Bezpečnostní inženýrství. M. Jahoda

Bezpečnostní inženýrství

M. Jahoda

Úvod Organizace předmětu Přednášky: Cvičení: • výpočty, projekty Zápočet • odevzdané úkoly (všechny), prezentace projektu Zkouška • ústní Literatura •

Crowl, D.A., Louvar, J.F., Chemical Process Safety: Fundamentals with Applications, Prentice Hall 1990.

•

Mannan S., Lees’ Process Safety Essentials: Hazard Identification, Assessment and Control, Elsevier, 2014 (http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/B9781856177764000269)

•

Babinec F., Management rizika, Slezská universita v Opavě, 2005.

•

Kletz T., What went wrong? Case Histories of Process Plant Disasters, Elsevier, 2009. (http://app.knovel.com/web/toc.v/cid:kpWWCHPPD1)

2

Úvod

3

Bezpečnostní inženýrství = identifikace nebezpečí (hazard) = stanovení míry rizika (odhad frekvence výskytu událostí)

Loss Prevention (předcházení ztrátám)

...... + havarijní plánování, krizové řízení, ochrana obyvatelstva + vyšetřování příčin

Vzdělání chemických inženýrů

Chemical Proces Safety & Loss Prevention Problém s anglickou terminologií Hazard identification (identifikace nebezpečí) Risk Assessment (hodnocení rizika) ~ Hazard Analysis (Analýza nebezpečí)

Úvod Nebezpečí (hazard) = vlastnost látky nebo fyzikálního či biologického jevu / děje / faktoru nebo stav systému, které působí nepříznivě na zdraví člověka, životní prostředí a materiální hodnoty nebezpeční v chemických provozech: • mechanické – pohybující, padající, klouzající, ..., předměty a zařízení • tepelné Nebezpečí? • magnetické NE • elektrické • akustické • optické ANO • chemické  toxicita  exploze NE  požáry ...

4

Úvod

5

Riziko (risk) = pravděpodobnost výskytu nežádoucí události s nežádoucími následky

Struktura rizika Havarijní riziko Riziko při transportu

Surovina

Riziko na pracovišti Riziko snížení jakosti výrobku

Produkt

Riziko nakládání s chemickou látkou Environmentální riziko

Riziko nakládání s chemickou látkou

Legislativa - aktuální GHS - globálně harmonizovaný systém klasifikace a označování chemikálií • nařízení komise EU č. 453/2010, který se mění nařízení č. 1907/2010 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (REACH) • změny v přílohách každoročně • ČR: zákon č. 61/2014 Sb. novela zákona č. 350/2011 Sb., chemický zákon • http://www.mzp.cz/cz/pravni_predpisy_chemicke_latky_2012 • rozšíření nebezpečných fyzikálních vlastností a nebezpečné vlastnosti pro zdraví a životní prostředí, • nové výstražné symboly nebezpečnosti, • pojem látka se zachovává, pojem přípravek se nahrazuje pojmem směs, • pojem „kategorie nebezpečnosti“ se nahrazuje pojmem „třída nebezpečnosti“ Zavedení • pro látky: od 1. prosince 2010 se látky označují podle nového systému klasifikace a značení, přičemž v listech bezpečnostních údajů se bude uvádět současně i starý systém s novým systémem, • pro směsi: do 1. června 2015 měly podniky zodpovědné za značení chemikálií možnost výběru jednoho ze dvou systémů pro směsi. Když si vybraly nový systém, označení musí pracovat v souladu s tímto systémem, přičemž v listě bezpečnostních údajů budou uvedeny obě klasifikace, • od 1. června 2015 staré směrnice přestaly platit a kompletně byly nahrazeny systémem GHS

6

GHS – Fyzikální nebezpečnost Hořlavý plyn je taková plynná látka, která je hořlavá na vzduchu při 20 °C a standardním tlaku 101,3 kPa. Látky a směsi této třídy nebezpečnosti jsou řazeny do jedné ze dvou kategorií na základě výsledků testu nebo výpočetní metody. Hořlavé aerosoly by měly být považovány za Kategorii 1, nebo Kategorii 2, obsahují-li jakoukoli složku, která je podle kritérií klasifikována jako hořlavá, tedy hořlavé kapaliny, hořlavé plyny nebo hořlavé tuhé látky.

Oxidující plyn je jakýkoli plyn, který může, obecně poskytováním kyslíku, způsobit zapálení jiného materiálu, či se na něm podílet, ve větší míře, než tak činí vzduch. Látky a směsi této třídy nebezpečnosti jsou řazeny do jediné kategorie na základě toho, že (obecně poskytováním kyslíku) způsobují zapálení jiného materiálu, či se na něm podílejí, ve větší míře než tak činí vzduch.

7

GHS – Fyzikální nebezpečnost Plyny pod tlakem jsou plyny obsažené v nádobě při tlaku nejméně 280 Pa při 20 °C, nebo ve zkapalněné podobě. Toto zahrnuje čtyři typy plynů nebo plynných směsí ve vztahu k účinkům náhlého uvolnění tlaku nebo ochlazení, které mohou vést k vážným škodám na zdraví, majetku nebo životním prostředí, nezávisle na jiných rizicích, které tyto plyny mohou mít. Hořlavá kapalina je kapalina se teplotou vzplanutí do 93 °C. Látky a směsi této třídy nebezpečnosti jsou řazeny do jedné ze čtyř kategorií na základě zápalného bodu a bodu varu. Hořlavá tuhá látka je látka, která je snadno zápalná nebo může způsobit vznícení při tření či k němu přispět. Snadno zápalné tuhé látky jsou práškové, granulární nebo mazlavé látky, které jsou nebezpečné, jestliže je lze snadno zapálit krátkým kontaktem se zdrojem zapálení, například hořící zápalkou, a jestliže se plamen rychle šíří. Samovolně reagující látky jsou tepelně nestabilní kapaliny nebo pevné látky, které podléhají silně exotermickému tepelnému rozkladu i bez přístupu kyslíku (vzduchu). Tato definice vylučuje materiály klasifikované GHS jako výbušné, organické peroxidy nebo jako látky oxidující.

