´ HODNE´ U ´ VAHY NA
´ HODNE´ U ´ VAHY NA
Neva´zˇneˇ va´zˇny´ pohled na nebezpecˇ´ı a na´strahy spolecˇenske´ho tance v dnesˇnı´ dobeˇ
Barry Gasson Fellow a examina´tor dozˇivotnı´ cˇlen vedenı´ porotce FEDERACE UCˇITELU˚ TANCE NOVE´HO ZE´LANDU
Tento dokument je elektronickou verzı´ cˇeske´ho vyda´nı´ knihy „Na´hodne´ u´vahy“ od Barryho Gassona, jejı´zˇ na´lezˇitosti jsou uvedeny pod hlavicˇkou Knizˇnı´ vyda´nı´ nı´zˇe. Oproti knizˇnı´mu vyda´nı´ mu˚zˇe zahrnovat errata. Dokument je v elektronicke´ podobeˇ k dispozici na http://www.agilenergie.com/knihy.htm. Jaka´koliv fyzicka´ osoba ma´ pra´vo si tento text sta´hnout a uzˇ´ıvat i vytisknout jeho cˇa´sti cˇi celek, vsˇe pouze pro svou osobnı´ potrˇebu. Vesˇkera´ ostatnı´ pra´va vyhrazena. Zˇa´dna´ cˇa´st tohoto dokumentu nesmı´ by´t, s vy´jimkou osobnı´ potrˇeby popsanou vy´sˇe, bez pı´semne´ho svolenı´ vlastnı´ku˚ autorsky´ch pra´v rozmnozˇova´na, ulozˇena ve vyhleda´vacı´m souboru ani prˇena´sˇena v jake´koliv formeˇ nebo jaky´mikoliv mechanicky´mi, fotograficky´mi cˇi za´znamovy´mi prostrˇedky. Dokument vytvorˇen dne: 26. ledna 2012. Knizˇnı´ vyda´nı´ Gasson, Barry: Na´hodne´ u´vahy. 1. cˇes. vyd. Praha, vydavatelstvı´ powerprint s.r.o., 2009. xx+182 s. ISBN 978-80-904011-4-3 Orig. ISBN 978-1-877449-88-8 (Barry Gasson) Z anglicke´ho origina´lu „Random Thoughts“ (Barry Gasson tiskem u FirstPublishers.com, Wellington, New Zealand 2007) prˇelozˇili Jan Kucˇera a Eva Lacˇnˇa´kova´. c Barry Gasson, 2007 Text and images copyright c Jan Kucˇera & Eva Lacˇnˇa´kova´, 2009, translated Translation under licence from Barry Gasson. c Jan Kucˇera, 2009. Czech edition The moral right of the author has been asserted.
Me´ drahe´ manzˇelce Penelopeˇ za jejı´ neu´navnou podporu a sta´lou du˚veˇru. . . A male´ Jenny, jezˇ mi vlozˇila do ruky pero.
TRˇI MISTRˇI SVEˇTA: Len Scrivener a Nellie Duggan, Walter Laird a Lorraine, Robert a Helen Richey. Snı´mek ze slavnostnı´ vecˇerˇe Ballroom Dancers Federation v restauraci Quaglinos ve West Endu v Londy´neˇ v r. 1971. Zleva doprava: Robert Richey, ’Lorraine’, Barry Gasson (autor knihy), Nellie Duggan, Russ Hesketh, Wynn Hesketh, Walter Laird, Helen Richey a Len Scrivener.
Prˇedmluva Je mi velky´m poteˇsˇenı´m psa´t tuto prˇedmluvu k Barryho knize Na´hodne´ u´vahy. Zˇiveˇ si pamatuji, kdyzˇ tenhle ‘hnusny´ Angla´n’ dorazil na tanecˇnı´ sce´nu v Aucklandu na Nove´m Ze´landu. Spolu se svou prvnı´ zˇenou Joan odesˇli v roce 1957 ze Spojene´ho kra´lovstvı´ a usadili se v Mt Munganui. Museli by´t jednı´m z nemnoha lidı´ ve Spojene´m kra´lovstvı´, kterˇ´ı tehdy nebyli posedlı´ tancem, jelikozˇ v padesa´ty´ch letech dosahovala horecˇka spolecˇenske´ho tancova´nı´ ve Spojene´m kra´lovstvı´ sve´ho vrcholu. Tanecˇnı´ch sa´lu˚, jako byl Hammersmith Palais, bylo v cele´m Londy´neˇ a v kazˇde´m vy´znamneˇjsˇ´ım meˇsteˇ ve Spojene´m kra´lovstvı´ nepocˇ´ıtaneˇ. To, co dnes zna´me jako „tanecˇnı´ sport“, ho k sobeˇ prˇipoutalo azˇ pote´, co shodil okovy obchodnı´ho na´morˇnictva a stal se horlivy´m Novoze´land’anem. Jeho oddanost tomuto sportu se stala du˚lezˇitou soucˇa´stı´ jeho zˇivota. V prˇ´ısˇtı´ch te´meˇrˇ padesa´ti letech jste jej a jeho zˇenu Joan mohli vı´dat pravidelneˇ dojı´zˇdeˇt z Mt Maunganui do Aucklandu nejen kvu˚li lekcı´m s legenda´rnı´ Ivy Biberstein z aucklandske´ tanecˇnı´ akademie, ale take´ k pravidelne´mu souteˇzˇenı´ o vı´kendech. Tato oddanost si zaslouzˇ´ı obdiv. Kilometry silnic si nakonec vybraly svou danˇ a Barry a Joan se prˇesteˇhovali do Aucklandu. Uka´zalo se, zˇe tento prˇesun Barryho vii
zˇivot velmi ovlivnil. Nejenzˇe Barry pokracˇoval ve sve´ spolupra´ci s Ivy a s aucklandskou akademiı´, ale stal se Ivyny´m obchodnı´m partnerem a vysoce kvalifikovany´m profesiona´lnı´m ucˇitelem, trene´rem a porotcem. Ucˇitelem tance na plny´ u´vazek se stal v r. 1961. Zˇa´dostiv — jakozˇto tanecˇnı´ ucˇitel a porotce — veˇdomostı´, zajı´zˇdeˇl pravidelneˇ do Londy´na, aby zde studoval a pracoval s nejveˇtsˇ´ımi osobnostmi v tanecˇnı´m byznysu. Len Scrivener, Walter Laird a u´zˇasna´ Lorraine jsou nejprˇedneˇjsˇ´ımi z lidı´, u nichzˇ studoval. Pokracˇoval tı´m, zˇe se stal rˇa´dny´m cˇlenem a examina´torem novoze´landske´ federace ucˇitelu˚ tance ve vsˇech stylech, jezˇ se na Nove´m Ze´landeˇ provozujı´. Barry by´va´ pravidelneˇ porotcem prˇi vy´znamny´ch souteˇzˇ´ıch porˇa´dany´ch na Nove´m Ze´landeˇ. Acˇkoliv mozˇna´ nenajdete jeho jme´no na „svitku cti“ na Nove´m Ze´landeˇ cˇi v jiny´ch zemı´ch jizˇnı´ polokoule, mu˚zˇete si by´t jisti tı´m, zˇe nikdy nezakolı´sal ve sve´m zaujetı´ pro sport, ktery´ veˇtsˇina z na´s oddany´ch vyznavacˇu˚ bere velmi va´zˇneˇ. Mnozı´ z jeho zˇa´ku˚ pokracˇovali v souteˇzˇenı´ na nejvysˇsˇ´ı u´rovni a neˇkterˇ´ı sta´le souteˇzˇ´ı. Jeden takovy´ zˇa´k, mu˚j velmi dobry´ prˇ´ıtel, v sobeˇ pra´veˇ znovu roznı´til nadsˇenı´, ktere´ do neˇj Barry vlil, a po sˇestatrˇicetilete´ prˇesta´vce se znovu zapojil do souteˇzˇnı´ho kla´nı´ na Masters II v Sydney. Jelikozˇ dovede mluvit snad i pod vodou, by´va´ Barry cˇasto zva´n do role modera´tora1 cˇi ceremonia´rˇe prˇi mnoha prˇ´ılezˇitostech po cele´m Aucklandu. Za cˇasu˚ me´ho prezidentstvı´ Amate´rske´ tanecˇnı´ asociace Aucklandu byl vzˇdy nasˇ´ım uprˇednostnˇovany´m modera´torem prˇi vsˇech akcı´ch, ktere´ jsme tehdy porˇa´dali. S jednou takovou prˇ´ılezˇitostı´ v sa´le gymna´zia v Roskillu se mi pojı´ velmi zvla´sˇtnı´, vesele´ vzpomı´nky, jezˇ ale pro tuto chvı´li zu˚stanou nasˇ´ım tajemstvı´m, jelikozˇ by mohly sveˇdcˇit proti na´m obeˇma. 1 Compere — by´va´ to neˇkdy vedoucı´ souteˇzˇe i modera´tor v jedne´ osobeˇ (pozn. prˇekl.).
viii
Nynı´ se se svou zˇenou Penelopou vcelku pohodlneˇ usadil poblı´zˇ idylicke´ho pobrˇezˇ´ı Pohutukawa, hned za humny Aucklandu. Ve svy´ch volie´ra´ch Bazzalon2 tam chovajı´ mnozˇstvı´ exoticke´ho ptactva, jezˇ jim poskytuje nevy´slovnou radost. Barry zu˚stane osobnostı´, dı´ky jejı´muzˇ pu˚sobenı´ uzˇ bude tancova´nı´ na Nove´m Ze´landu jednou provzˇdy lepsˇ´ı. Peter Smith by´valy´ amate´rsky´ mistr Nove´ho Ze´landu ve standardu i v latineˇ, rˇeditel DanceSport Australia.
2
http://www.bazzalon.com/ (Pozn. prˇekl.)
ix
Recenze Richard & Natalie Perry Sedmina´sobnı´ profesiona´lnı´ mistrˇi Nove´ho Ze´landu ve standardnı´ch tancı´ch, finaliste´ profesiona´lnı´ souteˇzˇe vycha´zejı´cı´ch hveˇzd ve standardu na British Open, profesiona´lnı´ mistrˇi Austra´lie ve standardu. Je dobre´ videˇt knihu o tancova´nı´, jezˇ bude uzˇitecˇna´ jak tanecˇnı´ku˚m, tak i porotcu˚m. Nejenzˇe tato kniha obsahuje du˚kladna´ technicka´ doporucˇenı´, ale poskytuje i vy´znamny´ vhled do du˚lezˇitosti hudby. Zaby´va´ se ota´zkou pohybu do hudby ve standardnı´ch tancı´ch, jezˇ vyzˇaduje velke´ odborne´ dovednosti, protozˇe dva lide´ musı´ tancˇit v kontaktu jako jeden. Du˚lezˇitost koordinovane´ho pohybu mezi partnery je cˇasto podcenˇova´na. Je to cosi, co je daleko obtı´zˇneˇjsˇ´ı, nezˇ vypada´, a vyzˇaduje to velike´ technicke´ dovednosti a zkusˇenosti. Tato kniha rovneˇzˇ diskutuje veskrze vy´znamne´ te´ma porotova´nı´. Zna´m Barryho po dlouhou rˇadu let; snad de´le, nezˇ by si kdokoliv z na´s meˇl chut’ pamatovat. Mu˚j prvnı´ obra´zek Barryho je z doby, kdy jsem byl mlady´m tanecˇnı´kem a on sta´l na okraji souteˇzˇnı´ho
xi
parketu jako porotce prˇi mistrovstvı´ Nove´ho Ze´landu. Respektuji jeho tanecˇnı´ znalosti a obdivuji jej, zˇe napsal knihu, jezˇ se jisteˇ stane pru˚vodcem mlady´ch tanecˇnı´ku˚ na jejich cesteˇ. Pro laiky a nezkusˇene´ mu˚zˇe by´t tanecˇnı´ sveˇt sklicˇujı´cı´m mı´stem. Pokud kniha nasˇim mlady´m tanecˇnı´ku˚m jejich pout’ alesponˇ trochu usnadnı´, proka´zˇe Barry jejı´m prostrˇednictvı´m tancova´nı´ velkou sluzˇbu. Na Nove´m Ze´landeˇ jsem se narodil, ale zˇiji, studuji a souteˇzˇ´ım jako tanecˇnı´k spolecˇensky´ch tancu˚ uzˇ po mnoho let jinde. Pokazˇde´, kdyzˇ jsem se vra´til domu˚, abych bojoval o kazˇdy´ z nasˇich sedmi titulu˚, jsem meˇl ohromne´ sˇteˇstı´, zˇe jsme si s Barrym a jeho ba´jecˇnou manzˇelkou Penelopou mohli pohovorˇit a snad i vypı´t sklenku vı´na. Ma´m sˇteˇstı´, stejneˇ jako meˇl Barry prˇede mnou, zˇe mohu tra´vit spoustu cˇasu ve Spojene´m kra´lovstvı´ s nejskveˇlejsˇ´ımi Tanecˇnı´ky, trene´ry a tanecˇnı´mi mysliteli dnesˇnı´ doby. V roce 2006 jsme se s Nata´liı´ stali prvnı´mi reprezentanty Nove´ho Ze´landu, kterˇ´ı zvı´teˇzili v profesiona´lnı´m mistrovstvı´ Austra´lie ve standardnı´ch tancı´ch a stali se, co se umı´steˇnı´ na vsˇech vy´znamny´ch souteˇzˇ´ıch po cele´m sveˇteˇ ty´cˇe, po dobu neˇkolika let nelepsˇ´ım pa´rem z oblasti Australasie.3 Byli jsme dvakra´t finalisty British Open a vzˇdycky na´s zaujalo, jak nasˇi tanecˇnı´ formu interpretujı´ slovem cˇi pı´smem jinı´. Obzvla´sˇteˇ si cenı´m mnohy´ch z cˇla´nku˚, jezˇ na´m Barry posı´lal v souvislosti s touto knihou. Prˇejeme Barrymu s jeho novou publikacı´ mnoho zdaru. S tolika lety zkusˇenostı´ jako student, ucˇitel a porotce je Barry prˇi psanı´ o oboru, jejzˇ tak dobrˇe zna´, muzˇem na sve´m mı´steˇ. Richard Perry 3 Termı´n pouzˇ´ıvany´ pro cˇa´st Ocea´nie mezi rovnı´kem a 47. stupneˇm jizˇnı´ sˇ´ırˇky (pozn. prˇekl.).
xii
Glen Tierney Mezina´rodneˇ pu˚sobı´cı´ trene´r, porotce na mistrovstvı´ch sveˇta. Mily´ Barry! Prˇi cesteˇ k tomu, aby se cˇloveˇk stal dobry´m tanecˇnı´kem, je trˇeba se naucˇit takovou spoustu veˇcı´, zˇe z toho vsˇeho lide´ neˇkdy doka´zˇou udeˇlat veˇdu. Za slozˇitostı´ se vsˇak nacha´zı´ ona jednoduchost, jizˇ spatrˇujeme u dobry´ch tanecˇnı´ku˚, nad nimizˇ se tajı´ dech. Jsem dosti velky´m puristou a velmi ra´d tedy cˇtu o mysˇlenka´ch zkusˇeny´ch, vzdeˇlany´ch ucˇitelu˚, kterˇ´ı opravdu znajı´ svu˚j obor. By´va´m (a jsem si jist, zˇe i Ty) cˇasto obklopen lidmi, kterˇ´ı hodneˇ mluvı´, ale nikdy doopravdy nic nerˇeknou. Nesta´va´ se cˇasto, aby cˇloveˇk cˇetl smysluplny´ text o slozˇity´ch na´meˇtech. Ty svu˚j obor opravdu zna´sˇ. Glen Tierney
Bryan Allen Bryan ma´ ty´dennı´ sloupek v cˇasopise Dance News, publikovane´m v Londy´neˇ. Je rovneˇzˇ hodnotitelem a kritikem vy´znamny´ch britsky´ch a sveˇtovy´ch mistrovstvı´ pro Dance Today (drˇ´ıve Ballroom Dancing Times). Nenı´ pochyb o tom, zˇe sveˇt spolecˇenske´ho tance po le´ta trpı´ v du˚sledku toho, zˇe velika´ni, kterˇ´ı na´sˇ ba´jecˇny´ styl rozvı´jeli, sve´ na´zory nezaznamena´vali. Azˇ do doby pomeˇrneˇ neda´vne´ jsme nemeˇli DVD cˇi podobne´ videoza´znamy z lekcı´ a j. a nemohli jsme tudı´zˇ videˇt, jak tanecˇnı´ci nejvysˇsˇ´ı trˇ´ıdy sve´ pohyby vytva´rˇeli. xiii
Mnozı´ nemohli cestovat a bra´t lekce u teˇchto osobnostı´ a ucˇit se tak z prvnı´ ruky. Pra´veˇ uvedena´ skutecˇnost mne podnı´tila, abych prˇed pa´r lety sebral cˇla´nky a pozna´mky k prˇedna´sˇka´m Lena Scrivenera a uverˇejnil je v knizˇnı´ podobeˇ.4 Nechteˇl jsem, aby sveˇt prˇisˇel o na´zory jednoho z teˇchto velika´nu˚, ktery´ vpravdeˇ psal o tom, JAK, zatı´mco knihy o technice hovorˇ´ı pouze o tom, CO. Ja´ jsem se, stejneˇ jako Barry Gasson, u Lena Scrivenera ucˇil a moje vlastnı´ vy´uka je z velke´ cˇa´sti produktem tohoto velke´ho muzˇe. Barry vytvorˇil audionahra´vky mnohy´ch z lekcı´, ktere´ s Lenem Scrivenerem meˇl, a byl tak laskav, zˇe mne jich pa´r nechal zkopı´rovat. Jak plyne cˇas, nadsˇenci, jaky´m je trˇeba Barry, zdokonalili sve´ zkusˇenosti tı´m, zˇe prˇeda´vali da´le tyto informace, zı´skane´ le´ty tre´ninku, dnesˇnı´m tanecˇnı´ku˚m. Opravdu dobrou zpra´vou je, zˇe namı´sto slov vyslechnuty´ch prˇi lekci zde ma´me u´zˇasnou knihu, sbı´rku mysˇlenek a u´vah, ktera´ stojı´ za cele´ jmeˇnı´. Kategoricky prohlasˇuji (jak to rˇ´ıka´val sa´m Len Scrivener!), zˇe tato kniha je tı´m nejhodnotneˇjsˇ´ım, nejuzˇitecˇneˇjsˇ´ım a nejlepsˇ´ım prˇ´ıspeˇvkem k tanecˇnı´ literaturˇe, jaky´ jsem kdy cˇetl. Srdecˇneˇ blahoprˇeji Barrymu Gassonovi k vy´sledku jeho pra´ce prˇi zaznamena´nı´ jeho mysˇlenek a na´padu˚ v te´to knize. Bryan Allen
Carol-Ann Hickmore Manazˇerka talentu˚, Simpl5 Byla jsem velmi pocteˇna zˇa´dostı´, abych prˇecˇetla a okomentovala tento na´dherny´ vhled do pompe´znı´ho, okouzlujı´cı´ho a neˇkdy zlo4
Bryan Allen: Just One Idea: The Collected Articles and Lecture Notes of Len Scrivener, 1983, 180 stran (pozn. prˇekl.). 5 http://www.simpl.co.nz/ (Pozn. prˇekl.)
xiv
volne´ho sveˇta spolecˇenske´ho tance, a mozˇnostı´ prˇispeˇt k hodnotne´ a dobrˇe vyva´zˇene´ synte´ze techniky a k prezentaci souteˇzˇnı´ho tance, jezˇ na´m prˇedva´dı´ mu˚j ra´dce a prˇ´ıtel Barry Gasson. Barry je legendou ve sveˇteˇ tanecˇnı´ho sportu po spoustu dlouhy´ch let a veˇtsˇina z na´s nezna´ vesˇkere´ zkusˇenosti a veˇdomosti, jezˇ tento neuveˇrˇitelny´ muzˇ nosı´ ve sve´ hlaveˇ. Studoval pod vedenı´m nejvyhleda´vaneˇjsˇ´ıch trene´ru˚ sveˇta. Ma´me velke´ sˇteˇstı´, zˇe se Barry rozhodl sdı´let s na´mi tyto u´zˇasne´ znalosti. Toto je kniha, jizˇ MUSI´ cˇ´ıst kazˇdy´ horlivy´ tanecˇnı´k spolecˇenske´ho tance. Barry mne jako trene´r prˇivedl k me´mu prvnı´mu titulu na Nove´m Ze´landeˇ. Od teˇch cˇasu˚ je mi ucˇitelem, trene´rem, ra´dcem a velmi dobry´m prˇ´ıtelem. Jsem ra´da, zˇe soucˇasny´m vyznavacˇu˚m tanecˇnı´ho sportu se dostane mozˇnosti cˇ´ıst a pouzˇ´ıvat tuto knihu ku sve´mu prospeˇchu na souteˇzˇnı´m parketu. Barry je vy´jimecˇneˇ talentovany´m ucˇitelem tance. Cˇteˇte, pochopte, cˇteˇte znovu, uved’te to do praxe a sta´le se vracejte k te´to velmi snadno srozumitelne´, za´bavne´, prˇedevsˇ´ım vsˇak skveˇle´ publikaci. . . je plna´ „bazzaismu˚“, nad nimizˇ se zasmeˇjete, ale zapamatujete si je i to, co znamenajı´. . . Peˇkne´ pocˇtenı´! Carol-Ann Hickmore
xv
Len Scrivener. Spolu se svou partnerkou Nellie Duggan vyhra´li v letech 1949–1953 nejme´neˇ trˇikra´t jak Star Championship, tak British Professional Championship. Zemrˇel 17. u´nora r. 1975.
Obsah I
II
Beˇzˇna´ u´skalı´ Obecna´ pozorova´nı´ . . . . . . . . . . . Jednodusˇe samba . . . . . . . . . . . . Rytmicke´ tancova´nı´ . . . . . . . . . . . Timing slowfoxu . . . . . . . . . . . . Procˇ nemu˚zˇe tango vypadat jako Tango? Za´kladnı´ za´sady Rumby . . . . . . . . . Quickstepove´ kodrca´nı´ . . . . . . . . . Za´sˇvih ve vsˇech svy´ch podoba´ch . . . . Abeceda waltzu . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . . . .
3 12 14 19 22 26 34 38 42
Na´hodne´ u´vahy Co zajı´ma´ porotce? . . . . . Du˚vody pro omezeny´ sylabus Ty´den ve znamenı´ techniky . Practice — tre´nova´nı´ . . . . Hudebnı´ fra´zova´nı´ . . . . . . Syndrom Robina Hooda . . . Kladenı´ chodidel a hadı´ nohy Fetisˇ chodidla . . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
49 58 63 67 71 75 79 83
. . . . . . . .
xix
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
Beˇzˇne´ chyby chodidel . . . . . . . . . . . . Prvnı´ polovina ota´cˇky vpravo . . . . . . . . Spa´dna´ ota´cˇka vlevo . . . . . . . . . . . . Co se vlastneˇ stalo s hladky´m tancova´nı´m? . Existuje afinita mezi nohama? . . . . . . . III Technicka´ hlediska Sklon . . . . . . . . Sˇvih . . . . . . . . . Polohy chodidel . . . Zdvih a snı´zˇenı´ . . . Velikost otocˇenı´ . . . Protipohyb . . . . . . Trojkrok . . . . . . . Vsˇeobecneˇ . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
85 90 95 100 104
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
111 117 121 125 128 131 134 141
IV Vcˇerejsˇek Vzpomı´nky na na´rodnı´ mistrovstvı´ Dopis redakci NZDSA . . . . . . Sˇampio´ni . . . . . . . . . . . . . Portre´t Ivy Biberstein . . . . . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
147 155 159 175
Pozna´mka autora . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 181
xx
Cˇa´st prva´ Beˇzˇna´ u´skalı´
Obecna´ pozorova´nı´ Jak se prˇiblizˇuji strˇednı´mu veˇku, neboli soumraku sve´ karie´ry, a stare´ nohy sta´le vı´ce cha´trajı´, shleda´va´m, zˇe mne sta´le cˇasteˇji zvou jakozˇto poradce do nejru˚zneˇjsˇ´ıch center a tanecˇnı´ch studiı´, na workshopy, lekce a porady. Svy´m zpu˚sobem tak zı´ska´va´m prospeˇch ze svy´ch letity´ch zkusˇenostı´, prˇedtı´m, nezˇ se odsˇtracha´m do velke´ho tanecˇnı´ho studia kdesi na nebesı´ch. V mnoha prˇ´ıpadech je to vzˇdycky tata´zˇ hrstka figur a kroku˚, jezˇ bud’to pu˚sobı´ proble´my dotycˇny´m pa´ru˚m, nebo me´mu citlive´mu vnı´ma´nı´, kdyzˇ je vidı´m zatancˇene´, pokud ovsˇem tyto figury cˇi kroky doka´zˇu rozpoznat. Snad bychom se tedy meˇli podı´vat na pohyby, jichzˇ se sˇpatneˇ uzˇ´ıva´ nejcˇasteˇji; doufejme, zˇe s pa´r dobry´mi radami, jak zmı´rnit potı´zˇe, jezˇ tı´m vznikajı´. Zkusˇenı´ tanecˇnı´ ucˇitele´ veˇdı´, zˇe sta´t se dobry´m ucˇitelem vyzˇaduje dlouhou dobu a spoustu studia. Nema´m na mysli „u´speˇsˇny´m“ — u´speˇch se cˇasto meˇrˇ´ı velikostı´ vasˇich skupin, ktera´ ma´ vliv na vy´sˇi vasˇeho bankovnı´ho konta, jezˇ zase mu˚zˇe by´t da´na vasˇ´ı bystrostı´ a/nebo vasˇ´ı schopnostı´ pracovat s verˇejnostı´. Vsˇichni dobrˇ´ı tanecˇnı´ ucˇitele´ veˇdı´, zˇe patrneˇ znicˇili zhruba prvnı´ stovku zˇa´ku˚, jezˇ meˇli, kdyzˇ se ucˇili sve´ profesi a zı´ska´vali zkusˇenosti. Jak vroucneˇ by si prˇa´li zacˇ´ıt s nimi nanovo, pokud by meˇli znalosti a dovednosti, jezˇ majı´ nynı´. Je-li tedy cˇtena´rˇ zkusˇeny´m ucˇitelem, lze mu odpustit, jestlizˇe nynı´ prˇeskocˇ´ı ku kapitole prˇ´ısˇtı´. Necht’vsˇak prosı´m 3
nezapomı´na´, zˇe velmi pravdeˇpodobneˇ to byl i on, kdo tyto obvykle´ chyby sve´ho cˇasu vyucˇoval.
(1) Prˇevedenı´ (The Wing.) Neobycˇejneˇ obtı´zˇny´ pohyb, jenzˇ je soucˇa´stı´ omezene´ho souteˇzˇnı´ho sylabu u deˇtı´ na vsˇech stupnı´ch a na nejnizˇsˇ´ı u´rovni pro vsˇechny ostatnı´ veˇkove´ skupiny. Vrˇele doporucˇuji zacˇ´ınat prˇevedenı´ cˇelem sˇikmo ke strˇedu. Spousta pa´ru˚ zacˇ´ına´ prˇevedenı´ tancˇit cˇelem do smeˇru tance, cozˇ cˇinı´ na´sledujı´cı´ „levotocˇivou“ figuru poneˇkud mucˇivou. Kdyzˇ da´ma jde kolem pa´na, musı´ otocˇit hlavu doleva, vyzˇaduje to mechanika tohoto pohybu. Pa´n nesmı´ ota´cˇet hlavu doleva. Kdyzˇ rotuje svy´m teˇlem, aby vyhoveˇl pohybu da´my od sve´ leve´ strany ke sve´ prave´ straneˇ, musı´ udrzˇet sta´lou linii hlavy, jako kdyzˇ vstoupil do promena´dnı´ho postavenı´.
(2) Otevrˇena´ ota´cˇka vpravo (The Open Natural Turn.) Objevuje se ve veˇtsˇineˇ tancu˚ a obvykle vyvola´ pa´novo zˇalostne´ zvola´nı´: „Nemohu Ji obejı´t!“ Toto je obvykle zpu˚sobeno tı´m, zˇe ucˇitel rˇ´ıka´ da´meˇ, aby ‘vypomohla pa´novi’ tı´m, zˇe pu˚jde ve druhe´m kroku doleva. To znamena´, zˇe da´ma se naprˇed tocˇ´ı doleva namı´sto doprava a kdyzˇ to deˇla´, vzˇdycky ‘hodı´’ svou hlavu doleva. Musı´ by´t zrˇejme´, zˇe pokud se da´ma otocˇ´ı o urcˇity´ u´hel doleva, musı´ se na´sledneˇ k pozˇadovane´ velikosti ota´cˇky, kterou meˇla prove´st prˇedevsˇ´ım, otocˇit o stejny´ u´hel navı´c. Da´meˇ rˇ´ıka´m, aby zameˇrˇila pohled do jednoho bodu tak, zˇe pokud se zacˇne v promena´dnı´m postavenı´ dı´vat smeˇrem doprava, a bude se sta´le dı´vat do stejne´ho bodu v prostoru, skoncˇ´ı dı´ky rotaci sve´ho teˇla s hlavou v obvykle´ 4
poloze, dı´vajı´c se prˇes partnerovo prave´ rameno. Navı´c, kdyzˇ pa´n prˇecha´zı´ prˇed jejı´m teˇlem, musı´ da´ma kontrolovat sve´ zadnı´ chodidlo (viz teorie tazˇenı´ a tlacˇenı´, kapitola Existuje afinita mezi nohama?, str. 104) tak, aby jejı´ druhy´ krok, pravy´m chodidlem, byl zadrzˇeny´ a co nejmensˇ´ı. Kdyzˇ da´ma tancˇ´ı trˇetı´ krok, musı´ dosˇla´pnout na sve´ prave´ chodidlo a va´hu udrzˇet rovnomeˇrneˇ rozlozˇenou mezi chodidly. Mnohe´ da´my nechajı´ sve´ leve´ chodidlo prˇevzı´t celou va´hu prˇ´ılisˇ brzy a trpeˇlive´ho pa´na, ktery´ na sebe prˇebı´ra´ vinu za veˇtsˇinu proble´mu˚, vytlacˇ´ı OPEˇT ven z rovnova´hy. Stojı´ za komenta´rˇ, zˇe v kniha´ch o technice se otevrˇena´ ota´cˇka vpravo objevuje pouze jako soucˇa´st slozˇene´ho pohybu ve slowfoxu, zvane´ho otevrˇeny´ telemark, otevrˇena´ ota´cˇka vpravo a vy´krut mimo (the Open Telemark, Open Natural Turn and Outside Swivel), nikoliv vsˇak ve waltzu a v quickstepu — nenı´ to legracˇnı´?
