Březen 2016
ECOFLEX Dokumentace podle přílohy č. 4 k zákonu č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů
Objednatel:
15121061
Mondi Štětí a.s.
EcoFlex – Dokumentace 15121061
ÚVOD Předkládaná Dokumentace o posouzení vlivů na životní prostředí je zpracována podle přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. V rámci posuzování ve smyslu tohoto zákona bylo předloženo Oznámení záměru, pro něž byly získány následující doklady, které jsou součástí dokumentace:
Sdělení Městského úřadu Štětí, odbor stavební, životního prostředí a dopravy, ze dne 22. 10. 2015.
Stanovisko odboru životního prostředí a zemědělství Ústeckého kraje o vlivu záměru na evropsky významné lokality a ptačí oblasti ze dne 4. 11. 2015.
Na základě oznámení záměru a došlých připomínek provedl příslušný úřad zjišťovací řízení, v němž dospěl k závěru, že záměr „EcoFlex – Mondi Štětí a. s.“ má významný vliv na životní prostředí a bude posuzován podle citovaného zákona. Předložená dokumentace obsahuje posouzení vlivu zpracované podle požadavku se zaměřením na následující oblasti:
ochrana ovzduší
ochrana vod
ochrana před hlukem a zápachem
ochrana rostlin a živočichů
doprava související s provozem
Technické údaje, na nichž je založeno předložené hodnocení byly získány z technické studie proveditelnosti Pöyry Finland Oy, 11/2015 (pro budoucí stav) a z provozních údajů Mondi Štětí, a. s. (stávající stav). Stávajícím stavem se v předložené dokumentaci rozumí údaje a hodnoty zpracované souhrnně za rok 2014, pokud není uvedeno jinak.
16X289790-02001 EIA_2016-V3.docx
strana 2 z 103
EcoFlex – Dokumentace 15121061
OBSAH ÚVOD ...................................................................................................................................................... 2 OBSAH .................................................................................................................................................... 3 Seznam použitých zkratek ............................................................................................................... 5 PŘEHLED PŘIPOMÍNEK K OZNÁMENÍ A JEJICH VYPOŘÁDÁNÍ ....................................................... 7 ČÁST A ................................................................................................................................................. 11 ÚDAJE O OZNAMOVATELI .................................................................................................................. 11 A.1. Obchodní firma .............................................................................................................. 11 A.2. IČ ................................................................................................................................... 11 A.3. Sídlo ............................................................................................................................... 11 A.4. Jméno, příjmení, bydliště a telefon oprávněného zástupce oznamovatele................... 11 ČÁST B ................................................................................................................................................. 12 ÚDAJE O ZÁMĚRU ............................................................................................................................... 12 B.I ZÁKLADNÍ ÚDAJE ................................................................................................................ 12 B.I.1 Název záměru a jeho zařazení podle přílohy č. 1 ......................................................... 12 B.I.2 Kapacita (rozsah) záměru ............................................................................................. 12 B.I.3 Umístění záměru ........................................................................................................... 14 B.I.4 Charakter záměru a možnost kumulace jeho vlivů s jinými záměry.............................. 15 B.I.5 Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění včetně přehledu zvažovaných variant a hlavních důvodů (i z hlediska životního prostředí) pro jejich výběr, resp. odmítnutí. ................. 17 B.I.6 Stručný popis technického a technologického řešení záměru ...................................... 18 B.I.7 Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení ............................ 26 B.I.8 Výčet dotčených územně samosprávných celků ........................................................... 26 B.I.9 Výčet navazujících rozhodnutí podle § 10 odst. 4 a správních úřadů, které budou tato rozhodnutí vydávat ..................................................................................................................... 26 B.II ÚDAJE O VSTUPECH ...................................................................................................... 27 B.II.1 Půda .............................................................................................................................. 27 B.II.2 Voda .............................................................................................................................. 28 B.II.3 Ostatní surovinové a energetické zdroje ....................................................................... 30 B.II.4 Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu ..................................................................... 36 B.III ÚDAJE O VÝSTUPECH .................................................................................................... 39 B.III.1 Ovzduší ...................................................................................................................... 39 B.III.2 Odpadní vody ............................................................................................................ 45 B.III.3 Odpady ...................................................................................................................... 48 B.III.4 Ostatní (hluk a vibrace, záření, zápach, jiné výstupy) ............................................... 51 B.III.5 Doplňující údaje (například významné terénní úpravy a zásahy do krajiny) ............. 53 ČÁST C.................................................................................................................................................. 54 ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ .................................................. 54 C.1 Výčet nejzávažnějších environmentálních charakteristik dotčeného území ..................... 54 C.2 Charakteristika současného stavu životního prostředí v dotčeném území ....................... 56 C.3 Celkové zhodnocení kvality životního prostředí v dotčeném území z hlediska jeho únosného zatížení .......................................................................................................................... 71 ČÁST D.................................................................................................................................................. 72 KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA A HODNOCENÍ VLIVŮ ZÁMĚRU NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ .......................................................................................................................... 72
16X289790-02001 EIA_2016-V3.docx
strana 3 z 103
EcoFlex – Dokumentace 15121061 D.I Charakteristika předpokládaných vlivů záměru na obyvatelstvo a životní prostředí a hodnocení jejich velikosti a významnosti ....................................................................................... 72 1. Vlivy na obyvatelstvo, včetně sociálně ekonomických vlivů .............................................. 72 2. Vlivy na ovzduší a klima .................................................................................................... 72 3. Vlivy na hlukovou situaci a event. další fyzikální a biologické charakteristiky .................. 73 4. Vlivy na povrchové a podzemní vody ................................................................................ 75 5. Vlivy na půdu ..................................................................................................................... 79 6. Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje ................................................................... 79 7. Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy .................................................................................... 80 8. Vlivy na krajinu................................................................................................................... 81 9. Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky ..................................................................... 91 D.II Komplexní charakteristika vlivů záměru na životní prostředí z hlediska jejich velikosti a významnosti a možnosti přeshraničních vlivů ................................................................................ 91 D.III Charakteristika environmentálních rizik při možných haváriích a nestandardních stavech .. ........................................................................................................................................... 91 D.IV Charakteristika opatření k prevenci, vyloučení a snížení všech významných nepříznivých vlivů na životní prostředí a popis kompenzací, pokud jsou vzhledem k záměru možné ............... 94 D.V Charakteristika použitých metod prognózování a výchozích předpokladů při hodnocení vlivů ........................................................................................................................................... 95 D.VI Charakteristika všech obtíží (technických nedostatků nebo nedostatků ve znalostech), které se vyskytly při zpracování dokumentace .............................................................................. 96 ČÁST E .................................................................................................................................................. 97 POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU .......................................................................................... 97 Nulová varianta ........................................................................................................................... 97 Srovnání variant.......................................................................................................................... 97 ČÁST F .................................................................................................................................................. 98 ZÁVĚR ................................................................................................................................................... 98 ČÁST G ................................................................................................................................................. 99 VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU ............................... 99 Použité zdroje informací: .......................................................................................................... 101 ČÁST H................................................................................................................................................ 103 PŘÍLOHY ............................................................................................................................................. 103
16X289790-02001 EIA_2016-V3.docx
strana 4 z 103
EcoFlex – Dokumentace 15121061
Seznam použitých zkratek ADt
- tuna buničiny při 10% vlhkosti (Air Dry Ton, mezinárodní konvence)
AIM
- automatizovaný imisní monitoring
AOX
- adsorbovatelné organicky vázané halogeny (stanovené podle EN ISO:9562)
B(a)P - benzo(a)pyren (polycyklický aromatický uhlovodík, produkt nedokonalého spalování) BAT
- nejlepší dostupné techniky
BAT–AEL - úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami (BAT) BDt
- tuna suché buničiny (Bone Dry, nulová vlhkost)
BSK
- biochemická spotřeba kyslíku
CHOPAV – chráněná oblast přirozené akumulace vod CHKO - chráněná krajinná oblast CHSK - chemická spotřeba kyslíku CHÚ
- chráněné území
CNCG - koncentrované (silné) nekondenzovatelné zapáchající plyny ČHMÚ - Český hydrometeorologický ústav ČOV
- čistírna odpadních vod
ČS
- čerpací stanice
ČSN
- Česká technická norma
DNCG - zředěné (slabé) nekondenzovatelné zapáchající plyny EDTA - kyselina etylendiamontetraoctová EO
- ekvivalentní obyvatel
EIA
- Environmental Impact Assessment (hodnocení vlivů na životní prostředí)
EVL
- Evropsky významná lokalita
IČ, DIČ - identifikační číslo, daňové IČ IP
- Integrované povolení
KÚ
- krajský úřad
k. ú.
- katastrální území
LF
- dlouhá vláknina (Long Fibre, prům. 3 mm)
LNV
- lehké nákladní vozidlo
LPF
- lesní půdní fond
LTO
- lehký topný olej
LV
- limitní hodnota (limit value)
MCHÚ - maloplošné chráněné území NCG
- nekondenzovatelné zapáchající plyny
NEK
- norma environmentální kvality
NEL
- nepolární extrahovatelné látky („ropné látky“)
NL
- nerozpuštěné látky
16X289790-02001 EIA_2016-V3.docx
strana 5 z 103
EcoFlex – Dokumentace 15121061 NUTS II - územní statistická jednotka, tzv. regiony soudržnosti OCC
- linka přípravny látky zpracovávající sběrový papír
OV
– osobní vozidlo
OZKO - oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší PM10
- suspendované částice menší než 10 µm (syn.: prašný aerosol, polétavý prach aj.)
POH
- plán odpadového hospodářství
PP
- přírodní park, přírodní památka
PPO
- protipovodňová opatření
PS
- papírenský stroj
PUPFL - pozemek určený k plnění funkce lesa PZKO - Program zlepšování kvality ovzduší SF
- krátká vláknina (Short Fibre, prům. 1 mm)
SNCR - selektivní nekatalytická redukce SO
- stavební objekt
TNV
- těžké nákladní vozidlo
TRS
- celková redukovaná síra
TTO
- těžký topný olej
TZL
- tuhé znečišťující látky
ÚSES - územní systém ekologické stability ÚPD
- územně plánovací dokumentace
VKP
- významný krajinný prvek
ZCHD - zvláště chráněný druh ZCHÚ - zvláště chráněné území ZPF
- zemědělský půdní fond
16X289790-02001 EIA_2016-V3.docx
strana 6 z 103
EcoFlex – Dokumentace 15121061
PŘEHLED PŘIPOMÍNEK K OZNÁMENÍ A JEJICH VYPOŘÁDÁNÍ 1 . Ústecký kraj Podstata připomínky: Požaduje, aby v dokumentaci vlivů záměru byly důsledně vyhodnoceny účinky imisních příspěvků znečišťujících látek a hluku na veřejné zdraví. Vypořádání připomínky: Požadovaná vyhodnocení byla zpracována (viz přílohy Rozptylová studie, Akustická studie a Hodnocení zdravotních rizik).
2. Krajská hygienická stanice Ústeckého kraje se sídlem v Ústí nad Labem Podstata připomínky: Požaduje dopracování podrobné hlukové a rozptylové studie, zahrnující porovnání stávajícího stavu a předpokládaného stavu po realizaci záměru včetně zpracování hodnocení zdravotních rizik na veřejné zdraví. Hlukové posouzení je třeba zpracovat zvlášť pro stacionární zdroje hluku a zvlášť pro hluk z dopravy. Vypořádání připomínky: Požadované studie i hodnocení zdravotních rizik byly zpracovány a zařazeny do dokumentace.
3. Krajský úřad Ústeckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství Podstata připomínek: 1. Požaduje zpracovat rozptylovou studii, kde bude podrobně řešen příspěvek záměru včetně automobilové, železniční a vnitropodnikové dopravy ke stávající imisní situaci v území. V případě zjištění zvýšení příspěvku frakce PM10 k celkovému imisnímu zatížení daného území doporučuje navržení kompenzačních opatření tak, aby byla stávající imisní situace zachována. 2. Požaduje podrobně popsat technické a technologické řešení záměru, včetně porovnání s požadavky nejlepších dostupných technik (BAT) a jasné zhodnocení vlivu stávajícího provozu (emisně i koncentračně) a předpokládaný vliv provozu po modernizaci a navýšení výroby na kvalitu ovzduší v daném území. 3. Požaduje specifikovat zařízení k omezování zapáchajících látek u kalových nádrží. 4. Požaduje doplnit konkrétní údaje o množství, jakosti a způsobu zneškodnění technologických odpadních vod a odpadů vzniklých v souvislosti se záměrem a jejich porovnání se současným stavem. Vypořádání připomínek: 1. Rozptylová studie byla zpracována v souladu s metodickým pokynem odboru ochrany ovzduší pro vypracování rozptylových studií podle § 32 odst. 1 písm. e) zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší. V případě nejvyšších denních koncentrací PM10 nebyl zjištěn příspěvek záměru vč. související dopravy ke stávající situaci, protože hmotností toky nových zdrojů jsou nižší. V případě kumulace s ostatními záměry dojde k výpočtovému zvýšení nejvyšších 3 denních imisních příspěvků v intervalu mezi 3,2 – 7,7 µg/m . Pro průměrné roční koncentrace 3 bylo zjištěno zvýšení o max. 0,2 µg/m , které nezpůsobí překročení imisního limitu. 2. Popis technického a technologického řešení záměru byl v dokumentaci zpracován v maximální možné podrobnosti, kterou umožnily dostupné podklady (Investiční záměr a Studie proveditelnosti). Porovnání s požadavky BAT bylo zařazeno do příslušných částí textu.
16X289790-02001 EIA_2016-V3.docx
strana 7 z 103
EcoFlex – Dokumentace 15121061 Zhodnocení vlivu stávajícího provozu a předpokládaný vliv provozu na kvalitu ovzduší je obsažen v rozptylové studii, která je součástí předložené dokumentace. 3. Opatření k omezování zapáchajících látek na ČOV bude spočívat v odsávání vzdušniny z provozu vrtulové čerpací stanice, haly kalového hospodářství a zakrytí kalové nádrže. Vzdušnina bude čištěna na jednotkách s aktivním uhlím nebo obdobné technologii. Detailní řešení bude předmětem připravované projektové dokumentace. 4. Údaje o množství, jakosti a způsobu zneškodnění technologických odpadních vod a odpadů vzniklých v souvislosti se záměrem i porovnání se současným stavem je obsaženo v příslušných kapitolách dokumentace.
4. Česká inspekce životního prostředí, Oblastní inspektorát Ústí nad Labem Podstata připomínky: Požaduje podrobný popis všech dotčených zdrojů znečišťování ovzduší včetně porovnání bilance emisí znečišťujících látek ze stávajících a nových zařízení a opatření ke snížení emisí pachových látek. Dále požaduje za vhodné, aby součástí dokumentace byl také odborný posudek zpracovaný autorizovanou osobou podle zákona o ochraně ovzduší. Vypořádání připomínky: Požadovaný popis zdrojů i výpočty emisí samotného záměru, stávajícího příspěvku i výsledného stavu (při kumulaci všech známých záměrů) byly podrobně zapracovány do rozptylové studie přiložené k dokumentaci. Protože proces posuzování vlivů na životní prostředí nevede k vydání povolení umístění nebo zdrojů znečišťování ovzduší, předloží oznamovatel odborný posudek zpracovaný autorizovanou osobou podle zákona o ochraně ovzduší k žádosti o povolení k umístění zdroje.
5. Město Štětí Podstata připomínky: Požaduje řešení především otázek emisí zapáchajících látek, hlučnost provozu a dopravu, důsledné hodnocení provozu jako celku, porovnání stávajícího a navrženého stavu. Vypořádání připomínky: Požadované hodnocení s důrazem na uvedené emise, hluk a dopravu je obsaženo v předložené dokumentaci, problematika řešení zmíněných otázek je obsažena především ve specializovaných studiích přiložených k dokumentaci.
6. Městský úřad Litoměřice, Odbor životního prostředí Podstata připomínek: 1. Požaduje dopracovat dendrologický průzkum – inventarizaci dřevin v daném území – ozelenění okrajových částí areálu, které se pohledově uplatňují. 2. Požaduje přírodovědné posouzení území, kterého se záměr dotýká, zpracované autorizovanou osobou v termínu březen až červen kalendářního roku k ověření případného výskytu zvláště chráněných druhů živočichů, rostlin a volně žijících ptáků. 3. Požaduje posouzení vlivu záměru na krajinný ráz z důvodu, že platný ÚP města Štětí v dané lokalitě nemá stanoveny prostorové regulativy odsouhlasené orgánem ochrany přírody (týká se výšky nových staveb a barevného řešení jejich povrchových částí). 4. Požaduje, aby se záměr zabýval i plochou kalových polí a možnostmi využití produkovaných kalů např. pro kompostování, případně pro energetické využití. 5. Požaduje podrobně řešit způsob nakládání se směsným komunálním odpadem, který je v současné době skládkován na základě souhlasu k netřídění pod kódem 20 02 03 Jiný biologicky nerozložitelný odpad, což nebude v budoucnu (od roku 2024) možné.
16X289790-02001 EIA_2016-V3.docx
strana 8 z 103
EcoFlex – Dokumentace 15121061 6. Požaduje zabývat se možnostmi omezení produkce popílku z fluidního kotle, případně možnostmi jeho dalšího využití jako druhotné suroviny např. ve stavebnictví, aby do budoucna došlo k omezení jeho jednostranného využití pro sanaci a tvarování rekultivačních ploch. 7. Upozorňuje, že likvidace dešťových vod je navržena v rozporu se zákonem o vodách. Tyto vody musí být přednostně a v maximální možné míře využívány nebo vsakovány na pozemku investora. Nemožnost vsakování musí být doložena hydrogeologickým posouzením, které požaduje zpracovat. Není-li možné vsakování, je možná likvidace jejich zadržováním a regulované odvádění do vod povrchových, není-li možné oddělené odvádění do vod povrchových, pak jejich regulované vypouštění do jednotné kanalizace. Vypořádání připomínek: 1. Dendrologický průzkum zahrnující inventarizaci dřevin bude proveden a předložen v rámci procesu EIA (předpokládá se předložení společně s posudkem). 2. Na základě požadavku bude přírodovědné posouzení provedeno. Vzhledem k nutnosti sezónního provedení posouzení bude přiloženo až k posudku dokumentace. Podstatou vypořádání tedy zůstává splnění tohoto požadavku v rámci procesu posuzování záměru. 3. Posouzení vlivu na krajinný ráz bylo provedeno v souladu s platnou metodikou a začleněno do dokumentace. 4. Záměr se týká modernizace a rozšíření stávajícího provozu, bez nutnosti využívat kalové pole. Kalové pole zůstane jako možnost nouzového ukládání kalu při mimořádných stavech v souladu s provozním řádem (výpadky nebo porucha technologie). Posuzovaný záměr předpokládá kombinaci recyklace a energetického využití produkovaných kalů v kotli K11. Primární kaly z BČOV se nadále budou využívat jako surovina při výrobě cihel. Kalové pole bude záměrem ovlivněno pouze v tom smyslu, že bude podstatně omezeno množství ukládaných materiálů (odhadem klesne na 10% současného stavu). 5. Problematikou snížení množství skládkovaných SKO se společnost Mondi průběžně zabývá s cílem úplného ukončení skládkování tohoto odpadu od roku 2024. Jedná se o obecný požadavek, který není přímo ovlivněn projektem EcoFlex. V textu dokumentace je tato problematika komentována. 6. Množství produkovaného popílku je dáno fyzikálními procesy a určeno spalovanými hmotami. Z hlediska použitých paliv a ochrany ovzduší metodou suchého odsíření nelze výsledné množství popílků dále snížit. Všechny nově navržené technologické celky i části jsou v souladu se stávajícími nejlepšími dostupnými technikami (BAT). Stávající produkty spalování jsou certifikovány jako výrobky MPP-GAP-F, MPP-GAP-L, MPP-OST-F a MPPOST-L. Obdobná certifikace se předpokládá v budoucím provozu. Kromě použití při tvarování terénu lze výrobky použít jako vstupní komponentu do hmoty pro výrobu některých cihlářských pálených produktů. 7. Dešťové vody jsou v maximální možné míře využívány na pozemku investora. Nezávadné vody (chladící, srážkové) jsou nezávadnou kanalizací (A) svedeny na provoz recyklace vod (MČOV), odkud se po sedimentaci čerpají zpět na úpravnu vody v rámci provozu vodního hospodářství.
6. Ministerstvo životního prostředí, odbor ochrany ovzduší Podstata připomínek: 1. Požaduje doplnění emisních charakteristik stávajících zdrojů (množství v t/rok, hmotnostní koncentrace) a jejich porovnání s budoucím stavem. 2. Dále požaduje doplnit podrobný popis nových a rekonstruovaných stacionárních zdrojů a výrobního procesu. Rozptylová studie musí hodnotit vliv záměru na kvalitu ovzduší pro všechny relevantní znečišťující látky, které jsou emitovány z dotčených zdrojů a z dopravy související se záměrem.
16X289790-02001 EIA_2016-V3.docx
strana 9 z 103
EcoFlex – Dokumentace 15121061 Vypořádání připomínek: 1. Požadované doplnění emisních charakteristik stávajících zdrojů bylo zahrnuto do dokumentace (Rozptylová studie obsahuje tabelární přehled zdrojů s uvedením měřených a očekávaných emisí) 2. Požadované doplnění emisních charakteristik nových a rekonstruovaných zdrojů bylo zahrnuto do dokumentace v maximální podrobnosti, která byla v době zpracování dokumentace k dispozici. Rozptylová studie byla zpracována pro suspendované částice PM10 a PM2,5, SO2, NO2, CO, BZN, B(a)P a TRS.
6. Ministerstvo životního prostředí, odbor ochrany vod Podstata připomínky: Požaduje posouzení možného zhoršení ukazatelů příslušného útvaru povrchové vody. Dále upozorňuje, že rozvojové plochy sice nejsou v záplavovém území Q100, ale jsou součástí oblasti s významným povodňovým rizikem a je zde povodňové riziko zaplavení Q 500. Dále doporučuje zvážit možnost akumulace a využití srážkových vod ze střech nových objektů a zpevněných ploch. Vypořádání připomínky: Požadované posouzení bylo zahrnuto do dokumentace (kap. D.I.4). Možnosti zaplavení terénu při průtoku v Labi o velikosti Q500 budou přizpůsobeny dotčené stavební konstrukce i plochy. Dešťové vody jsou v maximální možné míře využívány na pozemku investora. Nezávadné vody (chladící, srážkové) jsou nezávadnou kanalizací (A) svedeny na provoz recyklace vod (MČOV), odkud se po sedimentaci čerpají zpět na úpravnu vody v rámci provozu vodního hospodářství.
16X289790-02001 EIA_2016-V3.docx
strana 10 z 103
EcoFlex – Dokumentace 15121061
ČÁST A ÚDAJE O OZNAMOVATELI A.1.
Obchodní firma Mondi Štětí a. s.
A.2.
IČ IČ: DIČ:
A.3.
261 61 516 CZ 261 61 516
Sídlo Litoměřická 272, 411 08 Štětí
A.4.
Jméno, příjmení, bydliště a telefon oprávněného zástupce oznamovatele Arnold Ragger Litoměřická 272, 411 08 Štětí e-mail:
[email protected] tel.: +420 416 802 058
Doplňující informace o oznamovateli Společnost Mondi Štětí a.s. je předním světovým výrobcem papírových materiálů, papíru a buničiny. Její aktivity probíhají v areálu původních papíren Sepap, jejichž historie sahá do roku 1949. Díky významným investicím do zvýšení kapacit a zlepšení jakosti výrobků je Mondi Štětí a.s. největším výrobcem papírových obalů a buničiny na českém trhu a současně jedním z hlavních zaměstnavatelů v regionu.
16X289790-02001 EIA_2016-V3.docx
strana 11 z 103
EcoFlex – Dokumentace 15121061
ČÁST B ÚDAJE O ZÁMĚRU B.I
ZÁKLADNÍ ÚDAJE
B.I.1
Název záměru a jeho zařazení podle přílohy č. 1
Název záměru: EcoFlex Kategorie: Bod:
Sloupec:
I 5.1 Průmyslové závody na: a) výrobu buničiny ze dřeva nebo podobných vláknitých materiálů b) výrobu papíru a lepenek s výrobní kapacitou vyšší než 200 tun den A
Ve smyslu § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 100/2001 Sb. se jedná o změnu záměru uvedeného v příl. č. 1 k tomuto zákonu kategorii I, protože změna záměru vlastní kapacitou nebo rozsahem dosáhne uvedené limitní hodnoty. Příslušným úřadem při posuzování vlivů záměru na životní prostředí je Ministerstvo životního prostředí ČR.
B.I.2
Kapacita (rozsah) záměru
Předmětem záměru je modernizace stávajícího provozu Mondi Štětí, a. s. Součástí záměru je i provoz papírenského stroje č. 7, který provozuje Mondi Štětí White Paper s.r.o., která je 100% vlastněna skupinou Mondi. Závazné podmínky provozu zařízení jsou stanoveny prostřednictvím dvou integrovaných povolení vydaných Krajským úřadem Ústeckého kraje. Jedná se o následující povolení:
Integrované povolení č.j. 1361/05/ZPZ/IP-10/Z1/Sk ze dne 27.4.2006 v platném znění (poslední změna 12/2015)
Provozovatel zařízení Název zařízení Kategorie činností dle přílohy č. 1 zákona č. 76/2002 Sb.
Mondi Štětí a.s. Výroba sulfátové buničiny a papíru, parní kotel K10, parní kotel K11 a související činnosti Hlavní činnost: 6.1.b) Další činnosti: 1.1., 5.4., 6.1.a)
Integrované povolení č.j. 7612/03/ZPZ/IP-11.5/Sk ze dne 9.1.2004 v platném znění
Provozovatel zařízení Název zařízení Kategorie činností dle přílohy č. 1 zákona č. 76/2002 Sb.
Mondi Štětí White Paper s.r.o. Papírenský stroj PS7 6.1.b)
16X289790-02001 EIA_2016-V3.docx
strana 12 z 103
EcoFlex – Dokumentace 15121061 Modernizace provozu bude spojena s následujícím: - zvýšením výroby papíru na celkových 1,09 mil. tun za rok prostřednictvím zavedení nových papírenských strojů (PS) a zvýšení výrobní kapacity stávajícího papírenského stroje PS7. Současně dojde k odstavení výroby na stávajícím papírenském stroji PS1. - zvýšením výroby nebělené buničiny na stávajících výrobních linkách na celkových 660 tis. tun za rok - zvýšením výroby bělené buničiny na stávajících výrobních linkách na celkových 280 tis. tun za rok - odstavením stávajícího regeneračního kotle RK9 nevyhovujícího budoucím BAT-AEL (2018) a jeho nahrazení novým regeneračním kotlem RK12 s parametry odpovídajícími veškerým úrovním emisí spojených s BAT (Official Journal of the European Union, Commision Implementing Decision, 26. 9. 2014) - instalace nových kogeneračních jednotek TG7 a TG8 pro výrobu elektrické energie - odstavením stávající vápenné pece nevyhovující budoucím BAT-AEL pro výrobu buničiny, papíru a lepenky a její nahrazení novou vápennou pecí odpovídající veškerým úrovním budoucích emisí spojených s BAT nebo provedením zásadní rekonstrukce vápenné pece, která vyhoví budoucím BAT-AEL limitům - snížením provozních hodin spalovacího zařízení likvidace zapáchajících látek, které nevyhovuje stanoveným BAT-AEL pro výrobu buničiny, papíru a lepenky a převedení spalování do nového regeneračního kotle RK12. Provoz zařízení je očekáván pouze v rozsahu cca 200 hodin během hlavních plánovaných odstávek závodu, kdy je regenerační kotel mimo provoz. - související úpravou elektrorozvodné sítě - související úpravou chemické úpravny technologických vod - související úpravou čistírny odpadních vod. V souladu s podmínkou Integrovaného povolení zařízení č.j. 1361/05/ZPZ/IP-10/Z1/Sk dne 27. 4. 2006 v platném znění budou současně realizovány investice ke snížení emisí pachových látek a snižování hlučnosti. Instalace nových zařízení přinese omezení plánovaných a neplánovaných odstávek provozu a tím omezí úniky pachových látek do ovzduší. Opatření ke snížení fugitivních emisí pachových látek představují: - instalace nového regeneračního kotle RK12 – viz výše - instalace nové vápenné pece nebo zásadní rekonstrukce stávající pece – viz výše - realizace opatření ke snížení zápachu na varně Kamyr (úprava systému zásobování štěpkou) - realizace opatření ke snížení zápachu na čistírně odpadních vod (odsávání vzdušniny z provozu vrtulové čerpací stanice, haly kalového hospodářství, zakrytí kalové nádrže) - omezení množství kalů (03 03 09 - Odpadní kaustifikační kal, 03 03 10 - Výmětová vlákna, kaly z mechanického oddělování obsahující vlákna - primární kal, 03 03 11 - Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku neuvedené pod číslem 03 03 10 - biologický kal) ukládaných na kalovém poli č. 4 (KP4). V budoucím stavu bude tento odpad ukládán pouze v případech výpadku technologie spalování kalů (tj. v havarijních případech). Opatření ke snížení hlučnosti spočívají v: - náhradě stávajících chladicích věží odparky novými s vyšší chladící kapacitou a nižšími hlukovými emisemi, stávající chladící věže budou odstaveny - realizaci protihlukových opatření – dodržení emisních limitů vyplývajících ze zpracované akustické studie - viz příloha č.5 této dokumentace
Přehled maximálních kapacit výroby je uveden v následující tabulce.
16X289790-02001 EIA_2016-V3.docx
strana 13 z 103
EcoFlex – Dokumentace 15121061 Tab. B.I.2/1: Maximální povolené, stávající a předpokládané kapacity záměru Výroba v t/rok
Kapacita dle IP
Současný stav
Výroba nebělené sulfátové buničiny
500 000
459 104
660 000
Výroba bělené sulfátové buničiny
200 000
192 707
355 000
Výroba papírů celkem Z toho: - Mondi Štětí White Paper, s.r.o. - Mondi Štětí a.s.
655 000
451 822
1 090 000
155 000 500 000
88 849 362 973
1
205 000 885 000
B.I.3
Budoucí stav (max.)
Umístění záměru
NUTS II: Severozápad Kraj: Ústecký Obec: Štětí Katastrální území: Štětí I Zeměpisné souřadnice záměru: 50° 27‘ 48,410" N, 14° 22‘ 28,230" E (střed areálu) Nadmořská výška: ±159,0 m n. m. (terén) Záměr je umístěn v průmyslového areálu papírny ve Štětí, který je součástí průmyslové zóny a v němž je v současné době v provozu několik výrobních závodů. Mezi nejvýznamnější z nich patří provoz Mondi Štětí, a. s. Areál je situován na pravém břehu řeky Labe, na severním okraji města Štětí.
1
najíždění výroby
16X289790-02001 EIA_2016-V3.docx
strana 14 z 103
EcoFlex – Dokumentace 15121061 Obr. B.I.3-1: Umístění záměru v regionu
B.I.4
(podklad: Mapy.cz 2015)
Charakter záměru a možnost kumulace jeho vlivů s jinými záměry
Charakter záměru Mondi Štětí zvažuje možnosti pro zvýšení kapacity a modernizaci svého zařízení. Hlavní investice zahrnuje postupně dva nové papírenské stroje, nový regenerační kotel a významnou přestavbu některých stávajících provozů papírny. Zvýšení kapacity bude vyžadovat zvýšení výkonu elektrárny a dalších pomocných zařízení. Záměr tak představuje modernizaci a rozšíření stávající průmyslové výroby integrované papírny s celulózkou, s výhledem až do roku 2027. Záměr je v souladu s územním plánem města Štětí, který v dotčené lokalitě navržené využití pozemků připouští. Pozemky jsou dle platného územního plánu určeny pro „průmyslovou výrobu a technickou infrastrukturu.“ Možnost kumulace s jinými záměry Předkládaný záměr bude integrální součástí stávajícího provozu oznamovatele v průmyslovém areálu. V tomto ohledu jsou jeho vlivy posuzovány v součinnosti se všemi stávajícími aktivitami, resp. s aktivitami, které budou probíhat v době činnosti záměru (tj. záměry, pro něž bylo zahájeno posuzování vlivů na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb. v platném znění). Některé aktivity plánované v souvislosti se záměrem nepodléhají procesu posuzování vlivů na životní prostředí a jsou v současné době prováděny nebo připravovány (úpravy skladu a manipulace s dřevem, některé úpravy bělicí linky SB). Do procesu hodnocení záměru jako celku však jsou zahrnuty. Kumulace předkládaného záměru s dalšími podnikatelskými subjekty v areálu byla posuzována pro činnosti ve stávajícím stavu, jelikož nejsou plánovány jejich výrazné výrobní změny. Jedná se o následující provozy: - Mondi Bags Štětí, a.s. - Výroba papírových pytlů a tašek s potiskem. - Mondi Coating Štětí, a.s. - Zpracování povrchu papíru a lepenky laminací polyetylenem. - SPM a.s. (dříve Neograph, a.s.) - Výroba a prodej papírů jištěných proti padělání, tiskových papírů, s vodoznakem. - Panflex, spol. s r.o. - Provedení předtiskové přípravy pro všechny druhy flexotiskových obalů. - Wood & Paper, a.s. - Obchod se dřevem. *) - Nezávislá přejímka, s.r.o. - Provoz nezávislé přejímky dříví. *) - Euro Waste, a.s. - Nákup a prodej sběrového papíru. *) - Siemens Engineering, a.s. - Dodávka a servis silnoproudých a slaboproudých instalací, řídicích systémů, elektrických. *) - INELSEV Servis, s.r.o. - Opravy elektromotorů a transformátorů, montáže, servis, revize a zkoušky. *) - Mark2 Corporation Czech, a.s. - Ostraha areálu - VLK s.r.o. - Nákladní přeprava, interní a externí logistické služby. *) - Advanced World Transport, a.s. - Provozovatel železniční vlečky. *) - Nanograph, s.r.o. - Výroba ceninového papíru výrobu a výroba speciálních technických papírů. *) u vybraných subjektů se předpokládá budoucí stav vyvolaný realizací záměru (jedná se zejména o změny objemů dřevní hmoty, sběrového papíru, úprava a údržba strojních a elektrických zařízení, místní logistiky v areálu a provozu vlečky). Zbývající subjekty provozují činnost nezávisle.
