BEZPE∂NÉ POTRAVINY: REGULACE BIOLOGICKŸCH ÚPRAV ZEMÆDÆLSKŸCH PLODIN VE SPOJENŸCH STÁTECH
BEZPE∂NÉ POTRAVINY: REGULACE BIOLOGICKŸCH ÚPRAV ZEMÆDÆLSKŸCH PLODIN VE SPOJENŸCH STÁTECH
SPOT∫EBITELÉ CELÉHO SVÆTA se právem zajímají o to, zda jedí bezpe∑né potraviny. Tento zájem narπstá s pokrokem v biologické úpravæ potravin. V rámci politiky pªijaté v roce 1986 mají hlavní odpovædnost za celostátní regula∑ní rámec v oblasti biologického in¤enÿrství tªi federální orgány: Veterinární a fytohygienická inspekce pªi ministerstvu zemædælství USA (USDA-APHIS), Správa potravin a lé∑iv pªi ministerstvu zdravotnictví a humánních slu¤eb (FDA) a Úªad ochrany ¤ivotního prostªedí (EPA). V tomto rámci je regula∑ní proces v USA soustavnæ pªehodnocován a dopracováván pro veµkeré potraviny, a} ji¤ tradi∑ní nebo biologicky upravené. Spojené státy mají s regulací biologicky upravenÿch potravin ji¤ více ne¤ desetiletou zkuµenost. Regula∑ním ªízením americké vlády proµlo zhruba 50 odrπd potravináªskÿch plodin a na trhu jsou v sou∑asné dobæ tisíce druhπ potravin s obsahem biologicky upravenÿch slo¤ek. Tento pªehled uvádí vµech pæt regula∑ních postupπ, je¤ probæhnou od okam¤iku, kdy vædec dostane nápad na biologicky upravenÿ rostlinnÿ produkt, kterÿ by pªípadnæ mohl bÿt komer∑næ vyu¤it, a¤ do chvíle, kdy se objeví v místním obchodæ s potravinami. 2
DISKUSE P∫ED PODÁN⁄M NÁVRHU Regulace biologického in¤enÿrství na federální úrovni za∑íná tehdy, kdy¤ má bÿt vÿsledek laboratorního vÿzkumu a vÿvoje podroben polní zkouµce. Na po∑átku celého procesu jedná navrhovatel nové odrπdy se vµemi tªemi regula∑ními orgány, aby si vyjasnili typy dat a informací, které regulátor potªebuje jako podklad pro svoje hodnocení. Tyto pªedbæ¤né konzultace nejsou sice povinné, velmi se vµak doporu∑ují, aby ªízení pozdæji nenará¤elo na pªeká¤ky a prπtahy.
SCHVALOVÁN⁄ POLN⁄CH ZKOU¥EK USDA-APHIS reguluje vÿvoj a polní zkouµky geneticky upravenÿch rostlin. ¥lechtitelé obvykle provádæjí polní zkouµky po nækolik let, aby vyhodnotili prakticky vµechny aspekty pæstování nové odrπdy, vyµlechtæné bu™ v laboratoªi, nebo ve skleníku, po∑ínaje její odolností vπ∑i chorobám a¤ po nejrπznæjµí detailní charakteristiky. Pªedpisy USDA-APHIS se dotÿkají i tæchto polních zkouµek, nebo} stanovují postupy pro získání souhlasu nebo pro ohlaµování, které pªedchází dovozu, pohybu pªes hranice státπ nebo uvedení „regulované“ polo¤ky na území USA. Regulovanÿmi polo¤kami se rozumæjí ¤ivé organismy, pªedevµím rostliny a mikroorganismy, jako¤ i vÿrobky pozmænæné nebo vyrobené metodami genového in¤enÿrství, které by mohly bÿt pova¤ovány za µkπdce rostlin nebo by mohly pro rostliny pªedstavovat jisté riziko. Hodlá-li µlechtitel tªeba jen zaslat geneticky upravené osivo do jiného státu Unie, musí to ohlásit USDA-APHIS. Mají-li bÿt uspokojeny regula∑ní po¤adavky USDA-APHIS, musí bÿt polní zkouµka provedena tak, aby geneticky upravená rostlina nebo její potomstvo nevzrostly nebo nepªe¤ily po ukon∑ení polní zkouµky, a} ji¤ na zemædælské, nebo nezemædælské pπdæ. Musí bÿt pªijata zvláµtní opatªení, aby bylo zabránæno µíªení pylu, celÿch rostlin nebo jejich ∑ástí z pokusného pozemku. Pokusnÿ pozemek musí bÿt sledován po celÿ následující rok, aby bylo jisté, ¤e na næm ¤ádné takové rostliny nepªe¤ívají nebo nevzrπstají „o své vπli“. Navíc pokud USDA-APHIS schválí novou biologicky upravenou rostlinu pro polní zkouµku, pracovníci úªadu a jejich partneªi z pªísluµného státu Unie mohou pªed zkouµkou, bæhem ní
3
i po ní vykonat inspekci pokusného pozemku, aby se pªesvæd∑ili, ¤e zkouµka je provádæna a ªízena bezpe∑nÿm zpπsobem.