(3) Otevrˇeny´ telemark (The Open Telemark.) Tento pohyb mu˚zˇe cˇasto prˇedstavovat proble´m dokonce i pro vyspeˇle´ pa´ry. Jednou z veˇcı´, ktere´ je trˇeba si zapamatovat o tomto kroku je skutecˇnost, zˇe technika pro prvnı´ dva kroky je naprosto stejna´ jako u ota´cˇky vlevo ve slowfoxu. Nezda´ se, zˇe ta by prˇedstavovala neˇjaky´ proble´m. Zatancˇete ota´cˇku vlevo, kroky 1 a 2, udrzˇte va´hu mezi obeˇma chodidly a otocˇte se o potrˇebny´ u´hel prˇedtı´m, nezˇ uvolnı´te leve´ chodidlo. Kdyzˇ se uvolnˇuje leve´ chodidlo, hlava uzˇ je plneˇ otocˇena´ doleva. To znamena´, zˇe ota´cˇka je vlastneˇ dokoncˇena, zatı´mco va´ha je hlavneˇ na prave´m chodidle. Jelikozˇ tocˇenı´ obvykle zahrnuje sklon a zde prˇi pohybu leve´ho chodidla do strany vlastneˇ zˇa´dne´ tocˇenı´ nenı´, pak, jak pravı´ technika: zˇa´dny´ sklon v kroku 3. Prˇi prvnı´ch dvou krocı´ch by meˇla pa´nova 5
hlava zu˚stat doleva. Objevı´-li se — azˇ prˇ´ılisˇ cˇaste´ — ‘vpravo-hled’’, je to obvykle z naproste´ beznadeˇje. Pak se beˇhem kroku 3 pa´nova hlava otocˇ´ı doleva, aby napomohla tocˇenı´ do promena´dnı´ho postavenı´. Prˇi tocˇenı´ doleva je tı´m, kdo se otevı´ra´ do promena´dnı´ho postavenı´ pa´n, nikoliv da´ma. Da´ma se otevı´ra´ pouze prˇi tocˇenı´ doprava. Neexistuje zˇa´dny´ pohyb, kdy by se pa´n i da´ma otevı´rali do promena´dnı´ho postavenı´ oba.
(4) Postavenı´ s otevrˇenı´m leve´ strany pa´na Pa´n by se meˇl se svou partnerkou snazˇit vytvorˇit postavenı´, jı´mzˇ „uzamyka´“ svu˚j levy´ bok prostrˇednictvı´m sve´ partnerky do sve´ prave´ ruky, a k tomu by se meˇla prˇipojit jeho leva´ ruka i oblast bra´nice, v nı´zˇ ma´ s partnerkou kontakt. Tedy — levy´ bok, leva´ ruka a bra´nice by meˇly vsˇechny by´t prostrˇednictvı´m partnerky vedeny do pa´novy prave´ ruky. Partnerova touha vytvorˇit ‘velky´ tvar’ ho cˇasto sva´dı´ z poctivy´ch cest a zpu˚sobuje, zˇe odkla´nı´ da´mu. Obvykle tı´m, zˇe tlacˇ´ı svou levou pazˇi smeˇrem ven a doprˇedu. To ma´ za na´sledek zkroucenı´ glenohumera´lnı´ho kloubu da´my (kloub v mı´steˇ zaoblenı´ a jamky na vrcholu jejı´ prave´ pazˇe), takzˇe pazˇe je umeˇle naprˇ´ımena a pravou ruku6 ma´ da´ma velmi, velmi daleko za svy´m uchem. Vyru˚sta´ ve mneˇ prˇesveˇdcˇenı´, zˇe spousta dı´vek dokonce veˇrˇ´ı, zˇe bolave´ prave´ rameno je soucˇa´stı´ ceny, kterou musejı´ platit za privilegium, zˇe mohou tancˇit S NI´M. Tak tedy do toho, pa´nove´, podrobte sve´ postavenı´ zkousˇce. Pohled’te jemneˇ do ocˇ´ı sve´ partnerky a zeptejte se jı´: „Bolı´ Teˇ neˇkdy rameno, kdyzˇ se mnou tancˇ´ısˇ?“ Vyzy´va´m va´s k tomu! 6
Od za´peˇstı´ po prsty (pozn. prˇekl.).
6
(5) Ota´cˇka vlevo ve slowfoxu Na konci pe´rove´ho kroku (the Feather Step), pe´rove´ho uzavrˇenı´ (the Feather Finish) nebo pe´rove´ho zakoncˇenı´ (the Feather Ending), jezˇ se tancˇ´ı sˇikmo ke strˇedu, je beˇzˇnou chybou, zˇe partner prˇi vchodu do ota´cˇky vlevo (the Reverse Turn) ‘sklouzne stranou’ ke sve´ prave´ straneˇ. Jeho leve´ chodidlo pak bude smeˇrˇovat do smeˇru tance namı´sto ke strˇedu. . . Zˇe by to bylo tı´m, zˇe tancˇ´ı prˇedem napla´novany´ program? Tancˇil by pa´n jinak, kdyby tancˇil s da´mou, jezˇ nenı´ jeho norma´lnı´ partnerkou, tudı´zˇ nenı´ uvykla´ jeho norma´lnı´m postupu˚m? Ovsˇem, zˇe ano! Vyjdeˇme z postavenı´, kdy udeˇlal krok mimo pravou nohu da´my. Zacˇal by se tocˇit doleva a navedl by svou da´mu do postavenı´ smeˇrem ke sve´ leve´ straneˇ a s jejı´m teˇzˇisˇteˇm pohybujı´cı´m se doprava. Prˇitom by se linie teˇla pa´na zmeˇnila do leve´ krˇivky, jezˇ je vlastnı´ vesˇkery´m ota´cˇivy´m pohybu˚m doleva. Pa´nove´!. . . jste to vy, kdo ma´ odpoveˇdnost, vy musı´te ve´st da´mu a prˇihlı´zˇejı´cı´m musı´ by´t jasne´, zˇe to opravdu deˇla´te.
(6) Prˇemeˇna ke strˇedu (The Chasse´ to Centre.) Jednou ze zru˚dnostı´, jezˇ vı´da´m sta´le, je spinova´ ota´cˇka vpravo (the Natural Spin Turn) na´sledovana´ prˇemeˇnou ke strˇedu; pote´ se pa´n namı´sto nezbytne´ho pohybu doleva uleje a tancˇ´ı krˇ´ızˇenı´ vprˇed (the Forward Lock Step) sˇikmo ke steˇneˇ!! A toto, prosı´m, tancˇ´ı obvykle se svou zˇacˇkou prˇi medailove´ zkousˇce ucˇitel!
(7) Patove´ ota´cˇky Slı´bil jsem sve´ zˇeneˇ, zˇe se pokusı´m napsat celou stra´nku prostou slov, tvorˇeny´ch cˇtyrˇmi hla´skami. Je mi lı´to, nenı´ to mozˇne´. Tak tedy 7
— H-E-E-L T-U-R-N (patova´ ota´cˇka). Pa´nove´, jste to vy, kdo musı´ prˇipravit pro patovou ota´cˇku podmı´nky. Vasˇe partnerka bude rostoucı´ meˇrou frustrova´na, pokud ji nedoka´zˇete patrˇicˇneˇ ve´st. Prˇecˇteˇte si tedy prosı´m tento oddı´l, ktery´ Va´m uka´zˇe, jak ve´st da´mu. Azˇ si jej prˇecˇtete, prˇecˇteˇte si jej znovu a polozˇte si ota´zku: „Je to to, co deˇla´m?“ Pak s myslı´ dosˇiroka otevrˇenou zatancˇete ota´cˇku zpu˚sobem, ktery´ doporucˇuji, popatrˇete na svou partnerku a poteˇsˇte sve´ oko u´levou, kterou v jejı´ tva´rˇi vycˇtete. Naprˇed, v poloze cˇelem sˇikmo ke strˇedu, ji vezmeˇte do svy´ch pazˇ´ı (sˇt’astna´ to zˇena — pokusny´ kra´lı´k), pote´ udeˇlejte krok levou nohou doprˇedu a nechte sve´ leve´ koleno absorbovat kompresı´ va´hu. Nu, to je prˇeci to, co deˇla´te norma´lneˇ. . . a ona sta´le nedeˇla´ patovou ota´cˇku. Ovsˇem, zˇe ne! Jake´koliv ohnutı´ vasˇeho leve´ho kolene je tu pro to, aby jejı´ nohy a chodidla otevrˇelo (odsunulo od sebe), a vy je prˇeci chcete uzavrˇ´ıt (prˇisunout k sobeˇ). Co je potrˇeba udeˇlat? Pa´n se musı´ odtlacˇit vzhu˚ru prostrˇednictvı´m naprˇ´ımenı´ leve´ nohy a vyvolat tak fyzickou zmeˇnu smeˇru — vzhu˚ru, aby da´ma prˇisunula chodidlo. Nenı´ to postupove´, jelikozˇ patova´ ota´cˇka da´my nenı´ postupovy´ pohyb, jejı´ chodidla se prˇisunujı´ na mı´steˇ! Nema´ to co do cˇineˇnı´ s tocˇenı´m da´my, jelikozˇ vliv na tocˇenı´ je zde maly´. K tocˇenı´ docha´zı´ hlavneˇ na pa´noveˇ prave´m chodidle, jezˇ by meˇlo dosˇla´pnout ve druhe´ polovineˇ trˇetı´ doby, pote´, co se chodidla da´my prˇisunula zdvihovou akcı´. Nuzˇe, zafungovalo to? Rozlil se da´meˇ po tva´rˇi vy´raz radosti a u´zˇasu? Co je vsˇak du˚lezˇiteˇjsˇ´ı — je to ono, co jste vzˇdycky deˇlal? Tak to si nemyslı´m, senˇore! Cˇasto se provinı´m tı´m, zˇe kopı´ruji kapita´na Mainwaringa z „Dad’s Army“7 a rˇ´ıka´m svy´m zˇa´ku˚m muzˇske´ho pohlavı´: „Ty hloupy´ kluku!!“ Poma´ha´ to zabetonovat do pameˇti ja´dro toho, co jsem jim pra´veˇ rˇ´ıkal, a prˇitom mi jesˇteˇ zˇa´dny´ z my´ch mlady´ch zˇa´ku˚ nedal ra´nu, s vy´jimkou one´ mlade´ da´my, jejı´zˇ 7
Klasicky´, velmi u´speˇsˇny´ britsky´ sitcom (pozn. prˇekl.).
8
prst na´hodou uvı´zl v me´m nose, kdyzˇ tancˇila sambu. . . avsˇak to je jina´ historie. Toho dne tekla krev. Asi jste zı´skali dojem, zˇe za veˇtsˇinu potı´zˇ´ı, jezˇ se prˇi tanci objevujı´, mu˚zˇe partner. Ano, to je pravda. Ma´lokdy vsˇak slysˇ´ıte da´mu, zˇe by si na pa´na steˇzˇovala! Vzˇdy je tomu naopak. Avsˇak nemu˚zˇeme zakoncˇit tuto kapitolu, anizˇ bychom nasˇli obecneˇ u dam neˇco, nacˇ si mu˚zˇeme steˇzˇovat pra´vem. Da´my, vy tam stojı´te — vznosneˇ, v rovnova´ze, znameniteˇ upraveny, na sve´ leve´ noze, prˇipraveny vyrazit. Pa´n stlacˇ´ı sve´ prave´ koleno, dı´ky cˇemuzˇ se odpovı´dajı´cı´m zpu˚sobem ohne jeho koleno leve´. V tomto okamzˇiku by se vasˇe prava´ noha meˇla prota´hnout dozadu z oblasti zrovna pod nˇadry. Vasˇe kolena se tak zacˇnou pohybovat v opacˇny´ch smeˇrech — prave´ koleno dozadu, leve´ koleno doprˇedu. Dosa´hneˇte tohoto pohybu patrˇicˇny´m zpu˚sobem jesˇteˇ prˇedtı´m, nezˇ vu˚bec udeˇla´te svu˚j prvnı´ krok, tak, aby partner vu˚bec nikdy neucı´til vasˇi pravou nohu. Pokud ji ucı´tı´, daly jste mu konecˇneˇ neˇco, nacˇ si mu˚zˇe opra´vneˇneˇ steˇzˇovat. Pokud cˇloveˇk uvazˇuje o nepsany´ch pravidlech: Prˇi kroku chu˚ze doprˇedu (the Forward Walk) se kolena pohybujı´ ve stejne´m smeˇru. . . tj. doprˇedu. Prˇi kroku chu˚ze dozadu (the Backward Walk) se kolena pohybujı´ do opacˇny´ch smeˇru˚: Chodidlo stojne´ nohy se dı´ky stlacˇenı´ pohybuje vprˇed. Krocˇna´ noha se prota´hne dozadu prˇed tı´m, nezˇ se pohne teˇlo. A proto tvrdı´m, zˇe platı´ na´sledujı´cı´ obecny´ popis kroku chu˚ze vprˇed:
9
ˇ ED JE POHYB TEˇLA Z JEDNOHO ROVKROK CHU˚ZE VPR ˇ E´ ZˇNE´HO POSTAVENI´ S CHODIDLY U SEBE (S UZAVR NOVA ´ ˇ ˇ ´ ´ ´ NYMI CHODIDLY) DO DALSIHO ROVNOVAZNEHO POSTAˇ ENY´MI CHODIDLY). VENI´ S CHODIDLY U SEBE (S UZAVR Obecny´ popis kroku chu˚ze vzad: KROK CHU˚ZE VZAD JE POHYB TEˇLA Z JEDNOHO ROVNOˇ E´ ZˇNE´HO POSTAVENI´ S CHODIDLY OD SEBE (S OTEVR VA ´ ˇ ˇ ´ ´ ´ NYMI CHODIDLY) DO DALSIHO ROVNOVAZNEHO POSTAˇ ENY´MI CHODIDLY). VENI´ S CHODIDLY OD SEBE (S OTEVR Z toho pak plyne, zˇe kdyzˇ prˇi kroku (step) vzad zadnı´ chodidlo prˇijı´ma´ va´hu, musı´ by´t prˇisunutı´ prˇednı´ nohy a jejı´ na´sledne´ protazˇenı´ vzad (do okamzˇiku teˇsneˇ prˇed prˇevzetı´m va´hy touto nohou) v souladu s tı´mto vy´chozı´m krokem (je soucˇa´stı´ te´hozˇ kroku chu˚ze (walk)). Da´le tvrdı´m, zˇe kdyzˇ da´ma prˇed pohybem vzad prova´dı´ akci snı´zˇenı´, musı´ povazˇovat protazˇenı´ nohy vzad za soucˇa´st prˇedchozı´ho kroku, tj. kroku ‘sˇest’ tka´neˇ ve waltzu, kroku ‘cˇtyrˇi’ vsˇech prˇemeˇn a krˇ´ızˇenı´, kroku ‘trˇi’ uzavrˇene´ho telemarku (the Closed Telemark), kroku ‘trˇi’ zmeˇny mimo (the Outside Change), atd, atp. To ovsˇem prˇedvytva´rˇ´ı tvarova´nı´ pro na´sledujı´cı´ pohyb, jı´mzˇ shodou okolnostı´ obvykle by´va´ prvnı´ polovina ota´cˇky vpravo! Da´le, tancˇ´ıme-li pohyb s prˇ´ısunem ve waltzu, naprˇ. prvnı´ polovinu ota´cˇky vlevo, prˇi kroku ‘trˇi’ se leve´ chodidlo prˇisunuje k prave´mu chodidlu a prava´ noha je prakticky naprˇ´ımena´. Va´ha se pak prˇenese na levou nohu na vrcholu zdvihu, prava´ noha je sta´le naprˇ´ımena. Leve´ koleno se stlacˇ´ı (snı´zˇ´ı se) na konci ‘trˇi’ a naprˇ´ımena´ prava´ noha zacˇne akci vytazˇenı´ vzad.
10
Za´veˇr: Klesa´ jen jedna pata; prava´ pata neklesne, dokud nenı´ va´ha plneˇ na prave´m chodidle, kdyzˇ se chodidla mı´jejı´.
11
Jednodusˇe samba Odjakzˇiva jsem miloval sambu, nakazˇlivou veselost hudby a to, jak evokuje karnevalove´ obdobı´ v Riu. Meˇl jsem ra´d na´dherne´ pulsujı´cı´ rytmy a strukturu tance, jenzˇ snadno plynul z jednoho typu pohybu do druhe´ho, z nichzˇ kazˇdy´ meˇl odlisˇnou rytmizaci a odlisˇne´ linie nohou. A take´ vsˇudyprˇ´ıtomnou akci zhoupnutı´, jezˇ vycha´zela z uzˇitı´ stlacˇene´ho kolene. V soucˇasnosti hledı´va´m na sambu s pocitem hru˚zy, jelikozˇ mohu videˇt sta´le me´neˇ rytmicke´ho pulsova´nı´ a jen sem tam pa´r charakteristicky´ch liniı´ nohou. Akce zhoupnutı´ se tu neda´ postrˇehnout a kdyby nehra´la hudba, musel bych se hodneˇ nama´hat, abych sambu rozpoznal. Sta´le si mohu uzˇ´ıvat tradicˇnı´ho tance, kdyzˇ vidı´m sambu tancˇit prˇi medailovy´ch testech a souteˇzˇ´ıch s omezeny´m sylabem, avsˇak na vysˇsˇ´ıch u´rovnı´ch z nı´ nema´m dobry´ pocit. Po le´ta kladu du˚raz na to, aby charakteristicky´mi liniemi nohou sambove´ chu˚ze (Samba Walks) a kroku˚ botafogo (nu˚zˇek) byly stlacˇene´ koleno stojne´ nohy a vypı´chnuta´ protazˇena´ noha s cˇa´stecˇnou va´hou a posuvem pa´nve. Ta druha´ linie nohou, jezˇ tento tanec charakterizuje, patrˇ´ı volteˇ se stylizovany´mi liniemi nohou a chodidel latinske´ho krˇ´ızˇenı´ (the Latin Cross). Kladu du˚raz na to, zˇe v pohybech pocˇ´ıtany´ch na 1 & 2 musı´m videˇt dva kroky s naprˇimova´nı´m kolene, ale dva kroky se stlacˇeny´mi koleny se pocˇ´ıtajı´ & 1 & 2 a takt 12
hudby koncˇ´ı silny´m du˚razem na druhou dobu, s nı´zˇ cˇasoveˇ sply´va´ absorbce va´hy do stlacˇene´ho kolene. Kdyzˇ sleduji vrcholne´ interprety latinskoamericke´ho stylu tancˇit sambu, je mi zcela jasne´, jaky´ tanec se tancˇ´ı, pra´veˇ tak, jako kdyzˇ sleduji medailove´ kandida´ty a souteˇzˇ´ıcı´ na souteˇzˇ´ıch s omezeny´m repertoa´rem. Za´kladnı´ te´ma prˇedva´deˇjı´ jasneˇ a rytmicky. Procˇ tedy nasˇi zkusˇeneˇjsˇ´ı souteˇzˇ´ıcı´ tolik usilujı´ o to, rˇ´ıtit se po parketu ve zbeˇsile´m tempu a prˇitom se staveˇt a po´zovat? Kdybyste vypnuli muziku, nema´te tusˇenı´, co zˇe to deˇlajı´ — natolik zrˇ´ıdka je v tom patrny´ jaky´koliv rytmus.
13
Rytmicke´ tancova´nı´ Rytmicke´ tancova´nı´ (Rhythm Dancing) je patrneˇ nejuzˇ´ıvaneˇjsˇ´ı formou tance, kdy „dva tancˇ´ı spolu“, a je patrneˇ rovneˇzˇ tı´m, cˇemu v tanecˇnı´ch studiı´ch nejhu˚rˇe vyucˇujı´. Vstoupı´-li do tanecˇnı´ho studia novy´ klient, je tı´m prvnı´m tancem, ktere´mu jej ucˇ´ı, nevyhnutelneˇ „Rhythm“. Je to pro ucˇitele prˇ´ılezˇitost polozˇit solidnı´ za´kladnu techniky, aby podporˇil rovnova´hu a harmonii pa´ru. Ru˚zne´ aspekty techniky, jako jsou pra´ce chodidel, akce chu˚ze, velikost tocˇenı´, vnitrˇnı´ strana ota´cˇenı´, zacˇa´tek tocˇenı´, atd. . . by meˇly by´t osvojeny na te´to u´rovni, aby si zˇa´ci vsˇtı´pili na´vyky, jezˇ se uplatnı´ ve vsˇech tancı´ch, kde pa´n drzˇ´ı da´mu. Prˇi medailovy´ch testech nizˇsˇ´ı u´rovneˇ a prˇ´ıpravny´ch souteˇzˇ´ıch se tento tanec hojneˇ vyuzˇ´ıva´. Mne vzˇdycky vydeˇsı´ velmi nı´zka´ u´rovenˇ, jizˇ tanecˇnı´ci prˇedva´deˇjı´, zrˇejmeˇ proto, zˇe jejich ucˇitele´ bud’ neveˇdı´ nebo neberou v u´vahu, jak du˚lezˇity´ tento tanec je. Existuje zde velka´ pra´zdnota obsahu, co se tancˇeny´ch figur ty´cˇe a provedenı´ teˇch pa´r figur, jezˇ se doopravdy ucˇ´ı, necha´va´ hodneˇ pozˇadavku˚ nenaplneˇny´ch. Vsˇechno, co kdy by´va´ k videˇnı´, jsou cˇtvrtota´cˇky (prˇicˇemzˇ ota´cˇky o celou cˇtvrtinu neby´va´ ve skutecˇnosti obvykle dosazˇeno), u´kroky stranou (Side Balances) a promena´da (the Promenade), prˇi nı´zˇ se da´ma podtocˇ´ı pod pazˇ´ı partnera (bud’ jednou nebo dvakra´t v synkopovane´ rytmizaci), cozˇ ma´ ovsˇem cˇasto s pa´nem velmi ma´lo co do cˇineˇnı´. 14
Pa´nove´ jsou neusta´le cˇelem ke steˇneˇ, takzˇe pro porotce je neju´cˇinneˇjsˇ´ım zpu˚sobem, jak je ve vymezene´m cˇase posoudit, sta´t uprostrˇed mı´stnosti, cozˇ je postavenı´ obvykle´ prˇi posuzova´nı´ tancu˚ ve stylu New Vogue. Neda´vno jsem zpozoroval, zˇe mlady´ pa´r tancˇil pivotovou ota´cˇku vpravo (the Natural Pivot Turn). Okamzˇiteˇ jsem jim dal krˇ´ızˇek. Bylo tak osveˇzˇujı´cı´ videˇt standardnı´ figuru — vza´cneˇ vı´dany´ jev! Projdeˇme si tedy ru˚zne´ pohyby, jezˇ tvorˇ´ı za´kladnu rytmicke´ho tancova´nı´.
(1) Cˇtvrtota´cˇky (The Quarter Turns.) Jak je patrno z na´zvu, jde o ota´cˇky prˇiblizˇneˇ o devadesa´t stupnˇu˚ (to je jedna cˇtvrtina, zˇe?) Meˇly by zahrnovat smeˇrova´nı´ cˇelem sˇikmo ke steˇneˇ a pak za´dy sˇikmo ke strˇedu. Dobry´ zpu˚sob, jak ucˇit tomuto smeˇrova´nı´, je uzˇ´ıvat cifernı´ku hodin a popsat je jako od jedena´cti do jedne´8 podle hodinove´ rucˇicˇky — to ovsˇem platı´valo tenkra´t, kdyzˇ jsme jesˇteˇ meˇli hodiny s cifernı´kem a ne digita´lnı´, jako dnes. Hlavnı´ mysˇlenkou je dostat se da´l, nezˇ da´ma — minout ji a ne ji porazit. Rovneˇzˇ to nezbytneˇ vyzˇaduje, aby pa´n prˇi prˇ´ısunu deˇlal vy´krut na leve´m chodidle.
(2) Ota´cˇka vpravo (The Natural Turn.) Lze ji tancˇit pode´l steˇny mı´stnosti cˇi v rohu. Prvnı´ cˇtyrˇi kroky jako u cˇtvrtota´cˇky, ale otocˇte se o 3/8 do smeˇru za´dy ke smeˇru tance (slow, slow, quick, quick). Levy´m chodidlem vzad, prˇitom se zacˇneˇte tocˇit doprava, prave´ chodidlo stranou, sˇpicˇka 8
Hnidopich by rˇekl, zˇe od pu˚l jedena´cte´ do pu˚l druhe´, pokud hodiny lezˇ´ı prˇed steˇnou dvana´ctkou nahoru (pozn. prˇekl.).
15
smeˇrˇuje sˇikmo ke strˇedu, leve´ chodidlo prˇ´ısun k prave´mu chodidlu, prave´ chodidlo stranou (slow, slow, quick, slow). Povsˇimeˇte si odlisˇne´ rytmizace.
(3) Ota´cˇka vlevo (The Reverse Turn.) Zacˇa´tek je (cˇelem) sˇikmo ke strˇedu, leve´ chodidlo vprˇed, prˇitom se zacˇneˇte tocˇit doleva, prave´ chodidlo stranou, leve´ chodidlo prˇ´ısun k prave´mu chodidlu, prˇitom se otocˇte do smeˇru za´dy ke smeˇru tance (slow, quick, quick), prave´ chodidlo vzad, prˇitom se tocˇte doleva, leve´ chodidlo stranou, (na konci) smeˇrˇuje sˇikmo ke steˇneˇ, prave´ chodidlo prˇ´ısun k leve´mu chodidlu (slow, quick, quick). Ma´-li pokracˇovat ota´cˇka vlevo twinklem, doporucˇujeme ji nedotocˇit a zakoncˇit cˇelem ke steˇneˇ.
(4) Cˇtverecˇek (The Box.) Leve´ chodidlo vprˇed, prave´ chodidlo stranou, leve´ chodidlo prˇ´ısun k prave´mu chodidlu, prave´ chodidlo vzad, leve´ chodidlo stranou, prave´ chodidlo prˇ´ısun k leve´mu chodidlu (slow quick quick). Prˇi zakoncˇenı´ cˇelem sˇikmo ke steˇneˇ lze cˇtverecˇek opakovat nebo mohou na´sledovat cˇtvrtota´cˇky.
(5) Twinkl (The Twinkle.) Leve´ chodidlo vprˇed, prave´ chodidlo stranou, leve´ chodidlo prˇ´ısun k prave´mu chodidlu, soucˇasneˇ ota´cˇejte da´mu do promena´dnı´ho postavenı´, se silny´m zdvihem na prave´m chodidle prˇi prˇ´ısunu leve´ho chodidla (slow, quick, quick). Prave´ chodidlo
16
doprˇedu a naprˇ´ıcˇ v promena´dnı´m postavenı´, leve´ chodidlo stranou, prˇitom ota´cˇejte da´mu zase do norma´lnı´ho tanecˇnı´ho postavenı´, prave´ chodidlo prˇisunout k leve´mu chodidlu (slow, quick, quick). Pokracˇujte cˇtvrtota´cˇkami nebo cˇtverecˇkem. Prˇi zakoncˇenı´ cˇelem ke steˇneˇ lze twinkl opakovat. Ucˇit uzˇ´ıva´nı´ kroku˚ chu˚ze prˇ´ımo vprˇed a vzad vcˇetneˇ vedenı´ patou9 a uvolnˇova´nı´ sˇpicˇek nenı´ obtı´zˇne´, jelikozˇ jde o u´plneˇ prˇirozene´ pohyby. Tak koneckoncu˚ chodı´me — doprˇedu i dozadu. Cˇtvrtota´cˇky v quickstepu a ota´cˇka vpravo ve waltzu, byt’ve druhe´m prˇ´ıpadeˇ s odlisˇnou velikostı´ tocˇenı´, uzˇ´ıvajı´ vsˇechny te´zˇe techniky, procˇ je tedy prˇedevsˇ´ım neucˇit porˇa´dneˇ? Procˇ je nevsˇtı´pit do svalove´ pameˇti na zacˇa´tku, namı´sto hrozne´ho stranove´ho na´klonu v kroku 4, ktery´ vyhodı´ da´mu z rovnova´hy, jelikozˇ pa´na nikdy nikdo neucˇil, jak se tocˇit na brˇ´ısˇku leve´ho chodidla, aby se u´speˇsˇneˇ pozpa´tku dotocˇil sˇikmo ke strˇedu? A to jsou prosı´m prvnı´ cˇtyrˇi kroky, ktere´ se obvykle vyucˇujı´ — lide´ vlastneˇ platı´ docela dost za to, zˇe je ucˇ´ı zlozvyku˚m. Pa´na je trˇeba naucˇit, zˇe je to on, kdo zodpovı´da´ za velikost tocˇenı´ pa´ru. Kdyzˇ jde doprˇedu, musı´ se otocˇit on, kdyzˇ jde dozadu, musı´ nave´st da´mu do dalsˇ´ıho jı´m pozˇadovane´ho smeˇru. Je nutne´ tanecˇnı´ku˚m vysveˇtlit pojem smeˇrˇujı´cı´ch sˇpicˇek a vnitrˇku ota´cˇek (u da´my krok 3, u pa´na krok 7 cˇtvrtota´cˇek) a nutnosti vy´krutu na chodidle prˇi prˇ´ısunu chodidla na vneˇjsˇ´ı straneˇ ota´cˇky. Cˇasto uzˇ´ıva´m pro chodidla vy´razu ‘Daffy Duck’ (pitoma´ kachna) na vnitrˇnı´ a ‘Goosey Gander’ (blby´ houser) na vneˇjsˇ´ı straneˇ ota´cˇky. Kazˇdy´ si pod tı´m doka´zˇe neˇco konkre´tnı´ho prˇedstavit a cˇlenove´ skupiny se jim obvykle vdeˇcˇneˇ zasmeˇjı´. Nemohu si vsˇak prˇipsat jejich autorstvı´, pocha´zejı´ od rozkosˇne´ Gaile French z Nelsonu. 9
Viz Pozna´mka autora na str. 181 (pozn. prˇekl.).
17
Truchlı´m nad absencı´ pohybu˚, jezˇ zahrnujı´ trˇi kroky na pocˇ´ıta´nı´ „slow, quick, quick“ jako je tomu naprˇ. v ota´cˇce vlevo, cˇtverecˇku, twinklu a dvojtwinklu. Tyto na´dherne´ pohyby v dnesˇnı´ dobeˇ ze souteˇzˇnı´ch parketu˚ prakticky zmizely — sˇkoda. Kombinace figur, jako jsou ota´cˇka vpravo, ota´cˇka vlevo, cˇtverecˇek a twinkl by byla rytmicka´, bylo by radostı´ ji tancˇit, byla by trochu slozˇiteˇjsˇ´ı co do obsahu, nemluveˇ o poteˇsˇenı´ pro oko porotce. Dovedete si prˇedstavit jediny´ pa´r na parketeˇ, jak tancˇ´ı tyto pohyby, zatı´mco ostatnı´ bloumajı´ dokola se svy´mi cˇtvrtota´cˇkami, u´kroky stranou a promena´dami? Prˇ´ıslovecˇneˇ by vynikali, zˇe? Vı´m, zˇe by dostali mu˚j krˇ´ızˇek, jesˇteˇ nezˇ by dokoncˇili jednu stranu parketu. Existujı´ ovsˇem tucty rozlicˇny´ch krokovy´ch kombinacı´ umozˇnˇujı´cı´ch, aby zˇa´dne´ dva pa´ry netancˇily v jednom okamzˇiku tote´zˇ. Kdyzˇ se v soucˇasnosti dı´va´m na rytmicke´ tancova´nı´ na souteˇzˇnı´m parketu, mı´va´m pocit, zˇe jsem se octl na sjezdu ty´mu˚ formacı´. Je trˇeba poznamenat, zˇe tyto typy figur se dajı´ pohodlneˇ tancˇit v tempu, rˇekneˇme, od 25 do cca 35 taktu˚ za minutu. Rychlejsˇ´ı hudba by prˇirozeneˇ vedla k veˇtsˇ´ı stranove´ progresi a zahrnovala by vı´ce quickstepovy´ch prvku˚ a kroku˚. Kdyby byly k videˇnı´ rozlicˇneˇjsˇ´ı pohyby a rytmy, sudı´ by meˇli lepsˇ´ı sˇanci ohodnotit zdatnost pa´ru˚. V soucˇasnosti je cˇloveˇk konfrontova´n s morˇem mlady´ch lidı´, kterˇ´ı vsˇichni prˇedva´deˇjı´ trˇi nebo cˇtyrˇi stejne´ kroky na hudbu, jezˇ vzˇdycky hraje v tempu kolem 29 taktu˚/min — ubı´jı´ to dusˇi a je to nuda. Uvı´znuvsˇe v te´to situaci, porotci nesoudı´, ale ‘vytahujı´’.
