bezpečnost jaderných

INIS-mf—14433 •

bezpečnost jaderných zařízeni

PP001

Vybrané právní předpisy 2 oblasti

mírového využívání jaderné energie v ČR

Kategorie ediční řady "Bezpečnost jaderných zařízení" Modrá obálka s červeným pruhem: -

obecně závazné právní předpisy a mezinárodní smlouvy z oblasti mírového využívání atomové energie

Modrá obálka se zeleným pruhem: - dokumenty z oblasti jaderné bezpečnosti, které mají charakter doporučení a návodů, jež obsahově navazují a konkretizují požadavky obecně závazných právních předpisů vydávaných v oblasti jaderné bezpečnosti. Dokumenty této kategorie nejsou závazné, jejich dodržování však napomáhá realizaci právních norem na úseku jaderné bezpečnosti.

Modrá obálka bez barevného označení: -

ostatní dokumenty z oblasti jaderné bezpečnosti informativního charakteru

STATNI URAĎ PRO JADERNOU BEZPEČNOST PRAHA

Vybrané právní předpisy z oblasti mírového využívání jaderné energie v CR

PRAHA 1994

VYBRANÉ PRÁVNÍ PŘEDPISY Z OBLASTI MÍROVÉHO VYUŽÍVÁNÍ JADERNÉ ENERGIE V ČR 5. upravené vydánf Odborná spolupráce: JUDr. Květoslava Pamánková Vydal Státní úřad pro jadernou bezpečnost, Praha v nakladatelství1 NUKLIN v Ústavu jaderných informaci'Zbraslav a.s., 156 16 Praha-Zbraslav, Elišky Přemyslovny 379 Účelová publikace 019 25 ISBN 80-7073-058-7 1994

Obsah Zákon ČNR č. 21/1992 Sb., kterým se měnf a doplňuje zákon ČNR č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, ve smyslu pozdějších předpisů, a kterým se provádějí další opatření v soustavě ústředních orgánů státní správy České republiky (výňatek)

5

Zákon č. 287/1993 Sb., o působnosti Státního úřadu pro jadernou bezpečnost

7

Zákon č. 28/1984 Sb., o státním dozoru nad jadernou bezpečností jaderných zařízení

8

Trestní zákon č. 392/1992 Sb., (úplné znění, jak vyplývá z pozdějších změn a doplněn/) (výňatek)

!3

Zákon č. 290/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje trestní zákon a zákon ČNR č. 200/1990 Sb. o přestupcích (výňatek)

15

Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí (výňatek)

16

Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánovania stavebním řádu (stavební zákon) (výňatek)

19

Vyhláška FMTIR č. 85/1976 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení a stavebním řádu (výňatek)

20

Vyhláška FVŽP, MŽP ČR a SKŽP č. 378/1992 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška FMTIR č. 85/1976 Sb. o podrobnější úpravě územního řízení a stavebním řádu, ve znění vyhlášky č. 155/1980 Sb. (výňatek)

22

Vyhláška FMTIR č. 83/1976 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu (výňatek)

24

Vyhláška FVŽP, MŽP ČR a SKŽP č. 376/1992 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška FMTIR č. 83/1976 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, ve znění vyhlášky č. 45/1979 Sb. (výňatek) 25 Vyhláška ministra zahraničních věcí č. 61/1974 Sb., o Smlouvě o nešířeni jaderných zbraní 26 Vyhláška ministra zahraničních věcíč. 62/1974 Sb., o Smlouvě o zákazu umisfováiií jaderných zbraní a jiných zbraní hromadného ničení na dně moří a oceánů a v jeho podzemí 30 Vyhláška ČSKAE č. 28/1977 Sb., o evidenci a kontrole jaderných materiálů

33

Vyhláška ČSKAE č. 67/1987 Sb., o zajištěníjaderné bezpečnosti při zacházení s radioaktivními odpady

37

Vyhláška ČSKAE č. 100/1989 Sb., o bezpečnostní ochraně jaderných zařízení a jaderných materiálů

44

Vyhláška ČSKAE č. 191/1989 Sb., kterou se stanoví způsob, lhůty a podmínky ověřování zvláštní odborné způsobilosti vybraných pracovníků jaderných zařízení

50

Výnos ČSKAE č. 2/1978, o zajištěníjaderné bezpečnosti při navrhování, povolování a provádění staveb s jaderně energetickým zařízením

54

Výnos ČSKAE č. 4/1979, o obecných kritériích zajištěníjaderné bezpečnosti při umisťování staveb s jaderně energetickým zařízením

62

Vyhláška ČSKAE č. 436/1990, o zajištění jakosti vybraných zařízení z hlediska jaderné bezpečnosti jaderných zařízení

66

Výnos ČSKAE č. 6/1980, o zajištěníjaderné bezpečnosti při spouštění a provozu jaderně energetických zařízení . . . . 79 Výnos ČSKAE č. 8/1981, o zkoušení zařízení pro přepravu a ukládání radioaktivních materiálů

90

Výnos ČSKAE č. 9/1985, o zajištěníjaderné bezpečnosti výzkumných jaderných zařízení

93

Vyhláška ministerstva zdravotnictví ČSR č. 59/1972 Sb., o ochraně zdraví před ionizujícím zářením

109

Vyhláška ČÚBPč. 76/1989 Sb., k zajištění bezpečnosti technických zařízení v jaderné energetice Vyhláška ČÚBP č. 263/1991 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhl. ČÚBPč. 76/1989 Sb., k zajištění bezpečnosti technických zařízení v jaderné energetice

139 148

Přílohy Jednotná kritéria přípravy pracovníků jaderně energetických zařízení

154

Příkaz předsedy SÚJB č. 2/93 o vydání Zkušebního řádu Státní zkušební komise pro ověřování zvláštní odborné způsobilosti vybraných pracovníků jaderných zařízení

163

Pokyny k provádění vyhlášky ČSKAE č. 28/1977 Sb., o evidenci a kontrole jaderných materiálů

173

Ročník 1993

SBÍRKA ZÁKONU ČESKÉ REPUBLIKY

Částka 7

Rozeslána dne 31. prosince 1992

Cena Kčs 5,10

. OBSAH: IV. Z .i k on Č c k é národní rady o orgánech .státní správy České republiky v oblasti puncovniciví a zkoušení drahých ko\ u 2C. Z á k o n České národní rad)' o zabezpečení výkonu státní správy v oblasti technické nornuliz.iirc, metrologie .1 státního zkuieb2i. Z á k o n České národní rady, kterým semení a doplňuje zákon České národní rady č. 2/1969 Sb., o /řízeni ministerstev .1 jiných, ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, ve znění pozdějších předpisu, ,\ kterým se provádějí další opatřeni v soustavě ústředních orgánů státní správy České republiky 22. Z á k o n České národní rady, kterým se mění a doplňuje zákon č. 412/1991 Sb., o kářné odpovědnosti soudců 2.v Z á k o n České národní rady, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 436/1991 Sb., o některých opatřeních v soudnictví, o volbách přísedících, jejich zproštění a odvolání z funkce a o státní správě soudů České republiky, ve znění zákona České národní rady č. 580/1991 Sb. 24. Z á k o n České národní rady, kterým se mění a doplňuje občanský soudní rád 25. Z á k o n České národní rady, kterým se mění a doplňuje zákon o trestním řízení soudním (tresmí řád)

21 ZÁKON České národní rady ze dne 21. prosince 1992, kterým se méní a doplňuje zákon České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jmych ústředních organu státní správy České socialistické republiky, ve znění pozdějších předpisů a kterým se provádějí dalsi opatření v soustavě ústředních orgánů státní správy České republiky ' Česká národní rada se usnesla na tomto zákonč: C l

' (4) Zřizuje se Státní úřad pro jadernou bezpečnost jako ústrední organ statni správy České lepuBhky. ,,, n . , - - j -1 - . - (6) Působnost ústředních organu statni správy Ccske republiky, kterc jsou uvedeny v odstavech 2, 3 a 4, stanov, zvláštní zákon.

ČI. II Zákon České národní rady č. 2/1969 Sb , o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, ve znění zákona České -_ 3 4 / 1 9 7 Q s b 2 á k o n a č c s k é n á r o d n í n d . , ?}/ r a [ i č_ 6 0 / , 9 8 g s b _ z á k o n a č c s k d n á r o d n f r . / 1 9 S 9 s b 2 á k o n n é | I O atřcni p ř c d s cdnictvi České

Strana 150

Částka 7

Sbírka zákonů č. 21/1993

národní rady č. 9/I990 Sb., zákona České národní rady č. 126/1990 Sb., zákona České národní rady č. 203/ /1990 Sb., zákona České národní rady č. 288/1990 Sb., zákonného opatření předsednictva České národní rady č. 305/1990 Sb., zákona České národní rady č. 575/ /1990 Sb., zákona České národní rady č. 283/1991 Sb., zákona České národní rady č. 19/1992 Sb., zákona České národní rady č. 23/1992 Sb., zákona České národní rady č. 167/1992 Sb., zákona České národní rady i. 239/1992 Sb., zákonného opatření předsednictva České národní rady č. 350/1992 Sb., zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., zákona České národní rady ě. 359/1992 Sb., zákona České národní rady č. 474/ /1992 Sb. a zákona České národní rady č. 548/1992 Sk, se mění a doplňuje takto:

2. V § 2 odst. 1 se připojují nové body 6 až 8, které znějí: „6. Úřad průmyslového vlastnictví, 7. Správa státních hmotných rezerv, 8.. Státní úřad pro jadernou bezpečnost.".

ČI. IV Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. Jednr. 1993.

Ročník 1993


Částka 71

Rozeslána dne 29. listopadu 1993

Cena Kč 7,-

OBSAH: 283. Zákon o státním zastupitelství 284. Z á k o n , kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 436/1991 Sb., o některých opatřeních v soudnictví, o volb.ícli přísedících, jejich zproštěn.' a odvolání z funkce a o státní správě soudů České republiky, ve znění zákona České národní rady č. 580/1991 Sb., zákona České národní rady č. 23/1993 Sh. a zákona í. I71/I993 Sb. 2."í. '/.ikon, ktorým se mění a ilupinujc zákon České národní r.uly é. 2/1969 Sb., o zří/Lni inini.vtcT.sicv a jinjvli úvtŕťclnú h olšinu státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů 286. Z á k o n , kterým se mění a doplňuje zákon č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění zákona č. 495/1992 Sb., a zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb. a zákona č. 600/1992 Sb. 1287. Z á k o n o působnosti Státního úřadu pro jadernou bezpečnost

287 ZÁKON ze dne 11. listopadu 1993 o působnosti Státního úřndu pro jadernou bezpečnost Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: § 1 (1) Státní úřad pro jadernou bezpečnost1) (dále jen „Úřad") je ústředním orgánem státní správy České republiky pro oblast státního dozoru nad jadernou bezpečností.

jaderných zařízení,2) nad zacházením s radioaktivnimi odpady z jaderných zařízení a vyhořelým jaderným palivem, b) výkon státního dozoru nad jadernými materiály, včetně jejich evidence a kontroly, c ) výkon státního dozoru nad bezpečnostní ochran o u jaderných zařízení a jaderných materiálů,

(2) Sídlem Úřadu je Praha. (3) V čele Úřadu je předseda, kterého jmenuje a odvolává vláda České republiky.

§3 Úřad je nositelem odborné spolupráce s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii.

§2

§4

Úřad vykonává tyto působnosti Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. prosince a) výkon státního dozoru nad jadernou bezpečností 1993.

') § 2 odst. 1 bod 8 zákona ČNR č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní spr.íw České republiky, ve znění zákona ČNR č. 21/1993 Sb. 2 ) Zákon č. 28/1984 Sb., o státním dozoru nad jadernou bezpečností jaderných zařízeni. ^

Ročník 1984

Sbírka zákonů

Československá socialistická republika ČESKÁ SOCIALISTICKÁ REPUBLIKA Částka 5

SLOVENSKÁ SOCIALISTICKÁ REPUBLIKA

Vydána dne 4. dubna 1984

Cena K&> 2,60

OBSAHl

27. Z á k o n , kterým se mění a doplňuje zákon C. 135/1961 Sb., o pozemních komunikacích [stlnlíní zákon) 128. Z á k o n

o státním dozoru nad jadernou bezpečnosti jaderných zařízeni |

29. Z á k o n o soustavě základních a středních škol (Školský zákon)

28 ZÁKON ze dne 22. března 1984 o státnfm dozoru nad Jadernou bezpečnosti jaderných zařízeni

Federální shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně: ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVEN! § 1 Ocel zákona

Při využíváni Jaderné energie Je nezbytno zabezpečit Jadernou bezpečnost jaderných zařízeňt, a tím zabránit ohroženi životního prostředí, zdraví a životů l!d£. § 2

(1) Jadernými zařízeními se pro účely tohoto zákona rozumí investiční a provozní celky, jejichž součásti Je Jaderný reaktor využívajíc! štěpnou řetězovou reakci k výrobě energie nebo Jako zdroj Ionizujícího záření, dále zařízení pro skladováni, zpracování, ukládání a dopravu Jaderných materiálu, které se spotřebovávají při Štěpné řetězové reakci nebo vznikají při provozu Jaderného reaktoru.

(2) Jadernou bezpečností sé pro účely tohoto zákona rozumí stav a schopnost Jaderného zařízení a jeho obsluhy zabránit nekontrolovatelnému rozvoji Štěpné řetězové reakce a nedovolenému úniku radioaktivních látek a Ionizujícího zářeni do životního prostředí. (3) Odpovědnou organizací se pro účely tohoto zákona rozumí a] organizace, která zajišťuje výstavbu Jaderného zařízení do Jeho převzetí, b J organizace, která od převzetí Jaderného zařízení zajišťuje Jeho provoz, c) organizace, která zajišťuje přepravu Jaderných materiálu. CAST DRUHA POSOBNOST A UKGLY ČESKOSLOVENSKÉ KOMISE PRO ATOMOVOU ENERGII §3

(1) Statni dozor nad Jadernou bezpečnosti Jaderných zařízení (dále Jen „státní dozor") vy-

Strana 108

Sbírka zákonů C. 2 8 '

konává Československá komise energii (dále ]en „Komise").

pro

atomovou

(2) Za řádný výkon státního dozoru odpovídá předseda Komise.

Jaderná zařízeni podléhají státnímu dozoru. V pochybnostech, zda Jde o Jaderné zařízeni, rozhoduje Komise. § 5

(1) Při výkonu státního dozoru Komise a) dozírá. Jak orgány a organizace dodržují požadavky a podmínky Jaderné bezpečnosti Jaderných zařízení, zejména podmínky nezávadnosti chodu a připravenosti väech Jejich téct nických Částí 1 činnosti pracovníků v jejich souhrnu tak, aby Jaderné zařízení bylo trvale udržováno v bezpečném stavu a řízeno způsobem zabraňujícím vzniku nehod a omezujícím Jejich případné následky, b) spolupracuje v zájmu úplného a účinného zabezpečení všestranné nezávadnosti provozu Jaderných zařízení s orgány státní správy, Jejichž dozoru jaderno zařízen! podléhají podle zvláštních předpisů, c) projednává s odpovědnou organizací a s příslušnými orgány návrhy opatření ke zvýšení Jaderné bezpečností Jaderných zařízení. |2) Komise dále a) podílí se na trvalém zvyšování úrovně Jaderné bezpečnosti Jaderných zařízení využíváním výsledků rozvoje vědy a techniky, zkušeností získaných z provozu Jaderných zařízení a z mezinárodní spolupráce v této oblasti a jejich předáváním orgánům a organizacím zajišťujícím přípravu, výrobu, výstavbu a provoz jaderných zařízení, b) plní své úkoly v souladu s mezinárodními úmluvami, kterými je Československá socialistická republika v dané oblasti vázána. § 6

(1] Komise ^vydává na základě žádosti odpovědné organizace a po posouzení předložené dokumentace z hlediska Jaderné bezpečností souhlas a) tvořící závazný podklad pro stavební úřad k rozhodování v územním, stavebním a kolaudačním řízení a v řízení o odstranění stavby, Jejíž součástí je Jaderné zařízení, b} k Jednotlivým etapám uvádění Jaderného zařízení do provozu, zejména k zavážení jaderného paliva do reaktoru, k zahájení fyzikálního spouštění, energetického spouštění a zkušebního provozu jaderného zařízení,

198

4

Částka 5

c) k provedení změn ovlivňujících Jadernou bezpečnost jaderného zařízení. d) k použití zařízení pro dopravu jaderných materiálů a k jejich přepravě, e) ke skladování, zpracování a ukládání Jaderných materiálů. (2) Rozhodnutí podle odstavce 1 vydá Komise nejpozději do dvou měsíců po předložení příslušné dokumentace. § 7

(1) Komise schvaluje pro jednotlivá jaderná zařízení na podkladě zdůvodněného návrhu předloženého odpovědnou organizací a) souhrn Jejich mezních stavů a parametrů, které nesmějí být z hlediska jaderné bezpečnosti překročeny, a podmínky, které musí být zároveň dodrženy (dále Jen „limity a podmínky"), b) programy zajištění Jakostí vybraných zařízení z hlediska jaderné bezpečnosti. c) programy uvádění do provozu včetně programů fyzikálního a energetického spouštění, pokud to jejich povaha vyžaduje. d) změny limitů a podmínek, programů uvádění do provozu a způsobu zabezpečení Jaderné bezpečnosti Jaderného zařízení. (2) Rozhodnutí podle odstavce 1 vydá Komise nejpozději do dvou měsíců po předložení příslušné dokumentace. § 8

(1) Komise a) určí pracovní činností (funkce), které mají bezprostřední vliv na jadernou bezpečnost a které mohou vykonávat pouze pracovníci, jejichž zvláštní odborná způsobilost byla ověřena úspěšným slovením zkoušky před státní zknSební komisí (dále jen „vybraní pracovníci"), b) stanoví způsob, lhůty a podmínky ověřován! zvláštní odborné způsobilosti vybraných pracovníků, c) určí provozní předpisy pro Jaderná zařízení, jejichž znalost je součástí zvláštní odborné způsobilosti vybraných pracovníků (dále Jen „vybrané provozní předpisy"). (2) Komise a] uděluje- a odnímá organizacím oprávnění k přípravě vybraných pracovníků po posouzení technického vybavení organizací a odborné způsobilosti jejich pracovníků, b) schvaluje učební osnovy a způsob přípravy vybraných pracovníků na základě návrhu

Čistka 9

Sbírka zákonů C. 28'19 f l *

organizace oprávněné k přípravě vybraných pracovníků, c) vydává a odnímá příslušná oprávnění k činností vybraných pracovníků; vydáváním těchto oprávnění může Komise pověřit organizace oprávněné k přípravě vybraných pracovníků. (3) Předseda Komise ustavuje Státní zkušRbní komisi pro ověřování zvláštní odborné způsobilostí vybraných pracovníků jaderných zařízení a jmenuje a odvolává předsedu a členy této komise.

ČÁST

TRETI

KONTROLNÍ ČINNOST § 9

(1) Kontrolní činnost při výkonu státního dozoru nad jadernou bezpečností Jaderných zařízení provádějí hlavní inspektor a inspektoři '/.děrné bezpečnosti. (2) Hlavní inspektor Je ustanovován a odvoláván předsedou Komise. (3) Inspektoři jaderné bezpečnosti jscu pracovníci Komise pověření Jejím předsedou; řídí je hlavní inspektor. (4) Hlavní inspektor a Inspektoři Jaderné bezpečnosti musí mít vysokoškolské vzdělání příslušného směru r přiměřenou praxi v oboru. § 10 Inspektoři Jaderné bezpečnosti Jsou oprávněni a) uložit odpovědné organizaci, aby ve stanovené lhůtě zpracovala opatřeni a Časový postup k odstranění odchylek od schválené dokumentace, zejména limitů a podmínek, b) uložit, pokud zjistili odchylku od schválených limitů a podmínek bezprostředně ohrožující jadernou bezpečnost, aby odpovědná organizace bezodkladně provedla nezbytná opatření, c) uložit odpovědné organizaci provedení technických kontrol, revizí nebo zkoušek provozní způsobilosti zařízení, strojů nebo jejich souborů, jestliže jsoií podle zjištění inspektora nezbytné pró ověření Jaderné bezpečnosti, d) prověřovat zvláStní odbornou způsobilost vybraných pracovníků, zejména znalost limitů a podmínek a vybraných provozních předpisu, e) odebrat oprávnění k činnosti, nepodrobi-li sa vybraný pracovník prověření podle písmena d) nebo projeví-ll neznalost limitů a podmínek a vybraných provozních předpisů, a předat Je ke konečnému vyřízení tomu, kdo toto oprávněni vydal.

10

Strana 117

f) vstupovat při výkonu kontroly do objektů, • v nichž se jaderná zařízení nebo jejich části navrhují, projektují, vyrábějí, staví, uvádějí do provozu, provozují, vravují. rekonstruuji a vyřazují z provozu, a vyžadovat potřebné doklady a informace.

Inspektoři jaderné bezpečnosti státního dozoru kontrolují:

při

výkonu

aj jak je zajišťováno dodržování požadavků a podmínek Jaderné bezpečnosti, stav Jaderného zařízení, dodržováni schváleních limitů a podmínek a vybraných provozních předpisů, b) zda odpovědná organizace zajišťuje Jadernou bezpečnost v souladu s podmínkami stanovenými ve vydaných rozhodnutích Komise a schválenou dokumentací, c) připravenost Jaderného zařízení k uvedení do provozu, zejména k zavážení jaderného paliva do reaktoru, k jednotlivým etapám fyzikálního a energetického spouštění, ke zkušebnímu provozu a k trvalému provozu, d) opatření k zajištění Jaderné bezpečnosti při provádění změn na Jaderném zařízení, při vyřazováni z provozu a po vyřazení Jí-derného zařízení z provozu. § 12 (1) O provedené kontrole vypracuje Inspektor Jaderné bezpečností protokol a projedná jej s vedoucím odpovědné organizace. (2) Při zjištění zvláště závažných skutečnosti a naléhavosti Jejicřř nápravy s ohledem na Jadernou bezpečnost Jaderného zařízení Informuje Inspektor jaderné bezpečnosti-neprodleně hlavního Inspektora. § 13 Předseda Komise a v Jeho nepřítomnosti hlavní inspektor nařídí v případě nebezpečí z prodleni při vzniku závažných skutečností z hlediska Jaderné bezpečnosti nezbytná opatření včetně sníženi výkonu nebo zastavení provozu Jaderného zařízení. CAST

ČTVRTÁ

POVINNOSTI ORGÁNO A ORGANIZACI

§ 14 (1) Odpovědná organizace Je povinna: a) předkládat Komisi příslušnou dokumentaci potřebnou pro vydání Jejího souhlasu, schválení nebo posouzení.

Strana 108

Částka S

Sbírka xákonfl C. 28/1984

bj vytvářet tnspektorQm Jaderné bezpečnosti po třebné podmínky pro výkon dozoru, c) prokazovat Inspektorům Jaderné bezpečnosti plněni všech stanovených povinností při zajlšíování jaderné bezpečnosti Jaderného zatížení, ů] informovat neprodlené príslušného Inspektora jaderné bezpečnosti a Komisi o závažných skutečnostech, zejména o mimořádných událostech ovlivňujících Jadernou bezpečnost jaderného zařízeni, e) provést neprodleno, v případě odchýlení od schválených limitů a podmínek, nezbytná opatření k obnovení souladu se schválenými limity a podmínkami; nelze-ll tento soulad obnovit, snížit výkon Jaderného zařízení, popřípadě zastavit jeho provoz,

(3) Vypracování vnitřního havarijního plánu jaderného zařízení pro ochranu pracovníků tohoto zařízení a vnějšího havarijního pjánu pro ochranu obyvatelstva a okolí jaderného zařízení zabezpečuje odpovědná organizace. U zařízení pro dopravu Jaderných materiálů zabezpečuje vypracování havarijního řádu dopravce na základě závazných podkladů přepravce.

f) splnit opatření uložená podle ustanovení § 10 a 13.

(5) Bez schválených havarijních plánů nelze zahájit uvádění Jaderného zařízení do provozu a bez schválených havarijních řádů nelze realizovat přepravu jaderných materiálů.

(2) Odpovědnost za Jadernou bezpečnost Jaderného zařízení Jako celku má odpovědná organizace. § 15 (1) Organizace a orgány, které navrhují, projektuji a umisťují Jaderná zařízení, navrhují a vyrábějí stroje, Jejich součástí a soubory zařízení a strojů pro Jaderná zařízení včetně materiálů k Jejich výrobě, zabezpečují a provádějí výstavbu, jaderná zařízení uváděj! do provozu, provozují, opravují, rekonstruují a vyřazují je z provozu, jsou povinny dodržovat požadavky jaderné bezpečnosti. Jakož 1 podmínky jaderné bezpečnosti stanovené Komisí při výkonu státního dozoru. (2) Organizace, které se podílejí na pjnění činností uvedených v odstavci 1, jsou povinny poskytovat odpovědné organizaci úplné podk'ady potřebné pro dokumentaci předkládanou Komisi. CAST

PÁTÁ

PROTlHAVARIJNl OPATŘENI § 16 (1) Ochrana pracovníků jaderných znřízcni a obyvatelstva a opatření v národním hospodářství jsou v případě radnční havárie Jaderného zařízení zabezpečovány podle havarijních plánů; u zařízení pro dopravu Jsou zabezpečovány podle havarijních řádů. (2) Postup pro sestavování, vyhodnocováni a úpravy havarijních plánů a havarijních řádů, jakož i případy, kdy se vnější havarijní plány nevypracovávají, stanoví Komise v dohodě s příslušnými orgány.

(4) Po kladném posouzení Komisí z hlediska Jaderné bezpečnosti schvalují aj vnitřní havarijní plány vedoucí organizací zajišťujících provoz jaderných zařízení, b) vnější havarijní plány příslušné národní výbory, cj havarijní řády ústřední orgán dopravcu.

CAST

SES TA

POKUTY § 17 Pokuty organizacím a pracovníkům (1) Komise může uložit odpovědné organizaci a) za ohrožení nebo porušení jaderné bezpečnosti tím, že nesplnila podmínky souhlasu vydaného Komisí, nepřijala včas opatření k odstranění nedostatků a závad zjištěných při kontrole Jaderného zařízení, nesplnila stanovená opatření v určených lhůtách, nedodržela programy zajištění jakosti zařízení, porušila schválený program uvádění jaderného zařízení do provozu, schválené limity a podmínky nebo obecně závazné právní předpisy o jaderné bezpečnosti Jaderných zařízení pokutu až do částky 1 milión Kčs, b] za zatajení informací významných pro výkon dozoru nebo včasné neoznámení skutečností důležitých z hlediska Jaderné bezpečnosti a za zařazení pracovníka k výkonu činnosti, pro kterou nesplňuje podmínku zvláštní odborné způsobilosti [§ 8 odst. 1 písm. a] I pokutu až do částky 100 000 Kčs. [2] Pracovníkům odpovědných organizací může Komise, nejde-li o trestný čin nebo přečin, uložit pokutu až do částky 10 000 Kčs, a) dojde-li jejich zaviněním k ohrožení nebo porušení jaderné bezpečnosti jaderného zařízaní tím, že nedodrželi předpisy pro zajištění Jaderné bezpečnosti, zejména schválený program uvádění jaderného zařízení do provozu, vybra-

Částka 5

Sbírka zákonů C. 28'19"<

né provozní předpisy, schváiené limity a podmínky, b) zatajili-li skuteCnost důležitou pro výkon dozoru nebo jestliže odmítli při kontrole spolupracovat s inspektory jaderné bezpečnosti. (3) Byla-li uložena pracovníku pokuta podle odstavce 2, nelze mu z téhož důvodu uložit pokutu podle jiných právních předpisů. (4) Při ukládaní pokuty vychází Komise ze závažnosti nedostatků nebo porušení Jaderné bezpečnosti a u pracovníků i z míry zavinění a její výši stanoví tak, aby uiožená pokuta účinně působila k odstranění nedostatků. § 18 Lhůty ukládání a výnos pokut (1] Pokuty |§ 17] lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy inspektor jaderné bezpečnosti zjistil porušení nebo nesplnění povinnosti, nejdéle však do tří let ode dne, kdy došlo k porušení povinnosti nebo kdy povinnost měla být splněna. (2| Pokuty jsou příjmem státního rozpočtu federace; jejich správu vykonává Komise. CAST

SEDMÁ

SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

zení o pokutách se nevztahují obecné předpisy o správním řízení (správní řád). 1 ) § 20 Pflsobnost orgánů státní správy týkající se nebo související s výstavbou, provozem a vyřazováním jaderných zařízení z provozu podle zvláštních předpisu není tímto zákonem dotčena. Tyto orgány s Komisí navzájem spolupracují a poskytují si podklady a rozhodnutí týkající se bezpečnosti Jaderných zařízení. § 21 Komise vydává ve spolupráci s federálním ministerstvem paliv a energetiky obecně závazné právni předpisy o Jaderné bezpečnosti při projektování, výstavbě a provozu Jaderných zařízení, Jimiž upraví zejména a) postup při umisťování jaderných zařízení, b) zajištění Jakosti vybraných zařízení v jaderné energetice, c) skladování, zpracování a ukládání jaderných materiálů, d) dopravu jaderných materiálů, e) fyzickou ochranu Jaderných zařízení a jaderných materiálů, f) postup při vyřazování jaderných zařízeni z provozu.

§ 19

§ 22

Na řízení podle tohoto zákona s výjimkou ří-

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlásaní.

Husák v. r. Indra v. r.

Strougal v. r.

») Zákon C. 71/1987 Sb., o sprůvnim řízeni Isprävnl řád).

12

Strana 109

Ročník 1992

Sbírka zákonů

ČESKÉ A SLOVENSKÉ FEDERATJVNÍ REPUBLIKY ČESKÉ REPUBLIKY / SLOVENSKÉ REPUBLIKY Rozeslána dne í?>. srpnu 1í)!>2

Čiislk.1 70

Ci-iiii Kt'-- 1 l!.

O I( S A II: I lusmí

y , i k n 11 ( u p l n ó / i i O n t , j a k v v p l y v . i / p o / i J c - j s í i - h >; 11 Ľ n .\ i í i

392 PŘEDSEDNICTVO FEDERÁLNÍHO SHROMÁŽDĚNÍ vyhlašuje úplné znění trestního zákona ze dne 29. listopadu 1961 č. 140 Sb., jak vyplývá ze změn a doplnění provedených zákonem ze dne 19. prosince 1962 č. 120 Sb., zákonem ze dne <>. července 1963 č. 53 Sb., zákonem ze dne 17. června 1965 č. 56 Sb., zákonem ze dne 25. října 1966 č. 81 Sb., zákonem ze dne 18. prosince 1969 č. 148 Sb., zákonem ze dne 25. dubna 1973 č. 45 Sb., zákonem ze dne 10. dubna 1980 č. 43 Sb., zákonem ze dne 13. prosince 1989 č. 159 Sb., zákonem ze dne 27. února 1990 č. 47 Sb., zákonem ze dne 2. května 1990 č. 175 Sb., zákonem ze dne 30. října 1990 č. 457 Sb., zákonem ze dne 5. prosince 1990 č. 545 Sb., zákonem ze dne 6. listopadu 1991 č. 490 Sb. a zákonem ze dne 11. prosince 1991 č. 557 Sb.

TRESTNÍ ZÁKON O li r o'/.e n í ž i v o t u i li o p r o s t ŕ Ľ d í

5 J S JI.

§ I.SIa

(1) Kdo / ni-.llv.li.isti /pusobi ohrožení životnilio prostredí (§ KS i a odst. I), bude potrestán odnětím sv,. body až na jeden rok nebo zákazem onnosti nebo peněžitým trestem.

(1) Kdo úmyslně vydá životní prostrčili v nebezpečí závažného poškození tím, že poruší predpisy 0 ochrane životního prostredí a hospodaření s přírodními zdroji (oliľo/.ciľ životu/ho prostredí), bude potrestán odnětím svobody xí. na tri léta nebo zákazem činnosti. (2) Odnětím svobody na jeden rok až šest let bude pachatel potrestán, jestliže činem uvedeným v odstavci I způsobí na životním prostredí značnou újmu. Í3j Odnětím svobody n;i tři lét.n až osni Ic-t bude

p.N'luiil j>uiii si.m, leslhže cínem iMideiiyin v odstavci 1 /pusnbi n.i /ľ.iiiiunľprosiŕedi Hlinu velkého rn/s.ilui.

(2) Odnětím svobody až n.i ui kra nebo zákazem činnosti bude pachatel potrestán, .i.i sp.iehá-li čin u veden v v odstavci 1 proto, že p..i-. šil důležitou povinnost vyplývající / jeho /.ann- : náni, povolání, postavení nebo funkce nebu úložnou mu podle zákona, nebo bl

/piisnbí h i.ikovvm /n.tčnou ii|mu.

činem

n.iž i v n i n i m

j n . i-.ii, . l i

(3) Odnětím svobody na jeden rok až pět let biuLpachatel potrestán, zpusobí-li činem uvedeným v >HIstavci 2 písni, a) na životním prostředí újmu velkého rozsahu.

13

Sbírka zákonu Č. 3 9 2

77

ČÁST TŘETÍ ľftl-CHODNÁ A ZÁVĹRKČNÁ ĽSTANOVKNÍ §301 Tento zákon nabývá účinnosti diu-rn I. ledna 1962. Zákon č. 120/1962 Sb. zo dne 19. pro.Mjw 1962, o boji proti alkoholismu, nabvl účinnosti dm- 27. prosince 1962, zákon č. 53/1963 Sb. ze dno 9. července 1963, jímž se mění ••; 203 UVM mho zákona č. I40/I96I Sb., nabyl účinnosii dne 17. července 1963. zákon č. 5671965 Sb. ZĽ ilne 17. června 1965, kterým se móni' a doplňuje trestní /..ikon č. 140/1961 Sb., nabyl ličin nosu dne 1. srpn.i 1965, zákon č. S 1/1966 Sb. Zľ ilm25. rí|ii.i 1966
14

1992

Sii.uu \?OI

/I9.S9 Sb. ze ifne 13. prosince 19S9, kiervm se mění a doplňuje trestní zákon, zákon o přcčinccli a trestní rád, nab\ 1 účinnosii dne I. února 1990, zákon č. 47/ v /1990 Sb'. ze dne 27. února I';9C, o volbách di> l ederainího shromáždění, nabyl účinnom dne 27. února 199G, zákon č. I 75 1990 Sb. />: 'inc 2. ks •.'•ÍII;; 1990, kierým se mění a doplňuje tre>lni.zákon, nabvl účinností dne 1. července 1990, zákon č. 457/1990 Sb. ze dne 30. října 1990, ktervm se doplňuje zákon č. 31/1989 Sb., o i-jd; nacím rádu l ederálního shromáždění, a kterým s<: mění trestní zákon č. 140/1961 Sb., nabyl účinnosii dne 30. října 1990, zákon č. 545/1990 Sb. ze dne 5. prosince 1990, ku-ryni se mění a doplňuje trestní zákon, nabyl účinnosti dne 1. února 1991, zákon č. 490/1991 Sb. ze dnu 6. listopadu 1991, o způsobu provádění referenda, nabyl účinnosti dne 3. prosince 1991 a zákon č. 5D7/ /1991 Sb. ze dne 11. prosince 1991, kterým se mění a doplňuje trestní zákon, nabyl účinnosti dne 1. ledna 1992.

bočník 1993


,'ástka 73

Rozeslána dne 1. prosince 1993

Cena Kč 7,-

OBSAH: I2'I3. Z á k o n , ku

m se mění a doplňuje trestní zákon n zákon České národní rady č. 200/1990 Sb., o přestupcích

I

V>\. N a ř í z e n í vlády, kterým se doplňuje nařízení vlády č. 186/1993 Sb., o regulačním a sankčním opatřeni ve mzdové oblasti R e d a k č n í s d ě l e n í o opravě chyby ve vyhlášce č. 87/1993 Sb.

290 ZÁKON ze dne 10. listopadu 1993, kterým se mění a doplňuje trestní zákon a zákon České národní rady č. 200/1990 Sb., o přestupcích Parlament se usnesl na tomto zákoně České' republiky: ČI. I Zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění zákonů č. 120/1962 Sb„ č. 53/1963 Sb., č. 56/1965 Sb., č. 81/1966 Sb., č. 148/1969 Sb., č. 45/1973 Sb., č. 43/1980 Sb., č. 159/1989 Sb., č. 47/1990 Sb., č. 175/ /1990 Sb., č. 457/1990 Sb., č. 545/1990 Sb., č. 490/1991 (| Sb. a č. 557/1991 Sb., se mění a doplňuje takto: 70. V § 181a odst. 1 se spojka „a" nahrazuje spojkou „nebo".

(2) Odnětím svobody na dvě léta až deset let bude pachatel potrestán, a) způsobí-li takovým činem těžkou újmu na zdraví, b) získá-li takovým činem značný prn.spčch. (3) Odnětím svobody na osm až patnáct let bude pachatel potrestán, a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 těžkou újmu na zdraví více osob nebo smrt, b) získá-li takovým činem prospěch velkého rozsahu, anebo c) spáchá-li takový čin jako člen organizované skupiny.".

74. § 186 včetně nadpisu zní: „§186 Nedovolená výroba a držení radioaktivního materiálu (1) Kdo bez povolení vyrobí, doveze, proveze, vyveze, přechovává anebo jinému obstará radioaktivní materiál, bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let, zákazem činnosti nebo peněžitým trestem.

ČI. V Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1994.

Ročník 1992

Sbírka zákonů

ČESKÉ A SLOVENSKÉ FEDERATIVNÍ REPUBLIKY ČESKÉ REPUBLIKY / SLOVENSKÉ REPUBLIKY Rozeslána dne 16. ledna 1992

Částka 4

Cena Kčs 4,50

OBSAH: 17.

Z.ikiMi

T7T/

f

/iuiiniin

.1 k u 11 1 > i n 1I11Í

prostrčili

slu/lic

]y. Zjkuii České národní r.ulv o některých up.uíeníeh lýk.ijÍĽÍeh se působnosti ministerstev České republiky 20. N.irí/.ťni vl.úly České republiky, kterým se stanoví /.působ výpočtu výše ii.ihr.iil z.i živý a mrtvý invi.-nt.ir j zásoby

17 ZÁKON ze dne 5. prosince 1991 o životním prostředí Federální shromáždění České a Slovenské Federatívni Republik v, vycházejíc ze skutečnosti, že člověk je spolu s ost.unínn organismy neoddělitelnou součástí přírody, připomínajíc si přirozenou vzájemnou závislost človéis.i .1 o s t a t n í c h iiľi;.iiiismíi,

respektujíc přitom právo člověka přetvářel přírodu v souLlilu s principem trvale udržitelného ro/.voje, vědomo si s\e odpovědnusti z a zachovaní! příznivého životního prostředí budoucím generacím a zdůrazňujíc právo na příznivé životní prostředí jakožto jedno ze základních práv člověka, usneslo se na tomto zákoně: §1 Účel zákona Zákon vymezuje základní pojmy a stanoví základní zásady ochrany životního prostředí a povinnosti právnických a fyzických osob při ochraně a zlepšování stavu životního prostrčili a při využívání přírodních zdrojů; vychází pritom z principu trvale udržitelného rozvoje.

16

POVINNOSTI PŘI OCHRANĚ ŽIVOTNÍHO PROSTREDÍ §17

(1) Každý je povinen, především opatřeními přímo u zdroje, předcházet znečišťování nebo poškozování životního prostředí a minimalizovat nepříznivé důsledky své činnostťna životní prostředí. (2) Každý, kdo využívá území nebo přírodní zdroje, projektuje, provádí nebo odstraňuje stavby, je povinen takové činnosti provádět jen po zhodnocení jejich vlivů na životní prostředí a zatížení území, a to v rozsahu stanoveném tímto zákonem a zvláštními předpisy. (3) Každý, kdo hodlá zavést do výroby, oběhu či spotřeby technologie, výrobky a látky, či kdo je hodlá dovážet, je povinen zabezpečit, aby splňovaly podmínky ochrany životního prostředí a aby v případech stanovených tímto zákonem a zvláštními předpisy byly posouzeny z hlediska jejich možných vlivů na životní prostředí.


Strana 88 § 18

(1) Každý, kdo svou činností znečišťuje nebo poškozuje živmm prostředí, nebo kdo využív.i přírodní zdroje, je povinen na vlnstní náklady zajišťov.it sledov.iní tohoto působení a znát jeho možné důsledky. (2) Právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání jsou povinny v rozsahu a za podmínek stanovených zvláštními předpisy poskytovat informace o svém působení na životní prostředí.

§22 Posuzující orgány přezkoumávají záměry podle povahy věci zejména z hlediska: .)) ekologické únosnosti dotécnélio lizi-nu, li) důsledku běžné činnosti a možných h.u.ini, c) kumulativních a synergických jevů, a to v různých časových horizontech a s uvážením nevratných jevů, d) prevence, minimalizace, případně kompenzace účinku záměrů na životní prostředí, e) způsobů nakládání s realizovaným výsledkem záměrů po jejich dožití nebo upotřebení (možnosti zneškodnění, recyklace apod.), f) použitých metod hodnocení a úplnosti informací, g) srovnání .v dostupnými nejlepšími technologiemi. POSUZOVÁNÍ VLIVŮ ČINNOSTÍ NA ŽIVOTNÍ PROSTREDÍ

§20 (1) Záměry na realizaci činností uvedených v § 17 odst. 2 a 3 (dále jen „záměry") podléhají před vydáním rozhodnutí podle zvláštních předpisů-) posouzení z hlediska jejich možných vlivů na životní prostředí (dále jen „posouzení záměrů"). (2) Zásady ochrany životního prostředí a posuzování vlivů činností a jejich důsledků na životní prostředí jsou přiměřeně uplatňovány i při přípravě rozvojových koncepcí a programů a návrhů právních předpisů. (1) Posouzení záměru uvedených v příloze č. 1 tohoto zákona provádějí příslušné orgány státní správy, určené zákonem České národní rady a Slovenské národní rady (dále jen „posuzující orgány"), po projednání s ostatními dotčenými orgány státní správy, s obcemi, jejichž území se vlivy záměrů dotýkají, a s veřejností. Hodnocení vlivů záměrů na životní prostředí se zpracovává podle přílohy č. 2 tohoto zákona. (2) Podrobnosti upraví zákony České národní rady a Slovenské národní rady, které mohou také rozšířit a konkretizovat seznam činností uvedených v příloze č. 1 tohoto zákona (zejména určit rozsah těchto činností) a zpřísnit požadavky na obsah dokumentace o hodnocení vlivů záměrů na životní prostředí uvedené v příloze č. 2 tohoto zákona.

Částka 4

POSUZOVÁNÍ VLIVŮ ČINNOSTÍ A JEJICH DŮSLEDKŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ PŘESAHUJÍCÍCH STÁTNÍ HRANICE §24 (1) Navrhovatelé záměrů uvedených v příloze č. 3 tohoto /.ikona jsou povinni předložit hodnocení vlivů záměrů na živomí prostředí ke stanovisku posuzujícímu orgánu (§ 21 odst. 1) před vydáním územního rozhodnutí o umístění stavby nebo územního rozhodnutí o využití území. (2) Hodnocení vlivů záměrů na životní prostředí přesahujících státní hranice musí obsahovat zejména údaje uvedené v příloze č. 4 tohoto zákona. §25 Rozsah hodnocení vlivů záměrů na životní prostředí projednají posuzující orgány s dotčenými orgány státní správy, obcemi, jejichž území se vliv záměru dotýká, a s veřejností. Obdobně se projedná zpracované hodnocení vlivů. §26 (1) Posuzující orgány příslušné k vydání stanoviska podle § 21 odst. 1 v případech uvedených v příloze č. 3 tohoto zákona předloží návrh stanoviska Federálnímu výboru pro životní prostředí. Federální výbor pro životní prostředí zajistí v případech, kdy důsledky navrhovaného opatření mohou přesahovat státní hranice, v dohodě s orgány příslušnými k vydání stanoviska, mezistátní projednání podle přijatých mezistátních závazků.3) (2) Příslušné ústřední orgány stáuií správy republik mohou stanovu na vyžádání ľcdcrálního výboru pro životní prostředí, které vyplyne z mezistátních závazků,3) že záměry jinak nepodléhající hodnocení jejich vlivů na životní prostředí budou posouzeny podle tohoto zákona. (3) Federální výbor pro životní prostředí na základě informací o záměrech připravovaných na území jiných států, které by svými důsledky mohly poškodit životní prostředí na území České a Slovenské Fcderativní Republiky, předaných příslušnými orgány těchto států, organizuje spolu se zodpovědnými orgány republik hodnocení záměrů v souladu s přijatými mezistát5 ními závazky. )

USTANOVENÍ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ §35 Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

') § 116 občanského zákoníku. ;

) Např. zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním rádu (stavební zákon).

. •)' Konvente Evropské hospodářské komise OSN o hodnocení vlivů na životní prostředí přesahujících státní hranice.

Strana 86


Částka 4

Příloha č. 1 Činnosti podléhající hodnocení vlivů na životní prostředí v rámci České a Slovenské 1'ederativní Republik} 4. Energetický průmysl . 4.3. Jaderné elektrárny a jiná zařízení s jadernými reaktory. 4.4. Zařízení na konverzi, obohacování a výrobu jaderného paliva. 4.5. Mezisklady vyhořelého jaderného paliva. 4.6. Zpracování a konečné uložení vysoce aktivních radioaktivních odpadů. 4.7. Zpracování a uložení nízko a středně aktivních odpadů / provozu a vyřazováni jaderných elektráren a využívání radionuklidů.

1'říloha i. 3

Záměry podléhající mezistátnímu projednání z hlediska vlivů na životní prostředí 5. Jaderné elektrárny a jiná zařízení s jadernými reaktory (s výjimkou výzkumných zařízení pro výrobu a konverzi jaderného paliva a jaderných palivových surovin, jejichž maximální kapacita nepřesahuje 1 kWh stálého tepelného zatíženi). •j. Zařízení určená pro výrobu nebo obohacování jíi'' děrného paliva, přepracování radioaktivního jaderného paliva nebo shromažďování, uskladňování ;i zpracování jaderného odpadu.

18

Ročník 1976

Sbírka zákonu

Československá socialistická republika SLOVENSKÁ SOCIALISTICKÁ REPUBLIKA

ČESKA SOCIALISTICKÁ REPUBLIKA Částka 9

Vydána dne 7. května 1976

Cena Kčs 2,60

OBSAH: 30. Z á k o n o u/.rnmnn plánováni n stavebním řádu |stavnbní zákon)

50 ZÁKON

ze dne 27. dubna 1976

o územním plánováni a itavebním řádu (stavební zákon)

Federální shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na (omto zákoně:

CAST DEVATA USTANOVENI PŘECHODNÁ A ZÁVEREČNÁ

ČASTŠESTA OCHRANA ZVLÁŠTNÍCH ZAlMO

§ T e n t 0

1976.

z á k o n

1 4 5

nirttfva účinnosti dnem 1. října

Ochrana složek životního prostředí a jiných zvláštních zájmů § 126 ( 3 ) Před vydáním rozhodnutí o umístění stavby nebo rozhodnutí o ochranném pásmu, stavebního povolení a kolaudačního rozhodnutí týkajícího se stavby, jejíž součástí je jaderné zařízení, je stavební úřad povinen vyžádat si souhlas Československé komise pro atomovou energii, která může svůj souhlas vázat na splnění podmínek.

19

Ročník 1976

Sbírka zákonů

•v

Československá socialistická republika ČESKÁ SOCIALISTICKÁ REPUBLIKA fástka 17


Vydána dne 6. srpna 1976

Cena Kčs 5,80

OBSAH: 83. V y h l á š k a federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj f dále FMT1JR) o obecných technických požadavcích na výstavbu 64. V y h I ä g k a FMTIR o územné plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci |85. V y h l á š k a

FMTIR o podrobnejší

'86. V y h l á š k a

FMTIR o osvědčování vhodnosti výrobků pro stavební části staveb

úpravS územního řízeni

87. V y h l á š k a

FMTIR o informacích o výrobcích pro

88

FMT1R o oprávnění k projektové činnosti

Vyhláška

89. V y h l á š k a

a stavebním f a d u |

stavební Cástl staveb

FMTIR o oprávnění k inženýrské Činnosti

85 VYHLÁŠKA federálního ministerstva pro technický a iavestiCnf rozvo] ze dne 14. července 1976 o podrobněji! úpravě územního fitení a stavebním rada

Federálni ministerstvo pro technický a Investiční rozvoj podle § 143 odst. 1 písm. d) až J) zákona č. 50/1978 Sb., o územním plánováni a stavebním řádu (stavebního zákona) stanovi

ÚZEMNÍ XfZENÍ

(K § 35, 37 a 39 zákona) § 7 Návrh na vydáni územního rozhodnuli

VYMEZENI POJMÚ

§ 5 Jaderná zařizeni

Jaderným zařízením se rozumějí reaktory, kritické a podkritlcké soubory a taková zařízení palivového cyklu (obohacovacl a konversní závody, závody na výrobu palivových článků, regenerační závody ozářených paliv, úložiště štěpných produktů jaderných paliv), která obsahují kritická a větší množství jaderných paliv, nebo ozářená jaderná paliva, popřípadě produkty jejich štěpeni. V pochybnostech, zda jde o jaderné zařízení, je určující vyjádření Československé komise pro atomovou energii.

20

( 4 ) Jde-lt o stavbu, v níž má být zabudováno Jaderné zařízeni, přikládá navrhovatel k návrhu na vydání územního rozhodnuti souhlas Československé komise pro atomovou energii, udílený na základě posouzeni zadávací bezpečnostní zprávy, která obsahuje zejména a) zhodnocení staveniště z hlediska Jaderné bezpečnosti, předběžné zhodnocení vlivu Jaderného zařízeni na životni prostředí, b) zadáni na projekt Jaderného zařízeni, vyplývající z požadavků na jadernou bezpečnost v dané lokalitě.

Částka 17

Sbírka '..ikonů C. 85/1376

KOLAUDACE

ŽÁDOST 0 STAVEBNÍ POVOLENÍ

Kolaudační řízeni o ctavbách organizací

(K § 58 a 60 zákona)

(K § 79 a 81 zákona)

Stavby organizací § 20 4

( ) U stavby, v níž má být zabudováno jaderné zařízení, připojí stavebník k žádosti souhlas Československé komise pro atomovou energii, udělený ra základě posouzení předběžné bezpečnostní zprávy, která obsahuje zejména a) analytické a experimentální důkazy, že požadavky na jadernou bezpečnost, stanovené zadávací bezpečnostní zprávou a zvláštními předpisy, byly v projektové dokumentaci dodrženy, b) program zajištění Jakosti při výrobě komponent a výstavbě jaderného zařízení a předběžný program kontroly jejich provozního stavu.

§ 39 s

( ) K návrhu na vydání kolaudačního rozhodnutí se připojí e] u stavby, v níž má být zabudováno jaderné zařízeni, souhlas Československé komise pro atomovou energii, udělený na základě posouzeni předprovoznl bezpečnostní zprávy, 3

( | Předprovozní zpráva podle odstavce 2 písní, e) obsahuje zejména a) změny původního konstrukčního řešení obsažené v předběžné bezpečnostní zprávě s průkazem, že nesníží bezpečnost jaderného zařízení, b) doplňující a upřesňující výpočty a měření, vyplývající z požadavků předběžné bezpečnostní zprávy, c) údaje o výsledcích realizace programu zajištění jakosti a jejích srovnání s projektovanými hodnotami, o zpřesnění programu a metod kontroly provozního stavu jaderného zařízení v průběhu jeho provozního využívání, d) požadavky na řízení provozu z hlediska jaderné bezpečnosti, zejména při uvádění do provozu (fyzikální a energetické spouštění), normální provoz, abnormální provoz, havarijní podmínky, provozní dokumentaci, zásady údržby a obnovy, výměnu paliva, e) limity a podmínky bezpečného provozu pro jednotlivé fáze spouštěni a pro normální provoz jaderného zařízení, f) způsob evidence, kontroly a fyzické ochrany jaderných materiálů.

USTANOVENI SPOLEČNÁ A ZÁVEREČNÁ § 61

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. října 1976.

21

Ročník 1992

Sbírka zákonů

ČESKÉ A SLOVENSKÉ FEDERATÍVNÍ REPUBLIKY ČESKÉ REPUBLIKY / SLOVENSKÉ REPUBLIKY Částka 76

Rozeslána dne 17. července 1992

Cena Kčs 4,50

OBSAH: 3 ""5.

Z á k o n České národní r ad v o zméné n.í/vii Vysoké školy \ etermánií v Brně .11> /méně postavem .1 ná/\ u ÍVd.tt;* >/jt. \%c í.ikii!ly v Hradci Králové

.i : '>.

V y h l á š k a Federálního výboru p r o životní prostrčiti, m m i s t e i s u a životu 1I10 prostí eili Ci-skc ivni/Mikv .1 Slmcn.-ki 1 ««niwpro životní prostředí, kterou se m ě n í a doplňuje vyhláška federálního ministerstva p r o techniekv a invesiični rozvoj č. 83 1TC. Sli., o obecných technických požadavcích na výstavbu, ve znění vyhlášky č. 45'1V79 Sh.

}".

V y h l á š k a Federálního výboru p r o životní prostředí, ministerstva řivotnihn prosí ívdí České republik* n Siovetr.ké komise pru životní prostrčili, ktcroii se mění a doplňuje vyhláška federálního uiiiii>iĽrsi\a pru ti\ Imii-kv .1 i i i M s n m ! vo/voj {•. S-),'ľ>7ŕ> Sl>., o 1'1/cnmr plánovacích podkladech a územně pl.inov.ui dokumentaci V\ h l á š k a I : ederálního výboru p r o životní prostředí, ministerst\a životního prostředí Čťskě republiky .1 Slowiiskc komise pí o /t\ 01 ni prostředí, kterou se mt'ní rt iloplňuje \ yhl.išk.i federálního ministerští",! p r o technický .1 m\ estiení nr/.vo] C. Sľ>-' 1 'Í7" 'si>.. '» p» itliolinéiší úpravě ú/emníhr> rí/ení .1 stivchníiii i\ic!u, \e /m-ní \ ylil.išky .'. l|Sf)/19S0 Sb.

378 VYHLÁŠKA Federálního výboru pro životní prostředí, ministerstva životního prostředí České republiky a Slovenské komise pro životní prostředí ze dnu 18. června 1992, kterou se mění a doplňuje vyhláškn federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 85/1976 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení a stavebním řádu, ve znění vyhlášky č. 155/1980 Sb.

Federální výbor pro životní prostředí stanoví podle § 139 odst. 7 a § 143 odst. 1 písm. d) až j) zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 103/1990 Sb. a zákona č. 262/1992 Sb., v dohodě s ministerstvem životního prostředí České republiky a Slovenskou komisí pro životní prostředí: Vyhláška č. S5/1976 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení a stavebním řádu, ve znění vyhlášky č. 155/1980 Sb., se mění a doplňuje takto:

S. V § 5 se první věta nahrazuje touto větou: „Za stavby s jaderným zařízením se považují stavby vymezené zvláštními předpisy.la). II. V | 7 se dosavadní odstavce 4, 5 a 6 označují i.iko odstavce 5, 6 a 7. V nově označeném odstavci S \e ?.n slnvo „energii" vkládají slova „podle zvláštních

pri-dpÍMi V l )".

s

29. V § 20 odst. 4 se za slovo „energii" vkládají iova „podle zvláštních předpisů3'1)",

''} § 2 zákona č. 28/1984 Sb., o státním dozoru nad jadernou bezpečností jaderných zařízení. "••• ji 6 odst. 1 písm, i) zákona č. 28/1984 Sb.

22


Strana 2102

Částka 76

50. § 39 až 41 včetně nadpisu znějí: „Kolaudační řízení §39 '2) K návrhu na vydání kolaudačního rozhodnutí ; se připojí ii) u stavby, v níž bylo nebo má být zabudováno jaderné zařízení, souhlas Československé komise pro1 atomovou energii podle zvláštních předpisu, ') udělený na základě posouzení předprovozní bezpečnostní zprávy,

ČI. IV Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

23

Ročník 1976

Sbírka zákonů

Československá socialistická republika ČESKA SOCIALISTICKÁ REPUBLIKA Částka 17



Cena K& 5,80

OBSAH: 83. V y h l á š k a federálního ministerstva pro technický a Investiční rozvoj [dále FMTIR) o obecných technických požadavcích na výstavbu

83 VYHLÁŠKA ze dne 18. června 1976 federálního ministerstva pro technický a Investiční rozvoj o obecných technických požadavcích na výstavbu

Federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj stanoví podle § 143 odst. 1 pism. k) zákona e. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavebního zákona): CAST P R V N Í ZÁKLADNI USTANOVENI

Ocel vyhláiky Obecné technické požadavky na výstavbu, (dále Jen „obecné technické požadavky") stanoví základ ní požadavky na územné technické a urbanistické řešeni výstavby, účelové, architektonické a stavebně technické řešeni staveb a jejich prostředí s cílem uplatnení zásad jednotné státní technické politiky ve výstavbě a péče o životni prostředí. § 2 Rozsah platnosti (') Podle vyhlášky postupuji orgány, organizace a občané zejména v územnô plánovací připraví, při navrhováni a povolováni staveb, při provedení staveb, při kolaudaci, užívání, popřípadě odstraňo váni staveb a při výkonu státního stavebního dohledu. ( 2 ) Při zménách staveb a udržovacích pracích na stavbách se postupuje podle této vyhlášky přiměřené.

D l L PÁTÝ STAVBY PRO VÍROBU A SKLADOVÁNI Oddil Stavby pro

první průmysl

§ 88 I1) Stavby s jaderně energetickým za-íízením se podle stupně ochrany umlsíují ve volné krajine nebo na území sídelních útvaru. [2J Stupeň ochrany a jemu odpovídající ochranné pásmo stanoví Československá komise pro atomovou energii v dohoda s federálním ministerstvem paliv a energetiky. (?) V ochranném pásmu Jaderně energetického zařízeni se mohou zřizovat jen stavby nezbytné pro provoz tohoto zařízení a stavby dopravních a rozvodných síti s výjimkou dálnic, rychlostních .silnic, celostátních drah a veřejných vodovodů. {*) Navrhováni, výstavba a užíváni (provoz) staveb s jaderně energetickým zařízením podléhá státnímu dozoru nad jadernou bezpečnosti česko slovenské komise pro atomovou energii. CAST S E S T A ZAVEMECNA USTANOVENI

§ 139 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem i. října 1976.

24

Ročník 1992

bírka zákonů

ČESKÉ A SLOVENSKÉ FEDERATIVNÍ REPUBLIKY CliSKÍi REPUBLIKY / SLOVENSKÉ REPUBLIKY Částka 76

Cena Kčs 4,50

Rozeslána dne 17. července 1992 OBSAH:

* "V

1

Z .\k*i n C ^'ik n.M míní r.ľJv U /mém' i u / wi \\ M) ké ^k*»l\ * fftľuiánii v IJrné ,1 u 7 m čně pi Í stavcu í n ná/vu Pedagogičke fakuí•-. v i l i . u k . K ,.•,!,,v,\ \

t J . ^ Í . . .

i-^k-i

iiiiîoi si\ .1 /IXMMUIK) piíi>tíi.-cli Cf>kL- repuMiky ti Slovcriikť k o i n n c ••;. iil.išk k'iU-ľ.iliuliii MiinÍMťf.n.1 p n 1 tvclin!ck\ a i n Matiční ro/vnj č. S3/1970

.-.b<,:>

-líní.--

, M •- > / n - > t : i i j"'i"i >• f ŕ - . ' v h . k ; - - í > 1 n ••:•

• , >\ i ' ' j<; j ' H ' - . l í L \ ! I . K u - u n i

•:• /učni whl.iikv C. 45 l'Jľ'J Sb.

i M u /ÍM"!M'II(I pnisiŕctlí Ci"ikť republiky n Sluvcnské komisf .l.'i.iliii'lin m i [i. •.!. -r-.ii. i | II ii iivlmiťký .i invcMiúií ru/sn) č. X4 197fi

M- n u n i

mu;

vnini prostťvili, ..'.:•.,!..

'.i

I t )U

"-t

I 1 H 1 U

H I M i\ ^ u / i m n i l i o ľt

su'uiva ýj\otnílu> prostředí Cťskó republík)' A SKncnskc- kumiic

lnpliiiiji- i ylil.išk.i k- iťľ.ilnj'lu) inimÛTswa jiro technický a investiční ro/vuj C. X5/' IV/ÍS 'iťi

.1 s (

H fl»(lílll

í .U

.i. vi- ^néní \ylilÁsk>- č. 155/1980 Sb.

376 VYHLÁŠKA Federálního výboru pro životní prostředí, ministerstva životního prostredí České republiky a Slovenské komise pro životní prostredí •M dne 18. června 1992, kterou se mění a doplňuje vyhláška federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj c\ 83/1976 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, ve znění vyhlášky č. 45/1979 Sb. If.kT.ílní výbor pro životní prostředí stanoví po/2Ô.')V § 88 odst. 2 so vypouštějí slova „v dohodě dU-t. 13V odsi. 7 .i § 143 odst. 1 písm. a), b j .i c) zákona s federálním ministerstvem paliv ,i energetiky". ť. 50/1976 Sb., o uyemním plánovaní a stavebním řádu •>i.nvbj)í zákon;, \c znění zákona C\ 103/1990 Sb. a zákoi?.i {•. 2(>2>l')')2 Šli.. \- dohodě s ministerstvem životinlici

|>i-ii.Míi-di

p i o /.ivotiii

< Uski- ii-piilihkv

.i S l i i v t - n s k o u

komisí

prustívili:

ČI. Ill

a. i

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Vyhláška C. .S'3/1976 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, ve znění vyhlášky č. 45/1979

Sh., se ničili .i d o p l ň u | c t a k t o :

25

"ví ti

.Ročník 1974

Sbírka zákonů


SLOVENSKÁ SOCIALISTICKÁ REPUBLIKA Cena Kčs 2,60

Vydána dne 21. června 197-1 0 B SA H :

61. V y li l á s k a

;

m'n stra

zahraničních věcí o

Slil."mé

o neSíření jaderných zljmní

32. V y h l á š k a ministra Zdhniničn ch věci 0 Smlouvě 0 zákazu umisťování hromadného ničení na dně moří a oceánu a v jeho podzemí

jaderných zbnnf a Jiných zbrani

6J. V y h l á ä k a ministra zahraničních věci o Konzulární úmluvě mezi Československou socialistickou republikou a Bulharskou lidovou republikou 64. V y h l á š k a ministra zahraničních věci o Konzulární úmluvě mezi Československou socialistickou republikou a Rumunskou socialistickou republikou -^ 65. V y h l á í k a ministra zahraničních věci o Dlouhodobé obchodní dohodí mezi CeskJsloveiiskou socialistickou republikou a Švédskem Oznámení

o vydání obecných právních předpisů

Oznámení

o uzavření mezinárodních smluv

VYHLÁŠKA

ministra zahraničních věcí ze dne 29. března 1974 o Smlouvě o nešířeni jaderných zbrani Rezolucí Valného shromáždění Organizace spojených národů ze dne 12. Června 1968 byla přijata Smlouva o neSířenl Jaderných zbrani. Jménem Československé socialistické republiky byla Smlouva podepsána v Moskvě, Washingtonu a Londýně dne 1. Července 1966. Se Smlouvou vyslovilo souhlas Federální shromážctěnt Československé socialistické republiky a president republiky Ji ratifikoval. Ratifikační lis-

tiny byly uloženy u depozitářů Smlouvy. vlád> Svazu sovětských socialistických republik, vlády Spojených států amerických a vlády Velké Británie a Severního Irska dne 22. července 1969. Na základě svéhq článku IX odstavce 3 vstoupila Smlouva v platnost dnem S. března 1970 a tímto dnem vstoupila v platnost i pro československou socialistickou republiku. Český překlad Smlouvy se vyhlašuje současn*.

Ministr: Ing. Chfioupek v. r.

26

Strana 194

Sbírka zákonů f. 61.1974

Částka 10

SMLOUVA o neíífení jaderných zbraní

Státy uzavírající tuto Smlouvu, dále uváděné Jeko „Smluvní strany", berouce v úvahu ničivé důsledky, které by měla pro všechno lidstvo jaderná válka, a z toho vyplývající nutnost vynaložit veškeré úsíli k odvrácení nebezpečí vzniku takové války e uílnit opatření k zajištění bezpeCnosti národů, majíce za to, že šíření jaderných zbraní by vážné zvýšilo nebezpečí jaderné války, v souladu s rezolucemi Valného shromážděni Organizace spojených národů, které vyzývají k uzavření dohody o zamezení dalšího šíření jaderných zbraní, zavazujíce se napomáhat uplatnění záruk Mezinárodní agentury pro atomovou energii na činnost spojenou s mírovým využitím jaderné energie, vyjadřujíce svojí podporu výzkumu, vývoji a dalšímu úsilí na podporu aplikace zásady účinných záruk v rámci systému záruk Mezinárodní agentury pro atomovou energii, pokud jde o pohyb výchozích a speciálních štěpných materiálů s využitím přístrojů a jiných technických způsobů kontroly na určitých klíčových místech, potvrzujíce zásadu, že výsiedkv mírového využití jaderné technologie včetně jakýchkoliv vedlejších technologických produktů, které mohou získat státy vlastnící jaderné zbraně při vývoji jaderných výbušných zařízení, mají být pro mírové účely poskytnuty všem smluvním stranám, jak těm, které Jaderné zbraně vlastní, tak 1 těm, které je nevlastní, jsouce přesvědčeny, že při uskutečňování této zásady mají viechny smluvní strany právo podílet se na co možná nejširší výměně vědeckých informací pro další rozvoj využiti jaderné energie pro mírové účely a přispívat tomuto rozvoji Jednotlivě nebo ve spolupráci s dalšími státy, vyhlašujíce svůj úmysl dosáhnout co možná nejdříve zastavení závodů v jaderném zbrojení a přijmout účinná opatření k jadernému odzbrojení, naléhavě vyzývajíce všechny státy ke spolupráci pří uskutečňování tohoto cíle, připomínajíce rozhodnuti, vyjádřené smluvními stranami v preambuli Smlouvy o zákazu pokusů s jadernými zbraněmi v ovzduší, v kosmickém prostoru a pod vodou z r. 1963, usilovat o trvalé zastavení všech pokusných výbuchů jaderných zbraní a pokračovat za tímto účelem v jednání, přejíce si napomáhat zmírněni mezinárodního napětí a upevnění důvěry mezi státy s cílem usnad-

nit zastaveni výroby Jaderných zbraní, zničeni všech Jejich existujících zásob M odstraněni jaderných zbrani e Jejich nosičů z národních arzenálů v souladu se smlouvou o všeobecném a úplném odzbrojeni pod přísnou a účinnou mezinárodni kontrolou, připomínajíce, že v souladu s Chartou Organizace spojených národů musí se státy ve svých mezinárodních stycích zdržet hrozby silou nebo použití síly proti územní celistvostí nebo politické nezávislosti kteréhokoliv státu nebo Jakéhokoliv Jiného způsobu neslučitelného s cíli Organizace spojených národů a že dosaženi a udržení mezinárodního míru a bezpečnosti má být zajištěno s nejmenším vynaložením světových lidských a ekonomických zdrojů na zbrojení, dohodly se na tomto: Článek I Každá smluvní strana vlastnicí Jaderné zbraně se zavazuje nepředávat přímo ani nepřímo komukoliv jaderné zbraně nebo jiná jaderná výbušná zařízení, ani kontrolu nad těmito zbraněmi nebo Jadernými výbušnými zatíženími, jakož i žádným způsobem nepodporovat, nepodňěcovat a nepovzbuzovat jakýkoliv stát nevlastnící jaderné zbraně k výrobě nebo k získání jaderných zbraní či jiných jaderných výbušných zařízení jakýmkoliv jiným způsobem nebo k získání kontroly nad těmito zbraněmi nebo výbušnými zařízeními. Článek

II

Každá smluvní strana nevlastnící Jaderné zbrane se zavazuje nepřijímat přímo čí nepřímo od kohokoliv jaderné zbraně nebo jiná jaderná výbušná zařízení ani kontrolu nad těmito zbraněmi nebo výbušnými zařízeními, nevyrábět jaderné zbraně nebo jiná jaderná výbušná zařízení, ani je nezískávat jakýmkoliv Jiným způsobem, ani nevyhledávat a nepřijímat jakoukoliv pomoc při výrobě Jaderných zbrani nebo jiných jaderných výbušných zařízeni. Článek

III

I. Každá smluvní strana nevlastnící jaderné zbraně se zavazuje přijmout záruky uvedené v dohodě, o které se bude Jednat a která bude uzavřena s Mezinárodni agenturou pro atomovou energií v souladu se Statutem Mezinárodni agentury pro atomovou energii a systémem žáru.: Agentury, výlučně k ověřováni plněni závazků, které přijala v souladu s touto Smlouvou s cílem zabránit ne-

27

Sbírka zákona C. 61 1974

Částka 10

oprávněnému převodu jaderné energie z mírového využit! na jaderné zbraně nebo jiná jaderná výbušná zařízení. Procedury z.'ruk požadovaných tímij Článkem budou uplatněny na výchozí nebo spciciáln! štěpný materiál, a to nezávisle od toho, vyrábí-li se, zpracovává nebo používá v jakémkoliv hlavním jaderném zařízení nebo se nachází mimo jakékoliv takové zařízení. Záruky požadované tfmlo článkem budou uplatněny na veškerý výchozí nebo speciální štěpný materiál ve veškeré mírové jaderné činnosti na území takovéhoto státu, pod jeho jurisdikcí nebo v činnosti kdokoliv prováděné pod jeho kontrolou. 2. Každá smluvní strana se zavazuje neéhvat k dispozici: a) výchoz! nebo speciální štěpný materiál nebo bj zařízení nebo materiál speciálně určený nebo připravovaný pro zpracování, využití nebo výrobu speciálního štěpného materiálu jakémukoliv státu nevlastnícímu jaderné zbraně pro mírové účely, jestliže sé na tento výchozí nebo speciální štěpný materiál nevztahují zriruky požadované tímto článkem. 3. Záruky požadované tímto článkem budou realizovány takovým způsobem, který bude v souladu s článkem IV této Smlouvy a bude zamezovat brždění ekonomického nebo technologického rozvoje smluvních stran nebo mezinárodní spolupráce v oblasti mírové jaderné činnosti vřetně mezinárodní výměny jaderného materiálu a zařízen) pro zpracování, využití nebo výrobu jaderného materiálu pro mírové účely v souladu s ustanoveními tohoto Článku a zásadou aplikace z.ínik uvedenou v preambuli Smlouvy. 4. Smluvní strany nevlastnící jaderné zbraně uzavřou s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii dohody za účelem splnění požadavků tohoto článku individuálně nebo spolu s jinými státy v souladu se Statutem Mezinárodní agentury pro atomovou energii. Jednání o takovýchto dohodách započne v průběhu 380 dní od původního vstupu této Smlouvy v platnost. Pro státy, které předají do úschovy své ratifikační listiny nebo listiny o přístupu po uplynutí lhůty 180 dní, jednání o takovýchto dohodách započne nejpozději k datu předání těchto listin. Tyto dohody vstoupí v platnost nejpozději osmnáct měsíců ode dne zahájení jednání. Článek

IV

1. Nic v této Smlouvě nesmí být vykládáno tak, aby se to dotýkalo nezadatelného práva všech smluvních stran rozvíjet bez diskriminace a v souladu s články I a 11 této Smlouvy výzkum, výrobu a využiti jaderné energie pro mírové ú£ely. 2. Všechny smluvní strany se zavazují napomáhat co nejúplnější výměně zařízení, materiálů, vědeckých a technických informací k mírovému využití jaderné energie a mají právo podílet se na

28

Strana 193

takovéto výměně. Smluvní strany, které k tomu mnjl předpoklady, budou rovněž spolupracovat k tomu, aby přispěly, jednotlivě nebo spolerně s jinými státy nebo mezinárodními organizacemi, k dalšímu rozvoji mírového využití jaderně energie, zejména na území smluvních stran nevlastnících jaderné zbraně, s patřičným zřetelem k potřebám rozvojových oblastí světa. Článek

V

Každá smluvní strana se zavazuje provést příslušná opatření k tomu. aby bylo zajištěno, že možný prospěch z jakéhokoliv mírového využití jaderných výbuchů bude v souladu s touto Smlouvou, pod odpovídajícím mezinárodním dohlf-di'rn a prostřednictvím příslušných mezinárodních procedur dostupný smluvním stranám nevlastnícím jaderné zbraně na nediskriminačním záklädA a že cena za použitá výbušná zařízení pro takové smluvní strany bude co možná nejnižší a ru.bude zahrnovat výdaje na výzkum a vývoj. Smluvní strany nevlastnící jaderné zbraně budou moci dosáhnout takového prospěchu v souladu se speciální riezlnárodní dohodou nebo dohodami prostřrdnirťíni odpovídajícího mezinárodního orgánu, v něm? budou přiměřeně zastoupeny státy nevlastnící jaderrô zbraně. Jednán! o této otázce bude zaháleno co možná nejdříve po vstupu Smlouvy v platnost. Smluvní strany nevlastnící jaderné 7br;me. pokud si to budou přát, mohou získat Takovéto výhody rovněž v souladu s dvoustrannými dohodami. Článek

VI

Kn/da smluvní si u;ia se zava/ujn vést v duríiu dobré vůle jedn-iní o účinných opa třeních k zastavení závodů v jaderném zbrojení v hlízlíé budoucnosti a k jadernému odzbrojení a rovněž o smlouvě o všeobecném a úplném odzbro|t:tií pod přísnou a účinnou mezinárodni kontrolou. Článek

V i l

Žádné ustanovení této Smlouvy se netýká práva jakékoliv skupiny států uzavírat oblastní dohody za účelem .úplného odstranění jaderných zbraní z jejich území. Článek

VIII

1. Kterákoliv smluvní strana může navrhnout změny v lélo Smlouvě. Znění jakékoliv navrlmvaná změny se předkládá depozitárním vládám, které ]e rozešlou všem smluvním stranám. Poté, budou-ll o to požádány jednou třetinou nebo větším počtem smluvních stran, depozitárril vlády svolají konferenci, na niž pozvou všechny smluvní strany k posouzení takovéto změny. 2. Jakákoliv změna léto Smlouvy musí být schválena většinou hlasů všech smluvních stran, včetně hlasů všech smluvních stran vlastnících faderné zbraně, Jakož 1 všech těch smluvních stran, které budou k datu, kdy bude oznámení o změně

Sbírka zákonů ř. f,j 1974

Strana 196

rozesláno, členy Rady guvernéru Mezinárodní agentury pro atomovou energii. Změna vstoupí v platnost pro každou smluvní stranu, která předá listiny o ratifikaci změny, po předání do úschovy raliíikíičních listin většiny všech smluvních stran, včetně ratifikačnich listin všech smluvních stran vlastnicích jaderné zbraně, a rovněž všech těch smluvních stran, které budou k datu, kdy bude oznámeni o změně rozesláno, členy Rady guvernérů Mezinárodni agentury pro atomovou energii. Poté vstoupí změna v platnost pro jakoukoliv jinou smluvní stranu po předání její listiny o ratilikacl zručný do úschovy. / 3. Po pěti letech od vstupu této Smlouvy v plňtnost hude v Ženevě (ŠvýcarskoJ uspořádána konference sniluvni stran, nljy posoudila účinnost této Smlouvy s cílt-m ujistit se, že zásady preambule a ustanovení Smlouvy jsou plněny. Po každých dalších pěti letech může většina smluvních síran na základě předložení příslušného návrhu depozitárním vládám dosáhnout svolání dalších konferenci za stejným úä-lem, tj. k posouzení účinnosti Smlouvy. Článek

IX

1. Tato Smlouva je otevřena k podpisu všem státům. Kterýkoliv stát, který nepodepíše Smlouvu p n d jejím vstupem v platnost podle odstavce 3 tohoto článku, může k ní kdykoliv přistoupit. 2. Tato Smlouva podléhá ratifikaci států, které ji podepsaly. Ratifikační listiny a listiny o přístupu budou uloženy u vlád Svazu sovětských socialistických 1 republik. Spojeného království Velké Británie a Severního Irska a Spojených síátů amerických, které se tímto určují za depozitáři)! vlády. 3. Tato Smlouva vstoupí v platnost po její ratifikaci státy, jejichž vlády jsou určeny za depozitáře Smlouvy, a •ÍO jinými signaíárníml státy léto Smlouvy a po uložení jejich ratifikačnich listin. Pro účely této Smlouvy je státem vlastnícím jaderné zbraně stát, který vyrobil a provedl výbuch jaderné zbraně nebo jiného Jaderného výbušného ľaflzent před 1. lednem 19G7. 4. Pro státy, jejichž ratifikační listiny nebo listiny o přístupu budou uloženy po vstupu této

Částka 10

Smlouvy v platnost, nabude Smlouva platností dnem uloženi jejich raiiíikačních listin nebo listin o přístupu. 5. Depozftární vlády neprodleně uvědomí všechny státy, které tuto Smlouvu podepsaly nebo k ni přistoupily, o datu každého podpisu, o datu uložení každé ratifikační listiny nebo listiny o přístupu, o datu vstupu této Smlouvy v platnost e o datu obdržení jakékoliv žádosti o svoláni konference a rovněž o jiných sděleních. 6. Tato Smlouva bude zaregistrována depozltůrnínii vládami podle článku Í02 Charty Organizace spojených národu. C Já n fc k X 1. Každá smluvní strana má při výkonu své státní svrchovanosti právo odstoupit od Smlouvy, jestliže rozhodne, že mimořádné okolnosti související s obsahem léto Smlouvy ohrozily svrchované zňjmy její země. O svini odstoupeni uvědomí tří měsíce předem všechny ostatní smluvní strany a Kíidu bezpeřnosti Organizace spojených národů. Takové sdělení musí obsahovat prohlášení o mimořádných okolnostech, o kterých tento stát soudí, že ohrozily jeho svrchované zájmy. 2. Po 25 letech od vstupu Smlouvy v platnost bude svolána konference, aby rozhodla o tom, zda platnost Smlouvy bude nadále časově jieomezená nebo zda její platnost bude prodloužena na další stanovenou lhůtu nebo lhůty. Toto řešení bude přijnto většinou smluvních stran. C 1 S n e k XI Teto Smlouva, jejíž ruský, anglicky, francouzský, španělský a čínský text jsou stejně autentické, bude uložena v archívech depozitárních vlád. Náležitě ověřené kopie této Smlouvy budou depozitárními vládami předány vládám všech států, které Smlouvu podepsaly nebo k ní přistoupily. Na důkaz toho níže podepsaní, kteří k tomu byli řádným způsobem zmocněni, tuto Smlouvu podepsíili. Dáno v trojím vyhotovení ve městech Moskvě, Londýně a Washingtone dne prvního července roku tisícího devítistého šedesátého osmého.

29

Čáslka 10

Sbírka zákonu C. £ 2 ' 1 9 7 4

Strana 197

62 VYHLÁŠKA ministra zahraničních věci ze dne 29. března 1974 o Smlouvě o zákazu umisťování jaderných zbraní a jiných zbraní hromadného ničeni na dně moří a oceánů a v jeho podzemí

Rezolucí Valného shromáždění Organizace spojených národů ze dne 7. prosince 1970 byla přijata Smlouva o zákazu umisťováni jaderných zbraní a Jiných zbraní hromadného nlření na dně moří a oceánu a v jeho podzemí.

listické republiky a president republiky jí ratifíko val. Ratifikační listiny byly uloženy u depozitářů Smlouvy, vlády Svazu sovětských socialistických republik, vlády Spojených států amerických a vlédy Velké Británie, dne 11. ledna 1972.

Jménem Československé socialistické republiky byla Smlouva podepsána v Moskvě, Washingtonu a Londýně dne 11. února 1971.

Smlouva vstoupila v platnost na základě svého článku X odstavce 3 dnem 18. května 1972 a tímto dnem vstoupila rovněž v platnost pro Českoslo venskou socialistickou republiku.

Se Smlouvou vyslovilo souhlas dne 8. října 1971 Federální shromáždění československé socia-

Český překlad Smlouvy se vyhlašuje současně.

Ministr: Ing. Chňoupek v. r.

SMLOUVA o zákazu u ni is f ování jaderných zbrani a jiných zbraní hromadného ničení na dně maří a oceánů a v jeho podzemí Smluvní státy této Smlouvy, uznávajíce společný zájem lidstva na pokroku v průzkumu a využívání dna moří a oceánů pro mírové účely, berouce v úvahu, že zabránění závodům v jaderném zbrojení na dně moří a oceánu slouží zájmům zachování světového míru, snižuje mezinárodní napětí a posiluje přátelské vztahy mezi státy, přesvědčeny o tom, že tato Smlouva je krokem na cestě k vyloučení dna moři a oceánů i jeho podzemí ze závodu ve zbrojení, v

přesvědčeny o tom, že tato Smlouva je krokem ke smlouvě o všeobecném a úplném odzbrojení pod přísnou a účinnou mezinárodní kontrolou a odhodlány pokračovat za tím účelem v jednáních,

30

přesvědčeny o tom. že tato Smlouva přispěje k realizaci cílů a zásad Charty Organizace spoje ných národů způsobem slučujícím se se zásadami mezinárodního práva a neporušujícím svobodu volného moře, dohodly se na tomto: Článek I 1. Smluvní státy této Smlouvy se zavazuji neinstaloval a nerozmisfovat na dně moří a oceánů, jakož i v jeho podzemí, mimo vnější hraniri pásma mořského dna definovaného v článku II, jakékoliv jaderné zbraně nebo jakékoliv jiné druhy zbraní hromadného ničení, jakož 1 stavby, odpalovací zařízení a jakékoLv jiné objekty zvláště určené pro skladování, zkoušení nebo používání takových zbraní.

Strana 198

Sbírka zákonů ř.

