Číslo 6/2014
16. března „Tys mi ukázal cestu do Ars. Já ti ukážu cestu do nebe.“
T
Světec na postní dobu
akový nápis najdeme na pomníčku v malém francouzském městečku Ars, ve kterém působil začátkem 19. století katolický kněz, sv. Jan Maria Vianney. Jak se dozvíme z mnohých jeho životopisů, cestu do nebe ukázal nejen malému chlapci, který mu pomohl dostat se do Arsu, ale i mnohým dalším. První knížku o tomto světci jsem přečetl už v dětství. Nejen, že jsem ji zhltnul „jedním dechem“ ale to, co jsem tam našel, bylo jedním z těch silných impulsů, které ovlivnily můj život a moje budoucí povolání. Všechny příběhy z jeho života jsou zpracované velice lidovým až pohádkovým způsobem. Jako by chtěly nejen poskytnout informace o jeho osobě, ale i vykreslit postoj srdce tohoto podivného světce: hluboké srdce, plné dobroty, do kterého mohl vstoupit každý, kdo hledal Boha. Sv. Jan Vianney nikdy nevynikal ani svým intelektem ani svým vzděláním. Měl veliké problémy již na úrovni základního vzdělání, a když se nakonec ocitl
v kněžském semináři, tak ho ukončil jen díky své ohromující zbožnosti, pokoře, dobrotě a soucitu představených s jeho slabým zdravím. Nikdo totiž nevěřil, že Jan bude žít déle než několik let a tak byl každým rokem protlačen do dalšího ročníku, aby nakonec přijal kněžské svěcení. Přesto zemřel v 73. roce svého života. „Biskup poslal tohoto přihlouplého kněze do malé vesnice na jihu Francie, do vesnice Ars,“ kde, jak čteme ve vzpomínkách sv. Jana, byl jeden naprosto prázdný kostel a pět hospod plných opilých farníků. Po několika letech působení „arského faráře“ - jak nazýváme sv. Jana - nejen, že se kostel začal naplňovat místními farníky, ale do Arsu začali putovat lidi z celé - tehdy po francouzské revoluci ateistické Francie, potažmo i z dalších zemí. Sv. Jan přitahoval zatvrzelé hříšníky a ateisty, kteří se mu snažili dokázat, že Bůh neexistuje. Při setkání se světcem jejich myšlenka umírala: to on je nakonec přesvědčil o opaku.
Zprávy od sv. Jakuba a sv. Prokopa 16. března 2014 Kde se skrývalo tajemství této přesvědčující síly sv. Jana? Odpověď nacházíme v evangeliu z Popeleční středy: almužna, modlitba, půst. Světec všechny peníze věnoval chudým, pro sirotky vybudoval domov se školou, jeho činnost mnohým poskytla zaměstnání. Tak dalece a hluboce viděl v každém člověku trpícího Krista, že po odevzdání posledního kousku chleba často sám umíral hlady.
strana 2
dětí, tak sv. Jan činil pokání za hříchy těch, kteří mu svěřovali své životy: skoro nespal, skoro nejedl, skoro nežil – žil v něm Bůh. Na začátku doby postní, kdy se ptáme, jakým způsobem získat Boha více pro sebe, pro své blízké, pro tento svět, pro nás může být sv. Jan Vianney inspirací. Četba duchovní literatury nám ukazuje cestu do nebe. Almužna, modlitba a půst nám dávají sílu a odhodlaní po ní kráčet. P. Adam L.
Další tajemství skrývala zpovědnice, ve které trávil 12 až 16 hodin denně. Na zpověď lidé čekali v několikahodinových frontách, často i několik dnů. V době, kdy pokání u zpovědi bývalo velice těžké, sv. Jan dával pouze symbolické a sám se po zakončené zpovědi kál za hříchy svých penitentů. Každý mohl své hříchy přenechat jemu a on je bral na sebe. Jako dobrý otec bere na sebe provinění svých
P. S. Těším se na setkání s vámi při příležitosti našich pondělních duchovních obnov nebo v sobotu 22. března na celodenní duchovní obnově; na pobožnostech křížových cest každou středu a každý pátek nebo 23. března v kině – pokud si zakoupíte lístek v KC u pí. Zdeňky Novákové. Prostě se na vás těším! Sice sv. Jan V. nejsem a mám k němu hodně daleko, ale aspoň trošku se za vás modlím a nosím vás ve svém srdci. A chci vás také poprosit: modlete se jeden za druhého, vyprošujte požehnání „dobrým i zlým“, ponořte své blízké do tajemství eucharistie, objednávejte mše sv. za živé a za zemřelé, ponořte i sebe do svátosti smíření, abychom všichni tvořili jedno Kristovo Tělo, abychom byli jedno v Kristu. Citáty použité v článku byly převzaté z: http://www.vendee.cz/texty/vianney.html, kde najdeme i další informace o životě světce. Foto jsem udělal v červenci 2009 během mé pouti po hrobech některých mých patronů: sv. Jana V., sv. Jana Bosca, sv. Dominika Savia, bl. Piera Giorgio Frassatiho a po dalších poutních místech, jako Taizé, La Salette, Sacro Monte a Re.
