Bezbariérové užívání staveb – od historie k současnosti 1. Úvod Na základě současných předpisů a platné vyhlášky č.369/2001 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace jsme povinni při navrhování a provádění stavebních prací dodržovat podmínky bezbariérového přístupu. Pojem bezbariérovost je mnohdy chápána jako úprava umožňující pohyb a manipulaci vozíčkáře. Jde o mylné chápání tohoto problému. Termín handicap není myšlen pouze pro těžké tělesné či smyslové postižení. Pojmem handicap je obecně myšlena ztráta nebo omezení příležitostí, ať už se jedná o zdravotně postižené, starší osoby, dočasně postižené vlivem úrazu nebo o osoby s nadměrnými lidskými proporcemi. Proto je daleko výstižnější pracovat s pojmem přístupné prostředí, které již samo o sobě navozuje představu vstřícného prostředí pro každého bez rozdílu věku či zdravotního postižení. Takto můžeme předejít dalším novým bariérám, které znemožňují plnohodnotné užití veřejných prostor, areálů, jednotlivých staveb a jejich vnitřních prostor. V praktickém životě každý z nás zažije minimálně dvakrát určitý stupeň pohybového omezení, a to jako malé dítě a na sklonku života jako senior. V zásadě lze říci, že lze rozlišit čtyři základní skupiny osob s omezenou schopností pohybu a orientace: osoby se zdravotním postižením (s těžkým pohybovým postižením, se smyslovým postižením a dočasným zdravotním postižením); senioři; osoby s dočasným pohybovým omezením (těhotné ženy, rodiče s malými dětmi v kočárcích či bez nich, osoby doprovázející lidi s mentálním postižením, osoby přepravující objemné či těžké nákupy nebo zavazadla); osoby malého či nadměrného vzrůstu. Omezené pohybové možnosti, orientace a samostatný pohyb lidí zdravotně postižených vyžadují stavební a technická řešení, která jim umožní volně se pohybovat ve vnitřním a vnějším prostředí. Tento požadavek se týká všech oblastí výstavby. Pro odstraňování podmínek, které mohou negativně ovlivnit životy osob se zdravotním postižením, je zapotřebí legislativních opatření. 2. Zákonné prostředí k odstraňování bariér Řešení otázky integrace zdravotně postižených osob prošlo v České republice dlouholetým vývojem. Hlavní iniciativa a řešení otázek bezbariérového prostředí v ČR zůstávala před rokem 1990 zejména na dobrovolných funkcionářích bývalého Svazu invalidů ČSR. Tomu také odpovídal stav společnosti, kde zdravotně postižení byli zcela izolováni od normálního života a doslova živořili v sociálních ústavech či domovech bez možnosti účastnit se dění ve společnosti. 2.1. Vývoj legislativních opatření Ucelenou právní normou a pohled na bezbariérové řešení přináší až vyhláška č.53/1985 Sb. o obecných technických požadavcích zabezpečující užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu, kterou vydala Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj. Vyhláška se stala prvním obecně platným právním předpisem v oblasti navrhování, přípravy a povolování staveb pro užívání osobami s omezenou schopností pohybu a vztahovala se na
bytové domy, domy s byty určenými pro bydlení invalidních osob, na ústavy sociální péče, na stavby občanského vybavení a na stavby pro výrobu. Ustanovení první části však hovořilo, že požadavky vyhlášky se přiměřeně použijí pro navrhování, přípravu a povolování změn staveb a z tohoto důvodu nebyl tento zákonný předpis ve většině případů dodržován.. Pro snadnější orientaci problematiky bezbariérovosti byla od 1.ledna 1987 Svazem invalidů zřízena Krajská konzultační střediska pro potřeby všech složek výstavby – investorů, projektantů a realizátorů. Se změnou společenských podmínek po roce 1989 se v této oblasti postupně měnil i přístup řady kolektivů a jednotlivců v působnosti státní správy i v dobrovolných občanských iniciativách ve prospěch integrace zdravotně postižených osob do společnosti. Nástupnickou iniciativou bývalých komisí pro odstraňování architektonických bariér Svazu invalidů ČSR se stává v roce 1991 Sdružení pro životní prostředí zdravotně postižených v ČR (SŽPZP v ČR), jehož cílem byla péče o životní prostředí zdravotně postižených, a to zejména po stránce technického řešení, poradenské činnosti pro občany všech druhů zdravotního postižení a všech otázek spojených s odstraňováním zhoršených podmínek života, daných zdravotním postižením. Vzhledem k tomu, že neexistoval a dosud neexistuje dotčený orgán státní správy, jenž by hájil zájmy zdravotně postižených osob v oblasti tvorby bezbariérového životního prostředí, dalším významným úkolem bylo poskytovat konzultace především stavebním úřadům a následně stanoviska k projektovým dokumentacím různých stupňů. Dne 16.