Předkládaný záměr bude také posouzen v kumulaci se záměry plánovanými v zájmovém území v době zpracování předkládané dokumentace. Jsou to: - „Pila Štětí“ – kód záměru ULK764, závěr zjišťovacího řízení: nepodléhá dalšímu posuzování, č.j. 3357/ZPZ/2011/764-záv ze dne 26. 1. 2012
16X289790-02001 EIA_2016-V3.docx
strana 15 z 103
EcoFlex – Dokumentace 15121061 „Mondi Štětí a.s. – prodloužení vlečky“ – kód záměru OV4113, souhlasné stanovisko č.j. 83087/ENV/13 ze dne 2. 12. 2013 Vzhledem k charakteru záměru lze předpokládat především kumulaci vlivů na hlukovou situaci a kvalitu ovzduší. Jedná se zejména o hluk a emise z automobilové dopravy na přilehlých komunikacích a dále pak o emise z technologie. Zejména v případě záměru Pila Štětí jsou některé kumulativní efekty pozitivní (odběr dřevních odpadů z výroby řeziva tj pilařská štěpka, kůra), jiné negativní (hluk). V předkládaném hodnocení jsou jednotlivé efekty hodnoceny tak, aby byla vždy spolehlivě posouzena nejhorší možná varianta. Předkládaný záměr nebude posouzen v kumulaci s některými plánovanými záměry v zájmovém území a okolí z následujících důvodů: - „Novostavba skladovací haly Mondi Coating Štětí a.s.“ – kód záměru ULK924, závěr zjišťovacího řízení - nepodléhá dalšímu posuzování, č.j. 933/ZPZ/2015 ze dne 25. 3. 2015. Tento záměr negeneruje žádné vlivy, které by mohly kumulovat s vlivy záměru. Vazby na infrastrukturu areálu jsou respektovány a zahrnuty v posouzení. - „Nový biokotel K12 a turbína TG7“ – kód záměru MZP305, souhlasné stanovisko č.j. 45806/ENV/11 ze dne 1. 7. 2011. Oznamovatelem záměru bylo rozhodnuto o odstoupení od posouzeného záměru (z důvodu začlenění v pozměněné podobě do předkládaného záměru), viz prohlášení oznamovatele v příloze Oznámení záměru „Ecoflex“, 11/2015. - „Labe, Štětí – Počeplice, revitalizace příbřežní zóny“ – kód záměru ULK898, závěr zjišťovacího řízení - nepodléhá dalšímu posuzování, č.j. 3121/ZPZ/2014 ze dne 8. 10. 2014. Tento záměr negeneruje žádné vlivy s potenciálem kumulace s posuzovaným záměrem. Dne 21. 5. 2012 byl vydán územní souhlas pro záměr „C 101 – Vnější sklad štěpek“, na který navazuje rozhodnutí o umístění stavby a stavební povolení pro „Stavební úpravy dřevoskladu D III“ z 9. 7. 2014 (MÚ Štětí, č. j. 377-5890/2014/OSŽPD/Ze-R). Tento záměr zahrnuje tyto stavební objekty: Přejímka dřeva (budova pro příjem dřeva, komunikace, zpevněná plocha) Skladovací hromada č. III (kruhová skladovací hromada štěpky s automatickým a kontinuálním režimem skladování a vyskladňování) C 127 Rozvodna s trafostanicí (pro novou skladovací hromadu štěpek) C 128 Rozvodna s trafostanicí (pro napájení zařízení na přejímce a vykládce) Dne 1. 6. 2015 bylo vydáno společné územní rozhodnutí a stavební povolení pro stavbu „Úprava technologického procesu bělení“ za účelem instalace nového a výměny části stávajícího technologického zařízení, které slouží pro bělení buničiny (MÚ Štětí, č. j. 372-5168/2015/OSŽPD/ZeR). Tento záměr zahrnuje výstavbu základové železobetonové desky na pilotech, instalaci nové reakční věže D (ClO2), nového reaktoru OP (kyslík - peroxid) a vysokokonzistenčního čerpadla zásobujícího reaktor D a instalaci nového pracího lisu pro praní buničiny za OP bělícím stupněm Jedná se o objekty související s přípravou předkládaného záměru a jejich provoz je zahrnut do posouzení záměru jako celku. S ohledem na platnost již udělených povolení se předpokládá, že nedojde ke kumulaci vlivů při výstavbě. Kumulace vlivů některých záměrů bude přispívat ke snížení některých negativních vlivů předkládaného záměru (např. dřevní odpad z provozu pily bude představovat surovinu pro provoz záměru), v posouzení nejsou takové pozitivní vlivy uvažovány, protože do doby provedení uvedených záměrů je nelze považovat za spolehlivé. Žádné další připravované záměry, které by byly časově nebo věcně spojeny s posuzovaným záměrem nejsou v době zpracování dokumentace známy. Kumulace se záměry mimo vlastní lokalitu nelze zcela vyloučit ve fázi výstavby (např. souběh stavebních prací v areálu s prováděním PPO ve městě Štětí, případně jiných prací typu údržby/opravy komunikací), nicméně potenciální kumulace by nedosahovaly předpokládaného vlivu provozu záměru, tudíž je kumulace vlivů uvažována jen pro fázi provozu. -
16X289790-02001 EIA_2016-V3.docx
strana 16 z 103
EcoFlex – Dokumentace 15121061
B.I.5 Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění včetně přehledu zvažovaných variant a hlavních důvodů (i z hlediska životního prostředí) pro jejich výběr, resp. odmítnutí. Zdůvodnění záměru Tradice průmyslové výroby papíru na území ČR sahá poměrně hluboko do minulosti (už v roce 1872 byl založen Svaz výrobců papíru v tehdejším Rakousko-Uhersku). Předkládaný záměr vychází z dlouhodobého investičního plánu oznamovatele a především z prostorových možností v průmyslové zóně. Potřeba předloženého záměru vychází také z nutnosti eliminace některých stávajících negativních vlivů provozu na životní prostředí, vyplývajících ze stáří některých částí technologie. Nové technologické celky jsou navrženy z důvodu uplatnění efektivnějších postupů s nižším množstvím emisí a také pro zvýšení výroby jako reakce na příležitost ve vývoji poptávky. Provedením rekonstrukce (modernizací) dojde také ke snížení ztrát při zpracování dřeva a nižší jednotkové produkci odpadů. Umístění v areálu papírny je logickým důsledkem v případě nahrazování některých celků a je vhodné z hlediska efektivnějšího využití výrobních ploch v rámci průmyslového areálu a připojení na stávající technickou infrastrukturu (dodávky surovin, vedení energií, vodní a odpadové hospodářství) a dopravní infrastrukturu. Přehled zvažovaných variant Lokalizace záměru je vázána na stávající výrobní kapacitu v průmyslovém areálu papírny ve Štětí a na pozemky ve vlastnictví investora. Záměr je proto navrhován pouze v jedné variantě umístění. (Teoretické umístění v jiné lokalitě by bylo nutné považovat za odlišný záměr, nikoli variantu, právě z důvodu rekonstrukce některých provozů). Navržená varianta je výsledkem koncepčních úvah z hlediska vývoje trhu, vlastní technologie i stávajícího provozu. Z technického a technologického hlediska neexistuje variantní řešení průmyslové výroby papíru a buničiny při požadované skladbě výrobků. Aktivní varianta Aktivní variantou je chápána výstavba a provoz záměru, tak jak je navržena oznamovatelem záměru a popsána v této dokumentaci. Popsané technické a technologické řešení záměru vychází ze studie proveditelnosti, kterou pro investora zpracovala v roce 2015 společnost Pöyry Finland Oy. Nulová varianta Nulová varianta předpokládá, že záměr nebude realizován.
16X289790-02001 EIA_2016-V3.docx
strana 17 z 103
EcoFlex – Dokumentace 15121061
B.I.6
Stručný popis technického a technologického řešení záměru
Předložený záměr se týká činnosti integrované papírny, tj. výroby buničiny z primárních i recyklovaných surovin a papírenské výroby v témže závodě. Základní procesy používané při výrobě papíru a buničiny v integrované papírně jsou vyznačeny na následujících obrázcích.
Obr. B.I.6-1: Přehled provozů výroby sulfátové buničiny
Obr. B.I.6-2: Schéma výroby papíru Papírenský stroj je strojní zařízení, které z buničiny ve vodní suspenzi formuje, lisuje a suší list papíru. Stroj se skládá z nátokové skříně, sítové části, lisové části, sušicí části, navijáku, převíječky a balicí linky.
16X289790-02001 EIA_2016-V3.docx
strana 18 z 103
EcoFlex – Dokumentace 15121061 Do nátokové skříně vstupuje vodní suspenze celulózových vláken, plnidla, retenčních prostředků, škrobů a klížidel. Nátoková skříň rovnoměrně rozprostírá suspenzi po celé šířce nekonečného síta, kde dochází k odvodnění suspenze (přebytečná voda je odsávána sacími skříněmi). Ze síta se papírový list snímá pomocí plstěnce do lisové části, kterou tvoří řada válcových lisů. Lisováním se odstraňuje další voda obsažená v papíru a papírový pás pokračuje do sušicí části. Sušení probíhá na parou vyhřívaných válcích pod sušicím krytem (teplo z odtahu je rekuperováno). Po sušicí části může následovat kalandr (v případě hlazeného papíru). Papír vyrobený na papírenském stroji se převíjí a řeže na potřebné šířky kotoučů na převíječce. Kotouče se distribuují jednotlivým odběratelům, kteří papír zpracovávají na výrobky určené pro koncový trh. S provozem papírny souvisí další doprovodné aktivity (úprava surové vody, čištění odpadních vod, výroba páry a energie, manipulace s chemickými látkami, regenerace, nakládání s odpady, údržba, administrativa apod.).
Obr. B.I.6-3: Papírenský stroj – pohled od nátoku na lisovou a sušicí část (stávající PS1, který bude odstaven) Odběr a úprava surové vody Stávající technologie o projektované kapacitě 1 650 t/h čiřené vody, 900 t/h napájecí vody zůstane zachována, dojde pouze k výměně opotřebovaných částí technologie. Odběr je evidován legislativně stanovenými měřidly. V odběrném zařízení dojde pouze renovaci čerpací stanice (výměna čerpadel a ocelových konstrukcí). Mechanicky upravená surová voda (průmyslová voda označovaná jako technologická voda) je používána pro provozní a výrobní účely. Připravuje se sedimentací po čiření v klariflokulátorech a filtrací na mikrosítech. Čiřenou vodu pro technologické účely připravuje také chemická úpravna vody, která vyrábí také demineralizovanou vodu.
16X289790-02001 EIA_2016-V3.docx
strana 19 z 103
EcoFlex – Dokumentace 15121061 Úpravy navrhované ve vodním hospodářství také zahrnují nové chladící věže pro kondenzátor nových turbogenerátorů, nové chladící věže v provozu odparky, která nahradí stávající hlučné chladící věže.
Obr. B.I.6-4: Schéma odběru a úpravy povrchové vody Kondenzační a demineralizační zařízení V chemické úpravně vody se vyrábí z technologické vody chemicky čiřená a demineralizovaná voda pro potřebu výroby buničiny, papíru a výroby energie. 3 Vzhledem ke stáří a stupni opotřebení bude stávající zařízení o kapacitě 3 x 130 m /h zcela zrušeno. 3 Nová demineralizace bude mít tři linky o kapacitě 3 x 230 m /h a bude vybavena automatickým řízením. Voda z chladicích věží (které budou nahrazeny novými) se po průchodu výměníkem tepla částečně recykluje a částečně používá pro výrobu buničiny a papíru. Úprava linky výroby buničiny Kamyr Úprava výroby nebělené sulfátové buničiny kontinuálním způsobem (označované jako linka Kamyr) bude doplněn dalším pracím stupněm. Vlastní vaření, delignifikace, praní a třídění buničiny bude zajištěno ve stávajících a nových nebo rekonstruovaných technologiích. Významné snížení úniku zapáchajících plynů bude dosaženo úpravou systému zásobování štěpkou z dřevoskladu. Úpravy zahrnují zřízení základů pro provozní nové zařízení přičemž stávající zastavěná plocha bude 2 rozšířena zhruba o 270 m . Úprava linky výroby buničiny Super Batch Úprava výroby nebělené sulfátové buničiny diskontinuálním způsobem (označované jako linka Super Batch) bude spočívat v rozšíření počtu stávajících čtyř vařáků o další dva nové vařáky. Objem 3 každého ze šesti vařáků bude cca 300 m . Cílová projektovaná kapacita je 1 100 ADt/d. Nové vařáky budou zapojeny v paralelní výrobní lince k lince stávající a v jejím rámci bude dobudována soustava akumulačních a skladovacích nádrží. Rekonstruováno bude také praní buničiny a rozšířen stupeň kyslíkové delignifikace.
16X289790-02001 EIA_2016-V3.docx
strana 20 z 103
EcoFlex – Dokumentace 15121061
Úprava bělírny Úpravu technologického procesu bělení buničiny z varny Super Batch spočívá v instalaci nového a výměně části stávajícího technologického zařízení, které slouží pro bělení buničiny, na které již bylo vydáno společné územní rozhodnutí a stavební povolení dne 1. 6. 2015. Předmětná stavba nazvaná „Úprava technologického procesu bělení“ spočívá ve výstavbě základové železobetonové desky na pilotech, instalaci nové reakční věže D (ClO2), nového reaktoru OP (kyslík - peroxid), nového PO reaktoru a vysokokonzistenčního čerpadla zásobujícího reaktor D a instalaci nových pracích zařízení pro praní buničiny za OP bělícím stupněm a zásobní nádrž. V rámci posuzovaného záměru je předpokládána úprava technologické sekvence bělení, přičemž jeden chlordioxidový (ClO2) bělící stupeň bude nahrazen peroxidovým bělícím stupněm s přídavkem chelátového činidla např. EDTA pro potlačení rozkladu peroxidu přítomnými kovy. Oproti stávajícímu stavu vzroste spotřeba bělícího peroxidu a spotřeba ClO2 bude snížena. Terpentýnové hospodářství Terpentýnové hospodářství bude posouzeno z hlediska dostatečnosti kapacity a budoucích požadavků na provozní bezpečnost. Regenerační kotel bude vybaven samostatnou tryskou pro spalování terpentýnu s kapacitou pokrývající veškerou produkci. Terpentýn může být exportován obdobně jako ve stávajícím provozu. Odparka Provoz odpařování výluhů bude modernizován a rozšířen pro potřeby vyšší kapacity produkce a zvýšení efektivity. Výsledný obsah sušiny v zahušťovaném černém výluhu bude okolo 80%. Odparka 2 bude napojena na systém spalování silných zapáchajících látek v regeneračním kotli . Odpařovací linka bude rozšířena a posílena novou sestavou nádrží a nakládáním s kondenzátem, což kromě zvýšení kapacity umožní účinnější separaci tzv. tálového mýdla (vedlejší produkt výroby buničin). Projektovaná kapacita odparky bude zvýšena podle očekávané produkce buničiny na 710 t/h odpařené vody. Metanolové hospodářství Stávající systém má dostatečnou kapacitu pro budoucí produkci, proto bude pouze posílena kapacita čerpadel, která je omezena na výkon 500 kg/h. Metanol bude nově spalován v regeneračním kotli, v sekci pro spalování zapáchajících látek (jako podpůrné palivo). Návrhový tok metanolu je 350-600 kg/h při 80% koncentraci. Regenerační kotel RK12 Účelem regeneračního kotle je převedení chemikálií obsažených v sulfátových výluzích do aktivní formy, aby je bylo možné opětovně použít pro výrobu sulfátové buničiny. Nový regenerační kotel RK12 bude spalovat zahuštěný černý výluh z procesu výroby buničiny a bude opatřen novými elektrostatickými odlučovači tuhých částic, dávkováním chemických látek, zásobní nádrží a soustavou čerpadel. Kapacita kotle bude max. 3 300 t spálené sušiny/den. V kotli budou v příslušných sekcích spalovány i tzv. silné a slabé zapáchající plyny, tálové mýdlo, terpentýn, metanol. Regenerační kotel bude napojen do stávajícího komína o výšce 150 m. Popel zachycený v elektrostatických odlučovačích (síran sodný) bude zpětně mísen s černým výluhem a spalován v kotli. Tím bude zajištěna recyklace procesních prvků (sodíku a síry) ve formě síranu sodného. Vyráběná pára bude mít při tlaku 9,5 MPa teplotu 498°C.
16X289790-02001 EIA_2016-V3.docx
strana 21 z 103
EcoFlex – Dokumentace 15121061
Obr. B.I.6-3: Schema regeneračního kotle Vápenná pec Stávající 40 let stará vápenná pec byla v minulosti rekonstruovaná (sušák kalu, elektrostatické odlučovače, satelitní chladiče). Betonový komín o výšce 125 m je vybaven kouřovodem z nerezové oceli o Ø 3,6 m v délce 95 m. Jako palivo je používán zemní plyn. Předpokládá se výstavba nové vápenné pece nebo rekonstrukce stávající pece. V případě nové pece 2 se jedná o výstavbu na ploše o celkové výměře zhruba 3 500 m s obestavěným prostorem asi 3 67 000 m . Obsah sušiny ve vápenném kalu zůstane nezměněn (78%), stávající kapacita 300 324 t/24 h bude zvýšena přibližně na 500 t/24 h. Pro případ výpadku vápenné pece bude zřízena plocha pro dočasné ukládání odvodněného vápenného kalu s kapacitou 8 denní produkce (asfaltová 2 plocha zhruba 2000 m s obvodovou betonovou stěnou 2,5 m vysokou). Variantně bude zvážena možnost rekonstrukce stávající pece (pokud umožní požadovaný výkon při potřebných koncových emisních charakteristikách). Kaustifikace V objektu kaustifikace sody a regenerace vápna se zpracovává zelený louh z regeneračního kotle pomocí vápna na hydroxid sodný. Vznikající odpad, kal uhličitanu vápenatého, se tepelně regeneruje zpět na oxid vápenatý (vápno). 3 Ve srovnání se současným stavem dojde ke zvýšení produkce bílého louhu z dnešních 4 350 m /24 h 3 na 7 100 m /24 h. Kvalitativní parametry bílého louhu zůstanou zachovány (tj. obsah NaOH 138 g/l, kausticita 82%, sulfidita 34%). Vzhledem ke stáří a technickému stavu bude většina nádrží a zásobníků včetně propojení nahrazena novými a posílena pro zajištění zvýšení kapacity o požadovaných 50%. 3 Bude instalován nový zásobník zeleného louhu o objemu 3 000 m , filtrační kapacita bude posílena ze 3 3 6 250 m /24 h na 7 800 m /24 h a bude vybudován nový zásobník čistého louhu. Úprava papírenského stroje PS3 Kapacita stroje zůstane zachována, dojde pouze k úpravě na vstupu vlákniny, protože po spuštění nové kapacity výroby papíru bude upravena skladba vyráběných papírů.
16X289790-02001 EIA_2016-V3.docx
strana 22 z 103
EcoFlex – Dokumentace 15121061 Úprava papírenského stroje PS7 Papírenský stroj o projektované kapacitě 155 000 t byl uveden do provozu v roce 2014. Výroba papíru dosáhla v roce 2014 objemu 88 849 t (najetí výroby), v roce 2015 objemu 140 580 t. Hlavní prvky, které budou na stávající technologii modifikovány jsou koncový naviják a dráha k převíječi. Stávající naviják typu „Pope“ o max. průměru 2,5 m bude nahrazen novým o průměru 3,5 m s centrálním pohonem. Úpravy umožní navýšit projektovanou kapacitu stroje na 205 000 t papíru za rok. Vzhledem ke zvýšení produkce papíru ročně bude zřízen nový sklad hotových výrobků o kapacitě 8 600 t obsluhovaný automatizovanou jeřábovou dráhou s příslušnou manipulační a nakládací plochou. Bude zvážena výstavba nového skladu hotových výrobků. Nová papírenská kapacita PS8 a PS9 2 2 Objekt PS8 představuje zastavěnou plochu 6 600 m (11 500 m bude plocha podlaží). Přilehlý sklad 2 výrobků (zastavěná plocha 1 600 m ). Kapacita nového papírenského stroje je navržena na 90 000 t/rok ( produkce 300 t/24 hod.). Energetická spotřeba je navržená na 58 ± 6 GJ (při tlaku 4,5 a 12 bar) a příkon 12 MW s roční spotřebou 56 GWh. Výrobní proces zahrnuje linku pro přísun balené buničiny, bělené i nebělené buničiny a nové 3 3 zásobníky o objemech od 1 000 m do 10 000 m , míchací, dávkovací a recyklační čerpadla. Rafinace je oddělena pro krátkovláknitou a dlouhovláknitou buničinu. Přísun surovin zahrnuje čistící stanici, dvoustupňové třídění, čerpadla a rozvody. Sítová voda je částečně recyklována. Používané chemikálie (viz dále) jsou skladovány v nádržích a zásobnících a dávkovány prostřednictvím čerpadel. Stroj má vlastní kompresor a provozní rozvody stlačeného vzduchu. V budově bude Instalováno spalovací zařízení využívající zemní plyn o jmenovitém tepelném příkonu kolem 6 MW pro ohřev technologického vzduchu pro papírenský stroj. Součástí výroby je i online nebo offline natírání papírů zajišťujících jejich speciální vlastnosti. Výška výduchu zařízení bude 30 m.
Obr. B.I.6-4: Vzorový řez papírenskou halou
(Pöyry Finland Oy 2015)
2
2
Objekt PS9 představuje zastavěnou plochu zhruba 20 800 m , plocha všech podlaží 37 300 m . 2 Související sklad hotových výrobků bude mít zastavěnou plochu cca 1 600 m . Nový papírenský stroj bude navržen na max. kapacitu 500 000 t/rok (návrhová průměrná kapacita 1400 t/24 hod.). Spotřeba páry bude dosahovat 117 t/hod., roční spotřeba elektrické energie bude dosahovat 210 GWh.
16X289790-02001 EIA_2016-V3.docx
strana 23 z 103
EcoFlex – Dokumentace 15121061 Výrobní proces zahrnuje čerpání buničiny z linky Kamyr i z rozvláknění recyklovaného papíru a lepenky, zásobníky buničiny, míchací, dávkovací, mísící a recyklační čerpadla. Přísun surovin zahrnuje čistící stanici, třídění, čerpadla a rozvody. Sítová voda je částečně recyklována. Používané chemikálie (viz dále) budou skladovány v nádržích a zásobnících a dávkovány prostřednictvím čerpadel do papírenského stroje. Budova papírenského stroje bude mít ventilační systém, napojení na přípravnu materiálu a dodávky energií. Zpracování sběrového papíru a lepenky Kapacita zařízení, které bude produkovat vlákninu (SF i LF) je navržena na 1500 BDt/24 hod. Provoz 2 bude zahrnovat zpracování směsného sběrového papíru i lepenky. Skladový prostor 16 000 m bude rozdělen na jednotlivá oddělení příčkami, plocha je zpevněna a zastřešena. Manipulaci s materiálem zajišťují vysokozdvižné vozíky a nakladače. Výrobní proces zahrnuje dodávku vstupního materiálu (balíky sběrového papíru) dopravníkem do primárního a následně sekundárního rozvlákňovače. Vláknina bude vedena do třístupňového hrubého třídiče a po úpravách konzistence do čtyřstupňového jemného třídiče. Výměty budou tříděny a tam, kde to bude možné i materiálově recyklovány. Některé frakce budou shromažďovány, drceny a hutněny pro využití jako alternativní palivo mimo závod. Těžké výměty budou shromažďovány v kontejnerech společně s pískem a ukládány na skládku. 3 Odpadní voda bude shromažďována v nádrži o objemu 500 m a zčásti opětovně používána pro rozvláknění buničiny, zčásti upravována a vypouštěna. Turbogenerátory Dva nové turbogenerátory, TG7 (55 MWe) a TG8 (55 MWe) budou umístěny ve stávající budově. Parní kotel K11 Na stávajícím kotli budou realizována opatření k zajištění plnění budoucích emisních limitů v souladu s požadavky na BAT-AEL spočívající v snížení emisí oxidu síry. Technické řešení bude zvoleno dle potřeby, účinnosti a ekonomické dostupnosti. Likvidace zapáchajících plynů Koncentrované zapáchající plny (CNCG) budou shromažďovány z odparky (N74), kondenzační nádrže (N100), metanolového systému a kondenzační nádrže N106 z terpentýnového systému. Plyny budou spalovány v regeneračním kotli RK12. V případě technologických problémů budou spalovány na záložním hořáku na spalování plynů (stabilizační palivo zemní plyn). Součástí bezpečnostního systému je i nouzové vypouštění bypassem bez spalování (přepojení plynů do potrubí vedeného na vrchol komína regeneračního kotle) v případě celkového výpadku elektrické energie. Při plánovaných delších odstávkách závodu bude pro spalování CNCG plynů využívána stávající spalovna CNCG. 3 Kapacita spalovny CNCG je navržena na hodnotu 185 kgS/h a tok 400 – 1000 Nm /h. Zředěné zapáchající plyny (DNCG) budou shromažďovány v systému sběru a úpravy plynů a spalovány v regeneračním kotli RK12. Součástí bezpečnostního systému je i nouzové vypouštění plynů bypassem na střeše regeneračního kotle při poruše spalování. Úprava ČOV Stávající ČOV zneškodňuje průmyslové odpadní vody společně s odpadními vodami města Štětí. ČOV zahrnuje mechanický a biologický stupeň s možností terciálního dočištění vody síranem železitým. Odvodnění kalu je prováděno na sítopásových lisech a dvou šnekových lisech. Z jednotlivých stok přitékají vody přes systém česlí do jímek vrtulové čerpací stanice a jsou čerpány do usazovací nebo vyrovnávací nádrže. Primární kaly jsou čerpány na kalové hospodářství k odvodnění nebo přímo na kalové pole. Před vstupem do aktivačních nádrží jsou do vody dávkovány živiny (močovina a kyselina fosforečná) pro zajištění efektivního čištění CHSK. V případě zhoršení
16X289790-02001 EIA_2016-V3.docx
strana 24 z 103
EcoFlex – Dokumentace 15121061 parametrů vyčištěné vody se na odtoku dávkuje síran železitý. 3 3 Vzhledem ke zvýšení zátěže ČOV ze stávajících 80 tis. m /den na 100 tis. m /den bude renovována čerpací stanice a osazena novými čerpadly. Biologický kal, který je v současnosti čerpán do kalové laguny bude odvodňován na filtračním lisu, centrifugou nebo jiném zařízení s obdobnou funkcí. Předpokládá se jeho spalování v kotli K11 současně s ostatními biopalivy. Primární kal je po odvodnění spalován, případně využíván v cihlářské výrobě je odvodňován na filtračním lisu. Tato technologie bude v případě potřeby kapacitně upravena. Opatření k omezování zapáchajících látek na ČOV bude spočívat v odsávání vzdušniny z provozu vrtulové čerpací stanice, haly kalového hospodářství a zakrytí kalové nádrže. Vzdušnina bude čištěna na jednotkách s aktivním uhlím nebo obdobné technologii případně jinak využívána v procesu čištění odpadní vody s cílem snížit emise zapáchajících látek. Demolice objektů Pro získání plochy potřebné pro výstavbu předpokládá záměr demolici nevyužívaných (nebo . v budoucnu nevyužívaných) objektů v případě kolize s novými objekty. Ve všech případech jde o stavby ve vlastnictví investora.
16X289790-02001 EIA_2016-V3.docx
strana 25 z 103
EcoFlex – Dokumentace 15121061
B.I.7
Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení
Záměr bude rozložen do relativně dlouhého časového úseku. První skupina objektů zahrnuje nový regenerační kotel, nové turbogenerátory a úpravy linky Super Batch, kaustifikace, odparky a část nové kapacity výroby papíru. Další skupina objektů obsahuje úpravu linky Kamyr a zbývající část nové kapacity výroby papíru. Časová realizace jednotlivých častí projektu bude upravena tak, aby byl zajištěn kontinuální provoz a optimální navazování stavebních prací. V případě, že bude investorem rozhodnuto o provedení záměru, bude výstavba zahájena v roce 2017 po získání všech povolení. Přesný termín není možné v úvodní fázi posuzování záměru stanovit. Plán dokončení realizace není dosud znám, předpokládá se dosažení výhledového stavu v roce 2027.
B.I.8
Výčet dotčených územně samosprávných celků
Město Štětí:
Městský úřad Štětí Mírové náměstí 163 411 08 Štětí
Město Litoměřice:
Městský úřad Litoměřice Mírové náměstí 15/7 412 01 Litoměřice
Ústecký kraj:
Krajský úřad Velká Hradební 3118/48 400 02 Ústí nad Labem
B.I.9 Výčet navazujících rozhodnutí podle § 10 odst. 4 a správních úřadů, které budou tato rozhodnutí vydávat Záměr podléhá zákonu č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) ve znění pozdějších předpisů. V rámci tohoto zákona budou v průběhu přípravy záměru probíhat řízení o vydání těchto správních rozhodnutí: Územní rozhodnutí (rozhodnutí o změně využití území, popřípadě rozhodnutí o změně vlivu užívání stavby na území): MěÚ Litoměřice, stavební úřad Změna IPPC:
KÚ Ústeckého kraje
Rozhodnutí o povolení kácení dřevin: MěÚ Štětí, odbor stavební, životního prostředí a dopravy Stavební povolení:
MěÚ Litoměřice, stavební úřad
Souhlas s užíváním stavby:
MěÚ Litoměřice, stavební úřad
Rozsah dalších případných řízení bude upřesněn v průběhu zpracování dokumentace pro územní rozhodnutí.
16X289790-02001 EIA_2016-V3.docx
strana 26 z 103
EcoFlex – Dokumentace 15121061
B.II
ÚDAJE O VSTUPECH
B.II.1 Půda Zábor půdy Záměr je situován ve stávajícím oploceném průmyslovém areálu papírny Štětí v k. ú Štětí I. Mimo oplocený areál se jedná o plochy existujícího zařízení čerpací stanice odběru surové vody z Labe. Realizací záměru nedojde k žádnému záboru půdy ze ZPF, dotčeny nebudou ani pozemky LPF nebo pozemky určené k plnění funkce lesa. Výstavba se týká ploch uvedených na situaci záměru (příloha č. 3), v průběhu výstavby budou dočasně využívány i některé další plochy v areálu. Předpokládaný záměr představuje plochu zhruba 21 ha, z čehož většina je vedena jako ostatní plocha a zastavěná plocha a nádvoří. Přehled bilance ploch v rámci plánovaného záměru: 2 Zastavěná plocha 134 200 m 2 Zastavěná plocha demolic -10 200 m 2 Nově zastavěná plocha 124 000 m 2 Zpevněné plochy 65 000 m Investor je vlastníkem dotčených pozemků. Zemní práce Zemní práce při zakládání objektů budou relativně malého rozsahu, protože budovy nemají podzemní podlaží a budou založeny na předrážených nebo hloubených pilotech. Bilance zemních prací se předpokládá vyrovnaná, odděleně sejmuté kulturní vrstvy budou využity v rámci areálu při závěrečných vegetačních úpravách nezastavěných a nezpevněných ploch. Příprava stavby V rámci přípravy stavby bude nutno provést demontáže a demolice některých stávajících objektů a kácení dřevin. Bude demontováno a postupně demolováno cca 20 nevyužívaných objektů 2 zaujímajících celkovou plochu zhruba 10 200 m . Realizací záměru dojde k odstranění dřevin na dotčených plochách, předpokládá se náhradní výsadba a provedení sadových úprav vycházejících ze základních požadavků kladených na zeleň v průmyslových areálech. Podle vyjádření stavebního úřadu č.j. 10711/2015/OSŽPD/Zw ze dne 22. 10. 2015 je záměr navrhován v zastavěném území, v ploše průmyslové výroby a technické infrastruktury, která slouží pro umístění a rozvoj průmyslové výroby a zařízení technické infrastruktury a to zejména těch, která nemohou být umístěna v jiných územích. Vyjádření je přílohou č. 1 této dokumentace.
16X289790-02001 EIA_2016-V3.docx
strana 27 z 103
EcoFlex – Dokumentace 15121061
Obr. B.II.1-1: Průmyslová zóna Štětí
B.II.2 Voda Výstavba Pitná voda Pitná voda pro zabezpečení pitného režimu pracovníků stavebních firem bude odebírána ze stávajícího veřejného vodovodního řadu. Pro stavbu se počítá s několika sty pracovníky ve špičkovém období stavebních prací, předpokládaná potřeba vody tak bude činit cca 400 l/pracovní směnu (odpovídá 200 pracovníkům). Firmy, které budou provádět stavební práce, budou využívat stávající sociální zařízení v areálu investora, popř. bude staveniště vybaveno dočasnými mobilními sanitárními buňkami, které budou po dokončení stavebních prací odstraněny. Technologická – průmyslová voda Ve fázi výstavby bude využívána i průmyslová voda, ale pouze v případě potřeby při čištění komunikací anebo při ošetření nových betonových povrchů a její spotřeba bude pouze nárazová a bude zajištěna ze stávajícího rozvodu. Při výstavbě nedojde k vypouštění odpadní vody. Provoz Pitná voda Pitná voda bude využívána pouze pro sociální účely. Po realizaci záměru dojde k navýšení stávajícího počtu zaměstnanců o zhruba 100 pracovníků
16X289790-02001 EIA_2016-V3.docx
strana 28 z 103
EcoFlex – Dokumentace 15121061 zajišťujících provoz ve třísměnném režimu, z toho 10 pracovníků bude v administrativě. Potřeba vody pro sociální účely je stanovena dle příl. č.12 vyhl. č. 428/2001 Sb. ve znění pozdějších změn a směrnice MLVH ČSR č. 9/1973. Tab. B.II.2/1: Spotřeba pitné vody Zaměstnanec
Počet zaměstnanců
Specifická denní spotřeba (l/osoba/den) Hygiena
Stravování
Potřeba pitné vody
Celkem
3
l/den
m /rok
Výrobní dělníci
90
120
30
150
13 500
4 928
THP (administrativa)
10
50
30
80
800
292
14 300
5 220
Potřeba pitné vody celkem
Z výpočtu normové potřeby vody vyplývá, že celkové navýšení spotřeby pitné vody v areálu bude 3 kolem 6 tis. m /rok. Požadovanou dodávku pitné vody zajistí stávající vodovodní přípojka. Technologická – průmyslová voda Pro potřeby provozu záměru je uvažováno s nárůstem spotřeby technologické vody v objemu cca 3,8 3 mil. m /rok, tj. cca 12 % zvýšení stávajícího odběru. Stávající odběr představuje objem zhruba 3 3 30,5 mil. m /rok, odhadovaná budoucí spotřeba zhruba 34,3 mil. m /rok, max. povolené množství 3 odebíraných vod dle platného Integrovaného povolení činí 60 mil. m /rok. Povolené množství odebíraných vod je tak postačující i pro navýšení potřeby vody vyvolané provozem záměru. Voda bude odebírána v rámci stávajícího vodoprávního povolení stejným způsobem jako doposud (prostřednictvím 2 odběrných objektů z vodního toku Labe ř. km 93,17). Demineralizovaná voda bude dodávána ze stávající chemické úpravny vody a je zahrnuta v objemu odebírané surové vody. Přehledné údaje týkající se povoleného odběru povrchové vody, množství odebíraných vod před realizací záměru a vlivem realizace záměru jsou shrnuty v následující tabulce. Tab. B.II.2/2: Údaje o odběru vody Množství vod
l/s 3
m /měsíc 3
m /rok
Maximální povolené množství odebíraných vod dle platného IP
Skutečné množství odebíraných vod za rok 2014 dle evidence Mondi Štětí a.s.