Zprávy od sv. Jakuba a sv. Prokopa 16. března 2014
strana 3
Obsah SVĚTEC NA POSTNÍ DOBU ................................................................................ 1 O ŘEČI OBRAZŮ .................................................................................................. 3 CO JE PRO MĚ ZPOVĚĎ ..................................................................................... 5 MISIE V PRAZE .................................................................................................... 5 VZPOMÍNKA NA SETKÁNÍ S KOMUNITOU TAIZÉ V PRAZE ..................... 7 KDYŽ VYZNÁVÁME KRISTA BEZ KŘÍŽE, ....................................................... 8 NEJSME PÁNOVÝMI UČEDNÍKY ..................................................................... 8 ROZHODNI SE DNES, NE AŽ ZÍTRA!.............................................................. 9 MMM: MEDITAČNÍ MYŠLENKY NA BŘEZEN 2014 ....................................... 9 HODINY RUŠTINY NA ZLÍCHOVSKÉ FAŘE ................................................. 10 ZÁPIS DĚTÍ DO CÍRKEVNÍ MATEŘSKÉ ŠKOLY SRDÍČKO ......................... 11
CO NÁS ČEKÁ ... .................................................................................................. 11 CO SE UDÁLO … ................................................................................................. 14 HISTORICKÉ CÍRKEVNÍ OKÉNKO .................................................................. 14 LITURGICKÝ KALENDÁŘ .................................................................................. 15 UZÁVĚRKA PŘÍŠTÍCH ČÍSEL ZPRÁV ............................................................... 15
O řeči obrazů
U
mělecká díla můžeme posuzovat z různých hledisek; jejich estetická hodnota nemusí být pro nás vždy nejdůležitější, pokud si k nim vytvoříme nějaký osobní vztah. Jsou totiž obrazy a sochy, na které se dokážeme dívat dlouhé minuty a snad ještě déle, protože řečí nám srozumitelnou vyprávějí známý příběh blízký našemu srdci. Podobně jako se nám snad nikdy neomrzí pohled na fotografii maminky, našeho dítěte,... Dlouze můžeme pozorovat rodinné foto staré rok nebo třicet i padesát let, protože k nám z něho promlouvají vzpomínky a snad i láska. A tak podobně oslovují i některá umělecká díla – od malička jsem měla ráda malý obrázek, neumělou, až barvotiskovou kopii Raffaelovy Sixtinské
Madony visící nad postelí v malé „sedničce“ v babiččině chalupě. A když se mi pak v mých patnácti letech poštěstilo vidět v drážďanské galerii originál, nemohla jsem se od něho odtrhnout. Stejně mě fascinují i fotografie Michelangelovy Piety – originál jsem ještě neměla možnost spatřit. K některým obrazům a sochám výklad prostě nepotřebujete, ale jsou díla, která na vás sice také hluboce zapůsobí, ale cítíte, že bez doplňujících informací vám z jejich poselství mnoho uniká – jako když se díváte na sto let staré fotografie vašich předků, o nichž skoro nic nevíte. Proto mám ráda komentáře vysvětlující záměry umělce, smysl kompozice, barev či symbolickou řeč různých detailů. Bohužel se mi nepodařilo mnoho takových
Zprávy od sv. Jakuba a sv. Prokopa 16. března 2014 publikací zatím objevit. Proto jsem se také těšila na přednášku, která se uskutečnila pro „dříve narozené“ ve čtvrtek 20. 2. na stodůlecké faře. Přišla mezi nás sestra dominikánka Benedikta, aby nás seznámila se životem a aspoň částí díla malíře známého jako Fra Angelico. A našla v nás pozorné a vděčné posluchače. Tento italský umělec z přelomu gotiky a renesance (nar. kolem r. 1395, zemřel 1455), původním jménem Guido di Pietro, přijal po vstupu do dominikánského řádu jméno Jan z Fiesole. Brzy po jeho smrti ho začali jeho příznivci nazývat Andělský malíř – a tak je také nejznámější: Il Beato Angelico, Fra Angelico. Ač se mnoho jeho obrazů nezachovalo, je díky Bohu pořád co obdivovat – např. výzdoba kláštera San Marco ve Florencii, kde také delší dobu žil. Jeho pověst člověka svatého života (zatím je blahoslavený, jedná se o jeho svatořečení), dobrého a pokorného, dosvědčuje i jeho dílo. Nelitoval námahy a v každé cele kláštera San Marco namaloval jednu fresku, ačkoliv věděl, že se z ní budou těšit oči jen jednoho člověka – obyvatele té cely. Vytvoření každého jeho díla předcházela důkladná duchovní příprava v modlitbě a meditaci. Říká se o něm, že „kázal štětcem“ a díky sestře Benediktě jsme měli možnost aspoň některá jeho „kázání“ lépe pochopit. Postavy na mnohých jeho freskách a plátnech spolu živě rozmlouvají a některé z nich se dokonce obrací i k divákovi a vtahují ho do znázorněného příběhu a do jejich „conversazione sacra“ do zbožného rozhovoru o svatých věcech. Obraz totiž nemá poskytovat jen umělecký zážitek, má především rozjímáním přibližovat člověka k Bohu. V díle Fra Angelica snad vůbec není místo pro náhodu, vše je předem promyšleno a má svůj význam. Sestra Benedikta nás učila „číst“ z některých jeho
strana 4
obrazů např. s námětem Zvěstování. Leckdo asi ví, proč je Panna Maria většinou zobrazována v červených šatech a modrém plášti: modrá symbolizuje pozemskou sféru, člověčenství, zatímco rudá, šarlatová je barva nejen života a lásky, ale také božství – a přísluší jí tedy jako té, jež Boha nosila ve svém lůně. Ale byli jsme upozorněni i třeba na detail antického sloupořadí na obraze – jedná se o sloupy v korintském stylu. Náhoda? Kdepak – čtěme v tom odkaz na Nový zákon, na Pavlovy listy Korintským. Květiny na obraze také něco sdělují – bílé růže oslavují Mariinu neposkvrněnost hříchem, a to i dědičným, a její panenství. Z andělových úst vychází drobným písmem oslovení budoucí Matky Boží. A Maria odpovídá – ale proč její Fiat … je napsáno obráceně - „vzhůru nohama“? Je to jasné, vždyť má být čteno seshora, je adresováno přece Bohu. Velice mě zaujal obraz se znázorněním posledního soudu. Ne ty až naturalisticky vylíčené hrůzy, které čekají na zavržence po levici Páně (na fotografii je naštěstí nebylo ani moc vidět). Po Ježíšově pravici vidíme utěšenou zahradu plnou květů, nad níž se tyčí hradby a jedna z bran nebeského Jeruzaléma, odkud proudí zář Beránkova světla. Ta zalévá a proměňuje postavy spasených lidí vesele tančících v kruhu spolu s anděly, dříve než vystoupí k jeruzalémským branám; jejich jásavá radost nás ujišťuje, že v ráji nás určitě nečeká žádná zbožná nuda. Na závěr bych chtěla citovat slova, která se připisují Fra Angelicovi a která můžeme přijmout jako návod pro každou svou činnost: „Chcete-li něco krásného namalovat, musíte mít v duši andělský mír. Musíte se smířit s Bohem i s lidmi a každému vše odpustit. Nejdříve se vyzpovídejte.“ Marie V.