února 1994 byl schválen zákon č.43/1994 Sb., kterým se doplňoval zákon č.50/1976 Sb. o územním plánování a stavebním řádu o ustanovení, které nařizovalo zajišťovat užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace. Tento zákon byl významných krokem ve vztahu staveb a zdravotně handicapovaných osob. Následně Ministerstvo hospodářství vydává vyhlášku č.174/1994 Sb. o obecných technických požadavcích zabezpečující užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace, která nahrazuje vyhlášku č.53/1985 Sb. a průběžně podporuje proces integrace zdravotně postižených metodickým vedením stavebních úřadů. Několik let platnosti vyhlášky č.174/1994 Sb. však odhalilo některé závažné nedostatky a vyhláška byla v roce 2001 novelizována Ministerstvem pro místní rozvoj vyhláškou č.369/2001 Sb. o obecných technických požadavcích zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace, která nabyla účinnosti dnem 15. prosince 2001. Zásadní změnou, která se ve vyhlášce vyskytuje, je její doplnění o některé požadavky pro zrakově postižené, které se v předcházejících zákonných ustanovení příliš nerespektovaly. Přesto i nadále údaje uváděné ve vyhlášce jsou mnohdy nepřesné a zkreslující, za diskutabilní jsou považovány některé minimální rozměry určující zákonitosti jaké má mít prostředí, ve kterém se mohou volně pohybovat osoby s postižením. 2.2. Současná právní úprava Zatím nejvýraznější posun v oblasti stavebního práva a problematiky přístupného prostředí je v novém stavebním zákoně č.183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu, který přináší změny v oblasti bezbariérové přístupnosti. Výraznou a podstatnou zásadní změnou je fakt, že bezbariérovému řešení a užívání staveb se dle § 132, odst.(3), písmene e) přiznává veřejný zájem. Stavební úřad může na základě § 137, odst. (1), písmene h) nařídit vlastníku stavby, stavebního pozemku nebo zastavěného stavebního pozemku bezbariérový přístup a užívání. Na stavbu mohou být použity dle § 156, odst. (1) jen takové výrobky, materiály a konstrukce, které umožní řádné užívání stavby včetně bezbariérového užívání, pokud je stavba k tomu účelu navržena. Není-li projektant způsobilý některou část projektové dokumentace zpracovat sám, je
povinen k jejímu zpracování na základě § 159, odst. (2) přizvat osobu s oprávněním pro příslušný obor nebo specializaci. Detailní řešení všech staveb z hlediska jejich bezbariérové přístupnosti a užívání je obsaženo v prováděcích vyhláškách ke stavebnímu zákonu. V nové prováděcí vyhlášce č.499/2006 Sb. o dokumentaci staveb jsou zahrnuty podmínky a požadavky na srozumitelně vyjádřené a kontrolovatelné řešení staveb s ohledem na přístupnost a užívání osobami s omezenou schopností pohybu a orientace, a to jak v části textové, tak výkresové. Vyhláška č.501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využití území, stanoví podmínky pro navrhování veřejných prostranství tak, aby bylo umožněno jejich bezbariérové užívání. V současné době se připravují poslední prováděcí vyhlášky stavebního zákona. Z oblasti bezbariérové přístupnosti je to především nová vyhláška o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb nahrazující stávající vyhlášku č.369/2001 Sb., která dozná velmi podstatných a výrazných změn. Nové podmínky bezbariérového užívání se tak následně promítnou do připravované vyhlášky o technických požadavcích na stavby (stávající vyhláška č.137/1998 Sb.). Další podrobné rozpracování požadavků na bezbariérové řešení staveb lze nalézt v českých technických normách. Obecně lze říci, že plnění požadavků norem (a to i těch ustanovení, která nejsou výslovně v prováděcích vyhláškách uvedena) je minimální mírou plnění ochrany veřejného zájmu zmíněného v samotném stavebním zákoně. Pro osoby s omezenou schopností a pohybu orientace je mimořádně důležitá přístupnost a možnost bezpečného a samostatného užívání pozemních komunikací. Tato problematika je především obsahem zákona o provozu na pozemních komunikacích č. 361/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů a prováděcí vyhlášky č.30/2001 Sb., kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích a úprava a řízení provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. Obdobné systémové požadavky a specifická rizika na bezbariérové řešení staveb