8

GHS – Fyzikální nebezpečnost Pyroforická kapalina je taková kapalina, která je i v malých množstvích schopna se vznítit do pěti minut poté, co přijde do kontaktu se vzduchem. Látky a směsi této třídy nebezpečnosti jsou řazeny do jedné kategorie na základě výsledků Testu OSN N.3. Pyroforická tuhá látka je taková tuhá látka, která je i v malých množstvích schopna se vznítit do pěti minut poté, co přijde do kontaktu se vzduchem. Látky a směsi této třídy nebezpečnosti jsou řazeny do jedné kategorie na základě výsledků Testu OSN N.2. Samozahřívající se látky jsou tuhé látky nebo kapaliny jiné než pyroforické látky, které jsou reakcí se vzduchem, nebo bez zdroje energie, schopny se samy zahřívat. Látky a směsi této třídy nebezpečnosti jsou řazeny do jedné ze dvou kategorií na základě výsledků Testu OSN N.4. Látky, které při styku s vodou uvolňují hořlavé plyny jsou tuhé látky nebo kapaliny, které jsou při kontaktu s vodou (interakcí s ní) schopny se samy zapálit nebo uvolňovat hořlavé plyny v nebezpečných množstvích. Látky a směsi této třídy nebezpečnosti jsou řazeny do jedné ze tří kategorií na základě výsledků Testu OSN N.5, který měří vývin plynu a rychlost vývinu.

9

GHS – Fyzikální nebezpečnost

10

Oxidující kapaliny jsou kapaliny, které, ačkoliv nemusí být nutně zápalné, mohou, obecně uvolňováním kyslíku, způsobit zapálení jiného materiálu nebo k němu přispět. Látky a směsi této třídy nebezpečnosti jsou řazeny do jedné ze tří kategorií na základě výsledků Testu OSN O.2. Oxidující tuhé látky jsou tuhé látky, které, ačkoliv nemusí být nutně zápalné, mohou, obecně uvolňováním kyslíku, způsobit zapálení jiného materiálu nebo k němu přispět. Látky a směsi této třídy nebezpečnosti jsou řazeny do jedné ze tří kategorií na základě výsledků Testu OSN O.1. Organické peroxidy jsou organické kapaliny nebo tuhé látky, které obsahují bivalentní strukturu -O-O- a lze je považovat za deriváty peroxidu vodíku, kde jsou jeden či oba atomy vodíku nahrazeny organickými radikály. Termín zahrnuje také směsi s organickými peroxidy. Látky a směsi této třídy nebezpečnosti jsou řazeny do jednoho ze sedmi "typů", A až G, na základě výsledků Série testů OSN A až H. Látky žíravé pro kovy jsou látky nebo směsi, které chemickým účinkem poškozují nebo ničí kovy. Tyto látky nebo směsi jsou řazeny do jediné kategorie na základě testů (Ocel: ISO 9328 (II): 1991 - Ocel typ P235; Hliník: ASTM G31-72 (1990) - neplátovaný typ 7075T6 nebo AZ5GU-T66). Kritéria GHS jsou míra koroze na povrchu oceli nebo hliníku převyšující 6,25 mm ročně při testovací teplotě 55 °C.

GHS – Zdravotní nebezpečnost

11

Akutní toxicita zahrnuje pět kategorií GHS, ze kterých lze vybrat příslušné elementy relevantní pro dopravu, ochranu spotřebitelů, pracovníků a životního prostředí. Látky se začleňují do jedné z pěti kategorií toxicity na základě LD50 (orální, dermální) nebo LC50 (inhalace). Poleptání kůže znamená způsobení nevratného poškození kůže po aplikaci testovací látky po dobu až 4 hodiny. Látky a směsi této třídy nebezpečnosti jsou řazeny do jediné harmonizované kategorie. Podráždění kůže znamená způsobení vratného poškození kůže po aplikaci testovací látky po dobu až 4 hodiny. Látky a směsi této třídy nebezpečnosti jsou řazeny do jediné harmonizované kategorie. Pro orgány, jako jsou regulátoři pesticidů, které chtějí míce než jednu úroveň podráždění kůže, se poskytuje dodatečná kategorie mírného podráždění. Vážné poškození očí znamená způsobení poškození tkáně oka nebo vážnou fyzikální poruchu zraku, následující po aplikaci testovací látky na přední povrch oka, které není plně vratné do 21 dnů od aplikace. Látky a směsi této třídy nebezpečnosti jsou řazeny do jediné harmonizované kategorie.


12

Podráždění očí znamená změny v oku následující po aplikaci testovací látky na přední povrch oka, které jsou plně vratné do 21 dnů po aplikaci. Látky a směsi této třídy nebezpečnosti jsou řazeny do jediné harmonizované kategorie. Pro orgány, jako jsou regulátoři pesticidů, které chtějí míce než jednu úroveň podráždění očí, lze vybírat jednu ze dvou podkategorií, v závislosti na tom, zda jsou změny vratné do 21 nebo do 7 dnů.

Senzibilizace dýchacích orgánů znamená, že látka po inhalaci vyvolává hypersenzitivitu dýchacích cest. Látky a směsi této třídy nebezpečnosti jsou řazeny do jediné harmonizované kategorie. Senzibilizace kůže znamená, že látka po kontaktu s kůží vyvolává alergickou reakci. Definice "senzibilizace kůže" je ekvivalentní "kontaktní senzibilizaci". Látky a směsi této třídy nebezpečnosti jsou řazeny do jediné harmonizované kategorie. Mutagenita v zárodečných buňkách znamená, že činidlo způsobuje zvýšený výskyt mutací v populaci buněk a/nebo organismů. Látky a směsi této třídy nebezpečnosti jsou řazeny do jedné ze dvou harmonizovaných kategorií. Karcinogenita znamená, že látka nebo směs látek vyvolává nádorové bujení nebo zvyšuje jeho výskyt. Látky a směsi této třídy nebezpečnosti jsou řazeny do jedné ze dvou harmonizovaných kategorií.


13

Toxicita pro reprodukci zahrnuje nežádoucí účinky na pohlavní funkci a plodnost u dospělých mužů a žen, stejně jako vývojovou toxicitu u potomků. Látky a směsi s reprodukčními nebo vývojovými účinky se řadí do jedné ze dvou kategorií, "známý nebo předpokládaný" a "podezřelý". Toxicita pro specifické cílové orgány (TOST) je třída, která rozlišuje mezi jednorázovou a opakovanou expozicí pro účinky na cílové orgány. Všechny významné účinky na zdraví, jinak specificky nezahrnuté do GHS, které mohou narušit funkci, jak vratně tak nevratně, ihned nebo s prodlevou, jsou zahrnuty do třídy nesmrtné toxicity pro specifické cílové orgány (TOST). Narkotické účinky a podráždění dýchacích orgánů se považují za systémové účinky pro cílové orgány následující po jednorázové expozici. Látky a směsi této třídy nebezpečnosti pro jednorázovou expozici jsou řazeny do jedné ze tří kategorií. Látky a směsi této třídy nebezpečnosti pro opakovanou expozici jsou řazeny do jedné ze dvou kategorií. Nebezpečí při vdechnutí zahrnuje akutní účinky, jako je chemická pneumonie, různého stupně postižení dýchacích orgánů nebo smrti po vdechnutí. Vdechnutí je vstup kapaliny nebo tuhé látky přímo přes ústní nebo nosní dutinu, anebo nepřímo vdechnutím zvratků, do průdušnice a dolních cest dýchacích. Látky a směsi této třídy nebezpečnosti jsou řazeny do jedné ze dvou kategorií na základě jejich viskozity.