Zprávy od sv. Jakuba a sv. Prokopa 16. března 2014
strana 5
Co je pro mě zpověď
C
htěla bych napsat pár vět o tom, jak já chápu zpověď a co pro mě znamená, a povzbudit vás tímto, abyste se této krásné svátosti nebáli. Já to mám tak, že nějak proplouvám životem a většinou se pak dostanu do bodu, kdy zjistím, že už se na věci či lidi dívám nějak divně a že už nejsem takový optimista, mám pocit, že nic nestíhám, nebo je mi nějak úzko a ani nevím z čeho. Nebo mě někdy třeba přepadá strach nebo něco jiného. A pak mi dojde, že na to všechno nestačím sama a že je čas se zastavit a odevzdat vše Bohu. Za čas požehnání považuji především dobu, kdy si to vše uvědomím a podívám se zpět a vidím, co jsem dělala špatně a kde selhávám,
A
a předám to Bohu. Většinou se to neobejde bez slz, ale je to upřímné. A pak jít ke zpovědi ke knězi už není zdaleka tak těžké. Na zpověď mě napadá jeden příměr – že je to asi tak, jako když někdo nosí brýle a dlouho si je neumyje. A pak vidí špatně, už nerozpoznává věci, zakopává, protože pořádně nevidí, kam jde. A zpověď? To je, jako když si ty brýle nechá pořádně vyčistit a najednou vidí vše ostře, jasně a tak, jak to je. A může pak jít s lehkostí nebo i běžet, protože už o nic nezakopává a vidí přesně, kam jde. A za to to přece stojí – vidět zřetelně krásu života i Boha. Zdislava S.
Misie v Praze
le ano, není to vlastně nic nového. Ani já sám sice ten čas už nepamatuji, ale i v době, kdy byl kněží nadbytek a návštěva kostela byla v neděli samozřejmostí téměř pro každého, bývaly u nás misie. Jeden nebo dva kněží z okolních farností přijeli do místního kostela, utvořila se skupina zájemců a ty vzali hostující kněží jaksi „na hlubinu“ v jejich víře. Po týdnu modliteb, teologického vzdělávání a tichého rozjímání byly misie přijetím svátostí a vztyčením misijního kříže zakončeny. Pro nás ovšem misie jsou daleko známější jako vysílání kněží do krajů, které křesťanství ještě nepoznaly a kde misionáři hlásají víru lidem, kteří se s křesťanstvím nikdy nesetkali. Naše země vysílala donedávna misionáře do dálných krajů. Při lednovém Prokopském zastavení jsme měli příležitost poznat jednoho z těch misionářů, kteří přinášeli světlo víry cizím národům,
a byl to opravdu zážitek poslouchat vyprávění Otce Armbrustera o Japonsku. Zato únorové Prokopské zastavení nám dalo pohled z druhé strany. Bohužel, naše země se dnes už stala misijním územím. Počtem aktivních křesťanů se řadí spíše k té skupině, která potřebuje více ten nám povědomější druh misií, než ten, který zde byl před mnoha léty obvyklý. P. Juan Provecho OSA (vyslovuj Chuan Provečo) je rozený Španěl, po osmnácti létech pobytu u nás se brzy stane občanem České republiky, mluví velice rychlou češtinou, která je většinou i gramaticky správná, a když si na jeho výslovnost trochu zvyknete, tak i dobře srozumitelná. Je to augustinián a spolu s dalšími třemi bratry z dalekých zemí a dvěma Čechy tvoří malou augustiniánskou misii u kostela sv. Tomáše na Malé Straně. To je ten kostel hned vedle Malostranského
Zprávy od sv. Jakuba a sv. Prokopa 16. března 2014 náměstí, směrem ke stanici metra Malostranská, který má věž s vysokou, štíhlou špičkou a který snadno přehlédnete, protože jeho portál je schován v malém ukončení Josefské ulice jen pár kroků od Malostranské besedy. Augustiniáni tam sídlí od roku 1285. Účelem řádu není nějaká specifická činnost, ale sdílet život s lidmi v jejich okolí a přenášet na ně to, co sami získali ze svého spojení s Bohem a bratřími v komunitě, a to podle potřeb církve. Dnešní nejpalčivější potřebou církve na našem území je evidentně evangelizace, a tak ji augustiniáni u nás provádějí. Mám takovou utkvělou představu, že, když misionáři odjíždějí šířit víru do nitra černého kontinentu, že se na to patřičně vybaví: Vezmou si s sebou třeba krumpáč a lopatu, potom pár balení aspirinu a hlavně tabuli, křídu a zásobu tužek a papíru. S krumpáčem a lopatou pomohou domorodcům vykopat studnu na zavlažování, s aspirinem je zbaví bolestí a s tabulí je naučí číst a psát, aby si uměli číst Bibli a také se učit dále nejen o Bohu, ale i o okolním světě a mohli se v něm lépe uplatnit. Prostě řeší jejich problémy, získají tím jejich důvěru a potom jsou domorodci ochotni přijmout jejich křesťanské učení za své. Jak se ale vybavit na misie v zemi, kde z kohoutků teče voda studená i teplá, kde zdravotní péče je přístupná za snesitelný peníz a vzdělání je na slušné evropské úrovni? Naši augustiniáni začali od té tabule a založili školu. Nejdříve tu mateřskou, těch je v Praze zatím nedostatek. Potom žáčci mateřinky přešli do první, druhé a dnes už i třetí třídy. Osmileté gymnázium se bude zakládat za dva roky, aby ti, kteří před čtyřmi
strana 6
roky začali ve školce mateřské, přešli hned do školy střední a mohli získat ucelené středoškolské vzdělání v křesťanském duchu. To, že mezi více než dvěma stovkami gymnázií v naší zemi jsou čtyři z prvních deseti nejlepších ta církevní, říká něco o tom, že katolické řeholní řády ví, jak poskytovat vzdělání kvalitní. A po kvalitním vzdělání bude čím dále tím větší poptávka. Jedna paní na naší schůzce se hned ptala na přesné údaje, zda je možné do primy nového gymnázia přijmout její vnučku, která za dva roky bude končit pátou třídu základní školy. Je to úžasná idea, začít s takovou záslužnou prací od píky, od samotného počátku bez důrazu na brzkou „návratnost investice“, ale s ohledem na důkladnost a smysluplnost konání při výchově mladých lidí. Úspěch se snad dostaví až po řadě let, kdy jeden, dva nebo tři absolventi oktávy augustiniánského gymnázia na Malé Straně se vrátí jako členové řádu do jeho řad a budou pokračovat v této práci a ostatní absolventi vydají svým životem svědectví o lásce, opravdovosti a užitečnosti práce bratrů augustiniánů, u kterých získali své vzdělání, a že svými životy a svědectvím o potřebě zde naučených křesťanských hodnot pro společnost, ve které budou žít, této společnosti pomohou. Toto je dlouhodobá perspektiva, která dává smysl augustiniánské misii na Malé Straně. Ale co přináší jejich přítomnost pro dnešek, mně a tobě, který nebo která máme své formativní léta dávno za sebou a kteří se ptáme, co nám může klášter založený před 730 léty dát dnes? Ani zde nevychází tato starodávná instituce naprázdno. Slouží poskytováním jídla a výměnou oblečení pro bezdomovce, vyslala několika aut