jako ostatní dopravní stavby podléhají zákonu o drahách č.264/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů a prováděcí vyhlášky č.177/1995 Sb., kterou se vydává stavební a technický řád, ve znění pozdějších předpisů. Zejména pro zrakově postižené osoby má správné materiálové řešení rozhodující význam pro samostatný bezpečný pohyb ve všech stavbách a z těchto důvodů jej nelze podceňovat. Hrubé chyby a závažné nedostatky v materiálovém řešení hmatových úprav znehodnocující rozsáhlé stavby jsou důrazným varujícím momentem. Technické požadavky na vybrané výrobky jsou předmětem nařízení vlády č.163/2002 Sb. s bližší specifikací uvedenou v technických návodech TZÚS 12.02.01 – 12.03.07. V nařízení vlády č.27/2002 Sb. jsou stanoveny technické požadavky na výtahy (změna č.127/2004 Sb.). Z uvedeného celkového součtu informací vyplývá, že úroveň normativní a legislativní péče podpory zdravotně postižených je v naší republice dobrá, ale praxe, reálný život a naplňování potřeb postižených lidí jsou často velmi odlišné. Zde se projevuje především nedostatečná osvěta a informovanost nejen odborné veřejnosti a morální stav společnosti. Především osvěta a zejména osvěta tvůrců bezbariérového životního prostředí stojí na prvním místě. Citelně u nás chybí metodické dokumenty zabývající se vlastním přístupem k problematice bezbariérového prostředí, charakteristikou jednotlivých postižení a jejich manipulačních nároků na vstřícné prostředí, uzpůsobení prostoru pro samostatný pohyb apod. Nedodržování právních předpisů a realizace technicky špatných řešení je často důsledkem nepochopení principů integrální přístupnosti. Dalším významným problémem je rozptýlení
bezbariérové problematiky do několika právních norem a normativních předpisů, což ve svém důsledku pro samotné projektanty, pracovníky stavebních úřadů a ostatní osoby činné v celém investičním procesu způsobuje značnou nepřehlednost a nedostatečnou ochranu specifických práv všech skupin zdravotně postižených obyvatel. 3. Analýza problémů bezbariérové přístupnosti Obecnými problémy přetrvávajícího nedodržování právních předpisů a velkého rozsahu nesprávných řešení staveb z hlediska jejich přístupnosti a užívání osobami s omezenou schopností pohybu a orientace jsou: nepochopení principů přístupnosti a nízká znalost problematiky jednotlivých druhů postižení a jejich typologie z hlediska prostorových a manipulačních nároků mezi projektanty; roztříštěnost informací týkajících se požadavků na bezbariérová řešení staveb včetně samotné tvorby přístupnosti; nedostatky a mnohdy chybějící důležité informace v samotné stávající vyhlášce č.369/2001 Sb.; nesrozumitelné obecné odvolávání základních předpisů na technické normy; nedostatečná pozornost pracovníků stavebních úřadů k problematice bezbariérové přístupnosti; nedostatečný počet specialistů s kontrolovanou kvalifikací a chybějící právní základ nové specializace; chybějící provázanost a koordinace základních systémových vztahů mezi dopravními cestami (dopravními stavbami), dopravními prostředky a samotnými objekty; nedostatečné finanční prostředky pro odstranění stávajících bariér; nedůslednost, nedodržení technických návodů a materiálových řešení při samotném provádění stavby; šíření nekvalifikovaných výkladů k aplikací základních právních norem formou vydávání publikací, které neprošly oponenturou specialisty v tomto oboru a jenž se mnohdy neopírají o současnou legislativu. Pokud analyzujeme příčiny nedodržování přístupnosti z pohledu jednotlivých druhů zdravotního postižení, hlavními problémy jsou u: pohybového postižení – základní úpravy jsou na běžných stavbách navrhovány a prováděny, problémem je však zajištění komplexní přístupnosti se zabezpečením manipulačních ploch a řešení detailů, což ve své podstatě znemožňuje bezbariérové užívání. Dále jsou opomíjena specifická řešení a úpravy některých druhů staveb (sportovní a rekreační, dětská hřiště apod.), pro které chybí návrhová uživatelská kriteria s ohledem na osoby s omezenou schopností pohybu; zrakového postižení – základní prvky a podmínky jsou definovány, ale vzhledem k vyšší četnosti detailů a požadavkům na mimořádně přesné vyjádření funkce prvků chybí část používaných materiálů (české technické normy, vzorové listy, technické podmínky apod.); sluchového postižení – věcná řešení jsou ovlivňována technickým vývojem (zejména elektronika) a chybí přesnější technicky vyjádřené požadavky na některé úpravy staveb.
