Bezpečnost práce v odborném výcviku při vazbě a aranžování rostlin

Mendelova univerzita v Brně Institut celoživotního vzdělávání

Bezpečnost práce v odborném výcviku při vazbě a aranžování rostlin Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce:

Vypracovala:

doc. PhDr. Petr Hlaďo, Ph.D.

Bronislava Záděrová Brno 2015

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto práci: Bezpečnost práce v odborném výcviku při vazbě a aranžování rostlin vypracovala samostatně a veškeré použité prameny a informace jsou uvedeny v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědoma, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 Autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše. V Brně dne 25. května 2015

_______________________________

Poděkování Děkuji mému vedoucímu práce doc. PhDr. Petru Hlaďovi, PhDr. za jeho trpělivý přístup a vedení. Mým blízkým děkuji za podporu, které se mi během studia dostávalo.

Abstrakt V bakalářské práci bude zpracováno téma bezpečnosti práce v odborném výcviku při vazbě a aranžování rostlin na středních odborných školách. V teoretické části jsou zpracovány základní pojmy z oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, popsány právní normy České republiky týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, vymezeny povinnosti školy, vedení školy, žáků a zákonných zástupců žáků v této oblasti. Dalším cílem je popsat zásady bezpečnosti práce v odborném výcviku na cvičném pracovišti, vytyčit možná rizika a jejich prevenci. Metodami použitými pro zpracování teoretické části bude studium odborné literatury, právních norem se zaměřením na bezpečnost práce, tvorba poznámek, jejich analýza, srovnání a syntéza. Hlavním cílem praktické části práce je vytvoření didaktického materiálu – příprava na výuku s metodikou pro učitele, doplněná pracovními listy pro výukové téma Vazba a aranžování rostlin. Tento výukový materiál je vložen do příloh této bakalářské práce a je určen pro žáky 2. ročníků oboru vzdělávání Zahradník. Pro naplnění cíle bude použita metoda obsahové analýzy pedagogických a legislativních dokumentů. Přínos práce bude spočívat ve vytvoření základních pracovních listů pro výuku o bezpečnosti práce v odborném výcviku při vazbě a aranžování rostlin, což má přispět ke snížení počtu úrazů žáků a prevenci úrazů.

Klíčová slova Bezpečnost a ochrana zdraví, práce, vazba a aranžování rostlin, normy, zákony, žák, učitel, metodické materiály.

Abstract Bachelor thesis discusses the theme of safety in specialized training in flowers binding and plants arranging at secondary vocational schools. In the theoretical part there are elaborated the basic concepts of health and safety at work, described the legal standards of the Czech Republic concerning the safety and protection of health at work, defined the responsibilities of schools, school management, pupils and pupils’ legal representatives in this area. Another focus is to describe the principles of safety work in vocational training in the workplace to identify potential risks and their prevention. The methods used for processing of the theoretical part will be study of the literature, study of legal standards with a focus on safety at work, making notes, their analysis, comparison and synthesis. The main aim of the practical part of the thesis is to create educational material – the preparation for teaching with the methodology for teachers, supplemented by the worksheets for teaching the topic of binding and arranging plants. This training material is inserted into the annexes of this Bachelor thesis and is designed for students of the 2. years of education a Gardener. For the fulfillment of the focus will be used the method of the content analysis for educational and legislative documents. The benefits of the work will be based on creating basic worksheets for teaching about work safety in vocational training for binding and arranging plants, which should contribute to the reduction of the number of pupils injuries and injury prevention.

Keywords Occupational health and safety, work, binding and decoration, norma, law, pupil, teacher, methodical materials.

Obsah

7

Obsah 1

Úvod

10

2

Cíle bakalářské práce

11

3

4

2.1

Cíle teoretické části práce ............................................................................................. 11

2.2

Cíle praktické části práce .............................................................................................. 11

Materiál a metodika zpracování

12

3.1

Materiál a metodika zpracování teoretické části práce..................................... 12

3.2

Materiál a metodika zpracování praktické části práce ...................................... 12

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci

13

4.1

Význam bezpečnosti práce ........................................................................................... 13

4.2

Právní systém v České republice vztahující se k BOZP ...................................... 14

4.2.1

Zákoník práce .......................................................................................................... 15

4.2.2

Zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci ................................................................................... 16

4.2.3 4.3

Zákon o ochraně veřejného zdraví .................................................................. 17

Povinnosti školy, vedoucích pracovníků školy, žáků a zákonných zástupců žáků ............................................................................... 17

4.4

Povinnosti školy při vzdělávání a činnostech s ním souvisejících ................ 18

4.5

Riziko .................................................................................................................................... 19

4.5.1

Identifikace rizik ..................................................................................................... 20

4.5.2

Prevence rizik .......................................................................................................... 20

4.5.3

Hodnocení rizika .................................................................................................... 20

4.6

Poučení žáků podle metodického pokynu MŠMT ................................................ 21

4.7

Povinnosti ředitele školy ............................................................................................... 21

4.8

Povinnosti žáků ve vztahu k bezpečnosti a ochraně zdraví ............................ 22

4.9

Povinnosti zákonných zástupců žáků....................................................................... 23

4.10 Zásady bezpečnosti práce v odborném výcviku ................................................... 24

Obsah

5

8

4.10.1

Požadavky na pracoviště ..................................................................................... 24

4.10.2

Osobní ochranné pracovní prostředky .......................................................... 26

4.10.3

Ochranné prostředky v odborném výcviku ................................................. 27

Praktická část

28

5.1

Historie a současnost Střední zahradnické školy Rajhrad ............................... 28

5.2

Školní vzdělávací program pro obor vzdělání 41-52-H/01 Zahradník ....... 29

5.2.1

Kompetence absolventa a Integrovaný systém typových pozic .......... 30

5.2.2

Organizace výuky ................................................................................................... 31

5.2.3

Metody a formy výuky .......................................................................................... 32

5.2.4

Tematický plán odborného výcviku pro školní rok 2014/2015 ......... 33

5.2.5

Hodnocení žáků v odborném výcviku ............................................................ 33

6

Diskuse

54

7

Doporučení pro pedagogickou praxi

56

8

Závěr

57

9

Seznam použité literatury

58

Seznam obrázků

9

Seznam obrázků Obr. 1 Obr. 2

Právní systém v ČR v souvislosti se zajiťováním BOZP Sbírkový skleník SOU a SOŠ zahradnická Rajhrad

15 45

Úvod

1

10

Úvod

Protože již šestnáct let jsem profesí učitelkou odborného výcviku, vybrala jsem si pro svou bakalářskou práci téma, ve kterém zúročím své bohaté pedagogické zkušenosti. Moje práce se nazývá „Bezpečnost práce v odborném výcviku při vazbě a aranžování rostlin“. Specializace, ve které se pohybuji, je vazba a aranžování rostlin. Je to velmi krásná a přínosná činnost, která je však spojena s mnoha bezpečnostními riziky. Tato rizika jsou mnohdy učiteli a žáky podceňována. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (dále jen BOZP) nás provází po celý náš život, při mnoha činnostech které vykonáváme. Každý z nás se může podílet na vytváření bezpečného a zdraví neohrožujícího pracovního prostředí, a to především tím, že bude znát rizika, se kterými se při výkonu práce může setkat. Důležité je předcházet rizikům a především nezapomínat na prevenci. Žáci i pedagogičtí pracovníci jsou každoročně proškolováni v oblasti bezpečnosti práce a mnohdy jsou zahlceni množstvím informací, které dostanou. Ve většině případů jsou žáci instruováni v BOZP na začátku školního roku a dále by měli být proškolováni vždy na začátku každé vyučovací jednotky v odborném výcviku. Z vlastní zkušenosti musím podotknout, že ne vždy je tomu tak. Pro jednodušší orientaci, pochopení a získání informací týkajících se BOZP, jsem ve své bakalářské práci v praktické části navrhla pracovní listy určené žákům 2. ročníků oboru vzdělání Zahradník, které obsahují základní pojmy v oblasti BOZP, a dále jsou zaměřeny na prevenci rizik, se kterými se žáci setkávají v odborném výcviku při výuce vazby a aranžování rostlin. Uvědomuji si skutečnost, že bezpečnost a ochrana zdraví při práci je součástí každodenního života všech lidí. Vzhledem k činnosti, kterou vykonává učitel spolu se žáky v odborném výcviku, je důležitá prevence, neustálé vzdělávání a přezkušování.


2

11


Cílem bakalářské práce je syntéza poznatků o bezpečnosti práce ve výuce odborného výcviku oboru vzdělání Zahradník se zaměřením na vazbu a aranžování rostlin. Při vazbě a aranžování rostlin se techniky vazby a používání nových materiálů neustále posouvají směrem kupředu. S novými technikami a materiály jsou spojena bezpečnostní rizika. Žáci se v odborném výcviku setkávají s novými rostlinami, které se k nám dováží z celého světa. Je především na učitelích odborného výcviku, aby žáky upozornili na možná rizika plynoucí z manipulace s těmito rostlinami. Vzhledem k tomu jsem, jako učitelka odborného výcviku, zvolila téma týkající se bezpečnosti práce v odborném výcviku. Chtěla bych pomoci žákům, aby se lépe orientovali v rizicích, se kterými se v odborném výcviku setkávají.

2.1 Cíle teoretické části práce Cílem teoretické části bakalářské práce je analýza, srovnání a syntéza poznatků z odborné literatury a právních norem zaměřených na bezpečnost práce s přihlédnutím na praktickou výuku v odborném výcviku zahradnických oborů, konkrétně na vazbu a aranžování rostlin. Vymezeny budou základní pojmy týkající se BOZP, dále povinnosti školy, vedení školy, žáků a zákonných zástupců žáků v této oblasti. Dalším cílem je popsat zásady bezpečnosti práce na cvičném pracovišti, vytyčit možná rizika a jejich prevenci.

2.2 Cíle praktické části práce Cílem praktické části bakalářské práce je vytvoření metodického výukového materiálu pro žáky oboru vzdělávání Zahradník. Tyto pracovní listy budou zaměřeny na bezpečnost práce a ochranu zdraví při vazbě a aranžování rostlin. Metodické listy budou sloužit žákům oboru Zahradník jako zdroj informací, budou také obsahovat úkoly a cvičení, prostřednictvím kterých se žáci lépe zorientují v oblasti bezpečnosti práce. Žáci se jejich prostřednictvím rovněž naučí, jakým způsobem předcházet úrazům.


3

12


Při zpracování bakalářské práce jsem se seznámila s danou problematikou, využila jsem dostupné odborné literatury s daným tématem, tuto literaturu jsem prostudovala, udělala si výpisky, provedla jejich analýzu, srovnání a syntézu. Dále jsem dané téma konzultovala s odborníky a ujasnila si tak pojmy z oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

3.1 Materiál a metodika zpracování teoretické části práce Při zpracování teoretické části bakalářské práce jsem použila studium odborné literatury, dále internetové zdroje, pedagogické dokumenty školy, prostudovala jsem normy a zákony. Získané informace z odborné literatury jsem zpracovala metodou tvorby výpisků, které byly dále analyzovány, srovnávány a syntetizovány.

3.2 Materiál a metodika zpracování praktické části práce V praktické části využívám informace z odborné literatury, pedagogické dokumenty školy, tematické plány daného oboru, časopisecké články. Částečně se opírám o své zkušenosti s dlouholeté pedagogické praxe na odborné škole. Metodami v této části práce je analýza pedagogických dokumentů, jejich analýza, srovnání a syntéza. Pracovní listy pro žáky jsou vytvořeny tak, aby splňovaly didaktické zásady přiměřenosti, názornosti, posloupnosti, návaznosti, propojení teorie a praxe. Využívám zde výukové metody, jako jsou samostatná činnost žáků, opakování, názorné ukázky a metody procvičování.


4

13


Bezpečnost a ochrana zdraví při práci člověka provází po celý jeho život. Člověk by měl při každé činnosti, kterou vykonává, dbát na to, aby neohrožoval zdraví své ani svých spolupracovníků. Bezpečné a zdraví neohrožující prostředí je výsledkem správné organizace bezpečnosti práce, ochrany zdraví při práci a volby opatření k předcházení rizikům. Při výchově a vzdělávání žáků ve školách a školských zařízeních má bezpečnost práce, ochrana zdraví a výkon dozoru nad činností žáků mimořádný význam. To, jakým způsobem, jakými postupy a konkrétními úkoly bude bezpečnost a ochrana zdraví i úkoly dozoru nad žáky škol a školských zařízení probíhat, stanoví obecně platné právní předpisy. Právní předpisy však neuvádí konkrétní případy, které se mohou ve školách a školských zařízeních vyskytnut. Proto je nutné, aby ředitelé škol sami, na základě praktických zkušeností, popřípadě s využitím metodických pokynů MŠMT, stanovili taková pravidla, která budou platná nejen pro žáky, studenty zaměstnance školy, ale i pro zákonné zástupce žáků (Romaněnko, 2006, s. 7–8). Černá a et al. (2004, s. 7) uvádí, že význam bezpečnosti a ochrany zdraví při práci spočívá ve vytváření zdraví neohrožujícího prostředí, jde o odstranění nevyhovujících pracovních podmínek pro žáky, vhodné pracovní prostředí, které bude splňovat základní požadavky, jde o organizaci práce a volbu vhodných a zdraví neohrožujících pracovních postupů. BOZP je součástí každé pracovní činnosti, dle Šibora a Ptáčka (2013, s. 5) je ovlivněna tím, co člověk dělá, prostředím ve kterém vykonává práci a rovněž zabezpečením pracovních podmínek. Bezpečnost musí být součástí každé práce a vyplývá z charakteru činnosti jednotlivých odvětví.

4.1 Význam bezpečnosti práce Bezpečnost a ochrana zdraví při práci je nástrojem, jak zmiňuje Neugebauer (2014, s. 83), a prostřednictvím tohoto nástroje může každý člověk zkvalitňovat svůj život. Mnoho lidí si neuvědomuje důležitost dodržování bezpečnosti práce. V České republice ročně vznikne cca 75 000 až 80 000 pracovních úrazů. Šibor a Ptáček (2013, s. 6) upozorňují především na smrtelné úrazy při pracovních


14

činnostech, kterých v posledních letech stále přibývá. Smrtelných pracovních úrazů je ročně zaznamenáváno okolo 160 až 180. Tato čísla se každoročně zvyšují. Příčinou vysoké úrazovosti jak v praxi, tak ve školství, zejména v odborném výcviku, je zavádění nových technologií a používání stále modernějších materiálů, které vyžadují znalosti rizik a správných pracovních postupů. Každý nový výrobní proces, každá nová technologie, používání materiálů, strojů a nového nářadí vyžaduje komplex požadavků, které je nutné z pohledu bezpečnosti práce a z hlediska používání osobních ochranných pracovních pomůcek dodržovat. Pracující lidé jsou vystaveni v zaměstnání neustálému tlaku ze strany zaměstnavatele, který požaduje co největší výkon za cenu co nejmenších nákladů. Lidé jsou tak vystaveni velkému stresu a riziku pracovního úrazu. V budoucnu se tento problém bude týkat rovněž žáků přicházejících ze škol.