Odhadovaná potřeba vody vyvolaná provozem záměru
2 000
970
1 087
5 000 000
2 543 000
2 856 000
60 000 000
30 511 000
34 269 000
Požární voda Potřeba požární vody bude stanovena podle ČSN 73 0873. Požární voda pro stabilní hasící zařízení bude napojena ze stávající čerpací stanice požární vody (stávající hydrantový rozvod bude upraven). Spotřeba požární vody je proměnlivá v závislosti na počtu a délce trvání hasebních zásahů. Vzhledem k charakteru provozu nelze při některých zásazích používat vodu, ale pouze pěnové nebo práškové hasební prostředky.
16X289790-02001 EIA_2016-V3.docx
strana 29 z 103
EcoFlex – Dokumentace 15121061
B.II.3 Ostatní surovinové a energetické zdroje Výstavba Stavební materiály pro výstavu nových objektů budou představovat běžné stavební směsi, prefabrikované prvky, konstrukční materiály a výrobky. Všechny materiálové vstupy při výstavbě mají převážně charakter nakupovaných výrobků a stavebnin. Energetická spotřeba pro výstavbu bude pokryta ze zdrojů dodavatele, případně nákupem z rozvodné sítě dostupné v místě. Přesnější odhad bude možné stanovit po případném zpracování prováděcí dokumentace, předběžně lze odhadovat, že energetická náročnost nebude mimořádná (bude obdobná jako u obvyklých stavebních prací podobného rozsahu, tzn. v rámci regionu nevýznamná). Provoz Suroviny, pomocné materiály, další látky Bilance vychází ze skutečných spotřeb surovin, pomocných materiálů a dalších látek, které technologie vyžaduje v současné době. Při zohlednění zamýšlené produkce lze předpokládat následující spotřebu uvedených surovin a látek: Tab. B.II.3/1: Spotřeba surovin, pomocných materiálů a dalších látek Název/označení
Jednotka
Spotřeba Stávající stav
Dřevo
2
plm /rok 3
Budoucí stav (2027)
1 519 798
2 524 987
Štěpka
m /rok
617 513
606 757
Buničina (nakupovaná)
ADt/rok
29 927
76 353
Sběrový papír
ADt/rok
78 902
Dřevěné palety
ks/rok
18 461
64 286
Dutinky, balící materiál
t/rok
4 635
10 900
Chemické látky, plniva
t/rok
86 000
149 100
370 864 - 544 297
3
Buničina vyráběná na místě není uváděna jako samostatný zdroj, protože se jedná o meziprodukt zapracovaný do výrobků a vznikající zpracováním uvedených surovin. Při zajištění dodávek dřevní hmoty je předpokládána budoucí součinnost provozu papírny a sousední pily (záměr Pily aktuálně ve fázi rozpracované dokumentace k územnímu řízení). Pro účely této dokumentace je však uvažován nezávislý dovoz veškerého potřebného množství surovin V modernizovaných stávajících provozech papírny bude u používaných chemických látek v převážné většině zvýšena jejich roční spotřeba, v některých případech dojde ke snížení. V tabulce na následující straně je uvedena předpokládaná změna (zvýšení nebo snížení) ve spotřebě chemických látek ve výrobě buničiny.
2 3
v kůře v závislosti na typu finálního výrobku
16X289790-02001 EIA_2016-V3.docx
strana 30 z 103
EcoFlex – Dokumentace 15121061 Tab. B.II.3/2: Předpokládané změny spotřeb chemických látek ve výrobě buničiny (vč. regenerace chemikálií) Název
Spotřeba (ADt/rok)
Chlorečnan sodný
- 64
Kyselina sírová
- 749
Peroxid vodíku
+ 2 511
Hydroxid sodný
+ 4 434
Kyslík
+ 2 993
Síran hořečnatý
+ 1 057
Kyselina peroxyoctová
- 29
Kyselina ethylendiamintetraoctová (EDTA) Vápno
+ 836 - 3 330
Uhličitan vápenatý (vápenec, CaCO3) Pomocné chemické prostředky CELKEM
+ 10 774 + 5 000 + 23 433
Nově používané chelatační činidlo (tj. látka vytvářející komplexní sloučeniny s ionty kovů) EDTA bude používáno k maskování kovů katalyzujících rozklad bělícího činidla v bělícím stupni s peroxidem vodíku v bělící sekvenci buničiny. Peroxidovým stupněm bělení bude nahrazen jeden chlordioxidový stupeň s použitím vodného roztoku chlordioxidu. Chlordioxid (oxid chloričitý, ClO2) je vyráběn na místě redukcí chlorečnanového iontu. Od používání chloru a chlorových derivátů jako bělících chemikálií se v posledních letech upouští. V papírenském průmyslu je EDTA jako komplexotvorné činidlo v bělících stupních široce využívána z důvodu příznivějších dopadů do životního prostředí. Vlastnosti činidla jsou uvedeny v bezpečnostním listu chemických látek v příloze č. 4 této dokumentace (Dissolvine E-39). Kyselina EDTA bude používána v množství 2 – 3 kg/t bělené dlouhovláknité buničiny. Skladování činidla bude 3 v zásobní nádrži o objemu cca 50 m . V provozu regenerace chemikálií je momentálně spotřebováváno vápno s ohledem na omezenou kapacitu vypalování vápna ve vápenné peci. V rámci záměru se uvažuje navýšení kapacity) vápenné pece a namísto vápna bude nakupován a spotřebováván vápenec. Zvýšení kapacity papírenské výroby na PS7 ze 155 000 na 205 000 t papíru za rok bude představovat zvýšení spotřeby stávajících chemických látek o 4 607 t, z čehož největší podíl zaujímá plnidlo (3 799 t).
16X289790-02001 EIA_2016-V3.docx
strana 31 z 103
EcoFlex – Dokumentace 15121061 Tab. B.II.3/3: Předpokládané změny spotřeb chemických látek pro výrobu na PS7 Druh
Název dle bezpečnostního listu
Spotřeba (ADt/rok)
Odpěňovače a regulátory přilnavosti
Afranil PR8428X, BIM SR 3570
+ 57
Klížidlo
Fennosize AS1000
+ 360
Kationický škrob
Kationamyl NB 3580, Amylofax PW-MA, Solbond PC35P Hydrocarb, Kaolín KKN KAL A
- 294
Plnidlo Síran hlinitý Biocid
Síran hlinitý, PAC (polyaluminium chlorid) Purate
Retenční prostředek (PAM-polyakrylamid)
Fennosil 517
Ostatní pomocné prostředky
+ 3 799 + 1 294 + 22 - 307 - 324 + 4 607
CELKEM
U nově navrhovaných provozů papírenských strojů v rámci záměru včetně provozu zpracování sběrového papíru a lepenky je předpokládána spotřeba chemických látek v množstvích uvedených v tab. B.II.3/4. Tab. B.II.3/4: Předpokládaná spotřeba chemických látek pro výrobu na nových papírenských strojích Druh
Název dle bezpečnostního listu
Škrob
Kationamyl NB 3580, Solbond PC 35 P
2 996
Klížidlo
Fennosize AS1000, Fennosize RS KN12/35A
223
Síran hlinitý
Síran hlinitý
269
Biocid
Purate
Barvivo
Irgalite Violet M
Retenční prostředek (PAM-polyakrylamid)
Fennosil 517
36
Odpěňovač
Afranil PR8428X
18
Škrob
Kationamyl NB 3580
Klížidlo
Fennosize AS1000, Fennosize RS KN12/35A
Barviva
Neurčen
694
Retenční prostředek (PAM-polyakrylamid)
Fennosil 517
169
Bentonit/Kaolín
Kaolín KKN KAL A
Odpěňovač
Afranil PR8428X
394
Fixační prostředek (polyamin)
Neurčen
226
Hydroxid sodný
Hydroxid sodný
5 632
Biocid
Purate
3 493
CELKEM
16X289790-02001 EIA_2016-V3.docx
Spotřeba (ADt/rok)
90 293
17 267 1 916
1 802
35 518
strana 32 z 103
EcoFlex – Dokumentace 15121061 Konkrétní zastoupení spotřebovávaných chemických látek bude závislé na typu finálního produktu, množství závisí na intenzitě výroby, proto se může rok od roku do jisté míry lišit. Vlastnosti používaných chemických látek v nových provozech papírenských strojů jsou uvedeny v příslušných bezpečnostních listech chemických látek v příloze č. 4 této dokumentace. Všechny chemické látky specifikované pro výrobu na nových papírenských strojích jsou již používány v dnešním papírenském provozu. V důsledku odstavení stávajícího papírenského stroje PS1 bude snížena spotřeba chemických látek spojená s touto papírenskou výrobou. To představuje dle údajů roku 2014 snížení spotřeby chemických látek o 6 101 t, z čehož největší podíl zaujímá síran hlinitý (5 065 t) a kationický škrob (729 t). Spotřebu chemikálií v ostatních provozech záměru je možné odhadovat z požadovaných budoucích kapacit a skutečných současných spotřeb. ČOV: Aktuální spotřeba chemických látek dosahuje 2 043 t/rok a zahrnuje zejména močovinu (1 191 t) a síran železitý (750 t). V důsledku provedení záměru se předpokládá zvýšení produkce odpadních vod zhruba o 7 %, tzn. zvýšení spotřeby chemických látek o přibližně 143 t/rok. Úpravna vody: Aktuální spotřeba chemických látek dosahuje 3 333 t/rok a zahrnuje zejména vápno mleté (1 147 t), síran železitý (921 t), kyselinu chlorovodíkovou 31-33% (949 t) a hydroxid sodný (303 t). Pro potřeby provozu záměru je uvažováno s nárůstem spotřeby technologické vody o cca 12 %, tzn. zvýšení spotřeby chemických látek o přibližně 400 t/rok. Pevné suroviny budou dováženy v pytlích, sudech, sypké suroviny (např. kaolin, škrob) budou dováženy v cisternách a plněny do sil. Kapalné suroviny budou dováženy v cisternách, popřípadě v zabezpečených IBC kontejnerech podle aktuální potřeby. Chemikálie budou skladovány ve stávajících zabezpečených skladech surovin umístěných v jednotlivých provozech. Pro skladování látek pro nově navrhované provozy papírenských strojů 3 budou zřízeny zásobní nádrže a sila o objemech 20 až 200 m .
Paliva a energie Větší část energetické potřeby pokrývá záměr z vlastních zdrojů (výroba el. a tepelné energie). V roce 2014 bylo vyrobeno 605 421 MWh (tj. 87% celkové spotřeby) a 11 063 698 GJt (pokrytí vlastní spotřeby). Celková spotřeba ve stávajícím stavu dosahuje 691,1 GWh/rok (2014), v budoucím stavu se předpokládá roční spotřeba 1034 GWh. Záměr předpokládá pokrytí vlastní spotřeby tepla a elektrické energie ve výhledovém stavu z vlastních zdrojů. Budoucí nárůst potřeby energie bude pokryt vyšším výkonem a účinností nových zařízení, včetně výroby energie z obnovitelných zdrojů v regeneračním kotli.
16X289790-02001 EIA_2016-V3.docx
strana 33 z 103
EcoFlex – Dokumentace 15121061 Tab. B.II.3/5: Celková bilance páry a energie Jednotka
Stávající stav
Budoucí stav (2027)
Celková výroba elektrické energie z toho - TG5 - TG6 - TG7 - TG8
MW
70,6
121
22,9 47,7 -
27,6 47,0 47,0
Celková spotřeba elektrické energie
MW
80,6
121
Nákup elektrické energie
MW
10,0
0
t/h
476
693
273 4 177 22
473 5 197 18
Parametr
Výroba páry z toho - RK9 / RK12 - K10 - K11 - Parní chlazení
Pro výrobu elektrické energie a páry v budoucím stavu budou sloužit stávající kotle energetiky K11 a záložní K10, nový regenerační kotel RK12. Provoz kotle RK9 bude ukončen a stavba odstraněna. Pro výrobu elektrické energie budou k dispozici stávající turbogenerátor TG5 a nové turbogenerátory TG7 a TG8. Provoz stávajícího turbogenerátoru TG6 bude ukončen. Stávající spotřeba paliv a předpokládaná budoucí spotřeba paliv pro požadovanou kapacitu je uvedena v následující tabulce. Tab. B.II.3/6: Spotřeba paliv Název/označení
Jednotka
Průměrná spotřeba / rok Stávající stav
Budoucí stav (2027)
Hnědé uhlí
t
179 600
178 400
Mazut, TTO
t
600
0
LTO
t
3 600
2 700
Propan
t
60
0
27 475 000
36 400 000
Zemní plyn
m
3
Biopaliva (vlastní)
t
122 400
213 100
Biopaliva (externí)
t
78 200
78 200
Tálové mýdlo (vlastní)
t
12 600
19 300
Propanový nadzemní zásobník byl v říjnu 2015 demontován a jako stabilizační palivo záložního hořáku a zapalovací palivo hlavní pece likvidace zapáchajících látek se již využívá zemní plyn. Odstraněním zásobníku byla snížena s tím související bezpečnostní rizika. Spotřeba výše uvedených paliv bude závislá na jejich aktuální ceně a jejich zastoupení (poměr) se může měnit. Ve stávajícím stavu je v krátkodobých intervalech v případě provozního nadbytku část biopaliv
16X289790-02001 EIA_2016-V3.docx
strana 34 z 103
EcoFlex – Dokumentace 15121061 generovaných v provozu dřevoskladu (kůra a dřevo, piliny) předávána externím zájemcům k dalšímu využití. V budoucím stavu je množství předávaných biopaliv externím osobám předpokládáno v nezměněném rozsahu – viz tab. B.II.3/7. Tab. B.II.3/7: Prodej biopaliv Název/označení
Množství / rok
Jednotka Stávající stav
Budoucí stav (2027)
Kůra a dřevo
t
17 200
17 200
Piliny
t
32 200
32 200
16X289790-02001 EIA_2016-V3.docx
strana 35 z 103
EcoFlex – Dokumentace 15121061
B.II.4 Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu Výstavba ani provoz rekonstruované papírny nevyvolá žádné nároky na rozšíření dopravní infrastruktury, nebudou zřizovány nové komunikace nebo napojení (s výjimkou úprav krátkých úseků uvnitř areálu). Bude zvýšena intenzita dosavadního využívání dopravní infrastruktury. Areál je dopravně napojen stávajícími vnitřními komunikacemi na veřejný dopravní systém (silnice II/261 probíhá přímo kolem areálu a umožňuje přímé napojení). Stávající intenzita dopravy na této komunikaci je patrná z výsledků z posledního publikovaného celostátního sčítání intenzity dopravy provedené ŘSD ČR v roce 2010 (výsledky celostátního sčítání za rok 2015 nejsou zatím dostupné). Intenzity dopravy pro sčítací úsek č. 4-2015 (Štětí zaústění 26119 – Štětí vyústění 26119a) ve sledovaných kategoriích vozidel jsou uvedeny v tab. B.II.4/1. Tab. B.II.4/1: Počet vozidel/24h na komunikaci č. II/261, sčítací úsek č. 4-2015 (ŘSD ČR) Těžká motorová vozidla celkem (nad 10 t)
1 291
Osobní a dodávková vozidla
5 130
Jednostopá motorová vozidla
57
Součet všech vozidel
6 478
Železniční napojení zajišťuje vlečka k dvoukolejné železniční trati č. 090 (Praha – Ústí nad Labem Děčín), napojení na dvoukolejnou železniční trať č. 072 (Lysá n/L - Ústí n/L - Střekov) je v současné době zrušeno (zhruba na 100 m přerušeno). Přehled intenzity stávající dopravy spojené s provozem výrobního závodu Mondi Štětí (papírny včetně dalších nájemců v areálu) je uveden v tab. B.II.4/2 ve formě denních průměrů za poslední roky. Tab. B.II.4/2: Průměrná stávající obslužná doprava závodu (dle celkové evidence nákladní vrátnice Mondi Štětí a.s.) Dopravní prostředek
Počet vozidel/24 hod 2013
2014
TNV + LNV (denní doba)
65
64
TNV + LNV (noční doba)
10
9
Vagony (denní doba)
53
61
Vagony (noční doba)
45
38
Počet osobních vozidel ve stávajícím stavu se pohybuje v průměrné výši 50 vozidel (vjíždějících do areálu). K dopravě vjíždějící do areálu přistupuje také osobní doprava zaměstnanců. Před vstupní branou závodu se nacházejí dvě parkoviště pro zaměstnance o celkové kapacitě téměř 200 parkovacích míst. Zaměstnanci mohou využívat služeb (mezi)městské autobusové dopravy (zastávka u vstupu do areálu), značenou cyklostezku a vzhledem k blízkosti města Štětí i pěší docházku. Pro stanovení předpokládaného příspěvku posuzovaného záměru k dopravnímu zatížení byla využita data studie proveditelnosti zpracované společností Pöyry Finland Oy (11/2015). Předpokládaná intenzita dopravy v budoucím stavu je zachycena v tabulce B.II.4/3. U osobních automobilů vč. dodávek jsou údaje vztažené pouze na vozidla vjíždějící do areálu. Zvýšení počtu vozidel zaměstnanců brání kapacita (obvykle zaplněného) parkoviště.
16X289790-02001 EIA_2016-V3.docx
strana 36 z 103
EcoFlex – Dokumentace 15121061 Tab. B.II.4/3: Předpokládaná intenzita dopravy v budoucím stavu (příspěvek posuzovaného záměru včetně stávajícího stavu) Dopravní prostředek
Nosnost
Pohyby/rok
Pohyby/24 hod.
Vozidel/24 hod.
TNV (denní doba)
7,5 - 48 t
60 590
166
83
TNV (noční doba)
7,5 - 48 t
8 760
24
12
LNV (denní doba)
3,5 – 7,5 t
20 440
56
28
LNV (noční doba)
3,5 – 7,5 t
2 920
8
4
OV vč. dodávek (denní doba)
0 – 3,5 t
43 800
120
60
OV vč. dodávek (noční doba)
0 - 3,5 t
18 250
50
25
Vagony (den)
50 - 60 t
73 000
200
100
Vagony (noc)
50 - 60 t
32 120
88
44
Každé vozidlo je na veřejné komunikaci započteno 2x (tj. dva pohyby na jedno vozidlo tam i zpět po stejné trase). Předpokládá se, že veškerá silniční doprava bude realizována po silnici č. II/261, kde dojde rozložení odpovídající současnému stavu tzn. cca 50 % veškeré dopravy směrem na Litoměřice a 50% v opačném směru na Mělník. Pouze u OV a dodávek je možné odbočení po 26119 přes Labe směrem na Roudnici n/L a dálnici D8 (E55). Uvedená intenzita a struktura dopravy pokrývá potřebu záměru včetně souvisejících provozů (tj. veškerý dovoz i odvoz). Pro zajištění dodávek části dřevní hmoty se předpokládá budoucí součinnost provozu papírny a sousední Pily (Pila Štětí, kód záměru ULK764, stav: nepodléhá dalšímu posuzování, 09/2013), tzn. že část materiálu by byla dopravována mimo veřejné komunikace (z pily do papírny). Pro výpočet dopravní, hlukové i emisní zátěže však byla zahrnuta varianta bez součinnosti obou provozů, tzn. externí dovoz veškeré dřevní hmoty papírny po veřejných komunikacích. Vytěžování vozidel není s ohledem na specifiku jednotlivých dopravních služeb uvažováno, protože je velmi nepravděpodobné. Pokud by přesto v některých případech nastalo (např. dovoz sběrového papíru – odvoz výrobků), znamenalo by zlepšení předpokládaného vlivu na veřejné komunikace. Tab. B.II.4/4: Srovnání stávající a předpokládané budoucí obslužné dopravy závodu Dopravní prostředek
Počet vozidel/24 hod Stávající stav
Budoucí stav (2027)
Změna
TNV + LNV (denní doba)
64
111
+47
TNV + LNV (noční doba)
9
16
+7
Vagony (denní doba)
61
100
+39
Vagony (noční doba)
38
44
+6
Předpokládaný poměr železniční a silniční dopravy představuje zvýšení podílu železniční dopravy na přepravovaném objemu proti stávajícímu stavu na téměř dvě třetiny celkového objemu. Zvýšení představuje 3 - 4 vlakové soupravy v denní době a jednu soupravu navíc v noční době. V tab. B.II.4/5. je uvedeno srovnání příspěvku záměru ke stávajícímu zatížení místní komunikace, silnice č. II/261. Pro kumulaci dopravy posuzovaného záměru a záměru „Pila Štětí“, který je navrhován v sousedství posuzovaného záměru, byl zvolen konzervativní přístup. Přestože je v budoucím stavu předpokládán inhibiční účinek na intenzitu dopravy na veřejné komunikaci, byl posouzen méně příznivý případ předpokládající plnou kapacitu dovážených surovin papírny po veřejných komunikacích. V případě realizace záměru Pila Štětí by byla část materiálu (piliny, kůra) přepravována v rámci průmyslové zóny mimo veřejné komunikace (doprava Pily by nahradila určitou část dopravy posuzovaného záměru). Dopravní intenzita záměru Pila byla definována jako příjezd 55 TNV a 18-23
16X289790-02001 EIA_2016-V3.docx
strana 37 z 103
EcoFlex – Dokumentace 15121061 vagonů ve 3 vlakových soupravách za den a odjezd 18-23 TNV a 20-25 vagonů ve 4 soupravách denně. Pro účely posouzení byl uvažován prostý součet úrovní dopravy pro oba záměry. Tab. B.II.4/5: Průměrná 24-hod intenzita automobilové dopravy na silnici č. II/261, příspěvek posuzovaného záměru a příspěvek kumulace posuzovaného záměru a záměru Pily Dopravní prostředek
Silnice č. II/261*)
Příspěvek k dopravnímu zatížení Pila Štětí
Záměr**)
Celkem
TV (těžká motorová vozidla celkem, 24 hod.)
1 291
78
+6,0%
54
+4,2%
132
+10,2%
O (osobní a dodávky, 24 hod.)
5 130
30
+0,6%
85
+1,6%
115
+2,3%
CELKEM
6 478
108
+1,7%
139
+2,1%
247
+3,8%
*) sčítání zahrnuje stávající obslužnou dopravu papírny **) příspěvek záměru bez stávající obslužné dopravy papírny Z uvedeného srovnání je zřejmé, že k nejvýraznějšímu nárůstu (zhruba o desetinu) dojde v kategorii TV, celkový nárůst dopravy (cca 4%) lze hodnotit jako málo významný. Provedením záměru nebude překročena nebo vyčerpána kapacita využívané komunikace. Kumulace železniční dopravy záměru a Pily Štětí se projeví zvýšením stávající intenzity dopravy na trati nákladních vlaků v denní době o zhruba 8 – 10 souprav a 1 – 2 soupravy v noční době. Železniční trať č. 090 je v celém úseku na českém území rekonstruována a jsou po ní vedeny mezinárodní rychlíky a významný podíl nákladní dopravy, trať je v celém úseku minimálně dvojkolejná a je plně elektrifikována. Rozsah dopravy na trati č. 090 nebude významně ovlivněn. Koridor cyklostezky „Labská cyklostezka“ (trasa c.2 / VPS – C1, šířka koridoru 20 m), který v úseku Roudnice nad Labem – Štětí probíhá v okolí záměru, nebude dotčen. Nové napojení, případně ovlivnění jiné infrastruktury v dotčeném území nebude prováděno. Stávající infrastruktura (vodovod, plynovod, kanalizace, elektroinstalace) bude upravována pouze v rámci areálu papírny. Koridor E1 pro vedení VVN 110 kV (TR Štětí – Hoštka – Úštěk) nebude záměrem dotčen.
16X289790-02001 EIA_2016-V3.docx
strana 38 z 103
EcoFlex – Dokumentace 15121061
B.III
ÚDAJE O VÝSTUPECH
B.III.1 Ovzduší Výstavba Staveniště bude představovat malý stacionární zdroj znečištění ve smyslu zákona č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší. Během výstavby nebudou prováděny rozsáhlé skrývkové práce ani významné terénní úpravy. Ve fázi výstavby lze předpokládat určité emisní zatížení lokality vlivem stavebních prací či přesunem materiálů, při nichž bude docházet k emisi prašných částic. Doba zvýšených emisí bude omezená, emitované množství bude značně proměnné a bude závislé na aktuálních klimatických podmínkách a dodržování zásad zaměřených na omezení znečišťování ovzduší. Dalším zdrojem emisí budou motory stavebních strojů a mechanismů a vozidel obsluhujících stavbu. Emitovanými škodlivinami bude prach (tuhé znečišťující látky) a plynné škodliviny emitované při provozu stavebních strojů a další techniky vybavené spalovacími motory. Lze očekávat, že v etapě výstavby z hlediska vlivů na ovzduší může být na lokalitě souběžně provozováno několik stavebních mechanizmů (bagry, dozery, nakladače, jeřáby apod.) a současně prováděn dovoz materiálů, popř. jejich přesuny v rámci staveniště. Mimostaveništní doprava spojená s výstavbou záměru je odhadována jako max. 25 TNV/den, tj. 50 průjezdů TNV/den v obou směrech silnice II/261 (v poměru 50% ve směru na Litoměřice a 50% ve směru na Mělník) a jedna vlaková souprava denně. S ohledem na omezenou dobu výstavby, očekávaný rozsah nasazení a nízkou koncentraci techniky není považován vliv stavební činnosti a dopravy při výstavbě za významný. Tento vliv není samostatně posuzován, protože bude ve všech sledovaných parametrech spolehlivě nižší než vliv dopravy posuzovaný ve fázi provozu záměru. Negativní vlivy výstavby budou omezovány vhodnou organizací práce, očistou vozidel vyjíždějících ze staveniště, ohrazením staveniště a skrápěním kritických míst. Všechny používané spalovací motory budou splňovat technické požadavky tak, aby emise výfukových plynů nepřekračovaly maxima povolená normou. Provoz Stacionární zdroje: V souvislosti se záměrem budou provozovány následující stávající, nové nebo rekonstruované technologické zdroje emisí do ovzduší: a) Regenerační kotel RK12 – bude spalovat zahuštěný černý výluh a tálové mýdlo vznikající při výrobě buničiny, silné a slabé zapáchající plyny, terpentýn a metanol. Čištění kouřových plynů z regeneračního kotle bude probíhat na samostatných elektrostatických odlučovačích. Kategorie: vyjmenovaný stacionární zdroj podle kódu 7.9 (Výroba buničiny ze dřeva a papíru z panenské buničiny) dle přílohy č. 2 k zákonu o ochraně ovzduší. Rozptylová studie pro znečišťující látky zpracovaná autorizovanou osobou je součástí dokumentace (příloha č. 6). Provozní řád bude předložen jako součást žádosti o povolení provozu zdroje. V případě zdroje RK12 dojde k navýšení projektovaného výkonu ve srovnání se stávajícím kotlem RK9, přičemž současně budou dodrženy zpřísněné emisní limity BAT-AEL požadované od 09/2018. Nový kotel bude provozován s vyšším obsahem sušiny v černém výluhu (75 – 83 %) než stávající kotel RK9 (<75%), u něhož je plánováno ukončení provozu. Úrovně emisí spojené s provozem zdroje regenerační kotel jsou uvedeny v tabulce B.III.1/1 na následující straně.
16X289790-02001 EIA_2016-V3.docx
strana 39 z 103
EcoFlex – Dokumentace 15121061 Tab. B.III.1/1: Emise z regeneračního kotle (sulfátový proces výroby buničiny) Látka/skupina látek/ukazatel
4
Úroveň emisí BAT-AEL (roční průměr)
Stanovený emisní limit 5 dle IP mg/m
SO2 7 DS 75 %
5 – 50
**)
200
5,4
1,24
-
-
SO2 DS 75 – 83 %
5 – 25
-
-
-
<25
22
TRS (jako H2S)
1–5
10
0,28
1,341
<5
13
NOX (jako NO2)
120 – 200
400
148
721,52
<200
802
27
128,88
<25
89
264
1 296,19
<150
89
3,2
14,15
3
13
TZL
10 – 25
CO
-
VOC (jako TOC)
**)
8
-
**)
*)
50
**)
500
**)
50
mg/m
3
Očekávaný budoucí stav RK12 6 (2027)
3
mg/m
3
Skutečné emise RK9 dle protokolu z měření t/rok
mg/m
3
t/rok
b) Vápenná pec – slouží k výrobě vápna pro potřeby kaustifikace. Zdrojem energie nové (eventuálně rekonstruované) vápenné pece bude zemní plyn. Kouřové plyny z přímého procesního ohřevu probíhajícího ve vápenné peci budou vedeny přes sušící komoru, cyklón a elektrofiltr do komína. Vápenný prach zachycený v cyklonu a elektrofiltru bude zaveden do vstupní části rotační pece. Kategorie: vyjmenovaný stacionární zdroj podle kódu 7.9. (Výroba buničiny ze dřeva a papíru z panenské buničiny) dle přílohy č. 2 k zákonu o ochraně ovzduší. Rozptylová studie pro znečišťující látky zpracovaná autorizovanou osobou je součástí dokumentace (příloha č. 6). Provozní řád bude předložen jako součást žádosti o povolení provozu zdroje. V případě nové nebo rekonstruované vápenné pece dojde k navýšení projektovaného výkonu/kapacity, přičemž současně budou dodrženy zpřísněné emisní limity BAT-AEL požadované od 09/2018. Pachové látky z vápenné pece budou likvidovány v souladu s budoucími limity BAT-AEL. Související technologické jednotky (např. nádrže) budou odsávány do centrálního systému spalování slabých zapáchajících látek v regeneračním kotli. Úrovně emisí spojené s provozem zdroje vápenná pec jsou uvedeny v tabulce B.III.1/2.
4
při referenčním obsahu O2 6 %; BAT 21, BAT 22, BAT 23 *) v suchém plynu při normálních stav. podmínkách a referenčním obsahu O 2 5 % **) ve vlhkém plynu při normálních stav. podmínkách 6 vztaženo na referenční podmínky dle závěrů o BAT 7 obsah sušiny v černém výluhu vyjádřený v % hmotnosti 8 nová zařízení nebo významná modernizace 5
16X289790-02001 EIA_2016-V3.docx
strana 40 z 103
EcoFlex – Dokumentace 15121061
Tab. B.III.1/2: Emise z vápenné pece (sulfátový proces výroby buničiny) 9
Látka/skupina látek/ukazatel
Úroveň emisí BAT-AEL (roční průměr) mg/m
3
5 – 70 / 55 -120
SO2
mg/m 12
100 - 200 / 100 – 350
NOX (jako NO2)
10 – 25
TZL
3
14
mg/m
3
t/rok
Očekávaný budoucí stav 11 (2027) mg/m
3
t/rok
7,2
2,53
<70
29,5
**)
6,15
2,276
<10
4,2
335
123,25
<350
146,0
*)
25
9,6
<25
10,4
**)
49
18,76
<50
21
6,7
2,36
<7
3
10 13
Skutečné emise dle protokolu z měření
**)
50
1–10
TRS (jako H2S)
Stanovený emisní limit 10 dle IP
**)
500 50
CO
-
250
VOC (jako TOC)
-
50
**)
c) Likvidace silně zapáchajících plynů LZL (spalovna silně koncentrovaných zapáchajících plynů, speciální spalovna TRS) - hlavní hořák (pec na spalování plynů) - stávající hlavní hořák bude sloužit pouze jako záložní zdroj v případech delších plánovaných odstávek závodu (v době před a po odstávce), protože silně koncentrované zapáchající plyny budou v souladu s BATAEL za běžného provozu spalovány v regeneračním kotli RK12. Jedná se o existující zařízení, u něhož nelze dosáhnout splnění emisního limitu BAT-AEL v parametru NOx. Ve stávajícím stavu (2014) odpovídaly provozní hodiny zdroje 8 452 h/rok, pro budoucí stav je uvažováno 200 h/rok. Tab. B.III.1/3: Emise z LZL – hlavní hořák Látka/skupina látek/ukazatel
15
Úroveň emisí BAT-AEL (roční průměr) mg/m
3
Stanovený emisní limit dle IP mg/m
3
Skutečné emise dle protokolu z měření mg/m
3
t/rok
Očekávaný budoucí stav 16 (2027) mg/m
3
t/rok
SO2
20 -120
400
150
18,45
<120
0,12
TRS
1-5
-
19,9
0,631
<5
0,005
50 - 400
-
1 115
88,56
<1 200
3,9
NOX (jako NO2) -
záložní hořák na spalování plynů - stávající záložní hořák bude nahrazen novým záložním hořákem zajišťujícím nouzové spalování zapáchajících plynů v případě výpadku regeneračního kotle RK12. Ve stávajícím stavu (2014) odpovídaly provozní hodiny zdroje 84 h/rok, pro budoucí stav je uvažováno 10 h/rok.
9
při referenčním obsahu O2 6 %; BAT 24, BAT 25, BAT 26, BAT 27 *) v suchém plynu při normálních stav. podmínkách a referenčním obsahu O 2 5 % **) ve vlhkém plynu při normálních stav. podmínkách 11 vztaženo na referenční podmínky dle závěrů o BAT 12 nejsou-li spalovány silně koncentrované plyny / jsou-li spalovány silně koncentrované plyny 13 kapalná / plynná paliva 14 nová zařízení nebo zařízení po významné modernizaci 15 při referenčním obsahu O2 9 %; BAT 28, BAT 29 16 vztaženo na referenční podmínky dle závěrů o BAT 10
16X289790-02001 EIA_2016-V3.docx
strana 41 z 103
EcoFlex – Dokumentace 15121061
Tab. B.III.1/4: Emise z LZL – záložní hořák Látka/skupina látek/ukazatel
Úroveň emisí BAT-AEL (roční průměr) mg/m
3
Stanovený emisní limit dle IP mg/m
3
Skutečné emise dle protokolu z měření mg/m
3
t/rok
Očekávaný budoucí stav (2027) mg/m
3
t/rok
SO2
-
-
8 478
3,56
<10 000
<3
TRS
-
-
-
0,002
-
<0,002
-
bypass (přepojení plynů do potrubí vedeného na vrchol komína regeneračního kotle) – bude využit podobně jako ve stávajícím stavu pouze výjimečně v případě celkového výpadku elektrické energie a z důvodu zajištění bezpečnosti provozu. Ve stávajícím stavu (2014) odpovídaly provozní hodiny zdroje hodnotě 8 h/rok, budoucí stav je uvažován v neměnném rozsahu.