Zprávy od sv. Jakuba a sv. Prokopa 16. března 2014 humanitární pomoci povstáním postižené Ukrajině, ale poskytuje i duchovní služby anglicky a španělsky mluvícím cizincům žijícím v Praze a zejména pak bilinguálním párům. To vše by se dalo od kláštera augustiniánů čekat, ale přece je zde ještě jeden zajímavý aspekt, tak typický právě pro Prahu a Čechy. Už od doby císaře Karla IV. se v tomto klášteře vaří pivo. Svatotomášský pivovar existoval pod svým jménem i během komunistické totality. A pivo, to není jen nápoj, který lze sice zneužít a opít se jím, ale je to i nápoj, okolo kterého se Češi tradičně setkávají. Mají-li augustiniáni plnit poslání svého řádu, tedy sdílet život se společností, ve které žijí, musejí se s lidmi setkávat a to setkávání u nás se přece tak často odbývá právě u piva. To pak i uvolní ztrnulou konverzaci a otevře cestu k lepšímu poznání lidí mezi sebou. To je letitá zkušenost ověřená v každé české hospodě. Kostel má být především místem setkávání člověka s člověkem a také ovšem člověka s Bohem, řekl nám na našem Prokopském zastavení Otec Juan. „Kdekoli se sejdete dva nebo tři ve jménu mém, já jsem s vámi,“ je dostatečně známý citát, a tak i hospoda, nebo právě Svatotomášský klášter se svým pivovarem se může takovým místem
strana 7
setkávání stát, sejdou-li se tam lidé dobré vůle. A proto nás Otec Provecho pozval na návštěvu a prohlídku augustiniánského kláštera a kostela sv. Tomáše, což jsou nepříliš známé pokladnice historie a umění od gotiky po baroko. Návštěva by byla zakončena posezením a popovídáním v tamním pivovaru u jeho tradiční černé „čtrnáctky“. Pozvání mělo okamžitou pozitivní odezvu jak na Prokopském zastavení, tak v našem pěveckém sboru, a tak jsme se s Otcem Juanem domluvili na tom, že se na prohlídku augustiniánského kláštera, kostela sv. Tomáše a posezení v pivnici sejdeme v sobotu 5. dubna v 15.00 hodin přímo před portálem kostela sv. Tomáše, jen pár kroků od místa, kde tramvaje vyjíždějí z Malostranského náměstí směrem ke stanici metra Malostranská. Přijďte se podívat. Jan N. Moravec (Foto: J. Vyleťal) Malý dodatek k pozvánce: Zváni jsou všichni. Bylo by ale jistě vhodné, aby P. Provecho měl aspoň přibližnou představu, v jakém počtu ho navštívíme, a tak oceníme, když se zájemci o tuto akci přihlásí podle svých možností (mailem, telefonem,...) u paní Marie Průchové v KC. Díky! M. V.
Vzpomínka na setkání s komunitou Taizé v Praze na přelomu roku 1990/1991 …to rok po změně politických poměrů v naší vlasti. Vše bylo nové, chyběly zkušenosti. Počet účastníků byl odhadován na 80 000 lidí. S ubytováním se počítalo hlavně v rodinách. V té době jsme měli doma tři děti. Dvě z nich tehdy začínaly na gymnáziu s jiným cizím jazykem, než byla ruština. Chtěli jsme pomoci s ubytováním,
ale zároveň jsme měli obavy, jak se dorozumíme. Nakonec u nás přespávalo v panelákovém bytě 3+1 pět chlapců z Polska. Byli skromní a velmi přátelští. Ještě za rok jsme od nich dostali k Vánocům krásné přání. Marie a Pavel Syroví
Zprávy od sv. Jakuba a sv. Prokopa 16. března 2014
strana 8
Když vyznáváme Krista bez kříže, nejsme Pánovými učedníky
K
dyž církev nevyznává Ježíše Krista, vyznává světáckost ďábla Můžeme toho jako církev spoustu vybudovat, ale pokud nebudeme vyznávat Ježíše Krista, nebude to k ničemu. Staneme se nevládní organizací, ale nebudeme církví, Pánovou nevěstou. Když se nevyznává Ježíš Kristus - napadá mne věta z Leona Bloy: „Kdo se nemodlí k Pánu, modlí se k ďáblu“ - když se nevyznává Ježíš Kristus, vyznává se světáckost ďábla. Když vyznáváme Krista bez kříže, nejsme Pánovými učedníky Evangelium nám staví před jednu zvláštní situaci. Samotný Petr, který Ježíše Krista vyznal, mu říká: „Ty jsi Kristus, Syn živého Boha. Půjdu za tebou, ale nemluvme o kříži. To tam nepatří. Budu tě následovat v jiných možnostech, bez kříže.“ Když kráčíme bez kříže, když budujeme bez kříže a když vyznáváme nějakého Krista bez kříže, nejsme Pánovými učedníky, jsme světáky, jsme biskupy, kněžími, kardinály, papeži, ale nikoli Pánovými učedníky.
Dochází k otřesům Věc však není vždycky tak jednoduchá, protože během putování, při budování a při vyznávání někdy dojde k otřesům, nastanou hnutí, která nepohánějí vpřed, ale stahují nás nazpět. Chtěl bych, abychom všichni po těchto dnech milosti měli odvahu – právě odvahu – putovat v Pánově přítomnosti, s Pánovým křížem, budovat církev na Pánově krvi, která je prolita na kříži, a vyznávat jedinou slávu Krista Ukřižovaného. A tak půjde církev vpřed. Přeji nám všem, aby se nám od Ducha svatého na přímluvu Naší Paní, naší Matky, dostalo této milosti: putovat, budovat, vyznávat Ježíše Krista Ukřižovaného. Kéž se tak stane. Homilie papeže Františka při mši sv., Sixtinská kaple 14. 3. 2013 Se svolením převzato z webu České sekce Radia Vatican Přeložil Milan Glaser Redakčně zkráceno, upraveno a doplněno nadpisem a mezititulky, foto: IMa
Zprávy od sv. Jakuba a sv. Prokopa 16. března 2014
strana 9
Rozhodni se dnes, ne až zítra!