18
Timing slowfoxu Prˇed mnoha lety, kdy jsem se jesˇteˇ domnı´val, zˇe vsˇechno zna´m, jsem jako mlady´ tanecˇnı´k meˇl ohromne´ vy´hrady ke slowfoxu. Kladl jsem v potaz svou vlastnı´ zpu˚sobilost, jelikozˇ jsem pracoval podle pu˚vodnı´ prˇedstavy, zˇe technika a tanecˇnı´ teorie je cˇ´ımsi, co v na´rucˇ´ı prˇinesl Mojzˇ´ısˇ dolu˚ s hory10 a co tedy nelze nikdy zpochybnit. Meˇl jsem znacˇne´ potı´zˇe prˇi snaze porozumeˇt slowfoxu a prova´deˇt jej tak, jak to sta´lo v „Knize“11 a jak mi radili „odbornı´ci“. Jesˇteˇ veˇtsˇ´ı potı´zˇe jsem meˇl, kdyzˇ jsem se jako mlady´ ucˇitel snazˇil vysveˇtlit timing slowfoxu zˇa´ku˚m, kterˇ´ı byli jakkoliv hudebneˇ vzdeˇla´ni. Koktal jsem propracovana´ vysveˇtlenı´ o ‘tancova´nı´ prˇes muziku’ cˇi, jesˇteˇ hu˚rˇe o ‘stı´nova´nı´ muziky’, z nichzˇ jsem ani jednomu nerozumeˇl. Zatı´mco ted’pı´sˇi, krcˇ´ım se rozpaky nad vsˇemi teˇmi da´vny´mi roky a nabı´zı´m forma´lnı´, pı´semnou omluvu svy´m drˇ´ıveˇjsˇ´ım studentu˚m, kterˇ´ı vydali sveˇdectvı´ o teˇchto absurdnı´ch vy´rocı´ch (ne, sve´ penı´ze nazpeˇt dostat nemu˚zˇete, ty uzˇ da´vno nema´m). Vı´te, prˇipravovali na´s, Pro ty, kdo snad neveˇdı´: Trˇi meˇsı´ce po odchodu Zˇidu˚ z Egypta vystoupil Mojzˇ´ısˇ na horu Sinaj, kde Bu˚h dal (jeho prostrˇednictvı´m) na´rodu zˇidovske´mu Za´kon a uzavrˇel s nı´m smlouvu. . . Podrobneˇji viz Stary´ za´kon, druha´ kn. Mojzˇ´ısˇova (Exodus) 20,1–24,8. Pozn. prˇekl. 11 Zde ma´ autor nepochybneˇ na mysli neˇkterou verzi Mooreovy Revidovane´ techniky (pozn. prˇekl.). 10
19
abychom se stali ucˇiteli, a v „Knize“ sta´lo, zˇe ke kroku˚m s vedenı´m patou,12 k dominantnı´m kroku˚m, k prvnı´mu kroku kazˇde´ho pohybu, rˇ´ıkejte tomu jak chcete, docha´zı´ na dobu 1 kazˇde´ho taktu, pak se sebereme a necha´me pohyb v pru˚beˇhu doby 2 projı´t kolenem nove´ stojne´ nohy a pak na´sledujı´ dva kroky, pocˇ´ıtane´ „quick, quick“, jezˇ cˇasoveˇ sply´vajı´ se trˇetı´ a cˇtvrtou dobou taktu. To bylo snadne´ prˇi prvnı´m pe´rove´m kroku (the Feather Step), azˇ na to, zˇe prˇi na´sledujı´cı´m pohybu se objevil proble´m. Sˇt’astneˇ jsem dorazil na trˇetı´ krok pe´rove´ho kroku, jak se pravilo v „Knize“ (prave´ chodidlo vprˇed mimo partnerku v protipohybove´m postavenı´), avsˇak zde byla va´ha rovnomeˇrneˇ rozdeˇlena mezi obeˇ ma´ chodidla a stejneˇ tak tomu bylo i u me´ partnerky! Nynı´ jsem potrˇeboval trochu muziky, abych nabral svou va´hu na prave´ chodidlo, prosˇel kompresı´ a dosˇel svy´m levy´m chodidlem s vedenı´m patou do doby 1 na´sledujı´cı´ho taktu hudby. Ve snaze pokusit se tohle ospravedlnit jsem argumentoval, zˇe udeˇla´m druhy´ quick trochu rychleji a tı´m zı´ska´m trochu cˇasu, nebo jsem navrhoval, zˇe „prosteˇ zatancˇ´ım trˇi tanecˇnı´ kroky na cˇtyrˇi doby“ — prˇipisoval jsem to na vrub umeˇlecke´mu vy´razu. Na´s, stra´dajı´cı´ protinozˇce, by nikdy nebylo napadlo, zˇe nasˇe svatosvata´ technika mu˚zˇe by´t vadna´. Musı´te pochopit, zˇe to bylo spoustu let prˇed tı´m, nezˇ bylo vynalezeno video. Jeden z nejpama´tneˇjsˇ´ıch dnu˚ me´ho zˇivota nastal, kdyzˇ na Novy´ Ze´land dorazil k demonstracı´m a lekcı´m vı´teˇzny´ pa´r z mistovstvı´ sveˇta a vı´teˇzove´ British Open. Skveˇlı´ tanecˇnı´ci a ucˇitele´, Anthony Hurley a Fay Saxton. V pru˚beˇhu lekce Anthony podotkl, zˇe kdyzˇ tancˇ´ı pe´rovy´ krok, je na konci druhe´ho quicku va´ha rozdeˇlena mezi obeˇ chodidla a tak uzˇ´ıva´ prvnı´ poloviny na´sledujı´cı´ho „slow“ k provedenı´ komprese a fakticky dosˇla´pl svou (vedoucı´) patou na dobu dva!! Z pohledu profesiona´lu˚ shroma´zˇdeˇny´ch na lekci to da´valo ohromny´ smysl! Konecˇneˇ na´m pouhy´m smrtelnı´ku˚m zasvitlo sveˇtlo a timing slowfoxu se dostal na sve´ mı´sto. 12
Viz Pozna´mka autora na str. 181 (pozn. prˇekl.).
20
O dva roky pozdeˇji prˇijeli k lekcı´m a demonstracı´m tehdejsˇ´ı sˇampio´ni a my vsˇichni jsme se u´cˇastnili jejich znamenite´ rˇady lekcı´. V pru˚beˇhu jedne´ lekce jim osoba ne prˇ´ılisˇ vzda´lena´ od te´to kla´vesnice polozˇila ota´zku, ty´kajı´cı´ se timingu ve slowfoxu. Odpoveˇd’ zneˇla, zˇe technika je tak, jak je popsa´na, spra´vneˇ a zˇe k nakrocˇenı´ chodidla prˇi vedenı´ patou docha´zı´ na prvnı´ dobu taktu. Na´sledoval dost velky´ randa´l, kdy lide´ v publiku vykrˇikovali, co rˇekl Anthony. Na´sledovala odpoveˇd’: „Vy se vsˇichni pletete, tohle Anthony nerˇekl!“ Odpoveˇd’ zneˇla: „Pocˇkat, my jsme u toho vsˇichni byli a navı´c ma´me z te´ lekce zvukovou nahra´vku.“ „Nuzˇe, v Anglii by tohle nerˇekl!“ — a to bylo vsˇe k tomuto te´matu. Ovsˇem, tehdy byla hierarchie, jezˇ stanovila pu˚vodnı´ techniku, jesˇteˇ nazˇivu, a vla´dla znacˇnou mocı´, takzˇe pokud jste chteˇli ve va´mi zvolene´ profesi postupovat a nakonec vystoupat azˇ do vrstvy nejvysˇsˇ´ı, vyplatilo se drzˇet linii. Cˇ´ım vı´ce se veˇci meˇnı´, tı´m vı´ce zu˚sta´vajı´ stejne´. V soucˇasne´ e´rˇe technologiı´ ma´ kazˇdy´ prˇ´ıstup k nejnoveˇjsˇ´ım videı´m, DVD a dokonce i k telefonu˚m se zabudovany´m videem a kazˇdy´ tedy mu˚zˇe videˇt timing, jehozˇ znalci uzˇ´ıvajı´. Prˇesto u na´s v poslednı´ch deseti letech hostovali odbornı´ci, kterˇ´ı odmı´tli ota´zku o timingu slowfoxu verˇejneˇ zodpoveˇdeˇt. Vyzy´va´m kohokoliv, kdo tento cˇla´nek docˇetl azˇ sem, aby si prˇehra´l video neˇjake´ho dobre´ho profesiona´lnı´ho pa´ru a podı´val se, ve ktere´m okamzˇiku taktu hudby se pata dotkne parketu. Je to tak ocˇividne´, zˇe? A pomyslete na vsˇechno to tra´penı´, jezˇ jsme s tı´m meˇli. . . a neˇkterˇ´ı dosud majı´.
21
Procˇ nemu˚zˇe tango vypadat jako Tango? Kdyzˇ hledı´m na ty, kdo jsou povazˇova´ni za sˇpicˇkove´ tanecˇnı´ interprety soucˇasnosti, jak tancˇ´ı tango, pozoruji neuveˇrˇitelny´ stupenˇ dovednostı´ a oslnˇujı´cı´ rychlost, jezˇ mi bere dech. Cˇloveˇk musı´ obdivovat vy´konnost pa´ru˚, jezˇto majı´ vı´ce mladistve´ sˇikovnosti nezˇ jejich prˇedchu˚dci prˇed dvaceti lety. . . Mu˚j obdiv ma´ vsˇak prˇ´ıchut’ smutku, jelikozˇ v jejich vy´konu nedovedu rozpoznat zˇa´dny´ herecky´ prvek. Za´kladnı´ charakter tanga zde vu˚bec nenı´ prˇ´ıtomen: ostrˇe vybocˇena´ (angled) kolena, zahnuta´ chu˚ze s va´hou prˇena´sˇenou naprˇ´ıcˇ prˇes chodidlo — tento absolutnı´ charakter a samu drˇenˇ tanga dnes vı´da´me zrˇ´ıdka. To je prˇ´ıznakem zmeˇny v prezentova´nı´ tanga v soucˇasne´ dobeˇ, zmeˇny, kterou s nelibostı´ sledujı´ mnozı´ z teˇch, kdo zde byli uzˇ prˇed pa´r lety a mohli tak tehdy by´t sveˇdky ducha tohoto tance. Tradicˇnı´ tangove´ drzˇenı´ uzˇ nenı´ zrˇejme´, vrcholova´ linie veˇtsˇiny pa´ru˚ prˇipomı´na´ spı´sˇe quickstep cˇi waltz a cˇasto vı´da´me sˇvihovou akci a azˇ prˇ´ılisˇ beˇzˇne´ vystupnˇova´nı´ prostrˇednictvı´m nohou a chodidel. Vidı´m pa´ry, jak zacˇ´ınajı´ svoje tango cˇelem sˇikmo ke steˇneˇ, s chodidly smeˇˇrujı´cı´mi cˇelem sˇikmo ke steˇneˇ a na konci dvou kroku˚
22
´ LE cˇelem sˇikmo ke steˇneˇ!!! Tango, ach tango, kam jsi odejsou STA sˇlo — zˇa´dne´ zakrˇivenı´ prˇi krocı´ch, zˇa´dne´ protipohybove´ postavenı´ (cozˇ je velmi neobvykle´ s ohledem na to, zˇe by meˇlo vzniknout prˇirozeneˇ), zˇa´dne´ vedenı´ rameny a zˇa´dna´ „sˇt’a´va“. Kvu˚li absenci tangove´ techniky vypadajı´ tyto kroky u´plneˇ trhaneˇ, pa´n zosobnˇuje nacpanou kudlanku na´bozˇnou; po krocı´ch nevyhnutelneˇ na´sleduje nezapomenutelneˇ prˇ´ısˇerna´ spojka. Je dost dobrˇe mozˇne´, zˇe rychlost, v nı´zˇ se hraje veˇtsˇina tangove´ hudby, vytva´rˇ´ı pocit nezˇa´doucı´ho nutka´nı´, jezˇ povzbuzuje touhu pokry´t co mozˇna´ nejvı´ce parketu v nejkratsˇ´ım mozˇne´m cˇase, nebo snad absence me´neˇ pronikave´ho akordeonu13 vyvola´va´ veˇtsˇ´ı du˚raz na rytmicky´ puls spı´sˇe nezˇ melodicke´ kvality, jezˇ jsou te´to hudbeˇ vlastnı´. Nikdy se mi nedostalo vy´sady videˇt Lena Scrivenera a Nellie Duggan tancˇit, avsˇak jejich reputace a pra´ce, kterou jsem s Lenem udeˇlal, mi vtiskla trvalou impresi Tanga, ktera´ nenı´ v dnesˇnı´ dobeˇ patrna´. Vı´da´m mnohe´ vy´znacˇne´ tanecˇnı´ky a mohu se upamatovat asi na trˇi, kterˇ´ı tancˇ´ı tango charakteristicky´m zpu˚sobem, o neˇmzˇ veˇrˇ´ım, zˇe je trˇeba jej podporovat. Dostalo se mi nicme´neˇ pozˇehna´nı´, zˇe jsem videˇl tancˇit tango Billa a Bobbie Irvineovy, Antonyho Hurleye s Fay Saxton, Chu a Susie Tanakaovy — jsou to jedine´ pa´ry, jezˇ zu˚sta´vajı´ vtisknuty v me´ mysli svy´m opravdu pozoruhodny´m stylem. Zda´ se, zˇe vsˇechny porozumeˇly nutnosti dominantnı´ho postavenı´ trupu s vy´znacˇny´m smyslem pro linii a schopnostı´ hy´bat chodidly a prˇena´sˇet va´hu nena´padneˇ. Uka´zaly, zˇe tango je z velke´ cˇa´sti nepostupovy´m tancem — konecˇneˇ, jednı´m ze za´kladnı´ch pohybu˚ je kole´bkova´ akce s ostrˇe vyhnuty´mi koleny, jezˇ se prova´dı´ velmi obtı´zˇneˇ, pokud svisˇtı´te po parketu rychlostı´ stopadesa´ti kilometru˚ v hodineˇ. Cˇloveˇk by ra´d doufal, zˇe zazˇije atmosfe´ru ocˇeka´va´nı´, napeˇtı´, vytvorˇenou uzˇitı´m akce plı´zˇive´ chu˚ze, jezˇ povede k dramaticke´mu 13
V Argentineˇ by spı´sˇe sˇlo o bandoneon (pozn. prˇekl.).
23
vyvrcholenı´ podobne´mu nejspı´sˇe blesku za letnı´ho dne. V soucˇasnosti je to jen same´ sveˇtlo a zˇa´dny´ stı´n, zˇa´dna´ dimenze, a at’ uzˇ je provedenı´ ve sve´ slozˇitosti jakkoliv brilantnı´, v du˚sledku chybeˇjı´cı´ ru˚znorodosti se mu˚zˇe sta´t vylozˇeneˇ nudny´m. Nadsˇenı´ tak nelze udrzˇet ani do zopakova´nı´ refre´nu. Kazˇdy´ tanec ma´ za´kladnu technicky stylizovany´ch figur, jezˇ poskytujı´ hlavnı´ na´meˇt prˇi jeho vy´stavbeˇ. K tomu, aby tanecˇnı´ci sve´mu provedenı´ doda´vali smysluplnosti, meˇli by se k za´kladnı´m motivu˚m neusta´le vracet. Pokud k tomu nedocha´zı´, nedosta´va´ se tanci ra´mce, pa´ry tancˇ´ı „freestyle“ a mohou tancˇit jakoukoliv figuru, ktera´ je napadne. Tohle zna´me jako sce´nicke´ tancova´nı´, resp. tzv. „Adagio“, kdy diva´ci mohou sedeˇt na svy´ch mı´stech a nechat se bavit produkcı´ tanecˇnı´ku˚, prˇedva´deˇjı´cı´ch sve´ vy´jimecˇne´ schopnosti prostrˇednictvı´m me´dia, jehozˇ diva´ci u´cˇastni nikdy by´t nemohou — hodneˇ se to podoba´ cirkusove´mu cˇ´ıslu. Avsˇak tango je tancem, ktery´ ra´dy tancˇ´ı milio´ny lidı´, procˇ by tedy tito lide´ nemeˇli ocˇeka´vat, zˇe i pro experty platı´ tyte´zˇ za´klady? Snad prˇijde doba, kdy budou na sveˇteˇ existovat trˇi rozlicˇna´ tanga, kazˇde´ z nich se samostatnou, jasneˇ definovanou technikou. Argentinske´ tango s velmi, velmi malou progresı´, ovsˇem se spoustou trˇenı´ nohou o sebe, ktere´, zda´ se, je elementa´rneˇjsˇ´ım vyja´drˇenı´m cı´teˇnı´ mezi muzˇem a zˇenou, avsˇak vy´raz „basic“ cha´pe poneˇkud odlisˇneˇ. Pak na´dherne´ tradicˇnı´ tango – s vı´ce „zabalujı´cı´m“ pa´rovy´m drzˇenı´m, zakrˇivenou chu˚zı´, kole´bkami, pivotami a s kroky, kdy se chodidla vyzveda´vajı´ ze stare´ a umı´st’ujı´ do nove´ polohy. Nu a pak nakonec. . . Atleticky demonstrativnı´ provedenı´ vysoke´ u´rovneˇ vyhrazene´ pouze mladistvy´m, hbity´m pa´ru˚m, jejichzˇ provedenı´ se bude hodnotit podle rychlosti a hbitosti (namı´sto toho, kdo opravdu tancˇ´ı nejlepsˇ´ı tango).
24
Jedna jistota zu˚sta´va´ — tango, ktere´ ucˇ´ı ucˇitele´-profesiona´love´ po cele´m sveˇteˇ, ma´ velmi ma´lo co do cˇineˇnı´ s tancem, ktery´ v dnesˇnı´ dobeˇ vidı´me na souteˇzˇnı´ch parketech.
25
Za´kladnı´ za´sady Rumby Azˇ do roku 1959 byla jedinou rumbou, kterou jsem znal, square rumba. Byl to dosti zˇivy´ tanec z Ameriky, jenzˇ byl s to vykouzlit vidiny sneˇdy´ch muzˇu˚ v kosˇilı´ch s nabı´rany´mi ruka´vy a exoticky vypadajı´cı´ch dam s nabı´rany´mi, nacˇechrany´mi sukneˇmi a velky´mi kosˇi plny´mi zrale´ho ovoce na hlava´ch. Pamatuji si, zˇe jsem meˇl lekci s ucˇitelkou tance, jezˇ dostala leteckou posˇtou z Anglie dopis s popisem neˇktery´ch pohybu˚ tohoto tance zvane´ho „kuba´nsky´ syste´m“. Vzpomı´na´m si, zˇe ta da´ma se jmenovala Undine Clarck a neusta´le si sˇkubala hrˇebenem vlasy, jak se snazˇila na´s naucˇit tomuhle kroku zvane´mu „ha´k“, kde da´ma hbiteˇ zakrˇizˇuje jedno chodidlo za druhe´. Dnes to zna´me jako veˇjı´rˇove´ postavenı´ (the Fan Position)! Prˇedchozı´ odstavec jasneˇ ukazuje, jakou brzdou bylo zˇ´ıt na opacˇne´ straneˇ zemeˇkoule. Do Anglie to bylo sˇest nedeˇl lodı´. Do zavedenı´ televize scha´zelo jesˇteˇ pa´r let a po videu dosud nebylo ani vidu ani slechu. Pokousˇet se vizualizovat novy´ tanec tedy bylo velmi ˇ ´ıka´valo se, zˇe z knihy se tancˇit naucˇit nelze. At’uzˇ jste se obtı´zˇne´. R narodili v Timbuktu nebo byli domy´sˇlivcem z Eketahuna,14 naucˇit se tanec jenom podle vytisˇteˇne´ho textu bylo velmi obtı´zˇne´. Kdyzˇ jste 14
Mluvı´-li Anglicˇan o Timbuktu cˇi Novoze´land’an o Eketahuna, majı´ tı´m na mysli mı´sto kdesi na konci sveˇta, uprostrˇed nicˇeho (pozn. prˇekl.).
26
v doba´ch prˇed prˇ´ıchodem videa chteˇli udeˇlat neˇco zbrusu nove´ho, napsali jste dlouhe´ a spletite´ pohybove´ uskupenı´ a prˇedali je neˇkolika ru˚zny´m pa´ru˚m. Na konci jste meˇli neˇkolik rozlicˇny´ch variacı´. Tı´m se vsˇak zaby´vat nebudeme. Zpa´tky k rumbeˇ. Naucˇil jsem se tomuto na´dherne´mu nove´mu tanci, zvane´mu kuba´nska´ rumba. Ucˇil jsem jej, demonstroval jsem jej v televizi, neomylneˇ o neˇm hovorˇil, a take´ jsem v neˇm souteˇzˇil. Pak jsem v roce 1970 prˇisˇel do Anglie. Ucˇil jsem se u minuly´ch i soucˇasny´ch mistru˚ sveˇta te´ doby a zjistil jsem, zˇe to, cˇemu jsem se prˇedtı´m ucˇil a co jsem i vyucˇoval (nemluveˇ o demonstrova´nı´), meˇlo k rumbeˇ hodneˇ daleko. . . Trˇebazˇe uzˇ je to hodneˇ da´vno, zmeˇnil se styl a vyvinuly se nove´ trendy (to slovo miluji), za´klady tohoto tance jsou dnes tyte´zˇ jako tenkra´t. Chci se s va´mi podeˇlit o akce i techniku tohoto na´dherne´ho tance. Posuzuji mistrovske´ souteˇzˇe a pozoruji u´zˇasne´ pa´ry prˇedva´deˇjı´cı´ vsˇemozˇne´ typy zˇivy´ch exoticky´ch pohybu˚, ktere´ vsˇak vzˇdy nevyjadrˇujı´ rytmy, jezˇ by tyto pa´ry prˇedva´deˇt meˇly. Nabı´zı´m tedy vysveˇtlenı´ neˇktery´ch hudebnı´ch a rytmicky´ch vlastnosti tohoto tance a jejich propojenı´ s fyzicky´mi akcemi, o nichzˇ se prˇedpokla´da´, zˇe by se meˇly objevit. Vezmeˇme si oblı´benou pı´snicˇku, ktera´ je dobrˇe zna´ma´ a lze jı´ hra´t v mnoha ru˚zny´ch rytmech, jako naprˇ. waltz, slowfox, rumba cˇi paso doble, jak se aranzˇe´rovi zlı´bı´. Melodie i text zu˚sta´vajı´ tyte´zˇ, avsˇak prˇedznamena´nı´ se mu˚zˇe meˇnit. Pokud tedy slysˇ´ıte tute´zˇ melodii zahra´t naprˇed jako slowfox a pak jako rumbu, v cˇem je rozdı´l? V obou prˇ´ıpadech je takt cˇtyrˇcˇtvrt’ovy´, avsˇak kdyzˇ posloucha´te rumbu, jejı´ rytmicky´ puls je v osminka´ch. Kazˇda´ doba je rozdeˇlena do dvou — &-1-&-2-&-3-&-4 = 1-2-3-4-5-6-7-8. Z toho pak nutneˇ plyne, zˇe tanecˇnı´ci by se meˇli podrˇ´ıdit dikta´tu tohoto rytmu. Chodidlo by meˇlo dosˇla´pnout na parket na u´dery 3, 5 a 7 z osmi vy´sˇe uvedeny´ch. Jednodusˇe rˇecˇeno, tempo chodidel musı´ by´t rychle´,
27
aby chodidlo dosˇla´plo na parket v prvnı´ polovineˇ doby a vybylo tak dost cˇasu k provedenı´ charakteristicke´ akce kycˇlı´. K nı´ mu˚zˇe dojı´t pouze tehdy, je-li stojna´ noha naprˇ´ımena a kolmo k parketu. Koleno se musı´ naprˇ´ımit drˇ´ıve, nezˇ noha prˇevezme va´hu. Pokud se koleno nenaprˇ´ımı´, jde o akci slowfoxu, ne rumby. Ve slowfoxu jsou nohy svaloveˇ nacˇasova´ny tak, aby k akci teˇla dosˇlo drˇ´ıve, nezˇ chodidlo dosedne na parket. V rumbeˇ k akci nedojde, dokud chodidlo neprˇevezme va´hu. Vezmeˇme si jako prˇ´ıklad jeden konkre´tnı´ pohyb, a to zadnı´ polovinu za´kladnı´ho pohybu (the Basic Movement) pa´na, jizˇ pa´n tancˇ´ı ve spousteˇ rozlicˇny´ch kroku˚. Na zacˇa´tku ma´me va´hu zcela prˇenesenou na levou nohu, jejı´zˇ koleno je naprˇ´ımeno a leva´ kycˇle je vychy´lena doleva. Prave´ chodidlo se prˇesteˇhuje dozadu pouze tak daleko, aby bylo mozˇno prˇene´st celou va´hu na napnutou kolmou nohu, cozˇ vytvorˇ´ı akci kycˇlı´ doprava. Leva´ noha zu˚stane naprˇ´ımena a leve´ chodidlo zu˚sta´va´ na mı´steˇ. Pote´ se va´ha prˇenese doprˇedu do naprˇ´ımene´ leve´ nohy, jezˇ se nepohnula a (leva´) kycˇel se vysune doleva. Kdyzˇ deˇla´me trˇetı´ krok na prave´ chodidlo, je leva´ noha sta´le naprˇ´ımena a k jejı´mu stlacˇenı´ nedojde, dokud se nezacˇne pohybovat do dalsˇ´ıho taktu hudby. . . tedy po cely´ takt hudby, trˇi kroky, by meˇlo leve´ koleno by´t naprˇ´ımeno. Bohuzˇel toto prˇ´ılisˇ cˇasto k videˇnı´ neby´va´. Veˇtsˇina tanecˇnı´ku˚ naprˇimuje koleno stojne´ nohy na dobu 2, mnozı´ to zvla´dnou na doby 4&1, na dobu 3 jen velmi nemnozı´. Podle me´ho pozorova´nı´ po cele´ zemi rovneˇzˇ i velmi nemnozı´ tanecˇnı´ ucˇitele´! Veˇrˇ´ım, zˇe se zde jedna´ o proble´m psychicky´ — tanecˇnı´k musı´ myslet na prˇena´sˇenı´ va´hy z kycˇle na kycˇli, ne z chodidla na chodidlo. Ma´ technicka´ prˇ´ırucˇka mi rˇ´ıka´, zˇe za´kladnı´ pohyb zahrnuje tocˇenı´ doleva, avsˇak veˇtsˇina ucˇitelu˚ to shleda´va´ pro zˇa´ky ve svy´ch trˇ´ıda´ch obtı´zˇny´m a tak ucˇ´ı trˇetı´ a sˇesty´ krok za´kladnı´ho pohybu jako kroky stranou. Trˇetı´ krok by meˇl by´t tocˇeny´m krokem chu˚ze vzad, sˇesty´
28
krok by meˇl by´t tocˇeny´m krokem chu˚ze vprˇed, takzˇe na konci za´kladnı´ho pohybu bychom meˇli by´t cˇelem k jine´ steˇneˇ. Nedoporucˇuje se, aby se za´kladnı´ pohyb opakoval. Je s podivem, zˇe tento pohyb bychom meˇli nazy´vat za´kladnı´m pohybem rumby, kdyzˇ netvorˇ´ı za´klad tance. Rumba je zalozˇena na krocı´ch chu˚ze vprˇed a vzad, kroku˚ do strany je nemnoho a jsou daleko od sebe, prova´deˇjı´ se hlavneˇ jako soucˇa´st kukaracˇi. Vzˇdycky jsem nale´hal na sve´ zˇa´ky, aby si obstarali vy´tisk technicke´ prˇ´ırucˇky pro kazˇdy´ tanecˇnı´ styl, aby mohli jako arma´da u´tocˇit na vı´ce fronta´ch. Nestacˇ´ı vzˇdycky jen naslouchat ucˇiteli, jemuzˇ se prˇedevsˇ´ım nikdy nemuselo dostat vy´cviku. Doporucˇuji, aby po kazˇde´ lekci zˇa´k odesˇel a zapsal si do sve´ho „tanecˇnı´ho denı´ku“ (vedete si jej, zˇe?), cˇemu se naucˇil a zkontroloval to rovneˇzˇ v technicke´ prˇ´ırucˇce. Zˇa´ci rovneˇzˇ musejı´ zˇa´dat o vysveˇtlenı´, procˇ majı´ neˇco deˇlat urcˇiˇ ´ıka´m jim, zˇe musı´m by´t schopen da´t jim rozumne´ ty´m zpu˚sobem. R vysveˇtlenı´, ktere´ bude pro zˇa´ka srozumitelne´. Pokud toho schopen nebudu, majı´ si najı´t ucˇitele, ktery´ to doka´zˇe. Zˇa´dny´ ze studentu˚ by se nikdy nemeˇl ba´t vypta´vat se, namı´tat a neusta´le usilovat o pozna´nı´. La´tka k prˇemy´sˇlenı´: Procˇ tolik latina´rˇu˚ prˇi kroku tanecˇnı´ chu˚ze klade jedno chodidlo prˇed druhe´? Jediny´mi lidmi, kterˇ´ı tohle deˇlajı´, jsou provazochodci v cirkuse. Kdyzˇ jsem se naposled dı´val, nasˇel jsem sve´ kycˇle po obou strana´ch sve´ho teˇla, ne vprˇedu i vzadu. Chci-li prove´st akci kycˇlı´, dojde k posunu bokem a prˇi pokracˇova´nı´ dalsˇ´ım krokem chu˚ze se akce stranoveˇ prˇemı´stı´ do druhe´ kycˇle. Rˇada kroku˚ chu˚ze tedy bude sledovat dra´hu dosti podobnou dra´ze krasobruslarˇe. Kdyzˇ tancˇ´ı figury, jako naprˇ. ruka k ruce a New York („z otevrˇene´ho promena´dnı´ho postavanı´ do otevrˇene´ho obra´cene´ho promena´dnı´ho postavenı´ “), a to jak v rumbeˇ, tak v tanci cˇacˇa, vymrsˇtı´ vsˇichni jako malı´ roboti pazˇi do linie na druhou dobu shodneˇ s vyrazˇenı´m chodidla. Vsˇichni vı´me, zˇe du˚razna´ doba je doba „raz“,
29
ja´ proto tvrdı´m, zˇe linie by se meˇla objevit na dobu „raz“! A ono to hodneˇ usnadnı´ na´sledujı´cı´ zmeˇnu smeˇru zahrnujı´cı´ krok zarazˇene´ chu˚ze vprˇed, obzvla´sˇteˇ, ma´-li na´sledovat synkopovany´ pohyb, jaky´m je kuba´nske´ prˇerusˇenı´. Odlozˇte knihu a vyzkousˇejte to! Pak to prodiskutujte se svy´m ucˇitelem. Shleda´te, zˇe va´m to pomu˚zˇe ucˇinit vasˇi latinu rytmicˇteˇjsˇ´ı a muzika´lneˇjsˇ´ı a, co je du˚lezˇiteˇjsˇ´ı, trojrozmeˇrnou a me´neˇ robotickou. Kdykoliv vidı´m na dobu dva neˇcˇ´ı pazˇe vytrcˇet k hitlerovske´mu pozdravu, ma´m sto chutı´ jim vyndat baterky! Za´veˇrem, mu˚j ucˇitel a ra´dce mi prˇed spoustou let rˇ´ıka´val: „Je neˇkolik veˇcı´, jimzˇ musı´sˇ porozumeˇt a jezˇ musı´sˇ spojit dohromady prˇedtı´m, nezˇ to cele´ zacˇne fungovat“. Jmenoval se Walter Laird a je ˇ ekl mi, zˇe celou svou pu˚vodnı´ knihu to on, kdo napsal Techniku. R sepsal na podkladeˇ akcı´ sve´ partnerky, nedostizˇne´ Lorraine, s nı´zˇ se stal trojna´sobny´m mistrem sveˇta v latineˇ. Obecneˇ by v kazˇde´m kroku meˇla by´t kolma´ noha s naprˇ´ımeny´m kolenem. K pohybu z te´to polohy by se kycˇle stojne´ nohy meˇla pohybovat doprˇedu do okamzˇiku, kdy pocı´tı´me bod nerovnova´hy a teˇlo vstoupı´ do ‘fa´ze pada´nı´’. Dosud volna´ noha se pak ohne a hbiteˇ se prˇesune, aby zachytila va´hu teˇla. Pohybujı´cı´ se noha je prˇitom dı´ky akci kycˇlı´ delsˇ´ı nezˇ noha stojna´, musı´ se tedy znacˇneˇ ohnout, aby se prˇesunula doprˇedu. Pohybujı´cı´ se noha se musı´ plneˇ naprˇ´ımit prˇed tı´m, nezˇ jejı´ chodidlo prˇevezme va´hu. Kdyzˇ prˇecha´zı´ va´ha na chodidlo, docha´zı´ k akci ‘usazenı´’ do kycˇle, takzˇe se projevı´ stranove´ posunutı´. Jestlizˇe z pocˇa´tecˇnı´ polohy chceme udeˇlat krok chu˚ze vzad, chodidlo se naprˇed prˇesune s ohnutou nohou vzad do polohy, jezˇ nenarusˇuje rovnova´hu stojne´ nohy. Pote´ se dozadu na chodidlo prˇenese va´ha.
