TO P 10 2010͵2015
B E L E T R I E , L I T E R AT U R A FA K T U, P\ Í B H Y
25
B E L E T R I E , L I T E R AT U R A FA K T U, P \ Í B H Y Bill O’Hanlon
Lenochova cesta k úspĢchu P \ E K L A D O N D \ E J FA F E J TA
Autor ve své knize vyvrací oblíbenou pƎedstavu, že k úspĢchu potƎebujeme silnou vƽli a disciplínu. Lenochovo tajemství na cestĢ k úspĢchu spoēívá v tom, že se nenuơ do vĢcí, které dĢlat nechce. Místo toho využívá své poziƟvní i negaƟvní pocity, které ho pƎirozenĢ vedou k urēitým ēinnostem, jež vyjadƎují jeho osobnost a pro nĢž mƽže hledat prakƟcké uplatnĢní. NĢkdy tato cesta trvá dlouho, a proto lenoch potƎebuje vytrvalost a také vynalézavost, aby se pƎiblížil svému cíli a dosáhl výsledkƽ, které o smysluplnosƟ jeho konání pƎesvĢdēí i ostatní. Kniha je výsƟžná a pƎehledná, navíc obsahuje závĢreēný souhrn hlavních myšlenek, takže je vhodná i pro ty nejlínĢjší ētenáƎe, kteƎí se chtĢjí stát úspĢšnými. ďƌŽǎͬ͘ϭϬϰƐͬ͘ĂƐŝϭϵϵ൶<ēͬ/^EϵϳϴͳϴϬͳϮϲϮͳϭϬϭϲͳϬ
Bill O’HanlonũĞƉƐLJĐŚŽƚĞƌĂƉĞƵƚǀŽďůĂƐƟĞƌŝĐŬƐŽŶŽǀƐŬĠƚĞƌĂƉŝĞ ĂƚĞƌĂƉŝĞnjĂŵĢƎĞŶĠŶĂƎĞƓĞŶş͘EĂƉƐĂůnjŚƌƵďĂϯϬŬŶŝŚ͕ũĞǎďLJůLJ njĂơŵƉƎĞůŽǎĞŶLJĚŽϭϱũĂnjLJŬƽ͕ĂƉƽƐŽďşũĂŬŽůĞŬƚŽƌĂƎĞēŶşŬ͘ĂƐƚŽ ƐĞƐĄŵƐĞďĞƉƚĄ͕ƉƌŽēǀǎŝǀŽƚĢĚŽƐĄŚůƷƐƉĢĐŚƵ͕ŬĚLJǎũĞƚĂŬůşŶlj͕ ĂnjƚŽŚŽĚƽǀŽĚƵƐĞƌŽnjŚŽĚůŶĂƉƐĂƚƚƵƚŽŬŶŝŚƵ͘
„Hledat správný životní smĢr je jako hrát hru „samá voda, pƎihoƎívá, hoƎí“. Jde o to všímat si, kde se cíơme dobƎe, co nás naplŸuje. V každém pƎípadĢ musíme vstát z gauēe a vydat se do svĢta.“
(Dalibor Špok, psychologie.cz)
V R O C E 201 4 ͵ 2 0 1 5 V Y Š L O :
TAKÉ JAKO E-KNIHA
ďƌŽǎͬ͘ϵϲƐͬ͘ϭϴϵ൶<ē
26
TAKÉ JAKO E-KNIHA
ďƌŽǎͬ͘ϭϲϬƐͬ͘Ϯϲϱ൶<ē
TAKÉ JAKO E-KNIHA
ďƌŽǎͬ͘ϭϵϮƐͬ͘Ϯϯϱ൶<ē
B E L E T R I E , L I T E R AT U R A FA K T U, P \ Í B H Y Éliette Abécassis
Tajemství doktora Freuda P \ E K L A D K AT E \ I N A B O D N Á R O VÁ
Román známé francouzské spisovatelky zpracovává poslední období života Sigmunda Freuda ve Vídni, kde se pod vlivem nacistƽ rozšiƎuje anƟsemiƟsmus. V dobĢ, kdy pƎedstavitelé psychoanalýzy z obav o svƽj život uơkají z NĢmci obsazeného Rakouska, Freud zƽstává. Jaké tajemství ho drží ve mĢstĢ, kde na nĢj stále neodbytnĢji doléhá blížící se katastrofa? OdpovĢě leží v dopisech, které si Freud vymĢŸoval od konce 80. let 19. stoleơ do roku 1902 s lékaƎem Wilhelmem Fliessem a které jsou vlastnĢ jeho inƟmním deníkem obsahujícím jeho názory, domnĢnky a zkušenosƟ z psychoanalýzy. PodaƎí se Freudovi vypátrat dopisy dƎív než nacistƽm? ďƌŽǎͬ͘ϭϮϬƐͬ͘ĂƐŝϮϮϵ൶<ēͬ/^EϵϳϴͳϴϬͳϮϲϮͳϭϬϯϳͳϱ