2. Závazky obsažené v odstavci 1 tohoto článku platí rovněž o pásmu mořského dna, o němž je zmínka v ténue odstavci s výjimkou toho, že v mezích takového pásma mořského dna se tyto závaz• Jfy nevztahuji ani na pobřežní stát, ani na mořské dno pod jeho pobřežními vodami. 3. Smluvní státy této Smlouvy se zavazují nepomáhat, nepodporovat a nevybfzet kterýkoliv jiný slat k uskutečňování Činnosti uvedené v odstavci 1 tohoto článku a neúčastnit se jakýmkoli jiným způsobem trikové Činnosti. Článek

II

Pro účely léto bmlouvy se vnější hranice pásma mořského dna uvedená v článku I shoduje s dvanactimílovou vnější hranicí pásma zmíněnou v čás/i U Úmluvy o pobřežních vodách a pásmu přilehlém, je? byla podnpsnna 29. dubna 1958 v Ženevé. a bude mařena v -miladu s ustanoveními oddílu 11. části I této Omluvy a v souladu s mezinárodním právem. Článek

t II

1. Každý smluvní stát této Smlouvy má v zájmu dosažení cílů a dodržováni ustanovení této Smlouvy právo kontrolovat pozorováním činnost jiných smluvních států této Smlouvy na dně moří a oceánů. iakož i v jeho podzemí mimo hranici pásma uvedeného v článku I za podmínky, že toto pózorovíiní nebude překážet takové činnosti.

Částka 10

finnosl má určitý smluvní stát, pak se tento smluvní stát konzultuje a spolupracuje s jinými smluvními sfáty, jak je ustanoveno v odstavci 2 tohoto článku. Nelze-11 pomocí těchlo dotazů identifikovat stát odpovědný za takovou činnost, pak dotazující se smluvní stát může přistoupil k dalším kontrolním opatřením, včetně Inspekce, přičemž tento stát pozve k účasti smluvní státy v oblasti takové činnosti, včetně kteréhokoliv pobřežního státu, jakož i jiného smluvního státu přejícího si spolupracovat. 4. Pokud konzultace a spolupráce stanovené v odstavcích 2 a 3 tohoto článku neodstranily pochybnosti týkající se uvedené činnosti a nadále zůstávají závažné pochybnosti, pokud jde o plnění závazků převzatých na základě této Smlouvy, p;ik smluvní stát může v souladu s ustanoveními Charty Organizace spojených národů postoupit záležitost Radě bezpečnosti, která může podniknout kroky v souladu s Chartou. 5. Kontrola na základě tohoto článku může být prováděna kterýmkoliv smluvním státem jeho vlastními prostředky nebo za úplné či částečné podpory kteréhokoliv jiného smluvního státu, anebo prostřednictvím příslušných mezinárodních opatřeni v rámci Organizace spojených národů a v souladu s její Chartou. 6. Kontrolní činnost na základě této Smlouvy nesmí překážet činnosti Jiných smluvních států a musí být prováděna s patřičným ohledem na práva uznaná podle mezinárodního práva, včetně svobody volného moře a práv pobřežních států, pokud jde o průzkum a využití jejich pevninské mělčiny.

1. Zůstanou-li po lakovém pozorování opodHíitiiěné pochybnosti o plnění závazků převzatých Č 1 á n e k IV na základě této Smlouvy, pak se smluvní stát této Sniiouvy, jenž má tylo pochybnosti, konzultuje se Nic v léto Smlouvě nemá být interpretováno smluvním státem odpovědným za Činnost vyvolá tak, aby to podporovalo nebo prejudikovalo stanovij.íci tvto pochybnosti za účelem jejich odstranění. visko kteréhokoliv smluvního státu vůči existujíPoklici pochvNiosti zustávaif i nadále, pak smluvní cím mezinárodním úmluvám, včetně Úmluvy o poslňt. |enž íiiň tyto pochybnosti, informuje ostatní břežních vodách a pásmu přilehlém z roku 1958 smluvní itáty a zainteresované strany spolupra- nebo vůči právům čí prelenzím, které může takový cuji ua takových dalších kontrolních opatřeních, smluvní stát uplatňovat, anebo vůči uznání nebo o Dirhž může být dosaženo dohody, včetně přísluš- neuznání práv či nároků uplatňovaných kterýmkoné inspekce ob;ekíů, staveb, instalací a jiných za- liv jiným státem ve vztahu k jeho pobřežním vof:zť!ií, u ti;chž lze opodstatněně předpokládat, že dám, zahrnujícím mimo jiné pobřežní vody a pásma budou takového druhu, jaký je uveden v článku I. přilehlá, nebo ve vztahu ke dnu moří a oceánů, Trikových konzultací a takové spolupráce se mají včetně pevninské mělčiny. pr;-.vo zúčastnit smluvní státy nacházející se v oblesti takové činnosti, včetně kteréhokoliv pobřežČlánek V ního státu a kteréhokoliv jiného účastníka SmlouÚčastníci této Smlouvy se zavazuji, že budou vy, který o to požádá. Po dokončení dalších v duchu dobré vůle pokračovat v jednáních o dalkontrolních opatření rozešle smluvní stát, který šíth opatřeních v oblasti odzbrojení s cílem zabrátíal k těmto opatřením podnět, příslušnou zprávu nit, závodům ve zbrojení na dně moři a oceánů oslstním smluvním státům. a v jeho podzemí. 3. Neníli možné pozorováním objekíu, stavby, Č l á n e k VI Instalace nebo jiného zařízení identifikovat stát odpovědný za činnost vyvolávající opodstatněné Kterýkoliv smluvní stát může navrhnout změpochybnosti, pak smluvní stát, jenž má tyto po- ny v této Smlouvě. Pro každý smluvní stát, jenž rhybnosti, uvědomí a obrátí se s příslušnými do- změny přijme, vstupuji v platnost, jakmile budou lezy na smluvní státy v oblasti takové činnosti, přijaty většinou smluvních států této Smlouvy,- a J*kož 1 na kterýkoliv jiný smluvní stát. Bude-11 poté pro každý zbývající smluvní stát dnem, kdy ténulo doJíizy zjištěno, že odpovědnost za takovou tyto změny přijme.

31

Částka 10

Sbírka zákonů č. £2 I Článek

VII

Po píti letech od vstupu této Smlouvy v platnost bude v Ženevě /švýcarsko) uspořádána konference smluvních států Smlouvy, aby posoudila účinnost této Smlouvy s cílem ujistit se, že zásady preambule a ustanovení této Smlouvy jsou plněny. Toto přezkoumáni vezme v úvahu jakýkoliv relevantní technologický rozvoj. Tato konference rozhodne v souladu s názory většiny těch smluvních stran, které se jí zúčastní, zda a kdy bude svolána další konference. Článek

VIII

Každý smluvní stát této Smlouvy má při výkonu své státní svrchovanosti právo odstoupit od Smlouvy, Jestliže rozhodne, že mlmoráájié okolnosti související s obsahem této Smlouvy ohrozily svrchované zájmy jeho země. O svém odstoupení uvědomí tři měsíce předem všechny ostatní smluvní státy této Smioui'y a Radu bezpečnosti Organizace spojených národů. Takové sdělení musí obsahovat prohlášeni o mimořádných okolnostech, o kterých tento stát soudí, že ohrozily jeho svrchované zájmy. Článek

IX

Ustanovení této smlouvy se v žádném případě nedotýkají závazků převzatých smluvními státy této Smlouvy na základe mezinárodních dohod o zřízení pásem bez jaderných zbraní. Článek X 1. Tato Smlouva je otevřena k podpisu všem státům. Kterýkoliv stát, který nepodepíše tuto Smlouvu před jejím vstupem v platnost podle odstavce 3 tohoto řlánku, může k nf kdykoliv přistoupit.

32

Strana 199

9 7 4

2. Tato Smlouva podléhá ratifikaci států, které ji podepsaly. Ratifikační listiny a listiny o přístupu budou uloženy u vlád Svazu sovětských socialistických republik, Spojeného království Velké Británie a Severního Irska a Spojených států amerických, které se určují za depozitární vlády. 3. Tato Smlouva vstoupí v platnost dnem uložení ratifikačních listin dvaadvaceti vládami, včetnô vlád určených za depozitární vlády této Smlouvy. 4. Pro státy, jejíchž ratifikační listiny nebo listiny o přístupu budou uloženy po vstupu této Smlouvy v platnost, nabude Smlouva platnosti dnem uložení jejich ratifikačních listin nebo listin o přístupu. 5. Depozitární vlády neprodleně uvědomí vlády všech signatárnfch a přistupujících států o datu každého podpisu, o datu uložení každé ratifikační listiny nebo listiny o přístupu, o datu vstupu této Smlouvy v platnost, jakož i o jiných sděleních, která obdrží. 6. Tato Smlouva bude zaregistrována depozltárními vládami podle článku 102 Charty Organizace spojených národů. Článek

XI

Tato Smlouva, jejíž ruský, anglický, francouzský, španělský a čínský text jsou stejně autenticko, bude uložena v archívech depozitárních vlád. Náležitě ověřené kopie této Smlouvy budou depozítárními vládami předány vládám všech států, které Smlouvu podepsaly nebo k ní přistoupily. Na důkaz toho níže podepsaní, kteří k tomu byli rádným způsobem zmocněni, tuto Smlouvu podepsali. Dáno v trojím vyhotovení ve městech MoskvS, Londýně a Washingtone dne jedenáctého února roku tisícího devítistého sedmdesátého prvního.

Ročník 1977

Sbírka zákonů




ťena Kčs 1,30

OBSAH: 27. V y h l á š k a Sl.lmí arbitráže Československé socialistické mpiihliky, kterou se vydávají základní podmínky dodávky geoilelickýcli a kanograllckých pnici ' 28. V y h l á S k a Československé komisy pio atuimivmi Rtici.tjii o evidenci H kontrole jaderných materlálft

28 VYHLÁŠKA Československé komise pro atomovou energii ze dne 12. dubna 1977 o evidenci • kontrole jaderných materiálů

Československá komise pro atomovou energii v dohodé s federal)).m ministerstvem paliv a,ener getlky itanovi podle § 54 oost. 3 písm. c) zákona C. 133/1870 i>b., o působnosti federálních ministerstev : Cčel vyhláiky 1

I ) Očelem této vyhlášky je právně upravit evidenci a kontrolu jaderných materiálů v Československé socialistické republice a zajistit plnění závazků vyplývajících z Dohody mezi vládou Československé socialistické republiky a Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (dále jen „Agentiira") o uplatnění záruk na základě Smlouvy o nešiření jaderných zbraní 1 ) (dále Jen „Dohoda"). (2) Očelem evidence a kontroly jaderných materiálu Je prevence jejich neoprávněného použití k jiným účelům, než pro které jsou určeny, včasné odhalení jejich ztrát, pokud by k nim došlo, a pomoc při jejich navrácení původnímu účelu. l

Rozsah platnosti Tato vyhláška se vztahuje na všechny jaderné materiály uvedené v § 3, používané ve veškeré mírové jaderné činnosti nu území Československé socialistické republiky, pod její pravomocí nebo v činnosti kdukoliv prováděné pod kontrolou jejích orgánu: nevztahuje se na jaderné materiály, které Jsou majetkem cizího státu a jsou přepravovány pres území Československé socialistické republiky. § 3 Základní pojmy (') Za Jaderné materiály se pro účely této vyhlášky považují a) výchozí materiály: přírodní uran, ochuzený uran, thorium a jejich sloučeniny, které jsou buď ve fyzikální a chemické formě vyžadované pro technologický proces Izotopické separace nebo pro výrobu palivových článků, anebo nejsou zpracovány do uvedené formy, avšak vy-

) Vyhláška niinistra zahraničních věcí í. 61/1974 Sb., o Smlouvé o nešířeni jaderných zbrani.

33

Částka 8

Sbírka zákonů C. 2 8

vážejí se z Československé socialistické repub1 liky do států nevlastnících jaderné zbraně ) nebo jsou do Československé socialistické republiky dováženy; 239 b) zvlážtní Štěpné materiály: Pu , U » , uran obo235 235 hacený U nebo U a materiály obsahující Jeden nebo více z výše uvedených izotopu. 2

í ) Jadernými materiály pro účely této vyhlášky nejsou materiály během těžby a zpracování uranové a thoriové rudy. 3

( ) Fyzická ochrana Jaderných materiálů Je souhrn technických a organizačních opatření, zabraňujících neoprávněným manipulacím s jadernými materiály a zajišťujících, aby takové manipulace byly neprodleně zjištěny a tyto materiály mohly být vráceny svému původnímu účelu. 4

( ) Dokladová inventura jaderných materiálů je evidenční stav množství těchto materiálů zjištěný podle evidenčních dokladů k určitému datu; stanoví se jako algebraický součet výsledku poslední fyzické inventury a všech přírůstků a úbytků, které podle evidenčních dokladů nastaly od této poslední fyzické inventury. § 4 Státní dozor nad evidencí a konlrolou jaderných materiálů ( ! ) Státní dozor nad eviuenuí a kontrolou jadi;t nýuh materiálů provádí Československá komise pro atomovou energii [dále jen ,,komise") svými inspektory. ( 2 | Inspektor komise je oprávněn vstupovat do všech prostorů organizace souvisejících s výrobou, využitím a skladováním jaderných materiálů, nahlížet do všech dokumentů o evidenci, vyžadovat informace, které potřebuje k výkonu své funkce, a provádět fyzickou kontrolu jaderných materiálů. (3) Zjistili inspektor komise, že se Jaderné materiály nepoužívají v souladu s jejich určením nebo Že nejsou evidovány a kontrolovány podle ustanovení § 5 a 6, mňže požádat vedoucího organizace o neprodlené odstranění zjištěných závad. ( J ) Inspektor komise vyhotoví o výsledku Inspekce zápis a předá jej předsedovi komise, který informuje o výsledku inspekce vedoucího organizace do 14 dnů ode dne jHjího provedení. § 5 Evidence a kontrola jaderných materiálů v organizacích 11) Vedoucí organizace, ve které se nacházejí Jaderné materiály, odpovídá za jejich používání, vedení jejich evidence, jejich kontrolu a fyzickou ochranu. 12) Vedoucí organizace je povinen v případě ztráty nebo odcizení jaderných materiálů neprodleně Informovat příslušné oddělení Veřejné bezpečnosti.

34

Strana

[') Vedoucí organizace stanoví v doliodé s komisi písemným příkazem způsob evidence a kontroly jaderných materiálů v organizaci; přitom se řídi ustanovením § tí. 4

I \ Vedoucí organizace, ve které se nacházejí jaderné materiály, pověří vedením jejich evidence a kontroly k tomu kvalifikovaného pracovníka (dále jen „vedoucí evidence jaderných m a t e r i á l ů " j a oznámí jeho jméno a jméno jaho zástupce komisi. IJ

| Organizace, která dosud nepoužívala jaderné materiály podléhající evidenci a kontrole pódiu této vyhlášky, je povinna projednat s komisí ještě před jejich objednáním způsob jejich použití, evidence a kontroly; komisu jí poté vydá oprávnění k odběru jaderných materiálu ( b | Organizace, ve které se nacházejí jaderné materiály, a státní organizace zahraničního obchodu nesmějí tyto materiály dodal organizací, která nemá oprávnění komise podle odstavce 5. I'I Při převodu jaderných materiálů mezi organizacemi je odesílající organizace povinna zaslat přijímající organizaci evidenční doklad obsahující údaje o jejich množství a druhu. § 6 Systém evidence jaderných materiálů v organizaci I 1 ) Organizace je povinna vést o jaderných materiálech evidenční a provozní záznamy. Údaje do evidenčních záznamů se uvádějí výlučně podle provozních záznamů nebo původnícli dokumentů (certifikátů). Provozní záznamy se vedou přímo na pracovištích, kde se jaderné materiály vyrábějí, používají ntíbo skladují. (2) Evidenční záznamy obsahují: a] údaje o přírůstcích a úbytcích, aby se mohla kdykoliv provést dokladová Inventura Jaderných materiálů v organizaci a na jejích Jednotlivých pracovištích, b J všechny výsledky měření, které se užívají ke stanovení fyzické inventury, c) všechny úpravy a opravy, které byly provedeny pokud jde o přírůstky a úbytky, a dále dokladovou a fyzickou inventuru, d J další údaje podle požadavků komise stanovených na základě dodatkových ujednáni k Dohodo. a) b) c) d) e)

15\ Provozní záznamy obsahují: dala o provozních údajích používaných v organizaci k zachycení změn v inventurnfch množstvích a ve složení jaderných materiálů, údaje získané z kalibrací kontrolně měřicích přístrojů a nádrží a údaje o odběru vzorků a analýzách, popis činností provedených při přípravě a provedení fyzické Inventury a pro zajištění její správnosti a úplnosti, popis kvality měření a odhadu náhodných a systematických chyb, popis opatření provedených ke zjištění příčiny a velikosti jakékoliv ztráty, která nebyla r důsledku havárie nebo z Jiných důvodů změřen*.

^..írka -.'ikonů C. 28 1977

Strana 120 § 7

Povinnosti vedoucího evidence Jaderných materiálu Vedoucí evidence jaderných ir.dieriálú a) vede evidenční záznamy jaderných nialeriiilii podle § 6 a odpovídá za jejich bezpečné uložení, b) kontroluje dodržování předpisů o evidem.i. kontrole a fyzické ochraně jaderných materiálů v organizaci, c) uchovává písemnosti komise a Agentury tykŕijící se evidunce jaderných materiálů v orsíiri zaci. d) provádí periodickou kontrolu souhlasu fyzického stavu jaderných materiálů s provozními záznamy a kontrolu pečetí komise a Agentury a dalších kontrolních technických zařízeni, o těchto kontrolách pořizuje zápisy, které předkládá vedoucímu organizace, e) organizačně zajišťuje provádění fyzické inventury jaderných materiálů, f) doprovází Inspektory komise a Agentury při inspekci, g) je povinen, zjistil! nedostatky v dodržování předpisů o evidenci a kontrole jaderných materiálů, neprodleně informovat vedoucího organizace, h) fyzicky kontroluje každou dodávku jaderných materiálů do organizace a každé jejich odeslání z organizace. § 8 Fyzická inventura jaderných materiálů (i) Organizace provádějí v obdobích stanovených komisí podíe dodatkových ujednání k Dohodě fyzickou inventuru jaderných materiálu, která spočívá v identifikací jejich jednotlivých položek a v Jejich měření. [2J Způsob provedení fyzické inventury a nletodlku měření stanoví komise na návrh vedoucího organizace; využijí se přitom nejpřesnější dostupné přístroje a zařízeni. [3) lentifikace a měření se provedou u všech položek jaderných materiálů, pokud nejsou opatřeny pečetěmi Agentury. (*) Organizace je povinna oznámit komisi dobu provedení fyzické inventury nejméně 6 týdnu před jejím zahájením. §9

Evidenční zprávy, zvláštní zprávy, předběžná oznámeni I1) Organizace je povinna podávat komisi evidenční zprávy, zvláštní zprávy a předběžná oznámení o Jaderných materiálech. (i) Evidenční zprávy uvádějí změny evidenčního stavu množství jaderných materiálu, zjištěné podle evidenčních záznamů k určitému datu, soupis fyzického inventáře a materiálovou bilancí. Obsah a formu evidenčních zpráv stanoví komise podle

Částka 8

dodatkových ujednání k Dohoejé Organizace je předkládá komisi nejpozději do pěti dnů po každé yineně evidenčního stavu množství jaderných maleriřilíi nebo do deseti dnů po ukončení fyzické invifjiJiirv.

riI Organizace podává komisi zvláštní zprávu a j o každé nehodě, při které došlo nebo mohlo dojit ke ztrátě jaderných materiálů, k porušení celistvosti položky, jež obsahuje jaderné materiály, nebo k narušení fyzické ochrany materiňlú. Tuto zvláštní zprávu zašle komisi nejpozději do 24 hodin poté, kdy se o takové nehodě nebo možnosti jejího vzniku doví, b j o příčinách nehody nebo události uvedených v tomto odstavci pod písm. a j podrobně informuje zejména o jejich rozsahu ve vztahu k jaderným materiálům a navrhuje opatření, která zabrání opakování takové nehody. Tuto zvláštní zprávu zašle neprodleně, nejpozději však do 14 dnů poté, kdy se o takové nehodě nebo možnosti jejího vzniku doví, c) o porušení zařízení komise nebo Agentury, kterými se kontrolují jaderné materiály. O takové událostí informuje organizace komisi neprodleně. I4) Organizace zašle komisi předběžné oznámení a) chceli jaderné materiály spotřebovat nebo rozředit takovým způsobem, že jsou zpětně nezískatelné; toto oznámení zašle komisi nejméně šest týdnů před zahájením operací. Ustanovení se nevztahuje na spotřebu jaderných materiálů v jaderných reaktorech štěpením. Předběžné oznámení obsahuje 1. název organizace, 2. označení, množství a složení Jaderných materiálů, které budou rozředěny nebo spotřebovány, 3. dobu zahájení operací, 4. stručný popis operací a jejich účelu; b) plánuje-li provádění operací, při nichž budou porušeny pečetě komise nebo Agentury nebo jestliže dojde k jejich porušení vlivem mimořádné události. Organizace informuje komisi o takovém plánu nebo události neprodleně. (5) K zahájení operace podle § 9 odst. 4 písm. a) si organizace vyžádá souhlas komise. § 10 Cdaje o konstrukci jaderných zařízeni2) Organizace ]e povinna předložit komisi údaje o konstrukci nebo změnách konstrukce jaderných zařízení, ve kterých se jaderné materiály vyrábějí, používají nebo skladují, a to v rozsahu nutném pro posouzení technických možností evidence a kontroly jaderných materiálů a ve lhůtách stanovených zvláštním předpisem.

.3) Jaderné zařízeni je definováno v § 5 vyhlášky federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj C. 85/1976 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení a stavebním řádu. 35

Částka 8

Sbírka zákonů C. 28

§ H Mezinárodní převod/ jaderných materiálů (M Jestliže statní organizace zahraničního obchodu vyváží nebo dováží zásilku jaderných mate3 riálů, která přesahuje 1 efektivní kilogram ) nebo máli v období 3 měsíců vyvézt nebo dovézt několik samostatných zásilek, jejichž celkové množství je vyšší než 1 efektivní kilogram, je povinna zaslat nejpozději 6 týdnů před přijetím nebo odesláním prvé zásilky komisi předběžné oznámení o převodu jaderných materiálů. Toto oznámení obsahuje: a) název a adresu odesílající a přijímající organizace, b) údaje o množství a složení jaderných materiálů, c) dobu a místo, kde bude zásilka uzavřena nebo otevřena, d J dobu odeslání nebo přijmu zásilky, ej iiiuev odesílajícího nebo přijímajícího státu a naisto, ve kterém Československá socialistická republika přebírá odpovědnost za jaderné materiály nebo předává odpovědnost přejímajícímu stiHu. I2) jestliže státní organizace zahraničního obchodu vyváží jaderné materiály do státu, ve kterém nepodléhají zárukám Agentury, zajistí v kontraktu, aby příslušný orgán přijímajícího státu zaslal Agentuře do 3 měsíců ode dne, kdy převzal odpovědnost za jaderné materiály od Československé socialistické republiky, potvrzení, že takový převod byl proveden. Státní organizace zahraničního obchodu o tom informuje komisi. § 12 Archivace evidenčních a provozních záznamů a původních dokumentů Organizace archivuje evidenční a provozní záznamy a původní dokumenty o evidenci a kontrole jaderných materiálů nejméně 5 let. § 13 Analýzy Jaderných materiálů Analýzy jaderných materiálů pro potřeby komise provádí Ústřední kontrolní laboratoř v Ústavu jaderného výzkumu v fteži.

Strana 321 § 14 Inspekce Agentury

1

I ) Agentura provádí podle Smlouvy o nešířeni Jaderných zbraní a Doliody inspekce vlastními inspektory. Povinnosti a pniva inspektorů stanoví Dohoda. 2

; ) Rozsah n Četnost inspekcí stanoví dodatková ujednání k Dohodě. 3

I ) Organizace, ve kieré má byt provedena inspekce podle odstavce 1. je povinna udělit včas inspektorům Agentury, schváleným vládou Československé socialistické republiky, povolení ke vstupu do objektů, ve kterých bude provedena inspekce. § 15 Povinnosti organizace při inspekcích komise a Agentury 1

1 ) Organizace je povinna zajistit, aby po dobu inspekce komise a Agentury byli přítomni její pracovníci odpovědní za manipulaci s jaderným materiálem a vedoucí evidence j a d e r n é h o materiálu v organizaci nebo jeho zástupce. 12) Organizace je povinna zajistit, aby podle pokynů komise byla k dispozici měřicí zařízení, prostředky pro manipulaci s jadernými materiály a dodávka energie pro kontrolní přístroje. ! 3 t Organizace je povinna vybavit inspektory komise a Agentury nezbytnými ochrannými pomůckami a dozimetrickými prostředky.

§ 16 Touto vyhláškou nejsou dotčeny povinnosti organizací stanovené vyhláškou ministra zdravotnictví České socialistické republiky C. 59/1972 Sb., o ochraně zdraví před ionizujícím zářením, a "vyhláškou ministra 2dravotn5clví Slovenské socialistické republiky č. 65/1972 Sb., o ochraně zdrav! před ionizujícím zářením.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. června 1977.

První náměstek předsedy: Ing. Barabas, DrSc. v. r.

3

) Efektivní kilogram znamená zvláštní jednotku užívanou při uplatňování záruk na jaderné materiály. Množství v eíekUvnlch kilogvamech je: a) u plutonia Jeho hmotnost v kilogramech, b | u uranu s obohacením 0,01 a výše jeho hmotnost v kilogramech násobená čtvercem jeho obohaceni, c) u uranu s obohacením pod 0,01, ale nad 0,005 Jeho hmotnost v kilogramech násobení 0,0001, d) u ochuzeného uranu s obohacením 0,005 nebo nižším a tboifa jeho hmotnost v kilogramech násoben* 0,00005.

36

Ročník 1987

•v*

Sbíťka zákonů

Československá socialistická republika SLOVENSKA SOCIALISTICKÁ REPUBLIKA

ČESKA SOCIALISTICKÁ REPUBLIKA fástka 14

Vydána dne 24. července 1987

ťena Kčs 1,—

OBSAH: 65. U b n e s e n I předsednictva České národní rady o vyhlášení doplňovací volby do Severomoravského krajského národního výboru ve volebním obvodu č. 86 — Olomouc II 66. V y h l á š k a ministerstva lesního a vodního hospodářství České socialistické republiky o České vodohospodářské inspekci 67. V y h l á š k a Československé komise pro atomovou energii o zajištěni jaderné bezpečnosti při zacházení s radioaktivními odpady Oznámeni

o vydánf obecné závazných právních předpisů

37

Sbírka zákonň C. $ 7 1987

Strana 408

Částka 14

67 VYHLÁŠKA Československé komise pro atomovou energii ze dne 30. června 1987

,

o zajištěni jaderné bezpečnosti při zacházeni i radioaktivními odpady Československá komise pro atomovou energii ve spolupráci s federálním ministerstvem paliv a energetiky stanovi podle § 54 odst. 3 písm. c) zákona č. 133.1970 Sb., o působností federálních ministerstev, ve znění zákona c. 115/1983 Sb. a podle § 21 zákona č. •<2U1984 Sb., o státním dozoru nad jadernou bezpečnosti jaderných zařízeni: ČÁST PRVNÍ CVODNl USTANOVENI § 1 Předmět a fičel vyhláiky Vyhláška stanoví základní technické a organizařní požadavky na zabránění úniku radioaktivních látek do ovzduší, vod anebo půdy (dále jen „životní prostředí") při zacházení s radioaktivními odpady vznikajícími v jaderných zařízeních. § 2 Rozsah platnosti (1) Vyhláška upravuje závazný postup pro orgány, organizace a jejich pracovníky, kteří navrhují a projektují Idále jen „navrhují"), vyrábějí a provádějí výstavbu (dále jen „stavějí"), uvádějí do provozu, provozují, opravují nebo rekonstruují (dále jen „provozují"), nmisfují nebo vyřazují z provozu Jaderná zařízení či jejich částí při zacházení s radioaktivními odpady vznikajícími v jaderných zařízeních. (2) Vyhláška se nevztahuje na zacházení s radioaktivními odpady vznikajícími z Jiných činností, které je upraveno zvláštními předpisy.1) § 3 Základni pojmy (1) Odpady jsou podle této vyhlášky nevyužitelné odpadní látky a nepoužitelné předměty, ve

kterých mohou být obsaženy radíonuklídy a které lze za podmínek stanovených zvláštními předpisy1) uvést do životního prostředí. (2J Radioaktivní odpady jsou nevyužitelné odpadní látky a nepoužitelné předměty, které nelze pro zvýšený obsah radionuklidů nebo neodsrranítelnou povrchovou kontaminaci uvést do životního prostředí. Vyhořelé Jaderné palivo se pro účely této vyhlášky za radioaktivní odpady nepovažuje. (3) Zacházením s radioaktivními odpady se rozumí souhrn činností souvisících s bezpečným odstraňováním radioaktivních odpadu z Jaderného zařízení od jejich vzniku až po konečné uložení. (4) Uváděním odpadů do životního prostředí se rozumí jejich vypouštění, odvoz nebo jiný způsob, kterým se odpady organizovaně odstraňují a ukládají nebo rozptylují do životního prostředí. (5) Vypouštěním se rozumí uvádění plynných a kapalných odpadů do životního prostředí. (6) Zpracováním radioaktivních odpadů se rozumí oddělení radioaktivních odpadů z Jejich směsi s jinými látkami (odpady, využitelnými látkami apod.). (7) Opravou radioaktivních odpadů se rozumí změna jejich fyzikálních nebo chemických vlastností anebo jejich balení, které podmiňují dalšf nakládání s nimi (skladováni, dopravu a konečné uložení). (8) Skladování radioaktivních odpadů Je krátkodobé uloženi radioaktivních odpadů mezi Jednotlivými činnostmi při zacházení s nimi. (9) Konečným uložením radioaktivních odpadů se rozumí uložení, jehož cflem Je oddělení radioaktivních odpadů od životního prostředí. (10) Systémem se rozumí soubor postupů a zařízení používaných při. dané činnosti. (11) Uvážením hospodářských a společenských hledisek se rozumí postup, kterým se zjiSfuje účelnost vynaložení prostředků na zajištěni vyšší jaderné bezpečnosti, než odpovídá příslušným předpisiím.

'I § 13 vyhlášky ministerstva zdravotnictví Coské socialistické republiky C. 59'1972 Sb., o ochraně zdraví před ionizujícím zářením. § 13 vyhlášky ministerstva zdravotnictví Slovenské socialistické republiky č. 65/1972 Sb., o ochrane zdraví před ionizujícím zářením.

38

Sbírka zákonu ř £ 7 1987

Čáslka 14 CAST

DRUHÁ

ZÁKLADNÍ POŽADAVKY NA ZAJIŠTÉNl JADERNÉ BEZPEČNOSTI PŘI ZACHÁZENI S RADIOAKTIVNÍMI ODPADY Požadavky na jaderná

zařízení

Strana 409

IZ | K zajištění plynulého provozu systému zacházeni s radioaktivními odpady musí mít jeho jednotlivé částí podle výsledku bezpečnostních ro/horit zálohu nebo musí být zajištěny náhradními clilv V souladu s tím musí být v návrhu systému stanoveno minimum záloh technologických z.aři/mií a náhradních dílů, které musí mít provozovatel k dispozici.

l-i Obsahuji-1! radioaktivní odpady výbušné If) Jaderne zarizeiii Jims* .bw jj.ivrzi.'no posiaveiin. pruvo/owino ;< vyřazeno :• provo/n tak. neho hořlavé látky, musí byt příslušný system je• • I>y množství vzííit.íii '!<"!; rítdiofiki'ľiiirli ocipadii jich zpracováni navržen, postaven a provozován tiik. aby možnost výbuchu nebo požáru byla vyloul . v i u i d k m / k é . | < i k \ n -d u s í i h u o u t p ř i i K U / i r i i i t i ( , s čena: uelze-li ji vyloučit, musí být systém proti podářskýrl, a spolr.ciskvi.h tilt/tlisek možným účinkům výbuchu nebo požáru odolný Ve\'i\ Na'iTh j.itlcrnálio zařízení juu.sí obsahovat ličiny mající rozhodující vliv na výbušnost nebo rozbor složení n množství raciioakiiviiicli odpadů vzplanutí těchto radioaktivních odpadů musí být 1 vznikajících za provozu '; a za havarijnírli podmí- kontrolovány. 0 nek. ) způsob j
(4) Radioaktivní odpady nesmějí být při sběru nebo dopravě míšeny, pokud by vznikla směs moh-

2

) § 2 odst. 6, 7 a 8 výnosu Českoslovv ;ké komise pro atomovou energii ř. 2/1978 o zajištění jaderné bezpečnosti při navrhevání. povolování a provAcléní stavelj s jaderně energetickým zařízením, registrovaného v částce 28 1978 Sb. 3 ) § 2 odst. 9 výnosu citovaného v poznámce 2 | .

39

Strana 410

Částka 14

Sbírka zákonfl C. £7/1987

la nabýt nežádoucích vlastností (ztuhnout, vznítit se apod.J. Radioaktivní odpady a odpady mohou být míšeny jen tehdy, není-li Jiná možnost Jejich odstranění z jaderného zařízení a jsou-li splněny požadavky stanovené v § 8 této vyhlášky. Í5) Jeli nutno radioaktivní odpady před Jejich zpracováním nebo úpravou skladovat, musí být Jejich skladované množství co nejmenší. Pro každou třídu skladovaných radioaktivních odpadů stanoví provozovatel na základě technicko-hospodářského rozboru jejich nejvyšší přípustná skladovatelná množství, která podléhají schválení Československé komise pro atomovou energii (dále jen „Komise" ). (6) Nádrže s kapalnými radioaktivními odpady musí být zajištěny proti preplnení a Jejích zaplněni musí být soustavně kontrolováno. Nádrže musí být umístěny v ochranných Jímkách, které pojmou s dostatečnou zálohou objem nádrže. Ochranné Jímky musí být těsné, opatřené signalizací úniku z nádrží a vybaveny zařízením pro jejich odčerpání. Výpary z nádrží musí být odváděny a zpracovávány Jako radioaktívní'odpady. {7) Skladovací a shromažcfovací nádrže musf být navrženy, postaveny a provozovány tak, aby Jejich obsah'bylo možno vyčerpat a aby v každém systému skladovacích nebo shromažtfovacích nádrží byla vidy, jako havarijní záloha, volná kapacita o objemu odpovídajícímu největší nádrži systému. (8) Pevné radioaktivní odpady musí být skladovány tak, aby nemohlo dojít k jejich rozkladu anebo rozptýlení. § 7 Zpracováni radioaktivních odpadů (1) Radioaktivní odpady musí být zpracovány tak, aby oddělitelné a využitelné látky mohly být v co největší možné míře vráceny do výrobního procesu a aby množství zbylých odpadů a radioaktivních odpadu bylo co nejmenší a jejich složení a další fyzikálni e chemické vlastnosti takové, aby nebránily uvedení odpadů do životního prostředí nebo úpravě radioaktivních odpadů pro jejích konečné uložení. (2) Radioaktivní odpady a jejich směsi s jinými látkami musí být zpracovány tak, aby objem a aktivita, popřípadě jiné limitované (vellčlny následně vznikajících a do životního prostředí uváděných odpadů splnily požadavky podle § 8 této vyhlášky. (3) V návrhu způsobu zpr.acovánf radioaktivních odpadů musí být zvážen vliv vznikajících látek na Jadernou bezpečnost a spolehlivost technologických zařízení systému zpracování radioaktivních odpadů i systémů technologicky souvisících.

(41 Používaji-li se při zpracování radioaktivních odpadů iontové měniče, filtrační nebo podobné dělicí látky s omezenou životností, musí být pravidelně sledována účinnost Jejích funkce a stanoveny mezní podmínky, při jejichž překročení musí být obnoveny, vyměněny apod. Tyto meznf podmínky musí být zahrnuty do limitů a podmínek4) jaderného zařízení. (5) Jsou-ll radioaktivní odpady spalovány, must být pro každou jejich třídu v provozních předpisech stanoven optimální režim spalování. § 8 Vypouštěni (1) Plynné a kapalné odpady lze vypustit jen za podmínek stanovených podle zvláštních předpisů.1) Vypouštění radioaktivních odpadů je nepřípustné. (2) Součásti limitů a podmínek4) jaderného zařízení nnisí být roční limity vypouštěných odpadů a dále vyšetřovací a zásahové úrovně stanovené jako násobek dlouhodobě normálních nebo projektovaných hodnot denně vypouštěných odpadů. Při převýšení vyšetřovací úrovně musí být zjištěny a vyhodnoceny Jeho příčiny; při převýšení zásahové úrovně se musí podniknout nápravná opatření přiměřená stupni tohoto převýšení. § 9 Oprava radioaktivních odpad& (1) Radioaktivní odpady musí být upraveny tak, aby vyhověly limitům a podmínkám pro konečné uložení. Výběr metod úpravy radioaktivních odpadů a jeho zdůvodnění musí být předmětem bezpečnostních rozborů. (2) Zpcvňují-li se tekuté radioaktivní odpady míšením se ztužidly, jimiž mohou být např. cement, pevné živice nebo skelná hmota, musí být příslušný systém úpravy navržen a postaven tak, aby umožňoval jeho prohlídky, údržbu a opravy á snadné čistění. V samostatných provozních předpisech musí být stanoveny režimy úpravy zahrnující mimo jiné poměr míšení nebo měrné spotřeby ztužldel a podmínky tuhnutí a musí být stanoven způsob a lhůty čistění zařízeni. Pro ztužldla musf být stanoveny a kontrolovány přejímací podmínky zaručující Jejich požadovanou jakost. Plnili se směs do obalů, musf být systém Jištěn proti jejich přeplnění. (3) Jeli součásti úpravy radioaktivních odpadů baleni, musí být použito technicky normalizovaných obalů. Obaly musf být zvoleny tak, aby vydržely spolehlivě namáhání při uskladňování, vyskladňování, doprave a ukládání na úložišti a aby zacházení s nimi bylo bezpečné. Přitom se musí

*) § 7 odst. 1 písm. a) a d) a odsť 2) zákona í. 28/1984 Sb., o státním dozoru nad Jadernou bezpečnosti J«dernýcb zařízeni.

40

Částka 14

Sbfrks zákonQ č. 67/1987

vzit v úvahu Jak možné působení radioaktivních odpadů vyvolané prítomností korozJvních látek, Jejich rozpínáním, vývinem plynů, uvolňováním tepla apod. na obaly zevnitř, tak působení vnějších vlivů. § 10 Skladování upravených radioaktivních odpadů (1) Nemohou-li být upravená radioaktivní odpady ihned odvezeny do úložiště, musí být bezpečně skladovány v jaderném zařízení, ve kterém byly upraveny. (2) Upravené radioaktivní odpady musí být skladovány tak, aby nedošlo ke zmenám vlastností, které by mohly znemožnit Jejich konečné uloženi. Musí být skladovány s ohledem na organizaci přepravy a konečného uložení a na požadavky radiační ochrany. (3) Skladují-ll se upravené radioaktivní odpady v sudech, musí být stanoven nejvyšší možný počet sudů skladovaných na sobě a způsob prokládání a vázání skladovaného útvaru. (4) Skladovací prostory musí odpovídat technickým normám; Jejich stav a vybavení musí být pravidelně kontrolovány.

Doprava radioaktivních odpadft |1) Veškerá doprava radioaktivních odpadů v Jaderném zařízení a všechny činnosti s ní spojené musí být navrženy a prováděny tak, aby se zamezilo úniku radioaktivních odpadů ze systému zacházení s nimi. (2) Tekuté radioaktivní odpady se mohou v Jaderném zařízení přepravovat v kontejnerech jen tehdy, je-li jejich doprava potrubím technicky nebo hospodářsky neúnosná. (3) Způsob, organizace a prostředky dopravy radioaktivních odpadů v jaderném zařízení musí být upraveny samostatnými provozními předpisy. (4) Přeprava radioaktivních odpadů vně Jaderných zařízení se řídí zvláštními předpisy.5) Musí být organizována tak, aby- rizika s nf spojená byla tak nízká, jak lze dosáhnout pří uvážení hospodářských a společenských hledisek. § 12 Konečné uloženi radioaktivních odpadO (1) Radioaktivní odpady, které vyhovují limitům a podmínkám konečného uložení, uloží odpo-

Strana 411

vědná organizace v úložišti. Požadavky na zajištění 'Jaderné bezpečnosti při konečném uloženi radioaktivních odpadů, které limitům a podmínkám konečného uložení vyhovět nemohou, stanoví v jednotlivých případech Komise po projednáni s příslušnými orgány. (2) Úložiště se pokládá za Jaderné zařízení. Musí být umístěno, navrženo, postaveno a provozováno tak, aby uložené radioaktivní odpady byly bezpečně odděleny od životního prostředí na dobu, než jejich aktivita klesne na požadovanou úroveň. Případné úniky radioaktivních látek z úložiště do okolního prostřed! musí být tak nízké, jak lze dosáhnout přf uvážení hospodářských a společenských hledisek. (31 Oložné prostory úložiště musí být lak velké, aby spolehlivé pojaly radioaktivní odpady z provozu určených jaderných zařízeni. Při umis(ování a navrhovaní úložiště musí být pamatováno na možnost konečného uložení radioaktivních odpadů vznikajících za mimořádných okolností nebo v období po ukončení provozu těchto Jaderných zařízení. (4) Oložné prostory úložiště must zaručovat těsnost proti obousměrnému průsaku vod odpovídající geologickému podloží. Zaplňované úložné prostory úložiště musí být suché. (5) Pozemní úložiště musí být chráněno proti záplavě a zatopení srážkovými vodami 1 za abnormálních srážek. Jeli touto ochranou vnější odvodňovací systém, musí být navržen a postaven tak, aby nedošlo k jeho zaneseni nebo ucpáni. Pro případné průniky vod do úložných prostorů musí být zajištěno Jejich odčerpání "a zacházení s nimi v souladu s požadavky podle § 6 až 8 této vyhlášky. (6) Zaplněné úložné prostory úložiště musí být uzavřeny v souladu s požadavky odstavců 4 a 5. (7) Úložiště a Jeho okolí musí být monitorováno po celou dobu provozu úložiště, to znamení po dobu Jeho zaplňování. Systém monitorování musí poskytovat dostatečný přehled o případném vniknutí vody do úložných prostorů úložiště a o případném úniku radionuklldft z úlollště do okolního prostředí a současné nesmí snižovat těsnost a narušovat celistvost úložiště. Systém monitorování musí sledovat činnost vnějšího odvodňovacího systému. (8) Oložlítě musí být navrženo, postaveno a provozováno tak, aby jeho kontrola a monitorováni byly možné í v době po ukončení Jeho provozu.

S

J Řád pro mezinárodni železniční přepravu nebezpečného zboží (RID). Příloha I k Jednotným právním předpisům pra smlouvu o mezinárodní železniční přepraví zboží ICIM) tvoříc! přípojek B k Omluvě o mezinárodni železniční přepravě (COTIF) (vyhláška ministra zahraničních VĚCÍ Č. 8/1985 Sb.|. Evropská dohoda o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných vécl (ADR) (vyhláška ministra zahraničních veci c. 84/1987 Sb.).

41

Sbírka zákonů č. 67'1987

Slrnnn 412

(9] Jaderná bezpečnost systému konečného uloženi radioaktivních odpadů musí být prokázána v bezpečnostní dokumentaci obsahující jednak bezpečnostní rozbory možných následků navrhovaného způsobu konečného uložení a Jednak limity a podmínky konečného uložení radioaktivních odpadu. Bezpečnostní rozbory musí prokazatelně a věrohodně v rozsahu a podrobnostech odpovídajících stupni a obsahu bezpečnostní zprávy zhodnotit rizika vyplývající z provozu úložiště a rizika přicházející v úvahu v období po skončení provozu úložiště.

Částka 14 § 15

Evidence a hodnocení tvorby radioaktivních odpadů |1) Provozovatel jaderného zařízení musí evidovat a pravidelně, nejméně však jednou za rok, vyhodnocovat množství a měrné aktivity radioaktivních odpadů při jejich vzniku, třídění, zpracování, úpravě, skladování, dopravě a konečném uložení, včetně nákladů s tím spojených.

Limity a podmínky konečného uloženi radioaktivních odpadů

(2) Před odvozem radioaktivních odpadů z jaderného zařízení do úložiště musí provozovatel jaderného zařízeni provozovateli úložiště prokázat splnění limitů a podmínek konečného uložen! odvážených radioaktivních odpadů.

(1) Uložit lze jen radioaktivní odpady, které s ohledem na daný systém konečného uložení zpňsobi obyvatelstvu a životnímu prostředí v současné době i v budoucnosti dávky záření tak nízké, jak lze dosáhnout při uváženi hospodářských a společenských hledisek.

(3) Doklady o splnění limitů a podmínek konečného uložení radíaktivních odpadů musf provozovatelé jaderných zařízení trvale archivovat. Stejným způsobem musí provozovatel úložiště nakládat s evidenčními záznamy o konečném uložení radioaktivních odpadů v úložiSti.

§ 13

(2) Limity a podmínky konečného uložení radioaktivních odpadů musí vymezovat charakteristické vlastnosti ukládaných radioaktivních odpadů, zejména obsah radlonuklidů, strukturální stabilitu, loužitelnost, tepelné a radiační účinky, možnost tvoření plynů, mikrobiálního rozkladu a vzniku kritického stavu, obsah korozívních, výbušných a samozápalných látek, hořlavin, volných kapalin a komplexotvorných činidel, korozivzdornost a povrchovou kontaminaci obalů a dávkový příkon. Tyto limity a podmínky musí vycházet z bezpečnostních rozborů možných dopadů systému konečného uložaní radioaktivních odpadů na okolnf prostředí. (3) Limity a podmínky konečného uložení radioaktivních odpadů obsažené v předprovozní bezpečnostní zprávě musí zahrnovat soupis podmiňujících veličin nebo kritérii, způsoby a lhůty nebo četnost jejich měření a hodnoceni, limity podmiňujících veličin a jejich zdůvodnění nebo zdůvodnění toho, proč není charakteristická vlastnost ukládaných radioaktivních odpad; imitována. Způsoby měření a hodnocení podmiňujících veličin upravují technické normy. (4} Limity a podmínky schvaluje Komise.4)

konečného uložení

§ 14 OrganlzaCnl požadavky Zacházení s radioaktivními odpady včetně monitorování, organizace, výcviku pracovníků, prohlídek a údržby zařízení, vedení záznamů apod. musí být organizovány tak, aby byla jednoznačně vymezena odpovědnost každého pracovníka.

§ 16 BezpeCnostnf dokumentace (1] Bezpečnostní dokumentace systému zacházení s radioaktivními odpady předkládaná Komisi musí obsahovat vedle náležitostí požadovaných zvláštními předpisy 6 ] a jinými předpisy Komise:') a) v případě žádosti o vydání souhlasu tvořícího závazný podklad pro stavební úřad k rozhodování v územním řízeni o umístěni stavby doklad o splnění požadavků podle § 12 odst. 2 této vyhlášky; b j v případě žádosti o vydání souhlasu tvořícího závazný podklad pro stavební úřad k rozhodování v stavebním řízení o stavebním povelení: 1. doklad o splněni požadavku na návrh systému, 2. průkaz, že hodnoty charakterizujte! úroveň zajištěni jaderné bezpečnosti a uvedené v § ^ o d s t . 1 a § 12 odst. 2 této vyhlášky jsou t d kove, jak jích lze dosáhnout při uvážení hospodářských a společenských hledisek, 3. bezpečnostní rozbory požadované podle § 9 odst. 1 a § 12 odst. 9 této vyhlášky, 4. předběžný návrh limitů a podmínek konečného uložení radioaktivních odpadu; c] v případě žádosti o vydáni souhlasu tvořícího závazný podklad pro stavební úřad k rozhod-

»| § 7, 20 a 39 vyhlášky federálního ministerstva pro technický a investiíni rozvoj č. 85/1978 Sb.. o podrobnějíí úpravě územního řízeni a stavebního řádu. 7 ) § 9 až 13 výnosu Československé komise pro atomovou energii í. 5'1979 o zajižtÉnl jakosti vybraných íařiztni v jaderné energetice z hlediska jaderné bezpečnosti, registrovaného v částce 29/1979 Sb.

42

Částka 14

Sbírka zákonů C. 67/1987

Strana 413

klad pro stavební úíad k rozhodnuti o prozanutí o prozatímním užívání stavby ke zkušebtímním užíváni stavby ke zkušebnímu provozu. nímu provozu Q o vydání souhlasu tvořícího Doklady podle č. 9 a 10 se předkládali k žázávazný podklad pro stavební úřad k rozhododosti o vydání souhlasu tvořícího závazný podvání v kolaudačním řízení o kolaudačním rozklad pro stavební úřad k rozhodování v kolauhodnutí: dačním tížení o kolaudačním rozhodnutí. 1. doklad o splnění požadavků na výstavbu systému, (2) Průkaz požadovaný podle odst. 1 písm. b) 2. prňkaz, že hodnoty uvedené v § 11 odst. 4 č. 2 a odst. 1 písm. c] č. 2 musí být založen na a § 13 odst. 1 jsou takové, jak Jích lze do- rozboru nákladů potřebných na zvýšeni úrovně zasáhnout při uvážení hospodářských a spo- jištění jaderné bezpečnosti a přínosů z toho plylečenských hledisek, noucích. 3. konečné znění limitů a podmínek konečného uložení radioaktivních odpadů, CAST T f t E T l 4. doplnění nebo zmény limitů a podmínek PRECHODNÁ USTANOVEN! Jaderného zařízení podle § 7 odst. 4 a § 8 § 17 odst. 2 této vyhlášky, Přechodná ustanoveni 5. kompletní provozní předpisy, 6. doklady o připravenosti zařízení ke zkuJaderná zařízení nebo Jejich části umísténé, šebnímu provozu systému, navržené, postavené, provozované nebo vyřazované z provozu před počátkem účinnosti této vyhlášky, 7. doklady o připravenosti pracovníků, pokud nesplňují požadavky Ji stanovené, musí být 8. program zkušebního provozu, postupné, nejpozději 1. 9. 1993, uvedeny do soula9. doklady o úspěšném zakončení zkušebního du s ní, nerozhodne-ll Komise o pozdější lhůtě. provozu, 10. dokumentaci podle č. 1 až 8, pokud byla § 18 na základě výsledků zkušebního provozu Účinnost upravena. Tato vyhláška nabývá účinnosti dne 1. zařl Doklady podle č. 1 až 8 se předkládají k žádosti o vydání souhlasu tvořícího závazný pod- 1987. Předseda: Ing. Havel CSc. v. r.

Ročník 1989

Sbírka zákonů

Československá socialistická republika ČESKA SOCIALISTICKÁ REPUBLIKA fástka 25

SLOVENSKA SOCIALISTICKÁ REPUBLIKA

Vydána dne 28. září 1989

Cena Kčs 7.—

O B S A H : .99.

V y h I ii U a sllnirivho

100. V y ti 1 A í k a UiN'ných

rcdiM'íllníhf)

niiilisl
vniďa

o

[imvidluch

pnmi/.u

n u jin/ciiinirh

k r m i i i n i k í i i :i h

I ;>i-.n . : ! . 1

|)I-QV(Í7U |

fr^k

inatRiiňIfi

ä

komisu

prr> aťminvou fMiPľgil

u l)ľ/p«ŕiiustnl

u< lining

lailfirnvch

/..in/ľir. n j>

Čistka 23

Slifrka zákonů C. f QQ/19H9

Strana f)24

100 VYHLÁŠKA Československí komise pro atomovou energii 7.8 dne 5. září 19«9 o hozpecnostnl ochrane jaderných zařízení a jaderných maleriálQ

Československá komise pro atomovou energii stanoví ve spolupráci s federálním ministerstvem pálil' a energetiky podlí; § 2\ zákona č. 2K'19H4 5b.. o státním do/.oru nad jadernou Iw/.pečností Jaderných zařízení: CAST PRV Ni ÚVODNÍ USTANOVENÍ

Předměl a účel vyhlášky ( 1 ! Vyhláška sítinoví požadavky k zajištěn! l!í!/p(!(':iiostiií ochrany jaderných zařízeni 1 ) a jejich částí f dále jen „jaderná zařízeni" | a jaderných ni;ili;riiilfi H cíleni zahranit jojicli zneužití k ohioŽĽiií životního prostředí, zdraví a životů lidí. [2\ Vyhláška s« nevztahuje na dopravu jaderných iiiíiU.'ľiálíi. § 2 Vymezení pojmi Pro iičcjly této vyhlášky se rozumí: a) odpovědnou organizací v době výstavby jaderjiélio zařízení investor, v době provozu a likvidace jaderného zařízení provozovatel, !>) fyzickou ochranou systém ostrahy a systém režimových, technických nebo režimově technických opatření11) s cíloin zahranit neoprávněným činnostem s jadernými zařízeními a s jadernými materiály, popř. tyto činnosti neprodleně zjistit, c) bezpečnostní ochranou fyzická ochrana a systém opatření k prověření způsobilosti pracovnikfi odpovědné organizace a pracovníku jiných organizací, ktorí prarufí ve střeženém objektu, chráněném nebo vnitřním prostom, d) jadernými matfiriály materiály uvedené v příloze léto vyhlášky,

e) bezpečnostním šetřením prověření stávající nebo posouzení navržené bezpečnostní ochrany s cílem zhodnocení její účinnosti, jejího schválení a určení zvláštních požadavků na její zajištění a zdokonalení, fj střeženým objektem prostor, jehož obrod je ohraničen mechanickými zábrannými prostředky, a pokud vyplývá ze závěrů bezpečnostního šetření. Je vybaven i zabezpečovací technikou, g) chráneným prostorem prostor uvnitř střeženého objektu, jehož obvod je ohraničen dalšími mechanickými zábrannými prostředky, a pokud vyplývá ze závěrft bezpečnostního Šetřeni, je vybaven i zabezpečovací technikou. li) vnitřním prostorem prostor budov nebo místností umístěných uvnitř chráněného prostoru, Jejichž stěny tvoří mechanické zábranné prostředky vybavené zabezpečovací technikou. § 3 Obeimá ustanovení (1) Odpovědná organizace je povinna zajistit bezpečnostní ochranu jaderných zařízení a jaderných materiálu. Oganizace a orgány, které se podílejí na výstavbě, provozu a likvidaci jaderného zařízení, jsou povinny dodržovat požadavky jaderné bezpečnosti a poskytovat účinnou pomoc odpovědné organizaci při plnění povinností vyplývajících z této vyhlášky. [2) V případě zjištěni neoprávněných činnosti s Jadernými zařízeními nebo s jadernými materiály nebo v případě hrozby uskutečnění těchto činností je odpovědná organizace povinna provést nezbytná opatření k zajištění jaderné bezpečnosti.3) O těchto skutečnostech Je odpovědná organizace povinna neprodleně Informovat Československou komis! pro atomovou energii (dále jen „Komise") a příslušné útvary Sboru národní bezpečnosti.

' I S 2 oilst. 1 /.iíkniiii C. 2f, 1ÍI8-) SI)., o ^!.'itnfin dozri ru nikl jadernou bezpečností Jadnniých zařízení. I fj I vyhlášky ľmlľnilniha numsu.'ľstv:! viilr.n C. 5 1'f.f i Sii.. o ostríizo majetku v socialistickém spoleEen-

2

í-kl'lll 3

VlilS'llletVÍ.

J fi i otlst. í z'iiimiíi t . 2rt ]:/,',( s;>.

45

Částka 25

Sbírka zákonň II. 100

Strana f)2í

|3) O s t r a h u v r á m c i zu jistova.nl bezpečnostní 13 i Kiiii'gori/.ai:e liidM o c h r a n y v y k o n á v a j í p r a c o v n í c i o s t r a h y . j ) popřípailn;.i v ).>:':!o.'C. \ a i;iiH(-náí ':t'ž i;úp\ I.M; ilivi;:'. . od z d r ž o v a l p o s t u p pi':;jiii!.:;.''. il u M i i n k i do 'hilA . , . I hl ' sáhu ú!\;.rú S ľ o r r , : ..rodní hn."]"i-M(^ti 1 1

materiálů je mek i i l i v n r i i . >•••

J

, f'ľit

í'. . ;. K

t

|4j

n

i i t : j)'.M r . u ^ . l

:

t) hľililil

jddľ;'l:\.

SÍ- V pliirvi:

j a d i i n i v i li matni-áiú

!: / . i ľ ; ' t i ' . !

Jwje i i a : aj

J .

r.j/s.'.'V! •,:;;-

i'iD il>.i!l

sklady

^ d c r m t h materiálů

jaderiiýdi b) jaderné

od ci;:i.'v

iKid.iuí

iníitcriiiln.

ruantorv

od / a h á j f i i i

/ai.ía:;'

c) ostatní jiidiirľ.á /iiľ:/i;iií od cíoijy v /ňverfci !i buľ(jhi i i o s l n i l i o st-lhnií.

stanove!,ŕ

J - . I J .I

j\\:is;

V

l/ľj'ík!.!

;

nleiiiska

•.' • c t l ' i . j i i !

k i i ' i t i o r i r ;

i > : i ,1 k iu

i : ; . t I t j . . i Ji

jíidi.'fiľ?

\'\\ ( i : ! v O l l l l

k . ' i l ,l/l>i !!. l l l U S i

:ii

j;i;í< ;•-

nétiO p<:li'.u do í i k i i v n í / ó m .

i ' • > 1-. • i L I

, i . , , / '. , ' t . i .

|;tuc:'it\'

shi'.ldoViiilV

if.il)

'-I.KAÍU--

..• •.

,ji'i;. ľ i i i ;

I ! M' : i . -

K l /.li'il/ľll

p O l l í ľ

h i : i < f 11 • i ' : i : N J . k i » ! ' ť |j(l-'l/ľ.

i'
.'lill.

i J I " o k i n i i n ( ) i ) j i - k l / < i i ' a / c i ; d o i m ľ k<:'.<-::ui n N:cli:i'iiého , a i ' ; / i - i i !

(!t:rnýľh

•'•n'ľi.'ľiálíi. m u s í

S' l , ; v : ' v

r i •'•'izíjvni

m 1 / ,- i i i i : c l < s k i ! .:-

SH o p a i n . n i bezjjci u n s ' u í

podlH kittcgonc

s \-,''.šíiiii j i u -

ŽŕntiH'k'. UM /i.'ji.stení ' i i - . p c c . i i n s t i i í m I I;;I i i \ .

ČÁST

DRUHÁ

POŽADAVKY K ZAJlŠTÉNl BEZPEČNOSTNÍ OCHRANY JADERNÍCH ZAŘÍZENI A JADERNÝCH MATERIÁLU Kategorizace Jaderných zařízení a Jaderných materiálů t hlediska bezpečnostní ochrany §4 (1) Jaderná Zařízení a jaderné materiály zařazuje do jednotlivých kategorií Komise na základě návrhu odpovědné organizace. [2] Pro kategorizací následující zásady:

jaderných zari/.enf platí

a J do I. kategorie se zařazují jaderná zařízen!, u nichž poškození mCíže mít z hlediska jaderné bezpečnosti velmi závažné následky. Jedná se zejména o jaderná zařízení, která obsahují zdroje uvolnltelnÝch radioaktivních látek a vybrané bezpečnostní systémy, jejichž činnost Je nutná pro-zabránení úniku radioaktivních látek, b] do II. kategorie se zařazují Jaderná zařízení, jejichž poškození nevede k přímému rozptylu radioaktivních látek, ale mflže mít velmi závažné následky při současné poruše nebo poškození jedné nebo vlče částí jaderného zařízení, které jsou zařazeny do 1. nebo II. kategorie, c) do III. kategorie se zařazují jaderná zařízeni, Jejichž poškození nevede k přímému rozptylu radioaktivních látek, ale může zvýšit olirože-. ní pří současné poruše nebo poškození části jaderného zařízení, ktnrfi jt! zařazuna do vyšší kategorie. ' ] § 2 vyhláíky t. 1 :•..", i'l«3 bij. *| § 1 odsl. J vyhlášky f. l.T> J!)S:i s<>. «) CSN 33 -Í5yo.

46

Í! ti

Základni požadavky na zajištění bezpečnostní ochrany Jaderných zařízení a jaderných materials ill

Jciduniá ziiřiziinf

n jaderné maluiiňlv

za-

fa/ené t'ci:
hýl íiniisliinv

ve vnilřnim

prostoru, h]

I I . katfígorie musí být uiiiislftiiy n\ niti- < liráněnelio prostom,

ťj

II). kati^gorie mnsi byt umístěny uvnitř siľ
12) Ve výjiniečnýcli n zdCivodnénýcl] případech povolHiiycli Komisi lze jednotlivé prostory sloučit, avšak musí být odpovídajícím způsobem posílena účinnost mechanických zábranných prostředků a zabezpečovací techniky. 13) Počet vchodů a \ jezdů pro dopravní prostředky do střeženého ohjek'.u, chráneného a r m i N ního prostoru musí byt omezen na nu/bytné nutnou míru. Dále musí být zajištěna kontrola vstupu a výstupu osob a vjezdu a výjezdu dopravních proslřetikii. Nouzové* východv musí být z.ajištény proti ni:opr,'ivnenému vniknuti z vnějšku a v.baveny zurizKními elektrické zabezpečovací signalizace.K) M| OdpovŔiiná orgii ni/ace je povinna zajisiit, aby všichni její zamestnanci pracující ve sli<:/<:ném objektu, chráněném nebo vnitrním prosloni byli nejméně letluou ročne náležité školeni o opatřeních bcpiičnnstni ochrany. Odpovědná orniiľiz.ace jp puvinna poučit v primŔri'néin ro/sfilni o rnžiiiiový(.li upaliiíii Cli cistami osoby vstupuj1'! i

Sbírka zákonů fí. 100'1989

Strana 928 do střeženého prostoru.

t. chráněného nebo vnitřního § 7 Způsobilost osob

ill Prověřeni způsobilosti se týká pouze československých občanů nebo osob majících povoleni k trvalému pobytu nu území československé socialistické republiky. Cí| Odpovědná organizace je povinna: a) zajistit prověření způsobilosti svých zaměstnanců pracujících ve střeženém objektu, chráněném nebo vnitřním prostoru, v rozsahu odpovídajícím vykonávaným činnostem, u uchazečů o zaměstnáni pfed jejich nástupem do pracovního poměru. b) zabezpečit, aby jiné organizace vysílající své pracovníky do střeženého objektu, chráneného nebo vnitřního prostoru zajistily prověření způsobilosti těchto pracovníků v rozsahu odpovídajícím vykonávaným činnostem před zahájením jejich pracovní činnosti. 131 Prověření odborné, tělesné a duševní způsobilosti osob se vykonává podle předpisů vztahujících se k pracovním činnostem osol). Prověřeni spolehlivosti osob si organizace, která zajišťuje prověření způsobilosti svých pracovníků, vyžádá podle zvláštních předpisu.') MI Na základě výsledku prověření způsobilostí odpovědná organizace vydává oprávněni ke vstupu nebo vjezdu do střeženého objektu, chráneného nebo vnitřního prostoru. ífj) Prověření způsobilosti všech pracovníků, ktervin bylo vydáno oprávněni ke vstupu nebo vjezdu do střeženého objektu, chráněného nebo vnitřního prostoru, musí být obnoveno nejpozději
Částka 25

zeny na nezbytně nutnou míru. Osoby a dopravní prostředky musí být podrobeny náležité kontrole, zejména zda nejsou vnášeny neoprávněně nežádoucí předměty nebo vynášeny Jaderné materiály. (3) Vjezd soukromých vozidel do střeženého objektu, chráněného a vnitřního prostoru je zakázán. Výjimku povoluje vedoucí odpovědné organizace. (4) Do střeženého objektu, chráněného nebo vnitřního prostoru smějí vstupovat: a) pracovníci, jimž bylo vydáno oprávnění ke vstupu nebo vjezdu do příslušného prostoru, 8 b) Inspektoři Jaderné bezpečnosti, ) c J určení pracovnicí příslušného orgánu státu! správy, do jehož působnosti spadá odpovědná organizace, na základě oprávnění ke vstupu do příslušného prostoru, d) příslušníci útvaru Sboru národní bezpečnost! nebo jednotky Československé lidové armády, kteří vykonávají ostrahu příslušného Jaderného zařízení, na základě oprávněni ke vstupu do příslušného prostoru. (5) Ostatním osobám může odpovědná organizace povolit vstup do střeženého objektu, chráněného prostoru a ve výjimečných případech do vnitřního prostoru pouze za podmínky, že Jsou doprovázeny po celou dobu pobytu v těchto prostorech určenou osobou nebo příslušným pracovníkem vykonávajícím ostrahu. (6) Odpovědná organizace musí zajistit u cizinců11) vstupujících do střeženého objektu nebo chráněného prostoru dohled určené osoby nebo příslušného pracovníka vykonávajícího ostrahu. Ve vnitřním prostoru musí být dohled nad cizinci prováděn určenou osobou a současně příslušným pracovníkem vykonávajícím ostrahu. Výjimky muže v odůvodněných případech povolit vedoucí odpovědné organizace. (7) V případě bezprostředně hrozící nebo vzniklé mimořádné situace může vedoucí odpovědné organizace nebo jím pověřený pracovník povolit pracovníkům zajišťujícím záchranné akce vstup do prostoru, v němž je umístěno jaderné zařízeni nebo jaderné materiály. V těchto případech organizace zaměstnávající pracovníky zajištující záchranné akce musí dodatečně bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 3 dnů od bezprostředního ukončení záchranných akcí, předložit odpovědné organizaci seznamy pracovníků, kteří zajišťovali záchranné akce. § 9 Požadavky na zajiStěnf bezpečnostní ochrany při výstavbě jaderných zařízeni i ! ] Odpovědná organizace Je povinna zabezpe-

ľ i Zňliiin f:. UJÍ! iriv'l Sli.. u m hľ/infi stŕítního lajmnslvf. '•; S » i! I u /iikon.i •:•. J n ľió-1 .sú. J ; -• l oils!. :> •.•...kiJiui í. !it; í'Jbä So., o yjliylii cizincň na územ! Cetiííisiovenské socialistické republiky.

47

Částka 25

Sbírka zákonů í

čit oplocen! staveniště Jaderného zařízení a zajistit jeho ostrahu, Kontrolu vstupu osob a vjezdu dopravních prostředků, a to nejpozději od doby stanovené v závěrech bezpečnostního šetření. (2) Projektovou dokumentací stanovený rozsah bezpečnostní ochrany musí odpovídat postupu výstavby, přičemž musí být důsledně odděleny provozované části jaderného zařízení od částí, které Jsou ve výstavbě. CAST T Ř E T t SCHVALOVACÍ A KONTROLNÍ ČINNOST § 10 Schvalování bezpečnostní ochrany (1) Komise schvaluje bezpečnostní ochranu jaderných zařízení a jaderných materiálů v rámci vydávaných rozhodnutí a souhlasů. 10 ) (2) V případě žádosti o vydání souhlasu tvořícího závazný podklad pro stavební úřad k rozhodování v územním řízení o umístění stavby je odpovědná organizace povinna Komisi doložit zadávací bezpečnostní zprávu 11 ) dokumentací, která obsahuje zejména: a) zhodnocení staveniště a místních podmínek z hlediska bezpečnostní ochrany, b) předběžné zhodnoceni rizik z neoprávněných činností s Jaderným zařízením a jadernými materiály. (3) V případě žádosti o vydání souhlasu tvořícího závazný podklad pro stavební úřad k rozhodování v stavebním řízení o stavebním povolení je odpovědná organizace povinna Komisí doložit předběžnou bezpečnostní zprávu 12 ) dokumentací, která obsahuje zejména: a) analýzu možností neoprávněných činností s jaderným zařízením a s Jadernými materiály a zhodnocení jejich následků, b) návrh na zařazení jaderného zařízení a jaderných materiálů do jednotlivých kategorií, c) popis technických opatření a jejich funkci, d) dokumentace o jakosti 13 ) při projektování a realizaci fyzické ochrany, e) zhodnocení účinnosti fyzické ochrany, f) analýzu funkce fyzické ochrany ve vazbě na výstavbu, spouštění a provoz jaderného zařízení a na případné havarijní situace,

100

Síran* 927

g) popis opatřeni bezpečnostní ochrany v průněhu výstavby jaderného zařízení. (4) V případě žádosli o vydání souhlasu hořícího závazný podklad pro stavební úřad k rozhodování v kolaudačním řízení o povoleni užíváni stavby je odpovědná organizace povinna Komisi 14 doložit předprovozni bezpečnostní zprávu ) dokumentací, která obsahuje zejména: ±) změny původního konstrukčního řešení obsažené v predbežné Ixv.peciiostní /právě s průkazem, že nesníží úroveň opatrení fy/ické ochrany, b) zhodnocení výsledků zkoušek fyzické orhrany. c) režimová opatření. d) způsob ostrahy a kontroly osol) a vjezdu dopravních prostředků, e) popis údržby a provozních kontrol. f) jako součást provozních předpisů, případné limitů a podmínek jaderného zařízení, opatření týkající se omezení provozu jaderného zařízení při pokusu o neoprávněné činnosti s jaderným zařízením nebo při narušení fyzické ochrany.

Kontrolní Činnosti (1) Komise v rámci své kontrolní činnosti: 15 ) a) kontroluje dodržování požadavků k zajištění bezpečnostní ochrany jaderných zařízení a jaderných materiálů a povinností vyplývajících ze závěru bezpečnostního šetření, b) provádí za ÚLÍIVI zástupců odpovědné organizace bezpečnostní šetření k zajištění bezpečnostní ochrany, a to před vydáním rozhodnutí v rámci schvalováni bezpečnostní ochrany podle § 10 a dále v intervalech ji stanovených. Závěry z bezpečnostního šetření zapracovává Komise do svých rozhodnutí, c) určuje případy, ve kterých se, pokud to charakter jaderného zařízení nebo jaderných materiálů dovoluje, bezpečnostní šetření nevyžaduje. (2) Komise při zajišťování úkolů podle odstavce 1 spolupracuje ve vymezeném rozsahu s federálním ministerstvem vnitra. V případě, že je ostraha zabezpečována jednotkou Československé lidové armády, provádí kontrolu jejího výkonu

'") § B a 7 zákona t. 28 198* Sb. u ) § 7. odst. 4 vyhlášky federálního ministerstva pro technický a Investiční rozvoj C. 85/1976 Sb., e podrobnejší úpravě územního řízeni a stavebním řádu. 1S ) § 20 odst. i vyhlášky C. 85/1978 Sb. 13 J § 3 odst. 1 výnosu československé komiss pro atomovou »nergil fi. 5/1979 o zajištěni jakosti vybraných zařízeni v Jaderné energetice z hlediska Jaderné bezpečnosti freg. v čistce 29,1979 Sb.]. " ) § 39 odst. 2 písni, e) a odst. 3 vyhlášky ř. 85/1976 Sb. 1S ) § 9 až 13 zákona í. 281984 Sb.

48

Sbírka zákonů í

Strana 928

příslušný orgán ruderálního ministerstva národní obrany. CAST CTVRTA

Částka 25

10Q'19fl9

Československé komise pro atomovou energii č. 28/1977 Sb., o evidenci a kontrole jaderných materiálů.

ZÄVERECNÄ USTANOVENÍ

§ 13 Účinnost

§ 12 Znišovací ustanoveni Zrušuje se ustanovení § 3 odst. 3 vyhlášky

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. října 1989.

Předseda: Ing. Havel DrSc. v. r.

Příloha k vyhlášce C. 10D1939 Sb. Kategorizace jaderných materiálu A. Neozářené') jaderné materiály 1. Plutonium:1') více než 2 kg I. kategorie 0.5-2 kg TI. kategorie méně 1 | než 0.5 kg lít. kategorie 2. Uran obohacený r':'V ira 20 % a více: VÍI:K než 5 kg -'U I. kategorie 1—5 kg 2yV II. kategorie méně 1 | než 1 kg 2 5 5 U III. kategorie 3. Uran obohacený 235 U na 10—20 %: VÍCH než 10 kg '' 'U If. kaifigoi-ie 1—10 kg 25-'U III. kategorie 4. Uran obohacený 235 U víre než přírodní uran, ale méně než na 10 %: více než 10 kg -:<>U III. kategorie 1 5. Přírodní uran: ) VÍCH než IDOU kg III. kategorie Ochuzený uran: víci! iifiž 200IJ kg III. kategorie 2 >"U: více iifiž- 2 kg I. kategorie 23

y

0,5—2 kg méně 1 ) než 0,5 kg 8. Thorium:") více než 1000 kg

II. kategorie III. kategorie III. kategorie

B. Ozářené jaderné materiály Zařazují se do kategorii podle původního obsahu štěpného Izotopu. U jaderných materiálu, které byly před ozářením zařazeny do I. nebo II. kategorie, nuíže být kategorie zmírněna o jedou stupeň v případě, že dávkový příkon od takového materiálu je ve vzdálenosti 1 m bez stínění vyšší než 1 Gy hod. C. Radioaktivní odpady z jaderných zařízeni Zařazují se do I., II. nebo III. kategorie jako ostatní jaderné materiály. Při zařazení do kategorie se bere v úvahu zejména aktivita radioaktivních odpadu, jejich množství, možnost neoprávněných činností s radioaktivními odpady a další vlastnosti, které mohou vyvolat ohrožení životního prostředí, zdraví a životů lidí.

a) máti r íily neozítiené v r e n k ' o n t nebo niíilin-iňly o/.ílrim6 v reaktoru, u kterých je ve vzdálenosti 1 m bez nění tlívkový příkon ruvnn neho nižší než 1 Gy hod. í)| pliilonidfii .s jzolop.'i.kiji] koncentraci L ' i: 'Pu vyšM než 80 °/o míiže b>t Komisi z k a t e g o r i z a c e vyjmuto cj iimi.íství ni/ší m:ž n K IUTIIIOU I>J! Z kíiir'gorizHCH vyjmuta dj new.tnliuji! sn n
stí-

49

Ročník 1989

Sbírka zákonů

Československá socialistická republika ČESKÁ S O C I A L I S T I C K Á REPUBLIKA


Vydána dne 28. prosince 1989

Částka 37

Cena Křs 2,60

O BS A U i 182.

(J s t a v n í z Ah on,

183. C s t a v n I z á k o n ia4.

kterým se m&ní ústHvn! zákon 6. 143'1!)68 Sb., o československé o voihfi

federaci

nových poslnncit zákonodárných sborn

Z h k o n, kterým se mení zákon č. 3) 1983 SI)., o jpiInHdm ťádu F e d e r á l n í h o

185. V y h l á š k a ministra ztihiíitiičnícli vrel o SnilouvŔ ini:zl Cnskiislovenskon incĽkon duinokratit kou ľnpuhlikíju o spojiipiíícj uiláilužu Čes demokratické republiky 1BD. V y h l á š k a ministerstva Skolstvf, mlátlnže n tfdi.výrlinvy diu ve středních školách

České

187. V y h l á š k a niinisterslva zdnivnlnlclvl a sociálních vAcI Pi zákon o o c í i n u i ŕ pred alknliulisniKin a jinými toxikomanlemi

slirmuAtúlint bjiirilisilckoii rf'P'iiii.kou a N6 :íilistli"ké n'piib!;ky a Xrtne< ké o piiiimánl ke sui-

snclelislickŕ soclalisilikň

ľRp'ihliky.

k'cruu sa

pmváif

188. V y h l á S k a Ministerstva puInuliospodáistvH « vý?ivv Sii;vŕnsk<íJ soclallslickH] ropiihliky o povoTovHiiI výroby, dovozu, overovania « uvádzaniH do ufoelui, poirí/ťan! a koiurole veleriiiái n>; h lirčiv a prípravkov 189. V y )i 1 A š k a Ministerstva poľnohospodárstve a výživy Slovenskej socialistic.kr.| republiky, klo.ou sa upravuli) pudroliňosll o orjjíiiiizácii a spôsobe specializačně] prípravy viueiinárnych lokďrov a Iné formy diilšifho vzdaláviinia v e t e r i n á r n y c h pracovníkov 190. V y h l á š k a Ministerstva zdravotnictva a sociálnych veci Slovenskej socialistickej republiky, ktorou sa vykonáva zákon Slovenskej n á r o d n e j rady ř. 40 1989 'lb. o o c h r a n e pred alkoholizmům a inými toxikomániami 191. V y h l á š k a Československé komise prn atomovou energii, kterou s« stanovi zpňsob, Ihúly a pixlminky ověřováni zvláStnl odborné způsobilosti vybraných pracovníka jaderných zařízeni

50

Sbírka zákonů C. 19)'1989

Strana 1262

Částka 37

191 VYHLÁŠKA Československé komiss pro atomovou energii ze dne 30. listopadu 1989, kterou se stanovi způsob, lhůty a podmínky ověřováni zvláštní odborné způsobilosti vybraných pracovníků Jaderných zařizeni

Československá komise pro atomovou energii ve spolupráci s federálním ministerstvem paliv a energetiky stanoví podle § 21 zákona č, 2C/1984 Sb., o státním dozoru nad Jadernou bezpečností Jaderných zaříznut: § 1 Ocel vyhláíky Vyliliíška stanoví způsob. Uiflty a podmínky ověřovaní zvláštní odborné způsobilosti vybraných pracovníků, jaderných zařízení, včetně podmínek pro udělován! oprávnění k výkonu činnosti a jeJicli přípravě. § 2 Základni pojmy

(11 Vybranými pracovníky jaderných zařízeni (dále jen „vybraní pracovníci") se rozumí pracovníci orgmiizací zajištujících výstavbu a provoz Jaderně energetických zařízení 1 ) a výzkumných jaderných zařízení,2) Jejichž pracovní činnost (funkce ) má bezprostřední vliv na Jadernou bezpečnost a jejichž zvláštní odborná způsobilost byla ověřena úspěšným složením zkoušky před Státní zkušební komisí pro ověřování zvláštní odborné způsobilosti vybraných pracovníků jaderných zařízení (dále Jen „Státní zkušební komise"). (2) Zvláštní odbornou způsobilosti vybraných pracovníků se rozumí souhrn jejich odborných znalostí a schopnosti, které jsou z hlediska jaderné bezpocnosti předpokladem pro zajištění bezpečného provozu jaderného zařízení, zabránění nekontrolovatelnému rozvoji štěpné řetězové reakce a nedovolenému úniku radioaktivních látek a ionizujícího záření do životního prostředí. § 3. Pracovni činnosti ( 1 | Pracovní činnosti |funkce), které mají bezprostřední vliv na jadernou bezpečnost jaderna energetických zařízení, jsou pracovní činnosti (funkci:) vykonávané:

a) b) c) d) e) f)

směnovým Inženýrem, směnovým vědeckým vedoucím spouštění, vedoucím reaktorového bloku, operátorem primárního okruhu, kontrolním fyzikem, operátorem sekundárního okruhu.

(2) Pracovní činností (funkce), které mají bezprostřední vliv na jadernou bezpečnost výzkumných jaderných zařízení, jsou pracovní činnosti (funkce) vykonávané: a) vedoucím směny, b) vedoucím spouštěcí skupiny, c) operátorem reaktoru, d) kontrolním fyzikem. § 4 Ověřováni zvláSlní odborné způsobilosti (1) Ověřování zvláštní odborné způsobilosti vybraných pracovníků probíhá formou zkoušky před Státní zkušební komisí. Zkouška se skládá z teoretické písemné a ústní části a praktické části. Podmínky a průběh zkoušky upravuje Zkušební řád Státní zkušební fltomise. (2) Ověřování zvláštní odborné způsobilosti vybraných pracovníků se provádí na základě žádosti organizace. Přihláška ke zkoušce musí obsahovat zejména: a) osobní údaje vybraného pracovníka, b) označení Jaderného zařízení a příslušné pracovní činnosti (funkce), c) potvrzení o absolvování předepsané teoretická a praktické přípravy vybraného pracovníka, výcviku na trenažéru a opakovacích školení, d) potvrzení o absolvování rekvalifikačního výcviku při přechodu na vyšší funkci, e) potvrzení o zdravotní způsobilosti vybraného pracovníka, f) zvláštní žádost organizace o prodloužení doby platnosti oprávnění na čtyři roky.

') § 2 udst. 1 výnosu ČSKAE č. 2/1978 o zajišíänl Jaderné bezpečnosti pfi navrhováni, povolováni a prováděni siaveb s jaderně energetickým zařízením (reg. částka 2H1S78 Sb.). J ! íj .'! oilst. 1 výnosu fiSKAE c. 9/1985 o zajištěni |aderna bezpečnosti výzkumných jaderných zařízeni (reg, částka l i 194)5 SI).).

51

Částka 37

Sbírka zákonů C. 19 j '1989

Oprávnění

k Činnosti pracovníků

vybraných

§ 5 Vydáváni oprávnění (1) Československá komise pro atomovou energii [dále Jen ,.Komise"] na základě úspěšného složení zkoušky před Státní zkušební komisí vydává oprávnění k činnosti vybraných pracovníků, (dále jen „oprávněni"). Oprávnění je vydáváno pro daný typ jaderného zařízeni a stanovenou pracowií činnost (fiinkcl). (2) Opravném' mohou být vybranému pracovníku, s výjimkou pro pracovní činnost I funkci) kontrolního fyzika, vydávána v postoupnosti: a) pro jaderně energetická zařízení: operátor sekundárního okruhu, operátor primárního okruhu, vedoucí reaktorového bloku, směnový Inženýr, popřípadě směnový vědecký vedoucí spouštění, b) pro výzkumná jaderná zařízeni: operátor reaktoru, vedoucí směny, popřípadě vedoucí spouštěcí skupiny. (3) Podmínkou pro vydání oprávnění pro následující (vyšší) pracovní činnost a jí odpovídající funkcí je vykonávání předcházející pracovní činnosti a jí odpovídající funkce po dobu nejméně Jednoho roku. (4) U nově budovaných jaderných /uřízeni niflže Komise na základě posouzení odůvodněné íádosti organizace udělit z ustanovení odstavců 2 a 3 výjimku.

Platnost oprávněni (1) Oprávnení Je platné dva roky od data jeho vydání. Vybranému pracovníku, který trvale dosahuje velmi dobrých pracovních výsledků, múze Komise na základě zvláštní žádosti organizace a výborné klajžltikace zkoušky před Státní zkušební komisí vydat oprávnějií platné na dobu čtyř let. (2) Po dobu platnosti oprávnění muže Komise rozhodnout na základě opětovné žádosti organizace a úspěšného složení zkoušky před Státní zkušební komisí o prodloužení platnosti tohoto oprávnení na další dva nebo připadne čtyři roky. V případě prodloužení platnosti oprávnění se jeho platnost posuzuje vzhledem k datu rozhodnutí o jejím prodloužení. (3) Nevykonává-11 vybraný pracovník po dobu delší než dva měsíce, avšak nepřesahující šest měfícu, pracovní činnost (funkci), pro niž mu bylo vydáno Komisí oprávnění, platnost tohoto oprávnění se podmínečně pozastavuje až do doby, než vybraný pracovník složí doplňující zkoušku před Státní zkušební komisí. V případě podmínečného pozastavení platnosti oprávněn! se Jeho platnost posuzuje vzhledem k datu rozhodnuti o Jeho vydání.