^ÁDOST O „OSVOBOZEN⁄ OD REGULACE“ Po nækolika letech laboratorních a polních zkouµek se navrhovatel mπ¤e rozhodnout ke komer∑nímu vyu¤ití geneticky upravené rostlinné odrπdy a po¤ádat USDA-APHIS o uvolnæní z regula∑ního dohledu. Po pªezkoumání veµkerÿch materiálπ od vÿkazπ z polních zkouµek a¤ po vædeckou literaturu a seznamy chorob rozhodne USDA-APHIS, ¤e plodina nadále nebude „regulovanou polo¤kou“, pokud ovµem nepªedstavuje záva¤né riziko pro jiné rostliny v daném prostªedí a její pou¤ití je stejnæ bezpe∑né, jako pou¤ití tradi∑næjµích odrπd. Na základæ tohoto rozhodnutí mπ¤e bÿt nová odrπda bez dalµích zásahπ USDA-APHIS pæstována, zkouµena nebo vyu¤ita ve µlechtitelství. ^ádost i pªilo¤enÿ ekologickÿ posudek jsou zveªejnæny a tak pªedlo¤eny k veªejné diskusi. Tento proces trvá obvykle zhruba deset mæsícπ ode dne, kdy úªad obdr¤í veµkeré potªebné informace. Nedodr¤ení pªedpisπ USDA-APHIS mπ¤e mít za následek ob∑anskoprávní i trestní postih. Pªi rozhodování posuzuje USDA-APHIS potenciální ekologické následky, k nim¤ patªí: ❏ Mo¤né posti¤ení rostlinnÿmi µkπdci. USDA-APHIS zkoumá biologii pªísluµné rostliny (tj. zda jde o rostlinu jednoletou nebo trvalku, kde je její pªirozenÿ vÿskyt, jak vypadá její ¤ivotní cyklus), její genetiku, jako¤ i vlastnosti a pπvod pou¤itého genového materiálu. Zkoumá také mo¤né vlivy geneticky upravené rostliny na jiné organismy v daném prostªedí a na zemædælskou produkci ve snaze zhodnotit, jaká rizika s sebou mπ¤e pªinést napª. v podobæ novÿch virovÿch onemocnæní, vætµí náchylnosti k chorobám a µkπdcπm nebo mo¤nosti genového pªenosu na pªíbuznou planou rostlinu, která se pak mπ¤e stát plevelem. ❏ Mo¤né dπsledky pro jiné organismy. USDA-APHIS musí zvá¤it, zda biologicky upravená plodina mπ¤e µkodit volnæ ¤ijícím ¤ivo∑ichπm v∑etnæ ptákπ a savcπ, kteªí se jejími kulturami mohou ¤ivit. Hodnoceny jsou také dπsledky pro u¤ite∑né organismy, napª. v∑ely, ohro¤ené druhy a jiné necílové organismy. Sou∑ástí této analÿzy je 4
posouzení dπsledkπ pªidání nového genu, napª. tvorba novÿch enzymπ nebo zmæny rostlinného metabolismu. ❏ Mo¤nost zaplevelení. USDA-APHIS zva¤uje, zda se upravená plodina mπ¤e stát plevelem. U neupravené odrπdy zkoumá charakteristiky plevelnatosti, napª. snadnost rozptylu semen, schopnost semen pªe¤ít zimu a jejich klí∑ivost. Poté jsou hodnoceny novæ vytvoªené vlastnosti z hlediska jejich potenciálu vyvolat plevelnatost rostliny.