30
Ma´me-li se prˇi pohybu vzad otocˇit, prova´dı´ se to ve chvı´li, kdy pohybujı´cı´ se chodidlo mı´jı´ stojnou nohu, a dosa´hne se toho zatlacˇenı´m cˇe´sˇky da´le dozadu, prˇicˇemzˇ stranove´ posunutı´ kycˇle zu˚sta´va´ sta´le zrˇejme´. Kdyzˇ tancˇ´ıme na dobu 3 krok s vy´meˇnou va´hy, chodidlo by se prˇed tı´m nemeˇlo hnout ze sve´ vy´chozı´ polohy tak, aby k vy´meˇneˇ va´hy na mı´steˇ dosˇlo z kycˇle na kycˇli, ne z chodidla na chodidlo. Skutecˇneˇ, pokud laskaveˇ povstanete, udeˇla´te krok dozadu na sve´ prave´ chodidlo a na mou dusˇi se usadı´te na svou pravou kycˇli, shleda´te, zˇe se vasˇe leva´ noha bude chtı´t naprˇ´ımit! Leva´ pata se prˇirozeneˇ uvolnı´ z parketu. Jelikozˇ leva´ noha nynı´ nenı´ nohou stojnou, nemeˇlo by v nı´ by´t zˇa´dne´ napeˇtı´. Uzˇitı´ svalove´ho zdvihu stehna k ohnutı´ nohy vede k linii nohy le´pe se hodı´cı´ do paso doble. Zajiste´, da´ma na vysoky´ch podpatcı´ch bude mı´t veˇtsˇ´ı mezeru paty od parketu, ale technika nicme´neˇ pravı´, zˇe uvolneˇnı´ musı´ by´t prˇirozene´. Tocˇeny´ krok chu˚ze vprˇed (the Forward Walk Turning) vı´da´me zrˇ´ıdka, kdyzˇ se da´ma pohybuje vprˇed, vprˇed a vzad, jako ve veˇjı´rˇove´m postavenı´. Jelikozˇ ve vsˇech prˇ´ırucˇka´ch o tanecˇnı´ technice uda´va´ sloupec „poloha chodidel“ polohu chodidla na konci kroku, jak se tam tedy dostaneme? Prˇ´ıslusˇny´m sloupcem je ten, kde se popisuje pouzˇita´ akce. Poloha chodidel je podrobneˇ popsa´na jako „leve´ chodidlo vzadu a mı´rneˇ stranou“. Pouzˇitou akcı´ jsou dva kroky chu˚ze vprˇed, pote´ otocˇenı´ doleva na naprˇ´ımene´ prave´ noze. Konecˇneˇ, porozumeˇt je trˇeba i kroku zadrzˇovane´ chu˚ze vprˇed (the Delayed Forward Walk), jako v uzavrˇene´m twistu kycˇlı´ (the Close Hip Twist) a alemaneˇ (the Alemana), kde se noha prˇesunuje naprˇ´ıcˇ teˇla bez va´hy a va´ha se na ni prˇena´sˇ´ı pozdeˇji. Na´sledujı´cı´ rˇada za´kladnı´ch figur v provedenı´ da´my ilustruje du˚lezˇitost akcı´ kroku˚ chu˚ze:
31
Otevrˇeny´ twist kycˇlı´ (the Open Hip Twist): 1-krok chu˚ze vzad, 2-krok chu˚ze vprˇed, 3-krok chu˚ze vprˇed, 4-krok chu˚ze vprˇed, 5-tocˇeny´ krok chu˚ze vprˇed, 6-krok chu˚ze vzad. Hokejka (the Hockey Stick): 1-krok chu˚ze vzad, 2-krok chu˚ze vprˇed, 3-krok chu˚ze vprˇed, 4-krok chu˚ze vprˇed, 5-tocˇeny´ krok chu˚ze vprˇed, 6-krok chu˚ze vzad. Alemana: Uhodli jste! Kroky chu˚ze vzad a vprˇed. Za´veˇr: Da´ma mu˚zˇe vypadat jenom tak dobrˇe, jak dobrˇe vypada´ prˇi chu˚zi!! V roce 2006 pozvala u prˇ´ılezˇitosti na´rodnı´ho mistrovstvı´ Federace ucˇitelu˚ tance Nove´ho Ze´landu profesiona´lnı´ pa´r, aby demonstroval sve´ dovednosti. Yoshihiro a Hidemi Yamamotovi na´dherneˇ prˇedvedli latinskoamericke´ tance. Vrcholem se stalo provedenı´ zcela basicove´ rumby, po neˇmzˇ publikum ma´lem zborˇilo du˚m a vystupujı´cı´mu pa´ru se dostalo opakovany´ch ovacı´ vstoje. V roce 2007 byli pozva´ni znovu a my vsˇichni jsme byli opeˇt uchva´ceni jejich virtuo´znı´m vy´konem. Jakkoliv se vsˇak vsˇichni rozply´vali nad kvalitou jejich rumby, nezaznamenal jsem v pru˚beˇhu dvana´cti meˇsı´cu˚, jezˇ mezi obeˇma jejich na´vsˇteˇvami uplynuly, zˇa´dne´ zlepsˇenı´ standardu rumby u nasˇich novoze´landsky´ch pa´ru˚! Chcete-li tancˇit jako oni, prˇecˇteˇte si prˇedchozı´ stra´nku, jelikozˇ rumba Yamamotovy´ch se plneˇ zakla´da´ na technice, jak ji zapsal Walter Laird v ‘Technique of Latin Dancing’. Prˇinejmensˇ´ım bych ocˇeka´val naprˇ´ımenı´ nohou na dobu 3 s na´sledny´m vylepsˇenı´m cˇasove´ hodnoty.15 Zopakuji sva´ drˇ´ıveˇjsˇ´ı pozorova´nı´: Neˇkdy uvidı´te naprˇ´ımenou nohu na dobu 2, neˇkdy na 15
Zde patrneˇ ve vy´znamu rytmicˇnost, muzika´lnost (pozn. prˇekl.).
32
dobu 1, ale zrˇ´ıdka, pokud vu˚bec, na dobu 3. To je prˇesneˇ a dokonale to, co Hidemi Yamamoto deˇlala po celou dobu sve´ho vystoupenı´: 1, 2, 3 = naprˇ´ımena´ noha, naprˇ´ımena´ noha, naprˇ´ımena´ noha, krok, krok, krok. Lze videˇt vsˇemozˇne´ grimasy a napu˚l eroticke´ pohyby, jezˇ symbolizujı´ odlisˇny´ sport vhodny´ do interie´ru, avsˇak vu˚bec ne tu vy´znamneˇ smyslnou hrˇ´ısˇnost pohybu˚, jı´zˇ rumba je a jı´zˇ lze dosa´hnout pouze dovedenı´m za´kladnı´ rumbove´ chu˚ze k dokonalosti. (Dalsˇ´ı ota´zka k zamysˇlenı´: Kdyzˇ da´ma tancˇ´ı alemanu, dojde na trˇetı´ krok na sve´ prave´ chodidlo, na pocˇ´ıta´nı´ 4–1. K jejı´mu dalsˇ´ımu kroku, levy´m chodidlem, docha´zı´ v prvnı´ polovineˇ doby 2. Na kterou dobu se tedy ma´ otocˇit o ten velky´ u´hel prˇedtı´m, nezˇ jejı´ leve´ chodidlo dokrocˇ´ı? Musı´ to udeˇlat jako soucˇa´st trˇetı´ho kroku, ale v technice se to neuva´dı´ a ja´ neˇkdy vı´da´m opravdu odpudive´ alemany — du˚sledek chybeˇjı´cı´ho porozumeˇnı´ a tre´ninku.)
33
Quickstepove´ kodrca´nı´ V pru˚beˇhu spousty let jsem zjistil, zˇe nejme´neˇ oblı´beny´m tancem my´ch zˇa´kynˇ je bezpochyby quickstep. Z beˇha´nı´ po parketeˇ, veˇtsˇinu cˇasu pozpa´tku, dovedou vyteˇzˇit velmi ma´lo radosti, vtlacˇeny do zpocene´ho podpazˇ´ı pa´na, v du˚sledku jehozˇ tanecˇnı´ch akcı´ se pa´r kodrca´ na mı´stech, kde by tomu tak by´t nemeˇlo. Rˇ´ıka´m kodrca´. Tı´m se vysveˇtluje, procˇ da´my tra´vı´ nehora´znou dobu v male´ mı´stnu˚stce vyhrazene´ pouze jim nebo u baru, hraje-li kapela prˇ´ılisˇ mnoho quickstepu˚! Chlapi, to musı´me napravit! Nejveˇtsˇ´ım proble´mem je, zˇe pa´nove´ po cˇtvrtota´cˇce (the Quarter Turn) ota´cˇejı´ sva´ teˇla doleva, prˇ´ıpadneˇ kamkoliv jinam, a silueta pa´ru se pak rozroste na „sˇ´ırˇku dvou zadnic“. A pa´n, aby to jesˇteˇ zhorsˇil, prˇi na´sledujı´cı´m krˇ´ızˇenı´ neusta´le vychyluje svu˚j smeˇr do leve´ho oblouku a pak se prˇi na´sledujı´cı´m kroku kolem rohu snazˇ´ı zahy´bat doleva, prˇicˇemzˇ da´mu vlecˇe za sebou. Pak si mi steˇzˇuje, zˇe ona je teˇzˇka´ — tak to je! Ji rovneˇzˇ vedou k tomu, aby uveˇrˇila, zˇe ma´ prˇedevsˇ´ım ona sˇteˇstı´, zˇe si vu˚bec zatancˇ´ı. ´ zˇasne´ho. Pa´nove´, Napravme to tedy a udeˇlejme z va´s Pana U chopte se, prosı´m, svy´ch partnerek. Laskaveˇ se prˇipravte k tanci pode´l delsˇ´ı strany parketu, cˇelem sˇikmo ke steˇneˇ. Budeme tancˇit le´ty proveˇrˇenou za´kladnı´ sekvenci quickstepu — cˇtvrtota´cˇku doprava, postupovou prˇemeˇnu (the Progressive Chasse´) a krˇ´ızˇenı´ vprˇed (the 34
Forward Lock Step). Prosı´m, prˇedved’te. . . dobrˇe. Ted’ se vra´tı´me a porˇa´dneˇ to probereme. Cˇtvrtota´cˇka: Pa´nove´, na pocˇa´tku je teˇlo da´my blı´zˇe ke vzda´lene´mu konci sa´lu nezˇ vasˇe teˇlo. V pru˚beˇhu prvnı´ch cˇtyrˇ kroku˚ musı´te otocˇit da´mu a projı´t za ni tak, abyste se blı´zˇe ke vzda´lene´mu konci dostali vy, jinak va´s ona srazı´ (Nokuova:16 sˇve´dsky´ gentleman). Ted’ pozor, prˇijde ten du˚lezˇity´ bod. Kdyzˇ tancˇ´ıte postupovou prˇemeˇnu, deˇla´te krok dozadu na prave´ chodidlo a sˇla´pnete na prkno. Pokud tam zˇa´dne´ prkno nenı´, tak si je prˇedstavte. Na´sledujı´cı´ trˇi kroky MUSEJI´ skoncˇit na te´mzˇe prkneˇ! Udrzˇte prosı´m sve´ teˇlo rovnobeˇzˇneˇ se steˇnou, bez jake´koliv snahy se jakkoliv tocˇit! Shleda´te, zˇe vasˇe prave´ chodidlo bude smeˇrˇovat sˇikmo ke steˇneˇ. To je, nebo by meˇl by´t, smeˇr vasˇeho krˇ´ızˇenı´ vprˇed. Jste-li prˇ´ılisˇ blı´zko steˇny na to, abyste se tam i s na´sledujı´cı´m tocˇenı´m doprava vesˇli, tak jste zacˇali prˇ´ılisˇ blı´zko ke steˇneˇ, zˇe ano? Ma´m vy´hrady k termı´nu˚m krˇ´ızˇenı´ vprˇed i vzad — spra´vnou akcı´ je totizˇ volne´ krˇ´ızˇenı´ stranou. Kdyzˇ uzˇ se bavı´me o krocı´ch krˇ´ızˇenı´, mu˚zˇete prosı´m krˇ´ızˇit nohy co nejvy´sˇe a ne v u´rovni kotnı´ku˚? Nynı´ zpeˇt k pohodlı´ da´my (jelikozˇ to je to, cˇemu obeˇtuji veˇtsˇinu sve´ho cˇasu). Uvazˇujme rovneˇzˇ postupovou prˇemeˇnu a krˇ´ızˇenı´ vprˇed. Prˇi jake´mkoliv „prˇemeˇnne´m“ pohybu nesmı´ pa´n dosa´hnout nejvysˇsˇ´ıho zdvihu prˇi prˇ´ısunu chodidel (cˇi prˇi zakrˇ´ızˇenı´ chodidel v prˇ´ıpadeˇ figury krˇ´ızˇenı´). Da´my totizˇ jsou, cˇi by alesponˇ meˇly by´t, vytre´nova´ny nedat chodidla od sebe, dokud pa´n neudeˇla´ o neˇco veˇtsˇ´ı ˇ ´ıka´m tomu „fakzdvih, aby tı´m da´meˇ sdeˇlil, zˇe ma´ chodidla otevrˇ´ıt. R tor india´na“. Jak!?!? Ja´ veˇdeˇt jak, ja´ chtı´t veˇdeˇt kdy! (prominˇte mi to). 16 Autorova hypote´za, zˇe se jedna´ o sˇve´dske´ prˇ´ıjmenı´, na´m zu˚sta´va´ za´hadou. (Ve skutecˇnosti jde jen o fiktivnı´ prˇ´ıjmenı´, jezˇ je onomatopoickou kontrakcı´ pu˚vodnı´ho anglicke´ho vy´razu „knock you over“.) Pozn. prˇekl.
35
Podarˇily se na´m dveˇ veˇci. Zaprve´, vra´tı´me da´meˇ do tva´rˇe u´smeˇv a zadruhe´, kdyzˇ si zapamatujete me´ vy´sˇe uvedene´ rady, stane se va´sˇ quickstep te´meˇrˇ snesitelny´m a mu˚zˇeme se tedy prˇesunout k u´plneˇ jine´mu te´matu — quickstep, jak se tancˇ´ı prˇi souteˇzˇ´ıch. Po dobu poslednı´ch patna´cti cˇi dvaceti let v sobeˇ zˇivı´m mysˇlenku, zˇe by mohlo dojı´t k mı´rne´mu na´vratu k rozumu a quickstep by se mohl znovu sta´t vyspeˇlejsˇ´ı verzı´ tance, ktery´ se tancˇ´ı v klubech, tancˇ´ırna´ch a tanecˇnı´ch studiı´ch po cele´m civilizovane´m sveˇteˇ. Vybavuji si Anthonyho Hurleye a jeho skveˇlou lekci v Blackpoolu, kdy rˇ´ıkal: „Vcˇera jsem porotoval souteˇzˇ senioru˚ a uvideˇl pa´r, jak tancˇ´ı beˇzˇenou ota´cˇku vpravo (the Running Right/Natural Turn). Okamzˇiteˇ jsem je okrˇ´ızˇkoval pro fina´le!“ Dnesˇnı´ quickstep je plny´ scatter prˇemeˇn, jezˇ, samy o sobeˇ, vyzˇadujı´ pouze vytrvalost a (dost) silna´ chodidla, a nekoncˇ´ıcı´ch beˇhovy´ch akcı´, kdy prˇipada´ jeden krok na jednu dobu. Svata´ dobroto! K tomu, abyste doka´zali prova´deˇt (te´meˇrˇ jsem napsal tancˇit) scatter prˇemeˇnu (the Scatter Chasse´), potrˇebujete by´t pouze hbitı´. Pokud by va´m hbitost chybeˇla, stejneˇ byste zde nebyli! Chcete-li beˇhat, stanˇte se cˇlenem klubu joggeru˚, jsou jich tu spousty, jelikozˇ jogging ma´ na Nove´m Ze´landu svu˚j pu˚vod! V pohybu, kdy sta´le beˇha´te dokola po parketu, je velmi ma´lo umeˇlecke´ dovednosti cˇi techniky. Budeme muset navrhnout odlisˇnou metodu hodnocenı´ quickstepu. Kazˇdy´ z pa´ru˚ by meˇl by´t napojen na GPSku, aby se dalo urcˇit, ktery´ z nich ubeˇhne nejdelsˇ´ı vzda´lenost a bude zde dalsˇ´ı rozhodcˇ´ı vybaveny´ radarovou pistolı´, aby mohl zjistit, kdo beˇha´ nejrychleji, a porotcu˚ pak uzˇ nebude trˇeba. Vsˇe bude mozˇno prove´st elektronicky. Kdysi, ve sˇt’astny´ch dnech trˇica´ty´ch a cˇtyrˇica´ty´ch let, by´val quickstep lehoucˇky´m tancem po sˇpicˇka´ch, jenzˇ plynul po parketu s muzikou, jako naprˇ. „I’m Dancing on The Ceiling“, upomı´najı´cı´ blahe´ pameˇti na Freda Astaira a Ginger Rogers. Na koho zˇe? Fred
36
Astaire byl jednı´m z nejvetsˇ´ıch tanecˇnı´ku˚ spolecˇensky´ch tancu˚ vsˇech dob. Quickstep byl, je a meˇl by by´t zalozˇen na „prˇemeˇnny´ch“ pohybech. Prˇemeˇna (the Chasse´) — tento pohyb stranou-prˇ´ısun-stranou cˇasto pu˚sobı´ tezˇce, namı´sto lehkosti akce, jezˇ by meˇla quickstep charakterizovat. Domnı´va´m se, zˇe je to dı´ky pa´novu prˇ´ılisˇ cˇasne´mu a prˇ´ılisˇ velke´mu zdvihu. Pa´n by meˇl pocit’ovat, jak mezi kroky 1 azˇ 4 postupneˇ „sˇplha´“ vzhu˚ru, a kdyzˇ dosa´hne na krok 4 vrcholu, sta´le mu jesˇteˇ zby´va´ mala´ rezerva. Prˇi prˇ´ılisˇ na´hle´m zdvihu bude mı´t pa´n v kroku 4 tendenci spadnout z vrcholu a tı´m vehnat svou da´mu do zemeˇ jako stanovy´ kolı´k. . . On pak rˇekne: „Je moc teˇzˇka´!!“ Bohuzˇel v soucˇasnosti prˇ´ılisˇ mnoho prˇemeˇn nevı´da´me, a mu˚zˇeme se tedy domnı´vat, zˇe je jejich zvla´dnutı´ pro nasˇe souteˇzˇnı´ tanecˇnı´ky prˇ´ılisˇ obtı´zˇne´ — konec koncu˚ jsou to cele´ cˇtyrˇi kroky. Vsˇeobecneˇ prˇijaty´m na´zorem se zda´ by´t: procˇ deˇlat cˇtyrˇi kroky, mu˚zˇete-li na stejne´ mnozˇstvı´ muziky tancˇit „step-hop“, „quick and quick“ a „quick-hop“? Kdy uzˇ konecˇneˇ ustane tenhle nudny´ zveˇrˇinec pa´ru˚ beˇhajı´cı´ch po parketu, strˇemhlav se rˇ´ıtı´cı´ch do rohu, pak zbeˇsile beˇzˇ´ıcı´ch do dalsˇ´ıho rohu, jako by se honili za psem baskervillsky´m. Chcete vyhra´t neˇjakou tu souteˇzˇ ve quickstepu? Zkuste trochu quickstepu zatancˇit. . . porotce to ohromı´.
37
Za´sˇvih ve vsˇech svy´ch podoba´ch S ru˚zny´mi formami za´sˇvihu (the Whisk), pu˚vodneˇ figurou waltzu, se nynı´ setka´te ve vsˇech tancı´ch, dokonce i v tangu a v quickstepu. Pro u´cˇely nasˇ´ı diskuse se budeme zaby´vat tı´mto pohybem ve waltzu. At’ uzˇ se jedna´ o standardnı´ za´sˇvih, za´sˇvih vzad (the Back Whisk), spa´dny´ za´sˇvih (the Fallaway Whisk), za´sˇvih vlevo (the Left Whisk), zrˇ´ıdka uzˇ´ıvany´ za´sˇvih s vy´krutem (the Swivel Whisk) cˇi sˇpatneˇ pojmenovany´ za´sˇvih rohovy´ (the Whisk at a Corner), vsˇechny majı´ stejnou charakteristiku. Totizˇ, vsˇechny koncˇ´ı se zkrˇ´ızˇeny´ma nohama na dobu 3. To je patrneˇ jediny´ jejich spolecˇny´ faktor, a kazˇdy´ z nich je plny´ nebezpecˇ´ı, obzvla´sˇteˇ uvazˇujeme-li o pohodlı´ da´my. Uvazˇuje vu˚bec neˇkdy neˇkdo o pohodlı´ da´my? Podle (popsane´) Techniky je prˇi standardnı´m za´sˇvihu smeˇrova´nı´ pa´na cˇelem sˇikmo ke steˇneˇ po vsˇechny trˇi kroky. Toto smeˇrova´nı´ nenı´ mozˇne´, pokud si pa´n prˇeje vybı´dnout da´mu, aby svu˚j druhy´ krok smeˇrˇovala sˇikmo ke strˇedu a otocˇila se o jednu cˇtvrtinu do promena´dnı´ho postavenı´. Tı´m, k cˇemu docha´zı´ u veˇtsˇiny dobry´ch tanecˇnı´ku˚ je, zˇe pa´n udeˇla´ svu˚j prvnı´ krok naprˇ´ıcˇ prˇed teˇlem, ke steˇneˇ, aby prˇipravil pohyb do strany v kroku 2. Soucˇasneˇ s tı´m musı´ pa´n sta´hnout sve´ prave´
38
rameno dozadu, aby da´ma mohla zaujmout promena´dnı´ postavenı´. Je trˇeba poznamenat, zˇe pa´n a da´ma se nikdy neotevı´rajı´ do promena´dy soucˇasneˇ. Prˇi ota´cˇce doprava, jako naprˇ. prˇi otevrˇene´ na´beˇhove´ ota´cˇce (the Open Impetus Turn), bude da´ma tı´m, kdo se otevrˇe. Prˇi ota´cˇce doleva, jako naprˇ. v otevrˇene´m telemarku (the Open Telemark), to bude pa´n. Kdyby se meˇl pa´n drzˇet pojetı´ se smeˇrova´nı´m sˇikmo ke steˇneˇ a pokusil by se otocˇit do promena´dy, za´da da´my by se dosti bolestiveˇ zkroutila. Stojı´ za to zopakovat: Pa´n ani da´ma se v kroku 3 nikam netocˇ´ı!! Postavenı´ se uzˇ vytvorˇilo, vsˇe, co je trˇeba udeˇlat, je prˇemı´st’ovat oba trupy do strany, dokud nejsou obeˇ krocˇne´ nohy dotazˇeny do postavenı´, kdy jsou v jejich hornı´ cˇa´sti zakrˇ´ızˇene´. Pokud pa´n uvazˇuje o zakrˇ´ızˇenı´ jednoho chodidla za druhe´, je da´ma zrˇ´ıdka schopna dosa´hnout nad svy´m pravy´m chodidlem svisle´ linie. To je du˚vodem, procˇ se nad uzˇitı´m sklonu prˇi za´sˇvihu pozastavuji. Da´ma´m je trˇeba prˇipomenout, zˇe by meˇly zachovat postavenı´ sve´ho teˇla do pa´novy prave´ pazˇe. Veˇtsˇina pa´nu˚ veˇrˇ´ı, zˇe va´ha jejich teˇla (oblast hrudnı´ku) se bude pohybovat do jejich dalsˇ´ıho smeˇru, tedy doleva. Pa´novi je vsˇak trˇeba prˇipomenout, zˇe by meˇl svou va´hu prostrˇednictvı´m barie´ry sve´ prave´ pazˇe udrzˇovat smeˇrem k da´meˇ. Ucˇitele´, kdyzˇ vytva´rˇ´ıte choreografii, meˇjte prosı´m na pameˇti, zˇe zacˇnete-li za´sˇvih cˇelem ke steˇneˇ, jsou jediny´mi mozˇny´mi vy´chody prˇemeˇny z promena´dnı´ho postavenı´, tancˇene´ ve smeˇru tance, cˇi levy´ za´sˇvih. Kdyzˇ vidı´m medailisty cˇi souteˇzˇnı´ tanecˇnı´ky a, ano, rovneˇzˇ tak i ucˇitele, jak se snazˇ´ı o prˇevedenı´ (the Wing) cˇi tka´nˇ (the Weave) ze standardnı´ho za´sˇvihu, ma´m za´vazˇne´ pochybnosti o vy´cviku, zkusˇenostech cˇi znalostech teˇch ucˇitelu˚. Pokud se za´sˇvih tancˇ´ı v rohu a vy´chodem ma´ by´t prˇemeˇna z promena´dnı´ho postavenı´ (the Chasse´ from Promenade Position) pode´l nove´ho smeˇru tance, docha´zı´ v technice provedenı´ ke znacˇny´m zmeˇna´m.
39
Zacˇneˇte takovy´ za´sˇvih sˇikmo ke steˇneˇ, pokracˇujte v pohybu v te´mzˇe smeˇru, prˇicˇemzˇ druhy´m krokem dosedne chodidlo naprˇ´ıcˇ vprˇed s vedenı´m prave´ strany. Navı´c se pa´n tocˇ´ı doleva, zatı´mco da´ma zˇa´dnou ota´cˇku nedeˇla´. Pokud tento pohyb prova´dı´me u kraje parketu,17 mu˚zˇe na´sledovat prˇevedenı´, tka´nˇ cˇi prˇemeˇna ke strˇedu. Avsˇak pokud tancˇ´ıte za´sˇvih do tohoto smeˇru, procˇ byste jej pak nazy´vali „za´sˇvihem v rohu“? Nazy´vejte jej, jak chcete, ale vyhneˇte se za´meˇneˇ se (standardnı´m) za´sˇvihem. Aby teˇch zmatku˚ nebylo dost, cˇasto by´va´ k videˇnı´ pa´r nebo i ucˇitel, jak tancˇ´ı za´sˇvih sˇikmo ke strˇedu a pak se snazˇ´ı smeˇrovat na´sledujı´cı´ prˇemeˇnu pode´l smeˇru tance. Kdybych ja´ si mohl vybrat, daleko radeˇji bych tancˇil vznosny´ telemark (the Hover Telemark) do promena´dnı´ho postavenı´ nezˇ standardnı´ za´sˇvih. Umozˇnil by mi totizˇ pokracˇovat v obecneˇ zˇa´doucı´m smeˇru a je uzˇivatelsky prˇ´ıveˇtiveˇjsˇ´ı pokud jde o pohodlı´ da´my. Kdyzˇ ucˇ´ım za´sˇvih vzad, vzˇdycky doporucˇuji, aby pa´n na 2 snı´zˇil se zmeˇkcˇeny´m kolenem svou pravou patu a usnadnil tı´m da´meˇ splneˇnı´ jejı´ u´lohy, obzvla´sˇteˇ, docha´zı´-li k tocˇenı´. Takova´ ota´cˇka by totizˇ byla doprava, cˇ´ımzˇ by se da´ma dostala na vneˇjsˇ´ı stranu ota´cˇky se vsˇemi proble´my, jezˇ jsou s tı´m spojeny. Prˇi vsˇech typech za´sˇvihu, obzvla´sˇteˇ, je-li jejich soucˇa´stı´ ota´cˇka, nutı´m pa´na zajistit, aby se da´ma se doka´zala dostat do polohy se zkrˇ´ızˇeny´ma nohama, anizˇ by ztratila postavenı´ teˇla do pa´novy prave´ pazˇe. Obecneˇ veˇrˇ´ım, zˇe pokud chodidlo prˇebere va´hu, je to konec kroku. Z toho tedy plyne, zˇe chci umı´stit svou partnerku nad jejı´ chodidlo o zlomek sekundy drˇ´ıve, nezˇ sebe nad sve´. Slovy velke´ho Petera Eggletona: „Me´ teˇlo napovı´ da´meˇ, kam chci, aby ona sˇla. Ona tam jde a ja´ ji na´sleduji.“ Ach, ke´zˇ by se veˇnovalo vı´ce pozornosti prˇa´nı´m, potrˇeba´m a tuzˇba´m da´my! Zda´ se mi, zˇe tı´m, zˇe jsem se zmı´nil o za´sˇvihu s vy´krutem, ktery´ 17
. . . tedy ne v rohu. . . (pozn. prˇekl.)