52

Strana 1263

Í4) Oprávnění pozbývá platnosti: a) uplynutím stanovené doby jeho platností aiuž by byla předepsaným způsobem platnost prodloužena, b) nevykonávali vybraný pracovník pracovní činnost (funkci), pro niž mu bylo vydáno Komisí oprávnění, po dobu delší šesti mésícň. 15) Při změně organizaci;, ve. které pracuje příslušný vybraný pracovník. Komise iu> /ákiade žádosti nové organizace rozhodne o ;)luU;o.sll oprávnení tohoto vybraného pracovníka. S 7 Odnětí oprávnění li) Ní'splňujií-li vybr.iný pracovník pn/.ad«vkv zvláštní odborné způsobilosti. Komise rozhorli.e., aby mu bylo oprávněni odňato. (2) Došlo-li zaviněním vybraného pr.ii.m mi-a k ohrožení m:\rn porušeni jaderně bi.vpi/i JÍOSIÍ jaderného zařízení anebo ?. jiného důvodu, \W\WM Komise na základě žádosti oi'Kiini/.ii< t; anebo návrhu Inspektor J jaderné l)n> puřnosti ro/Jiudiioui. 8hv vybranému pracovníku bylo nprá\ něm ouuato.

Povinnosti organizace Organizace je povinna: a) pověřit výkonem pracovních činností I funkcii, které mají bezprostřední vliv na jadernou btvpecnost jaderného zařízení, jen vt brané pracovníky mající platné oprávnení vydané pro daný typ jaderného zan/eni a stanovenou pracovní činnost (funkci J; b) sledovat, zda vybraní pracovníci splňuji po dobu platnosti jim vydaného oprávnění požadavky zvláštní odborné způsobilosti. V případě pochybností o splňování požadavků zvláštní odborné způsobilosti anebo jednání, jehož se dopustil vybraný pracovník a které svědčí o nesplňování požadavků zvláštní odborné způsobilosti, je organizace povinna neprodleně informovat Komisi; c) neprodleně informovat Komisi o všech případech přerušení výkonu pracovní činností (funkce) vybraných pracovníku presahu jících dobu dvou měsíců a šesti měsíců a uvést důvody tohoto přerušení. § 9

Oprávněni organizace k přípravě vybraných pracovníka (1) Organizace může provádět přípravu vybraných pracovníku pouze, má-li platné oprávněni k přípravě vybraných pracoviiíkň. (2) Oprávnění organizaci k přípravě vybraných pracovníků vydává a odnímá Komise na základ*

Strana 12ti 1

Sbírka zákonfl t. f 9J '1989

řílLicjstl ornaiil/m H n po posouzení terlinlr-kftfJO vybaveni H cxitioniŔ způsobilosti pracovníků organl/ace.

Částka 37

Společní, přechodná a závěreCná ustanoveni § 12 (1) Zádosll organizací podle této vyhlášky s« doručují Komisi. Žádost organizace o prodloužení platnosti oprávnení musí být doručena Komisi nejpozději dva měsíce před uplynutím stanovené doby platností oprávnění.

|3) Oprávnění vvdanft Komisi podle odstavce 2 jp platné clyri ruky od dala Jeho vydáni. Po dobu platnosti lotiolo oprávněni múzu Komise ro/.liodnoiit nu základě opětovné žádosti a posouzen! technického vybaveni « odbočné způsobilosll pracovníků ar>.Mni/ac<í o prodloužení platností oprávnění na další čtyři roky. V případě prodloužení platnosti oprávnění SH judo platnost posiizu|e vzhledem k datu rn/liodmilí o ji;jím prodloužení.

(2) Na vydání Jednotlivých druhu oprávnění, udělování výjimek a posuzování platnosti těchto oprávnění Komisí se nevztahují obecné předpisy o správním řízení. •

141 Zji.sii li Komisu závažné nedostatky v od!'f)r:ié př/|.>ra<'ft vyhnaných pracovníků.' rozhodna o odi'iiiiiiii oprávnení organizace k přípravě vybraných pracovníků.

[1] Platnost oprávnení vybraných pracovníků vydaných Komisí před dnem nabytí účinností této vyhlášky /ustává nedotčena.

S1 " Ojiiávneiií pracovníka k odborné příprava vybraných pracovníků f l l Pracovníci orgiini/.ace oprflvnftné k přípravft vy Ijraiiŕi h pracovníků, kti-ři mají provádět odhoiiuiu teoretickou a praktii kon přípravu vybraných pracovníků, tiioliou vykonávat tuto činnost pou/c po posou/cní jejich odbočné způsobilosti Struní /kiiscbni komisí a po vydání zvláštního oprávnení k odbočné přípravě vybraných pracovníku Komisí. (2) 2,-iilost o posouzeni odborné způsobilosti pracovníku uvedených v odstavci 1 Slňtní zkušební komisí a vydaní zvláštního oprávnení k odborné přípravě vybraných pracovníku Konjisí předkládá organizace provádějící přípravu vybraných pracovníků. § n Evidence oprSvněnl oprávnění vybraných pracovnikň. oprávněni organizaci k přípravě vybraných pracovníků a oprávněn! pracovníku k odborné příprava pracovníků provádí Komise.

§ 13

(2) Organizace jsou povinny nejpozději do 31. května 1990 požádat Komisi o ověření zvláštní odborné způsobilosti vybraných pracovníků, kteří dosud nepodléhali ověření zvláštní odborné způsobilosti Státní zkušební komisí, a o vydání přísluSného oprávněn! Komisí. (31 Organizace provádějící přípravu vybraných pracovníků jaderných zařízení jsou povinny nejpozději do 31. května 1990 požádat Komisi o vydání oprávnění k přípravě vybraných pracovníků a o posouzen! odborné způsobilosti Jejích pracovníků provádějících odbornou teoretickou a praktickou přípravu vybraných pracovníků Státní zkušební komis! a o "ydání jim oprávnění k odborné přípravo vybraných pracovníků Komisí. Zrušuje se směrnice Československé komise pro atomovou energii č. 3 ze dne 12. března 1985, kterou se stanoví způsob, lhůty a podmínky ověřování zvláštní způsobilosti vybraných pracovníků, včetně vydávání a odnímání oprávnění k jejich činností, registrovaná ve Sbírce zákonů CSSR částka 19 ze dne 16. srpna 1085. § 13 Vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1990.

Předseda: Ing. Hivnl DrSc. v. r.

53

Ročník 1978

Sbírka zákonů

•v



Vydána dne 26. října 1978

O Z N Á M E N I

0 VYDÁNI

Československí

O B E C N E

Z A V A Z N f C H

Cena Kčs 2 , —

PRÁVNÍCH

PREDPISO

komise pro atomovou energii

vydala podle § 54 odst. 3 písin. c) zákona C. 133/1970 Sb., o působnosti federálních v dohodě s federálním ministerstvem paliv a energetiky výnos C. 2/1978 ze dne '11. října 197c, o zaJiiténi jaderná bezpečnosti při navrhováni, povolováni a prováděni staveb s jaderně energetickým zařizením. Výnos stanoví požadavky k zajištění jaderné bezpečnosti staveb s Jaderně energetlckvm zařízením při jejich navrhováni, povolování a provádění s cílem uplatnění Jednanie státní te
Strana 550

54

Sbírka zákonů 1978

Částka 28

ZPRAVODAJ

Federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj Ministerstvo výstavby a techniky ČSR Ministerstvo výstavby a techniky SSR Ročník X

V Praž* 30. listopadu 1978

Částka 7 Cwio 1 Kčs

OBSAH • Vyhláika federálního Ministerstva pro tochnlcký a iavectiCnl rexvoj a Státní plánovači komise t, 128/ /1978 Sb., o režimech komplexní bytové výstavby a investic, které komplexní bytovou výstavbu podminují > Vyhláika federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 152/1978 Sb., kterou so mění a deplnu|i některá nstancveni vyhlášky č. 1B3/1973 Sb., o dokumentaci staveb • Výnof federálního ministerstva pro technický a invntičnf roxvo| C. 12 za dne 27. záři 1978, kterým se vydává resortní •oznam zaměstnáni zařazených pro účely důchodového zabezpečeni do II. pracovni kategorie Výnos Federálního cenového úřadu a federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj 6. V—3/ /78 ze dne 21. prosince 1978, kterým se mění nékterá ustanoveni výnosu Federálního cenového úřadu a tederálniho ministerstva pro technický a in' vesticní rozvoj t. V-l/76 ze dne 12. dubna 1976 o vedlejiich rozpočtových nákladech staveb Metodické pokyny ministerstva výstavby a techniky ČSR a ministerstva kultury ČSR ze dne 23. července 1978 pro Činnost výtvarných rad pří uplatňování výtvarného umini v investiční výstavbo a pro jejich stoleni Sděleni federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj ze dne 29. září 1978 k rozpočtováni soahrnnýcb cen typových stavebních ob|ektu Pokyn Federllniho cenového úřadu, Českého cenového ářtdu a Slovanského cenového úřadu 6. P-5/77

ze dne 15. /rosiace 1977 o tvorbě velkobcbodnfch typových stavebních obfektfl Oznámeni ministerstva výstavby a techniky ČSB mm dne 5. října 1978 o vydání metodických pokynů prst zvyiovánf bezpečnosti silničního provozu při zpracováni územně plánovací, přípravné a projektové dokumentace Výnos Československé komise pro atomovou energii t. I ze dne 10. října 1978, kterým se vydává resortní seznam zaměstnání zařazených pro účely dnchodového zabezpečeni do I. a II. pracovni kategorie Výnos Československé komise pro atomovou energii č. 2 ze dne 27. října 1978 o zajiitění jaderné bezpečnosti při navrhování, povolováni a prováděni staveb s jaderně energetickým zařízením • Směrnice federálnfhn ministerstva spojft ze dae 24. července 1978 k provádění stavebního zákona v resorlů spojA a o kolaudaci telekomunikačních staveb nepodléhajících stavebnímu povolení ' Oznámení federálního ministerstva pro technický • investiční rozvoj ze dne 18. října 1978 o vydáni „Technickoekonomickébo némecko-českého slovnikn z oblasti manipulace, přípravy, skladování a balení" Oznámeni Ředitelství Školské výstavby Praha ze dní 15. záři 1978 o vydávání bulletinu MS ČSR „Výstavba, ikolských zařízení" a příruček ftŠV Konkurs vypsaný ředitelem Ústavu rádioekológie • využitia jadrovej techniky v Koiictach Konkurs vypsaný ředitelem Ostavu pro ekonomika • řízení vědeckotechnického rozvoje v Praze

55

a

Vf NOS Caskoalaranaké koala* pra atOMOvoa raargll M dne 27. Mina 1B78 o Mjlitlaf Jaderné botpaCnostl při navrhováni, povolováni a provádftni ataveb 51 a Jaderné anargellckým zařízením ) Československá komise pro atomovou energii stanovi podle § 54 odst. 3 pism. c) zákona t. 133/1970 Sb., o působnosti federálních ministerstev, v dohodě s federálním ministerstvem paliv a energetiky a ostatními zúčastněnými orgány: Č á s t I. Všeobecná ustanovení § 1 Předmgt a fičel úpravy Výnos stanoví požadavky k zajištění jaderné bezpečnosti staveb s jaderně energetickým zařízením při jejich navrhování, povolování a provádění s cílem uplatnení zásad jednotné státní technické politiky ve výstavbě a péči o životní prostředí.53)

k porulení Integrity primárního okruhu. Po Jajlch ukoačeni, resp. odstraněni příčin a následků Ja jaderne energetické zařízeni schopno normálního provozu. (9) Havarijní podmínky Jsou všechny události způsobené selháním nebo porušením stavebních konstrukci, technologických souborů a zařízeni, vnějšími vlivy nebo chybami obsluhy, které negativně ovlivňuji bezpečnost provozu jaderně energetického zařízeni, vedoucí k porušeni provozních limitů a podmínek a mohou způsobit porušeni palivových článků. (10) Projektová nehoda Je nehoda uvažovaná v řešeni Jaderně energetického zařízení. (11) Maximální projektové nehoda Je nehoda uvažovaná v návrhu jaderně energetického zařízeni, která má největší radiační vliv na okolí. (12) Mezní porušení palivových článků udává nejvyšší přípustný počet poškozených palivových článků a stupeň jejich poškození v aktivní zóně reaktoru při projektové nehodě. (13) Mezní parametry palivových článků Jsou maximální parametry palivových článků a stupně Jejich poškození, které nesmějí být překročeny při normálním a abnormálním provozu. (14) Jednoduchá porucha Je událost vedoucí ke ztrátě schopnosti některého prvku vykonávat stanovenou funkcí, přičemž všechny ostatní prvky pracují správně. Vícenásobná porucha, vyvolaná stejnou příčinou, se povaíuje za Jednoduchou poruchu.

§Z Vymezení pojmů |1) Jaderně energetickým zařízením se pro účely tohoto výnosu rozumí Jaderné elektrárny, jaderné elektrárny s odběrem tepla a jaderné teplárny, které využívají energie z tlakovodních reaktorů. Č á s t II. (2) jaderná bezpečnost Je schopnost jaderně energeZákladní požadavky na zajištění jaderné bezpečnosti tického zařízeni zabránit nekontrolovatelnému rozvoji jaderně energetického zařízeni Štěpné řetězové reakce a nedovolenému úniku v něm obsažených radioaktivních látek a ionizujícího záření §3 do životního prostředí. Požadavky na sajigtění {akosti (3) Provozní limity a podmínky jaderně energetického zařízení jsou souborem údajů o přípustných provozních (1) Stavební konstrukce, technologické soubory a zaparametrech, požadavcích na provozní schopnost zaří- řízení (dále jen „zařízení"), důležité pro jadernou bezzení, nastavení ochranných systémů a o základních úko- pečnost jaderně energetického zařízení, musí být nanech provozních pracovníků při určitých provozních vrhovány, vyráběny, montovány a zkoušeny tak, aby stavech.byla zajištěna jejich spolehlivá funkce pří jeho normálním a abnormálním provozu. (4) Program zajištění jakosti Je souhrn technických" a organizačních opatření, zabezpečující při navrhování, (2) Požadavky podle odstavce 1 musí být zajištěny výrobě a montáži jaderně energetického zařízení do- programem zajištění jakostí 54 ), jehož náležitosti stanov! držení jakostí, kterou vyžaduje jeho Jaderná bezpečČeskoslovenská komise pro atomovou energii. nost. (5) Nejnižší reálně dosažitelné hodnoty dávek ioni§4 zujícího záření jsou nejnižší dávky dosažitelné s uváKontrola stavu trn provozu žením všech technických, ekonomických a společenských hledisek. (1) Zařízení důležitá pro bezpečnost jaderně energe(6) Provoz pro účely tohoto výnosu zahrnuje činnosti tického zařízeni musí být řešena tak, aby technickým v období od uvedeni jaderně energetického zařízení do řešením umožňovala provádět za provozu kontrolu stavu provozu až po jeho konečné vyřazení z provozu včetně a zkoušky jejich funkčních schopnosti a spolehlivosti provozních odstavení, údržby, výměny paliva, zkoušek, metodami odpovídajícími současnému stavu vědy a techprohlídek a pod. niky. (7) Normální provoz Jsou všechny stavy a operace (2) Pokud nelze zajistit potřebnou úroveň nebo počet plánovaného provozu jaderně energetického zařízení při zkoušek a kontrol, musí technické řešeni obsahovat bezdodržení provozních limitů a podmínek pro jeho bez- pečnostní opatření kompenzující výskyt nezjištěných popečný provoz, jsou to zejména spouštění, ustálený pro- škození za provozu jaderně energetického zařízení. voz a odstavování reaktoru, zvyšování a snižování jeho výkonu, jeho částečné a plné zatížení, údržba, opravy a § 5 výměna paliva. Radiační ochrana okoli jaderně energetického zařízeni (8) Abnormální provoz jsou stavy, operace a události, které jsou neplánované, ale Jejichž výskyt lze při Zařízení důležitá pro jadernou bezpečnost jaderprovozu jaderně energetického zařízení očekávat. Jsou ně energetického zařízeni se musí řeší* i ik, aby expoto zejména havarijní odstavení, náhlý pokles zatížení, zice osob ionizujícímu záření včetně e' ;•-. zice způsobeno výpadek turbiny, ztráta napájeni ze sítě. Tyto provozní vypouštěním radioaktivních látek při n ••: máinťm a abnorstavy nesměji vést k poškozeni palivových článku a málním provozu nepřekročila stanovené hodnoty mez»M ) Registrován ve Sbírce zékonä ČSSR, Částka 28/1978 Sb. l 5 88 odst. 2 vyhMSky ř. 83/1976 Sb, o obecných techÉckfch po&adavclcti na vfstawbo.

56

* ) § 20 odst. 4 plam. b) § 39 odst. 3 plsm. c) vyhlášky ř. 85/1976 Sb., o podrobnejší úpr»v6 územního Hzaní a stavebním rádu.

nich dávek.pro obyvnteUtvo") a aby •« udržely na nefntMci) roslnii do»»lltelných hodnotách. Pfl uvažován mr.ximúlnl projektové nehody na«ml být pfekročsny stunovené hodnoty dívek pro nujvlce ohrozené Jednotlivce z Fad obyvatelstva v okolí Jaderne energetického zařízeni. I B Kadlata! ochrana v oblektech jadcrnf ancsgetlckého lařdenl ZuH/ení přiclirtzeffcí do styku s radioaktivními látkami se real, umísťuji a stíní tak, aby radiační zatíženi provozních pracovníka pft normálním a abnormálním provozu nevedlo k překročení nejvýše přípustných dávek5*)' a udrf.ftlo se na nejnižších reální dosažitelných hodnotách.

I^

Ochran* proti pornchám M M S M I (1) Zařízeni důležití pro Jadtrrnou bezpečnost se musf * řešit lak, aby při normálním a abnormálním provozu, zkouškách a ptl vzniku havarijních podmínek nedošio k jejlí.h poškozeni v důsledku' poruch jiných zařízeni umístěných uvnitř jaderně energetického zařízeni. Proto niusf být schopne snést změny prostředí spojené s tfitnlto poruchami a být vhodne umístěna a přiměřené chráněna před dynamickými a Jinými účinky (vrži; n é předměty, vibrace, potruhf, unikáni kapalin, přetíženi vyšším tlakem I. (2) Pro ochranu pracovníků při vzniku havarijních podmínek musf b«< zabezp^řcriv a -vnuceny únikové cssty a vhodné poplachové a sdělovací prostředky.

8•

Odvod tapla (1) Technologické soubory a zařízení, Jejichž funkce Je závislé na odváděn! tepla uvolněného štepením, zbytkového a provozního tepla, se musí řešit tak, aby za normálního a abnormálního provozu a havarijních podmínek bylo spolehliví zajištěno odpovídající chlazen'. (2) Systémy odvodu tepla se musí v potřebné míře zálohovat, fyzicky oddělovat, vzájemně propojit, izolovat apod. tak, aby plnily svoji funkci 1 při Jednoduché poraSe.

§ » Ochrana proti poiárn (1) Zařízení důležitá pro Jadernou bezpečnost Jaderně energetického zařízení se musí řešit a umisťovat tak. afiy se v nejvyšší možné míře předcházelo vzniku požňrfi a výbuchu a aby se omezily jejich následky. (2) Při navrhováni jaderně energetického zařízení, a to zejména Jeho ochranných systémů, systému ochranné obálky a dozorny, musí být stanoveno použití nehořlavých a tepelně odolných materiálů. (3) V Jaderně energetickém zařízeni musí být k dispozici detekční a protipožární zařízeni, které se musí navrhovat a uinlsfovat tak, aby při Jeho porušeni nebo náhodném uvedení do provozu nebyla podstatně ovlivněna funkční schopnost zařízení důležitých pro zajištěni Jaderné bezpečnosti. I 10 OcknuM prsti Javom vyvolaným přírodninu podmínkami •MM lldskoa Clnmoatl vni Jaderně anarfatlcMbo tarfxani (1) Zaflzenf důležitá pro Jadernou, bezpečnost energetického zafizenl musf být řešena tak, aby při žlvel* ) Příloha k vyhiáfcw ministerstva zdravotnictví CSK C. 59/ /1B72 Sb. a k vyhUice ministerství zdravotnictví SSR e. 65/ A972 Sb. M ) rflloba 1 k vyhIMc* ministerstva zdravotnictví CSR č. 59/ /1972 Sb. a k vyhlášce miniatantva sdravotnictvi SSR c 85/ /1972 Sb.

nfch ucláloKtedi, kleró lze reální předpokládat (zemítřHdenl, vliihMue, zátopy opod.j, nebo událostech vyvolaných lidskou činnosti vně Jaderně enurgttlickóho zařiZIMII (pád lAtodla, výbuchy v okolí eluktrftrňy apod.i byle možná aj reaktor be/.pečně odstavit a udržovat v podkrltickém stavu, b) odvádět zbytkový výkon reaktoru po dostatečně dlouhou dobu, c) případné radioaktivní úniky udržovat pod mezními hodnotami stanovenými pro danou lokalitu jaderno energetického žíjřf/uní. (2) Při navrlioviiní se musí uvážil a) nejvá?něfší přírodní Jevy, historicky zaznamenané v dHiiři lokubiř a jejím okolí, extrapolované s uvňženim omezené přesnosti hodnot a času, b) kombinace účinkft přírodních Jevň, Jevů vyvolaných lidskou činnosti a havarijních podmínek těmllo jevy způsobenými. § 11 Ochrana proti neiédouclm Činnostem Řešením Jaderně energetického zařízeni se musí zabezpečit, aby a) vstup a výstup osob byl soustavně kontrolován a znemožněn přísun nežádoucího materiálu, bj byla zajištěna fyzická ochrana palivových a jiných radioaktivních materiálů. Řešení musí vyloučit možnost nekontrolovaného zásahu do řízeni provozu Jaderně energetického zařízeni. § 12 Společné utiviní zařízeni V řešeni Jaderně energetického zařízení o více blocích, klére předpokládá společné užívaní zařízení, důležitých pro zajištěni Jaderné bezpečnosti, několika bloky, musí být prokázáno, že toto řešení podstatně neovlivní Jeho bezpečný provoz. Přitom je třeba uvážit případ vzniku havarijních podmínek u Jednoho bloku a možnost správného odstaveni a chlazení zbývajících bloků. C á a t III. Aktivní zóna reaktoru § 13 fteiení aktivní z6ny reaktoru (1) Řešení aktivní zóny reaktoru a s ni spojených řídících a ochranných systémů musí s dostatečnou rezervou zajistit, aby a) při normálním a abnormálním provozu nebyly překročeny stanovené mezní parametry palivových článků, b) při havarijních podmínkách 1. se neuvolnil přebytek reaktivity, 2. reaktor bylo možno bezpečně odstavit, 3. aktívni zónu bylo možno chladit po dostateční dlouhou dobu, 4. nebyla překročena mezní porušeni palivových článků. (2) Provedeni palivových Článků musí a) zajistit, aby jejich mezní parametry, které slouží jako základ pro navrhováni ostatních zařízeni, nebyly při normálním a abnormálním provozu překročeny,b) zajistit, aby projektem předpokládané mezní porušeni palivových článků, na Jehož základě se řeší systém havarijního chlazení, nebylo překročeno ani v havarijních podmínkách. c) vycházet z vlastnosti použitých materiálů, z radiačních a chemických vlivů, z účinků statického, dynamického a tepelného zatížení a z případných nepřesností pří výpočtech, výrobe a montáži,

57

d) být v dostatečném rozsahu experimentálne nebo provoznô doložena. (3) Mechanické části aktivní zóny nebo mechanické čásil umístěné v její blízkosti, včemě jejich upevnění se musí řešit tak, aby odolaly statickým a dynamickým účinkům při normálním a abnormálním provozu a při havarijních podmínkách. Jejich porušení nesmí zvyšovat reaktivitu, bránit odstavení reaktoru a odvádění zbytkového výkonu. Č á s t IV. Řídící • ochranné systémy

§ 17 Vztah ochranných'a řídících systémů (1) Ochranné a řídicí systémy nms. tjýt oďiéluuv tuk, aby Jejich poruclia neovlivnila oclirannou funkci, runkči)S nulné a účelné spojuni ochranných a řídících systémů musí být maximálne omezeno tak, aby podsiaině neovlivnilo jadernou bezpečnost. (2) Ochranný systém musí být řešen tak, aby nemohlo dojít k překročení mezních parametrů ani při chybné funkci řídícího systému. Ochranné zásahy jsou nadřazeny činností řídícího systému a obsluhy jaderně <="«írgetického zařízení.

§ 18 Ocel a funkce řídících systému Dozorna (1) Řídící systémy musí být vybaveny přístroji tak, (1) Jaderně energetické zařízení musí být vybaveno aby mohly sledovat, měřit, registrovat a ovládat hodno- provozní dozornou [ dozornami |, odkud je lze bezpečně ty a systémy, důležité pro zajištění jaderné bezpečnosti a spolehlivě kontrolovat a ovládat při normálním i abběhem normálního a abnormálního provozu a v hava- normálním provozu a při vzniku havarijních podmírijních podmínkách. Sdělovače a ovladače musí být ře- nek. šeny a rozmístěny tak, aby obsluha měla neustále doDozorna musí být řešena tak, aby z hlediska ochrastatek Informací o provozu jaderně energetického zaří- ny(2) provozních pracovníků umožňovala přístup, bezpečný zení a mohla v případě potřeby operativně zasáhnout. pobyt a jeho zdravotní nezávadnost i za havarijních Zařízení musí dávat požadované signály o odchylkách podmínek. důležitých provozních parametrů a procesů od přípust(3) Řešení jaderně energetického zařízení musí umožných mezí. nit odstavení a udržení reaktoru v bezpečném stavu, (2) Řídící systémy musí průběžně nebo podle potřeby í když se provozini dozorna stane nepoužitelnou. Přív pravidelných intervalech zaznamenávat hodnoty pa- slušné zařízení musí být dostatečně fyzicky a elektricrametrů, které jsou podle havarijních rozborů důležité ky odděleno od provozu dozorny. pro jadernou bezpečnost jaderně energetického zařízení. (3) Pro případ havarijních podmínek musí přístro§ 19 jové vybavení poskytovat Zastavení reaktoru a) informace o okamžitém stavu Jaderně energetického (1) Reaktor musí být vybaven zařízeními, která jsou zařízení, na jejichž základě lze provést ochranná opa- schopna jej zastavit za normálního a abnormálního protření pro jeho obsluhu a pro vlastní zařízení, vozu a za havarijních podmínek a udržet jej odstavený b) základní informace o průběhu havárie a jejich zá- i za situace způsobující nejvyšší reaktivitu aktivní zóny. znam, Zařízení pro zastavení reaktoru musí být tvořec) informace umožňující charakterizovat šíření radio- na (2) nejméně dvěma nezávislými systémy, založenými na aktivních látek a záření do okolí jaderné energetic- různých principech a schopnými vykonávat svou funkci kého zařízení tak, aby bylo možno včas provést 1 za jednoduché poruchy. ochranná opatření. (3) Nejméně jeden ze systémů uvedených v odstavci 2 musí být schopen uvést reaktor co nejrychleji do pod§ IS kriUckého stavu s dostatečnou rezervou záporné reaktiOchranné systémy vity. (4) Nejméně jeden ze systémů uvedených v odstavci Ochranné systémy musí být řešeny tak, aby byly a) schopny automaticky uvést do chodu příslušné sy- 2 musí být schopen uvést reaktor do podkritického stastémy, včetně systému pro zastavení reaktoru (§ 19) vu z normálního provozu a udržet jej v tomto stavu s potak, aby bylo zajištěno, že projektové parametry ne- třebnou rezervou dostatečně dlouhou dobu i za situace budou překročeny v případech abnormálního pro- způsobující nejvyšší reaktivitu aktivní zóny. (5) Zařízení pro zastavení reaktoru musí být schopna vozu, b) schopny rozeznávat havarijní podmínky a uvést do zabránit samovolnému vzniku kritického stavu. Tento chodu příslušné systémy určené ke zmírnění násled- požadavek musí být 6plněn za předpokládaných činností zvyšujících reaktivitu při zastavení reaktoru (např. vyků těchto podmínek, absorbátoru], a to i za předpokladu jednoduché c) nadřazeny činnosti řídících systémů a obsluhy jader- jmutí ně energetického zařízení, přičemž obsluha musí mít poruchy těchto zařízení. (6) Část těchto zařízení reaktoru může být při jeho možnost uvést ochranný systém v činnost ručně. provozu použita pro řízení reaktivity nebo pro tvarování neutronového pole. § IB Č á s t V. Zálohováni ochranných systému Systémy chlazeni reaktoru (1) Ochranné systémy musí být řešeny s vysokou funkční spolehlivostí, násobností a nezávislostí jednotli§ 20 vých kanálů, aby žádná jednoduchá porucha Zásady řešení primárního okruhu a) nezpůsobila ztrátu ochranné funkce systému, b) nesnížila počet nezávislých informačních kanálů na Primární okruh a jeho pomocné, kontrolní a ochranné jeden. systémy se musí řešit tak, aby (2) Ochranné systémy musí umožňovat periodické a J byla s dostatečnou rezervou zajištěna za normálního zkoušky funkce jednotlivých 'informačních kanálů při s a abnormálního provozu požadovaná pevnost, životnost a funkční spolehlivost jejich částí a zařízení, provozu reaktoru a vyzkoušení společných obvodů nezávislých kanálů při zastaveném reaktoru. Tyto společné b) nedocházelo k nepřípustným únikům chladivá, obvody musí být řešeny tak, že Jejích možné poruchy c) .byly dostatečně odolné proti vzniku a rozvoji poruch, vedou nejvýSe k zastaveni reaktoru a nikoli ke ztrátě dj byly vyloučeny poruchy velkého rozsahu. ochranné funkce.

58

f SI Jakut prtoiáraího okruh* 11) Návrh zařízeni primárního okruhu musí a) sianovlt raatertSly, ověřené pro tyto dčety a odpovídající přHluSným předpisům, technickým normám nebo technickým podmínkám, • ) doložit teoretickým výpočtem a exp«rlraentálnlm ověřením Jajlch dostatečné dimenzováni, C) obsahovat 107bor mezních stavfi vzhledem ke vzniku u Sířeni poruch soudržnosti, 41 stanovit způs-ol) průkazu Jakosti výroby a montáže dostupnými moderními metodami a stanovit způsob prúka/.u požadované třsnosti, • i uri.it program a moiody ztištovííní jeho stavu za provozu. (2) Řešení zařízení primárního okruhu musí obsaho»át podmínky Jeho zkoušek a údržby, Jeho normálního « abnormálního provozu, havarijních podmínek a vliv wäi .i účinků poškozujících JeUo zařízeni. § 22 Kontrola stavu primárního okruhu za provozu (1) Zařízeni primárního okruhu se musí řešit tak, •by bylo možné po celou dobu provozu Jaderně energetického zařízení provádět periodicky nebo nepřetržíte kontrola Jejich stavu za provozu a zkoušky nutné pro ověřeni Jaderné bezpečnosti. 12) Součásti návrhu zařízení primárního okruhu Je • ) program kontroly stavu za provozu a metody diagnostiky, » ] kritéria pro hodnoceni kontroly a výsledku zkoušek.

§ 23 S/stém daplnavánl a Matiai chladivá (1) Systém doplňování chladivá musí být řešen tak, aby byl schopen kompenzovat Jeho úniky a objemové změny při normálním a abnormálním provozu, s uvážením odboru chladivá k čistění. (2) Systém Čistění chladivá musí být řeáen tak, aby byl schopen odstraňovat korozní produkty a Štěpné produkty, které Unikají z palivových článku pfl Jejich případných poruchách a přitom udržet požadované parametry čistoty primárního okruhu. Syaktej •ůvéátní xfcytkaváha tepla (1) Systém odváděni zbytkového tepla se musí ře•it tak, aby při odstaveném reaktoru nebyly překročeny mezní parametry palivových článků a primárního okruhu. (2) ReJenI musí zajistit dostatečně zálohování důležitých zařízeni systému odváděni zbytkového tepla, kontrolu unlkfl a možnost Jejich zachyceni tak, aby systém pracoval spolehlivě 1 při Jednoduché poruše.

b) Jano dotuteCná zálohování, vhodné propojeni, kontrolu Unika a možnost Jejich zachyceni tak, aby systém pracoval spolehlivé i při Jednoduchá porna*. Kontrola stáru systému hararljnlbo chlaaanl ta prorasa Řešení systému havarijního chlazení null umožnit provádění periodických zkoušek a prohlídek a) pevnosti a těsnosti systému, b) aktivních prvků systému a jejich funkční vyzkouäenl, c) hnvarijnlho chlazeni Jako celku a jeho funkční vyzkouSení za podmínek odpovídajících Jeho provozu (posloupnost operaci, které uvádějí Jednotlivá zařízení v činnost, přepojení na náhradní napájecí systémy, na jiný systém chladicí vody atd.). § 27 Releni sekundárního okruhu Řešení sekundárního okruhu musí zajistit a) spolehlivý odvod tepla z primárního okruhu, b j zjišťování případných úniků z primárního do sekundárního okruhu a pokud se tyto úniky zjisti, musí zabránit jejich dalšímu šíření. Část VI. Energetické napájači systéaty

SM

Zásady řeienf energetických napájecích systémft (1) Řešení vyvedení výkonu Jaderně energetického zařízení a zásobování vlastni spotřeby musí zajistit, aby a | jejich vnější a vnitřní poruchy elektrického rozvodu ovlivnily co nejméně provoz reaktoru a systémy odvodu tepla, • } zařízení elektrárny, důležitá pro provoz, mohly být zásobovány ze dvou razných zdroja (vlastni generátory a siť elektrizační soustavy). (2) Řešení elektrického rozvodu pro napájeni řídících a ochranných systémů zařízeni primárního okruhu, systémů odváděni zbytkového tepla, havarijního chlazení a systému ochranné obálky musí kromě toho umožňovat napájeni z nouzového zdroje, tj. být zálohovány ( § 2 5 ) bez omezeni výkonu po dobu potřebnou pro spolehlivou funkci systémů a nezávisle na tem, zds jsou v provozu vlastní generátory a elektrizační soustava. Řídicí a ochranné systémy musí být zásobovány nepřetržitě.

I M

Zálabováaí oaergatickýck Mpéjeefak ayatawi (1) Systémy, které se vzhledem k zajištěni jaderné bezpečnosti zálohují, se musí zásobovat energii tak, aby se zaručila Jejich funkční nezávislost tím, 2e i elektrické systňmy a zdroje je napájející jsou vzájemně nezávislé. Pokud je počet zdrojů nižfil než počet nezávislých systémů, musí řešení prokázat, že to nesnižuje Jejich spolehlivost. (2) Jestliže Jednoduchá porucha napájených systémů nenaruší jejich funkci, připouští se i jednoduchá porucha elektrického systému nebo zdroje. (3) Pokud Je k zajištění Jaderné bezpečnosti nezbytná provozní schopnost některého systému, musí elektrický systém zajistit potřebný výkon 1 při Jednoduché poruše bez omezení.

§ 25 Systém havarijního chlazeni Řešení systému havarijního chlazeni musí zajistit a) spolehlivé chlazení aktivní zóny za havarijních podmínek, způsobených ztrátou chladivá, aby 1. teploty pokryti palivových článků nepřekročily hodnoty stanovené v návrhu jaderně • energetického zařízení. 2. energetický příspěvek chemických reakcí |poNouzové idroje energie kryti, voda) nepřekročil přípustnou hodnotu, 3. nevznikly geometrické změny palivových článků (1) Systémy, které se musí napájet bez přerušeni a vnitřních části reaktoru, které by mohly ovliv- (spotřebiče I. kategorie), se napájejí ze zdrojů, ktsré nit ťičinnost chlazení. poskytuji energii okamžitě (baterie se strldači). 4. se zbytkové teplo odvádělo dostatečně dlouhou (2) Zdroje a napájecí systémy, které se uvádějí v čindobu, nost až po určité době trvání havarijních podmínek

59

[spotřebiče II. kategorie), musí být uvedeny na potřebný výkon v dobe kratší než je doba spuštěni spotřebičů II. kategorie. (3) Musí být zajtiténa možnost provádět funkční zkoušky nouzových zdrojů energie. Část

VII.

Systém ochranní obálky § 31 Orel a význam Jaderne energetická zaffzení musí být vybavena systémem ochranně obálky, který pfi vzniku havarijních podmínek (včetně maximální projektová nehody) spojených s úniky radioaktivních látek a ionizujícího záření omezí tyto úniky do okolí tak, aby byly nižší než mezní hodnoty úniků stanovené pro danou lokalitu, pokud není tato funkce zajištěna Jinými technickými prostředky.

! 32

Zásady řešeni (1) Systém ochranné obfilky pozůstává z hermetické obálky dimenzované pro maximální projektovou nehodu, z uzavíracích orgánů, systémů sníženi tlaku c teploty, a z ventilačních a filtračních systémů. (2) Systém ochranné obálky se musí fešlt tak, aby se jeho požadováni těsnost zachovala při vzniku bavarljnich podmínek a dostatečné dlouhou dobu po jejich ukončení. (3) Tlakové části systému ochranné obálky se musí řešit s dostatečnou rezervou pro maximální tlaky i případné podtlaky s teploty projektové nehody. Je nutné uvážit vliv systému sníženi tlaku a teploty uvnitř hermetické obálky, vliv ostatních potenciálních zdrojů energie, průchodek a průchodů, nepřesnost výpočtových modelů, výsledky experimentů a provozních zkušenosti. (4) Systém ochranné obálky se musí řeíit tak, aby splňoval požadavky ochrany před vnějšími vlivy (§ 10). (5) Zařízeni uvnitř systému ochranné obálky musí být FeSena tak, aby bylo zajištěno plněni jejich funkce a snížen vliv na ostatní systémy a zařízen!.,

S 33 Kontrola tessostl ksrmetlské skalky (1) Hermetická obálka a zařízeni důležití pro ]e{( těsnost se musí řeSlt tak, aby bylo možné a) provést zkoušku její tesnosti při projektovém tlaku po zabudováni všech průchodek a průchodů, b) provádět během provozu Jaderně energetického zařízení periodické zkouiky tesnosti systému ochranné obálky při projektovém tlaku nebo pfi nlUlcb tlacích, které umožni extrapolaci. 12) Řešení musí umožnit zkouiky těsnosti provedených oprav při projektovém tlaku.

I 34 Tlaková ik—aha k a n u t k U obálky Hermetická obálka se musí řeSlt tak, aby bylo možné před uvedením jaderně energetického zařízeni do provozu prokázat tlakovou zkouškou její celistvost při zkušebním tlaku, který je vyšší než projektový.

§M

•(••třela stavu systéma ochranné obálky u pravom Systém ochranné obálky se musí řešit tak, aby při provozu jaderně energetického zařízeni se mohiy pro védét

60

a) periodické kontroly jeho jednotlivých Cfistl a rařllení. b) funkční zKoužky jeho jcdnoiltvýcii časti
f 37 Usaviracf prvky (1/ Potrubí primárního okruhu, kterd procházejí stěnami hermetické obálky nebo potrubí, která jsou přímo spofena s atmosférou hermetického prostoru, musí být vybavena spolehlivými automatickými uzávěry, z nichž každý musí mít nejméně dva uzavírací prvky zařazené v sérlt, které se umísťuji vně a uvnitř hermetické obálky a jsou nezávisle a spolehlivě ovladatelné. Vnější uzavírací prvky se umísťuji co nejblíže hermetické obálky. (2) Ostatní potrubí, procházející stěnami hermetické obálky, musí mít nejméně Jeden vnější uzavírací prvek, který se umisťuje co neJbHie hermetické obálky. (3) Uzavírací prvky se musí řešit tak, aby se mohly pravidelně provádět zkoušky jejich těsnosti. (4) Funkce uzavíracího prvku musí být zajiStěna 1 za předpokladu jednoduché poruchy mimo jeho mechanickou část. Prechody stansau bsrmaltrkéba Provozní průchody hermetického prostoru se musí řešit jako uzávěry vybavené dvojitými dveřmi, ovládanými tak, aby jejich těsnost byla vidy zajištěna. Těsnost montážních průchodu musí odpovídat těsnosti systému ochranné obálky.

fa*

Vnitrní Členěni hermettekébe prostoru Mezi. jednotlivými částmi .hermetického prostoru nuif být dostatečné průtokové cesty, aby rozdíly tlaku vzniklé běhen havarijních podmínek nepoškodily henaetlckou obálku nebo ostatní zařízeni systému ochranné obálky. ' §4* Systém satteaC tlaku • odvoda lopta s (1) Hermetický prostor ausi být vybaven s y s t é m * sníženi tlaku a odvodu tepla, který by spolu a ostatními systémy po ukončeni havarijních podmínek, spojených s uvolněním hmoty a energie, zajistil dostatečné rychlé sníženi tlaku • teploty v hermetickém prostoru, který by dále ujistil, to jejich přípustné hodnoty nebudou překroCeny. (2) Řešeni systému most zabezpečovat spolehlivost, zálohováni a funkční různorodost Jeho důležitých nfiaenl a zajistit funkci systému při jednoduché poruše

S«

Ventilační • filtrační systémy hermetické** p t — » r i Hermetický prostor musf být vybaven systémy pro kontrolu štěpných produktu, vodíku kyslíku a ostatních látek, které by do něho mohly vniknout při vzniku havarijních podmínek. Tyto systémy musí být schopny spolu s ostatními systémy

s) snížit objemovou aktivitu a upravit složeni älfipnýcrproduktu, b) kontrolovat objemové koncentrace vodíku, kyslíku a ostatních látek, aby se zajistila celistvost hermetické obálky a snížila množství unikajících radioaktivních lltik Důležitá zaPí;-ení těchto systémů musí byt zálohována, aby mohla pracoval při Jednoduché poruše. Část

VIII.

Radiační ochrana § 42 Ocel a prostředky Radiační ochrana musí zabránit nepřípustnému ozáření a kontaminaci radioaktivními látkami provozních pracovníků jaderně energetického zařízení, obyvatelstva v dosahu Jeho účinků, životního prostředí a zajistit,,aby obdržené dávky byly na nejnižších reálně dosažitelných hodnotách. Dosahuje se toho a) dispozičním řešením a stíněním staveb, systémů a zařízení, které obsahují radioaktivní látky, b) snížením času a počtu provozních pracovníka, kteří Jsou vystaveni ozáření nebo kontaminaci, c) vhodnou manipulací s radioaktivními materiály, d) snížením množství a objemových aktivit radioaktivních látek před jejich vypuštěním do okolí nebo odvozem z jaderně energetického zařízení. § 43 Monitorování ionizujícího záření a radioaktivních látek (1) ftešenf musí zajistit monitorování radiační zátěže provozních pracovníků jaderně energetického zařízení, okolního obyvatelstva a životního prostředí, zejména pak a J monitorování expozičního příkonu stabilním dozimetrickým systémem v běžně přístupných prostorách nebo v místech, která jsou reprezentativní pro Jeho určení, přenos ňdajů stabilního dozimetrického systému do dozorny, kde must být k dispozici trvalá Informace, aby bylo možno včas zahájit ochranná opatření, b} měření objemových aktivit a identifikaci radioaktivních látek v atmosféře běžně přístupných prostora nebo tam, kde je nutná včasná detekce jejich úniku a přenos těchto Cidajfl do dozorny, c) přenosná měřidla expozičních příkonů pro vstup do míst, která nejsou běžně přístupná a pro havarijní podmínky, d) měření povrchové kontaminace a vybavení pro dekontaminaci, e) odběr, zpracováni a hodnoceni vzorků radioaktivních látek z různých technologických okruhů, ř) osobni dozimetry zevního .záření a vyhodnocovací zařízení a systém individuálního monitorováni vnitřní kontaminace radioaktivními látkami, g) systém monitorováni okolí jaderne energetického zařízeni, který by umožnil průběžné hodnocení expozice obyvatelstva z úniku radioaktivních látek za normálního a abnormálního provozu, a dále co nejrychlejší odhad a dodatečné upřesněni expozice obyvatelstva za havarijních podmínek. (2] Zařízeni a systémy pro měřeni uvedená v odstavci 1 musí vyhovovat rozsahům dávek a expozic, dávkovým a expozičním příkonům, druhům a energiím zářeni přicházejícím v úvahu. § 44 Ventilační • filtracnf systémy fteSenl Jaderně energetického zařízení musí a) zajistit ventilační a filtrační systémy, které za normálního a ali normálního provozu

1. zabráni rozptylu a nekontrolovanému úniku plynných radioaktivních Jatek a aerosolů do přístupných p*ostorů a snlil objemové aktivity pod i táno v*ma hodnoty, 2. sníží objemové aktivity radioaktivních látek v Jednotlivých prostorech Jaderno energetického zařízeni v souladu s požadavky Jejich přístupnosti, 3. udrží předepsané klimatické podmínKy, 4. udrží úniky radioaktivních iatek do okolí pod stanovenými limity. b) použít spolehlivé filtry s dostatečnou účinností záchytu a umožnit zkoušky jejich účinnosti. cj zajistit zálohování důležitých zařízení, aby ventilační systémy mohly pracovat při jednoduché poruše. § 45 Výpuste radioaktivních látek do okolí Řešeni jaderně energetického zařízení musí zajistit a) řízeni a monitorování plynných a kapalných radioaktivních výpustí tak, aby nebyly překročeny stanovené limity, b) stálé sledování aktivity hygienicky nejzávažnějších složek radioaktivních výpustí, c) zjištění aktivity nejzávažnějších složek a dodatečné určení aktivity všech složek úniku radioaktivních látek po dobu trvání havarijních podmínek, d) manipulaci s pevnými radioaktivními materiály, které vznikají při normálním a abnormálním provozu a při vzniku havarijních podmínek a zajistit jejich skladováni po potřebnou dobu, e) zařízení pro zadržení plynných a kapalných radioaktivních odpadů a zařízení pro jejich zpracování před vypuštěním, aby se Jejich množství a objemové aktivity snížily na stanovené hodnoty. § 46 Manipulace s jaderným palivem a Jeho skladováni Při manipulaci s palivem a Jeho skladování I manipulaci a skladovaní ostatních lútek' obsahujících štčpné a radioaktivní materiály se musí a) zabránit vzniku kritičnosti geometricky bezpečným, prostorovým rozmístěním nebo Jinými fyzikálními prostředky a postupy i za podmínek optimálního moderování, b) zajistit dostatečný odvod zbytkového tepla za normálního, abnormálního provozu a havarijních podmínek, c) zajistit možnost prováděni periodických inspekci a . zkouSek, d) snížit na minimum možnost poäkozenf paliva, e) zajistit radiační ochranu pracovníků jaderně energetického zařízení.'

Část

IX.

Zátérefini ustanoveni § 47 OCinnost Tento výnos nabývá účinnosti dnem 1/ ledna 1979. Předseda československé komise pro atomovou energii Ing. N e u m a n n , CSc, v. r.

61

Rolník 1979

Sbírka zákonů



Vvdána dne 21. května 1979

OZNÁMENI O VYDANÍ OBECNE ZÁVAZNÝCH

Cena Křs 1,30

PRÁVNÍCH

P K E D P I S O

Československá komise pro atomovou energii vydíila podle § 54 odst. 3 písm. c) zákona í. 133.1970 Sb., o působnosti, ruderálních ministerstev, » doliodě s federálním ministerstvem paliv a energetiky výnoi C. 411878 /v dne 31. nrn/na 1H79 • obecných Kritériích ta|litčnl jaderné bezpečnosti při umisfovint tlaveb i jaderně energetickým uřízením. Výnos stanoví obecná kritéria za]lsténí Jaderné bezpečnosti při umisťováni staveb s jaderně •nergetickým zařízením včetně jejich vlivu na životni prostředí. Podle výnosu postupují orgány a organizace, zejména v ú/emně plánovací přípravě, při navrhování, povolování, prováděni a kolaudaci staveb s jaderně energetickým zaří/enfm a při výkonu státního dn/oru nad Jadernou bezpečností teclito staveb. Výnos nabyl účinností dnem 1. dubnu 1979 a )e uveřejněn ve Zpravodaji federálního ministerstva pro technický a Investiční rozvoj, ministerstva výstavby a techniky CSR • ministerstva vý•tavby a techniky SSR v částce 1—2/1979.

Castkíi

62

Shtrka lákonu 1979

Stinná 191

ZPRAVODAJ

Federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj Ministerstvo výstavby a techniky ČSR Ministerstvo výstavby a techniky SSR Ročník XI

V Praze dne 31. března 1979

Částka 1-2

Cena 2 Kčs

OBSAH Pokyny Ministerstva výstavby a techniky SSR č. 13 z 13. novembra 1978 na zjednotenie zásadných hľadísk při Činnosti výtvarných rád Výnos federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj C. 2 ze dne 31. ledna 1979. kterým se mění a doplňuje výnos c. 3 ze dne 26. dubna 1976 o odměňování pracovníků centrálně řízených organizací výzkumné a vývojové základny ve znění výnosu C. 8 ze dne 25. května 1977 Směrnice federálního ministerstva pro technický a investiční rozvof c. 4 ze dne 19. března 1979 o souboru jednotných číselníků pro automatizovaný systém řízení projektové činnosti Výnos federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 5 ze dne 19. března 1979 o stanovení podílů z celkově ceny typových projektů stavebních objektů na zpracování typových podkladů stavebních objektů a podrobné dokumentace k typovému podkladu stavebních objektů podle vyhlášky č. 95/1977 Sb. Pokyny federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 6 ze dne 20. března 1979 k zásadám jednotného zavádění a využíváni selekčních jazyku v soustavě vědeckých, technických a ekonomických informaci Metodické pokyny federálního ministerstva pro technický a Investiční rozvoj, ministerstva výstavby a techniky ČSR a ministerstva výstavby a techniky SSR ze dne 13. února 1979 o technicko-ekonomických kritériích pro revize typových podkladů a typizačnich směrnic stavebních soustav a stavebních objektu komplexní bytové výstavby, které mají být používány ' v letech 1981 až 1985 z hlediska úspor tepla Sděleni federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj a SlátnS arbitráže CSSR ze dne 10. ledna 1979 k doložení Í( nluvního zajištění dodávek z dovozu pro účely povolovacího řízení podle vyhlášky č. 85/1977 Sb., o podmínkách zahajováni staveb a jejich registraci a evidenci Sdělení federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj ze dne 28. února 1979 o vydiaí se-

znamu vybraných výrobků a materiálů pro mateřská školy a jesle podléhajících centrální regulaci - Sdělení federálního ministerstva pro technický a in-vesticni rozvoj ze dne 26. března o neplatnosti sazeb za kompletační činnost v investiční výstavbě při likvidaci stávajících základních prostředků podle ce-: niku č. VC-20/102 Sdělení federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj ze dne 26. března 1979 o dodatečné objednávce ceníků Sděleni federálního ministerstva pro technický a in-! vestiční rozvoj ze dne 30. března 1979 k rozpočtování nákladů na rekultivaci půdy a k zabezpečení projektové dokumentace na ni podle vyhlášky č. 163/ /1973 Sb., o dokumentaci staveb Vysvětlivka Osiřední rady odborů ze dne 21. března 1979 k vyhlášce FMTIR č. 152/1978 Sb., kterou se mění a doplňují některá ustanovení vyhlášky č. 163/ /1973 Sb., o dokumentaci staveb Výnos Československé komise pro atomovou energii č. 3 ze dne 29. ledna 1979. kterým se vydává doplněk resortního seznamu zaměstnání zařazených pro účely důchodového zabezpečeni do I. a II. pracovní kategorie, vydaného výnosem č. 1/1978 ze dne 10. října 1978 uveřejněným v č. 7/1978 Zpravodaje FMTIR, MVT CSR, MVT SSR Výnos Československé komise pro atomovou energii č. 4 ze dne 31. března 1979 o obecných kritériích zajištění jaderné bezpečnosti při umisťováni staveb s jaderně energetickým zařízením Sdělení Československé komise pro atomovou ener-t gii ze dne 31. ledna 1979 o doplnění resortního >e-i známu zaměstnáni zařazených pro účely důchodové-' ho zabezpečení do II. pracovní kategorie, vydaného výnosem CSKAE č. 1/1978 ze dne JO. října 1978 Přehled předpisů uveřejněných t e Zpravodaji FMTIR, MVT ČSR, MVT SSR v roce 1978 Konkurs vypsaný ředitelem titavu pro ekonomiku a řízení vědeckotechnického i ozvo je v Praze Konkurs vypsaný ředitelem Ostavu rádioekológie • využitia jadrovej techniky v Košiuícli

63

4 VÝNOS Československé komise pro atomovou eaergli xe dne 31. března 1979 , o •bcvných kritériích xaililěni }aderné bnpaCMMli prl nalistování staveb t jaderně energetickým uřízením 1 '| československá komise pro atomovou energii stanovi v dohodě s federálním ministerstvem paliv a energetiky podle § 54 odsi. 3 písni, c) zákona č. 133/1970 Sb., o působnosti federálních ministerstev: Oddíl I. Základni Mstanovasri § 1 Otel výnosu Duelem výnosu je stanovit obecná kritéria zajištěni Jaderné bezpečnosti*) přf umistovánf staveb*) s jader-, ně energetickým zařízením10) včetně Jejich vlivu M životni prostředí.

! 2

Rozsah plataosli Podle výnosu postupuji orgány a organizace, zejména v územně plánovači přípravě, při navrhováni, povolováni, prováděni a kolaudaci staveb s Jaderné energetickým zařízením a při výkonu státního dozoru nad -Jadernou bezpečností těchto staveb. OéUil II. Vylačajici kritéria

13

Vyl«eaffe( kritéria 1. etapa* 11) Vylučující kritérium 1. stupne kvalifikuje l.akox í vlastnosti ťizemí, kleré Jednoznačne vylučuji Jeho využl I pro umístění stavby s Jaderne energetickým zafizenim. (2) Vylučující kriřBrla 1. stupne Jsou: a) uzemí, v němž v podmínkách normálního provozu nelze zajistit nepřekročeni mezní dívky Ionizujícího zářeni pro jednotlivce z obyvatelstva11) a z hlediska maximální projektové nehody 12 ) nesmi být překročeny u nejvíce ohrožených jednotlivců v okolí Jaderného zdroje dávkové ekvivalenty 0,25 Sv (25 rein) na celé tělo, 1,5 Sv (150 rem) na Štítnou žlázu dospělých a 0.75 Sv (75 rem J na Štítnou žlázu deti, b) územf se seismicitou 8° (MSK) a vyfiSl13), c) území Intenzívne porušené sesuvy 14 ), d) území poddolované15),

e) ůxemí ochranných pásem přírodních léčivých zdrojů 1. a 2. stupne, resp. užSích prozatímních pásem'1' |, řj území pásem hygienické ochrany 1. a II. slupnô podzemních a povrchových zdrojů pitné vody 17 ). g) území národních parků11), h) území s ložisky národohospodářsky důležitých nerostných surovin s vyhlášenými dobývacími prostory 14 ). i) telesa dálnic, obvody a ochranná pásma celostátních drah a stávajících a plánovaných vodních cest 3 0 ).

S*

Vylatalfcf kritéria 2. stupa* (1) Vylučující kritérium 2. stupně kvalifikuje takové vlastnosti území, podle nichž Je území Jen podmíněně vhodným pro umístěni stavby s jaderní energetickým zařízením, tj. za předpokladu ekonomicky přijatelného technického vyřešení nepříznivých územně technických podmínek nebo uděleni výjimky, z platných předpisů nebo přehodnoceni priorit využití územf. (2) Vylučující kritéria 2. stupně Jsou: aj území, v němž nolze zajistit v podmínkách norroéU nlho provozu nepřekročeni smerné hodnoty kolektivního dávkového ekvivalentu 2 ') na Jednotku energetického výkonu 4 manrem/MWal za 1 rok á z hlediska maximální projektové nehody nepřekročeni hodnoty dané součinem smerné hodnoty kolektlvnlh* dávkového ekvivalentu pro normální provoz a předpokládané Joby životnosti Jaden.ě energetického zařízení, b) území se seismicitou 6* a 7* (MSK) v závislosti na podrobném vyhodnocení se I antických uClnko pro konkrétní lokality (únosnost základové pády, hlonbka hladiny podzemní vody, vzdálenost od mladých tektonických Hnil íihbo od pohyblivého pásma zemské kůry I"), c) krasové oblasti23), d) území s nepříznivými Inženýrsko-goologlckými vlastnostmi z hlediska sesuvu 14 ), e) inundační ůzemt a územf. která nohou být zaplavenav případe havárie vodních nádrži, f) území, v némž blízkost průmyslových nebo Jiných

i*) VyhUlka inuilstorstva zdravotnictví CSR t. 28/1972 Sb, o ochráni a rozvoji přírodních léčebných láznf a přírodních IMabných idro|0, vyhlátki ministerstva zdravotnictví SSR C. 15/1972 Sb., o ochrana a rozvoji přírodních léfebnýcn laxní a 1pFírodnlch léčebných zdro|ů.' 7 ) § 19 zákona č. 138/1973 Sb., o vodách; smernica mtnls') Kegislrováit ve Sbírce zákonů CSSR, Čistka 9/1979 turitva zdravotnictví C. 14/1954 Sb. hyf. přad. pro «t»novWnl *| § -' učíst, i výnosu Československé komise pro alomuvou půseni hygienické ochrany kolem zdro)o určaných k hromadenergii č. 2/1978 ze dne 27. Mjna 1978 o zajištění Jaderné bez- nému zásobováni pitnou a utltkovou vodou. pečnosti při. n»Vihr>Viiiii. povolování a prováděni stavub s Ja"J Zákon e. 40/1958 Sb., o ttitnl ochrane přírody, tákoa derně energetickým za Mženi m. Zpravodaj federálního minis- SNR C. 1/1955 Sb. SNR, o státní ochran! přírody. terstva pro technický a investiCnl rozvoj, ministerstev výstav••I Zákon e. 41/1957 Sb., o využívaní nerostného bohatství; bv a techniky CsR a SSR částka 7/1978, registrováno ve Sbírce Knihy dobývacích proctorO CBŮ a SBO; Rajctřlk ložlMk CrtO zůkonň. částko 28/197B Sb. a SO0; Mapy ochrany lotlsek narostnfch surovin CSR, SSR !>) § 12t> odst. 3 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování 1:50 000, Geofond Praha. Bratislava. a s:avittSnfm řádu IslavebnI zákon]. » ) VyhlaSka minittarsva dopravy a spo|& C. 136/1961 Sb., '"1 § 2 odst. 1 výiip.sii Československé komise pro atomovou" klerou se prováS! zákon o pozemních komunikacích (sllnlCnt enursii C. 2.1D7H ze dne 27. října 1978 o zajištěni atktrné bez- zákon |; vyhláška ministerstva dopravy č. 52/19B4 Sb.. kterou pečnosti pri ndviliovdiil, povolování a prováděni swveb s ja- se provádí zákon o drahácll, ve znáni vyhléSky Federálního ;lerne energetickým zarlzsnlm, Zprav od B | FMT1R, MVT ČSR, výtroru pro dopravu t. 132/1969 Sb., |ti se doplfluj* v>nU,in« MVT SSR Čfistka 7/1978. registrováno ve Sb. zák., částka 28/ C. 52/1984 Sb.. a vyhlálky federálního ministarstva dopravy /1978 Sb. č. 122/1974 Sb., o zrněné a doplrín! vyhláSky. kterou se pro>l| Vyhláška ministerstva zdravotnictví CSR č. 59 1972 Sb., vflrtl záknn o drahách: vvhlaika radeiMnlho m'nlsterslv- doo uchranA zdraví pfod funizujfcfm zdfeníin a vvhláikH mi- pravy C. 137/1974 Sb.,'o vnitrozemská plavba ve xnanl vyhliiky nisterstva zdravuiniclvl SSR i. 65/1372 Sb., o uchninfi zdraví č 94/1978 Šb.. usneseni vlády CSR É. 189?1971; usneseni viápřed ionizujícím zďrentni. dy SSR č. 400/1972; usnesHiil předsednictva vlády CSSR č. 229/ '•'•>) § 2 odst. 11 výnosu Československá komise pro atomo- /1972. vou t'iierxii ř. 2 1978. " 1 Kolektivní dávkový ekvivalent (niaa-reml ]e din součli) ClAnek 31 CSN 730036, Seismickí ZHtitenf staveb, 197% tem všech individuálních úvnzkn dávkových ekvivalente v po14 1 Sesuvná území CSSR. ÚOG Praha, 19B3. Mapo svahových pulaci ve sledovanámůseml. poruch. Alias SSR, 1971 a navazující přehledy zpracovävnné » f Článek 31, CSN 7300'JO, Seiamlcká zatíZanl staveb, 1975. GfiVundv Prtiha n Bratislava. " 1 Atlas CSSR. Rencrnltcký fisti.v ČSAV. Brno 19flfl. '"l M«pv ochrnuv ložisek neroKlnvch surovin CSR. SSR »«| Sesuvná nzemí ČSSR. COG Pruhu. tM3: Mapu svuhovvch 1:5(1 (RJt). r;t:í>fi»itl Praha, Bnutlsluva a mchlvy orgáuä KIIJIIII pivurh. Ailes SSR, 1971 a nnvuMficl pfiihledy spracovávaná >Äi'ŕské Gwjlondv Pialm a

64

s) Ozerní vhodné pro Investice s vySílm stupnSm ílz^ronfl-technlckých nároků inapf. vodní n á d r ž e j " ) . t) území 8 Jiným výrazně odlišným stávajícím r.ebo výhledovým funkčním využitím daným schválenou územně-plánovacl dokumentací nebo územním rozhodnutím (napf. oblasti klidu I, u) území s malou únosnosti 2základové pňdy. H t), s únosností nižší ne2 0.3 N/.Tim v hloubce 7 m l , v I území s hladinou pod/emní vody vyšší važ. Ĺ in pod stávajícím povrchem, X) území se značným vyittovyin rozdílem na ploše stavenišíe -- větším nuž 15 ni pnwl tirn-nr.im; úpríiv.imí, y) území neumožňující závorkováni plochy siavuniště. Oddíl III. Qsiatns kritéria § 5 Osiatní kritéria sloužící K porovnáni vl:o'lnýi;h lokalit jsou zejména aj vyportf.nr> hodnoty kolektívmi li a individuálních dávkových ukvivali !iiii u ot>yvaii!!siv
65

Ročník 1990

Sbírka zákonů

ČESKÉ A SLOVENSKÉ FEDERATIVNÍ REPUBLIKY ČESKÉ REPUBLIKY / SLOVENSKÉ REPUBLIKY Částka 74

Vydána dne 29. října 1990

Cena Kčs 3,80

OBSAH: 434

N a ř í z e n i \ lady České .1 Slovenské Federatívni Republiky, kterým se mění nařízení vlády České a Slovenské Federatívni Republiky č. 33.S/199C 5b., ktervm se provádí zákon č. IS! 1990 Sb.. o zrušení Vysoké školy Sboru národní bezpečnosti

433.

Vyhláška ministerstvj vnitra České republiky, kterou se >um>\i podrobnosti o užívání státního znaku a státní vlajky České republikv

436.

Vvhláška Československé komise pro atomovou energii o zajištění jakosti vybraných zařízení z hlediska jaderré bezpečnosti úderných zařízení

4'~.

Sděleni federálního ministerstva zahraničních věcí o sjednání Úmluvy o odškodňovaní pracovních úrazů v zemědělství !č. 12) .1 Omluvy o odškodněni pracovních úrazu (č. 17)

43S.

Sděleni lcderalního ministersn a zahraničních věcí o s|ednání Úmluvy o odškodnění nemocí z povoiáni (revidované) (č. 42)

439.

Sděleni federálního ministerstva zahraničních věci o siednání Úmluvy o zavedeni metod stanovení minimálních mezd (č. 261

440.

Sděleni federálního ministerstva zahraničních vécí o sjednáni Úmluvy o placených zprostředkovatelnách práce (č. 34)

441.

Sděleni federálního ministerstva zahraničních vécí o sjednaní Úmluvy o zaměstnávání žen podzemními pracemi v podzemí a dolech všech druhú (č. 45)

442

Sděleni federálního ministerstva zahraničních věcí o sjednání Úmluvy o každoroční placené dovolené (č. 52)

443.

O z n á m e n í Českého báňského úřadu o vydání výnosu, ktervm se mění a doplňují některé obecně závazné právní předpisy \ vdané v působnosti Českého báňského úřadu

66

Sbírka zákonu č. 436

Str.ui.i I 3(>4

I WO

Čísi k. i 7-1

436 VYHLÁŠKA Československé komise pro atomovou energii zediiť IC. ríjna i WC o z.ijišténi jakosti vybraných zařízení z hlediska jaderné bezpečnosti jaderných /.ařízeni

Československá komise pro atomovou cnen;ii podle ? 21 / ikona č. 2 N I9SM Sh.. o státním dozoru nad t.ulcn-ui Iv, pečr.osu i.nf'.'rini.n zařízení, statun i: ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ Predmet a účel vyhlášky Vvhláška stanoví základni požadavky n.iz.ipšťo•• .'m jakosti zařízení, stroju, jejich částí .\ materiálů, sta• ebmeh částí A konstrukci, prostředku automatizovaného řízení technologických procesu včetně technickí! 'm a programového vybavení a systému elektrického napájeni důležitveh ? hlediska jaderne bezpečnosti') i-iále itu „vvbraná zařízeni") jaderných zařízení-') a určuje závazné postupy pro uskutečňování technických a organizačních opatření souvisejících s jnkosti vybraných nařízení v zajmu zajištění jaderne bezpečnosti j.idernveh zařízení. Základní pojmy (1) Jakost zařízení /e souhrn vlastností zařízeni, které podmiňují jeho schopnost uspokojovat stanovene potřeby v souladu s jeho určením. (2) Stanovením jakosti vybraného zařízení se pro účely této vyhlášky rozumí stanovení požadavků na jeho vlastnosti, které podmiňují plnění funkcí, pro které je určeno. (3) Zajištění jakosti vybraného zařízení je souhrn plánovaných a systematicky realizovaných činností nutných k vytvoření dostatečné jistoty o tom, že vybrané zařízeni splňuje stanovené požadavky n* jeho jakost. (4) Programem zajištěn: jakosti se pro účely této vyhlášky rozumí dokumentace, která obsahuje souhrn

techniekveh .i organizačních opatření .i činnosti včctiié kontrolních, souvisejících s dosažením a zachováním stanovené jakosti wbraných zařízení. (5) Dokumentací o zajištění jakosti se pro účely této vyhlášky rci/umi seznam vybraných zařízení, jednotlivé programy zajištěni jjkosti včetně jejich příloh .i dokumentace Miuwseiící s těmito programy, /eimcn.i dokumentace o jakosti a not matu ně technická dokumentace. t(t) Dokumentací o jakosti se pro účely této vyhlášky ro/umí dokumentace, která obsahuje doklad v o jakosti prvků a zařízení, o provedení činností, kteiť ovlivňuji jakost, o vlastnostech materiálu, svaru nebo pivku .i zařízeni a o vvslodcich činností, které byly provedeny za účelem vyhodnoceni stavu a /.jištění jakosti vyhraných /an/ení. (7) Provoz jaderného zařízeni pro účely této vyhlášky zahrnuje činnosti od uvedeni jaderného zařízeni L\O provozu až po jeho konečne vyřazení z provozu včetně provozních odstavení, údržby, výměny paliva, kontrol, zkoušek, prohlídek a podobné. (S) Provozními kontrolami se pro účely této vyhlášky rozumějí všechny kontroly vybraných zařízení, které se provádějí v období provozu jaderného zařízení. (9) Bezpečnostními funkcemi se pro účely této vyhlášky rozumějí takové funkce, jejichž plnění je nutné k předcházení vzniku nebo ke zmírnění následku nehody 'iderného zařízení. (10) Normálním provozem se pro účely této vyhlášky rozumějí všechny stavy a operace plánovaného provozu jaderného zařízení při dodržení provozních limitů a podmínek pro jeho bezpečný provoz. Jsou to zejména spouštění, ustálený provoz a odstavování jaderného reaktoru, zvyšování a snižování jeho výkonu, jeho částečné a plné zatížení, údržba, opravy a výměna paliva.

') § 2 odst. 2 zákona i. 28/1984 Sb., o státním dozoru nad jadernou bezpečností jaderných zařízení. -'; § 2 odst. 1 zákona i. 28/1984 Sb.

67

Shiík.i /.ikunu Ĺ. 4 3 6 \WZ

74

( I I ; Abnormálním pruui/cni se pro účelv tem \ y hl.iškv mzumčji stavy, operace a události, k t c e |snu neplánován;;, .".k |e|ie!iž \\skvt lze při pi"o\ozu jaderného /.ari/eni oček.n.u. Jsou to zcimuia h.uariini odstavení, n.ihlv pokles zatížení, výpadek turbinv, ztráej napájení /e sítě. Tylo provozní stavy nesmějí však vést k poškozeni palivových Olinku anebo k porušeni inicmity tlakového okruhu chladu a jaderného reaktoru i po |c'|ich ukončení, resp. odstraněni |ejich příčin a následku imisi byt j.ulcrne zařízení schopné normálního provozu. (1-) Havanimmi podmínkami se pro účely této vyhlášky rozuměli všechny události způsobené selháním nehu porušením stavebních konstrukcí, technologických souboru a zařízení, vnějšími vlivy nebo chybami obsluhy, které negativně ovhvňu|i bezpečnost provii/u jaderného zařízeni a vedou k porušení provozních limitů a podmínek a mohou způsobit porušení palivových článku. (13) Bezpečnostními systémy se pro účely této vyhláškv rozumějí systémy důležité pro jadernou bezpečnost, které isou určeny k zajištění bezpečného odstavení jaderného reaktoru za jakýchkoli podmínek, k odvodu tepla z aktivní zóny nebo k omezení důsledku abnormálního provozu a havarijních podmínek. ČÁST D R U H Á VYBRANÁ ZAŘÍZENÍ Zásady členění vybraných zařízení Vybraná zařízení se v souladu s požadavky zajišť:>v.iní jaderné bezpečnosti jaderných zařízení člení do tří bezpečnostních tříd podle svého významu pro bezpečný provoz jaderných zařízení, bezpečnostní funkce systému, jehož jsou součástí, a závažnosti následků jejich případné poruchy. $4 Bezpečnostní třídy vybraných zařízení (1) Ustanovení odstavoú 2, 3 a 4 se vztahují na zařízení pro skladování, zpracování, ukládání a dopravu jaderných materiálů, které se spotřebovávají při štěpné řetězové reakci nebo vznikají při provozu jaderného reaktoru, a dále pro investiční a provozní celky, jejichž součástí je jaderný reaktor, který pracuje na principu štěpné řetězové reakce tepelnými neutrony a je mode-

ľován a chlazen lehkou vodou. V případech jiných ja1 dernych zařízen ' stanoví bezpečnostní třídy Československa komise pro atomovou energii (dále jen „Komise" j podle charakteru těchto zařízení a účelu, k němuž jsou určena. (2) Vybraná zařízení zařazená do bezpečnostní třídy 1 jsou zařízení tvořící hranici tlakového okruhu chladivá |aderného reaktoru, s výjimkou těch zařízení, jejichž poškození |e možno kompenzovat normálním systémem pro doplňování chladivá. (i) Vybraná zařízení zařazená do bezpečnostní třídy 2 jsou pokrytí jaderného paliva a zařízení: a) tvořící hranici tlakového okruhu chladivá jaderného reaktoru, která nenáleží do bezpečnostní třídy 1, b) pro odstavení jaderného reaktoru za abnormálního provozu při stavech, které by mohly vést k havarijním podmínkám, a pro odstavení jaderného reaktoru s cílem zmírnit následky havarijních podmínek, c) pro udržení dostatečného množství chladivá pro chlazení aktivní zóny jaderného reaktoru v průběhu havarijních podmínek, při kterých nedošlo k porušení tlakového okruhu chladivá jaderného reaktoru a i po těchto podmínkách, d) pro odvod tepla z aktivní zóny jaderného reaktoru3) při porušení tlakového okruhu chladivá reaktoru s cílem omezit poškození paliva, e) pro odvod zbytkového tepla3) při normálním a abnormálním provozu a za havarijních podmínek, kdy nedošlo k porušení integrity tlakového okruhu chladivá jaderného reaktoru, f) nezbytná pro omezení úniků radioaktivních látek z ochranné obálky při havarijních podmínkách a po nich, g) určená pro omezení průniku ionizujícího záření mimo ochrannou obálku při havarijních podmínkách a po nich, h) nezbytná z hlediska plnění bezpečnostních funkcí pro dodávku energií nebo pro řízení ostatních komponent zařazených do bezpečnostní třídy 2. (4) Vybraná zřízení zařazená do bezpečnostní třídy 3 jsou zařízení: a) pro zabránění nepřípustných přechodových procesů spojených se změnami reaktivity, b) pro udržení jaderného reaktoru v podmínkách

') Vztahuje se k prvnímu stupni systému odvodu tepla. Ostatní stupně jsou zahrnuty v odstavci 4 pism. d).

68

Strana 1565

Strana 1566

Sbírka zákonů č. 4 3 6 / 1990

bezpečného odstavení, po každém z jeho odstavení, c) pro udržení dostatečného množství chladivá pro chlazení aktivní zóny jaderného reaktoru při normálním a abnormálním provozu, d) odvádějící teplo z bezpečnostních systémů 4 až do prvního akumulačního objemu ) dostačujícího z hlediska plnění bezpečnostních funkcí, e) nezbytná pro udržení ozáření obyvatelstva a pracovníků jaderného zařízení pod stanovenými mezemi v průběhu havarijních podmínek spojených s únikem radioaktivních látek á ionizujícího záření ze zdrojů nacházejících se vně ochranné obálky a i po těchto podmínkách, f) nezbytné pro udržení podmínek prostředí uvnitř jaderného zařízeni, nutných pro provoz bezpečnostních systémů a pro přístup pracovníků k plnění činností důležitých pro bezpečnost, g) pro zabránění radioaktivním únikům z ozářeného paliva dopravovaného nebo skladovaného uvnitř jaderného zařízení vně systému chlazení jaderného reaktoru v průběhu všech stavů normálního a abnormálního provozu, h) pro odvod rozpadového tepla z ozářeného paliva skladovaného uvnitř jaderného zařízení vně systému chlazení jaderného reaktoru, i) nezbytná pro udržení dostatečné podkritičnosti paliva skladovaného uvnitř jaderného zařízení vně systému chlazení jaderného reaktoru, )) nezbytná pro omezení výpustí nebo úniků tuhých, kapalných nebo plynných radioaktivních látek a ionizujícího záření pod stanovené meze v průběhu všech stavů normálního a abnormálního provozu, k) nezbytná z hlediska plnění bezpečnostních funkcí pro dodávku energií nebo pro řízení ostatních komponent zařazených do bezpečnostní třídy 3, 1) nezbytná z hlediska plnění bezpečnostních funkcí pro zajištění funkční schopnosti ostatních komponent zařazených do bezpečnostních tříd 1, 2 a 3, která se netýkají řízení nebo dodávek energie, m) určená pro předcházení nebo pro omezení důsledků poruch ostatních komponent nebo konstrukcí bezpečnostních systémů zařazených do bezpečnostní třídy 1, 2 nebo 3.

4

Částka 74

ČÁST TŘETÍ ZAJIŠTĚNÍ JAKOSTI HLAVA I ZÁSADY ZAJIŠTĚNÍ JAKOSTI Základní požadavky zajištění

jakosti

(1) Základní požadavky zajištěni jakosti vybraných zařízení |sou: a; určení činností majících vliv na jakost vybraných zařízení, b) organizační a technické zabezpečení zajišťování jakosti a všech činností majících vliv na jakost vybraných zařízení, c) zpracování a schválení postupů pro provádění činností majících vliv na jakost vybraných zařízení tak, aby jejich stanovená jakost byla dosažena a udržována, d) ověřování rozsahu a kvality provedených činností majících vliv na jakost vybraných zařízení, e) dokladování provedených činností majících vliv na jakost vybraných zařízeni včetně výsledku kontrol, f) hodnocení výsledků ověřování podle písmene d) a hodnocení účinnosti přijatých opatření. (2) Odpovědná organizace5) musí mít nezbytný přehled o technickém stavu jí budovaného nebo provozovaného zařízení, aby mohla prokázat, že jakost vybraného zařízení stanovená zejména projektovou, konstrukční, výrobní, montážní a stavební dokumentací byla dosažena a je udržována.

§6 (1) V organizacích, které provádějí činnosti související s realizací a ověřováním plnění programů zajištění jakosti, musí být vypracovány a prováděny plány pro výcvik a odborný výběr pracovníků, kteří mají tyto činnosti provádět. Harmonogramy výběru a výcviku pracovníků musí být stanoveny tak, aby při zahájení činností majících vliv na jakost vybraných zařízení a souvisejících se zajištěním jakosti byli k dispozici pracovníci v potřebném počtu a s odpovídající kvalifi-

) Netýká se prvních stupňů systému odvodu tepla, které jsou zahrnuty v odstavci 3 píim. d) a e).

*) § 2 odst. 3 zákona č. 28/1984 Sb.

69

74

Shirk.) /.ikonu é. 436 ' 1V9C

k.ui. '/pusub naplňování těchto požadavku musí byt uvciliMi \ dílčích a individuálních programech zajištění l.ikosti. (21 V rámci seznámení pracovníka s |cho pracovni naplní |e organizace povinna jej seznamu též s přislušnvm programem zajištění jakosti. (3) Organizace, která provádí činnosti související s realizací a ověřováním plnění programu zajištěni (akosti, je povinna zajistit a státnímu dozoru nad jadernou bezpečností prokázat platnost osvědčeni o odborne způsobilosti pracovníka k provádění príslušne činnosti a zdravotní způsobilost pracovníka.

(1) Organizace provádějící činnosti související se zajištěním jakosti vybraných zařízení jsou povinny provádět kontrolu všech víastních čiností, které mohou ovlivňovat jakost vybraných zařízení. Prováděním kontroly je možno pověřit pouze osoby a organizační složky jiné, než které kontrolovanou činnost prováděly. (2) V_případě neproveditelnosti jednoznačné kontroly sledované činnosti je organizace povinna do systému kontroly* zahrnout také kontrolu dodržování •předepsaných pracovních postupů. (3) Zásady provádění kontroly a předkládání informací státnímu dozoru nad jadernou bezpečností jaderných zařízení musí "být stanoveny před zahájením činnosti, které podléhají kontrole.

HLAVA II DOKUMENTACE O ZAJIŠTĚNÍ JAKOSTI

§8 Požadavky na dokumentaci o zajištění jakosti (1) Všechny činnosti mající vliv na jakost vybraných zařízení, zejména při jejich projektování, konstrukci, výrobě, skladování, přepravě, montáži, stavbě, zkouškách, kontrolách, spouštění, provozu, údržbě, vyřazování z provozu, opravách a rekonstrukcích, se musí vykonávat podle předem zpracované a schválené dokumentace. Tato dokumentace je součástí dokumentace o zajištění jakosti a musí obsahovat zejména postup a metodiku provedení dané činnosti, způsob ověření jakosti a kritéria přípustnosti. Její soulad zejména s požadavky na zajištění jaderné bezpečnosti jaderného zařízení musí být průběžně kontrolován. O provedené kontrole a jejích výsledcích musí být učiněn záznam v dokumentaci příslušného vybraného zařízení.

70

Strana 1567

(2) Pokud není provádění činnosti ovlivňujících lakost vybraných zařízení upraveno technickými normami a předpisy, jsou organizace povinny sjednat a dodržovat technické podmínky. Technické podmínk\ musí bvt s|ednány před zahájením činností, na které se vztahují. (3) Organizace zajišťující zpracování dokumentace uvedené v odstavcích i a 2 jsou povinny vypracovat postupy pro provádění změn této dokumentace. Způsob naplňování těchto postupu musí být uveden v programech zajištění jakosti. (4) Změny dokumentace o zajištění jakosti musí být překontrolovány a schváleny stejným postupem a stejnými organizacemi a orgány jako původní dokumentace. Není-Ii to možné, rozhodne o dalším postupu Komise. Důsledky změn musí být posouzeny a doloženy v dokumentaci o provedení změn, (5) Informace o změnách dokumentace o zajištění jakosti je organizace, která dala podnět ke změně anebo změnu provedla, povinna bezodkladně předat všem organizacím, kterých se tato změna týká. (6) Dokumentaci související s činnostmi majícími vliv na jakost vybraných zařízení musí provozovatel uchovat po celou dobu provozu vybraných zařízení na dvou různých, bezpečnostně na sobě nezávislých místech.

Programy zajištění jakosti

§9 Zadávací program zajištění jakosti (1) Zadávací program zajištění jakosti se zpracovává pro každou stavbu s jaderným zařízením a je platný od termínu schválení do konce životnosti této stavby. (2) Zadávací program zajištění jakosti rozpracovává zásady zajištění jakosti vybraných zařízení a kontrolních činností stanovené pro účastníky výstavby, provozovatele, dodavatele zařízení a služeb v období od navrhování až po likvidaci jaderného zařízení. (3) Zadávací program zajištění jakosti stanoví zejména: • a) podrobné určení jaderného zařízení, pro které se zpracovává, b) posloupnost stanovení jakosti vybraných zařízení, c) posloupnost stanovení činností, které podmiňují jakost vybraných zařízení v průběhu jejich na-

Sbírka zákonů č. 4 3 6 / 1990

Strana 1568

vrhování, výroby, montáže, stavby, zkoušek, provozu, údržby, oprav a rekonstrukcí, d) požadavky na organizační a technické zabezpečení zajištění jakosti vybraných zařízení včetně požadavků na kvalifikaci pracovníků vykonávajících činnosti mající vliv na jakost vybraných zařízení, e) požadavky na normativně technickou dokumentaci, f) požadavky na zajištění jednotné metroiogie, g) opatření pro zajištění jakosti dovážených vybraných zařízení a služeb důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti včetně provádění kontroly jejich jakosti, h) zásady evidence, identifikace a archivace dokumentace o jakosti, dokumentace o zajištění jakosti a výsledků kontrol, j) požadavky, které je nutno rozpracovat v dílčích a individuálních programech zajištění jakosti, četnost a způsoby uvádění těchto programů do souladu se skutečným stavem, j) výběr vybraných zařízení, jichž se týkají činnosti spojené se zajištěním jakosti, kterv odpovídá hloubce zpracování zadání dané stavby/') k) přehled účastníků výstavby, předpokládaný dodavatelský systém s uvedením vzájemných vztahů a název organizace budoucího provozovatele jaderného zařízení, 1) přehled pracovních funkcí pracovníků investora se stanovením osobní odpovědnosti za naplňování jednotlivých požadavků tohoto programu, m) způsob a četnost kontroly plnění tohoto programu, n) způsob, jakým bude Komise informována o výsledcích kontroly a přijatých opatřeních. §10 Dílčí programy zajištění jakosti (1) Dílčí programy zajištění jakosti se zpracovávají pro každou stavbu s jaderným zařízením a jsou platné od termínu jejich schválení. (2) Dílčí prograniy zajištění jakosti rozpracovávají požadavky stanovené v této vyhlášce a v zadávacím programu zajištění jakosti.