P∫EDPISY EPA PRO PLODINY SE ZVŸ¥ENOU ODOLNOST⁄ PROTI ¥K∏DC∏M U rostlin geneticky upravenÿch pro tvorbu bílkoviny, která má schopnost likvidovat µkπdce, odpovídá Úªad ochrany ¤ivotního prostªedí za dozor nad celÿm prπbæhem vÿvoje, prodeje a vyu¤ití. Pªíkladem mπ¤e bÿt kukuªice vytváªející bílkovinu, která potla∑uje zavíje∑e kukuªi∑ného, ozna∑ovaná jako odrπda Bt. V pªípadæ plodin tolerantních k herbicidπm nemá rostlina sama schopnost µkπdce potla∑ovat, je vµak vyµlechtæna k tomu, aby odolala chemické látce, která jej zpravidla hubí. U takovÿch plodin EPA zkoumá nejen ekologickou bezpe∑nost herbicidu, nÿbr¤ také zjiµ}uje, zda jeho pou¤ití nebude mít takovÿ vliv na bezpe∑nost potravin nebo krmiv, kterÿ by vy¤adoval zvláµtní ozna∑ení produktu, a stanovuje maximální zbytkové hodnoty („tolerance“), pªípustné pro bezpe∑nou spotªebu. V takovÿch pªípadech musí bÿt pªedlo¤eny podrobné údaje o pªípustnÿch hodnotách herbicidπ pro plodiny, které jsou vπ∑i nim tolerantní. Fáze vÿvoje: Hodlá-li µlechtitel pesticidní rostlinné odrπdy provést nepotravináªské a nekrmiváªské zkouµky na suchozemské vÿmæªe vætµí ne¤ deset akrπ (4 ha) nebo na vodní ploµe vætµí ne¤ jeden akr, musí se poradit s pracovníky EPA, jaké údaje jsou vy¤adovány pro vydání povolení ke zkouµkám (tzv. povolení k pokusnému vyu¤ití, angl. zkratkou EUP) a jaké údaje je nutno získat pªi zkouµce, aby mohl následovat dalµí krok, kterÿm je posudkové ªízení s cílem rozhodnout, zda je mo¤no plodinu ve Spojenÿch státech zaregistrovat k pou¤ití jako pesticid. EUP je vy¤adováno ve fázi vÿvoje pro veµkeré plodiny, je¤ se mohou stát potravináªskÿmi surovinami. ^ádosti o EUP musí obsahovat „dostate∑né“ informace, aby jimi bylo mo¤no dolo¤it, ¤e navrhované u¤ití nebude mít „nad5
mærné nepªíznivé dπsledky“, jak jsou definovány v americkém zákonæ o pesticidech. Obvykle se po¤aduje, aby polní zkouµky v dobæ platnosti EUP byly provádæny za pªísnÿch ochrannÿch opatªení s cílem omezit rizika pro ¤ivotní prostªedí a zdraví obyvatelstva (napª. zni∑ení skliznæ po polní zkouµce). Zákon poskytuje EPA k rozhodnutí o udælení EUP lhπtu 120 dnπ. Zveªejnæná oznámení vyzÿvají veªejnost, aby se k ¤ádosti o EUP vyjádªila. Fáze prodeje: Nejsou-li pªedmætem konkrétní vÿjimky, musí vµechny pesticidy v∑etnæ tæch, je¤ jsou obsa¤eny ve tkáních ¤ivÿch rostlin, pªezkoumat a zaregistrovat EPA. Jinak nemohou bÿt prodávány ∑i distribuovány. K registraci pesticidπ musí EPA zvá¤it údaje o vµech myslitelnÿch humánních a ekologickÿch rizikách a pªesvæd∑it se, ¤e pesticid „nebude obecnæ pπsobit nadmærné ne¤ádoucí ú∑inky“. Pªezkum „úplného“ souboru informací a vydání rozhodnutí trvá EPA obvykle jeden rok. Úplnÿ soubor zpravidla obsahuje informace o charakteristikách vÿrobku, zdravotních (tj. toxikologickÿch) ú∑incích, ú∑incích na necílové organismy a dalµím osudu pesticidu v prostªedí. Hodnotí se také zvládnutelnost rezistence u hmyzu, tj. pravdæpodobnost, s ní¤ si hmyz vytvoªí k biologicky upravené rostlinæ rezistenci. I k tomu by se mæla vyjádªit veªejnost. ❏ Charakterizace vÿrobku. EPA hodnotí napª. zdroj genu, jak se gen projevuje, biologii pªijímající rostliny a vlastnosti vzniklého pesticidu. ❏ Zdravotní ú∑inky. Za hlavní vstupní bránu pro ú∑inky potravináªskÿch nebo krmnÿch rostlin, geneticky upravenÿch k tvorbæ pesticidních látek, se pªedpokládá pªíjem s potravou. U vµech potravináªskÿch nebo krmnÿch plodin s pesticidním ú∑inkem zkoumá EPA údaje z akutních orálních studií, získané pªi laboratorních zkouµkách na myµích. EPA také hodnotí potenciální alergennost a stravitelnost nového pesticidního proteinu. ❏ Ekologické dπsledky. EPA posuzuje údaje o rychlosti degradace pesticidní bílkoviny v rostlinné tkáni v pπdæ. Posuzuje také pªípadnou mo¤nost pªenosu genπ mezidruhovÿm opylením na pªíbuzné plevel6