4.2 Právní systém v České republice vztahující se k BOZP Základní právní rámec problematiky BOZP v České republice tvoří Ústava České republiky, která dle Prachaře (2009, s. 7) upravuje právo na uspokojivé pracovní podmínky pro každého, Listina základních práv a svobod, směrnice Rady a ratifikované mezinárodní úmluvy, jimiž je ČR vázána. Právní systém v České republice vztahující se k BOZP je zpřehledněn v Obrázku č. 1. Ústavní právo vychází ze zákona č. 2/1993 Sb., Listina základních práv a svobod. Součástí tohoto zákona jsou jednotlivé články pod číslem 28–31, které uvádějí: „Všichni zaměstnanci mají právo na spravedlivou odměnu za práci a na uspokojivé pracovní podmínky. Ženy, mladiství a osoby zdravotně postižené mají právo na zvýšenou ochranu zdraví při práci a na zvláštní pracovní podmínky. Dále mají mladiství a osoby zdravotně postižené právo na zvláštní ochranu v pracovních vztazích a zároveň na pomoc při hledání a přípravě na povolání. Každý občan má právo na přiměřené hmotné zabezpečení ve stáří a rovněž při zdravotním znemožnění vykonávat jakoukoliv práci, zároveň i v případě ztráty živitele. Každý, kdo je v hmotné nouzi, má právo na pomoc, která je nezbytná pro zajištění základních životních podmínek. Každý má právo na ochranu zdraví. Občané mají na základě veřejného pojištění právo na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky za podmínek, které stanoví zákon.“ Evropské právo tvoří směrnice Rady. Zásadním dokumentem stanovujícím požadavky na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na pracovišti je


15

rámcová směrnice z roku 1989 (89/391/EHS) o zavádění opatření ke zvýšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci. Hlavním cílem této směrnice je snaha o zlepšení BOZP, předcházení úrazům a zároveň i jiným poškozením zdraví, která mohou vzniknout v souvislosti s pracovní činností nebo během práce. Směrnice se zabývá rovněž vyhodnocováním rizik, která ohrožují nebo mohou ohrožovat zdraví osob. Dále se zabývá právem každého zaměstnance na informace o rizicích, se kterými na daném pracovišti může přijít do kontaktu. K právům zaměstnance patří zajištění adekvátních osobních ochranných pracovních pomůcek, které zajišťují ochranu zdraví při práci. Na základě této směrnice vznikly další směrnice, které se týkají specifických rizik a aspektů práce, kterým jsou pracovníci při práci vystaveni.

Obr. 1 Právní systém v ČR v souvislosti se zajišťováním BOZP. Zdroj: Romaněnko (2006, s. 16).

4.2.1

Zákoník práce

Zákoník práce zákon č. 262/2006 představuje právní rámec, který je zaměřen na práva a povinnosti zaměstnavatelů, ale také na práva a povinnosti zaměstnanců. Součástí právního rámce jsou technické záležitosti v oblasti BOZP, a to především požadavky na postupy práce, organizaci práce, na uspořádání pracoviště, pracovní prostředí, bezpečnostní značení, značky a signály. Dále do tohoto zákona patří


16

opatření k ochraně zdraví zaměstnanců při používání ochranných pracovních prostředků (Romaněnko, 2006, s. 18). Povinností zaměstnavatele je dbát na bezpečnost svých zaměstnanců při práci a předcházet rizikům, se kterými mohou zaměstnanci přijít do kontaktu. Zaměstnavatel je povinen dle § 101 výše uvedeného zákona zajistit zaměstnancům bezpečné vykonávání práce s ohledem na rizika možného ohrožení života a zdraví. Jak je uvedeno v § 102, zdraví neohrožující pracovní prostředí může zajistit zaměstnavatel vhodným organizováním práce a přijímáním opatření k předcházení rizikům. Zmíněné paragrafy zákoníku práce se vztahují rovněž na prostředí školy a na žáky, kteří ve škole vykonávají pracovní činnosti související s přípravou na budoucí povolání. Péče o bezpečnost a ochranu zdraví při práci, předcházení rizikům je prvořadým úkolem všech zaměstnanců školy. Škola vyhledává, posuzuje a zhodnocuje rizika při pracovních činnostech žáků a dělá opatření k prevenci těchto rizik, jak ji ukládá zákon č. 561/2004 Sb., § 29, o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání. Při stanovení konkrétních opatření, jak uvádí Maršáková (2013, s. 2), škola bere v úvahu zejména možné ohrožení žáků při vzdělávání v jednotlivých předmětech. Zároveň přihlíží k věku žáků, jejich schopnostem, fyzické a duševní vyspělosti a zdravotnímu stavu. Žákům jsou na základě vyhodnocení rizik a konkrétních podmínek výukové činnosti podle potřeby přidělovány ochranné pracovní prostředky. 4.2.2

Zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci

Zákon č. 309/2006, o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, upravuje požadavky na bezpečnost zdraví při práci v pracovně právních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy. Ve zmíněném zákoně jsou stanoveny bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí. Vzhledem k tomu, že žáci pracují v pracovním prostředí, ve kterém jsou používána různá zařízení a pracovní nářadí, je nutné dbát na jejich bezpečnost. Při praktickém vyučování musí být pracoviště a jeho vybavení, včetně výrobních a pracovních prostředků a zařízení v nezávadném stavu a musí odpovídat požadavkům předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Zařízení (stroje, nářadí) musí být pravidelně kontrolováno, revidováno a udržováno. Práce a její organizace by měla probíhat


17

tak, aby byly dodrženy všechny bezpečnostní požadavky na ochranu zdraví. Při praktickém vyučování a jiných činnostech, při kterých by mohlo dojít k ohrožení zdraví, se žáci řídí pokyny vyučujícího. 4.2.3

Zákon o ochraně veřejného zdraví

Zákon č. 258/2000, o ochraně veřejného zdraví zpracovává příslušné předpisy a upravuje práva a povinnosti fyzických a právnických osob v oblasti ochrany a podpory veřejného zdraví, stanovuje soustavu orgánů ochrany veřejného zdraví, jejich působnost a pravomoc. Veřejným zdravím je podle tohoto zákona zdravotní stav obyvatelstva a jeho skupin. Tento zdravotní stav je určován souhrnem přírodních, životních a pracovních podmínek a způsobem života (Dandová, 2006, s. 218–221). Zákon o ochraně veřejného zdraví je důležitý ve vztahu k bezpečnosti a ochraně zdraví v odborném výcviku především z hlediska možnosti ohrožení zdraví žáků v souvislosti s druhem činnosti, kterou žáci vykonávají. Žáci mohou být vystaveni rizikovým faktorům, které mohou ohrožovat jejich život. Rizikovými faktory jsou v případě pracovních činností žáků v odborném výcviku především světlo, teplo, voda, vzduch, prach nebo hromadně se vyskytující onemocnění (infekční choroby), které mohou mít v případě, že překračují přijatelnou míru za důsledek ohrožení na životě (Romaněnko, 2006, s. 219–230).

4.3 Povinnosti školy, vedoucích pracovníků školy, žáků a zákonných zástupců žáků Péče o bezpečnost a ochranu zdraví při práci a stálé zlepšování pracovních podmínek je rovnocennou a neoddělitelnou součástí plnění výrobních a pracovních úkolů. Zákon č. 561/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) upravuje problematiku bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, žáků a studentů. Školský zákon upravuje pouze základní zásady právní úpravy středních škol, bližší informace jsou uvedeny ve vyhlášce č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři. Dle školského zákona dále platí, že na žáky v odborném výcviku se vztahují ustanovení zákoníku práce, která upravují pracovní dobu, BOZP, péči o zaměstnance a pracovní podmínky žen a mladistvých a další předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci.


18

Prachař (2009, s. 25) připomíná účinnost nového zákoníku práce platného od 1. 1. 2007, kde je upravená „týdenní pracovní doba zaměstnanců mladších 18 let a ta by neměla překročit 40 hodin týdně a 8 hodin denně“. Tyto limity platí i pro organizaci praktického vyučování. Na žáky v praktickém vyučování však nelze nazírat jako na zaměstnance a nevztahují se na ně stejné předpisy jako u zaměstnanců. Na žáky a studenty se vztahují výhradně školské předpisy. Školy a školská zařízení jsou školské právnické osoby a ředitelé škol jsou statutárními orgány této školské právnické osoby. Za bezpečnost a ochranu zdraví žáků a studentů odpovídá v plném rozsahu ředitel každé školy.

4.4 Povinnosti školy při vzdělávání a činnostech s ním souvisejících Bezpečnost a ochranu zdraví ve školách a školských zařízeních upravuje § 29 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném vzdělávání a jiném vzdělávání (školský zákon). Školy při vzdělávání a s ním souvisejících činnostech, jak uvádí Rudolf (2013, s. 5), a při poskytování školských služeb mají povinnost přihlížet k základním fyziologickým potřebám dětí, žáků a studentů a vytvářet jim podmínky pro jejich zdravý vývoj, zároveň tímto předcházet vzniku sociálně patologických jevů. Při vzdělávání a s ním přímo souvisejících činnostech a při poskytování školských služeb se žákům a studentům sdělují všechny informace týkající se jejich bezpečnosti práce. Žáci jsou proškolováni a musí dodržovat školní a vnitřní řád, všechny předepsané předpisy a pokyny školy k bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, s nimiž byli na začátku školního roku seznámeni. Podle Romaněnka (2013, s. 8), pokud škola při vzdělávání žáků organizuje praktické vyučování, případně jiné práce, mohou mladistvé žáky zaměstnávat pouze činnostmi, které jsou přiměřené jejich fyzickému a rozumovému rozvoji a poskytují jim při práci zvýšenou péči. Při praktickém vyučování vyučující nedovolí žákům vykonávat jakoukoliv činnost v případě, že žáci neodloží nebo jiným způsobem nezabezpečí ozdobné předměty, kterými jsou např. náušnice, řetízky, hodinky, náramky, pearcing, prsteny, přívěšky a kroužky. Tyto předměty mohou zapříčinit zranění. Žák se může snadno kdekoliv zachytit např. o větev keře či stromu, do běžícího stroje nebo zařízení atd. Žáci tyto předměty odkládají na určená místa, způsob pojištění předmětů stanoví ředitel školy ve školním řádu.


19

Školy jsou povinny vést evidenci úrazů žáků dle vyhlášky č. 64/2005 Sb., o evidenci úrazů dětí, žáků a studentů, k nimž došlo při vzdělávání a s ním přímo souvisejících činnostech. Dále je povinností školy vyhotovit záznam o úrazu a tento záznam zaslat zřizovateli, zdravotní pojišťovně žáka a příslušnému inspektorátu České školní inspekce, a to vždy za uplynulý kalendářní měsíc, nejpozději do pátého dne následujícího měsíce. Povinností školy na úseku péče o zajištění bezpečnosti práce, bezpečnosti technických zařízení a ochrany zdraví při práci je dle Romaněnka (2013, s. 3) v rozsahu své působnosti soustavně vytvářet podmínky pro bezpečnou a zdraví neohrožující práci. Zejména je povinna vyhledávat, posuzovat a hodnotit rizika možného ohrožení bezpečnosti a zdraví, informovat příslušné orgány a instituce a činit opatření k odstranění těchto rizik. Při každém uvádění strojů či zařízení do chodu dbát na bezpečnost a ochranu zdraví při práci, udržovat a zdokonalovat potřebná ochranná zařízení, přijímat opatření pro případy poskytování první pomoci. Povinností školy je překonávání havárií a požárů, evakuace zaměstnanců při jiném vážném nebezpečí. Škola je povinna seznamovat učitele odborného výcviku s platnými právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti práce, kontrolovat dodržování BOZP. Veškeré informace, které škola podává svým zaměstnancům a žákům musí být srozumitelné. Škola je povinna organizovat nejméně jednou v roce prověrky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na všech pracovištích a zařízeních školy. Tyto prověrky rovněž slouží k získání informací, zda zaměstnanci školy a žáci mají povědomí o rizicích, se kterými se mohou při práci setkat.

4.5 Riziko Riziko podle Rudolfa (2013, s. 11) představuje kombinaci pravděpodobnosti a rozsahu možné události (škody na majetku, provozní nehody), zranění nebo jiné poškození zdraví člověka vystavenému v pracovním procesu jednomu nebo více potenciálním zdrojů ohrožení. Určení rizika patří k nejdůležitějším činnostem při pohledu na bezpečnost osob, protože se od něj odvíjí celá strategie zamýšlené osobní ochrany pracovníků. Riziko představuje určité nebezpečí, se kterým se člověk může každodenně setkat. Vnímavost na rizika je podle Neugebauera (2014, s. 88) schopnost vidět nebezpečí, nebýt k němu lhostejný, to znamená cítit potřebu situace. Vnímavosti je možné se naučit. Rizika je důležité vyhledávat a identifikovat.


4.5.1

20

Identifikace rizik

Identifikace rizik znamená určení nebezpečí. Je to proces poznání, že je zde nebezpečí, které odhalíme a charakterizujeme ho. Vztah nebezpečí a rizika je vždy takový, že nebezpečí představuje riziko (Rudolf, 2013, s. 11). V případě identifikace rizik v odborném výcviku při vazbě a aranžování rostlin se jedná o činnosti spojené s vazbou a aranžováním rostlin. Riziko neboli nebezpečí, zde představují jedovaté rostliny, se kterými mohou žáci při vazbě a aranžování rostlin přijít do kontaktu, a proto je důležité, aby žáci o tomto riziku věděli. Další nebezpečí představují pracovní pomůcky a nářadí určené pro danou činnost. Rovněž sem můžeme zařadit pracovní prostředí, ve kterém probíhá výuka (učebny, dílny, školní pozemky). 4.5.2

Prevence rizik

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce se zabývá předcházením ohrožení života a zdraví při práci. Prevenci rizik řeší § 102, který pod pojmem prevence rozumí všechna opatření vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Cílem prevence je předcházení rizikovým situacím, odstraňování rizik nebo jejich minimalizace. V odborném výcviku jsou žáci seznámeni s tím, jak předcházet rizikovým situacím. Především se jedná o správné dodržení pracovních postupů, manipulaci s nářadím a pomůckami, pohyb v prostorách školy, dílen a dalších zařízení školy. Je podstatné znát rizika a mít možnost je ovlivnit. 4.5.3

Hodnocení rizika

Rudolf (2013, s. 112) uvádí, že hodnocení rizika je proces stanovení míry rizika na základě analýzy možných následků jednotlivých událostí, používání různých technických zařízení, dodržování správných pracovních postupů a volba, zda riziko přijmout nebo jej vhodnými postupy minimalizovat. V rámci hodnocení rizika je nutno posuzovat například dobu, po kterou působí riziko, je tím míněno například pracovní dobu, nebo pouze její část. Dalšími faktory ohrožujícími zdraví jsou například teplota, hluk, vibrace, prach. Neméně významná jsou fyzikální mechanická rizika jako řezné rány, poškrábaní, nárazy, pády, údery. Do fyzikálních rizik patří také tepelná ohrožení (teplo, oheň chlad), ale i elektrická rizika (tavné pistole). Se zářením přijdou žáci rovněž do styku, především se jedná o sluneční záření.


21

Neugebauer (2014, s. 83) přirovnává hodnocení rizik k jedné nikdy nekončící cestě za zkvalitněním života. Rizika je nutné vyhledávat a řešit, zjišťovat závažnost rizika a stanovit nutnost přijmout opatření. Jedná se o činnost, kterou běžně dělá každý člověk při každodenních aktivitách.

4.6 Poučení žáků podle metodického pokynu MŠMT Postup proškolování žáků v oblasti BOZP je stanoven v metodickém pokynu č. j. 37014/2005-25 k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních zřizovaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (Metodický pokyn, 2005). Žáci jsou povinni dodržovat školní řád a předpisy a pokyny školy k ochraně zdraví a bezpečnosti, s nimiž byli seznámeni. Především je nutné, aby žáci znali rizika, se kterými se mohou setkat ve škole, jejím okolí a při činnostech mimo školu (např. nebezpečí od neznámých lidí, nebezpečí násilí a šikany, nálezy nebezpečných předmětů apod.). Zápis o proškolení žáků se provádí do třídní knihy, v odborném výcviku do evidence odborného výcviku a je doplněn přílohou o poučení žáků viz Příloha D. Žáci, kteří v době školení chybí, je třeba v co nejbližší době proškolit. V případě, že žáci vykonávají přípravu na budoucí povolání v prostředí, které může ohrozit jejich zdraví (dílny, školní zahrady, laboratoře), je nutno proškolit je v bezpečnostně technických předpisech, které žák po proškolení podepíše (Rudolf, 2013, s. 12).

4.7 Povinnosti ředitele školy Ředitel školy, školského zařízení by měl důsledně dbát na dodržování bezpečnosti a ochrany zdraví žáků, řádně ji promýšlet do sebemenších podrobností, zejména pokud se to týká např. poskytování osobních ochranných pracovních prostředků (dále jen OOPP). Mezi OOPP patří pracovní oděv a obuv, čistící a dezinfekční prostředky. Ředitel školy je především ten, kdo musí vyhodnotit rizika, se kterými mohou žáci přijít v odborném výcviku do styku. Dále určí, jaká je třeba přijmout opatření k prevenci rizik. K povinnostem ředitele školy, jak uvádí Romaněnko (2006, s. 39), patří zajištění náležitého dohledu nad žáky ve škole a školských zařízeních. Vychází z konkrétních podmínek a činností, které žáci pod dozorem vykonávají. Ředitel


22

školy pověří dozorem zaměstnance, stanoví rozvrh dozoru nad žáky a vyvěsí ho na patřičném místě, tak aby bylo při kontrole patrno, který zaměstnanec dozor nad žáky vykonává.