40
ve standardnı´ch technicky´ch prˇ´ırucˇka´ch nenajdete, jsem pravdeˇpodobneˇ povzbudil cˇtena´rˇovu zveˇdavost. Popı´sˇ´ı tedy za´bavnou figuru v quickstepu, jejı´zˇ soucˇa´stı´ tento pohyb bude. Za´sˇvih s vy´krutem, jak sa´m na´zev napovı´da´, je pohyb, kdy pa´n tancˇ´ı vy´krut vzad (the Back Swivel) a tocˇ´ı se prˇitom doprava, zatı´mco da´ma tancˇ´ı kolem neˇj synkopovany´ za´sˇvih. Zacˇa´tek je cˇelem sˇikmo ke steˇneˇ, poblı´zˇ rohu. Zatancˇete prvnı´ polovinu ota´cˇky vpravo, pote´ pivotu vpravo tak, abyste skoncˇili cˇelem do smeˇru tance (S-Q-Q-S). Pokracˇujı´ce v tocˇenı´ doprava, zatancˇete ostrˇe zatocˇeny´ pe´rovy´ krok (the Hairpin Feather) a skoncˇete s pravy´m chodidlem mimo partnerku, cˇelem sˇikmo ke steˇneˇ proti smeˇru tance (S-Q-Q). Za´sˇvih s vy´krutem — pa´n jde levy´m chodidlem vzad, otocˇ´ı se o jednu polovinu doprava a umozˇnı´ noha´m krˇ´ızˇenı´. Konec je cˇelem sˇikmo ke steˇneˇ vzhledem k nove´mu smeˇru tance, va´ha na leve´m chodidle, v za´sˇvihove´m postavenı´. Da´ma pravy´m chodidlem vprˇed a tancˇ´ı synkopovany´ za´sˇvih (Q-&-Q). Pivota vpravo s polkovou rytmizacı´ (zdvih na prave´m chodidle, snı´zˇenı´ na leve´m chodidle) — (S-&-). Pokracˇujte libovolny´m krokem, ktery´ zacˇ´ına´ pravy´m chodidlem vprˇed, cˇelem k partnerce. Kdyzˇ pa´n prova´dı´ za´sˇvih s vy´krutem, cozˇ je jediny´ krok, musı´ si by´t veˇdom toho, zˇe partnerka musı´ udeˇlat kroky trˇi. Pa´n nesmı´ vyjı´t svy´m pravy´m chodidlem vprˇed do pivoty, dokud da´ma svu˚j za´sˇvih nedokoncˇ´ı. To vytvorˇ´ı na´dhernou akci ‘sˇlehnutı´’, jizˇ je radost si zatancˇit. 41
Abeceda waltzu Waltz je ve sveˇteˇ, kde dva lide´ tancˇ´ı spolu, mozˇna´ nejoblı´beneˇjsˇ´ım tancem. Pokud chce tanecˇnı´ ucˇitel, vedoucı´ orchestru cˇi modera´tor dostat vsˇechny na parket, necha´ zahra´t waltz. Charakter hudby s dlouhy´mi protazˇeny´mi notami ve spojenı´ s romanticky´mi texty cˇinı´ tento tanec pro tanecˇnı´ky neodolatelny´m. Nebylo slozˇeno prˇ´ılisˇ mnoho waltzu˚ o vrazˇdeˇnı´, drancova´nı´ a mrzacˇenı´! Namı´sto toho se v nich zpı´va´, jak chlapec potkal dı´vku, o cˇervnove´m meˇsı´ci, a o vsˇech teˇch romanticky´ch veˇcech v zˇivoteˇ. Tanec je zalozˇen na jednoduche´ koncepci kroku stranou a prˇ´ısunu, charakterizujı´cı´ pocˇa´tecˇnı´ sˇvihovou akci tohoto tance, a na postupne´m zdvihu od konce prvnı´ho kroku, kulminujı´cı´m prˇ´ısunem chodidel na vrcholu zdvihu (na konci trˇetı´ho kroku). Spojte dva takty te´to hudby a dodejte prˇ´ısadu tocˇenı´ doprava a dostanete ota´cˇku vpravo, nebo tocˇte doleva a dostanete ota´cˇku vlevo. Uzavrˇena´ zmeˇna, ota´cˇka vpravo, uzavrˇena´ zmeˇna, ota´cˇka vlevo — tato rˇada figur tvorˇ´ı fundamenta´lnı´ basicovou sestavu waltzu. Z tohoto za´kladu lze tancˇit jakoukoliv vyspeˇlou figuru, jezˇ koncˇ´ı cˇelem do smeˇru cˇi se smeˇrova´nı´m, jezˇ se v te´to za´kladnı´ sestaveˇ vyskytujı´. Sˇvihova´ akce waltzu zahrnuje vedenı´ patou, jezˇ poskytne za´kladnu rovnova´ze. Prˇidejte slozˇku zdvihu a sˇvih bude pokracˇovat obra´ceny´m parabolicky´m obloukem ke kroku 2. Prˇidejte protazˇenı´ 42
svalu˚, aby va´sˇ pohyb vyvrcholil prˇ´ısunem chodidla v kroku 3. To je cely´ waltz. . . Proste´, zˇe? Vzˇdycky mne tra´pilo, zˇe prvnı´ veˇcı´, jı´zˇ se ve waltzu ucˇ´ıme, je uzavrˇena´ zmeˇna levy´m chodidlem (the Left Foot Closed Change). Vsˇichni ji vytrvale (jako kdyzˇ na podzim opada´va´ listı´) procvicˇujı´ z jedne´ strany parketu na druhou a zpa´tky. Uzavrˇenou zmeˇnu tvorˇ´ı pohyby do dvou ru˚zny´ch smeˇru˚ — (1) levy´m chodidlem vprˇed. . . (2) pravy´m chodidlem do strany (3) leve´ chodilo prˇ´ısun k prave´mu chodidlu. Zopakujte tote´zˇ, ale zacˇneˇte pravy´m chodidlem — vy´borneˇ!! Tak tady je ma´te — z jedne´ strany sa´lu na druhou, procvicˇujı´ pohyb, ktery´ ma´ se za´kladnı´ akcı´ tohoto tance velmi ma´lo co do cˇineˇnı´. Doprˇedu a pak stranou, zatı´mco waltz je zalozˇen na jednosmeˇrne´m pohybu SˇVIHEM, tj. vprˇed, vprˇed a prˇ´ısun. Ten nezahrnuje pohyb stranou pod u´hlem 90 stupnˇu˚ mezi prvnı´m a druhy´m krokem. Procˇ tedy ucˇit studenty hned prˇi uvedenı´ do tohoto tance, aby to deˇlali sˇpatneˇ? Jednosmeˇrny´ pohyb zahrnuje jedinou akci odtlacˇenı´,18 zatı´mco uzavrˇena´ zmeˇna zahrnuje dvojı´ odtlacˇenı´ do ru˚zny´ch smeˇru˚, naprˇed rovneˇ a pak znovu, stranou. Sˇvihova´ akce waltzu je „rychle-zpomalujı´cı´ se do volneˇ“. To znamena´, zˇe tanecˇnı´k vstupuje do taktu hudby rychle a koncˇ´ı pomalu. Toto pocˇa´tecˇnı´ vedenı´ patou by nemeˇlo by´t protazˇenı´m de´lky kroku. Meˇlo by by´t pouze umı´steˇnı´m va´hy tak, aby se koleno mohlo rychle prˇemı´stit prˇes chodidlo. Pamatujte, krok chu˚ze ve waltzu trva´ kratsˇ´ı dobu nezˇ krok chu˚ze slowfoxu, zabı´ra´ jen jednu trˇetinu taktu hudby, zatı´mco krok slowfoxove´ chu˚ze polovinu taktu. Prˇi urcˇenı´ de´lky kroku veˇrˇ´ım na´sledujı´cı´mu triku „vykopnutı´ mince prˇedkem paty“, ktery´ i vyucˇuji. Vyzkousˇejte si jako cvicˇenı´ na´sledujı´cı´: Polozˇte na parket minci, dejte leve´ 18
V anglicke´m origina´le thrust action. Je to akce, jezˇ doda´ teˇlu, resp. pa´ru impuls, tj. (rˇecˇeno neprˇesneˇ, ale pro veˇtsˇinu lidı´ bohuzˇel srozumitelneˇji) energii urcˇity´m smeˇrem. Prˇekladateli by se zde asi nejvı´c lı´bil neprˇ´ıpustny´ vy´raz „sˇt’ouch“. Pozn. prˇekl.
43
chodidlo vedle, s mincı´ po vnitrˇnı´ straneˇ chodidla, paralelneˇ s pravy´m chodidlem a pak kopneˇte minci prˇednı´ cˇa´stı´ paty prave´ho chodidla doprˇedu. Hned jak minci vykopnete, nechte sve´ prave´ chodidlo dosednout — prˇistane na spra´vne´m mı´steˇ a se spra´vnou maxima´lnı´ vzda´lenostı´ pro vedenı´ patou. Tato vzda´lenost bude nepochybneˇ kratsˇ´ı nezˇ na jakou jste zvyklı´, ale doka´zˇete prˇesunout va´hu vasˇeho teˇla prˇes sve´ prave´ koleno, cozˇ va´m umozˇnı´ dosa´hnout zˇa´doucı´ hladkosti a snadnosti pohybu vprˇed, anizˇ byste museli hledat trochu muziky navı´c (kterou nema´te), abyste dostali va´hu prˇes dosedajı´cı´ chodidlo. Kdyzˇ uzˇ jsme u te´matu meˇny, ucˇ´ım, zˇe jeden takt hudby stojı´ trˇicet centu˚. Prvnı´ krok ma´ hodnotu peˇti centu˚, druhy´ krok hodnotu deseti centu˚ a trˇetı´ krok hodnotu patna´cti centu˚. By´vala to pu˚lpence, pence a trojpu˚lpence, cozˇ dohromady byla trˇ´ıpence za jeden takt waltzu, ale zkuste tohle vybalit na skupinu mlady´ch ctizˇa´dostivy´ch tanecˇnı´ku˚, a sledujte, jak na va´s koukajı´. Nenı´ uzˇ mezi na´mi mnoho teˇch, kterˇ´ı si pamatujı´ na imperia´lnı´ meˇnu, musı´te se pta´t babicˇky cˇi deˇdecˇka! Trˇeba na tom, zˇe chodidla majı´ sta´le dosedat na parket unisono s hudebnı´mi dobami, neˇco je. Ja´ jen cı´tı´m, zˇe si necha´va´m vı´ce hudby pro zakoncˇenı´ taktu, nezˇ pro jeho zaha´jenı´. Podle mne je dobry´m zpu˚sobem, jak ucˇit tanecˇnı´ky nizˇsˇ´ı trˇ´ıdy, odrˇ´ıka´vat „snı´zˇitsˇvih-zdvih“. Pozdeˇji bych uzˇ´ıval jenom „snı´zˇit-sˇvih“ a u pa´ru˚ vysˇsˇ´ı trˇ´ıdy bych pouze rˇ´ıkal „. . . a sˇvih“. Tı´m sdeˇluji tempo vstupu do taktu hudby a sˇvih se o sebe postara´ sa´m. Pokud uvazˇujeme o za´kladnı´ch figura´ch abecedy waltzu, je zrˇejme´, zˇe fra´zı´, veˇt, odstavcu˚ a kapitol mohou existovat nescˇ´ıslne´ kombinace. Existujı´ doslova milio´ny krokovy´ch posloupnostı´ a choreograficky´ch kombinacı´, jezˇ ma´ tanecˇnı´k k dispozici, avsˇak slozˇitost sestavy
44
nemusı´ nutneˇ by´t dobra´ veˇc. Bylo by nevychovane´, aby tanecˇnı´k, ktery´ tancˇ´ı jen pro poteˇsˇenı´, zkousˇel, co da´ma vydrzˇ´ı, a nutil ji do slozˇity´ch pohybu˚, jezˇ by byly za hranicı´ jejı´ch zkusˇenostı´ a schopnostı´. Pro souteˇzˇnı´ho tanecˇnı´ka nejsou k dispozici zˇa´dne´ zna´mky navı´c za stupenˇ obtı´zˇnosti cˇi za nejvysˇsˇ´ı pocˇet rotacı´ prˇipadajı´cı´ na refre´n. Slozˇitosti se cˇasto dosahuje za cenu ztra´ty kvality pohybu. Zˇa´doucı´ je prˇedve´st za´kladnı´ te´ma tance. O me´m ra´dci Lenu Scrivenerovi se cˇasto vypra´vı´ na´sledujı´cı´ historka. Mlady´ pa´r, cˇerstveˇ dorazivsˇ´ı od protinozˇcu˚, prˇisˇel do jeho studia naproti stanici metra Balham v jizˇnı´m Londy´neˇ ke sve´ prvnı´ lekci — samy´ u´smeˇv a nove´ boty. Po vza´jemne´m prˇedstavenı´ Len s va´zˇnou tva´rˇ´ı svy´m hluboky´m hlasem zavrcˇel: „Nema´m ra´d Australany!“19 „Prosı´m, pane, pane Scrivenere, my jsme z Nove´ho Ze´landu!“ zazneˇla pokorna´ odpoveˇd’. „Nu, tedy, pak je to myslı´m v porˇa´dku, prˇedved’te mi laskaveˇ svu˚j waltz.“ Len vlozˇil do gramofonu desku (kulatou veˇc, jezˇ se tocˇila urcˇitou rychlostı´ a na nizˇ se pokla´dala jehla — prˇipomı´nala lovecky´ strˇelecky´ tercˇ). Ozvala se melodie „Lollipops and Roses“20 v aranzˇma´ Dona Costy — a oni se do toho pustili. Byli rozhodnuti udeˇlat na tohoto velke´ho muzˇe dojem a dali do toho vsˇe. Sta´le dokola v za´vrate´m tempu, doka´zali se vyhy´bat vsˇem sloupu˚m rostrousˇeny´m po studiu. Po celou dobu si tı´sniveˇ uveˇdomovali, zˇe on, jak se zda´, tra´vı´ svu˚j cˇas u okna sledova´nı´m provozu na ulici a prˇ´ılezˇitostneˇ si zkontroluje 19
Len Scrivener z Austra´lie pocha´zel (pozn. prˇekl.). Pro ty, kdo tu skladbu neznajı´, v dane´m aranzˇma´ je to u´zˇasny´, velmi pomaly´ a dlouhy´ waltz, kde pru˚beˇzˇne´ zmeˇny tempa napoma´hajı´ vyzneˇnı´ hlavnı´ melodie zpı´vane´ (Jack Jones nebo Natalie Cole) „v za´veˇsu“ za hlavnı´m rytmem (pozn. prˇekl.). 20
45
svu˚j odraz ve skle. Kdyzˇ hudba konecˇneˇ dohra´la, se supeˇnı´m se vra´tili k tomu velke´mu muzˇi. On na neˇ pohle´dl a pravil: „Ja´ jsem si myslel, zˇe jste se mi chystali uka´zat svu˚j waltz!“ Toho dne zacˇala jejich tanecˇnı´ vy´chova.
46
Cˇa´st druha´ Na´hodne´ u´vahy
Co zajı´ma´ porotce? Tuto ota´zku by meˇl mı´t na rtech kazˇdy´ souteˇzˇ´ıcı´, ktery´ cˇelı´ souteˇzˇnı´mu parketu se za´meˇrem v dane´ souteˇzˇi zvı´teˇzit. Odpoveˇd’ na tuto ´ M NEJMENSˇI´ TUSˇENI´!! ota´zku je jednoducha´: NEMA Mohu va´m pouze rˇ´ıci, co zajı´ma´ mne a jake´ jsou principy, na nichzˇ sve´ zna´mky zakla´da´m. Skutecˇnost, zˇe rozhodnutı´ porotcu˚ cˇasto vykazuje sˇiroky´ rozptyl, lze vysveˇtlit snadno. Ne vsˇichni porotci se shodujı´ v krite´riı´ch a cely´ porotcovsky´ panel se v jednom okamzˇiku nedı´va´ na stejny´ pa´r. A pokud chcete, aby se porotci v hodnocenı´ shodli cˇi pokud to ocˇeka´va´te, stacˇ´ı va´m soudce jediny´ — a bylo by po debata´ch, zˇe? Abych va´m proka´zal sebe jakozˇto porotce i svou porotcovskou minulost, jsem drzˇitelem nejvysˇsˇ´ıho stupneˇ (Fellow) ve vsˇech cˇtyrˇech stylech, zı´skane´ho na za´kladeˇ zkousˇky. Federace ucˇitelu˚ tance Nove´ho Ze´landu, nejveˇtsˇ´ı novoze´landska´ tanecˇnı´ organizace, mne ustavila examina´torem v roce 1969. Od roku 1961 jsem ucˇitelem tance a trene´rem na plny´ u´vazek a porotoval jsem vsˇechna mistrovstvı´ Nove´ho Ze´landu od roku 1969. Prvnı´m krite´riem, jehozˇ se drzˇ´ım, je krite´rium timingu.21 Veˇrˇ´ım, 21
Vy´raz timing (vyslov ‘tajming’) veˇtsˇinou neprˇekla´da´me. Nema´ totizˇ prˇesny´ cˇesky´ vy´znamovy´ ekvivalent. Autor ma´ nicme´neˇ vzˇdy na mysli rytmicke´ tancova´nı´ do hudby, se spra´vnou rytmizacı´. Obdobeˇ prˇekla´da´me vy´raz in time. Pozn. prˇekl.
49
zˇe pa´ry prˇi souteˇzˇi tancˇ´ı, jelikozˇ hraje hudba. Prˇedtı´m, nezˇ hudba zacˇne hra´t, stojı´ pa´ry na parketeˇ a cˇekajı´ na ni. Kdyzˇ zacˇne hra´t, je povinnostı´ pa´ru, pokud chce, aby jeho provedenı´ bylo hodnoceno, tancˇit rytmicky, se spra´vnou rytmizacı´. Pokud netancˇ´ı rytmicky do hudby, majı´ malou sˇanci na u´speˇch. Je-li to ve skupineˇ cˇi v semifina´le, nedostanou ode mne krˇ´ızˇek pro dalsˇ´ı kolo. Pokud dosa´hli fina´le (snad dı´ky podporˇe ostatnı´ch porotcu˚ u parketu), s urcˇitostı´ je budu da´vat na poslednı´ mı´sto. Zkusˇenı´ porotci veˇdı´, zˇe ma´te zrˇ´ıdka cˇas vra´tit se k tomu ktere´mu pa´ru, abyste se na neˇj podı´vali podruhe´. Jestlizˇe ostatnı´ porotci shledajı´ timing tohoto pa´ru prˇesny´m v okamzˇiku, kdy jej analyzujı´, pak pa´r oznacˇ´ı. Tak vy rˇ´ıka´te: „To nenı´ fe´r! Procˇ bych meˇl v hodnocenı´ doplatit na jednu chybu timingu, kdyzˇ se zrovna dı´val jeden urcˇity´ porotce?“ Odpoveˇd’ je jednoducha´: Tancˇ´ıme, abychom oslavili muziku a zˇivotada´rnou mı´zou muziky je timing. Chcete-li se sta´t dobry´m tanecˇnı´kem, bude timing nedı´lnou slozˇkou vasˇ´ı tanecˇnı´ vy´chovy. Timing je pro va´sˇ vy´kon kriticky´. Ne po urcˇitou dobu, cˇi po veˇtsˇinu cˇasu — ale po celou dobu. Druhy´m krite´riem22 je tvar pa´ru. Vizua´lnı´ dojem z pa´ru si lze vytvorˇit nejle´pe, pokud se partner dı´va´ prycˇ smeˇrem od porotce. Jedinecˇne´ obrysy hlavy, pazˇ´ı a trupu pa´na tvarem prˇipomı´najı´cı´ diamant (a skutecˇnost, zˇe se da´ prˇecˇ´ıst cˇ´ıslo na jeho za´dech) vytva´rˇejı´ bud’ obraz, ktery´ oko poteˇsˇ´ı, nebo takovy´, ktery´ nespada´ do ra´mce dobre´ho stylu. Je trˇeba videˇt da´mu s postavenı´m teˇla do prave´ pazˇe pa´na, alesponˇ na sˇ´ırˇku jedne´ nohy smeˇrem k pa´noveˇ prave´ straneˇ a hladkou, „bezesˇvou“ harmonii pohybu. V tuto chvı´li jsou uzˇ pa´ry, jimzˇ chybı´ tvar, muzika´lnost a pohyb, vyloucˇeny z postupu do dalsˇ´ıho kola nebo se hromadı´ u dna me´ tabulky. 22
Co do vy´znamu (pozn. prˇekl.).
50
Zby´vajı´cı´ dobu, kterou ma´m k dispozici, mohu nynı´ veˇnovat ohodnocenı´ vy´konu pa´ru˚, jimzˇ tvar, muzika´lnost a pohyb nechybeˇjı´. Prova´deˇjı´ akce, jezˇ jsou pro dany´ tanec charaktersticke´? Slowfox je naprˇ´ıklad tancem s kvalitou zalozˇenou na hladkosti pohybu, prˇicˇemzˇ se chodidla obvykle mı´jejı´. Abych uvedl extre´mnı´ prˇ´ıpad, nemohu obdivovat pa´r, ktery´ neusta´le deˇla´ prˇ´ısuny. Avsˇak stejneˇ tak nemu˚zˇe mu˚j zrak s laskavostı´ spocˇinout ani na pa´ru, ktery´ neusta´le mı´jı´ chodidla, kdyzˇ tancˇ´ı waltz. Waltz je tanec, jehozˇ podstatou je sˇvih v oblouku nad trˇemi kroky, jezˇ prˇipadajı´ na takt hudby, zakoncˇeny´ zdvihem, nutneˇ vyvola´vajı´cı´m prˇ´ısun chodidel. Ve waltzu by´vajı´ cˇasto k videˇnı´ pa´ry, jezˇ v touze po dosazˇenı´ velke´ho rozsahu tancˇ´ı naprˇ. spinovou ota´cˇku vpravo (the Natural Spin Turn), prˇemeˇnu ke strˇedu (the Chasse´ to Centre), rychlou otevrˇenou ota´cˇku vlevo (the Quick Open Reverse Turn), prˇemeˇnu, krˇ´ızˇenı´ vprˇed (the Forward Lock Step), neˇkdy na´sledovane´ dalsˇ´ım krˇ´ızˇenı´m vprˇed!! Prˇirovnal bych to ke quickstepu tancˇene´mu ve waltzove´ rytmizaci (a to jesˇteˇ jen, pokud jsou v taktu). Dokonce i kdyzˇ v jejich provedenı´ tyto pohyby sednou do muziky, nejsou pro waltz typicke´. Nejenom to. Vyvola´vajı´ u mne pocit zhnusenı´ a vha´neˇjı´ mi slzy do ocˇ´ı, takzˇe nevidı´m na pa´novo cˇ´ıslo. Podle me´ho na´zoru lze steˇzˇ´ı hovorˇit o waltzu a ra´d bych veˇdeˇl, ktery´m oknem by se Len Scrivener rozhodl koukat ven, kdyby u toho byl. Ve skupineˇ latinskoamericky´ch tancu˚ ma´ kazˇdy´ z nich charakteristickou akci nohou, jezˇ je prˇ´ıznacˇna´ pro dany´ rytmus. Linie nohou a pra´ce chodidel kazˇde´ho z tancu˚ je odlisˇna´ a meˇla by by´t jasneˇ definova´na. V rumbeˇ hleda´m stojnou nohu, jezˇ je kolma´ — bez nı´ nemu˚zˇe k rumbove´ akci kycˇlı´ dojı´t. Dopousˇteˇjı´ se tanecˇnı´ci obvykle´ chyby pohybu z chodidla na chodidlo nebo se pohybujı´ z kycˇle na kycˇli? Pokud jde o sambu, opakujı´ se sta´le linie nohou, chakteristicke´ pro kroky botafogo (nu˚zˇky) a pro volty? Vykresluje paso doble tı´m, jak
51
pa´n stavı´ na odiv drzˇenı´ teˇla a postoj hrde´ho, povy´sˇene´ho toreadora, neˇco z pocitu matadora a jeho pla´sˇteˇnky? Kazˇdy´ tanec je odlisˇny´ a meˇlo by se na neˇj takto pohlı´zˇet. Trofej by nemeˇl zı´skat ten, kdo vyskocˇ´ı nejvy´sˇe!! Pohled na neˇktere´ kasˇparˇiny, jezˇ by´vajı´ v soucˇasnosti k videˇnı´ pra´veˇ v posledneˇ jmenovane´m tanci, vyvola´va´ starost o posˇkozenı´, k nimzˇ docha´zı´ u nejru˚zneˇjsˇ´ıch cˇa´stı´ teˇla a jezˇ se stanou zrˇejmy´mi s prˇiby´vajı´cı´m veˇkem. Tyto kasˇparˇiny jsou prˇedevsˇ´ım naprosto zbytecˇne´ a nezajistı´ souteˇzˇ´ıcı´mu ono prvnı´ mı´sto, o neˇmzˇ se domnı´val, zˇe je ma´ v kapse. Je jen jedna veˇc horsˇ´ı, nezˇ by´t stary´ a mı´t bolave´ teˇlo. Je to by´t stary´, mı´t bolave´ teˇlo a nikdy se neumı´stit. V soucˇasnosti nevı´da´me pa´ry tancˇit waltz, tango cˇi rumbu. Vidı´me pa´ry prˇedva´deˇjı´cı´ dobrˇe secvicˇenou sestavu vytvorˇenou tak, aby zdu˚raznila jejich atleticke´ dovednosti a schopnost se kroutit. Jsou to krat’oucˇke´ okamzˇiky mezi jednotlivy´mi „triky“, pro ktere´ je tak osveˇzˇujı´cı´ videˇt pa´r doopravdy tancˇit waltz, tango cˇi rumbu. To jsou ve skutecˇnosti ony nanosekundy, jichzˇ se porotci dosta´va´ k tomu, aby hodnotil. Vidı´te tedy, zˇe. . . kdyby pa´r nabı´zel vı´ce tance a me´neˇ „triku˚“, byl by kazˇdy´ z porotcu˚ za mozˇnost ucˇinit rozhodnutı´ na za´kladeˇ dovednostı´, pro neˇzˇ byli tre´nova´ni a zkousˇeni, trochu srdecˇneˇjsˇ´ı. Kdy pa´ry pochopı´, zˇe porotce poteˇsˇ´ı videˇt je tancˇit rozpoznatelne´ figury, ktere´ sednou do muziky? Prˇed pa´r lety (ne ne, prˇed mnoha lety) se mi dostalo vy´sady by´t jediny´m porotcem prˇi prestizˇnı´m Velikonocˇnı´m mistrovstvı´ Nelsonu. Pra´veˇ jsem se vra´til z dlouhodobe´ho studijnı´ho pobytu v Anglii a myslel jsem si, zˇe vsˇechno zna´m. Kdyzˇ prˇisˇel cˇas vyhla´sˇenı´ vy´sledku˚, byl jsem vyzva´n, abych ke shroma´zˇdeˇne´mu davu promluvil. Zdu˚raznil jsem, zˇe vı´teˇzove´ kazˇde´ souteˇzˇe si myslı´, zˇe jsem sympaticky´ bodry´ chlapı´k a u´zˇasneˇ zasveˇceny´ porotce. Ti, kterˇ´ı nevyhra´li, mne majı´ za imbecilnı´ho slepce. Bohuzˇel, v kazˇde´ souteˇzˇi je vı´ce
52
porazˇeny´ch nezˇ vı´teˇzu˚, takzˇe si umı´te prˇedstavit, na cˇem se shodlo vsˇeobecne´ mı´neˇnı´. Zdu˚raznil jsem, zˇe ze vsˇech lidı´ v hale jsem byl jediny´, kdo se podı´val na kazˇdy´ z pa´ru˚ a podtrhl jsem, zˇe jsem chodil po parketu, takzˇe kazˇdy´ pa´r vı´, zˇe jsem jejich vy´kon videˇl. Nejvdeˇcˇneˇjsˇ´ı publikum (at’ uzˇ je to maminka, tatı´nek, ucˇitel, atd.) se dı´va´ jen na „sve´“ pa´ry ve stavu zbozˇneˇnı´ po celou dobu tance a nema´ prˇedstavu, jak tyto jejich pa´ry tancˇ´ı ve srovna´nı´ s ostatnı´mi na parketeˇ. Kdyzˇ porotuji, hodneˇ se pohybuji po parketu. Neˇkterˇ´ı lide´ kritizovali, zˇe dı´ky tomu vypada´m nervo´zneˇ. Ja´ se vsˇak snazˇ´ım postavit se tak, abych videˇl neˇkolik pa´ru˚ najednou, jak zacˇ´ınajı´ svu˚j waltz ota´cˇkou vpravo. Snazˇ´ım se sta´t za nebo prˇed neˇkolika pa´ry, kdyzˇ zahajujı´ svu˚j slowfox pe´rovy´m krokem. Prˇa´l bych si, aby VSˇICHNI zacˇ´ınali slowfox pe´rovy´m krokem. Je cˇasto snazsˇ´ı uvideˇt potencia´lnı´ho vı´teˇze ze srovna´nı´ s ostatnı´mi pa´ry, kdyzˇ vsˇichni deˇlajı´ ty´zˇ pohyb. Vy´sledek souteˇzˇe cˇasto urcˇuje neˇkolik u´vodnı´ch taktu˚ hudby. Na na´rodnı´m mistrovstvı´ v roce 2006 jsem videˇl v hlavnı´ kategorii tancˇit jeden pa´r. Jejich tvar, kvalita pohybu i muzikalita na mne udeˇlaly ohromny´ dojem. Da´val jsem jim krˇ´ızˇky ve vsˇech kolech azˇ do fina´le a byl jsem velmi prˇekvapen, kdyzˇ prˇi prˇ´ıchodu finalistu˚ na parket mezi nimi chybeˇli. Na´sledneˇ vyhra´li souteˇzˇ senioru˚ trˇ´ıdy A. Kdyzˇ jsem se pak podı´val na jejich zna´mky na Webu, zjistil jsem, zˇe krˇ´ızˇky dosta´vali pouze od cˇtyrˇ z jedena´cti porotcu˚ — ode mne a od trˇ´ı porotcu˚ ze za´morˇ´ı. Vidı´te — vsˇechno je relativnı´. Pro ty, kdo porotce kritizujı´ — je to tak trochu jako by´t jako rozhodcˇ´ı v ragby. Nenı´ procˇ se tı´m zaby´vat — polovina diva´ku˚ si myslı´, zˇe jste slepy´ prˇedpojaty´ idiot a prˇi prˇ´ısˇtı´ hrˇe si tote´zˇ myslı´ ta ˇ ´ıka´m jim: „Prˇi nejblizˇsˇ´ı souteˇzˇi, kterou navsˇtı´vı´te, druha´ polovina. R si vezmeˇte blok a pero, postavte se vzadu, abyste meˇli dobry´ rozhled po parketu a zapisˇte si pa´ry, o nichzˇ si myslı´te, zˇe by meˇly postoupit. Zjistı´te, stejneˇ jako veˇtsˇina lidı´, zˇe hudba prˇestala hra´t drˇ´ıve, nezˇ
53
budete mı´t na papı´rˇe trˇi cˇ´ısla a veˇtsˇinu cˇasu va´m zabere cˇeka´nı´, kdy se pa´r otocˇ´ı, abyste videˇli jeho cˇ´ıslo!“ Nevı´m, co zajı´ma´ ostatnı´ porotce, jejich na´zor se od me´ho mu˚zˇe lisˇit, avsˇak respektuji jej a ma´m du˚veˇru v jejich cˇestnost. Va´zˇeny´ cˇtena´rˇi, ra´d bych zdu˚raznil jednu veˇc. Porotci, pra´veˇ tak jako rozhodcˇ´ı prˇi Johnyho za´pasu v ragby zˇa´ku˚ do devı´ti let v sobotu ra´no, by´vajı´ zrˇ´ıdka placeni. Procˇ tedy obeˇtujı´ svu˚j cenny´ cˇas, sve´ dovednosti, zkusˇenosti a odborne´ znalosti? Nenı´ to pro sla´vu — veˇtsˇina pa´ru˚ nevı´, kdo porotci jsou a jak u´zˇasneˇ tanecˇnı´ vy´kony snad kdysi poda´vali. Ne, je to proto, zˇe milujı´ tanec a chteˇjı´, aby se nasˇe u´zˇasna´ profese vzma´hala.