Globálně harmonizovaný systém klasifikace a označování chemikálií (GHS)

Výstražné symboly nebezpečnosti

14


H-věty H200 – Nestabilní výbušnina. H201 – Výbušnina; nebezpečí masivního výbuchu. H202 – Výbušnina; vážné nebezpečí zasažení částicemi. H203 – Výbušnina; nebezpečí požáru, tlakové vlny nebo zasažení částicemi. H204 – Nebezpečí požáru nebo zasažení částicemi. H205 – Při požáru může způsobit masivní výbuch. H220 – Extrémně hořlavý plyn. H221 – Hořlavý plyn. H222 – Extrémně hořlavý aerosol. H223 – Hořlavý aerosol. H224 – Extrémně hořlavá kapalina a páry. H225 – Vysoce hořlavá kapalina a páry. H226 – Hořlavá kapalina a páry. H228 – Hořlavá tuhá látka. H240 – Zahřívání může způsobit výbuch. H241 – Zahřívání může způsobit požár nebo výbuch. H242 – Zahřívání může způsobit požár. H250 – Při styku se vzduchem se samovolně vznítí. H251 – Samovolně se zahřívá: může se vznítit. H252 – Ve velkém množství se samovolně zahřívá; může se vznítit. H260 – Při styku s vodou uvolňuje hořlavé plyny, které se mohou samovolně vznítit. H261 – Při styku s vodou uvolňuje hořlavé plyny.

15


H-věty H270 – Může způsobit nebo zesílit požár; oxidant. H271 – Může způsobit požár nebo výbuch; silný oxidant. H272 – Může zesílit požár; oxidant. H280 – Obsahuje plyn pod tlakem; při zahřívání může vybuchnout. H281 – Obsahuje zchlazený plyn; může způsobit omrzliny nebo poškození chladem. H290 – Může být korozivní pro kovy. H300 – Při požití může způsobit smrt. H301 – Toxický při požití. H302 – Zdraví škodlivý při požití. H304 – Při požití a vniknutí do dýchacích cest může způsobit smrt. H310 – Při styku s kůží může způsobit smrt. H311 – Toxický při styku s kůží. H312 – Zdraví škodlivý při styku s kůží. H314 – Způsobuje těžké poleptání kůže a poškození očí. H315 – Dráždí kůži. H317 – Může vyvolat alergickou kožní reakci. H318 – Způsobuje vážné poškození očí. H319 – Způsobuje vážné podráždění očí. H330 – Při vdechování může způsobit smrt. H331 – Toxický při vdechování. H332 – Zdraví škodlivý při vdechování.

16


17

H-věty H334 – Při vdechování může vyvolat příznaky alergie nebo astmatu nebo dýchací potíže. H335 – Může způsobit podráždění dýchacích cest. H336 – Může způsobit ospalost nebo závratě. H340 – Může vyvolat genetické poškození . H341 – Podezření na genetické poškození . H350 – Může vyvolat rakovinu . H351 – Podezření na vyvolání rakoviny . H360 – Může poškodit reprodukční schopnost nebo plod v těle matky . H361 – Podezření na poškození reprodukční schopnosti nebo plodu v těle matky . H362 – Může poškodit kojence prostřednictvím mateřského mléka. H370 – Způsobuje poškození orgánů . H371 – Může způsobit poškození orgánů . H372 – Způsobuje poškození orgánů při prodloužené nebo opakované expozici ostatní cesty expozice nejsou nebezpečné>. H373 – Může způsobit poškození orgánů při prodloužené nebo opakované expozici ostatní cesty expozice nejsou nebezpečné>. H400 – Vysoce toxický pro vodní organismy. H410 – Vysoce toxický pro vodní organismy, s dlouhodobými účinky. H411 – Toxický pro vodní organismy, s dlouhodobými účinky. H412 – Škodlivý pro vodní organismy, s dlouhodobými účinky. H413 – Může vyvolat dlouhodobé škodlivé účinky pro vodní organismy.


P-věty P101 – Je-li nutná lékařská pomoc, mějte po ruce obal nebo štítek výrobku. P102 – Uchovávejte mimo dosah dětí. P103 – Před použitím si přečtěte údaje na štítku. P201 – Před použitím si obstarejte speciální instrukce. P202 – Nepoužívejte, dokud jste si nepřečetli všechny bezpečnostní pokyny a neporozuměli jim. P210 – Chraňte před teplem/jiskrami/otevřeným plamenem/horkými povrchy. – Zákaz kouření. P211 – Nestříkejte do otevřeného ohně nebo jiných zdrojů zapálení. P220 – Uchovávejte/skladujte odděleně od oděvů/…/hořlavých materiálů. P221 – Proveďte preventivní opatření proti smíchání s hořlavými materiály… P222 – Zabraňte styku se vzduchem. P223 – Chraňte před možným stykem s vodou kvůli prudké reakci a možnému náhlému vzplanutí. P230 - Uchovávejte ve zvlhčeném stavu … P231 – Manipulace pod inertním plynem. P232 – Chraňte před vlhkem. P233 – Uchovávejte obal těsně uzavřený. P234 – Uchovávejte pouze v původním obalu. P235 – Uchovávejte v chladu. P240 – Uzemněte obal a odběrové zařízení. P241 – Používejte elektrické/ventilační/osvětlovací/…/zařízení do výbušného prostředí. P242 – Používejte pouze nářadí z nejiskřícího kovu. P243 – Proveďte preventivní opatření proti výbojům statické elektřiny. P244 – Udržujte redukční ventily bez maziva a oleje.

18


P-věty P250 – Nevystavujte obrušování/nárazům/…/tření. P251 – Tlakový obal: nepropichujte nebo nespalujte ani po použití. P260 – Nevdechujte prach/dým/plyn/mlhu/páry/aerosoly. P261 – Zamezte vdechování prachu/dýmu/plynu/mlhy/par/aerosolů. P262 – Zabraňte styku s očima, kůží nebo oděvem. P263 – Zabraňte styku během těhotenství/kojení. P264 – Po manipulaci důkladně omyjte …. P270 – Při používání tohoto výrobku nejezte, nepijte ani nekuřte. P271 – Používejte pouze venku nebo v dobře větraných prostorách. P272 – Kontaminovaný pracovní oděv neodnášejte z pracoviště. P273 – Zabraňte uvolnění do životního prostředí. P280 – Používejte ochranné rukavice/ochranný oděv/ochranné brýle/obličejový štít. P281 – Používejte požadované osobní ochranné prostředky. P282 – Používejte ochranné rukavice proti chladu/obličejový štít/ochranné brýle. P283 – Používejte ohnivzdorný/nehořlavý oděv. P284 – Používejte vybavení pro ochranu dýchacích cest. P285 – V případě nedostatečného větrání používejte vybavení pro ochranu dýchacích cest. P231 + P232 – Manipulace pod inertním plynem. Chraňte před vlhkem. P235 + P410 – Uchovávejte v chladu. Chraňte před slunečním zářením.