4.8 Povinnosti žáků ve vztahu k bezpečnosti a ochraně zdraví Romaněnko (2006, s. 42) se zmiňuje o povinnostech žáků, které vyplývají ze školského zákona. Žáci jsou povinni zejména dodržovat školní řád, dané předpisy a pokyny školy k ochraně zdraví a bezpečnosti, s nimiž byli seznámeni. Povinností žáků je účastnit se školení BOZP, které probíhá vždy na začátku školního roku, před začátkem každé pracovní činnosti, nebo při ostatních činnostech pořádaných školou. Další povinností žáka je řádně docházet do školy, školského zařízení a řádně se vzdělávat. Dodržovat nejen školní řád, ale i vnitřní řád školy. Plnit pokyny pedagogických pracovníků škol vydané v souladu s právními předpisy a školním a vnitřním řádem. „Zletilí žáci a studenti jsou dále povinni školu informovat o jakékoliv změně zdravotní způsobilosti, zdravotních obtížích, nebo jiných závažných změnách týkajících se zdraví, které by mohly mýt vliv na průběh vzdělávání. Dále je povinností zletilých žáků, aby včas informovali třídního učitele, nebo učitele odborného výcviku o důvodech svojí nepřítomnosti ve výuce v souladu s podmínkami stanovenými školním řádem.“ (Romaněnko, 2006, s. 42) V interních dokumentech (směrnice školy, školní řád) Střední odborné školy a Středního odborného učiliště Rajhrad je uvedeno, že žáci jsou v odborném výcviku povinni řídit se pokyny vyučujícího. Mezi povinnosti žáků patří:  Žák přichází do odborného výcviku řádně vybaven osobními ochrannými pracovními prostředky (pracovní kalhoty, obuv, rukavice), přijde upravený, čistý a včas.  Pokud žáci mají dlouhé vlasy, budou sepnuty, nebo dány do gumičky. Šperky a ostatní ozdobné prvky si žák dá do úschovy k učiteli odborného výcviku nebo odnese do své osobní skříňky.  Každý žák je předem seznámen s tím, kde a na jakém místě bude pracovat. Žák toto místo nebude svévolně opouštět, bude zde dodržovat čistotu a pořádek. Na pracovním stole má žák pouze nářadí a pomůcky, které ten den používá. Než začne pracovat s přiděleným nářadím a pomůckami, vždy


23

provede jejich kontrolu a zároveň si zkontroluje stav pracovního místa. Pokud zjistí nedostatky na pracovišti nebo závady na nářadí či pomůckách, musí o těchto nedostatcích informovat neprodleně vyučujícího.  Žák vykonává jen ty činnosti, které byly vyučujícím povoleny a pouze pod jeho dohledem. Při jakékoliv pracovní činnosti je nutné zachovávat klid a pořádek.  Žákům je zakázáno zapínat stroje, zacházet s nářadím dříve, než budou seznámeni s podrobným návodem, jak stroj, nebo nářadí používat dle platného návodu k obsluze od výrobce, v žádném případě nářadím a pomůckami nehází ani jinak nebezpečně nemanipuluje, aby nezranil sebe ani spolužáky (Maršáková, 2013, s. 2–8). Než žáci začnou pracovat, učitel odborného výcviku seznámí všechny s postupem práce, s možným nebezpečím úrazu, při používání strojů a nářadí, zároveň i s možným používáním strojního zařízení (tavící pistole, sekačky apod.), s návody k obsluze. Pokud žákům chybí nějaké OOPP je třeba je dovybavit např. ochrannými brýlemi, speciálními rukavicemi apod. Jakmile žáci začnou pracovat, co nejlépe využívají čas na práci, jsou ukáznění. Žák má při práci zakázáno jíst, pít a kouřit. Co se týče pitného režimu, vše závisí na vykonávané činnosti. Při práci na školní zahradě, ve sklenících žák neochutnává žádné plody bez souhlasu učitele odborného výcviku. Žák při práci dbá pokynů učitele odborného výcviku, každé i sebemenší poranění ihned hlásí. Je nutné hlásit jak případné poranění své, tak svého spolužáka. Vyučující zajistí potřebná opatření, poskytne první pomoc, případně zajistí lékařskou pomoc. Z prostoru, kde žák pracuje, neodnáší ani nepřemisťuje nic bez vědomí učitele. Před ukončením práce pečlivě uloží vypůjčené nářadí a pomůcky, které nejprve očistí, umyje, spočítá apod. Pokud zjistí nedostatky, tak je ihned hlásí učiteli odborného výcviku. Po ukončení činnosti uklidí své místo, a pokud je konec výuky, žáci odchází za doprovodu učitele odborného výcviku do šaten, kde se převlékají a odchází domů (Maršáková, 2013, s. 2–10).

4.9 Povinnosti zákonných zástupců žáků Povinnosti zákonných zástupců nezletilých žáků jsou upraveny § 22 školského zákona. Zákonní zástupci nezletilých žáků jsou povinni informovat školu o změně zdravotní způsobilosti, zdravotních obtížích žáka nebo jiných závažných skutečnostech, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání nebo na účast na akcích


24

pořádaných školou (Prachař, 2009, s. 82). Z právní úpravy školského zákona plyne, že zákonní zástupci žáků musí informovat školu rovněž o skutečnostech, které by mohly mít vliv na BOZP v odborném výcviku

4.10 Zásady bezpečnosti práce v odborném výcviku Žáci oboru vzdělání Zahradník vykonávají přípravu na budoucí povolání nejčastěji ve speciálně upravených učebnách určených pro výuku vazby a aranžování rostlin, dále pracují ve sklenících a mnohdy i na školní zahradě. V odborném výcviku musí být pracoviště a jeho vybavení vždy v takovém stavu, aby odpovídalo bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. Rovněž musí být dodržovány hygienické předpisy. Žáci by v rámci odborného výcviku neměli být vystaveni žádným rizikům. Pokud rizika nelze odstranit, je povinností každé školy tato rizika co nejvíce minimalizovat. 4.10.1

Požadavky na pracoviště

Požadavky na pracoviště specifikuje Pyšný (2007, s. 56–57). Pracoviště, kde je vykonávána pracovní činnost, musí být prostorově a konstrukčně uspořádána tak, aby splňovala požadavky BOZP a rovněž vyhovovala hygienickým požadavkům na pracovní prostředí. Prostory, ve kterých žáci vykonávají práci v rámci přípravy na budoucí povolání, by měly mít stanovené rozměry. Povrchy, po kterých se žáci pohybují, mají odpovídat dané činnosti. Pracoviště – učebny, vazárny – jsou osvětleny pokud možno denním světlem. Je třeba dodržovat stanovené mikroklimatické podmínky, zejména snadné větrání v případě nutnosti, odpovídající teplotu a vlhkost v místnosti, přístupnost ke zdroji vody. Místa osobní hygieny, šatny pro převlékání, odkládání osobních věcí, odpočinkové zóny a stravovací prostory by měly rovněž splňovat požadované rozměry. Zároveň provedení a vybavení těchto míst musí odpovídat nařízení vlády č. 178/2001 Sb., o podmínkách ochrany zdraví zaměstnanců při práci. Všechny dané prostory je nutné pravidelně udržovat, čistit a kontrolovat. Dandová (2006, s. 208) upozorňuje, že únikové cesty, východy a dopravní komunikace k nim včetně přístupových cest mají být stále volné. Pracoviště by měla být řádně vybavena lékárničkami. Pracoviště i škola, kde jsou žáci připravováni na budoucí povolání, dle § 133 odst. 1 písm. h) zákona č. 65/1965 Sb., odpovídají za vhodné rozmístění lékárniček první pomoci s potřebným vybavením.


25

Podmínky ochrany zdraví žáků středních škol, odborných učilišť, speciálních škol a školských zařízení jsou hodnoceny na základě nařízení vlády 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci, ve znění pozdějších předpisů. Podle tohoto nařízení se zhodnocují podmínky ochrany zdraví žáků středních škol a středních učilišť a ostatních škol a školských zařízení při práci, která je součástí výuky, jako přípravy na povolání. Pokud žáci vykonávají přípravu na budoucí povolání mimo školská zařízení, např. na pracovištích právnických nebo fyzických osob, musí vyhovovat tomuto nařízení. Toto nařízení zahrnuje požadavky na osvětlení, teplotu, vlhkost, větrání, prostorové požadavky:  Osvětlení: Konstrukce a uspořádání pracoviště má být řešeno tak, aby bylo zajištěno co nejvíce denního světla. Vždy je nutné dbát na to, aby nebyli žáci vystaveni příliš velké tepelné zátěži. Prostory jako jsou vazárny a učebny, jsou chráněny před přímým slunečním zářením (Romaněnko, 2006, s. 138).  Teplota a vlhkost: V zimním období by měla teplota v místnosti dosahovat 22 ̊C, minimálně však 19 ̊C. Pokud dojde k poklesu teploty pod minimum a pokles teploty trvá více než 3 dny, je nutné ukončit pobyt v takovéto místnosti. V letním období by měla být teplota místnosti 28 ̊C, maximálně 31 ̊C. Pokud by teplota v místnosti vzrostla nad maximum, opět je nutné pobyt v místnosti ukončit. Vlhkost vzduchu by měla být 30–70 %, proudění vzduchu 0,1–0,2 metrů za sekundu (Rudolf, 2013, s. 76). Skleníky a fóliovníky jsou prostory, které se v letních měsících velmi rychle zahřívají, proto je nutné činnost v těchto prostorách omezit. Pokud teplota ve skleníku přesáhne 31 ̊C, žáci musí tento prostor opustit. V případě, že žáci pracují na školní zahradě, je nutné v letních měsících nosit pokrývku hlavy. Doba, po kterou žáci nosí tuto pokrývku hlavy, je stanovena dle pracovní činnosti a její délky. V případě, že žáci pracují na slunci více než 2 hodiny, je nutné jim poskytnout přestávku na občerstvení a možnost se před sluncem schovat do stínu. Vyučující rovněž zajistí dodržování pitného režimu. Šenk (2012, s. 230) upozorňuje, že pokud je žák vystaven účinkům tepla, je nutné zajistit nápoj, který bude zdravotně nezávadný a rovněž nesmí obsahovat více než 6,5 hmotnostních procent cukru. Povoleno je, že nápoj může obsahovat látky zvyšující odolnost organismu. Množství ochranného nápoje by mělo odpovídat 70 % ztráty tekutin a minerálních látek.


26

 Větrání pracoviště: Větrání musí být zajištěno na všech pracovištích, přirozeně nebo nuceně. To, jakým způsobem bude větrání probíhat, závisí na vykonávané činnosti a fyzické náročnosti práce. Vyhovující pracovní podmínky větráním je nutné zajistit již v počátku pracovního výkonu (Romaněnko, 2006, s. 139).  Prostorové požadavky: Prostorové požadavky upravuje vyhláška ministerstva zdravotnictví o zápisu viz výše. Tato vyhláška mimo jiné stanovuje hygienické požadavky na prostorové podmínky v učebnách odborného výcviku na jednoho žáka. Na každého žáka se požaduje prostor o velikosti nejméně 4 metry čtvereční. Velikost pracovišť odborného výcviku středních škol a speciálních škol musí být nejméně 2–10 metrů čtverečních. V návaznosti na tyto prostory musí být umístěna šatna na odkládání nebo uložení pracovního oděvu, která bude dostatečně odvětrána. Další nezbytnou součástí šaten by měly být toalety a umyvadla. Toto vybavení by také mělo odpovídat danému počtu žáků. 4.10.2 Osobní ochranné pracovní prostředky Používání osobních ochranných pracovních prostředků upravují § 102 a 104 zákoníku práce, dále nařízení vlády č. 495/2001 Sb., kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky na poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čistících a dezinfekčních prostředků a nařízení vlády č. 21/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na osobní ochranné prostředky, upravují používání osobních ochranných prostředků. Maršáková (2013, s. 5) zdůvodňuje, že osobní ochranné pracovní prostředky (dále jen ochranné prostředky) se žákům poskytují při vzdělávání a s ním přímo souvisejících činnostech v případě, že na těchto ochranných prostředcích závisí jejich život a zdraví. Škola tyto ochranné prostředky pro žáky vybírá dle předem stanoveného interního seznamu, který je vyhodnocen na základě rizik a konkrétních pracovních podmínek na daném pracovišti. Ochranné prostředky poskytuje žákům škola vždy po nástupu do prvního ročníku. Používání těchto prostředků kontroluje vyučující vždy před začátkem pracovní činnosti žáků, zaměřuje se na funkčnost a opotřebovanost ochranných prostředků každého žáka.


4.10.3

27

Ochranné prostředky v odborném výcviku

V odborném výcviku v oboru vzdělávání Zahradník dostává každý žák na začátku školního roku ze strany školy základní osobní ochranné pracovní prostředky. Tyto ochranné prostředky chrání žáky před možnými riziky, se kterými mohou při odborném výcviku přijít do kontaktu. Učitel odborného výcviku žáky seznámí s používáním ochranných prostředků. Pracovní oděv se skládá z montérek, pracovní obuvi, kožených rukavic, bavlněných rukavic, zimního pracovního kabátu, holínek a čepice. Osobní prostředky musí být přizpůsobeny fyzickým předpokladům žáků. Dle Romaněnka (2006, s. 148–150) nesmí oděv představovat riziko pro svého uživatele, musí odpovídat podmínkám na pracovišti. Pokud žáci vykonávají takovou činnost, při které dochází k značnému opotřebení oděvu, je škola povinna zabezpečit žákům funkční pracovní oděv, který vyhovuje danému prostředí. Jestliže to vyžaduje druh pracovní činnosti, žáci v odborném výcviku používají více ochranných prostředků současně. Důležité je, aby tyto prostředky ochrany byly spolu slučitelné. Vyučující v odborném výcviku určí způsob, podmínky a délku používání ochranných pracovních prostředků na základě závažnosti a častosti vyskytujících se rizik, ale také na základě charakteru a druhu činnosti.

Praktická část

5

28

Praktická část

V praktické části je cílem navrhnout metodický výukový materiál a pracovní listy pro žáky oboru vzdělání Zahradník. Nejprve bude stručně představena historie Střední zahradnické školy Rajhrad. Následující část mojí práce věnuji školnímu vzdělávacímu programu Střední odborné školy zahradnické Rajhrad daného oboru vzdělání. Tento dokument školy popisuje a stanovuje například klíčové kompetence, organizační formy výuky, odborné kompetence atd. Materiály, které následují, jsou zaměřené na podrobný metodický popis práce, který obsahuje přípravu učitele na téma bezpečnost a ochrana zdraví při práci s jedovatými rostlinami, se kterými se žáci v odborném výcviku setkávají při vazbě a aranžování rostlin. Vazba a aranžování rostlin je téma, které je v tematickém plánu oboru vzdělání Zahradník zařazeno do výuky 2. ročníku. Téma vazba a aranžování rostlin se dále opakuje i v dalších ročnících ve formě opakování a procvičování. Žáci se tak každým rokem mohou zdokonalovat v práci s rostlinami. Aby tato práce byla pro žáky přínosem, je doplněna o pracovní listy. Pracovní listy mohou žáci využít k lepší orientaci v daném tématu, jsou pro ně zdrojem informací a zároveň slouží k procvičování a opakování. Úkoly zde připravené pomohou žákům rozvíjet kompetence, které jsou stanovené v dokumentech školy, především ve školním vzdělávacím programu. Před samotným vypracováním pracovních listů, učitel odborného výcviku žáky seznámí s bezpečností práce s jedovatými rostlinami, naučí žáky rozpoznávat nebezpečné rostliny a pomůže s výběrem vhodných ochranných pracovních prostředků. Žáci díky těmto potřebným informacím mohou bezpečně pracovat s rostlinami, které by jinak mohli poškodit jejich zdraví, a především si uvědomí, jak je důležité znát rizika, která jedovaté rostliny, se kterými přichází v odborném výcviku do kontaktu, představují. Návrh materiálů pro výuku bude doplněn o podrobný metodický popis práce s vytvořeným výukovým materiálem, který vychází ze školního vzdělávacího programu daného oboru vzdělaní.