BARIÉRY VERTIKÁLNÍ
• •
schody výškové rozdíly > 20 mm
HORIZONTÁLNÍ
• •
sklony ramp povrchy pochozích ploch
PROSTOROVÉ
• •
malé manipulační parametry nevhodné umístění mobiliáře
ANTROPOMETRICKÉ
• •
dosahové vzdálenosti výškové osazení WC
ERGONOMICKÉ
• •
tvar kliky, madla apod. nevhodný mobiliář a nábytek
ORIENTAČNÍ
• •
chybějící taktilní informace orientační systém a piktogramy
Obr.1 Základní bariéry přístupného prostředí Z uvedených analýz vyplývá, že přes existenci vyhlášky č.369/201 Sb. stále vznikají bariéry nové. Důvodem je především implementace legislativy v reálném životě a špatný výklad některých paragrafových znění a příloh. Možnosti a náměty zlepšení situace bezbariérovosti staveb jsou následující: Vytvoření centra pro přístupnou výstavbu se sítí specialistů Aby zákony, nařízení a nejrůznější předpisy byly respektovány a uplatňovány, je potřeba legislativní ošetření odborných konzultantů na problematiku bezbariérového užívání, kteří by zastávali neopomíjenou roli nejen v investičním procesu, ale také v prostředí stavebního řádu, prováděly kontrolu každého stavebního projektu a vydávali stanovisko, čímž by přebírali zodpovědnost za plnění podmínek bezbariérovosti. Prakticky každá stavba vyžaduje odbornou kontrolu, z čehož vyplývá potřeba regionální sítě specialistů, kteří se uplatní již při samotné koncepci projektu a při výstavbě samotné. V oboru stavebního řádu zajisti výhradně pohyb kvalifikovaných osob s souladu se správním řádem a dalšími právními normami.
Metodika bezbariérového přístupného prostředí Samotné legislativní a normové požadavky pro zajištění přístupného prostředí nestačí. Pro vlastní filozofii přístupu, osvětlení specifických požadavků pro jednotlivé typy staveb a jejich dílčí částí jsou důležité metodické pokyny, které názorným způsobem osvětlí problematiku zajištění bezbariérového přístupu a užívání staveb. Tato metodika by měla být diferenciovaně vypracována pro vlastní navrhování staveb na straně jedné a pro samotné posouzení bezbariérového přístupu na straně druhé, tedy pro státní správu a samosprávu. Vzdělávací projekt Důležitou roli pro vytváření přístupného prostředí hraje neustálé průběžné zvyšování kvalifikace osob zúčastňujících se procesu navrhování, realizace a schvalování staveb. Školení odpovědných pracovníků na základě vzdělávacího projektu který by podal maximální informace o vytváření přístupného prostředí, nových trendech a nástrojích tak, aby se tato problematika stala součástí pracovní filozofie, je tím nejdůležitějším prvkem snahy zajistit bezbariérové přístupné prostředí. Kontroly přístupnosti – průzkumy bezbariérovosti Kontroly přístupnosti a průzkumy bezbariérovosti jsou nástrojem hodnocení stavu budov a služeb z pohledu přístupnosti pro osoby se zdravotním postižením. Vlastní kontroly a průzkumy by měly poskytovat podklady pro strategii a koncepci zlepšování přístupného prostředí a z těchto důvodů nelze hodnotit budovu jako samostatný objekt. Cílem musí být hodnocení využití budovy a přístupnost služeb nabízených v jejích prostorách (např. dostupnost budovy, veřejné prostory, prostory pro zaměstnance, přehlednost dispozice a alternativní přístupy do budovy).