19


P-věty (nahrazují S-věty) P301 – PŘI POŽITÍ: P302 – PŘI STYKU S KŮŽÍ: P303 – PŘI STYKU S KŮŽÍ (nebo s vlasy): P304 – PŘI VDECHNUTÍ: P305 – PŘI ZASAŽENÍ OČÍ: P306 – PŘI STYKU S ODĚVEM: P307 – PŘI expozici: P308 – PŘI expozici nebo podezření na ni: P309 – PŘI expozici nebo necítíte-li se dobře: P310 – Okamžitě volejte TOXIKOLOGICKÉ INFORMAČNÍ STŘEDISKO nebo lékaře. P311 – Volejte TOXIKOLOGICKÉ INFORMAČNÍ STŘEDISKO nebo lékaře. P312 – Necítíte-li se dobře, volejte TOXIKOLOGICKÉ INFORMAČNÍ STŘEDISKO nebo lékaře. P313 – Vyhledejte lékařskou pomoc/ošetření. P314 – Necítíte-li se dobře, vyhledejte lékařskou pomoc/ošetření. P315 – Okamžitě vyhledejte lékařskou pomoc/ošetření. P320 – Je nutné odborné ošetření (viz … na tomto štítku). P321 – Odborné ošetření (viz … na tomto štítku). P322 – Specifické opatření (viz … na tomto štítku). P330 – Vypláchněte ústa.

20


21

P-věty P331 – NEVYVOLÁVEJTE zvracení. P332 – Při podráždění kůže: P333 – Při podráždění kůže nebo vyrážce: P334 – Ponořte do studené vody/zabalte do vlhkého obvazu. P335 – Volné částice odstraňte z kůže. P336 – Omrzlá místa ošetřete vlažnou vodou. Postižené místo netřete. P337 – Přetrvává-li podráždění očí: P338 – Vyjměte kontaktní čočky, jsou-li nasazeny a pokud je lze vyjmout snadno. Pokračujte ve vyplachování. P340 – Přeneste postiženého na čerstvý vzduch a ponechte jej v klidu v poloze usnadňující dýchání. P341 – Při obtížném dýchání přeneste postiženého na čerstvý vzduch a ponechte jej v klidu v poloze usnadňující dýchání. P342 – Při dýchacích potížích: P350 – Jemně omyjte velkým množstvím vody a mýdla. P351 – Několik minut opatrně oplachujte vodou. P352 – Omyjte velkým množstvím vody a mýdla. P353 – Opláchněte kůži vodou/osprchujte. P360 – Kontaminovaný oděv a kůži okamžitě omyjte velkým množstvím vody a potom oděv odložte. P361 – Veškeré kontaminované části oděvu okamžitě svlékněte. P362 – Kontaminovaný oděv svlékněte a před opětovným použitím ho vyperte. P363 – Kontaminovaný oděv před opětovným použitím vyperte.


P-věty P370 – V případě požáru: P371 – V případě velkého požáru a velkého množství: P372 – Nebezpečí výbuchu v případě požáru. P373 – Požár NEHASTE, dostane-li se k výbušninám. P374 – Haste z přiměřené vzdálenosti a dodržujte běžná opatření. P375 – Kvůli nebezpečí výbuchu haste z dostatečné vzdálenosti. P376 – Zastavte únik, můžete-li tak učinit bez rizika. P377 – Požár unikajícího plynu: Nehaste, nelze-li únik bezpečně zastavit. P378 – K hašení použijte …. P380 – Vykliďte prostor. P381 – Odstraňte všechny zdroje zapálení, můžete-li tak učinit bez rizika. P390 – Uniklý produkt absorbujte, aby se zabránilo materiálním škodám. P391 – Uniklý produkt seberte.

22


23

Kombinované P-věty P301 + P310 – PŘI POŽITÍ: Okamžitě volejte TOXIKOLOGICKÉ INFORMAČNÍ STŘEDISKO nebo lékaře. P301 + P312 – PŘI POŽITÍ: Necítíte-li se dobře, volejte TOXIKOLOGICKÉ INFORMAČNÍ STŘEDISKO nebo lékaře. P301 + P330 + P331 – PŘI POŽITÍ: Vypláchněte ústa. NEVYVOLÁVEJTE zvracení. P302 + P334 – PŘI STYKU S KŮŽÍ: Ponořte do studené vody/zabalte do vlhkého obvazu. P302 + P350 – PŘI STYKU S KŮŽÍ: Jemně omyjte velkým množstvím vody a mýdla. P302 + P352 – PŘI STYKU S KŮŽÍ: Omyjte velkým množstvím vody a mýdla. P303 + P361 + P353 – PŘI STYKU S KŮŽÍ (nebo s vlasy): Veškeré kontaminované části oděvu okamžitě svlékněte. Opláchněte kůži vodou/osprchujte. P304 + P340 – PŘI VDECHNUTÍ: Přeneste postiženého na čerstvý vzduch a ponechte jej v klidu v poloze usnadňující dýchání. P304 + P341 – PŘI VDECHNUTÍ: Při obtížném dýchání přeneste postiženého na čerstvý vzduch a ponechte jej v klidu v poloze usnadňující dýchání. P305 + P351 + P338 – PŘI ZASAŽENÍ OČÍ: Několik minut opatrně vyplachujte vodou. Vyjměte kontaktní čočky, jsou-li nasazeny a pokud je lze vyjmout snadno. Pokračujte ve vyplachování. P306 + P360 – PŘI STYKU S ODĚVEM: Kontaminovaný oděv a kůži oklamžitě omyjte velkým množstvím vody a potom oděv odložte. P307 + P311 – PŘI expozici: Volejte TOXIKOLOGICKÉ INFORMAČNÍ STŘEDISKO nebo lékaře. P308 + P313 – PŘI expozici nebo podezření na ni: Vyhledejte lékařskou pomoc/ošetření. P309 + P311 – PŘI expozici nebo necítíte-li se dobře: Volejte TOXIKOLOGICKÉ INFORMAČNÍ STŘEDISKO nebo lékaře.