Částka 74

(3) Dílčí programy /.a|išténi |akosu se zpracovával, pro oblasti: a) projektování a navrhovaní pnsluinmi projektovou organizací, b) výstavby, vřetni' přípravy ke spouštěni"') a spouštění") investorem a jeho dodavateli, c j provozu provozovatelem, d) vyřazování z provozu příslušnou projektovou organizací, provozovatelem a jeho dodavateli činností a služeb důležitých z hlediska ladernc bezpečnosti. (4) Dílčí programy zajištění |akosti se zpracovávají také pro další oblastí, pokud |c tak stanoveni) v zadav.icím programu zajištění jakosti. (5) Dílčí program zajištění jakosti zpracovávaný pro jednotlivou oblast musí obsahovat zejména: a) souhrn všech vlastních činností mající', h vliv na iakost vybraných zařízení, b) organizační /.abexpečení a popis zajišťovaní iaL.su s vymezením činnosti, pravomoci a odpovědnosti za plnění jednotlivých požadavku tohoto programu, c) organizační zabezpečení činnosti majících vliv na jakost vybraných zařízení, včetně požadavku na kvalifikaci pracovníku vykonávajících tvto činnosti, d) technické zajištění vykonávaných činností majících vliv na jakost vybraných zařízení a souhrn normativně technické dokumentace, podle- ktert se budou tyto činnosti vykonávat. e) způsob kontroly prováděných činnosti majících vliv na jakost vybraných září. jni, včetně kontrol pracovních postupů při projektování, navrhováni, výrobě, zkouškách, výstavbě a provozu, f) způsob prověřování provádění kontrol, zkoušek a testů vykonávaných jinými organizacemi, g) postupy řešení a odstraňováni zjištěných nedostatků, h) způsob dokumentováni prováděných činností včetně kontrol, i) způsob identifikace, evidence a archivací doku-

ř

") § 3 odst. 1 vyhlášky Státní Komise' pro vrdeckoltťhnickv ." investiční ro7voi č. 43'199C Sb., ľ» protektori- pnpr.i\Ĺ"sta\cíi.

7

) § 15 odst. 1 výnosu ČSKAR i. 6 ze dne 23. 1. 1980 o zajištění jjdcrnť bezpečnosti při .•spouštěn! a provozu iailcrnč cm rpťiiť kých zařízení, registrovaného v čistce 13/1980 Sb.

") § 3 odst. I výnosu ČSKAE č. 6 ze dne 23. 1. 1980.

71

Čistka 74

Sbírka zákonů č. 436 / 1990

nifjiMtv související se zajištěním jakosti wbratiých zaří/Lní, I.) dodavatelský systém s uvedením vzájemných vztahu a způsobu zajištění jakosti vybraných zařízení v rámci těchto vztahů, k) organizaci, způsob a četnost kontroly plnění técbto programu a jejich efektivity, I) způsob, jakým bude Komise informována o výsledcích kontroly a prsatých opatřeních. (6) Dílčí programy zaiištění jakosti zpracovávané provozovatelem musí rovněž obsahovat: a) postup přípravy, posuzovaní, schvalování a vydávání dokumentu potřebných pro provádění prací důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti provozu jaderného zařízení včetně specifikace těchto dokumentu a postupu pro prováděni a schvalování jejich změn, b) popis zajištění jakosti v oblastech důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti, kterými jsou zejména řízem provoíu jaderného zařízení, sjednávání externích služeb a dodávek náhradních dílu, skladování, údržba, provozní kontroly, funkční zkoušky, opravy vybraných zařízení, hodnocení jejich stavu, metrologie, příprava personálu, příprava a vedeni dokumentace.

Individuální programy zajištění jakosti i 1} Individuální programy zajištění jakosti rozpra>-ova\.iji koncepce a zásady zajištění jakosti vybraných / iř!/.i.m stJiľ.jvené touto vyhláškou a zadávacím pro;.;í\:iíi<.m za/išréní (akosti pro dané jaderné zařízení. (.ľ,i Individuální programy zajištění jakosti jsou platné od termínu svého schváleni až do konce životnosti wbraného zařízení, pro něž jsou zpracovaný. (3 i Individuální programy zajištění jakosti se zpracovávají: a) pru iednotlisá vybraná zařízení zařazená do bezpečnostní tříd) I. b; pro jednotlivá vybr~.ua zanV.oní zařazená do bi/zpe'.'iľ-iru! třídy 2; pro poli Libni trasv, armatury.

ifc i ' Í l ; p kých procesu nebo cidk^ncka zařízení muže bv;. pi'ľ-iuinýni výrobcem v rozsahu jeho dodavkť ^pucován sď-užen.v individuálni protinm zajištěni i.-kosti. c; pro vybraná zařízení zařazená do bezpečni,in! iřídy 3 v rozsahu dodávky \ybrairch zařízeni pří •iuš.-irho dodavatele.

72

Strana 1569

(4) Individuální programy zajištění jakosti musí obsahovat: a) výčet vybraných zařízení, na která se tyto programy vztahují, b) souhrn vlastností majících vliv na jadernou bezpečnost stanovený na základě projektové, konstrukční, výrobní, montážní a stavební dokumentace pro dané vybrané zařízení, cj doklad o souladu návrhu vybraného zařízení s požadavky projektu, d) ukazatele spolehlivosti vybraných zařízení, e) výčet jednotlivých činností majících vliv na jakost vybraného zařízení v období výroby, montáže, výstavby, spouštění a provozu, f) organizační zabezpečení a popis zajištění jakosti s vymezením činností, pravomocí a odpovědnosti za plnění jednotlivých požadavků těchto programů, g) organizační zabezpečení provádění jednotlivých činností majících vliv na >akost vybraných zařízení, včetně požadavku na kvalifikaci pracovníku vykonávajících tyto činnosti, h) technické zajištění vykonávaných činností majících vliv na jakost vybraných zařízení, souhrn normativní a technické dokumentace, podle které se budou tyto činnosti vykonávat, a doklad o 'jednaní příslušných technických podmínek mezi výrobcem a odběratelem v případě, že tyto technické podmínky jsou sjednávány, i) požadavky výrobců na zajištění jakosti oprav a změn vybraných zařízení, i) způsob kontroly prováděných činností majících vliv na jakost vvbraných zařízení. k) závazné postupy pro zpracování výsledků provozních kontrol a jejich hodnocení, pro hodnocení zbytkové životnosti a pro hodnocení systémů svědčených vzorku v případě, že tyto v/stémv jsou předepsány, i) postupy řešení a odstraňováni zjištěných nedostatků, m'i způsob dokumentování provedených činnosti včtmě kontrol, u; /působ identifikace, <:•. aience ; archivjce dokumentace souvi.íející se zaiišténÍTi lalíosu \vbrnnveb zařízeni, o; způsob značení a identifikace jednotlivých v-br:.nvch zařízení ^ jejich částí. p) seznam všech organizací, které se podíiejí na zajištěni dodávek vybraných zařízení, q) požad^vkv zpracovatele ír.div'duÁlního programu zajišté.ii jakosti n? své subdodavatele. ť'Jvj.'íc!

Sbírka /.ikonů č. 436 / 1990

Strana 1570

se způsobu zajištění n proká/.ání dosaženi: ijkosti a funkčních vlastností dodávek a jejich souladu s příslušnými předpisy a normami, r) způsob, organizaci a četnost kontrol\ plnění těchto programů. (5) Podle individuálních programů zajištěni jakosti se provádí rovněž kontrola vybraných zařízení při výrobě, montáži, přípravě ke spouštění, spouštění provozu, opravách a rekonstrukcích. (6) Přílohová dokumentace individuálních programů zajištění jakosti která, pokud je zpracovávána, je.jejich nedílnou součástí, musí obsahovat instrukce, metodické postupy a výkresy, týkající se kontrol jakosti a funkční způsobilosti včetně určení povolených mezních hodnot a stavů po celou dobu životnosti vybraných zařízení. Tyto instrukce, metodické postupy a výkresy musí obsahovat: a) nezbytná kritéria přijatelnosti, aby bylo možno určit, zda byla dosažena stanovená jakost, b) stanovení velikosti nejmenší evidované a přípustné vady v návaznosti na citlivost použité nedestruktivní metody. Postup zpracování, projednávaní a schvalování programů zajištění jakosti a seznamu vybraných zařízení §12

(1) Souběžně se zadáním stavby je investor povinen zajistit zpracování zadávací bezpečnostní zprávy,9) jejíž součástí je zadávací program zajištění jakosti. (2) Investor může pověřit zpracováním zadávacího programu zajištění jakosti jinou organizaci, přičemž je povinen s ní spolupracovat a poskytnout podklady potřebné pro jeho zpracování. (3) Před zahájením prací na zadávacím programu zajištění jakosti podléhá jeho osnova a výběr vybraných zařízení předběžnému odsouhlasení Komisí. (4) Před zahájením prací na projektu10) je investor

74

povinen předložit s dostatečným časovým předstihem zadávací program zajištěni jakosti ke schváleni Komisi. (5) Souběžně se zpracováním projektu a v rámci předběžně bezpečnostní zprávy") je investor povinen zajistit u příslušné projektové organizace na základě závazných podkladů od dodavatelů technologické a stavební části vypracování: a) seznamu vybraných zařízení v rozsahu a hloubce zpracování projektu pro dané jaderné zařízení. Tento seznam musí být: 1. zpracován textovou a výkresovou formou v samostatné dokumentaci s uvedením jednotlivých bezpečnostních tříd vybraných zařízení, 2. investorem odsouhlasen a následně předložen ke schválení Komisi před schválením projektu, 3. pololetně upřesňován příslušnou projektovou organizací na základě změn a dodatků projektu; tyto úpravy je povinen projednat s investorem, který je předkládá Komisi ke schválení před jejich realizací; b) soiŕpisu řešení použitých v projektu, která vytvářejí základní koncepci pro realizaci činností souvisejících s kontrolou jakosti, a to především z hlediska: 1. přístupnosti ke kontrolovanému vybranému zařízení (dispoziční řešení, možnost dezaktivace povrchů, snímatelné izolace apod.), 2. měřicích, kontrolních a diagnostických systémů pro kontrolu během provozu s ohledem na požadavky dodavatelů vybraných zařízení. (6) Před zpracováním seznamu vybraných zařízení jsou příslušná projektová organizace a investor povinni projednat s Komisí omezující a upřesňující podmínky, které budou součástí tohoto seznamu. (7) Změny a upřesnění seznamu vybraných zařízení je investor povinen odsouhlasit a následně předložit ke schválení Komisi. (8) Vybraná zařízení musí být příslušnou projek-

') § 7 odst. 4 vyhlášky federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 85/(976 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení a stavebním rádu. 1=

) § 4 odst. 1 vyhlášky Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj č. 43/1990 Sb.

" ) § 20 odst. 4 vyhlášky federálního ministerstva pro technicky a investiční rozvoj č. 85/1976 Sb.

73

Sbírka y.iki

Čistka "4

;

iin-iiu organizaci \ v/n.uvn i u srn ..•ilik.icicn -i »i'kresow části pioiektu.

'Ji

Dik I p r o c l a i m

zajištěni

lakosti

musí být

pn 'pr.*«.o\ani /pracín.uelem odsouhlaseni ínvesto;vm. popr.padc provo.'iuntelcm, a picd zahájením čiri if ••ti. pn> k t e i e | s i i u i i i v c i n , s c h v á l e n y {I-

/pi.Kiivine

Konii.si.

dílčí p r o z r a d í ) ' / J i i í t ě m

ijkivsn

predkladá s ď>sta:e<."n>tv> předstihem ke schváleni Komisi v ppp.idech uvedených v § 10 odst. 3 písm. i .i :\ investor, v osiamích případech provozovatel. § 13 (1) Výrobci vvbranýeh zařízení jsou povinni před zahálením výroby vvbranýeh zařízení zpracovat indi\ iduální programy zajištění jakosti pokrývajú.: víechny činnosti ovlivňující jakost vybraných zařízení v rozsahu jejich dodávky. (2) ['red zahájením výroby vybraných zařízení iiKisi b-,'t individuální programy zajištění jakosti prolednány a odsouhlaseny investorem a schváleny Komisi. Individuální programy zajištění jakosti předkládá ke schválení Komisi investor. (3j V případě, že jsou mezi výrobcem a odběratelem vybraného zařízení sjednávány technické podmínky na dodávku vybraného zařízení, musí být tyto podmínky sjednány před předložením individuálního programu zajištění jakosti pro dané vybrané zařízení ke schválení Komisi. Splnění tohoto požadavku musí být prokázáno v příslušném programu zajištění jakosti. § 14 Změny a úpravy programů zajištění jakosti a seznamu vybraných zařízení Zmčnv a úpravy schválených programu zajištění jakosti a seznamu vybraných zařízení se prováděli podle zásad platných pro přípravu a schvalovaní programu zajištění jakosti příslušné úrovně a seznamu vybraných zařízeni. K projednaní a schválení změn a úprav programu příslušné úrovně a seznamu vybraných zařízení je organizace, odpovědná za jejich vypracování a realizaci povinna doložit písemně zpracovanou analýzu příčin navrhované změny nebo úpravy před icjí realizací.

H L A V A III POŽADAVKY ZAJISTfNÍ JAKOSTI V JEDNOTLIVÝCH ETAPÁCH Zajištění j a k o s t i v etapě n a v r h o v á n í 5 15 (1) Činnosti při zpracovaní návrhu vybraných

74

. 436

Strana 1571

I99C

z.iři/ejii je iiijiiin řádné dokumentačně zpuco.ai tak, aby bylo umožněno |c|ich vyhodnocení a kontrola jinvin; praemníkv než féitii. kteří provedli návrh nebo kteří se na n.ivthu přímo podíleli. (21 Vné|si a vnitřní vzi.ihy mtvi organizacemi .\ organizačními úivary, které pr. ,i lištéiľ' i.ikľsti. '.celně opatřem pro systematickou koordinaci pr.ici •>• iednothvých tazích návrhu i mezi nimi navzájem. (3) Organizace a usobv, kure odpovídají za vypracovaní návrhu \ v braného zařízení, jsou povinny: a; provádět kontrolu návrhu řešení (výpočty pevnosr\, alternativní v vpočty, experimentální programy v modelovém i skutečném měřítku atd.), b) ověřovat, zda návrh řešení v jednotlivých stupních splňuje požadavky stanovené v platných předpisech, technických normách, popřípadě v dohodnutých technických podmínkách, c) výsledky činností uvedených v písmenech a) a b) náležitě dokumentovat i pro potřeby zpracování příslušných individuálních programů zajištění jakosti.

§ 16 (I j Prověřování návrhu vybraného zařízení je nutno zaměřit zejména na tyto oblasti: a) jadernou bezpečnost. b) ochranu před ionizujícím zářením, L) reaktorovou fyziku, d) funkční schopnost, namáhání, spolehlivost, technickou bezpečnost a životnost vybraných zařízení. e) tepelne, hydraulické, seismické a havarijní analýzy, f) vhodnost použitých materiálů, g) přístupnost pro provozní kontrolu a revize, h) provádění oprav, údržby, rekonstrukcí a zkoušek, i) možnost a způsob výměny vybraných zařízení. (2) Při ověřování splnění daných požada\kú v řešení návrhu vybraného zařízení je nutné, aby program zkoušek obsahoval vhodné zkoušky prototypové jedroíkv nebo modelu z hlediska funkční schopnosti i zi krajně nepříznivých podmínek předpokládaný c!i návrhem.

Zajištění jakosti v etapách výroby, dodávek a výstavby § 17 (1) Realizace činnosti souvisejících se zaiištčmm

Sbírka zákonu č. 4 3 6 / 1990

Strana 1572

l.ikosti vybraných zaří/cní musí být ukončena a na základě vlastních kontrol vyhodnocena: a) pro etapu v v roby vybraných zařízení výrobcem, dodavatelem a investorem neipo/.děii před zahájením tvíoiiiaže těchto vybraných zařízení, b) pro etapu montáže a stavby vybraných zařízení příslušnými dodavateli a investorem nejpozději před zahálením spouštění jaderného zařízení. (2) Vyhodnocení činností uvedených v odstavci 1 musí být potvrzeno vedoucími organizací, které tyto činnosti prováděly, anebo jimi přímo pověřenými pracovníky. (3) K následným činnostem lze přistoupit pouze v případech kladného vyhodnocení' předcházejících činností. (4) Odpovědná organizace musí neprodleně informovat o výsledcích a vyhodnocení činností souvisejících se zajištěním jakosti vybraných zařízení a o zahájení následných činností Komisi.

§ 18 (1) K zajištění souladu s požadavky na dodávku musí být použitý materiál, výrobky a služby podrobeny kontrole podle schválených příslušných dílčích a individuálních programu zajištění jakosti. 'Osvědčení o tomto souladu, mající charakter potvrzení nebo atestu výrobce, musí: n) být dodáno společné s vybraným zařízením a současné inusí být též k dispozici na místě výstavby jaderného zařízení, bj obsahovat kriteria hodnocení, c) obsahovat vyhodnocení výsledků, které byly zjištěny provedenými kontrolami. (2) V etapě výroby vybraného zařízení může být vyhodnocení etapy výroby výrobcem nahrazeno osvědčením o souladu podle odstavce 1.

§ 19 (1) Výrobce vybraného zařízeni |e povinen předat společně s vybraným zařízením dokumentaci o jakosti. (2) Výrobci a dodavatelé vybraných zařízení, jejich materiálů, částí a vybavení isou povinni uvádět \ dokumentaci o jakosti dodavky výsledky provede ných výrobních kontrol jakosti a zkoušek vlastností prvku, zařízeni, základního materiálu, svarových spoju A návani, dále pak vlastnosti a složení materiálu, místo, velikost, četnost a druh odstraněných vad zjištěných kontrolou a způsob provedení jeiieh oprav. U vybraných zařízení zařazených do bezpečnostních tříd I a 2 se povinnost uvedení konkrétních údaju vztahuje také na ponechané vady přípustné velikosti (druh, čet-

Částka 74

nosí, umístění apod.)- Údaje musí být v souladu s požadavky individuálních programu zajištění jakosti. .

§20

V případech, kdy zvláštní technologické postupv mohou ovlivnit výsledné vlastnosti použitých materiálu a výrobku, musí být předem zajištěna možnost provedení dalších zkoušek (například uschováním svédečných vzorku). §21 (1) Identifikace materiálů, dílů a součástí se provádí podle předem stanovených zásad, přitom se týká i částečně vyrobených dílčích sestav a polotovaru a přídavného materiálu a musí být zachována během výrobních operací, skladování, přepravy, přípravy pro montáž, montáže, spouštění a provozu. Identifikační záznamy a související dokumentace musí být dosažitelné během celého období výstavby i provozu. Zásad v identifikace se v plném rozsahu vztahují take na náhradní díly a materiály. (2) Opatření pro identifikaci a kontrolu je zpracovatel povinen stanovit tak, aby se zabránilo použití nesprávného nebo vadného materiálu, části nebo komponenty. Tam, kde )e použito identifikačního označení, musí být toto označení jednoznačně čitelné, nesmí ovlivňovat funkci předmětu a nes/ní být odstraněno bez nahrazení jiným způsobem identifikace. §22 Opatření týkající se manipulace, skladování, dopravy, včetně čištění, balení a ochrany vybraných zařízeni a kontroly těchto činností je výrobce povinen stanovit a dokumentovat v souladu s předepsanými instrukcemi, metodickými postupy a výkresy tak, aby se zabránilo poškození, zničení nebo ztrátě. Uvedená opatření musí být stanovena v individuálním programu zajištění jakosti. §23 Výrobní a montážní odchylky a rovněž odchylky vzniklé opravou zařízení od realizační dokumentace musí být stanoveným způsobem předloženy ke schválení podle § X odst. 4 této vyhlášky. K tomu je nutno předložit souhlas s odchylkou od té organizace, která příslušnou realizační dokumentaci sestavila nebo se n.i ní jinak podílela. Postup naplňování tohoto požádav ku musí být stanoven v zadávacím programu zajištění lakosti. §24 Výrobci a dodavatelé vybraných zařízení jsou povinni: a) provést upřesnění příslušných kapitol individuálních programů zajištění jakosti týkajících se pro-

75

Částka 74

Sbírka zákonu č. 436 / 1990

vozníeh kontrol na základě výsledku před provozních kontrol, b) -předložit toto upřesnění k odsouhlasení provozovateli. §25 (1) V případě dovozu vybraných zařízení ze zahraničí platí opatření a zásady uvedené v zadávacím programu zajištění jakosti platném pro jaderné zařízení v Československu, pro které jsou dovážená vybraná zařízeni určena. (2) Nepodarí-li se příslušné čs. organizaci činr.é v zahraničním obchodě dohodnout se zahraničním dodavatelem plnění požadavku uvedených v odstavci 1, musí být individuální program zajištění jakosti zpracován objednatelem zařízení na činnosti )ím prováděné, včetně rozšířené vstupní kontroly, jejímž cílem ie /.jistu skutečný stav lakosti zařízení a jeho zdokumentování. (3) Všechny činnosti prováděné po dovozu vybraného zařízení ze zahraničí musí být v souladu s požadavky schváleného individuálního programu zajištění jakosti pro dané zařízení. §26

(1) Podmínkou zahájení činností souvisejících s přípravou ke spoušrění je schválení dílčích programů zajištění jakosti zpracovaných investorem a dodavateli pro tuto etapu Komisí. (2) V rámci přípravy ke spouštění musí být splněny všechny požadavky stanovené v této vyhlášce, dílčích a individuálních programech zajištění jakosti vztahující se na období od ukončení montáže do prvního zavezení paliva do aktivní zóny reaktoru.

Strana 1573

(5) Podmínkou zahájení spouštění jsou: a) schválení dílčích programů zajištění jakosti zpracovaných investorem a dodavateli pro tuto etapu Komisí, b) kladné výsledky zhodnocení uvedených v odstavcích 3 a 4 a jejich schválení Komisí.

Zajištění jakosti v etapě p r o v o z u §27 (1) Podmínkou zahájení zkušebního provozu je schválení dílčího programu zajištění jakosti pro etapu provozu Komisí. (2) Dalšími podmínkami zahájení zkušebního provozu jsou: a) splnění požadavků dílčího programu zajištění jakosti pro etapu spouštění a kladné výsledky příslušných kontrol provedených do zahájení zkušebního provozu, jejichž vyhodnocení musí být předloženo v rámci předprovozní bezpečnostní zprávy odpovědnou organizací ke schválení Komisi před zahájením zkušebního provozu, b) průkaz o připravenosti plnit požadavky stanovené v § 32 odst. 1 písm. a) a h). Tento průkaz musí odpovědná organizace předložit Komisi před zahájením zkušebního provozu, c) splnění požadavků stanovených v § 32 odst. 1 písm. c). §28

(1) V rámci plnění požadavků dílčího programu (3) V rámci přípravy ke spouštění musí odpovědná zajištění jakosti pro etapu provozu podle § 10 odst. organizace zpracovat zhodnocení splnění všech poža- 5 a 6 musí provozovatel rovněž zajistit provádění davku stanovených v této vyhlášce, dílčích a individu- funkčních zkoušek a provozních kontrol vybraných álních programech zajištění jakosti, které se vztahují zařízení, vyhodnocování jejich výsledků a hodnocení k činnostem od ukončení montáže do prvního zavezení zbytkové životnosti. paliva do aktivní zóny reaktoru, a předložit je jako (2) Funkční zkc/ušky a provozní kontroly se musí součást předprovozní bezpečnostní zprávy12) Komisi provádět v souladu s požadavky dílčího programu zake schválení. jištění jakosti pro období provozu, individuálních pro(4) V rámci přípravy ke spouštění musí odpovědná gramů zajištění jakosti, harmonogramů provozních organizace zpracovat zhodnocení připravenosti pra- kontrol a limitů a podmínek. covníků a materiálního zabezpečení pro provádění čin(3) Harmonogramy provozních kontrol se zpranosti majících vliv na jadernou bezpečnost jaderného covávají s cílem zajistit, aby provozní kontroly vybrazařízení v etapě spouštění a prohozu a předložit je jako ných zamení byly vykonány náležitým způsobem součást předprovozní bezpečnostní zprávy Komisi v cyklech stanovených v příslušných individuálních ke schválení. programech zajištění jakosti.

'') 5 31) odst. 2 pism. c) vyhlášky federálního minisuTMvj pro technicky •> investiční rozvoj i. 85/1976 Sb.

76

Sii.i

(4i

Sbírka zákonu č. 436

Castka 74

provozních kontrol se Clem |t- mimo tuto * ad u a následky jťjjlio rozvoje posuzovat ve smyslu |c|iho kr.iinč nepŕí/niveho vlivu a provést lo-

.i; dlouhodobé, které musí pokrývat minimálně jemu odpowd.i|i'ci opatřeni. den uplnv cvklus provozních kontrol, b) krátkodobé, které uvádějí zejména rozsah přislušr.\ch provozních kontrol pro jednotlivá vybraná (Ij Provozovatel jaderného zařízení je povinen: /.atíy.eni v rámci jednoho kontrolního údobí .i) zabezpečil činnost vlastního organizačního útvaúplného cyklu a et.ipy přípravy, provádění a vyru, který bude řídit a koordinovat zaváděni poža hodnocení těchto kontrol. davkú zajištění jakosti, prověřovat jejích plném a vyhodnocovat zjištěné výsledky a účinnost přijí(5) Při provádění provozní kontroly je nutno maných opatření, z důvodů srovnatelnosti výsledků použít pokud možno stejných metod a přístrojů, jakých bylo použito při b) zabezpečit činnost vlastního organizačního útvaru pro přípravu a realizaci provozních kontrol včetně provádění předprovozní kontroly. Použité metody vyhodnocení jejich výsledků, musí mít citlivost vyšší, než jaká odpovídá vadám příc) před zahájením zkušebního provozu předložit pustným pro provoz. Komisi upřesnění provozních kontrol ke schvále(6) Koncepce provozních kontrol, přístrojového ní, vybavení, přípravků a zařízení musí být uvedena v prod) předložit Komisi nejpozději měsíc před zahájením jektu stavby a zahrnuta do předběžné bezpečnostní provozních kontrol jejich krátkodobý harmonozprávy. gram, . . . . (7) Přístroje, přípravky a zařízení pro provozní e) předložit Komisi nejpozději měsíc před zahájením kontrolu musí být, j e—li to reálně mozhč, automatizonásledujícího úplného cyklu dlouhodobý harmované nebo mechanizované s možností dálkového ovlánogram provozních kontrol, dání, s registrací indikovaných vad a s možností jejich f) vypracovat zprávu o provedené provozní kontrole opětné lokalizace. a jejích výsledcích pro každý provozovaný blok jaderného zařízení a nejpozději do jednoho měsíce §29 ode dne ukončení provozní kontroly předložit tuto zprávu Komisi, (1) Příslušná kontrola musí být provedena g) vhodným způsobem průběžné zajišťovat kompletza vhodných podmínek okolního prostředí kvalifikoní evidenci a archivaci získaných výsledků a ostatvanými pracovníky a s použitím řádně seřízených příní dokumentace související se zajištěním jakosti, strojů. aby se zabránilo její ztrátě nebo znehodnocení. (2) Srovnávací a opakovaná měření je nutno provádět podle předepsaných metodik, za přibližně stej(2) Zpráva o provedené provozní kontrole musí ných podmínek okolního prostředí. Při plánované záobsahovat zejména informace o provedených činnosměně přístroje, a to i stejného typu, je povinnost provést srovnávací měření nezávislá na průběžném progra- tech s odkazy na dílčí zprávy, způsoby a výsledky hodnocení, porovnání výsledků s výsledky předchozích mu kalibrace a vést o něm záznam. kontrol, závěry z hlediska přípustnosti pro další pro(3) Dokumentované výsledky a závěry provede- voz, nedostatky a potíže, příčiny nedodržení nebo poných kontrol a zkoušek musí být jednoznačné. sunů termínů a rozsahu kontrol oproti individuálním programům zajištění jakosti a harmonogramům pro§30 vozních kontrol. (1) U materiálů a dílů vybraných zařízení, které (3) Výsledky provozních kontrol a rozbor přijanevyhověly požadavkům na zajištění jakosti, musí být tých opatření musí být zpracovány a předloženy prospolehlivé vyloučeno jejich nesprávné použití. V provozovatelem k posouzení a stanovisku odborné komisi gramech zajištění jakosti musí být stanoveny způsoby složené ze zástupců provozovatele, výrobních závodů, značení a odpovědnost za disponování s díly, které ne- a předních odborníků. Odborná komise je jmenována odpovídají stanoveným požadavkům. vedoucím odpovědné organizace. Jednání komise musí (2) Do doby provedení a vyhodnocení rozboru proběhnout před uvedením bloku do provozu po přímožných důsledků zjištěné vady nebo jejího rozvoje slušné provozní kontrole.

77

Sbírka zákonu č 4 3 6 / 1990

C'.'.isik.i 74

(4) Pro\ozo\ .Hel |e pmmen přiznat na ledn.ím odborne komise zástupce státního dozoru nad jadernou bezpečnosti ladernych zařízeni .1 předložit pni ne|po/déji do /.iliaiem lednam odborne komise \ysledkv provozních kontrol a rozbor přiiatyeh opatřeni. Zajištění jakosti v y b r a n ý c h z a ř í z e n í při o p r a v á c h a z m ě n á c h

§32 Opravy vad a nedostatkvi vybraných zařízeni, jeficli /měny a výměny musí být prováděn)' pouze podle příslušných schválených technologických postupu a dalších podmínek stanovených zeimena v programech zajištění jakosti.

Provedené opravy a úpravy je nutno ověřit zkouškami a nově dosažený stav zdokumentovat v souladu s ustanovením § 19 odst. 2 této vyhlášky.

zu a likvidaci jaderného zaŕiz.eni musí bvt vvkonavánv v souladu s požadavky programu zajištěni jakosti zpracovanéni pro tuto etapu, zejména podle § 10.

ČÁST ČTVRTÁ PŘECHODNÉ, ZRUŠUJÍCÍ A ZÁVĚREČNÉ USTANOVENÍ §36 Přechodné ustanovení Pro vybraná zařízení vyrobená, rozpracovaná, rozestavěná nebo provozovaná ke dni nabyti účinnosti této vyhlášky musí organizace v případech, ve kterých ne|sou splněny požadavky icjích icdnothvých ustanovení, vypracovat a dohodnout s Komisí náhradní řešení a provést je nejpozději do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky.

Zajištění jakosti při vyřazování jaderného zařízení z provozu

§37 Zrušovací ustanovení

§34

Zrušuje se výnos Československé komise pro atomovou energii č. 5 ze dne 14. listopadu 1979 o zajištění jakosti vybraných zařízení v jaderné energetice z hlediska jaderné bezpečnosti, registrovaný v částce 29/ /"1979Sb.

Podmínkou zahájení činností spojených s vyřazováním z provozu a likvidací ladcrného zařízeni je splnění požadavků § 10 odst. 3 písm. d) a § 12 odst. 10a 11.

§38 Závěrečné ustanovení

§35 Všechny činnosti související s vyřazováním z provo-

Vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. prosince 1990.

Předseda: Ing. Wagner CSc. v. r.

78

Strana 1575

Ročník 1980

Sbírka zákonů


O Z N Á M E N !



0

V Y D A N Í

O B E C N I

Z Á V A Z N Ý C H

Cena Křs 2 —

P R A V N I C H

P R E D P J S D

Československí! komise pro atomovou energii vydala podle g 54 odst. 3 písm. c) zákona C. 133/1970 Sb., o působnosti federálních ministerstev, v dohodě s federálním ministerstvem paliv a energetiky a ostatním! zúčastnenými orgány výnot t. 6/1980 ze dne 23. ledna 1980 o zujiilění jaderné bezpečnosti pM ipouiténl a provozu Jaderně ensrgetlckých zařixeni. Výnos stanoví požadavky k zaJIStfinl Jaderné bezpečnosti Jadernř energetických zařízeni pľi spoušténf a provozu těchto zařízení a určuje závazný postup z hlediska Jaderna bezpečnosti pro orgány, organizace a jejich pracovníky zabezpečující přípravu, spouštěni a provoz Jaderní energetických zařízeni. Výnos nabyl účinnosti dnem 24. ledna 1980 a Je uveřejněn ve Zpravodaji řederalního ministerstva pro technický a Investiční rozvoj, ministerstva výstavby a techniky CSR a ministerstva výstavby a techniky SSR v částce 1—2/1660.

Strana 226

Sbírka zákonů 1980

Částka

79

ZPRAVODAJ

Federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj Ministerstvo výstavby a techniky ČSR Ministerstvo výstavby a techniky SSR Rocnft XII

V Praž* cin* 27. břexna 1980

Částka 1-3

C m 2 Kčs

OBSAH - Pokyny federálního ministerstva pro technický a invastiční rozvoj a Státní plánovací komis* so dna 25. února 1980 k provedení prověrky roztahu a účelnosti výkopů, násypů a převozů leminy - Pokyny federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj a Státní plánovači komise č. 1 ze dne 22. března 1980 k metodicko-organizatníma zabezpečeni převod a rozpočtů staveb na novou cenovou irovefi platnou od 1. ledna 1S02 • Statut Ceny srn výstavba Ministerstva výstavby a techniky SSR z 18. deceaibra 1879 - Instrukce ministerstva výstavby a techniky CSR a ministerstva vnitra ČSA M dne 2a. prosince 1979 ka saitenl odpadá byt* Metodický Bával miaáeteratva výstavby a techniky CSR a ministerstva výstavby a techniky SSR xa deo 15. října 1979 pra apřesatoi paatapu pH projektováni stavab, které jaaa orčeoy pra azlváoi Invalidated a starými oaobaail Sdíleni ministerstva výstavby a techniky CSR sa dne 31. Července 197B k projednáváni návrh* •rojektevých akelA a projekt* aektarých staveb pra tMovýchovu a sport Sděláni federálního ministerstva pro technický • Investiční rozvoj ze dne 10. března 1980 o vydáni sesnaaiA vybraných výrobkii a materiálů pro základní akaly a integrovaná zařízení občanské vybavenosti podléhajících centrálni regulaci

80

Sdélení federálního ministerstva pro technický a Iff veatiCnt rozvoj se dne 17. března 1980 k rozsahn a způsobu uvádění kapacit e merných investičních nákladů v ekonomické zprávě přípravné dokumentace a úvodního projektu Sdělení federálního ministerstva pro technický a lnvestlEnl rozvoj ze dne 19. března 1980 k soubor Í> opatřeni k zdokonaleni systému dovozu strojů a zaHzení pro investíciu výstavbu z nesocialistických sami Oznámeni federálního ministerstva pro technický c Investiční rozvoj zrn dne 2. Anora 1980 o publikaci Výooa Caakaaleveaské komleo pro atoaiavaa aaargtl C. 9 ze da* 23. ledna 1990 o zajiitinl fadené baspoí•oatt pH spoaiMaf e provoze: fadaraé anargatickýck vorejBeayco ve Apcovoawfi F H H S , NVT CSR, MVT SSR v roce 19. J Koakors vypsaný roditelem Československého střediska výstavby a architaklary v Praze Koakars vypsaný ředitelem Caakeeleveaakohe logického ostáni v Bratislav!

V 1? N O S Československé komise pro atomovou en«rgii ze dne 23. ledna 13BB o zajištěni jaderné bezpečnosti při spouštění a provozu 2 (adenié energetických zařízení' > Československá komise pro ntomovcu etiergit stai.ovl podle § 54 odst. 3 písm. c I zákona C. 133 197u SI)., o j;ir sobuosti federálních ti:injsiersí•••, v dohodé i íetJyríilním ministerstvem paliv a energetiky e ostatni)i>! ziitastněii^mi orgány: fiásl první Úvodní ustanovení Oddit 1 Základní ustanovení § 1

Předmět a účel výnosu Výnos stanoví požadavky k -.ajištení jaderné btv.peč:i 24 nost; l jaiicrně enrrgetickýc/i zařízen; ) pří spouštěni a provozu těchto zanzŔiií. Rozsah platnosti Výnos určuje závazný postup i hlediska ip.derné bezpečnosti pro orgánv. organizacn a jojirh pracovníky za!:. ^.pĽijujífí přípravu. spouítCní a provoz jHíli.Tně energetických zařízení.

Oddfl t Obacai § 3 (1) Spouštěním se rozumí činnosti zaměřené ne ověřováni a osvojování Jaderně energetického zařízení a J příprava ke spouštění Jaderně energetického zařízeni, b) vlastni provedení spoušténl jaderna energetického zařízení, které zahrnuje: — fyzikální spouštění skládající se ze dvou etap, kdy první etapou je zaváženi paliva do reaktoru, — energetické spouštění, které je ukončeno provozováním na nominálním výkonu při dodrženi projektových parametra. (2) Za úspěšné spouštění Jaderne energetického zařízení se považují kladné výsledky fyzikálního a energetického spouštění, které ověřují splněn.' podmínek pro zrhájuní zkušebního provozu u jednotlivých dodávek primární a sekundární části výrobního bloku v Jejich vzájemných vazbách. (3) Stavbu jaderně energetického zařízení musí provádět organizace oprávněná25), aby byla zaručena rualiznce stavby v souladu s projektem, ostatními technickými specifikacemi, stavebním povolením a jeho podmínkami, přičemž ju nutno vytvořit podmínky pro kontroiní činnost státního dozoru nad jadernou bezpečností Československé komise pro atomovou energii.

2?

J Registrován ve Sbírce zákonů ČSSR. Částka 13 J1KO » ) § 2 odst. Z výno6U CSKAE C. 2/1978 o zajištění jaderné bezpečatwii pM navrhování, povolování a provádění staveb s jaderně energetickým zařízením, registrován v Čistce 28/ /1978 Si?. « ) § 2 odst. 1 výnosu CSKAE C. Z/1978. s i §44 zákona í. SO.la76 Sb., o územním plánováni a sta*«ruiíni rádu (siaiebni zákon |.

I í i' Průkaz o tom, že stavba byla provedena v souladu s projektom, je nedílnou součástí předprovozní bez26 pečnostní správy ).'která je základním podkladem pru v\cí;iin" souhlasu Československé kónuse pro dtoinovoi <:iu!rí>ii (C-iKAE) ke kolaudačnímu rozhodnuti. Stavebník pň.-dloží státnímu dozoru nad jadernou ' bezpečnosti ČSKAE nejméně 3 mésíce před zahájením zavážení paíiva předpro ozní bezpečnostní zprávu, která bude \ nríibf-hu opouštění doplňována. (5j Dokumentaci oo.ňdovanou tímto vf nosem a předkládanou stčtnímu dozoru nad jadernou bezpečností CSKAE stavebníkem nebo provozovatelem /r>ra':ov.ivii:i •.•••.i;stn.1.: výstavby v rozsahu jejich činnosti. fSj Vi.škeré zrnčnv fnapř. změny limitních projektových údajfl a režimů provozu, změny v projektu zařízení a systémů I ovlivňující jadernou bezpečnost jaderně energetického zařízení, které jsou prováděny v období spoušiŕní u v průběhu provozu e jež musí být doloženy rozborem, podléhají před Jejich realizací schváleni státním dozorem nad jadernou bezpečností CSKAE. (71 Organizace odpovědné za spouštění a provoz jaderně energetického zatížení jsou povinny zajistit po celou dobu spouštěni a provozu průběžný záznam veliClr:, které stanoví státní dozor nad Jadernou bezpečností ČSKAE a jež jsou důležité z hlediska jaderné bezpečnosti tak, aby byl zachycen dostatečné velký Časový úsek změny veličiny před a v průoěhu přechodových procesu. (8) Blok jaderně 'energetického zařízení, který je spouštěn nebo provozován, musí být oddělen od

Céstf, kde Ještě pokraCufe výstavba takevfn způsobem, aby možné poruchy a havárie na budované části neovlivnily jeho jadernou bezpečnost (9j Požadavky na zajištění radiační ochrany pracovníků jaderně energettckfcto zařízeni a obyvatelstva v jejich okolí jsou upraveny rvláätnfml předpisy17).

Prmemwoícl § 4 |1) Pracovníci se pro účely tohoto výnosu rozumějí Jak pracovníci jaderně energetického zařlzenf, tf.k í pracovníci organizací, které se podílejí na zabezpečování spouštění a provozu tohoto zařízeni, pokud činnost uvedených pracovníků nebo výsledky jejich činnosti ovlivňuji jadernou bezpečnost. (21 Požadavky na kvalifikaci a nároky na schopnosti pracovníka stanoví po dohode s ČSKAE nadřízený ústřední orgán provozovatele, který zajlšfuje rovněž odpovídající školení a výcvik u vlastních pracovníků. Tyto požadavky spolu se zaškolovacíni a výcvikovým plánem musí být pravidelne (nejméně však po dvou letech) přehodnocovány e. upravovány v souladu s vývojem techniky a znalostí. (3) Povinnosti a odpovědnost pracovníků, tok informací mezi nimi a vztahy nadřízenosti a podřízenosti musí být stanoveny jednoznačně a písemnou formou. (4) Pracovnici musí být prokazatelně a podrobně sezná' meni s obsahem a případnými změnami všech předpisii. jimiž se řídí jejich činnost. Í5J Provozovnu;! zdjíÄťuje v období provozu pro každého pracovníka zvýšenou preventivní lékařskou péči a pravidelne lékařské prohlídky, zaměřené na zjiš-

*) § 39 CKJSI. 2 a 3 vyhlášky í. 85/1976 Sb., o podrobnejší •prav* (ízemnlno Mzenl a stavebním řadu. ^ | Vyhláška £. 59/1972 Sb. a vyhlASka C. 65/1972 Sb.. • ochrane zilravi před ionizujícím zíráním.

8!

téní, zda fyzická a psychická způsobilost pracovníka )c přiměřena svěřené odpovědnosti o povinnostPin. Provozovatel Je povinen kontrolovat, zda pracovníci jsou plně způsobilí k výkonu prdcovni i:uuiosti. (6) Pouze pověruni pracovníci mající stanovenou kvalifikaci jsou oprávnení řídit a kontrolovat jaderné energetické zařízení. (7) Oprávnení samostatně zastavit reaktor mají vybraní pracovníci podle provozních přRdpisú, pokud zjisti, že vzniklá situace vede k obrození jaderná bezpečnosti jaderne energetického zařízení, případně jeho okolí. § 5 Státní do/or nad jadernou bezpečnosti ČSKAE dohlíží na celkovou připravenost pracovníků a u vybraných kategorií pracovn'kft. |i!j(
Oddíl 4 Manipulace c Jaderným palivem § 6 (1) Základní podmínka jaderné bezpečností při přepravě, skladováni, zavážení a výměně palivových kazet je vyloučení možnosti vytvořenf kritické hmoty Jaderného paliva v aktivní zóně nebo mimo ni. (2) Jaderná bezpečnost při přepravě, skladování, zaváženi a výtněng palivových kazet se zajišťuje zejména — používáním příslušného zařízeni a kontrolou jeho stavu, — žpráváfui"'provozem zařízení přepravní technologie, — správnou organizací a prováděním prací s paliven. — dodržováním pravidel pro zabezpečeni jaderné bezpečnosti a předpisů pro tyto práce, — kontrolou stavu aktívni zóny, zejména koncentrace kyseliny borité. hladiny moderátoru a neutronového toku, — kontrolou přepravních operací a přemisťováním paliva. — profesní kvalifikací a disciplínou pracovníků. (3) Přeprava, skladování,za vážen í a výměna jaderného paliva a ťinnestt s tím související se provádějí podle předem stanovených programů, které musí být schváleny státním dozorem nad jadernou bezpečnostf tSKAE před zahájením dané činnosti. (4) Programy pro jednotlivé činnosti obsahují — postup prací, — požadavky na připravenost zařízení a systému, — údaje o koncentraci kyseliny boříte v moderátoru, o organizačních opatřeních k zajištění jaderné bezpečnosti a doplňující opatření, která nejsou v provozních předpisech, — písemné informace o stavu skladování paliva, včetně Identifikačních údajů. (5) Při přepravě a skladování čerstvého paliva v pouzdrech musí být rozmístěni palivových kazet zabezpečeno tak, aby byle zajištěna podkrltičnost nejméně 0,05 pří predpokladaných havarijních situacích (vOetně zaplaveni vodou). I8| Při přepravě a skladováni vyhořelého paliva musí být zajištěna podkritičnost nejméně 0.05 při předpokládaných havarijních situacích. (7) Každá Jednotlivá přepravné-technologická operace spojená s přemisťováním Čerstvých a vyhořelých palivových kazet musí být zaznamenána ve zvláštním dentku s uvedením místa, kde se tyto kazety nacházejí a přijatých bezpečnostních opatření.

82

(H| Při preprave a skladování vyhořelého paliva musí být vylouirna možnost porušení hennetičnostl palivových kazet a roztavení paliva vlivem zbytkového (9) Odesílání a přeprava mimo areál jedeme Ijckélio zařičeni a evidence c< rstvého a ozářeného jaderného paliva a jaderných materiálů uvnití' i mimo areál jaderně energetického zařízení se řídí zvláštními předpisy"). Oddíl 5 Limity a podmínky § 7 2 Limity a podmínky ') obsahují soubor údajů o přípustných parantetrerh, požadaviính na piovo/.ní schopnost zařízení, nastavení ochranných systémů, o základních předpokladech a úkonech pracovníků při určitých' provozních stavech a organizačních opatřeních. Zahrnuji tyto kategorie údajů: a) bezpečnostní limity, b) nastavení ochranných systémft, c) limity a podmínky pro režimy normálního provozu 30 ), d J kontrolní požadavky. § 8 Bezpečnostní limity jsou mezní hodnoty parametru technologických procesů v jejichž rozsahu byla prokázána bezpečnost jaderně energetického zařízení a které nesmí být překročeny. § 9 Nastavení ochranných systémů udává hodnoty, při kterých se automaticky uvádějí v činnost jednotlivé ochranné systémy. Tyto hodnoty jsou stanoveny tak, aby kontrolovaný parame'r i pří následujícím přechodovém procesu nepřekrc. ' bezpečnostní limit. § 10 (1) Limity a podmínky pro režimy normálního provozu se týkají provozování jaderně energetického zařízení v předpokládaných režimech uvažovaných v bezpečnostní zprávě. Údaje jsou různého charakteru: a) pro parametry, pro něž jsou stanoveny bezpečnostní limity, se stanoví rozsah, ve kterém j» nutno daný parametr v provozu udržovat tak, aby jeho běžné kolísání a odchylky, způsobené předpokládanými provozními událostmi (vypadnutí turbíny apod.), nevedly k nežádoucímu působení ochranných systémů, b) určují mezní hodnoty ostatních .významných parametrů normálního provozu (chemické složení pracovních médií, přípustný obsah radioaktivních látek v primárním chladivú, přípustné mezní hodnoty vypouštěných radioaktivních lňtek do životního prostředí apod.), c) určují požadavky na minimální zásoby pracovních médií (zásoba primárního chladivá, zásoba paliva pro havarijní zdroji; napájení spod.).

28 J Mezinárodni táti pro přepravu nebezpečného zbuK po železnicí RID; Pravidla pro běžnou přepravu radioaktivních materiálů. Mezinárodni agentura pro atomovou energii, 1973; Pravidla pro bezpečnou přepravu vyhořelého jaderného paliva z jaderných elektráren členských s-tétú RVHP; vyhláíka t. 26/1977 Sb., o evidencí a kontrole jadernýco materiálů. »1 § 38 odst. 3 phot e J vyhřaíky č. 85/1976 Sb. *>) I 2 odst. 7 výnosu CSKAE C. 2'1978.

d) určuji požadavky na průvozní /působilobi sy l>mů e zařízeni výzuamnyili pro baipm.nrst >\. počet provozovaným li a puliotovvdi i«dnoii-K a jejich kapacitu. e) určují požadavky na mlímii.ilin oi)s.i/i;iii směn n stanoví zásady činnosti prát 'ovnikfi pru vi»:i hny předpokládané režimy pro\o/u. (2j Limity a podmínky pro dané režimy se týkají nejen funkčních zařízeni a elektrárny, ale i oriirannyi.li systémů a zařízení, která jsou za normálního provozu pouze v poliotovosti a připravena zusáhnutit v případě havarijních podmínek 11 ). Jelikož se jedná o hodnoty rúznýi.-h provozních režimů, bude jejich konkrétni veličina závislá lid výkonu jaderně energetického zafí/nní. připadne ř.»u
§

"

Kontrolní nožadavky se týkají ověřování funkce zeni včetně ochranných systémů 4 zařízení, Které jsou pracovnici povinni provádět periodicky v průběhu provozu a zejména před opětovným spouštěním jaderné energetického zařízeni po předchozí odstávce a před zvyšováním výkonu. Tyto požadavky zahrnují laké periodickou kontrolu stavu zařízeni významných pro Jadernou bezpečnost v průběhu provazu jaderně energetického zařízení. § 12 (1) Limity a podmínky se určují pro jednotlivé etapy spouStěnt a pro provoz. (2) Limity a podmínky se upravují podle dosaženého vývoje techniky (modernizace jaderně energetického zařízení) a získaných zkušeností. (3) Návrhy úprav limitů a podmínek s doloženým rozborem změn je nutno předložit k posouzení a schválení státnímu dozoru nad jadernou bezpečností ČSKAE. (4) Při posuzováni a schvalování těch limitů a podmínek, jejichž posouzeni a schválení přísluší podle jiných předpisů orgánům státního odborného dozoru, postupuje státní dozor nad jadernou bezpečnosti CSKAE v úzké součinnosti a r 6ouhlase s tômlto orgány § 13 V případě, že dojde k odchýleni od limitů a podmínek, učiní zodpovědní pracovnici neprodleně opatřeni k co nejrychlejšímu obnovení souladu. Nelze-li soulad obnovit a možné následky odchylky jsou závažné z hlediska jaderné bezpečností, je nutné reaktor odstavit a dochlazovat. Vždy se provede rozbor narušení limitů a podmínek, navrhnou opatření k vyloučení jeho opakováni a podle zásad předem stanovených ČSKAE je povinnost informovat státní dozor nad jadernou bezptóností CSKAE.

Spouitinf

Čá»t druh* fadarai •nergetického zařízení Hlava první Příprava ke spouitěnl g 14

v ráiiicí přípravy spouštěni jaderně energetického zařízení musí být provedeno shrnutí stavu júkosti ?afí7011Í. Jakostí montážft a individuálních zkoušek v &U11Jaou s příslušným programem -zajištěni jakosti k získáni celkové dokumentace o výchozím předprovozním stavu zaři/.fciu. § 15 [1) Prípravou ke spouštění jadurne energetických 7aři.uní se rozumí systémové ověřeni funkčních schopnosti jednotlivých zařízení v neaktivních podmlnk/uli. (2; Příprava zahrnuje zejména hydraulické zkoušky, revize, přípravu měřících a řídících systémů a provádí se podle samostatných programů, které predkladá stavebník ke schváleni státnímu dozoru- nad jadernou bezpečností ČSKAč. Hlava druhí Spouštění Oddíl 1 Obecná ustanovení § 18 Před zahájením spouštění jaderne energetického zařízeni musí být z hlediska jaderné bezpečnosti — schválena bezpečnostní dokumentace a upřesněny programy jednotlivých etap spouštění, — schválena technická a provozní dokumentace, týkající se Jaderné bezpečnosti, — naplněn stav pracovníků a ukončen jejich výcvik. § 17 Spouštění, které se dělí na etapy, se řídí programem jenž zahrnuje pro každou etapu aj stanovené limity a podmínky, prováděné experimenty, jejich výchozí hodnoty I předpokládané výsledky a kritéria jejich přijatelnosti, jakožto předpoklad pro zahájení další etapy. b] její organizační zajištěni s uvedením organizace nebo útvaru zodpovědného za* provedeni Jednotlivých expe- rimentů, požadavky na pracovníky, spoluúčast dalších organizací, bezpečnostní předpisy atd. § IS Veškerou dokumentaci je nutno při každé změně ovlivňující jadernou bezpečnost uvést neprodleně do souladu se skutečným stavem (dokumentace skutečného provedení stavby], který musí splňovat funkční a jakostní předpoklady projektu. Oddíl 2 Fyzikální spouiténí § 19 Připravenost k fyzlkdlnfaio spoiifténi

* ) § 2 odst. 9 výnosu flSKAE t. 2/1978.

(1) Do zahájení fyzikálního spouštění, t. J. před zavezením Jaderného paliva do aktívni zóny reaktoru, musí být připraveny s potvrzenými doklady o připravenosti

83

— reaktor, — systém eťhrany a řízení (výkonné prvky, detektory, zařízeni a prostředky pro řízeni výkonných prvku, včetně systémů logiky a havarijní ochrany), — standardní spouštěcí zařizení. — neutronový zdroj pro spouštěni (pokud je v projektu uvažován), — nestandardní spouštécí zatíženi, jehož signály havarijní ochrany jsou zavedeny do havarijní ochrany* reaktoru, — zařízeni pro přepravu, zavázeni, vyjímáni Čerstvého a vyhořelého paliva, — dlouhodobý- sklad ozářeného paliva, — systém dozimetrické kontroly, — systém pro chemickou a speciální přípravu chladivá včetně systému pro ohříváni (pokud je v projektu uvažován), — systém ventilace, — systér- kapalného absorbátoru (pokud je uvažován v projektu), — systém spolehlivého elektrického napájení, — systém havarijní signalizace ve viech místnostech. — obvody zentněnl 1 nulováni (pokud Jsou použity), — telefepní a zvukové spojeni, — hygienické smyčky, — protipožární systém. | 2 ) Provedení systémCi a zařízení uvedených v odstavci 1 musí odpovídat ustanovením výnosu CSKAE ů. 2/1978 o zajištění jaderné bezpečnosti při navrhováni, povolování a prováděni staveb s jaderně zařízením.

§ 20 D « * « M « * U M k scMftsi f-fslkátalh* taoait** Dokumentaci tvoři: a) limity a podmínky pro fyzikální spoušlěnl, bj program fyzikálního spouštěni, v němž je určen po• stup provedeni zaváženi reaktoru standardními palivovými kazetami a dosažení kritického stavu, j» dán rozsah » popis experimentů a pořadí |ejlch provedeni. Program fyzikálního spouštění obsahuje rovněž očekávané hodnoty kritických hmot, kritických poloh výkonných prvků systému ochrany a Mtení, Jejich ufelnnott, zhodnoceni velikosti reaktivity zavezených palivových kazet, kyseliny borité v chladivú atd., c) metodiky prováděni experimentů v průběhu fyzikálního spouštění, d) provozní předpisy nutné pro fyzikální spouštěni, e) havarijní plén pro ochranu pracovníků jaderně energetického zařízení, který vymezí zejména povinnosti pracovníku v havarijních podmínkách, fj předpis pro zajištění jaderně bezpečnosti při prováděni fyzikálního spouštění (včetně zavážení paliva), g) předpis pro zajištění jaderné bezpečnosti při přepravě, výměně a skladováni čerstvého a vyhořelého paliva. h j provozní dokumentace (provozní deníky, kartogramy, knihv 7ávad, knihy evidence provozních údajů atd.), 1) doklady a protokoly o vyzkoušení systěmii ochrany a řízaní a kontrolních a měřících přístrojů reaktoru, J] soupis změn souvisejících s jadernou bezpečností oproti řasenim ve schváleném projektu, k) protokoly o provedení předepsaných zkoušek pracovníků (s uvážením zvláštnosti prací při fyzikálním spouStíitf), 1] doklady o pracovni způsobilosti pracovníků směn, kteří složili zkoušky na pracovní místa,

84

"mi směrnice pro činnost pracovníku, n) doklad o připravenosti systémů a zařízení k fyzikálnímu spouštěni. § 21 Kontrola připravenosti jaderně energetického zařízení k zahájení fyzikálního spouitěnl (1) Kontrolu připravenosti jaderně energetického zařízení k fyzikálnímu spouštění provádí — organizace stavebníka, — inspekční skupina státního dozoru nad jadernou bezpečnosti ČSKAE. (2) Organizace stavetmíka prověřuje a) zda provedené práce jsou v souladu s projektem. b) protokoly o vyzkoušení zatížení a doklady o skončeni přípravných pracf pro fyzikálni spouštění (§ 19). c) existenci a potvrzení dokumentace k zahájeni fyzikálního spouštění ( § 20), d) existenci protokolů o provedení kvalifikačních zkouSek pracovníku, e) připravenost pracovníků k fyzikálnímu spouštěni podle stanoveného programu. Po provedené prověrce vypracuje organizace stavebnfka doklad o výsledcích prověrky, který je nezbytným podkladem pro zahájení dané etapy spouStěnt (3) Inspekční skupina státního dozoru nad jadernou bezpečnosti ČSKAE prověřuje a) připravenost jaderně energetického zařízení k fyzikálnímu spouštění na základě dokladu o připravenosti jednotlivých systémů a zařízeni, b) dokumentaci k zahájení fyzikálního spouštěni, c; připravenost pracovníků pro fyzikální spouštěni podle stanoveného programu, d) splnění podmínek stanovených v předchozích souhlasech státního dozoru nad jadernou bezpečnosti CSKAE. Na základě výsledku prověrky provedené podle ustanovení tohoto výnosu vydává orgán státního dozoru nad jadernou bezpečností ČSKAE souhlas k zahájeni fyzikálního spouštění, který může být vázán na splnění podmínek.

§ 22 fjrzikfilniba spousHml (1) Při fyzikálním spouštěni se ověřují fyzikálně-neutronové charakteristiky reaktoru a zejména ty funkce Jeho řídicích a ochranných systémů, které jsou na nich závislé. •12) Fyzikální spouštění reaktoru se provédí po etapách v souladu se schváleným programem fyzikálního spouštění a na jeho základě vypracovaným časovým plánem. ,3) Jednotlivé etapy fyzikálního spouštění nelze zahájit hez. souhlasu státního dozoru naň jadernou bezpečností CsKAE s danou etapou fyzikálního spouštění vydaného na základě posouzení výsledkíi předcho/í etapy fyzikálního spouštěni 14) Po zavezení jaderného paliva, ktr-re je sainosia účasti pověřeného pracovníka státního do/.oru .M<1 jadernou bezpečnosti ČSKAE kontrola zavezení aktivní zóny reaktoru. (5J V oMdobi fyzika)] ilio spouštění se připou-iti blokování signálů havnrljní OĽhrany od technologických systémů, které nejsou pii provádění fyzikálního spouštění využívány.

(6) V průběhu fyzikálního s|)unŕiŕMii jtidenii'-ii

n.'.-i " 1

ru je zakázáno — odpojeni víre ne? jednoho kanálu !i;- i |i-i orlu any [výkonu nebo rychlosti amény výUoiu. ( , a in ani za úrpl^m ttontroly iebo výmPny — odpojeni ii-dnotlivycn vykonnirili njrrhŕinismn systému oi hra n v «i r(*«ni reaktoři;, a lo dni za úíHlem výmény iwbo opravy, pokud ztovvaiicí poiím výhc»nýi:li prvkň -yslfmu ochrání B HZřni iibľ.ňjiŠ'ujc spinftiií poJatlíivků stanoveiiýt ;i 'vláštnim predpismi'" I.

|7) Při vzniku režimu nebezpečného z hlediska Jaderné bezpečnosti je nutno experimenty fyzlkáinííio spouiiění přerušit a rt-ak*or uvést do podkritlckého stavu. (8) Stavebník Je povinen zajistit neprodlené předaní informaci státnímu dozoru nnd Jadernou bezpeCnostl CSKAE o vzniku stavů a režimu nebezpečných z hlediska Jaderné bezpečnosti. (9) Veškerá zařízení, operace, prováděné experimenty a Jejich výsledky Jsou zaznamenávány v deniku příkazů a provozním deníku, Jejichž vedení musí být zajištěno od zahájeni zaváženi aktivní zóny reaktoru palivem. (10) V průběhu fyzikálního spoušténf musí být získány experimentální údaje o neutronově-fyzlkálních parametrech aktivní zóny, koeficientech reaktivity, charakteristikách prvků řízení, kompenzace a ochrany a určí se posloupnost vytahování prvka systému ochranu a řUení z aktivní zóny při spouStení reaktoru. [lit Souhrnné výsledky fyzikálního spouštěni předkládá stavebník k posouzeni státnímu dozoru nad Jadernou bezpečností CSKAE nejpozději do dvou měsiců po skončení fyzikálního spouštěni. Oddíl 3 Jaderne energetického sařiseal § 23 Připravenou k energetickému spouitinf Do zahájeni energetického spouštění musí být připraveny s potvrzenými doklady o připravenosti všechny standardní systémy, zařízení, vybavení a instalace podle schváleného programu uvedeného v § 24 pism. b) a musí splňovat požadavky stanovune zvláštním předpisem33). Energetické spouitinf

§ 24 Dokumentaci! k zahájení energetického spouštění Dokumentaci tvoří: a) limity a 'podn.ínky pro energetické spouštěni, b) program energetického spouštění, v němž le stanoven postup energetického' spouštění, jsou uvedeny očekávané výkonové, teplotní a další koeficienty reaktivity, očekávaná účinnost výkonných prvka systému ochrany a řízení atd. a požadavky na činnost systému a zařízení sekundární částí Jaderne energetického zařízení, c) metodiky provádění experimentů v průběhu energetického spouatěnf, d) kompletní provozní dokumentace odpovídající skutečnému provedení stavby, e J kompletní provozní předpisy, f J havarijní pián pro ochranu obyvatelstva a okolí Jaderne energetického zařízení, g) protokoly o zkouškách pracovníků « doklady o školeni a pověření pracovníků k činnostem spojeným s výkonem funkce, J* J § 15 .1 19 výnosu CSKAE č. 2/1978. j Výnos CSKAE C. 2/1978.

s

" h) doklady a protokoly o vyzkoušeni systému ochrany a Mžení a dalších systému spojených se zajlätôniic Jaderné bezpečnosti [signalizační systém, systém havarijního chlazení atd.), 1) seznam platných předpisů pro Jaderne energetické zařízeni a pro každé pracovní místo, j) protokol o výsledcích fyzikálního spouštěni, k) doklad o připravenosti systému a zařízeni a pracovníků k energetickému spouštění. § 25 Kantmi* připraveno*!! iaémrni energetického zařízeni k zahájení energetického tpouitění (1) Kontrolu připravenosti jaderné energetického zařízeni k energetickému spouštění provádí — organizace stavebníka, — Inspekční skupina státního dozoru nad Jadernou bezpeCnostl ČSKAE. (2) Organizace stavebníka prověřuje a) protokoly o vyzkoušeni zařízeni a doklady o skončeni přípravných prací pro energetické spouštěni (§ 23), b) existenci a potvrzeni dokumentace k zahájeni energetického spouštění (§ 24). c) existenci protokolů o provedeni kvalifikačních zkouiek pracovníků, d) připravenost pracovníků k energetickému •pouštěni podle stanoveného programu, e) existenci dokumentace skutečného stavu bloku Jaderne energetického zařízeni, f J dosažené výsledky fyzikálního spouštění. Po provedené prověrce vypracuje organizace stavebníka dokl&d o výsledcích prověrky, který je nezbytným podkladem pro zahájeni dané etapy spouštěni. (3) Inspekční skupina státního dozoru nad jadernou bezpečnosti ČSKAE prověřuje a) připravenost Jaderne energetického zařízení k energetickému spouštění na základe dokladů o připravenosti Jednotlivých systémů a zařízení, b) dokumentaci k zahájeni energetického spouštění, c) připravenost pracovníků pro energetické spouštění podle stanoveného programu, d) splnění programu fyzikálního spouštění, e) splnění podmínek stanovených v předchozích souhlasech státního dozoru nad Jadernou bezpečností CSKAE. Na základe výsledku prověrky provedené podle ustanovení tohoto výnosu vydává orgán státního dozoru nad Jadernou bezpečnosti ČSKAE souhlas k zahájeni energetického spouštěni, který může být vázán na splněni podmínek. § 26 Zásad? energetického apemittai Jaderne energetického ufiaenl (1) Energetické spouštěni zahrnuje etapové a postupné zvyšování výkonu, stanoveni a zpřesněni parametrů reaktoru, vyzkoušeni systémů a zařízeni, provedeni plánovaných experimentů na každém výkonovém stupni podle stanoveného programu, ověřovací zkouSku blokn na nominálním výkonu podle stanoveného programu při dodržení projektových parametru důležitých z hlediska Jaderné bezpečnosti realizovanou v rámci komplexního vyzkoušeni a rozbor získaných výsledků. (2) Energetické spouštěni může být zahájeno Jen po úspěšném vykonáni viech experimentů fyzikálního spouštění, po vyhodnoceni dosažených výsledků fv« zfkálnfho spouStěnf s průkazem splnení stanovených podmínek dané etapy.

85

(3) Jednotlivé eiapy energetického spouštění nelze zahájit bez souhlasu státního dozoru nad Jaderno* bezpečností ČSKAE s danou f>t;ipou energetického spouštrni oydanóhc na základě posuu/em výslodkú předchozí etapy energetického spouštění. (4| Energetické spouštění se provádí v souladu s časovým plňnem a programem, který je upraven (v případe nutnosti) podle výsledků fyzikálního spoustdní. (5) V průběhu energetického spouštění jaderně energetického zařízení je zakázáno: — odpojeni více než Jednoho, kanálu havarijní ochrany I výkonu neb rychlosti změny výknnu), a to ani za účelem kontroly nt;bo výměny, — odpojeni Jednotlivých výkonných mechanismů systému ochrany a fízeni, a to ani za účelem výměny nebo opravy, pokud zbývající počni výkonných prvků systému ochrany a řízení nezajišťuje splnění 3 požadavků stanovených zvláštním předpisem * \. (6| Pfi vzniku režimu nebezpečného z hlediska Jaderné bezpečnosti Je nutno experimenty energetického spouštěni přerušit a reaktor uvést do nodkritického stavu. (7) Stavebník je povinen zajistit neprodleně předání informací státnímu dozoru nad jadernou bezpečnosti ČSKAE a) o vzniku režimů nebezpečných z hlediska Jaderné bezpečnosti, b) o odstaveních reaktoru působením havarijních ochran. (8) Veškerá nařízení, operace, prováděné experimenty a Jejich výsledky Jsou zaznamenávány v deníku příkazů a v provozním deníku. (9) Provozní předpisy a provozní dokumentace musí být upravena podle výsledků energetického spouštěni (10/ Po provedeni programu energetického spouštění s vyhovujícími výsledky předkládá stavebník státnímu dozoru nad Jadernou bezpeností CSKAE ke schválení zpřesněné limity a podmínky bezpečného provozu. (11| Souhrnné výsledky energetického spouštěni posuzu|fc státní dozor nad jadernou bezpečnos'.i ĽSKAE £i isou mii předloženy stavebníkem ve foimě zpiáv» s doporučeními, které vyplynuly ze spouštěni pro provoz jaderně energetického zařízení, nejpozději do tří měsíců od skončení energetického spouštění.

Cist třetí Provoz") jaderne energetického zařhenť Oddfl i ZahAjenl proven § 27 Dokumentace k zahájení zkušebního provám požadovaná z hlediska jaderné bezpečnosti \1) Dokumentaci tvoří a) limity a podmínky pro provoz36), b) kompletní provozní dokumentace17! odpovídajtcí skutečnému provedeni stavby, c) kompletní provozní předpisy'7) pro Jaderné ener•**l § 15 a 19 výnosu CSKAE f. 2/197I ") Rozumí se zkušebnj 1 trvalý. "T I 26 od«ť. » tohoto výnosu 57 1 § 26 odst. 9 tohoto-•výnosu. 86

getické zařízení a pro !aždé funkčnf místo včetně seznamu těchto př.dpisú, d | soupis změn souvisejícít 'i s Jadernou bezpečností oproti schválenému projektu, e J doklady a protokoly o vyzk )ušení systému ochrany a ří/.ent a dalších systému spojených SH zajištěním jaderné bezpečnosti |signali/arnl systém, systém havarijního chlazení atd.|, f] seznam uzlů, systémů a zařízení majících zásadní vliv na jadernou bezpečnost jaderně energetického zařízeni a četnost jejich funkčních zkoušek a kontrol, g) program provozních kontrol schválený státním dozorem nad Jadernou bezpečností CSKAE a příslušné programy zajištění Jakosti a provozní kontroly, h] protokoly o zkouškách pracovníků a doklady o školení a pověření pracovníků k činnostem spojeným s výkonem funkce včetně přehledu o obsazení směn, i) havarijní plány (§ 20 plsm. e) a § 24 písm. f|), pokud v nich došlo k úpravě nebo změně. (2) Součástí dokumentace vedle dokumentace uvedené v odstavci 1 Je rovněž a) protokol o výsledcích energetického spouštění, b) zpráva o splnění podmínek státního dozoru nad jadernou bezpečností CSKAE stanovených pro jednotlivé etapy spouštění Jaderně energetického zařízení, c) harmonogram zkušebního provozu. d) doklad o připravenosti jaderně energetického zařízení ke zkušebnímu provozu.

§ 2ti Dokumentace k zahájeni trvalého provozu požadovaná z hlediska jaderné bezpečnosti (1) Dokumentaci tvoří dokumentace uvedená v § 27 odst. 1 tohoto výnosu. 12) Součásti dokumentace je rovněž a) zpráva o výsledcích zkušebního provozu, b) zpráva o splnění podmínek jednotlivých souhlasů státního dozoru nad jadernou bezpečností ČSKAE, c) roční harmonogram provozu, d) doklad o připravenosti jaderně energetického zařízení a pracovníků provozovatele k trvalému provozu.

§ 29 Připravenost jaderně energetického zařízeni k provoza (1) Provoz jaderně energetického zařízení na výkonu lze zahájit, Jestliže všechna zatížení a systémy nutné pro provoz jsou ve funkceschopném stavu pro zajištění spolehlivého a bezpečného provozu. (2) K zahájení provozu se z hlediska Jaderné bezpečnosti požaduje splněni zejména těchto podmínek — výkonné prvky havarijní ochrany Jsou v pohotovostní poloze, — kontrola výkonu odpovídá 31požadavkům stanoveným zvláštním předpisem ), — do systému ochrany a řízení Jsou v souladu s projektem Jaderné elektrárny zapojeny všerhnjr výkonné prvky systému ochrany • řízení. ») § 14 výnosu CSKAE í. 2,1978.

11

— — — —

n

2) připríwi.iif.st jaderně k trvaiĽiiiu p r o . c . •>. 31 jirij'iíľ'ľľiosl jir;v • •'

v

sv havarijního ftliíVirnuapói*' ' ) schopném slávu. u i u svsiem pro vsrn(u/*,iní H " i>*>: vvwořHH.i jť v praco\ nun stdvii <; ,t stanovená -/usoha roztoku signalizační systém |e srhopei: podával havarijní, varovné a inloriiiaiivuí signály. systémy havarijního dochlazování jsou u\tsd«ny do pracovního stavu. havarijní orhrana reukloru odpovídá poiíitlavkúm stanoveným z.vUi.-.iniin předpisem'V

*'l S 15 ui 17 a 19 vynusu C s h 4 E C

ÍVJ'/t.

k ', l .i:ľ

\ .1 !•'•"• i .

.;

íl

.•

; i t • y f;.- j ' ' ••'

> li /.kciľ'.Ľk ,ľ

'V

:

4 ] (Ii)s>i2í'iié vvsii-dky '.'.kuši-li:i:l o p ; p . i . / ; . Po p r o v e d e n é p r o v ě r c e vy^r-'i'tijí <<,'v• ••><•<• .: p r o v o z o v a t e l dokiíid o vvslcck-.i.ľ i/:..-, ŕ . r /. •• p ry | ť iu. .!)yi:'VHi p o t l k i u a n u \>rr /dliái'-in \rw.fho provízii, b ) i n s p e k č n í s k u p i n a s t á t n í h o d o z o n : n a d jatiu: :,ou buz|)(.-í:nosti Ct>KAE 1) ú p l n o s t a akluHli/.iii i p r o v o / m dokľ. I;:.M: a predpisu stanovených k zahájeni tn\in/fv.i k trvalému provozu ua vúkliide dokl.'-dú o při|)r«venosti. 3) připravenost pracovníků p r o lrvi.lv | ; « A U Z podle stanoveného pragnuTiu. 4) výsledky xkušohniho prcno/u, 5) splnení podmínek stanovených v pi-Mii iiu...rh souhlasech s t ú m í h o dozoru nad UMJI-MIMU bezpečností ČSKAĽ. Na zaklade výsledku f«rovrr)<> p - . n c j ; ;;<• (;.->dle ustanoveni tohoto výnosu vyri.ivii OIJJÍHI s t á t n í h o dozoru nad jadernou h<:/\»;\" uusú CSKE s o u h l a s s trvalým provozem, kiery mú/e být vázán na sjílněni podmniPk. B^v '.''YK'H' • HUhlasu nelze trvalý |>rovo;<. .Mh.iu'

§ 3D Kontrola připravenosti jaderně energetického zařízení k zahájení provozu j i ) K zahájeni zkušebního provozu provádí kontrolu připravenosti a) organizace stavebníka a provozovatel, b) inspekční skupina státního dozoru nad jadernou bezpečností CSKAE. (2) K zahájení trvalého provozu provúdí kontrolu připravenosti a) organizace stavebníka a provozovat"?!, b) inspekční skupina státního dozoru nad jadernou bezpečností ČSKAE. (3) K zahájení zkušebního provozu prověřuje: a) stavebník a provozovatel 1) protokoly o vyzkoušení zařízení, 2) existenci a potvrzení dokumentace požadované k zahájeni zkušebního provozu podle ustanovení § 27 odst. 1 a 2 tohoto výnosu, 3) připravenost pracovníků ke zkušebnímu provozu podle stanoveného programu a proiokolv o provedení kvalifikačních zkoušek pracovníků, 4] dosažené výsledky energetického spouštění. Po provedené prověrce vypracují siavs;l>ník a provozovateJ doklad o výsledcích prověrky, který je nezbytným podkladem pro zahájení zkušebního provozu, b) inspekční skupina státního dozoru nad jadernou bezpečností ČSKAE 1J úplnost a aktualizaci provozní dokumentace a předpisů stanovených pro zkuše-bní provoz, 2) připravenost pracovníků pro zkušební provoz podle stanoveného programu, 3) připravenost jaderně energetického zařízeni ke zkušebnímu provozu na základě dokladů o připravenosti, 4) splnér. p-ogramu energetického spouštěni, 5) splněni podmínek stanovených v předchozích souhlasech státního dozoru nad jadernou bezpečností CSKAE. Na základě výsledku prověrky provedené podle ustanovení tohoto výnosu vydává orgán státního dozoru nad jadernou bezpečností CSKAE souhlas se zkušebním provozem, který může být vázán na splnění podmínek. Bez tohoto souhlasu nelze zkušební provoz zahájit. (4) K zahájení trvalého provozu provéřuje a) stavebník a provozovatel 1) existenci a potvrzeni dokumentace požadované k zahájeni trvalého provn/ii prullc § 28 míst. 1 a I tnhotn výnosu,

TJÍt í l i r k e l ' t i /a rviínt

Oddíl 2 Zásady provozu

S -n (lj

(2) '

(3)

(4)

Provoz jaóhrnb energetn:ke|io zari/i-ni si. ru<.ii'iije podle h a r m o n o g r a m u , v néiuž jsou stanovci!.-! i M IIO p l á n o v a n á odstavení. Harmonogram provo/u si i>ťedává pravidelně ročné st.ilniitiu do/oru n;tcl i.itii-rnou bezpečností ČSKAE, přičemž připadne /im .iy h a r m o n o g r a m u se předávají ncjpuzdeji do 11) dnu po provedené úpravě. Při provozu musí být vždy známa maximální /.dsolm reaktivity aktivní zóny kompenzovaná výkonnými prvky systému ochrany a řízení, účinnost "ýkonných prvků automatického řízení, ručního rizení, kompenzačních prvků, havarijní ochrany a účinnost kapalného absorbatoru. je li použit. Pokud je v počáteční etapě spouštěni reaktoru > .tlivost standardní kontrolní a měřicí aparatury systému ochrany a řízení nedostatečná pro kontrolu neutronového toku, musí být v toniio případů rychlost zavádění kladné reaktivity taková, aby výkon odpovídající minimální kontrolovane úrovni byl dosahován minimálně s periodou stanovenou v limitech a podmínkách. V průběhu provozu reaktoru na výkonu je zakázáno — odpojeni více než jednoho kanálu havarijní ochrany I výkonu nebo rychlosti změny výkonu J, a lo ani za účelem kontroly nebo výměny 1 opravy), odpojení Jednotlivých výkonných mechanismu systému ochrany a řizesí, a to ani z" účiílnra výměny nebo opravy, pokud zbývající počet výkonných prvků systému ochrany a řizení nnza-

87

jistuje splnění požadavků stanovených zvláštním 0 předpisem* 1. (5) Pfl nedodrženi limitu a podmínek stanovenvi li pro provoz se postupují! podle ustanovení § ]J tohoto vvnosu. (61 K provedeni důležitých činností / hlediska jaderné bezpečnosti je nutno použit písemných příkazů, což musí být jednoznačně zakotveno v provozních předpisech (7| Provoznf předpisy 41 a I se týkají normálního i abnormálního provozu j a musí být v souladu s limity a podmínkami pro provoz. h) musí být včetně změn k dispozici státnímu dozoru nad Jadernou bezpečností ČSKAE. (81 Provozovatel jfi povinen a! zabezpečit, aby přehodnocování a potrubné úpravy provozních předpisů byly prováděny pravidelné podle stanoveného postupu pouze poverenými pracovníky a provést opatření pro jejich promítnuli do provozu jaderně energetického zařízení, bj zajistit, aby na blokové dozorně byl k dispozici alespoň jeden úplný a aktualizovaný soubor psovoznícli předpisů. (91 V případě vzniku režimu nebezpečného z hlediska jaderné bezpeč nosti musí být přijata opatření k obnovení normálních podmínek provozu jaderně energetického zařízení nebo k uvedení systému havarijní ochrany v činnost. (11)] Provozovatel je povinen zajistit neprodleně předaní informace státnímu dozoru nad jadernou bezpečností ČSKAE — o vzniku režimů nebezpečných z hlediska jaderne bezpečnosti, -- o odstavení reaktorů působením havarijních | l l , Rozbory provotu a vzniklých poruch je povinen provádět provozovateJ pravidelně. Zprávy o tom předává státnímu dozoru nad jadernou bezpečnosti ČSKAE nejméně měsíčně spolu s návrhy na opatření. <12) Požadavky na činnost související se zajištěním jakosti a provozními kontrolami vybraných zařízení z hlediska jaderné bezpečnosti (sou stanoveny zvláštním předpisem 4 '|. (13 J Provozní záznamy, které je provozovatel povinen vést po dobu životnosti Jaderné energetického zařízeni, zahrnují údaje týkající se zejména a) provozu jaderně energetického zaFízfíni (prokazující dodržování litnitň a podmínek). b) údržby, zkoušek, kontrol a oprav zařízení a systémů, r) programů znjištěni jukosti. d) kvalifikace, funkčního zařazeni, lékařských vy\i.!ři ní a zaškolení pracovníku Jaderně energetického zařízení, ej dávkové zátěži osob, měrné aktwitv výpustí .i odpadu rachoaktivníc h látek a úrovně zářeni v prostorech jaderně energetického zaří/eiii. Záznamy, zprávy a ostatní dokumentace o provo/u SP ,'irchivují po relou dobu životnosti jaderně <;m;r-

*) § 15 a 19 výnosu CSKAF: f 2:978 41 1 § 2 odst. 7 • 6 výnosu ČSKAfc č. 2 ľó7d. 12 1 Výnos CSKAE i. 5/1079 a zajišiéní jakosti vybiíwiycti "Níenl v (aderne energetice i hlediska |ad»rné gistrovftn v čAKice 29'197'* Sb

88

gntirkého zařízení, pokud není stanoveno předpisy jinak. n

§

Výměna paliva (1J Výměna paliva se provádí v souladu s ustanoveními § 6 tohoto výnosu. (21 Pořadí provedení výměny paliva v aktivní zóně je dáno programem, pracovním plánem a kartogramem výměny paliva zpracovanými provozovatelem. (3) Kontrola odstaveného reaktoru s palivovými kazetami v aktivní zóně musí být prováděna soustavně v průběhu odstaveni včetně zaváženi a vyjímám paliva v souladu s požadavky stanovenými zvláštním předpisem 43 ). Pravidelné kontrole rovněž podléhá koncentrace rozpuštěného ahsorbátoru v chladiču. [i] V reaktoru se výměna paliva provádí s rozpojenými výkonnými prvky systému ochrany a řízení, které jsou zasunuty do aktivní zóny a reaktivita se kompenzuje roztokem ahsorbátoru. Přitom koncentrace absorbátoru v chladivú musí mil takovou hodnotu, aby pří uvážení všech možných chyb byla zajištěna podkritičnost reaktoru nejméně 0.02 (bez uvažování zasunutých mechanických vvkonuvch prvkít svstému ochrany a řízeni). § 33

Údržba, zkoušky a kontroly (1) Provozovatel je povinen vypracovat předpisy pro údržbu, zkoušky a kontroly zařízení a svsttíinfi ,adeině energetických zařízeni a předložit je si.itnímu dozoru nad jadernou bezpečností ČSKAE před zahájením zkušebního provozu i s plánem pro periodické provádění údržby, zkoušek a kontrol. (Zj Údržba, zkoušky a koniruiv veškerých sv-stenu. ,i -a řízení, které mají vliv na jaderním be/.pei.iiosi UMÍM mít takovou technickou úroveň a četnost, aby ! m o zajištěno, že spolehlivost a funkce těchto svsteinů a zaři/eni je v souladu s projektem. (3) Při odstavení zařízení pro údržbu, zkouškv neno kontrolu musí být zaručeno, že budou dodržen1, limitv a podmínky pro provoz. (4) Po provedené údržbě, zkoušce neho kontrole JIIUÍÍ být zařízení nebo systém před opětným uwde- >n\ do provo/u vyzkoušen podle předeni stcinoi-i nelio programu a proveden odpovídající zápis v provozních záznamech. § 34 41

Opravy | (1J (IjH.ivv / . t n / e n í nebo systémů IIIH]ÍIÍ
43 1 C i s t IV. v(/ni«i; " | Z hl iľ>v<Mii i;

E ř

Kt

2 1<)78

asu-

Čfct čtvrtá Detailovaní společná • xivěračni Společní ustanovení š 35 Ostraha jaderně energetického zařízení

(5) V období od vzniku havárie do zahájení prací na objasněni příčin havárie je zákaz rozebírat kontroluj a měřící zařízení a přístroje, měnit nastavení havarijní a viiroMie signalizace a ochrany. § 37 Provozovatel ustávaje pravidelně (nejméně jedenkrát za rok) vnitřní komisi pro prověrku stavu jaderné bezpečnosti jaderně energetického zařízení. Doklad o výsledcích prověrky se předává nejpozději do 30 dni od skončení prověrky státnímu dozoru nad Jadernou bezpečností ČSKAE.