5.1

Historie a současnost Střední zahradnické školy Rajhrad

Budova byla postavena v roce 1904 za účelem sociálního ústavu (sirotčince). Za 2. světové války sloužila jako ubytovna Hitlerovy mládeže. Po válce zde byl zřízen

Praktická část

29

domov jugoslávské mládeže. V roce 1950 byla založena Zahradnická škola Rajhrad, která sídlí v areálu původního sirotčince doposud. V areálu školy se nachází pomník generála Kozyra, který byl zastřelen při osvobozování Rajhradu poblíž školy. Rozloha zahrady je pět hektarů. Součástí zahrady jsou skleníky, vinohrad, ovocný sad, zeleninová část a okrasná část. V roce 2004 došlo ke sloučení tří zemědělských škol – Středního odborného učiliště Rajhrad, Střední zahradnické školy Bohunice a Středního odborného učiliště Želešice. V roce 2011 byla postavena nová budova a v a září 2012 se do ní přestěhovala Střední zahradnická škola Brno-Bohunice. Tímto sloučením se Střední zahradnická škola Rajhrad stala největší zahradnickou školou v Jihomoravském kraji a významnou zahradnickou školou v České republice. Na středním odborném učilišti Rajhrad pracuji od roku 1999, jako učitelka odborného výcviku. Moje specializace je vazba a aranžování rostlin a okrasné sadovnictví.

5.2 Školní vzdělávací program pro obor vzdělání 41-52-H/01 Zahradník Název školy: Střední zahradnická škola Rajhrad Stupeň vzdělání: Střední odborné vzdělání s výučním listem Forma studia: denní Platnost: od 1. 9. 2010 Obor vzdělání Zahradník je náročný na manuální a intelektové dovednosti žáků při uplatnění tvořivého a logického myšlení a estetického vnímání. Vyučující vedou žáky k trpělivé a soustavné práci a usilují o to, aby si žáci vytvořili kladný vztah ke zvolenému oboru a získali správné pracovní návyky. Vzdělávací program umožňuje získání všeobecných a odborných vědomostí a manuálních a intelektových dovedností potřebných k vykonávání povolání zahradníka. Při sestavování a naplňování školního vzdělávacího programu (ŠVP) je respektovaná snaha o vybavení absolventa takovými znalostmi, dovednostmi a postoji, které mu umožní dobré uplatnění na trhu práce. Při sestavování obsahu vzdělávání jsou respektovány požadavky sociálních partnerů příslušné odbornosti. Učivo odborných předmětů je vybráno s ohledem na možnosti pracovního uplatnění absolventa v našem regionu. Obsah odborných předmětů je předmětně koordinován s odborným výcvikem. Obecným cílem vzdělávacího programu je připravit absolventa, který se dobře

Praktická část

30

umístí na trhu práce, případně bude schopen reagovat na měnící se podmínky trhu práce. 5.2.1

Kompetence absolventa a Integrovaný systém typových pozic

Poměrně novou informací pro sociální partnery, školu i absolventy je možnost využívat obecně přístupné informace v Integrovaném systému typových pozic (ISTP) spravovaného pod gescí Ministerstva práce a sociálních věcí ČR (MPSV). Proto je v tomto ŠVP zajištěna transparentnost a srovnatelnost výstupů vycházející především z kvalifikačních požadavků povolání stanovených ve sféře výkonu práce. Jako nástroj je tedy v uvedených možnostech pracovního uplatnění absolventa využit Integrovaný systém typových pozic. Přehledná struktura Profesního profilu absolventa, jako základní informace pro zaměstnavatele o získaných profesních kompetencích, byla v tomto ŠVP využita při vymezení možného pracovního uplatnění ve firmě. Pro jednotné definování typických pracovních činností a pracovních pozic v tomto ŠVP byly tedy využity příslušné profesní profily, které odpovídají nejen odborným, ale také požadovaným stupňům vzdělání tedy vyučení nebo maturitě na Střední odborné škole. Jako příklady zapracované do ŠVP jsou uváděny pozice podle ISTP:  schopnost samostatného rozhodování,  odborné praktické znalosti a dovednosti,  schopnost komunikovat se zákazníky,  schopnost pracovat v týmu,  cílevědomost v práci,  odborné teoretické znalosti,  loajalita k firmě,  ochota dále se vzdělávat,  dodržování předpisů (bezpečnost, technologické normy),  ovládání cizích jazyků,  řidičský průkaz skupin B a T,  umět používat IKT,  znalost základních ekonomických pojmů,  znalost aktuální legislativy.

Praktická část

31

Školní vzdělávací program Střední odborné školy Rajhrad zachovává doporučení z Rámcových vzdělávacích programů MŠMT. Stanovuje především klíčové kompetence:  kompetence k učení,  kompetence k řešení problémů,  komunikativní kompetence,  komunikativní a sociální kompetence,  občanské kompetence a kulturní povědomí,  kompetence k pracovnímu uplatnění a podnikatelským aktivitám,  matematické kompetence,  kompetence využívat prostředky informačních a komunikačních technologií a pracovat s informacemi. Odborné kompetence:  pěstovat, rozmnožovat, sklízet a expedovat zahradnické produkty,  zakládat a udržovat sadovnické a krajinářské úpravy,  pracovat se zahradnickou technikou a mechanizací, využívat zařízení v zahradnické výrobě,  vykonávat provozní činnosti,  dbát na bezpečnost práce a ochranu zdraví při práci,  usilovat o nejvyšší kvalitu své práce, výrobků nebo služeb,  jednat ekonomicky a v souladu se strategií udržitelného rozvoje. 5.2.2

Organizace výuky

Příprava žáků je organizována jako tříleté denní studium. Vzdělávání probíhá formou střídání pravidelných týdenních cyklů teoretického vzdělávání a odborného (praktického) výcviku. Důraz je kladen zejména na získávání praktických dovedností a návyků v odborném výcviku s bezprostřední návazností na teoretické vyučování. Toto praktické vyučování je realizováno v předmětu odborný výcvik (OV)

Praktická část

32

a je zajišťováno v odborných učebnách, ve školních sklenících, na školní zahradě a ve školním závodě AGRO Brno-Tuřany, firmě Storge a. s. apod. Odborný výcvik začíná obvykle v 7 hodin a probíhá na jednotlivých pracovištích skupinově. Vyučovací den trvá v 1. ročníku 6 vyučovacích hodin (1 vyučovací hodina má 60 minut), ve 2. a 3. ročníku 7 vyučovacích hodin. V průběhu pracovního dne mají žáci nárok na přestávku v délce 30 minut. Na odborný výcvik jsou žáci vybaveni základním zahradnickým nářadím, kterým jsou roubovací nůž, očkovací nůž, nůž žabka, zahradnická pilka a zahradnické nůžky. Nářadí je nutné mít podepsáno a řádně uloženo. Stav nářadí je jedním z důležitých kritérií při celkové klasifikaci žáka z tohoto předmětu. V odborném výcviku dále předchází každému novému tématu proškolení z BOZP. Žáci jsou prokazatelně seznamováni s návody k obsluze jednotlivých strojů a zařízení a s místními provozně bezpečnostními předpisy. Je podrobně stanoven systém vykonávání dozoru nad žáky při teoretickém i praktickém vyučování. 5.2.3

Metody a formy výuky

Metody a formy výuky jsou voleny s ohledem na obsah konkrétního učiva a výsledky vzdělávání, kterých má být dosaženo. Učitelé volí metody podle svých potřeb a zkušeností a s ohledem na charakter vyučovaného předmětu. Uplatňují vhodnou motivaci, která stimuluje práci žáků a nejčastěji se opírá o zájem o zvolený učební obor. Důraz je kladen na podporování samostatné práce žáků, především na osobní zodpovědnost a samostatnost, schopnost kooperace a týmové spolupráce se záměrem odpovídajícího sebehodnocení a poznání svých možností. Důraz je kladen rovněž na ovlivňování žákovských postojů, samostatnou práci žáků, skupinovou práci, referáty, prezentace písemné, ústní a jiné, společné hodnocení, analýzu výsledků. Další z věcí, které napomáhají ve výuce, je využívání internetu jako zdroje informací. Praktické vyučování umožňuje žákům využití teoretických poznatků v praxi, ověření a rozšíření odborných znalostí a osvojování dovedností potřebných pro daný obor tak, aby žák získal jistotu při provádění praktických činností, byl samostatný, dokázal prakticky použít nabyté znalosti při řešení a plnění praktického úkolu.

Praktická část

5.2.4

33

Tematický plán odborného výcviku pro školní rok 2014/2015

Tematický plán odborného výcviku Střední zahradnické školy Rajhrad pro druhý ročník obsahuje jednotlivá témata, která jsou podrobně rozepsána spolu s hodinovými dotacemi a obdobím, ve kterém bude výuka každého tematického celku probíhat. Dále je v tomto plánu zaznamenáno místo, kde bude práce žáků zajištěna, zda se jedná o Střední zahradnickou školu Rajhrad, nebo o smluvní podniky. Pro názornost přikládám roční plán odborného výcviku pro školní rok 2014/2015 do přílohy bakalářské práce (Příloha A). Téma vazba a aranžování rostlin je zapsáno pod číslem 14. V tomto tématu není zahrnuta práce s jedovatými rostlinami a možnosti rizika, které tyto rostliny představují. S jedovatými rostlinami žáci pracují v odborném výcviku při jednotlivých činnostech, které jsou zde uvedeny. Tematický celek číslo 14 – Vazba a aranžování rostlin:  sušení květin,  vazačské a aranžérské techniky,  ošetřování rostlin v prodejně,  dušičková vazba,  vánoční vazba,  vazba ze sušeného materiálu,  svatební vazba. Celkem je na toto téma vyčleněno 91 hodin, což je 13 učebních dnů po 7 vyučovacích hodinách. Téma lze plnit s žáky průběžně a místo zajištění práce je střední zahradnická škola Rajhrad. 5.2.5

Hodnocení žáků v odborném výcviku

Při hodnocení žáků v odborném výcviku se používá slovní a numerické hodnocení. Kritéria hodnocení vycházejí ze Směrnice ředitele školy č. 2/2009 (školní řád), kapitola 7 – Hodnocení výsledků vzdělávání žáků. Hodnocení žáků vyplývá především z dílčí klasifikace žáka během aktuálního pololetí. Žáci jsou hodnoceni stupni výborný, chvalitebný, dobrý, dostatečný a nedostatečný. Při hodnocení je kladen důraz na přesnost, dodržování správného pracovního postupu, kreativitu, samostatnost, kvalitu a trvalost zhotoveného výrobku, schopnost uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti při řešení praktických úkolů.

Praktická část

34

Hodnotí se rovněž vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem, osvojení si praktických dovedností a návyků, využití získaných teoretických vědomostí v praktických činnostech, aktivita a iniciativa. Při hodnocení se učitel odborného výcviku řídí těmito zásadami:  vždy přihlíží k individualitě každého žáka (věk, osobnostní zvláštnosti), zachovává pedagogický takt, řídí se didaktický principy (názornosti, přiměřenosti, soustavnosti, uvědomělosti, trvalosti, jednoty teorie a praxe, etapovitosti atd.),  učitel by měl vždy ocenit snahu žáka, měl by umět odhadnout, kdy žák zná a umí a kdy není připraven,  na chyby kterých se žáci dopouští upozorňovat, ale brát je jako stupeň k poznání co je správné a co není správné,  dále se hodnotí vedení deníku praxe, který si žáci vedou od prvního ročníku a zapisují si, co dělali v rámci učebního dne, tento deník praxe odevzdávají u závěrečných zkoušek na konci studia,  výsledná známka za určité klasifikační období by měla odpovídat tomu, jak žák pracoval po celou dobu tohoto období, zda byl systematický, aktivní a dokázal pracovat samostatně, plnil zadané domácí úkoly a jiné aktivity. V odborném výcviku na Střední zahradnické škole Rajhrad dostávají žáci známku vždy na závěr učebního dne a na konci měsíce se tyto známky zhodnotí. Výsledná známka za daný měsíc se zapíše do deníku praxe, žákovské knížky a do počítačového modulu Bakaláři. Do tohoto modulu se mohou přihlásit i zákonní zástupci žáků a sledovat tak průběh studia svých dětí. V tomto modulu je uvedena i absence každého žáka. Tento modul je velmi užitečný. Již několikrát se stalo, že rodiče nevěděli o absenci svých dětí a díky tomuto systému se to dozvěděli.

Praktická část

35

Příprava učitele na téma Bezpečnost a ochrana zdraví při vazbě a aranžování rostlin „Krása květin okouzlovala lidstvo od nepaměti. Svým půvabem, vůní a nekonečnou škálou tvarů a barev si podmanila člověka v každé etapě vývoje lidské společnosti. Květiny mají v jednotlivých obdobích jiný význam a uplatnění První cílevědomé používání květin můžeme dát do souvislosti se vznikem kultu různých božstev, kterým člověk okrasné rostliny obětoval.“ (Kunte et al., 2007, s. 14) Život na planetě Zemi je závislý na rostlinách. Rostliny i přes svoji důležitost mohou člověku ublížit tím, že jsou jedovaté nebo jinak nebezpečné. Platí zásada, pokud rostliny, které jsou jedovaté, poznám, vím, jak s nimi zacházet nepředstavují pro mě zdroj nebezpečí nebo riziko. Mnoho lidí by nejraději všechny jedovaté rostliny zničilo, ale rozhodně to není potřebné, jen je důležité mít na paměti rizika, která tyto rostliny představují a nepodceňovat je. Výukové cíle Žák si zapamatuje názvy základních jedovatých rostlin, vyjmenuje je a popíše na fotografiích, obrázcích, nebo přímo ve sklenících a školní zahradě. Posoudí rizika spojená s používáním těchto rostlin a objasní, čím jsou tyto rostliny nebezpečné. Při práci s těmito rostlinami využije ochranné osobní pracovní pomůcky. Používá pracovní nářadí a pomůcky určené k vazbě a aranžování rostlin. Využívá vhodně pomocný materiál k vazbě květin. Navrhne a ukáže možnost využití jedovatých rostlin do vázaných kytic. Rozvíjené kompetence Získání potřebných znalostí k rozpoznání a používání jedovatých rostlin při vazbě a aranžování rostlin. Vytvoření potřebných návyků při dodržování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Dodržuje správné pracovní postupy. Při práci využívá znalostí s teoretických odborných předmětů a tyto poznatky umí aplikovat. Žák je schopen posoudit správnost, nutnost a užitečnost svého poznání a jednání. Schopností žáka je spojovat jednotlivé části své práce do jednoho celku s využitím všech svých dosavadních znalostí. Dokáže být při práci kreativní a má představivost, kterou využije ve vazbě květin.