24

Kombinované P-věty P332 + P313 – Při podráždění kůže: Vyhledejte lékařskou pomoc/ošetření. P333 + P313 – Při podráždění kůže nebo vyrážce: Vyhledejte lékařskou pomoc/ošetření. P335 + P334 – Volné částice odstraňte z kůže. Ponořte do studené vody/zabalte do vlhkého obvazu. P337 + P313 – Přetrvává-li podráždění očí: Vyhledejte lékařskou pomoc/ošetření. P342 + P311 – Při dýchacích potížích: Volejte TOXIKOLOGICKÉ INFORMAČNÍ STŘEDISKO nebo lékaře. P370 + P376 – V případě požáru: Zastavte únik, můžete-li tak učinit bez rizika. P370 + P378 – V případě požáru: K hašení použijte …. P370 + P380 – V případě požáru: Vykliďte prostor. P370 + P380 + P375 – V případě požáru: Vykliďte prostor. Kvůli nebezpečí výbuchu haste z dostatečné vzdálenosti. P371 + P380 + P375 – V případě velkého požáru a velkého množství: Vykliďte prostor. Kvůli nebezpečí výbuchu haste z dostatečné vzdálenosti. P401 – Skladujte … P402 – Skladujte na suchém místě. P403 – Skladujte na dobře větraném místě. P404 – Skladujte v uzavřeném obalu. P405 – Skladujte uzamčené. P406 – Skladujte v obalu odolném proti korozi/… obalu s odolnou vnitřní vrstvou. P407 – Mezi stohy/paletami ponechte vzduchovou mezeru. P410 – Chraňte před slunečním zářením.


Kombinované P-věty P411 – Skladujte při teplotě nepřesahující … °C/…°F. P412 – Nevystavujte teplotě přesahující 50 °C/122 °F. P413 – Množství větší než … kg/… liber skladujte při teplotě nepřesahující … °C/…°F. P420 – Skladujte odděleně od ostatních materiálů. P422 – Skladujte pod … P402 + P404 – Skladujte na suchém místě. Skladujte v uzavřeném obalu. P403 + P233 – Skladujte na dobře větraném místě. Uchovávejte obal těsně uzavřený. P403 + P235 – Skladujte na dobře větraném místě. Uchovávejte v chladu. P410 + P403 – Chraňte před slunečním zářením. Skladujte na dobře větraném místě. P410 + P412 – Chraňte před slunečním zářením. Nevystavujte teplotě přesahující 50 °C/122 °F. P411 + P235 – Skladujte při teplotě nepřesahující … °C/…°F. Uchovávejte v chladu. P501 – Odstraňte obsah/obal …

25


Bezpečnostní list – informace o nebezpečných látkách 1. Identifikace látky nebo přípravku a výrobce nebo dovozce 2. Informace o složení přípravku 3. Údaje o nebezpečnosti látky nebo přípravku 4. Pokyny pro první pomoc 5. Opatření pro hasební zásah 6. Opatření v případě náhodného úniku 7. Pokyny pro zacházení s látkou nebo přípravkem a skladování látky nebo přípravku 8. Omezování expozice látkou nebo přípravkem a ochrana osob 9. Fyzikální a chemické vlastnosti 10. Informace o stabilitě a reaktivitě látky nebo přípravku 11. Informace o toxikologických vlastnostech látky nebo přípravku 12. Ekologické informace o látce nebo přípravku 13. Pokyny pro odstraňování látky nebo přípravku 14. Informace pro přepravu látky nebo přípravku 15. Informace o právních předpisech vztahujících se k látce nebo přípravku 16. Další informace vztahující se k látce nebo přípravku

26

Zákon o prevenci závažných havárií

27

Závažná havárie

mimořádná, částečně nebo zcela neovladatelná, časově a prostorově ohraničená událost, například závažný únik, požár nebo výbuch, která vznikla nebo jejíž vznik bezprostředně hrozí v souvislosti s užíváním objektu nebo zařízení v němž je nebezpečná látka vyráběna, zpracovávána, používána, přepravována nebo skladována, a vedoucí k vážnému ohrožení nebo vážnému dopadu na životy a zdraví lidí, hospodářských zvířat a životní prostředí nebo k újmě na majetku

Zákon o prevenci závažných havárií - EU Začátek SEVESO I direktiva (směrnice 82/501/EEC)

 důsledek havárií v Sevesu (únik dioxinu, Itálie) a Flixborough (výbuch cyklohexanu) cíl: zavedení v EU jednotnou harmonizovanou legislativu pro prevence a připravenost na závažné průmyslové havárie + požadavek na zapracování do legislativy členských států Povinnosti pro provozovatele a orgány státní správy Provozovatelé:  oznamovací povinnost při používání nebezpečných látek v množství přesahující limity  povinnost vypracovat havarijní plán pro případ vzniku havárie • podklad: zpracování analýzy a hodnocení možných rizik  povinnost poskytovat informace svých pracovníků o možných rizicích Stát:  povinnost zajištění kontrol rizikových provozů

28

Havárie Seveso (Miláno, Itálie, sobota 10. 7. 1976)

29

• chemická továrna patřící švýcarské firmě Givaudan, koncernu Hoffmann-Leroche výroba herbicidů: produkce trichlorfenolu  zpracování na hexachlorofen (možnost tvorby nežádoucího tetrachlordibenzoparadioxinu, TCDD) Průběh události • • • • •

TCDD jedna z nejjedovatějších přehřátí reaktoru (vznik TCDD), známých látek smrtelná dávka přes bezpečnostní ventil únik asi 2 kg TCDD, 10-9 × těl. hmotnost zaměstnanci závadu během dvaceti minut odstranili, dioxinový oblak byl mírným vánkem zanesen směrem k blízké zástavbě a celkem zamořil téměř dva tisíce hektarů půdy, vedení továrny prohlásilo havárii za běžnou a o úniku jedovatého plynu se nikdo nezmínil, po 14 dnech se začaly projevovat první následky otravy u lidí (silné bolesti hlavy, poškození jater a ledvin, která byla v mnoha případech trvalá),

Továrna • uzavřena • dekontaminována • srovnána se zemí Náklady • odškodnění obyvatel: 300·106 CHF • detoxikace území: 32·106 USD

Flixborough, Velká Británie, 1974 • Reakce cyklohexanu se vzduchem na směs cyklohexanonu a cyklohexanolu • Reakce probíhala v kaskádě 6 reaktorů. • Kapacita 1 reaktoru byla 20 tun.