K vyloučeni možností uskutečnění akcí, ohromujících jadernou bezpečnost jaderné energetického zařízení, je nutno urinu odpovídající technická a organizační opatření, zejména a) rozdělit areál Jaderné energetického zařízeni do pásem s odstupňovanou úrovní ochrany v závis ostí na vyziwimu v nich se nacházejících zařízení z hlediska jaderné bezpečnosti, [1) b) umožnit prístup do pasem významných pro JÍ děrnou bezpečnost jaderně energetických zařízení pouze oprávněným osobám, c) maximálně omezit počet přístupových míst do pá- • sem významných pro jadernou bezpečnost jaderně 12) energetického zařízení, d) zabezpečit včasné zjištění narušení bezpečnostních opatření a součinnost odpovědných orgánu s likvidace narušení. Opatrení pro

případ

§ 36 havárie jaderné energetického xařizeni

§ 38 Pří spouštění Jaderně energetického zařízeni a pří Jeho provozu dohlíží státní dozor nad jadernou bezpečností ČSKAE na zajištováiif Jaderné bezpečností, zejména na dodržování limitů a podmínek 1 podmínek jednotlivých souhlasů státního dozoru nad jadernou bezpečností ČSKAE. Pracovníci státního dozoru nad jadernou bezpečností ČSKAE jsou oprávněni zúčastnit se rozborů mimořádných událostí z hlediska jaderné bezpečnosti (např. narušení limitů a podmínek, havarijní odstavení]. § 39

(1) Ke zvýšení kontroly nad dodržováním tohoto výnosu provádějí vedle státního dozoru nad Jadernou bezpečností ČSKAE kontrolu jeho dodržování stavebníkem a provozovatelem 1 Jejich nadřízené organy. (2) Ústřední orgán stavebníka a provozovatele je oprávněn přezkoumat a posoudit žádosti těchto organizací před jejich předložením státnímu dozoru nad Jadernou bezpečností CSKAE. (3J O vydaných souhlasech ČSKAE a zásadních opatřeních učiněných státním dozorem nad Jadernou bezpečností ČSKAE podle tohoto výnosu bude informován ústřední orgán stavebníka a provozovatele.

|1) Pro případ havarijních situací, zejména takových, které by vedly nebo mohly vést k nadlimitnímu úniku radioaktivních látek do okolí, musí být vypracovány havarijní plány — pro ochranu pracovníků Jaderně energetického zařízeni, — pro ochranu obyvatelstva a okolí Jaderně energetického zařízení, zabezpečující účinnou koordinaci všech protlhavarijuich prostředků a sil v areálu jaderně energetického zařízení 1 mimo ně. (2) Havarijní plány zahrnují zejména: § 40 a) výčet mimořádných stavů a havarijních situací, Státní dozor nad Jadernou bezpečností ČSKAE spolubj způsoby detekce havarijních stavů, pracuje při výkonu své Činnosti s ústředními orgiiny, c) signální (poplachový) řád, národními výbory a ostatními dozornými orgány, zejméd) bvolávaci řád, na s orgány hygienické služby a státního odborného e) havarijní Instrukce, dozoru nad bezpečnosti práce. Oloha těchto dozorných f) zdravotnickou část, g I pokyny pro spojení se státními a územními or- orgánů Je vymezena samostatnými předpisy. gány, h] plún dozimetrického vyšetření okolí, i) plán opatření pro ochranu okolního obyvatelstva, J t protipožární plán, k | plán pro případ nejaderné nehody | výbuchy Záverečné ustanoveni atd.J. § « (3) Jednotlivé části havarijních plánů se procvičují ve Očinnosl stanovených intervalech a v realizovatelném rozsaTento výnos nabývá účinnosti dnem 24. ledna 1980. hu s následným rozborem a vyhodnocením. Plány I. náměstek předsedy Československé komise musí být nejméně jedenkrát za tři roky přehodnopro atomovou en_rgii ceny a případně upraveny. Ing. B a r a b a s, DrSc. v. r. (4) Pracovníci v areálu Jaderně energetického zařízení musí být patričné instruováni a vycvičeni pro výkon »vých funkci v případe havárie. Všechny o;>oby v areálu Jaderně energetického zařízení musí být informovány o svých povinnostech v případě havarijní situace.

89

Ročník 1981

Sbírka zákonů

Československá socialistická republika ČESKA SOCIALISTICKÁ REPUBLIKA fástka 20



Cena Křs 2,—

Československú komise pro aloinovou energii vydala podle § 54 odst. 3 písni, c] zákona ř. 133'197() Sb., o působnosti federálních ministerstev, výnos í. H 19K1 ze dne 'ľí. června 1981 o zkoušení zařízení pro přepravu a ukládání radioaktivních materiálů. Vwios stanoví povinnost výrobcům a uživatelům zařízení pro přepravu a ukládání radioaktivních materiálů zajistit jejich vyzkoušení pověřenou zkušebnou. Touto činností s celostátní působnosti byl pověřen Ostav pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů v Praze 10-Hostivař. Vvnos nabyl účinnosti dnem 1. července 1981 a )e uveřejněn ve Zpravodaji federálního minisicrsn-a pni it.'c-linirký a imvMiční rozvoj, ministerstva výstavby a techniky ČSR a ministerstva výM.IVÍI\ a techniky SSR v částce 4/1981.

90

ZPRAVODAJ

Federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj Ministerstvo výstavby a techniky ČSR Ministerstvo výstavby a techniky SSR Ročník XIII

V Praze 28. září 1981

Částka 5 Cena 1 Kčs

OBSAH - Směrnice federálního ministerstva pro technický a Investiční rozvoj Ě. 7 ze dne 29. června 1981 pro poskytování prémií a výkonnostních odměn pracovníkům v projektové a inženýrské činnosti- Směrnice federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 8 ze dne 21. července 1981 o přidělování a používání prostředků na mimořádné odměny za vyřešení a realizaci významných úkolů rozvoje vědy a techniky, typizace a experimentálního ověřováaí ve výstavbě a standardizace - Výnos ministerstva výstavby a techniky ČSR č. 9 ze dne 28. července 1981 o odměňování činností a prací prováděných na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr - Výnos federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 10 ze dne 10. srpna 1981 o vydání oborového kalkulačního vzorce pro projektové práce a Inženýrskou činnost a pokynu k němu - Pokyny federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj a Státní plánovací komise ze dne 23. Června 1981 o zrušení pokynú FMTIR a SPK č. 1 ze dne 22. března 1980 k metodicko-organizačnímu zabezpečení převodu rozpočtů staveb na novou cenovou úroveĎ, platnou od 1. ledna 1982 ' Instrukce ministerstva výstavby a techniky ČSR a ministerstva vnitra ČSR ze dne 4. června 1981, kterou se pro účely výstavby silnic a místních komunikací mění a doplňuje instrukce ministerstva výstavby a techniky ČSR a ministerstva vnitra ČSR ze dne 29. prosince 1979 ke snížení odpadu bytů Instrukce ministerstva výstavby a techniky ČSR ze dne 17. srpna 1981 k vypracování organizačních řádů projektových organizací řízených národními výbory Metodické pokyny federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj ze dne 25. května 1981 pro přepočet návrhu státního prováděcího plánu a státního rozpočtu projektových prací a inženýrských činností na rok 1982 na nové velkoobchodní ceny a pro vyčíslení a vybilancovaní cenových rozdílů, vyplývajících z jednorázové úpravy velkoobchodních cen k 1. lednu 19B2 Výklad federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj ze dna 26. srpna 1981 k vyhlášce č. 86/ /1981 Sb., o uzavíráni a provádění smluv o vědeckotechnické spolupráci Vysvětlivka federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj ze dne 21. Července 1981 k průkazu

oprávuění socialistických organizací provádět těžební práce podle § 72 odst. 2 stavebního zákona - Vysvětlivka federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj ze dne 21. července 1981 k rozhodování stavebních úřadů o prozatímním užívání stavby ke zkušebnímu provozu podle § 84 stavebního zákona • Sdělení ministerstva výstavby a techniky ČSR ze dne 23. června 1981 o úpravě omezení spotřeby dovážených a nedostatkových tuzemských materiálů a výrobků ve stavebních objektech • Sdělení federálního ministerstva pro technický a Investiční rozvoj ze dne 10. srpna 1981 o rozpracováni „Směrnic k účtové osnově pro hospodářské organizace" pro samostatné projektové, projektově inženýrské a inženýrské organizace - Sdělení federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj ze dne 14. září 1981 o vydání indexů pro převod nákladů bytových stavebních objektů oceňovaných souhrnnými cenami (obor 803) v propočtech projektových úkolů a souhrnných rozpočtecb staveb Oznámení federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj ze dne 16. srpna 1981 o pověřeni funkcí orgánu ústředního investora FMTIR Oznámení federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj ze dne 14. září 1981 o opravě tiskových chyb a některých indexu ve směrnicích FMTIR č. 5 ze dne 21. května 1981 o převodu nákladů staveb na cenovou úroveň platnou od 1. ledna 1981 Výnos Československé komise pro atomovou energii č. 8 ze dne 25. června 1981 o zkoušení zařízení pro přepravu a ukládání radioaktivních materiálů Metodický návod federálního ministerstva zemědělství a výživy č. FM 015-540/1981 ze dne 29. května 1981 k zajištění jednotného postupu při odstraňování nezákonného stavu vzniklého stavbami na zemědělské půdě Výklad federálního ministerstva financi C. j . VI/1-23 090/19B0 ke zdaňování odměn za vyřešení úkolů státního plánu rozvoje vědy a techniky Konkurs ředitele Výzkumného ústavu výstavby a architektury v Praze Konkurs ředitele Racionalizační a experimentálni la-* boratoře v Praze Konkurs ředitele Racionalizační a experimentální laboratoře v Praze

s VÝNOS Československé komise pro atomovou energii ze dne 25. června 19B1 o zkouíení zařízení pro přepravu a ukládání radioaktivních materiálů Československá komise pro atomovou energii podle § 54 odst. 3 písm. c) zákona č. 133/1970 Sb., o působnosti federálních ministerstev, stanoví§ I Tímto výnosem se stanoví povinnost výrobcům a uživatelům zařízení pro přepravu a ukládání radioaktivních materiálů zajistit vyzkoušení těchto zařízení. Zařízením podléhajícím této povinnosti Jsou transportní obalové soubory pro radioaktivní látky (kontejnery, stínící kryty a jiné přepravní schránky) s výjimkou zařízení pro přepravu jaderných paliv (dále jen transportní obalové soubory] 23 ). §2 (1) Zkušební činností s celostátní působností pro tyto transportní obalové soubory se pověřuje Ostav pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů v Praze 10 — Hostivaři. (2) V rámci ústavu se zřizuje specializované pracoviště, zkušebna (dále jen ÚVVVR-zkušebna). (3) OVVVR-zkušebna je oprávněna schvalovat transportní obalové soubory, v nichž jsou radioaktivní materiály přepravovány a ukládány. Dále je oprávněna provádět revize stavu a používání všech druhů transportních obalových souborů. §3 Transportní obalové soubory pro radioaktivní látky musí být vyzkoušeny a musí zaručovat ochranu okolí a pracovníků před škodlivými účinky ionizujícího záření. 23 1 Transportní obalové souboi*y pro radioaktivní látky názvy, definice a klasifikační znaky — ČSN 40-14-00.

§ i (1) Výrobce je povinen požádat o přezkoušení trans-" portních obalových souborů pověřenou zkušebnu. Zároveň předloží výrobní dokumentaci a zkušebnou stanovený počet výrobků. Na základě rozhodnutí pověřené zkušebny musejí být podrobeny přezkoušení i vybrané druhy již vyrobených transportních obalových souborů. (2) Postup při zkoušení je stanoven prováděcími směrnicemi ÚVVVR a dalšími obecně závaznými předpisy 24 ], § 5 Jestliže výrobky splňují stanovené požadavky, vydá ÚVVVR výrobci souhlas k jejich výrobě a užívání. §6 Od 1. ledna 1982 mohou být přeprava a ukládání ra-» dioaktivních materiálů prováděny pouze v transportních" obalových souborech schválených ÚVVVR-zkušebnom §7 Přeprava radioaktivních materiálů na íízemí ČSSR v transportních obalových souborech cizí výroby je možná pouze, jsou-H opatřeny osvědčením o schválení pří* slušným orgánem. V opačném případě podléhají vyzkoušení ÓVVVR-zkušebnou. §8 Řízením a kontrolou činnosti ÚVVVR-zkušebny je pověřena Československá komise pro atomovou energii; v případě tlakových obalových souborů pro radioaktivní materiály, používaných k jejich veřejné přepravě, i federální ministerstvo dopravy. §9 Tento výnos se nedotýká působnosti ostatních orgánfi státní správy, která je upravena příslušnými právními předpisy. § 10 Tento výnos nabývá účinnosti dnem 1. července 1981., Předseda Československé komise pro atomovou energii Ing. N e u m a n n CSc, v. r.

92

Ročník 1985

Sbírka zákonů

Československá socialistická republika ČESKA SOCIALISTICKÁ REPUBLIKA Částka 11

OZNÁMENI


Vydána dne 10. června 1985

O VYDANÍ

OBECNE

ZÁVAZNÝCH

PRÄVNlCH

Cena Kčs 2,—

PŘEDPÍSD

Československá komise pro atomovou energii vydčila ve spolupráci s federálním ministerstvem pa!iv a energetiky podle § 54 odst. 3 písm. c) ziikrma Ľ. 133/1970 Sb., o působnosti federálních ministerstev, ve zněni zákona C. 115 I9R3 Sb. a podle § 21 zákona č. 28 1984 Sb., o státním dozoru nad jadernou bezpečností Jaderných zařízení, výnos č. 9 1985 ze dne 1ti. května 19tí5 o zajištěni jaderné bezpeCnoiti výzkumných jaderných zařízení. Výnos navazuje na ustanovení zákona ř. 28.1984 Sb. a vedle požadavku v ; imto zákoně uvedených stanoví další požadavky k zajištěni Jaderné bezpečností při projektovaní, výstavbo. spoĽÍtění, zkušebním a trvalém provozu, rekonstrukcích a vyřazováni výzkumných jaderných zařízeni z provozu. Výnos určuje závazný postup pro orgány, organizace a jejich pracovníky zabezpečující tvto činnosti. Výnos nabývá účinnosti dnom 1. července I9R5 a je uvpfejněn ve Zpravodaji Státní kí';n'»» pro vědeckotechnický a investiční ro/voj. České komise pro vědeckotechnický a Investii-i: rozvoj a Slovenské komisu pro vědeckotechnický a investiční rozvoj v částce 2—3 I9H5.

Strnna 232

93

ZPRAVODAJ Štítni k twite pro včdeekotecnnický i investiční rozvij Českí konin pro védeckoteehnický a investiční rozvoj Slovenskí komise pro védeckotechiiický a investici! rozvoj Ročník XVII.

V Praze dne 3 1 . května 1985

Částka 2-3

VÝNOS Československé komise pro atomovou energii t. 9 ze dne 16. května 1985 o zajištěni jacluiné bezpečnosti výzkumných j3df.Tný<:li zařízení Československá ko;ni.so p r o atomovou enur.1411 ví: s,';il u p r u c i s fuduráiiiíin m i n i s t c i s t v e i n p»,i;\- a i n c i j ; í.ky podle § 54 odst. 3 písni, c) zákona č. ]:i3 197D Sb. o působnosti federálních ministerstev, ve zněni zákona č 115 /19B3 Sb. a podle § 21 zákona č. 2K í'.ľ'A SI)., o stát ním dozoru nad jadernou buzpi'čnor>tí jaderuýr ii z i ř . z n n í , stanoví:

ČÁST PRVNÍ Dvodní

ustanovení

§ 1 Předmět a účel výnosu Výnos navazuje na ustanovení zákona č. 2)\ lUfi-J Sb. a vedle požadavku v tomto zákonu uvedených stanoví další požadavky k zajištění jaderné bezpečnosti1) při projektování, výstavbě, spouštěni. /.kušebnťm a trvalém provozu, rekonstrukcích a vyřazováni vý/kiininých jaderných zařízení / provozu. §2 Rozsah platnosti Výnos určuje závazný postup pro orgány, organizace; a jejich pracovníky zabezpečující projektování, výstavbu, spouštění, zkušební a trvalý provoz. rekonstrukce a vyřazování výzkumných jaderných zařízení z provozu. §3 Základní pojmy (1) Výzkumným jaderným zařízením su pro účely tohoto výnosu rozumí výzkumné reaktory, experimentální reaktory a -kritické soubory, v jejichž aktivních zónách se uskutečňuje řízená štěpná řelězová reakci;. (2) Výzkumný reaktor je jaderný rtaktor, vyžadující nucený odvod tepla, využívaný jako zdroj záření a vybavený zařízením a přístroji pro provádění vědeckotechnických výzkumných prací (dále jen „experimentální práce"). (3) Experimentální reaktor je charakterizován malým '(„nulovým"J výkonem nevyžadujícím nucené chlazení a hustotou neutronového toku nepřevyšující při normálním provozu hodnotu 1015 neutronů in2s. Slouží k prováděni experimentálních prací z oblasti reaktorové fylíky a vyznačuje se univerzálností konstrukčního řešení aktivní zóny. (4) Kritický soubor je reaktor, jehož maximálne dosažitelný přebytek reaktivity je omezen hodnotou 0,7,«,.(. Je určen k provádění základních fyzikálních experimentů nevyžadujících velkou zásobu reaktivity. (5) Experimentální zařízení je soubor přistrojil a zařízení (případně jakákoliv část tohoto sauboruj, určený k provádění experimentálních prací, který není součástí technologického zařízení reaktoru. •) § 1 I 2 odst. 2 zákona c. 28/1984 Sb., o státním dozoru •ad Jadernou bezpečností jaderných zařízeni.

94

(U) Provoz pro úi.uly loi, j|;j vznosu /alui'iiif? v S I c r é činnosti v období od zal'c'ijí'iii s;; •. i: i s!: • i í \ v/ki.iu..;;inj jiiclľľiié'io zaří;'"iií JŽ po jeho kur,". :ié i ;. r;i/im / pro1, o-u I včetně provj-le'ii /.mou v USJJIIÍMC'JIIÍ J sln/i-in i:kiľ. m znny, nicinipi:!''icí s tťĽhiioloi'.ickyin (•xpi i niiieu!ál:iíiii yaři/(!iiii!i, pruvo/.nimi riiécJii ,-tpocl , ]c I: reuktor Z.ISÍ.Ivi.Mi.Jíiiiiiirjstíitné (.'tapy provo/u ivoří fvv/.kíilni spoiišíěni, unergetické spoušióní. zkusetiMi ;i U' !v pruvev. (7| Koruiální provoz, jsou ví>i"'"l i n •. pl.ino\ tiné stavy a opeľaci! ZJ provozu vý'.kuinnéi.o • ••;iM-nélin 7íiři/i:uí v souladu j platnou bt /per:nostni d i j k i i i i ľ n ľ i i ľ i . (lij Abnormální provoz jsou miru-jrňdné siavy. O|>IÍraií: a události, kKíľé jsou neplánovane ;>l' jnjichz výskyt lze při provozu výzkumnólio iatliTiiŕlm /..iři/ciií orekuvíit. Tyto provozní stavy uesniěií \ «st k ponišrní .scIiváJeiucíi Jimiíň a poJ/í)íin;k ľ |. k ixr.Uo/rDi /.iří/cHi důležitých pro jadernou be/pečuost a poí.kuzeni palivových článků. Po jejich ukončeni, re odstianění pří-

-p čin a n-.'isi(!:Ikú ]e výzkumné jaderné / nz.-m si hopne normálního provozu. |9] Havarijní podmínky jsou všechny mimořádné události způsabené selhňnim nebo poništ;;i::ij sl.-ivt-hních konstrukci, tcchnnlogickýcli átuiliorú i zaři/i.Mií viif!,síni i vlivy nebo chybami obsluhy, k t c é ni'ií3i:vne oviivňiijí bezpečnost pravuzu výzkumjiélio luúvriié'ni /íiřízení, jsou důsledkem n.':bo vedou k porušciii sľbv.'ilenýirli limitů a podmínek a mohou způsobit po'-i'šeni palivových článků. 1101 Projektová nehoda |i; nehoda i.važovuná v projektu výzkumného jaderného zařízení, jejíž rozbor je proveden v platné bezpečnostní dokumentaci. (11) Maximální projektová nehoda ]i nehoda uvažovaná v projektu výzkumného jadernélio zařízeni, která má nejzávažnější důsledky, zejména největší radiační vliv na okolí a jejíž rozbor je proveden v platně l.ez.pečnostní dokumentaci. (12) Mezní porušení palivových článku udává nejvyšší přípustný počet poškozených palivových článků a stupeň jejich poškození stanovený pro nic-ximäl/ií projektovou nehodu v platné bezpečnostní dokumentaci. (13) Mezní parametry palivového článku jsou maximální parametry palivového článku a stupeň jeho poškození, stanovené v platné bezpečnostní dokumentaci, které nesmějí být překročeny při normálním a abnormálním provozu. (14) Zastavený reaktor je takový stav aktivní zóny, v níž jsou všechny výkonné prvky systému řízení a ochrany ve stavu jejich maximální účinnosti a podkritičnost dosahuje minimálně 3 ft-r. (15) Maximálně dosažitelný přebytek reaktivity je maximální dosažitelná kladná reaktivita systému, která může být reálně uvolněna při optimálním uspořádání dané aktivní zóny a reflektoru v pcJmínkách normálního a abnormálního provozu a v havarijních podmínkách do rozsahu maximální projektové nehody. (16) Provozně uvolnitelný přebytek reaktivity je maximální povolená hodnota kladné reaktivity uvolnitelná v nezastaveném reaktoru standardními technickými manipulacemi a prostředky, jimiž se rozumí povolené úkony pracovníku a funkční činnosti zařízeni v rámci platné bezpečnostní dokumentace. *) § 7 odst. 1 písm. a) zákona č. 28/1984 Sb.

|17| Obl.ťii s l u k , i l n í k r i t i č n o s t i ji . ú s t a k t i v n í /ony nořen* a řešena /. hlediska nutnosti jejich zapojení do nebo souboru p a l i v a , m o d e r á t o r u a ddlšľ.'h i i i . i t e r i a l h . systému řizeiti ÍI ÍU hrany. v 111/ niíi/e v / i i i k n o ľ t neřízená štěpná fe':\-:ová roakce. I •"> | Požadavky podle odstavce 1 musejí být zajištěny |1H| Z a k l a d m k r t i c k v e x p e r i m e n t )v iimo/iiovíila provádět za provozu konlrolu p

S:\;IMI k i IIIIIUV. 'Jíili" li systému

stavu a zkouskv |e|ic!i fuukí nich schopností a spolehi Lil I • I. i'.. 11 •:; 11 í i-e'i'izec je speciální obvoti meiodami odpovídajícími současnému stavu védy uoieni v 1111 ^ 11 -1 i K t • hiiv.u-jjního signálu vede k autom,i- a techniky. lii kemu zásahu \ \ KO.IIIVI II prvků havarijní ochrany reak | i! | Pokud nel/e zajistit potřebnou úroveň nebo počet toru. zkoušek a kontrol, musí technické řešení obsahoval bez|ľ.i| Pr.ii m m polohy vvkonnvch prvků havarijní pečnostní opatřeni kompenzující výskyt nezjístítelnýc >'i oi 'IIMUV reaktoru ;e leiich pohotovostní stav stanovený poškození za provo/u vv/kumného jaderného zařízení. v projeklu. / neho • ilocliazj k havarijnímu zastavení reaktoru. § 12.\ i Ne., .n-fs'-ii i >isi svstému řízení a ochrany je seRadiační ochrana okolí síiiven.i .• |tri Ki'i. Kfi'ľe (sou funkčně nezávislé na ostalvýzkumného jaderného zařízení m i l icisleih lohnto systému (např. nezávislé čidlo, nezniislv měřici kpin.il npod.|. ( 1 | Zařízení důležitá pro bezpečnost se musí řešit tíilc, ; 24 | Skupina \ vkonnýr h prvků svstému řízení a oc\ira- aby expo/íce osol) ionizujícímu záření včetně expozici nv je i (ist v\'konnvcli prvků, která H; společně ovladiind /.působené vypouštěním radioaktivních látek při normai* H funkčně |ilnn nezávislá na dalších skupinách toheno nim a abnormálním provozu nepřekročila hodnoty oui/.* systému. nirh dávek pro obyvatelstvo'| a aby se udržely na nej12rt | Míhtnost iiklivni zóny je vymezená část prosto- nižších reálně dosažitelných hodnotách. ru objektu výzkumného jaderného zařízení, 'která je od|2| V havarijních podmínkách do rozsahu maximální dělena od ostatních prostor biologickým stíněním. projektové nehody nesměji být překročeny u nejv ce i;?ii| Kritérium jednoduché poruchy splňuje systém ohrožených jednotlivců z řad obyvatelstva v okolí výI soubor zařízení) tehdy, j e l i schopen vykonávat sta- /ktminělio jaderného zařízeni efektivní dávkový ekvivanovené funkce 1 při výskytu jakékoliv vnitřní jednodulent 1(1 mSv a davkové ekvivalenty 15 mSv na štítnou ché náhodné poruchy. Následné poruchy, vyvolané |ed žlázu děti a 3n mSv na štítnou žlázu dospělých. nodiK.bou poruchou se považují za její součást. I '211 Pľíicoviiikv se pro účoly tohoto výnosu rozumějí § 7 jak pracovníci odpovědné organizace3), tak 1 pracovnici Radiační ochrana v objektu orfíanr/aci. kteii se podílejí na zabezpečování spocišlěvýzkumného jaderného zařízení ni. zkušebního ;i trvalého provozy a experimentálních prací na výzkumném jaderném zařízení, pokud činnost Zařízení, která obsahc ,í nebo jimiž jsou vedena média uvedených pracovníků nebo výsledky jejich činností moobsahující radioaktivní látky, musejí být řešena, umístěhou ovlivnil jadernou bezpečnost. na a stíněna tak aby radiační zatížení pracovníků při normálním u abnormálním provozu nevedlo k překročeni nejvýše přípustných dávek6) a udrželo se na nej« ČÁST DRUHA nižších reálně dosažitelných hodnotách. Z á k l a d n í p o ž a d a v k y j a d e r n é b e z p e č n o s t i j a d e r n é h o

Obecné

nu z a j i š t ě n í v ý z k u m n é h o zatížení

§ 4 požadavky

( 1 | Technologická a 'experimentální zařízení a stavební konstrukce, důležité pro jadernou bezpečnost výzkumného jaderného zařízení (dále jer „zařízení důležitá pro bezpečnost") musí být navrhovány, vyráběny, montovány a zkoušeny tak, aby byla zajištěna jejich spolehlivá funkce při normálním i abnormálním provozu (2) Řešeni všech technologických a experimentálních zařízení a stavebních konstrukci (včPtně zařízení pro manipulaci a skladování jaderného paliva) musí vylučovat vznik oblast; s lokální kritičností a to jak v normálním a abnormálním provozu, tak í v havarijních podmínkách. (3| U zařízení důležitých pro bezpečnost musí být proveden systematický rozbor z hlediska jejich náhodných jednoduchých poruch. Řešení těchto zařízení musí splňovat kriterium jednoduché poruchy (4| Zařízení důležitá pro bezpečnost musí být zliod!

l

§ 2 uiist. 3 zákona č. 28/1984 Sb.

§ 8 Ochrana proti poruchám zařiieni ( I I Zařízení důležitá pro bezpečnost se musí řešit tak, aby při noniKilniii) n rbnormálnim provozu a pokud možno i v havarijních podmínkách nedošlo k Jejich poškozeni v důsledku poruch jiných zařízení umístěných." uvnitř objektu výzkumného jaderného zatíz&ní. Proto musí bvt schopna snést změny prostředí spojené s těmito poruchami a být vhodně umístěna a přiměřeně chráněna pred dynamickými a jiným! účinky (vrženo predmětv. vibrace pntuibi. unikání kapalin, přetížení vyšším tlakem apod |. | 2 | Pro ochranu pracovníků v havarijních podmínkách musejí být zabezpečeny a označeny únikové cesty a vhodné poplachové a sdělovací prostředky. 4) § 7 misi 1 pisiii. l i l 7ikcm,i f. 28-1984 Sb. 1 Příloha I k vvhliišcu nUnisli-rsiva zdravotnictví CSR C. 59ŕ ,'1972 Sb. » ochrano před ioimujícfm zářením a k vyhlášce minisiorstvíi ?.ilrnvutmctvi SSR ř. 65.1972 Sb., o ochraně před ionizujícím zářením. *j 1 Tabulka 1 přílohy 1 k vvhlASce ministerstva zdravotnictví CSR č. 59 1972 Sb.. n ochraně před ionizujícím záfenim a k vyhlÄíce ministerstvo zih-ivntnictvi SSR č. 65/1972 Sb., o ochraně před ionizuiírim zái'"i frn. 5

95

§ 9 Odvod tepla (1) Technologické soubory a zařízeni, která zajištují nebo jejichž fun-tce je závislá IIJ odváděni tt>pia uvolněného štepeniu], zbytkového a provozního tepla, se musí řešit tak, aby za normálního a al-normálniho provoz, u a v havarijních podmínkách do rozsiihu maximální projektová nehody bylo spolehlivě zajištěno odpovídající chlazeni. | i! | Systémy odvodu tupla se musejí v potřebné- unie zálohovat, fyzifkv oddělovat, vzájemně prop<>;ii. izolovat apod.. t;ik, aby splňovaly kritérium jednoduché poruchy (3) Výzkumný reaktor musí l)ýt opatřen systémem havarijního chlazení, který v případě chvbné lunkce normálního systému odvodu tupla zamezí překročeni stanoveného mezního porušeni palivových článku. § 10 Ochrana proti požáru (lj Zařízení důležitá pro bezpeť nosí se musí řešit a umistovat tak. aby s<; v nejvyšší iiij/ue miřt; předcluizeJo vzniku požárů a výbuchu a omezily se jejich následky. (2) Řešení výzkumného jaden ého zařízeni, a to zejména systému řízení a ochrany a dozorny, musí zhodnotit a stanovit použití nehořlavých a tepelné odolných materiálů. 13) Ve výzkumném jaderném zařízeni musí být k dispozici detekční a protipožární zařízeni, které imisí být navrženo a umístěno tak. aby při jeho porušení nebo náhodném uvedení do provozu nebyla ovlivněna funkční schopnost zařízení důležitých pro bezpečnost. § H Ochrana proti jevům vyvolaným přírodními podmínkami nebe lidskou činnosti vně výzkumného jaderného zařízeni ( l j Zařízení důležitá pro bezpečnost musí být řešena tak, aby při živelných událostech, které lze reálně předpokládat | zemětřesení, vichřice, zátopv apod. i nebo událostech vyvolaných lidskou činností vně výzkumného jaderného zařízeni | pád letadla, výbuchy v okuli apod.) bylo možné aj reaktor be/peině zastavit a ;.ur/ovat v zastaveném stavu, b) odvádět zbytkový výkon reaktoru po dostatečně dlouhou dobu, c) udržet rozsah účinku na obyvatelstvo v okolí pod hodnotami stanovenými v § (i odstavec 2 tohoto výnosu. (2) Při navrhování výzkumného jaderného zařízení se musí uvážit a) nejvaznější přírodní jevy, historicky zaznamenané v dané lokalitě a jejím okolí, extrapolované s uvážením omezené přesnosti hodnot a času, b) kombinace účinků přírodních jevů a jevíi vyvolaných lidskou činností. § 12 Ochrana proti nežádoucím činnostem Řešením výzkumného jaderného zařízení se musí zabezpečit, aby a) vstup a výstup osob byl soustavně kontrolován a znemožněn přísun nežádoucího materiálu, b) byla zajištěna fyzická ochrana palivových elánkfl a jiných radioaktivních materiálů, -v c) byla vyloučena možnost nekontrolovaných zásahů, které by mohly negativně ovlivnit jadernou bezpečnost.

96

§ 13 Víceúčelové použití zařízeni V případě víceúčelového použití zařízení důležitých pro bezpečnost musí být předem prokázáno, že tato funkeni spojení neovlivňují negativně jadernou bezpečnost. CAST TŘETÍ Aktivní

zóna

reaktoru

§ 14 ReSení aktivní zóny reaktoru

(1) Řešení aktivní zóny reaktoru a s m spotených řídicích a ochranných systémů musí zajistit, aby a) při normálním a abnormálním pioiozu nebyly překročeny mezní parametry pahvovyii článku, b) při havarijních podmínkách clo rozsahu maximálni projektové nehody 1. reaktor byle možno bezpečně zatavit a udržovat v zastaveném stavu. 2. aktivní zónu bylo možno chladit po dostatečně dlouhou dobu, 3. nebylo překročeno mezní porušení palivových článků. \i) Provedení palivových článků musí a | zajistit, aby jejich mezní parametry které slouží jako základ pro navrhování ostatních zařízeni, helnly při normálním a abnormálním provozu překročeny, b) zajistit, aby projektem předpokládané mezní porušení palivových článků nebylo překročeno ani v havarijních podmínkách do rozsahu maximální projektové nehody. Přitom je nutno uváži: použité materiály, radiační a chemické vlivy, účink\ siatického. dynamického a tepelného zatížení a připadne nepři snosti při výpočtech, výrobě a montáži, jakož i rozsah experimentálního a provozního ověřeni. (3 J Mechanické části aktivní zóny nebo mechanické části umístěné v j<-'ji blízkosti, včetně jejich upevnení se musí řešit tak. aby odolaly statickým a dvnamickun účinkům při normálním a abnormálním provozu a \- havarijních podmínkách do rozsahu maximální projektové nehody, Jejich poruš-ení nesmí bránit zůstavení reaktoru a ndwidění zbytkového tepla. 141 Kosení aktivní zóny reaktoru musí být provedeno tak, aby hýly vyloučeny samovolné změny složeni, SI.AU a konfigurace aktivní zóny a reflektoru, ovlivňující negativně jadernou bezpečnost (např. zmena množství, složení a stavu paliva a moderátoru, změna polohy a stavu výkonných prvků systému řízení a ochrany, deformace nosných konstrukcí aktivní zóny. palivových článků, zmčny rozteče palivových článků apod.). | 5 | Řešení aktivní zóny reaktoru musí im:ožňovat bpzpečné. snadné a rychlé provádění plánovaných prací uvnitř aktivní zóny, v místnosti aktivní zóny. prací souvisejících s transportem paliva a experimentálním zařízením apod. K tomu účelu musí být reaktor opatřen a) vhodnými manipulačními plošinami, vhodně označenými a rozlišenými zařízeními a pomůckami. b) dostatečně dimenzovanými zdvihadly s vhodným mikroposuvem, c) vhodně řešeným a dostatečně dimenzovaným osvětlením. |ti] Zařízení důležitá pro bezpečnost musí být spolehlivě chráněna proti nežádoucímu vlivu prostředí po celou dobu plánované životnosti. § 15 Dieta JiCní zrniny reaktivity fi) Řešení aktivní zóny reaktoru musí umožňovat spolehlivé a dostatečně přesné distanční změny reaktivity v souladu s hodnotami provozně uvolnitelněho přebyt-

ku reaktivity a maximální povolonč rychlosti změny reaktivity | 2 | Řešení systému pro distanční /-měny re.iktivify musí umožňovat spolehlivou a dostatečně přesnou kontrolu změny parametru (poloha, výška hladiny apod ) vyvolávajícího změnu reaktivity. Změny reaktivity musí být ovladaielne a kontrolovatelné v dozorně. § 16 Experimentální zařízení (1) Řešeni, vvroba a umístění experimentálního zařízeni | včetně jeho stavebních částí a nosných k.instrukcí | imisi umožňovat správně a spolehlivé plnění funkí í všech zaŕi/ení důležitých pro bezpečnost, ze|ine na systému řízeni a oclirdily. § 17 Vstup do místnosti aktivní zóny ftusfíiií vstupů do místnosti aktivní zóny imisi umožňovat jejich spolehlivé uzavření a zabezpečovat s
reaktoru

§ 18 Základní požadavky (1) Výzkumné jaderné zařízení imisi být zejména vybaveno a | systémem řízení a ochrany, b ] systémem signalizace, c | spojovacím systémem, d) systémem dozimetrické kontroly, e) neutronovým zdrojem. (2) Vyžudují-li to provozní a experimentálni podmínky klaďme tímto výnosem na zmeny reaktivity, musí být reaktor vybaven kompenzačním systémem, který je součástí systému řízení a ochrany. § 19 Řídící funkce systému řízení a ochrany (1) Systém řízení a ochrany musí být vybaven přístroji tak, aby mohl sledovat měřit, registrovat a ovládat hodnoty parametri) a zařízení důležitá pro bezpečnost během normálního a abnormálního provozu a v havarijních podmínkách do rozsahu maximální projektové nehody. Sdělovače a ovladače musfijí být vhodiě řešeny a rozmístěny, aby obsluha měla nnusiále dostatek informací o provozu výzkumného jaderného zařízeni a mohla v případě potřeby operativně zasáhnout. Zařízení musí dávat požadované signály a informace o odchylkách důležitých provozních parametrů a procesii od přípustných mezí. (2) Systém řízení a ochrany musí průběžně nebo podle potřeby v pravidelných intervalech zaznamenávat hodnoty parametrů, které jsou důležité pro jadernou bezpečnost výzkumného jaderného zařízeni. (3) Pro případ havarijních podmínek musí přístrojové vybavení poskytovat a) informace o okamžitém stavu výzkumného jaderného zařízení, na jejichž základě lze provést ochranná opatření pro Jeho obsluhu a pro vlastní zařízení, b) základní informace o průběhu havárie a jejich záznam, c) informace umožňující charakterizovat šíření radioaktivních látek a zářeni do okolí výzkumného jaderného zařízení tak, aby bylo možno včas provést ochranná opatření. (4) Pro přesnou a spolehlivou kontrolu a řízeni ča-

sového průbel-n šiřpné řetězové reakce fhustoty toku neutronu, výkonní musí být Sysién iízeni a ochrany vyli u ven a J v případě vy/kiiinného a experimentálního reaktoru J. iDjiijjnálne třemi navzájem nezávislými výkonovými iněrii iiiií kanály; signály z těchto měřicích kanálů jsou po zpracování logickými olivjdy využity v systémech řízení a ochrany a signali/itce. SÍJÍIIÍÍIV iilespnň dvou volitelných výkonových IIIHncicii kjinilů (případně jednoho a průměrného sigikilu n: dvou zbývajících nebo jednoho a průměrného signálu ze všech tří kanálů |. museji byt displejovány signál alespoň z jednoho v>|j!e,nélio meiíciho kanálu musí být registrován zapisovačem, případné dalším vhodným způsobem | napr. magnetofonový záznam), 2. minimálně třemi navza|em nezávislými Kamily pro umřeni rychlosti změny výkonu (připadne reaktivity |. Signály kanálů pro měřeni rychlosti /měny výkonu (sni: po zpracovaní logickými obvody využity \ svsiéiiiľch řízeni a ochrany :i signalizace; displejová):! sigiulů se řídí stejnou z.isiidoii jako v případě výkonových kanálů, bj v případů kri'ii-hcílio souboru 1. minimální- dvěma navzájem nezávislými vvkonnvyini inéni inu kanály, jojicliž signáJy jsou displiijovány :J alespoň z jednoho registrovali zapisíiva('.•(.'iii.

2. minimáliip d\ěmi navzájem nezávislýnu kanály pro měřepi rychlosti změny výkonu (reaktivity |; signál alespoň jednoho musí být displejován. f55J Vý/kuiiuiv rt-aJťtcr musí být vybaven auíum.itíckým ří/eiiim piiiijěliu štěpené řetězové reakce . | (i | V platně bezpečnostní dokumentaci imiscjí bil specifikovaný parametry systému řízení a odiiMiiy a ]inýcli zarí/c-ni dťiležitých pro bezpečnost, jej:,-I,/, nastavení nesmi být iněneiio, nt:ní-!i reaktor zastíněn. § 20 Ochranná funkce systému řízení a ochrany f j | Svstém řízení a ochrany musí být řešen tak. aby při podaní Iľivarijiiiho signálu byl reaktor automaticky a došlatt;< ně rvchle zastaven a udržtn v zastaveném stavu i v případe, neni-li systém řízení a ochrany v činnosti. 12] System ři/.euí a ochrany musí být řešen tak. aby v kterékoliv provozní fázi |uvádění do kritického stavu, pnivo/. na libovolréin výkonu, prováděni změn výkonu | hylv podíh'ííny do jeho logických obvodů ,iHisledi!jíci signály H\ u výzkumných a experimentálních reaktorů 1. nejméně ze tří navzájem nezávislých výkonových měřicích kanálů, pracujících na principu dva ze tří. 2. neiméně z-e tří navzájem nezávislých kan.ilú pio měření rychlosti změny výkonu (reaktuityl pracujících n.. principu dva ze tři, b) u kritických souborů 1. nejméně dvěma navzájem nezávislými výkonovými měřícími kanály pracujícími va principu |cden ze dvou. 2. nejméně dvěma navzájem nezávislými kanály pro měření rychlosti změny výkonu (reaktivity) pracujícími na principu jeden ze dvou. (3) Výkonné prvky havarijní ochrany musí automaticky zasáhnout minimálně v následujících případech podání havarijního signálu vyvolaného v souladu s použitým principem zpracování a) signálem výkonových měřicích kanálů při překročení zadané úrovně výkonu, b | signálům kanálů pro měřeni rychlosti změny výkonu při dosažení nastavené limitní hodnoty periody, která nesmí být menší než 5 sekun^ c j celkovou ztrátou i lipájení.

97

d I dosažením hodnot parametrů, jejichž, překročeni by mohlo vést ke vzniku havarijních podmínek (napr. překročení zadané výšky hladiny moderátoru, teploty, tlaku, úrovně radiace apod.J, e | nesprávnou funkcí, poruchou a blokováním přistrojil v obvodech systému řízení a ochrany, f| nesprávnou funkcí, poruchou nebo stavem jiných zařízeni důležitých pro bezpečnost, vedoucím k možnosti vzniku havarijních podmínek (napr. vzdálení čidel z pracovní polohy, nevypnutí zařízení níi zvyšování reaktivity, vzdálení výkonných prvku hovarijní ochrany z pracovní polohy apod.), g) stisknutím tlačítka pro havarijní zastaveni reaktoru. [i| Systém řízení a ochrany musí mít minimálně dvě nezávislé skupiny výkonných prvků havarijní ochrany, přičemž alespoň jedna skupina musí umožňovat snížení reaktivity na základě stejného principu, jakým je prováděno provozní zvyšování reaktivity (např. n;ipoii.šiěiií moderátoru a havarijní sliv nebo vytahování a zasouvání absorpčních tyčí). (5) Nejsou-li všechny výkonné prvky havarijní ochrany v pracovní poloze, nesmí systém řízení a ochrany umožňovat provádět další kladné změny reaktivity. (B) Při podání havarijního signálu musejí být výkonné prvky systému řízení a ochrany uvedeny do stavu jejich maximální účinnosti z jakékoliv okamžité polohy (stavu). (7) Výzkumné jaderné zařízení musí být opatřeno pevně nastaveným systémem, který omezuje maximálni povolený výkon reaktoru, je nezávislý na ostatních částech systému řízení a ochrany a pracuje na principu dva ze tří (výzkumné a experimentální reaktory), resp. jeden ze dvou (kritické soubory). § 21 Gčinnogt havarijní ochrany ( 1 | Zásah výkonných prvků havarijní ochrany musí být proveden takovou rychlostí, aby záporná reaktivita odpovídající hoúnotě 75 % maximálně dosažitelného přebytku reaktivity byla zavedena během doby kratší než 2 s a záporná reaktivita odpovídající alespoň 150 % maximálně dosažitelného přebytku reaktivity byla zavedena za dobu kratší než 4 s. (2) Počet, rozložení a účinnost jednotlivých výkonných prvků havarijní ochrany musejí být voleny tak, aby účinnost všech skupin bez jedné nejúčinnější byla alespoň o 50 °/o vyšší než je maximálně dosažitelný přebytek reaktivity. § 22 Spolehlivost systému řízení a ochrany Systém řízení a ochrany musí být řešen s vysokou funkční spolehlivostí a násobností jednotlivých částí, aby jejich poruchy nezpůsobily ztrátu ochranné funkce. § 23 Vztah řídících a ochranných funkcí (1) Systém řízení a ochrany musí být řešen tak. aby poruchy řídících funkcí neovlivňovaly jeho ochrannou funkci. Funkčně nutné a účelné spojení jednotlivých částí systému řízeni a ochrany musí být maximálně omezeno tak, aby neovlivnilo jadernou bezpečnost (např. spojení funkce kanálů pro měření výkonu a rychlosti změny výkonu se připouští, použití výkonných prvků havarijní ochrany pro jiné funkce je zakázáno). (2) Ochranný systém musí být řešen tak, aby nemohlo dojít k překročení mezních parametrů palivových čiúniíft ani při chybné řídící funkci. (3) Ochranné funkce systému řízení a ochrany musejí být nadřazeny, řídloím funkcím tohoto systému a činností obsluhy výzkumného jaderného zařízení.

98

S 24 Dozorna (1) Výzkumné jaderné zařízeni musí být vybaveno dozornou, odkud je lze bezpečně a spolehlivě kontrolovat a ovládat v normálním, abnormálním provo/u i v havarijních podmínkách do rozsahu maximální projektové nehody. | 2 | Uo/.orna musí být řešena tíik, dl»y / l;li;di.sk;j ot.lininy pracovníků umožňovala přístup, bezpečný poin I ;i jfílio zdravotní nezávadnost i v havarijim-li pndmínkái'li do rozsahu maximální projektové neiiodv. | 3) Řešení výzkumného jaderného zarízmii musí umožnit zastavení reaktoru i v případe, stane li se do/orna nepoužitelnou. § 25 Indikace polohy výkonných prvků 11) Řidící výkonné prvky systému řízeni ;i ochrany musejí být opatřeny zařízením pro indikaci a signalizaci jejich stavu (např. poloha, množství) a jeho koncových (hraničních| hodnot odvozených pokud možno pi'ímo z. jejich okamžitého stavu. Signalizace musí býí zavedena do dozorny. |2) Výkonné prvky havarijní ochrany musejí bý! opatřeny -zařízením pro indikaci a signalizaci koncovú h | hraničních) stavu (poloh) odvozených 7. jejich stavů (poloh) přímo. Signalizace musí být zavedena do dozorny. § 26 Zálohování elektrických napájecích systémů (1) Výzkumný a experimentální reaktor musí být opatřen zálohovým napájecím systémem elektrického napětí umožňujícím při ztrátě vnějšího napájení zachování po dobu minimálne 20 minut a) všech funkcí systému řízení a ochrany a nejméně dvou měřicích kanálů pro měření výkonu a měření rychlosti změny výkonu, bj všech důležitých funkcí dalších zařízení důležitých pro bezpečnost, c) všech důležitých funkcí systému signalizace a dozlmetrickélio systému a po uplynulí této doby bezpečné zastaveni reaktoru v souladu s požadavky odstavce 2. (2) Výzkumné jaderné zařízení musí být op;itřeno pro případ celkové ztráty napájení nouzovým zdrojem energie, jež musí umožňovat a) spolehlivou kontrolu zastavení reaktoru, přičemž minimálně 10 minut po zastavení reaktoru musí být zabezpečena 1. funkce koncových ukazatelů výkonných prvků systému řízení a ochrany včetně příslušné části systému signalizace. 2. funkce ukazatelů hodnot důležitých parametrů charakterizujících stav aktivní zóny včetně příslušné části systému signalizace, b) po nezbytně nutnou dobu odvod zbytkového tepla a juho kontrolu. § 27 Přepínání měřicích rozsahů (1J Jeli nutno používat pro pokrytí celého rozsahu měřených veličin různých měřicích kanálů systému řízení a ochrany (např. spouštěcí aparatury a provozní aparatury) musejí být splněny následující podmínky a) přepínání příslušných měřicích kanálů nebo jejich částí musí být automatické, b) měřicí 'kanály <-e musejí překrývat v rozsahu alespoň jedné dekády. (2) Při použití měřicích kanálů systému řízení a ochrany, u nichž je nutné přepínáni měřicích

nesmSjí být přepínáním ovlivněny ostatní funfctr í^buio systému, zejména havarijm ochrany. § 28 Změny reaktivity

mnoZství, aby změna signálu neutronových čide! byle dostatečně citlivá ke změně reaktivity a aby signály dostatečně reprezentovaly výikon reaktoru i jeho časové zmeny.

§ 31 (1) Při jakýchkoliv zmenách v reaktoru převelených Systém signalizace standardními technickýsii mampula;:< mi o prostředky nesmí celková kladná reaktivita Mktivnj zóny i-řukii^ it (1) Systém signalizace musí zabezpečovat poiiáwtiu 0,7.ii (maximální provozní uvoinitelný přebytek rcukti- těchto základních signálů v dozorně reaktoru: vity]. Prekročení této hodnoty musí vést k podáni ha- a) havarijní signály s identifikací meřu ích kanálu, kicvarijního signálu. ré způsobily rozpojení havarijního řetězci- a vil.činy, jejíž limitní hodnota byla dosažena: tato sig[2| Maximálně možná rvclilost kladných změn reakiinaliza.>> musí být svě!(;iná a z\ uková: zvuková s;>{vity prováděných standardními technickými nrinipulaiieilizace muví být v tomto případě podávána i v Ua.e cumi ÍI prostředky nesmí přesáhnout hodnotu 0.1 :• i s. reaktoru, případně v dalších technologických prosio| 3 | Ctikuvá účinnost řidičích vykoni.ýi h pr\ kí: I ručríich, ní a automatické regulace) nesmí při.s.ilnioni hodnotu li) varovné sígniíly před přiblížením hodnoty příslušné (1.7 -í.t a rychlost jujich pohybu nesmi vest k uvolnoni veličiny k limitní hodnotě, při níž je podáván haviire.iklivity s rychlost! věiši než (J.l > i s. (udici výkonné njní signal; rozdíl mezi hodnotou vedoucí k podáni prvky všiik musí spolehlivě kompenzovut provo/ně uvolvarovného signálu a limitní hodnotou musí být voniítíiný přebytek reaktivity. len tak. aby obsluha mohla provést potřebnou /menu 14 i Standardními technickými manipulacemi a prostavu reaktoru; identifikace varovných signálu se středky |u nutno zabezpečit, aby rwmotilit Jýt prováděna řídí obdobným principem jako u havarijních: vaiovkladná změna reaktivity současně dvěma iv/.ávislýnii na signalizace musí být světelr.á Á zvuková. způsoby | např. ručním vytahováním absorpční tyč(: a současným zvětšováním množství moderátoru v reakto- c) informativní signály, které podávají informace o hodru). notách parametrů a stavu zařízení díileřilých pro bezpečnost, vybraných technologických okruhu a /a| 5 | Povolené změny reaktivity v případě, že reaktor řízuní apod. (např. dosažení koncových poloh čk.'e. a není zastaven, je nutno provádět distančně n s biologicvýkonných prvků systému řízení a ocin-jiiy. výška kým síiněním v pracovní poloze. Tyto změny musejí být hladiny moderátoru v aktivní zóně, tlak v systém i: vratné a dostatečně přesně sledovatelné. pneumatického napájení, koncové polohy neutrono/G| Provádět jakékoliv manipulace s t zařízeními důvého zoroje, dosažení nastavených hrdnot úrovně raležitými pro bezpečnost a změny v aktivní zóně které diace apod.); tato signalizace musi být světelná. iitíjsou ovládány a kontrolovány systémem ř.zcní a ochra(2) Varovné a havarijní signály musejí být vzájemné ny. |e povoleno výhradně za podmínky, ŽP výkonné prvky havarijní ochrany jsou- v maximu jejicli účin- dostatečně odlišeny. nosti a podkniičnost aktivní zóny je alespoň 3 p.i. § 32 § 29 Spojovací systémy Kontrola funkční činnosti V zájmu omezení pravděpodobnosti nesprávných čin(1) Systém řízení a ochrany musí být vybaven systénosti a chybných manipulací ze strany pracovníku ,e mem automatické prověrky funkční schopnosti, nasta- nutno zabezpečit vhodné telekomunikační spojení I tevení a stavu zařízení důležitých pro bezpečnost. Autolefony, dispečink) dozorny s ostatními místnostmi ti.chmatická prověrka musí být prováděna vždy před zahánologického zařízení, případně vzájemné spojení muzl jením uvádění reaktoru do kritického stavu. Jejím cí- důležitými technologickými a experimentálními prostolem je prověření správné funkce systému řízení a ochrany a dalších zařízení důležitých pro bezpečnost. 12) Při provádění automatické prověrky musí být § 33 rozpojen havarijní řetězec. Po úspěšném zakončení autoSystém dozimetrické kontroly matické prověrky, vždy před zahájením uvádění reaktoru do kritického stavu, musí být havarijní řetězec Systém dozimetrické kontroly musí být vybaven pro ručně sepnut (ovládacím tlačítkem). Po této operaci nesmí být funkce havarijního řetězce tímto ovladačem dostatečně přesné a spolehlivé sledování radiační situace ve všech exponovaných technologických místovlivnitelná. V následující fázi musejí být uvedeny výkonné prvky havarijní ochrany do pracovních poloh a nostech, případně dalších prostorách a musí umožňovat měření systém řízení a ochrany do plné činnosti a) neutronů a záření gama, (3) K provádění dalších kontrol funkční činnosti, na- b j v případě potřeby i plynů, aerosolů a povrchových stavení a stavu zařízení důležitých pro bezpečnost po zamoření alfa a beta zářiči. provedené automatické prověrce musí byt systém řízení a ochrany vybaven systémem automatické kontroly. § 30 Neutronový zdroj (1) Uvádění experimentálního reaktoru a kritického souboru do kritického stavu musí být prováděno výhradně pomoci neutronového zdroje. (2) Nejsou-lj signály neutronových čidel dostatečné, musí být uváděni výzkumných reaktorů do kritického stavu prováděno rovněž s neutronovým zdrojem. 13) Neutronový zdroj musí být dimenzován a umístěn tak, aby v pracovni poloze neutronového zdroje dávala neutronová čidla systému řízení a ochrany dostatečný signál již při množství paliva a moderátoru v aktivní zóně (včetně reflektoru) odpovídající Vj kritického

ČÁST PATA Systémy

c h l a r e n í v ý z k u m n ý e: li reaktora

§ 34 Zásady řešení primfrnfbo okruhn Primární okruh a jeho pomocné, (kontrolní a ochranné systémy se musejí řešit tak, aby v normálním a abnor-. málnim provozu a) byla s dostatečnou rezervou zajištěna požadovaná pevnost, životnost a funkční spolehlivost Jejich Části a zařízení,

99

b | nedocházelo k nepřípustným únikům chladivá, c) byly dostatečně odolné proti vzniku a rozvoji poruch. § 35 Jakási primérníhn okruhu [I] Návrh primárního okruhu imisí a) stanovil materiály, overené pro tylo účeiy a odpovídající příslušným předpisům, technickým normám nebo technickým podmínkám. b) doložit teoretickým vypouleni a experimentálním ověřením jejích dostatečné dimenzování, c) obsahovat rozbor mezních stavů vzhledem ke vzniku a šířeni poruch soudržnosti. d) stanovit způsob orůkazn jakosti výroby H montáže dostupnými moderními metodami H stanovit způsob průkazů, požadované těsnosti. (2| Řešení primárního okruhu musí dáli: uvážil vlivy normálního a abnormálního provo/.u n havarijních podmínek, které mohou vést k jeho poško/ení. § 36 Kontrola ctavu primárního okruhu za provozu (1) Zařízení primárního okruhu st; musí řešit tak. aby bylo možné po celou dobu provozu výzkumného jaderného zařízení provádět periodicky neho nepřetržitě kontrolu jejich stavu a zkoušky nutné pro ověření jaderné bezpečnosti. (2) Řešeni primárního okruhu musí slanovit a J podmínky, metody a program kontroly a údržby za provozu, h) kritéria pro hodnocení kontroly a výsledku zkoušek. § 37 Systém doplňováni a čištěni chladivá

c.) havarijního chlazení jako celku a Jeho funkční vyzkoušení za podmínek odpovídá jícír.li Jeho provozu (posloupnost operací, které uvádějí jednotlivá zařízení v činnost, přepojení na náhradní napájecí systémy, na jiný systém chladicího média atd j § 41 ftešení sekundárního okruhu Řešení sekundárního okruhu musí zajistil a) spolehlivý odvod tepla z primárního okruhu. b) zjišťováni případných úniků mezi primárním a sekundárním okruhem a pokud se tylo úniky zjistí, musí zabránit jejich dalšímu šíření. ČÁST ŠESTÁ Ochrana

před

i o n izu fic i m

zářením

§ 42 Ocel a p r o s t ř e d k y

Ochrana před ionizujícím zářením musí zabránit nepřípustnému ozáření a kontaminací radioaktivními lalkami pracovníků, obyvatelstva, životního prosiřndí a zajistit, aby obdržené dávky byly na nejnižších reálně dosažitelných hodnolácli. Dosahujn se toho a) dispozičním řešením a stíněním staveb, systémů a zařízení, které obsahují radioaktivní fátky. b) snížením času a počtu pracovníku, kteří |sou vystaveni ozáření nebo kontaminací, c) vhodnou manipulaci s radioaktivními materiály, d) snížením množství a Objemových aktivit radioaktivních látek před jejich vypuštěním do okolí nebo odvozem z výzkumného jaderného zařízení.

(1) Systém dopiňování rhladiva musí nýt řešen tak, S 43 aby by) schopen kompenzovat jeho úniky a objemové Monitorování ionizujícího záření a radioaktivních látek změny při normálním a abnormálním provozu, s uvážením odběru chladivá k čištění. (11 Při provozu výzkumného jaderného zařízení musí Í2) Systém čištění chladivá musí být řešen lak, aby být zajištěno monitorování radiační zátěžR pracov-nikň, byl schopen odstraňovat korozní produkty a štěpné pro- obyvatelstva a životního prostředí, zejména pak dukty, které unikají •/. palivových článků při Jejich případných poruchách n přitom udržet požadované para- a) monitorování expozičního příkonu dozimetrickým systémem v běžně přístupných prostorách nnbo v mísmetry čistoty primárního okruhu. tech, která jsou reprezentativní pro jeho určení, přenos údajfl dozimetrického systému do dozorny, kde § 38 musí být k dispozici trvalá informace, aby bylo možOdvod zbytkového tepla no včas zahá|f. ochranná opatření. (1) Odvod zbytkového tepla s« musí řešil řflk. aby b) měření objemových aktivit, identifikace radioaktivních látek v běžně přístupných prostorách a v propři zastaveném reaktoru nebyly překročeny mezní pastorách, v nirbž je nutná včasná detekce úniku rarametry palivových článků. dioaktivních látek, včetně přenosu měřeních údaja do dozorny. § 39 c) měření expozičních příkonů přenosnými měřidly Systém havarijního chlazení v místech, která nejsou běžně přístupná a v havarijních podmínkách, Řešení systému havarijního chlazení musí zajistit a) spolehlivé chlazení aktivní*zóny za havarijních pod- d) měření povrchové kontaminace a vybavení pro dekontaminHci, mínek do rozsahu maximální projektové nehody s uváe) odběr, zpracování a hodnocení vzorků radioaktivních žením látek z různých technologických okruhu. 1. energetického příspěvku chemických reakcí. 2. geometrických změn palivových článkň n vnitř- f) individuální monitorování zevního ozáření, osobní dozlmetry, jejich vyhodnocování n Individuální moních části reaktoru, které by mohly ovlivnit účinnitorováni vnitřní kontaminace radioaktivními látnost chlazení, kami. oj odvod zbytkového tepla po dostatečně dlouhou dobu. g) monitorování okolí výzkumného jaderného zařízení, umožňující průběžné hodnocení expozice obyvatel§ 40 stva z radioaktivních výpusti za normálního a abnorKaatrala stáru svitému havarijního chlazeni xa provazu málního provolá a dostatečně rychlý odhad a upřesnění expozice obyvatelstva za havarijních podmínek. ftešení systému havarijního chlazení musí umožnit provádgnf periodických zkoušek a prohlídek (2) Zařízení a systémy pro měřeni uvedená v odstava] pevnosti a tesnosti systému, ci 1 musí raft vybovujícf rozsah měření dávek a expozic, b) aStivnícli prvift systému a jejich funkční vyzkou- dávkových a expozičních příkonů všech drn lni a energií šení, záření přicházejících v úvahu.

100

S 44 Ventilační a filtrační systém

i) u výzkumných reaktorů kladné výsieaky fyzikálního a energetického spouštění, které ověřují splnění podmínek pro zahájení zkušebníí l ) Řešení výzkumného jaderného ?ari?.eui icusí za ho pr,')vozu. normálního a abnormálního provozu (3) Nedtinou součástí předprovozni bezpečnostní zprá8 a) zabránil rozptylu a nekontrolovanému úuiku plynvy ), která je základním podkladem pro vydání souhlaných radioaktivních látek a aerosolů, su Československé komise pro atomovou energii — státb) udržet objemové- aktivity v Jednotlivých prostorách ního dozoru nad jadernou bezpečnostní jaderných zařítak, aby v souladu s požadavky přístupnosti nebyly zení |dále jen „státní dozor Komise"f ke kolaudačnímu překročeny stanoveno hodnoty dávek n«t>o přijmu rozhodnutí"] je průkaz o tom, že stavba byla provedena radionuklidú pro pracovníky, v souladu s projektem. c) udržet radioaktivní výpuste Jo okolí pod mezními Předpi-ovozní bezpečnostní zprávu musí odpovědná hodnotami stanovenými v platné bezpečnostní do- organizace předložit státnímu dozoru Komise nejméně kumentaci, 3 měsíce přud zahájením zavážení paliva. V průběhu d) udržet předepsané klimatické podmínky. spouštění musí být předprovozní bezpečnostní zpráva (2) Poi^davky odstavce 1 musejí být zajišlěny vhod- aktualizovaná. ným ventilačním a filtračním systémom s dostatečně |4) Pro dokumentaci požadovanou *ímto výnosem a účinnými a výměnnými filtry. předkládanou státnímu dozoru Komise odpovědnou orga( 3 | Rťšení ventilačního a filtračního systému musí nizaci musí jednotliví účastníci výstavby poskytovat splňovat kritérium jednoduché poruchy. úplné podklady v rozsahu jejich činnosti. 141 V havarijních podmínkách do rozsahu maximální (51 Veškeré zrněny ovlivňující jadernou bezppčnost výprojektové nehody musí ventilační a filtrační systém zkumného jaderného zařízeni |např. změny limitních projektových údajů a režimů provozu, změny v projektu splňovat požadavky § b odstavce I tohoto výnosu. zařízeni a systémů J, které jsou prováděny v období § 45 spouštění a v průběhu provozu a jež musejí být doložeVýpuste radioaktivních látek do okolí ny rozhořeni, podléhají před jejich realizací schválení státním dozorem Komise. Při provoní výzkumného jaderného zařízení musí být (6) Veškerou dokumentaci je nutno při každé změně zajištěno ovlivňující jadernou bezpečnost uvést neprodleně do a) řízení a monitorování plynných a kapalných radio- souladu se skutečným stavem, 'který musí splňovat funkčaktivních výpustí tak, aby nebyly překročeny limity, ní a jakostní předpoklady projektu. stanovené v platné bezpečnostní dokumentaci, (7) Odpovědná organizace Je povinna zajistit po celou b) stálé sledování aktivity stanovených složek radio- dobu spouštění a provozu průběžný záznam veličin, které stanoví statni dozor Komise. aktivních výpustí, c) zjišťováni aktivit nejzávažnějších slcžnk a dodatečné určeni aktivit všech složek úniku radioaktivních lá§ 41 tek v havarijních podmínkách, Pracovnici d) bt/.pečná manipulace s pevnými radioaktivními materiály, které vznikají při normálním a abnormálním (1) Požadavky na kvalifikaci a nároky na schopnosti provozu a v havarijních podmínkách-a jejich skla- pracovníku, které jsou nezbytnou podmínkou pro řádný dováni po potřebnou dobu, výkon jejich práce, stanoví po dohodě se státním dozoe) zadržovaní plynných a kapalných radioaktivních odrem Komise nadřízený ústřední orgán odpovědné orgapadň a jejich zpracování před vypuštěním tak, aby nizace. se jejich množství a objemové aktivity snížily pod (2) Náležitosti týkající se ověřování zvláštní odborné stanovené hodnoty. '/působnosti vybraných pracovníků 1 0 ) včetně jejích příprnvy jsou stanoveny § 8 zákona č. 28/1984 Sb. 13) Povinnosti a odpovědnost pracovníků, tok inforČÁST SEDMA mací inezl nimi a vztahy nadřízeností a podřízeností musejí být stanoveny jednoznačné a písemnou formou. Spouštěni, provoz,7) r e k o n s t r u k c e (4) Pracovníci musejí být prokazatelně a podrobně •vyřazení výzkumných jaderných seznámeni s obsahem a případnými změnami všech předzařízeni z provozu pisů, jimiž se řídí jejich činnost. (5) Zaměstnavatelské organizace jsou povinny prováHlava první dět soustavnou kontrolu, zda pracovníci jsou plné způsobili k výkonu pracovní činnosti. § 46 J6) Výzkumná jaderná zařízeni mohou řídit pouze praObecní ustanovení covníci mající příslušné oprávnění 'k manipulaci a pověření k výkonu své funkce. 11) Spouštěním se rozuměli činnosti -zaměřené na ověřování a osvojování výzkumného jaderného zařízení. Se§ 48 stává Manipulace * Jaderným palivem a) z přípravy ke spouštění, b | z vlastního provedení spouštění, které zahrnuje | l ) Základní podmínkou jaderné bezpečnosti při pře1. fyzikální spouštění, skládající se ze dvou etap; jeho základní etapou Je provedení prvního kritic- pravě, skladovaní, zavážení a výměně paliva je vyloučení možnosti vytvořeni kritických seskupení jaderného kého experimentu, paliva v aktívni zóně nebo mimo ni. Z. u výzkumných reaktorů navazuje na fyzikální (2) jaderná bezpečnost při přepravě, skladování, zaspouštění energetické spouštěni, které je ukonvážení a výměně paliva se zajišfuie zejména ieno provozováním na nominálním výkonu při doa) používáním předepsaného zařízeni a kontrolou jeho držení projektových parametrů. stavu, (2) Za úspěšné spouštěni výzkumného jaderného zařízeni se považují a j u experimentálních reaktorů a kritických souboru «) § 39 odst. 2 písm. e) a odsf. 3 vyhlásiv I 85/1976 Sb., kladné výsledky fyzikálního spouštěni. o podrobnější úpravé územního řízení a stavebním rádu. »| S 8 odst. ) písm. a) zákona c. 28/1984 Sb. r '») § S oclst. 1 písm. a) Eákons č. 28/1984 Sb. ) Rozum! M zkušební a trvalý.

101

I správným provozem zařízení přepravní technologie, . tlotlBžovániraii^tavidel pro zajištění jaderné bezpečá nosti a předpisů pro tyto práce, il | kontrolou stavu aWívní zóny, zejména polohy resp. koncentrace absorbátorů, množství moderátoru a hustoty neutronového toku, n] kontrolou přepravních operací při přemisťování paUVÍI,

11 profesní kvalifikací. ( 3 | Přeprava, skladování, výměna jaderného paliva, /.měny konfigurací a složení aktivní zóny a činnosti s tun související se provádějí podle předem stanovených jrograinň zpracovaných odpovědnou organizací, které juisejí být schváleny státním dozorem Komise před zahájením dané činností, (4| Programy pro jednotlivé činnosti obsahují a) postup prací, hi požadavky na připravenost zařízení a systémů, c| organizační opatření k zajištění jaderné bezpečnosti a doplňující opatření, která nejsou v provozních předpisech. d) písemné informace o stavu skladování paliva, včetně identifikačních údajů, 15) Při přepravě a skladování čerstvého, ozářeného nebo vyhořelého paliva musí být rozmístění paliva zabezpečeno tak, aby byla zajištěna podkritičnosí nejméně 7,íf i v předpokládaných havarijních podmínkách (včetně zaplavení vodou). |fj] Každá jednotlivá přepravně-technologická operace spojená s přemísťováním čerstvého, ozářeného nebo vyhořelého paliva musí být zaznamenána ve zvláštním deníku s' uvedením přijatých bezpečnostních opatření a místa, kde se toto palivo nachází. 17) Při přepravě a skladování ozářeného a vyhořelého paliva musí být vyloučena možnost porušení hermeličnosti paliva a jeho roztavení vlivem zbytkového tepla. |H1 Odesílání a přeprava jaderného paliva mimo areál výzkumného jaderného zařízení a jeho evidence se řídí zvláštními předpisy.11) § 49 Limity a podmínky Limity a podmínky obsahují zejména a) soubor údajů o přípustných parametrech zařízení dôležitých pro bezpečnost a jejich nastavení, b) požadavky na provozní schopnost zařízení a činnost pracovníků v jednotlivých provozních režimech, r) kontrolní požadavky a organizační opatření. Jsou zpravidla členěny na a | bezpečnostní limity, b | nastavení parametrů systému řízení a ochrany, c) limity a podmínky pro režimy normálního provozu, it) kontrolní požadavky a organizační opatření. § 50 Bezpečnostní limity jsoti mezní hodnoty parametrů technologických procesů, v jejichž rozsahu byla prokázána bezpečnost výzkumného jaderného zařízení a kle,ré nesmějí být překročeny. § 51 Níistavenf parametrů systému řízení a ochrany udává hodnoty, při kterých se uvádějí v činnost jednotlivé funkce systému řízení a ochrany. Tyto hodnoty jsou stanoveny tak. aby kontrolovaný parametr nepřekročil bez* Díičnostní limit. 11

) Mezinárodní fád pro přepravu nebezpečného zboží po železnici RID: Pravidla pro bčžnou pfep'-avu radioaktivních materiálů. Mezinárodni agentura pro atomovou er»Tgli. 1973. vyK í$ka C. 28/1977 Sb., o evidenci a kontrole jaderných materiál ft.

102

§ 52 | l ) Limity a podmínky pro provoz se týkají předpokládaných režimů uvažovaných v platné bezpečnostní dokumentaci. Údaje jsou různého charakteru a) pro parametry, pro něž jsou stanoveny bezpečnostní limity se stanoví rozsah, ve kterém je nutno danv parametr v provozu udržovat tak, aby jeho náhodné odchylky a kolísání dalších parametrů, způsobenu předpokládanými provozními udájostmi, p vclly k nežádoucímu působení havarijní ochrany, b | určují mezní hodnoty ostatních významných parametrů normálního provozu (např. chemické složení pracovních médií, přípustný obsah radioaktivních látek v primárním chladivú, přípustné mezní hodnoty radioaktivních výpustí apod.), c) určují požadavky na zásobování energií, pracovními médii apod., ú) určují požadavky na provozní způsobilost ..uřízení důležitých pro bezpečnost, tj. počet provozovaných a pohotových jednotek a jejích kapacitu, e) určují požadavky na minimální obsazení směn a stanoví zásady činnosti pracovníků pro všechny predpokkíťané režimy provozu. \2) Limity a podmínky pro dané režimy se týkají rovněž zařízení, která jsou za normálního provozu pouze v pohotovosti a připravena zasáhnout v případě abnor málniho provozu a havarijních podmínek. Jelikož se jedná o hodnoty parametrů v různých provozních režimech, jejichž konkrétní veličiny jsou závislé na výkonu výzkumného jaderného zařízení, musí být zvlášť vyjádřeny pro režimy uvádění do kritického stavu, následného provozu, dochlazování, výměny paliva apod. (3) V limitech a podmínkách je třebs rovněž stanovit jak postupovat, nejsou-li limity a podmínky pro dané režimy dodrženy. § 53 Kontrolní požadavky se týkají ověřování funkce jednotlivých zařízení, které jsou pracovníci povinni provádět periodicky v průběhu provozu a zejména před opětovným uváděním do kritického stavu po předchozím zastavení, v jednotlivých provozních rc-žimech a jejich změnách. Tyto požadavky zahrnují také periodickou kon trolu stavu zařízení důležitých pro bezpečnost § 54 ( 1 | Limity a podmínky se a) určují pro jednotlivé etapy spouštění a provozu. b) upravují podle'dosaženého vývoje techniky I modernizace výzkumného jaderného zařízení) a získaných zkušeností. (2) Postup schvalování limitů a podmínek a jejich změn se řídí ustanoveními § 7 zákona č 2ä/19ľ4*Sb. (3) Při posuzování a schvalování těch HmitO a podmínek, jejichž posouzení a schválení přísluší podle jiných předpisů orgánům státního odborného dozoru, postupuje státní dozor Komise v úzké součinnosti a v souhlase s těmito orgány. § 55 Pokud dojde k odchýlení od schválených limitů a podmínek, postupuje odpovědná organizace podln ustanovení § 14 odst. 1 písm. e) a písm. d) zákona ř. 28'19f:4 Sb. Vždy provede rozbor narušení limitu a podmínek a navrhne opatření k vyloučení feno opakování Hlava druhá Příprava ke spouštění výzkumného iaderného zařízeni § 5fi V rúmcl přípravy spouštěn' výzkumného jaderného zařízení musí být k získání celkové dokumentace o výcho-

zim předprovozním stavu zařízení provedeno shrnuti slnvu |akosií zařízení, jakost) montáže a individuálníci: a komplexních zkoušek v souladu s příslušným progruMiem zajištění jíikosti. § 57 111 Přpravou ke spouštěni výzkumného jaderného zařízení sr rozumí systémové ověření funkčních schopnosti jKdfiufJivych y.Lití7.eni v neaktivních podmínkách. I Li) PřipríiVÍI se provádí podle samočinných projjr;}míi. které pŕrdklaJá odpovědná orgiinuäiľ Kt scuv;iiení s(;itiiiiiin dozoru Komise. Hlava třeli Spouštění Oddíl 1 Obecná ustanoveni § 58 Před zahájením spouštění výzkumného jaderného zařízení musí být z hlediska jaderné bezpečnosti a) schválena bezpečnostní dokumentace a programy |ediioilivých map spouštění. h| schválena technická a provozní dokumentace, f | iiii|iini>n sUiv pracovníků ÍI ukončen jejich výcvik. § 59 Spouštěni, které se děli na etapy, se řídí progr.unem, ion/. zaliritdjR pro každou etapu a) stanovené limity a podmínky, prováděné experimenty, jejich výchozí hodnoty I předpokládané vvsleilky a kriteriu jejich přijatelnosti, jakožto předpoklad pro 7iihá|i'u> další etapy. b | její organizační zajištěni s uvedením organizace nebo útvaru zodpovědného za provedení lecJnotlivýeh experiiTienlfi. požadavky na pracovníky spoluúčast dalších organizací atd. Oddíl 2 Fyzikálni spouštěni § 60 Připravenost k fyzikálnímu spouštění (1) Do zahájení fyzikálního spuštění, t). před zave7
§ 61 Dc'-'imenlace k zahájení- fyzikálního snouštení Dokiiiiii'iiluci tvoři

a I linuly \r n-j:^:> <>->.sfijp Zíiváženj reaktoru palivem, dosazeni kritického stdvu. roz.sah a popis experimentu, a pořadí jejich provedeni. Program fyzikálního spouštěni obsahu|e kromě jmého očekávané hodnoty krítický/7i purameIríi, kniickvi h poloh výkonných prvků sysieinu řízeni a ochrany, jejich diferenciální a integrální ú.':iiiiiosi. zhoďioceni reaktivity paliva, absoroátorú v iktivui zóně aid., e| metodiky provádění experimentu v průběhu fyzikálního b|jouMéni, d | provozní předpisy nutné pro fyzJkalní spouštěni. e) h.iv.nijni piany pro ochranu pracovníků, obyvatelstva a okolí výzkumného jaderného zařízení v návaznosti na ustanoveni § lti zákona č. 28/19S4 Sb.. f) předpis pro zajištěni Jaderné bezppčnostf při prováděni fyzikálního spouštění (včetně zavazeni paliva |, g) předpis pro zjištění jaderné bezpečností při přepravě vvméně d skladování čerstvého ozářeného n vyhořelého palivu ti) provozní dokumentace [provozní deníky, kartogramy, knihy závad knihy evidence provozních údajů iitd.i. i) protokoly o vyzkoušení a doklady o připravenosti zařízeni podle § titJ tohoto výnosu, j) soupis změn souvisejících 9 jadernou bezpečností oproti řešením obsaženým v platné bezpečnostní dokllIUlMIUlCI

k | protokoly o zkouškách pracovníků (s uvážením zvi.išt' nosil prací při /yzikálním spouštění) a doklady o školeui a pověřeni pracovníků k činnostem spojeném s vvkonein funkce I) směrnice pro činnost pracovníků, ni) souhrnný tioklad o připravenosti výzkumného jaderného zařízení k fyzikálnímu spouštěni. § 62 Kontrola připravenosti výzkumného jaderného zařízení k zahájení fyzikálního spouštění (11 Kontrolu připravenosti výzkumného jaderného zatížení k fyzikiilnimu spouštění provádí ÍI) odpovědná organizace b | inspekční skupina státního dozoru Komise. |2| Odpovědná organizace prověřuje a) zda provedené práce jsou v souladu s řešením obsaženým v platné bezpečnostní dokumentaci. b) protokoly o vyzkoušení a doklady o připravenosti zařízení podle § 00 tohoto výnosu, c) existenci schválené dokumentace podle § 61 tobolo výnosu. d | existencí protokolů o provedení kvalifikačních zkoušek pracovníků p] připravenost pracovníků k fyzikálnímu spouštění podle st;i noveného programu. Po provedené prověrce vypracuje a schválí odpovědná organizace doklad o výsledcích prověrky, který je nezbvtným podkladem pro zahájení fyzikálního spouštěni. 3) Inspekční skupina státního dozoru Komise prověřuje ») připravenost výzkumného Jaderného zařízení k fyzikálnímu spouštění na základě dokladů o připravenos'i. b) dokumentaci k zahájení fyzikálního spoušlěni. R) připravenost prarovníku pro fyzikální spouštění podle stanoveného programu, d | splnění podmínek stanovených v předchozích rozhodnutích státního dozoru Komise. Na základě výsledku prověrky provedené podle ustanovení tohoto výnosu rozhodne státní dozor Komise o v y

103

12

dání acjlilasu k zahájení fyzikálního spouštění ), který může býí vázán na splnění podmínek. Bez tohoto souhlasu nelze fyzikální spouštění zahájit. § 63 Zásady fyzikálního spouštěni (1) Při fyzikálním spouštění musí být získány zejména neutronově-fyzikální charakteristiky reaktoru a ověřeny řídící a ochranné funkce, které jsou na nich závislé. | 2 | Fyzikální spouštění reaktoru se providi po etapách v souladu se schváleným programem fyzikálního spouštěni a na jeho základě vypracovaným časovým pianem. » |3) V období fyzikálního spouštění se: připouští blokování havarijních signálu od technologických systému, které nejsou při provádějí! fyzikálního spouštění využívány. | 4 | Při vzniku režimu nebezpečného z hledisku jaderné bezpečnosti je nutno experimenty fyzikálního spouštění přerušit a reaktor zastavit. (5) Veškerá nařízení, operace, provádíme expenmenty a jejich výsledky jsou zaznamenávány v deníku příkazů a v provozním deníku, jejichž vedení 'wusí být zajištěno od zahájení zavážení aktivní zóny reaktoru palivem. (61 Souhrnné výsledky fyzikálního spouštění předkládá odpovědná organizace k posouzeni státm'mu dozoru Komise nejpozději do dvou měsíců po skončení fyz.ikálnilio spouštění. Oddíl 3 Energetické spouštilní výzkumného reaktoru

Kontrola připravenosti výzkumného reaktoru k zahájení energetického spouštění (1) Kontrolu připravenosti výzkumného rekatoru k energetickému spouštěni provádí a | odpovědná organizace, b | inspekční skupina státního dozoru Komise. \2\ Odpovědná organizace prověřuje a J protokoly o vyzkoušení a doklady o připravenosti /.aiiz.eni | § 64 j , I) | existenci schválené dokumentace ( § 65). cj existenci protokolů o provedení kvalifikačních zkoušek pracovníku. (Ji připravenost pracovníků k energetickému spouštění podie stanoveného programu, o) dosažené výsledky fyzikálního spouštění. F'o provedené prověrce vypracuji? a schváli odpovědná Organizace doklad o výsledcích prověrky, který je n«zbvinýin podkladem pro zahájení energetického spoušlěni. 13) Inspekční skupinu státního dozoru Komise prově* Fuje H | připravenost výzkumného reaktoru k energetickému spouštěni na základě dokladů o připravenosti. b) dokumentaci k zahájení energetického spouštěni. c) připravenost pracovníků pro energetické spouštění podle stanoveného programu, d) splnění programu fyzikálního spouštění. u) splněni podmínek stanovených v předchozích rozhodnutích státního dozoru Komise. N
§ 64

§ 67

Připravenost k energetickému spouštění

Zásady energetického spouštění výzkumného reaktoru

Do zahájení energetického spouštění musejí být přij i ) Energetické spouštění zahrnuje tlapové a postuppraveny s potvrzenými doklady o připravenosti všechny né zvyšovaní výkonu, stanovení a zpřtsněm parametrů standardní systémy, zařízení, vybavení a instalace. reaktoru, vyzkoušení systémů a zařízení, provedeni plánovaných experimentů na každém výkonovém .slupni podle stanoveného programu, ověřovací zkoušku na no§ 65 minálním výkonu podle stanoveného program!] při doDokumentace k zahájení energetického spouštění držení projektových parametrů důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti a rozbor získaných výsledků. Dokumentaci tvoří I 'I | Energetické spouštění může být zaháleno ca záa | limity a podmínky pro energetické spouštění, kiadě úspěšného vykonáni všech experimentů fyzikálb] program energetického spouštění, v němž. ji: stanoního spouštění a splnění stanovených podmínek. ven postup energetického spouštění, jsou uvedeny [ 3 | Energetické spouštěni se provádí v souladu s čaočekávané výkonové, teplotní a další koeficii.-nly resovým plánem a programem, který je upraven I v příaktivity, očekávaná závislost účinnosti výknnnvrh padě nutností | podle výsledků fyzikálnih.) spouštěni. prvků systému řízení a ochrany iu provozních pod[41 Při vzniku režimu nebevpečného z hlediska jadermínkách atd., né bezpečnosti je nutno experimenty energetického c J metodiky provádění experimentů v průběhu cmrrgiľ•.pmišfěni pN.Tii.ši! a reaktor zastavit. tickélio spouštění, ;ň| Veškerá nařízeni, operace, provrděné experimend j kompletní provozní předpisy a provozní dokumenty a jejich výsledky jsou zaznamenávány v clem ku přítací;, kazů a v provozním deníku. f?J protokoly o zkouškách pracovníků ,i doklady o sko! 61 Provozní předpisy a dalš ; provozní dokui;:i :)!,•< e leni a pověření pracovníku k činnostem spojením musejí být upraveny podle výsledků energetického >potišs výkonem funkce, těni f) protokoly o vyzkoušení a doklaclv o připravenosti f ) Po úspěšném provedeni programu W . H S H ; , kéíio všech standardních systému, zařizuni. vybaveni a in- spouštění předkládá stavebník státními d o a n i Kou;.se stalace. ..ke schválení zpřesrěné limitv 3 podmínky prn prnvo?. Si seznam platných předpisů pro vy •ktimut) jaderné zají)) Souhrnné výsledky energetického špouleni předřízení a pro každé pracovni místo, kládá odpovědná organizaese do tří měsíců po skončení hl protokoly o výsledcích fyzikálního spouštění. energetického spouštění státnímu dozori Komise ve for1) Si.ulirnný doklad o připravenosti vv/kumnŘho jadermě zprávy s doporučeními pro provoz, klera vvpivnii.a ného zařisení k energetickému spouštění. tAč spouštění. I2

1 § ä oclsl t písm. bl zákona C. 28'1184 Sh.