K
dyž jsem si přečetla tento text, velmi mne zasáhl a uvědomila jsem si, jak obrovskou chybu dělám, když odkládám svou sv. zpověď s výmluvou, že stále nejsem dostatečně připravená, a jak se okrádám o ten nejkrásnější a největší DAR – o samotného Krista v eucharistii. Chci to napravit a možná i někomu dalšímu může tento úryvek pomoci v odhodlání něco na sobě změnit. Máme k tomu skvělou příležitost - tuto postní dobu. Anna V. Chci svůj život zcela darovat Bohu, ale potřebuje to ještě nějaký čas, musím si všechno promyslet. Taková řeč je jak falešná, tak i pošetilá. Nemohu přece o žádném měsíci, žádném dni a žádné hodině říci: Mám to ve své moci. Pouze tento přítomný okamžik mám ve své moci. Jak mohu vědět, že ten následující okamžik budu ještě žít? Nyní, v tomto okamžiku ke mně přichází milost. Jenže když ji odmítnu, v dalším okamžiku
už přijít nemusí. Není snad pošetilé odkládat z jednoho dne na druhý jedinou správnou cestu, která vede ke štěstí, nedělat to, co po nás chce Bůh? Toho můžeme jednou trpce litovat. Mocně mne zasahují slova sv. Augustýna: „Příliš pozdě jsem si Tě zamiloval, věčná kráso. Příliš pozdě jsem Tě začal milovat.“ Toto sebeobvinění světce musí u mne způsobit, abych se Ti zcela vydal, můj Bože. Proč tedy váhám a proč činím toto sebeobvinění ještě víc hořké, než ve skutečnosti je? Jak bolestné je to pro ono Božské Srdce, které bylo pro mne zraněno Božskou láskou! Když nám Bůh uděluje milost, vydejme se jí ještě dnes, v tomto okamžiku. Když toto rozhodnutí odložíme, tak ani nevíme, jakého bezpráví se dopouštíme přímo na nás samých. P. Jean Nicholaus Grou SJ, Dienst am Glauben 12/2012, časopis Immaculata č. 1/2013
MMM: Meditační myšlenky na březen 2014 * Křesťan může vidět dál, může vidět Boha, jenž se člověku dává poznat ještě víc, když zřetelně a hmatatelně podává lidstvu pomocnou ruku: stává se jedním z nás a kráčí konkrétním lidským životem se vším, co k němu patří. Od početí v lůně lidské matky přes narození, růst a dospělost až po smrt. On se také potýká s nepochopením, žízní, urážkami, hloupými sousedy, s nespravedlností, nucenou emigrací, naivními posluchači, despotickým nadřízeným, samotou, pokušením, útrapami cesty i nechápavými kamarády. Bude vědět,
jaké to je cítit opuštěnost od Boha i zradu od jednoho z nejbližších přátel. To vše a ještě mnohem více prožívá Bůh nejen proto, aby nám ukázal, jak žít. (Miloš Szabo) … * Když však člověk není hoden nebo to, oč žádá, není užitečné, pak nebude uspokojen, ani kdyby Bůh učinil nová nebesa a novou zemi. (Papež František) … * Žena nesmí propadnout lhostejnosti. „Pane, kdybych viděla něco tak hrozného jako Veronika, taky bych pomohla.“ „To tedy málo vidíš! Vaše společnost žije
Zprávy od sv. Jakuba a sv. Prokopa 16. března 2014 v blahobytu, ale to se ti jen zdá, že ho mají všichni. Svět je plný utrpení: jsou nemocní lidé a rodiny, kde je hlad. Jsou opuštěné děti, sirotci a vdovy. Jsou války a hladomory...“ (P. Piťha) ... * Je lepší být pronásledovaný pro své svědomí než být pronásledovaný svým svědomím. * Stateční lidé se nerodí, stateční lidé rostou – zpravidla v tvrdých podmínkách. … * Modlitební inspirace: Pane, slyšíme Tvé slovo: Nepečujte! Avšak my jsme utrmácení starostmi, vyčerpáni shonem a unaveni každodenním spěchem. Vyznáváme, že pohnutky našeho jednání se mnoho neliší od snah těch, kteří v Tebe nevěří. Vidíme jen to, co je před očima, a sháníme se jen po tom. Ženeme se za tím, co duši nechává chudou a pustou. Pane, smiluj se. (Sešli světlo své) … * Nejlepší obrana proti pomluvám je žít tak, aby jim nikdo nevěřil. (Použité bonmoty složila M. Svatošová) … “Láska k Bohu,“ jak kdosi řekl, „která není bláznivá, není ještě láskou.“ Kdo upřímně miluje Boha, ten zachovává
V
strana 10
přikázání. A to druhé dráždí, provokuje, a proto hledají způsob, jak se takového člověka zbavit. Nazvou ho nenormální a příbuzní vždy těžko nesou, když jim některý člen rodiny kazí rodovou čest. Ale je třeba mít odvahu zůstat bláznem pro Krista, neboť naše láska bude jen tenkrát pravou láskou k Bohu, když bude pošetilá. (Ludvík Černoch) … * Že je praseti milejší bláto než růže, to růži na kráse nic neubírá. Nestarej se o to, co se o tobě říká, ale kdo to říká. … * Hihi historka (poučná): NETVAŘ SE TAK CHYTŘE, I KDYŽ VŮBEC NEJSI HLOUPÝ! Kdo se na všechny dívá svrchu, nesmí se divit, když ho opustí přátelé. Museli by k němu stále vzhlížet, a to je příliš namáhavé. Kdo studoval, měl by vědět, že toho, co neví, je nekonečně mnoho. Odborník ví všechno o málu. Ostatní vědí něco málo o všem. Apropó/Mimochodem: Domýšlivost = nafoukaná hloupost! Vždyť i ostatní vědí mnoho různých věcí. (Phil Bosmans) Myšlenky připravuje Charles Tvrznik
Hodiny ruštiny na zlíchovské faře
poslední době význam ruského jazyka stoupá a uvedenou skutečnost můžeme dobře pozorovat i na území naší farnosti. V tomto nádherném jazyce jsou napsána přední díla světové literatury a jeho znalosti můžeme využít v mnoha zemích světa. V souvislosti s možnostmi Internetu nám znalost ruštiny otevírá nové obzory a rozšiřuje pohled na
svět kolem nás. V naší zemi máme také obrovskou výhodu s podobností ruštiny a mateřského jazyka. Zveme Vás na nevšední hodiny ruské konverzace, které budou probíhat každý 2. a 4. pátek v měsíci od 16.30 do 17.30 hod. na zlíchovské faře pod vedením zkušené rodilé mluvčí - slečny Anny - studentky mezinárodní University of New York.