Tab. B.III.1/5: Emise z LZL – bypass Látka/skupina látek/ukazatel
Úroveň emisí BAT-AEL (roční průměr) mg/m
TRS
3
-
Stanovený emisní limit dle IP mg/m
3
Skutečné emise dle protokolu z měření mg/m
3
-
t/rok -
Očekávaný budoucí stav (2027) mg/m
3
0,37
t/rok -
0,3
d) Likvidace slabých zapáchajících plynů – odsávané plyny z varen a odparky budou spalovány v novém regeneračním kotli RK12. Plyny z ostatních částí regenerace chemikálií budou zpracovávány v kondenzační pračce a rovněž spalovány v regeneračním kotli RK12. Obdobně budou likvidovány i plyny z rozpouštěcí nádrže. Tabulka B.III.1/6 uvádí emise zdroje likvidace slabých zapáchajících plynů v případě odstavení RK12. Ve stávajícím stavu (2014) odpovídaly provozní hodiny takového zdroje 100 h/rok, pro budoucí stav je uvažováno 10 h/rok. Tab. B.III.1/6: Emise z Likvidace slabých zapáchajících plynů Látka/skupina látek/ukazatel
Úroveň emisí BAT-AEL (roční průměr) mg/m
TRS
3
-
Stanovený emisní limit dle IP mg/m -
3
Skutečné emise dle protokolu z měření mg/m
3
t/rok -
1,179
Očekávaný budoucí stav (2027) mg/m
3
t/rok -
0,5
e) Papírenský stroj PS8 – zdrojem znečišťování ovzduší u nově instalované výrobní kapacity bude vlastní malý spalovací zdroj využívající zemní plyn (minoritní zdroj emisí do ovzduší). Dále ze zařízení bude odcházet pára ze sušení papíru, rekuperace tepla a z ventilace výrobní haly. Tyto výduchy nejsou považovány za zdroje emisí. Emise ze zdroje jsou zahrnuty do celkové emisní bilance v přiložené Rozptylové studii. Kategorie: vyjmenovaný stacionární zdroj podle kódu 3.1 (Spalovací jednotky přímých procesních ohřevů (s kontaktem) jinde neuvedené o jmenovitém tepelném příkonu od 5 MW) dle přílohy č. 2 k zákonu o ochraně ovzduší. Rozptylová studie pro znečišťující látky zpracovaná autorizovanou osobou je součástí dokumentace (příloha č. 6). Provozní řád bude předložen jako součást žádosti o povolení provozu zdroje.
16X289790-02001 EIA_2016-V3.docx
strana 42 z 103
EcoFlex – Dokumentace 15121061
Tab. B.III.1/7: Emise z papírenského stroje PS8 Látka/skupina látek/ukazatel
Emisní limit dle legislativy do 31.12.2017 17 (od 1.1.2018) mg/m
TZL
3
Stanovený emisní limit dle IP
mg/m
3
Skutečné emise dle protokolu z měření
mg/m
3
t/rok
Očekávaný budoucí stav (2027)
mg/m
3
t/rok
50 ( - )
-
-
-
0,3
0,02
NOX (jako NO2)
200 (100)
-
-
-
7,5
6,7
CO
100 (50)
-
-
-
2
1,8
VOC (jako TOC)
20 (20)
-
-
-
0,6
0,5
f)
Papírenský stroj PS7 – stávající papírenský stroj nemá žádný evidovaný zdroj emisí do ovzduší. Ze zařízení bude odcházet pára ze sušení papíru, rekuperace tepla a z ventilace výrobní haly. Tyto výduchy nejsou považovány za zdroje emisí.
g) Kotel K11 – stávající parní kotel o parním výkonu 220 t/h, 9,32 MPa, 535 °C, 175 MWt spalující hnědé uhlí a biopaliva. Jmenovitý tepelný příkon 203 MWt. V budoucím stavu je předpokládáno využití maximálního výkonu kotle. Kategorie: vyjmenovaný stacionární zdroj podle kódu 1.1 (Spalování paliv v kotlích o celkovém jmenovitém tepelném příkonu nad 5 MW) dle přílohy č. 2 k zákonu o ochraně ovzduší. Rozptylová studie pro znečišťující látky zpracovaná autorizovanou osobou je součástí dokumentace (příloha č. 6). V budoucím stavu je očekáváno plnění specifických emisních limitů stanovených v příloze V směrnice 2010/75/EU o průmyslových emisích, které jsou do českého právního řádu transponovány Vyhl. č. 415/2012 Sb. s platností stanovenou nejpozději od 1.7.2020. Tab. B.III.1/8: Emise z kotle K11 Látka/skupina látek/ukazatel
Emisní limit dle legislativy do 30.6.2020 (od 18 1.7.2020) mg/m
3
Stanovený emisní limit 19 dle IP do 30.6.2020 (od 1.7.2020) mg/m
3
Skutečné emise dle protokolu z měření
mg/m
3
t/rok
Očekávaný budoucí stav (2027)
mg/m
3
t/rok
CO
250 (250)
100 (250)
38
40,34
<100
<40
NOX (jako NO2)
450 (200)
400 (200)
169
189
<200
<200
SO2
250 (200)
500 (200)
445
510,82
<200
<250
TZL
50 (20)
50 (20)
12
12,85
<20
<25
VOC (jako TOC)
50 (50)
50 (50)
0,6
1,81
<50
<1
17
Vyhl. 415/2012 Sb., ve vlhkém plynu při normálních stav. podmínkách Vyhl. 415/2012 Sb., v suchém plynu při normálních stav. podmínkách a referenčním obsahu O2 6 % v případě pevných paliv 19 v suchém plynu při normálních stav. podmínkách a referenčním obsahu O 2 6 % 18
16X289790-02001 EIA_2016-V3.docx
strana 43 z 103
EcoFlex – Dokumentace 15121061
h) Čistírna odpadních vod (bez definovaného výduchu) - mechanicko-biologické čištění odpadních vod z areálu závodu a z města Štětí s následným vypouštěním do vodního toku Labe, ř. km 92,87. ČOV sestává z hrubého mechanického předčištění, primární sedimentace, aktivace, dosazovacích nádrží a kalového hospodářství. Projektovaná kapacita ČOV je 20 3 650 000 EO a 55 mil. m odpadní vody/den. Projektovaná kapacita v budoucím stavu zůstává nezměněna. V současnosti je ČOV ve srovnání s projektovaným předpokladem zatížena hydraulicky cca na 55% a látkově (dle BSK5) cca na 30 %, po provedení záměru je předpokládáno zhruba 70% hydraulické zatížení a cca 40% látkové zatížení ČOV. Za účelem snížení emisí znečišťujících látek obtěžujících zápachem budou realizována opatření ke snižování emisí těchto látek spočívající v odsávání vzdušniny z provozu vrtulové čerpací stanice, haly kalového hospodářství a zakrytí kalové nádrže. Vzdušnina bude čištěna na odpovídající technologii pro snížení emisí zapáchajících látek nebo dále využívána v procesu ČOV s cílem snížení emisí zapáchajících látek. Kategorie: vyjmenovaný stacionární zdroj podle kódu 2.7. (Čistírny odpadních vod s projektovanou kapacitou pro 10 000 a více ekvivalentních obyvatel) dle přílohy č. 2 k zákonu o ochraně ovzduší. Aktualizovaný provozní řád bude předložen jako součást povolení provozu rekonstruovaného zdroje. Bude respektována technická podmínka provozu platná od 1. 1. 2014 (Za účelem snížení emisí znečišťujících látek obtěžujících zápachem využívat opatření ke snižování emisí těchto látek, např. provedením odsávání odpadních plynů do zařízení k omezování emisí, zakrytováním jímek a dopravníků, uzavřením objektů, pravidelným odstraňováním usazenin organického původu ze zařízení pro předčištění odpadních vod, dodržování technologické kázně) dle přílohy č. 8 bodu 1.5 k vyhl. č. 415/2012 Sb. o přípustné úrovni znečišťování.
Mobilní zdroje: Hlavním liniovým zdrojem znečištění bude doprava surovin, aditiv a hotových výrobků po stávající komunikaci (silnice II/261 Liběchov – Děčín) a vnitřních komunikacích areálu papírny. K přepravě materiálů bude využita také železniční doprava umožněná napojením vnitrozávodní vlečky na stávající dvoukolejnou železniční trať č. 090. Intenzita dopravy vyvolaná záměrem a její časové rozložení jsou uvedeny v kapitole B.II.4. Dalším zdrojem znečišťování ovzduší bude vnitroareálová obslužná doprava pro manipulaci s kulatinou, balíky a sypkými materiály kolovými nakladači a pásovými dozery vybavenými dieselovým pohonem. Podobně bude probíhat kolejová doprava uvnitř areálu, kde je navíc zahrnuto prodloužení vlečky. V prostoru dřevoskladu bude vykládka prováděna hydraulicky přímo z TNV, dopravu k odkornění zajišťuje kolový nakladač, manipulaci se štěpkou zajišťují dva pásové dozery. sklad uhlí obsluhuje podle potřeby jeden dozer. Doprava materiálů z Pily Štětí je pro účely rozptylové a akustické studie uvažována prostřednictvím TNV jako externí dovoz po veřejných komunikacích (pro případ neprovedení záměru Pila Štětí). Ostatní doprava a manipulace v areálu je a bude zajišťována prostřednictvím dopravníků a produktovodů, případně prostředky s elektrickou trakcí.
20
dle BSK5, 1 EO = 60 g BSK5/den
16X289790-02001 EIA_2016-V3.docx
strana 44 z 103
EcoFlex – Dokumentace 15121061
B.III.2 Odpadní vody Odvod splaškových, dešťových a průmyslových vod z areálu je řešen dvěma vnitropodnikovými kanalizačními systémy, a to kanalizací průmyslovou, přivádějící odpadní vody na BČOV, a kanalizací nezávadnou, která odvádí dešťové, chladicí a ucpávkové vody částečně k recyklaci přes MČOV (cca 60%) a částečně přímo do Labe. Tento systém bude rozšířen v rámci realizace nového záměru. Součástí záměru bude provedení nových kanalizačních přípojek k novým objektům a jejich napojení na stávající vnitropodnikový kanalizační systém. Veškeré odpadní vody nově odváděné z areálu budou splňovat podmínky stanovené kanalizačním řádem Mondi Štětí, a.s. Do dešťové kanalizace budou vypouštěny pouze vody chemicky neznečištěné. Výstavba Srážková voda Při výstavbě se nepředpokládá žádné nakládání s vodami, srážky budou v plochém terénu zasakovat případně budou odváděny dešťovou kanalizací jako v současném stavu. Odpadní vody nebudou vznikat. Splašková voda Ve fázi výstavby bude předpokládané množství splaškových vod odpovídat spotřebě pitné vody pro pracovníky stavebních firem, tj. cca 100 l/pracovní směnu (v případě že budou využity mobilní sanitární buňky, což je vzhledem k rozlehlosti areálu pravděpodobné, bude produkce ještě nižší). Splašková voda bude odváděna vnitropodnikovou kanalizací na stávající čistírnu odpadních vod v areálu Mondi Štětí, a.s. Provoz Srážková voda Veškeré dešťové vody ze střech nových objektů a nově navrhovaných zpevněných ploch a komunikací budou svedeny do stávající vnitropodnikové dešťové kanalizace A, tj. do nezávadné kanalizace. Tato stoka odvádí dešťové vody (celý areál), chladicí a ucpávkové vody (celý areál) vhodné k recyklaci na provoz recyklace vod (MČOV). Výpočet roční bilance srážkových vod a odtokových poměrů v období přívalových dešťů byly provedeny na základě údajů zpracovatele Studie proveditelnosti (Pöyry Finland Oy 11/2015). Dlouhodobý průměrný srážkový úhrn: 550 mm/rok. Tab. B.III.2/1: Bilance srážkových vod Typ povrchu
2
3
Množství vod (m /rok)
Plocha (m )
Koeficient odtoku
Zastavěné plochy
124 000
0,9
61 380
Zpevněné plochy
65 000
0,7
25 025
189 000
-
86 405
CELKEM
Očekávaný příspěvek odtoku srážkových vod je vyhodnocen pro přívalový déšť o periodicitě n = 0,5 -1 (1x za 2 roky) a době trvání 15 min, a to o intenzitě 143 ls /ha (srážkoměrná stanice Roudnice nad Labem).
16X289790-02001 EIA_2016-V3.docx
strana 45 z 103
EcoFlex – Dokumentace 15121061 Tab. B.III.2/2: Maximální množství přívalových srážkových vod 2
Plocha (m )
Koeficient odtoku
Množství vod (l/s)
Množství vod 3 (m /15 min)
Zastavěné plochy
124 000
0,9
1 596
1 436
Zpevněné plochy
65 000
0,7
651
586
CELKEM
189 000
-
2 247
2 022
Typ povrchu
3
Roční množství srážkových vod je očekáváno 86 405 m . Srážková voda bude v maximální možné míře využita na pozemku investora. Nezávadnou kanalizací bude svedena na provoz recyklace vod (MČOV) a po sedimentaci čerpána zpět na úpravnu vody provozu vodního hospodářství. Pouze v případech, kdy by byly zjištěny nevyhovující kvalitativní parametry pro recyklaci vod, by byla voda po sedimentaci čerpána na BČOV, příp. vypouštěna do povrchového toku přes závodní výpust (v závislosti na kvalitativních parametrech). Splašková voda Množství splaškových odpadních vod bude odpovídat průměrné spotřebě pitné vody na obsluhu, tj. 3 cca 6 tis. m /rok. Splaškové odpadní vody budou odváděny splaškovou kanalizací na stávající čistírnu odpadních vod v areálu Mondi Štětí, a.s., kde budou čištěny společně s komunálními odpadními vodami. Technologická voda V provozech výrobních jednotek vznikají odpadní technologické vody ve formě odluhů a oplachů po čištění. Provedením záměru nedojde ke změně charakteru odpadních vod, předpokládá se zvýšení jejich roční produkce zhruba o 7 %. Odpadní vody budou odváděny kanalizací napojenou na stávající vnitropodnikovou kanalizaci zaústěnou do stávající čistírny odpadních vod v areálu Mondi Štětí a.s., jejíž kapacita je dostatečná pro úpravu odpadních vod i po provedení záměru. Podmínky vypouštění odpadních vod do vodního toku Labe ř. km 92,87 (ř. km 802,709) jsou stanoveny platným Integrovaným povolením závodu Mondi Štětí. Základní projektované kapacitní parametry odpadních vod v budoucím stavu jsou následující: 3 3 Qprům = 81 616 m /den, Qmax = 96 000 m /den Z průměrného denního množství vypouštěných odpadních vod byla odvozena roční produkce odpadních vod. Maximální denní množství vypouštěných odpadních vod bylo základem pro stanovení 3 okamžitého průtoku odpadních vod v l/s a měsíčního množství odpadních vod v m /měsíc. Výsledné hodnoty jsou prezentovány v tab. B.III.2/3. Tab. B.III.2/3: Údaje o množství vypouštěných odpadních vod během provozu Množství odpadních vod l/s 3
m /měsíc 3
m /rok
Maximální povolené množství vypouštěných odpadních vod dle platného IP
Skutečné množství vypouštěných vod za rok 2014 dle evidence Mondi Štětí a.s.
Očekávaný budoucí stav (2027)
1 800
890
1 110
4 500 000
2 331 000
2 880 000
50 000 000
27 974 000
29 790 000
Vlivem provozu záměru nedojde k překročení maximálního množství vypouštěných odpadních vod a ani žádného z emisních limitů stanovených Integrovaným povolením.
16X289790-02001 EIA_2016-V3.docx
strana 46 z 103
EcoFlex – Dokumentace 15121061 Tab. B.III.2/4: Údaje o kvalitě vypouštěné vody během provozu Emisní limit dle platné 21 legislativy
Stanovený emisní limit dle IP
Skutečný stav za rok 2014
Očekávaný budoucí stav (2027)
25
20
6,0
<20
60
9,8
<60
450
167,6
210
250
100,6
<250
500
124,5
<500
7 000
2 825,4
4 656
40
12,8
<40
120
20,7
<120
1 700
358,1
520
0,8
0,51
<0,8
hodnota „m“ (mg/l)
1,2
0,67
<1,2
t/rok
22
14,37
11
Ukazatel
BSK5
Jednotka
hodnota „p“ (mg/l) hodnota „m“ (mg/l) t/rok
CHSKCr
hodnota „p“ (mg/l)
300
hodnota „m“ (mg/l) t/rok NL
hodnota „p“ (mg/l)
40
hodnota „m“ (mg/l) t/rok AOX
hodnota „p“ (mg/l)
1
Čistírna odpadních vod v areálu Mondi zajišťuje společné čištění průmyslových odpadních vod s komunálními odpadními vodami z města Štětí. Následující tabulka poskytuje údaje o dosahovaných účinnostech čištění ve stávajícím stavu. Tab. B.III.2/5: Dosahovaná účinnost čistírny odpadních vod v roce 2014 (zdroj dat: Mondi a.s.) Ukazatel
Účinnost
Jednotka průměr
min
max
BSK5
%
97,8
96,6
98,6
CHSKCr
%
76,2
70,5
80,0
NL
%
90,7
81,7
95,6
AOX
%
57,7
45,3
69,4
V roce 2014 nebyla hodnota „m“ překročena, překročení hodnoty „p“ nastalo v ukazateli CHSK 1x z celkem 351 vzorků a v ukazateli NL 2x z celkového počtu 349 vzorků. Mimo limitovaných ukazatelů jsou v odebraných vzorcích sledovány také ukazetele Hg, Pcelk, Ncelk, Zn, Cd, Cr, Pb, Cu a RAS s četností 1 x měsíčně a ukazatel TCM 4x ročně. V důsledku změny používané metody bělení buničiny (jeden bělící stupeň s ClO2 bude nahrazen peroxidovým s EDTA) je v budoucím stavu předpokládáno snížení emisí chlorovaných organických látek, měřených jako AOX, ze 14 t/rok na 11 t/rok, tj. cca o 21%. U chelatačního činidla EDTA nově předpokládaného v procesu bělení buničiny je známa jeho nízká biologická rozložitelnost, nicméně provozní zkušenosti z jiných papírenských provozů naznačují, že v mírně alkalických podmínkách (pH 8-9) lze očekávat snížení EDTA o 50%. V daném případě je konzervativně očekávána účinnost odstranění na ČOV 40%, což při roční spotřebě 836 t/rok a zohlednění technologického úbytku (10%) představuje vypouštění EDTA to recipientu zhruba ve výši 450 t/rok. 21
Nařízení vlády č.401/2015 Sb.
16X289790-02001 EIA_2016-V3.docx
strana 47 z 103
EcoFlex – Dokumentace 15121061
B.III.3 Odpady Výstavba Protože převážnou část stavebních objektů představují konstrukce s minimální možností vzniku odpadů, lze očekávat při výstavbě poměrně nízký jednotkový objem odpadů, především kategorie O. Významnější množství odpadu bude vznikat při demolicích. Přesnou specifikaci množství a druhů odpadů bude možné vytvořit až po zpracování prováděcího projektu. Přehled očekávaných odpadů a odhad jejich množství uvádí následující tabulka. Tab. B.III.3/1: Předpokládané odpady produkované v období výstavby Kód odpadu
Kategorie odpadu
Název odpadu
Způsob nakládání
17 01 01
O
Beton
možnost recyklace
17 01 02
O
Cihly
možnost recyklace
17 01 06
N
Směsi nebo oddělené frakce obsahující nebezpečné látky
odstranění
17 01 07
O
Směsi nebo oddělené frakce betonu, cihel, tašek a keramických výrobků neuvedené pod číslem 17 01 06
možnost recyklace
17 02 01
O
Dřevo
materiálové využití
17 02 02
O
Sklo
možnost recyklace
17 02 03
O
Plasty
možnost recyklace
17 02 04
N
Sklo, plasty, dřevo obsahující nebezpečné látky
17 04 02
O
Hliník
materiálové využití
17 04 05
O
Železo a ocel
materiálové využití
17 04 07
O
Směsné kovy
materiálové využití
17 04 11
O
Kabely neuvedené pod č. 17 04 10
materiálové využití
17 05 03
N
Zemina a kamení obsahující nebezpečné látky
17 05 04
O
Zemina a kamení neuvedené pod číslem 17 05 03
možnost recyklace
17 06 04
O
Izolační materiály neuvedené pod čísly 17 06 01 a 17 06 03
možnost recyklace
17 06 05
N
Stavební materiály obsahující azbest
17 08 02
O
Stavební materiály na bázi sádry neuvedené pod číslem 17 08 01
17 09 03
N
Jiné stavební a demoliční nebezpečné odpady
17 09 04
O
Směsné stavební a demoliční odpady neuvedené pod čísly 17 09 01, 17 09 02 a 17 09 03
možnost recyklace
20 02 01
O
Biologicky rozložitelný odpad
materiálové využití
20 30 01
O
Směsný komunální odpad
odpady
odstranění
odstranění
odstranění
obsahující
možnost recyklace odstranění
odstranění
Lze očekávat také příležitostný vznik obvyklých odpadů způsobený provozem stavebních mechanizmů (např. zničené pneumatiky a pod.). Takové odpady jsou považovány za odpady související s provozem dodavatele stavby (součástí jeho POH) a nejsou proto uvedeny. 16X289790-02001 EIA_2016-V3.docx
strana 48 z 103
EcoFlex – Dokumentace 15121061 Předpokládá se, že dodavatel stavby bude při evidenci a nakládání s odpady postupovat v souladu s platnými předpisy (zejména nebudou zneškodňovány na stavbě). Provoz Během provozu budou vznikat odpady uvedené v tabulce B.III.3/2 (odhad produkovaného množství vychází z evidence produkce odpadů za rok 2014). Nové druhy odpadů v souvislosti se záměrem nevznikají. Ořezy papíru, neshodná výroba a jiné papírové odpady budou rozvlákněny a vráceny zpět do výroby papíru, případně energeticky využity při spalování v kotli K11. Dráty z dovezených balíků buničiny (kat. č. 17 04 05) budou prodávány externím odběratelům jako surovina („druhotná surovina“). S veškerými odpady bude nakládáno v souladu s odpadovým hospodářstvím společnosti. Evidence odpadů bude vedena v souladu se zákonem o odpadech a jeho prováděcími předpisy. Tab. B.III.3/2: Seznam produkovaných odpadů ve stávajícím a výhledovém stavu Množství (t/rok)
Kat. č. odpadu
Kategorie
03 03 02
O
03 03 07
O
Název druhu odpadu Kaly zeleného louhu (ze zpracování černého louhu) Mechanicky oddělený výmět z rozvlákňování odpadního papíru a lepenky
Stávající stav
Budoucí stav (2027)
Způsob 22 nakládání
Kód způsobu nakládání
6 550
8 500
odstranění
AD1
4 426
25 000
odstranění
AD1
energetické využití*), 4 450 prodej, odstranění energetické využití*) / 36 000 materiálové využití (externí osoba)
O
Odpadní kaustifikační kal (t a.s.)
3 434
O
Výmětová vlákna, kaly z mechanického oddělování obsahující vlákna (t.a.s.) primární kal
16 047
03 03 11
O
Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku neuvedené pod číslem 03 03 10 (t a.s.) biologický kal
2 679
5 000
energetické využití*)
AR1
06 04 04
N
Odpady obsahující rtuť
0,12
0,2
předání jiné osobě
AN3
08 01 11
N
0,3
0,5
předání jiné osobě
AN3
13 02 08
N
36
45
13 05 02
N
Kaly z odlučovačů oleje
4,1
5,2
13 05 07
N
Zaolejovaná voda z odlučovačů oleje
45
58
15 01 01
O
Papírové a lepenkové obaly
355
420
15 01 02
O
Plastové obaly
6,7
8,5
15 01 10
N
21
24
15 02 02
N
13
16
předání jiné osobě
AN3
16 02 14
O
1,2
2,0
předání jiné osobě
AN3
03 03 09
03 03 10
22
Odpadní barvy a laky obsahující organická rozpouštědla nebo jiné nebezpečné látky Jiné motorové, převodové a mazací oleje
Obaly obsahující zbytky N látek nebo těmito látkami znečištěné Absorpční činidla, filtrační materiály (včetně olejových filtrů jinak blíže neurčených, čistící tkaniny Vyřazená zařízení neuvedená pod čísly 16 02 09 až 16 02 13
předání jiné osobě předání jiné osobě předání jiné osobě energetické využití předání jiné osobě předání jiné osobě
AR1
AR1/ AN3
AN3 AN3 AN3 AR1 AN3 AN3
budoucí stav
16X289790-02001 EIA_2016-V3.docx
strana 49 z 103
EcoFlex – Dokumentace 15121061
Množství (t/rok)
Kat. č. odpadu
Kategorie
16 03 03
N
16 05 07
N
16 05 08
N
Vyřazené organické chemikálie, které jsou nebo obsahují N látky
16 07 08
N
16 07 09
Název druhu odpadu Anorganické odpady obsahující jiné N látky Vyřazené anorganické chemikálie, které jsou nebo obsahují N látky
Stávající stav
Budoucí stav (2027)
Způsob 23 nakládání předání jiné osobě předání jiné osobě
Kód způsobu nakládání
0,6
0,9
8,6
12
0,05
0,1
Odpady obsahující ropné látky
63
85
N
Odpady obsahující jiné N látky
0,6
1
17 01 01
O
Beton
777
900
odstranění
AD1
17 01 02
O
Cihly
236
300
odstranění
AD1
17 01 07
O
Směsi nebo oddělené frakce betonu, cihel, tašek a keram. výr. neuved. pod č.17 01 06
18
21
odstranění
AD1
17 04 02
O
Hliník
14
16
17 04 05
O
Železo a ocel
797
950
17 04 11
O
Kabely neuvedené pod 17 04 10
5,9
7,5
17 05 04
O
147
200
odstranění
AD1
17 06 04
O
18
22
odstranění
AD1
19 07 03
O
4 760
4 760
biologická úprava
AD8
19 08 01
O
Shrabky z česlí
23
29
odstranění
AD1
20 01 02
O
Sklo
1,1
2
20 01 35
N
0,7
1
20 01 36
O
0,03
0,05
předání jiné osobě
AN3
20 01 39
O
Plasty
2,0
2,5
předání jiné osobě
AN3
20 02 03
O
Jiný biologicky nerozložitelný odpad
24
odstranění
AD1
20 03 03
O
Uliční smetky
112
150
odstranění
AD1
20 03 07
O
Objemný odpad
2,5
5
odstranění
AD1
24 559
29 894
Zemina a kamení neuvedené pod číslem 17 05 03 Izolační materiály neuvedené pod čísly 17 06 01 a 17 06 03 Průsaková voda ze skládek neuvedená pod číslem 19 07 02
Vyřazené el. nebo elektron. zařízení obsahující N látky Vyřazené el. a elektron. zařízení neuvedené pod čísly 20 10 21, 20 01 23, 20 01 35
CELKEM
2 112
0
předání jiné osobě předání jiné osobě předání jiné osobě
druhotná surovina druhotná surovina druhotná surovina
předání jiné osobě předání jiné osobě
AN3 AN3 AN3 AN3 AN3
AN10 AN10 AN10
AN3 AN3
*) s výjimkou havarijních stavů technologie spalování Z pohledu nakládání se všemi odpady dochází vlivem záměru k pozitivnímu trendu zvyšování podílu využitých odpadů vůči odstraněným odpadům. V budoucím stavu zastoupení skládkovaných odpadů klesá. Na kalovém poli č. 4 (KP4) provozovaném Mondi Štětí a. s. je v současné době skládkován odpad kat. č. 03 03 09 „Odpadní kaustifikační kal (t.a.s.)“, část odpadu kat. č. 03 03 10 „Výmětová vlákna, 23 24
budoucí stav Očekávaný zákaz skládkování (třídění, recyklace, předání jiné osobě)
16X289790-02001 EIA_2016-V3.docx
strana 50 z 103
EcoFlex – Dokumentace 15121061 kaly z mechanického oddělování obsahující vlákna (t.a.s.) - primární kal“ a odpad kat. č. 03 03 11 „Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku neuvedené pod číslem 03 03 10 (t a.s.) - biologický kal“ v celkovém množství 6 675 t/rok. V budoucím stavu bude tento odpad ukládán pouze v případech výpadku technologie spalování kalů (tj. v havarijních případech). Předpokládá se omezení budoucího množství kalů ukládaných na KP4 o nejméně 90% ve srovnání se současným množstvím. Pro výjimečné případy je navržena zvláštní jímka pro mimořádné situace v blízkosti ČOV. Odpad odstraněný skládkováním je ukládán na centrální skládku odpadů CSO II provozovanou Mondi Štětí, a.s. S ohledem na očekávaný zákaz skládkování směsného komunálního odpadu po r. 2024 zahájil oznamovatel záměru vyhodnocení dat produkce odpadu 20 02 03 „Jiný biologicky nerozložitelný odpad“ a interním předpisem stanoví program specifikující: - předcházení vzniku a zvýšení úrovně třídění a dotřídění odpadu 20 02 03 - vybudování odpovídající efektivní infrastruktury k zajištění a zvýšení úrovně třídění - důslednou kontrolu dodržování a průběžného vyhodnocování systému nakládání s cílem snižování objemu odpadu 20 02 03 tak, aby po roce 2014 nebyl skládkován.
B.III.4 Ostatní (hluk a vibrace, záření, zápach, jiné výstupy) Hluk Výstavba Při stavební činnosti spojené s rekonstrukcí a výstavbou nových objektů bude nasazena z hlediska hlukové zátěže běžná stavební mechanizace (obvyklé mobilní stroje). Předpokládá se použití stavebních zařízení s nejvyšší produkovanou úrovní akustického tlaku mezi hodnotami 70 – 85 dB (10 m od zdroje), případně méně. Zdroje hluku budou v provozu pouze v denní době (6:00 – 22:00) Predpokladá sa ze při mimořádných stavebních činnostech (zakládání apod. budou emise hluku po dobu jejich realizace lokálně zvýšeny). Provoz Jako stacionární zdroje hluku se uplatní nasávací a výfukové žaluzie vzduchotechniky, větrací jednotky na střechách hal. Žádný ze stacionárních zdrojů související s provozem posuzovaného záměru není zdrojem hluku s tónovým charakterem. Posuzovaný záměr není zdrojem impulsního hluku. V rámci záměru budou zrušeny stávající chladící věže a nahrazeny novými s cílem snížení vlivu hluku z tohoto zařízení na nejbližší zástavbu. Pro výpočet a posouzení hlukové imise v budoucím stavu byly zadány jednotlivé zdroje a jejich charakteristiky. Tabulka B.III.4/1 uvádí přehledný souhrn zdrojů, posouzení hlukové zátěže navržených zdrojů na venkovní chráněný prostor je obsaženo v příloze č. 5 Akustická studie. Všechny zdroje hluku budou v provozu v denní i noční době. Umístění jednotlivých zdrojů vázaných na příslušné technologické celky je patrné ze situace záměru v příloze č. 3. Dalším zdrojem hluku vedle stacionárních zdrojů hluku je doprava (silniční i železniční) spojená s posuzovaným záměrem. Popis dopravy je uveden v kapitole B.II.4.
16X289790-02001 EIA_2016-V3.docx
strana 51 z 103
EcoFlex – Dokumentace 15121061 Tab. B.III.4/1: Přehled navrhovaných nových stacionárních zdrojů hluku Umístění
Výroba papíru + OCC
Počet zdrojů
219
Parametry Geometrie Ø (mm), (m)
Ø800 – 1800, 2x2 - 6x3
Výška zdroje h (m)
Hladina akustického výkonu L dB(A)
0 – 28
75 - 85
25
0 – 28
75
Sklady hotových výrobků
16
Ø1000, 4x4 – 50x2
Sklad hotových výrobků PS7
8
Ø1000, 4x4 – 20x226
0 – 28
75
Sklad buničiny
8
Ø1000, 4x4 - 10x2
0 – 28
75
RK12
18
Ø800 – 1400, 2x2 - 4x4/6x2
0 – 28
75
TG7
18
Ø800 – 1400, 2x2 - 4x4/6x2
0 – 28
75
TG8
18
Ø800 – 1400, 2x2 - 4x4/6x2
0 – 28
75
Vápenná pec
15
Ø800, 2x2 – 4x4
0 – 20
75
Kaustifikace
11
Ø800, 2x2 – 4x4
0 – 20
75
Velín (provoz reg., výr. el.)
14
Ø800, 2x2 – 4x4
0 -20
75
Dřevosklad
11
Ø500 - 800, 2x1,5 – 4x4
0 – 20
7528
Odparka
11
Ø800, 2x2 – 4x4
0 – 20
75
Chladící věže odparka
2
Ø8000
15
85
Chladící věže TG
3
Ø6000
15
80
ČS surové vody
6
Ø800, 2x1
6 - 10
75
Úpravna vody (sedimentace, chemická úpravna)
6
Ø800, 2x1
6 – 10
75
27
Vibrace V období výstavby se nepředpokládá použití zařízení s významnou produkcí vibrací. Případné vibrace budou zahrnuty do pracovních podmínek stroje/zařízení, obsluhy budou používat příslušné ochranné pomůcky. Šíření pracovních vibrací strojů mimo vlastní staveniště není možné. Vlastní provoz bude zahrnovat vibrace pohyblivých částí technologie, které jsou konstrukčně omezeny na nejnižší možnou míru. Neočekává se šíření takových vibrací mimo příslušné provozní úseky budov.
Záření Během výstavby nebudou přítomny zdroje ionizujícího záření. Mechanizace použitá při výstavbě nebude produkovat neionizující záření, resp. musí splnit požadavky NV č. 1/2008 Sb., o ochraně zdraví před neionizujícím zářením. V rámci provozu záměru se předpokládá, podobně jako ve stávajícím provozu, použití zdrojů 25
přirozená ventilace přirozená ventilace 27 přirozená ventilace 28 strojní zařízení v provozu dřevoskladu až 100 dB(A) 26
16X289790-02001 EIA_2016-V3.docx
strana 52 z 103
EcoFlex – Dokumentace 15121061 ionizujícího záření ve formě specifických měřicích přístrojů (radioizotopové zářiče pro sledování úrovní v některých nádržích a silech). Jejich evidence, kontrola a údržba podléhá legislativním požadavkům a bude začleněna do stávajícího systému řízení těchto zdrojů. Jiné zdroje korpuskulárního nebo elektromagnetického záření (s výjimkou běžného a nouzového osvětlení) nebudou přítomny.