104

b oiíst. ! pism. b\ zákona í. 28,'1984 M>.

Hlava ttvrtí 14

Provoz ) výzkumného Jaderného zařízení Oddíl 1 Zahájeni provazu § 68 Dokumentace k zahájení zkušebního provozu (1) Dokumentaci Ivoří 15 a) limity a podmínky pro provoz ), b) kompletní upřesněně provozní přndplsy a provozní 16 dokumentace ) včetně seznamu těchto předpisů. c) upřosnéiiý soupis změn souvisejících s jadernou bezpečností oproti řešením obsaženým v platné bezpečnostní dokumentaci, d) seznam zařízení důležitých pro bezpečnost a četnost jejich funkčních zkoušek a kontrol. e) zpřesněný program provozních kontrol schválený státním dozorem Komise a příslušné programy zajištění jakosti. ř) protokoly o zkouškách pracovníku a doklddy o školení a pověřeni pracovníků k činnostem spojeným s výkonem funkce včetně přehledu o obsazení směn, g) havarijní plány (§ 61 písm. e ) | . pokud v nicd došlo k úpravě nobo změně. (2) Součástí dokumentace vedle dokumentace uvedené v odstavci 1 je rovněž a) protokol o výsledcích energetického spouštění, b) zpráva o splnění podmínek stanovených v předchozích rozhodnutích státního dozoru Komise, c) harmonogram zkušebního provozu, d) souhrnný doklad o připravenosti výzkumného jaderného zařízení ke zkušebnímu provozu. § 69 Dokumentace k zahájeni trvalého provozu (1) Dokumentaci tvoři dokumentace uvedenu v § 6tí odstavec 1 tohoto výnosu. (2) Součástí dokumentace je rovněž a) zpráva o výsledcích zkušebního provozu, b) zpráva o splněni podmínek stanovených v předchozích rozhodnutích státního dozoru Komise, c) roční harmonogram provozu, d) souhrnný doklad o připravenosti výzkumného jaderného zařízení k trvalému provozu. § 70 Připravenost výzkumného jaderného zařízení k provozu (1) Vyžadují-ll výsledky spouštění provedení úprav majících vliv na bezpečnost výzkumného jaderného zařízení, musejí být tyto zdokumentovány a po odsouhlasení státním dozorem Komise realizovány a vyzkoušeny podle přadem stanoveného programu. (2) Provoz výzkumného jaderného zařízení lze zahájit, jestliže všechna zařízeni a systémy nutné pro zaj£5tění spolehlivého a bezpečného provozu jsou ve funkceschopném stavu. § 71 Kontrola připravenosti výzkumného jaderného zařízeni k zshijeni provozu (1] K zahájení zkušebního provozu provádí kontrolu připravenosti a) odpovědná organizace, b) Inspekční skupina státního dozoru Komise. u

I Rozumí se zkušební a trvalý. ) § 87 odst. 7 tohoto výnosu. 1 § 67 odst. 8 tohoto výnosu.

(2) K zahájení trvalého provozu provádí kontrolu připravenosti a | odpovědná organizace. 1)1 insnekční skupina státního dozoru Komise. (2; K Mini juni zkušebního provozu prověřuje n) odpovědnu organizace 1. protokoly o vyzkoušení a doklady o připravenosti 7.aíi/.nn\. 2. existuni-i schválené dokumentace (§6K|, 3. existenci protokolů o provedení kvalifikačních zkpu.šek pracovníků a připravenost pracovníků ka zkušebnímu provozu podle stanoveného piogramu, 4. dosažené výsledky energetického spouštění výzkumného rf;akioru. Po provedené prověrce vypracuje odpovědna organizace doklad o výsledcích prověrky, který je nezbytným podkladem pro zahájení zkušebního provozu, b) inspekční skupina státního dozoru Komise 1. připravenost výzkumného Jaderného zařízení ku zkušebnímu provozu na základě dokladů o připravenosti. 2. dokumentací k zahájení zkušebního provozu l§

j

3. připravenost pracovníku pro zkušební provoz podle stanoveného programu, 4. splnění programu energetického spouštění výzkumného reaktoru. 5. splnění podmínek stanovených v předchozích rozliodnuliili státního dozoru Komise. Na základě výsledku prověrky provedené podle ustanovení tohoto výnosu rozhodne státní dozor Komise o vydání souhlasu se zkušebním provozem17), který může být vázán na splnění podmínek. Bez tohoto souhlasu nelze zkušební provoz zahájit (4) K zahájení trvalého provozu prověřuje a) odpovědná organizace 1. připravenost výzkumného Jaderného zařízení k trvalému provozu, 2 existenci schválené dokumentace ( § 69). 3. existenci protokolů o provedení kvalifikačních zkoušek pracovníků a připravenost pracovníků k trvalému provozu podle stanoveného programu, 4. dosažené výsledky zkušebního provozu. Po provedené prověrce vypracuje odpovědná organizace doklad o výsledcích prověrky, který je nezbytným podkladem pro zahájeni trvalého provozu, b) inspekční skupina státního dozoru Komise 1. připravenost výzkumného Jaderného zařízení k trvalému provozu na základS dokladů o připravenosti, 2. dokumentaci k zahájeni trvalého provozu ( § 69), 3. připravenost pracovníku pro trvalý provoz podle stanoveného programu, 4. výsledky zkušebního provozu, 5. splněni podmínek stanovených v předchozích rozhodnutích státního dozoru Komise. Na základě výsledku prověrky provedené podle ustanovení tohoto výnosu rozhodne statni dozor Komise o vydání souhlasu s trvalým provozem, který může být vázán na splnění podmínek. Bez tohoto souhlasu nelze trvalý provoz zahájit. Oddil 2 Začatý provozu § 72 (1) Provoz výzkumného jaderného zařízeni se realizuje podle harmonogramu, v němž Jsou stanovena I jeho plánovaná zastaveni z důvodu výměny paliva, provozních kontrol apod. Harmonogram provozu se předává pravidelně státnímu dozoru Komise v dohodnutých Intervalech.

15 16

*>) § S odst. 1 písm. b) zákona C. 28/1984 Sb.

105

|2| Při provozu musejí být vždy známy celková zásoba reaktivity, maximální dosažitelný přebytek reaktivity. ;elio skladba a účinnost výkonných prvků systému ři/(Mii a ochrany. |3| K provedeni činností důležitých / hlediska jaderně bezpečnosti je nutno použil pisemnýc:h příkazů, což imisi hýt jednoznačně zakotveno v provozních přudpi-

děny po krocích tak. aby extrapolací sledovaných parametrů s využitím progresivních metod a prostředku l>yio možno dostatečně'přesně sranevit očekávaný kritický siav. 13) Po dosažení podkritičnosti realizované vsázky 7 .;. i vzhledem k očekávanému kritickému stavu je další zvyšování reaktivity povoleno provádět po krocích • 0.7 ,:,,. SIM-ll. H J Provozní předpisy |4| Základní kritický experiment se považuje za ukona | se týkají normálního i abnormálního provozu a tnu- čený, jestliže podkritičnost realizované vsázky vzhledem se|í hýl v souladu s limity a podmínkami pro pro- k očekávanému kritickému stavu je menší než 0.7 > i . voz. Dalši zvyšování reaktivity se provádí standardním způb | nniseji být včetně změn k dispozici stíitnímu dozoru sobem jako při uvádění reaktoru do znómého kritického KOlIliSH. stavu. (FS j Odpovědná organizace je povinna zajistit 15) Ve všech fázích provádění základního kritického a I pravidelné přehodnocování a potřebně úpravy pro- experimentu je nutno dodržovat předepsané podmínky vozních předpisů a jejich promítnutí do provozu výpro rychlost /měny reaktivity, pečlivě sledovat zejména zkumného jaderného zařízení, hodnoty parametrů, jimiž se provádí změna reaktivity, b| aljy v dozorně byl k dispozici úplný aktualizovaný údaje měřicích kanálů a dalši signalizované parametry, soubor provozních a bezpečnostních předpisů, správnost funkce systému řízení a ochrany a dalších poc) ostraiiu výzkumného jaderného zařízeni podle platužívaných technologických a experimentálních zařízení 18 nýi.ii předpisů ). apod. (b| Odpovědná organizace je povinna zajistit neproI (i I Základní kritický experiment je nutno provádět dleně předáni informace státnímu dozoru Komise o vznis neutronovým zdrojem. Rozsah použiti neutronového zdroje musí I? ý t specifikován v programu základního ku režimů nebezpečných z hlediska jaderné bezpečnosti. kritického experimentu. |7) Rozbory provozu a vzniklých puruch spolu s návrhy na opatření je odpovědná organizace povinna pro§ 74 vádět pravidelně. Zprávy o tom předává státnímu dozoru Komise v dohodnutých Intervalech. Výměna paliva lil | Požadavky na činnosti související se zajištěním Jakosti a provozními kontrolami vybraných zařízeni z hie. í í j Výměna paliva se provádí v souladu s ti stanovenídiska jaderné bezpečnosti jsou stanovt-ny samostatným mi tj 4íi toliolo výnosu. llj předpise iii |. |2j Při výměně paliva musí být prováděna soustavná |H| Provozní záznamy, které je odpovědná organizace kontrola dodržení podmínek zastaveného punktom. povinna vést po dobu životnosti výzkumného Jaderného zařízeni, zahrnují údaje, týkající se zepnénu § 75 a | provozu výzkumného jaderného zařízení | prokazující Údržba, zkouíky a kontroly dodržování limitů a podmínek), b | údržby, zkoušek, kontrol a oprav zařízení a systémů, |1) Odpovědná organizace i^" povinna vypracovat předc | programů zajištění jakosti. pisy pro údržbu, zkoušky a kontrolu výzkumného jad | kvalifikace, funkčního zařazení, lékařských vyšetrederného zařízení a předložit je státnímu dozoru Kom se. ní a zaškolení pracovníků. před zahájením zkušebního provozu i s plánem pro pee| dávkové zátěže, měrné aktivity výpustí a odpadů rariodické prováděni údržby, zkoušek a kontrol dioaktivních látek a úrovně záření v prostorách vý|2) Údržba, zkoušky a kontroly zařízení důležitých zkumného Jaderného zařízení. pro bezpečnost musejí mil takovou technickou úroveň 110) Záznamy, zprávy a ostatní dokumentace o proa četnost, aby bylo zajištěno, že spolehlivosi a funkce vozu se archivují po celou dobu životnosti výzkumného těchto zařízení je v souladu s platnou bezpečnostní doJaderného zařízení, pokud není stanoveno předpisy j i kumentací. nak (3) Při vyřazení jakéhokoliv zařízení z funkce pro údržbu, zkoušky nebo kontrolu musí být zaručeno, že § 73 budou dodrženy limity a podmínky. Základní kritický experiment |4| Po provedené údržbě, zkoušce nebo kontrole musí být zařízeni nebo systém před opětným uvedením do ( 1 | Uvádění výzkumného jaderného zařízení do ne- provozu vyzkoušen pod!e předem stanoveného prograznámého kritického stavu je nutno provádět v souladu mu a proveden odpovídající zápis v provozních záznas programem základního kritického experimentu, který mech. předkládá odpovědná organizace ke schváleni státnímu dozoru Komise. Základní kritický experiment se provádí § 76 při plné funkční činnosti systému řízení a ochrany stanOpravy20) dardních zavážecich prostředků a dalších nezbytných zařízeni. | 1 | Opravy zařízení důležitých pro bezpečnost se pro[21 Výchozí stav aktivní zóny (paliva, moderátoru, vádějí za přijeli lakových opatřeni, která zajistf. aby reflektoru, případně dalších složek |. musí bý! volen tak. úroveň jaderné bezpečnosti výzkumných jaderných zaaby nebyla překročena Vi očekávané kritické vsá/ky, řízení nebyla opravou snížena. určené experimentálně ověřeným výpočtovým progra|2| Po ukončení oprav jp nutno ověřit podle stanomem. Další změny stavu aktivní zóny musejí být prováveného programu, zda zařízení nebo systém je srhopno plnit spolehlivě svou funkci a provést odpovídající zá>») Vyhláíka federálního ministerstva vnltrn č. 135/19B3 Sb.. pis v provozních záznamech. o ostraze majetku v socialistickém společenském vlastnictví 19 1 Výnos Československé komise pro atomovou enorgff £ 5/1979 o zajištěni jakosti vybraných ziiřízcní v jaderné í°l Z hlediska zalistováni iakosti se postupme podle ustaenergetice z hlediska Jaderné bezpečností, registrován v Částnovení § 30 výnosu Československé kotr Ise pro atomovou ce 29 1979 Sb energii č. 5/1979.

106

Oddíl 3 Rukonslrukce výzkumného jad-rneho zaři/.eni § 77 .1] Kťkuiistrukčiiínii pracemi se ro/i]i'r,i:i: ;, to . iM!|ir,ivy průvozního a e^p'.u'inieniúlil'hn zařízeni h u mč st• tyio práce neovlivní jadernou bezpečnost výzkumného jadunielio zařízení. 141 Odpovědná organizace je povinna, pokud se týká •iimosti uvedených v odstavci 2 pism b) .: i před zahájením ter.hto rnkonstmk nich práci zabezpečit zpracování dodatku k platné bezpečnostní dokumentaci a pře;Jloru jej státnímu aozoru Komisií. lj( vy ú ul nejpozději do ukončení rekonstrukce příslušné dodatky provú/.nich předpisu, provozní i bezpečnostní dokumentace, c) na závěr rekonstrukčních prn<:í zabezpečil vyzkoušení rekonstruovaného zařízení. (">] !••(./ souhlasu státního dozoru Komis< nelze reknnstriiki.ní prúcu podle odstavce 2 písni. D| zahájit. I ti | Rekonstrukční práce uvedené v odstavci 2 písm a) a h | I/.; po dohodě se státním dozorem Komise považovíii /a součást trvalélio provozu. !7| Rukonstnikct a práce s ní spojené uvi-duné v odstdvci 2 pism. c | je T.,tno považovat z hlediska p.)voUiviiciiifi i-'./fuí .:t stuvhu nového výzkumného jaderného z.fľ'Vcní. v tomto případě \ti nutné zakončit provoz původního zařízení podlr; § 7ři a při inkonstnikri pak postupo\at podle ustanoveni tohoto výnosu a dalších právnii"h předpisu-' 1 ;. IHI Postup demontáže a likvidace rekonstruovaného zařízeni, zhodnocený z hlediska jaderné jezpcčiiisti v samostatné bezpečnostní zprávě přt dloží odpovědná oriiiinizai.o ke schválení státnímu do'.t ru Komise, a to neiuéné 3 měsíce před zahájením lik>;dačních prací. .''.) I Zaháieni provozu reaktoru po rukonslrukci je z hlediska jaderné bezpečnosti podmíněno vydáním souhlasu státního do/oru Komise, který muže býi vázán na splnění podmínek. 1

Oddíl 4 Vyřazení výzkumného jaderného zařízení z provozu § 78 ( 1 | Ziiko.íčení provozu vvzkumnŔIhi j.iderného zařízení se provádí II/I základe žŕ'dosti předložené odpovřdnoii or.iíeiiiizací státnímu dozoru Komi-.e. jenž rozhodne o zrušeni souhlasu s provozem. 12" | Zahájení likvidačních prací výzkumného jaderného zařízení je podmíněno a I zrušením souhlasu státního dozoru Komise s |i:ho nrovnzem. 1)1 souhlasem státního do/oru Komise se zahájením likvidarních prací vydarého na základě žádosti odpovědné org:inizare doložené bezpečnostní zprávou demontáže aktivních Čísli . -iřizeni a způsobu likvidd.ee výzkumného jaderného zařízení. 21

) Z/Skon ř. 50/1976 Sb.. o územním pl.'inovúní a stavelinfm fíidu I stavební z/ikon I, vyhlÄškíi t aí 1970 SI)., vylilíHha č. 105'1981 Sb., o dokumentaci staveb zíikun f.. 2fl l'l«4 Sb.

(3) Bezpečnostní zpráva demontáže aktivních částf zařízení a způsobu likvidace výzkumného jaderného za i i -<:i>í musí byl předložena státnímu dozoru Komise 12 i" Í.I.ÍI před zahájením likvidačních prací a musí obba,; I zhodnocení radiační situace v objektu výzkumného jaderného z.ařízení před zakončením provozu, v období zahájení a v průběhu demontážních a likvidační' li prací, h) harmonogram demontážních a likvidačních prací, i•; popis ,)ostupu demontáže jednotlivých zařízení, tij klasifikaci aktivit jednotlivých zařízení a jejich částí včetně aktivit provozních médií a paliva. ní způsoby jejich přepravy skladováni a likvidace, f| způsob likvidace paliva a provozních médií, g I přehled plánovaných kontrolních měření v průběhu likvidace, ti) bezpečnostní a provozní předpisy pro období likvi dace. i| zhodnocení konečného fyzického stavu z hlediska jaderné bezpečnosti, do kterého bude výzkumné jaderného zařízení po líkvľdaci uvedeno. (4) Nejpozději do 2 měsíců po zakonCení demontážnich a likvidačních prací předá odpovědná organizace státnímu dozoru Komise souhrnnou zprávu, v niž hodnotí jejich průběh a výsledek. CAST OSMA Ustanovení

společná

a

závěrečná

Společná ustanovení

§ 79 Ostraha výzkumného jaderného zařízeni K vyloučení možnosti uskutečnění akcí, ohrožujících jadernou bezpečnost výzkumného jaderného zařízení. |e nutno učinit odpovídající technická a organizační opatření, zejména a) rozdělit areál výzkumného jaderného zařízení do pásem s odstupňovanou úrovní ochrany v závislosti na významu v nich se nacházejících zařízení z hlediska jaderné bezpečnosti, li) povolit přistup do pásem významných pro jadernou bezpečnost výz.kumného jaderného zařízení pojze oprávněným osobám. c) maximálně omezit počet přístupových míst do pásem významných pro jadernou bezpečnost výzkumného jaderného zařízení, d í zabezpečit včasnou detekci narušení bezpečnostních opatření a součinnost odpovědných orgánů s cílem likvidace narušení. § 80 Opatření pro případ havarijních podmínek výzkumného jaderného zařízení (1) Protihavarijní opatření se řídí § 16 zákona č 2&i 19.H4 Sb., a dalšími zvláštními předpisy 2 '). 12] Pro případ havarijních podmínek zejména takových, které by vedly nebo mohly vést k nadlimitnímu úniku radioaktivních látek do okolí, musejí být vypracovány havarijní plány a) pro ochranu pracovníků v areálu výzkumného jaderného zařízení. b) pro ochranu obyvatelstva a okolí výzkumného j a d r ného zařízení. zabezpečující účinnou koordinaci všech protihavarijních 221 Pomůcka „Ochrana obyvatelstva a opatření f národním hospodářství při radiační havárii jaderne energetického zařízení". Československá komise pro atomovou energii, Minisieistvo národní obrany. 1982.

107

prostředků a sil v areálu výzkumného Jaderného zařízení i mimo né. ( 3 | Havarijní plány zahrnují zejména a) výčet předpokládaných havarijních podmínek, b j způsoby detekce předpokládaných havarijních podmínek. c) signální (poplachový) řád, d | svolával'! řád, e | havarijní instrukce, f j zdravotnickou část, g I pokyny pro spofenf se státnimi a územními organy, lij plán dozimetrického vyšetření okolí, i) plán opatřeni pro ochranu okolního obyvatelstva, j i požární plán, k) plán pro případ nejaderné nehody (výbuchu atd.l. (4) Jednotlivé části havarijních plánů se procvičuji ve stanovených intervalech a v realizovatelném rozsahu s následným rozborem a vyhodnocením. Plány musejí být, pokud n?ní stanoveno Jinak, nejméně jedenkrát za tři roky přehodnoceny a případné upreveny. (5) Pracovnici v areálu výzkumného jaderného zařízení musejí být patřičně Instruováni a vycvičeni pro výkon svých funkcí v případě havarijních podmínek. Všechny osoby v areálu výzkumného jaderného zařízení musejí být informovány o svých povinnostech v případě havarijních podmínek. | 6 | V o'úddJí Od vzniku havarijních podmínek do zahájeni prací na objasněni Jejích příčin je zákaz rozebírat kontrolní a mořicí zařízeni a přístroje, měnit nastavení havarijní a varovné signalizace a ochrany.

§ SI Odpovědná organizace ustavuje pravidelné |nejméně jedenkrát za rok) vnitřní komisi pro prověrku stavu jaderné bezpečnosti výzkumného jaderného zařízeni. Dokiad o výsledcích prověrky se předává nejpozději i o 3ii dní od skončení prověrky státnímu dozoru Komise. § 62 |1) Uiilší povinnosti orgánfi a organizací z hlediska jaderné bezpečnosti jsou stanoveny zvláštními předpi23 sy J. 121 Mií-!vk
§ 83 Gcinnost Tento výnos nabývá účinnosti dne 1. července 19K5. « | Zákon č. 50/1976 Sb., vyhláška í. 83/1976 Sb.. o obecných technických požadavcích na výstavbu, vyhláška t B5/ .'1976 Sb.

Předseda Československé komise pro atomovou energii Ing. Stanislav H a v e l , CSc. v. r.

108

ustanovení

Ročník 1972

Sbírka zákonů Československá socialistická republika ČESKÁ SOCIALISTICKÁ REPUBLIKA Částka 18

SLOVENSKÁ SOCIALISTICKÁ REPUBLIKA Tena Kčs 2,60

Vydána dne 4. září 1972 OBSAH:

59. Vy li 1á š k ti

renim 0 z n áin

t nl

niiiilsterslv a zdravoliiiclví České socialistické republiky

o ochijiič

zdraví pred ionizujícím

tá

o vydaní obecných právničil pfedpišfl

59 VYHLÁŠKA ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky ze dne 30. června 1972 o ochrání zdrávi před ionizujícím zářením

Ministerstvo zdravotnictví České socialistické republiky stanoví v dohodě s Československou komisí pro atomovou energii a s ostatními zúčastněnými orgány podle § 70 odst. 1 ve vztahu k § 71 odst. 2 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu: ČÁSTI ZÁKLADNÍ USTANOVENI Obecná ustanoveni Každý, kdo používá zdrojů záření nebo uvádí radioaktivní látky do životního prostředí anebo může jinak svou činností vystavit osoby ionizujícímu záření (exponovat), je povinen činit v mezích své pravomoci všechna opatření stanovená k ochraně zdraví před tímto zářením, je zvláště povinen pečovat o to, aby pracovníci I ostatní občané byli jen v nejmenší možné míře vyí-taveni Ionizujícímu záření a aby dávky a dávkové úvazky

nepřesáhly hodnoty stanovené v příloze i, kteri tvoří nedílnou součást této vyhlášky. § 2 Ozařování osob z důvodů studijních a výzkumných smí být prováděno pouze se souhlasem osob, které mají být ozářeny, a se souhlasem ministerstva zdravotnictví ČSR. § 3 Výklad pojmft V této vyhlášce se rozumí pod pojmem „radioaktivní zářič" — jakákoliv radioaktivní látka, jejíž úhrnná aktivita přesahuje hodnoty stanovené v tabulce 2 přílohy 1 této vyhlášky a jejíž môrná aktivita přesahuje 0,002 "Ci/g, jde-li o roztoky, plyny nebo prášky, a 0.01 "Ci'g, jde-li o pevné přírodní radioaktivní látky; „zdroj záření" — radioaktivní zářič nebo za íízení (přístroj), které radioaktivní zářič obsahuja

109

Strana 388

8bfrka zákonů S. 59/1972

nebo pří jehož provozu vzniká Ionizující zářeni o energii větší než 5 kiloelektronvoltů; „dávkový úvazek" — dávka ionizujícího aiřejií,*) kterou způsobí v určitém orgánu či tkaní radioaktivní látka za 50 let od jejího příjmu do organismu; „kontrolován* pásmo" — prostory pracoviště, y nichž pracovníci mohou za rok obdržet dávky nebo přijmout radioaktivní látky způsobující dávkové úvazky přesahující 3/10 ročních nejvyšších jřipustných dávek (příloha 1); „uzavřený zářič" — radioaktivní zářič, Jehož úprava zabezpečuje zkouškami ověřenou těsnost a vylučuje tak za předvídaných podmínek použiti • opotřebováni únik radioaktivních látek ze zářiče, a který je provázen osvědčením; „otevřený zářič" — radioaktivní zářič nevyhovující podmínkám pro uzavřený zářič; „radioaktivní odpad" — odpad v pevném, kapalném nebo plynném skupenství, který vzniká při užívání zdrojů záření nebo při těžbě a úpravě surovin a obsahuje radioaktivní látky nebo je jimi znečištěn. CAST

II

OPATŘENI K OCHRANE PRED IONIZUJÍCÍM ZÁŘENÍM § 4 Obecné povinnosti organizaci

Částka 18

hled o získaných údajích za rok zasílal do konce prvního čtvrtletí následujícího roku orgánům hygienická služby, g) zaměstnávat při prácí se zdroji záření jen pracovníky plně k tomu způsobilé (§ 6 a 7) a pečovat o zvyšováni jejich kvalifikace k této prácí, zejména je instruovat o správných způsobech práce a o konkrétních opatřeních na ochranu před ionizujícím zářením, h) dbát na to, aby se pracovníci v kontrolovaných pásmech podrobovali předepsaným preventivním vstupním, periodickým, mimořádným a výstupním lékařským prohlídkám,*") umožňovat jim na nich účast a uskutečňovat závěry z nich vyplývající; jsou také povinny Informovat zdravotnická zařízení provádějící tyto prohlídky o expozicí pracovníků, 1) v rámci seznamů vydaných ústředními orgány poskytovat pracovníkům ochranné pracovní prostředky proti ionizujícímu záření a umožňovat jim řádnou osobní očistu po skončení práce s radioaktivními látkami, }) odstraňovat povrchovou kontaminaci podle zásad stanovených v příloze 2, která tvoří nedílnou součást této vyhlášky, k) vyžádat si souhlas orgánů hygienické služby k provedeni prací spojených s překročením čtvrtletních nejvyšších přípustných dávek (příloha 1), I) neprodleně uvědomit orgány hygienické služby o všech případech, kdy byly překročeny nejvyšší přípustné dávky a dávkové úvazky (příloha 1), m) vyloučit z další práce se zdroji záření pracovníky, kteří závažným způsobem porušuji předpisy pro ochranu před ionizujícím zářením; k tomu jsou oprávněny 1 orgány provádějící dozor, n) neprodleně hlásit orgánům hygienické služby a orgánům Veřejné bezpečnosti ztrátu nebo odcizení zdroje záření.

;'l Podniky, družstva a jiné organizace [dáie Jen „organizace"] jsou bez újmy ostatních povinností stanovených touto vyhláškou povinny zejména a J používat zdrojů zářeni jen v míře nezbytně nutné, b) přejímat zdroje zářeni, jen jsou-li vytvořeny . předpoklady pro jejich zdravotně nezávadnou přepravu a skladování, a používat jich, jen jsou-li vytvořeny předpoklady pro jejich zdravotně nezávadné používání, popř. zneškodňování, o) na pracovištích, kde se používá zdrojů zářeni, ( 3 ) K soustavnému dohledu nad dodržováním vymezovat a označovat kontrolovaná pásma a požadavků ochrany před ionizujícím zářením jsou dbát na to, aby do těchto pásem měly přístup jen oprávněné osoby; vymezení kontrolova- organizace povinny určit odborně způsobilé pracovníky (dále jen „dohlížející pracovníci"). Tito ného pásma schvaluji orgány hygienické služpracovnici současně pomáhají vedoucím pracovníby na návrh organizace, kům při plnění povinnosti organizaci, upozorňuji d) řádně udržovat zdroje zářeni, jakož i ochranní Je na zjištěné nedostatky a podávají jim návrhy na zařízeni a pomůcky a měřici přístroje, Jejich odstraněni. •) zajistit soustavný dohled na dodržováni opatřeni k ochraně před ionizujícím zářením na § 3 pracovištích a v jejich okolí, Obecné povinnosti pracovníků f) provádět měření potřebná pro kontrolu expozice pracovníků a v rozsahu stanoveném orgáPracovníci, kteří pracují na pracovištích M ny hygienické služby i měřeni nebo Jiná Setfení zdroji záření, Jsou bez újmy ostatních povinnosti potřebná pro kontrolu expozice v okolí; pře- stanovených touto vyhlaíkou povinni *) Dávkový ekvivalent podle CSN 011308 — VelIClny a Jednotky r atómov* íyzlca. **] Smernice C. 49/1907 VSst. MZ, e posuzovaní cdravotnl zpOfobllostl k práci, ve zněni smerníc S. 17/1970 Vest. MZ CT,

110


Částka 18

Strana 3fi7

a J /nat a dodržovat předpisy o hygienické odírané práce a o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, zvláště pak předpisy o používáni zdrojů záření,')

níci z praxe. Komise upustí od provedení zkoušky u osob, které absolvovaly školu nebo kursy poskytující podle vyjádření hlavního hygienika ČSR dostatečné znalosti v ochraně před zářením.

b) postupovat při práci tak, aby oni sami, jejich spolupracovníci 1 ostatní obyvatelé byli co nejméně ohroženi ionizujícím zářením, a důsledně používat přidělených ochranných pracovních prostředků,

| 2 ) Ostatní pracovníci musí před zahájením práce se zdroji záření a dále pravidelně, nejménä jednou za rok prokázat zkouškou dohlížejícímu pracovníku způsobilost v bezpečném zacházení se zdroji záření při plánovaném způsobu jejich používání. O zkoušce se provede záznam, který musí být uložen na pracovišti.

c) zacházet se zdroji záření, 8 ochrannými pomůckami a zařízeními a s měřícími přístroji šetrně a správným způsobem, d) soustavně zvyšovat svou kvalifikaci pro práci se zdroji záření a prohlubovat znalosti způsobů ochrany před ionizujícím zářením, e) oznamovat dohlížejícímu pracovníkovi, popřípadě vedoucímu pracoviště skutečnosti, které mění jejich zdravotní způsobilost k práci se zdroji záření, a všechny závady ohrožující ochranu před ionizujícím zářením, f) podrobovat se předepsaným preventivním vstupním, periodickým, mimořádným a výstupním lékařským prohlídkám.

( 3 ) Máli orgán provádějící dozor (§ 20 a 21) pochybnosti o odborné způsobilosti osob pracujících se zdroji záření, může jim uložit, aby se podrobily přezkoušení svých znalostí před komisí uvedenou v odstavci 1. (4) Zkouškami uvedenými v odstavcích 1 a 2 se zjišťuje, zda pracovníci jsou obeznámeni se způsoby ochrany proti druhu užívaného nebo vznikajícího ionizujícího záření při práci, s bezpečnými způsoby zacházení se zdroji záření, s předpisy pro ochranu před ionizujícím zářením na pracovišti, s pracovním řádem a se zásadami ochrany okolí pracoviště i postupu v nepředvídaných případech.

Způsobilost pracovníků § 6 1

f ] Práci v kontrolovaných pásmech smějí vykonávat jen osoby, které dovršily 18. rok věku, jsou pro tuto práci tělesně 1 duševně způsobilé a vyhovují i ostatním podmínkám stanoveným touto vyhláškou. Osoby starší 16 let, pokud nedosáhly věku 18 let, mohou pracovat v kontrolovaných pásmech jen v rámci specializované výuky. ( 2 ) V kontrolovaných pásmech nesmějí pracovat těhotné ženy a pokud se v těchto pásmech používá otevřených zářičů, nesměji v nich pracovat ani matky do konce 9. měsíce po porodu. § 7 ( ! ) Pracovník přímo řídící práce se zdroji záření a dohlížející pracovník jsou povinni prokázat před zahájením práce, že složili zkoušku před odbornou komisi nebo že tato komise od přezkoušení upustila. Členy komise jmenuje krajský hygienik a jde-lf o přezkoušení pracovníků organizaci, v nichž vykonává dozor hlavní hygienik ČSR, Jmenuje Členy komise hlavni hygienik ČSR. Komisi předsedá odborný pracovník hygienické služby a jejími dalšími členy Jsou zástupci orgánu Státního odborného dozoru nad bezpečnosti práce a odbor-

Výstavba, vybaveni a provoz pracovišf se zdroji záření § 8 f1) Při výstavbě a provozu pracovišť se zdroji záření musí být dodrženy obecné hygienické požadavky stanovené pro výstavbu, provoz a udržováni průmyslových podniků a požadavky stanovené pro ochranu před ionizujícím zářením.*'] (2) Stavební materiál a konstrukce stěn, zásten a krytů a vybavení a vnitřní rozmístění pracoviště musí být voleny tak, aby při plánovaném způsobu práce se zdroji záření (čítajíc v to i předvídatelné nehody) byla zajištěna dostatečná ochrana osob na pracovišti a osob pobývajících v blízkosti pracoviště a aby podle povahy pracoviště byla umožněna co nejrychlejší a nejúčinnější očista pracovišti a osob od radioaktivních látek. ( 3 ) Pracoviště musí být vybaveno všemi potřebnými pomůckami pro ochranu před ionizujícím zářením a dostatečným množstvím vhodných přístrojů pro stanovení dávek nebo dávkových příkonů všech druhů záření, jež se při práci mohou vyskytnout. Pracoviště s otevřenými zářiči musí být mimoto vybaveno přístrojí pro měřeni radioaktivní kontaminace povrchů pracovišf a osob, po-

*) Zejména směrnice hlavního hygienika z 26. 1. 1966 Cj. HE-342.1-2. 3. 1965, o hygienických podmínkách pro rentgenová pracoviště zdravotnických zařízení [ozn částka 3/1966 Vest. MZ); instrukce ministerstva zdravotnictví poř. č\ 42/1959 Vest. MZ — směrnice o hygienických podmfnkách pro práci re svítivými radioaktivními barvami; CSN 34 1720 — zdravotnická rentgenová pracoviště [elektrotechnická ustanovení); ČSN 34 1730 — předpisy pro pracoviště s radioaktivními látkami; CSN 34 1725 — předpisy technických rentgenových pracovišť do "500 kV. ••) Zejména směrnice e. 51954 sb. Hygienických předpisů, o hygienických podm'nkách pro výstavbu průmyslových podniků (nové znění sv. 3/1958 sb. Hyg. předp.), smernice č. 201959 sb. Hygienických předplsfl, O hygienických podmínkách pro provoz a udržováni průmyslových podniků.

lit

Strana 388


případe I přístroji pro měření objemových aktivit radioaktivních látek v ovzduší pracovišť, v odpadních vodách a v exhalacích. 4

( ! Projektová dokumentace pracovišť se zdroji záření musí být v rozsahu nezbytném pro posouzeni všech okolností souvisících s ochranou pracovníků a okolí pracoviště předložena ke schválení orgánům hygienické služby, které si v případě potřeby vyžádají vyjádření příslušného orgánu státního odborného dozoru nad bezpečností práce. Typové projekty pracovišť se zdroji zářeni nesmějí být vydány bez kladného posudku hlavního hygienika CSR. 5

( ) Při rozhodování o výstavbě závodů a zařízení, jež při plánovaném provozu uvádějí nebo v případě nehod mohou uvést do životního prostředí radioaktivní látky, se musí zhodnotit též důsledky tohoto provozu nebo nehod pro obyvatelstvo v jejich okolí. Proto je nutno předložit orgánům rozhodujícím o takové výstavbě podklady o rozsahu expozice obyvatel při provozu nebo v důsledku možných nehod. | 6 ) Organizace, při jejichž činnosti může být okolí v důsledku nehody ohroženo rozptylem radioaktivních látek, jsou povinny před zahájením provozu vypracovat plán účinných opatření k rychlému odstranění následků takové nehody a předložit jej k vyjádření orgánům hygienické služby.

§ 9

(>) Pracoviště se zdroji záření se smějí uvést do provozu až po skončení všech stavebních a instalačních prací, po dokonalém úklidu a zabezpečení všech podmínek pro nezávadnou práci se zdroji záření. Smějí být zrušena jen tehdy, jestliže zdroje záření byly z pracoviště odstraněny a byla provedena dekontaminace povrchů pracoviště. 2

I ] Pracoviště se zdroji záření se smějí uvést do provozu a zrušit jen se souhlasem orgánů hygienické služby. U pracovišť určených pro práce pouze na předem vymezenou krátkou dobu (přechodná pracoviště) je takový souhlas nutný, Jen jde-li o práce s otevřeným zářičem; zřízení nebo zrušení přechodných pracovišť s ostatními zdroji záření však musí být neprodleně oznámeno krajskému hygienikovi. § 10 (') Kontrolovaná pásma a zevní povrch zařízení nebo obalů, v nichž jsou mimo kontrolovaná pásma užívány zdroje záření, musí být označeny předepsaným varovným symbolem.*) (2) Na pracovištích se zdroji záření musí být uloženy a nadřízeným orgánům a orgánům provádějícím dozor (§ 20 a 21) na vyžádání předlofény tyto doklady a záznamy: •J CSN 018001 — Bezpečnostní značky.

112

Částka 18

n) povoleni k odběru a používání zdroju záření, b) záznam o souhlasu dozorčích orgánů s uvedením pracoviště do provozu, jakož 1 rozhodnutí vydaná v rámci dozoru na pracoviště, c) provozní záznamy o používání, popřípadě o pohybu zdrojů záření a osvědčení používaných zářičů, d) záznamy o odstraňování radioaktivních odpadů, e) doklady o provedeni předepsaných lékařských prohlídek pracovníků a o zkouškách odborné způsobilostí ( § 7 ) , f) záznamy o pobytu osob, které navštívily kontrolované pásmo. 3

( ) Organizace jsou povinny uschovávat po dobu 30 let od skončení pracovního poměru pracovníků záznamy: e) o charakteru práce s ionizujícím zářením, b) o způsobech prováděných měření v kontrolovaných pásmech i mimo ně, c) o expozici jednotlivých pracovníků v kontrolovaných pásmech, d) o výsledcích lékařských prohlídek pracovníků v kontrolovaných pásmech. ( 4 ) Na pracovištích se zdroji záření musí být na přístupném místě vyvěšen pracovní řád a pokyny o postupu při nehodě (§ 12 odst. 1).

Přeprava I 1 ) Radioaktivní zářiče musí být přepravovány v pevných a nepropustných obalech zabraňujících úniku obsahu za předvídatelných okolností. Otevřené zářiče musí být přepravovány nejméně ve dvou bezpečně uzavřených ochranných obalech. Při přepravě otevřených tekutých zářičů musí být mezi oběma ochrannými obaly umístěna náplň z vhodného materiálu, který je schopen absorbovat veškeré množství přepravované radioaktivní látky. Obaly a dopravní prostředky, v nichž jsou radioaktivní zářiče přepravovány, musí být označeny varovným symbolem (§ 10 odst. 1). ( 2 ) Přeprava radioaktivních zářičů mezí místně odloučenými pracovišti, pokud není prováděna prostředky hromadné dopravy, musí být prováděna motorovým dvoustopym vozidlem tak vybaveným, aby byl za přepravy vyloučen pohyb nebo ztráta přepravovaného obalu se zářičem. Na povrchu vozidla nesmí dávkový příkon v žádném místě přskročit 200 mrem za hodinu.

Sbírka zákonu C. 59/197Ž

Částka 18 3

( ) Podrobnosti o přepravě radioaktivních látek v prostředcích hromadné přepravy upravují zvláštní předpisy.*) § 12 Opatřeni v případř nehody

Strana 385

kové nehody neprodleně hlásit orgánům hygienické služby a Veřejné bezpečnosti a pokud dojda nebo by mohlo dojít ke znečištění vod, též příslušnému vodohospodářskému orgánu. § 13

odpadá 1 I ) Dojdeli k neplánovanému zvýšent dávko(') Organizace nesmějí bez souhlasu orgánů vého příkonu nebo k rozptylu radioaktivních látek hygienické služby ukládat do půdy radioaktivní anebo je-li při ztrátě kontroly nad zdrojem zářeni zářiče a radioaktivní odpady nebo je vypouštět do nebezpečí, že k takovým důsledkům dojde, je nutno ovzduší; orgány hygienické služby vydávají soua) uvědomit o tom Ihned dohlížejícího pracovníka hlas k ukládání těchto zářičů a odpadů do půdy a vedoucího pracoviště, v dohodě s vodohospodářskými orgány a souhlas b J ihned uzavřít nebo ohradit prostor, kde byly s vypouštěním těchto odpadů do ovzduší v dohodě rozptýleny radioaktivní látky, a zamezit k ně- s orgány Státní technické inspekce ochrany ovzduší. mu přístup nepovolaným osobám; osobám urče- Odstraňovat radioaktivní odpady vypouštěním do ným pro dekontaminační práce povolovat pří- vod lze jen s povolením vodohospodářských orgánů stup na toto místo, jen jsou-Ií dodržena po- vjídaným v dohodě s orgány hygienické služby.*') třebná opatření a dohlíží-li na ně pracovník 2 ( ) Radioaktivní odpady vznikající při těžbo zajišťující ochrannou dozimetrii, a úpravě radioaktivních surovin a při provozu jac) prošetřit, zda mohlo dojít k vnitřní kontami- derných reaktorů odstraňují organizace, ve kterých naci pracovníků radioaktivními látkami; netyto odpady vznikají. 3 lze-li vnitřní kontaminaci spolehlivě vyloučit, ( ) Radioaktivní odpady, které se neodstraní provádět opatření pro první pomoc při nehodě podle odstavce 1 nebo uskladněním na pracovišti, se zdroji záření a současně uvědomit o takové musí organizace upravit pro odvoz do ústředního nehodě neprodleně nejbližší zdravotnické za- odklidiště. Odvoz a uskladnění radioaktivních odřízení a orgány hygienické služby, padů v ústředním odklidišti zajišťuje organizace d) uvědomit nejbližší-zdravotnické zařízení v přípověřená k tomu Československou komisi pro atopadech, kdy byl překročen dvojnásobek nej- movou energii.**') Způsob úpravy a podmínky převyšší přípustné dávky za rok [příloha 1), vzetí radioaktivních odpadů stanovi tato organie) zachovávat pokyny, které podle povahy pra- zace se souhlasem hlavního hygienika ČSR. coviště vydalo vedení organizace se souhlasem Oprávnění k vyrobí zdrojů záření orgánů hygienické služby, f) o nehodě a její likvidaci provést zvláštní záznam, který ověří vedoucí pracoviště a dohlížející pracovník. (2) Orgány hygienické služby mohou povolit další expozici a určit podmínky pro další práci pracovníků, kteří v důsledku odchylky,od plánovaného provozu nebo při záchranných pracích obdrželi dávky nebo přijali radioaktivní látky způsobující dávkové úvazky vygší, než jsou přípustné. U pracovníků, kteří obdrželi dávky nebo přijali radioaktivní látky způsobujíc! dávkové úvazky převyšující dvojnásobek ročních nejvyšších přípustných dávek, mohou tak učinit až po provedeni lékařské prohlídky. ( 3 ) Nastane-11 při nehodě rozptyl radioaktivních látek do okolí pracoviště, musí se postupovat podle plánu účinných opatření (§ 8 odst. 6) a ta-

Odstraňováni radioaktivních zářičů

I1) Zařízení obsahující radioaktivní zářiče a zařízeni, při jejichž používání vzniká Ionizující zářeni, smějf být sériově vyráběna, jen byl-li Jejich prototyp kladně posouzen hlavním hygienikem ČSR. Toto ustanovení se vztahuje I na zařízen!, kterých se používá k práci se zdroji záření a JejichZ konstrukce může ovlivnit stupeň ochrany před zářením. ( 2 ) Uzavřené zářiče směji vyrábět a opravovat organizace, kterým k tomu dá oprávněni československá komise pro atomovou energií v dohodo s ministerstvem zdravotnictví ČSR. (3) Organizace oprávněná k výrobo uzavřených zářičů musí provést kontrolu těsnosti a kontaminace obalu u všech vyráběných zářičů • vést evidenci o prováděných zkouškách.

') O přepravě radioaktivních látek v prostředcích hromadní dopravy platí kupříkladu: ZvláStnl podmínky pro přepravu nebezpečného zboží na železnicích — Tf. IV B-přlloha C. 1 k 2elesnlCnlmu přepravnímu řádu (vyhláška MD ř. 132/1964 Sb.); § 76 vyhlášky MD £. 133/1964 Sb., o silničním přepravním řádu; § 15 vyhláSky MD č. 134/1964 Sb., o přepravním řádu vodní dopravy; International Air Transport Association IATA; Cod pro nebezpečné zboží vydané Mezinárodni úmluvou o bezpečnosti lidského života na moři z r. 1980. •') Zákon. c. 11/1955 Sb., o vodním hospodářství, vs zntol pozdějších předpisů (úplné zněni C. 13/1959 Sb.) a předpl$y vydané k jeho provedení **') Ostav pro výzkum, výrobu • využiti radioizotop*.

113

Čistka 18

Sbírka zákonů ř. 59'1972

Strana 390 § 15

I 1 ) Uzavřený zářič musí být opatřen značkou a výrobním číslem a provázen osvedčením, pokud v případech uvedených v § 15 odst. 3 nenS toto označeni a osvědčení nahrazeno osvědčením hromadným; není-11 vyhověno těmto podmínkám, je považován za zářič otevřený. (2) Osvědčení uzavřeného zářiče obsahuje: a) evidenční číslo osvědčení, b) číslo a značku zářiče, c) údaj o druhu radionuklidu, d) údaj o aktivitě uzavřeného zářiče s uvedením dne, ke kterému se udaná aktivita vztahuje, včetně údaje o maximálním obsahu základního radionuklidu, popř. expoziční vydatnosti') v R m2 s 1 s uvedením dne, ke kterému se vztahuje. e) údaj o chemické a fyzikální formě radioaktivní látky, f) údaj o rozměrech radioaktivní látky, g] údaj o rozměrech obalu zářiče, jeho materiálu, síle stěn a způsobu uzavření, h) údaj o druhu a výsledku provedeních zkoušek na těsnost a kontaminaci obalu, ch) dobu platnosti osvědčení, 1) adresu odběratele, j) datum vystavení osvědčení, razítko organizace, která osvědčení vystavila, a podpis jejího odpovědného zástupce. 3

( ) Uzavřené zářiče, které z technických důvodů nemohou být opatřeny značkou a výrobním číslem, musí mít hromadné osvědčení. Toto hromadné osvědčení se vystavuje pro všechny zářiče téhož typu a téže velikosti, které obsahují stejné množství téže radioaktivní látky a jsou ve správě téže organizace. Hromadné osvědčení obsahuje údaje uvedené v odstavci 2, přičemž namísto údajů o výrobním čísle a značce zářiče se uvádí počet Jednotlivých zářičů, .pro které je toto osvědčení vystaveno. I4) Osvědčení uzavřeného zářiče vydává organizace oprávněná k výrobo uzavřených zářičů ( § 1 4 odst. 2). Tato organizace vede také evidenci o vydaných osvědčeníolr Jde-li o dovezené uzavřené zářiče, je dovážející podnik zahraničního obchodu povinen opatřit u zahraničního dodavatele údaje pro vystavení osvědčení uvedené T odstavci 2 písm. b) až h). ") ČSN — 011308 — VeliCiny a Jednotky v atomové

Oprávněni k odběru a používání zdrojů zářeni § 16 1

I ) K odběru radioaktivních zářičů a k používání zdrojů záření jn třeba povolení kraiského hygienika.") Hlavní hygienik ČSR může platnost povolení k používání zdrojů záření rozšířit pro všechny kraje. (2) Povolení podle odstavce 1 musí mit i organizace, které bylo uděleno oprávnění k výrobě radioaktivních zářičů. Toto povolení však nepotřebují organizace pro výzkum a výrobu zdrojů záření, pro jaderný výzkum a pro výzkum jaderných paliv, které určí hlavní hygienik ČSR v dohodě s Československou komisí pro atomovou energii."" | ( 3 ) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na odběr a používání a) pevných stínících materiálů obsahujících přírodní nebo ochuzený uran nebo thorium, b) přírodních léčivých vod obsahujících radioaktivní látky přírodního původu, c) hodinek a palubních přístrojů, jakož i jiných podobných výrobků obsahujících radioaktivní zářič nebo přístrojů, při jejichž provozu vzniká ionizující záření, které s ohledem na nízký stupeň ohrožení při užíváni vyhlásí hlavní hygienik ČSR. (4) Organicjce jsou povinny zaznamenávat údaje o příjmu a použití radioaktivních zářičů s výjimkou těch, které jsou uvedeny v odstavci 3, a o odstranění radioaktivních odpadů. (SJ Organizace, které hromadně skladují výrobky uvedené v odstavci 3 písm. c), jsou povinny to hlásit do 30 dnů krajskému hygienikovi. (6) Organizace, které mají povolení podle odstavce 1, smějí předat radioaktivní zářiče jiné oprávněné organizaci jen po uvědomění krajského hygienika, který povolení podle odstavce 1 vydal. i7) Působnost krajského hygienika stanovenou v předchozích odstavcích vykonává v závodech uranového průmyslu hlavní hygienik ČSR. § 17 (') Povolení k odběru radioaktivních zářičů smí být vydáno jen tehdy, jeli zaručena jejich bezpečná přeprava e bezpečné uskladnění. V povolení musí být uveden druh, množství a forma odebíraných radioaktivních látek, jakož i označení a přesná adresa organizace a jména osob, které za odběr a skladování radioaktivních zářičů odpovídají. fyzice.

*•) Z hlediska tohoto požadavku se těžba a zpracováni radioaktivních surovin nepovažují za odběr ani používání radioaktivivch zárrů. •**) Ostav pro výzkum, výrobu B využíti radioizotopu, Ústav Jaderného výzkumu a Ostav Jaderných paliv Vývojové základny uranového průmyslu.

114

Částka 18


2

I ) Povolení k používání zdrojů záření smí být vydáno jen tehdy, jsou-11 splněny všechny podmínky pro bezpečné zacházeni s nimi. V povoleni musí být stanoveno, k jakému účelu, za jakých podmínek a na jakou dobu se vydává, a jde-11 o radioaktivní zářič, též druh, forma a aktivita radioaktivních látek a označení místa použití. 3

( j Povolení podle § 16 odst. 1 může být odňato, jsou-li zjištěny závažné nedostatky ve skladování, používání nebo evidenci zdrojů záření. Povolení pozbývá platnosti, jestliže se změní podmínky, za kterých bylo uděleno.

(') Otevřený zářič musi být pří předáváni doprovázen průvodním listem. 2

( ) Průvodní list otevřeného zářiče obsahuje! a) evidenční číslo, b) údaj o druhu radionuklidu, c) údaj o chemické formě radioaktivní látky, d J údaj o úhrnné a měrné aktivitě radioaktivní látky s uvedením dne, popř. hodiny k níž se údaj vztahuje, e) údaj o chemické a radiochemické čistotě, fl údaj o druhu obalu radioaktivní látky, g) adresu odběratele, h) datum vystavení a razítko organizace, kterft průvodní list vystavila, a podpis jejího odpovědného zástupce. 3

( ) Průvodní list otevřeného zářiče vystavuje organizace, která otevřený zářič předává; tato organizace vede také evidenci o předaných otevřených zářičích. Jde-li o dovezené otevřené zářiče, je dovážející podnik zahraničního obchodu povinen opatřit u zahraničního dodavatele údaje pro vystavení průvodního listu uvedeného v odst. 2 písm. b) až f). § 19 Dovoz (') Organizace zahraničního obchodu smí uskutečnit dovoz radioaktivního zářiče jen pro organizaci, která je pověřena Československou komisí pro atomovou energii k vystavování osvědčeni a průvodních listů pro dovážené radioaktivní zářiče.') Dovoz zařízeni obsahujícího uzavřený zářič se smi uskutečnit i pro jiného tuzemského odběratele, který podle § 16 má povolení k odběru nebo taková povolení nepotřebuje; v takovém případě je však tuzemský odběratel povinen obstarat u pověřeno organizace osvědčení uzavřeného zářiče. K požadavku na dovoz výrobků uvedených v § 16 odst. 3 písm. c) si musí tuzemský odběratel vyžádat souhlas hlavního hygienika ČSR. ( 2 ) Dovážející organizace zahraničního obchodu musí vést záznamy o dovozu a předávání radioaktivních zářičů.

Strana 391 CAST

III

SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVfcNl Dozor ('] Dozor nad dodržováním opatření k ochrano před ionizujícím zářením provádějí orgány hygienické služby ve spolupráci s orgány vodohospodářskými, se Státní vodohospodářskou inspekcí a Státní technickou Inspekcí ochrany ovzduší, s orgány státního odborného dozoru nad bezpečnosti práce a s orgány Revolučního odborového hnuti, provádějícími společenskou kontrolu nad bezpečností a ochranou zdraví při práci. 2

( j Orgány provádějící dozor podle odstavce 1 Jsou oprávněny vstupovat do všech objektů, kde se nacházejí zdroje záření, nahlížet do předepsaných dokladů a vyžadovat provedení potřebných vyšetření. Přitom orgány hygienické služby jsou oprávněny vykonávat potřebná měření a odebírat v potřebném rozsahu vzorky; mohou také dávat závazné pokyny k odstranění zjištěných závad včetně zákazu určité činnosti, příkazu ke zneškodnění zdrojů záření nebo radioaktivních odpadů a vyřazení osob. f3) Orgány provádějící kontrolu pracovišť se zdroji záření jsou povinny dodržovat přitom zásady ochrany před ionizujícím zářením. § 21 {') V zařízeních náležejících do oboru působnosti federálního ministerstva národní obrany plní úkoly hygienické služby podle této vyhlášky Vojenský ústav hygieny, epidemiologie a mikrobiológia v Praze a v zařízeních náležejících do oboru působnosti federálního ministerstva vnitra a ministerstva vnitra ČSR je plní orgány těchto ministerstev; jde-li o opatření potřebná k ochraně obyvatelstva, vykonávají tuto působnost v dohoda s orgány hygienické služby. ( 2 ) Na železnicích vykonávají dozor na pracoviště se zdroji záření orgány hygienicko služby v úzké spolupráci s orgány hygienické a protiepidemické péče železničního zdravotnictví. Dozor na přepravu radioaktivních látek na železnicích vykonávají orgány hygienické a protiepidemické péče železničního zdravotnictví ve spolupráci s orgány hygienické služby. ( 3 ) V organizacích uranového průmyslu vykonává dozor nad dodržováním opatřeni v ochrano před Ionizujícím zářením hlavní hygienik ČSR. § 22 Vztah k jiným předpisům t1) O Jaderné bezpečnosti při projektováni, výstavbe a provozu jaderných zařízeni, o evidenci radioaktivních látek a štěpných materiálů a o do-

*) Ústav pro výzkum, výrobu a využiti radioizotopů.

115.


Strana 392

zoru nad zneškodňováním radioaktivních odpadů platí vedle této vyhlášky ještě zvláštní předpisy, vydané v dohodě s ministerstvem zdravotnictví ČSR. 2

( ) Pro oblast upravenou horním zákonem a předpisy vydanými k jeho provedení platí vedle irito vyhlášky ještě zvláštní předpisy vydané orgány státní báňské správy."] § 23 Omezeni rozsahu platnosti 1

I ) Ustanovení této vyhlášky se nevztahují a) na užívání televizních přístrojů, u nichž expoziční příkon v kterémkoliv běžně dostupném místě ve vzdálenosti 5 cm od povrchu nepřevyšuje za normálních provozních podmínek 5 mrem za hodinu, b) na používání zařízení (přístrojů) obsahujících uzavřené zářiče, jestliže dávkový příkon v kterémkoliv místě ve vzdálenosti 10 cm od povrchu zařízení nepřevýší 0,1 mrem za hodinu a jestliže zařízení (přístroj) bylo v prototypu kladně posouzeno hlavním hygienikem ČSR. (2) Ustanovení § 7 odst. 1 až 3, § 9, § 10 odst. 1 a 4, § 11 odst. 1 a § 18 se nevztahují na práce při průzkumu, těžbě, zpracování a přepravě radioaktivních surovin; pro ně platí zvláštní předpisy.")

Částka IS

5

( j Hlavní hygienik ČSR může vyjmout z platností této vyhlášky užívání některých zdrojů záfenl nebo zařízení (přístrojů) je obsahujících, které způsobem provedení zaručují dodržení požadavků ochrany před ionizujícím zářením. § 24 Výjimky Ministerstvo zdravotnictví ČSR může v odůvodněných případech povolit výjimku z ustanovení § 9, § 10 odst. 1, § 11 odst. 1 a 2 a § 15. § 25 ZruíovacS ustanoveni Zrušuje se vyhláška ministerstva zdravotnictví a chemického průmyslu č. 34/1963 Sb., o hygienické ochraně před ionizujícím zářením a o hospodaření se zdroji ionizujícího záření. § 26 Počátek účinnosti Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. října 1972.

První náměstek ministra: •

MUDr. Štípal v. r.

•J Výnos Českého báňského úřadu ze dne 3. ledna 1971 čj. 1/1971, kterým se vydává předpis o bezpečnosti a ochrané zdraví při práci a o bezpečnosti provozu v organizacích, pokud podléhají hornímu zákonu, regv Částce 7/1971 Sb.; doplňkové pifr sy bývalého Ústředního báňského úřadu v Praze ze dne 29. června 1966 Cj, 4999-Z-1966 pro doly a úpravny s výskytem přírodních radioaktivních látek.

116

Sbírka zákonů ř. 59/1972

Částka

Strana 39S Přílo>-« 1 h

»yhl. e.

S8/1872

Sk.

NejvySíí přípustné a menní dávky ionizujícího záření

O d d í l

7. U dávek nepřesahujících nejvyšší přípustno dávky se dávkou v orgánu rozumí střední dávka v celém orgánu, v případě rovnoměrného ozářeni celého těla nebo převážné většiny orgánů se dávkou rozumí střední dávka v celém těle. Ohrnná dávka v kterémkoliv orgánu zahrnuje dávky z externích zdrojů zárení'a dávky z příjmu radioaktivních látek do organismu.

I

Zásady pro hodnoceni a usměrňování expozice 1. Sysfém ochrany před ionizujícím zářením vychází z poznatků o biologických účincích loni zujícího záření, zejména z poznatků o vztazích dávky záření a zdraví člověka. Opírá se rovněž o rozbor podmínek, za jakých jsou různé skupiny, obyvatelstva vystaveny ionizujícímu záření. Podkladem pro stanovené požadavky jsou zejména doporučení Mezinárodní komise pro radiologickou ochranu z roku 1965 a Mezinárodní agentury pro atomovou energii z roku 1967.

8. Pro vyjádření rozdílů biologické účinnosti různých druhů ionizujícího záření nebo různých podmínek ozáření se v ochraně před zářením užívá veličin získaných násobením absorbované dávky'] příslušnými modifikujícími faktory, tj. dávkového ekvivalentu, jehož jednotkou je rem. Pro násobení absorbované dávky z hlediska jakosti ionizujícího záření se používá těchto směrných hodnot jakostního faktoru:

2. Vzhledem k tomu, že jakákoliv dávka záření může být spojena s určitým rizikem pozdních somatických poškození nebo v případě ozáření gonád i genetických důsledků, je třeba dbát. aby dávky byly co nejnitší a aby nedocházelo k neúčelným a nezdťivodněným expozicím osob. 3. Nejvyšší přípustné dávky stanovené pro plánování ochrany pracovníků, tj. osob exponovaných při práci, jsou takové dávky, jež jsou spojeny s velmi malou pravděpodobností poškozeni z ozáření a jež nevedou k nežádoucímu omezení využití zdrojů záření nebo k omezení přínosu spojeného s využitím zdrojů záření.

fotony záření gama a rentgenové elektrony a částice beta s Emax;3D keV elektrony a částice beta s Emax-JlO keV tepelné neutrony rezonanční neutrony 0.5 eV až 1 keV neutrony středních energií 1 keV až 500 keV rvchlé neutrony do 10 MeV protony a částice alfa odražená jádra a štěpné fragmenty

•4. Me/ní dávky pro plánováni ochrany jednotlivců z obyvatelstva jsou stanoveny v zásadě ve výši jedné desetiny nejvyšších přípustných dárek pro pracovníky. 5. Nejvyšší př/pusmé a mezní dárky jsou stanoveny pro plánování a řízení ochrany /a normál nich podmínek užívání zdrojů záření. V případě ztrátv kontroly nad zdrojem záření v důsledku neliodv lze expozici pouze omezovat, a to zpravidla mimořádnými opatřeními. H. Zďkladem pro regulaci expozice pracovníků a jhdnullivc-ň z obyvatelstva a (•'•'lénem dosaženého slupne ochľiiny je dávka určitých orgánech nebo tkáních [drile jen ..organv" |. Protože však dřívku v orgánech zpravidla nelze měřil, ]o nezbytné použil odvozených hodnot Inapř. ročních nebo čtvrt lemích příjmu radioaktivních látek v nreaiiismii I. které však ÍIIÍISÍ být v určeném vzrnhu k dávkám v jednotlivých orgánech. Při odvo/ováuí hodni;i přímo měrených veličin lze pn u;"':'i m:<

u r ú n i ť T i i y i li k o

iiíipi-. n

H

ľc.'infrrv

(ibn:iii

r i ^ t i t ' j í ictvunii

údajů

fv/mlnííické .i i ' i u n i a

<•(!< i I > Í ) Í - , I " I ' ' I I C » znvislnsl

cliaľaktiviziiiicícli viiistniv.tj

nsoh.

orgánů,

frekvenci;

v/diľ'im. loch'o

Musí

fi'iklnru

aiiíilo-

(íiko

jsou

(lvi li.ínf \' ŕ- k 11 <}

8 10 10 20

!!. Mcjvy^í přípustné a mezní dávky se nevztahují na expozici osoh vvšetřovanýrh nebo lé čemVh za pomoci zdrojů ionizujícího záření ve zdravotnických zařízeních. Kritériem přijatelnosti expozice ;e v těchto případech individuální zdraVO-MÍ prospěch; přitom .se použije všech tpehnickvcli n jinveh postupů vdom ích ke zjištěn! dingi.o/v niiin k dosažení iňčf-hného úřinku při co ' -'•; c f • •>; t:\\)d. 'iiiv

\-VŠÍ;I;'O(-;J n ě

-ici

.Wivvšší

n", n i v

'ad'. -

1 1 I.7 3 2,5

Tylo hodnoty nejsou určeny pro hodnocení f:\p07icf! podstatně převyšující nejvyšší přípustné dávky záření, jsou li známy bližší podmínky ozáření, je prípustné použít i odchylných hodnot jakostního faktoru určených na základě těchto podmínek.

rs,;k hýl n a

Jakostní faktor:

Druh záření:

přípusMié

íiľv.'iahiiií

Wiihmí

sR

na

vsíik

;>Pt->o

(iiívkv

I'vpn/id na

a

lórf-pó

nsoby.

mezní

<1;ivkv

?. n n r n d n í h n

exno/icu

po

/íiMsniipnr 4

V-

117

Sbírka zákonft f. 59/1972

Straní 394

zvláštním užívaním (ěcb složek prostředí, jež se na expozici z přírodního pozadí podílejí (napf. dobývání hornin a nerostů, íety ve značných výškách apod.). Oddíl

JI

Hadnocení a usměrňování expoziea pracovBíků 11. Dávky z externfch zdrojň zářeni nebo z radioaktivních látek v organismu za čtvrtletí a za rok, jakož i součet těchto dávek, nesmějí přesáhnout hodnoty nejvyšších přípustných dávek stanovené v tabulce 1. Přitom nesmí příjem radioaktivních látek za rok vést k dávkovým úvazkům přesahujícím hodnoty ročních nejvyšších přípustných dávek. 12. V odůvodněných případech je možno v každém čtvrtletí roku exponovat gonády, aktivní kostní dřeň a celé tělo až do výše Čtvrtletní nejvyšší přípustné dávky. Přitom však nusmí být překročena akumulovaná dávka, vypočtená dle vzorce D = 5x (N-181, kde D je nejvyšší přípustná akumulovaná dávka. N je věk pracovníka. Nejsou-!i přitom známy dávky, kreré v jednotlivých předchozích letech pracovník obdržel, předpokládá se, že v letech, kdy byl exponován záření při práci, obdržel dávky číselně stejné, jako jsou nejvyšší přípustné dávky. 13. Čtvrtletní nejvyšší přípustné dávky !ze ob. držet, pokud je to nezbytné, i jako dávky jednorázové, jednorázové expozice, které vedou k dávkám bliLÍtým čtvrtletním nejvyšším přípustným dávkám, se však nesmčjí opakovat v krátkých časových intervalech. 14. Expozice žen mladších 45 let musí být plánována tak, aby dávky v břišní oblasti nepře sáhly /.a čtvrtletí 1,3 rem. 15. Při expozici osob mledších 18 let dávka za rok v gonádách, v aktivní kostní ' a v ceíém těle přesáhnou! 5 rem: tyto dávky počítávajl do akumulované dávky, která do nesmí přesáhnout 60 rem.

nesmí dřeni se za 30 let

16. Výjimečně lze připustit v jednom čtvrtletí expozici pracovníků vedoucí k překročení čtvrtletních nejvyšších přípustných dávek [§ 4 odst. 1 písm. k | ] , nebude-li překročen dvojnásobek roční nejvyšší přípust-ié dávky. Taková výjimečná expozice je přípustná jen tehdy, nejsou-li dostupná technická opatření umožňující provedení prací způsobem zabezpečujícím, aby nebyly překročeny nejvyšší přípustné dávky; není však přípustná, jestliže a) úhrnná dávka z takovýchto opakovaných expozic by překročila pětinásobek roční nejvyšší přípustné dávky, b) akumulovaná dávka by překročila hodnotu určenou podle bodu 12, c) pracovník obdržel v posledních 12 měsících jednorázovou dávku vyšší, než je čtvrtletní nejvyšší přípustná dávka, nebo přijal radio-

M8

Částka 18

aktivní látky vedoucí k dávkovému úvazku vyššímu, než je čtvrtletní nejvyšší přípustná dávka, d J pracovník při nehodě obdržel dávku nebo přijal radioaktivní látky způsobující dávkový úvazek vyšší, než je pětinásobek roční nejvyšší přípustné dávky, e) jde o ženy mladší 45 let. Pří plánování další expozice v kalendářním roce se dávky z výjimečných expozic k dávkám z obvyklé práce nepřičítají, přičítají se však k nim při výpočtu akumulované dávky. 17. Přesahují-li dávky (dá.kove úvazky) ve dvou orgánech polovinu příslušných ročních nejvyšších přípustných dávek, nesmí v dalších orgánech přesáhnout polovinu příslušných ročních nejvyšších přípustných dávek. 18. Roční nejvyšší přípustné příjmy radioaktivních látek inhalační cestou uvedené v tabulce 2 byly stanoveny tak. že dávkové úvazky jimi způsobené dosahují v některém z orgánů | kritický orgán) hodnotu roční nejvyšší přípustné dávky. Pro stanovení nejvyššího přípustného příjmu'několika radionuklitiů však platí ustanovení bodu 17. Příjem radioaktivních látek za čtvrtletí může dosáhnout až polovinu ročního nejvyššího přípustného příjmu s výjimkou radionuklidů. u nichž je vzhledem k jejich akutní toxicitě stanoven rovněž nejvyšší přípustný krátkodobý příjem (tabulka 21. 19. Při záchranných akcích je přijatelné, aby pracovníci obdrželi dávky vyšší, než je uvedeno v předchozích ustanoveních. Přijatelnost této expozice je nutno posuzovat ve vztahu k očekávanému přínosu záchranné akce a nziku s ní spojenému. O tomio riziku je nutno účastníky záchranné akce informovat. 2tí. Dávky, které pracovník obdržel při nehodě nebo při záchranné akci, se registrují odděleně od dávek, které obdržel při normálním provozu, a při plánování další expozice se k těmto dávkám nepřičítají. 21. Zjišťování dávek u jednotlivých pracovníků v kontrolovaných pásmech se zpravidla opírá o osobní dozimetrii externího záření nebo o stanovení vnitřní kontaminace organismu, popřípadě o sledování kontaminace pracovního prostředí. Na pracovištích, kde je kontaminace prostředí v podstatě stálým důsledkem normálního provo/u, je zapotřebí zajistit sledování vnitřní kontaminace v těch případech, kdy průíiiěrnci roční objemová aktivita radioaktivních látek měřená v dýchací zóně překračuje desetinu průměrných objemových aktivit odvozených z ročního nejvyššího přípustného příjmu. Na pracovištích s občasnou kontaminací prostředí, např. v důsledku opakovaných malých nehod, je zapotřebí zajistit sledování vnitřní kontaminace v těch případech, kdy průměrná roční objemová aktivita radioaktivních látek v ovzduší pracoviště překračuje třicetlnu průměr-


Částka 18

ných objemových aktivit odvozených z ročního nejvyššího přípustného příjmu. Na pracovištích, kde ke kontaminaci prostředí dochází jen zřídka, je třeba stanovit vnitřní kontaminaci při podezření, že k takové kontaminaci došlo. U pracovníků mimo kontrolovaná pásma, u nichž je velmi nepravděpodobné, že jejich roč3 ní dávky (dávkové úvazky) překročí /io ročních nejvyšších přípustných dávek, se nemusí osobní expozice sledovat. Pro řízení a kontrolu ochran/ těchto pracovníků je dostačující dozimetrická kontrola pracovního prostředí. Osobr.: dozimetrie se dočasně používá k ověření kontrolovaného pásma. Oddíl

III

Hodnocení a usměrňování expozice obyvatelstva 22. Expozice obyvatel závisí na řadě faktorů, jako je rozložení zdrojů záření, zejména radioaktivních látek v prostředí, způsob užívání prostředí obyvateli, jejich věk a anatomická a fyziologická charakteristika; přitom není prakticky možné určit dávky, jež obdrží každý jednotlivec. Proto je třeba určit menší skupinu obyvatel reprezentující jednotlivce, jejichž expozice je nejzávažnější (kritická skupina); takoví jednotlivci obdrží zpravidla nejvyšší dávky. Tato kritická skupina obyvatel má být homogenní z hlediska věku, diety nebo těch ustálených způsobů užívání životního prostředí, jež mohou ovlivnit výši expozice. Mezní dávky (dávkové úvazky) jednotlivce z obyvatelstva sta-

SIrana 39

r

novené v tabulce 1 jako kritérium plánování ochrany nebo hodnocení dosi/eného slupne oclira ny platí pro průměrnou expozici členu kritické skupiny. Správnost určení kritické skupiny je třeba ověřovat zejména při změně v uvádění radioaktivních látek do životního prostředí a ve způ sobu ;<;ho užívání obyvatelstvem. 23. Nejsou li podkleí/ pro určení kritické skupiny obyvatel, např. pří projektování zařízení, použije se při odiiadu očekávaných dávek nebo příjmů radioaktivních látek bezpečnostních koe ficlentú, jež musí respektovat možné variace ve faktorech, které mohou ovlivnit výši expozice O jednotlivců. 24. Pokud by došlo k expozici z více zdrojů, je třeba plánovat ochranu íak. aby celková expozice ze všech zdrojů nepřesáhla stanovené mezní dávky. 25. Roční příjmy radionuklidů inhalací nebo potravou (ir.gescíj dospělými jednotlivci jsou stanoveny v tabulce 2. 26. Při použití zdrojů záření ve výuce žáků všeobecně vzdělávacích a odborných škol nesmělí dávky u žáků za rok překročit desetinu mezních dávek; v průběhu jedné vyučovací akce (demonstrace, laboratorní cvičení) nemá být překročena setina těchto mezních dávek. Toto omezení však neplatí na plánování ochrany žáků odborných škol pro výchovu odborníků ve využití zdrojů záření, na něž se vztahují bod 15 a ustanovení § 6 odst. 1 vyhlášky. 1 přílohy 1

Nejvyšší přípustné dávky a mezní dávky ionizujícího zářenf

Orgány a tkáno

Gonády, aktivní kostní dřeň a v případě rovnoměrného ozáření celé tělo kůže'), štítná žláza a kost ruce a předloktí, nohy a kotníky kterýkoliv ostatní orgán či tkáň

Nejvyšší přípustné dávky pro pracovníky

Mezní dávky pro jednotlivce z obyvatelstva za rok rem

čtvrtletní re m

roční re m

3

5

0.5

15

30

3")

40

75

7.5

8

15

1.5

*) Dávka v kůži vymezené plochou 1 cm 2 však nesinl nikde přesáhnout 100 rem. Vzlažťiií dávky na plochu 1 cm2 však není přípustné u velmi úzkých (bodových I oz.iřiMn'

•*) Při expozici osob mladších 16 let je mezní dávka v štítné žláze 1,5 rem.

119

Struna 396

8blrka zákonfl í. 59/1972

Částka 18 Tabulka 2 přílohy 1

Nejvyšší přípustné a mezní příjmy radioaktivních látek Pracovníci

Radionuklid a typ sloučeniny

Kritický orgán

1 • ,H

2

Jednotlivci x obyvatelstva

Mezní roční příjem ingencí pCi

Mezní roční příjem inhalací pCi

3

4

5

6

7

8

2,6. 10«

1,2. 10"

200

1000

1,4 . 10' 3,0 . 10"

200 40

100

8,6 . 10"

8,7 . 10"

100

100

200 90

100

. i

měkká tkáň

1,2. 10"

6000

rozpustný

trávicí ústrojí celé tělo plíce řrávtď ů*trojí

1,4. 10 3,0 . 10*

10

6000 1000

rozpustný

tuková tkáň

8,7 . 10*

4000

"„ *

rozpustný nerozpustný

trávicí ústroji trávicí ústrojí

1,3 . 10'° 5000 6,4 .10' ' 3000

6,6 . I0« 4,0. 10'

1,3. 10" 6,4 . 10»

"». "


cHé tťlo plíce trávicí ústrojí

4,3 . 10" 2,1 . 10'

200 »

3,2 . 10'

4,3 . 10' 2,1 . 10*

t4

^ *


trávicí úMroji trÄľícŕ iWrojí

3,1 . 10' 3,6.10"

: 1000 100

1,5 . 10' 2,2.10'

M

„. *


trávicí ústrojí trávicí úfifrojí

1,4. 10>» 2,5. 10"

6000 looo

""p **


kost plíce trávicí ústrojí

1,8. 10* 2,0. 10«

**a *•


varlata plíce trávící ústrojí

*•«



^

nerozpustný

,C

n

11

§l

lf

M 11

^l

„A*

120

rTejnižéi úhrnná aktivita, jež ješré představuje radioaktivní zářič r*«-i

Xejvyěíí přípustný rodní příjem pCi

rozjw^tný

f

Frůr měrná objemová aktivita ve vdechovaném • vzduchu pCi/1

Průměrná objemová aktivita ve vdechovaném vzduchu pCi/1

1,4 . 10* 1,4. 10»

2,4 . 10'

6 0,3

10

3,1 . 10« 3,6.10'

40 5

7,0 . 10 ! 1,5 . 10"

1,4. 10« 2,5. 10*

200 30

70 80

1,6 . 10'

1,8. 10' 2,0 . 10'

2 3

10

6.8 . 10* 6,3 . 10*

300 300

5,0 . 10'

6,8 . 10' 6,3 . 10'

9 0

10

celé telo pifce trávicí ústrojí

8.7 . 10" 0,7 . 10'

400 20

6,6 . 10'

8,7 . 10' 5,7 . 10*

10 0,8

10

t rávicí ús< rojí trávicí ústrojí

6,4 . 10" 6,1 . 10*

3000 2000

3,2 . 10* 3,2 . 10'

6,4 . 10* 5,1 . 10»

00 70

kůže

-

celé télo

-

6. 10« 2000

1,8 . 10'

2,2 . 10«

4,6 . 10'

-

'

1. 10«

-

40

-

100

100

Sbírka zákona C 59/1972

Částka 18 1

2

Strana 397

3

4

5

6

7

**tr "

rozpustný nerozpust ný

trávicí ustrojí trávicí ústroji

S,0 . 10* í,7 . 10"

2000 100

2,5 . 10' 1,6. 10'

5,0 . 10« 2,7 . 10'

70 4

"p •"

rozpustný nerozpust ný


8,0 . 10' 3,0 . 10'

30 100

7,3 . 10«

8.1). 10«

3,0 . 10'

1 4

"pa 10


kost trávicí ústrojí

4,3 . 10' 4,2 . 10«

200 200

4,0. 10' 2,6 . 10'

4,3 . 10' 4.2 . 10'

6 S

"sc

rozpustný

trávicí ústrojí játra plíce trávicí ústroj/

6,0 . 10* »,0 . 10'

200 20

fi,0 . 10' 6,1) . 10*

g 0,8

nerozpustný

1,0. 10*

3,0. 10' 3,0 . 10'

10

10

10

10

Sc


trávicí ustrojí trávicí ústroji

1,5 . 10» 1.2 . 10»

000 500

7,1 . 10' 7,1 10'

1,5 . 10" 1,2 IO»

SO

go

ro? pustný nerozpustný

trávící ústrojí trávicí ústrojí

4,3 .10" í,5 . 10"

200 100

2,2 . 10' 2,2 10'

4,3 . lli' 3,r. . 10'

6 5

"y "


trávicí ústrojí plíce trávicí ústrojí

4,5 . 10" 1,4 . 10"

200 60

2,3 . 10'

4,5 . 10' 1,4 . 10'

6 2

10

*Y< '*


trávicí ústrojí plíos trávicí ústrojí

2,6 . 10" 5,6 . 10>

1 . 10* 2000

2,6 . 10» 5,6 . 10»

400 80

100

"\In 11



5,3 . I0« í,5 . 10»

200 100

5,3 . 10' 3,5 . 10'

7 S

10


trávicí ústrojí játra plíce trávicí ústrojí

t,» . 10» «,7 . 10'

400 40

9,5 . 10' 8,7 . 10«

1« 1

10

15

nerozpustný

trávicí ústrojí trávicí ústrojí

1.8 . 10» 1,3 . W

800 500

9,6 . 10' .: 8.0. 10'

1,9 . 10« 1,3 . 10'

30 20

10

l5 c, ..re

rozpustný r * . nerozpustný

slezina plíce trávicí ústroji

ř,«. io*

2,1 . 10*

900 1000

6.S . 10*

2,1 . 10' 2,6 . 10'

30 30

rozpustný

trávicí ústrojí. slezina plíce trávicí ústrojí

J,7 . 10' 1,3 . 10"

100 SO

3,7 . 10' 1,3 . 10'

6

8,7 . 10" 4,0 . 10'

100 «

10

4,5 . W 2,2 . 10'

600 300

10

<7

1]l

48 11

"VIn

M

'•„

nerozpustný

"g "



8,7 . 10* 4,0 . 10"

1000 200

*""~ " °


trávicí úttrojí plíce trávicí ústrojí

4,5. 10" 2,2 . 10"

ř . io« 0000

2,.t ." 10' 1,3 . 10* 1,2 . 10» 2,6 . 10' 2,4 . 10' 1,0. 10» 9,6 . 10'

1,8 . 10« 4,7 . 10» 4,2 . 10' 4,3. 10* 3,0. 10» 2,Ž . 10» 1,6 .10»

20

1 »

t

10

10

100

10

121

Sbírka zákonů C. 5 9 1972

Strana 398 1

17 °

rozpustný

2,1 . 10" 1.4 . 10'

30 2

10

trávicí ústroji

8,0 . 10" 2,2 . 10'

300 y —

3,9 . 10' — 2.S . 10'

8,0 . 10' 2,2 . 10'

JO 0,3

10

600 800 —

1,6 . 10" _ 1,6 . 10'

1,2 . 10" 1,9 . 10' —

20 30 ~

pl/ce tiávsoí ústrojí

1,6 .10» 7,0 ~

60 300 —

2,2 . 10'

1,6 . 10'

5,7 . 1 0 '

7,0 . 10' —

2 10

ti.ivicí ti.ivirí

2,3 .101,3 . 10"

900 500

1,1 .108,0 . 10'

2,3 . 10" 1,3 .10"

30 20

10

2000 1000

2,6 . 10 1.7 .10"

6,3 .IV 2,6 .10«

70 40

100

7,9

10'

4 2

1,4

10"

2,6 . 10' 1,5 . 10'

6.4

10'

4,9

10'

Iicpizpijslllv

rozpii-itfiv

nerozpustný

rozpustný '"""zp"řř"ý

•& K

Z

•o

n

Z

n

„ H ti"*

TI

„A»

„

ki.-it 1 plíci*

tr.'t\ irí úsřrojí

kut

ústrojí ústn>jí

, 1,2 1 0 1,9 . 10*

trávicí ústroji tnívicí ústrojí

5,3 . 10' 2,6 .10'


celé tčlo plíce trávicí ústrojí

2,6 . 1 1 1,5 . 10*

100 60

rozpustný

trávicí úritroji prostata trávící ústrojí

9,5 8,0

10' 10*

400 300

1,8 2.3

101*

10"

10"

7000 9000

1.4

nerozpustný

trávicí ústrojí prostata trávili ústrojí

1,4



6,9 4,7

10" 10-

200 E00

3,0 3,0


trávicí ústrojí plít* trávicí ústrojí

2,6 1,6

10"

rozpustný

trávicí ústrojí celé tělo

rozpustný

nerozpustný

plíce

trávicí ústrojí

_

10 l í

1 . 10* 6000

8,1 . 10' 9,S. 10"

2000 400 —

B

i

10

10

10

9,5 8,0

10' 10'

10 10

10'

1,8 2,3

10" 10»

200 300

100

10' 10'

0,9 4,7

10' 10'

8 6

10

1,3. 10*

3,6

10.