Zprávy od sv. Jakuba a sv. Prokopa 16. března 2014 Na programu je rozbor biblických textů a diskuse nad praktickými tématy ze všech oblastí lidského života. Program budeme průběžně upravovat dle přání jednotlivých účastníků. Následovat bude mše sv. od 18.00 hod. ve zlíchovském kostele (v češtině).
V
Vzhledem k laskavé nabídce slečny Anny probíhá výuka ruštiny zcela zdarma. Zájemci o účast kontaktujte P. Josefa Ptáčka - osobně nebo prostřednictvím emailu
[email protected]. Další info: http://www.centrumbarrandov.cz. red
Zápis dětí do Církevní mateřské školy Srdíčko
pondělí 24. března 2014 v době od 14. do 17. hodin je možné podat žádost o přijetí dítěte k předškolnímu vzdělávání v Církevní mateřské škole Srdíčko pro školní rok 2014/2015. Při podávání žádosti o přijetí dítěte k předškolnímu vzdělávání se dostaví zákonný zástupce s dítětem, předloží originál rodného listu dítěte, svůj průkaz totožnosti a potvrzení registrujícího praktického lékaře pro děti a dorost o tom, že se dítě podrobilo stanovenému pravidelnému očkování na formuláři „Vyjádření lékaře“. Vzhledem k tomu, že jako v minulých letech očekáváme značný zájem, jsou stanovena kritéria, dle kterých budeme postupovat v případech, kdy počet žádostí o přijetí dítěte k předškolnímu vzdělávání podaných zákonnými zástupci překročí stanovenou kapacitu maximálního počtu dětí pro mateřskou školu.
Co nás čeká ...
strana 11
Podrobné informace k podávání žádostí, kritéria a formuláře potřebné k zápisu naleznete na webových stránkách školy – www.cms-srdicko.cz Těšíme se na Vás i Vaše děti. Eva Kuchyňková, ředitelka školy (Foto: CMŠ Srdíčko)
V naší farnosti:
Pobožnosti křížové cesty během postní doby se konají ve středu po večerní mši sv. (cca v 18.40) u Sv. Prokopa a v pátek po večerní mši sv. (cca v 18.40) u Sv. Jakuba. Zakončeny jsou výstavem Nejsvětější svátosti.
Duchovní obnova v postní době probíhá v Komunitním centru (KC) sv. Prokopa každé postní pondělí. V 18.00 zahajujeme mší sv., následuje modlitba před Nejsvětější Svátostí do 19.30, od 19.30 pokračuje přednáška, po ní diskuse a možnost svátosti
Zprávy od sv. Jakuba a sv. Prokopa 16. března 2014
strana 12
smíření. Letošní téma sedmi svátostí přednášejí P. Adam, P. Jan a P. Mariusz. Pondělní bohoslužby u sv. Jakuba se ruší během týdnů obnovy.
Prokopa. Host P. Jiří Skoblík promluví na téma: Několik poznámek ke svátosti smíření.
Na přijetí křtu se v naší farnosti připravuje 12 osob. Někteří z nich o letošních Velikonocích přijmou svátost křtu, Eucharistie a biřmováni a budou přijati do společenství církve. Společně se budeme už nyní při bohoslužbách za naše katechumeny modlit.
Přednáška s názvem „Opoziční spolupráce“ s účastí Petra Gazdíka, poslance a předsedy hnutí starostové a nezávislí a Ondřeje Benešíka, poslance KDU – ČSL, se uskuteční ve čtvrtek 20. března od 18.30 hod. v KC sv. Prokopa. Srdečně Vás zvou Tomáš Svoboda a Viktor Kubát.
Setkání "Dříve narozených" proběhne na faře ve čtvrtek dne 20. března v 16,00 hod. Hostem bude P. ThLic. Mariusz Kuźniar.
Postní farní půldenní duchovní obnovu na téma "Objal ho a políbil (Lk 15)" povede Mons. Manuel Lobo z Opus Dei v sobotu 22. března od 9.00 hod. v KC sv. Prokopa.
Společný výlet do kina Atlas nabízí naše farnost v neděli 23. března od 17.30. Jedná se o film “Poslední
1. V neděli 16. března v 8.00 během bohoslužby u Sv. Jakuba bude obřad zařazení mezi čekatele křtu; 2. Následují skrutinia neboli modlitby exorcismů: - 1. skrutinium: ve středu 26. března v 18.00 během bohoslužby u Sv. Prokopa; - 2. skrutinium: v neděli 30. března v 11.00 během bohoslužby u Sv. Prokopa; - 3. skrutinium: v neděli 13. dubna v 18.00 během bohoslužby u Sv. Jakuba; 3. Žehnací modlitby proběhnou během bohoslužeb na Zelený čtvrtek a Velký pátek u Sv. Jakuba; 4. Na Bílou sobotu se uskuteční od 9.00 u Sv. Prokopa následující obřady: vyznaní víry, Efeta, mazání olejem katechumenů; 5. Vigilie Zmrtvýchvstání Páně a velikonoční bohoslužba spojená s udělováním iniciačních svátostí katechumenům bude slavena 19. dubna od 21:00 hod. ve farním kostele sv. Jakuba Staršího.
Prokopská zastavení pokračují v úterý 18. března od 18,30 v KC sv.
vrchol”, který popisuje životní příběh španělského kněze Pabla Domíngueze, který v čase mezi studiem a působením na fakultě pokořil mnohé horské vrcholy v Andách, Himalájích a Alpách. Filosof, který se nebál života ani smrti, tragicky zemřel ve svých 42 letech po zdolání poslední španělské hory nad 2000 metrů. Pro nespočet lidí je paradoxně tato událost okamžikem, ve kterém pro ně Pablo začal žít.
Zprávy od sv. Jakuba a sv. Prokopa 16. března 2014 Dokument plný naděje a radosti, vyprávěný mezi smíchem a slzami jeho rodinou, přáteli, kolegy a studenty. Lístky na film můžete zakoupit u Zdeňky Novákové v KC (100Kč) nebo bezprostředně v pokladně kina.
Svátost smíření pro děti I. a II. st. ZŠ proběhne ve středu 26. března 16.00 – 17.30 v kostele sv. Prokopa.