né nebo planæ rostoucí rostliny, jako¤ i topografickou blízkost pokusného pozemku k pªíbuznÿm kultivarπm nebo plevelnÿm pªíbuznÿm rostlinám, schopnÿm mezidruhového opylení. ❏ Ú∑inky na necílové organismy. Pesticidní látky (zpravidla bílkoviny) u biologicky upravenÿch rostlin jsou obsa¤eny v jejich tkáních. Necílové organismy jsou proto vystaveny pesticidním látkám pªedevµím tehdy, kdy¤ se takovÿmi rostlinami ¤iví. EPA posuzuje, zda je novæ pªidaná pesticidní slo¤ka toxická pro volnæ ¤ijící ¤ivo∑ichy, u¤ite∑nÿ hmyz, ryby nebo jiné organismy a pokud ano, zda tyto organismy pªijdou s takovou bílkovinou do styku. Bt proteiny byly napªíklad zkouµeny zpravidla v dávkách pªedstavujících desetinásobek a¤ stonásobek pªedpokládaného pªíjmu od pesticidní rostliny. Zkouµky se provádæjí s ªadou druhπ necílového hmyzu, napª. v∑el, zlatoo∑ek, sluné∑ek a dravÿch vosi∑ek, ale také s jinÿmi ¤ivo∑ichy, napªíklad ¤í¤alami, rybami, ptáky a hlodavci. Kromæ po¤adavkπ na data pro registraci pesticidu musí EPA posoudit veµkerá potravní rizika, která pesticidní bílkovina pªedstavuje pro lidi i zvíªata, aby rozhodla, zda je nutno stanovit nejvyµµí pªípustnÿ obsah bílkoviny v potravinách, vyrobenÿch z upravené plodiny. K vyjádªení je vyzvána i veªejnost. Existují-li ji¤ potvrzené údaje o bezpe∑nosti bílkoviny a jsou zkuµenosti s jejím bezpe∑nÿm vyu¤itím, mπ¤e µlechtitel po¤ádat o osvobození od stanovení pªípustného obsahu. Takové vÿjimky vµak nejsou udælovány automaticky. Poprodejní fáze: Americkÿ zákon o pesticidech pªiznává EPA pravomoc zmænit ∑i zruµit udælené registrace v pªípadæ, ¤e se projeví „nadmærné nepªíznivé ú∑inky“. EPA mπ¤e navíc na základæ novæ získanÿch informací ulo¤it nová opatªení. Tak napªíklad kvπli potla∑ení vzniku rezistence u hmyzu musí zemædælci, kteªí pæstují kukuªi∑nou odrπdu Bt, po∑ínaje pæstebním rokem 2000 osévat dvacet procent vÿmæry neupravenou kukuªicí. Pæstují-li farmáªi kukuªici Bt v bavlnáªské oblasti, musí osít neupravenou odrπdou nejménæ 50 procent plochy. Tím je zajiµtæno takzvané „úto∑iµtæ“, jeho¤ ú∑elem je potla∑ení genetické schopnosti hmyzích populací vypæstovat si pªi spásání kukuªice rezistenci na Bt. 7
FDA – KONTROLA BEZPE∂NOSTI POTRAVIN A KRMIV Za bezpe∑nost potravin a krmiv odpovídá Správa potravin a lé∑iv pªi ministerstvu zdravotnictví (FDA). Její pracovníci jsou se µlechtitelem v kontaktu a informují jej, jaké studie pova¤uje FDA za vhodné pro zajiµtæní bezpe∑nosti potravin a krmiv. Celÿ proces mπ¤e pªedcházet, doprovázet nebo následovat zahájení polních zkouµek µlechtitelem nebo jeho jednání s jinÿmi orgány v závislosti na tom, jaké otázky o produktu chce µlechtitel nebo FDA zodpovædæt. ¥lechtitelé pªedkládají FDA dokumentaci shrnující údaje a informace, které shromá¤dili, aby dolo¤ili, ¤e biologicky upravená potravina je stejnæ bezpe∑ná, jako její bæ¤nÿ protæjµek. Dokumentace popisuje pou¤ité geny, uvádí, zda pocházejí z rostliny, z ní¤ pocházejí potraviny, o kterÿch je známo, ¤e