Veˇci, jezˇ vu˚bec nema´m ra´d a jezˇ cˇinı´ vasˇe cˇ´ıslo nezrˇetelny´m Vsˇichni porotci majı´ sve´ zvla´sˇtnosti, veˇci, ktere´ majı´ cˇi nemajı´ ra´di. Na rozdı´l od obecne´ho prˇesveˇdcˇenı´ jsou totizˇ neˇkterˇ´ı z na´s lidmi. Je pravda, zˇe porotci cˇasto vypadajı´ nasˇtvaneˇ a podra´zˇdeˇneˇ. Je tomu tak obvykle proto, zˇe v jejich pokynech stojı´ neˇco jako: „Prosı´m oznacˇte ze dvou skupin sˇest pa´ru˚ pro fina´le.“ Jsou zde snad pouze cˇtyrˇi pa´ry, jezˇ povazˇuji za hodne´ mı´sta ve fina´le, avsˇak abych vyhoveˇl syste´mu, musı´m jich nale´zt sˇest. Fina´le jsou tı´m, co obcˇas by´va´ onou prˇ´ıslovecˇnou osinou v . . . . „Prosı´m ozna´mkujte vsˇechny pa´ry.“ — To znamena´ serˇad’te je v porˇadı´ od prvnı´ho azˇ do poslednı´ho mı´sta. ´ DNY´ z nich!“ Koncˇ´ım tedy tak, zˇe na prˇednı´ „Ale mneˇ se nelı´bı´ ZˇA mı´sta da´va´m pa´ry, jezˇ ve mneˇ vyvola´vajı´ nejmensˇ´ı odpor. Mou u´lohou je urcˇit nejlepsˇ´ı pa´ry v dane´m tanci v ra´mci techniky tohoto tance. Ani nejpu˚vabneˇjsˇ´ı, ani nejatleticˇejsˇ´ı, ani ty, kterˇ´ı nejle´pe dovedou „provaz“ cˇi majı´ letos nove´ sˇaty. Dovolte mi tedy, abych se s va´mi podeˇlil o to, co vu˚bec nevidı´m ra´d a co mozˇna´ nevidı´ ra´di ani ostatnı´ porotci (avsˇak oni mohou napsat svou knihu!). Patrˇ´ı se rˇ´ıci, zˇe tyto pozna´mky jsou zameˇrˇeny na souteˇzˇ´ıcı´ nizˇsˇ´ıch trˇ´ıd nebo mladsˇ´ı. 54
Jive: Pra´ce chodidel v tomto tanci by´va´ cˇasto velmi uboha´. Budeme-li uvazˇovat o dvou prˇemeˇna´ch a kole´bce, jezˇ tvorˇ´ı za´klad tohoto tance, pak z uvedeny´ch osmi kroku˚ by pra´ce chodidel u cˇtyrˇ meˇla by´t „brˇ´ısˇko“ a u zbyly´ch cˇtyrˇ „brˇ´ısˇko-plosˇe“. To znamena´ snı´zˇit patu na parket, azˇ je chodidlo plosˇe. Veˇtsˇinou ucˇinı´m osobnı´ rozhodnutı´: na prvnı´ mı´sto da´m pa´r, u neˇhozˇ vidı´m, zˇe da´ patu na parket!! Meˇl bych videˇt kole´bku (vzad, vymeˇnit va´hu; „prˇe-sˇlap“) s kolenem, jezˇ se naprˇimuje prˇi obou teˇchto krocı´ch. I kdyzˇ se pra´ce prvnı´ch dvou kroku˚ prˇemeˇny uda´va´ jako „brˇ´ısˇko“, pata by prˇi teˇchto krocı´ch meˇla by´t blı´zko k parketu cˇi se jej dokonce dotknout. Avsˇak pa´ry ska´cˇou jako by byly na zˇhave´m uhlı´! Konecˇneˇ, nelze prˇipustit, aby synkopova´nı´, jezˇ je odchylkou od za´kladnı´ho rytmu, nahradilo za´kladnı´ rytmickou strukturu. Jinak se za´kladnı´m rytmem stane. Rokenrolovou prˇemeˇnu (the Kick-Ball Change) nesmı´ by´t povoleno tancˇit po celou dobu. Cˇacˇa a rumba: Vymeˇnˇujte va´hu na chodidlo, jezˇ se nepohnulo. Vı´da´m pa´ny i da´my deˇlat krok pravy´m chodidlem vzad a ‘vypı´chnout’ jejich leve´ chodidlo doprˇedu, prycˇ od teˇla, pak na neˇ prˇene´st va´hu a ohnout koleno! Hezky´ slowfox! Je absolutnı´ vza´cnostı´ videˇt, aby se koleno stojne´ nohy naprˇ´ımilo na dobu trˇi a prˇitom je to to, o cˇem by cely´ tento tanec meˇl by´t. A ted’ mluvı´m o veˇtsˇineˇ ucˇitelu˚, nejen o amate´rech! Waltz: Hlava pa´na by se meˇla na trˇetı´ krok prvnı´ poloviny ota´cˇky vpravo (the Half Natural Turn) otocˇit doprava. Oukej, tak to nedeˇlejte — ja´ va´s zase nemusı´m hodnotit. Poslednı´ krok prˇemeˇny nesmı´te vysˇroubovat doleva. Vcˇera, kdyzˇ jsem byl v poroteˇ, jsem pozoroval, jak vsˇechny pa´ry bez vy´jimky tancˇily prˇemeˇnu a pa´n se otocˇil doleva a vzˇdycky taky zvedl leve´ rameno. Na´sledujı´cı´ ota´cˇka
55
vpravo zacˇ´ınala cˇelem do smeˇru tance, a pak ta leva´ pazˇe teˇch prˇ´ısˇerny´ch chlapu˚ ve spinove´ ota´cˇce s onı´m ohavny´m prˇetocˇenı´m na konci. Meˇl jsem sˇest finalistu˚, a vsˇechny na sˇeste´m mı´steˇ! — byl bych si to prˇa´l. Quickstep: Cˇasto, kdyzˇ sleduji neˇjakou souteˇzˇ v quickstepu, jsem ohromen proudeˇnı´m pohybu a obecnou technikou. Pak ale jakoby se vsˇichni v jedine´m okamzˇiku zbla´znili a parket je na´hle plny´ pa´ru˚ prˇedva´deˇjı´cı´ch scatter prˇemeˇny (the Scatter Chasse´) a beˇh. Ztra´cejı´ spojenı´ se svy´mi partnery, na´hle prˇicha´zejı´ o jaky´koliv rytmus, ktery´ snad meˇli a jejich pazˇe se pohybujı´ nahoru a dolu˚. Pak se to vsˇechno usadı´ do prˇemeˇn a kroku˚ krˇ´ızˇenı´ a ja´ mohu zase zacˇ´ıt zna´mkovat. Nema´me dost cˇasu k posouzenı´ souteˇzˇ´ıcı´ch. Meˇli bychom jej, kdybychom nemuseli cˇekat na ten pravy´ okamzˇik, kdy doopravdy tancˇ´ı. Ucˇitele´, upust’te prosı´m od ucˇenı´ pa´ru˚ tomu, zˇe si mohou dovolit tancˇit krˇ´ızˇenı´ vprˇed do smeˇru tance (meˇlo by to ve´st sˇikmo ke steˇneˇ). Kdyzˇ to deˇlajı´, znamena´ to, zˇe pa´n se na konci prˇedchozı´ho kroku musel otocˇit doleva, cozˇ vnı´ma´m jako neprˇ´ıstojne´. New Vogue: Prvnı´ krok ota´cˇive´ prˇemeˇny (the Rotary Chasse´) musı´ by´t veden naprˇ´ıcˇ smeˇru tance ve smeˇru sˇikmo ke steˇneˇ. So´love´ ota´cˇky, jako v cika´nske´m poklepu (the Gipsy Tap) je trˇeba ve´st v sˇikme´m smeˇru prycˇ od partnera tak, aby konvergovaly prˇi poslednı´ cˇa´sti ota´cˇky. Merrilyn — vsˇechny technicke´ prˇ´ırucˇky se shodujı´ v tom, zˇe prvnı´ cˇtyrˇi fra´ze zacˇ´ınajı´ cˇelem do smeˇru tance, ne sˇikmo ‘kamkoliv’. Tak to je vsˇe. Vskutku nenı´ obtı´zˇne´ mne poteˇsˇit. Ra´d sleduji tanecˇnı´ky, jak se pohybujı´ s korektnı´ technikou. To je za´kladnı´m pozˇadavkem drˇ´ıve, nezˇ zacˇnete nakla´dat dobroty. Velmi cˇasto jsou vsˇak dobroty jako sˇlehacˇkove´ za´kusky, cˇokola´da a koblihy. Prˇida´vajı´ zbytecˇnou teˇzˇkost a majı´ tendenci ubı´rat z proste´ kra´sy skryte´ uvnitrˇ. 56
Autor, Barry Gasson, ve sve´m prˇirozene´m zˇivlu, s porotcovskou tabulkou v ruce, sudı´ bez ba´zneˇ a hany. Fotografii laskaveˇ poskytl David Chan.
57
Du˚vody pro omezeny´ sylabus Mnozı´ ucˇitele´ a tanecˇnı´ci majı´ pocit, zˇe omezeny´ sylabus je omezuje azˇ prˇ´ılisˇ. Neumozˇnˇuje jim vyuzˇ´ıt jejich kreativnosti, aby mohli prˇedve´st ‘umeˇleckou’ choreografii, zvy´raznit zvla´sˇtnı´ gymnasticke´ cˇi atleticke´ dovednosti, jezˇ jejich pa´ry ovla´dajı´. Naprˇ´ıklad „provaz“!! Pouhe´ pomysˇlenı´ na mladou dı´vku uprˇednostnˇujı´cı´ u´silı´ o zvla´dnutı´ provazu prˇed rumbovou chu˚zı´ mi vha´nı´ slzy do ocˇ´ı. V sˇedesa´ty´ch letech dvaca´te´ho stoletı´ se rˇ´ıdicı´ orga´n britske´ho tancova´nı´, The Official Board of Ballroom Dancing (oficia´lnı´ rada spolecˇenske´ho tance), rozhodl zave´st pro jiste´ veˇkove´ skupiny a trˇ´ıdy (zejme´na pro deˇti a juniory) omezeny´ sylabus. Cı´lem bylo zajistit, aby se v budoucnu nesnizˇovala kvalita britske´ho spolecˇenske´ho tance. Domovske´ zemeˇ meˇly dlouho ve sveˇteˇ vu˚dcˇ´ı postavenı´, co se kvality tance ty´cˇe, ale v mnohy´ch zemı´ch vyru˚stala britske´ nadvla´deˇ hrozba a uzˇitı´ omezene´ho sylabu pro zacˇ´ınajı´cı´, mlade´ a vyvı´jejı´cı´ se tanecˇnı´ky bylo pro zajisˇteˇnı´ du˚kladne´ technicke´ za´kladny povazˇova´no za za´sadnı´. Bylo to zdu˚vodnˇova´no tı´m, zˇe dominantnı´ postavenı´ Velke´ Brita´nie v tancova´nı´ spocˇ´ıva´ v kvaliteˇ pohybu, jizˇ prˇedva´deˇli sˇpicˇkovı´
58
britsˇtı´ tanecˇnı´ci. Ti veˇdeˇli, zˇe akci charakterizovanou vy´razem ‘Rolls Royce’ umozˇnˇuje pouze uzˇitı´ spra´vne´ techniky, du˚kladne´ pra´ce chodidel a porozumeˇnı´ principu „krok-sˇvih“ — jiny´mi slovy, vsˇech slozˇek, jezˇ vstupujı´ do vy´konu sˇpicˇkove´ho tanecˇnı´ka. Omezenı´ figur, jichzˇ tito vyvı´jejı´cı´ se tanecˇnı´ci smeˇli uzˇ´ıvat, donutilo ucˇitele vyucˇovat techniku a kvalitu pohybu. Nevyhnutelneˇ dosˇlo k tomu, zˇe se dostali do cˇela zkusˇeneˇjsˇ´ı ucˇitele´, kterˇ´ı rozumeˇli za´kladnı´m principu˚m pohybu a byli dost kvalifikovanı´, aby znali ‘vchody’ a ‘vy´chody’. Novy´ Ze´land na´sledoval prˇ´ıkladu velmi rychle, vzdor znacˇne´mu odporu obzvla´sˇteˇ ze strany ucˇitelu˚ se sce´nickou cˇi baletnı´ pru˚pravou. Ma´me-li by´t konkre´tnı´, je trˇeba si uveˇdomit, zˇe prˇi prova´deˇnı´ jake´hokoliv kroku cˇi figury zacˇ´ına´me krokem chu˚ze — bud’ pravou nebo levou nohou. To bylo teˇzˇke´, zˇe? Tato akce kroku chu˚ze je za´kladnou pro rovnova´hu, z nı´zˇ tanecˇnı´k zahajuje zdvih, cozˇ vytva´rˇ´ı ‘sˇvih’ a vsˇe se rˇ´ıdı´ ‘sklonem’. Svalova´ koordinace potrˇebna´ k vytvorˇenı´ tohoto pohybu nenı´ snadna´. Vyzˇaduje to spoustu studia a tre´nova´nı´ a pra´veˇ nekonecˇne´ opakova´nı´ teˇchto za´kladnı´ch principu˚ je tı´m, co je nezbytne´ pro vy´voj. Zeptejte se ktere´hokoliv rocˇnı´ho dı´teˇte, jezˇ se sta´le snazˇ´ı krok chu˚ze levou a pravou nohou ovla´dnout. Co se na´s ty´cˇe, kdyzˇ jsme, Coleen Chapman a ja´, tancˇili uka´zky a souteˇzˇili, cˇasto padala ota´zka: „Jak mohou vı´teˇzit v souteˇzˇi profesiona´lu˚, kdyzˇ tancˇ´ı sestavu na u´rovni strˇ´ıbrny´ch medailovy´ch zkousˇek?“ „Jelikozˇ na obsahu tolik nesejde. Za´lezˇ´ı na kvaliteˇ.“ Po rˇadu let jsem meˇl na steˇneˇ ve sve´m studiu tabuli, na nı´zˇ sta´lo: Dobre´ tancova´nı´ je jako dobry´ design. Nezˇa´da´ si zˇa´dny´ch dekoracı´, prˇ´ıkras, zˇa´dne´ho zdobenı´ kre´mem cˇi pra´ska´nı´ bicˇem. Udrzˇ´ı se samo o sobeˇ. . . . Ano, pochopili jste. Dokonce i bez „provazu“.
59
Existujı´ nescˇetne´ mlade´ pa´ry prˇekypujı´cı´ talentem, jezˇ umeˇjı´ „provaz“, cval, „kolo u vozu“, poskoky, salta smrti, dokonce dovedou „roztocˇit jojo z malı´cˇku“, atd. . . . Doka´zˇou vsˇak vytvorˇit onen na´dherny´ neporusˇeny´ pohyb, jenzˇ je zteˇlesneˇnı´m prˇedstavy tanecˇnı´ka spolecˇensky´ch tancu˚? Ne bez za´kladu˚, bez za´kladnı´ch kroku˚ chu˚ze pravy´m a levy´m chodidlem a bez sˇvihu a sklonu˚, jezˇ vytva´rˇejı´. Nutnost omezene´ho sylabu vyja´drˇujı´ bana´lnı´, otrˇepane´ fra´ze, jezˇ neusta´le sly´cha´me, avsˇak jimzˇ zrˇ´ıdka rozumı´me. 1. Me´neˇ je vı´ce!! 2. V jednoduchosti je sı´la (tzv. princip K.I.S.S. — „keep it simple, stupid“)!! 3. Let teˇla — co to je? Urˇ´ıznete mu nohy a zmeˇrˇ´ıte, jak daleko jeho teˇlo doletı´? Nikoliv, let teˇla prˇedstavuje vysokou kvalitu pohybu vystaveˇnou na nastudovane´m, procvicˇene´m a zvla´dnute´m BASICU tak, jak jej diktuje omezeny´ sylabus. Kroky jsou pouze prostrˇedkem pro kvalitu vasˇeho pohybu. Za stupenˇ obtı´zˇnosti nezı´ska´te body navı´c, pokud nema´te onu kvalitu pohybu. Va´sˇ prostrˇedek pak nenı´ vu˚bec k nicˇemu. Slovy velke´ho hudebnı´ka a skladatele Duka Ellingtona:23 „Nenı´ to k nicˇemu, kdyzˇ to nema´ sˇvih — du˚va du˚va du˚va. . . “ Trva´nı´ na tom, aby tanecˇnı´ci (obzvla´sˇteˇ mladsˇ´ı) do sebe prostrˇednictvı´m korektnı´ho zvla´dnutı´ basicu nasa´li kvalitu pohybu, je samou podstatou omezene´ho sylabu. Zajisteˇte tedy, aby ve vasˇem „du˚va du˚va“ byla spousta sˇvihu a prˇenechte triky, jako je „provaz“, teˇm, kdo zrˇejmeˇ zˇa´dne´ „du˚va du˚va“ nemajı´. 23
„It don’t mean a thing, if it ain’t got that swing - Doowah, Doowah, Doowah, Doowah, Doowah.“ Ellington — jazzovy´ hudebnı´k, svy´m vy´znamem srovna´vany´ s Bachem. Pozn. prˇekl.
60
Za´veˇrem bych se s va´mi ra´d podeˇlil o dopis, ktery´ jsem napsal Radeˇ Nove´ho Ze´landu pro spolecˇensky´ tanec 9. rˇ´ıjna 1993.
Tajemnı´kovi Rady NZ pro spolecˇensky´ tanec S odvola´nı´m na zavedenı´ omezene´ho sylabu do pravidel Rady NZ s u´cˇinnostı´ od r. 1994 Ra´d bych zameˇrˇil pozornost rady k tomu, zˇe v tomto pravidle se uva´dı´: „Podrobnosti tohoto omezene´ho sylabu doda´ registra´tor komukoliv na za´kladeˇ pı´semne´ zˇa´dosti.“ Mohu ve vsˇ´ı u´cteˇ konstatovat, zˇe to nestacˇ´ı? Bude nezbytne´, aby tyto podrobnosti meˇli vsˇichni ucˇitele´, pokud tre´nujı´ souteˇzˇnı´ tanecˇnı´ky teˇchto u´rovnı´, avsˇak, a to je jesˇteˇ du˚lezˇiteˇjsˇ´ı, bude absolutneˇ nevyhnutelne´, aby vsˇichni registrovanı´ profesiona´love´ tyto podrobnosti meˇli rovneˇzˇ, pokud budou hodnotit souteˇzˇe. Bude povinnostı´ kazˇde´ho porotce se s teˇmito omezenı´mi dostatecˇneˇ obezna´mit, aby bylo mozˇno jejich porusˇova´nı´ rozpoznat a vinı´ky po pra´vu diskvalifikovat. Zˇa´dny´ prostrˇedek, ktery´ by soudci umozˇnil diskvalifikovat pa´r, ted’ v souteˇzˇnı´m rˇa´du nenı´. Bez zavedenı´ takove´ho prostrˇedku vsˇak pravidlo 19(9) nebude mı´t velkou nadeˇji na u´speˇch. To by byla velka´ sˇkoda, jelikozˇ, co se mne ty´cˇe, vzˇdycky jsem veˇrˇil, zˇe u´rovenˇ novoze´landske´ho tancova´nı´ se nikdy nezlepsˇ´ı, dokud se nasˇim mladsˇ´ım tanecˇnı´ku˚m a tanecˇnı´ku˚m nizˇsˇ´ıch trˇ´ıd nedostane vy´uky vı´ce zalozˇene´ na za´kladech a vedene´ s veˇtsˇ´ı pozornostı´ ke korektnı´ technice. Uzˇ´ıva´nı´ omezene´ho sylabu bude sta´t cˇi padat s porotci a s prˇedsedy porot. Musejı´ by´t dobrˇe obezna´meni s tı´m, ktery´ch figur se mu˚zˇe cˇi nesmı´ uzˇ´ıvat, a se zakoncˇenı´mi figur. Pokud va´m mohu da´t pa´r prˇ´ıkladu˚: 1. Rychla´ otevrˇena´ ota´cˇka vlevo ve waltzu nenı´ povolena. 61
2. Rovneˇzˇ ve waltzu nesmı´ tanecˇnı´k zakoncˇit spinovou ota´cˇku vpravo pravy´m chodidlem vzad a pokracˇovat prˇemeˇnou. 3. Synkopovane´ prˇemeˇneˇ (nynı´ prˇemeˇneˇ z promena´dnı´ho postavenı´) mu˚zˇe prˇedcha´zet za´sˇvih (standardnı´ cˇi vzad), otevrˇeny´ telemark, otevrˇena´ na´beˇhova´ ota´cˇka, prˇetocˇene´ tocˇene´ krˇ´ızˇenı´ (DOLEVA!!) zakoncˇene´ v promena´dnı´m postavenı´ a zˇa´dna´ jina´ figura. Konecˇneˇ, domnı´va´m se, zˇe je na starsˇ´ıch prˇedstavitelı´ch nasˇ´ı profese, kolezı´ch a examina´torech reprezentujı´cı´ch nejru˚zneˇjsˇ´ı spolecˇnosti, atd., aby sˇli prˇ´ıkladem a dbali na dodrzˇova´nı´ omezene´ho sylabu, kdyzˇ porotujı´ a ovsˇem kdyzˇ ucˇ´ı. S nejprˇa´telsˇteˇjsˇ´ımi osobnı´mi pozdravy, Va´sˇ Barry Gasson
62
Ty´den ve znamenı´ techniky Kdyzˇ jsem byl upouta´n na lu˚zˇko nemocne´ho, zkoseny´ v rozpuku sil, me´ ubohe´ vysı´lene´ teˇlo, blede´ a bezbarve´, se s na´mahou snazˇilo zvı´teˇzit nad horecˇkami, jezˇ jı´m lomcovaly. Mu˚j mozek beˇzˇel na plne´ obra´tky a pestrobarevne´ vize se pojily s rozbujely´mi pasa´zˇemi slov. Byla jich prˇehrsˇle. Naprˇed mi dovolte, abych nastı´nil sce´nu. Neda´vno jsem porotoval prvnı´ souteˇzˇ sezo´ny. Byly mi prˇideˇleny juniorske´ a deˇtske´ pa´ry. Prˇi vesˇkere´m uzna´nı´ schopnostı´ ru˚zny´ch pa´ru˚ si nemohu pomoci a musı´m myslet na to, zˇe nema´me du˚vod k uspokojenı´. Po desetiletı´ je u´rovenˇ tancova´nı´ na Nove´m Ze´landu jednou z nejnizˇsˇ´ıch ve vyspeˇle´m sveˇteˇ. Pravda, neˇkterˇ´ı vynikajı´cı´ tanecˇnı´ci odsud pocha´zejı´. Jednı´m z prvnı´ch, a mimo Novy´ Ze´land zdaleka nejzna´meˇjsˇ´ım, je maorsky´ gentleman jme´nem John Whakarau, jenzˇ byl pod jme´nem John Delroy jednı´m z gigantu˚ latinskoamericke´ho tancova´nı´ a o padesa´t let pozdeˇji je sta´le aktivnı´ a je oslavova´n jako skveˇly´ ucˇitel. V pozdeˇjsˇ´ıch letech to pak byli Patrick Corbett, Michael Birnie, Peter a Wendy Smithovi, Peter a Erica Nicholasovi, Candy Lane, Graeme a Michelle Davidsonovi. . . azˇ po dnesˇnı´ hveˇzdy — Erin Boag, Richarda a Natalii Perryovy a Brendana Colea. Tito tanecˇnı´ci vynikli nad novoze´landskou prostrˇednost a urazili v honbeˇ za vynikajı´cı´ kvalitou dlouhou pout’, hodneˇ obeˇtovali a pracovali na vybrousˇenı´ a zdokonalenı´ svy´ch vy´konu˚. Nada´nı´ zde tedy je, ma´me 63
tanecˇnı´ky se schopnostı´ dojı´t daleko, avsˇak zaslouzˇ´ı si lepsˇ´ı za´klady nezˇ ty, jichzˇ se veˇtsˇineˇ z nich dosta´va´ v soucˇasne´ dobeˇ. Obvykle je tomu tak proto, zˇe jejich ucˇitele´ jsou naprosto vycˇerpanı´ tı´m, jak je prˇipravujı´ na prˇ´ısˇtı´ souteˇzˇ cˇi tı´m, jak je ucˇ´ı nejnoveˇjsˇ´ı fantastickou variaci, jezˇ jim ma´ poskytnout vy´hodu nad jejich vrstevnı´ky (ve skutecˇnosti ne!!). Zajiste´ to vyvola´ nadsˇenı´ u teˇch, kdo je podporujı´, a pokud toto je pro tanecˇnı´ky vrcholem jejich tuzˇeb, dobrˇe jim tak. Ke´zˇ by jen ucˇitele´ tra´vili vı´ce cˇasu vy´ukou kvalitnı´ho pohybu a tvaru vrsˇku, ktery´ by tak byl me´neˇ odpudivy´. Kdy, pro vsˇechno na sveˇteˇ, uvidı´m linii leve´ pazˇe s u´hlem mensˇ´ım nezˇ devadesa´t stupnˇu˚? A musı´m se prˇiznat, zˇe kdyzˇ se mne ptajı´ na mu˚j na´zor na neˇjaky´ urcˇity´ pa´r, obvykle odpovı´da´m v duchu: „Chuda´k deˇvcˇe!!“ Ucˇitele´! Nasˇ´ı u´lohou je opravovat, ne prˇekry´vat vady. Ma´me deˇlat to, co je pro vy´voj nasˇich zˇa´ku˚ opravdu spra´vne´. Pomyslel jsem si tedy — existuje Den arma´dy,24 Den matek, Ty´den proti rakovineˇ, veˇtsˇina ty´dnu˚ v roce je veˇnova´na tomu cˇi onomu, neˇkde se prˇeci musı´ najı´t skulina, kam bychom mohli Ty´den ve znamenı´ techniky vteˇsnat. Meˇli bychom se obra´tit na Rodneye Hyda cˇi Michaela Lawse, aby v te´ veˇci prˇedlozˇili za´kon parlamentu? Ne, to by nefungovalo. Veˇtsˇinou majı´ ucˇitele´ tance mohutne´ ego a domnı´vajı´ se, zˇe jaka´koliv kritika se ty´ka´ vsˇech ostatnı´ch, jich vsˇak nikoliv, a obvykle nikdy nedoka´zˇou ta´hnout nara´z za jeden provaz. Zby´va´ to tedy na mne. Navrhuji, aby v prˇedem stanovene´m ty´dnu (o neˇmzˇ rozhodne vedoucı´ kazˇde´ho z klubu˚) se tanecˇnı´ ucˇitele´ soustrˇedili vy´hradneˇ na trˇi veˇci. Standardnı´ tanec je zalozˇen vy´hradneˇ na dvou akcı´ch — na chu˚zi vprˇed a vzad a na u´krocı´ch stranou.25 24
V origina´le „Anzac Day“. Obdoba nasˇeho Dne arma´dy. Slavı´ se 25. dubna u prˇ´ılezˇitosti boju˚ u Gallipole v Turecku v dobeˇ Prvnı´ sveˇtove´ va´lky, jichzˇ se u´cˇastnily vojenske´ jednotky Austra´lie a Nove´ho Ze´landu. Pozn. prˇekl. 25 Na´sledujı´cı´ dva body se ty´kajı´ standardnı´ch tancu˚. Trˇetı´ bod, ty´kajı´cı´ se latiny, je uveden na str. 65–66. Pozn. prˇekl.