Éliette Abécassis ũĞĨƌĂŶĐŽƵnjƐŬĄƐƉŝƐŽǀĂƚĞůŬĂĂŚŝƐƚŽƌŝēŬĂ;ũĞũşŵĂƚŬĂ ũĞĚĢƚƐŬĄƉƐLJĐŚŽůŽǎŬĂĂƉƐLJĐŚŽĂŶĂůLJƟēŬĂ͕ǎĂēŬĂŶŶLJ&ƌĞƵĚŽǀĠͿ͘ ^ƚƵĚŽǀĂůĂŶĂƉĂƎşǎƐŬĠǀLJƐŽŬĠƓŬŽůĞ ĐŽůĞŶŽƌŵĂůĞƐƵƉĠƌŝĞƵƌĞ ĂƉƎĞĚŶĄƓĞůĂĮůŽnjŽĮŝŶĂĨĂŬƵůƚĢǀĂĞŶ͘:ĞĂƵƚŽƌŬŽƵĚĞƐşƚŬLJ ďĞůĞƚƌŝƐƟĐŬljĐŚĚĢů͕ēĂƐƚŽƐŚŝƐƚŽƌŝĐŬŽƵƚĞŵĂƟŬŽƵ͕ƉƵďůŝŬƵũĞ ǀēĂƐŽƉŝƐĞĐŚĂƉşƓĞĮůŵŽǀĠƐĐĠŶĄƎĞ͘ T U ká z ka
A Sigmund Freud se ujímá slova, s bolesơ, kterou mu zpƽsobuje jeho kovová ēelist, a s utrpením v srdci. Hledá slova, která by je mĢla pƎesvĢdēit, a náhle mu v mysli vyvstanou ta, jež slýchával ve své rodinĢ, v níž celé generace zažívaly perzekuce
a prchaly pƎed pogromy. Slova, která jako by patƎila minulosƟ a která se vynoƎují, aby popsala nevyslovitelné, aē je nikdo poƎádnĢ nevnímá. Židé jsou pronásledováni. Proē? Protože jsou Židé.
M O H L O B Y VÁ S Z A J Í M AT:
TAKÉ JAKO E-KNIHA
TAKÉ JAKO E-KNIHA
ďƌŽǎͬ͘ϯϯϲƐͬ͘ϰϰϵ൶<ē
ďƌŽǎͬ͘ϯϬϰƐͬ͘ϰϲϱ൶<ē
ďƌŽǎͬ͘ϮϲϰƐͬ͘ϯϵϵ൶<ē
27
B E L E T R I E , L I T E R AT U R A FA K T U, P \ Í B H Y MarƟna Rosenberg
Mami, kdy už koneēnĢ umƎeš? P\EK L A D Š T PÁ N K A P O D L E Š Á KOVÁ
Autorka v knize vypráví svƽj pƎíbĢh o tom, jak se nastĢhovala ke svým rodiēƽm, aby se mohla starat o svou matku, která trpĢla demencí. Snažila se dĢlat všechno správnĢ, ale musela se vyrovnávat s ơm, že její matka se pomalu, ale jistĢ zaēala stávat neznámým ēlovĢkem. Žena, kterou kdysi milovala, už zmizela, najednou tu místo ní byla dementní osoba, která trápila své okolí záchvaty agrese. Jednoho dne se MarƟna pƎisƟhla, že Ǝíká: „Mami, teě už mƽžeš jít. Prosím, jdi už.“ MarƟnin pƎíbĢh není ojedinĢlý a její kniha se v NĢmecku krátce po svém vydání stala bestsellerem. ďƌŽǎͬ͘ϭϳϲƐͬ͘ĂƐŝϮϳϵ൶<ēͬ/^EϵϳϴͳϴϬͳϮϲϮͳϭϬϭϳͳϳ