400 200

1,3 . 10' 3,8. 10« 3,7. 10«

10

_

1,8. 10'

100

_

8,1 . 10* 9,5- 10'

70 10

10

rozpustný nerozpuHtný


8,7 . 10. 3,1 . 10'

300 100

4,2. 10' —

8.7. 10' 3,1 . 10'

10 4

„A.

It



3,2. IV 2,«. 10»

100 100

1.6. 10' 1,5. 10'

3,2. 10' 2,5. 10'

4 S

10

IT

rozpuatný nerozpustný


1,3 . 10' 1,0. 10'

600 400

6,6. 10' 6,4. 10'

1,3. 10« 1,0. 10'

20 10

10

u •

„At

122

i tr/ivicí ústrojí

8


nurozpUHtný o

It

1,0 . 10 — 7,2 . 10'

rozpustný

29

7

50 —

»

„

6

8(10

nerozpustný

,.

5

2,1 .1W 1,4 . 10*

ro/.pu-.l i i v

„N,

4

trávicí ústrojí plic trávioj ústrojí

«0

„Ni

3

Ui*ľo7,]lUStIIV

„v_o

M

2

Částka 18

1

4,2. 10'

10

Částka 18

Sbírka zákonfi C 59-1972 2

I

til

3a

rozpustný nŕ'ľo/nu-tMv

rozpustný nem/jm-tný

Mvmv

p) KM; trávicí úst m j f

čulé U'lx t n í v i e i úMrojí

s

3.1 . lu 1 3.1 . 10'

40 4 —

10

2.X . I l l ' 4.7 . IO»

40

5

6

2,4 . 10*

-

10(111 100 —

i. '- . l
2,8 , I 0 > 4,7 . 10"

1000 200

2.1 . 1 0 * 3 . " . 10'

.!„•

3.1 3,1 . 10«

c e l é t*\>>

ss

T

4

3

i

T.".

Strana 399 1

e

6000

-

-

100

celé trio

1 . 10'

-

-

300

celé telo

1000

-

-

300 70

5,4 . 1 0 '

7,1 . JO' 1,7 . JO'

-

10

1


M

celé telo, pankreas pi fee

7.1 . 1 0 '

1,7 . 1 0 '

1.9 . 1 0 '

trávicí ústrojí 87

Hb

ssm

•í »

•0

„Sr

,i

M

•0

iwakfva* plíce trávicí ÚKtrojí

i.fl


trávicí ústrojí travin ústrojí

1.0 8,7

10"


celé tMo plíce trávicí ústrojí

£,8 2.6

,0' 10*


8t

3$


v 1

ti

tt Y

1.2

6.1+.

8.7

HI" 10'

10 7 lo7

500 70 —

5,2 5.4

10"

200 100 —

7,6

19'

1.4

10«

30 40 —

9,6

10'

2.2

10'

I 5 —

3.2

I0s

2.S

10'

10 2

10

1

8.8 . 10' 1.4 . 1 0 '

4 . I0« 3 . 10«

i

1.2 . 10* . 10'

i

20 10 —

1.0 ».~

lil'

ÍO00 1000

lO" '"'

5, H 1 0 ' 2.0 10'

i

8 4

10

10

1

—

<>.!• 8,7

1010'

I 1 —

10

2,!í 1,4

Id' 10'

4 . 10•> 0,2 —

I


ko.-tt plíce trávicí ústrojí

2 , 9 . ](>. 1,4 . 1 0 '



1,1 . 1 0 ' 6,3 . 1 0 '

400 300

0.6 1 0 ' 3.9. 10'

1.1 íi.3

10' 10'

20 9

10


trávicí ústrojí trávící ústrojí

U. 7,3 .

400 3<í0

I), í . 1 0 ' 4.(i . 1 0 '

1.1. 10' 7..T . ""

20 10

10


trávící ÚHtrojí trávicí ústrojí

3,2. 10' 2 , 6 . JO'

100 100

1,6. 1 0 ' ] . « • 10'

3,2 . 10' 2 . « . 10'

4 3

rozpu>tnv nerozpustný


5,5. 1 0 " 4,:t. 1 0 "

2 . I0« 2 . IO«

2.7 . 1 0 ' 2,7 I0»

5, n . 10» 4 , 3 . 10*

800

rozpustný

trávicí ústrojí kOHt plíce trávicí ústrojí

8.7. 1 0 ' 8,0. 1 0 ' —

40 30 —

2.1 . 1 0 ' _ _ 2.1 . 1 0 '

8,7 . 10« 8,0. J0«

1 1 —

trávicí ústrojí ferá-vicí ústrojí

9 . 5 . 10' 7 , 3 . 10'

400 300

4,6. 1 0 ' 4,6. 10'

9,5. 10' 7.3. 10'

10 10

nerozpustný

M *

kost pIÍCB trávicí ústrojí

20


10" '"'

i

<>00

100

10

123


Strana 400 1

s

8

7

3

4

5

6

2.2 . 10' 2,2 . 10'

4,3 . 10' 3,4 . 10'

6

6

10

3,2 . Iď 8,0 . 10'

4 10

10

3,2 . 10' s 8,0 . 10

4 1

10

2,'J . 10' 2,3 . 10'

4 3

100

3,1 . 10' 4,0 . 10'

4 5

10

1,2 . 10 2,5 10'

8

20 3

10

1,5 1,2

10" 10'

200 200

100

10

rozpu.-itný nerozpustný


4,3 8 3,4 . 10

200 100

rozpustný

trávicí ú.strojí kost plíce trávicí ústrojí

3,2 . 1088 8,0 . 10

100 300

nerozpustný

trávicí ú.strojí celé télo plíce trávicí ústrojí

3,2 8,0 . 10'

100 30


trávicí ústrojí

2,9 . 10" 2,3

100 90

trávicí ústrojí kost plíce trávící ústrojí

3,1 . I0»8 4,0 . 10

100 200

nerozpustný

trávicí ústrojí celé télo plíce trávicí ústrojí

1,2 8 2,5 10

500 100

•T



1,5 1,2

IS-

6000 5000

II


ledviny trávicí ústrojí

1,8 10" 5,0

700 200

1,4 3.1

10 8 10'

1,8 5,0

10 8 10'

30 7



1,9 1 0 " 7,3 10 1 0

8 . 10* 3 . 10«

9,6

10"

1,9 7,3

10'°

3000 1000

><•



1,6 6,0

10"

600 200

7,8 3,8

10' 10'

1,6 6,0

10 8 10'

20 8

Tie



5,8. 10" 3,8.

2000 200

2,8

10 8

1,4

10"

5,8. 10 8 3,8 10'

80 6

10



2,7. 10'° 7,3.

1 . 10* 300

1,4.

2,7. 10' 7 , 3 . 10'

400 10

10



9,5. 10'° 3,5. 10 1 0

4 . 10* 1 . 10'

4,6. 10* • 2,2.

9 , 5 . 10* 3,5 . 10 8

1000 600



5,3. 10' 1,5. 10 8

2000 60

2,6. 108

5,3 . 10 8 1,5. 10'

70 2



6,8. 4,4.

2000 2000

1 2,9. 10 8 2,8 . 10

5,8. 10* 4 , 4 . 10 8

80 60

M

•B

nerozpustný

Zr

A0

•7

•im

rozpustný


M

„Mo

«To

: >

124

!

Částka 18

rozpustný

lo°.'

6,4 . 10 8 8

0,4 . I 0

5,0 . 10' 5,0 . 10' 1,4 . 10' 1,4 . 10' 3,2 . 10 8 3,2 . 10

8

7,7 . 10' 7,7

10'

8 7,4 . 10 8 7,4 . 10

8,0

6,4. 10*

1,3. JO

8

100

10

100

10

10

Částka 18. 1

Sbírka zákonů t. 59/1972 2

3

4

Strana 401 6

7

8

Ru


trávicí ústroji plíce trávicí ústrojí

1,3 . 10* 2,1 . 10' —

500 80 —

6,6 . 10' — 6,4 . 10'

1,3 . 10' 2,1 . 10' —

20 3 —

10

Rii n U 44



1,8 . 10* 1,3 . 10'

700 500

8,8 . 10' 8,0 . 10'

1,8 . l 0 . 1,3 .10'

20 20

10



1,9 . 10° 1,4 . 10'

80 6 —

9,6 .10' — 9,6 . 10*

1,9 . 10' 1,4 . 10' —

3 0,2 —

1



1,9 . 10" 1,6 . 10"

8. 10' 6 . 10«

9,6 . 10' 9,8 . 10'

1,9 . 10'° 1,6 . 10"

105



2,1 . 10' 1,3 . 10'

800 500

1,0 . 10' 8,0 . 10'

103

rozpustný

trávicí ústrojí ledviny plíce trávicí ústrojí

3,4 1,9

10' 10*

1000

101

106

10* 44

Rii U U

loam

Rh

41*- "

.nerozpustný

700

2,7 . 10" 2,2

10'

3000 2000

100

2,1 .10' 1,3 . I0«

30 20

10

3,4 . 10" 1,9 . 10"

60 30

10

10*



1,4 8,7

10' 10*

600 400

7,0 6,6

10' 10'

1,4 . 10' 8,7 . 10'

20 10

10

10S


trávicí ústrojí plíce trávicí ustrojí

1,5 2,0

10' 10'

600 80 —

7,8

10'

7,7

10'

1,5 2,0

10' 10'

20 3 —

10



4,8

2,8. 10'

10»

200 10 —

2,4

10'

2,4

10'

4,8 2,6

10' 10'

7 0,3 —

10



7,1 . 10* 5,5. 10«

300 200

3,5 3,4

10' 10'

7,1 5,5

10' 10'

10 8

10

rozpustný


s 1,3. 10 1,8. 10"

50 70 —

trávicí ústroji játra plíce trávicí ústroji

8,7. 10' 8,7. 10'

40 40 —



5,5 . 10= 8 4,6. 10

200



2,1 . 1 0 " i ; . 10"

»000 7000

rozpustný

trávicí ústroji Jerlviny plíce trávicí ústrojí

2,6 . 10" 5,4 . 10'

100 20

„Pd

.7*8

noin

111

,Ag 10Í

„Cd

nerozpustný

rozpustný

ii3m

nerozpustný

-Cd

mm

Him ti

I

n

nerozpustný

200 '

1,4 . 10* 1,4. 10" 2,0. 10'

_

1,3. 10' 1,8. 10'

2 3 — _

8,7. 10* 8,7. 10'

1 1 —

2,7. 10' 2,9. 10'

5,5. 10' 4,6. 10'

8 6

1,0. 10* 1,0 . 10'

2,1 . 10' 1,7 . 10"

300 200

2,0. 10'

1,4. 10' — —

1,4. 10

s

10

10

100

_

2,6. 10' 5,4 . 10'

4 0,7

10

J25

Sbírka zákona č. 59-1972

S (rana 402 1 tism

na

„!sb m I1OD

1» «lňt>

6

7

2000 2000

3,0 . 10» 3,0 . 10»

5,9 . 10' 4,7 . 10«

80

6,8 . 10' _ — 6,5 . 10'

8,7 . 10' 1,3 . IV

6,9 . 10" 4,7 . 10*

rozpustný

trávicí ústrojí kost plíoa trávicí ústrojí

_

_

8,7 . 10« 1,3 . 10»

400 SO





trávicí úítrojí plíce trávicí ústroji

rozpustný

trávicí ústrojí plíce plíce trávicí ústrojí

nerozpustný

mm

5



Ut

4

3


nerozpustný

UI

2

Částka 18

2,9 . 10« 2,1 . 10«

lou 80

co

J

2.9 . 10' 2.1 . 10' —

10

"— 4 3

200 100

2.3 . !•• 2,3 . 10'

4,7 . 10» 3.6 . 10'

* 5

«,7 . 10» 4,8 . 10'

200 20

1.8 . Ifl' — 1,8 . 10'

3,7 . 10» 4.8 . 10«

S 0,7

_ 1,3 . 10* 6,6 . ie»

500 30

8,0 . 10'

1,3 . 10* 6.6 . 10«

20 0,9

8,7 . 10' 3,2 . 10'

10 4

7,9 . 10'


ledviny plíce trávicí úftroji

8,7 . 10» 3,2 10*

400 100


ledviny plíce trávicí úitrojí

3,3 1,0

10* 10'

íeo



4,2 2,1

10* I0»

2oeo

rozpustný.

trávicí ústrojí ledviny plíoe trávicí ústrojí

2,0. 10* 8,0. 10'

80 30



1,3. 1 0 " 1,0. 10»

6000 4000

6,6. 10» 6,6. 10"

1,3. 10» 1,0. 10* .

l


trávicí ústrojí trávicí ústroji

8,5. 10« 4,7. 10«

400 200

4,6. 10' 3,0. 10'

9.5. 10' 4,7. 10'

10 6

"Ve „j.e


trávicí CUtrojí trávicí ústroji

5,1 . 10» 2,6. 10»

200 100

t,«. 1,7.

10' 10'

5,1. 10' 2.6. 10'

4

its


štítná žláz* plíoe trávicí ústroji

1,8. 10' 8.0. 18'

8 100

M . 10'

1.8. 10« 8.0. Vf

M


Štítná žláza plíoe trávicí fatrejf

4,0. Vf 1.8. 10*

2 70

"

H

"•a' " T *. L

117

„ T* ie

l»m

11

A

#

nerozpustný

m

n

n

*

1

i »

M

126

1

40 —

1.3 .10' 9,6 .10'

fi,0 . 10' 4,2

10'

900

2.1 1.4

10* 10»

_

2,6

10'

1,6

10'

7,4. 10' 3,0. 10» —

1.7. 10*

—_

3.3 . 10' 1.0 10'

5 I •~

4,2 2.1

60 30

10* 10*

10

~

1 ' 4,7 . 10» 3,6 . 10«

1

100

_

1.4 . 10' — 1.4 . 10'

_

s

1

10

1#

_ 2.0 10' 8,0 10»

—

4.9. 10> 1.8. 10»

3 1

10

200 190

100

T

0.S

«. io-« C

10

1

1

Částka 18

Sbírka zákonů Č. 59/1972 1

2

Strana 403

3

4

5

6

7

'"r


štítná žláza . trávicí ústrojí

2,1 . 10' 8.0 . 10»

9 300

1,6 . 10« 8,1 . 10'

2,1 . 10' 8,0 . 10'

0,3 10

"'r


štítná žJáza trávicí ústroji

5,9 . 10" 2,3 . 10'

200 900

4,5 . 10' 1,4 . 10»

6,9 . 10' 2,3 . 10'

8 30

10

183


štítná žláza trávicí ústrojí

8,0 . 1 0 ' 5,2 . 10»

30 200

6,0 . 10« 3,3 . 10'

8,0 . 10' 5.2 . 10'

1 7

10



1,2 . 10* 8,0 . 10*

500 3000

9,6 . 1U' 4,8 . 10"

1,2 . I0» 8,0 . 10"

20 100

10



2,6 . 10' 8,7 . 10»

100 400

1,9 . 10' 8,6 . 10'

2,6 . 10' 8,7 . 10'

4 10

10

1

63

IS

1

..I

114

i3im

« Xe

113

„Xe

J36

„Xe

celé tčlo

2 . 10'

400

celé tělo

1 . 10*

300

celé télo

4000

100

1,9

I0«

7,4

10'

4 . 10* 6000

4,4 8,8

10* 10'

8,7 1,3

10» 10«

10' 10'

40 10

6,9

10*

3,2

10'

9,5 3,2

10« 10'

játra plíce trávicí ústroji

1,2. 10* 2 , 3 . 10'

500 90

8,8

10'

1,2 2,3

10' 10 7

20 3

10


celé tělo plíce trávicí ústrojí

9,8. 10« 4,2. 10«

400 200

6,8 . 10'

9,5. 10' 4,2. 10'

10 6

100



1,6. 10' 3,6. 10'

60 10

1,2. 10'



2,9. 10» 8,7. 10«

1000 400

rozpustný

trávicí ústrojí koet plíce trávicí ústrojí

3,2. 10« 1,1 . 10"

100 40


3,9. 10» 3,1 . 10»

200 100



2,6 8,0

10"> 10>

1 . 10* 3000

mm



8,7 1,5

10 1 0 10'»

131

rozj>ustný nerozpustný

celé tělo plíce trávicí ustrojí

9,5 3,2


111

„Cs

11$

„Cs

'"Cs

1>7

„Cs

111

„Ba

HO

„Ba

no

„La

nerozpustný


1,8. 10»

5,2 . 10'

8,5. 10' 1,4. 10' 1,4. 10* 2,1 . 10' 2,0. 10' 1,9. 10' 1,9. 10'

2,6 . 10» 8,0 . 10'

1

1,6. 10' 3,6. 10«

400 100

1000 200 1 0,4

2 0,8

100

100

10

10

2,9. 10' 8,7. 10'

40 10

3,2. 10' 1,1 . 10'

4 1

10

3,9. 10' 3,1 . 10'

6 4

10

10

127

Sbírka zákonů č. 5 9 1972

Strana 404 1 14l

~


4

trávicí ústroji játra plíce trávicí ústrojí

1,1 . 10* 3,9 . 10«

400 200

300 200



6,4 . 10" 5,2 . 10"

•*'„

rozpustný

trávicí ústrojí kost plíce trávicí ÚM rojí

2,4 . 10' 1,6 . 10'

10 6

5

7

8

1.1 . 10' 3,9 . 10'

20 5

10

6,4 . 10' 5,2 . 10'

9 7

10

2,4 . 10* 1,6 . 10*

0.3 0.2

6

7,0 . 10* 7,2. 10' 3,2. 10' 3.2. 10'

9,6. 10* 8,6 . 10»

1

»•„ *•



4,8 . 10" 3,9 . 10"

2!)0 200

2,4 . 10' 2.4 . 10'

4,8 . 10' 3.9 . 10'

7 5

»•„ ••


trávicí ústrojí plíce trávicí ústroji

8,0 . 10» 4,4 . 10"

300 200

3,9 . 10'

8,0 . 10' 4,4 . 10'

10 6

"'„,

rozpustný

trávicí Ú6trojí játra plíce trávicí ústrojí

8,7 10" 5,7 . 10'

400 200

8,7 . 10' 5,7 . 10'

1 8

10

4,5 . 10' 3,6 . 10»

60 50

100

1,6 . 10' 2,4 . 10'

2 3

10

3,5 . 10' 3.5 . 10'

7,1 . 10' 5,6 . 10'

10 8

10

4,6 . 10'

1,7 . 10" 6,4 . 10«

2 . 10~* 9 . I0~*

1,6 . 10' 3,5 . 10'

2 5

10

nerozpustný

'**„, •l)1



4,5 . 10« 3,6 . 10s

2000 1000

"'p

rozpustný

tr&vicf ústrojí kost plíce trávicí ústrojí

1,6 . 10" 2,4 . 10*

60 100

300 200

nerozpustný

"*p •*



7,1 . 10* 5,6 . 10"

'"am ••



1,7 . 101 8,4 . 10'

7 . 10-' 0,3

1M

rozpustný

trávicí ústrojí kost plíce trávicí ústrojí

1,6 . 10" 3,5 . 10"

60 100

„ „om

nerozpustný

3,9 . 10' 4,9 . 10' 4,9 . I0

7

2.2 . 10" 2,2 . 10'

1,8 . 10" 1,8. 10"

5,5. 10' 3,0 . 10" 3,0 . 10*

10

10

I

"'„ •'



1,2 . 10" 1.0 . 10*

500 400

6,í . 10' 6,2 . 107

1,2 . 10"

1,0 . 10"

20 10

10

I M



1,0 . 10» 8,0 . 10"

400 300

5,0 , 10' í,0 . 10'

1,0 . 10« 8.0 . 10'

10 10

10

rozpustný

trávioí ústrojí ledviny plíce trávicí ústrojí

J.l . I0 7 «,6. 10'

10 20

E

•* (9,2 h)

ul

128

3

"' "

nerozpustný

1

2

Částka 18

;gu

(13 let) nerozpustný

0,1 . 10' «,1 . 10'

*fi '. 10*

M

0,6

1

Sbírka zákonů C. J9/1972

Částka 18

Strana 405

I u4

,,


„Eu

le0 T

,

*

6 Dv

1!1 M

•

Er

""„, „ini

10

7 n

Lu

1,8. \W 1.6 . 10"

0,1 0,2

9,5 . 10* 1,8 . 10'

nerozpustný


6,6 .10* 2,3 . 10*

200 90



1,2 . 10* 1,0 . 10*

500 400



2,6 . 10" 8,0 . 10'

100 30



6,4 . 10* 5,2 . 10»

300U 2000

3,2 . 10> 3,2 . 10"

6,4 . 10" 5,2 . 10"



6,1 . 10» 4,9 . 10«

200 200

3,0. 10' 3,0 . 10'

6,1 . 10' 4,9 . 10'

10



6.0 . 10»

4.1 . 10»

200 200

2,5 . 10' 2,5 . 10'

6.0 . 10' 4.1 . 10'

10



1,6 . 10* 9,6 . 101

600 400

7,4 . 10'

1,5. 10" 9,5 . 10'

20 10



1,8 . 10' ] , * . 10'

700 600

8,8 . 10' 8,8 . 10'

1,8 . 10' 1,8. 10»

20

rozpustný

trávící ústrojí kost plíce trávicí ústrojí

8,7 . 10' »,7 . 10'

40 SO


1,8 . 10* 0,8 . 10*

100 200

ro»pustný nerozpustný

trávicí ústrojí trávicí ustrojí

1,8 . 10» M • 10*

700 000

8,8.10> 8,8 . 1»'

1,8 . 10»



1,«. 10*

800 ceo

8,0. 10> 8,0 . 10'

1,6 . 10* 1,3 . 10«

rozpustný

rozpustný nerozpuslliý

"•y,

1,8 . 10'

2,3 . 10* 1,8 . 10»

nerozpustný

"jm

1,8 . 10'



"G 1

trávicí ústrojí kost a ledviny plíce trávicí ústrojí

M . io«

90 70

1,6. 10» 1.7 . 10» 1,7 . 10» 6,2 . 10' 6,2 . 10' 3,5 . 10' 3,6 . 10'

7,4 . 10'

3,7 . 10' 3,7 . 10' 4,1 . 10" 4,1 . 10>

2,3 . 10' 1,8 . 10'

10

5,6 . 10' 2,3 . 10'

10

1,2 . 10" 1,0 . 10«

29 10'

2,5. 10' 8,0 . 10*

10

10

90 70

10

8,7 . 10' 8,7 . 10*

2,8 . 10' 8,8 . 10'

10

30 2»

10

10

10

129


Strana 406 I

' "„rit ,,f

2

7j

l a

1I5

"

w

^y

"' "

w

' „ne "u

4

40 70

trávicí ústrojí játrR plíce trávicí ústrojí

9,5. 10 5,5 . 10'

7

40 20



5,8 . 10» 3,1 . 10'

2000 100

2,9 . 10'



1,9. 10" 2,8 . 10"

800 100

9,6 . 10'


trávicí ústrojí trávicí i'istrojí

1,1 . 10* 8,0 . 10'

400 300

rozpustný

trávicí ústrojí celé tělo plíce trávicí ústrojí

6,4 . 10' 3,9 . 10»

3000 200

rozpustný

nerozpustný

"7"5 R e



1,5. JO' 6,0 . 10'

600 200

"7„

rozpustný

trávicí ústrojí kůže plíce trávicí ústrojí

2,3 . 1O'» 1,2. 10»

9000 500

nerozpustný

6

5

9,5 . 10' 1,8 . 10»

nerozpustný

"' "

3

ř ní viď ústrojí slezina plíce trávicí ústrojí


" ,.,

2

Částka 18

5,6 . 10' 5,6. 10' 3,2 . 10' 3,2 . 10'

2,6 . I0»

8,8 . 10' 5,4 . 10' 5,0 . 10' 4,5 . 108 2,2 . 10» 7,4 . 10' 3,8 . 10' 2,0 . 10» 2,0 . 10»

7

9,5 . 10' 1,8. 10'

9,6.

10«

5,5 . 10*

8 1 3

10

1 0,7

10

5,8 . i0' 3,1 . 10'

80 4

1,9 . 10* 2,8. 10'

30 4

1,1 . 10" 8.0 . 10»

20 10

10

6,4 . 10' 3.9 . 10'

90 5

10

1,6 . 10» 6.0 . 10'

£0 8

10

2,3 . 10" 1,2 . 10*

300 20

1000

10

10

"7'6 „



1,0. 10' 4,0 . 10»

400 200

5,0 . 10' 2,5 . 10'

1,0. 10" 4,0. 10'

10 6

10

"Tst O a



1,2. 10' 1,2 . 10»

600 50

5,9 . 10'

1,2 . 10" 1,2 . 10'

20 2

10

4,0 . 10" 2,3 . 10»

600 300

100

2,7 . 10' 1,0 . 10»

40 10

10

5,3 . 10'

"Imo» '•

PU3tný nerozpustný


4,0 . 1010 2,3 . 10'°

2 . 10' 9000

2,0 . 10"

"l„ '*



2,7 . 10' 1,0 . 10'

1000 400

1,4. 10"

1


trávicí úatrojí trávicí ústrojí

9,5 . 10* 6,8. 10"

400 300

4,7 . 107 4,2 . 10'

9,5 . 10' 6,8 . 10'

10



3,2 . 10» 1,0 . 10*

1000 400

1,6 . 10"

3,2 . 10" 1,0 . 10"

40 10

"Q '•

ltU

"

130

jr

roz

1,9 . 10>

1,3 . 10»

1,4 . 10"

10

10

, Sbírku zákona ř. 59/1972

Částka 18 1 It)

„Ir


2


3,1

3

4

. 10*

100 30

Strana 407 6

3.2 . 10' 3,0 . 10'

6

'

7

3,1 . 10' 6,4 . 10"

4

0.9

1 10



6,6 .10*

.10"

200 200

2,7 . 10' 2,4 . 10'

5,5 . 10' 3,9 . 10'

8 0

10



1,9 .10* 1,4 . 10*

. 800 600

9,6 . 10' 8,8 . 10'

1.9 . 10' 1,4

30 20

10



1,8 . 1 0 " 1,3 . 10"

7000 5000

8,8 8,0 .10*

1,8 . 10* 1.3 . 10'

200 200

íoe


ledviny plíce trávicí ústrojí

2,6 8,0

1000 300

7,5 . 10"

2,6 . 10« 8,0 . 10'

40 10

mm



1,6 .10'° 1,2 . 1 0 "

6000 5000

8,0 . 10" 7,4 . 10"

1,2 . 10*

200 200

100

197



1,9 1,4

z

800 600

9.6 10' 8,8 10'

1,9 10" 1,4

30 20

100

IM

„Au


trávící ústrojí plíce trávicí ústroji

2,6 10* 1,5 10*

J 000 600

1,3 10.

2,6 JO* 1,5 1 0 '

40 20

„Au


trávicí ústroj! trávicí ústrojí

8,0 5,9

IS

300 200

4,1 10' 3,7 10'

8,0 1 0 ' 5,9 1 0 '

10 8

10

'"Au



2,7. 2,0 10*

1000 800

1,4. 1,3. 10"

2,7. 2,0. 10«

40 30

10



1,8. 10* 2,1 .

700 800

1,6. 10" 1,4.

1,8. 10" 2.1 . 10"

30 30

10

•y.



2,9.. 10* 6,2.

1000 3000

2,4. 10* 3,9. 10"

2,9. 10« 6,2.

40 90

100

T.Hg



1,8. 3,1.

5

70 100

1,4 . 10'

1,8. 1 0 ' 3,1 . 1 0 '

2 4

10


trávicí ustrojí trávicí ústrojí

6,6. 2,8.

z

3000 1000

3,5. 10" 1,8. 10"

6.6. 1 0 ' 2.8. 10"

90 40

100



6,0. 10' 2.2, 10'

2000 900

2,6. 1,4. 10"

6,0. 2,2. 10'

70 30

100



1,9. 10* .6,0.

800 200

9,6.

1,9. 6,0. 10'

30 8

IM

\ > *

its

„pt

> Hl

i

S

1,2 . 10*

1,2

8,8. 10'

5,6. 10'

10

10

10

131

Sbírka zákonů C. 5
Strana 408 2

3

4

nerozpustný

trávicí ústrojí ledviny plíce trávicí' úsťrojí

1,5 . 10' 6,6 . 10'

600 30



6,3 . 10" 4,5 . 10»

3000 2000

rozpustný

ledviny celé trio plíce trávicí ústrojí

3,1 . 10>

0,1

6,0 . IO»

0,2

1

"",„.

103

'*

rozpustný

L l

•i

p,

>10

„u -n' "

ln

nerozpustný

p,


""„.


"7g.

"on.

rozpustný

trávicí ústrojí ledviny plíce trávicí ústrojí trávicí ústroji ledviny

5

4,4. 10'

20

4,8 . 10'

20

4,7 . lft« 3,6. 10«

200 100

4,2 . 10* 3,4 . JO'

200 10

nerozpustný

plíce

rozpustný


1,6. 10' 1,8 . 10'

6 6


2,4 . 10" 5,0 . 10 8

100 200

nerozpustný

'"„.

ledviny trávíc' ústrojí plíce trávicí ústrojí


"Op "


"5'At

ro

=--Pust^

nerozpustný

trávicí ústrojí

Částka 18

8,8 . 10' 4,9. 10' 3.1 . 10' 2.8 . 10'

9,6 . 10* 1,4 . 10'

1,5 . 10' 1,4 . 10' 3,0 . 10' 3,0. 10' 5,1 . 10' 5,0 . 10' 3,3 . 10' 3 . 3 . 10' 2,8 . 10' 2,8 . 10»

slezina a ledviny plíce trá\ricí ústrojí

J , 2 . 10' 5,0 . 10»

0,5 0,2

5,8 . 10 5

štítná žláza vaječníky plíce trávicí ústrojí

1,8 . 10'

7

8,7 . 10'

30

1,4 . 10« 1,4 . 10"

Dceřiné produkty* m

8 . 10"" MeV

2,3 . 10'

5,8 . 10'

6

7

8

1,5 . 10> 6,6 . 10'

20 0.9

10

6,3 . 10' 4,5 . 10'

90 60

10

3,1 . 104

4 . 10-«

6,0. 10«

8 . JO"'

4 . 4 . 10'

0,6

4,8 . 10'

0,7

4,7 . 10' 3,8 . 10'

6 5

10

4,2 . 10' 3,4. 10'

6 0,5

10

1,6. 10' 1,5. 10'

0,2 0.2

Ra

18

2,4 . 10' 5,0 . 10'

1,2. 105 5,0 . 10«

3 7

2 . 10-" 7 . 10-'

1,8 . 10«

0,2

6,7 . I0«

1

4 . 10* MeV/1

-

8 . 10* MeV

1000 MeV/1

4,3 . 10 5 6.0 . 10*

6 . IO~« 8 . 10-'

""lla 85

1,4 . 1<>« 1,8 . I0 5

0.2 2 . 10-'



4 , 3 . 10« 6,0 . 10'

2 0,2

.-5,8 . 10 s


kost plíce ! trávicí ústroji

1,4. 10' 1,8 . 10«

5 0,7

1,8 . 10'

*) Viz Udfcaiiovoní bodu í úvodu prílohy

132

3,3 . 10'

4,2. 10'

T

-

1 m

0,1 j

10

0,1

0,1

Sbírka zakonů č. 59/1972

Částka 18

"'^ 88

"'

89

8

" .


kout plíce trávicí ústrojí

6,8 . 10 5 1,3 . 10

0,3 6 . 10-'



1,7. 10* 9,5 . 10»

7. 4.

2,2 . 10*



5800 6,5 . 10'

2 . 10"' 3 . 10-»

1,5 . 10

rozpuntný


1,9. 10« 7 4,2 . 10

80 20


8,7 . 10 4,5 . 10*

s

0,3 0,2

nerozpustný

•

a7

ID

.

T l n


7,0 . 10' 7,0 . 10' 1,4. 10' 1.4 . 10'



5600 2,6 . 10'

2 . 10-'

1,4 . 101

m,



8,7 . 10* 3,0 . 10'

1000 1000

Th



4800 2,9 . 10'

rozpustný

trávíc/ ústrojí kost plíce trávicí ústrojí

10

10

" ' 1~ to "

nerozpustný

nerozpustný

1.5. 10» 8.0 . 10'

kost

3,7.

plíce

9,3 . 10'

"V

•> l a

pa

rozpustný

I trávicí ústrojí

I kost

nerozpustný

plíce I trávicí ústrojí



1,0. 10'

2,6 . 10'

2.

1.8 . 10» 1.8 . 10« 1,2 . 10« 3,0 . 10'

60 30

10- J /.g/1

1,4. 10' 1,4. 10'

9,5 . 10' fig

4 . 10-»

fen

trávicí ústrojí

s

2.4 . 10»

5,8 . 10«

°,.,,

"

2,0. 10'

9 . 10-« 6 . 10-»

10

7

2.G . 10

2,3 . 10« 1,5 . 10*

S3

1>1

3,6 . ! 0 '

kost plíce trávící ústrojí

íů

I33

5


"8™,

a3I

Strana 409

4,2. 10» 2,0 . 10«

2 0,8

2800 2,7 . 101

0,1

6,8 . 1 0 ' 1,3 .10"

; 9 . 10-» 2 . 1O~»

0,1

1,7 . 10« 9500

2 . 10-' 1 . 10-'

0,1

5S0 6500

8 . 10-' 9 . 10-'

0.1

1,9. 10' 4,2 . 10»

3 0,6

8,7. 10* 4,5 . 10«

1 . 10-' 6 . 10-"

2300 1500

3 . 10-* 2 . 10-'

0,1

560 2C00

8 . 10-* 3 . 10-'

0,1

3,7 . 10' 3.0 . 10'

60 40

10

480 2900

7 . 10-» 4 . 10«

i

1,5. 10' 8,0 . 10«

0,1

1

S700 /ig

j S . 10- 4

9300 iig

| 10-' ftg/l

4,2 . 10 5 2,0 . 10 s

6 . 10-» 3 . 10-»

280 2,7 . 10*

4.10-* 4 . 10-"

~

Ikg

7,1 . 10',/g 1,9 . 10» 2,0 . 10" 7,0 . 10' 2,2 . 10'

0,1

133

Sbírka zákonů «• 59/1972

Strana 410 1

rozpustný

„Pa

nerozpustný

114

„u

#

1

2 trávicí ústrojí ledviny plíce trávicí ústrojí

JJI 1

llf

'

*

„PII

600 200

9,6 . 10' 9,6 . 10'

7,3. 10 2,8 . 10>

0,3 0,1



2,6 . 10*

0,1 3 . 10~*


kost plíoe trávicí ástrojí

1,3 . 10* 3,0 . 10»

0,5 0,1

3,4 . 10*


kost plíce trávioí úftrojí

1,4. 10' 3,0 . 105

0,6 0,1

3,4 . 10»


ledviny plíoe trávicí ústrojf

1,2 . 10« 8,2 . 10'

0,5 0.1

3,0 . 10«


kost plíce trávicí ástrojí

1,5. 10* 3,1 . 10'

0,8 0,1



1,8 . 10» S,4 . 10*

7 . 10"" 0,1

rozpustný

ledviny

5,5 . 10* u% «.2 fen

1.9 . 10* 3,7 . 10* 6,7 . I0« 2,3 . 10'

. 10'

2,6 . 10'

2,2 . 10' 3,6 . 10* 2,7 . 10' 4,7 10* 2,8 10' 1,4. 1 0«/íg

6

7

8

1,5. 10* 4,4 . 10'

t»

10

7.3 . 10* 2,8 . 10*

1 . 10-' 4 . 10-*

1

2,6 . 10* 6900

3 . !«-• 9 . 10-'

0,1

1,3 . 10« 3,0 . 10*

2 . 10-* 4 . l«-»

1

1,4 . 10* 3,0 . 10«

2 . 10-* 4 . 10"*

1

1,2. 10' 3,2 . 10*

2 . 10"1 4 . 10-*

1

6

•

1,5 . 10> 3,1 . 10«

2 . 10-' 4 . !«-•

1,8 . 10« 3,4 . 10*

3 . 10"» 5 . 10-*

6,5. 10* pg

8. 10-* /"g/1 7 . I0~*

4,8. lO'/zg

0,2 „g/l

-

-

3,9. 10'yug

-

-

2,7. 10' 2,7. 10'

5,5 . 10' 4,4 . 10'

8 6

2,5. 10«

1000 3,0 . 10*

4 . 10-*

4,8 . 10* it%


5,S . 10* 4.4 . 10*

200 200



1,0 . 10« 3,0 . 10»

4 . 10-" 0,1



2.1 . 10" 1,7 . 10*

800 700

1,0. 10* 1,0. 10*

2,1 . 10* 1,7 . 10*

30 20



4800 8,7 . 10«

2 . 10~* 3 . I0«

4,0. 10*

480 8700

7 . 10"*



4300 9,5 . 10«

2 . 10-* 4 . 10"'

430 0500

6 . 10-*

"f lV i "%f rozpustný "^ " nerozpustný

-Np

1,5 . 10' 4,4 . 10"

5


trávicí ástrojí

N

4


nerozpustný

M P

3

Částka 18

2,8. 10'

2.2. 10' 3 , 6 . 10* 2.3. 10'

Ikg

0,1

10

0,1

0,1

*) Príjem uranu jakéhokoliv izotopackóho složení v rozpustné formě nesmí přesáhnout za den 2,5 rag inhalací nebo 150 mg ingsaol.

134


Částka 18 I

2

Strana 411

3

4

5

6

7

r.fl) 9000

6 . JO'* 1 . 10" 3

0,1

2,3 . 10* 9,5 . 10«

3 . 10-= 1

1

450 9500

6 . 10-11 1 . 10-'

0,1

"«°pu •*



4300 9,5 . 10«

2 . 10"a 4 . 10"'

3.6 I0«

lil



2,3 . 10s 9,5 . 10'

9 . 10-* 40

1,8. I0«



4500 9,5 . 10«

2 . 10-» 4 . 10"'

t4l

p •• u



4,4 . 10* 6,5 . 10'

2000 2000

2,7 . 10« 2,7 . 108

4,4 . 10« 5,5 . 10«

60 80

"**p u "



4100 8,0 . 10«

2 . 10-3 3 . 10-«

3,4 . 10«

410 8000

6 . 10-» 1 . 10-»

141



1,5. 10« 2,6 . 10«

6 . 10-' 0,1

3,0 . 10«

1500 2,6 . 10«

2 . 10-' 4 . 10-'

"""A u A m



1,4 . 10« 6,5 . 10*

6 . 10-" 0,3

3,5 . 10'

1400 6,5 . 10*

2 . 10-' 9 . 10-»

•'*.

rozpustný -

trávicí ústrojí játra plíce trávicí ústroji

9,6 . 10' 1,2 . 10»

40 60

9,5 . 10' 1,3 . 20'

1 2



1,4 . 10« 2,7 . 10»

e . io-« 0,1

1400 2,7 . 10«

2 . 10-» 4 . 10-'

rozpustný


1,0 . 10" 6,0 . 10"

4000 2 . 10«

1,0 . 10» 0,0 . 10*

100 800


3,0 . HP 4,1 . 10*

0,1 0,2

3,0 . 10' 4,1 . 10*

4 . 10-« «. 10-"

0,1



1,6 . 10* 2,6 . 10»

6 . 10-« 0,1

4,1 . 10«

1600 2,5 . 10«

2 . 10-« 3 . 10-»

0,1



2,3 . 10« 2,3 . 10»

9 . 10-» 0,1

6,7 . 10«

2300 2,6. 10«

3 . 10-* 3.10-"

0,1


kost plíce trávicí ústroji

1,2. 10* 2,7 . 10'

6 . 10-« 0,1

1200 2,7 . 10«

2. 10-« 4 . 10-»

0,1

"

p

•"pa "

, ••

nerozpustný

••'. ••

•". li™

nerozpustný

"V— „Cm


•» M c

"*« H m

"V, "

2.3 . 10'

1,1 . 10" 3,8 . 10' 2,rt . 10'

8,8 . 10»

2,2 . 10'

7,4 . 10' 1,0 . 101 1,0 . 10« 3,5 . 10« 8,2. 10' 8,8 . 10* 8,8 . 10* 1,9 . 10' 2,0. 10'

2,0 . 10'

2,1 . 10' 2,8 . 10* 2,2 . 10'

0,1

0,1

135


Strana 412 1 "**p M

I1T

^ •• m

2

3

4

Čistka 18

I

»

6

2,9 . 10'

1200 2,6 . 10'

2 . 10-' 4 . !<)-•

1200 2,7 . 10'

2 . 10-' 4 . IO-»

ISO 3300

2 . 10-* 4 . 10-'

3,1 . 10* 2,8. 10»

400 400

2,3 .105 3,0. 10'

3 . I0-" 4

3,6 . 10' 2,8 . 10'

5 40

3H0 2,5 . 10'

5 . 10-» 3 . 10-5

0.1

1200 2,5 . 10'

2 . 10-' 3 . 10'

0,1

420 2,5 . 10'

6 . 10-' 3 . 10-'

1600 8000

2 . 10-" 1 . 10-'

2,1 . 10s 1,9 . 10s

3 . 10-' 3 . 10-«

1300 1200

2 . 10-' 2 . 10«

1,9. IO> 1,5 . 10s

3 . 10" 2 . 10*

I.S. 10« 1,5 . 10*

0,2 0,2


kost plíce trávicí ústroji

1,2 . 10« 2,6. 10»

5 . 10-» 0,1



1,2 . 10' 2,7 . 10*

S . 10-' 0,1

2,9 . 10»

1500 3,3 . 10«

fl. 10-' 1 . I0-'

3,5. 10*

S,l . 10'° 2,8 . 10"

1 . 10' 1 . 10'

2,3 . 10' 3,0. 10'

0,9 100

3,6. 10* 2.8 . 10"

100 1000

2,2 . 10'

1,8. 10'

8

7

0.1

i

***p M


nerozpustný

"*B, I7

D K

rozpustný

nerozpustný

"„Uk V,


I

*"cf "

tU

Qf

f i

"'QI ••

*"„.

Q{

g

4,7 . 10» 4,7 . 10'

1,8 . 10* 1.8 . IO»

3,3 . 10»

rozpustný ' nerozpuatný


1,2. 10* 2,5 . W

6 . 10-» 0.1

1,0. 10'

rozpustný nerozpuatný

kost. plíce trávicí ústrojí

4200 2,5 . 10»

2 . 10-» 0,1

rozpustný

trávjci ústrojí kost plíce trávicí ústrojí

1,6. 104 8,0. I0«

6 . 10-» 3 . 10-'

trávicí ústrojí kost plíce ;rávicí ústrojí

2,1 . 10» 1,9 . 10*

0,8 0,8


1,3 . 10« 1,2 . 10«

5 . 10-» 5 . 10-'

trávicí ústrojí kost plíce • řrávicí ústrojí

1,9 . 10' 1,5. 10»

0,8 0,6

trávicí ústrojí kost )líce rivici ústrojí

1,3 . 10' 1,6 . 10'

S 6

rozpustný

rozpustný

rozpustný


136

1,8 . 10*

2 . 10-> 0,1

nerozpustný

"••",,

trávicí ústrojí kost trávicí ústrojí

1,8 . 10>

3900 2,5 . 10»

nerozpustný

tM


1,0. 10«


nerozpustný

'"ne

trávicí ústrojí kost trávicí ústrojí

'•


nerozpustný

ut


1,9. 10'

7

2,0 . 10

3,4 . I0» 2,1 . 10' 5,8 . 10» 6,8 . 10' 1,1 . 10' 1,1 . 10» »,6 . 10' 9,6 . 10' 1,8 . 10' 1,8 . 10' 1.8 . 10' 1,5. 10'

1

-

0,1

H

Sbírka zákonu č. 59/1972

Částka 18 1

8

ft


111

„Es


rozpustný

»4

nerozpustný

III

100

Fin r m


ioo

i

n


1

3

2

4 _

trávicí úeťrojí kost plíce trávicí ústrojí

4,7 . 10* 2.7 . 10» —

1.2 . 10* 1,0 . J0«


1,6 J0» 1,8 10"


4.) 2,7

10' 10'


6,9 4,4

10* 10*

1,1 . 10' — — 1.1 . 10'

6

7

i

6 . 10-* 4 . 10~"

2,2 . 10' — _ 2,2 . 10'

1,2 . 10» 1,0 . 10» —

2 . 10-» 1 . 10-'

_

_

70 —

eo

9,6 . 10' — _ 9,6 . 10'

1,8 . 10' 1,8 . 10' —

2 2

_

2,6 . 10'

o,s

0,4 — _

2C 10

_

l

6

4700 2,7 . 10« —

2 . 10~ l 0,1 — _


Strana 413

3 2 ~

2,0 . 10' 7,1 . 10' 7,1 . 105

—

—

_

_

4,1 . 10" 2,7 . 10*

0,6 0,4 —

6,9 . 10» 4,4 10 5

0,1

_

"~

6 . 10"* J

Nejvyšší přípustné a mezní příjmy radioaktivních látek Vysvětlivky k tabulce 2 přílohy 1 1. Ve sloupcích 3, 5 a 6 jsou uvedeny roční nejvyšší přípustné a mezní příjmy radioaktivních látek pro průměrné dospělé osoby; 2. Ve sloupcích 4 a 7 Jsou uvedeny hodnoty průměrných objemových aktivit radionuklidů ve vzduchu vdechovaném pracovníky a ve vzduchu vdechovaném jednotlivci z obyvatelstva, jež byly odvozeny z nejvyšších přípustných příjmů nebo mezních ročních příjmů za předpokladu, že dospělá osoba vdechne celkem 7300 m3 vzduchu ročně, z toho při práci 2500 m3 vzduchu. Těchto iiodnot lze použit pro plánování a kontrolu za uvedeného předpokladu (velikosti příjmu vzduchu) v případech, kdy radioaktivní látky obsažené ve vdechovaném vzduchu jsou rozhodujícím zdrojem expozice osob. Při odhadu příjmu radioaktivních látek s pitnou vodou se přihlíží k tomu, že dospělý člověk přijme v průměru za rok 0,8 m3 vody, z toho 0,44 m3 ve formě tekutin. 3. Ve sloupci 8 tabulky jsou uvedeny nejnižší úhrnné aktivity, jež ještě tvoří radioaktivní zářič. 4. Příjmy 222Rn nejsou v tabulce uvedeny, protože se expozice 222Rn v praxí vhodnějl hodnotí podle příjmů krátkodobých produktů jeho radioaktivní přeměny (dceřiných produk-

tů). Nejvyšší přípustný příjem a mezní příjem dceřiných produktů 222Rn je v tabule* vyjádřen v jednotkách MeV potenciální energie alfa-záření, jež umožňují z hlediska dávky v kritickém orgánu (bronchiálni epitheľ) souhrnně hodnotit příjem dceřiných produktů 222Rn v různém poměrném zastoupení. Při odvození průměrných hodnot objemových koncentrací dceřiných produktů M2Rn ve vzduchu vdechovaném pracovníky (sloupec 7) bylo přihlédnuto k roční pracovní době pří těžba radioaktivních surovin. Nejvyšší přípustný příjem jednotlivých dceřiných produktů' v jednotkách aktivity při různém poměrném zastoupení lze pro pracovníky určit s použitím vztahu 0,1 . QgoA + 0,5 .

+ 0,4 .

= 80.

kde Qi odpovídá číselné hodnotě ročního přijmu RaA, RaB, RaC v jiCl. 5. Některé vzácné plyny se hodnotí Jako zdroje zevního ozáření organismu, a proto jsou v tabulce uvedeny ve sloupcích 4 a 7 pouze jejich průměrné objemové aktivity v ovzduší, jež při trvalé expozicí osob po dobu jednoho roku vedou v kritických orgánech k ročním nejvyšším přípustným dávkám nebo mezním dávkám.

137

Sbírka zákonů C. 59'1972

Strnna 414

Částka 18 Příloha 2 k vyhl. t. 59 1972 Sb.

Zásady pro hodnocení a odstraňování povrchové kontaminace radioaktivními látkami [§ 4 odst. 1 písm. jj vyhlášky]

Při hodnoceni a odstraňování kontaminace povrchu pracoviště, oděvů I těla osob radioaktivními látkami se postupuje podle těchto zásaá: 1. Při zjištění povrchové kontaminace nebo změně v její úrovni se především přešetří, zda nedošlo k vnitřní kontaminaci osob. 2. Protože radioaktivní látky na povrchu předmětů nebo těla mohou způsobovat zevní ozáření osob nebo po uvolnení z povrchu mohou vést -k příjmu radioaktivních látek do organismu, je třeba udržovat povrchovou kontaminací na nejnižších úrovních, jaké lze při pracovním procesu dosáhnout. Základním vodítkem pro odvozen! přípustných hodnot povrchové kontaminace jsou nejvyšší přípustné dávky stanovené v příloze č. 1. Pokud nejsou na pracovišti odvozeny takové hodnoty povrchové kontaminace na základě zvážení místních podmínek, lze jako kritéria pro hoduoi-ení použít hodnot v níže uvedeném přehledu. 3. Předměty, které jsou vynášeny z kontrolovaného pásma, Jakož 1 dopravní prostředky, mají být dekontaminovány na nejnižší dosažitelné hodnoty, nejméně však na hodnoty uvedené v přehledu pro neaktivní části kontrolovaného pásma. 4. Při kontaminaci povrchu těla nutno provést dekontaminaci pokožky vhodnými metodami na nejnižší hodnoty, kterých lze dosáhnout opakovanými postupy bez porušení povrchu kůže.

Přehled hodnot

Část kontrolovaného pásma

Aktivní část

Neaktivní část

Alfa-aktivní nuklidy Velmi toxické pCí/cnr*

Ostatní pCi/cm2

Beta-aktivnI nuklidy pCi/cm2

100

1000

1000

Pracovní oděv

10

100

100

Pracoviště a zařízení

10

100

100

1

10

10

Druh povrchů Pracoviště a zařízení

Pracovní oděv

Poznámky k přehledu: a) ,,Neaktivní částí" kontrolovaného pásma se rozumějí takové prostory nebo pracovny v kontrolovaném pásmu, kde se bezprostředně nemanipuluje s radioaktivními látkami nebo se pracuje s velmi nízkými aktivitami. b] Při měření kontaminace podlah, stěn a stropů se průměrování provádí z hodnot zjištěných z plochy až do lono cm2, jinak z plochy do 300 cm2. c j Velmi toxickými alfa-aktivními nuklidy jsou nuklidy, jejichž průměrná objemová aktivita ve vzduchu vdechovaném pracovníky, stanovená ve sloupci 4 tabulky 2 přílohy 1, Je nižší než 1- pCl/1. MRZÍ ostatní alfa aktivní nuklidy patří rovně? přírodní i obohacený uran a přírodní thorium. d) Uvedené hodnoty pro velmi toxické alfa-akti /ní nuklidy jsou použitelné pro hodnocení kontaminace povrchů, nepřesahuje-li kontaminovaná plocha 1000 cm2 a jde o povrchy obvyklé pro pracoviště s radioaktivními látkami, nikoliv n.ipř. o nekrytý beton.

138

Kočnik 1989

Sbírka zákonů

Československá socialistická republika ČESKÁ S O C I A L I S T I C K Á REPUBLIKA Částka 19


Vydána dne 30. června 1989

Cena Křs 2,60

OBSAH: 71. Z á h o n ' o hospodářsko'arbitráži (úplné zn&ni, )ak vyplýva z pozdSjílch zmSn a doplnBnl) 72. U s n e s e n i předsednictva České národní rady o vyhlášení dopliíovacl volby do Cetké národní rady ve vo lebniu) obvodu č. 3H |Nymburk | 73. U s n e s e n ! předsednictva České narudni rady o vyhlásení národního výboru ve volebním obvodu č. 137 (Znojmo)

doplňovací volby do Jihomoravského

krajskflhu

74. V y h l á š k a federálního ministerstva financi, ministerstva financi, cen a mezd České socl«ll*tlcké republiky, ministerstva financí, cen a mezd Slovenské socialistická republiky a předsedy Státní banky Československé, kterou se mění a doplňuje vyhláška federálního ministerstva financt, ministerstva ílnancl Cesliä soclalti'Ické republiky, ministerstva financi Slovenské socialistické republiky a předsedy Státní banky Československá C. 136/1985 Sb., o finanční, úverové a jiné pomoci družstevní a Individuální bytové výstavbě t modernizací rodinných domků v osobním vlastnictví 75. V y h l á š k a federálního ministerstva paliv a energetiky, kterou se mění vyhláška federálního paliv a energetiky č. 139/1983 Sb., o základních podmínkách dodávky tepla

m'nlsterstva

78. V y h l á š k a Českého úřadu bezpečnosti práce k zajištění bezpečnosti technických zaříznul » Jaderné energetice 77. R e d a k C n l Oznámeni

sděleni

o opravě chyby

o vydáni obecné závazných právních

pfedp'sfl

76 VYHLÁŠKA Českého úřadu bezpečnosti práce ze dne 19. června 1989 k zajištěni bezpečnosti technických zařízení v jaderné energetice

Český úřad bezpečnosti práce stanoví podle § 5 odst. 1 písm. d) zákona c. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, v dohoda s příslušnými ústředními orgány:

Rozsah platnosti (1) Vyhláška upravuje postup orgánu a organizací při navrhování, projektování,- konstruování, výrobě, montáži, údržbě, opravách, rekonstrukcích, při '.skutečňování výstavby, včetně zkoušek, provozu, trvalém vyřazování z provozu a dovozu zařízení v jaderné energetice (dále Jen „zařízení"J.

(2) Zařízeními Jsou a] tlakové nádoby a parní generátory pracující s radioaktivními látkami, jejichž nejvyšší pra-1 covní přetlak přesahuje 0,07 MPa a jejichž objem je větší než 10 litrů, b) čerpadla, potrubí, rozdělovače, sběrače z potrubí a armatury s nejvyšším pracovním přetlakem přesahujícím (J.D7 MPa o světlosti iiiid DN 70 systémů zabezpečujících chlazení jaderného reaktoru, systémů plném',, sysiémú normálního a havarijního doplňování, systémů dochlazování reaktoru, Jakož 1 systémy dochlazovánl zařízení pro skladování vyhořelého paliva,

139

Strana 674

Sbírka zákona č. 76'1989

c) hydraulická a pneumatická zařízení, která zabezpečují ovládání, regulaci, signalizaci, ochranu a- měření při provozu zařízení uvedených v písm. a) a b], s nejvyšším pracovním přetlakem přesahujícím 0,1)7 MPa o světlosti nad DN 50. d) elektrická zařízení, která zabezpečují činnost havarijních systémů a systémů dochlazovánl reaktoru (jejiclí napájení, ovládání, regulaci, ochranu, signaliz.ici a měření), e) stavební část hermetické obálky (zóny) dimenzovaná na vnitřní přetlak, včetně zařízení zabezpečujících její hermetičnost při maximální projektové nehodě. (3) Vyhláška se vztahuje rovněž na základní a přídavné materiály a části (spojovací prvky, polotovary, části potrubí, kolena, trubky, výkovky, průchodky, poklopy, dveře apod.) zařízení uvedených v odstavci 2 písm. a) až c) a e), pokud jejich Jakost může ovlivnit technickou bezpečnost zařízení. (41 Zařízeními a jejích částmi podle odstavcu 2 a 3 nejsou palivové články, tyče systémů regulace a ochrany a zařízení, která jsou předmětem výzkumu a nejsou součástí projektem určených funkčních systémů nezbytných pro provoz zařízení, jakož i zařízení podléhající dozoru orgánů podle zvláštních předpisů.1) § 2 Předkládání dokumentace a dokladů (1) Stavebník je povinen předložit příslušnému orgánu státního odborného dozoru nad bezpečností práce (dále jen „orgán dozoru") 2 ) a) nejméně 30 dní před podáním návrhu na vydání územního rozhodnutí3) návrh projektového úkolu, b) nejméně 30 dní před podáním žádosti o stavební povolení4) úvodní projekt, c) nejméně 30 dní před zahájením stavebních prací části piováděcích projektů vyžádaných orgánem dozoru, U) nejméně 3 měsíce před prvním zavážením paliva do reaktoru 5 1. předprovozní bez'pečnostní zprávu, ) 2. program uvádění zařízení do provozu, e) nejméně 30 dní před podáním návrhu na vydání kolaudačního rozhodnutí5) doklady o provedené evidenci zařízení podle § 12.

Částka 19

(2) Stavebník je povinen provést kontrolu správnosti a úplností předkládané dokumentace uvedené v odstavci 1 před jejím předložením orgánu dozoru a o výsledku této kontroly vyhotovit záznam, který přiloží k dokumentaci. § 3 Požadavky na dokumentaci zařízení Dokumentace zařízení musí řešit a) konstrukční provedeni zařízení tak, aby nemohlo dojít k jejich náhlému porušení za všech zkušebních a provozních stavů, b) umožnění prohlídek, kontrol, funkčních zkoušek a revizí, čištění, profukování, odvzdušňovaní, odvodňování, omýván/ dezaktivizačníml roztoky, opravy a údržby zařízpní, kontrolních zkoušek základního materiálu, svarových spojů a návarů, c) snímatelnost a odolnost Izolace proti změnám tvaru a izolačních vlastností u částí zařízení, případně uzlů, které se musí periodicky kontrolovat a mají tepelnou Izolaci, d) způsob kontroly prodloužení potrubí a správnost funkce podpěr a závěsů u potrubí DN 15(1 a větší světlosti s teplotou pracovního média 250 "C a vyšší, e) dimenzování zařízení a jejich zdrojů energie, polohové řešení armatur v potrubí, konstrukci, počet a polohu Indikátoři' hladin pracovních médií zařízení, signalizaci dolní a horní mezní polohy hladin, hodnot tlaků a teplot, dimenzování, umístění a určení druhu pojistných zařízení a měřicích přístrojů včetně přístupu k nim, f) požadavky na bezpečné a nezávislé trasy elektrických vedení zařízení uvedených v § 1 odst. 2 písm. d), g) požadavky na ukládání betonů a kontrolu jejich jakosti, na provedení betonářské výztuže, průchodek, dveří, poklopů, uzávěrů, povrchových úprav stavebních konstrukcí a provedení stavební elektroinstalace, h) požadavky na odvod proplachové vody, 1) stanovení údajů pro způsob předprovozní a provozní kontroly zařízení stavební části. § 4 Seznam zařízeni (1) Generální projektant je povinen pří zpracování úvodního projektu vypracovat seznam zaří-

§ 3 odst. 2 zákona č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpeCností práce. Zákon č. 174'1968 Sb. Vyhláška Českého úřadu bezpečnosti prace C. 18/1969 Sb., o zřízení inspektorátů bezpečnosti práce, ve zněni vyhlášky č. 111/1973 Sb. § 20 vyhlášky Státní komise pro vědeckotechnický a Investiční rozvoj i. 5/1987 Sb.. o dokumentací staveb. § 7 vyhlášky federálního ministerstva pro technický a Investiční rozvoj í. 85'1976 Sb., o podrobnější úprave územního řízení a stavebním rádu, ve znění vyhlášky C. 155/1980 Sb. § 20 vyhlášky č. 85/1976 Sb. § 38 vyhlášky ř. 5/1987 Sb. §• 39 vyhlášky c. 85 1976 Sb.

140

Sbírka zákonQ C. 76'1989

Částka 19

zení uvedených v § 1 odsí. 2 a předložit jej orgánu dozoru před jeho odevzdáním stavebníkovi. Zařízení uvedená v seznamu musí zařadit do přísluš6 ných bezpečnostních tříd. ) (2) Stavebník je povinen ve spolupráci s příslušnými dodavateli zabezpečit, aby generální projektant upřesnil, rozšířil, případně provedl, dalšf úpravy a změny seznamu zařízení a změny jejich zařazení do bezpečnostních tříd v návaznosti na zpracování dalšího stupně projektové dokumentace. (3) Stavebník je povinen oznámit ihned po obdržení úpravy a změny v seznamu zařízení orgánu dozoru a jednotlivým výrobcům. § 5 Oprávněni organizací (1) Vyrábět, provádět montáže, rekonstrukce; tuzemské výrobní spolupráce a opravy zařízení a jejich částí uvedených v § 1 odst. 2 písm. a) až c) a odst. 3, provádět stavební práce na zařízeních uvedených v § 1 odst. 2 písm. e), provádět montáže, rekonstrukce a opravy zařízení uvedených v § 1 odst. 2 písm. d), provádět údržbu zařízení a jejich částí uvedených v § 1 odst. 2 a 3, provádět zkoušky podle § 7 a § 15 a' potvrzovat průvodní technickou dokumentaci podle § 8 mohou jen organizace, které, mají pro tuto činnost oprávnění (dále Jen „oprávněné organizace"). (2) Oprávnění vydává orgán dozoru na základě písemné žádosti organizace. (3) Organizace v žádosti o vydání oprávnění uvede a) název a sídlo, b J název a sídlo nižší organizační složky, pro kterou žádá oprávnění, c) název a sídlo orgánu hospodářského řízení, d) označení druhu, požadovaného oprávnění a jeho rozsahu, e) způsob zabezpečení výkonu činností, pro kterou požaduje oprávnění z hlediska technického vybavení a odborné způsobilosti pracovníků. (4) Orgán dozoru po prověření odborné způsobilostí organizace k činnosti, pro kterou je oprávnění žádáno, vydá oprávnění s uvedením podmínek pro výkon činnosti nebo žádost zamítne. (5) Oprávněná organizace je povinna dodržovat podmínky vydaného oprávnění. (6) Zjistí-li orgán dozoru, že oprávněná organizace nedodržuje podmínky uvedené v oprávnění nebo porušuje předpisy k zajištění technické bezpečnosti zařízení, oprávnění organizací odebere.

Strana 875 § 6

Povinnosti oprávněných organizaci (1) Oprávněná organizace je povinna před započetím činností uvedených v R 5 odst. 1 předloíit oigánu dozoru dokumentaci, případně jiné doklady, ke kterým vydá orgán dozoru stanovisko. Dokumentaci a jiné doklady je oprávněná organizace povinna předložit orgánu dozoru nejméně 30 dni před započetím činnosti, pokud orgán dozoru nerozhodne jinak. Dokumentace musí být vypracována v návaznosti na bezpečnostní třídu zařízení a musí v ní být jmenovitě uvedeno, které části zařízení mohou ovlivnit jeho technickou bezpečnost. Orgán jdozoru je oprávněn si ponechat některéčásti dokumentace. Organizace může zahájit činnost až po obdržení souhlasného stanoviska orgánu dozoru k dokumentaci. (2) Dokumentací podle odstavce 1 se rozumí a) konstrukční, stavební a montážní výkresy sestav a částí zařízení, které musí obsahovat 1. označení předepsané jakosti a stavu hutních polotovarů, případně jiných částí, dílů a přídavných materiálů, se stanovením technických dodacích podmínek použitých materiálů, 2. rozměry, tloušťky stěn a potřebné údaje pro jejich dimenzování, 3. umístění, druh, rozmery, hodnoty součinitelů -varových spojů a jejich klasifikační stupeň, 4. diuii zkoušek, zkušební média a jejich parametry t 5. zkušební přetlak kompletně smontovaného zařízení, b) výpočty (pevnostní, dimenzování elektrických obvodů apod.) vypracované podle příslušných technických norem, technických podmínek, případně nových poznatků vědy a techniky, pokud se zainteresované organizace nedohodnou s orgánem dozoru na předkládání výpočtů jinak, c) výpočty a důležité-technické údaje o parametrech pojistných zařízení (druh, velikost, propustnost, umístění, jištění, ochrany, selektivita apod.), d) technologické postupy výroby a výstavby včetně návjhu na jejích ověření i pro případné opravy a rekonstrukce, e) montážní předpisy a technologické postupy montáže, f) technické podmínky pro výrobu, výstavbu, montáž, opravy a rekonstrukce nebo jim na úroveň postavené jiné doklady,7) které musí obsahovat 1. způsob, druh a rozsah tepelného zpraco-

") Výnos Československé komise pro atomovou energii í. 5/1979 o zajištěni jakosti vybraných zařízení děrné energetice z hlediska jaderné bezpečnosti, registrován v částce 29/1979 Sb. ') Např. § 8 výnosu Československé komise pro atomovou energii, t. 5/1979.

v ja-

141

Strana 676

2. 3.

4. 5.


váni u zařízení a Jejich částí podle § 1 odst. 2 písm. a) až c) a odst. 3, vstupní, mezioperační a výstupní (výrobní, montážní) kontroly a zkoušky včetnô určení přípustných mezních hodnot, požadavky na odbornou způsobilost výrobních, stavebních a montážních pracovníků, Jakož 1 pracovníků provádějících kontrolu a vyhodnocování svarů, prfiběhy zkoušek. Jakož i způsob a rozsah ověřování technického stavu zařízení v provozu po celou dobu Jejich životnosti, údaje o spolehlivosti a plánované době životnosti zařízení.

(3) Oprávněná organizace Je povinna s orgánem dozoru před zahájením činnosti projednat 8 rozsah ) a způsob vedení prvotní dokumentace, (4) Při objednávání zařízení a jejich Částí, Jejichž Jakost může ovlivnit technickou bezpečnost zařízeni. Jakož i při zajišťováni poddodávek a výrobních spoluprací, Je oprávnená organizace povinna v objednávce uvést bezpečnostní třídu a skutečnost, že na objednávané činnosti se vztahují ustanovení této vyhlášky. Seznam dodavatelských organizací a organizací provádějících výrobní spolupráci VĽB t ně konkrétních činností podle § 5 odst. 1 předloží orgánu dozoru do 15 dní po uzavření hospodářské smlouvy. (5) Oprávněná organizace je povinna zpracovat obsah a určit délku zaškolení a způsob ověřování znalostí všech pracovníků podílejících se na činnostech podle oprávnění. (61 Oprávněná organizace je povinna stanovit způsob a organizaci zajištění Jakosti a kontroly činností, vymezit funkční pravomoci a odpovědnost pracovníků podílejících se na činnostech podle § 5 odst. 1. Dále je povinna předepsat metodiku kontrol jakosti zařízení nebo Jejich částí. (7) Oprávnená organizace je povinna zpracovat měrový řád stanovící požadavky na kontrolu, kalibrovaní a seřizování měřicích přístrojů a měřidel, zkušebních zařízení a přípravků pro měření a zkoušky při výrobě, montáží a provozu zařízeni a jejích částí. (8) Oprávněná organizace je povinna dodržovat při činnostech podle vydaného oprávnění dokumentaci, ke které orgán dozoru vydal stanovisko. (9) Jakost a vlastností materiálů a částí zařízení uvedených v dokumentaci, které mohou ovlivnit technickou bezpečnost, je oprávněná organizace povinna doložit atesty nebo protokoly s výsledky zkoušek. Rozsah a provedení atestu nebo protokolu projedná oprávněná organizace s orgánem

Částka 19

dozoru, pokud neni forma atestu určena zvláštními předpisy. (10) Pokud není provádění činností uvedených v § 5 odst. 1 upraveno technickými normami a předpisy k zajištěni bezpečnosti práce a technických zařízení, jsou oprávněné organizace povinny dodržovat dohodnuté technické podmínky a technologické postupy. (11) Pro zařízení uvedená v § 1 odst. 2 písm. b), c) a e) a části zařízení podle § 1 odst. 3 vyhotoví výrobce technickou dokumentaci k příslušné fázi výroby. Vzor této dokumentace zpracuje organizace jako přílohu dokumentace podle odstavce 1. Technická dokumentace se zpracovává ve dvou výtiscích, z nichž jeden archivuje výrobce a druhý slouží oprávněné organizaci jako podklad pro sestavení pasportu podle § 8 odst. 3 a 5 a předkládá se orgánu dozoru při stavební zkoušce. § 7 Zkouiky zařízeni (1) Po ukončení výroby, výstavby, případná montáže zařízení 1 jeho části a před uvedením nových, rekonstruovaných nebo opravených zařízeni do provozu jsou oprávněné organizace povinny a) u zařízení a jeho částí uvedených v § 1 odst. 2 pism. a) až c] a odst. 3 provést 1. stavební zkoušku, při které se kontroluje, zda souhlasí s předloženou technickou dokumentací — hlavni rozměry zařízení a Jeho části, umístění hrdel a průlezů, výstroje, patek, podstavců a smontování jednotlivých částí podle výkresu, — značky materiálů, taveb, vývalků, výkovků, — záznamy o tepelném spracovaní, — svarové spoje (vnější a vnitřní prohlídkou), rádiogramy a jejich vyhodnocení, — značky svářečů, — údaje na štítcích a údaje vyražené na tlakových částech, 2. individuální zkoušku, Je-11 stanovena projektem, kterou se rozumí zkouška zařízeni v rozsahu potřebném pro prověření úplnosti a funkce zařízeni a řádného provedení montáže, 3. první tlakovou zkoušku, případné zkoušku těsnostní, po úspěšné stavební zkoušeš (Individuální zkouSce), b) u zařízeni uvedených v § 1 odst. 2 písm. d) provést 1, revize podlá zvláštních předpisů, 9 )

') Např. hospodářské smlouvy, výrobní příkazy, deníky operativních rozhodnuti, svitky zaplsovaCfl použitých měřidel, vyhodnocovací atesty kvantomctrů, stavební deniky. ) Např. vyhláška Českého úradu bezpečnosti práce a Českého bánského ůfadu £. 20/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená elektrická zafiyenl a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpeřnosti, ČSN 34 3800 Rsvize elektrických zařízení a hromosvodů.

9

142

Sbírka zákonu č. 7£'19fi9

Částka 19

2. funkční zkoušky po ukončeni montáže, 3. funkční zkoušky za podmínek odpovídajících provozu včetně odchylek od hodnot stanovených projektem, c) u xaříxeirt podle § 1 odst. 2 písm. e} 1. provést kontrolu kompletností dokladů o Jakostí zařízení a Jeho částí, 2. vypracovat protokol o dokončení a kompletností stavebních a montážních prací, 3. provést individuální těsnostní zkoušky, 4. provést Integrální těsnostní zkoušku. (2) Oprávněná organizace je povinna nejméně 14 dní předem oznámit orgánu dozoru termín konání zkoušky, pokud se nedohodne s orgánem dozoru jinak. Dále Je povinna zabezpečit technická, organizační a bezpečnostní opatření k jejímu provedení včetně zpracování programu zkoušky. (3) Pro zařízení uvedená v § 1 odst. 2 písin. a) se pasport vyhotovuje ve dvou výtiscích, z nichž Jeden je určen výrobci zařízení a druhý provozovateli zařízení. Pasport určený provozovateli zařízení se předkládá při stavební zkoušce zařízení, přičemž musí obsahovat předepsané náležitosti podle § 8 odst. 2 písm. a) mimo č. 5, 12 a 13. (4) Při stavební zkoušce musí oprávněná organizace předložit průvodní technickou dokumentaci (zpracovanou k příslušné fázi výroby), jejíž správnost a úplnost je potvrzena pracovníky, kterým bylo vydáno osvědčení podle § 10. (5) Po ukončení a vyhodnocení stavební zkoušky zařízení nebo jeho částí v oprávněné výrobní organizací jejími pracovníky potvrdí orgán dozoru v průvodní technické dokumentaci podle § 8 nebo v technické dokumentaci podle § 6 odst. 11, že zařízení vyhovuje požadavkům této vyhlášky. Bez tohoto potvrzení nesmí oprávněná organizace zařízení či jeho části uvolnit k expedici, montáži nebo dalším operacím. (6) Po ukončení montáže zařízení na stavbě a vyhodnocení stavební zkoušky pracovníky oprivněné montážní organizace provede orgán dozoru záznam do průvodní technické dokumentace, kterou je oprávněná montážní organizace povinna orgánu dozoru předložit. § 8 Průvodní technická dokumentace (1) Oprávněná organizace Je povinna vyhotovit a odevzdat odběrateli spolu s vyrobenými, vybudovanými, smontovanými, opravenými, rekonstruovanými a odzkoušenými zařízeními průvodní technickou dokumentaci. ' (2) Pro zařízení uvedená v § 1 odst. 2 písm.' a) musí průvodní technická dokumentace obsahovat U

Strana 677

a) pasport, ktorý obsahuje 1. přehled atestů a protokolů o kontrole jakosti základního materiálu, 2. přehled atestů a protokolů o kontrole ja• kosti svarových spojů, 3. údaje o tepelném zpracování, 4. protokoly, zápisy a jiné záznamy ze zkoušek a kontrol, včetně jejich vyhodnocení, 5. výsledky stavebních a Hákových zkoušek (pokud byly provedeny), 6. protokol o měření těles zařizuní, 7. seznam svářečů provádějících svářečské práce s vyznačením druhu a platností oprávnění, 8. seznam pracovníků, kteří vykonali defektoskopické zkoušky, s vyznačením druhu a platnosti oprávnění, 9. údaje o opravách vad v průběhu výroby, 10. odchylky od dokumentace l§ b) v průběhu výroby, včetně jejich vyhodnocení z hlediska snížuní životnosti a technické bezpečnosti, 11. registrované vady, 12. osvědčeni o kontrole* tóiizervíjce, 13. osvědčení o kontrole balení, 14. výkresovou dokumentaci. 15. údaje o pojistných ventilcc/i. základní armatuře a přístrojích pro niiircní, signalizaci, ovládání a automatickou ochranu (pokud jsou součástí dodávky zařízení], 16. listy pro záznamy orgánu dozoru, b) návod k obslu/.e a pokyny pro údržbu včetně ověřování technické bezpečnosti heliem provozu po celou dobu životnosti zařízení,10) c) záznamy o zabudovaných armaturách a bezpečnostní výstroji, atesty použitých materiálů, protokoly o výsledcích předepsaných zkoušek provedených v průběhu a po skončení montáže, osvědčeni o jakosti a kompletnosti montáže, případně další doklady o skutečném stavu smontovaného zařízení, které po montáži musi oprávněná organizace dopluií do pasportu. (3) Vro zařízení uvedená v § 1 odsl. 2 písm. b) a c) musí být průvodní technická dokumentace zpracována do pasportu jednotlivých ucelený' 'i okruhů, větví a systémů. Podkladem píisportu jsou technické dokumentace podle § (3 odst. 11. Průvo ní technická dokumentace musí obsahovat a) pasport vyhotovený který obsahuje

oprávněnou

organiza< í,

1. výkresy s vyznačením odchylek odpovídajících skutečnému provedení tras s IdentifikovaleJným označením svarů, závěsů,

J Tim nejsou dotčena ustanovení zvláštních předpisii, napf. výnosu Československé kjniise pro atomovou energii d. 5/1979.

143

Slrana 678

2.

3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. .10.

Sbírka zákonů C. 7é'1989

podpěr, včetně jejich vyhodnocení z hlediska technické bezpečnosti, atesty použitých materiálů (hutních polotovarů, přídavných materiálů], protokoly o individuálním vyzkoušení včetně protokolů o výsledcích předepsaných zkoušek a měření v průběhu a po skončení montáže, seznam svářečů provádějících svářečské práce při montážích, s vyznačením druhu a platnosti oprávnění, osvědčení o jakosti a kompletnosti montážních prací, zápisy o kontrole a potvrzení o vnitřní čistotě zařízení, seznam pracovníků, kteří vykonali defektoskopické zkoušky, s vyznačením druhu a platnosti oprávnění, technickou dokumentaci (§ 6 odst. 11) jednotlivých zařízení a jejich částí zabudovaných do větví, okruhů nebo systémů, protokoly, zápisy a jiné záznamy ze zkoušek a kontrol, včetně jejich vyhodnoceni, údaje o opravách vad v průběhu montáže, listy pro záznamy orgánu dozoru,

b) návod k obsluze a pokyny pro údržbu včetně ověřování technické bezpečnosti v průběhu provozu po celou dobu životnosti zařízení. (4) Pro zařízení uvedená v § 1 odst. 2 písm. d) musí průvodní technická dokumentace obsahovat a) pasport vyhotovený oprávněnou organizací obsahující v 1. atesty dílčích zařízení, 2. protokoly vyhotovené podle § 7 odst. 1 písm. b), 3. protokoly o individuálním vyzkoušení zabudovaného zařízení nebo prvku, 4. montážní výkresy s označením odchylek odpovídající skutečnému provedení, 5. listy pro záznamy orgánu dozoru, b) návod k obsluze a pokyny pro údržbu včetně ověřování technické bezpečnost] v průběhu provozu po celou dobu životnosti zařízení. f5] Pro zařízení uvedená v § 1 odst. 2 písm. e) musí být pasport zpracovaný pro jednotlivé místnost! a prostory. Podkladem pasportu jsou technické dokumentace podle § 6 odst. 11. Průvodní technická dokumentace musí obsahovat a) pasport vyhotovený oprávněnou organizací obsahující 1. výkresy s vyznačením odchylek odpovídající skutečnému provedení s identifikovatelným vyznačením svarů, průchodek, poklopů, hermetických dveří, 2. atesty použitých materiálů, betonů, plechů, přídavných materiálů, protokoly

144

Částka 19

o výsledku zkoušek, vstupních kontrol, kontrol v průběhu výstavby nebo montáže a o individuálním vyzkoušení svarů a betonů, 3. seznam svářečů provádějících svářečsko práce při montáži, s vyznačením druhu a platnosti oprávnění, 4. osvědčení o jakosti a kompletnosti montážních prací, 5. zápisy o kontrole a potvrzení o vnitřní čistotě prostorů a místností, i 6. seznam pracovníků, kteří vykonali defektoskopické zkoušky, s vyznačením druhu a platnosti oprávnění, 7. technickou dokumentaci (§ 6 odst. 11) jednotlivých zařízení a jejich částí zabudovaných do prostorů a místností, 8. protokoly o zkouškách pevností a těsnosti hermetické obálky |zóny), 9. listy pro záznamy orgánu dozoru, b) návod k obsluze a pokyny pro údržbu včetně ověřování technické bezpečnosti v průběhu provozu po celou dobu životnosti zařízení. (6) Správnost a úplnost průvodní technicko dokumentace potvrzuje pověřený pracovník oprávněné organizace, kterému bylo vydáno osvědčení podle § 10. §9 Oznamování rozsahu a sortimentu výroby orgánu dozoru a archivace dokumentace (1) Oprávněná organizace je povinna oznámit orgánu dozoru pro následující kalendářní rok, pokud se nedohodne s orgánem dozoru jinak, plánovaný rozsah a sortiment výroby zařízení i jeho částí a výrobních spoluprací včetně specifikací zařízení a termínu realizace. (2) Oprávněná organizace je povinna archivovat a) prvotní dokumentaci zařízení 1 jeho částí po dobu nejméně 5 let po ukončení výroby v rozsahu stanoveném orgánem dozoru podle § 6 a pó uplynutí této lhůty je oprávněná organizace povinna dokumentaci nabídnout provozovateli zařízení s výjimkou dokumentací • základních a přídavných materiálů, poddodávek částí zařízení a výrobních spoluprací, b) dokumentaci podle § 6 včetně stanoviska orgánu dozoru po celou dobu životnosti zařízení, c) technickou dokumentaci podle § 6 odst. 11 a průvodní technickou dokumentaci podle § 8 po celou dobu životnosti zařízení. § 10 Osvědčeni pracovníků (1) Konstruovat, provádět předepsané vstupní, mezioperační a výstupní zkoušky zařízeni, jakož

Čistka 19

Sbírka zákonů č. 76'1989

i zkoušky zařízení podle § 7, potvrzovat průvodní technickou dokumentaci-podle § 7, 8 a 14, provádět zkoušky a revize provozovaných zařízení podle § 14 a 15 mohou pracovníci, které touto činností organizace pověřila, mající a) předepsanou kvalifikaci podle odstavce 2, bj nejméně pětiletou praxi v oboru příslušných zařízení nebo dvouletou praxi, pokud Jde o pracovníky s vysokoškolským technickým vzděláním v příslušném oboru podle odstavce 2, c) osvědčení o odborné způsobilosti vydané orgánem dozoru na základě vykonané zkoušky. (2) Uchazeči o osvědčení musí mít nejméně úplné střední vzdělání a) strojního, hutního nebo obdobného technického směru pro zařízení a jejich částí uvedená v § 1 odst. 2 písm. a) až c) a odst. 3, b) elektrotechnického směru pro zařízení uvedená v § 1 odst. 2 písm. d), cj stavebního, strojního, hutního nebo jiného obdobného technického směru pro zařízení a jejich části uvedená v § 1 odst. 2 písm. e J a odst. 3 podle předpokládané činnosti.

Strana 679

oznámit orgánu dozoru do 14 dní zahájení dodávek zařízení nebo jeho částí na stavbu, pokud se s orgánem dozoru nedohodne jinak. Současně předá seznam zařízení, která budou předmětem jeho dodávek a prací, a uvede plánovaný termín započetí a ukončení montáže zařízeni. (31 Dodavatel je povinen předložit orgánu dozoru při výkonu dozoru na stavbě technickou dokumentaci zařízení potvrzenou orgánem dozoru (§ 7), pokud smontované zařízení neodevzdal odběrateli. (4) Po ukončení montáže je dodavatel zařízení povinen do 14 dní písemně požádat orgán dozoru o evidenci zařízení. V žádosti musí být uvedena specifikace jednotlivých zařízení, a to a) b) c) d) e) f)

výrobce (dodavatel), rok výroby, název zařízení, typ, hlavní parametry, výrobní číslo a případné číslo podle systému jednotného značení, g) umístění.

(3) Pracovníka přihlašuje ke zkoušce k získání osvedčení organizace, u níž je v pracovním poměru.

(5) Orgán dozoru posoudí průvodní technickou dokumentaci a po ukončení montáže zařízení eviduje.

(4) Orgán dozoru na požádání organizace může povolit výjimku z požadované praxe.

(6) Dodavatel je povinen vyznačit do průvodní technické dokumentace skutečné provedení dodávek a prací, a to

(5) Zjistí-li orgán dozoru, že pracovník poruSuje podmínky nebo rozsah vydaného osvědčeni nebo závažným způsobem porušuje ustanovení této vyhlášky, osvědčení pracovníkovi odebere.