Mešní sbírka na charitní činnost v arcidiecézi se uskuteční v neděli 30. března.
Příprava rodičů na křest dítěte se koná každou neděli od 30. března do 27. dubna (s výjimkou velikonoční neděle) v KC sv. Prokopa od 15 hod.
Seminář „Manželství a důstojné předávání života“, který vedou MUDr. Lucie Šmehilová a MUDr. Martin Šmehil končí posledním setkáním 30. března v KC sv. Prokopa od 16 do 18.30 hod. Podrobnosti na nástěnkách a farním webu.
Brigádu v Komunitním centru sv. Prokopa máme v sobotu 5. dubna od
strana 13
9 do 14 hod. Jako vždy se postaráme o úklid pozemku a vnitřních prostor centra. Přijďte v hojném počtu, abychom vše měli na Velikonoce pěkné a čisté. Polední občerstvení je zajištěno.
Putovní tábor pro mládež od 15 do 17 let “Ze Sněžky na Kavkazsko” připravuje naše farnost v termínu od 1. do 6. července. Cena cca 2.000 Kč. Přihlášky a bližší info na mailu
[email protected] (do předmětu uvést „Tábor“). Přihlašování probíhá až do naplnění kapacity (10 dětí).
Modlitba za prohloubení víry a lásky v naší farnosti se koná každou poslední neděli v měsíci po večerní bohoslužbě u Sv. Jakuba. Prosíme všechna společenství ve farnosti i jednotlivé věřící o zapojení se do této modlitby, abychom byli silní vírou a schopni víru předávat. Modlitba je doprovázena zpěvem mládežnické scholy.
V pražské arcidiecézi Cyklus postních kázání připravila od 13. března Kolegiátní kapitula Všech svatých a farnost při Svatovítské katedrále vždy ve čtvrtek od 18.00 hodin v kostele Všech svatých na Pražském hradě. Promluvy pronesou biblisté Katolické teologické fakulty UK doc. Josef Hřebík a Jaroslav Brož Th.D. Letos se budou věnovat výkladu
kajících žalmů. Názvy čtvrtečních zamyšlení jsou „Radost po vyznání hříchů“ (Žalm 32), „Prosba o pomoc v krajním nebezpečí“ (Žalm 38), „Důvěra v milosrdné odpuštění“ (Žalm 51), „Nadějí vedené volání z hlubin“ (Žalm 130) a „Kající modlitba za vysvobození“ (Žalm 143).
Zprávy od sv. Jakuba a sv. Prokopa 16. března 2014
Co se událo …
strana 14
Ze života světové církve
7. března se papež František setkal ve Vatikánu s delegací Světové ekumenické rady církví a zdůraznil, že “Rozpolcenost křesťanů je vážnou překážkou ve svědectví evangelia”. Zástupcům tři sta padesáti křesťanských církví, vedených generálním sekretářem rady, pastorem Olafem Fyksem Tveitem, poděkoval za “službu, usilující o jednotu mezi věřícími v Krista”. Stále existující rozdělení komentoval slovy: ”Nesmíme je odevzdaně přijímat, jakoby zkrátka bylo nevyhnutelnou součástí církevních dějin. Pokud křesťané nedbají na povolání k jednotě, se kterým se na ně Pán obrátil, hrozí jim nebezpečí, že budou přehlížet samotného Pána a jeho spásu, kterou nám poskytuje ve svém Těle, církvi.” Krakovský arcibiskup kardinál Stanisław Dziwisz oznámil oficiální datum Světového setkání mládeže v Krakově. Bylo stanoveno na dny 26.
až 31. července 2016, organizátoři předpokládají účast více jak 2 milionů mladých. Nový italský týdeník „Můj papež“ uvedl na trh 5. března mediální komerční koncern Mondadori v nákladu tří milionů výtisků. Italský týdeník nabízí vyprávění o celém papežově týdnu, uveřejní na pokračování jeho životopis, obsahuje rubriku o svatých a věnuje prostor dobročinným organizacím. To vše bez odborných teologických a politických rozprav. Zdroje: apha.cz, radiovaticana.cz Foto: kinoatlas.cz, www.flickr.com
Historické církevní okénko 21. března 1234 král Václav I. přijal pražský Anežský klášter a špitál sv. Františka pod svou ochranu a udělil mu první významná privilegia. 23. března 1959 zemřel Metod Dominik Trčka, katolický knězredemptorista. Po roce 1910 působil v duchovní správě v Praze, na Svaté Hoře a v Plzni. V r. 1919 byl vyslán mezi řeckokatolické věřící na východním Slovensku. V letech 1936 až
1942 byl představeným řeckokatolického kláštera v Michalovcích. Za komunistického režimu v roce 1951 byl zatčen a odsouzen na 12 let vězení. Dne 4. 11. 2001 byl papežem Janem Pavlem II. blahořečen. (* 6. 7. 1886). 25. března 1914 se narodila Marie Vojtěcha Hasmandová, řeholnice Kongregace milosrdných sester sv. Karla Boromejského. Působila jako učitelka v Třeboni a ve Frýdlantě,
Zprávy od sv. Jakuba a sv. Prokopa 16. března 2014 poté jako ošetřovatelka ve Slaném. V letech 1950 – 1952 byla představenou Řádu boromejek. Za komunistického režimu byla od září 1953 vězněna a po propuštění v r. 1960 působila v Charitním domě ve Vidnavě. 8. 7. 1970 byla zvolena generální představenou Kongregace boromejek. V r. 1996 zahájil brněnský biskup Vojtěch Cikrle její beatifikační proces. (+ 21. 1. 1988).
strana 15
31. března 1834 zemřel ThDr. Benedikt Jan Nepomucký Pfeiffer, katolický kněz-premonstrát, učenec. V letech 1816 až 1834 se stal 60. opatem premonstrátského kláštera na Strahově. Podporoval vědeckou a uměleckou činnost. Přednášel teologii na FF UK. Roku 1825 byl jmenován rektorem Univerzity Karlovy. (* 9. 4. 1783) Zdroj: tisk.cirkev.cz
Liturgický kalendář 17. - 30. března 2014 Středa 19. března Neděle 23. března
- slavnost sv. Josefa, snoubence Panny Marie - 3. postní
Úterý 25. března Neděle 30. března
- slavnost Zvěstování Páně - 4. postní
Uzávěrka příštích čísel Zpráv Nejbližší číslo Zpráv od Jakuba a Prokopa připravujeme na neděli 30. března (uzávěrka 21. března), další 13. dubna (uzávěrka 4. dubna). Budeme rádi za vaše příspěvky: postřehy ze života farnosti, osobní zamyšlení nebo zážitky z akcí, které jste zažili u nás nebo jinde. Je to jedinečná příležitost sdílet náš život víry s ostatními a obohacovat tím, co nám daroval Bůh! Vše zasílejte na
[email protected] nebo předejte osobně komukoliv z kněží nebo pastoračních asistentů farnosti!