64
1. Ucˇitele´, ucˇte prosı´m sve´ zˇa´ky, zˇe pokud deˇlajı´ krok chu˚ze, at’ uzˇ vprˇed cˇi vzad, musı´ by´t co nejdrˇ´ıve zdvizˇena´, zpevneˇna´, napnuta´, zvednuta´ (rˇ´ıkejte si tomu, jak chcete) opacˇna´ strana. 2. kdyzˇ deˇlajı´ krok do strany, musı´ by´t zdvizˇena´, zpevneˇna´, napnuta´, atd. . . . tata´zˇ strana jako pohybujı´cı´ se chodidlo. Tyto ‘absolutneˇ’ za´kladnı´ za´sady tancova´nı´ je trˇeba opakovaneˇ procvicˇovat, aby se vyvinula svalova´ pameˇt’. Kdyzˇ uvazˇujeme o stavbeˇ lidske´ho teˇla, je zrˇejme´, zˇe prˇi akci chu˚ze vprˇed se kycˇle nohy prˇijı´majı´cı´ va´hu vysune do strany, pokud ji necha´me! To je du˚vodem, procˇ muzˇi hvı´zdajı´ na deˇvcˇata (alesponˇ to deˇla´vali) — jelikozˇ deˇvcˇata jsou trochu vyvinuteˇjsˇ´ı a toho, co se vysune do strany, je vı´c. To povzbudı´ za´kladnı´ instinkt muzˇe a prˇi vy´dechu se mu sevrˇou rty. . . avsˇak ja´, kdyzˇ deˇla´m krok doprˇedu na pravou nohu, musı´m zdvihnout svou levou stranu a musı´m zabra´nit sve´ prave´ kycˇli, aby se vystrcˇila stranou. Musı´m to udeˇlat svy´mi svaly, s dusˇevnı´m u´silı´m. Otrˇely´ stary´ vy´raz ‘povisla´ leva´ strana’ prˇ´ılisˇ mnoho neznamena´. Avsˇak ‘vycˇuhujı´cı´ prava´ kycˇle’ je natolik beˇzˇna´ veˇc, zˇe by se dala povazˇovat za normu. A tuny slov, ktere´ ucˇitele´ krˇicˇ´ı na sve´ muzˇske´ zˇa´ky, aby napnuli svou levou stranu nahoru, k nicˇemu dobre´mu nepovedou, dokud ucˇitele´ analy´zou neprˇijdou na to, zˇe proble´m se vytva´rˇ´ı v akci chu˚ze. Krok do strany je trˇeba deˇlat se zdvihnutou stejnou stranou jako pohybujı´cı´ se chodidlo. Vlastneˇ doporucˇuji vsˇem ucˇitelu˚m, aby prˇi vsˇech pohybech do strany, vcˇetneˇ prˇemeˇn, uzˇ´ıvali sklonu˚. Procˇ? Protozˇe rˇ´ıdicı´m faktorem je v tancova´nı´ sklon. 3. Trˇetı´m tipem pro vy´uku v nasˇem Ty´dnu ve znamenı´ techniky je obecna´ pozna´mka ty´kajı´cı´ se latiny. Sˇpicˇky se v zˇa´d65
ne´m prˇ´ıpadeˇ nikdy nevta´cˇejı´ dovnitrˇ. Chodidla jsou paralelneˇ pouze tehdy, jsou-li prˇisunuta´, jako naprˇ. ve veˇjı´rˇove´m postavenı´ da´my. Ve VSˇECH ostatnı´ch prˇ´ıpadech musejı´ by´t sˇpicˇky vytocˇene´ VEN. . . To velmi vylepsˇ´ı vesˇkere´ du˚lezˇite´ linie nohou. Tak tady to ma´te. . . Pouhe´ trˇi veˇci, na ktery´ch byste meˇli pracovat, avsˇak trˇi veˇci snad vu˚bec nejdu˚lezˇiteˇjsˇ´ı. Dejte se do toho a zahajte svu˚j vlastnı´ Ty´den ve znamenı´ techniky ve sve´m vlastnı´m studiu. Pokud to udeˇlajı´ vsˇichni, u´rovenˇ nasˇeho tancova´nı´ se nevyhnutelneˇ zvy´sˇ´ı. A ja´ uzˇ vu˚bec nikdy znovu neuslysˇ´ım ten absurdnı´ vy´raz — ‘povisla´ leva´ strana’.
66
Practice — tre´nova´nı´ „Tre´nujte“, rˇ´ıka´m na konci kazˇde´ hodiny teˇm svy´m zˇa´ku˚m, kterˇ´ı ke mneˇ chodı´ jednou ty´dneˇ „do tanecˇnı´ch“. „Stacˇ´ı va´m deset minut denneˇ, ve sve´m oby´va´ku ma´te mı´sto, kde mu˚zˇete procvicˇovat jeden pohyb znovu a znovu, sta´le dokola. Cˇinˇte tak! Mu˚zˇete procvicˇovat svoje „cˇa-cˇa-cˇa“ prˇi holenı´, prˇi mytı´ na´dobı´ nebo v koupelneˇ. Kdyzˇ tre´nujete, mu˚zˇete prˇitom sta´t ve dverˇ´ıch, ale CˇINˇTE TAK!“ Cˇinı´ tak vsˇak jen velmi nemnozı´. Avsˇak zapa´lenı´ souteˇzˇnı´ tanecˇnı´ci prˇi tre´nova´nı´ tvrdeˇ drˇou; vyhradı´ si pro to ty´dneˇ tolik a tolik cˇasu a na´bozˇneˇ jdou za svy´m cı´lem. ´ cˇastnı´ se „potnı´ch dy´cha´nku˚“ — trˇi waltzy, trˇi tanga, trˇi slowfoxy, U trˇi quickstepy. . . nonstop! Pak rucˇnı´k pod sebe, se spravedlivy´m zapa´lem pro pravdu sve´ veˇci vyzunknou energeticky´ na´poj a znova tote´zˇ na latinskoamericke´ rytmy. Pote´ jesˇteˇ tote´zˇ pro tance ve stylu New Vogue, vsˇechno dohromady zopakujı´ jesˇteˇ jednou dokola a odcha´zejı´ domu˚ naprosto zdrchanı´. Bud’ jsou dosud plni spravedlive´ho za´palu nebo cˇerny´ch mysˇlenek o neschopnosti sve´ partnerky. Prˇekotneˇ do rohu, s usilı´m o co nejveˇtsˇ´ı rozsah, bez ohledu na tvar, na to, co je postupovy´, nepostupovy´, rotacˇnı´ a prˇ´ıcˇny´ pohyb, a obvykle bez pomysˇlenı´ na pohodlı´ partnerky. To nenı´ tre´novanı´, ale budova´nı´ odolnosti, jezˇ nutneˇ nemusı´ ve´st ke zlepsˇova´nı´. Ve skutecˇnosti to obvykle poma´ha´ zabetonovat pevneˇji do svalove´ pameˇti chyby. 67
Tre´nova´nı´ by meˇlo zahrnovat monitorovane´ (tj. pod dohledem, pozn. prˇekl.) monoto´nnı´ opakova´nı´ pohybu cˇi pohybove´ho uskupenı´. Vytrvale znovu a znovu (jako kdyzˇ na podzim opada´va´ listı´), aby se vybudovala svalova´ pameˇt’a zjemnila rovnova´ha a harmonie, jezˇ musı´ existovat, majı´-li dva lide´ tancˇit jako jeden. Doporucˇuji svy´m pa´ru˚m, aby na pohybu pracovaly, dokud jej nedoka´zˇou dobrˇe prove´st neˇkolikra´t po sobeˇ. Pokud dojde ke ztra´teˇ rovnova´hy, vrat’te pocˇ´ıtadlo na nulu a zacˇneˇte znova. Pokazˇde´, kdyzˇ se o ten pohyb pokousˇ´ıte, oveˇˇrte si, zˇe je v porˇa´dku „vy´chozı´ nastavenı´ “. Vytvorˇte si mysˇlenkovy´ obraz toho, ocˇ usilujete a nezacˇ´ınejte, dokud nejste oba prˇipraveni; jakmile prˇipraveni jste, stiskneˇte „Enter“. Existuje cˇasto opakovana´ historka, patrneˇ podvrzˇena´, ty´kajı´cı´ se mistrovstvı´ sveˇta profesiona´lu˚ ve standardnı´ch tancı´ch, jezˇ se v roce 1980 konalo v Perthu v za´padnı´ Austra´lii. Vecˇer prˇed mistrovstvı´m navsˇtı´vili ru˚znı´ souteˇzˇ´ıcı´ novou luxusnı´ halu, aby se zu˚cˇastnili „practice“; same´ na´vleky, sˇminky a u´smeˇv. Kdyzˇ prˇijeli, byl tam obry´leny´ hubeny´ pa´r, ktery´ pilneˇ procvicˇoval pe´rovy´ krok (the Feather Step) a ota´cˇku vlevo (the Reverse Turn). Vsˇechny pa´ry vymeˇrˇovaly sve´ sestavy vzhledem k velikosti parketu a proha´neˇly se po parketu k velke´mu zdeˇsˇenı´ i radosti mı´stnı´ch vidla´ku˚. Veˇtsˇina zkusˇeny´ch pa´ru˚ se navza´jem znala a znaly mı´sto v porˇadı´, jezˇ jim na´lezˇelo.26 Avsˇak, dı´ky tomu, zˇe mistrovstvı´ se konalo v nove´ zemi na druhe´ straneˇ zemeˇkoule, s nezna´my´mi porotci od protinozˇcu˚, neuvykly´mi dane´ formeˇ cˇi tva´rˇ´ım a s pa´ry vyrojivsˇ´ımi se cˇert vı´ odkud, ktere´ byly (rovneˇzˇ) nezna´me´, jednalo se z velke´ cˇa´sti o nezna´mou velicˇinu. Vsˇichni le´tali po parketu ve snaze udeˇlat dojem, jelikozˇ nikdy nevı´te, kdo se dı´va´ (dokonce i prˇi tre´ninku) a jak cely´ ten cirkus pokracˇoval da´le, ten hubeny´ maly´ cˇlovı´cˇek s bry´lemi zdokonaloval svu˚j pe´rovy´ krok 26
V origina´le pecking order — porˇadı´ na krmı´tku (pozn. prˇekl.).
68
a ota´cˇku vlevo. A co myslı´te, kdo neusta´le znovu procha´zel pe´rovy´ krok a ota´cˇku vlevo, kdyzˇ byli vsˇichni na odchodu, aby se vra´tili do hotelu? Sce´na byla prˇipravena pro porˇa´dny´ prˇevrat. Nuzˇe, ta historka mu˚zˇe mı´t jediny´ konec — vyhra´li to posedme´ cˇi poosme´!! Jednalo se o Richarda a Janet Gleaveovy, jeden z nejlepsˇ´ıch pa´ru˚ vsˇech dob! Meˇl jsem ohromne´ sˇteˇstı´, zˇe mne mu˚j ra´dce a ucˇitel Len Scrivener vzal v roce 1971 do slavne´ho Hammersmith Palais u prˇ´ılezˇitosti profesiona´lnı´ho debutu manzˇelu˚ Gleaveovy´ch. By´t v oneˇch dnech pozva´n k provedenı´ vasˇ´ı prvnı´ demonstrace na u´ternı´ vecˇer tanecˇnı´ku˚ bylo zna´mkou nejvysˇsˇ´ı pocty — byli tomu cele odda´ni, dobrˇe vytre´nova´ni a cha´pali hodnotu strukturovane´ho tre´ninku. Pokud mohu uve´st paralelu s golfem — hra´cˇi, kterˇ´ı jej berou va´zˇneˇ, do neˇj investujı´ spoustu cˇasu, prˇemy´sˇlenı´, peneˇz a tre´nova´nı´. Berou hodiny a studujı´ tuny ucˇeny´ch pojedna´nı´, jezˇ vsˇechna lze v jedine´ veˇteˇ zjednodusˇit vı´ce me´neˇ takto: Polozˇ mı´cˇek na mı´sto, stu˚j za mı´cˇkem zatı´mco se korektneˇ cha´pesˇ sve´ hole a prˇedstavujesˇ si u´der, umı´sti sva´ chodidla do korektnı´ polohy vzhledem k mı´cˇku a typu hole, ktery´ pouzˇ´ıva´sˇ, vizualizuj svu˚j u´der. . . a stiskni „Enter“! Tva´ svalova´ pameˇt’, vybrousˇena´ nescˇetny´mi hodinami tre´nova´nı´, to prˇevezme. S tancova´nı´m je to stejne´, s jednı´m du˚lezˇity´m rozdı´lem. ´ der V golfu je mı´cˇek staticky´, dokud se nerozhodnete do neˇj uderˇit. U do mı´cˇku je prˇ´ımou svalovou akcı´. Jedinou prˇ´ımou akcı´, jı´zˇ uzˇ´ıva´ tanecˇnı´k, je pocˇa´tecˇnı´ odtlacˇenı´ (thrust) z komprese; veˇtsˇinou uzˇ´ıva´ neprˇ´ımy´ch svalovy´ch akcı´ cˇi reflexnı´ch akcı´. Toto je trˇeba tre´novat stejneˇ, jako je trˇeba tre´novat vsˇechny sporty s pohybujı´cı´m se mı´cˇem. Potı´zˇ je, zˇe sˇpicˇkovy´ hra´cˇ v jake´koliv disciplineˇ ji doka´zˇe provozovat tak, zˇe to vypada´ snadno; prˇihlı´zˇejı´cı´m lze odpustit, zˇe hra´cˇi prˇicˇ´ıtajı´ prˇirozenou dovednost nebo velky´ talent. Zajiste´ zde dovednost musı´ by´t, ale obvykle je
69
to 95 procent perspirace a 5 procent inspirace. Velky´ golfista Gary Player byl tı´m, kdo, kdyzˇ mu blahoprˇa´li k za´zracˇneˇ sˇt’astne´mu u´deru, odveˇtil: „Ano, cˇ´ım vı´ce tre´nuji, tı´m veˇtsˇ´ı ma´m sˇteˇstı´!“ Tre´nova´nı´ tedy vede k dokonalosti. Pro golfistu je to snadne´ — ten maly´ mı´cˇek tam prosteˇ sedı´ a nikam se ani nehne, dokud se golfista nerozhodne jej uderˇit. Pa´r ma´ cˇtyrˇi takty prˇedehry a pak musı´ zacˇ´ıt tancˇit, at’uzˇ je prˇipraveny´ nebo ne. Pla´nujte sve´ tre´ninky, snazˇte se pracovat na vasˇ´ı poslednı´ lekci. I kdyzˇ je to utrpenı´, deˇlejte to znovu a znovu a znovu. Veˇrˇte sve´mu trene´rovi, neposlouchejte vsˇechny ty dobrˇe mı´neˇne´ rady, jichzˇ se va´m dosta´va´ od vasˇich prˇa´tel cˇi okolo stojı´cı´ch. Cˇ´ım budete lepsˇ´ı, tı´m vı´ce rad se na va´s sesype. . . A pokud sve´mu trene´rovi neveˇrˇ´ıte. . . najdeˇte si trene´ra, jemuzˇ veˇrˇit budete.
70
Hudebnı´ fra´zova´nı´ Zde je roztomily´ vy´raz, ktery´ rozsˇirˇujı´ ne u´plneˇ dobrˇe informovanı´ ´ ZOVA ´ NI´. Budizˇknicˇemove´ a Ra´dobybylove´ — HUDEBNI´ FRA Kdykoliv slysˇ´ım tato sveˇ slova, rozklepu se a jdu si pro deku. Skutecˇneˇ mne dostane, kdyzˇ si neˇkdo mistrneˇ poklepe ukazova´cˇkem po bradeˇ a pronese analyticky´m, znalecky´m to´nem: „Jsou v rytmu ale nejsou ve fra´zi.“ Hmmm. . . copak tohle znamena´? Je to jedna z teˇch veˇt, jezˇ „Ten, kdo chce ucˇinit dojem“ vnucuje „Tomu, na koho lze dojem ucˇinit“ a to obvykle v situaci neumozˇnˇujı´cı´ obsˇ´ırneˇjsˇ´ı vy´klad. Uprˇ´ımneˇ si myslı´m, zˇe ukazova´cˇek je poneˇkud dezorientovany´ a poneˇkud obsˇ´ırneˇjsˇ´ı vy´klad by snad byl na mı´steˇ. Nejsem si jist, zda horlivy´ student (cˇi studentka), ktery´ uslysˇ´ı takovy´to termı´n od sve´ho ucˇitele, by si nemeˇl zamluvit lekci a pozˇa´dat sve´ho ucˇitele, aby vy´uce o „hudebnı´m fra´zova´nı´ “ tu pu˚lhodinku veˇnoval. Kdyzˇ to vyslovı´te, je to velmi pu˚sobive´ tvrzenı´, avsˇak je poneˇkud deˇrave´ co do podstaty. Velky´ komik Eric Morecambe rˇ´ıka´val: „Na tohle neexistuje zˇa´dna´ odpoveˇd’!“ Podı´vejme se tomu tedy na zoubek! V dokonale´m sveˇteˇ by tanecˇnı´k svu˚j dominantnı´ krok27 (s vedenı´m patou) provedl na pocˇa´tku taktu hudby. Vskutku, profesiona´l mu˚zˇe svou choreografii uzpu˚sobit urcˇite´ hudebnı´ skladbeˇ 27
Viz Pozna´mka autora na str. 181 (pozn. prˇekl.).
71
za u´cˇelem demonstrace tak, aby kazˇdy´ okamzˇik byl dokonale fra´zova´n, bez dalsˇ´ıch pa´ru˚ na parketeˇ, jezˇ by narusˇovaly jeho prˇedem napla´novanou trasu. Ale v tlakove´m hrnci souteˇzˇe, s protivnı´ky tancˇ´ıcı´mi po te´mzˇe parketu, se nezbytnou prioritou stane parketove´ rˇemeslo spolu s takovy´mi zmeˇnami choreografie, aby se vesˇla do rozmeˇru˚ parketu. To jesˇteˇ nemluvı´me o tom, zˇe ma´te jen devadesa´t sekund na to, abyste u´plneˇ zblbli, ehm chci rˇ´ıci ‘prˇesveˇdcˇili’ porotce, zˇe prˇicha´zı´te v u´vahu jako vı´teˇz. Budete-li sledovat libovolnou souteˇzˇ, zjistı´te, zˇe pru˚meˇrnı´ novoze´landsˇtı´ tanecˇnı´ci, jsou-li zarazˇeni cˇi jim neˇkdo zkrˇ´ızˇ´ı cestu, se zastavı´, oddeˇlı´ se od sve´ partnerky cˇi partnera, pocˇkajı´, dokud se prˇeka´zˇka neprˇesune da´l, znovu zaujmou pa´rove´ drzˇenı´, zbeˇsile se pa´rkra´t zhoupnou na chodidlech ve snaze najı´t bod rovnova´hy a pak pokracˇujı´ ve sve´ radostne´ cesteˇ, tancˇ´ıce svou sestavu znova od zacˇa´tku. Snad by se na Nove´m Ze´landu nasˇlo pa´r tanecˇnı´ku˚, kterˇ´ı dovedou tancˇit rytmicky do hudby. Veˇtsˇina figur, jezˇ tancˇ´ıme, ma´ prˇedepsanou rytmizaci, neˇktere´ figury majı´ rytmizace alternativnı´, avsˇak ja´ nynı´ hovorˇ´ım obecneˇ. Tanecˇnı´k, kdyzˇ tancˇ´ı, musı´ zna´t rytmizaci vsˇech kroku˚, ktere´ tancˇ´ı a musı´ odpocˇ´ıta´vat rytmizaci dane´ho kroku, kdyzˇ jej tancˇ´ı. Meˇl jsem zˇa´ky, kterˇ´ı mi rˇ´ıkali: „Tohle ja´ deˇlat nemusı´m. Ja´ to prosteˇ cı´tı´m v muzice!“ Houby!28 Jaka´ spousta kecu˚! Kdyzˇ tohle slysˇ´ım, prˇipomene mi to me´ho stry´ce Artura. Doda´val chovne´ by´ky do cele´ho sveˇta — byl tı´m nejlepsˇ´ım dodavatelem by´ku˚ vsˇech dob. Jakozˇto examina´tor cˇasto by´va´m v nena´videˇne´m postavenı´, kdy zaseda´m jako posuzovatel cˇi zkousˇ´ım amate´rskou tanecˇnici, jezˇ ma´ tu smu˚lu, zˇe jejı´ profesiona´lnı´ partner cˇi ucˇitel se nedoka´zˇe udrzˇet v rytmu s muzikou. Ano, slysˇ´ıte spra´vneˇ, ty´ka´ se to i ucˇitelu˚. O jejı´m osudu je rozhodnuto prˇi druhe´m kroku! Tohle je daleko beˇzˇneˇjsˇ´ı, nezˇ 28
V origina´le se autor dopustil daleko ostrˇejsˇ´ıho vy´razu (pozn. prˇekl.).
72
by si jeden doka´zal prˇedstavil. Podle my´ch zkusˇenostı´ tito partnerˇi a ucˇitele´ jsou norma´lneˇ titı´zˇ lide´, kterˇ´ı rˇecˇnı´ o hudebnı´m fra´zova´nı´ a ba´snı´ o sve´ umeˇlecke´ formeˇ. Tancˇete tedy rytmicky do muziky — to samo o sobeˇ je uzˇ teˇzˇke´ azˇ dost. Nechte hudebnı´ fra´zova´nı´ na starost opravdovy´m expertu˚m (te´ hrstce, ktera´ existuje). Trˇi kra´tke´ prˇ´ıpady z praxe o fra´zova´nı´ a timingu: Prˇ´ıpad prvnı´: Bryan Allen, (dlouholety´ sloupkarˇ v Dance News a Dance Today a komenta´tor British Open v Blackpoolu), jenzˇ po le´ta pı´sˇe kritiky a komentuje videa z kazˇdorocˇnı´ho britske´ho mistrovstvı´, cˇasto beˇduje nad tı´m, zˇe vsˇech sˇest finalistu˚ amate´rske´ i profesiona´lnı´ souteˇzˇe by´va´ neˇkdy mimo hudbu. Prˇ´ıpad druhy´: Prˇed mnoha lety jsem tancˇil uka´zku rumby v prvnı´ televiznı´ show „Come Dancing“, prˇicˇemzˇ jsme nahra´vku, na nizˇ jsme zkousˇeli, prˇedali kapelnı´kovi, aby mohl rozepsat party pro sve´ hudebnı´ky. Bohuzˇel, kdyzˇ jsme prˇisˇli na kosty´movou zkousˇku s kapelou (deset minut prˇed zacˇa´tkem vysı´la´nı´), dokoncˇili jsme svou choreografii s velky´m fina´le o cˇtyrˇi takty drˇ´ıve nezˇ orchestr!! Producent, velmi zna´my´ ucˇitel tance, jehozˇ jme´no zu˚stane utajeno, mi rˇekl: „Neboj, vsˇe, co musı´sˇ udeˇlat, je tancˇit to cele´ cˇ´ıslo trochu pomaleji, a skoncˇ´ısˇ stejneˇ jako orchestr!“ = , „Jasneˇ!“ Prˇ´ıpad trˇetı´: Ve stejne´ show jsme meˇli tancˇit vı´denˇsky´ valcˇ´ık a tenty´zˇ ucˇitel a producent mne pozˇa´dal, abych valcˇ´ık fra´zoval tak, abych zacˇ´ınal kazˇdou rˇadu ota´cˇek na prvnı´ takt rˇady osmi taktu˚. Chteˇl po na´s, abychom zatancˇili osm taktu˚ ota´cˇky vlevo (the Reverse Turn) a osm taktu˚ ota´cˇky vpravo (the Natural Turn). Rˇ´ıkal jsem mu, zˇe to nenı´ mozˇne´, zˇe kazˇda´ ota´cˇka zabere dva takty muziky a po jednom taktu vyjde na zmeˇnu z leve´ho na prave´ chodidlo a naopak, takzˇe
73
vzˇdycky budeme o jeden takt mimo fra´zova´nı´. Meˇli jsme o tom docela obsa´hlou diskusi, s nemaly´m podı´lem vy´razu˚, jezˇ nelze otisknout! Prˇedtı´m, nezˇ se vsˇichni vztycˇ´ıte a zahrozı´te peˇstmi, meˇl bych zde vyjasnit, zˇe v te´ dobeˇ neexistovaly zmeˇny vzad (fuj29 ) — to je krok, ktery´ prˇibyl do valcˇ´ıku mnohem pozdeˇji. Abychom to shrnuli, myslı´m, zˇe rcˇenı´ „v jednoduchosti je sı´la“ je tou nejlepsˇ´ı radou kazˇde´mu tanecˇnı´kovi. A jedna mala´ u´vaha na za´veˇr. . . Cˇ´ımpak to je, zˇe kdykoliv slysˇ´ıte neˇkoho mlı´t o hudebnı´m fra´zova´nı´, ty´ka´ se to vzˇdycky slowfoxu?
29
Procˇ se zmeˇna vzad (the Backward Change) autorovi nelı´bı´, cˇi se tak autor alesponˇ tva´rˇ´ı? V hudbeˇ je ve valcˇ´ıku du˚raz na prvnı´ dobeˇ taktu, a liche´ takty jsou v klasicky´ch valcˇ´ıkovy´ch skladba´ch du˚razneˇjsˇ´ı nezˇ takty sude´. Tento rozdı´l se mu˚zˇe vy´razneˇ projevit prˇi vyja´drˇenı´ prvnı´ a druhe´ poloviny ota´cˇky vpravo, avsˇak ne u ota´cˇky vlevo, ktera´ ma´ odlisˇnou techniku. Pokud tedy budeme vzˇdy tancˇit prvnı´ polovinu ota´cˇky vpravo na lichy´ takt a druhou polovinu na sudy´ takt, obejdeme se i prˇi respektova´nı´ fra´zı´ (naprˇ. osm ota´cˇek vpravo, zmeˇna, sˇest ota´cˇek vlevo, zmeˇna) bez uzˇitı´ zmeˇny vzad. Navı´c bude na´sˇ tanec le´pe vyjadrˇovat hudbu. Pozn. prˇekl.
74
Syndrom Robina Hooda Vzˇdy jsem se snazˇil tancˇit s da´mou hladce, jelikozˇ jsem si prˇa´l, aby jı´ tanec se mnou pu˚sobil poteˇsˇenı´. Jednou z nejveˇtsˇ´ıch obav, jezˇ mne prova´zely, bylo, zˇe bych tancˇil s da´mou a na´hle bych spatrˇil jejı´ rty zkrˇivene´ posmeˇchem cˇi nepohodlı´m v souvislosti s tı´m, co se jı´ me´ teˇlo snazˇ´ı sdeˇlit. Pa´n, ma´-li se s nı´m da´meˇ dobrˇe tancˇit, musı´ cha´pat, co je vnitrˇnı´ a vneˇjsˇ´ı strana ota´cˇky, jaka´ je prˇi urcˇity´ch pohybech maxima´lnı´ prˇ´ıpustna´ velikost tocˇenı´, musı´ rozumeˇt zdvihu a snı´zˇenı´ obzvla´sˇteˇ prˇi pohybech vzad a musı´ zna´t principy, jezˇ jsou soucˇa´stı´ syndromu Robina Hooda. Veˇtsˇina lidı´ je s legendou o Robinu Hoodovi obezna´mena a veˇtsˇina doka´zˇe prˇesneˇ zodpoveˇdeˇt mou ota´zku: „Vzpomı´na´te si, jak se Robin Hood a Maly´m Johnem sezna´mili?“ Potkali se na opacˇny´ch strana´ch potoka, prˇemosteˇne´ho u´zky´m brˇevnem. Jelikozˇ byli oba horkokrevnı´, pysˇnı´ muzˇsˇtı´ idioti plnı´ testosteronu, ani jeden z nich nedal tomu druhe´mu prˇednost. Uprostrˇed la´vky se spolu poprali a Robin skoncˇil ve vodeˇ. Z toho plyne poucˇenı´ — nemu˚zˇeme sta´t na te´mzˇe prkneˇ! To platı´ na u´zke´ la´vce stejneˇ, jako i na tanecˇnı´m parketeˇ. Platı´ pravidlo, zˇe osoba, jezˇ se pohybuje doprˇedu, jde po prˇ´ımce, zatı´mco osoba, jezˇ se pohybuje vzad, se od sve´ho smeˇru odchy´lı´, aby uvolnila cestu po la´vce. Nejjednodusˇsˇ´ı 75
ilustracı´ tohoto principu mohou by´t ota´cˇky vpravo (the Natural turn) i vlevo (the Reverse Turn) ve waltzu. V obou prˇ´ıpadech pa´n zatancˇ´ı v prvnı´ch trˇech krocı´ch pohyb do jedine´ho smeˇru, zatı´mco ve druhy´ch trˇech krocı´ch z linie uhne, jelikozˇ je rˇada na partnerce jı´t prˇ´ımo doprˇedu. U obou ota´cˇek je smeˇrova´ linie jejı´ho pohybu — ‘prkno’ — rovnobeˇzˇna´ se smeˇrem tance. Pa´n by si meˇl uveˇdomit, zˇe kdyzˇ tancˇ´ı ota´cˇku vpravo, musejı´ se jeho pazˇe fyzicky posunout doprava, aby prˇesunul da´mu mimo svou dra´hu. Kdyzˇ tancˇ´ı pivotu a spinu (the Pivot and Spin), spinovou ota´cˇku vpravo (the Natural Spin Turn), tocˇene´ krˇ´ızˇenı´ vpravo (the Turning Lock to Right), beˇzˇenou spinovou ota´cˇku (the Running Spin Turn), atd. . . . , je nezbytne´, aby pa´n prˇesunul sve´ pazˇe doprava, zejme´na v prvnı´ polovineˇ ota´cˇky vpravo (the Half Natural turn), aby mohl jı´t po prˇ´ımce, pak, kdyzˇ se protlacˇuje levy´m kolenem v pivoteˇ, aby prˇesunul da´mu za sebe. Pokud va´m tohle prˇijde divne´, zkuste si ten pohyb zatancˇit se zˇidlı´ — prosı´m, ne s ohromny´m veliky´m usˇa´kem, to byste si dali. . . — jen s obycˇejnou lehkou zˇidlı´ od stolu. Nedoka´zˇete to, pokud vasˇe teˇlo nebude na´sledovat do smeˇru vasˇich pazˇ´ı. Tanec se zˇidlı´ va´m zcela vyjasnı´, zˇe odpovı´da´te za to, aby se da´ma prˇemı´stila mimo vasˇi dra´hu. Zˇidle se mimo vasˇ´ı dra´hu neprˇesune automaticky, jako by zda´nliveˇ veˇdeˇla, co by se podle va´s meˇlo sta´t. Stejneˇ tak by se nemeˇla bez patrˇicˇne´ komunikace z vasˇ´ı strany prˇemı´stit ani da´ma. Jakpak by se va´m mohla vyhnout, kdyzˇ jste nechal sve´ pazˇe (a ji v nich) pozadu? Tancˇ´ı-li dva lide´ spolu, neˇjveˇtsˇ´ı velikost otocˇenı´, jizˇ lze pohodlneˇ zvla´dnout, je o trˇi osminy (pokud netancˇ´ıte pivotu cˇi spinu). Je to totizˇ nejveˇtsˇ´ı vytocˇenı´ chodidel, jezˇ mu˚zˇe pohodlneˇ prove´st osoba jdoucı´ dozadu. Cˇasto vsˇak by´vajı´ k videˇnı´ pa´ry, jak prˇeta´cˇejı´ ota´cˇky vlevo cˇi pohyby na zpu˚sob tka´neˇ (the Weave), aby dosa´hly pozˇadovane´ho smeˇru. Cˇloveˇk dokonce vı´da´ prˇemeˇny (the Chasse´) zatocˇene´ v rohu
76
parketu doleva! Prˇitom je da´ma vzˇdycky tı´m, kdo to odna´sˇ´ı! Na zˇa´dnou z teˇchto odchylek nepohlı´zˇ´ım laskavy´m okem. Ukazujı´ na sˇpatnou vy´chovu a absenci za´kladnı´ch znalostı´ pravidel provozu. Jsou dva aspekty promena´dnı´ho postavenı´, jezˇ urcˇujı´, zda pa´n je tanecˇnı´kem, s nı´mzˇ se dobrˇe tancˇ´ı: 1. Veˇtsˇina pa´nu˚ deˇla´ zdvih na prave´m chodidle a pak se prˇemı´stı´ na leve´ chodidlo smeˇrem dolu˚, obvykle s extre´mnı´m sklonem doleva. Tı´m da´mu zarucˇeneˇ vyhodı´ z rovnova´hy. Spra´vneˇ by meˇlo dojı´t k tomuhle: Pa´n by meˇl jı´t do zdvihu od prave´ho chodidla na leve´ chodidlo, takzˇe by meˇl mı´t pocit, zˇe jde ‘nahoru’ do promena´dy. Rychlou prohlı´dkou technicky´ch prˇ´ırucˇek zjistı´me, zˇe tancˇ´ıme-li do promena´dnı´ho postavenı´, nenı´ zde zˇa´dny´ sklon doleva. Kdyzˇ jej vidı´m, vha´nı´ mi to slzy do ocˇ´ı, a tak opeˇt nevidı´m na cˇ´ıslo na pa´novy´ch za´dech. 2. Kdyzˇ pa´n prˇemı´st’uje leve´ chodidlo do promena´dnı´ho postavenı´, meˇl by se snazˇit jı´m dosednout trochu vzadu. Kdyzˇ pote´ deˇla´ krok pravy´m chodidlem, nevecpe se da´meˇ na jejı´ ‘prkno’. Pokud se tam vecpe, vytlacˇ´ı da´mu svou pravou kycˇlı´ ven z rovnova´hy. Rˇ´ıka´m tomu rusky´ krok — Nokerova!30 Ve skutecˇnosti nechci vu˚bec nikdy cı´tit levou nohu da´my doty´kat se me´ prave´ nohy, kdyzˇ se pohybuji v promena´dnı´m postavenı´. Kdyzˇ jejı´ nohu cı´tı´m, bud’ je jejı´ akce nohou prˇ´ılisˇ rychla´ nebo, a to je pravdeˇpodobneˇjsˇ´ı, jsem se do promena´dnı´ho postavenı´ svou levou nohou sˇpatneˇ strefil nebo se sˇpatneˇ strefila ona! Nenı´ pochyb o tom, zˇe veˇnuje-li pa´n potrˇebny´ cˇas tomu, aby teˇmto pojmu˚m porozumeˇl, bude se s nı´m da´ma´m mnohem le´pe tancˇit. 30
O prˇ´ıpadne´m prˇ´ıbuzenske´m vztahu s onı´m „sˇve´dsky´m gentlemanem“ (str. 35) se v pu˚vodnı´m textu nic nepravı´. (Ve skutecˇnosti jde opeˇt o onomatopoickou kontrakci, tentokra´t ale u vy´razu „Knock HER over“.) Pozn. prˇekl.
