lepší, kdy zná jeden druhého a může mu zavolat, než že by se muselo jít přes oficiální kanály, což dlouho trvá. Většina Starostů je také v Euroregionu Nisa, jehož jedním cílem je komunikace v oblasti bezpečnosti, nejenom kriminalita, ale i IZS, kde komunikace je na vysoké úrovni. Např. naši hasiči mají dohodu s hasiči v Žitavě a zasahují na cizím státním území.“

5.8 Dopravní bezpečnost Dopravní bezpečnost, jakoţto další významná část programu je řešena hned na dvou místech. Bezpečnosti silničního provozu je řazena jako součást programu v oblasti bezpečnosti. Dále pak je dopravní bezpečnost řešena v sekci doprava. Takto se dá dopravní bezpečnost rozdělit na dvě části 1) bezpečnost ovlivněnou účastníky silničního provozu (BeSiP) a 2) bezpečnost ovlivněnou dopravní infrastrukturou. Mezi navrhovaná opatření ke zlepšení BeSiP patří např.: rozšíření monitorovacích systémů (radary, kamery), častější kontroly vozidel a potřebných náleţitostí. Bezpečnost vycházející z infrastruktury je zaloţena především na vyhodnocení současné situace a následném zavádění adekvátních opatření. Jedná se např. o silniční značení, úprava vozovek, okolí vozovek (billboardy), budování chodníků a cyklostezek. Pan se k problematice dopravní bezpečnosti vyjádřil následujícím způsobem. „Nám se zdá, že se z dopravní bezpečnosti udělalo takové dobré mediální téma a peníze se dávají na různé kampaně, které mají upozornit na různá nebezpečí. To se nám zdá jako vyhazování peněz. Naším cílem je, aby kraj koordinoval svoje stavby se stavbami obcí. Protože dnes to probíhá tak, že když kraj řeší stavbu nějakých průtahů, tak neřeší chodníky a různá další bezpečnostní opatření, protože ty jsou obce. Ta by to měla financovat. Proto by měly obce mít

35

možnost už při projektové přípravě se vyjádřit, aby měly možnost prosadit stavby, které vedou ke zvýšení bezpečnosti.“

5.9 Energetická bezpečnost Energetické bezpečnosti je věnována samostatná kapitola v programu. SLK povaţují alternativní zdroje energie (vítr, slunce a voda) za nestabilní a není tak moţné na ně spoléhat při snaze o zvýšení energetické bezpečnosti. Za hlavní cíle podle programu lze povaţovat podporu úsporných opatření a výstavbu geotermálních elektráren a jiných stabilních zdrojů energie. „Nám je samozřejmě jasné, že na úrovni kraje není téměř možné řešit nějakou energetickou samostatnost. Nám jde spíše o to, že v LK není dostatečná kapacita vedení. ČEZ už několik let pracuje na dalším vedení energie. Spousta investičních záměrů, které by směřovaly do našeho kraje pak končí na tom, že nedostanou přípojku.“

5.10 Terorismus Terorismus je v současné době významným bezpečnostním tématem na mezinárodní úrovni. SLK k problematice terorismu vyjadřuje v programu jedním bodem: Ve spolupráci s bezpečnostními

zpravodajskými

službami

a

bezpečnostními

složkami

vyhodnotit

protiteroristickou bezpečnost a zpracovat postup pro snížení případných rizik bezpečnostně citlivých subjektů a akcí. Sám předseda Půta uznává ţe: „Touto problematikou se naše strana nezabývala. Především si myslíme, že pokud by někdo chtěl zaútočit na ČR tak by zaútočil na cíle v Praze a pokud by se jednalo o terorizmus typu nějakého šílence se samopalem na náměstí, tak tomu stejně nelze zabránit.“

5.11 Analýza programu SLK Pokud se budeme dopodrobna zajímat volebním programem SLK, je moţné u většiny částí, bez ohledu na jejich téma, rozeznat dva jednotící prvky. Za prvé se jedná o informovaná rozhodnutí. U kaţdé otázky vztahující se k bezpečnosti lze vţdy identifikovat alespoň jeden, někdy ale i více bodů, v nichţ SLK deklarují zájem o provedení analýzy/auditu/hodnocení. Na základě vypracovaných odborných analýz mají pak být zaváděna efektivní opatření. Jedná se např. o audit fungování krajských