Zápach Při výstavbě nebudou používány látky s potenciálem pachové zátěže. Neočekává se vznik pachových emisí. V období provozu budou emitovány pachové látky zastoupené zejména redukovanými sirnými sloučeninami jako je metylmerkaptan, dimetylsulfid, dimetyldisulfid a především sirovodík označovanými souhrnně jako TRS (celková redukovaná síra). Tyto pachové látky budou vznikat podobně jako v současném provozu především při výrobě buničiny, v provozu regeneračního kotle, vápenné pece či čistírny odpadních vod. Součástí záměru jsou opatření ke snížení úniků pachových látek během technologických procesů (viz kap. B.I.6). Emisní parametry jednotlivých zařízení jsou podrobněji uvedeny v kap. B.III.1. Emisní hodnoty těchto zařízení budou splňovat úrovně emisí požadované nejlepší dostupnou technologií. Součástí záměru budou také úpravy na technologických zařízeních, které snižují rizika emise zapáchajících látek při technologických výpadcích. V důsledku výstavby nových (a rekonstrukce stávajících) zařízení budou celkové emise TRS vypouštěné řízeným způsobem (komíny, výduchy) při provozu záměru ve srovnání se současným stavem nevýznamně zvýšeny, současně však dojde k významnému snížení dominantních fugitivních emisí pachových látek unikajících do ovzduší omezením provozních úniků, výpadků a odstávek provozu předmětných technologických zařízení, zakrytováním kalové nádrže ČOV, omezením ukládání kaustifikačních kalů a biologických kalů z čistírny odpadních vod do kalového pole č. 4 a zlepšením hospodaření se zapáchajícími plyny zavedením spalování v novém regeneračním kotli. Proto lze odůvodněně očekávat celkově snížení pachové zátěže okolí areálu. Výpočtový příspěvek bodových zdrojů záměru k průměrným ročním koncentracím TRS v prostoru 3 města je kolem 0,006 µg/m , zatímco stávající příspěvek byl stanoven stejnou metodou na 3 0,002 µg/m (obdobný poměr je i v případě max. hodinových příspěvků). Měřené hodnoty imisí TRS ve 3 městě se ovšem pohybují mezi 5 – 6 µg/m (průměrné roční koncentrace v letech 2014 a 2015), což ukazuje, že velká část emisí TRS představuje „pozadí“, resp. pochází z nespecifikovaných zdrojů (patrně kalové pole a ČOV). Problematika fugitivních emisí pachových látek nicméně nemohla být kvalitativně ani kvantitativně v rozptylové studii ani dokumentaci posouzena z důvodu nemožnosti modelování, resp. vyčíslení pachových látek uvolňovaných do volného ovzduší fugitivně anebo mimořádně. Dalšími emisemi pachových látek v provozu papírny budou v nevýznamné míře přírodní těkavé organické sloučeniny (VOC), převážně terpeny a silice, které jsou uvolňovány do ovzduší ze skladované dřevní štěpky a procesů zpracování dřeva (odkorňování, výroba štěpků) v dřevozpracující části provozu. Jiné výstupy než výše uvedené nejsou očekávány.
B.III.5 Doplňující údaje (například významné terénní úpravy a zásahy do krajiny) Vzhledem ke stávajícím funkčním infrastrukturám v areálu se nepředpokládá provádění žádných terénních úprav. Přímý zásah do krajiny je vyloučen umístěním záměru do existující průmyslové zóny, nepřímý zásah je hodnocen v kap. D.I.8.
16X289790-02001 EIA_2016-V3.docx
strana 53 z 103
EcoFlex – Dokumentace 15121061
ČÁST C ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ C.1 Výčet nejzávažnějších environmentálních charakteristik dotčeného území Územní systémy ekologické stability krajiny Územní systém ekologické stability (ÚSES) je definován jako vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Rozlišuje se místní, regionální a nadregionální systém ekologické stability. Dotčené území představuje aktivní průmyslový areál s mizivým potenciálem ekosystémových služeb, nicméně formálně je součástí nadregionálního biokoridoru, v němž jsou mimo areál rozlišeny osy NRBK 16 Vědlice-Řepínský důl (teplomilný doubravní) a NRBK 10 Stříbrný roh-Polabský luh (vodní, nivní, teplomilný doubravní a mezofilní hájový).
Zvláště chráněná území, přírodní parky, významné krajinné prvky, lokality NATURA 2000 Lokalita není součástí zvláště chráněného území podle zákona č. 114/1992 Sb. Vodní tok a údolní niva jsou chráněny obecně jako významné krajinné prvky (VKP). Nejbližší CHKO je Kokořínsko jehož hranice leží zhruba 2 km východně, nejbližší MZCHÚ je PP Radouň přibližně kilometr severně od okraje areálu. V blízkém okolí záměru leží zvláště chráněné území Bílé stráně u Štětí (CZ0424135). Tato EVL se z větší části překrývá s národní ochranou lokality jako stejnojmenná NPP vyhlášená v roce 1954. Situování EVL je patrné z obr. C.2. Lokalita leží na svazích pravobřežní terasy Labe v SV sousedství areálu, od něhož ji odděluje železniční trať a pruh zahrádkářské kolonie široký 150 – 180 m. Rozloha chráněného území je 11,3527 ha, nadmořská výška 200 – 204 m n. m. Předmětem ochrany jsou naturové biotopy:
polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia), význačné naleziště vstavačovitých – prioritní stanoviště, 3,3374 ha
polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia), 2,9786 ha Význam lokality spočívá ve floristicky pestrém společenstvu převážně širokolistých xerotermních trávníků s výskytem řady vzácných a zvláště chráněných rostlinných druhů. Zranitelnost lokality je spatřována v absenci obhospodařování s následnou nežádoucí sukcesí. Management spočívá v odstraňování náletových dřevin a křovin, kosení s odstraněním sena a je ztížen konfigurací terénu (svah nad železniční tratí). Jiná chráněná území v okolí areálu nejsou.
16X289790-02001 EIA_2016-V3.docx
strana 54 z 103
EcoFlex – Dokumentace 15121061
Obr. C.2: EVL v okolí záměru
(AOPK ČR, 2015)
V dotčeném území se nenacházejí kulturní ani historické památky. Areál není považován za významnou archeologickou lokalitu. Vzhledem ke stavebním činnostem provedeným v minulosti je možnost náhodného výskytu archeologického nálezu v areálu krajně nepravděpodobná. Nový územní plán pro město Štětí se v současné době zpracovává, aktuální stav zachycují změny č. 1 - 7 z let 2006 - 2012. Vlastní lokalita je zatěžována pouze provozem stávajících aktivit v průmyslové zóně, bližší okolí navíc dopravou po místních komunikacích, zemědělskou výrobou a neintenzivními turistikou. Staré ekologické zátěže nebo kontaminovaná místa v okolí lokality jsou zastoupeny znečištěním způsobovaným historickou skládkou CSO I (označení lokality SEPAP I, k. ú. Štětí II). Podrobněji viz kap. C.2 oddíl Podzemní vody. V systému evidence kontaminovaných míst je veden pouze neaktuální záznam o kontaminaci z roku 2000. Lokalita neleží v poddolované oblasti nebo sesuvném území ani v chráněném ložiskovém území.
Za extrémní poměry v dotčeném území lze považovat mimořádné povodňové události, jiné extrémní poměry nejsou známy.
16X289790-02001 EIA_2016-V3.docx
strana 55 z 103
EcoFlex – Dokumentace 15121061
C.2
Charakteristika současného stavu životního prostředí v dotčeném území
Ovzduší a klima Lokalita leží v mírném klimatickém pásmu s vlhkým kontinentálním podnebím. Z klimatického hlediska náleží zájmové území do regionu velmi teplého (VT), podoblasti teplé (T2) s dlouhým, suchým a teplým létem, velmi krátkým přechodným obdobím a teplým až mírně teplým jarem a podzimem, krátkou, mírně teplou a suchou až velmi suchou zimou. Ve smyslu předchozí klasifikace podle Quitta (zpracování dat z 1. pol. 20. stol.) jde o teplou oblast W2. Nejvyšší měsíční teploty s průměrem nad +18ºC jsou dosahovány v červenci a v srpnu, nejchladnějším měsícem je leden s průměrnou teplotou pod -1ºC. Ze srovnání dat z let 1901-1950 a 1961-2000 je zřejmé, že došlo k mírné změně některých klimatických charakteristik (zvýšení průměrné roční teploty, snížení ročního úhrnu srážek apod.). Aktuální charakteristiky podoblasti jsou uvedeny v následujícím stručném přehledu.
Roční průměrná teplota vzduchu:
+8ºC – +9ºC
Průměrná teplota v zimě:
-1ºC – 0ºC
Průměrná teplota v létě:
+16ºC – +17ºC
Průměrný počet letních dnů v roce:
50 – 60
Průměrný počet ledových dnů v roce:
30 – 40
Průměrný počet mrazových dnů v roce:
100 – 110
Roční průměrný úhrn srážek:
500 – 550 mm
Průměrný úhrn srážek ve vegetačním období:
350 – 400 mm
Průměrný úhrn srážek v zimním období:
200 – 300 mm
Průměrný počet dnů se sněhovou pokrývkou:
40 – 50
Průměrná max. sněhová pokrývka:
40 – 50 mm
Míra znečištění ovzduší je objektivně zjišťována monitorováním koncentrací znečišťujících látek venkovního ovzduší (imisí) v přízemní vrstvě atmosféry sítí měřicích stanic, které jsou s ohledem na požadavky legislativy situovány především ve velkých městech. Při hodnocení kvality ovzduší jsou porovnávány zjištěné úrovně koncentrací imisí s příslušnými imisními limity, případně s přípustnými četnostmi překročení těchto limitů, což jsou úrovně imisí, které by podle platné legislativy týkající se ochrany ovzduší neměly být od stanoveného data překračovány. Nejmenší územní jednotky, pro které jsou oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO) vymezeny, jsou území stavebních úřadů. Nejbližšími měřícími stanicemi kvality ovzduší ve vztahu k umístění záměru jsou stanice Doksany (kód UDOKM) ve vlastnictví ČHMÚ nacházející se cca 15 km západně a stanice Libkovice pod Řípem (kód ULPRA) ve vlastnictví ČEZ a.s. umístěná cca 5 km jižním směrem. Imisní stanice Doksany měří koncentrace PM2,5 a PM10 a imisní stanice Libkovice pod Řípem koncentrace SO 2, NO2, PM10, NO a NOx. V tabulkách níže je uveden přehled naměřených koncentrací znečišťujících látek ve venkovním ovzduší z těchto monitorovacích stanic za rok 2014 (zdroj: ČHMÚ, Souhrnný roční tabelární přehled „Znečištění ovzduší a atmosférická depozice v datech, Česká republika“ za rok 2014).
16X289790-02001 EIA_2016-V3.docx
strana 56 z 103
EcoFlex – Dokumentace 15121061 3
Tab. C.2/1: Hodinové, denní, čtvrtletní a roční imisní charakteristiky SO 2 (µg/m ) pro rok 2014 Hodinové hodnoty
Organizace Identifikace ISKO
Typ měřicího programu Max.
Lokalita
Metoda
ČEZ (1575) Libkovice pod Řípem
Automatizovaný měřicí program UVFL
Datum
Denní hodnoty
Čtvrtletní hodnoty
Roční hodnoty
VoL
50% Kv
Max.
4 MV
VoL
50% Kv
X1q.
X2q.
X3q.
X4q.
X
S
N
Datum VoM
98% Kv
Datum
Datum
95% Kv
98% Kv
C1q.
C2q.
C3q.
C4q.
XG
SG
dv
25 MV
145,4
31,3
0
4,9
31,6
16,4
0
5,3
6,5
4,9
5,1
7,7
6,0
3,10
362
25.11.
30.11.
0
16,2
25.11.
18.11.
12,0
14,5
90
91
89
92
5,5
1,53
3
Z výše prezentovaných naměřených hodnot vyplývá, že maximální denní koncentrace SO2 v prostoru 3 3 stanice dosahují přibližně úrovně 31,6 µg/m , tedy do 25 % imisního limitu (denní LV= 125 µg/m ), u 3 maximálních hodinových koncentrací pak 145,4 µg/m , tedy 42 % imisního limitu (hodinové LV = 3 350 µg/m ). 3
Tab. C.2/2: Hodinové, denní, čtvrtletní a roční imisní charakteristiky PM10 (µg/m ) pro rok 2014 Hodinové hodnoty
Organizace Identifikace ISKO
Typ měřicího programu
Lokalita
Metoda
ČHMÚ (80) Doksany
Manuální měřicí program GRV
ČEZ (1575) Libkovice pod Řípem
Automatizovaný měřicí program OPTO-RADIO
Denní hodnoty
Čtvrtletní hodnoty
Roční hodnoty
Max.
95% Kv
50% Kv
Max.
36 MV
VoL
50% Kv
X1q.
X2q.
X3q.
X4q.
X
S
N
Datum
99.9% Kv
98% Kv
Datum
Datum
VoM
98% Kv
C1q.
C2q.
C3q.
C4q.
XG
SG
dv
~
~
~
~
93,0
51,0
36
19,0
38,6
17,9
16,4
25,9
24,8
16,72
329
~
~
~
~
09.03.
02.04.
36
68,0
83
83
78
85
20,1
1,94
4
422,4
~
60,4
18,8
75,8
46,8
31
18,7
32,5
16,9
21,0
24,8
23,8
15,00
361
07.08.
~
01.01.
70,9
05.04.
06.04.
31
61,9
90
91
89
91
19,7
1,87
3
Z výše uvedených naměřených hodnot vyplývá, že průměrné roční koncentrace PM10 v prostoru stanic 3 3 3 dosahují přibližně úrovně 24,8 µg/m a 23,8 µg/m , tedy do 62 % imisního limitu (roční LV= 40 µg/m ), 3 u maximálních denních koncentrací pak byla zaznamenána nadlimitní hodnota 93,0 µg/m a 3 3 75,8 µg/m (denní LV = 50 µg/m ). Imisní limit pro maximální denní koncentrace byl však na stanici Doksany překročen s nadlimitní četností 1 případu za rok a v případě stanice Libkovice pod Řípem byl počet překročení s podlimitní četností 31 případů za rok. Problém suspendovaných částic je celorepublikovou záležitostí, v roce 2015 došlo alespoň 1x k překročení limitních denních koncentracích na všech městských a předměstských stanicích AIM, max. povolený počet překročení byl zaznamenán téměř na čtvrtině všech stanic.
16X289790-02001 EIA_2016-V3.docx
strana 57 z 103
EcoFlex – Dokumentace 15121061
3
Tab. C.2/3: Měsíční a roční imisní charakteristiky PM2,5 (µg/m ) pro rok 2014 Měsíční hodnoty
Organizace
Roční hodnoty
Typ měřicího Identifikace programu ISKO
Max. 1
Lokalita
Metoda
ČHMÚ (80) Doksany
Manuální měřicí program GRV
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
95% Kv
38,4
30,7
40,1
23,1
9,8
10,0
mc
28
25
28
26
28
27
19
X
S
N
98% Kv
XG
SG
dv
15,0
21,1
15,98
312
63,0
16,0
2,14
6
12 Datum
Xm
50% Kv
9,8
15,0
22,2
25,4
13,9
97,0
25
26
26
28
26
09.03.
57,0
Z naměřených hodnot vyplývá, že maximální roční koncentrace PM2,5 v prostoru stanice dosahují 3 3 přibližně úrovně 21,1 µg/m , tedy do 84 % imisního limitu (roční LV= 25 µg/m ). 3
Tab. C.2/4: Hodinové, denní, čtvrtletní a roční imisní charakteristiky NO x (µg/m ) pro rok 2014 Hodinové hodnoty
Organizace
Identifikace ISKO
Typ měřicího programu
Lokalita
Metoda
ČEZ (1575) Libkovice pod Řípem
Automatizovaný měřicí program CHLM
Denní hodnoty
Max.
95% Kv
50% Kv
Max.
Datum
99.9% Kv
98% Kv
Datum
95% Kv
Čtvrtletní hodnoty
Roční hodnoty
50% Kv
X1q.
X2q.
X3q.
X4q.
X
S
N
98% Kv
C1q.
C2q.
C3q.
C4q.
XG
SG
dv
113,3
~
32,3
11,7
55,2
~
28,8
12,3
18,4
10,2
11,7
16,7
14,3
7,02
362
25.11.
~
01.01.
40,1
17.01.
~
~
32,5
90
91
89
92
12,9
1,56
3
Z naměřených hodnot vyplývá, že maximální roční koncentrace NOx v prostoru stanice dosahují 3 3 přibližně úrovně 14,3 µg/m , tedy do 48 % imisního limitu (roční LV= 30 µg/m ). 3
Tab. C.2/5: Hodinové, denní, čtvrtletní a roční imisní charakteristiky NO2 (µg/m ) pro rok 2014 Hodinové hodnoty
Organizace
Identifikace ISKO
Typ měřicího programu Max.
Lokalita
Metoda
ČEZ (1575) Libkovice pod Řípem
Automatizovaný měřicí program CHLM
Datum
Denní hodnoty
VoL
50% Kv
Max.
Datum VoM
98% Kv
Datum
19 MV
95% Kv
Čtvrtletní hodnoty
Roční hodnoty
50% Kv
X1q.
X2q.
X3q.
X4q.
X
S
N
98% Kv
C1q.
C2q.
C3q.
C4q.
XG
SG
dv
55,8
39,2
0
10,3
29,7
~
21,7
10,7
15,6
8,9
9,6
13,0
11,8
5,05
362
28.01.
12.02.
0
29,0
28.01.
~
~
24,9
90
91
89
92
10,8
1,52
3
Z výše prezentovaných naměřených hodnot vyplývá, že maximální roční koncentrace NO2 v prostoru 3 3 stanice dosahují přibližně úrovně 11,8 µg/m , tedy do 30 % imisního limitu (roční LV= 40 µg/m ), u 3 maximálních hodinových koncentrací pak 55,8 µg/m , tedy 28 % imisního limitu (hodinové LV = 3 200 µg/m ). 16X289790-02001 EIA_2016-V3.docx
strana 58 z 103
EcoFlex – Dokumentace 15121061 Podle údajů Programu zlepšování kvality ovzduší (PZKO) zóna Severozápad - CZ04 z roku 2015 bylo na základě prostorové interpretace dat ČHMÚ 2007 - 2011 na území obce Štětí zaznamenáno překročení imisního limitu PM10 pro 24hodinové koncentrace a ročního imisního limitu benzo(a)pyrenu dle zákona o ochraně ovzduší. Ostatní znečišťující látky nejsou již delší časové období překračovány a nelze důvodně předpokládat, že by k překročení mělo v budoucnu dojít. Pokud jde o příspěvek zdroje Mondi Štětí a.s. k celkovému imisnímu zatížení v rámci Ústeckého kraje, je ve jmenovaném dokumentu uveden podíl z celku 1,77 % pro TZL, 1,35% pro PM10 a 1,22 % pro PM2,5. U emisí benzo(a)pyrenu je podíl z celku (v rámci kraje) pro Mondi Štětí a.s. – Energetika uveden hodnotou 0,05%. Pro silniční dopravu v zastavěném území obce Štětí je stanoven emisní strop 75% vyjádřený jako procentní snížení emisí PM10 z dopravy v roce 2020 oproti současnému stavu (resp. 100 % = stav roku 2011). Pro stacionární zdroje provozu Mondi Štětí a.s. K10 a K11 byly stanoveny Přechodným národním plánem ČR schváleným EK dne 10.4.2014 emisní stropy uvedené v následující tabulce.
2018
2019
I-VI/2020
880,00 812,72 342,17 171,09 405,00 405,00 339,24 169,62
Emisní strop pro TZL (t/rok) 2015 - 17
I-VI/2020
2019
2018
2015 - 17
I-VI/2020
2019
Emisní strop pro NOx (t/rok)
2018
Emisní strop pro SO2 (t/rok) 2015 - 17
Tab. C.2/6: Emisní stropy stanovené Přechodným národním plánem ČR pro Mondi Štětí a.s., Energetika
34,00
34,00
34,00
17,11
Tyto hodnoty nejsou překračovány a nebyl u nich identifikován významný příspěvek k překročení imisního limitu v zóně CZ04. Emisní stropy budou nahrazeny zpřísněnými emisními limity v roce 2020 odrážejícími implementaci nejlepších dostupných technik BAT. Tím dojde k dalšímu snížení emisí do ovzduší.
Hluk Stávající hluková situace v zájmové lokalitě je významně ovlivňována jak automobilovou tak železniční dopravou na přilehlých veřejných komunikacích, současně však i aktivitami uvnitř výrobního areálu Mondi Štětí a.s. Pro hluk z užívání provozovny (papíren) je hygienický limit hluku stanoven dle přílohy č. 3 k Nařízení vlády č. 272/2011 Sb. jako LAeq,T = 50 dB pro den (6 - 22 h) a LAeq,T = 40 dB pro noc (22 - 6 h). Pro hluk z automobilové dopravy na hlavní komunikaci II. třídy je pak hygienický limit stanoven na LAeq,T = 60 dB pro den (6 - 22 h) a LAeq,T = 50 dB pro noc (22 - 6 h), rovněž dle přílohy č. 3 k Nařízení vlády č. 272/2011 Sb. Měření hluku v dotčeném území je prováděno v dlouhodobě sledované síti monitorovacích bodů provozované od roku 1998. Referenční body byly umístěny u nejexponovanějších obytných zón v okolí provozovny a představují nejbližší venkovní chráněné prostory ve smyslu platné legislativy. Monitorovací síť zahrnuje 5 referenčních bodů, jak je patrné na obrázku C.2-1.
16X289790-02001 EIA_2016-V3.docx
strana 59 z 103
EcoFlex – Dokumentace 15121061
Referenční body: 1 - Cihelná 670 (hotel Terek) 2 - Palackého 672 (soc. byty) 3 - Cihelná 598 (soc. byty) 4 - Polské armády 658 (RD) 5 - Račice 41 (RD u dětského hřiště)
Obr. C.2-1: Referenční body pro měření hlukové zátěže venkovního chráněného prostoru z provozu výrobní technologie Mondi Štětí Nejnovější měření hluku na výrobní technologii bylo provedeno 2. 2. 2016 a ve venkovním chráněném prostoru staveb 7. 3. 2016 (Revita Engineering Litoměřice). Tabulka C.2/7 poskytuje přehled naměřených hodnot v referenčních bodech. Výsledné hodnoty při provozu výrobní technologie se pohybují nad hygienickým limitem LAeq,T = 40 dB pouze v noční době na bodech č. 1 - 4. V bodě č. 5 (Račice) je výsledná hodnota podlimitní, hluk z provozu papíren je zde však slyšitelný a mimo železniční dopravu je v noci určující pro celkovou hlučnost. Tab. C.2/7: Přehled naměřených hodnot v referenčních bodech (Revita eng., Litoměřice, 03/2016) Naměřeno
Korekce Korekce
Výsledná hodnota
Nejistota
Limit
Bod
LAeq,T [dB]
K(p) [dB]
K(f) [dB]
LAeq,T – K(f) – K(p) [dB]
U [dB]
LAeq,T [dB]
Závěr
1
43.4
1.0
2.0
40.4
±1.8
40.0
V nejistotě
2
49.3
0.3
2.0
47.0
±1.3
40.0
Překračuje
3
46.2
0.3
2.0
43.9
±1.3
40.0
Překračuje
4
42.8
0.4
2.0
40.5
±1.3
40.0
V nejistotě
5
39.7
0.7
2.0
37.0
±1.8
40.0
Vyhovuje
16X289790-02001 EIA_2016-V3.docx
strana 60 z 103
EcoFlex – Dokumentace 15121061 Hluk z výrobní technologie papíren je slyšitelný pouze při opadu dopravního hluku, od něhož se odlišuje ustáleným charakterem a typickým akustickým projevem daným provozem točivých strojů, a je tak výrazný zejména v nočních hodinách. Stávající intenzita silniční dopravy na silnici č. II/261 je uvedena v kap. B.II.4 (tab. B.II.4/1), intenzita železniční dopravy na trati č. 072 je uváděna jako 40 osobních a 38 nákladních vlakových souprav v denní době (6:00 - 22:00) a 5 osobních a 39 nákladních souprav v noční době (22:00 – 6:00). Železniční doprava v areálu papíren je nevýznamným zdrojem hluku, mimo přejezdů výhybek ve stanici Mondi neovlivňuje celkový hluk. Vlastní vlakové soupravy se na vlečce i v areálu papíren pohybují rychlostí max. 30 km/h a projíždějí na místa určení v areálu papíren ležící ve větší vzdálenosti od chráněné zástavby. Pro hluk z pozemní dopravy je určující provoz na silnici č. II/261, ve městě Štětí pak současně provoz na komunikacích lokálního významu. Pro pozemní dopravu lze použít korekci pro tzv. starou hlukovou zátěž, tedy limity LAeq,T = 70 dB pro den, resp. LAeq,T = 60 dB pro noc. Společnost Mondi průběžně zpracovává a realizuje plány snižování hluku ze stávajících stacionárních zdrojů i obslužné dopravy.
Vibrace Vibrace se projevují v bezprostřední blízkostí komunikací při pohybu těžkých dopravních prostředků obecně. Rozsah a dopad takových vibrací generovaných zejména nerovnostmi povrchu je zanedbatelný, ovlivňuje pouze vlastní konstrukce komunikací, případně bezprostředně sousedící objekty. Protože silnice č. II/261 byla v minulosti přeložena z polohy ve středu města na jeho okraj, nejsou případnými vibracemi ohroženy žádné nemovitosti. Provozní vibrace strojního zařízení záměru jsou řešeny v rámci jednotlivých provozních celků obvykle v rámci příslušného stavebního objektu. Jejich šíření mimo příslušný objekt je minimální, mimo vlastní areál je vyloučeno.
Ionizující a neionizující záření V dotčené lokalitě nejsou provozovány žádné trvalé zdroje ionizujícího záření ani žádná vypouštění zahrnující umělé radionuklidy. Případné použití diagnostických zařízení obsahujících umělé zářiče není považováno za zdroj záření ve smyslu posuzování vlivů na životní prostředí, dodržování hygienických norem probíhá v autorizovaném režimu měření. 29 Dotčené území leží v oblasti s nízkým rizikem výskytu radonu . V zájmovém území nejsou provozovány významné zdroje elektromagnetického záření, stávající elektrorozvodná síť představuje zanedbatelnou zátěž.
29
Barnet, I. a kol.: Odvozené mapy radonového rizika ČR 1: 200 000, ČGÚ 1990, Praha
16X289790-02001 EIA_2016-V3.docx
strana 61 z 103
EcoFlex – Dokumentace 15121061 Zápach Kvalita ovzduší v zájmové lokalitě je ovlivněna pachovými látkami zastoupenými zejména sloučeninami redukované síry (TRS). Imisní koncentrace TRS, H2S a SO2 jsou kontinuálně měřeny na dvou stacionárních stanicích „Učiliště“ a „Knihovna“ v městě Štětí, které jsou provozovány společností Mondi Štětí, a.s.
Obr. C.2-2: Umístění stacionárních monitorovacích stanic pro měření imisních koncentrací TRS, H2S a SO2 v městě Štětí
Společnost Mondi Štětí prostřednictvím informačního portálu města informuje veřejnost o aktuální přítomnosti pachově postižitelných látek v ovzduší (informace jsou dostupné na http://www.steti.cz/component/option,com_wrapper/Itemid,283/) a prostřednictvím „Zelené linky“ jsou přijímány a prošetřovány stížnosti obyvatel na pachové vjemy, a to včetně poskytování případné zpětné vazby stěžovateli. Imisní charakteristiky zapáchajících látek TRS (denní průměry a denní maxima) na monitorovacích stanicích Učiliště a Knihovna v městě Štětí v roce 2014 a 2015 jsou uvedeny na následujících grafech. Z nich je patrné, že ačkoliv průměrné denní hodnoty se pohybují kolem hodnot, které jsou všeobecně považovány za uspokojivé, situace se zvýšenými hodnotami nejsou výjimečné. Tato situace je zjevně způsobena především fugitivními úniky sledovaných látek.
16X289790-02001 EIA_2016-V3.docx
strana 62 z 103
EcoFlex – Dokumentace 15121061
3
Obr. C.2-3: Denní průměry TRS (µg/m ) na monitorovacích stanicích v městě Štětí v roce 2014 a 2015 (U= Učiliště, K= Knihovna)
3
Obr. C.2-4: Denní maxima TRS (µg/m ) na monitorovacích stanicích v městě Štětí v roce 2014 a 2015 (U= Učiliště, K= Knihovna)
16X289790-02001 EIA_2016-V3.docx
strana 63 z 103
EcoFlex – Dokumentace 15121061 Dvě v minulosti zpracované studie zpracované Státním zdravotním ústavem hodnotící vliv na zdraví (2004 a 2008) prokázaly, že standardní provozní podmínky ani maximální imisní modelované koncentrace nejsou zdrojem zdravotního rizika (pro zaměstnance i obyvatele). Ovzduší ve Štětí je zatíženo přítomností redukovaných sloučenin síry, která neznamená riziko toxicity nebo poškození zdraví, ale v závislosti na individuální citlivosti představuje potenciální obtěžování zápachem. Limitní hodnoty pro koncentrace zapáchajících látek TRS a H2S ve venkovním ovzduší nejsou legislativně stanoveny, nicméně dle doporučení založeném na hodnocení zápachu (nikoli na 3 zdravotních účincích) je uváděna pro TRS jako „vhodná“ hodnota 8 µg/m a jako „přijatelná“ 3 koncentrace 30 µg/m - viz údaje v tabulce C.2/8. Průměrné měsíční koncentrace zapáchajících látek v prostoru stanic tyto limitní hodnoty nepřekračovaly. Tab. C.2/8: Měření imisí Mondi Štětí – informativní meze detekce a limitní hodnoty zapáchajících látek stanovené v souladu s doporučením Světové zdravotnické organizace (WHO) Látka
Mez detekce 3 µg/m
8 TRS
2 30 7
H2S
Význam úrovně (Limit není legislativně stanoven)
Hodnota 3 µg/m
2
11 150
Při této úrovni se předpokládá, že statisticky významná část obyvatel zápach zaznamená. Při této úrovni se předpokládá, že statisticky významná část obyvatel je zápachem obtěžována. Hodnota doporučená jako prevence podstatného obtěžování a stížností Geometrický průměr čichového prahu Doporučená limitní koncentrace (24hodinový průměr)
Jiné významné fyzikální faktory ovzduší nejsou známy a nebyly zjištěny.
Povrchové vody V zájmovém území se nenachází žádná vodoteč ani vodní plocha. Území náleží hydrologicky do povodí Labe, dílčího povodí 1-12-03 s názvem Labe od Vltavy po Ohři. Labe je vodohospodářsky významným tokem dle vyhl. MZ č. 470/2001 Sb. a tvoří významnou vnitrozemskou vodní cestu. Vlastní tok Labe v úseku Labe od Mělníka ke státní hranici jsou ve správě státního podniku Povodí Labe, jeho přítoky jsou v územní působnosti podniku Povodí Ohře. Charakteristika hydrologického povodí (4. řádu) je uvedena v následujícím přehledu (zdroj: http://hydro.chmi.cz/). Číslo hydrologického pořadí
1-12-03-0370
Název toku
Labe
Plocha dílčího povodí
69,04 km
2
3
Dlouhodobý průměrný průtok Labe na vodočtu v Mělníku (stanice ČHMÚ) je 256 m /s a průměrný stav 3 v toku je 270 cm. Průměrný denní průtok dosažený nebo překročený po 355 dní v roce je 82,20 m /s. Povodňové průtoky Labe s pravděpodobností výskytu 1x za n-let jsou následující: Stanice: Mělník N [rok] 3 Q [m /s]
1 1 080
5 2 060
10 2 520
20 2 990
50 3 640
100 4 150
(zdroj: Povodí Labe, s. p.)
16X289790-02001 EIA_2016-V3.docx
strana 64 z 103
EcoFlex – Dokumentace 15121061 Záplavové území vodního toku Labe na území Ústeckého kraje v úseku hranice okresů Mělník/Litoměřice – státní hranice ČR/SRN bylo stanoveno Krajským úřadem Ústeckého kraje dne 18. 3. 2004 pod č.j. 3282/03/ZPZ/Ko. a zahrnuje záplavové území vymezené záplavovou čárou Q5, Q20 a Q100 včetně aktivní zóny záplavového území. Uvedená záplavová území nezasahují do ploch záměru v rámci areálu Mondi Štětí a.s. Jak plochy dotčené záměrem, tak celý stávající areál závodu leží mimo záplavové území, nad úrovní hladiny stoleté vody. Situace záplavového území Q100 v zájmové lokalitě je znázorněna na následujícím obr. C.2-5.
Obr. C.2-5: Rozliv při Q100, Labe v zájmové lokalitě (zdroj: Centrální datový sklad pro mapy povodňového nebezpečí a povodňových rizik, http://cds.chmi.cz/, 2016) Dotčené území je nicméně součástí oblasti s významným povodňovým rizikem a nad rámec záplavového území stanoveného KÚ Ústeckého kraje je zde povodňové riziko zaplavení terénu při průtoku v Labi Q500. Situace záplavového území Q500 v zájmové lokalitě je znázorněna na obr. C.2-6. Při průtoku Q500 jsou v jihozápadní části průmyslového areálu očekávány hloubky zaplavení v rozmezí 0,1 - 0,5 m a v severozápadní části 0,5 - 1,0 m. Z hlediska povodňového ohrožení je celá plocha záměru (s výjimkou úprav čerpací stanice odběrného objektu) situována v zóně klasifikované jako reziduální ohrožení. Pro tuto kategorii je doporučeno otázky ochrany před povodněmi řešit prostřednictvím dlouhodobého územního plánování se zaměřením na zvláště citlivé objekty (zdravotnická zařízení, památkové objekty aj.), tj. vyhýbat se objektům a zařízením se zvýšeným potenciálem škod. V průmyslové zóně se takové objekty nenacházejí.