30

Flixborough, Velká Británie, 1974 Problém • Korozivní trhlina v plášti reaktoru č. 5 • Náhrada reaktoru spojovacím potrubím • Parametry potrubí: - Nové (průměr 508 mm) - Původní (průměr 711 mm) • Zůstaly původní vlnovce (711 mm)

31

Flixborough, Velká Británie, 1974 Důsledek • únik 30 tun cyklohexanu, následovala neznámá inicializace => exploze

Následky havárie : • 28 smrtelných zranění • 36 zraněných • zničený provoz , administrativní budova atd. • poškozeno 1821 domů a 167 dalších objektů

32

Flixborough, Velká Británie, 1974 Hledání příčiny • únik 30 tun cyklohexanu, následovala neznámá inicializace => exploze

33

Flixborough, Velká Británie, 1974 Hledání příčiny 1. kritické místo: neutralizační linka

• Povolené šrouby na zpětném ventilu => hromadění oxidovatelných zbytků • Indukce elektrostatického náboje

• Samovznícení => plamen

34

Flixborough, Velká Británie, 1974 Hledání příčiny 2. kritické místo: dočasné spojovací potrubí Zvýšení tlaku -> napětí v ohybu => roztržení vlnovců

35

Flixborough, Velká Británie, 1974 Výsledek vyšetřování Hlavní příčiny

• Potrubní spojka instalována bez prověření bezpečnosti a nevhodným způsobem. • Výrobní výkres potrubí byl nakreslen křídou na dveřích strojovny. • V provozu uskladněno velké množství hořlavých kapalin.

Následuje pravidlo: žádná dočasná úprava na zařízení nesmí být v horší kvalitě než původní nebo ostatní zařízení.

36

Flixborough, Velká Británie, 1974 Výsledek vyšetřování - potvrzení Matematické modelování (FDS) použito pro ověřování možných hypotéz prvotní příčiny exploze (2007): Byla vyvrácena hypotéza, že explozi způsobilo prasklé spojovací potrubí mezi separátory v neutralizační lince - potvrzeno, že hlavní příčinou bylo nekvalitní náhradní potrubí v reaktorové sekci.

Venart, J.E.S., 2007. Flixborough: A final footnote, Journal of Loss Prevention in the Process Industrie 20, 621-643, 2007

37

Zákon o prevenci závažných havárií - EU Pokračování SEVESO II direktiva (směrnice 96/82/EC)  zjednodušení SEVESO I direktivy • • • •

není rozlišována výroba nebezpečných látek a jejich skladování redukován seznam nebezpečných látek nově byly zařazeny látky nebezpečné pro životní prostředí zavedení bezpečnostního managementu (řízení bezpečnosti)

Konkretizace cílů havarijních plánů: • Minimalizace účinků možných havárií a omezení následků pro člověka, životní prostředí a ekonomiku. • Opatření před následky závažných havárií. • Poskytnutí informací veřejnosti, úřadům nebo servisním službám. • Zahájení asanačních prací a opatření na obnovu životního prostředí po závažné havárii. + požadavek na vytvoření jednotného evropského informačního systému jak v oblasti prevence, tak pro případ vzniku závažné havárie

38

Zákon o prevenci závažných havárií Pokračování Novela SEVESO II direktiva (směrnice 2003/105/EC) - zlepšení a dodatky po průmyslových haváriích

 Baia Mare (1999, Rumunsko) • únik kyanidu do Tisy po protržení hráze hlušinového odkaliště  zahrnutí hlušinových (kalových) rybníků do směrnice  rozšíření platnosti na dobývání nerostů v dolech a lomech  Enschede (2000, Holandsko) • výbuch ve výrobně pyrotechniky, ohrožení širokého okolí https://www.youtube.com/watch?v=wGACqFHwdLk  definice pro výbušné látky  sjednocení klasifikace výbušných a pyrotechnických látek  Toulouse (2001, Francie) • výbuch dusičnanu amonného ve výrobně hnojiv  upraveno limitní množství pro hnojiva podle obsahu dusíku

39

Zákon o prevenci závažných havárií - EU Právní rámec v EU - shrnutí SEVESO I Směrnice Rady 82/501/EEC z 24. června 1982 o rizicích závažných havárií u určitých průmyslových činností SEVESO II Směrnice Rady 96/82/ES z 9. prosince 1996 o kontrole nebezpečí závažných havárií s přítomností nebezpečných látek  úprava směrnice – 2003/105/EC

SEVESO III Směrnice 2012/18/EU ze 4. července 2012 - platnost od poloviny r. 2015; Směrnice SEVESO II se zrušila s účinkem od 1. 6. 2015

40

Zákon o prevenci závažných havárií Databáze závažných průmyslových havárií

Major Accident Reporting System (MARS)  informační systém závažných havárií evropské komise  základní funkce: • klasifikovat havárie s ohledem na proměnné parametry, přítomné látky, následky havárie a jejich příčiny • poskytnout informace o haváriích, které se staly a tyto informace využít pro prevenci podobných havárií i omezení jejich dopadů  zpráva je přidána až po úplném vyšetření havárie Odkaz: https://emars.jrc.ec.europa.eu/ https://emars.jrc.ec.europa.eu/?id=4

Informace o haváriích v ČR Aktuální zásahy hasičů • přehled: http://www.pozary.cz/zasahy/ Popis vybraných zásahů hasičů, včetně příčiny vzniku • HZS ČR/časopis 112: http://www.hzscr.cz/casopis-112.aspx

41

Zákon o prevenci závažných havárií - ČR Implementace evropské direktivy 96/82/EC – Seveso II do legislativy ČR Zákon č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií, od 29. 1. 2000 změny - č. 82/2004, úplné znění č. 349/2004 Sb. od 1. 6. 2006 současný zákon č. 59/2006 Sb. (účinnost do 1. 10. 2015) zákon č. 488/2009 Sb., kterým se mění č. 59/2006 Sb. (novela) nový zákon č. 224/2015 Sb. (od 1. 10. 2015) Cíle zákona • snížit pravděpodobnost vzniku havárie a omezit její případné následky • bezpečnostní dokumentace • rozdělení objektů do skupin • Bezrizikové • Skupina A (menší riziko) • Skupina B (větší riziko) • poskytování informací veřejnosti • výkon správních úřadů • způsob hlášení závažných havárií • pojištění odpovědnosti za škody Zákon se vztahuje na přibližně 211 průmyslových podniků v ČR - skupina A 89 objektů, skupina B 122 objektů (stav z ledna 2014).

42

Zákon o prevenci závažných havárií - ČR

43

Zákon č. 224/2015 Sb. rozvíjí systém prevence závažných havárií, nastavený stávajícím zákonem č. 59/2006 Sb. pro objekty, v nichž je umístěna některá z vybraných nebezpečných chemických látek či směsí v určitém kvalifikovaném množství, představujícím potenciální riziko vzniku závažné havárie, s cílem předcházet vzniku takových havárií, resp. omezit jejich dopady na životy a zdraví lidí, životní prostředí a majetek v těchto objektech a jejich okolí.