4. Národní institut pro integraci osob s omezenou schopností pohybu a orientace České republiky, o.s. Více jak 15 let využívali pracovníci stavebních úřadů, projektanti, investoři a jiní konzultační a poradenskou činnost Sdružení pro životní prostředí zdravotně postižených v ČR. V červnu tohoto roku se SŽPZP v ČR stalo občanským sdružením založeným dle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, přijalo nové stanovy a zejména došlo ke změně názvu na: Národní institut pro integraci osob s omezenou schopností pohybu a orientace České republiky, o.s. (zkratka NIPI ČR, o.s). Sídlo NIPI ČR, o.s.: Havlíčkova 44, Jihlava, PSČ 586 01 Prezident NIPI ČR, o.s. Ing.arch.František Laub Cílem a účelem NIPI ČR, o.s. je podpořit fungování moderní občanské společnosti a v rámci tohoto cíle má NIPI ČR, o.s. zájem přispět svou činností zejména v oblasti podpory tvorby prostředí, které mohou svobodně využívat všechny skupiny obyvatelstva včetně skupin, které jsou ohroženy sociální exkluzí. Mezi hlavní aktivity NIPI ČR, o.s. patří podpora implementace a dodržování Standardních pravidel Organizace spojených národů, dále pak podpora rozvoje partnerství subjektů, metodická, odborná a konzultační činnost k otázkám integrace osob s omezenou schopností pohybu a orientace. Při své činnosti ctí NIPI ČR, o.s. lidská a občanská práva, principy demokracie, spolupráce občanů, organizací a institucí veřejné správy, lidské tolerance a solidarity. Za tímto účelem realizuje NIPI ČR, o.s. své činnosti: v oblasti svobodného pohybu a užívání veřejné infrastruktury osobami s omezenou schopností pohybu a orientace, mezi ně patří zejména: - hodnocení stavební činnosti včetně problematiky dopravy a dále pak odborné posuzování existujících architektonických a technických bariér, včetně doporučení návrhů po stránce technického řešení, které respektuje specifické požadavky osob s omezenou schopností pohybu a orientace;
-
-
-
sledování plnění ustanovení stavebního zákona a s ním souvisejících právních předpisů a prováděcích nařízení; posuzování, přenášení a návrhy nových poznatků své činnosti do návrhů na změny platné národní legislativy; posuzování návrhů legislativních změn a opatření, spolupodílení se na tvorbě a realizaci dlouhodobých koncepcí integrace a vyrovnávání příležitostí; poskytování odborných konzultací a poradenství v přípravě staveb, a to formou stanovisek odborných konzultantů v rámci regionálních konzultačních středisek k projektům a dalším činnostem ve výstavbě. U bezbariérově realizovaných staveb posuzuje a doporučuje označení mezinárodně platnými symboly; spolupráce při vyhledávání vhodných výrobků pro vybavení staveb z hlediska osob s omezenou schopností pohybu a orientace. Zapojení do procesu tvorby formou oponentních jednání a zejména pak posuzování vhodnosti takovýchto výrobků pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace; podpora a realizace osvětových, informačních, vzdělávacích akcí a kampaní spojených s využíváním technických opatření, která napomáhají zlepšení kvality života; vytváření, odborné garantování a podporování veškerých aktivit souvisejících s rozvojem profesionálních kompetencí svých členů. Podporování a sledování úroveň publikování odborných výsledků předmětu činnosti, účasti na odborných aktivech, seminářích, činnosti odborných pracovišť včetně vysokých škol apod.