16X289790-02001 EIA_2016-V3.docx
strana 65 z 103
EcoFlex – Dokumentace 15121061
Obr. C.2-6: Rozliv při Q500, Labe v zájmové lokalitě (zdroj: Centrální datový sklad pro mapy povodňového nebezpečí a povodňových rizik, http://cds.chmi.cz/, 2016)
Lokalita se nachází v chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) Severočeská křída, která 2 s rozlohou 3 702 km představuje nejrozsáhlejší takové území v ČR. Plocha záměru neleží v žádném z ochranných pásem vodních zdrojů. Zhruba 1 km od okraje areálu severně je evidováno ochranné pásmo vodního zdroje v okolí toku Obrtky. Kvalita povrchových vod v úseku dolního Labe je sledována v profilu Štětí, ř. km 819,064, tj. pod výpustí odpadních vod z areálu Mondi Štětí a.s. (ř. km 820,709). Ve smyslu ČSN 75 7221 je jakost vody v daném profilu hodnocena třídou III jakosti vody, tj. znečištěná voda. Následující profil monitorovací sítě po proudu, Nučnice (ř. km 796,943), je uzávěrovým a z hlediska metodiky reprezentativním profilem pro hodnocení stavu vodního útvaru povrchových vod. Profil je hodnocen výslednou třídou IV jakosti vody. Nejbližším monitorovaným profilem ve vlastním úseku toku Labe nad výpustí odpadních vod z areálu Mondi je profil Dolní Beřkovice (ř. km 830,200), který je hodnocen rovněž třídou III jakosti vody. Tab. C.2/9: Základní klasifikace jakosti vody v toku dle ČSN 75 7221 v období 2013 - 2014 (zdroj: Vodohospodářská bilance za rok 2014, Povodí Labe, s.p., září 2015) Tok
Název profilu
ř. km
Třída jakosti +
-
Bentos
BSK5
CHSKCr
N-NH4
N-NO3
Pcelk
výsled. třída
Labe
Dolní Beřkovice
830,200
III
III
III
I
II
II
III
Labe
Štětí
819,064
III
III
III
I
II
III
III
Labe
Nučnice
796,943
IV
III
III
I
II
II
IV
16X289790-02001 EIA_2016-V3.docx
strana 66 z 103
EcoFlex – Dokumentace 15121061
Následující tabulka poskytuje roční průměry vybraných ukazatelů jakosti vody v profilech Dolní Beřkovice a Štětí za období 2013 – 2014. Normy environmentální kvality (NEK) dle nařízení vlády č. 401/2015 Sb. jsou v profilu Štětí překračovány v ukazateli CHSKcr (NEK 26 mg/l) a fekální koliformní bakterie (NEK 40 KTJ/1 ml). Podnikem Povodí Labe je nově sledován a hodnocen ukazatel kyselina ethylendiamintetraoctová (EDTA), jehož NEK (5 µg/l) v úseku dolního Labe byla překročena v profilech Dolní Beřkovice, Štětí a Děčín [15]. Tab. C.2/10: Roční průměry vybraných ukazatelů jakosti vody za období 2013 - 2014 (zdroj: Vodohospodářská bilance za rok 2014, Povodí Labe, s.p., září 2015) Tok
Název profilu
ř. km
Ukazatel BSK5
-
+
CHSKCr N-NO3 N-NH4
Pcelk
NL
Fek. koli AOX
mg/l
mg/l
mg/l
mg/l
mg/l
mg/l
KTJ/1ml
µg/l
Labe
Dolní Beřkovice
830,200
3,2
21,3
3,7
0,10
0,10
16,6
19,3
19,4
Labe
Štětí
819,064
3,7
31,8
3,5
0,11
0,14
16,3
52,5
-
Labe
Nučnice
796,943
3,0
21,2
3,7
0,08
0,10
17,3
16,3
24,2
Z hlediska útvarů povrchových vod se záměr přímo dotýká vodního útvaru „Labe od toku Vltava po tok Ohře“ (ID OHL_0030), který je vymezen jako silně ovlivněný vodní útvar. Pro hodnocení stavu uvedeného vodního útvaru je reprezentativní profil Labe - Nučnice. Chemický stav vodního útvaru je klasifikován jako „dobrý“, ekologický potenciál útvaru je hodnocen jako „poškozený“ z důvodu hodnocení biologických složek – nevyhovujících ukazatelů makrozoobentos a fytobentos. Následující tabulka poskytuje základní informace o tomto útvaru. Tab. C.2/11: Hodnocení chemického stavu a ekologického potenciálu vodního útvaru „Labe od toku Vltava po tok Ohře“ (zdroj: návrh Plánu dílčího povodí Ohře, dolního Labe a ostatních přítoků Labe, Povodí Ohře, s.p., 2014) ID vodního útvaru
OHL_0030
Název vodního útvaru
Labe od toku Vltava po tok Ohře
Chemický stav
dobrý
nevyhovující ukazatele: nejsou
Ekologický potenciál
poškozený potenciál
nevyhovující ukazatele: makrozoobentos, fytobentos
- silně ovlivněný vod. útvar
ano
- hodnocení biol. složek
poškozený
- hodnocení všeobec. fyz.-chem. složek
dobrý
- hodnocení spec. znečišťující látek
dobrý
- hodnocení hydromorfologie
neklasifikováno
Cílem Rámcové směrnice o vodách je dosáhnout u všech vodních útvarů povrchových i podzemních vod na území členských států EU dobrého stavu vod. Předpokladem splnění tohoto cíle je dosažení jak dobrého ekologického stavu či potenciálu, tak dobrého chemického stavu. V současné době proto dochází ke zpřísňování norem environmentální kvality prioritních látek a k zavádění norem pro nové látky.
16X289790-02001 EIA_2016-V3.docx
strana 67 z 103
EcoFlex – Dokumentace 15121061
Podzemní vody Dotčené území leží v hydrogeologickém rajónu 4523 – Křída Obrtky a Úštěckého potoka, v blízkosti hranice s hydrogeologickým rajónem 4530 – Roudnická křída. Hydrogeologický rajón 4523 – Křída Obrtky a Úštěckého potoka má typ propustnosti průlino-puklinový s vysokou transmisivitou (vyšší než -3 2 2 1.10 m /s) a s mineralizací 0,3 – 1 g/l. Plocha hydrogeologického rajónu je 309,05 km . Volná hladina podzemní vody v zájmovém území se pohybuje v úrovni 5,5 – 5,7 m pod terénem. Hydrogeologické poměry území jsou ovlivněny především propustností zemin a hornin a jsou v úzké hydraulické souvislosti s hladinou v řece. Režim proudění vod směrem k toku je ovlivňován bezprostřední blízkostí řeky Labe, která tvoří přirozenou erozní bázi rozsáhlého území. Podzemní voda je vázána na dosti dobře propustné průlinové prostředí terasových sedimentů, především štěrků a písků. Povrchové pokryvné útvary vykazují proměnlivou propustnost a mohou být až nepropustné. Rovněž předkvarterní podloží je prakticky zcela nepropustné, zvláště ve svrchní navětrané části. Pro zhodnocení hydrogeologické situace v okolí zájmového území jsou nejdůležitější poměry v kvartérních štěrkopískových náplavech. Hladina podzemní vody v těchto sedimentech je volná, lokálně mírně napjatá a pohybuje se kolem 1 – 3 m pod terénem. Běžné kolísání podzemní vody je +0,5 až +1,5 m v průběhu roku. Toto kolísání podzemní vody je způsobeno infiltrací srážkovou vodou a drénováním do povrchových vod. Transmisivita štěrkopískového kolektoru se pohybuje v rozmezí od -2 -4 2 -3 -4 6,35 x 10 do 6,72 x 10 m /s, koeficient filtrace nabývá hodnot od 2,33 x 10 do 1,16 x 10 m/s, storativita (zásobnost) dosahuje hodnot od 0,236 do 0,0016. Hydrogeologický režim v křídovém podloží štěrkopískových teras je určován poměry v křídové pánvi jako celku. Horninový komplex spodního turonu (slínovce) má funkci regionálního izolátoru, podložní horniny cenomanu (převážně pískovce) představují hydraulický kolektor. Režim pohybu podzemních vod v kvartérním kolektoru je úzce spjat se stavem vody v řece Labi. Ovlivnění stavu podzemní vody průtokem v řece je relativně rychlé. Podzemní vody jsou dotovány především atmosférickými srážkami v hydrogeologickém povodí. Pouze při náhle zvýšených vodních stavech nebo při extrémním poklesu stavu podzemních vod dochází krátkodobě k dotaci kolektoru povrchovou vodou. V dotčeném území se nenalézají studny pro zásobování obyvatelstva pitnou vodou. Obyvatelstvo je zásobováno pitnou vodou z veřejné vodovodní sítě z úpravny vody Malešov. V roce 2004 byla zpracována analýza rizik s ohledem na kontaminaci podzemních vod chlorovanými uhlovodíky (kontaminant se šíří z prostoru uzavřené skládky CSO I, která byla zcela nevhodně založena a provozována v minulém století). Nejvyšší kontaminace podzemních vod puklinového kolektoru bělohorského souvrství byla zpětnou simulací vypočtena na rok 1993. V rámci aktuálního i plánovaného využití dotčeného území (průmyslová zóna) nebyla zjišťována karcinogenní či nekarcinogenní zdravotní rizika ani rizika pro ekosystémy plynoucí ze staré ekologické zátěže. Kvalita podzemních vod v areálu je pravidelně monitorována v půlročním intervalu. Rozsah a četnost pravidelného monitoringu jsou stanoveny Integrovaným povolením.
Půda a horninové prostředí Zájmové území náleží z hlediska morfologického členění do Polabské nížiny, části Mělnické kotliny. Reliéf krajiny je rovinatý až mírně zvlněný. Výškové rozdíly v zájmové oblasti činí max. 1 až 3 m. Geomorfologicky náleží zájmové území do Hercynského systému, oblasti Středočeské tabule, celku Dolnooharské tabule, podcelku Terezínské kotliny a okrsku Roudnické brány. Půdní typy v lokalitě představují modální fluvizemě (v údolní nivě), v centrální části areálu arenické regozemě (na terasových štěrcích) a v sv. části modální pararendziny (na karbonátových svahovinách).
16X289790-02001 EIA_2016-V3.docx
strana 68 z 103
EcoFlex – Dokumentace 15121061 Kvalita půdy v areálu nebyla historicky sledována, proto bylo v roce 2013 odebráno 6 vzorků z míst s největším potenciálem znečištění (okolí zásobníků PHM, TTO a LTO, manipulační plochy). Provedené analýzy prokázaly pouze v jednom případě zvýšený obsah ropných látek (jako uhlovodíky C10-C40). Toto zvýšení nepřesahuje hodnotu indikátoru znečištění zemin stanovenou pro průmyslově využívané území. Zájmové území leží ve smyslu regionálně geologického členění ve středočeské oblasti Českého masivu a je součástí české křídové pánve, rozsáhlé deprese vyplněné sladkovodními a později mořskými uloženinami. Podložní horniny představují svrchnokřídové mořské sedimenty zastoupené cenomanskými a turonskými slínovci jizerského souvrství, které jsou ve svrchních partiích zvětralé až rozložené. Úroveň povrchu tohoto předkvartérního podloží se v lokalitě pohybuje v hloubce nejčastěji od 10 do 20 m pod terénem. Kvartérní horniny zastupují typické fluviální uloženiny údolní nivy, převážně písčité štěrky, štěrky a štěrkopísky, které jsou překryty hlinitými písky až písčitými hlínami. Svrchní partie představují jílovité až písčité zeminy místy s příměsí organických látek (povodňové hlíny). Vzhledem k historickým aktivitám v dotčené ploše představují místy část stratigrafického profilu také antropogenní sedimenty (navážky).
Obr. C 2-7: geologická mapa prostoru záměru a okolí
16X289790-02001 EIA_2016-V3.docx
(Česká geologická služba)
strana 69 z 103
EcoFlex – Dokumentace 15121061
Legenda k obr. C.2-7:
Lokalita se nenachází v chráněném ložiskovém území, není v ní evidován žádný dobývací prostor a nejsou na ni vázána ložiska vyhrazených nerostů ani jejich ochranná pásma.
16X289790-02001 EIA_2016-V3.docx
strana 70 z 103
EcoFlex – Dokumentace 15121061
Ekosystémy, fauna a flóra Lokalita je součástí provincie středoevropských listnatých lesů, hercynské subprovincie, jmenovitě jednotky 1.7 Polabský bioregion. Vzhledem k průmyslovému využívání pozemků není zastoupen žádný přirozený ekosystém. Mimo zastavěné a zpevněné plochy existují pouze ojedinělé skupiny vysazených stromů a uměle zatravněné plochy. Případná přítomnost synantropních živočišných druhů na volných plochách je náhodná, zaznamenáno je využívání některých objektů jako hnízdiště, 30 přestože v databázi registrovaných hnízdišť není uvedeno . Biotické vazby dotčené plochy na okolní ekosystémy byly zcela přerušeny v polovině minulého století výstavbou a provozem průmyslového areálu. Aktuální stav bioty v areálu bude předmětem průzkumu v letošním roce. Výsledky tohoto průzkumu a z něj vyplývající případné podmínky pro navržený záměr budou zahrnuty do závazného stanoviska.
C.3 Celkové zhodnocení kvality životního prostředí v dotčeném území z hlediska jeho únosného zatížení Vlastní dotčené území je intenzivně průmyslově ovlivněné bez přirozených ekosystémů (aktivní průmyslová zóna). Únosnost zatížení lze hodnotit podle dodržení legislativních limitů v jednotlivých sledovaných parametrech. Z tohoto hlediska je nad únosnou úroveň zatížena pouze část některých ploch sousedících s areálem, zejména z hlediska překračování hygienických limitů pro hluk v chráněném prostoru a občasného zvýšeného obsahu pachových látek ve smyslu faktoru pohody. Oficiální web města uvádí, že přes průmyslový ráz má město velmi krásné okolí a nečekanou nabídku zajímavých sportovně odpočinkových zařízení. Město je centrem poměrně rozsáhlé spádové oblasti a je vybaveno službami jak v obchodě, tak v dopravě, zdravotnictví a kultuře.
30
http://www.rorysi.cz/rorysidb/search.php?mun_id=763691
16X289790-02001 EIA_2016-V3.docx
strana 71 z 103
EcoFlex – Dokumentace 15121061
ČÁST D KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA A HODNOCENÍ VLIVŮ ZÁMĚRU NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ D.I Charakteristika předpokládaných vlivů záměru na obyvatelstvo a životní prostředí a hodnocení jejich velikosti a významnosti 1. Vlivy na obyvatelstvo, včetně sociálně ekonomických vlivů Stavební práce spojené se záměrem nebudou svým rozsahem významné. Z hlediska možné zvýšené prašnosti a hlučnosti na staveništi je pozitivní, že staveniště není v kontaktu s obytnou zástavbou (minimální vzdálenost je 300 m, staveniště bude od města odděleno železniční vlečkou, řadovou zelení a případně veřejnou komunikací, takže etapa výstavby by neměla představovat narušení faktorů pohody pro obyvatelstvo nejbližší obytné zástavby. Zdravotní vlivy v období výstavby lze předběžně hodnotit jako málo významné (protože při výstavbě by nemělo dojít k překročení hygienických limitů mimo areál) a časově omezené. Zhodnocení účinků imisních příspěvků znečišťujících látek, hluku na lidské zdraví je uvedeno v hodnocení vlivů na veřejné zdraví, které tvoří přílohu č. 7 předložené dokumentace EIA. Z celkového hodnocení provedeného podle aktuálních metodik vyplývá, že hlavní nepříznivé vlivy provozu papírny na obyvatele jsou za současného stavu hluk ze stacionárních zdrojů technologie v noční době a ovlivnění kvality ovzduší oxidem siřičitým a redukovanými sloučeninami síry. Ve výhledovém stavu po realizaci záměru modernizace papírny má podle výsledků hlukové studie dojít k eliminaci rizika hluku pro obyvatele snížením hlukové zátěže okolí pod prahovou hladinu rušení spánku. K postupnému dosažení tohoto stavu při realizaci záměru je doporučeno stanovit časový harmonogram a monitorovat vývoj situace měřením hluku v měřících bodech dohodnutých s orgánem ochrany veřejného zdraví. U imisního příspěvku papírny ke znečištění ovzduší oxidem siřičitým dojde podle výsledků rozptylové studie po realizaci záměru k podstatnému snížení. Předpokládaný efekt opatření ke snížení emisí TRS zpracovaná rozptylová studie z objektivních důvodů nepostihuje, vývoj situace je proto doporučeno nadále monitorovat stávajícím systémem měření. Realizace záměru bude mít pozitivní sociální důsledky, protože dojde k přímému i nepřímému zvýšení zaměstnanosti v regionu. Místní firmy se budou moci podílet na výstavbě záměru a na službách spojených s provozem a údržbou záměru. Záměrem nedojde k záboru ZPF a PUPFL nebo výkupu pozemků či nemovitostí. Nárůst intenzity dopravy, zejména těžkých motorových vozidel, přestože málo významný, bude nepochybně vnímán částí obyvatelstva negativně. V tomto ohledu však neexistuje alternativní řešení (využití železnice se předpokládá v maximální možné míře) a zdravotní rizika zvýšením intenzity dopravy nevznikají.
2. Vlivy na ovzduší a klima Období výstavby Hlavními emisemi v období výstavby bude prach ze stavebních prací a emise ze spalování pohonných hmot projíždějících aut a stavebních mechanismů. Zatížení tohoto typu bude však pouze dočasné a lze je považovat za obvyklé při činnostech obdobného charakteru, nevýznamné a v širší oblasti za únosné. Nepředpokládá se ovlivnění klimatických poměrů území. Celkový vliv výstavby na kvalitu ovzduší lze označit za lokálně omezený, krátkodobý a celkově málo
16X289790-02001 EIA_2016-V3.docx
strana 72 z 103
EcoFlex – Dokumentace 15121061 významný. V rámci výstavby Záměru budou přijata opatření k minimalizaci prašnosti a hlučnosti. Období provozu Působení provozu záměru na kvalitu ovzduší ve venkovním prostoru je vyhodnoceno v rozptylové studii (příloha č. 6). Rozptylová studie obsahuje výpočty imisních koncentrací pro tři varianty (stavy). První varianta představuje stávající příspěvek ke znečištění ovzduší. Druhá varianta reprezentuje stav po realizaci záměru (příspěvek stacionárních zdrojů záměru včetně související dopravy). Třetí varianta obsahuje výpočet celkového znečištění při kumulaci všech záměrů (Pila Štětí, Prodloužení vlečky Mondi a posuzovaný záměr). Podle provedených výpočtů nedojde realizací záměru popsaného v této dokumentaci k významnějšímu nárůstu imisních koncentrací sledovaných znečišťujících látek (suspendované částice, SO2, NO2, CO, benzen, benzo(a)pyren a sloučeniny redukované síry). U většiny sledovaných látek nedojde prakticky k žádné změně (zvýšení počtu zdrojů bude kompenzováno snížením emisí), u znečišťujících látek emitovaných převážně vyvolanou automobilovou dopravou (tj. benzen a benzo(a)pyren) dojde k nepatrným nárůstům s ohledem na stávající znečištění. U emisí CO dojde k podstatnějšímu zlepšení vzhledem k téměř řádovému poklesu v hmotnostním toku emisí z posuzovaných zdrojů záměru EcoFlex, k mírnému poklesu dojde u emisí SO2. Celkově lze z hlediska vlivů na ovzduší považovat záměr EcoFlex za proveditelný. Vlivy na klima Přestože záměr nakládá s poměrně značným množstvím vody (roční ztráty výparem lze odhadovat na 3 3 téměř 2 mil. m /rok při současném provozu a cca 2,5 mil. m /rok po dokončení záměru), jde vzhledem k rozloze, na níž tento výpar nahrazuje přirozenou evapotranspiraci, o relativně nevýznamné množství, které nemá potenciál potřebný pro ovlivnění klimatu. Pokud jde o možnou změnu mikroklimatu, lze ji kvantifikovat odhadem s přihlédnutím k modelům provedeným v souvislosti s významnějšími zdroji (chladící věže velkých energetických zařízení). V případě nového jaderného zdroje Temelín (s řádově vyšším výparem) bylo zjištěno, že průměrné změny denní přízemí teploty mohou dosáhnou hodnot v prvních desetinách °C a průměrné změny -6 3 absolutní vlhkosti mohou dosáhnout max. hodnot v jednotkách 10 kg.m . Velikost těchto změn byla hodnocena jako minimální vliv, v případě posuzovaného záměru půjde o vliv spolehlivě nižší.
3. Vlivy na hlukovou situaci a event. další fyzikální a biologické charakteristiky Úroveň hluku patří k významným ukazatelům kvality životního prostředí a faktorům ovlivňujícím zdraví obyvatel. Nadměrný hluk je zdrojem stresu, který je příčinou řady civilizačních onemocnění, proto je max. úroveň hluku v komunálním prostředí předmětem legislativních omezení. Období výstavby Celkový vliv hluku během výstavy lze, stejně jako vliv na ovzduší, označit za lokálně omezený, krátkodobý a celkově málo významný. Při provádění stavebních prací bude minimalizován hluk ze staveniště následujícími opatřeními: - Využíváním zařízení a strojů v dobrém technickém stavu, jejichž hlučnost nepřekračuje stanovené hodnoty - Vhodným rozmístěním mechanizace a strojů na staveništi - Vypínáním motorů strojů při přestávkách a nečinnosti - Kontrolou technického stavu strojů a mechanizace - Dodržováním pracovní doby (zákaz noční práce se zvýšeným hlukem) a organizačními
16X289790-02001 EIA_2016-V3.docx
strana 73 z 103
EcoFlex – Dokumentace 15121061 opatřeními (vyloučení souběhu hlukově exponovaných činností, pokud budou pro výstavbu nezbytné) Vzhledem k očekávanému počtu nasazených stavebních strojů a jejich charakteristikám lze předpokládat, že úroveň hluku při výstavbě nedosáhne úrovně hluku běžného provozu záměru. Období provozu V rámci záměru bude realizováno opatření ke snižování hlučnosti na chladicích věžích (bude provedena náhrada za nové věže s nižší hlučností). Současně pokračuje realizace protihlukových opatření na ostatních zdrojích Mondi Štětí, ale rovněž na Mondi Coating a.s. a Security Paper Mill a.s. v areálu závodu. Náhradou některých technologií (např. odstavení spalovny CNCG, náhrada nebo rekonstrukce vápenné pece) dojde k dalšímu snížení hluku ve srovnání se současným stavem. Pozitivní vliv na snižování hlučnosti má i trend omezování noční dopravy a převádění silniční dopravy na železniční. Celkový vliv provozu záměru na hlukovou zátěž ve venkovním chráněném prostoru je modelován a vyhodnocen v akustické studii (příloha č. 5 této dokumentace). Realizací záměru dojde k výraznému snížení hluku z provozu výrobní technologie papíren, šířeného do okolní chráněné zástavby. Veškerá zařízení v přímém kontaktu s venkovním prostorem, budovaná nebo dotčená záměrem budou podléhat emisním limitům hluku, jak jsou stanoveny v příloze č. 2 akustické studie. Dodržení těchto limitů garantuje výrazné snížení hluku šířeného do okolní chráněné zástavby ve výhledovém stavu a hluková zátěž v obytné zástavbě by podle výsledků výpočtu pak neměla přesahovat prahovou hladinu pro obtěžování nebo rušení spánku. Tab. D.I.3/1: Výsledek akustických výpočtů pro výhled záměru Ecoflex v referenčních bodech v noční době Vypočteno
Limit
Adresa objektu
LAeq,T [dB]
Nejistota
[dB]
U [dB]
1
Cihelná 670 (hotel Terek)
39,4
40.0
2.0
Vyhovuje
2
Palackého 672 (ubytovna)
42,1
40.0
2.0
Překračuje
3
Cihelná 598 (ubytovna)
40,0
40.0
2.0
Vyhovuje
4
Polské armády 658
34,6
40.0
2.0
Vyhovuje
5
Račice 41 (RD u hřiště)
33,1
40.0
2.0
Vyhovuje
Bod
Hodnocení
Pro hlukové zatížení lokality dopravním hlukem není provoz papírny významný a předpokládané navýšení objemu obslužné dopravy papírny po realizaci záměru tento stav nijak nezmění. Hluk z dopravy uvnitř areálu papíren se do chráněné zástavby nešíří vůbec nebo jen v zanedbatelné míře. Navýšení intenzity dopravy na veřejných komunikacích se projeví nárůstem celkové hlučnosti z provozu na těchto komunikacích v úrovni do 0,6 dB. Pro pozemní dopravu tedy lze použít korekci pro tzv. starou hlukovou zátěž, limity LAeq,T = 70 dB pro den, resp. LAeq,T = 60 dB pro noc jsou s rezervou dodrženy pro stávající stav i výhled. Pohyb vlaků na vlečce do papíren rychlostí 30 km/h způsobuje hlučnost, která ve dne zcela zaniká pod ruchem prostředí, v noční době je pak slyšitelný přejezd vlaků přes výhybky ve stanici Mondi, avšak na celkovou hlučnost emitovanou z areálu papíren toto zvýšení nemá vliv. Ve výhledu po realizaci záměru nedojde k registrovatelné změně intenzity vlečkové dopravy v noci, ve dne bude provoz navýšen o několik vlakových souprav, hlučnost se mírně navýší, zůstane však v podlimitních hodnotách. Je nezbytné zachovat stávající plné oplocení areálu papíren v místě vjezdu vlečky, neboť toto funguje jako velmi účinná protihluková bariera, která v plné výšce cloní nejblíže ležící obytné stavby v místě přejezdu výhybek.
16X289790-02001 EIA_2016-V3.docx
strana 74 z 103
EcoFlex – Dokumentace 15121061
Vlivy vibrací Při výstavbě se vzhledem k existujícím objektům nepředpokládá použití strojů s významným podílem vibrací (např. zarážení nebo vibrování pilot), proto vliv vibrací na dotčené území bude zanedbatelný. Provoz záměru nezahrnuje zdroje vibrací, které by se mohly projevit mimo vlastní výrobní objekty nebo jejich bezprostřední okolí. Všechny požadavky na ochranu veřejného prostoru proti vibracím budou spolehlivě dodrženy.
4. Vlivy na povrchové a podzemní vody Vlivy na odvodnění území Provedením záměru dojde k nárůstu zastavěné plochy uvnitř areálu závodu a zpevnění části ploch dříve volných. Takto zachycené srážkové vody budou svedeny novými kanalizačními přípojkami do stávající dešťové kanalizace. Nebudou provedeny jiné terénní úpravy ovlivňující odvodnění území. Se zachycenou srážkovou vodou bude nakládáno stejným způsobem jako v současném provozu. Srážková voda bude nezávadnou kanalizací odváděna částečně k recyklaci přes MČOV a částečně přímo do recipientu (Labe). Na nezastavěných a nezpevněných plochách bude umožněn běžný vsak srážek (dřevosklad, zelené plochy). Vzhledem k plochému reliéfu terénu lze vliv na odvodnění území považovat za nevýznamný. Relativní blízkost recipientu ovlivňuje úroveň hladiny podzemní vody a kompenzuje tak lokálně omezenou plochu vsaku srážek. Vliv na hydrologické charakteristiky se projeví pouze ztrátou malé části odebírané vody během technologického procesu. S ohledem na velikost průtoků v Labi je tento vliv i v období nízkých průtoků zanedbatelný (cca 0,03% ročního množství při průměrném průtoku). Vliv na povrchové vody Z hlediska vodohospodářské bilance nedojde ke změně ve srovnání se současným stavem. Z tohoto pohledu je záměr prakticky neutrální. Přestože je určité množství vody zapracováno do výrobků, případně převedeno do ovzduší při výrobním procesu, je tento úbytek zčásti kompenzován příjmem komunálních odpadních vod z města. Odběr povrchové vody z vodního toku Labe ř. km 93,17 za účelem zajištění technologické vody při výrobě papíru je prováděn v souladu s Integrovaným povolením závodu Mondi Štětí, a.s. Očekávaná spotřeba vody při provozu záměru nevyvolává potřebu navýšení maximálního povoleného množství 3 odebíraných vod (60 mil. m /rok). Povolené množství odebíraných vod pokryje jak současnou potřebu 3 3 závodu (~30 mil. m /rok), tak i budoucí potřebu závodu vyvolanou provozem záměru (<34 mil. m /rok). Budoucí potřeba vody závodu představuje cca 112 % současné potřeby. Podmínky vypouštění odpadních vod do vodního toku Labe ř. km 92,87 stanovené platným Integrovaným povolením závodu Mondi Štětí nebudou vlivem záměru dotčeny. Celkové množství 3 vypouštěných odpadních vod se vlivem provozu záměru zvýší cca z 28 na 30 mil. m /rok (tj. o 7 %), nicméně jak maximální množství vypouštěných odpadních vod, tak jejich koncentrační a bilanční emisní limity nebudou překračovat limitní hodnoty stanovené Integrovaným povolením. Hodnocení stavu útvaru povrchových vod probíhá v souladu se směrným dokumentem CIS č. 13 (Guidance Document No. 13 Overall Approach to the Classification of Ecological Status And Ecological Potential). Chemický stav útvarů povrchových vod je určován na základě hodnocení koncentrací prioritních látek a některých dalších znečišťujících látek dle NV č.401/2015 Sb., které v posuzovaném případě nejsou obsaženy. Ekologický stav/potenciál vodního útvaru je hodnocen syntézou výsledků hodnocení biologických složek a dílčích podpůrných složek všeobecných fyzikálně-chemických, specifických znečišťujících látek, příp. též hodnocení hydromorfologie v případě přirozených vodních útvarů. Při syntéze
16X289790-02001 EIA_2016-V3.docx
strana 75 z 103
EcoFlex – Dokumentace 15121061 hodnocení platí vždy horší z provedených hodnocení. Klasifikace je pětistupňová (stav velmi dobrý, dobrý, střední, poškozený, zničený). Pro hodnocení stavu vodních útvarů jsou použity tzv. reprezentativní profily, které jsou lokalizovány tak, aby charakterizovaly veškeré vlivy na stav daného vodního útvaru a jakost vody, nejčastěji poblíž uzávěrového profilu vodního útvaru. Vodní útvar může mít nejvýše jeden reprezentativní profil. U umělých a silně ovlivněných vodních útvarů je environmentálním cílem „dobrý ekologický potenciál“ definovaný tak, aby byl dosažitelný bez významného omezení využívání vod nebo bez újmy v širším okolí. Dotčený vodní útvar „Labe od toku Vltava po tok Ohře“ (OHL_0030, resp. ÚPV 15) vymezený jako silně ovlivněný útvar je z hlediska chemického stavu aktuálně hodnocen jako „dobrý“ a z hlediska ekologického potenciálu jako „poškozený“ (z důvodu nevyhovujících ukazatelů makrozoobentos a fytobentos), hodnoty NEK pro specifické znečišťující látky jsou dodrženy [13]. Tab. D.I.4/1: Typově specifické hodnoty pro vybrané ukazatele všeobecných fyzikálně-chemických složek ekologického stavu útvarů povrchových vod tekoucích (typ 1-1-2-3) a stávající stav vodního útvaru v reprezentativním profilu Nučnice-Litoměřice (ř. km 796,943) Ukazatel
Charakteristická hodnota
Hodnota (VD/D) Hodnota (D/S) Vodní útvar OHL_0030 (profil Nučnice stávající stav)
maximum
21
28
25,4
medián
12
15
11,9
O2 (mg/l)
medián
10
9
9,8
BSK5 (mg/l)
medián
1,8
3,8
2,35
2SO4
medián
50
200
61,15
medián
40
150
28,9
minimum
7,5
6
7,1
maximum
8,5
9
9
Teplota (°C)
(mg/l)
–
Cl (mg/l) pH
medián
0,05
0,15
0,105
N-
NO3 (mg/l)
medián
2,3
4,5
3,7
N-
+ NH4 (mg/l)
medián
0,06
0,23
0,06
Pcelk (mg/l)
Pozn.: VD/D – velmi dobrý/dobrý, D/S – dobrý/střední stav V tabulce D.I.4/2 je přehledně uvedeno vyhodnocení vlivu vypouštění odpadních vod (limitované ukazatele BSK5, CHSKCr, NL, AOX) na recipient ve výhledovém stavu při srovnávacím průtoku v recipientu Q355. Výpočet vlivu na recipient je stanoven dle směšovací rovnice z údajů Povodí Labe a ČHMÚ o průtocích a kvalitě vodoteče Labe v nejbližším profilu Labe – Mělník (průtok) a profilu Labe – Štětí (kvalita). 3 31 Jako výpočtový průtok v recipientu byla zvolena hodnota Q355 = 82,20 m /s , u výpočtových hodnot koncentrací látek v recipientu byly použity roční průměry za období 2013 – 2014. Pro množství a kvalitu zbytkového znečištění ve vypouštěných odpadních vodách papírny byly použity hodnoty maximálního množství vypouštěných odpadních vod uvedené v tab. B.III.2/3 a roční bilanční údaje uvedené tab. B.III.2/4.
31
3
odpovídající hodnota průtoku v profilu Štětí bude mírně vyšší (v desetinách m /s) vlivem přítoků z mezipovodí
16X289790-02001 EIA_2016-V3.docx
strana 76 z 103
EcoFlex – Dokumentace 15121061 Tab. D.I.4/2: Výpočet imisního znečištění v toku pod výpustí pro Q355-denní průtok Ukazatel Jednotka Koncentrace látek v recipientu pod výpustí stávající 32 stav
budoucí 33 stav
změna
Posouzení recipientu v budoucím stavu porovnání 34 s NEK
hodnocení vodního útvaru OHL_0030 chemický stav
ekologický potenciál všeobecné fyz.chem.složky: „dobrý“
BSK5
mg/l
3,7
3,7
0,0
+0,0%
3,8
CHSKCr
mg/l
31,8
32,4
0,6
+1,9%
26
NL
mg/l
16,3
16,3
0,0
+0,0%
20
neklasifikováno
AOX
µg/l
24,1
-0,1
-0,4%
25
specifické znečišťující látky: „dobrý“
24,2
35
„dobrý“
neklasifikováno
Vypouštění odpadních vod do recipientu ve výhledovém stavu vyhovuje stanoveným normám environmentální kvality dle nařízení vlády č. 401/2015 Sb. ve všech vypočtených limitovaných ukazatelích s výjimkou CHSKCr. Podle orientačního výpočtu směšovací rovnicí je očekáváno zvýšení koncentrace CHSK Cr v toku pod výpustí o 0,6 mg/l (tj. o 1,9%), což znamená, že by byla stejně jako v současné době v daném úseku toku překračována hodnota NEK v tomto ukazateli, která je 26 mg/l. V důsledku změny používané metody bělení je naopak očekáváno mírné snížení hodnot AOX v toku o 0,4%. Vypouštění odpadních vod vyvolané provozem záměru nezpůsobí změnu hodnocení chemického stavu a ekologického potenciálu dotčeného vodního útvaru. Vliv na chemický stav není nutno uvažovat s ohledem na absenci příslušných chemických látek v posuzovaném záměru. Z hlediska všeobecných fyzikálně-chemických složek podpůrných pro hodnocení biologických složek, je očekávaný vliv záměru v profilu Štětí (tj. pod výpustí odpadních vod) nulový nebo nevýznamný. U očekávaného zvýšení koncentrace CHSKCr o 1,9% se nepředpokládá detekovatelný vliv na hodnocené biologické ukazatele (fytobentos, makrozoobentos, ryby). V ukazateli AOX, který patří mezi specifické znečišťující látky, zatížení dolního úseku Labe provedením záměru poklesne. V souvislosti s omezením chemického bělení buničiny chlorovými látkami ve prospěch EDTA bude do recipientu v odpadních vodách vypouštěna část této kyseliny. Tabulka D.I.4/3 poskytuje orientační výpočet imisního znečištění toku v ukazateli EDTA pod výpustí.