36

úředníků (korupce), analýza ţivotního prostředí, analýza dopadu dopravních opatření, zhodnocení stavu vozovek,… Za druhé se jedná o zlepšování komunikace na všech úrovních. Opět u mnoha otázek je moţné najít snahu o zlepšování komunikace na úrovni obce – kraj, obce – projektantské firmy, obce – CHKO, obce – sloţky integrovaného záchranného systému, kraj – zahraniční partneři. Dalším důleţitým bodem je prevence, jejímţ cílem je omezení výskytu problémů ve většině bezpečnostních oblastí. Dále u bezpečnostních problémů, které lze ovlivnit aktivitou PČR a MP, podporují SLK hlídkovou činnost, policisty v terénu. Na druhou stranu, je u některých bodů moţné sledovat rozdíly mezi politikou deklarovanou volebním programem a vyjádřením pana Půty k dané oblasti. Jedná se např. o oblast terorismu, které se program věnuje, p. Půta ji však povaţuje za nedůleţitou. Dále např. v oblasti dopravní bezpečnosti se program výraznou měrou věnuje různé preventivní činnosti. Přesto se však p. Půta vyjadřuje negativně k vynakládání peněz na osvětové kampaně. Jako další je moţné pozorovat rozdíl mezi deklarovaným nezájmem o politiku na celostátní úrovni a navrhovaným programem SLK. V některých bodech se jedná o řešení, která nelze provádět jinak neţ centrálně – např. úpravy IZS a jeho financování.

37

6 Závěr Politické hnutí Starostové pro Liberecký kraj je moţné charakterizovat jako nezávislé regionální politické hnutí, u kterého lze vidět společné znaky s dalšími nezávislými stranami a hnutími. Jedná se o prosazování věcné a ideově nezatíţené politiky a otevřené společnosti. SLK bohuţel nemohlo prosazovat mnoho ze svých cílů, které si vytyčilo v programu pro volby do krajského zastupitelstva 2008. Na základě zisku 13.78 % hlasů získali 7 mandátů, coţ lze povaţovat za dobrý výsledek vzhledem k mladosti hnutí. Jakoţto představitelé opozice neměli však velkou šanci na prosazení svých návrhů a současně kvůli nízkému počtu zastupitelů neměli ani výraznější moţnost ovlivňovat konání ostatních politických stran a hnutí. Pokud přihlédneme ke statistikám SLK, tak se v komunálních volbách podařilo SLK dosáhnout poměrně významného úspěchu. SLK podporované kandidátky získaly 261 mandátů z moţných 620, coţ představuje zisk 42 % mandátů. Tento údaj je však třeba brát se značnou rezervou. Zvolených zastupitelů nějakým způsobem navázaných na SLK jiţ bylo pouze 162. Pokud by se měli brát v úvahu pouze kandidáti přímo za SLK, tak dospějeme k číslu 74, coţ představuje téměř 12 % z mandátů, které mohli získat. Z celkového počtu v Libereckém kraji se pak jedná o pouhých 3,24 %. Na druhou stranu se však SLK projevují jako strana s vysokým koaličním potenciálem a nemají problém s vytvářením různých druhů koalic s mnoha různými stranami a hnutími. V současné době SLK podle slov p. Půty sdruţuje 45 starostů a jeho hlavním úspěchem je posílení vzájemné komunikace. Díky tomuto jsou prosazovány kvalitnější politiky nejen v oblasti bezpečnosti. Program SLK zaznamenal za dobu existence také výraznou změnu. Pro krajské volby 2008 byl formulován jako obsáhlý dokument zabývající se jednotlivými problémy a jejich řešeními. V jehoţ rámci se objevila řada bezpečnostních témat. Mezi nejdůleţitější patří korupce a environmentální bezpečnost. V celém programu však šlo vysledovat několik jednotících proudů. Jednalo se především o zlepšení komunikace a dělání odpovědných a informovaných rozhodnutí zaloţených na předešlém prozkoumání a zhodnocení problému. Pro komunální volby 2010 a pro nadcházející krajské volby 2012 se však rozhodlo SLK jít cestou jednoduchosti a soustředit se pouze na několik základních bodů. Ze všech bezpečnostních témat tak v programu hnutí zůstala pouze korupce. Samozřejmě to neznamená, ţe by ostatní témata byla opomíjena, jen nejsou centrálně řešena a jsou, vzhledem k charakteru hnutí, ponechána na jednotlivých starostech a vzájemné komunikaci.