Praktická část

36

Klíčová slova Bezpečnost, ochrana zdraví, jedovaté rostliny, rizika, pravidla, nářadí a pomůcky, poznávání. Organizační formy Odborný výcvik – učební den. Počet žáků ve skupině je osm. Žáci pracují v učebně určené pro výuku vazby a aranžování rostlin. S rostlinami se seznamují přímo v učebně nebo na školní zahradě. Výukové metody Učitel odborného výcviku by měl volit takové výukové metody, které mu umožní docílit splnění výchovně-vzdělávacích cílů. Žáci tak získají nejen vědomosti ale i dovednosti, naučí se mezi sebou spolupracovat. Správně volené výukové metody žáky vedou k samostatnosti, tvořivosti, nápaditosti a získání správných pracovních návyků. Výběr výukové metody je podmíněn věkem, osobností žáka a materiálním podmínkám. Volené metody musí být přiměřené a efektivní. Osobnost učitele zde hraje rovněž velkou úlohu. Dalším požadavkem na výukové metody je, aby si žáci z výuky odnesli vše podstatné a využitelné pro svoji budoucnost. Rovněž by měli rozvíjet u žáků estetické cítění, mravní a pracovní vlastnosti. Výukové metody je dobré v průběhu výuky střídat. Každá výuková metoda má jinou funkci, proto učitel odborného výcviku dbá na střídání výukových metod, aby docílil co nejlepších výsledků. Pokud učitel odborného výcviku nestřídá výukové metody většinou, dojde k tomu, že se žáci začnou nudit, nebo jsou naopak příliš unavení z množství informací a veškerá snaha učitele žáky něco naučit se setkává s neúspěchem. Vysvětlování, ilustrace, demonstrace, instruktáž, řízený rozhovor, cvičení, samostatná práce žáků. Didaktické prostředky Fotografie, obrázky v časopisech, knihách, rostlinný materiál, sešity, nářadí, pomůcky, psací potřeby. Časové rozvržení 91 vyučovacích hodin, to je 13 učebních dnů po 7 hodinách, toto časové rozvržení je zapsáno v ročním plánu odborného výcviku pro školní rok 2014–2015 viz

Praktická část

37

Příloha A. Vzhledem k dané skupině žáků, je třeba vždy zohlednit jak postupovat. Je důležité se zaměřit na dovednosti a schopnosti žáků dané skupiny, je uplatňován individuální přístup. Doporučená literatura Doporučená literatura, kterou zde uvádím, může žákům sloužit jako zdroj informací, také v ní mohou žáci najít inspiraci pro práci s rostlinami. Časopisy, které používám v odborném výcviku, slouží jako inspirace co vše mohou žáci při troše nápaditosti vytvořit z květin a jiných zde vyobrazených materiálů. Začínajícím učitelům odborného výcviku, kteří se zabývají vazbou a aranžováním květin, nebo floristikou tyto zdroje pomohou k získání informací a rovněž je mohou motivovat k různým nápadům, které využijí v odborném výcviku při vazbě květin, aranžování různých prostorů, nebo při projektování květinových výstav. BITTNEROVÁ, Marie. Floristika. Děčín – Libverda: Střední škola zahradnická a zemědělská Antonína Emanuela Komerse, 2007, 2 sv. (238, 471 s.). ISBN 978-80-239-8922-9. Kniha Floristika 1, 2 slouží jako učebnice pro učitele odborného výcviku i učitele odborných předmětů např. květinářství, floristika. Učitelé zde naleznou ucelený přehled dějin aranžování květin, základy estetiky, nářadí a pomůcky používané při vazbě a aranžování rostlin, rostlinný materiál, techniky aranžování atd. HAAKE, Karl-Michael. To je floristika!: tvorba a technika v 850 vyobrazeních. Praha: Profi Press, 2010, 320 s. ISBN 978-80-86726-39-7. Kniha To je Floristika, slouží rovněž, jako viz výše uvedené knihy. ALTMANN, Horst. Jedovaté rostliny, jedovatí živočichové. Praha: Knižní klub, 2012, 159 s. ISBN 978-80-242-3324-6. V této knize si můžeme přečíst o známých a méně známých jedovatých rostlinách, se kterými se může každý z nás setkat doma v podobě pokojových rostlin, v přírodě při procházkách, někdy i v areálu mateřských škol a v lese. Rovněž jsou zde popsáni jedovatí živočichové i s vyobrazením jejich zástupců. Časopisy: Profi Florista, Floristika, Blooms World, Fleur creativ, Zahradnictví. Časopisy, které zde uvádím, využívají učitelé odborných předmětů a učitelé odborného výcviku. Slouží rovněž jako inspirace při hledání nápadů jak lze využít

Praktická část

38

řezané květiny a ostatní přírodní materiály využívané při vazbě a aranžování rostlin. Najdete v těchto časopisech pozvánky na různé výstavy a soutěže, hodnocení soutěží, které již proběhly, fotografie jednotlivých vazeb květin a jejich autorů. Jsou zde i různé novinky ze světa květin a materiálů, které se k nám dováží ze zahraničí.

Učební den oboru vzdělání Zahradník

39

Učební den oboru vzdělání zahradník Předmět: Vazba a aranžování rostlin Obor: 41-52-H/01 Zahradník Třída: 2A/Za Skupina: 8 žáků Datum: 13. dubna 2015 Téma: Jedovaté rostliny Časové rozvržení: učební den – 7 hodin

Výukové cíle: Žák vyjmenuje základní jedovaté rostliny, které se mohou používat při vazbě a aranžování, vysvětlí, které části jednotlivých rostlin jsou jedovaté, bude schopen bezpečně pracovat a manipulovat s těmito rostlinami. Rozvíjené kompetence: • žák rozumí vysvětlování a popisování, • rozpozná rizika, která představují jedovaté rostliny, • je schopen samostatné práce, • dokáže spojovat jednotlivé části v celek, • rozvoj kreativity, logického myšlení, správných pracovních postupů, rozvoj paměti. Výukové metody: vysvětlování, popis, pozorování, opakování, řízený rozhovor, samostatná práce žáků.

Didaktické prostředky Materiální zabezpečení: knihy o jedovatých rostlinách, nakopírované materiály pro žáky (Příloha B). Nářadí a pomůcky: pracovní rukavice gumové, bavlněné, úpletové s pogumováním, řezané jedovaté rostliny (Euphorbia pulcherima, Dieffenbachia, Codiaeum).


40

Struktura učebního dne pro obor vzdělání Zahradník Cíl učebního dne: 1. Seznámit žáky s jedovatými rostlinami, se kterými mohou žáci přijít běžně do kontaktu při práci ve skleníku, nebo na školní zahradě. 2. Rozpoznání jedovatých částí rostliny. 3. Schopnost bezpečně zacházet s jedovatými rostlinami. Organizace učebního dne: 7.00–7.10 7.10–7.30 7.30–7.40 7.40–7.50 7.50–8.10 8.10–8.30 8.30–9.30 9.30–9.45 9.45–9.50 9.50–10.45 10.45–10.50 10.50–11.00 11.00–11.30 11.30–12.20 12.20–12.25 12.25–12.45 12.45–12.50 12.50–13.05 13.05–13.15 13.15–13.25

zahájení dne, cíle, organizace dne, motivace, instrukce učitele k bezpečnosti práce, zápis do sešitů, předvedení použití osobních ochranných pomůcek, opakování (řízeným rozhovorem), prověření znalostí žáků, probrání nového učiva – vysvětlování, popisování, pozorování jedovatých rostlin, svačinová přestávka, přesun žáků do skleníku, skleník – popisování, předvádění, pozorování jedovatých rostlin pěstovaných ve skleníku, odchod žáků ze skleníku na školní zahradu, zápis do sešitů v prostoru altánku, školní zahrada – popisování, pozorování, jedovatých stromů, keřů a ostatních rostlin, zápis žáků do sešitů, pokračování popisování, poznávání, vysvětlování, první pomoc, přesun žáků zpět na učebnu, zápis na tabuli, základní poznatky dne, zápis žáků do sešitů, zadání domácího úkolu, žáci dostanou pracovní listy , žáci čtou otázky z pracovních listů, závěrečné zhodnocení učebního dne, rozloučení a odchod žáků,


Průběh učebního dne Zahájení dne 7.00–7.10 hodin Aktivita žáků: 2 minuty

Aktivita učitele: 8 minut

• nástup skupiny žáků na vyznačeném místě v areálu školy.

• kontrola účasti (přítomnost, nepřítomnost žáků), • kontrola připravenosti žáků na plnění cíle výuky (žáci mají vždy na začátku týdne vyvěšen týdenní rozpis pracovních činností, které budou plnit den po dni), z toho důvodu ví, jaké nářadí a pomůcky budou potřebovat, • kontrola osobních ochranných pracovních pomůcek – pracovní oděv, obuv, • základní dodržení bezpečnosti práce – zda odložili prstýnky, náramky, řetízky, dlouhé náušnice, hodinky, • zkontroluje, zda mají psací potřeby a sešit pro zápis učiva.

Cíl, organizace dne, motivace 7.10–7.30 hodin


• seznámí žáky s cílem učebního dne, • organizace učebního dne, • motivace žáků, pomocí řízeného rozhovoru učitel odborného výcviku pohovoří s žáky o rostlinách, které se jim líbí, ukáže žákům nakopírované materiály různých jedovatých rostlin a dá je žákům k dispozici pro jejich další využití.

Učitel odborného výcviku seznámí žáky s bezpečností práce a pohybem v areálu školy 7.30–7.40 hodin Aktivita učitele: 10 minut

• • • •

učitel vysvětlí žákům, jak se pohybovat v areálu školy, podrobně popíše místa, kde žáci mohou přijít k úrazu, upozorní žáky na dodržování osobní hygieny (mytí rukou), vysvětlí, popíše a názorně předvede žákům, jak se používají osobní ochranné pracovní prostředky.

41


42

Text pro žáky určený k zápisu do sešitů 7.40–7.50 hodin

Aktivita žáků: 10 minut

Dodržování bezpečnosti práce při pohybování se v areálu školy: • opatrně se pohybovat v areálu školy, • z učebny do skleníku jít pouze po vyznačených cestách, • ve skleníku pozor na kluzkou podlahu, nezakopnout o všudy přítomné hadice na zavlažování, • samovolně neopouštět místo výuky, • žádné rostliny samovolně netrhat a neochutnávat, • při kontaktu s jakoukoliv rostlinou umýt ruce a to platí především před svačinou a obědem, • před manipulací s jedovatou rostlinou nasadit ochranné rukavice (gumové chirurgické, bavlněné, úpletové s pogumováním.

Manipulace s jedovatými rostlinami 7.50–8.10 hodin



Aktivita učitele:

Pomůcky:

• učitel ukáže a popíše (žáci pozorují), jak používat ochranné pracovní prostředky – rukavice, při manipulaci s jedovatými rostlinami, • zdůrazní, že je nutné rukavice používat vždy, před kontaktem kůže s jedovatou rostlinou, • zdůrazní, že je nutné zvolit vhodné rukavice, jedovaté rostliny, se kterými bude manipulováno jsou nebezpečné při dotyku a některé druhy roní mléčnou tekutinu (latex), která rovněž způsobuje při kontaktu z kůží ekzémy, puchýřky, svědění, • učitel předvede, jak rostliny uchopit a umístit do nádoby s vodou, nebo možnosti přenášení jedovatých rostlin, • vybere dva žáky, kteří jeho činnost napodobí.

Samostatná práce žáků • žák napodobuje činnost učitele, nasadí si ochranné rukavice (gumové chirurgické, nebo úpletové pogumované), • manipuluje s jedovatými rostlinami, • umisťuje jedovaté rostliny do nádoby s vodou, přenáší jedovaté rostliny. • kontroluje a usměrňuje činnost žáků, • dbá na bezpečnost žáků.

pracovní rukavice – gumové chirurgické, úpletové pogumované, bavlněné (rukavice dostanou žáci od učitele odborného výcviku), řezané jedovaté rostliny (Euphorbia pulcherima, Dieffenbachia, Codiaeum).


43

Opakování na základě znalostí z teoretického vyučování 8.10–8.30 hodin


Poznámka pro učitele:

• učitel odborného výcviku volí řízený rozhovor, kterým zjistí, zda mají žáci znalosti z teoretického předmětu květinářství, • naváže na tyto znalosti formou opakování (prověří si úroveň toho, co žáci umí), • pokud žáci nemají patřičné znalosti, probere s žáky jednotlivé rostliny, • seznámí žáky s názvy jednotlivých jedovatých rostlin (nakopírované materiály Příloha B), • učitel odborného výcviku vysvětlí a popíše, které části rostlin jsou jedovaté, • upozorní na působení jedů (dotykem, požití), tyto informace najdou žáci rovněž v nakopírovaných materiálech, které dostali od učitele odborného výcviku – Příloha B.

• při vysvětlování je třeba kontrolovat, zda žáci porozuměli, co učitel vysvětluje, • hovořit pomalu, srozumitelně, nepoužívat výrazy, které žáci těžko chápou, • být při vysvětlování trpělivý, dokud žáci nepochopí, co jim chcete říci, • s žáky diskutovat o tom co vidí, ptát se jich na jejich postřehy.

Probírání nového učiva 8.30–9.30 hodin


• učitel odborného výcviku popíše žákům jednotlivé rostliny, které mají žáci vyobrazené v materiálech před sebou (Příloha A), žáci pozorují, • upozorní na bezpečnost práce s těmito rostlinami, použití ochranných osobních pracovních prostředků, • seznámí žáky s latinským a českým názvem jedovatých rostlin, • vysvětlí žákům, jak působí jed jednotlivých rostlin na lidský organismus, • zdůrazní při popisování jednotlivých rostlin obzvláště nebezpečné druhy, • vysvětlí žákům, jak je možno jednotlivé rostliny použít (k řezu květů, listů a jiných částí rostlin, do vázaných kytic nebo do aranží), • vysvětlí a popíše používání jedovatých rostlin při výsadbách do okrasných zahrad, upozorní žáky na zahrady v mateřských školkách, • položí žákům kontrolní otázky, aby zjistil, zda žáci rozumí jeho vysvětlování a popisování.

(pokračování na str. 44)


44

(pokračování ze str. 43)

8.30–9.30 hodin Aktivita učitele: 10 minut

Aktivita žáků: 10 minut Aktivita učitele: 5 minut Aktivita žáků: 5 minut

Kontrolní otázky pro žáky: 1. Vyjmenuj pět jedovatých rostlin, které lze použít k řezu květů, listů? 2. Které rostliny, stromy a keře můžete použít do výsadby zahrady mateřské školky? 3. Jakým způsobem může působit jed rostlin na lidský organismus? • prochází s žáky jednotlivé kontrolní otázky, • opravuje žáky, kteří nesprávně odpověděli, • sám na závěr odpoví na kontrolní otázky, žáci si tak znovu zopakují správnost otázek.

• žáci odpovídají na kontrolní otázky učitele odborného výcviku. • nadiktuje žákům zápis do sešitů a zdůrazní jeho důležitost. • žáci si zapisují do sešitů.

Text zápisu: Pozor! 1. Při používání rostlin na výsadbu do okrasných zahrad se nesmí zapomínat na malé děti a staré lidi. 2. Je to z důvodu jejich bezpečnosti, nutno znát jednotlivé rostliny a vědět které jsou jedovaté. 3. Děti jsou často zvědavé a rostliny je lákají svým vzhledem a vůní. 4. Mnohdy děti využívají stromy a keře k úkrytu při schovávané, mohou tak přijít do kontaktu s jedovatými rostlinami např. dotykem. 5. Starší lidé si tyto jedovaté rostliny mohou zaměnit např. za bylinky. 6. U starších lidí působí jed rostlin na organismus, tak jako v dětství, to znamená velmi rychle. 7. Mladší organismus má však větší schopnost regenerace než je tomu u starších lidí. Odchod žáků na svačinu.

Pomůcky:

nakopírované materiály – Příloha B, jedovaté rostliny (jejich název latinsky a česky, působení jedu na lidský organismus).

9.30–9.45 hodin – svačina


45

9.45–9.50 hodin – přesun žáků do sbírkového skleníku

Obr. 2 Sbírkový skleník SOU a SOŠ zahradnická Rajhrad. Zdroj: vlastní (2012).

Podtéma: Poznávání jedovatých rostlin ve sbírkovém skleníku Hrnkové rostliny okrasné květem a listem.

Výukové cíle: Žák vyjmenuje jedovaté hrnkové rostliny okrasné květem a listem. Popíše, které části jednotlivých rostlin jsou jedovaté, vysvětlí, které jedovaté rostliny se mohou používat při vazbě a aranžování, bude schopen bezpečně pracovat a manipulovat s těmito rostlinami. Rozvíjené kompetence: • žák rozumí vysvětlování a popisování, • rozpozná rizika, která představují jedovaté rostliny, • je schopen bezpečně manipulovat s jedovatými rostlinami, • rozvoj kreativity, logického myšlení, správných pracovních postupů, rozvoj paměti. Výukové metody: popis, vysvětlování, pozorování, předvádění, řízený rozhovor.

Pomůcky: hrnkové rostliny ve sbírkovém skleníku, jedovaté rostliny hrnkové okrasné listem a květem (jejich název latinsky a česky, působení jedu na lidský organismus), nakopírované materiály – Příloha B.