v ostatních oblastech rozvoje občanské společnosti a podpory znevýhodněných skupin občanů ohrožených sociální exkluzí realizuje NIPI ČR, o.s.: - činnost propagační, výukovou, poradenskou, mediační, informační, styk s veřejností, setkávání a spolupráce subjektů ve smyslu cílů sdružení i spolupráce se zahraničními subjekty; - iniciace spolupráce, vytváření a podpora regionálních, místních partnerství, rozvíjení dialogu orgánů veřejné správy, občanů a dalších subjektů či organizací; - vytváření podmínek pro podporu znevýhodněných skupin občanů, podpora rovných příležitostí; - podpora společenského, pracovního a kulturního uplatnění, jakož i společenského vzestupu znevýhodněných skupin občanů, zejména pak občanů s omezenou schopností pohybu a orientace; - podpora komunitní metody, strategie a komplexní řešení sociálních služeb, zdravotnických služeb, celoživotního vzdělávání a ostatní složky prostředí, které ovlivňují kvalitu života a podporují integraci znevýhodněných skupin občanů; - zajišťování osvěty a vzdělanosti lidského potenciálu, včetně podpory udržitelného rozvoje a občanské společnosti; - vytváření podmínek pro zvýšení informovanosti, podporovat informační centra a spolupráci s veřejností, její zapojování do rozhodovacích procesů na místní a regionální úrovni; zapojování slabších vrstev obyvatelstva, včetně prosazování rovných příležitostí; - zprostředkovávání finančních zdrojů veřejných i soukromých za účelem naplnění cílů NIPI ČR, o.s.
5. Konzultační střediska NIPI ČR, o.s. Na území jednotlivých krajů disponuje NIPI ČR, o.s sítí Konzultačních středisek s odbornými konzultanty. Pro zajištění efektivní činnosti Konzultačního střediska je na úrovni kraje zřízena funkce vedoucího konzultačního střediska, který je přímo podřízen Prezidiu. Předmětem činnosti vedoucího Konzultačního střediska je zejména organizace, koordinace a řízení činnosti
odborných konzultantů na úrovni kraje. Určuje místo a rozsah jejich působnosti, a to s ohledem na místní specifika a požadavky NIPI ČR, o.s.. Hlavním předmětem činnosti Konzultačních středisek je poskytovat součinnost dotčeným orgánům státní správy při dodržování legislativy ve smyslu stavebně-technických předpisů a nařízení, která se dotýkají života a integrace osob s omezenou schopností pohybu a orientace. Rozsah činnosti Konzultačního střediska spočívá zejména ve vydávání odborných vyjádření a stanovisek k dokumentaci staveb, poskytují odborné konzultace a porady ve smyslu činnosti NIPI ČR, o.s. a dále pak usilují o sledování staveb až do jejich kolaudace. Aktivita konzultačních středisek jednotlivých krajů v počtu vydaných stanovisek vyhotovených k projektovým dokumentacím a počet konzultačních hodin v roce 2006 je zřejmá z Tab.1. Tab.1 Počet stanovisek a konzultačních hodin za rok 2006 kraj
01
02
03
04
05
06
07
08
09
10
11
12
celk.