Prováděcí předpisy 225/2015 Sb.

Vyhláška o stanovení rozsahu bezpečnostních opatření fyzické ochrany objektu zařazeného do skupiny A nebo skupiny B

226/2015 Sb.

Vyhláška o zásadách pro vymezení zóny havarijního plánování a postupu při jejím vymezení a o náležitostech obsahu vnějšího havarijního plánu a jeho struktuře

229/2015 Sb.

Vyhláška o způsobu zpracování návrhu ročního plánu kontrol a náležitostech obsahu informace o výsledku kontroly a zprávy o kontrole

Zákon o prevenci závažných havárií (č. 224/2015 Sb.) Zákon stanovuje systém prevence závažných havárií pro objekty a zařízení, v nichž je umístěna vybraná nebezpečná chemická látka, s cílem snížit pravděpodobnost vzniku a omezit následky závažných havárií na zdraví a životy lidí, hospodářská zvířata, životní prostředí a majetek v objektech a zařízeních a v jejich okolí. Zákon se nevztahuje na: • a) vojenské objekty a vojenská zařízení, • b) nebezpečí spojená s ionizujícím zářením, • c) silniční, drážní, leteckou a vodní přepravu nebezpečných látek mimo objekty, včetně dočasného skladování, nakládky a vykládky během přepravy, • d) přepravu nebezpečných látek v potrubích, včetně souvisejících přečerpávacích, kompresních a předávacích stanic postavených mimo objekt v trase potrubí, • e) geologické práce, hornickou činnost a činnost prováděnou hornickým způsobem v dolech, lomech nebo prostřednictvím vrtů, s výjimkou povrchových objektů chemické a termické úpravy a zušlechťování nerostů, skladování a ukládání materiálů na odkaliště, jsou-li v souvislosti s těmito činnostmi umístěny nebezpečné látky, • f) průzkum a dobývání nerostů na moři, včetně uhlovodíků, • g) skladování plynu v podzemních zásobnících v pobřežních vodách, a to jak na místech určených ke skladování, tak na místech, kde se rovněž provádí průzkum a dobývání nerostů, včetně uhlovodíků, s výjimkou pevninských podzemních zásobníků plynu v přirozených vrstvách, vodonosných vrstvách, solných kavernách a opuštěných dolech, • h) skládky odpadu, včetně podzemního skladování odpadu.

44

Zákon o prevenci závažných havárií (č. 224/2015 Sb.) Základní pojmy (výběr)

Objekt – celý prostor (soubor), v němž je umístěna nebezpečná látka v jednom i více zařízeních. Zařízení – technická nebo technologická jednotka, ve které je nebezpečná látka vyráběna, zpracovávána. Provozovatel – právnická nebo fyzická osoba užívající objekt nebo zařízení. Závažná havárie – mimořádná, částečně nebo zcela neovladatelná, časově a prostorově ohraničená událost vedoucí k vážnému dopadu. Zdroj rizika – vlastnost nebezpečné látky nebo fyzická nebo fyzikální situace vyvolávající možnost vzniku závažné havárie. Domino efekt – možnost zvýšení pravděpodobnosti vzniku nebo velikosti dopadů závažné havárie v důsledku vzájemné blízkosti objektů nebo zařízení a umístění nebezpečných látek. Zóna havarijního plánování – území v okolí objektu nebo zařízení, v němž krajský úřad uplatňuje požadavky havarijního plánování formou vnějšího havarijního plánu.

45

Zákon o prevenci závažných havárií (č. 224/2015 Sb.) Tabulka I: Kategorie nebezpečných látek

Ukázka přílohy zákona

46

Zákon o prevenci závažných havárií (č. 224/2015 Sb.) Tabulka II: Jmenovitě vybrané nebezpečné látky

Ukázka přílohy zákona

47

Zákon o prevenci závažných havárií (č. 224/2015 Sb.) Minimální množství nebezpečných látek pro zařazení objektu do skupiny A nebo skupiny B • nebezpečná látka umístěná v objektu pouze v množství stejném nebo menším než 2 % množství nebezpečné látky uvedené v tabulce I nebo tabulce II nebude pro účely výpočtu celkového umístěného množství nebezpečné látky uvažována, pokud její umístění v objektu je takové, že nemůže působit jako iniciátor závažné havárie nikde na jiném místě objektu • pokud nebezpečná látka nebo více nebezpečných látek uvedených v tabulce II náleží také do některé skupiny s vybranou nebezpečnou vlastností uvedené v tabulce I, použije se pro jejich zařazení do skupiny A nebo skupiny B množství uvedené v tabulce II • jde-li o nebezpečnou látku, která má více nebezpečných vlastností uvedených v tabulce I, použije se pro její zařazení do skupiny A nebo skupiny B nejnižší množství z množství uvedených u jejích nebezpečných vlastností v tabulce I • v případě, že je nebezpečná látka umístěna na více místech objektu, provede se součet všech dílčích množství jednoho druhu nebezpečné látky, která jsou v objektu umístěna

48

Zákon o prevenci závažných havárií (č. 224/2015 Sb.)

49

Přiřazení do skupin rizikovosti objektů Individuální látka qi < 0,02*Qi => nezařazený objekt (založení protokolu pro kontrolu) qi > 0,02* Qi => látka se započítává do výpočtu (protokol na KÚ) Více látek kritérium součtu poměrných množství qi - množství nebezpečné látky i umístěné v objektu nebo zařízení, Qi = příslušné množství nebezpečné látky i uváděné ve sloupci 2 (při posuzování objektu nebo zařízení k zařazení do skupiny A) nebo sloupci 3 (při posuzování objektu nebo zařízení k zařazení do skupiny B) tabulky I nebo tabulky II, n = počet nebezpečných látek, N = ukazatel vyjadřující součet poměrů

Provozovatel zařadí objekt do a) skupiny A, jestliže je výsledek N roven nebo je větší než 1, při použití množství Q uvedeného v sloupci 2 tabulky I nebo tabulky II, b) skupiny B, jestliže je výsledek N roven nebo je větší než 1, při použití množství Q uvedeného v sloupci 3 tabulky I nebo tabulky II.