Poznávání jedovatých okrasných rostlin ve sbírkovém skleníku

46

9.50–10.30 hodin • Motivace žáků: Učitel sdělí žákům, že do sbírkového skleníku mají přístup po vyučování a mohou si tak procvičovat a opakovat jednotlivé rostliny. Ve sbírkovém skleníku jsou zástupci různých druhů rostlin soustředěných na jednom místě a pro žáky je tato část velmi zajímavá a užitečná.



• seznámí žáky s názvy jednotlivých hrnkových jedovatých rostlin ve sbírkovém skleníku (latinský a český název rostliny), • učitel popisuje přímo na rostlinách jejich jednotlivé části, které jsou jedovaté (žáci pozorují), • upozorní na bezpečnost práce s těmito rostlinami, vysvětlí použití ochranných osobních pracovních prostředků, • vysvětlí žákům, jak působí jed jednotlivých rostlin na lidský organismus (žáci mají tento text v nakopírovaných materiálech – Příloha B) , • zdůrazní při popisování jednotlivých rostlin obzvláště nebezpečné druhy, • vysvětlí žákům, jak je možno jednotlivé rostliny použít (k řezu květů, listů a jiných částí rostlin, do vázaných kytic nebo do aranží), • předvede žákům, jak manipulovat s hrnkovými rostlinami, kdy je nutné si nasadit osobní ochranné pracovní prostředky, • položí žákům kontrolní otázky, aby zjistil, zda žáci rozumí jeho vysvětlování a popisování, dojde tak i k zopakování učiva.

Kontrolní otázky: 1. Vyjmenujte jedovaté rostliny okrasné květem? 2. Vyjmenujte jedovaté rostliny okrasné listem? 3. Která část rostliny Dieffenbachia je jedovatá? 4. Jakým způsobem mohou jedovaté rostliny působit na lidský organismus? 5. Vyjmenujte, které hrnkové rostliny můžete použít do vázaných kytic a které do aranží? • učitel pokládá žákům kontrolní otázky, • kontroluje správnost odpovědí, opravuje nesprávné výrazy, • usměrňuje činnost žáků.


• odpovídají na kontrolní otázky, • žáci pozorují učitele, jak popisuje, vysvětluje, předvádí jedovaté rostliny ve sbírkovém skleníku, • průběžně si kontrolují názvy rostlin, působení jedovatých částí rostlin na lidský organismus podle nakopírovaných materiálů, které dostali od učitele odborného výcviku k dispozici (Příloha B)


47

10.45–10.50 hodin – přesun žáků ze sbírkového skleníku na školní zahradu

Podtéma: Poznávání jedovatých rostlin na školní zahradě Stromy, keře a jiné rostliny.

Výukové cíle: Žák vyjmenuje jedovaté stromy, keře a ostatní rostliny, které rostou na školní zahradě. Popíše, které části stromů, keřů a rostlin jsou jedovaté, vysvětlí, které jedovaté rostliny se mohou používat při vazbě a aranžování, bude schopen bezpečně pracovat a manipulovat s těmito rostlinami a bezpečně se pohybovat v areálu školy. Rozvíjené kompetence: • žák rozumí vysvětlování a popisování, • rozpozná rizika, která představují jedovaté rostliny, • je schopen bezpečně manipulovat s jedovatými rostlinami, • rozvoj kreativity, logického myšlení, správných pracovních postupů, rozvoj paměti. Výukové metody: popis, vysvětlování, pozorování, předvádění, řízený rozhovor.

Pomůcky: zalaminované, nakopírované materiály – obrázky s textem jedovatých stromů, keřů a rostlin rostoucích na školní zahradě (jejich název latinsky a česky, působení jedu na lidský organismus), stromy, keře a rostliny rostoucí přímo na školní zahradě, nakopírované materiály – Příloha B.


Poznávání jedovatých rostlin na školní zahradě

48

10.50–11.00 hodin






• Motivace žáků: Učitel sdělí žákům, že mohou společně po vyučování projít školní zahradu, samozřejmě pokud nebude pršet. Učitel sebou vezme časopisy Floristika a Fleur. V časopisech jsou vyobrazeny různé druhy vazby. Mnoho floristů používá do vazby rostliny, které rostou volně v přírodě. Názorně tak může žákům ukázat stromy, keře a rostliny, ze kterých jsou vazby zhotoveny. • upozorní žáky na pohyb v areálu školní zahrady.

• žáci by měli být upozorněni na rizika pohybu v areálu školy včas.

• nadiktuje žákům zápis do sešitů a zdůrazní jeho důležitost.

Text zápisu: Pozor! 1. Pozor na nerovnost terénu. 2. V areálu školy jsou překážky v podobě závlahových systémů. 3. Betonové skruže, které jsou nezajištěné, odkryté a okolí těchto skruží je zarostlé vysokým porostem plevele. 4. Zákaz ochutnávat a trhat jakékoliv rostliny nebo plody bez svolení vyučujícího. • žáci si zapisují do sešitů v prostoru altánku na školní zahradě.

• vzhledem k ročnímu období, je dobré mít při poznávání rostlin sebou zalaminované (zabezpečení kvůli poškození např. vlhkem) materiály, které žáci dostali viz. Příloha B, v těchto materiálech mají žáci obrázky stromů, keřů a rostlin s latinskými a českými názvy, text s působením jedů na lidský organismus. Rostliny, které v tomto vegetačním období vypadají jinak, tak mohou srovnat se svými materiály. Žáci se tak naučí poznávat stromy, keře a rostliny v jiné vegetační době než je nyní. Je zajímavé a pro žáky užitečné sledovat stromy, keře a rostliny při kvetení, ve fázi růstu nebo dozrávání plodů.


49

Poznávaní v terénu 11.00–11.55 hodin




• seznámí žáky s názvy jednotlivých jedovatých stromů, keřů a rostlin rostoucích na školní zahradě (latinský a český název), • učitel popisuje stromy, keře a rostliny a zdůrazňuje ty části, které jsou jedovaté (žáci pozorují), • upozorní na bezpečnost práce s těmito rostlinami, vysvětlí a názorně předvede použití ochranných osobních pracovních prostředků, • vysvětlí žákům, jak působí jed jednotlivých stromů, keřů a rostlin na lidský organismus (žáci mají obrázky a text v nakopírovaných a zalaminovaných materiálech – Příloha B), • zdůrazní při popisování jednotlivých stromů, keřů a rostlin obzvláště nebezpečné druhy, • vysvětlí žákům, jak je možno jednotlivé rostliny použít (k řezu do různých aranží nebo do vázaných kytic), rovněž se zmíní o možnostech využití stromů, keřů a rostlin do okrasných zahrad, • nadiktuje žákům zápis do sešitů. • nadiktuje žákům zápis do sešitů a zdůrazní jeho důležitost, • popíše žákům, jak poskytnout první pomoc spolužákovi, kamarádovi, nebo jakémukoliv člověku, který požil jedovatou rostlinu.

• žáci si zapisují do sešitů v prostoru altánku na školní zahradě.

Text zápisu: Pozor! 1. Pokud budete svědky toho, že váš spolužák nebo kamarád požil část rostliny a vy jste mu v tom nemohli zabránit, zjistěte, zdali dýchá povrchně nebo normálně. 2. Podívejte se mu do úst, jestli v nich nezůstal kousek rostliny. 3. Snažte se přimět ho, pokud vás vnímá, aby se vyzvracel a dostal tak ven co nejvíce požité rostliny, nebo jejich částí (semena, plody aj.). 4. Dále se snažte co nejdříve přivolat pomoc. 5. Postiženého však nenechávejte samotného. 6. Vždy se snažte, aby spíše seděl, než stál, mohl by vlivem otravy ztratit rovnováhu, nebo může mít i halucinace. 7. Snažte se najít v blízkosti, kde jste spolužáka našli zbytky požité rostliny, nebo rostlin rostoucích v nebližším okolí, velmi to pomůže při identifikaci, co za jedovatou látku se dostalo do těla, jak se dá postupovat při léčbě postiženého.


50

Text určený pro učitele a žáky: Látka, zvaná jed jak uvádí Baloun (1989, s. 20–25), působí většinou do několika minut, málokdy do hodiny a více. Jsou však známy rostliny, které obsahují toxické látky, které působí na lidský organismus až po určité době. Vše uvedené je dáno citlivostí člověka na daný typ látky obsažené v rostlině. Pokud je člověk oslaben například chronickým onemocněním, nebo má nemocný nějaký tělní orgán, bude se u takového člověka otrava projevovat jinak, než u zdravého člověka.

Kožní dermatitidy 11.55–12.20 hodin



• vysvětlí žákům, jak postupovat v případě kontaktu kůže s rostlinou, která způsobuje alergickou reakci (kontaktní dermatitidy), • nadiktuje žákům zápis do sešitů.

Text zápisu: Pozor! 1. Pozor na nekryté části těla (ruce, nohy, chodidla). 2. Alergie může vzniknout i pouhým dotykem kůže s rostlinou. 3. Průvodní příznaky kontaktu kůže s jedovatou rostlinou jsou svědění, zčervenání, otoky, někdy i drobné puchýřky. 4. Pozor poškozená kůže je náchylná k infekci. 5. Postižené místo je třeba co nejdříve omýt a ošetřit. 6. Vyhledat lékařskou pomoc. • žáci si zapisují do sešitů.

Text určený pro učitele: Žáci, při svých každodenních činnostech vykonávaných v odborném výcviku přichází do kontaktu s rostlinami odkrytými částmi svého těla, nejčastěji jsou to ruce při sázení, odplevelování, vazbě a aranžování, nebo i sběru pro další zpracování. I dotek může vyvolat vznik alergie. Nejsnáze se mohou rozeznat alergeny, které způsobují kožní dermatitidy. Symptomy, které provází kontakt s rostlinou jsou např. svědění, zčervenání v místě dotyku, otoky nebo i drobné puchýřky. Pozor takto poškozená kůže je náchylná k infekci, proto je třeba místo postižení omýt čistou vodou a lehce přikrýt čistým plátnem, nebo plenou či gázou a samozřejmě vyhledat lékařské ošetření.


51

12.20–12.25 hodin – přesun žáků ze školní zahrady zpět na učebnu

Shrnutí, základní poznatky dne, pracovní listy 12.25–13.10 hodin • napíše na tabuli základní poznatky dne, • nadiktuje žákům zápis do sešitů.


Aktivita žáků: 10 minut Aktivita učitele: 15 minut

Aktivita žáků: 15 minut Pomůcky:

Text zápisu: 1. Jedovaté rostliny: • Cibulnaté a hlíznaté rostliny • Rostliny rostoucí na zahradě a volně v přírodě • Pokojové rostliny hrnkové okrasné listem a okrasné květem • Stromy a keře rostoucí na školní zahradě 2. Využití výše jmenovaných rostlin, stromů a keřů ve vazbě a aranžování. • Vázané kytice • Dušičková a vánoční vazba • K výsadbě do okrasných zahrad

3. Bezpečnost práce s těmito rostlinami • Ochranné osobní pracovní pomůcky (rukavice bavlněné, úpletové s pogumováním, gumové) • Hygiena rukou, při manipulaci s rostlinami nejíme, nepijeme • žáci si zapisují do sešitů z tabule poznatky dne.

Zadání domácího úkolu: • zadání domácího úkolu – vypracování pracovních listů, • předá žákům vytištěné pracovní listy (Příloha C), • vysvětlí žákům, jak pracovní listy vypracovat, • vyzve žáky, aby postupně přečetli jednotlivé otázky k vypracování pracovních listů zjistí, zda žáci otázkám porozuměli. • zpočátku žáci poslouchají, • následuje čtení otázek z pracovních listů.

vytištěné Pracovní listy pro žáky (Příloha C), nakopírované obrázky jedovatých rostlin, stromů, keřů s textem (Příloha B).


52

Závěrečné zhodnocení učebního dne 13.10–13.25 hodin


Tento den se žáci seznamovali s novým tématem, a proto učitel odborného výcviku neznámkoval. Žáci budou hodnoceni po zopakování tématu a odevzdání vypracovaných Pracovních listů pro žáky (Příloha C).

Rozloučení s žáky.

Text určený pro učitele: Správné odpovědi k pracovním listům (Příloha C).

1. Vyjmenuj sedm pokojových rostin, které jsou jedovaté. Např. Dieffenbachie, Monstera, Codiaeum, Hedera, Sansevieria, Cyclamen, Primula obconica (uveden celý název rostliny, protože ne všechny primulky jsou jedovaté), Clivia, Anthurium. 2. Vyber, které z uvedených pokojových rostlin je možné využít k řezu květů, nebo listů do vázaných kytic – zakroužkuj správnou odpověď. a) Anthurie, Cyclamen, Monstera, Hedera. 3. Vyjmenuj alespoň tři jehličnany, které je možné použít k zhotovování dušičkové vazby. Např. Taxus, Thuja, Juniperus, Chamaecyparis. 4. Proč je nutné při vázání kytice z květin, které jsou jedovaté mít na rukou rukavice? Protože jedovaté rostliny při kontaktu s kůží mohou vyvolat alergickou reakci (svědění, zčervenání, otoky, někdy i drobné puchýřky).

5. Vyjmenuj sedm zahradních rostlin, které jsou jedovaté. Např. Heleborus, Paeonia, Lupinus, Daphne, Papaver, Digitalis, Euphorbia, Ricinus, Dicentra, Consolida, Aconitum, Viscum.

6. Proč je nutné dodržovat hygienu a bezpečnost práce s jedovatými rostlinami? Protože bychom se mohli otrávit, některé jedovaté rostliny jsou tak toxické, že stačí dotyk a do těla člověka se dostane toxin, který vyvolá nežádoucí reakci v lidském organismu. Může také dojít k alergické reakci.


53

7. Jak se zachováš, když tvůj spolužák požije jedovatou část rostliny? 1. Zjistit, zda postižený dýchá normálně nebo povrchně. 2. Zkontrolovat ústa, zda v nich nemá zbytky rostliny nebo plodů a odstranit je. 3. Snažit se přimět postiženého ke zvracení. 4. Nenechávat postiženého o samotě. 5. Zavolat co nejrychleji lékařskou pomoc. 6. Postiženého položit na bok nebo posadit. 7. Pokusit se najít v blízkosti postiženého zbytky rostliny nebo plodů k snažší identifikaci zdroje otravy.

8. Vyjmenuj alespoň sedm stromů nebo keřů, které jsou jedovaté a rostou na školní zahradě, uveď celý latinský název. Např. Euonymus europaeus, Ilex aquifolium, Ligustrum vulgare, Taxus baccata, Mahonia aquifolium, Juniperus sabina, Thuja occidentalis, Chamaecyparis. 9.

Pod obrázek napiš název rostliny a uveď, která část rostliny je jedovatá. Obr. 1 – Anthurium andreanum, celá rostlina Obr. 2 – Ilex aquifolium, plody a listy Obr. 3 – Taxus baccata, celá rostlina (jen oplodí okolo semene je nejedovaté)

10. Vyber z vyobrazených rostlin (keře, rostliny a jehličnany), které lze použít do vánoční vazby, napište celý latinský název. Ilex aquifolium (č. 1), Taxus baccata (č. 2), Thuja occidentalis (č. 3), Juniperus sabina (č. 4), Viscum album (č. 7). Poznámka: Učitel odborného výcviku tyto pracovní listy může použít k opětovnému opakování a procvičování žáků. Rovněž je může využít i ve vyšších ročnících, vždy je co s žáky opakovat, neboť opakování je matka moudrosti.