Jihočeský Jihomoravský Karlovarský Královéhradecký Liberecký Moravskoslezský Olomoucký Pardubický Plzeňský Praha Středočeský Ústecký Vysočina Zlínský
60 81 18 18 18 79 53 5 49 115 85 40 69 30
70 76 18 20 15 72 72 25 43 126 55 52 69 67
53 72 21 18 15 98 64 11 36 161 95 50 69 51
50 73 26 19 14 94 61 6 42 127 70 62 54 34
72 69 20 17 17 103 52 12 38 119 87 44 62 59
56 62 19 17 16 93 54 16 35 119 96 48 57 40
43 54 16 18 14 95 56 7 29 118 103 20 50 27
63 64 30 15 15 74 57 5 36 120 115 40 81 31
27 45 24 19 12 85 58 0 46 124 75 43 64 50
53 51 29 23 15 97 58 9 35 117 78 40 54 54
79 55 27 21 13 86 34 3 46 124 75 51 60 72
88 54 25 25 16 61 48 5 35 108 71 35 56 45
714 756 273 230 180 1037 667 104 470 1478 1005 525 745 560
počet konz. 394 520 104 142 308 374 304 270 312 420 672 320 320 468
Celkem
720
780
814
732
771
728
650
746
672
713
746
672
8744
4928
Pro výkon činnosti odborného konzultanta je podmínkou dosažení minimálně středoškolského vzdělání v oboru stavebním, absolvování a úspěšné složení odborných zkoušek v rámci odborně garantovaného programu rozvoje profesionálních kompetencí konzultantů NIPI ČR, o.s. Po splnění stanovených kritérií je zájemce o činnost ve funkci odborného konzultanta zapsán do seznamu odborných konzultantů sdružení, pro výkon činnosti je vystaveno příslušné osvědčení o způsobilosti k výkonu činnosti a vydáno razítko s jednotnou úpravou a pořadovým číslem. 6. Závěr Obor zabývající se otázkou bezbariérového užívání staveb a využívání specifických technických prostředků se v současnosti velice rychle vyvíjí a ustavuje se jako zvláštní odvětví techniky. K tomu, aby byly naplněny legislativní podmínky stavebního zákona a jeho prováděcích vyhlášek zabezpečující bezbariérové užívání, je potřeba využívat konzultačního poradenství sítě odborných konzultantů NIPI ČR, o.s., kteří procházejí neustálým a průběžným zvyšováním své odborné kvalifikace.
Tab.2 Seznam konzultačních středisek NIPI ČR, o.s. Jihočeský kraj Konzultační středisko NIPI ČR, o.s. Vedoucí konzultačního střediska: Ing.Jiří Šilhavý Místní pracoviště NIPI ČR, o.s.
Jihomoravský kraj Konzultační středisko NIPI ČR, o.s. Vedoucí konzultačního střediska: Ing.Pavel Žák
Místní pracoviště NIPI ČR, o.s.
Karlovarský kraj Konzultační středisko NIPI ČR, o.s. Vedoucí konzultačního střediska: Ing.Jitka Kovaříková Místní pracoviště NIPI ČR, o.s. Královéhradecký kraj Konzultační středisko NIPI ČR, o.s. Vedoucí konzultačního střediska: Martin Volák Místní pracoviště NIPI ČR, o.s. Liberecký kraj Konzultační středisko NIPI ČR, o.s. Vedoucí konzultačního střediska: Ing.Jana Košťálová Místní pracoviště NIPI ČR, o.s.
NIPI ČR, o.s. Staroměstská 2608 370 04 Česká Budějovice tel.: 386 353 940
Úřední den: Středa 1300-1500hod.
Stavbařů 213, 386 01 Strakonice M.Koláře 1968, 390 02 Tábor Vinařického 281, 397 01 Písek Janderova 144, 377 01 Jindřichův Hradec NIPI ČR, o.s. Malinovského nám.3 Box 371-65971 602 00 Brno tel.: 542 213 872
Úřední den: Pondělí 800-1200hod. Středa 1300-1500hod.
Dukelská 148, 671 81 Znojmo Horní Lhota 31, 678 01 Blansko Bártova 8, 679 61 Letovice Národních hrdinů 22, 690 02 Břeclav NIPI ČR, o.s. U Mlékárny 290 353 01 Mariánské lázně tel.: 354 602 178
Úřední den: Pondělí 1400-1500hod. .
Sokolovská 149, 360 05 Karlovy Vary NIPI ČR, o.s. Mostecká 290 502 10 Hradec Králové tel.: 495 527 986
Úřední den: Čtvrtek 1500-1800hod.
Prachovská 271, 506 01 Jičín NIPI ČR, o.s. Hálkova 6 (TU Liberec) 461 17 Liberec tel.: 731 519 237
Úřední den: Středa 900-1200hod.
Litoměřická 92, 470 01 Česká Lípa
Moravskoslezský kraj Konzultační středisko NIPI ČR, o.s. Vedoucí konzultačního střediska: Ing.Renata Zdařilová Místní pracoviště NIPI ČR, o.s.
Olomoucký kraj Konzultační středisko NIPI ČR, o.s. Vedoucí konzultačního střediska: Ing.Milan Hrušák Místní pracoviště NIPI ČR, o.s.