MarƟna RosenbergũĞŶĢŵĞĐŬĄŶŽǀŝŶĄƎŬĂĂƐƉŝƐŽǀĂƚĞůŬĂ͘WƌŽͲ ǀŽŬĂƟǀŶşŶĄnjĞǀŬŶŝŚLJƐŝƉƌŽƐĂĚŝůĂŝƉƎĞƐƉŽēĄƚĞēŶşŽĚƉŽƌŶĂŬůĂĚĂͲ ƚĞůĞ͘<ŶŝŚĂŶĂůĞnjůĂŽŚƌŽŵŶŽƵŽĚĞnjǀƵƵůŝĚşƐƉŽĚŽďŶŽƵnjŬƵƓĞŶŽƐơ ĂƌŽnjƉŽƵƚĂůĂǀEĢŵĞĐŬƵǀĞůŝĐĞǎŝǀŽƵĐĞůŽƐƉŽůĞēĞŶƐŬŽƵĚŝƐŬƵnjŝŶĂ ƚĠŵĂƉĠēĞŽƐĞŶŝŽƌLJ͘WƌŽŶŝŬůĂƚĂŬĚŽŵŶŽŚĂǀljnjŶĂŵŶljĐŚŶĢŵĞĐͲ ŬŽũĂnjLJēŶljĐŚŵĠĚŝş͘ „Kniha MarƟny Rosenbergové není polemikou ani nabídkou návrhƽ na zlepšení situace v oblasƟ
soukromé péēe o dementní pacienty. Je pouhým líēením holých faktƽ. VyprávĢní o zoufalé situaci ēlovĢka, který chce pomoci, ale jeho síly na to nestaēí. A paní Rosenbergová není sama. V NĢmecku jsou každoroēnĢ registrovány staƟsíce obdobných pƎípadƽ.“ (Eva Novak, Ro Vltava, 2013)
K T É M AT U :
TAKÉ JAKO E-KNIHA
ďƌŽǎͬ͘ϯϭϮƐͬ͘ϯϴϱ൶<ē
28
ďƌŽǎͬ͘ϭϰϰƐͬ͘Ϯϯϱ൶<ē
ďƌŽǎͬ͘ϮϰϬƐͬ͘ϯϮϱ൶<ē ď ǎ ͬ ϮϰϬ ͬ ϯϮϱ <ē
B E L E T R I E , L I T E R AT U R A FA K T U, P \ Í B H Y Robert M. Lindner
Padesát minut PĢt pƎíbĢhƽ z terapeuƟcké praxe P\EK L A D HEL EN A H A R T LOVÁ
Autor knižní pƎedlohy k Įlmu ZĞďĞůďĞnjƉƎşēŝŶLJ a zkušený psychoterapeut a psychoanalyƟk Robert Lindner napsal pĢt napínavých pƎíbĢhƽ z vlastní terapeuƟcké praxe. PoutavĢ v nich líēí proces terapie, která si v mezních situacích žádá nekonvenēní, tvƽrēí pƎístup. Význam intuice v práci zkušeného terapeuta se ukazuje jako stĢžejní pƎi pronikání do klientovy psychiky, jeho minulosƟ i pƎi hledání cesty k Ǝešení souēasných poơ ží. Ve všech pƎíbĢzích vystupuje terapeut upƎímný i ve svých tápáních a selháních a to ho, a psychoterapii jako takovou, zpƎístupŸuje a zlidšƛuje. V jednotlivých pƎíbĢzích se stƎídá líēení terapie, odborné poznámky k ní, ale i živé popisy událosơ z minulosƟ klientƽ. ďƌŽǎͬ͘ϮϴϴƐͬ͘ĂƐŝϯϵϵ൶<ēͬ/^EϵϳϴͳϴϬͳϮϲϮͳϭϬϭϵͳϭ
Robert Mitchell LindnerďLJůĂŵĞƌŝĐŬljƐƉŝƐŽǀĂƚĞů͕ƉƐLJĐŚŽůŽŐĂƉƐLJͲ ĐŚŽƚĞƌĂƉĞƵƚ͘WƽƐŽďŝůƉƎĞĚĞǀƓşŵũĂŬŽǀĢnjĞŸƐŬljƉƐLJĐŚŽůŽŐ͘ T U ká z ka
Pokud byste snad Charlese potkali nĢkde na ulici svého mĢsta, nepoznali byste v nĢm brutálního vraha. I ve vĢzení má stále svĢží tváƎ, která patƎí spíš na stupínek pĢveckého sboru. Když jsem ho vidĢl naposledy, bylo mu sotva jedenadvacet. I tehdy byly jeho oēi modré a ne-
vinné a zdálo se, že se na vás dívá s vĢēnou otázkou, jako by se ptal, proē mezi ním a stromy, na které se dívá zamƎížovaným oknem své cely, musí vždycky stát ocelový plot.