32
profil Labe – Štětí (ř. km 819,064), zdroj: Vodohospodářská bilance za rok 2014, Povodí Labe, s.p., září 2015 33 dle směšovací rovnice 34 dle nařízení vlády č.401/2015 Sb., roční průměr 35 profil Labe – Nučnice (ř. km 796,943), v profilu Labe - Štětí údaj není k dispozici 16X289790-02001 EIA_2016-V3.docx
strana 77 z 103
EcoFlex – Dokumentace 15121061 Tab. D.I.4/3: Výpočet imisního znečištění EDTA v toku pod výpustí pro Q355-denní průtok Ukazatel Jednotka Koncentrace látek v recipientu pod výpustí stávající 36 stav
budoucí 37 stav
změna
Posouzení recipientu v budoucím stavu porovnání 38 s NEK
hodnocení vodního útvaru OHL_0030 ekologický potenciál
EDTA
µg/l
6,6
39
6,8
0,2
+3,0%
5,0
specifické znečišťující látky: „dobrý“
Z koncentračních hodnot je zřejmé, že v současném stavu je v monitorovaném profilu Štětí překračována hodnota NEK v ukazateli EDTA v průměru o 1,6 µg/l [15]. K nárůstu koncentrace EDTA a překročení stanovené NEK na dolním Labi dochází již mezi kontrolními profily Obříství a Dolní Beřkovice, přičemž není blíže specifikován podíl konkrétních zdrojů na tomto koncentračním nárůstu (kyselina EDTA a její soli jsou poměrně široce používány – od hnojiv přes fotochemický průmysl až po potravinářský průmysl). Dle standardního výpočtu směšovací rovnicí je vlivem provozu záměru očekáváno zvýšení koncentrace EDTA v toku pod výpustí o 0,2 µg/l (tj. zvýšení hodnoty o 3,0%). Tento stav se vztahuje ke konzervativnímu očekávání odstranění 40% EDTA na čistírně odpadních vod závodu, nicméně v reálném provozu lze očekávat spíše vyšší procento odstraňování (např. v obdobném provozu fy Zellstoff Stendal GmbH v Arneburgu je dle dostupných informací účinnost odstraňování EDTA až 90%). Zachování stávajícího stavu koncentrace EDTA recipientu v profilu Štětí z hlediska přesnosti výpočetní predikce by vyžadovalo účinnost odstraňování EDTA ve výši 77%. V uzávěrovém profilu Nučnice, který je reprezentativní pro hodnocení stavu dotčeného vodního útvaru je v současné době dosahována koncentrační hodnota EDTA pod úrovní NEK. Ve výhledovém stavu (po dokončení záměru) zůstane hodnocení vodního útvaru beze změny. Očekávané zvýšením obsahu EDTA v profilu Štětí o 3% nevyvolá změnu v dosažení NEK. Z hlediska specifických znečišťujících látek zůstane hodnocení vodního útvaru „dobrý“. Podle závěrů BAT, je nejlepší dostupnou technikou umožňující omezit množství vypouštěných chelatačních činidel, která nejsou biologicky snadno rozložitelná, jako jsou kyseliny EDTA či DTPA používané při bělení peroxidem, použití určité kombinace níže uvedených technik (BAT 3): Technika
Použitelnost
a
Stanovení množství chelatačních činidel vypouštěných do životního prostředí na základě periodického měření.
Nevztahuje se na zařízení, kde se chelatační činidla nepoužívají.
b
Optimalizace výrobního procesu umožňující omezit spotřebu a emise biologicky těžko rozložitelných chelatačních činidel.
Nevztahuje se na zařízení, která ve své čistírně odpadních vod či v rámci výrobního procesu odstraní 70 % nebo více kyselin EDTA/DTPA.
c
Přednostní používání biologicky snadno rozložitelných či odstranitelných chelatačních činidel, postupné vyřazovaní nerozložitelných produktů.
Použitelnost této techniky závisí na dostupnosti vhodných náhražek (biologicky rozložitelných činidel splňujících např. požadavky týkající se bělosti buničiny).
36
profil Labe – Štětí (ř. km 819,064), zdroj: Vodohospodářská bilance za rok 2014, Povodí Labe, s.p., září 2015 37 dle směšovací rovnice 38 dle nařízení vlády č.401/2015 Sb., roční průměr 39 odečet z grafického vyjádření hodnot 16X289790-02001 EIA_2016-V3.docx
strana 78 z 103
EcoFlex – Dokumentace 15121061
V současné době není investorovi známa adekvátní náhrada činidla EDTA v integrovaném provozu papírny. V daném případě při respektování výše uvedených technik (opatření) lze očekávat, že provoz záměru nebude představovat významnější riziko ovlivnění kvality povrchových vod. Opatření z hlediska minimalizace rizika ovlivnění jakosti povrchových vod v rámci provozu záměru jsou formulována v kapitole D.IV.
Vliv na podzemní vody K ovlivnění hydrogeologických charakteristik zpravidla dochází zejména v souvislosti se zásahem do podložních hornin, který bude v daném případě minimální. Další ovlivnění je možné v důsledku omezení dotace srážkovými vodami, ve výjimečných případech může také dojít ke znečištění podzemní vody průnikem kontaminovaných vod z povrchu, což v případě posuzovaného záměru může nastat pouze výjimečně (havárie). Při provádění ani při provozování záměru k přímému zásahu do hydrogeologických charakteristik horninového prostředí nedojde. Založení objektů bude na pilotech, které nemohou významně ovlivnit proudění nebo úroveň hladiny podzemních vod. V důsledku omezení dotace srážkovými vodami může dojít k lokálnímu snížení infiltrace, což vzhledem k proměnlivé propustnosti půdního horizontu a celkové závislosti kvartérního kolektoru na úrovni povrchové vody v řece nebude představovat významnou změnu kvartérního štěrkopískového kolektoru. Výše popsané ovlivnění podzemních vod současně snižuje riziko jejich znečištění při potenciálních havarijních stavech (úniky závadných látek z provozu nebo dopravy). K ovlivnění puklinového cenomanského kolektoru nedojde.
5. Vlivy na půdu Záměr je situován ve stávajícím průmyslovém areálu, jeho realizací nedojde k žádnému záboru půdy ze ZPF, dotčeny nebudou ani pozemky PUPFL. V případě, že by při stavebních pracích vznikala výkopová zemina, bude nutné s ní nakládat v souladu s výsledky vyluhovatelnosti dle příslušné legislativy v odpadovém hospodářství. Vlivy na půdu lze hodnotit jako zanedbatelné až nulové, protože nejvýznamnější vlivy nastaly při zřizování areálu v minulém století (odstranění kulturních vrstev půdy na převážné části plochy, vynětí ze ZPF, srovnání nivelety apod.).
6. Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje V prostoru záměru se nevyskytují žádné přírodní zdroje specifikované jako příslušná chráněná ložisková území. Jiné přírodní zdroje se v zájmové oblasti rovněž nevyskytují. Využívané suroviny představují obnovitelné přírodní zdroje (dřevo) nebo jsou regenerovány či recyklovány buď přímo ve výrobním procesu (vápno) nebo ve formě výrobků.
16X289790-02001 EIA_2016-V3.docx
strana 79 z 103
EcoFlex – Dokumentace 15121061
7. Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy Výstavba ani provoz záměru neovlivní území s výskytem přírodních prvků, nebude generovat žádný nový vliv ani na stávající vegetaci ani volně žijící živočichy. Prostorové parametry jednotlivých prvků ÚSES, nezbytné k zachování jejich funkčnosti, nebudou realizací záměru omezeny. Lze proto předpokládat, že přímý vliv na územní systém ekologické stability bude nulový. Údolní niva, v níž je záměr umístěn, nebude významně ovlivněna, protože navržené aktivity se odehrají výhradně uvnitř průmyslového areálu (nebo uvnitř objektů mimo areál) a na stávající komunikační síti. Památné stromy v prostoru záměru nejsou. V širším okolí je evidována řada památných stromů (nejbližší jsou Borovice v Luhu a Radouňská lípa u božích muk), žádný z nich nebude záměrem dotčen. Aktuálně probíhá dendrologický průzkum s cílem inventarizovat a zhodnotit vzrostlou vegetaci určenou ke zmýcení a určit podmínky náhradní výsadby. Pro plochy dřevoskladu byl obdobný průzkum realizován v roce 2015 (79 ks dřevin) a náhradní výsadba byla navržena. Při provedené inventarizaci bylo zjištěno, že značná část stromů pochází z náletů (topoly, vrby, jilm), jejich fyziologická kvalita je převážně snížená až zbytková, zdravotní stav zhoršený až narušený a perspektiva dalšího růstu krátkodobá nebo žádná (z důvodů provozní bezpečnosti). Obdobný stav lze očekávat i na zbývající ploše areálu. Návrh opatření spočívá nejen v zajištění provozní bezpečnosti ale i ve zvýšení estetické hodnoty zeleně v areálu a vytvoření perspektivního vegetačního prvku změnou druhové skladby a následnou péčí. V termínu březen až červen bude realizován přírodovědný průzkum dotčených ploch (botanický průzkum, zoologický průzkum – bezobratlí a obratlovci) k ověření případného výskytu zvláště chráněných druhů živočichů, rostlin a volně žijících ptáků. V případě takového nálezu by bylo postupováno v souladu s §5 a §5a zákona o ochraně přírody a krajiny. Výsledky jak dendrologického průzkumu, tak přírodovědného posouzení území a případné podmínky pro provedení záměru budou předány k zapracování do závazného stanoviska k posouzení vlivů na životní prostředí. Průzkumy budou k dispozici před konáním veřejného projednání. Z orientační prohlídky areálu (2015) je známo hnízdění kolonie jiřiček, které využívají některé konstrukce vhodné k výstavbě hnízd, přestože v bezprostřední blízkosti probíhá průmyslová činnost, obvykle považovaná za rušivou. Je to zřejmě způsobeno nedostatkem hnízdních příležitostí v blízkém okolí (z obytných budov jsou hnízda obvykle odstraňována ještě před dokončením). Ve smyslu možného odstraňování hnízd z důvodu provedení záměru, které je obecně zakázáno (§5a, z. č. 114/1992 Sb. v platném znění), lze postupovat ve smyslu §5b (2) uvedeného zákona, případně lze považovat aktuálně nevyužívaná hnízda za nefunkční, protože u jedinců těchto druhů (jiřička, vlaštovka) se nejedná o významnou vazbu na konkrétní hnízdo (tyto druhy mohou v každé hnízdní sezóně postavit nové hnízdo). Konkrétní postup vyplyne z výsledku průzkumu a následného postupu orgánu ochrany přírody. Vzhledem k charakteru a situování záměru lze očekávat vlivy posuzovaného záměru na faunu, flóru a ekosystémy předběžně jako nevýznamné.
16X289790-02001 EIA_2016-V3.docx
strana 80 z 103
EcoFlex – Dokumentace 15121061
8. Vlivy na krajinu Posouzení vlivů na krajinu je provedeno podle materiálu „Metodický postup posouzení vlivu navrhované stavby, činnosti nebo změny využití území na krajinný ráz ve smyslu zákona č. 114/992 Sb. O ochraně přírody a krajiny (metoda prostorové a charakterové diferenciace území)“. Ráz krajiny je chápán jako významná hodnota dochovaného přírodního a kulturního prostředí a je proto chráněn před znehodnocením. Ráz krajiny je dán specifickými rysy a znaky krajiny, které vytvářejí její rázovitost – odlišnost a jedinečnost. Ráz krajiny vyjadřuje nejenom přítomnost pozitivních jevů a znaků, ale také kulturní a duchovní dimenzi krajiny a je vyjádřený především morfologií terénu, charakterem vodních toků a ploch, vegetačního krytu a osídlení. Krajinný ráz je vyjádřením vztahů přírodních, socioekonomických a kulturně-historických vlastností dané krajiny. Ve smyslu uvedené metodiky je předložená dokumentace zaměřena na aktuální ochranu krajinného rázu – posouzení vlivu konkrétního záměru na krajinný ráz daného území, tj. posouzení zásahu do krajinného rázu. Platnou legislativu představuje zákon č. 114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny (dále jen zákon), který se problematice ochrany krajinného rázu věnuje takto: §12 Ochrana krajinného rázu a přírodní park (1) Krajinný ráz, kterým je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti, je chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu, zejména umisťování a povolování staveb, mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonické měřítko a vztahy v krajině. (2) K umisťování a povolování staveb, jakož i jiným činnostem, které by mohly snížit nebo změnit krajinný ráz, je nezbytný souhlas orgánu ochrany přírody. Podrobnosti ochrany krajinného rázu může stanovit ministerstvo životního prostředí obecně závazným právním předpisem. (3) K ochraně krajinného rázu s významnými soustředěnými estetickými a přírodními hodnotami, který není zvláště chráněn podle části třetí tohoto zákona, může orgán ochrany přírody zřídit obecně závazným právním předpisem přírodní park a stanovit omezení takového využití území, které by znamenalo zničení, poškození nebo rušení stavu tohoto území. Použitá metoda posouzení vlivu navrhovaného záměru na krajinný ráz vychází z principu ochrany takových charakteristik, znaků a hodnot krajinného rázu, které jsou výraznými atributy přírodní, kulturně-historické a estetické kvality krajiny a z eliminace vlivů, které tuto kvalitu snižují. Dále vychází z principů krajinné ekologie, která chápe krajinu jako část zemského povrchu s charakteristickým reliéfem, tvořenou souborem funkčně propojených ekosystémů a strukturu krajiny chápe jako prostorové uspořádání krajinných složek a prvků s jejich vzájemnými vztahy.
Vymezení hodnoceného území Areál papírny je situován v nejnižší části území – v údolí Labe na nižších partiích mladopleistocenních teras. Plocha záměru leží v existující průmyslové zóně, která je vyčleněna platným územním plánem jako zóna smíšené výroby, kde je v současné době provozována zejména průmyslová výroba buničiny a papíru. Uspořádaní a rozmístění stavebních objektů v areálu je dáno tvarem pozemku, který je pro průmyslovou zónu určen, a historickým vývojem aktivit uvnitř pozemku zejména vedením dopravních a inženýrských sítí. Dispoziční řešení areálu i architektonické pojetí stávajících staveb je patrné z následujícího obrázku.
16X289790-02001 EIA_2016-V3.docx
strana 81 z 103
EcoFlex – Dokumentace 15121061
Obr. D.I.8-1 Letecký snímek areálu průmyslové zóny Štětí (bez skladové haly dokončené v roce 2015) Vymezení dotčeného krajinného prostoru Dotčený krajinný prostor (DoKP), tj. území, kde se mohou projevit bezprostřední fyzické vlivy záměru na lokalitu lze vymezit na západě ohybem řeky Labe po obec Záluží, na severu prvním hřbetem nebo hranou labského údolí (zhruba na oblouku od vrchu Sovice po Špičák), na severovýchodě vybíhá po hranu hřbetu mezi obcemi Chcebuz a Brocno, protože z této vyvýšeniny lze pozorovat za prvním horizontem nejvyšší objekty stávající papírny. Na východě představuje hranici linie přibližně mezi obcemi Jevišovice – Podvlčí, na jihu linie Podvlčí, Bechlín a Záluží. V takto vymezeném prostoru bude možné z některých míst zaznamenat vizuální vliv záměru jako pohled na nejvyšší objekty nad kulisami stávající zeleně nebo zástavby. Z většiny míst tohoto prostoru nebude záměr viditelný vzhledem ke stávajícímu porostu, konfiguraci terénu a zástavbě (stávající objekty v průmyslové zóně i městská zástavba). Akustický vliv a možný vliv pachových látek bude registrovatelný na podstatně menším území. Možné ovlivnění krajinného rázu bude spočívat ve vizuálním projevu koncových částí některých nových budov, nového regeneračního kotle a vápenné pece, pokud bude zvolena varianta výstavby nové (v případě rekonstrukce stávající k vlivu nedojde). Nejvyšší stávající objekty v areálu, které zejména reprezentují vliv areálu, nebudou záměrem dotčeny. Nejvyšší výšky nových objektů (cca 28 m) jsou srovnatelné s výškou vysokých stromů. Kromě tohoto území je nutno vzít v úvahu také některé vrcholy v širším okolí, z nichž je možné lokalitu vizuálně zaznamenat i na větší vzdálenosti. Z těchto míst lze za reprezentativní považovat nejbližší (Říp) vzdálený zhruba 10 km, v ostatních výhledech (např. Lovoš, Hazmburk, Ronov, Sedlo, Hořidla aj.) je vzhledem k větší vzdálenosti nutno očekávat podstatně menší, často nulový vliv. V DoKP nebo v těsné blízkosti lze identifikovat 4 významné vyhlídkové lokality – vyhlídku z labské terasy pod obcí Hošťka, vyhlídkové místo na okraji Liběchova, dvě vyhlídky na Řípu a rozhlednu v Roudnici nad Labem. Z rozhledny v Roudnici nad Labem nelze záměr zaznamenat vzhledem k vzrostlé vegetaci ve směru výhledu. Vyhlídce v obci Liběchov zcela dominuje průmyslový komplex elektrárny Mělník, zatímco nové objekty v průmyslovém areálu Štětí nebudou do vzdáleného pohledu zasahovat. Vymezení oblastí a míst krajinného rázu Z hlediska hodnocení krajinného rázu v DoKP není účelné vymezovat samostatné oblasti krajinného rázu. Charakteristika širšího území je dána plochou a mírně meandrující údolní nivou Labe širokou nejčastěji 1,5 – 2,0 km zaříznutou zhruba 60 až 100 m do dolnoohárecké tabule a doprovázenou dominantami více či méně výrazných vrcholů ve vzdálenějším okolí (Ralská pahorkatina, České středohoří).
16X289790-02001 EIA_2016-V3.docx
strana 82 z 103
EcoFlex – Dokumentace 15121061 V detailu lze vymezit v DoKP samostatně polabskou nížinu (v níž je situován jak vlastní záměr tak sousedící město Štětí) a mírně vyvýšenou převážně agrární krajinu se sítí větších i menších vesnic. Při vymezení oblasti krajinného rázu jsou důležité dva pohledy: vnitřní (vizuální projevy prostorové skladby, konfigurace složek a prvků vytvářející prostorové charakteristiky) a vnější (pohledové projevy okolních oblastí, průhledy, otevřenost a ohraničení vizuálními horizonty). V souvislosti s tímto rozdělením je vhodné uvést, že vlastní areál papíren včetně záměru je veřejnosti běžně nepřístupný, proto je v hodnocení preferován významnější vnější pohled. Průmyslový areál navazuje na město na jeho severozápadní straně. Areál je silnou samostatnou jednotkou, která je od města prostorově oddělena. Hranici tvoří výrazné stromořadí topolů, které definuje vnitřní prostor města a projevuje se vizuálně i ze vzdálených průhledů. Vzájemný vztah města a průmyslové zóny se projevuje provozně (funkčním a dopravním propojením). K významným pozitivním pohledovým dominantám patří hora Říp, negativní prvky představují průmyslový areál Štětí a nedaleká elektrárna Mělník, které se však projevují jen místně [11].
Obr. D.I.8-2: Schematické vymezení dotčeného krajinného prostoru Rozsah viditelnosti v blízkých pohledech DoKP představuje převážně spojité a nevýraznými horizonty vymezené území, které zahrnuje i místa, kde jsou výhledy omezeny výstavbou nebo zelení. Nejvýrazněji bude záměr patrný z několika míst na severní hraně labského údolí, která umožňují relativně blízký pohled z mírného nadhledu. Tyto pohledy v současné době zahrnují areál ve stávající podobě. Rozsah areálu i jeho výškové dominanty zůstanou nezměněny, mírně se změní lokální uspořádání objektů v areálu a jejich počet vzroste o 4 nové stavby. S výjimkou uvedených míst bude změna patrná už jen z některých míst komunikace č. 261, která probíhá před areálem. Ve zbývajících blízkých pohledech bude změna skryta za kulisou stávajících objektů nebo obvodové vegetace.
16X289790-02001 EIA_2016-V3.docx
strana 83 z 103
EcoFlex – Dokumentace 15121061
Obr. D.I.8-3: Pohled na průmyslový areál z ulice Cihelná – navrhované změny nebudou patrné (Google StreetView)
Obr. D.I.8-4: Z intravilánu města Štětí je areál patrný pouze z netypických lokací (Foto: Stanislav Řábek)
Obr. D.I.8-5: Pohled na areál z parkoviště u komunikace č. 261
16X289790-02001 EIA_2016-V3.docx
(Foto: Mondi a. s., 2016)
strana 84 z 103
EcoFlex – Dokumentace 15121061
Obr. D.I.8-6: Panoramatický pohled na průmyslový areál od severu představuje jedno z mála míst, odkud budou patrné dispoziční změny uvnitř areálu. (Foto Stanislav Řábek) Rozsah viditelnosti ve vzdálených pohledech Areál je svým umístěním v údolí Labe vizuálně izolován vůči okolnímu terénu dolnoohárecké tabule. Díky výšce nejvyšších objektů v areálu je však lze zahlédnout i z některých míst mimo DoKP, ovšem vzhledem k jejich štíhlosti se v těchto vzdálených pohledech téměř neuplatňují. Nové objekty v areálu nebudou ze vzdálených pohledových míst většinou vůbec patrné a pokud ano, neovlivní celkový projev areálu.
Obr. D.I.8-7: Pohled na areál z vyhlídky z labské terasy v blízkosti obce Hošťka. Antropomorfní struktury v krajině (zleva): jez a MVE Štětí, průmyslová zóna Štětí (areál papíren), město Štětí, Elektrárna Mělník (Foto: Mondi, 2016)
16X289790-02001 EIA_2016-V3.docx
strana 85 z 103
EcoFlex – Dokumentace 15121061
Obr. D.I.8-8: Pohled na areál z Mělnické vyhlídky na Řípu. Průmyslový areál Štětí je viditelný v levé části snímku, vpravo je Elektrárna Mělník, v popředí vlevo část obce Krabčice. (Foto: Mapy.cz) Identifikace znaků krajinného rázu a jejich klasifikace Posuzované území je součástí dolnoohárecké tabule v blízkosti Roudnické brány v Terezínské kotlině a Krabčické plošiny v Řipské tabuli. Na severu sousedí s Úštěckou pahorkatinou. Nejnižším bodem je hladina Labe (v daném místě cca 152 m n. m.), výška terénu v údolní nivě se pohybuje od 155 do 160 m n. m. Dominantu krajiny představuje severní svah labské terasy s nadmořskou výškou cca 230 m a vrchem Sovice (278 m n. m.), nejvýraznější dominantu krajiny představuje Říp s výškou 455 m n. m. vzdálený téměř 10 km, protože je v rovinatém až mírně zvlněném terénu výrazně patrný i z větších vzdáleností. Přírodní znaky Mezi nejvýznamnější charakteristiky dotčeného krajinného prostoru patří
rovinatý reliéf labského údolí
mírně zvlněný vyvýšený terén mimo říční údolí
vodní toky (Labe, Obrtka)
vodní plochy (veslařský areál Račice, malé vodní nádrže)
břehové a lesní porosty
nápadné vzdálené dominanty (Říp, Sedlo, Vlhošť aj.)
V bližším okolí lokality leží celá řada MCHÚ – PP Bílé stráně u Štětí, PP Sovice u Brzánek, PP Radouň, PP Dobříňský háj, PR Mokřady dolní Liběchovky, z nichž pouze první dvě lokality leží na okraji DoKP bez identifikovaných negativních vlivů záměru. CHKO Kokořínsko – Máchův kraj leží včetně ochranného pásma mimo DoKP. Kulturní a historické znaky Přítomnost těchto prvků je omezena na církevní stavby (kostelíky, kaple, kapličky, kříže - zejména kostel sv. Šimona a Judy ve Štětí) a historické usedlosti v okolních obcích. Vzhledem k historickým souvislostem lze za kulturní znak považovat i vzdálený Říp s rotundou sv. Jiří (přestože není přímo součástí DoKP, je v něm vizuálně vnímán, podobně jako některé přírodní
16X289790-02001 EIA_2016-V3.docx
strana 86 z 103
EcoFlex – Dokumentace 15121061 dominanty vzdáleného Českého středohoří). Převážnou část plochy DoKP tvoří zemědělsky využívaná půda. Labská cyklostezka probíhající na protějším břehu Labe nebude žádným způsobem ovlivněna. Posouzení vlivu na identifikované znaky Míra vlivu záměru na identifikované znaky je posouzena tabelární formou pro jednotlivé znaky. Z níže uvedeného stručného tabelárního posouzení lze přehledně uvést míru zásahů navrhovaného záměru do jednotlivých složek v pětistupňové škále (žádný zásah, slabý zásah, středně silný zásah, silný zásah, stírající zásah):
přírodní charakteristiky – žádný zásah kulturní charakteristiky – žádný zásah historické charakteristiky – žádný zásah přírodní hodnoty – slabý zásah estetické hodnoty – slabý zásah významné krajinné prvky – žádný zásah zvláště chráněná území – žádný zásah kulturní dominanty – žádný zásah harmonické měřítko – slabý zásah harmonické vztahy – slabý zásah
Tab. D.I.8/1: Posouzení vlivu na identifikované znaky (stav znaků v době hodnocení) Klasifikace identifikovaných znaků Znaky dle § 12 Konkrétní Dle identifikované pozitivních znaky a hodnoty či negativních 1) projevů Znaky přírodní 1. Labe (VKP) Všechny 4 charakteristiky vč. 2. PP Bílé stráně pozitivní přírodních hodnot, u Štětí VKP a ZCHÚ 3. PP Radouň 4. PP Sovice u Brzánek Znaky kulturní 1. Kostel sv. Všechny tři charakteristiky vč. Šimona a Judy pozitivní kulturních 2. Židovský dominant hřbitov Radouň 3. hora Říp Znaky historické Sídelní celky Pozitivní charakteristiky s historickými nebo objekty neutrální
3)
Posouzení míry vlivu na identifikované znaky
Dle významu 2) v KR
Dle cennosti
1. Zásadní 2. Spoluurčující 3. Spoluurčující 4. Spoluurčující
1. Jedinečný 2. Význačný 3. Význačný 4. Význačný
1. Žádný zásah 2. Žádný zásah 3. Žádný zásah 4. Žádný zásah
1. Spoluurčující 1. Význačný 2. Doplňující 2. Jedinečný 3. Zásadní 3. Jedinečný
1. žádný zásah 2. žádný zásah 3. žádný zásah
Spoluurčující
Běžný
Žádný zásah
Spoluurčující
(u negativního projevu nehodnoceno)
Slabý zásah
(podle hodnotícího subjektu)
Znaky estetických hodnot vč. měřítka a vztahů v krajině
1. Průmyslový areál Mondi 2. záměr Pila 4) Labe
Negativní
1)
Pozitivní – neutrální – negativní Zásadní – spoluurčující – doplňující 3) Jedinečný – význačný – běžný 4) Tento záměr je zpracovateli znám ve formě Dokumentace a Posudku záměru, v době vydání dokumentace není realizován. 2)
16X289790-02001 EIA_2016-V3.docx
strana 87 z 103
EcoFlex – Dokumentace 15121061
Z hlediska pozitivních či negativních projevů ovlivňovaných znaků lze uvést, že většina zásahů posuzovaného záměru ovlivňuje negativní znaky krajinného rázu a téměř se netýká pozitivních znaků, které ponechává beze změny. Nejvýznamnější vliv lze spatřovat ve změně současného vizuálního projevu průmyslové zóny, která představuje rozšíření zastavěné plochy uvnitř areálu. Tento vliv však bude patrný pouze z několika míst v nejbližším okolí. Navíc vzhledem k současnému projevu staveb v průmyslové zóně nemusí působit provedení nových budov negativně zejména při vhodné povrchové a barevné úpravě (předpokládá se provedení shodné s provedením nedávno dokončeného objektu skladu – viz obr. D.I.8-5). Modernější vzhled nových stavebních objektů a rekonstrukci starších objektů lze považovat za pozitivní vliv. Ze vzdálenějších vyhlídek nebude změna uvnitř areálu patrná.
Obr. D.I.8-9: Vzdálený pohled z Ronova (zvětšeno, výřez: Říp a Sovice) – nejvýraznější antropogenní strukturu představuje výškový objekt Vitany v Roudnici n//L (na snímku zvýrazněný momentálními světelnými podmínkami), z areálu papíren za hranou labského údolí jsou viditelné pouze konce komínů s případnými vlečkami páry a kouře (Foto Ladislav Soukup) Určení snesitelnosti zásahu na základě zjištěné míry vlivu Přímý pohled na soubor nových staveb papírny bude možný pouze z bezprostřední blízkosti, zejména z míst uvnitř areálu, která nebudou veřejně přístupná. Všechny ostatní blízké pohledy budou tlumeny vzrostlou vegetací, městskou zástavbou nebo stávajícími objekty průmyslové zóny. Jedinou výjimkou bude úzký pruh na hraně svahu říční terasy v daném místě, kde z míst bez vzrostlé vegetace – PP Bílé stráně u Štětí – bude možné tuto změnu zaznamenat (obr. D.I.8-6). Z hlediska celkového vnímání areálu však bude tato vizuální změna nepodstatná a spíše pozitivní. V zimním období, kdy je pohledová bariéra vegetace oslabena, bude pohled na nové objekty areálu tlumen jejich barevným provedením (předpokládá se shodné s nedávno dokončenou budovou skladu). Vzhledem k převládajícím světelným podmínkám v zimním období lze očekávat, že vizuální vliv bude nevýrazný a ve směru k městu maskován stávajícími objekty. Provedené modelové projekce do stávající podoby terénu prokazují, že nové budovy nezmění charakter celkového dojmu jednotlivých pohledů a nedojde proto ke změně krajinného obrazu. (Do provedených vizualizací nebyly promítnuty pozitivní vlivy, které vzejdou z doprovodných vegetačních opatření, protože nejsou v úvodní fázi přípravy záměru dostatečně podrobně specifikovány.) Při pohledu z prostoru mělnické nebo roudnické vyhlídky na Řípu ze vzdálenosti 9,7 km nebudou nové a rekonstruované objekty papírny zasahovat do pohledového horizontu prakticky vůbec (viz obr. D.I.88).
16X289790-02001 EIA_2016-V3.docx
strana 88 z 103
EcoFlex – Dokumentace 15121061 Ke změnám pohledového horizontu dojde pouze v nejbližších pohledech, kde areál tvoří kulisu (vizualizace blízkých pohledů po provedení záměru viz obr. D.I.8-10 a D.I.8-11). Tato změna nepředstavuje výrazný zásah do prostorových vztahů krajinné scény, protože její základní prostorová 40 diferenciace se nezmění.
Obr. D.I.8-10: Vizualizace záměru na pohledu z ulice Radouňské
(Pöyry Finland Oy 2016)
Obr. D.I.8-11: Vizualizace záměru na pohledu z komunikace č. 261 (srov. obr. D.I.8-5) Celkové vyhodnocení vlivů a objektivizace výsledků, závěr Při hodnocení byla použita následující stupnice únosnosti předpokládaného zásahu:
40
žádný zásah – žádný vliv
slabý zásah – stavba(y) se uplatňuje(í) vůči dané hodnotě krajinného rázu zanedbatelně nebo jen mírně
středně silný zásah – stavba(y) ovlivňuje(í) řadu znaků dané hodnoty krajinného rázu, avšak nezmění jejich základní vztahy ani uplatnění
silný zásah – stavba(y) mění vztahy znaků dané hodnoty krajinného rázu a pravděpodobně změní charakter dotčené hodnoty krajinného rázu
Platí pro posuzovaný záměr a aktuální stav, nejsou uvažovány jiné avšak nerealizované záměry, již povolené (např. Pila Štětí), pro které nebyl vliv na krajinu hodnocen.
16X289790-02001 EIA_2016-V3.docx
strana 89 z 103
EcoFlex – Dokumentace 15121061
velmi silný (stírající) zásah – stavba(y) potlačuje(í) nebo ruší uplatnění významných znaků tak, že mění pozitivní hodnoty krajinného rázu
Pro vyhodnocení vlivů je rozhodující, že nedojde ke změně prostorového plánu a žádný stávající přírodní krajinný prvek nebude výstavbou v areálu průmyslové zóny zničen, poškozen nebo dotčen. Vizuální vliv nových objektů bude potlačen stávajícími objekty v průmyslové zóně, výška nových staveb je srovnatelná se stávajícími výrobními halami, nejvyšší objekty (komíny) zůstanou bez vizuální změny. Pokud jde o sluchové a čichové vlivy, vychází hodnocení z odhadovaných dosahů v řádech desítek až stovek metrů (v závislosti na počasí). Navržená protihluková opatření mají dosáhnout snížení hlukové zátěže v chráněných prostorech (okraje obytných zón), které proto budou z tohoto hlediska záměrem ovlivněny pozitivně. Z hlediska vlivu na krajinný ráz lze hlavní dopad záměru spatřovat ve vizuálním projevu, který bude vzhledem ke stávajícímu charakteru lokality velmi malý. Další snížení tohoto vlivu bude předmětem vegetačních úprav v areálu, které budou navrženy tak, aby dále snížily uvedené vlivy. Použity by měly být místní druhy typické pro údolní nivu, jejichž výsadba musí být přizpůsobena skutečnému provedení nových konstrukcí. Z provedeného hodnocení vyplývá, že provedení záměru nemůže snížit nebo změnit krajinný ráz. Vliv záměru rekonstrukce a výstavby nových objektů papírny na krajinný ráz bude velmi malý a lze ho hodnotit jako přijatelný.
Obr. D.I.8-12/13: Srovnání stávajícího a budoucího stavu (vizualizace) - letecký snímek (Pöyry Finland Oy 2016)
16X289790-02001 EIA_2016-V3.docx
strana 90 z 103
EcoFlex – Dokumentace 15121061
9. Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky Protože plocha záměru leží v provozovaném průmyslovém areálu, nedojde k dotčení cizího hmotného majetku. Záměr nevyžaduje výkup nebo demolici žádných stávajících objektů (kromě vlastních). Kulturní památky v dosahu přímých i nepřímých vlivů záměru nejsou známy. Obvod staveniště bude zasahovat do ochranného pásma nadzemního vedení VN. Při práci v tomto prostoru budou respektovány technickobezpečnostní předpisy. Přestože možnost archeologického nálezu není pravděpodobná, nelze ji (i přes řadu v minulosti proběhnuvších stavebních prací) zcela vyloučit. V takovém případě bude postupováno v souladu s platnou legislativou, která stanoví povinnost oznámení Archeologickému ústavu nebo nejbližšímu muzeu přímo nebo prostřednictvím obce. Oznámení je povinen učinit nálezce nebo osoba odpovědná za provádění prací, při nichž k nálezu došlo. Předběžně lze očekávat, že k zachování archeologické hodnoty postačí jeho dokumentace a vyzvednutí v souladu s platnou legislativou.