50

Příklad I qi

Látka Methanol

A, Qi

Množství Klasifikace (t) 30

Hořlavá

B, Qii

Sloupec 2 (t)

Sloupec 3 (t)

500

5 000

Vlastník, který užívá objekt nebo zařízení a zjistí, že • qi methanolu je větší než 2% Qi, v tabulkách I nebo II, je povinen tuto skutečnost protokolárně zaznamenat • qi methanolu je menší něž Qi, takže se na něj nevztahuje povinnost navrhnout zařízení do skupiny A nebo B => N < 1


51

Příklad II qi

Látka Methanol

A, Qi

Množství Klasifikace (t) 30

Hořlavá

B, Qii

Sloupec 2 (t)

Sloupec 3 (t)

500

5 000

Vlastník, který užívá objekt nebo zařízení a zjistí, že • qi methanolu je menší než 2% Qi, v tabulkách I a II, je povinen tuto skutečnost protokolárně zaznamenat v případě, že její umístění v objektu nebo zařízení je takové, že může působit jako iniciátor závažné havárie někde na jiném místě objektu nebo zařízení

Zákon o prevenci závažných havárií (č. 224/2015 Sb.) Příklad III

qi

A, Qi

B, Qii

Sloupec 2 (t)

Sloupec 3 (t)

Látka

Množství Klasifikace (t)

Fenol

30

Toxická

50

200

Dimethyl sulfát

0,45

Vysoce toxická

5

20

Naftalen-1-amin

9

Nebezpečná pro ŽP R51/R53

200

500

Chlor

15

Vybraná/vysoce toxická

10

25

Chlorid rtuťnatý

6,7

Vybraná/vysoce toxická

5

20

Thiofenol

5

Toxická

50

200

užití sčítacího vzorce pro zařazení do skupiny A • není zahrnut naftalen-1-amin (množství je nižší než 2 % pro skupinu A, tj. sloupec 2) N = fenol/200 +dimethyl sulfát/20 +chlor/25 + chlorid rtuťnatý/20 + thiofenol/200 N = 30/50 + 0,45/5 + 15/10 + 6,7/5 + 5/50 = 3,63 N > 1 => skupina A kontrolní užití sčítacího vzorce pro zařazení do skupiny B • není zahrnut naftalen-1-amin (množství je nižší než 2 % pro skupinu B, tj. sloupec 3) N = fenol/200 +dimethyl sulfát/20 +chlor/25 + chlorid rtuťnatý/20 + thiofenol/200 N = 30/200 + 0,45/20 + 15/25 + 6,7/20 + 5/200 = 1,13 N > 1 => zařazení objektu do skupiny B

52

Zákon o prevenci závažných havárií (č. 224/2015 Sb.) Základní povinnost provozovatelů

• tvorba bezpečnostních dokumentů ve skupině A:  Bezpečnostní program (BP)  Plán fyzické ochrany ve skupině B:  Bezpečnostní zpráva (BZ)  Plán fyzické ochrany  Vnitřní a vnější havarijní plány  Podklady pro stanovení zóny havarijního plánování • riziko vzniku havárie identifikovat, kvantifikovat a účinně řídit • přijmout přiměřená technická a organizační opatření • přesvědčivě o všem informovat orgány státní správy a dotčenou veřejnost v logicky správném, konkrétním, úplném, dostatečně podrobném bezpečnostním dokumentu

53

Zákon o prevenci závažných havárií (č. 224/2015 Sb.) Základní povinnost provozovatelů •

Bezpečnostní program obsahuje a) základní informace o objektu, b) posouzení rizik závažné havárie, c) popis zásad, cílů a politiky prevence závažných havárií, d) popis systému řízení bezpečnosti a e) závěrečné shrnutí. •

Bezpečnostní zpráva obsahuje a) základní informace o objektu, b) technický popis objektu, c) informace o složkách životního prostředí v okolí objektu, d) posouzení rizik závažné havárie, e) popis zásad, cílů a politiky prevence závažných havárií, f) popis systému řízení bezpečnosti, g) popis preventivních bezpečnostních opatření k omezení vzniku a následků závažné havárie, h) závěrečné shrnutí a i) jmenovitě uvedené právnické a fyzické osoby, které se podílely na vypracování bezpečnostní zprávy.

54

Zákon o prevenci závažných havárií (č. 224/2015 Sb.) Přiřazení do skupin rizikovosti objektů Nezařazené objekty • protokol o nezařazení • nutný pro předložení kontrole • oznámení krajskému úřadu Návrh na zařazení objektu • podává vlastník  hlavní náležitosti  specifikace látek v objektu  popis prováděné činnosti  grafické znázornění objektu a jeho okolí • krajský úřad rozhoduje o zařazení

55

Zákon o prevenci závažných havárií (č. 224/2015 Sb.) Havarijní plány Vnitřní havarijní plán • Popis preventivních bezpečnostních opatření • Osoby zodpovědné za plnění preventivních opatření • Popis možných následků havárie • Popis činností nutných k minimalizaci následků • Seznam ochranných zásahových prostředků provozovatele • Způsob varování veřejnosti a orgánů státní správy

Vnější havarijní plán • Provozovatel zpracovává písemné podklady pro KÚ • Stanovení zóny havarijního plánování • Možnost výskytu synergických efektů během havárie

56

Zákon o prevenci závažných havárií (č. 224/2015 Sb.) Hlášení závažné havárie (výběr) • jakýkoli požár nebo výbuch nebo havarijní únik nebezpečné látky v množství minimálně 5 % kvalifikačního množství stanoveného ve sloupci 3 tabulky I nebo ve sloupci 3 tabulky II přílohy č. 1 • ohrožení na zdraví a životě • úmrtí, zranění 6 a více zaměstnanců, zranění osob mimo objekt, nutnost evakuace více než 2 h, přerušení dodávek vody, energií, komunikace, hospitalizace osoby > 24 h • ekologické škody • hmotné škody (>70M Kč v objektu; > 7M Kč mimo objekt) • škody mimo území ČR

57

Zákon o prevenci závažných havárií (č. 224/2015 Sb.) DÚ – zařazení objektu do skupiny Ve vašem podniku jsou následující chemikálie: 1)

4) • • • •

amoniak, 10 t benzín technický, 5 t buten-1, 2 t ethylén, 15 t

2)

• • • •

acetylen, 100 m3 při tlaku 2 MPa kyslík, 300 m3 při tlaku 20 MPa manganistan draselný, 5 t kyselina sírová, 15 t

• • • •

hydrát vápenatý, 50 t chlor, 15 t hydroxid sodný, 20 t ethanol, 10 t

• • • • •

chlór, 5 t amoniak, 3 t kyanovodík, 1 t ethanol, 0,5 t acetonkyanhydrin, 3 t

5) • • • •

propan-butan, 5 t při tlaku 4 bar formaldehyd 36%, 5 t dimethylether, 2 t isoprolylakohol, 10 t

3)

6) • • • • •

oxid chromový, 2 t kyselina fluorovodíková, 1,5 t benzín technický, 1 t n-heptan, 0,5 t toluen, 0,3 t

58

Bezpečnostní inženýrství. M. Jahoda

Recommend Documents