V Y Š LO V RO C E 2015:
ǀĄnjͬ͘ϭϴϰƐͬ͘ϯϯϱ൶<ē
ǀĄnjͬ͘ϭϬϰƐͬ͘ϭϵϵ൶<ē
ď ďƌŽǎͬ͘ϯϮϬƐͬ͘ϯϵϵ൶<ē ǎ ͬ ϯϮϬ ͬ ϯϵϵ <ē
29
B E L E T R I E , L I T E R AT U R A FA K T U, P \ Í B H Y Michal Giboda
Léēit a pƎežít V kambodžské nemocnici po Pol Potovi
TAKÉ JAKO E-KNIHA
Tropický parazitolog Michal Giboda byl v letech 1983 a 1984 pracovníkem ēeské nemocnice v kambodžském mĢstĢ Takeo. Zemi tĢsnĢ pƎedơm opusƟli vojáci Rudých Khmérƽ a celá Kambodža se pomalu probírala z nĢkolikaleté noēní mƽry polpotovského totalitního režimu, který za sebou zanechal miliony mrtvých. Kniha vychází z Gibodova deníku, který si psal bĢhem svého roēního pƽsobení. Je syrovým, velmi autenƟckým svĢdectvím o práci ēlovĢka v tropických podmínkách v zemi zdevastované válkou a plné strachu, ale i nadĢjí. Kniha je unikátním pƎíspĢvkem k poznání ēásƟ Asie a také inspirujícím ētením pro všechny lékaƎe, dobrovolníky a jiné, kteƎí se sami vydávají do exoƟckých konēin. ďƌŽǎͬ͘ϮϬϮƐͬ͘ĂƐŝϯϮϳ൶<ēͬ/^EϵϳϴͳϴϬͳϮϲϮͳϭϬϭϱͳϯ
RNDr. Michal Giboda, Ph.D.,ũĞƚƌŽƉŝĐŬljƉĂƌĂnjŝƚŽůŽŐ͕ǀLJĚĂů ŬŶŝŚLJ Mosty a PropasƟ mezi vĢdou a umĢním;ϮϬϭϬͿĂ K vĢci ;ϮϬϭϬͿ͕ŬƚĞƌĄũĞǀljƐůĞĚŬĞŵϮϰǀĞƎĞũŶljĐŚĚĞďĂƚƐŽƐŽďŶŽƐƚŵŝǀĢĚLJ͕ ƵŵĢŶşĂǀĞƎĞũŶĠŚŽƉƌŽƐƚŽƌƵ͘:ĞƉƎĞĚƐĞĚŽƵŽďēĂŶƐŬĠŚŽƐĚƌƵǎĞŶş ŝĂůŽŐǀĢĚLJƐƵŵĢŶşŵ͘ T U ká z ka
Naším „vzrušením“ je pƎíjem pacienta s dosud neznámou nemocí, sēítání zajímavých pƎípadƽ, pondĢlní ranní zjišƛování, zda jsou všichni ještĢ v nemocnici, anebo už nĢkdo odešel, protože rodinĢ došly peníze a nemá, za co koupit jídlo na trhu pro pacienta i rodinný doprovod. To jenom
nám se zdá, že život tu protéká úzkou strouhou lhostejnosƟ, apaƟe, nezaostƎeného pohledu. Místní to prožívají skrytĢ, uvnitƎ. TémĢƎ každý z pacientƽ ztraƟl nĢkoho v pracovních táborech, pƎi pochodech smrƟ nebo proto, že byl bez léēby ponechán svému osudu.
Z Á Ž I T K Y Z D Á L E K P \ I N Á Š Í TA K É :
TAKÉ JAKO E-KNIHA
ďƌŽǎͬ͘ϭϵϮƐͬ͘Ϯϰϵ൶<ē
30
ǀĄnjͬ͘ϮϬϬƐͬ͘ϯϲϵ൶<ē
ǀĄnjͬ͘ϯϱϮƐͬ͘ϭϰϵ൶<ē Ą ͬ ϯϱϮ ͬ ϭϰϵ <ē