Diskuse

6

54

Diskuse

Při zpracování bakalářské práce jsem prostudovala odborné zdroje, které jsou zaměřeny na bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Mohu konstatovat, že většina zdrojů obsahovala velmi dobře zpracovaná pravidla, která mají přispívat k tomu, aby na pracovištích jakéhokoliv typu byly dostatečně zajištěny podmínky pro bezpečné vykonávání práce. Rovněž považuji za důležitý vstup České republiky do Evropské unie. Došlo tak ke sjednocení předpisů České republiky v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci s právem Evropské unie, která tyto stávající předpisy obohacuje novými principy k zajištění bezpečného pracovního prostředí každého pracujícího člověka. Co jsem však v těchto zdrojích postrádala, byla např. rada, kde vzít více prostředků na poradenskou činnost v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Jistě orgány státního odborného dozoru mají dle zákona povinnost bezplatného poradenství v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví, ale není tento stav určitě zcela dostačující. Myslím si, že je to dáno především tím, že ne každý zaměstnanec, nebo zaměstnavatel má dostatečné právní vědomí o tom jaká jsou jeho práva a povinnosti. Pokud budeme hledat příčinu, proč tomu tak je, najdeme ji již při vzdělávání a výchově žáků na základních školách, kde by se žáci o bezpečnosti a ochraně zdraví měli dozvědět daleko více. Především jsou to žáci základních škol, kteří se budou dále připravovat na zvolených školách na budoucí povolání. Pokud žáci budou včas a kvalitně informovaní o možných rizicích a nebezpečích, může to jen kladně ovlivnit jejich další jednání a přístup k bezpečnosti a ochraně zdraví svého a svých spolužáků. Mohla jsem se o pravdivosti toho, že žáci 1. ročníku nejsou dostatečně seznámeni s bezpečností a ochranou zdraví přesvědčit již v úvodním dni, kdy žáky seznamuji s možnými pracovními riziky se kterými se mohou v odborném výcviku setkat. Více než polovina třídy se pozastavovala nad tím, že mají dostat pracovní oděv a pracovní obuv. Podotýkám, že žáci dostávají obyčejné montérky z pevnější tkaniny, která se hned neprodře a větve stromů a keřů je hned neprotrhnou. Souhlasím, že obuv není příliš moderní, ale po stránce bezpečnosti je vyhovující a žák má chodidla chráněna a zabezpečena. Tato i jiná situace, se kterou jsem se v odborném výcviku setkala, mě jen utvrdila v tom, že žáci by se mohli na výběru pracovního oděvu podílet, ale jen v rámci barvy a střihu, je-li možnost výběru. Dále bych doporučila v odborném vý-

Diskuse

55

cviku opakovat různá školení a poučení žáků zaměřená na bezpečnost práce, především u nižších ročníků. U ročníků vyšších by bylo dobré zařadit do výuky např. besedu, nebo instruktážní film opět se vztahující na bezpečnost práce. Rovněž by stála za zvážení analýza úrazů vždy za uplynulý školní rok. Pro nedostatečnou informovanost žáků jsem zvolila v praktické části mé bakalářské práce seznámení jak pracovat s jedovatými rostlinami. Praktickou část by bylo vhodné rozšířit o kazuistiku úrazů a zdravotních potíží při kontaktu s jedovatými rostlinami a o první pomoc. Vzhledem k rozsahu je tato problematika nad rámec této práce a bude obsahem mého dalšího studia. Učitel odborného výcviku si musí být vědom toho, že existuje riziko neuposlechnutí žáka jeho pokynů, nebo žák udělá pravý opak. Zde je nutné, aby učitel odborného výcviku byl pro žáky autorita a věděli, že jeho rady, příkazy a doporučení jsou především určeny k jejich bezpečnosti v průběhu výuky. Učitel by měl být rovněž odborník a znát přesně, podrobně a dokonale všechno co je v tématu jedovatých rostlin obsaženo.


7

56


Při zpracovávání bakalářské práce jsem si postupně uvědomovala důležitost toho, aby žáci i jejich učitelé byli dostatečně informovaní o rizicích a možném působení jedovatých rostlin na lidský organizmus. Pokud znám zdroj nebezpečí, mohu jeho působení ovlivnit. Když nelze riziko odstranit, lze jej minimalizovat, opět je však nutné vědět jakým způsobem. Zde je velmi důležité, aby učitel odborného výcviku měl dostatečné znalosti o rostlinách, se kterými se žáci v rámci odborného výcviku mohou setkat, o všem, co by žáky mohlo v průběhu učebního dne potkat a dle těchto znalostí žáky proškolit. Dále by on sám měl procházet školeními a neustále se vzdělávat v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Při proškolování žáků by měly být voleny adekvátní výukové metody, aby napomohly splnění výukového cíle s přihlédnutím na specifický přístup k žákům. Žáky by seznámení se s rostlinami, které mohou být nebezpečné, pokud se s nimi neumí zacházet, mělo vést ke správným návykům, jak se chovat při manipulaci s těmito rostlinami a jaké ochranné pracovní prostředky použít. Text obsažený v bakalářské práci by měl usnadnit žákům i učitelům jak se orientovat v rostlinách, které ohrožují jejich zdraví. Pokud se dobře naučí rozeznávat jedovaté rostliny, budou tak moci své znalosti využít například při realizaci své vlastní zahrady, nebo zahrady pro své rodiče, ale i pro děti v mateřské školce, kde je velmi důležité zvolit ty správné nejedovaté rostliny. Dále budou schopni doporučit rostliny do řezaných kytic. Naučí se dodržovat bezpečnost práce, využívat osobní ochranné pracovní prostředky a budou znát jejich důležitost a nezbytnost. Využít mohou tyto mé materiály rovněž začínající učitelé, pro které by mohly být vodítkem, jak postupovat z hlediska bezpečnosti v odborném výcviku při vazbě a aranžování rostlin. V případě, že žáci budou řádně a podrobně proškoleni učitelem odborného výcviku o jedovatých rostlinách na začátku 1. ročníku, bude stačit v následujících ročnících připomenout možná rizika a nebezpečí, když budou žáci opět s těmito rostlinami pracovat.

Závěr

8

57

Závěr

Bakalářská práce měla přispět k lepší orientaci v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a snazšímu pochopení proč je tak nutné se zabývat pracovním prostředím a riziky se kterými pracující člověk a žáci při své přípravě na budoucí povolání přijdou do kontaktu. Navržené materiály jsou určeny pro žáky. Vlastní metodika popisuje krok po kroku aktivity učitele a aktivity žáků, rovněž je v ní popisována pracovní činnosti žáků. Budoucí učitelé mohou najít užitečné informace v teoretické části této práce. V odborném výcviku při vazbě a aranžování rostlin je nutné žáky naučit používat ochranné osobní pracovní prostředky při práci s jedovatými rostlinami. Učitel odborného výcviku je povinen žáky seznámit s možnými riziky a k tomuto účelu využít ty správné výukové metody, pracovní postupy a didaktické prostředky, což se mi doufám povedlo. Informace, obsažené v mé bakalářské práci jsou kombinací studia odborných zdrojů a také mých osobních zkušeností učitele odborného výcviku. To abychom naše žáky dokázaly vychovávat tak, aby měli kladný postoj k BOZP je nelehký úkol a také časově náročný. Žáci jsou v procesu získávání dovedností, vědomostí a především schopností důležitých pro správné jednání, jak ve škole, tak i v běžném životě. V tomto procesu hrají roli dvě osoby a to na jedné straně žák a na straně druhé jeho učitel. A právě tyto dvě osoby spolu s pomocí rodičů mohou přispět k tomu, aby vytvořili kvalitně orientovanou mládež se správnými postoji vůči sobě samému, ale i ke svému okolí. Proto je důležité začít s BOZP už na základních školách. Naši žáci si musí uvědomit, že to co dělají, dělají pro své zdraví a zdraví všech lidí okolo. Mnohdy i maličkost může zachránit lidský život. Tato má bakalářská práce měla sloužit ke svému konkrétnímu účelu a to, pomoci žákům orientovat se v bezpečnosti práce, v jedovatých rostlinách, se kterými se v odborném výcviku mohou setkat, což bylo i cílem této práce. Dalším takovým cílem bylo naučit žáky používat osobní ochranné pracovní prostředky a znát jejich důležitost a nezbytnost a také, co považuji za důležité, umět poskytnout první pomoc člověku, který přišel do kontaktu s jedovatou rostlinou. Doufám, že se mi podařilo splnit všechny cíle práce.


9

58


BALOUN, Jan. Rostliny způsobující otravy a alergie. 1. vyd. Praha: Avicenum, 1989, 235 s. ISBN 08-083-89. BITTNEROVÁ, Marie. Floristika. Děčín – Libverda: Střední škola zahradnická a zemědělská Antonína Emanuela Komerse, 2007, 2 sv. (238, 471 s.). ISBN 978-80-239-8922-9. ČERNÁ, Libuše, et al. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ve školách a školských zařízeních. 3. vyd. Rožnov pod Radhoštěm: Rožnovský vzdělávací servis, 2004, 297 s. ISBN 80-85022-29-X. DANDOVÁ, Eva. Nová právní úprava BOZP. 1. vyd. Rožnov pod Radhoštěm: RoVS – Rožnovský vzdělávací servis, 2006, 241 s. MARŠÁKOVÁ, Dagmar. Zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků ve škole: Směrnice č. 17/2013. Rajhrad: Střední zahradnická škola Rajhrad, 2013, 14 s. Interní dokument školy. Metodický pokyn MŠMT k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních pod. č. j. 37014/2005-25. [online] c2013– 2015 [cit. 2015-04-29]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/dokumenty/ metodicky-pokyn-k-zajisteni-bezpecnosti-a-ochrany-zdravi-deti-zaku-astudentu-ve-skolach-a-skolskych-zarizenich-zrizovanych-ministerstvemskolstvi-mladeze-a-telovychovy. Nařízení vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnancům při práci, ve znění pozdějších předpisů. Sbírka zákonů, roč. 2001, částka 68, s. 3682–3793. NEUGEBAUER, Tomáš. Školení bezpečnosti práce, požární ochrany a motivační školení k prevenci rizik. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2014, 88 s. ISBN 978-80-7478-454-5. PRACHAŘ, Jan. Bezpečnost práce ve školství. Kunovice: Evropský polytechnický institut, 2009, 95 s. ISBN 978-807314-177-6. PYŠNÝ, Ladislav. Ochrana a bezpečnost při práci. Ústí nad Labem: Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, Ústav zdravotnických studií, 2007, 102 s. ISBN 978-80-7044-868-7.


59

ROMANĚNKO, Jan. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ve školách a školských zařízeních. Karviná – Mizerov: Paris, 2006, 316 s. ISBN 80-903817-0-7. ROMANĚNKO, Jan. Pro zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci: Směrnice č. 7/2013. Rajhrad: Střední zahradnická škola Rajhrad, 2013, 30 s. Interní dokument školy. RUDOLF, Ladislav. BOZP ve školských zařízeních. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 2013, 78 s. ISBN 978-80-7464-374-3. ŠIBOR, Jiří a Petr PTÁČEK. Ochrana zdraví při práci: Určeno pro studenty oboru Učitelství praktického vyučování. Brno: Masarykova univerzita, 2013, 71 s. ISBN 978-80-2106-485-0. Školní vzdělávací program oboru vzdělání Zahradník, schválil ředitel Střední zahradnické školy Rajhrad dne 30. června 2010, č. j. 2610/2010/R, s platností od 1. 9. 2010 počínaje 1. ročníkem. TRNKOVÁ, Klára. Krásné, ale jedovaté, aneb, rodičové opatrnosti není nikdy dost. 1. vyd. Praha: Studio Trnka, 2014, 93 s. ISBN 978-80-87678-36-7. Vyhláška č. 410/2005 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých. [online] c2015 [cit. 2015-04-29]. Dostupné z: https://portal.gov.cz/app/zakony/zakon.jsp? page=0&nr=410~2F2005&rpp=15#seznam. Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů. [online] c2015 [cit. 2015-04-29]. Dostupné z: http://portal.gov.cz/ app/zakony/zakonPar.jsp?idBiblio=49577&nr=258~2F2000&rpp=15#localcontent. Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce. [online] c2015 [cit. 2015-04-29]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/ppropo.php?ID=z262_2006_6. Zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci). [online] c2015 [cit. 2015-04-29]. Dostupné z: https://apps.odok.cz/kpl-detail?pid =RACK9Q6F5X4V. Zákon č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) ve znění pozdějších předpisů. Sbírka zákonů, č. 49/2009, částka 17, s. 690–699.

Přílohy

60

Přílohy

Příloha A

Roční plán odborného výcviku pro školní rok 2014/2015 Střední zahradnická škola Rajhrad Kód: 41–52–H/01 Zahradník

TÉMA

Celkem hodin

Počet dnů výuky

Zajištění práce

Časové plnění

1.

Úvod − školení BOZP a PO I. a II. stupně − seznámení se s osnovami OV pro druhý ročník

7

1 den

SZ a Š

září

2.

Ochrana rostlin − určení základních chorob a škůdců rostlin − určování základních plevelů, jejich likvidace − měření a vážení, převody jednotek − použití a význam srážkoměru − bezpečnost práce při ochraně rostlin

14

2 dny (7 hodin)

SZ a Š

průběžně

3.

Zahradnické stavby a nářadí − zahradnické stavby – srovnání a použití:skleníky foliovníky a pařeniště − práce se zahradnickým nářadím: rytí, hrabání, okopávka, plečkování − práce s mechanizací pro zpracování půdy a údržby zeleně (kultivátor, sekačky) − údržba strojů a zařízení (sekaček, kultivátor)

9 dnů (6 hodin) + 3 hodiny

SZ a Š

průběžně

4.

Generativní množení rostlin − výsevy, přepichování, výsadba a jejich ošetření − poznávání rostlin,semen

35

5 dnů (7 hodin)

SZ a Š

prosinec až červen

5.

Vegetativní množení rostlin − rozmnožování rostlin v krytých prostorách i polních podmínkách − přímé způsoby: řízkování, dělení trsů, šlahouny, oddénky − nepřímé způsoby: očkování, roubování

96

16 dnů (6 hodin)

SZ a Š

průběžně

6.

Pěstební technologie − pěstební prostředí v květinářské výrobě − technologie pěstování ovoc. rostlin ve školce a na trvalém stanovišti − pěstební technologie v sadovnictví

18

3 dny (6 hodin)

SZ a Š

průběžně

7.

Rychlení − technologie pěstování zeleniny rychlení nejvýznamnějších druhů − rychlení a přirychlování květin

6

1 den

SZ a Š

průběžně

8.

Poznávání základních druhů rostlin − určování základního sortimentu květin, ovoce, zeleniny a okrasných rostlin

6

1 den

SZ a Š

průběžně

57

TÉMA

Celkem hodin

Počet dnů výuky

Zajištění práce

Časové plnění

9.

Sklizňové práce − sklizeň, tržní úprava a skladování ovoce − sklizeň, tržní úprava a skladování zeleniny − třídění a expedice sadovnických a květinářských výpěstků

48

8 dnů (6 hodin)

SZ a Š

průběžně

10.

Ošetření rostlin − technologie ošetřování venkovních porostů (odplevelování, okopávka) − technologie, ošetřování kultur pěstovaných pod sklem (čištění,rozpovolování do sponu), hnojení − hrnkování

54

9 dnů (6 hodin)

SZ a Š

průběžně

11.

Odborné ošetření rostlin − odborné činnosti v okrasné a ovocné školce, řez a tvarování výpěstků − řez na trvalém stanovišti (výchovný řez, udržovací řez, průklest, zmlazovací řez)

21

3 dny (7 hodin)

SZ a Š

průběžně

12.

Pěstování rostlin na trvalém stanovišti − rozpoznávání nejvýznamnějších druhů venkovních rostlin − ošetření rostlin (okopávka, odplevelení, zálivka, hnojení

56

8 dnů (7 hodin)

SZ a Š

průběžně

13.

Zakládání sadovnických výsadeb − trávníky − plánování a projektování zeleně − zásady kompozice − sadovnické plány a dokumentace − rozměření pozemku − zahrad. stavby, pokládka dlažby a šlapáků

18

3 dny (6 hodin)

SZ a Š

průběžně

14.

Vazba a aranžování květin − sušení květin − vazačské a aranžérské techniky − ošetřování rostlin v prodejně − dušičková vazba − vánoční vazba − vazba ze sušeného materiálu − svatební vazba

91

13 dnů (7 hodin)

SZ a Š

průběžně

Příloha B

Cibulnaté a hlíznaté rostliny Obrázky ze zdroje: Krásné, ale jedovaté. Autorka knihy Klára Trnková, text parafrázování Jan Baloun (1989, s. 80–207)

Obrázek 1:

Galanthus nivalis – Sněženka podsněžník, vlevo Jedovatá je celá rostlina, nejvíce však podzemní část. Působení: při požití.