Přehled pravidelných aktivit ve farnosti sv. Jakuba St. ŘÍJEN-KVĚTEN Termín
Akce
Místo
Neděle: 9:00-11:00 10.30-11.45 12.00-13.30 15.00-16.00 15.30-18.00 19:00-20:30 19.00-20.00 19.15-20.15 19.30-21.00
Setkání u šálku kávy ... (sudý týden roku) Dětský sbor - setkání dětí ve věku 6 – 10 let; Farní polévka – společenství u stolu ... (zpravidla první neděle v měsíci) Příprava rodičů na křest dítěte (zpravidla jednou za čtvrt roku) Bohoslužba Křesťanského společenství - Praha (zpravidla kromě první a posl. ned.) Modlitební společenství mládeže Adorace Nejsv. Svátosti - modlitba chval (zpravidla poslední neděle v měsíci) Příprava na svátost biřmováni pro mládež Příprava na svátost křtu pro dospělé
u Sv. Jakuba u Sv. Prokopa u Sv. Prokopa u Sv. Prokopa u Sv. Prokopa u Sv. Jakuba u Sv. Jakuba u Sv. Jakuba u Sv. Jakuba
Pondělí: 9.00-11.00 Rádi odpovíme na Vaše dotazy a poskytneme možnost: posezení u šálku kávy 13.00-15.30 nebo čaje, využití farní knihovny nebo nahlédnutí do křesťanských časopisů, návštěvy kostela, koupě křesťanské literatury, prohlédnutí výstavy umění, … 14.30-16.00 Lekce keramiky 18.00-18.30 Mše sv. za prohloubení lásky v našich rodinách (2. pondělí v měsíci) (první a třetí pondělí v měsíci) 19.00-21.00 Společenství nad Biblí a katechismem (první pondělí v měsíci) 20.30-21.30 Společenství mladých manželů Úterý: 9:30-11:30 Otevřené společenství maminek na mateřské dovolené 16.30-19.45 Společenství teenagerů - hry, zábava a příležitost k rozhovoru: vyučování náboženství 6. - 9. tř.; setkání mládežnické kapely; Přednáška – Prokopská zastavení (jednou v měsíci) 18.30-20.30 19:00-20:30 Katecheze pro dospělé Středa: 9.00-11.00 Rádi odpovíme na Vaše dotazy a poskytneme možnost: posezení u šálku kávy 13.00-15.30 nebo čaje, využití farní knihovny nebo nahlédnutí do křesťanských časopisů, návštěvy kostela, koupě křesťanské literatury, prohlédnutí výstavy umění, ... 10:00-12:00 Biblická hodina Beta aneb rozhovory o náboženském životě 15.30-17.30 Hry a zábava – setkání mladší generace 15.30-18.00 Vyučování náboženství 3. – 5. tř. - prostor pro děti (poslední středy v měsíci) 18.00-18.45 Mše sv. za charitativní dílo naší farnosti 19:30-21:00 Zkouška farního chrámového sboru 19.30-21.00 Příprava na svátost křtu pro dospělé Čtvrtek: 9:00-11:30 16:00-18:00 19.00-20.30 19:00-21:00 19:00-21:00
Hudební škola Yamaha Křesťané III. věku - Dříve narození (1. a 3. čtvrtek v měsíci) Chvály s Křesťanským společenstvím - Praha (zpravidla 1. čtvrtek v měsíci) Společenství pro každého: Modlitba, rozjímáni biblických textů, katecheze, … Společenství mládeže http://sms.spolco.cz/
Pátek: 18.45-19.30 Zpěvy z Taizé - modlitba před Nejsv. Svátostí
(3. pátek v měsíci)
Psychoterapeutická poradna – MUDr. Věra Gabrielová, tel. 737 601 613 Hudební a výtvarná škola „Harmonie“: výuka klavíru - Gulnara Urazajeva,
[email protected];
u Sv. Prokopa u Sv. Prokopa u Sv. Jakuba u Sv. Jakuba u Sv. Jakuba u Sv. Prokopa u Sv. Prokopa u Sv. Prokopa u Sv. Jakuba
u Sv. Prokopa u Sv. Prokopa u Sv. Prokopa u Sv. Prokopa u Sv. Jakuba u Sv. Prokopa u Sv. Prokopa u Sv. Jakuba u Sv. Prokopa u Sv. Prokopa u Sv. Jakuba u Sv. Jakuba u Sv. Prokopa
O STATNÍ AKTIVITY FARNOSTI, BOHOSLUŽBY A NABÍDKA PŘIJÍMÁNÍ SVÁTOSTÍ JSOU ZVEŘEJNĚNY ZVLÁŠŤ. V PŘÍPADĚ DOTAZŮ SE OBRAŤTE NA KNĚZE NEBO PASTORAČNÍ ASISTENTY VE FARNOSTI : WWW.CENTRUMBUTOVICE.CZ;
[email protected]; 777 749 601; 777 749 603; U POZORŇUJEME , ŽE VE VÝŠE UVEDENÉM PROGRAMU MOHOU NASTAT VÝJIMKY ! P ROSÍME O PRŮBĚŽNÉ SLEDOVÁNÍ AKTUALIT NA FARNÍM WEBU NEBO VE Z PRÁVÁCH OD J AKUBA A P ROKOPA , PŘÍPADNĚ OVĚŘENI PŘEDEM , ZDA SE UVEDENÁ AKTUALITA KONÁ . Zprávy od sv. Jakuba a sv. Prokopa – farní zpravodaj - pro vnitřní potřebu vydává Řk farnost v Praze - Stodůlkách. Náklady na vytištění jsou 6 Kč. Dobrovolné příspěvky dávejte do sbírky. Redakční rada: Marie Průchová, Ludmila Vyskočilová, Daniela Kolouchová, Zdeňka Nováková, Marie Horáková, Marie Vyleťalová, Veronika Luštincová, Barbora Folejtarová, Petr Praus. Za celek zodpovídá P. Adam Lodek