Pardubický kraj Konzultační středisko NIPI ČR, o.s. Vedoucí konzultačního střediska: Jaroslav Kaura Místní pracoviště NIPI ČR, o.s. Plzeňský kraj Konzultační středisko NIPI ČR, o.s. Vedoucí konzultačního střediska: Zdeněk Bárta Místní pracoviště NIPI ČR, o.s. Praha Konzultační středisko NIPI ČR, o.s. Vedoucí konzultačního střediska: Václav Kníže
NIPI ČR, o.s. Bieblova 3 702 00 Ostrava tel.: 596 111 779
Úřední den: Středa 900-1200hod.
Dukelská 2, 792 01 Bruntál Kolaříkova 653, 738 01 Frýdek-Místek Příčná 2/293, 736 01Havířov Opava NIPI ČR, o.s. Slovenská 5 779 00 Olomouc tel.: 585 223 970
Úřední den: Pondělí 800-1000hod. Středa 800-1000hod.
Nám.Svobody 4, 750 02 Přerov Menhardova 13, 796 00 Prostějov Kozinova 13, 787 01 Šumperk Tovární 234, 790 01 Jeseník NIPI ČR, o.s. Kapitána Jaroše 587/51 568 02 Svitavy tel.: 464 621 023
Úřední den: Pondělí 900-1000hod.
Vrbová 655, 562 01 Ústí nad Orlicí NIPI ČR, o.s. Koterovská 134 326 00 Plzeň tel.: 377 440 854
Úřední den: Úterý 1000-1400hod.
Štorchova 497/II, 339 01 Klatovy NIPI ČR, o.s. Karlínské náměstí 12 186 03 Praha 8 - Karlín tel.: 222 310 177
Úřední den: Úterý 1300-1600hod.
Středočeský kraj Konzultační středisko NIPI ČR, o.s. Vedoucí konzultačního střediska: Pavel Němec Místní pracoviště NIPI ČR, o.s.
Ústecký kraj Konzultační středisko NIPI ČR, o.s. Vedoucí konzultačního střediska: Hana Cinkaničová Místní pracoviště NIPI ČR, o.s.
Vysočina Konzultační středisko NIPI ČR, o.s. Vedoucí konzultačního střediska: Ing.arch.František Laub Místní pracoviště NIPI ČR, o.s.
Zlínský kraj Konzultační středisko NIPI ČR, o.s. Vedoucí konzultačního střediska: Mgr.Blažena Šůstková Místní pracoviště NIPI ČR, o.s.
NIPI ČR, o.s. Náměstí Republiky 3 110 01 Praha 1 tel.: 221 621 666
Úřední den: Pondělí 1000-1400hod.
Vlašimská 1922, 256 01 Benešov u Prahy Sluneční 76, 280 00 Kolín Hřebečská 2680, 272 01 Kladno-Kročehlavy K.Čapka 794, 288 02 Nymburk-Poděbrady NIPI ČR, o.s. 28.října 29 405 01 Děčín tel.: 412 510 107
Úřední den: 2. a 4.úterý v měsíci 800-1200hod.
Beethovenova 5355, 430 01 Chomutov Školní 700, 471 08 Štětí Štefánikova 25, 400 01 Ústí nad Labem NIPI ČR, o.s. Havlíčkova 44 586 01 Jihlava tel.: 565 657 087
Úřední den: Středa 900-1200hod.
Magistrát města Jihlavy, Masarykovo nám.1, Stavební úřad, d.č. 136, 586 01 Jihlava Gagarinova 1228, 580 01 Havlíčkův Brod MÚ Třebíč, Zahradníčkova 25, 674 01 Třebíč Žižkova 1, 591 01 Žďár nad Sázavou NIPI ČR, o.s. Sv.Čecha 516 760 01 Zlín-Podhoří tel.: 577 221 632
Úřední den: Pondělí 1400-1700hod.
Čs. Brigády 44, 768 61 Bystřice pod Hostýnem 1.máje 53, 686 01 Uherské Hradiště
Autoři: Ing.Renata Zdařilová, Ph.D. Ing.arch.František Laub Národní institut pro integraci osob s omezenou schopností pohybu a orientace České republiky, o.s., Havlíčkova 44, Jihlava, PSČ 586 01