Dovoz zařízeni Organizace před uzavřením smlouvy na dovoz zařízení a jejich částí nebo organizace oprávněná k dovozu11) zařízení a jejich částí pro svou potřebu je povinna před uzavřením smlouvy na dovoz požádat orgán dozoru o stanovisko k dovozu. V žádosti musí uvést zamýšlený dovoz, stručný popis, základní technické údaje a množství dováženého zařízení a jeho částí a rozsah požadované průvodní technické dokumentace. § 12 Podmínky evidence (1J Orgán dozoru eviduje zařízení uvedená v seznamu podle § 4. (2) Finální dodavatel 12 ) Je povinen písemně

a) v období před prvním zavezením pa'liva do reaktoru v rozsahu, který určí orgán dozoru, b) před odevzdáním zařízení "odběrateli v plném rozsahu. § 13 Uvádění zařízení do provozu(1) Stavebník je povinen požádat orgán dozoru, pokud se s orgánem dozoru nedohodne jinak, nejpozději 14 dní před prvním zavážením paliva do reaktoru, energetickým spouštěním, uváděním do zkušebního provozu13) a před uváděním do trvalého provozu zařízení (dále jen „etapy") o vydání stanoviska o způsobilosti zařízení k příslušné etapě. (2) Stavebník v žádosti uvede a) pro která zařízení a etapu stanovisko žádá, b] vyhodnocení předcházející etapy z hlediska technické bezpečnosti zařízení a jejich funkční spolehlivosti, nejedná-li se o první zavážení paliva do reaktoru,

11

) § 7 odst. 1 zákona č. 42/1980 Sb., o hospodářských stycích se zahraničím (úplné zněni E. 184/1988 Sb.l. J § 5 odst. 1 písm. a] vyhlášky federálního ministerstva hutnictví a těžkého strojírenství, federálního ministerstva všeobecného strojírenství a federálního ministerstva elektrotechnického průmyslu č. 13/1985 Sb., o základních podmínkách strojírenských a elektrotechnických dodávek uskutečňovaných vyššími dodavatelskými formami a některých dalších dodávek určených pro tuzemsko. I3 J § 84 zákona í. 50/1976 Sb., o uzemním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). l2

J45

Sbírka zákona č. Ji/1989

Strana 680

c) splnění dalších požadavků stanovených orgánem dozoru. (3J Organizace odpovědná za bezpečný provoz 14 zařízení ) je povinna předložit orgánu dozoru, pokud orgán dozoru nerozhodne jinak, nejméně 14 dní před zahájením příslušné etapy doklad o a) zaškolení obsluhujících a technicko-řídících pracovníků se jmenným seznamem a uvedením jejich funkcí, b) způsobilosti pracovníků obsluhovat zařízení, c) splněni dalších požadavků stanovených orgánem dozoru, d) připravenosti zařízení k příslušné etapě. § 14 Provoz a údržba zařízení (1) Organizace odpovědná za bezpečný provoz zařízení předkládá orgánu dozoru a) do 30 dní po vypracování roční harmonogram provozu jaderné elektrárny, v němž jsou stanoveny plánované odstávky během kalendářního roku, b) do 15. dne následujícího měsíce rozbor vznik- i iých poruch za uplynulý měsíc s uvedením provedených opatření, c) do 30 dní po dodání .seznam zařízení a jejich částí určených jako náhradní díly k opravám a rekonstrukcím. [2] Oprávněná organizace provádějící údržbu zařízení je povinna předložit orgánu dozoru a J do 30 dní po ukončení zkušebního provozu předpisy pro provádění údržby, revizí, zkoušek a kontrol včetně lhůt jejich provádění, b) do 30 dní po ukončení plánované odstávky vyhodnocení provedených prací, c) do 30 dní po vypracování plán na kalendářní rok pro provádění údržby, revizí, zkoušek a kontrol zařízení, d) jedenkrát za rok souhrnnou zprávu o splnění provozních kontrol, zkoušek a revizí ve lhůto dohodnuté s orgánem dozoru. (3) Po dobu provozu zařízení Je provozovatel povinen a) zabezpečovat provádění kontrol, zkoušek a revizí zařízení podle této vyhlášky, zvláštních předpisů, pokynů a návodů výrobců, případně dalších požadavků orgánu dozoru, b) nejméně 14 dni před plánovaným odstavením bloku předložit orgánu dozoru program prováděných prací, dokumentaci k prováděni oprav, rekonstrukcí (§ 6) a zkoušek na zařízeních včetně programu komplexního vyzkoušeni před znovuuvedením do provozu, u

)

146

Částka 19

c) archivovat a přehledné evidovat průvodní technickou dokumentaci, jakož i dokumentaci 0 kontrolách, zkouškách, revizích, opravách a rekonstrukcích zařízení po celou dobu jejich provozování až po jejich úplné .vyřazení z provozu; každou změnu v průvodní technické d< * kumentaci musí potvrdit pracovník s osvědčením podle § 10, d) vést pravidelné záznamy o průběhu provozu zařízení, dosahovaných parametrech, jakož 1 provozních hodinách a dalších důležitých skutečnostech souvisejících s plánováním údržby a oprav zařízení, jejíchž rozsah dohodne s orgánem dozoru, e) bezodkladně informovat orgán dozoru o nutnosti a rozsahu oprav nebo rekonstrukcí a o vzniklých provozních poruchách zařízení a podle dohody s orgánem dozoru mu předkládat předepsanou dokumentací k provádění oprav, f) projednat s orgánem dozoru změny a experimenty na zařízení lišící se od provozních podmínek uvedených v průvodní technické dokumentaci, které by mohiy mít vliv na technickou bezpečnost provozovaných zařízení, g) zajišťovat plnění opatření orgánu dozoru v mimořádných případech. § 15 Zkoušky v proběhu provozu (1) Provozovatel je povinen nejméně 14 dní předem oznámit orgánu dozoru konání zkoušek a předat program a) opakovaných tlakových a těsnostních zkoušek primárního okruhu, b) periodických zkoušek těsnosti hermetických prostor. (2) O výsledku zkoušek vyhotoví oprávněná organizace protokol, kde uvede a) průběh zkoušky, b) dosažené výsledky a vyhodnocení zkoušek, c) opatření přijatá pro další provoz zařízení. (3) K úspěšnému provedení zkoušky vydá orgán dozoru stanovisko. § 18 Trvalé vyřazeni zařízeni z provozu Provozovatel Je povinen nejméně 30 dní předem oznámit orgánu dozoru záměr trvale vyřadit zařízení z provozu s uvedením programu a postupu trvalého vyřazování zařízení z provozu. Po oznámení orgán dozoru prošetří skutečný stav a rozhodne o zrušení evidence zařízení.

§ 31 plsm. b) nařízen! vlády Československé socialistické republiky fi. 223/1988 Sb., kterým se provádí zákoník práce.

Sbfrka zákonů č. 76'1989

Cásfka 19 § 17 Všeobecná ustanoveni

(1) Orgán dozoru vydává podle této vyhlášky, pokud se nedohodne lhůta Jiná, a) stanovisko do 3d dní od předložení dokumentace podle § 2 odst. 1 písm. a] a b) a § 4, b) oprávnění do 30 dní od podání žádosti podle § 5, c) stanovisko do 30 dní od předložení dokumentace podle § 6 odst. 1, d) osvědčení do 30 dní od vykonání zkoušky podle § 10 odst. 1, e) stanovisko do 30 dní od podání žádosti podle § 11 a 12, f) stanovisko do 14 dní od podáni žádosti podle § 13, g) stanovisko do 14 dní od úspěšného provedení zkoušky podle § 15. (2) Každou změnu nebo dodatek k dokumentaci posouzené nebo dohodnuté s orgánem dozoru, kterou Se mění parametry zařízení i jejich Částí, základní rozměry, životnost, výkon, technologie výroby, kontrola ve výrobě, výchozí materiály nebo způsob provozu, musí zpracovatel předem projednat s orgánem dozoru, a to i v případě opravy nebo rekonstrukce. (3) Technickou bezpečností pro účely této vyhlášky se rozumí fyzický stav jednotlivých zařízení, zajišťující jejich pevnost, těsnost, spolehlivost a. funkčnost v rozsahu projektovaných mezních provozních stavů po celou dobu životnosti. Její nedílnou součástí je vedení technické dokumentace zařízení a technicko-organizační opatření směřující ke spolehlivosti provozu bez ohrožení osob nebo majetku. . (4j Opravou pro účely této vyhlášky se rozumí výměna zařízení a jeho částí vyrobených, dodaných a smontovaných podle dokumentace a dokladů uvedených v § 6 a s tím spojené manipu-

Strana 681

lace. Tím není dotčena povinnost organizací projednávat a dokumentovat vady zjištěné a opravené v průběhu výroby zařízení. (5J Rekonstrukcí pro účely léto vyhlášky se rozumí výměna zařízení a jeho částí prováděná na základě změny nebo dodatku k dokumentaci podle odstavce 2 a s tím spojené manipulace. § 18 Orgány dozoru spolupracují při výkonu dozoru nad technickou bezpečností zařízení zejména s orgány státního dozoru nad jadernou bezpeč15 ností a s orgány hygienické služby. ] § 19 Přechodná ustanovení (1) Organizace provádějící činnosti podle § 5, které nemají pro tuto činnost oprávnění vydané orgánem dozoru, jsou povinny požádat o vydání oprávnění do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky. (2) Pro zařízení a jejich části vyrobená, rozpracovaná, rozestavěná nebo provozovaná ke dní nabytí účinnosti této vyhlášky musí organizace v případech, ve kterých nejsou splněny požadavky ustanovení této vyhlášky, dohodnout s orgánem dozoru a provést do 6 měsíců od počátku účinnosti této vyhlášky náhradní řešení. § 20 ZruSovací ustanoveni Zrušuje se vyhláška Českého úřadu bezpečností ptáče č. 105/1982 Sb., k zajištění bezpečnosti technických nařízení v jaderné energetice. § 21 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 1989.

Předseda: Dr. Bartík^v. r.

§ 7 zákona C. 174/1968 Sb.

147

Ročník 1991

Sbírka zákonů

ČESKÉ A SLOVENSKÉ FEDERATÍVNI' REPUBLIKY ČESKÉ REPUBLIKY / SLOVENSKÉ REPUBLIKY Částka 49

Rozeslána dne 28. června 1991

Cena Kčs 8,-

O 15 S \ H : -ľ53.

Z á k o n Slovenskej národnej rady o pôsobnosti orgánov Slovenskej republiky vo veeuch presovlo* in.i'ethu ŠI.HU n.i nienstibv a o Fonde n á r o d n é h o majetku Slovenskej republiky

25-1.

Z á k o n Slovenskej národnej rady o Slovenskej televízii

255.

Z á k o n Slovenské) národnej rady o Slovenskom rozhlase*

J56.

Z á k o n Slovenskej národnej rady, k t o r ý m sa mení a doplna zákon Slovenské' národnej r.idy č. IIC-''IV7J? '/.h. <> plemenitbe hospodárskych zvierat

ľ57.

N a ř í z e n í v l á d y České a Slovenské Federatívni Republiky, kterým sc mění n.iii/eiií slady České .1 Slovenské Federalism" Republiky c. I b' 199] Sb., o regulačních odvodech ve m / d o v é oblasti v roce 1 VV I, ve / ní-ni ii.iří/ení s l.íiiv ( A-ské .1 Sd>\ eusi-.i Federatívni Kepublikv č. ]3lJ/1991 Sb.

J5S.

N a ř í z e n i vlády nitli fnlvudccii

- "iV.

České republiky, kterým se zrušuje l u i í z c n i vlády České suei.ilistii.ke republiky é. IS. \')L)Z Sb., o rejûl.ic-

s e m / d ii s e o K l n s t i

V v l i 1.1 š k .1 i n i l l i s l e ľ s t v . l

2<>Z. \ ' y h l á š k a v ání

l i n . l l l L l t . e s k e r e p u b l i k ) , Iv K 1 0 u s e s t . n u i s 1 / p u s o l i

lunliť

.1 p i M i / t í i m 1 l o v \\ l i j » « i j i s n i v i l i l u n i l n

ministerští J vnitra České republiky o /.slastní o d b o r n e /.puvibilosti pr.iv.os niku okiesnicli úřadu .1 je|ini ovéio-

ZU\.

V y h l á š k a Ministerstva školstva, mládeže .1 športu Slovenskej republiky, kť>rou s.i uriujii povlinienky u/.us.ír.mi.i licspivdárskych zmlúv o dočasnom užívaní ma|etku sirednvcli oilbornvcli učilišť .1 .stretíisk prakticlvelio v \ učo\ .v,n.\ št.íti-,\ ir pvuíni kom, štátnou organizáciou alebo ich právnym nástupcom

y-i2.

V v h l á s k a Ministerstva školstva, mládeže a športu Slovenskej republiky o postupe .1 uloh.nh orgánov .1 01^.11" i/.icií pri n ídení a príprave mládeže na povolanie v stredných o d b o r n ý c h učilištiach n strediskách p r A t i c k e h o » učo\.ini.i .1 .1 podmienkach pre ich /naifovama

2'>3.

Vvhláska Českého úradu bezpečnosti práce, kterou se mění .1 doplňuje syhlašk.i Českého tiŕ.uUi bezpečnosti pi.iee č. 76 19S9 Sb.. k zajištění bezpečnosti technických z.iíí/ein v jaderné energetice

1
O z n á m e n í k-derálnííio ministerstsa hvispodářsts í o \ s dání výnosu o lin.11uov.ini hospodárske mohili/.ue

Opatrení federálních orgánů a orgánů republik Uznesenie áo

Predsedníctva Slovenskej národne) radv k náshrti Slovenské) solebnei

Oznámení

federálního

m i m s t e i s n .1 lin.inci o

/ o b r a t u p l a t n é h o cK| | . lecln.i

148

ko:nisie na usLiitoiin-iue n o v č e h

eoln-b

orgános- sainosprAsy obcí

\')')\

I\
1 i|i.iri v 11i, K i v r s i n si.iimv ílu \ .

« m n

.1 v l o p l u l . s

S.i/ebniku

d.inv

Sbírka zákonů č. 263 / 1991

Částka 49

Strana 1155

263 VYHLÁŠKA Českého úřadu bezpečnosti práce ze dne 31. května 1991, kterou se mění a doplňuje vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce č. 76/1989 Sb., k zajištění bezpečnosti technických zařízení v jaderné energetice Český úřad bezpečnosti práce stanoví podle § 5 udst. I písni, d) a I) zákona č. l7-t/l%S Sb., u státním odborném dozoru nad bezpečností práce, v dohodě s přílušnvmi ústředními orgány: ČI. I Vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce č. 76/ /19S9 Sb., k zajištění bezpečnosti technických zařízení v jaderné energetice, se mění a doplňuje takto: 1. V § 1 odst. I se za slova „a dovozu" vkládají slova „vyhrazených technických". 2. V § 1 odst. 2 se vypouští písmeno d). 3. V §2 odst. 1 zní: „(1) Stavebník je povinen předložit příslušnému orgánu státního odborného dozoru nad bezpečností práce (dále jen „orgán dozoru")2)

5. V § 4 odst. 1 první věta zní: „Příslušná projektová organizace je povinna při zpracování projektu stavby vypracovat seznam zařízení uvedených v § 1 odst. 2 a předložit jej orgánu dozoru před jeho odevzdáním stavebníkovi.". 6. V § 4 odst. 2 zní: „(2) Stavebník je povinen ve spolupráci s příslušnými dodavateli zabezpečit, aby příslušná projektová organizace upřesnila, rozšířila, případné provedla další úpravy a změny seznamu zařízení a změny jejich zařazení do bezpečnostních tříd na základě případných změn projektu stavby.". 7. V § 5 odst. 1 se vypouštějí slova „provádět montáže, rekonstrukce a opravy zařízení uvedených v § 1 odst. 2 písm. d),". 8. V § 5 odst. 3 se doplňuje písmeno f), které zní: ,,f) způsob zajištění inspekce nezávislou autoritou nad činnostmi uvedenými v odstavci 1.".

a) nejméně 30 dní před podáním návrhu na vydání územního rozhodnutí návrh zadání .stavby,3) b) nejméně 30 dní před podáním žádosti o stavební 9. V § 6 odst. 2 písm. b) a c) znějí: povolení projekt stavby,4) c) nejméně 30 dní před zahájením stavebních prací ,,b) pevnostní výpočty a důležité technické údaje vypracované podle příslušných technických norem, dokumentaci provedení stavby,4') vyžádanou ortechnických podmínek, případné nových poznatgánem dozoru, ků vědy a techniky, pokud se zainteresované orgad) iu'|iiHiiě 3 měsíce před prvním zavážením paliva nizace nedohodnou s orgánem dozoru jinak, do reaktoru 3 c) výpočty a důležité technické údaje o parametrech 1. předprovozní bezpečnostní zprávu, ) pojistných zařízení (druh, velikost, propustnost, 2. program uvádění zařízeni do provozu, umístění apod.),". e) nejméně 30 dní před podáním návrhu na vydání 10. V § 7 odst. 1 se vypouští písmeno b). Dosavadkolaudačního rozhodnutí') doklady o provedené ní písmeno c) se označuje jako písmeno b). evidenci zařízení podle § 12.". 11. V § 8 se vypouští odstavec 4. Dosavadní od4. V § 3 se vypouští písmeno f). Dosavadní písmestavce 5 a 6 se označují jako odstavce 4 a 5. na g), h) a i) se označují jako písmena f), g) a h).

•) Zákon č. 174/196X Sb., o státním odborném tlo/oru rud bc/.pcčností práce. Vyhláška Českého úradu bezpečnosti práce č. 18/1969 Sb., o zřízení inspektorátů bezpečnosti práce, ve znění vvhliškv č. 111/1973 Sb. 3

) § 3 odst. 4 vyliláiky Státní komise p r o vědeckotechnický a investiční rozvoj č. 43/1990 Sb., o projektové přípravě staveb.

4

) § 4 vyhlášky č. 43/1990 Sb.

4J

) § 7 vyhlášky č. 43/1990 Sb. í § 39 vyhlášky č. 85/1976 Sb., o podrobnější úpravě ú z e m n í h o řízení a stavebním řádu, ve z n ě n í vyhlášky č. 155/I980 Sb.

M9

Stľ.in.i i i Sľ,

Sbírka /.ákonií 0. 2 6 3 /1991

12. V § 10 odst. I M.1 za slova „výstupní zkoušky zaŕí/ení," \kl.ida|i slov.i „icpcli část í a materiálu".

podle odstavce I potvrdí pracovník podpisem a evitienením číslem vydaného osvědčení.".

13. V \ 10 ndst. 2 se \ypniišií pismciio b). H

15. V § 15 se vvpouští odstavec 3.

. *', I C M d i i j í l u n | r i > d s l . l v k r u i (>, k i r i v / i n :

(''|

„(6) ľisemné doklady o Okuiuvli provedených

-yMo

Predseda: II)L'. Gt-rner v. r.

150

Částka 49

vy

[|

hláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

PŘÍLOHY

MINISTR HOSPODÁŘSTVÍ ČSFR Ijig. Vladimír Dlouhý, CSc.

Č.j. :

74 757/91

V Praze dne '.listopadu 1991

Vážený pane ministře, předkládám Vám jednotná kritéria přípravy personálu jaderně energetických zařízení, která byla zpracována pod gescí FMH a ČSKAE a slouží ke zpracování podrobných směrnic na podnikových úrovních. Z tohoto důvodu Vás žádám , aby bylo zajištěno ve Vámi založených státních podnicích rozpracování těchto kritérií. Tato kritéria byla zpracována ve spolupráci se všemi zainteresovanými orgány a organizacemi - FMH, ČSKAE, MHPR ČR, MH SR, s.p. ČEZ a s.p. SEP a školícími středisky. Při zpracování předložených kritérií byly respektovány připomínky všech zúčastněných organizací. S pozdravem Příloha

Vážený pan Ing. Karel D y b a , CSc. ministr pro hospodářskou politiku a rozvoj ČR P r a h a

153

Federální ministerstvo hospodářství Čs. komise pro atomovou energii

Jednotná kritéria přípravy pracovníků jaderně energetických zařízení

Tato jednotná kritéria (dále jen kritéria) vydává Federální ministerstvo hospodářství v dohodě s Československou komisí pro atomovou energii pro řízení přípravy pracovníků jaderně energetických zatížení (dále jen JEZ).

I. část Základní ustanovení

(1)

Příprava pracovníků JEZ se podle těchto kritérií uskutečňuje v souladu se zákonem č. 28/1984 Sb. o státním dozoru nad jadernou bezpečností jaderných zatížení, Zákoníkem práce a dalšími souvisejícími předpisy (viz příloha č.l).

(2)

Systém přípravy pracovníků JEZ podle těchto kritérií je komplex vzájemně navazujících činností zahrnujících plánování, výběr, zařazování, školení a výcvik, zabezpečovaný JEZ pro samostatný výkon pracovních činností pracovníků v daném JEZ.

(3)

Organizace ve smyslu těchto kritérií vykonává, resp. zabezpečuje činnosti v oblasti projektování, výroby, montáže, spouštění, údržby JEŽ, zpracování, skladování a likvidace radioaktivních odpadů, zacházení s jaderným palivem, likvidace JEZ a odborné přípravy pracovníků.

(4)

Předpokladem výkonu pracovní činnosti je odborná a zdravotní, ve specifických případech i psychická způsobilost pracovníka.

(5)

Odborná způsobilost (kvalifikace) pracovníka je souhrn získaných vědomostí, dovedností a návyků včetně jeho postojů a chování, které pracovník získal absolvováním školení, výcviku a odborné praxe v souladu s ustanoveními těchto kritérií.

(6)

Organizace, které v JEZ vykonávají práce důležité z hlediska jaderné bezpečnosti, jsou povinny prokázat odbornou způsobilost svých pracovníků.

(7)

JEZ a organizace zodpovídají za přípravu svých pracovníků.

(8)

ČSKAE má právo a povinnost kontroly přípravy pracovníků JEZ a organizací k výkonu pracovních činností důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti.

(9)

K pracovním činnostem důležitým z hlediska jaderné bezpečnosti patří zejména: - řízení provozu a údržby JEZ - provádění provozních kontrol, funkčních zkoušek a testů - zacházení s čerstvým a vyhořelým jaderným palivem a s radioaktivními odpady

J54

- zajištění jaderné a radiační bezpečnosti a ochrany životního prostředí - metrologie - provádění nápravných opatření - příprava personálu - sjednávání externích služeb a dodávek náhradních dílů - příprava a vedení dokumentace. (10)

Školení a výcvik pracovníků JEZ se uskutečňuje ve školících zařízeních, které k jejich činnosti opravňuje pověření ČSKAE, a dále ve vybraných institucích pověřených touto činností dalšími příslušnými státními orgány.

(11)

Školení a výcvik pracovníků JEZ k výkonu pracovních činností důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti se uskutečňuje na základě plánů odborné přípravy, vypracovaných ve smyslu zásad programu zajiStění jakosti daného JEZ.

(12)

Plány odborné přípravy pracovníků JEZ k výkonu pracovních činností důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti vypracovává organizace oprávněná ČSKAE k přípravě.

(13)

Školení a výcvik pracovníků JEZ k výkonu ostatních pracovních činností tj. blíže nespecifikovaných z hlediska jaderné bezpečnosti, se uskutečňuje podle plánů vypracovaných s přiměřeným využitím dokumentace podle odst. 11 této části kritérií.

(14)

Pracovník vyškolený ve smyslu těchto kriterií k výkonu pracovní činnosti v JEZ daného typu, při přechodu na jiný typ JEZ absolvuje doškolení.

(15)

JEZ na základě hospodářské smlouvy poskytují školícím zařízením potřebnou projektovou dokumentaci, provozní předpisy, dokumentaci změn a doplňků atd. II. část Plánování, výběr a zařazování pracovníků

(1)

JEZ si stanoví časový předstih plánu přijímaných pracovníků, včetně jejich odborné přípravy v soulad u s programem zajištění jakosti.

(2)

Podle výsledků výběru a po ověření zdravotní, případně psychické způsobilosti, zařadí JEZ pracovníky do skupin školení dle části III těchto kritérií.

(3)

Po absolvování stanovených druhů školení a přezkoušení JEZ pracovníkovi vydá, respektive obnoví pověření k výkonu dané pracovní činnosti1" (dále jen Pověření).

(4)

JEZ je povinno vytvořit pracovníkům podmínky pro periodické obnovování platnosti Pověření. Povinností a současně i v zájmu pracovníka je využít všech dostupných možností k udržení, případně k zvýšení svých znalostí a dovedností.

Pozn.: Osvědčení Oprávnění Pověření

- doklad, který vydává školící zařízení po absolvování předepsané přípravy. - vydává ČSKAE vybraným pracovníkům ve smyslu § 8 zákona č. 28/1984 Sb. a vyhlášky ČSKAE č. 191/1989 Sb. - vydává JEZ. Pověření je nutnou podmínkou k výkonu pracovní činnosti.

155

III. část Zařazování pracovníků do skupin odborného školení a výcviku pro dané jaderně energetické zařízení

(1)

Pracovníci JEZ, jejichž příprava se uskutečňuje podle téchto kritérií, jsou zařazováni takto: Vybraní pracovníci: pracovníci, jejichž činnost má bezprostřední vliv na jadernou bezpečnost a provozní spolehlivost JEZ. Tito pracovníci vykonávají funkce: - operátor sekundárního okruhu (dále jen OSO) - operátor primárního okruhu (dále jen OPO) - vedoucí reaktorového bloku (dále jen VRB) - směnový inženýr (dále jen SI) a jim odpovídající funkce, zabezpečující uvedení JEZ do provozu. Dále sem patří: - kontrolní fyzici - instruktoři výcviku na plnorozsahovém trenažéru - další pracovníci určení ČSKAE. Vedoucí technicko-hospodářští pracovníci, pracovníci technických útvarů: pracovníci vykonávající funkce v provozních, technických a údržbárskych útvarech. Jedná se o tyto pracovníky: - vedoucí úseků, útvarů, odborů, oddělení - vedoucí odborní techničtí pracovníci, samostatní odborní techničtí pracovníci, odborní techničtí pracovníci - vedoucí odborní provozně techničtí pracovníci, samostatní odborní provozně techničtí pracovníci, odborní provozně techničtí pracovníci. Obslužní směnoví a provozní pracovníci: mistři a pracovníci, kteří vykonávají obslužné činnosti na technologických zařízeních JEZ. Pracovníci údržby: pracovníci, kteří vykonávají údržbárske činnosti na technologickém zatížení JEZ. Ostatní pracovníci: pracovníci, u nichž se nepožaduje příprava podle těchto kritérii.

(2) Výše uvedení pracovníci tvoří následující profesní skupiny podle pracovního zaměření: - primární okruh - sekundární okruh - zacházení s jaderným palivem - elektrozařízení • měření a regulace - chemie - jaderná bezpečnost - dozimetrie - kontrola a řízení jakosti - metrologie, diagnostika, revize - skladování a zpracování radioaktivních odpadů - dekontaminace - likvidace JEZ - informační systémy - projektování a výstavba - jiné profesní směry v útvarech výroby, údržby a technické kontroly a služeb.

156

rv. Školení a výcvik

V rámci přípravy pracovníků JEZ se uskutečňují: 1. 2. 3. 4.

Základní školení a výcvrk Školení a výcvik pro změnu pracovní činnosti Periodické školení a výcvik Ostatní školení a výcvik

(1) Základní školení a výcvik Cílem základního školení a výcviku je prohloubení a doplnění dosud získaných vedomostí, dovedností a návyků nově přijatých pracovníků o specifické znalosti a praktické zkušenosti z problematiky JEZ, které jsou potřebné pro samostatný výkon příslušné pracovní činnosti. Struktura základního školení a výcviku pracovníků JEZ je uvedena v příloze č. 2.

Základní školení a výcvik jsou obsahem i rozsahem diferencovány pro skupiny školení uvedené v části III, odst. 1 těchto kritérii s respektováním profesního zaměření a probíhá v těchto fázích: Teoretická příprava Cílem je osvojit si teoretické a speciální vědomosti o fyzikálních a chemických jevech probíhajících v technologických systémech daného JEZa rozvinutí schopnosti analyzovat funkci jednotlivých zařízení, systémů a činností spojených s přípravou, obsluhou a kontrolou technologických systémů pro normální a abnormální provozní režimy a havarijní situace. V této fázi přípravy je možno využít i experimentální reaktory. Stáž na JEZ Cílem je ověřil si teoretické poznatky v praxi, prohloubit si vědomosti o výkonu pracovních činností; získat přehled v prostorové orientaci v objektech a v technologických systémech s důrazem na profesní zaměření pracovníka. Výcvik na plnorozsahovém trenažéru Cílem je získat potřebné zručnosti, návyky, speciální vědomosti a postoje pro samostatný výkon pracovní činnosti. Příprava a vykonání závěrečné zkoušky k získání Osvědčení Cílem je vykonání závěrečné zkoušky. Zkouškou se ověřují odborné znalosti pracovníka získané v průběhu základního školení a výcviku v příslušné profesní skupině. Dublování na JEZ Cílem je u vybraných pracovníků seznámit se s činností na pracovním místě. Uskutečňuje se formou dublování bez práva manipulace. U obslužných a směnových pracovníků je cílem plné si osvojit a prokázat schopnosti k samostatnému vykonávání pracovní činnosti na příslušném pracovním místě, zejména samostatné provádění manipulací na technologickém zařízení v průběhu provozu JEZ. Dublování probíhá pod odborným dozorem, čímž se rozumí provádění manipulací pod trvalým a bezprostředním dozorem určeného instruktora.

157

Príprava r

,/nání zkouš»:y k získání Oprávnění

Cílem přípravy vybraných pracovníků je vykonání teoretické a praktické části zkoušky před Státní zkušební komisí CSKAE ve smyslu zákona č. 28/1984 Sb.. Příprava a získání Pověření Pracovník JEZ absolvuje profesní školení včetně případného zácviku předepsaného pro výkon pracovní činnosti v JEZ, a dále dílčí a závěrečné provozní zkoušky na příslušném pracovišti, před vydáním Pověření. V rámci této fáze přípravy může být pracovník vyslán na další teoretické a praktické školení do JEZ, výrobních závodů, výzkumných ústavů apod. Poznámka: Ve všech fázích přípravy je vhodné využívat dílčí trenažéry, stendy, modely atd. (2) Školení a výcvik pro změnu pracovní činnosti (2.1) Cílem školení a výcviku pracovníků JEZ je dosažení změny jejich kvalifikace získáním nových vědomostí, zručností a návyků. (2.2) Školení a výcvik pracovníků pro změnu pracovní činnosti důležité z hlediska jaderné bezpečnosti realizuje školící zatížení ve spolupráci s JEZ. (2.3) Školení a výcvik vybraných pracovníků se realizuje při přechodu v pracovních činnostech OSO, OPO, VRB, SI. Skládá se z těchto částí: - teoretické školení - stáž na JEZ - výcvik na plnorozsahovém trenažéru pro nově uvažovanou pracovní činnost Absolvování tohoto školení a výcviku je nezbytnou podmíní ou pro připuštění ke zkoušce před Státní zkušební komisi ČSKAE k získání Oprávnění. (2.4) Školení a výcvik pracovníků pro změny ostatních pracovních činností t.j. neurčených z hlediska jaderné bezpečnosti, realizují JEZ. (3) Periodické školení a výcvik Cílem periodického školenia výcviku pracovníků JEZ je udržení, případné prohlubování kvalifikace k výkonu dosavadní pracovní činnosti. JEZ je povinno zajistit vhodné podmínky k dosažení tohoto cíle. Plán periodického školení a výcviku pracovníků zpracovává JEZ pro každé pracovní místo v příslušné profesní skupině. Plán obsahuje všechny druhy školení a zkoušek. Pro pracovní činnosti důležité z hlediska jaderné bezpečnosti, je zpracováván ve smyslu zásad programu zajištění jakosti daného JEZ. (3.1) Pracovníci zařazení dle části III, odst. 1 (s výjimkou vybraných pracovníků) se podle svých profesních skupin zúčastňují školení realizovaného formou školících dnů. (3.2) Vybraní pracovníci se zúčastňují teoretického školení a výcviku na plnorozsahovém trenažéru. (3.3) Osnova školení a výcviku pracovníků JEZ, kteří vykonávají pracovní činnosti důležité z hlediska jaderné bezpečnosti vychází z programu zajištění jakosti daného JEZ. (3.4) Školení a výcvik pracovníků JEZ, kteří vykonávají pracovní činností důležité z hlediska jaderné bezpečnosti, realizuje školící zařízení ve spolupráci s JEZ. (3.5) Školení a výcvik pracovníků JEZ, kteří vykonávají ostatní pracovní činnosti tj. blíže nespecifikované z hlediska jaderné bezpečnosti, zabezpečuje JEZ.

158

(3.6) Absolvování školení a výcviku je podmínkou pro udržení platnosti Pověření pracovníka k výkonu dané pracovní činnosti, resp. připuštění pracovníka ke zkoušce před Státní zkušební komisi ČSKAE za účelem obnovení platnosti Oprávnění. (4) Ostatní školení a výcvik Pracovníci zatažení dle části III, odst. 1 po zvážení účelnosti, možností JEZ a podle zařazení v příslušné profesní skupině, se zúčastňují dalšího odborného školení, stáží, kurzů, konferencí, seminářů, rekondičních cvičení apod. V. část Společná a závěrečná ustanovení

(1)

Školící zařízení a JEZ evidují dokumentaci o provádění přípravy po dobu 1O let.

(2)

Školící zařízení využívají zkušeností lektorů a provozních pracovníků JEZ, pracovníků výrobních a projektových organizací, výzkumných ústavů apod., k přenosu informací do výukového procesu. Dále využívají údaje o změnách v technologických systémech a v provozních předpisech JEZ, výsledků kontrol a hodnocení jaderné bezpečnosti dozornými orgány, mezinárodními organizacemi a výsledků zkušebních komisí.

(3)

Tato kritéria budou rozpracována na úrovni jednotlivých republik do smérnic.

(4)

Kvalifikace pracovníků získaná absolvováním školení a výcviku podle legislativní úpravy platné do vydání směrnice se uznává v plném rozsahu.

159

Príloha č.l Seznam souvisejících předpisů 1.

Zákoník práce ve znění vyhlášky č. 65/1965 Sb. se změnami a doplňky podle zákonů č.153/1969 Sb., 721/1982 Sb., 111/1984 Sb., 22/1985 Sb., 52/1987 Sb, 98/1987 Sb., 188/1988 Sb.

2.

Zákon č.28/1984 Sb. o státním dozoru nad jadernou bezpečností jaderných elektráren

3.

Organizačně pracovní řády JEZ

4.

Studijní řád platný pro RŠVS a KŠVS

5.

Zkušební řád platný pro RŠVS a KŠVS

6.

Vyhláška ČSKAE č. 436/1990 Sb. o zajištění jakosti vybraných zařízení z hlediska jaderné bezpečnosti jaderných zařízení

7.

Výnos ČSKAE č. 6/1980 Sb. o zajištění jaderné bezpečnosti při spouštění a provozu jaderně energetických zařízení.

8.

Vyhláška ČSKAE č. 191/1989 Sb., kterou se stanoví způsob, lhůty a podmínky ověřování zvláštní odborné způsobilosti vybraných pracovníků jaderných zařazení

9.

Školský zákon č. 5/1991 Sb.

10.

Zákon o zaměstnanosti č. 1/1991 Sb.

160

Příloha č.2 Struktura základního školení a výcviku pracovníků jaderně energetických zařízení

Zařazení pracovníků

Vybraní pracovníci

•

Teoretická příprava

Vedoucí technicko hospodářští pracovníci, pracovníci technických útvarů

Obslužní směnoví a provozní pracovníci

Pracovníci údržby

X

X

X

X

Stáž na JEZ

X

X

X

X

Výcvik na plnorozsahovém trenažéru

X

•

-

-

Příprava a vykonání zkoušky k získání Osvědčení

X

X

X

X

Dublování v JEZ

X

-

X

-

Příprava a vykonání zkoušky k získání Oprávnění

X

-

-

-

Příprava a získání Pověření

X

X

X

X

Poznámka:

Ostatní pracovníci

Podle individuálních požadavků JEZ

Časovjř rozsah jednotlivých fází příslušných druhů školenia výcviku stanoví JEZ vespolupráci se školícím zařízením v souladu s platnými normami pro odbornou kvalifikaci určených pracovních činností. Délka jednotlivých fází je diferencována podle kvalifikace, praxe a znalostí připravovaného pracovníka a určuje ji JEZ v plánu přípravy pracovníků.

16t

STÁTNÍ ÚŘAD PRO JADERNOU BEZPEČNOST ŘEDITEL ÚŘADU

P Ř Í K A Z Č. 2/93 ze dne 12. ledna 1993 o vydání Zkušebního řádu Státní zkušební komise pro ověřování zvláštní odborné způsobilosti vybraných pracovníků jaderných zařízení

V souladu s § 8, odst.i, pism.b) a § 8, odst.3

Zákona č.28,

ze dne 22.března 1984, o státním dozoru nad jadernou bezpečností jaderných zařízení a v návaznosti na § 4 vyhlášky ČSKAE č.191 ze dne 30.listopadu 1989, kterou se stanovuje způsob, lhůty a podmínky ověřování zvláštní odborné způsobilosti vybraných pracovníků jaderných zařízení I. v y d á v á m s účinností od 12. ledna 1993 Zkušební řád Státní zkušební komise pro ověřování zvláštní odborné způsobilosti vybraných pracovníků jaderných zařízení, II. u k l á d á m

předsedovi Státní zkušební komise, aby

zajistil důsledné uplatňování tohoto Zkušebního řádu a kontrolu jeho dodržování.

Ing. Ján

Š t u 1 1 e r

za správnost Ing. Josef E/g e r m a i e r

f63

S T Á T N Í

Ú Ř A D

P R O

J A D E R N O U

B E Z P E Č N O S T

Zkušební řád Státní zkušební komise pro ověřování zvláštní odborné způsobilosti vybraných pracovníků jaderných zařízení

Článek 1 Úvodní ustanovení (1) Státní zkušební komisi pro ověřování zvláštní odborné způsobilosti vybraných pracovníků jaderných zařízení (dále jen Státní zkušební komise,-nebo SZK) tvoří: a) předsednictvo (předseda, místopředsedové, tajemník a členové předsednictva) b) ostatní členové. (2) Státní zkušební komisi ustavuje ředitel Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB), který je současně oprávněn jmenovat a odvolat předsedu a členy SZK. (,3) Účelem zkoušky před Státní zkušební komisí je ověření zvláštní odborné způsobilosti vybraných pracovníků jaderných zatížení, zejména jejich odborných znalostí a schopností pro výkon pracovní činnosti (funkce).

Článek 2 Práva a povinnosti předsednictva a členů Státní zkušební komise (1) Předseda Státní zkušební komise: a) řídí průběh zkoušek podle tohoto zkušebního řádu b) stanovuje hodnocení kandidátů

164

c) předkládá zprávu o činnosti Státní zkušební komise k 31.12. každého roku Státnímu úřadu pro jadernou bezpečnost d) schvaluje termíny zkoušek společně s ředitelem SÚJB e) svolává zasedání SZK zejména za účelem metodické činnosti a instruktáže členů. (2) Místopředseda Státní zkušební komise: a) zastupuje v plném rozsahu předsedu v době jeho nepřítomnosti při zkouškách, viz odst.(l) bod a ) , b) b) zkouší kandidáty ve smyslu osnovy zkoušky.

a) b) c) d) e) f) g) h) i) j)

(3) Tajemník Státní zkušební komise: věcně zabezpečuje činnost Státní zkušební komise organizačně zabezpečuje přípravu k provedení zkoušek vede agendu související s průběhem a závěrečnou klasifikací zkoušek zpracovává podklady potřebné k vydání, resp. obnovení oprávnění oznamuje zaměstnavateli přijetí kandidátů ke zkoušce kontroluje úplnost a správnost dokladů k vykonání zkoušky navrhuje termíny zkoušek a složení Státní zkušební komise pro jednotlivá zasedání svolává zasedání SZK k provedení zkoušek zpracovává zprávy o činnosti a zápisy z jednotlivých zasedání, zastupuje v plném rozsahu předsedu v době jeho nepřítomnosti při zkouškách, viz odst.(l) bod a ) , b ) .

(4) člen předsednictva Státní zkušební komise: a) zúčastňuje se zasedání SZK b) vyhodnocuje praktickou část zkoušky. c) zkouší kandidáty ve smyslu osnovy zkoušky. (5) Člen Státní zkušební komise: a) zúčastňuje se zasedání SZK b) zkouší kandidáty ve smyslu osnovy zkoušky c) vyhodnocuje dílčí výsledky zkoušky a předkládá je při hodnocení kandidáta.

165

Článek 3 Zasedání Statni zkušební komise (1) Státní zkušební komise může zasedat k provedení zkoušek, jsou-li splněny následující podmínky: a) je přítomný předseda, nebo jím poverený místopředseda, příp. tajemník a alespoň jeden člen předsednictva b) je přítomno alespoň 5 členů Státní zkušební komise s odborným zaměřením na provozní režimy, fyziku reaktoru, primární okruh, sekundární okruh a elektrotechnická zařízení včetně měření a regulace daného jaderného zařízení c) je přítomen člen Státní zkušební komise, který je inspektorem Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.

Článek 4 Skladba zkoušky (1) Zkouška se skládá: a) z teoretické písemné části b) z teoretické ústní části c) z praktické části. (2) Osnova zkoušky zahrnuje tyto oblasti: a) teoretické rozbory a řešení předpokládaných štandartních, přechodových a havarijních stavů jaderného zařízení zdůvodněné na základě rozhodujících principů fyziky, chemie, elektrotechniky a jaderné bezpečnosti b) bezpečnostní systémy a části jaderného zařízení související přímo s jadernou bezpečností c) limity a podmínky pro provoz jaderného zařízení d) způsob rozhodování, zásady chování a vykonávání pracovní činnosti (funkce) na pracovním místě e) znalost havarijních plánů.

166

(3) Rozsah teoretické části zkoušky vychází z normativu odborné způsobilosti vybraných pracovníků daného jaderného zařízení. Příslušný katalog zkušebních úloh vymezuje obsah a strukturu požadavků. (4) Osnova praktické části zkoušky je zpracována zvlášt pro každou pracovní činnost (funkci) vybraných pracovníků daného jaderného zařízení do formy programů řízení jaderného zařízení pod bezprostředním dohledem školitele. (5) Obsah a rozsah doplňující zkoušky ' je totožný s požadavky teoretické části zkoušky. Kandidát ji vykonává v přítomnosti alespoň dvou členů SZK a inspektora Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. O výsledku zkoušky se vyhotoví zápis, který zaměstnavatel předloží SÚJB. (6) Změny průběhu zkoušky před Státní zkušební komisí a změny v činnosti Státní zkušební komise může určit Státní úřad pro jadernou bezpečnost.

Článek 5 Kandidát zkoušky 11) Kandidát zkoušky je pracovník, zdravotně a odborně způsobilý, který úspěšně absolvoval přípravu v souladu se schválenými osnovami u organizace oprávnJné k přípravě vybraných pracovníků a je zaměstnavatelem předem přihlášený na stanovený termín zkoušky. (2) Kandidát vykoná zkoušku před Státní zkušební komisí v termínu stanoveném Státním úřadem pro jadernou bezpečnost.

1/ §6, odst.3 vyhlášky ČSKAE č.191/89, kterou se stanoví způsob, lhůty a podmínky ověřování zvláštní odborné způsobilosti vybraných pracovníků jaderných zařízení.

167

Článek 6 Přihláška ke zkoušce (1) Přihlášku ke zkoušce předkládá kandidát Státnímu úřadu pro jadernou bezpečnost prostřednictvím zaměstnavatele na příslušném formuláři. (2) Přihláška musí obsahovat potvrzení o zdravotní a odborné způsobilosti kandidáta a o úspěšném absolvování přípravy pro výkon jeho pracovní činnosti (funkce) na daném jaderném zařízení. (3) Dosahuje-li kandidát trvale velmi dobrých pracovních výsledků, může zaměstnavatel v přihlášce ke zkoušce předem písemně požádat SÚJB o prodloužení doby platnosti oprávnění na dobu 4 let.

Článek 7 Průběh zkoušky (1) Zkouška probíhá v pořadí: a) písemná část b) ústní část c) praktická část. (2) Písemnou část zkoušky kandidáti vypracují formou testu za přítomnosti inspektora SÚJB. Před začátkem testu jsou kandidáti seznámeni s dobou stanovenou na jeho vypracování a se způsobem klasifikace. (3) Písemná zkouška je klasifikována samostatně. Její vyhodnocení provede pověřený člen Státní zkušební komise a inspektor Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, který společné s předsedajícím podepíše příslušný protokol. Pouze na základě úspěšně vykonané písemné zkoušky může kandidát přistoupit k ústní části.

168

(4) Ústní část zkoušky vykonávají kandidáti v předem určeném poradí. Je-li účelem zkoušky prodloužení, resp. obnovení platnosti oprávnění, kandidát při zkoušce předloží své oprávnění Státní zkušební komisi. (5) Otázky pro ústní zkoušku si kandidát vylosuje z připravených souborů otázek. Odpovídá postupné bez zvlášt poskytovaného času na přípravu. (6) Členové SZK jsou oprávněni klást kandidátovi doplňující otázky. (7) O hodnocení teoretické části zkoušky rozhodne Státní zkušební komise hlasováním na neveřejném zasedání v den konání zkoušky. Ve sporných případech rozhoduje předsedající. Konečné rozhodnutí je podmíněno souhlasem SÚJB. O vykonání teoretické části zkoušky vypracuje pověřený člen SZK protokol, který podepíší předsedající a inspektor SÚJB. (8) Ústní část zkoušky mohou se souhlasem předsedajícího sledovat jako pozorovatelé zástupci SÚJB, zaměstnavatele, nadřízeného orgánu a odborové organizace zaměstnavatele, organizace oprávněné k príprave vybraných pracovníků, příp. další osoby. .(9) Praktickou část zkoušky kandidát vykoná po úspěšném složení teoretické části. Délku praktické zkoušky stanoví SZK v rozmezí 4 až 10 týdnů na základě zhodnocení teoretické části zkoušky. Hodnocení výsledku praktické zkoušky provede člen předsednictva SZK společně s inspektorem SÚJB. Při hodnocení praktické zkoušky se přihlíží k vyjádření školicího pracoviště uvedeného v přihlášce ke zkoušce. (10) Je-li účelem zkoušky prodloužení, resp. obnovení platnosti oprávnění, praktická část zkoušky odpadá. (11) Za přípravu místa pro provedení zkoušek zodpovídá organizace provozovatele příslušného âc'orného zařízení.

169

Článek 8 Hodnocení výsledků zkoušky (1) Jednotlivé části zkoušky se klasifikují samostatné v rozsahu stupnice: 1 - výborný 2 - velmi dobrý 3 - dobrý 4 - nevyhovující. (2) Byla-li klasifikována některá část zkoušky známkou 4, celkový výsledek zkoušky se klasifikuje jako nevyhovující. (3) Kandidát je po vykonání teoretické i praktické části zkoušky hodnocen závěrečnou klasifikací vyhověl nebo nevyhověl,

Článek 9 Opakování zkoušky (1) Kandidát může opakovat zkoušku v termínu a v rozsahu, který určí Státní zkušební komise. (2) V odůvodněných případech může být při opakování uznána ta část zkoušky, ve které kandidát vyhověl.

Článek 10 Zápis ze zasedání Státní zkušební komise (1) Zápis ze zasedání zpravidla obsahuje: a) b) c) d)

místo a datum konání zasedání seznam přítomných členů SZK seznam přihlášených kandidátů výsledky zkoušek (délku praktické části, popř. doporučené termíny pro opakování zkoušek) e) program pracovního zasedáni.

170

Článek 11 Závěrečná ustanovení (1) Tento Zkušební řád Státní zkušební komise se vydává příkazem ředitele Státního úřadu pro jadernou bezpečnost jako prováděcí předpis k vyhlášce ČSKAE č.191/1989 Sb., kterou se stanovuje způsob, lhůty a podmínky ověřování zvláštní odborné způsobilosti vybraných pracovníků jaderných zařízení. (2) Ruší se Zkušební řád Státní zkušební komise vydaný Příkazem předsedy ČSKAE č.5/1990, ze dne 29.března 1990. (2) Zkušební řád Státní zkušební komise nabývá účinnosti dnem 12.ledna 1993.

Ing/ján

Š t u 1 1 e r ředitel

Státního úřadu pro jadernou bezpečnost

Í7I

P O K Y N Y K PROVÄDENf VYHLÄŠKY ČESKOSLOVENSKÉ KOtiISE PRO ATOMOVOU ENERGII č. 28/1977 Sb., O EVIDENCI A KONTROLE JADERNÝCH MATERIALS /DALE JEN VYHLÄŠKA/ novelizované vydání s účinností od 1. dubna 1902 Cj. 1070

173

Část I Základní ustanovení 5 i Obecná ustanovení /I/ Vyhláška právně upravuje evidenci a kontrolu jaderných materiálů a zabezpečuje plnění povinností vyplývajících z Dohodv mezi vládou Československé socialistické republiky a Mezinárodní agenturou pro atomovou energii /dále jen "Agentura"/ o uplatnění záruk na základě Smlouvy o nešířeni jaderných zbraní /dále jen "Dohoda"/- Evidence vyplývající z vyhlášky je nezávislá na ostatních druzích evidence. /2/ Vyhláškou nejsou dotčeny povinnosti organizací stanovené předpisy o ochraně státního, služebního a hospodářského tajenství . § 2 Každá organizace trvale nebo dočasne vyrábějící, používající nebo přechovávající jaderné materiály, na něž se vztahuje vyhláška,, je povinna vést evidenční a provozní záznamy, provádět fyzickou inventuru jaderných materiálů a podávat pravidelně zprávy podle*těchto pokynů. § 3 Počátek a konec evidence /!/ Organizace, která plánuje používání jaderných materiálů,se řídí podle § 5 odstavce 5 vyhlášky. /2/ Každá organizace vlastnící jaderné materiály ke dni nabytí účinnosti těchto pokynů je povinna do tří měsíců ode dne nabytí jejich účinnosti uvést do souladu písemný příkaz vedoucího organizace o způsobu evidence a kontroly jaderných materiálů v organizaci s těmito pokyny a příkaz před jeho vydáním předloží ke schválení komisi. /3/ Jaderné materiály eviduje ta organizace, v jejichž prostorách se jaderné materiály nacházejí bez ohledu na to, kdo je jejich vlastníkem. To znamená, že organizace eviduje i takové materiály, které jsou majetkem jiné organi ace /i zahraniční/ a jsou v prostorách organizace uskladněny či využívány. Týká se například stínících kontejnerů z uranu, Pu-Be neutronových zdrojů apod. a /4/ Jestliže organizace /zejména výzkumné ústavy, analytická pracoviště a školy/ používají výchozí materiály v kilogramových množstvích pro laboratorní účely /s výjimkou výzkumu jaderného palivového cyklu/, přičemž jsou tyto materiály převáděnv do odpadu tak, že jsou zpětně nezískatelné, komise může organizaci stanovit přiměřeně jednodušší evidenční povinnosti nebo od evidence zcela upustit. 1/ Vyhláška ministra zahraničních věcí č. 61/1974 Sb., o Smlouvě o nešířeni jaderných zbraní. 2/ Zejména zák. č. 102/1971 Sb., nařízení vlády ČSSR č. 148/1971 Sb., nařízení vlády ČSSR 149/1971 Sb., směrnice FI1V čj. SKÚ-207/71 pro manipulaci a dopravu písemností a jiných materiálů obsahující skutečnosti tvořící předmět státního, hospodářského a služebního tajemství.

174

/5/ Evidenční povinnosti organizace končí v okamžiku, kdy ve svých prostorách nemá žádný jaderný materiál. Tato skutečnost nezbavuje organizaci povinnosti archivace evidenčních a provozních záznamů a původních dokumentů po dobu 5 let.

5 4 Systém evidence /I/ Pro evidenci a kontrolu jaderných materiálu je ČSSR rozdělena do řady oblastí bilance materiálu /MBA/. Oblast bilance materiálu zahrnuje zpravidla jaderné zařízení, obecně organizaci, ve které jsou fyzicky přítomné jaderné materiály. Fyzická hranice pozemku organizace je též zpravidla hranicí pro MBA. Komise může rozdělit organizaci na několik ríBA, zejména sestává-li organizace z několika jaderných zařízení. Hranice MBA v organizaci se určí po dohodě s komisí. VSechny obvyklé vstupy a výstupy jaderného materiálu db MBA musí být měřitelné. /2/ Podstatou evidence je zjištění množství jaderného materiálu v MBA a postižení toku jaderného materiálu mezi jednotlivými MBA. K tomu slouží provozní a evidenční záznamy v MBA a zprávy zasílané komisí /pro každou MBA uvnitř organizace se zprávy zasílají zvlášt/. /?/ Ke kontrole správnosti evidence slouží pravidelné inspekce komise a Agentury. Rozhodujícím faktorem zajištujícím cíle evidence jaderných materiálů v MBA je pravidelné provádění fyzických inventur jaderných materiálů nejméně jedenkrát ročně. /4/ Komise určí po dohodě s organizací klíčové měřicí body /KIIP/. Klíčové měřicí body jsou místa, kde lze jaderné materiály ověřit. Oblast bilance materiálu je na základě klíčových měřicích bodů rozdělena na několik částí, které se zpravidla kryjí s jednotlivými pracovišti, kde jsou umístěny jaderné materiály. Organizace, které obhospodařují menší množství jaderných materiálů, mohou být jako celek jedno klíčové měřicí místo. /5/ oávka jaderných materiálů znamená část jaderných chází v klíčovém měřicím bodě jako s nejmenším evidenčním ká a fyzikální forma a obohacení stejné. Každá dávka musí /alespoň na obalu/ svým vlastním názvem dávky a štítkem s ji o koncentraci, chemickém a izotopickém složení.

materiálů, s níž se zacelkem a u níž je chemicbýt trvale označena hmotnostními vidaj i a úda-

§ 5 Oprávnění k odběru jaderných materiálů / I / Organizace, která zamýšlí používat jaderné materiály, oznámí tuto skutečnost komisi ještě před objednáním jaderných materiálů podle § 5 odstavce 5 vyhlášky a vyžádá si souhlas komise s používáním a písemné oprávnění k odběru jaderných materiálů od tuzemských případně zahraničních dodavatelů. /2/ Organizace sdělí komisi /a/ ilčel použití jaderných materiálů a technické zdůvodněni potřeby, /b/ množství jaderných materiálů, které chce použít a jejich chemickou a fyzikální formu a obohacení,

175

/c/ stručný popis manipulací s jadernými materiály se zřetelem na možnosti vzniku provozních ztrát či nezanočitatelného materiálu a na jiné možnosti ukončení evidence či vyjmutí z evidence, /d/ popis evidence a kontroly jaderných materiálů včetně postupu provádění fyzické inventury, /e/ časový interval, ve kterém budou jaderné materiály používány. /3/ Ma základě sdělení organizace podle odstavce / 2 / poskytne komise orûi.izac pomoc při zavádění evidence a kontroly jaderných materiálů a pokud jsou záměry organizace v souladu s vyhláškou a s požadavky Dohody vydá jí oprávnění k odběru jaderných materiálu. /4/ Oprávnění k odběru jaderných materiálů může být komisí vázáno na určité časové období, druh jaderných materiálů, jejich množství nebo jiné podmínky. /5/ Organizace, které uvažují provozovat jaderná zařízenífzasílají komisi místo sdělení dle odstavce / 2 / údaje o konstrukci jaderného zařízení podle § 10 vyhlášky. § 6 Odpovědnost za provádění vyhlášky /I/ Za dodržování předpisů o evidenci a kontrole a fyzické ochraně jaderných materiálů odpovídá vedoucí organizace, ve které se nacházejí jaderné materiály. Způsoby vedení evidence, provádění kontroly a fyzické ochrany jaderných materiálů stanoví vedoucí organizace písemně příkazem. Příkaz předloží před jeho vydáním k vyjádření a schválení komisi. /2/ Vedoucí organizace jmenuje kvalifikovaného pracovníka odpovědného za souhrnné vedení evidence, provádění kontroly jaderných materiálů a provádění fyzické inventury pro každou !1BA v organizaci zvlášfc /dále jen vedoucí evidence jaderných materiálů/ a informuje o tom komisi. Komise může v odůvodněných případech povolit, aby jeden pracovník vedl evidenci i ve více MBA téže organizace za předpokladu, že mezi nimi nedochází k přímé výměně jaderných materiálů. Vedoucí organizace určí též zástupce vedoucího evidence jaderných materiálů. Vedoucí evidence jaderných materiálů a jeho zástupce jsou povinni zúčastnit se instruktáží o evidenci a kontrole jaderných materiálů, které pořádá komise, a musí být přizváni ve své organizaci k přípravě a plánování nových prací, které vyžadují jaderné materiály. /3/ Vedoucí evidence jaderných materiálů /a jeho zástupce/ je odpovědný za řádné plnění ustanovení vyhlášky ČSKAE č. 28 o evidenci a kontrole jaderných materiálů a navazujících předpisů ČSKAE v organizaci přímo vedoucímu organizace. § 7 Příkaz vedoucího organizace o způsobu evidence a kontroly jaderných materiálů /I/ Vedoucí organizace vydá písemný příkaz podle § 5 odst. 2 vyhlášky po předchozím projednání a schválení komisí. Písemný příkaz bude obsahovat: /a/ určení rozsahu povinností, pravomocí a odpovědnosti vedoucího evidence jaderných materiálů a jmenovité určení odpovědnosti dalších pracovníků pověřených

176

na jednotlivých pracovištích organizace evidencí jaderných materiálů, b/ rozdělení organizace do jednotlivých oblastí bilance materiálu a stanovení příslušných klíčových měřicích bodů, c/ způsob a termíny předávání informací o použití a spotřebě jaderných materiálů na jednotlivých pracovištích organizace, o pohybu jaderných materiálů nezi pracovišti, o příjmech jaderných materiálů do organizace a odesílání jaderných materiálů mimo hranice organizace vedoucímu evidence jaderných materiálů, d/ způsob vedení provozních záznamů pro všechna pracoviště, na kterých se používají, skladují či spotřebovávají jaderné materiály, e/ způsob vedení evidenčních záznamů, f/ systém a metodiku měření; účelem je určení množství jaderných materiálů přijatých, vyrobených, odeslaných, spotřebovaných či jinak vyjmutých z evidence /včetně provozních ztrát/ nebo v inventuře obsažených, g/ způsob vyhodnocení správnosti měření a odhad chyby měření, h/ způsob a četnost kalibrace nádrží a měřicích přístrojů a způsob vzorkování, i/ postupy hodnocení rozdílů mezi měřením odesilatele a příjemce, j/ postupy komisionálni likvidace provozních ztrát jaderných materiálů, které zaručí jejich zpětnou nezískatelnost, k/ postup pro vyhodnocení nezapočitatelného materiálu, 1/ povinnosti pracovníků organizace při inspekcích komise a Agentury m/ zajištění hygienické a radiologické ochrany při evidencí jaderných materiálů pro pracovníky organizace a inspektory komise a Agentury, n/ povinnosti pracovníků pro případ ztrát jaderných materiálů, porušení celistvosti nebo funkce zařízení komise a Agentury^jimiž se vykonává dozor a fyzická ochrana. /2/ Dojde-li ke změnám v organizaci, které se dotknou evidence a-kontroly jaderných materiálů^nebo vyžádají-li si to zvláštní okolnosti /např. změna požadavků Agentury nebo komise/, provede vedoucí organizace po dohodě s komisí a jejím schválení patřičné úpravy písemného příkazu o způsobu evidence a kontroly jaderných materiálů. Část

II

Systém evidence § 8 Evidence jaderných materiálů v organizaci / I / Evidence jaderných materiálů spočívá ve vedení provozních záznamů a na jejich základě ve vedení evidenčních záznamů. /2/ Záznamy o všech inventurních změnách a o fyzické inventuře budou obsahovat název dávky, identifikaci materiálu, ťidaje o dávce a výchozí lídaje. Záznamy budou vedeny odděleně pro uran,thorium a plutonium v každé dávce jaderných materiálů. U každé změny inventury bude označeno datum změny, a kde je to vhodné, původní oblast bilance materiálu a přijímající oblast bilance materiálu nebo příjemce. /3/ Údaje o hmotnostech se do provozních i evidenčních záznamů zapisují zaokrouhleně na dvě desetinná místa, přičemž jednotkou pro výchozí materiálv je kilogram a pro speciální štěpné materiály gram.

177

§ 9 Provozní záznamy /I/ Provozní záznamy se vedou na každém pracoviäti s jadernými materiály nebo v každém klíčovém měřicím bodě. Provozní záznamy musí bezprostředně podchycovat každou změnu v inventuře jaderných materiálů. Budou obsahovat především údaje o množství jaderného materiálu, datu inventúrni změny, podpis pracovníka, který záznam provedl, u vnitřních převodů též podpisy pracovníků, kteří materiál předali neb převzali, stručný popis operací nebo činností, při kterých došlo k inventúrni změně jaderných materiálů. /2/ V provozních záznamech se uvede způsob měření s uvedením typu přístroje a údaje o jeho kalibraci. Dále se zapíší údaje získané ze vzorkování a analýz a postupy na kontrolování kvality měření a odvozené odhady náhodných a systematických chyb. Údaje budou ověřeny podpisem pracovníka, který měření neb analýzu provedl a to přímo v provozním záznamu, nebo na přiloženém dokladu. /3/ Provozní záznamy o inventurnfch změnách, které vedou k ukončení evidence jaderných materiálů nebo které způsobí, že jaderné materiály jsou obtížně přístupné nebo prakticky nepřístupné fyzické kontrole se ověří podpisy nejméně 3 pracovníků, včetně podpisu vedoucího evidence jaderných materiálu. /4/ Provozní záznamy budou dále obsahovat údaje o provozu zařízení, ve kterých dochází k jaderné spotřebě nebo výrobě tak, aby bylo možno jadernou spotřebu nebo výrobu jaderných materiálů určit. /5/ V provozních záznamech se uvede popis a postup akcí podniknutých k přípravě a provádění fyzické inventury pro zajištění její správnosti a úplnosti a popis akcí podniknutých za účelem zjištění příčiny a velikosti jakékoliv havarijní nebo neměřené ztráty jaderných materiálů. § 10 Evidenční záznamy /I/ Evidenční záznamy vede vedoucí evidence jaderných materiálů na základě provozních záznamů a hlášení. Každá změna inventury jaderných materiálů musí být podchycena v evidenčních záznamech v den, kdy k ní došlo, nejpozději následující pracovní den. Evidenční záznamy se vedou tak, aby bylo možno kdykoliv stanovit dokladovou inventuru jaderných materiálů a rovněž všechny změny inventury v příslušné oblasti bilance materiálu a příslušných klíčových měřicích bodech. /2/ Dále musí evidenční záznamy obsahovat veškeré výsledky měření fyzické inventury a všechny úpravy a opravy, které byly provedeny, pokud jde o inventúrni změny, dokladovou a fyzickou inventuru. /3/ Pokud jde o všechny inventúrni změny a fyzickou inventuru, evidenční záznamy prokáží s ohledem na každou dávku jaderného materiálu: identifikaci materiálu, údaje o dávce a výchozí údaje. Záznamy budou vedeny odděleně pro uran, thorium a plutonium v každé dávce jaderného materiálu. U každé změny inventury bude označeno datum změny inventury a kde je to vhodné, původní oblast bilance materiálu a přijímající oblast bilance materiálu nebo příjemce.

178

§ 11 Vyjmutí z evidence /I/ Použ£vá-li organizace speciální štěpný materiál v gramových množstvích nebo množstvích menších, jako detekční součást přístrojů, nebo je jaderný materiál používán v nejaderné činnosti /např. stínící bloky/ může organizace písemně požádat komisi, aby tento jaderný materiál byl vyjmut z evidence. Jestliže komise akceptuje žádost o vyjmutí jaderného materiálu^nezahrnuje
179

§ 14 Fyzická inventura /I/ Provádění fyzické inventury je základní a nejdůležitější činností, jíž se realizuje evidence a kontrola jaderných materiálů. Spočívá ve fyzickém ověření každé položky inventáře a jejím měření, tj. vážení,a vyžaduj£-li to okolnosti též stanovení analytické koncentrace a izotopického složení, a to zejména v těch případech/ kdy od minulé fyzické inventury nebo posledního fyzického ověření došlo nebo mohlo dojít ke změnám či záměně za jiný materiál. Při měření položky inventáře se použije nejpřesnější přístroj a metoda odpovídající dané kategorii materiálu. / 2 / Fyzická inventura se provádí v termínech, které stanoví písemný příkaz vedoucího organizace, eventuálně závazný pokyn předsedy komise. Fyzická inventura se koná nejméně jedenkrát ročně. U některých vybraných položek inventáře může vedoucí organizace nebo předseda komise určit konání fyzických inventur i v kratších intervalech. Přesný termín konání fyzické inventury musí být komisi oznámen vedoucím organizace 6 týdnů předem. /3/ Fyzickou inventuru provádějí v určeném termínu pracovníci, kteří také vedou provozní záznamy. Vedoucí evidence jaderných materiálů shromažďuje záznamy o provádění fyzické inventury, kontroluje postupy a správnost fyzické inventury a na základě provozních záznamů o fyzické inventuře zpracovává soupis fyzického inventáře /PIL/ a zprávu o materiálové bilanci /MBR/ nejpozději ke dni stanovenému jako termín k ověření fyzické inventury. /4/ Fyzická inventura se koná

zásadně vždy v jednom dni pro celou příslušnou

MBA. /5/ Výsladkem fyzické inventury je zjištění skutečného fyzického množství jaderných materiálů přítomných v určený den v organizaci eventuálně v MBA. /6/ Bilance jaderných materiálů slouží k určení velikosti nezapočitatelného materiálu /flUF/ mezi dvěma fyzickými inventurami. Nezapočítatelný materiál se získá jako rozdíl mezi konečnou dokladovou inventurou a fyzickou inventurou. /7/ Velikost nezapočitatelného materiálu musí organizace zdůvodnit ve zvláštní zprávě /přiložené ke zprávě o materiálové bilanci/, v níž se uvede rozbor příčin vzniku nezapočitatelného materiálu.

180

Část III Zprávy podávané organizací § 15 Druhy zpráv /I/ Organizace, která je povinna podle vyhlášky vést evidenci, podává komisi evidenční zprávy, zvláštní zprávy a předběžná oznámení. / 2 / Evidenční zprávy jsou: zpráva o změně inventury, soupis fyzické inventury, zpráva o materiálové bilanci a oprava evidenčního přehledu dávek. /3/ Zprávy se zakládají na údajích, které jsou k dispozici k datu podávání zprávy a mohou být k pozdějšímu datu opraveny podle potřeby. /4/ Forma evidenčních zpráv v jaderných elektrárnách je řešena podle zvláštní dohody s komisí. § 16 Zpráva o změně inventury /I/ Organizace podává komisi zprávy o všech přírůstcích a úbytcích v množství jaderných materiálů, které se nacházejí v jejích prostorách. / 2 / Zprávy podává organizace na formuláři č. 1A "Zpráva o změně inventury", který vydala komise. /3/ Zprávu o změně inventury doručí komisi do pěti dnů po dni, ve kterém došlo k hlášenému přírůstku či úbytku v množství jaderných materiálů. / 4 / Organizace přijímající jtderné materiály ověří ddaje odesílající organizace dootupnými metodami dříve,než odešle "Zprávu o změně inventury" komisi. § 17 Soupis fyzické inventury a zpráva o materiálové bilanci /I/ Soupis fyzické inventury a zprávu o materiálové bilanci předává organizace komisi tak, aby na komisi byla k dispozici nejpozději do 10 dnů po ukončení fyzické inventury. /2/ Soupis fyzické inventury se předává jedním ze dvou následujících způsobů: a/ na formuláři "Soupis fyzické inventury", který vydala komise; b/ formou opravy k evidenčnímu přehledu dávek. /3/ Pokud se postupuje podle bodu b/ organizace předává opravu k evidenčnímu přehledu dávek do deseti dnů před určeným termínem fyzické inventury. Vysvětlivky pro vyplňování příslušného formuláře jsou uvedeny v příloze. / 4 / Zpráva o materiálové bilanci se podává na formuláři "Zpráva o materiálové bilanci", který vydala komise.

18!

Zvláštní zprávy /I/ Zvláštní zprávu podle § 9 odst. /3/ písni, /a/ vyhlášky organizace podá komisi telefonem, telegranem nebo dálnopisem, zvláštní zprávu podle § 9 odst. /3/ písm. /b/ vyhlášky organizace zašle ve formě dopisu. /2/ Zaslání zvláštní zprávy nezbavuje organizaci povinnosti zaslat koiaisi zprávu o změně inventury jaderných materiálů. /3/ Porušením zařízení komise nebo Agentury so mini porušení způsobené organizací a týká se i přechodného porušení jejich funkce nebo jejich kontrolní činnosti /např. přeruiiení dodávky proudu, zastínění kamer, snížení intenzity osvětlení, posunutí detektoru záření apod./. § 19 Předběžné oznámení /I/ Ha základě předběžného oznámení podle § 9 odst. / 4 / písm. /a/ vyhlášky obdrží organizace od komise povolení ke spotřebě nebo rozředění jaderných materiálů podle § 9 odst. /5/ vyhlášky. To znamená, že organizace může povolené množství specifikovaných jaderných materiálů použít k specifikovaným ilčelúm a tím ukončit jejich evidenci. /2/ Zaslání předběžného oznámení nezbavuje organizaci povinnosti zasílat komisi zprávy o změně inventury. Datem inventúrni změny je pak den, kdy jsou jaderné materiály v takovém stadiu technologického procesu, že je nelze běžnými metodami získat zpět /např. v sklářském kmeni, oceli apod./ /3/ Organizace musí usilovat, aby nedošlo k situaci, která vyžaduje předběžného oznámení podle § 9 odst. / 4 / písm. /b/ vyhlášky. Nejvhodnější je plán operací, které mohou vést k porušení pečetí či zařízení komise nebo Agentury,projednat v průběhu inspekce fyzické inventury nebo v průběhu běžné inspekce, aby inspektor mohl učinit potřebná opatření a tím se předešlo provedení zvláštní inspekce. 5 20 Odeslání do zahraničí /I/ šest týdnů před každým odesláním jaderných materiálů do zahraničí kromě do socialistických zemí je odesílající organizace povinna zaslat předběžné oznámení s iídaji podle § 11, odst. 1, písmeno a - e vyhlášky. / 2 / Zaslání předběžného oznámení nezbavuje organizaci povinnosti zaslat komisi zprávu o změně inventury a průvodní doklad k zásilce dle následujícího odstavce. /3/ Každou zásilku jaderných materiálů do zahraničí je organizace povinna vybavit průvodním dokladem k zahraniční zásilce ve formě "Export-Import Notification" /Eltl/. Vysvětlivky k vyplňování tohoto formuláře jsou uvedeny v příloze.

182

5 21 Údaje o konstrukci jaderného zařízení /I/ Organizace, která provozuje, rekonstruuje nebo nově buduje /zde zpravidla investor/ jaderné zařízení jt= povinna předložit komisi údaje o konstrukci též z hlediska evidence a kontroly jaderných materiálů v rámci předprovozní bezpečnostní zprávy . Konkrétní formu a obsah informace o konstrukci stanoví komise pro každý typ jaderného zařízení /obvykle formou dotazníku/. Informace o konstrukci musí být komisi doručena nejpozději osm měsíců před plánovaným datem příjmu jaderného materiálu do organizace. /2/ Informace o konstrukci jaderných zařízení slouží k sestavení Dodatku o zařízení, ve kteří:1, je specifikováno rozdělení do oblastí bilance jaderných materiálů, jsou určeny klíčové měřicí body /KHP/, požadavky a metody měření jaderných materiálů a kalibrace měřicích zařízení, způsoby vedení provozních dokladů, požadavky na obsah a formu dokumentů předkládaných provozovatelem při inspekci Agentury, stanovení kontejnmentu a dozoru, požadavky na zvláštní zprávy, délka a četnost inspekcí Agentury a určení jejich rozsahu. /3/ Informace o konstrukci, které budou poskytnuty Agentuře;budou zahrnovat v případě každého zařízení, kde to je uplatnitelné: a/ identifikaci zařízení, v níž bude konstatován všeobecný charakter, účel, nominální kapacita a zeměpisné umístění, názvy a adresy, kterých se používá pro normální obchodní účely,' b/ popis všeobecného uspořádání zařízení se zřetelem k formě, umístění a toku jaderných materiálů a všeobecnému rozmístění důležitých částí zařízení; c/ popis rysů zařízení týkající se evidence materiálu, kontrolních opatření /kontejnmentu/ a dozoru • d/ popis existujících a navržených postupů na zařízení k evidenci a kontrole jaderných materiálů, se zvláštním zřetelem na oblasti bilance materiálů, měření toku a postupy pro provedení fyzické inventury jaderných materiálů.

3/ Srov. 5 5 vyhlášky č. 85/1976 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení a stavebním řádu 4/ Srov. 5 39 odst. /3/ písm. f vyhlášky č. 85/1976 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení a stavebním řádu

t83

Cast IV Kontroly komise a Agentury § 22 Inspekce komise /I/ Plnění povinností organizace daných vyhláškou je kontrolováno jednak prostřednictvím evidenčních zpráv, zvláštních zpráv, předběžných oznámení a údajů o konstrukci jaderných zařízení, které organizace zasílá komisi v uvedených termínech a jednak inspekcemi komise, které provádějí její inspektoři. / 2 / Cílem inspekcí komise je ověřit, že komisi zaslané informace odpovídají provozním záznamům a skutečnosti,a ověřit, že fyzický stav jaderných materiálů souhlasí s dokladovou inventurou. /3/ Při fyzické kontrole jaderných materiálů může inspektor komise provádět kontrolní měření měřicími přístroji komise, zkontrolovat nebo dát zkontrolovat měřicí přístroje a zařízení organizace, nařídit provedení kontrolních měření měřicími přístroji organizace, odebírat vzorky, zabezpečit část inventáře, který nebude po delší dobu využíván, instalovat kontrolní zařízení komise apod. /4/ Inspekce komise se člení do tří kategorií: a/ Běžné Inspekce. Počet a rozsah běžných inspekcí v organizaci není omezen, řídí se počtem a velikostí přírůstků a úbytků jaderných materiálů a podle kvality evidenčního a kontrolního systému v organizaci. b/ Inspekce fyzické inventury. Provádí se zpravidla v průběhu fyzické inventury, tzn. že inspektoři dohlížejí na provedení fyzické inventury, nebo v krátkém intervalu po jejím provedení. c/ Zvláštní inspekce. Komise ji může provést v případě zaslání zvláštní zprávy podle § 9 odst. 3 vyhlášky nebo v případě, kdy dojde ze strany komise k podezření, že nastaly okolnosti, které měly vést organizaci k zaslání zvláštní zprávy. Zvláštní inspekci provede komise též v případě, že organizace neplní ustanovení vyhlášky. Rozsah zvláštní inspekce bude omezen pouze na tu část inventáře, které se týká zvláštní zpráva, nebo které se týkají nedostatky zjištěné v organizaci. /5/ Komise oznámí organizaci konání běžné inspekce a inspekce fyzické inventury nejméně 24 hodin předem. Zvláštní inspekce nevyžaduje předběžné oznámení. /&/ Podle § 4 odst. /A/ vyhlášky informuje předseda komise vedoucího organizace o výsledku každé inspekce. V této informaci upozorní vedoucího organizace na případné nedostatky v evidenci jaderných materiálů a určí způsob a termín jejich odstranění. PI V případě zjištění opakovaných nedostatků v evidenci jaderných materiálů v organizaci může předseda komise po předchozím upozornění zrušit oprávnění k odběru jaderných materiálů, které komise organizaci vydala podle § 5 odst. 4 vyhlášky. Zrušení oprávnění k odběru jaderných materiálů má účinnost zákazu manipulace s jadernými materiály v organizaci. /3/ Organizace je povinna písemně oznámit do 30 dnů komisi hodnoty dávek záření, které inspektoři komise a Agentury obdrželi v průběhu inspekce.

184

§ 23 Inspekce Agentury /I/ Komise sdělí organizaci okamžitě po oznámení z Agentury datum inspekce Agentury, jména inspektorů Agentury a případně další požadavky Agentury. /2/ Každé inspekce Aqentury v organizaci se zúčastní inspektoři komise a vedoucí evidence jaderných materiálů. Podle povahy inspekce Agentury se bude jednat zároveň o inspekci komise§ 24 Analýzy a měření jaderných materiálů /I/ Organizace vyrábějící, přechovávající nebo spotřebovávající jaderné materiály je povinna vybavit svá pracoviště technickými prostředky nutnými ke kontrole a měření jaderných materiálů, a to zejména s ohledem na kategorii jaderných materiálů, jejich množství v organizaci přítomné nebo prosazené a na technologické operace. /2/ Analýzy jaderných materiálů pro tíčely této směrnice hradí zásadně organizace z vlastních prostředků. Používají se nejpřesnější dostupné metody a přístroje odpovídající dané kategorii jaderných materiálů. /3/ V případě závažných neshod v měření me'zi odesilatelem a příjemcem jaderných materiálů je rozhodné měření provedené v Ústřední kontrolní laboratoři /dále jen ÚKL/ Řež, která je autorizovaným čs. pracovištěm pro potřeby analýz a měření jaderných materiálů. /4/ ÚKL provádí tdž za úhradu analýzy zejména izotopického složení jaderných materiálů pro organizace, které nemusí mít vlastní chnické prostředky k jejich provedení. § 25 Provozní ztráty, změřený a zadržený odpad a opatření při likvidaci odpadu /i/ Limity provozních ztrát jsou pro každou fíBA stanoveny v Dodatku o zařízení a jejich překročení je třeba neprodleně oznámit komisi zvláštní zprávou. /2/ Provozní ztráty jsou dvojího druhu: a/ nezměřené provozní ztráty, které vznikají v každém provozu např. rozprášením, odpařením, jako výsledek nedokonalosti analytických metod nebo též nepovoleným odnímáním. Tyto ztráty se zjistí při provedení fyzické inventury a jejich výsledkem je MUF; b/ změřené provozní ztráty představují takový změřený odpad jaderného materiálu, který je v dané MBA či organizaci pro své vlastnosti zejména s ohledem na ekonomii zcela nevyužitelný /přičemž materiál je obvykle technologicky zpětně získatelný bez využití technologie zpracování rud/. Do této kategorie lze zahrnout např. obrus a třísky ve směsi s jinými kovy při společném obrábění, strusky, napečeniny na kelímcích, nezpracovatelné a vysoce aktivní roztoky, zbytky po analýzách a podobně. Základní zásadou je, že velikost změřených provozních ztrát musí být vždy analyticky změřená nebo na základě měření odhadnutá. V žádném případě je nelze

185

vypočítávat z materiálové bilance, tj. jako rozdíl mezi hmotností materiálu vstupujícího do procesu a hmotností produktu. Náklady na tato měření nese sama organizace. Výsledky analýz a měření jsou součástí provozních dokladů a musí obsahovat datum, popis použité metody a přístroje jakož i podpisosoby;jež měření provedla a podpis vedoucího evidence jaderných materiálu. /3/ Při likvidaci materiálu ze změřeného odpadu vyžádá si organizace souhlas komise k likvidaci. Komise svůj souhlas může vázat na splnění podmínek či na provedení kontrolního měření. Materiál re změřených provozních ztrát se až do likvidace skladuje odděleně od jiných druhů odpadů zejména radioaktivních. Po obdržení souhlasu komise se provede likvidace takovým způsobem, aby jaderný materiál nebyl zpětně získatelný /obvykle zabetonováním a odvozem do úložiště/. Likvidaci provádí nejméně tříčlenná komise, která podepíše likvidační zápis, jehož kopie se zašle komisi. Členem likvidační komise je vždy vedoucí evidence jaderných materiálu. /A/ Zadržený odpad je takový odpadový jaderný materiál, který je v dané flBA nebo organizaci bezprostředně nevyužitelný nebo pro fyzikální formu a umístění obtížně přístupný běžné inspekci, přičemž je zpětně získatelný a jeho budoucí využití organizace plánuje. Před převedením materiálu do kategorie zadrženého odpadu se provede jeho měření. Výsledky měření jsou součástí provozních záznamů. Zadržený odpad se nezahrnuje do běžné fyzické inventury. Husí však o něm být vedena evidence zvláší. podobně jako u materiálu vyjmutého z evidence. /5/ Organizace dbá, aby nedocházelo k neodůvodněné kumulaci zadrženého odpadu. Vyžadují-li to okolnosti/komise muže provést inspekci a nařídit měření zadrženého odpadu. Převod jaderného materiálu do zadrženého odpadu i zpětný převod musí být komisi hlášen k datu převodu; a to na formuláři hlášení o změně inventury.

Část V Závěrečná ustanovení § 26 Styk s komisí /!/ Styk s komisí se děje zásadně písemně nebo telexem. Telefonicky lze podávat pouze předběžná vyrozumění nebo vyřizovat zcela neodkladné záležitosti, které však budou dodatečn" a neprodleně sděleny písemně. / 2 / Dopisy za organizaci podepisuje vedoucí organizace,a to zejména dopisy zásadního významu týkající se změn Dodatku, inspekcí, ztrát jaderných materiálů, fyzické inventury, žádostí o vyjmutí a ukončení, likvidace jaderných materiálů a dalších okolností vyžadujících zaslání zvláštní zprávy. Běžnou korespondenci týkající se převodů jaderných materiálů může podepsat vedoucí evidence. Za komisi podepisuje dopisy předseda komise, běžnou korespondenci ředitel odboru jaderné bezpečnosti a záruk.

186

§ 27 Stvk s Agenturou ve věcech evidence a kontroly jaderných materiálů. Styk organizace s Agenturou se uskutečňuje zásadně prostřednictvím komise. 5 28 Archivace původních dokumentu, provozních a evidenčních dokladů Podle § 12 vyhlášky je povinností organizace archivovat všechny doklady o evidenci a kontrole jaderných materiálů nejméně 5 let. Pôvodní dokumenty /certifikáty/ se musí archivovat po celou dobu přítomnosti jaderných materiálů v organizaci. § 29 Pokyny čj. 3387 z června 1977 se ruší a nahrazují se těmito novelizovanými pokyny s účinností od 1. dubna 1982.

V Praze dne 23. 2. 19S2

Ing. Jan

N e u m a n n , CSc. předseda ČSKAE

v«r,

187

bezpečnost jaderných

Recommend Documents