38

7 Literatura a zdroje 7.1 Odborná literatura 1) Balík, S. (2009): Komunální politika. Obce aktéři a cíle místní politiky. Praha: Grada. 2) Bouřa, V. (2004): Vybrané kapitoly z krizového řízení. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě. 3)Hloušek, V.; Kopeček, L. (2010): Politické strany. Původ, ideologie a transformace politických stran v západní a střední Evropě. Praha: Grada. 4)Koudelka, Z. (2007): Samospráva. Praha: Linde. 5)Linhart, P. – Roudný, R. (2009): Ochrana obyvatelstva a terorismus. Pardubice: Univerzita Pardubice. 6)Mareš, M. (2002): Česká republika. In: Politické strany ve střední a východní Evropě. Ideově-politický profil, pozice a role politických stran v postkomunistických zemích. Eds. Fiala, P. et al. Brno: Masarykova univerzita. 7) Mareš, M. (2004): Nezávislé a „antistranické“ strany a hnutí. In: Politické strany. Vývoj politických stran a hnutí v českých zemích a Československu 1861 – 2004. II. DÍL: Období 1938 – 2004. Eds. Malíř, J.; Marek, P. Brno: Nakladatelství doplněk. 8) Mareš, M. (2000): Úvod: Politické strany v postkomunistických zemích střední Evropy a zahraniční politika. In: Zahraniční politika politických stran v České republice, Maďarsku, Polsku a na Slovensku. Eds. Dančák, B.; Mareš, M. Brno: Masarykova univerzita. 9) Rektořík, J., et al. (2004): Krizový management ve veřejné správě. Teorie a praxe. Praha: Ekopress. 10) Strmiska, M. (2003): Pojetí regionálních a etnických stran. In: Etnické a regionální strany v ČR po roce 1989. Ed. Mareš, M. Brno: CDK.

7.2 Internetové zdroje http://www.risy.cz http://www.volby.cz http://www.starostoveprolibereckykraj.cz http://www.semily.cz http://www.mucl.cz http://www.novy-bor.cz http://www.veciverejne.cz http://www.mestojablonec.cz ČTK (2010): Jablonec povede koalice ODS a Domova nad Nisou. on-line URL ověřeno ke dni 8.5.2012. Komunální volby 2010. on-line URL ověřeno ke dni 8.5.2012. Šebelka, J.; Pšeničková, J. (2011): Liberec po pádu Korytáře ruší protikorupční úředníky a mění tajemníka. On-line URL ověřeno ke dni 8.5.2012. Sedlák, J. (2010): Železnobrodská radnice zažije zemětřesení. on-line URL ověřeno ke dni 8.5.2012.

39

Ţatecká, R. (2010): Tiskové prohlášení koalice ČSSD, VV a Suverenita. on-line URL < http://www.i-noviny.cz/ceska-lipa/tiskove-prohlaseni-koalice-cssd-vv-a-suverenita> ověřeno ke dni 8.5.2012.

7.3 Zákony a legislativní akty Zákon č. 240/2000 Sb. Zákon č. 239/2000 Sb.

8 Seznam použitých zkratek LK – Liberecký kraj ČSSD – Česká strana sociálně demokratická ODS – Občanská demokratická strana SLK – Starostové pro Liberecký kraj PS ČR – Poslanecká sněmovna České republiky ČR – Česká republika KSČM – Komunistická strana Čech a Moravy IZS – Integrovaný záchranný systém PČR – Policie České republiky MP – Městská policie OP – Obecní policie HZS – Hasičský záchranný sbor PO – Poţární ochrana SOS – Strana pro otevřenou společnost VV – Věci veřejné SZ – Strana zelených NB – Nový Bor SNK ED – Sdruţení nezávislých kandidátů – Evropští demokraté

9 Seznam tabulek Tabulka 1 Volby do krajského zastupitelstva 2008 (www.volby.cz) ...................................... 20 Tabulka 2 Zisky SLK a jimi podporovaných kandidátů (Komunální volby 2010) ................. 22 Tabulka 3 Procento získaných hlasů podle obcí (Komunální volby 2010) .............................. 22 Tabulka 4 Procento získaných hlasů v obcích s rozšířenou působností (Komunální volby 2010)......................................................................................................................................... 23 Tabulka 5 Priority bezpečnostní politiky ................................................................................. 30

40