Leucojum Vernum – Bledule jarní, vpravo Jedovatá je celá rostlina, nejvíce však podzemní část. Působení: při požití.

Obrázek 2:

Colchicum autumnale – Ocún jesenní Jedovatý je celý, především semena a hlízy. Působení: při požití. Pozor! Listy ocúnů se dají velmi snadno zaměnit s listy medvědího česneku.

1

Obrázek 3:

Petilium imperiale, nebo také Fritillaria imperiále – Komonka královská (korunka královská, řebčík královský), vlevo nahoře Jedovatá je celá rostlina, nejvíce však podzemní část. Působení: při požití.

Rostliny rostoucí na zahradě, volně v přírodě

Obrázek 4:

Helleborus niger – Čemeřice černá Jedovatá je podzemní část rostliny. Působení: při požití.

2

Obrázek 5:

Aconitum napellus – Oměj šalamounek, vpravo Aconitum Lycoctonum – Oměj vlčí mor, vlevo Jedovatá je celá rostlina a to prudce jedovatá. Působení: při požití, na dotek pouze u otevřených ran, záděrů aj. Pozor! Obsahuje jeden z nejprudších jedů vůbec Akonitin.

Obrázek 6:

Paeonia officinalis – Pivoňka lékařská Jedovatá je celá rostlina. Působení: při požití, u citlivějších jedinců se může na kůži při dotyku objevit zarudnutí.

Obrázek 7:

Lupinus polyphyllus – Vlčí bob mnoholistý Jedovatá jsou pouze semena. Působení: při požití, pozor děti si lusky se semeny mohou plést s hráškem setým.

3

Obrázek 8:

Daphne mezereum – Lýkovec jedovatý Jedovatá je celá rostlina, hlavně plody a kůra. Působení: na kůži při dotyku tato rostlina vyvolá zarudnutí, puchýřky a i možnost při delším působení na kůži se objeví vřídky.

Obrázek 9:

Papaver somniferum – Mák setý Jedovatá je celá rostlina, pouze semena jsou jedlá. Působení: při požití nezralých makovic, čaj z makoviny se dříve užíval na uklidnění dětí.

Obrázek 10:

Digitalis purpurea – Náprstník červený Jedovatá je celá rostlina. Působení: při požití, nejčastěji listů, které sou však velmi hořké a tato hořkost by měla člověka ihned odradit od dalšího požívání.

4

Obrázek 11:

Tithymalus cyparissias, nebo Euphorbia cyparissias – Pryšec chvojka, vlevo Jedovatá je celá rostlina, především latex, který vytéká s rostliny při odtržení jakékoliv části. Působení: při kontaktu latexu s kůží způsobuje podráždění pokožky, puchýřky. Při vniknutí do oka způsobuje záněty spojivek, které se mohou zhoršit, až do stavu kdy postižený může ztratit zrak. Pozor! Při požití může způsobit smrt.

Tithymalus helioscopius, Euphorbia helioscopia – Pryšec kolovratec, vpravo Působení: viz výše uvedený Pryšec chvojka.

Obrázek 12:

Ricinus communis – Skočec obecný Jedovatá jsou semena. Působení: při požití, stačí tři až čtyři semena na otravu dospělého člověka. Semena jsou atraktivního vzhledu a používají se mnohdy jako ozdoba kabelek nebo k výrobě šperků s přírodnin.

Obrázek 13:

Viscum album – Jmelí listnáčové Jedovaté jsou listy a větvičky, plody nejsou jedovaté. Zajímavé je, že jmelí bývá tak toxické, jak toxická, je rostlina na které parazituje. Nejčastěji roste na topolu, ořešáku, lípě, akátu. Nejméně jedovaté je jmelí rostoucí na jabloních. Působení: při požití spíše většího množství.

Loranthaceae – Ochmet evropský Jedovaté jsou listy a větvičky, plody nejsou jedovaté. Působení: při požití, ochmet parazituje především na dubu a není to rostlina stálezelená jako jmelí, to znamená, že na zimu opadává.

5

Obrázek 14:

Dicentra spectabilis – Srdcovka nádherná Jedovatá celá rostlina, kořen je více toxický než nadzemní část. Působení: při dotyku s kůží, projevy zánětu kůže.

Obrázek 15:

Consolida regalis – Ostrožka stračka Jedovatá je celá rostlina, nejvíce však semena Působení: při požití, dotyk rostliny může způsobit podráždění kůže, zarudnutí.

Obrázek 16:

Rhus Lupina – Škumpa orobincová Jedovatá je celá rostlina, především mléčná šťáva. Působení: při potřísnění pokožky mléčnou šťávou, zarudnutí pokožky, někdy i puchýřky, květenství může vyvolat alergii při vdechnutí chloupků.

6

Obrázek 17:

Laburnum anagyorides – Štědřenec odvislý Jedovatá je celá rostlina, zejména semena. Působení: při požití, děti tři až čtyři plody případně čtrnáct až dvacet semen. Pozor! Děti si často hrají s květy!

Obrázek 18:

Tanacetum vulgare – Vratič obecný Jedovatá je celá rostlina. Působení: při požití.

Obrázek 19:

Robinia pseudo acaia – Trnovník bílý Jedovatá je celá rostlina, hlavně kůra a plody. Působení: při požití, děti v dřívějších dobách sály lýko stromu ve většině případů se přiotrávily.

7

Pokojové rostliny okrasné listem Zdroj obrázků je vlastní. Text je z knihy Floristika 1, 2 – učebnice pro výuku teorie i odborného výcviku. Kolektiv autorů (2007, s. 238)

Obrázek 20:

Dieffenbachia – Mramornatka Jedovatá je celá rostlina, především řapíky a stonek. Působení: při požití, rovněž potřísnění pokožky šťávou s této rostliny vyvolá svědění a otoky na kůži. Pozor! Při zasažení očí šťáva může poškodit rohovku oka.

Obrázek 21:

Monstera deliciosa – Monstera nádherná Jedovatá je celá rostlina, nejvíce však kořeny. Působení: při požití, rovněž potřísnění pokožky šťávou s této rostliny vyvolá svědění a podráždění, není však takové jako u mramornatek.

8

Obrázek 22:

Codiaeum variegatum – Kroton pestrý, Podivec pestrý Jedovatá je celá rostlina, zejména listy. Působení: při požití, šťáva s rostliny vyvolává při častějším styku s touto rostlinou dotykem kontaktní ekzémy na kůži.

Obrázek 23:

Sansevieria laurenti – Tenura žlutopáskatá Jedovatá je celá rostlina. Působení: při požití.

9

Obrázek 24:

Hedera helix – Břečtan pnoucí, popínavý Jedovatá je celá rostlina, zejména listy a plody. Působení: při požití, mladé listy způsobují podráždění pokožky.

Pokojové rostliny okrasné květem Zdroj obrázků je vlastní. Text kniha Rostliny způsobující otravy a alergie. Autor knihy Jan Baloun et al. (1989, s. 270)

Obrázek 25:

Cyclamen Persiím – Brambořík perský Jedovatá je hlíza. Působení: při požití, šťáva s hlíz může vyvolat podráždění kůže.

10

Obrázek 26:

Primula Obconica – Prvosenka nálevkovitá Jedovatá je celá rostlina, zvláště žláznaté chlupy. Působení: při pouhém dotyku kůže s touto rostlinou dochází k těžkým alergiím. Dotykem po dalších částech těla se roznese velmi rychle alergie.

Obrázek 27:

Clivia miniata – Řemenatka oranžová Jedovatá je celá rostlina. Působení: při požití. Pozor! Při větším množství požití rostliny ochrnutí mozku a centrální nervové soustavy.

Obrázek 28:

Anthuriu andreannum – Toulitka Jedovatá je celá rostlina. Působení: při požití, mohou se objevit záněty kůže, zarudnutí, puchýřky. Také pozor na podráždění sliznice.

11

Obrázek ze zdroje: Krásné, ale jedovaté. Autorka knihy Klára Trnková, text parafrázování Jan Baloun (1989, s. 80–207)

Obrázek 29:

Nerium oleander – Oleandr obecný Jedovatá je celá rostlina, především listy. Působení: při požití, na kůži se po dotyku objevují alergické reakce typu zarudnutí, svědění, puchýřky. Pozor! Stačí požití pěti až šesti gramů listů, nebo kůry nastává smrt.

12

Stromy, keře a ostatní rostliny na školní zahradě Obrázek ze zdroje: Krásné, ale jedovaté. Autorka knihy Klára Trnková, text parafrázování Jan Baloun (1989, s. 80–207)

Obrázek 30:

Euonymus europaeus – Brslen evropský Jedovatá je celá rostlina, především plody keře. Působení: při požití semen, zejména děti láká atraktivnost plodů (barevnost). Pozor! Příznaky otravy až po dvanácti či šestnácti hodinách.

Obrázek 31:

Ilex aquifolium – Cesmína ostrolistá Jedovaté jsou plody a listy tohoto keře, někdy i stromku. Působení: při požití plodů, pro děti jsou lákavé plody svojí barvou.

13

Obrázek 32:

Chamaecyparis – Cypřišek Jedovaté jsou větve a šištice stromu. Působení: při požití, silice při dotyku s pokožkou vyvolávají svědění, zarudnutí někdy i ekzém.

Obrázek 33:

Thuja occidentalis – Zerav západní Jedovaté jsou šištice, větve a dřevo tohoto stromu. Působení: při požití, silice při kontaktu s pokožkou způsobuje podráždění někdy i velmi silné, mohou se vytvořit i drobné puchýřky.

Obrázek 34:

Juniperus sabina – Jalovec klášterský Jedovatá je celá rostlina, zejména vrcholky větví keře, někdy i stromku. Působení: při požití, silice při kontaktu s pokožkou způsobuje podráždění někdy i velmi silné, mohou se vytvořit i drobné puchýřky.

14

Obrázek 35:

Taxus baccata – Tis červený Jedovatý je celý strom, pouze oplodí okolo semene je nejedovaté. Působení: při požití, tento strom je velmi nebezpečný i pro zvířata. Pozor! U dětí jsou atraktivní opět plody a jejich barva.

Obrázek 36:

Mahonia aquifolium – Mahónie cesmínolistá Jedovatá je celá rostlina, nejvíce však kořeny. Působení: při požití.

Obrázek 37:

Ligustrum vulgare – Ptačí zob obecný Jedovaté jsou listy, kůra a bobule tohoto keře. Působení: při požití velkého množství bobulí.

15

Obrázek 38:

Wisteria sinensis – Wistárie čínská Jedovaté jsou kořeny, větve a lusky se semeny této dřevnaté liány. Působení: při požití lusků nebo semen především u dětí jsou známy otravy nejčastěji.

16

Příloha C

Pracovní listy pro žáky Jméno: 1. Vyjmenuj sedm pokojových rostlin, které jsou jedovaté.

2. Vyber, které z uvedených pokojových rostlin je možné využít k řezu květů, nebo listů do vázaných kytic – zakroužkuj správnou odpověď. a) Anthurie, Cyclamen, Monstera, Hedera b) Primule, Sansevieria, Dieffenbachia, Codiaeum c) Clivia, Oleandr, Primule, Monstera 3. Vyjmenuj alespoň tři jehličnany, které je možné použít k zhotovování dušičkové vazby.

4. Proč je nutné při vázání kytice s květin, které jsou jedovaté mít na rukou rukavice?

5. Vyjmenuj sedm zahradních rostlin, které jsou jedovaté.

1

6. Proč je nutné dodržovat hygienu a bezpečnost práce s jedovatými rostlinami?

7. Jak se zachováš, když tvůj spolužák požije jedovatou část rostliny?

8. Vyjmenuj alespoň sedm stromů nebo keřů, které jsou jedovaté a rostou na školní zahradě.

9. Pod obrázek napiš název rostliny a uveď, která část rostliny je jedovatá.

1.

2.

3.

2

10. Vyber z vyobrazených rostlin (keře, rostliny a jehličnany), které lze použít do vánoční vazby a napiš jejich celý latinský název.

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

3

Příloha D

Osnova poučení žáka SŠ o bezpečnosti a ochraně zdraví ve škole na začátku školního roku 1. Seznámení se školním řádem školy. 2. Poučení o bezpečném chování (ve třídě, na chodbách a schodištích, v šatně, ve školní jídelně a při přechodu mezi školní jídelnou a školou). Žák je povinen: a) Při chůzi si počínat opatrně, používat výhradně vyhrazených cest, vchodů a východů, které jsou pro žáky určeny. Nezdržovat se v nebezpečném prostoru. b) Při přesunech mezi školou a jídelnou, mezi školou a jiným objektem školy používat chodníků k tomu určených, popřípadě levé krajní strany pozemní komunikace, a to maximálně ve dvojicích. c) Uposlechnout a řídit se pokyny příslušného pedagogického pracovníka (popř. jiného zaměstnance školy) při dohledu na chodbách či pravidelných přestávkách, v jídelně a jiných aktivitách školy – kurzy, výlety apod. d) Po chodbách školy, schodech, schodištích a ostatních prostorách chodit vždy vpravo, neběhat, neskákat, nevozit se na záchytném madle a předcházet úrazům, neotvírat a nevyklánět se z oken. e) V objektu školy nesedat na radiátory topení a nemanipulovat s termoregulačními ventily radiátorů topení. f) Při akcích konaných mimo školu, kdy jsou žáci ubytováni v objektech jiných subjektů, dodržovat příslušné bezpečnostní a protipožární pokyny platné v těchto objektech. Dodržovat stanovený režim dne a pokyny vydané po dobu nočního klidu. g) Dodržovat právní o ostatní předpisy a pokyny, k zajištění bezpečnosti a ochra-ny zdraví, stanovené postupy a návody, s nimiž byl řádně seznámen, a řídit se zásadami bezpečného chování a informacemi vyučujícího. Svým chováním ne-poškozovat cizí majetek a neohrožovat jiné osoby. h) Oznamovat svému vyučujícímu závady a nedostatky, které by mohly ohrozit bezpečnost a ochranu zdraví. i) V odborných učebnách, tělocvičně a jiných pracovištích dodržovat příslušné řády těchto pracovišť. j) Nepožívat alkoholické nápoje neužívat jiné návykové látky při vyučování a při všech činnostech organizovaných školou, nevstupovat pod jejich vlivem do školy.

1

k) Nekouřit v objektu školy a objektech jiných subjektů či na jiných akcích pořádaných školou. Dbát o své vlastní zdraví a podle svých možností o svou vlastní bezpečnost. l) Dodržovat zásady spolupráce s ostatními žáky a nevyrušovat je při výuce. m) Oznámit svému vyučujícímu nebo jinému pedagogickému zaměstnanci nevolnost a jinou změnu zdravotního stavu. n) Oznámit bez zbytečného odkladu (nejpozději do konce vyučování) úraz, pokud mu to jeho zdravotní stav dovolí, a úraz jiné osoby, jehož byl svědkem, a spolupracovat při vyšetřování jeho příčin. V případě nutnosti poskytnout sobě nebo spolužákům při úraze první pomoc. o) Účastnit se poučení o bezpečnosti a ohraně zdraví organizovaných školou a příp. se podrobit ověření jejich znalostí. p) Jakékoliv vzdálení a opuštění školy a jiného objektu v rámci vyučování ihned ohlásit vyučujícímu, třídnímu učiteli či jinému pedagogickému zaměstnanci. q) Nepoužívat a dobíjet ve škole a jiných prostorách školy při vyučování mobilní telefony a jiné z domova přinesené elektrické spotřebiče. r) Nezasahovat do elektrických zařízení všeho druhu, nemanipulovat s přístroji a audiovizuální technikou bez souhlasu vyučujícího. s) Nepoužívat v objektech školy a při ubytování v jiných objektech otevřeného ohně. Předcházet vzniku požáru, případný požár ihned hlásit pedagogickým nebo provozním zaměstnancům školy. Nemanipulovat s hasicími přístroji. t) Dodržovat informace na bezpečnostních značkách umístěných v prostorách školy.

2

Bezpečnost práce v odborném výcviku při vazbě a aranžování rostlin

Recommend Documents