u nækterÿch osob vyvolávají alergické reakce, charakterizuje bílkoviny, vytváªené tæmito geny, jejich biologickou funkci, míru jejich bezpe∑nosti pro ∑lovæka i zvíªata a mno¤ství, v jakém se budou vyskytovat v potravinách. ¥lechtitelé také FDA informují, zda nová potravina obsahuje pªedpokládaná mno¤ství ¤ivin nebo toxinπ, pªípadnæ sdælují dalµí informace o bezpe∑nosti a vyu¤itelnosti vÿrobku. Typy studií, které µlechtitel provede, se rπzní podle charakteristik potravináªského vÿrobku a podle typu zmæn, provedenÿch na plodinæ. Obecnæ slou¤í tyto studie ke zjiµtæní, zda zavedení nového genetického materiálu do rostliny nezpπsobilo næjaké neo∑ekávané zmæny; to se zjiµ}uje rozborem slo¤ení potraviny se zvláµtním zªetelem k obsahu známÿch toxickÿch látek a hlavních ¤ivin. U nové bílkoviny zjiµ}ují, zda ❏ je v zásadæ stejná, jako ostatní bílkoviny, bæ¤næ v potravinæ obsa¤ené, a je pªítomna ve srovnatelném mno¤ství; ❏ pochází z obecnæ alergenní potraviny, jako je napª. mléko, vejce, ryby, oªechy a luµtæniny; je-li tomu tak, lze pªedpokládat, ¤e je rovnæ¤ alergenní, pokud µlechtitel uspokojivæ neproká¤e opak; nemπ¤eli µlechtitel prokázat, ¤e nejde o alergen, bude úªad bu™ po¤adovat, aby potravina byla ozna∑ena jako vÿrobek obsahující alergen nebo,
8
v pªípadech, kdy by písemné ozna∑ení nebylo pova¤ováno za dostate∑nou záruku bezpe∑nosti, úªad nepovolí prodej této potraviny; ❏ je rychle strávena, ∑ím¤ se minimalizuje pravdæpodobnost jejích alergenních ú∑inkπ. Sou∑asnÿ vÿµe popsanÿ proces konzultací je v USA dobrovolnÿ, dosud jej vµak vyu¤ily vµechny podniky pªedtím, ne¤ pªikro∑ily k prodeji biologicky upravenÿch potravináªskÿch vÿrobkπ ve Spojenÿch státech. FDA pªipravuje zveªejnæní návrhu pªedpisu, kterÿm vznikne investorovi, jen¤ hodlá uvést na trh biologicky upravenÿ potravináªskÿ vÿrobek, povinnost informovat FDA o takové potravinæ nejménæ 120 dnπ pªed uvedením vÿrobku na trh. Je-li FDA na konci celého procesu s poskytnutÿmi informacemi spokojena a nezjistila u potraviny ¤ádné bezpe∑nostní nebo jiné nedostatky, vystaví investorovi dopis, v næm¤ potvrdí, ¤e nemá k potravináªské ∑i krmiváªské bezpe∑nosti vÿrobku dalµí otázky. Aby mæli pªístup k informacím o vÿrobku také spotªebitelé, zveªejní FDA tyto informace a svoje rozhodnutí na webové stránce FDA (v souladu s platnÿmi pªedpisy o ochranæ informací). Pokud vµak vzniknou pochybnosti poté, co byl vÿrobek uveden na trh, je FDA oprávnæna neprodlenæ stáhnout z prodeje jakékoli potraviny, je¤ nebude pova¤ovat za bezpe∑né.
9
Food and Drug Administration Biotechnology http://vm.cfsan.fda.gov/~lrd/biotechm.html U.S. Department of Agriculture Biotechnology Information Center http:// www.nal.usda.gov/bic Environmental Protection Agency http:// www.epa.gov Animal and Plant Health Inspection Service: Agricultural Biotechnology http:// www.aphis.usda.gov/oa/new/ab.html
Tento materiál o regulaci biologickÿch modifikací zemædælskÿch plodin ve Spojenÿch státech vydalo ministerstvo zahrani∑ních væcí USA. Na jeho pªípravæ spolupracovala Veterinární a fytohygienická inspekce pªi ministerstvu zemædælství, Úªad ochrany ¤ivotního prostªedí, Agentura USA pro mezinárodní rozvoj, ministerstvo obchodu a Úªad obchodního zástupce USA.
Foto na obálce Scott Baker. K otiµtæní poskytla vÿzkumná slu¤ba ministerstva zemædælství USA. Produced by Regional Program Office, Vienna (Food Safety)