D.II Komplexní charakteristika vlivů záměru na životní prostředí z hlediska jejich velikosti a významnosti a možnosti přeshraničních vlivů Uvedený rozsah vlivů zasáhne významnou část obyvatel města Štětí a menší část obyvatel nejbližších obcí. Z hlediska charakteristiky jednotlivých vlivů lze identifikovat: - Pozitivní socioekonomické vlivy na populaci v blízkém okolí z titulu zvýšení přímé a nepřímé zaměstnanosti - Pozitivní vlivy s ohledem na omezení některých emisí, zápachu a hluku - Akceptovatelné vlivy s ohledem na zvýšenou intenzitu dopravy - Akceptovatelné vlivy na povrchové vody - Zanedbatelné vlivy na okolní ekosystémy Vlivy záměru jak ve vztahu k velikosti zasaženého území tak s ohledem na velikost vlivu lze hodnotit po uplatnění preventivních a kompenzačních opatření jako málo významné. Přeshraniční vliv ve smyslu hodnocení vlivů na životní prostředí nelze očekávat. (Přeshraniční vliv uplatněním zvýšené výroby na mezinárodním trhu není předmětem posouzení).
D.III Charakteristika environmentálních rizik při možných haváriích a nestandardních stavech Při výstavbě může dojít k havarijním situacím pouze v rozsahu odpovídajícím použité stavební technice (např. únik pohonných hmot při nehodě). Toto riziko bude úměrné režimu dodržování bezpečnostních pravidel a tedy relativně nízké. Stavební práce nebudou kombinovány prostorově s výrobními postupy, proto nedojde ke kombinaci rizik spojených s výrobou a stavebními postupy. Ve smyslu zákona č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií je provoz oznamovatele již v současné době zařazen do skupiny B. Budoucí pozice provozu ve vztahu k uvedenému zákonu tedy bude stejná jako současný stav (provozovatel je povinen zpracovat bezpečnostní zprávu, vnitřní havarijní plán a podklady pro stanovení zóny havarijního plánovaní a zpracování vnějšího havarijního plánu jestliže krajský úřad nedojde k závěru, že za hranicemi objektu zařazeného do skupiny B
16X289790-02001 EIA_2016-V3.docx
strana 91 z 103
EcoFlex – Dokumentace 15121061 nehrozí nebezpečí závažné havárie). Z hlediska prevence závažných havárií se v provozu záměru budou využívat tytéž nebezpečné látky jako v současném stavu. Jejich přehled je uveden v následující tabulce. Tab. D.III/1: Přehled nebezpečných látek (ve smyslu zákona č. 224/2015 Sb.) Nebezpečná látka
Skupenství
Použití
Acetylén
Stlačený plyn
Údržba (svařování)
Zemní plyn
Stlačený plyn
Papírenské stroje, Regenerace
Terpentýn
kapalné
Regenerace
Metanol
kapalné
Regenerace
Peroxid vodíku (50%)
kapalné
Bělení buničiny
Zkapalněný plyn
Bělení buničiny
pevné
Bělení buničiny
Oxid chloričitý
kapalné
Bělení buničiny
Kyselina peroxyoctová
kapalné
Bělení buničiny
LTO
kapalné
Energetika, Regenerace
Kyslík Chlorečnan sodný
Činidlo EDTA nově využívané v provozu bělírny (Na4EDTA) je klasifikováno v souladu s nařízením (ES) č. 1272/2008 v platném znění následovně: - standardní věty o nebezpečnosti pro fyzikální nebezpečnost: H290 - Může být korozivní pro kovy - standardní věty o nebezpečnosti pro zdraví: H319 - Způsobuje vážné podráždění očí H332 - Zdraví škodlivý při vdechování H373 - Může způsobit poškození orgánů při prodloužené nebo opakované expozici Ve smyslu zákona č. 224/2015 Sb. látka nenaplňuje kritéria stanovená v příloze č. 1 k tomuto zákonu v tabulce I nebo uvedená v příloze č. 1 k tomuto zákonu v tabulce II.
V rámci budoucího provozu budou potenciální rizika možných mimořádných událostí stejného charakteru jako v současném stavu. Tato rizika jsou:
Požár spojený s emisemi zplodin hoření a případně únikem skladovaných látek
Havarijní únik skladovaných látek mimo příslušný objekt
Dopravní nehoda v areálu
Kombinace uvedených rizik
Možnost vzniku toxických produktů při požáru Žádné ze skladovaných látek nejsou hořlaviny (tzn. při reakci se vzdušným kyslíkem neuvolňují světlo a teplo). Některé skladované látky jsou hořlavé s potenciálem tvorby oxidů uhlíku a dusíku, případně také aromatických uhlovodíků a dalších organických látek. Následující tabulka uvádí přehled požárně nebezpečných látek a jejich vlastností:
16X289790-02001 EIA_2016-V3.docx
strana 92 z 103
EcoFlex – Dokumentace 15121061 Tab. D.III/1: Přehled požárně nebezpečných látek Nebezpečná látka
Teplota vznícení
Teplota vzplanutí
Papír
185 °C
390 °C
Štěpky a piliny
120 °C
238 °C
Dřevo, dřevěný prach
270 °C
397 °C
Papírový prach
180 °C
320 °C
>350 °C
140 - 230 °C
Turbínový olej
360 °C
225 °C
Transformátorový olej
350 °C
130 °C
Papírové dutinky
185 °C
390 °C
Sběrový papír
185 °C
390 °C
Buničina
100 °C
350 °C
Motorová nafta
220 °C
>55 °C
LTO
380 °C
236 °C
Hnědé uhlí
360 °C
350 °C
Oleje (hydraulický, motorový, převodový)
Rizika vzniku požáru jsou (a budou) omezována v souladu s platnou legislativou (požadavky na vybavení a provoz). Objekty jsou (nové objekty budou) vybaveny požární signalizací pro včasné zjištění požáru, stabilními i mobilními hasicími prostředky s účinnou hasicí látkou. V rámci projektové dokumentace pro stavební řízení bude vypracována podrobná požární zpráva s vyhodnocením požárního rizika a s návrhem protipožárních opatření v souladu s platnou legislativou. Vzhledem k trvalé přítomnosti obsluhy, monitorovacímu systému a charakteru výroby lze riziko požáru považovat za nízké. Rizika kontaminace podzemních a povrchových vod únikem skladované látky Riziko představují kapalné výrobky, u ostatních je riziko mizivé. Únik látek může nastat pouze porušením obalu (mechanickým nebo při požáru). Výrobky s potenciálem znečištění vod budou skladovány nad záchytnými jímkami, záchytné vany budou k dispozici i v místech nakládky/vykládky. V případě nepravděpodobného úniku látek mimo objekt a vniknutí do dešťové kanalizace by bylo po uzavření kanalizace provedeno odčerpání látky a sanace. Rizika kontaminace podzemních a povrchových vod únikem požární vody Prostory s výskytem hořlavých látek jsou (a nové prostory budou) vybaveny záchytnou jímkou s kapacitou pro zachycení hasebních látek. Při překročení kapacity by došlo k úniku na podlahu příslušné budovy, poté na zpevněné plochy. Vniknutí do dešťové kanalizace by bylo zabráněno jejím lokálním uzavřením ucpávkami a likvidace by byla provedena na místě. Havarijní únik látek závadných vodám Veškerý pohyb dopravy těchto látek bude po zpevněných a odvodněných komunikacích nebo po železnici. Při havarijním úniku by byly látky v první fázi likvidovány použitím sorbentů přímo na komunikaci. Pokud by došlo k úniku do kanalizace srážkových vod, která částečně ústí do recipientu přímo, bylo by postupováno podle schváleného vnitřního havarijního plánu. Všechna potenciální rizika jak v období výstavby, tak během provozu, mají pouze lokální význam, a to i v případě jejich kombinace (např. dopravní nehoda během úniku apod.).
16X289790-02001 EIA_2016-V3.docx
strana 93 z 103
EcoFlex – Dokumentace 15121061
D.IV Charakteristika opatření k prevenci, vyloučení a snížení všech významných nepříznivých vlivů na životní prostředí a popis kompenzací, pokud jsou vzhledem k záměru možné V dalším textu nejsou podrobně popisovány aktivity směřující k minimalizaci rizik, která vyplývají z platné legislativy. Dodržování zákonných povinností je výchozím předpokladem zpracování celé dokumentace. Výroba buničiny a papíru s pomocnými provozy vyvolává nepříznivé vlily (především na ovzduší vč. hluku a povrchové vody), které jsou více či méně účinně eliminovány konstrukčním řešením. V případě posuzovaného záměru je rozhodující, že nové kapacity jsou navrženy s respektováním aktuálních požadavků příslušných referenčních dokumentů BAT. Přesto je další omezení nepříznivých účinků záměru možné. Opatření z hlediska minimalizace hlukové zátěže:
U použitých zařízení dodržet emisní limity hluku podle přílohy č. 2 Akustické studie
V rámci zkušebního provozu provést autorizované měření hluku nezávislým subjektem, které potvrdí výstupy akustické studie.
Zachovat stávající plné oplocení v místě vjezdu vlečky do areálu
Opatření omezující negativní vliv na ovzduší:
Omezovat pachové emise z ČOV
Omezovat využívání kalového pole
Sledovat fugitivní emise v konkrétních místech výroby a výsledky využívat při identifikování možných zdrojů emisí a plánu jejich snižování
Převádět maximální možnou část automobilové dopravy na železnici
Zvýšit zastoupení vzrostlé zeleně v obvodových částech areálu
Opatření z hlediska minimalizace rizika ovlivnění jakosti povrchových a podzemních vod:
Sledovat a vyhodnocovat množství chelatačního činidla EDTA vypouštěného do životního prostředí na základě periodického měření (24 hodinové směsné vzorky, frekvence monitorování 1 x měsíčně).
Používat surovinu EDTA pouze v míře nezbytné pro výrobní proces. Charakter výroby nebude umožňovat jiné dávkování, než je dané technologickým postupem. Evidovat, vyhodnocovat a bilancovat spotřebu EDTA za účelem dosažení její optimální spotřeby.
Sledovat dostupnost alternativních bělících chemikálií se stejnou účinností a nižším environmentálním dopadem, jejich přednostní používání a postupné vyřazování nerozložitelných produktů.
Předložit aktualizovaný Plán opatření pro případ havárie a zhoršení jakosti vod.
Opatření omezující vlivy na půdu:
Zajistit skrývku orniční vrstvy a podorničí a jejich využití, pokud budou tyto vrstvy na staveništi zastiženy, resp. pokud s nimi bude nakládáno.
Neprovádět na staveništi servis, údržbu ani opravy stavební mechanizace.
Minimalizovat rozsah zpevněných ploch a optimalizovat trasy uvnitř areálu v projektové fázi přípravy.
Opatření omezující nepříznivý vliv na krajinu:
Barevné řešení povrchů objektů navrhnout v souladu se stávajícími objekty
16X289790-02001 EIA_2016-V3.docx
strana 94 z 103
EcoFlex – Dokumentace 15121061
V navazující projektové dokumentaci (nejpozději pro stavební povolení) vypracovat komplexní projekt sadových úprav, který bude vycházet zejména z následujících zásad: o provést výsadbu stromů podél okrajových částí areálu, které se pohledově uplatňují o zajistit výsadbu pouze autochtonních (domácích) druhů dřevin o zajistit zásady péče o vysázené dřeviny po dobu minimálně 5 let od výsadby
Opatření k minimalizaci vlivu na faunu, flóru a ekosystémy:
Zajistit kácení dřevin mimo období rozmnožování v mimovegetačním období, tj. v období listopad-březen.
Respektovat doporučení přírodovědného průzkumu
(hnízdění
ptactva)
a
zároveň
Opatření z hlediska minimalizace bezpečnostních rizik:
Umístění a zabezpečení skladů bude přizpůsobeno možnosti zaplavení terénu při extrémním průtoku v Labi (Q500).
Zařízení, v nichž se závadné látky budou užívat, zachycovat, skladovat, zpracovávat nebo dopravovat budou zabezpečena tak, aby bylo zabráněno úniku závadných látek do půdy nebo nežádoucímu smísení s odpadními nebo srážkovými vodami (stáčecí místa a místa ke skladování závadných látek budou vybavena nepropustnými záchytnými jímkami proti úniku závadných látek do podzemních vod). Budou prováděny pravidelné kontroly skladů a zkoušení těsnosti potrubí nebo nádrží určených pro skladování. Záchytné jímky nebo nádrže určené pro zachycení havarijního úniku budou konstruovány tak, aby zachycovaly následující objemy: o 100 % - největší nádrže při skladování nebo stáčení ropných látek (o objemu větším 3 3 jak 1 m ) a koncentrovaných kyselin a louhů (o objemu nad 500 m ), o 50 % - největší nádrže při skladování nebo stáčení ostatních kyselin, louhů a roztoků solí s přihlédnutím k míře nebezpečnosti skladování závadné látky, 3 o velké nádrže o objemu nad 500 m pro skladování kyselin a louhů budou vybaveny havarijní jímkou nebo systémem pro zachycení havarijního úniku závadných látek s kapacitou min. 50 % objemu největší nádrže; v případě nedostatku místa může být kapacita záchytného prostoru nahrazena systém přečerpávání do havarijní nádrže, použití dvouplášťové konstrukce zásobní nádrže apod., o záchytné jímky budou vyčištěné, bez srážkových a jiných vod, o záchytné jímky budou vybaveny on-line detekcí úniku závadných látek (snímače ropných látek, sondy pH nebo vodivosti), pokud to bude vhodné a technicky proveditelné.
V místech, kde bude nakládáno s látkami škodlivým vodám budou k dispozici prostředky pro likvidaci případných úniků. Použité sanační materiály budou do doby likvidace uskladněny tak, aby bylo zabráněno kontaminaci povrchových nebo podzemních vod. Dále budou k dispozici prostředky pro zabránění šíření kontaminace (kanalizační ucpávky, apod.).
D.V Charakteristika použitých metod prognózování a výchozích předpokladů při hodnocení vlivů Při prognózování byly využity obvyklé metody (analogie, extrapolace, hydrotechnické výpočty, trendová analýza, odborný odhad apod.). Pro výpočet hlukové zátěže byl použit program B&K LIMA v. 11 (3D modelování), pro výpočet hluku z dopravy byla využita metodika Harmonoise. Pro výpočet imisní zátěže byl použit program SYMOS 97. Pro získání zpracovaných informací byly použity podklady uvedené v textu, literární údaje a citované
16X289790-02001 EIA_2016-V3.docx
strana 95 z 103
EcoFlex – Dokumentace 15121061 informační zdroje. Technické řešení záměru bylo posuzováno v podobě, jak ji zachycuje Studie proveditelnosti z prosince 2015. Objemy a plochy připravovaného záměru byly získány v grafickém prostředí CAD na podkladu aktuálních geodetických podkladů. Údaje o parcelách byly převzaty z veřejné databáze ČÚZK. Hydrologické údaje byly získány ze zdrojů ČHMÚ a Povodí Labe. Při posuzování byly hodnoceny vždy maximální možné zásahy/objemy/nepříznivé podmínky apod. Z hlediska neurčitostí obecně lze považovat údaje o záměru za ucelené a dostatečné pro posouzení jeho vlivu na životní prostředí.
D.VI Charakteristika všech obtíží (technických nedostatků nebo nedostatků ve znalostech), které se vyskytly při zpracování dokumentace Vzhledem k úrovni projektové přípravy záměru a jeho dlouhodobému charakteru existují jisté neurčitosti v hodnocení jeho vlivů. V úrovni odpovídají stupni přípravy záměru jsou odhadovány spotřeby energie, vody, surovin, produkce odpadů, hlukové emise apod. Tyto odhady však vycházejí ze znalosti s provozem obdobných zařízení a jsou považovány za nejlepší dostupný odhad, dostatečný pro posouzení vlivů záměru. V současné podobě záměru není zatím jisté, zda bude vybudována nová vápenná pec nebo dojde k rekonstrukci původní pece. Každá z možností bude mít jiný dopad na celkové množství odpadu vznikající při realizaci záměru. Podobně je možné, že některé objekty navržené ke zrušení budou odstraněny později nebo by mohly být využívány odlišným způsobem. Tyto nejistoty nemají vliv na posouzení vlivu záměru jako takového, protože oba případy zahrnují obdobné bilance materiálů při výstavbě/rekonstrukci a stejné výkonnostní i emisní charakteristiky. Určitá nejistota panuje ve stanovení budoucí pachové zátěže. Výpočtové hodnoty jsou spolehlivě pod doporučenými koncentracemi, nicméně kontrolní výpočty stávajícího stavu neodpovídají měřeným hodnotám. Současný stav je uspokojivý s výjimkou krátkodobých událostí, kdy obsah pachových látek překračuje hodnoty všeobecně považované za prahové z hlediska individuálního vjemu. Součástí záměru je řada opatření, která mají výrazně omezit jak množství stávajících fugitivních emisí pachových látek tak četnost těchto nestandardních úniků. V budoucím stavu by proto mělo dojít k celkovému zlepšení situace. Nejistota v kvantifikaci výhledu je v tomto případě zcela kompenzována existencí stálého měření, které umožní trvalou kontrolu situace. Nejistota v odhadu vlivu na kvalitu vody obvykle spočívá v dynamice vodního toku obecně a také v základních matematických výpočtech mísení, které idealizují reálný stav. Pokud jde o dynamiku (proměnnost průtoků), byla v souladu s metodikou hodnocena situace při nepříznivém stavu z hlediska průtoků (Q355). Vzhledem k nedostupnosti hodnoty přímo v profilu Štětí byla použita (nižší) hodnota nejbližšího dostupného profilu. Z tohoto hlediska je odhad na straně bezpečnosti. Pokud jde o nedostatečné mísení, které je obvyklé v tekoucí vodě (a vede k lokálně horším hodnotám v ovlivněné části toku), je v daném případě omezeno pod místem vypouštění vzdouvacím objektem, který navíc aktivně mísení podporuje turbulentním prouděním pod jezem. S ohledem na postupnou realizaci záměru (s výhledem do roku 2027) je nutno počítat také s vývojem v oblasti environmentální legislativy, zejména s možným zpřísňováním některých limitů v budoucnu. Např. v oblasti automobilové dopravy takový vývoj zajistí snížení negativních vlivů hodnocených v této dokumentaci. Naopak např. v oblasti vypouštění odpadních vod nebo emisí do ovzduší by takový vývoj vyžadoval další investice do technologie.
16X289790-02001 EIA_2016-V3.docx
strana 96 z 103
EcoFlex – Dokumentace 15121061
ČÁST E POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU Záměr je navržen v jedné variantě, což vyplývá z prostorových podmínek v území. Vlastní provedení záměru představuje optimální využití dostupných ploch v areálu a vazbu na stávající provoz. Pro vlastní realizaci požadovaného účelu záměru (průmyslová produkce papírů) není dostupné variantní řešení.
Nulová varianta Nulová varianta představuje zachování současného stavu, který však výhledově vyžaduje jednak úpravy některých stávajících provozů, jednak renovaci některých zařízení. S těmito pracemi by byl spojen jak stavební, tak dopravní provoz, který je v tomto okamžiku možné odhadovat jako nižší než u posuzovaného záměru.
Srovnání variant Vzhledem k relativně dlouhému období přípravy a implementace záměru (jeho jednotlivých částí) je obtížné srovnávat jej s nulovou variantou (viz výše), která by v blízké budoucnosti vyžadovala významné stavební i technologické úpravy. Je tedy zřejmé, že nulová varianta v pravém slova smyslu není reálnou variantou. Navržená varianta předpokládá aktivní řešení stávajících střetů s platnou legislativou a současně ekonomický rozvoj průmyslového areálu. Naprostá většina vstupů i výstupů z plánovaného záměru leží pod objektivními limity stanovenými buď platnými povoleními nebo legislativou. V ojedinělých případech, kdy jsou tyto limity nesoustavně dosahovány, případně překračovány, jde o situaci, kdy příznivějšího stavu není možné ani nelepší dostupnou technikou dosáhnout a současně nevzniká zdravotní nebo environmentální riziko. Celkově lze shrnout, že negativní vlivy generované záměrem nejsou významné a aktivní variantu lze považovat za vhodnější s ohledem na pozitivní vlivy na socioekonomickou sféru a omezení některých negativních vlivů (zejména hluku a některých emisí).
16X289790-02001 EIA_2016-V3.docx
strana 97 z 103
EcoFlex – Dokumentace 15121061
ČÁST F ZÁVĚR Posuzovaný záměr představuje významnou změnu a rozšíření stávající výroby papíru v průmyslové zóně Štětí. Veškeré stavební a následně výrobní aktivity budou probíhat ve stávajícím areálu, tj. na plochách vyčleněných územním plánem pro „průmyslovou výrobu a technickou infrastrukturu“. Nedojde k záboru ani dotčení ZPF nebo LPF, vlivy na půdu budou nevýznamné stejně jako vliv na hmotný majetek a kulturní památky. Provedení záměru neovlivní územní systém ekologické stability ani zvláště chráněná území nebo významné krajinné prvky. Vliv na biotu se předpokládá zanedbatelný a bude upřesněn průzkumem areálu tak, aby případné podmínky vzešlé z tohoto průzkumu mohly být zapracovány do závazného stanoviska k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí. Vlivy záměru na povrchové a podzemní vody byly posouzeny jako málo významné. Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje budou nevýznamné stejně jako vliv na krajinu a krajinný ráz. Vliv dopravy generované záměrem (externí i uvnitř areálu) byl vyhodnocen z hlediska emisí do ovzduší i s ohledem na hluk. Tyto vlivy byly následně hodnoceny z pohledu zdravotních rizik a byly stanoveny jako nevýznamné. Nejvýznamnější vlivy záměru se projeví změnou emisí do ovzduší (hodnocena je situace při kumulaci vlivů s okolními záměry). Následující tabulka uvádí přehledně výsledné hodnoty. Tab. F/1: Srovnání stávajícího a budoucího stavu imisních koncentrací (výpočtové hodnoty) Hodnocená látka
Stávající stav 3
Min. (µg/m )
Budoucí stav 3
Max. (µg/m )
Min. (µg/m3)
Max. (µg/m3)
PM10 (nejvyšší denní hodnoty)
3,94
7,36
3,17
7,69
PM2,5 (průměrné roční hodnoty)
0,030
0,090
0,033
0,081
SO2
(průměrné roční hodnoty)
0,161
0,483
0,120
0,317
NO2
(maximální hodinové hodnoty)
8,5
23,0
8,6
23,8
CO
(maximální 8hodinové hodnoty)
40,8
107,6
7,3
36,8
Benzen (průměrné roční hodnoty)
0,00007
0,00061
0,00012
0,00123
Benzo(a)pyren (průměrné roční hodnoty)
0,00019
0,00163
0,00041
0,00490
0,0006
0,0060
0,0033
0,0196
Celková redukovaná síra (průměrné roční hodnoty)
Z uvedeného srovnání je zřejmé, že ve většině hodnocených látek se imisní situace v dotčeném území v zásadě nezmění, u SO2 a CO dojde k poklesu, pouze u sloučenin redukované síry (TRS) z bodových technologických zdrojů dojde k výpočtovému nárůstu. V případě sloučenin TRS není legislativou stanovena limitní hodnota, z hlediska doporučených hodnot je příspěvek bodových emisních zdrojů nevýznamný. V protikladu k této skutečnosti je očekáváno významné snížení fugitivních emisí pachových látek unikajících do ovzduší, které jsou primárním zdrojem imisního příspěvku. Z hlediska hlukové situace bude provedení záměru pozitivní, protože předpokládá snížení stávající hlukové zátěže dotčeného území. Rizika spojená s provozem záměru z hlediska bezpečnosti jsou nevýznamná nebo akceptovatelná. Veškerá nová a rekonstruovaná zařízení budou vyhovovat požadavkům BAT (nejlepší dostupné techniky). Z uvedených důvodů je výsledné hodnocení posuzovaného záměru pozitivní. Předložený záměr nepředstavuje neúnosné zhoršení žádné ze složek životního prostředí a nepředstavuje riziko pro dotčenou populaci. Toto hodnocení je podmíněno dodržením podmínek uvedených v kap. D.IV.
16X289790-02001 EIA_2016-V3.docx
strana 98 z 103
EcoFlex – Dokumentace 15121061
ČÁST G VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU Záměr EcoFlex představuje výraznou modernizaci a rozšíření výroby papíru a zpracování buničiny společnosti Mondi v průmyslovém areálu města Štětí. Současně s výstavbou nových kapacit bude provedena modernizace a úpravy stávající technologie směřující k omezení jejích negativních vlivů (např. omezení emisí pachových látek a snížení hlukové zátěže). Dojde také k efektivnějšímu využívání zdrojů a surovin i ke zvýšení spolehlivosti provozu. Pro značný celkový objem navržených prací bude jejich provedení rozloženo do delšího časového období. Všechny navržené rekonstrukce, modifikace stávajících zařízení i výstavba nových jsou umístěny uvnitř areálu průmyslové zóny nebo ve stávajících objektech v těsné blízkosti (odběr vody). Jedná se o úpravy existujících výrobních zařízení, nahrazení opotřebovaných částí technologie, instalaci nového regeneračního kotle výměnou za starý, instalaci nové nebo zásadní rekonstrukci stávající vápenné pece, a výstavbu nových zařízení výroby papíru (haly papírenských strojů). S postupným zaváděním nových papírenských strojů bude odstaven provoz staršího papírenského stroje PS1. Ve výsledném stavu bude celková kapacita výroby papíru v areálu celkem 1 090 tis. t/rok (stávající povolená kapacita činí 655 tis. t/rok, zvýšení kapacity představuje 66%). Ve vztahu ke zvýšení výroby papíru bude posílena kapacita výroby buničiny (bělené i nebělené) ze stávajících 700 tis. tun na 1015 tis. tun/rok.
Obr. G-1: Vizualizace záměru na leteckém snímku
(Pöyry Finlad Oy. 2016)
Posouzení vlivů na životní prostředí Zvýšená výroba papíru vyvolá zvýšenou spotřebu surovin včetně vody, intenzivnější dopravu i potenciální zvýšení emisí, proto byly všechny tyto vlivy podrobně posuzovány ve smyslu platné legislativy. Žádný ze zjištěných vlivů nepředstavuje překročení nebo dosažení příslušných limitních hodnot. Provedením záměru nebude dotčeno žádné chráněné území nebo okolní ekosystém a nebude neúnosně ovlivněna žádná složka životního prostředí. Z hlediska vlivů na veřejné zdraví byla zvýšená pozornost věnována především ovzduší a hlukové situaci.
16X289790-02001 EIA_2016-V3.docx
strana 99 z 103
EcoFlex – Dokumentace 15121061
Ovzduší Zpracovaná rozptylová studie stanovila budoucí vliv záměru prostřednictvím modelování navržených zdrojů a výpočtem stávajících zdrojů znečištění. Bylo zjištěno, že díky uplatnění nejlepších dostupných technik u většiny látek nedojde ve srovnání se stávajícím stavem prakticky k žádné změně nebo dojde k poklesu (díky zavedení nových zařízení), u některých emisí dojde k mírnému nárůstu, avšak i ten bude vždy pod povolenými limitními hodnotami a z hlediska vlivu na ovzduší nevýznamný. Ve vztahu k pachovým látkám (sloučeniny redukované síry – především sirovodík, methylsulfidy, methylmerkaptan aj.) je situace komplikovaná tím, že všechny zdroje emisí a úniky nelze spolehlivě definovat a kvalita ovzduší na monitorovacích stanicích tak neodpovídá modelovaným (výpočetním) hodnotám bodových zdrojů emisí pachových látek. To je způsobeno především skutečností, že registrovatelné emise pachových látek se uvolňují zejména při výpadcích částí technologie (typicky poruchy ventilů, čerpadel apod.), kdy dochází k mimořádným únikům nebo při tzv. neplánovaných odstávkách anebo při vynucených opravách. Tyto události vedou ke zvýšenému výskytu pachových látek, který trvá i několik hodin a několikanásobně překračuje hodnoty zjištěné modelováním měřených bodových zdrojů (komíny, výduchy) za standardních stavů. Záměr je z hlediska pachových látek hodnocen kladně jednak s přihlédnutím ke konkrétním navrhovaným činnostem směřujícím k omezení úniků pachových látek do ovzduší (zakrytování kalové nádrže čistírny odpadních vod, účinnější odvodňování a spalování kalu, instalace nového systému likvidace zapáchajících látek v novém regeneračním kotli aj.), jednak se očekává podstatné omezení výpadků technologie po její renovaci. Součástí záměru je také omezení ukládání kalů do kalové laguny. Přestože ani nejméně příznivý stav z hlediska pachové zátěže nepředstavuje v žádném směru zdravotní riziko, bude problematika pachových látek během provádění i provozu záměru podrobně sledována. Hluk Pro hodnocení hluku budoucího provozu bylo využito měření stávajícího stavu a zpracována akustická studie zahrnující výpočet hluku jak stacionárních zdrojů, tak dopravy. Realizací záměru za podmínek stanovených v této dokumentaci dojde k významnému snížení hluku z provozu výrobní technologie papíren šířeného do okolní chráněné zástavby. Pro hlukové zatížení lokality dopravním hlukem není provoz papírny významný a předpokládané navýšení objemu obslužné dopravy papírny po realizaci záměru tento stav nezmění. Hluk z dopravy uvnitř areálu papíren se do chráněné zástavby nešíří vůbec nebo jen v zanedbatelné míře. Navýšení intenzity dopravy na veřejných komunikacích se projeví nárůstem celkové hlučnosti z provozu na těchto komunikacích v úrovních pod 0,9 dB. Limitní hodnoty hluku z dopravy ve smyslu platné legislativy nebudou překročeny. Závěr Z hlediska posouzení vlivů na životní prostředí záměr nepředstavuje nepřijatelnou zátěž v dotčeném území, naopak v řadě významných aspektů dojde ke zlepšení stávajícího stavu (zejména hluk a pachové emise). Realizace záměru nebude mít negativní vliv na dotčené složky prostředí a vyvolá přímé i nepřímé pozitivní sociální aspekty.
16X289790-02001 EIA_2016-V3.docx
strana 100 z 103
EcoFlex – Dokumentace 15121061
Použité zdroje informací: [1]
Brož, L.: Protokol o zkoušce č. 3787-131-15, Mondi Štětí a.s., venkovní prostor, včetně PS-7, Měření hluku z provozu výrobní technologie, Litoměřice 2015
[2]
Monitoring kvality podzemních vod v areálu Mondi Štětí a.s., etapová zpráva – podzim 2014, G-Servis, Praha 2014
[4]
Mondi Štětí a. s., Podkladová zpráva k základní zprávě dle zákona o integrované prevenci, G-servis, Praha, 2014
[5]
Indikátory znečištění, Metodický pokyn MŽP, 2013
[6]
Redakční kolektiv: Zpráva o životním prostředí České republiky 2014, Cenia, MŽP, 2015
[7]
Atlas podnebí Česka, ČHMÚ Praha, Univerzita Palackého Olomouc, 2007
[8]
Zásady územního rozvoje Ústeckého kraje
[9]
Kazmarová, H. Veselská, H., Kotlík, B.: Hodnocení vlivu zapáchajících látek z papírny Mondi Štětí a.s. na zdraví obyvatel, Praha, 2008
[10]
Program zlepšování kvality ovzduší, zóna severozápad – CZ04, MŽP Praha, 07/2015
[11]
Tittl, F. a kol.: Štětí, experimentální studie k územnímu plánu. Fakulta Architektury ČVUT, Praha 01/2015
[12]
Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR, Rok 2015, Předběžné zhodnocení, ČHMÚ, 02/2016
[13]
Mezinárodní plán oblasti povodí Labe, Část A, Aktualizace 2015 na období 2016 – 2021, Mezinárodní komise pro ochranu Labe, Magdeburg
[14]
Plán oblasti povodí Ohře a dolního Labe – úplné znění, 12/2009.
[15]
Vodohospodářská bilance za rok 2014, Povodí Labe, s. p., Zpráva o hodnocení jakosti povrchových vod pro území ve správě Povodí Labe, s. p., Hradec Králové, 09/2015.
[16]
Střednědobá strategie (do roku 2020) zlepšení kvality ovzduší v České republice, MŽP.
[17]
Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR, Předběžné zhodnocení, Rok 2015, ČHMÚ, 02/2016
[18]
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky, 2014, ČHMÚ, 08/2015
[19]
Vorel I., Bukáček R., Matějka P., Culek M., Sklenička P.: Metodický postup posouzení vlivu navrhované stavby, činnosti nebo změny využití území na krajinný ráz ve smyslu zákona č. 114/992 Sb. O ochraně přírody a krajiny (metoda prostorové a charakterové diferenciace území), Praha, 2004
[20]
Moric P., et al: Mondi Štětí Strategy, Inženýrskogeologický průzkum, Závěrečná zpráva, Brno, 10/2015
[21]
Frydrychová R.: Posouzení stavu dřevin v areálu Mondi Štětí a. s., Liberec, 01/2016
16X289790-02001 EIA_2016-V3.docx
strana 101 z 103
EcoFlex – Dokumentace 15121061 Vyjádření a stanoviska příslušných dotčených orgánů (viz přílohy) Příslušné legislativní normy Webové portály: - http://heis.vuv.cz - http://sekm.cenia.cz - http://www.geofond.cz - http://www.npu.cz - http://www.statnisprava.cz - http://www.mapy.nature.cz - http://portal.gov.cz - http://www.irz.cz - http://geoportal.gov.cz - http://www.uses.cz - http://www.gweb.cz - http://geoportal.kr-ustecky.cz/gs/zasady-uzemniho-rozvoje/ - http://www.mondigroup.com/cs/desktopdefault.aspx/tabid-310/ - https://mapy.cz/zakladni?x=14.4089247&y=50.4607400&z=12&l=1&source=muni&id= 1929
16X289790-02001 EIA_2016-V3.docx
strana 102 z 103
EcoFlex – Dokumentace 15121061
ČÁST H PŘÍLOHY Příloha 1
Sdělení Městského úřadu Štětí, odboru stavebního, životního prostředí a dopravy k záměru z hlediska územně plánovací dokumentace ze dne 22. 10. 2105
Příloha 2
Stanovisko Odboru životního prostředí a zemědělství Ústeckého kraje z hlediska možného ovlivnění evropsky významných lokalit a ptačích oblastí ze dne 4. 11. 2015
Příloha 3
Situace záměru
Příloha 4
Bezpečnostní listy chemických látek
Příloha 5
Akustická studie
Příloha 6
Rozptylová studie
Příloha 7
Hodnocení vlivů na veřejné zdraví
Datum zpracování dokumentace: 30. 3. 2016
Jméno, příjmení, bydliště a telefon zpracovatele dokumentace a osob, které se podílely na zpracování dokumentace: RNDr. Dalibor Bílek, Botanická 56, 602 00 Brno, tel. 607 256 258 držitel autorizace ke zpracování dokumentace a posudku osvědčení vydalo MŽP ČR pod č. j.: 5435/864/OPV/93 dne 22. 2. 1994 prodloužení na dobu dalších 5 let vydalo MŽP ČR pod č. j.: 40546/ENV/11 9. 6. 2011
Ing. Ivana Adámková, Botanická 56, 602 00 Brno, tel. 721 408 398
Podpis zpracovatele dokumentace:
RNDr. Dalibor Bílek
16X289790-02001 EIA_2016-V3.docx
strana 103 z 103