77
Rovnova´ha, vystupova´nı´ a prezentace jeho partnerky se notneˇ zlepsˇ´ı a lide´ mu zacˇnou rˇ´ıkat, jak moc se zlepsˇil, a nejen to. Bude se rovneˇzˇ vyhrˇ´ıvat ve chva´le sve´ partnerky.
78
Kladenı´ chodidel a hadı´ nohy My tanecˇnı´ ucˇitele´ jsme podivna´ cha´ska! Stojı´me prˇed skupinou lidı´, kterˇ´ı na´m visı´ na rtech a lapajı´ po kazˇde´m nasˇem sloveˇ, a hned je zacˇneme ma´st nasˇ´ı bezmysˇlenkovitou volbou slov a fra´zı´, jezˇ jak se patrˇ´ı nevyjadrˇujı´ to, co jim chceme sdeˇlit. Je patrneˇ prˇezˇitkem nasˇ´ı kolonia´lnı´ minulosti, kdy, konfrontova´ni s osobou jine´ rasy cˇi kultury, jsme meˇli tendenci mluvit mnohem hlasiteˇji a pomaleji. Oni va´m nerozumeˇjı´, lhostejno jak hlasiteˇ cˇi pomalu mluvı´te. Tak tedy, v klı´cˇove´ prvnı´ cˇa´sti prvnı´ lekce vsˇichni rˇ´ıka´me: „Pa´nove´, tento tanec, jako vsˇechny tance, zacˇ´ına´ levy´m chodidlem. Nuzˇe — prˇipraveni? Levy´m chodidlem vprˇed!“ A oni vsˇichni jako jeden muzˇ vystrcˇ´ı leve´ chodidlo doprˇedu, jako by zkousˇeli, jestli je voda v rybnı´ce tepla´. A my si myslı´me, zˇe hloupı´ jsou ONI! Tı´m, co jsme meˇli rˇ´ıci, je neˇco v tomto duchu: „Ted’ stojı´te na prave´m chodidle, uzˇijte svalu˚, kolene a kotnı´ku te´to nohy, abyste prˇemı´stili sve´ teˇlo doprˇedu a dosedli na leve´ chodidlo — vidı´te? Zrovna jako prˇi chu˚zi.“ Nevystartovalo by je to do pohybu na to prave´ chodidlo? Ne, ja´ myslı´m leve´ chodidlo! Meˇl jsem totizˇ na mysli „to spra´vne´“ (tedy 79
leve´) chodidlo. Vidı´te, v cˇem je zakopany´ pes? Obdobneˇ, pokud rˇekneme „leve´ chodidlo stranou“, nasˇi zˇa´ci vrtı´ levou nohu i s chodidlem do strany a vypadajı´ jako Harry Worth!31 (Kdozˇe? Zeptejte se sve´ho ucˇitele nebo svy´ch rodicˇu˚.) Ovsˇemzˇe jsme meˇli rˇ´ıci: „Uzˇijte sve´ prave´ nohy k prˇemı´steˇnı´ sve´ho teˇla smeˇrem ke vasˇ´ı leve´ straneˇ a dosedneˇte levy´m chodidlem na parket.“ Tohle je jen prvnı´ch pa´r kroku˚ prvnı´ho tance — zˇe na´m to jde dobrˇe?! Pokud tedy vezmeme v u´vahu procento nasˇich klientu˚, pro neˇzˇ anglicˇtina nenı´ jejich rodny´m jazykem, nenı´ obtı´zˇne´ si prˇedstavit jejich smetenı´ zmatenı´! Musı´me by´t velmi pecˇlivı´ prˇi volbeˇ svy´ch slov a soucˇasneˇ k nim nesmı´me mluvit jako ke trˇ´ıdeˇ devı´tilety´ch blbecˇku˚ a retardu˚! Beˇzˇny´ chlapı´k i jeho manzˇelka jsou obvykle velmi dobrˇ´ı, cˇi neˇkdy dokonce vynikajı´cı´ ve sve´m vlastnı´m oboru, at’uzˇ je to neurochirurgie nebo budova´nı´ kanalizace. My bychom si meˇli zapamatovat, zˇe tancova´nı´ nenı´ zˇa´dna´ supersˇpicˇkova´ veˇda a zˇe by´t tanecˇnı´m ucˇitelem nutneˇ nemusı´ znamenat obzvla´sˇteˇ vysoky´ stupenˇ intelektu. Neˇkterˇ´ı z nasˇich zˇa´ku˚ jsou ve skutecˇnosti docela chytrˇ´ı a rozumeˇjı´ dlouhy´m slovu˚m — trˇeba „marmela´da“! My pak jdeme a snazˇ´ıme se je naucˇit, jak tancˇit v rytmu, cˇi prˇesneˇji rˇecˇeno, rytmicky s muzikou. Kdyzˇ tedy deˇlajı´ sve´ prvnı´ va´have´ kroky, hula´ka´me na neˇ: „SLOW–SLOW-QUICK-QUICK“. Pomale´ kroky zabı´rajı´ dveˇ doby, a my uzˇ´ıva´me k jejich vyja´drˇenı´ jednoslabicˇne´ho zvuku? Prˇipomı´na´ mi to krˇik rozhodcˇ´ıho v ragby, kdyzˇ se chysta´ vydat pokyn k utvorˇenı´ mly´na. Je to akcˇnı´ situace plna´ vysoke´ho napeˇtı´ a on uzˇije dvojslabicˇne´ho vy´razu — „vazˇte“!! 31 Harry Worth (1917-1989) — Britsky´ komik. Jeho klasicky´m cˇ´ıslem bylo postavit se vedle skla vy´lohy, takzˇe bylo videˇt jen polovinu teˇla prˇ´ımo a tute´zˇ polovinu odrazem ve vy´loze. Zvednutı´m viditelne´ nohy i pazˇe pak vytvorˇil iluzi, zˇe se vzna´sˇ´ı. Pozn. prˇekl.
80
Vyslovit vy´raz „slow“ trva´ stejneˇ dlouho jako „quick“. Avsˇak, pokud jej budeme vyslovovat pomaleji a hlasiteˇji, budeme opeˇt ucˇit skupinu devı´tilety´ch blbecˇku˚. Maly´ doplneˇk k vy´slovnosti by to zajiste´ napravil — dejte vy´razu „slow“ dveˇ slabiky — „slow-wow“. Zkusme to. . . „slow-wow, slow-wow, quick, quick“ — ano, tohle funguje u mne.
Kladenı´ chodidel Prˇedstavte si sebe, jak otevı´ra´te sˇroubovacı´ vı´ko u zavarˇovacı´ sklenice. Drzˇ´ıte sklenici pevneˇ jednou rukou a vı´ko odsˇroubova´va´te druhou. Avsˇak sı´la,32 kterou pu˚sobı´ kazˇda´ z rukou, je stejna´. Stejneˇ je tomu tak, pokud prˇi tanci deˇla´te krok. U nohou se musı´ vytvorˇit jejich vza´jemna´ afinita, aby obeˇ pracovaly spolu. Jaky´koliv krok, kdy se chodidla a nohy rozevı´rajı´ je trˇeba prove´st „nu˚zˇkovy´m“ tlakem svalu˚ (dost podobny´m jako prˇi uzˇitı´ sady pruzˇinovy´ch expande´ru˚ hrudnı´ku). Obdobneˇ, jaky´koliv pohyb, kdy se nohy „uzavı´rajı´ “ k sobeˇ je trˇeba prova´deˇt s pocitem sta´hnutı´ (obdobneˇ, jako u posilovacı´ho prˇ´ıstroje zvane´ho Bullworker). Tato afinita mezi obeˇma nohama, spojena´ s korektnı´m uzˇ´ıva´nı´m zdvihu a snı´zˇenı´, je odpoveˇdna´ za tvorˇenı´ one´ prchave´ kvality akcı´ na zpu˚sob Rolls-Royce, jizˇ se tanecˇnı´ci snazˇ´ı vytvorˇit. Bohuzˇel, hesla jako „stlacˇ, pohni, vyrazˇ a jed’“, jichzˇ ucˇitele´ s oblibou uzˇ´ıvajı´, majı´ za na´sledek, zˇe tanecˇnı´k postrkuje sva´ chodidla, namı´sto aby prˇemı´st’oval teˇlo. Hy´bat nohou a chodidlem bez svalove´ aktivity stojne´ (podpu˚rne´) nohy je jako kdyzˇ pustı´te svou sklenici. 32 Prˇesneˇji, jde o stejnou velikost momentu sı´ly, ktery´m pu˚sobı´ kazˇda´ z rukou (pozn. prˇekl.).
81
Hadı´ nohy V poslednı´ch letech by´va´m mnoha svy´mi minuly´mi, soucˇasny´mi a by´valy´mı´ zˇa´ky osocˇova´n, zˇe jim rˇ´ıka´m, zˇe jsou „hadı´ nohy“.33 To mne zma´tlo, jelikozˇ jsem nikdy takto nikoho nepojmenoval, prosteˇ proto, zˇe si hada s nohama nedovedu prˇedstavit. Pak mi svitlo! Ovsˇem, zˇa´ci zrˇ´ıdka naslouchajı´! Mnoha ru˚zny´m zˇa´ku˚m jsem cˇasto opakoval na´sledujı´cı´: „Prˇemı´st’ujesˇ sve´ chodidlo rychlostı´ u´tocˇ´ıcı´ho hada!“ Rumba je jediny´m tancem, kde se pohybujı´cı´ se chodidlo prˇemı´st’uje hbiteˇ. Je tomu tak proto, aby chodidlo mohlo co mozˇna´ nejdrˇ´ıve prˇevzı´t va´hu a aby zbylo dost cˇasu pro provedenı´ charakteristicke´ akce kycˇlı´. Obecneˇ vzato vsˇak musı´ akce k prˇemı´st’eˇnı´ teˇla vycha´zet ze stojne´ nohy, tak, zˇe chodidlo krocˇne´ nohy dosedne na parket pra´veˇ, aby nabralo va´hu pod vasˇ´ım centrem. Jestlizˇe si to moji zˇa´ci vylozˇili tak, zˇe jim rˇ´ıka´m „hadı´ nohy“, tak dobra´ — meˇl jsem pro sve´ zˇa´ky mnohem horsˇ´ı jme´na. Slovo za´veˇrem: Pa´nove´, vyta´hneˇte se do sve´ plne´ vy´sˇky a bud’te udatnı´! To, zˇe chodidlo Vasˇ´ı partnerky dosedne na parket drˇ´ıve nezˇ vasˇe, poznat doka´zˇete — ucı´tı´te to. Zastavı´ va´s to na vasˇ´ı dra´ze! Seberte svou odvahu a rˇekneˇte sve´ partnerce: „Prosı´m nepokla´dej chodidlo, dokud nedosedlo na parket chodidlo me´.“ S u´smeˇvem prˇidejte jesˇteˇ jednou „prosı´m“ jako bonus, ale trvejte na sve´m! Da´ma, jejı´zˇ chodidlo doseda´ na parket drˇ´ıve, je totizˇ zdrojem chronicky´ch u´trap. Je to jako tahat s sebou kotvu! Znamena´ to, zˇe je to ona, kdo urcˇuje rozsah a timing VASˇEHO kroku. Kdo v tomhle tanci vede? Meˇl jste mylny´ dojem, zˇe to je na va´s jakozˇto na partnerovi. . . Trˇeba to za´visı´ na tom, kdo platı´ za lekci!
33
V origina´le Snakefeet; najdete leda v mytologii cˇi u starozˇitne´ho na´bytku (pozn. prˇekl.).
82
Fetisˇ chodidla Mezi lidmi v Tanecˇnı´m Sveˇteˇ se traduje uzˇ po velmi mnoho let my´tus, zˇe kazˇde´ chodidlo musı´ by´t neˇjakou svou cˇa´stı´ neusta´le v kontaktu s parketem. Tato mysˇlenka je absolutneˇ nesmyslna´, jaky´koliv pokus o neusta´ly´ kontakt mu˚zˇe ve´st pouze k tomu, zˇe akce jsou teˇzˇkopa´dne´. Zbeˇhly´ tanecˇnı´k bud’ umı´st’uje sve´ chodidlo prˇi vedenı´ patou,34 cozˇ je norma´lnı´ akce chu˚ze, nebo sˇvihovou akcı´. Prˇi prova´deˇnı´ KROKU CHU˚ZE VPRˇED je pra´ce pohybujı´cı´ho ´ sek mezi pose chodidla na´sledujı´cı´: Sˇpicˇka–brˇ´ısˇko–pata, plosˇe. U lohami „brˇ´ısˇko“ a „pata“ nezahrnuje zˇa´dny´ kontakt s parketem a k nakrocˇenı´ na patu docha´zı´, kdyzˇ se chodidlo blı´zˇ´ı konci de´lky kroku a noha je nejvı´ce naprˇ´ımena. Pata je v kontaktu s parketem pouze na konci de´lky kroku, ne v pru˚beˇhu cele´ho kroku chu˚ze. Prˇi prova´deˇnı´ KROKU CHU˚ZE VZAD je zˇivotneˇ du˚lezˇite´ uvolnit sˇpicˇku prˇednı´ho chodidla, jinak bude va´ha ‘zakotvena’ do parketu a u nesˇt’astne´ho partnera to povede k drasticke´mu omezenı´ mozˇnosti postupovat doprˇedu. Sunutı´ paty tohoto prˇednı´ho chodidla po parketu vsˇak nesmı´ by´t delsˇ´ı nezˇ padesa´t milimetru˚. Jakmile se sˇpicˇka zdvihne, chodidlo se uvolnı´ z parketu azˇ do chvı´le, kdy bude noha protazˇena tak, aby bylo daleko za chodidlem stojne´ nohy. Pote´ se do kontaktu (s parketem) dostane nejprve sˇpicˇka. 34
Viz Pozna´mka autora na str. 181 (pozn. prˇekl.)
83
Existuje ovsˇem spousta situacı´, kdy je absolutneˇ nezbytne´ uzˇ´ıvat tlaku pohybujı´cı´m se chodidlem do parketu. Obecneˇ vzato to platı´ pro vesˇkere´ prˇ´ısuny, kdy tlak do parketu podneˇcuje prˇedstavu prˇisunova´nı´ chodidla k opacˇne´mu rameni (prˇemy´sˇleli jste neˇkdy o prˇ´ısunu chodidla ke sve´mu opacˇne´mu rameni? — tak o tom prˇemy´sˇlejte nynı´!) a prˇa´nı´ zachova´vat beˇhem cele´ho prˇ´ısunu svalovou afinitu mezi nohama. Prˇi prˇisunutı´ chodidel musı´ vzˇdy docha´zet k pocitu (s)ta´hnutı´. Patove´ stazˇenı´ (Heel Pull) (vymı´rajı´cı´ umeˇnı´, pokud kdy vu˚bec existovalo) a zmeˇna smeˇru (Change of Direction), oba tyto na´dherne´ pohyby vyzˇadujı´ tlak pohybujı´cı´m se chodidlem. Bez jeho uzˇitı´ by vy´sledek byl vskutku katastrofa´lnı´. Snad jste uzˇ zaslechli termı´n „kladenı´ chodidel“? Nu ano, to je typicky´ prˇ´ıklad. Zda´ se, zˇe pru˚meˇrny´ tanecˇnı´k si je svy´ch chodidel velice veˇdom. Cˇasto se pta´: „Kam ma´m da´t chodidlo?“ Veˇtsˇinou takove´mu studentovi odpovı´da´m, aby dal chodidlo DOLU˚. Hrajeme-li libovolnou mı´cˇovou hru, naprˇ. tenis, snazˇ´ıme se zasa´hnout mı´cˇ. Zde bohuzˇel zˇa´dny´ mı´cˇ, ktery´ bychom meˇli zasa´hnout, nema´me, a tak ma´me sklon deˇlat si starost, kam chodidlo dosˇla´pne, namı´sto toho, „kdy“ a „jak“ by meˇlo dosˇla´pnout. Prˇi tanci, stejneˇ jako v rea´lne´m zˇivoteˇ (cˇi v tenisu), se teˇlo pohybuje a chodidlo shromazˇd’uje jeho va´hu. Pokud jde o pra´ci chodidel, cozˇ je u´daj o tom, ktera´ cˇa´st chodidla se doty´ka´ parketu, vzˇdy se mi vybavı´ stara´ reklama na pneumatiky. Vasˇe bezpecˇnost za´visı´ na nepatrne´ plosˇce, kde je guma v kontaktu s vozovkou. Tı´m, cˇ´ım se v libovolne´m dane´m okamzˇiku musı´me doty´kat parketu, je spra´vna´ cˇa´st chodidla, „protozˇe silnice se doty´ka´ jen mala´ cˇa´st pneumatiky“.
84
Beˇzˇne´ chyby chodidel Chybeˇjı´cı´ vedenı´ patou35 (pa´n i da´ma) Vsˇechny standardnı´ tance jsou zalozˇeny na akci norma´lnı´ chu˚ze, kdy na parket nakrocˇ´ı pata a pak ihned klesne cele´ chodidlo. To poskytuje tanecˇnı´kovi za´kladnu rovnova´hy, z nı´zˇ mu˚zˇe vycha´zet. Akce dosˇla´pnutı´ na/prˇes sˇpicˇku obvykle znamena´, zˇe vystrkujeme chodidlo prˇed teˇlo a kycˇle necha´va´me vzadu. Je trˇeba poznamenat, zˇe vesˇkere´ kroky doprˇedu by meˇly zacˇ´ınat v dolnı´ cˇa´sti zad, s kompresı´ v koleni stojne´ nohy. To umozˇnı´ kycˇlı´m pohybovat se doprˇedu a vedenı´ patou se stane nevyhnutelny´m. Anebo je dobrˇe mozˇne´, zˇe se tanecˇnı´k (cˇi tanecˇnice) snazˇ´ı kla´st jedno chodidlo prˇ´ımo prˇed druhe´, jak se bojı´, aby nesˇla´pl na sˇpicˇku sve´ partnerce cˇi partnerovi. At’ uzˇ je prˇ´ıcˇina jaka´koliv, bez vedenı´ patou prova´deˇne´ho s cˇisty´m nakrocˇenı´m bude teˇlo obtı´zˇneˇ udrzˇovat svislou linii. To se navenek projevı´ jako vystrkova´nı´ chodidel a hlavy strˇ´ıdaveˇ doprˇedu a dozadu, cozˇ nevypada´ peˇkneˇ. 35
Viz Pozna´mka autora na str. 181 (pozn. prˇekl.)
85
Chybeˇjı´cı´ uvolneˇnı´ sˇpicˇky prˇednı´ho chodidla prˇi krocı´ch vzad (pa´n i da´ma) Tato konkre´tnı´ chyba vı´ce prˇevla´da´ u tanecˇnic a obvykle pada´ na vrub obuvi s vysoky´mi podpatky a neochoteˇ dam prˇena´sˇet va´hu skrze patu a prˇes patu dozadu, prˇitom valit chodidlo dozadu, a jak se va´ha prˇemı´st’uje vzad, uvolnˇovat sˇpicˇku prˇednı´ho chodidla. Tanecˇnice (nebo tanecˇnı´k) se musı´ pohybovat dozadu od paty chodidla stojne´ nohy. Zu˚sta´va´-li prˇednı´ sˇpicˇka ‘ukotvena´’ v parketu, velmi to zhorsˇuje schopnost partnera pohybovat se kuprˇedu. Je-li prˇednı´ sˇpicˇka ‘ukotvena´’, nemohou se kycˇle tanecˇnice posunout dozadu. Jejı´ partner (jehozˇ pohyb kuprˇedu by meˇl zacˇ´ıt v dolnı´ cˇa´sti zad a prostrˇednictvı´m jeho kycˇlı´) se nemu˚zˇe doprˇedu hnout, jelikozˇ v prostoru, ktery´ by meˇl zaujmout, se nacha´zı´ ohromny´ pa´r kycˇlı´ jeho partnerky. Je rovneˇzˇ velmi du˚lezˇite´, aby se prˇednı´ sˇpicˇka uvolnila okamzˇik prˇed tı´m, nezˇ va´hu prˇebere zadnı´ chodidlo. To znamena´, zˇe po zlomek sekundy spocˇ´ıva´ va´ha tanecˇnice pouze na pateˇ prˇednı´ nohy.
Opomenutı´ snı´zˇit patu prˇi vsˇech pe´rovy´ch uzavrˇenı´ch a zakoncˇenı´ch (da´ma) Pe´rove´ uzavrˇenı´ (the Feather Finish) je jednoduchy´ pohyb, avsˇak plny´ nebezpecˇ´ı pro da´mu, obzvla´sˇteˇ, je-li zacˇa´tek v promena´dnı´m postavenı´. Zahrnuje ve trˇech krocı´ch pohyby do trˇ´ı ru˚zny´ch smeˇru˚ – doprˇedu, stranou, dozadu. K tomu navı´c se da´ma musı´ prˇemı´stit o delsˇ´ı vzda´lenost, jelikozˇ je na vneˇjsˇ´ı straneˇ ota´cˇky. Je to prˇi trˇetı´m kroku, levy´m chodidlem vzad v protipohybove´m postavenı´, kdy docha´zı´ ke karambolu. Prava´ pata musı´ klesnout, pra´veˇ kdyzˇ leve´ chodidlo mı´jı´ prave´. Ne drˇ´ıve, ani pozdeˇji, ale pra´veˇ kdyzˇ se chodidla mı´jejı´. Onen krok pravy´m chodidlem zacˇ´ına´ jako pohyb
86
doprˇedu, avsˇak v okamzˇiku dosˇla´pnutı´ je chodidlo v poloze stranou vzhledem k leve´mu chodidlu. Potom, kdyzˇ je mı´jı´ chodidlo leve´, je ´ ZI´ prˇi pohybu to v situaci pohybu vzad, a jak kazˇdy´ vı´, NEDOCHA dozadu ke ZDVIHU CHODIDEL. Dejte patu DOLU˚. Prˇi tom, jak se prˇi pohybu vzad va´ha prˇesouva´ chodilem dozadu, pak mu˚zˇete uvolnit sˇpicˇku prˇednı´ho chodidla a tı´m uhnout svy´m skveˇly´m teˇlem partnerovi z cesty. Nu, kdepak uzˇ jsem to jen videˇl? Ach ano, v prˇedchozı´m odstavci! Nenı´ to legracˇnı´?
Quickstep — cˇtvrty´ krok prˇemeˇn a krˇ´ızˇenı´ (pa´n) Prˇi prˇemeˇna´ch (the Chasse´) a krocı´ch krˇ´ızˇenı´ (the Lock) je jednou z beˇzˇneˇjsˇ´ıch chyb, ktere´ deˇlajı´ tanecˇnı´ci nizˇsˇ´ıch trˇ´ıd, vedenı´ patou prˇi cˇtvrte´m kroku namı´sto pohybu prˇes sˇpicˇku na patu.36 Tı´m, co tuto chybu zpu˚sobuje, je neudrzˇenı´ zdvihu z prˇedchozı´ho kroku. Vypozoroval jsem vsˇak, zˇe k tomu cˇasto docha´zı´, pokud se pa´n prˇi prˇedchozı´m kroku otocˇ´ı prˇ´ılisˇ doleva. Vzˇdycky pa´na ucˇ´ım, aby sve´ teˇlo udrzˇoval rovnobeˇzˇneˇ se steˇnou, pode´l nı´zˇ se pohybuje, a netocˇil se doleva. Je trˇeba ho prˇesveˇdcˇit, zˇe bude mı´t pro krok mimo partnerku dostatek mı´sta, jelikozˇ uzˇ je vzhledem k prave´ straneˇ partnerky v postavenı´ na sˇ´ırˇku jedne´ nohy stranou. Otocˇ´ı-li se doleva, deˇla´ pak pohyb doprˇedu namı´sto stranou, cozˇ zpu˚sobı´, zˇe na´sledujı´cı´ krok zacˇne s vedenı´m patou. Korektnı´ smeˇrova´nı´ cˇelem ke zdi, jezˇ zajistı´ krok stranou, vyloucˇ´ı tuto chybu dosti u´cˇinneˇ. 36
Pa´nove´ si neˇkdy neuveˇdomujı´ vsˇechny rozdı´ly v technice u prˇemeˇny stranou a u cˇtvrtota´cˇky. V nasˇich tanecˇnı´ch se neˇkdy dokonce vyucˇuje pod na´zvem cˇtvrtota´cˇka cosi mezi tı´m. Viz rovneˇzˇ str. 144. Pozn. prˇekl.
87
Trˇetı´ krok beˇzˇene´ho zakoncˇenı´ (pa´n) Pra´ce chodidel u tohoto kroku beˇzˇene´ho zakoncˇenı´ (the Running Finish) by meˇla by´t sˇpicˇka-pata, cˇastou chybou vsˇak by´va´, zˇe pa´n vede patou. Je nezbytne´, aby pa´n prˇi kroku na prave´ chodidlo, jenzˇ tomu prˇedcha´zı´, ke zdvihu uzˇil tlaku chodidlem. Bez tohoto zdvihu by se pa´n snı´zˇil a pokracˇoval dalsˇ´ım krokem s vedenı´m patou.
Waltz a quickstep: Cˇtvrty´ krok ota´cˇky vpravo (da´ma) Tato chyba v pra´ci chodidel je nanejvy´sˇ obvykla´. Cˇtvrty´ krok ota´cˇky vpravo (the Natural Turn) postra´da´ vedenı´ pravy´m chodidlem. Prˇ´ıcˇinou mu˚zˇe by´t nedostatecˇna´ komprese kolene po prˇ´ısunu ve trˇetı´m kroku. Absence komprese kolene je obvykle du˚sledkem toho, zˇe pa´n necha´ svou va´hu spadnout dozadu a da´ma tedy komprese kolene a na´sledne´ho vedenı´ patou obtı´zˇneˇ dosahuje. Prˇi snizˇova´nı´ a kompresi musı´ pa´n udrzˇet svou va´hu vprˇedu, aby partnerka meˇla va´hu nad svy´mi patami a ne nad sˇpicˇkami.
Valcˇ´ık: Absence vedenı´ pravou patou ve cˇtvrte´m kroku ota´cˇky vlevo (da´ma) Toto je obvykle vy´sledkem prˇeta´cˇenı´, jezˇ zpu˚sobı´, zˇe da´ma prˇi ota´cˇce vlevo (the Reverse Turn) dosˇla´pne prˇed sve´ prave´ chodidlo a ma´ strach, aby nesˇla´pla na nohu partnerovi. Doporucˇil bych veˇtsˇ´ı kontrolu tocˇenı´ ze strany pa´na, cozˇ umozˇnı´ da´meˇ ve´st patu doprˇedu bez tocˇenı´ (jelikozˇ k tocˇenı´ docha´zı´ hlavneˇ prˇi kroku 3, kdy se krˇ´ızˇ´ı chodidla). Tı´m se vyloucˇ´ı zbytecˇne´ posˇkozenı´ pa´novy velmi drahe´ tanecˇnı´ obuvi.
88
Tango: Absence vedenı´ patou v prvnı´m a druhe´m kroku promena´dy (da´ma) Toto je daleko patrneˇjsˇ´ı u nizˇsˇ´ıch trˇ´ıd, pravdeˇpodobneˇ v du˚sledku obtı´zˇnosti vedenı´ patou smeˇrem do stran v obuvi s vysoky´mi podpatky. Je trˇeba tre´novat to bez vysoky´ch podpatku˚, aby se pohyb vtiskl do svalove´ pameˇti. Pote´, v obuvi s vysoky´mi podpatky, prosteˇ necha´me prˇ´ıslusˇny´ pohyb probeˇhnout. Nemu˚zˇete prˇipustit, aby va´sˇ tanec utrpeˇl nebo byl ohrozˇen vasˇ´ı nechutı´ pouzˇ´ıvat urcˇitou obuv. Kvalitnı´ tanecˇnı´ obuv je vyrobena tak, aby tu za´teˇzˇ doka´zala sne´st, a nemeˇla by da´meˇ bra´nit v korektnı´ pra´ci chodidel.
Prˇechod do promena´dnı´ho postavenı´ (pa´n i da´ma) Umı´st’ova´nı´ chodidel prˇi prˇechodu do promena´dnı´ho postavenı´ mu˚zˇe pu˚sobit strasˇlive´ proble´my. Chodidlo pohybujı´cı´ se nohy je trˇeba umı´stit trochu dozadu vzhledem k poloze rovnobeˇzˇne´ s chodidlem stojne´ nohy, aby toto posle´ze mohlo projı´t do na´sledujı´cı´ho kroku. Pamatujete si na osobu jme´nem Nokumova z jedne´ z prˇedchozı´ch kapitol?37 — Dveˇ teˇla, snazˇ´ıcı´ se zaujmout v te´mzˇe okamzˇiku stejne´ mı´sto. Pokud pa´n procha´zı´ promena´du svy´m pravy´m chodidlem, nesmı´ cı´tit levou nohu da´my. Cˇasto jsem sly´chal ucˇitele radit svy´m zˇa´kynı´m, aby tlacˇily na pa´nou pravou nohu, aby mu „vypomohly“. — Otrˇesu se prˇi pouhe´m pomysˇlenı´. Kdyby jaka´koliv da´ma tlacˇila na mou pravou nohu, bylo by to naposledy, co bychom spolu tancˇili.
37 Nenı´ u´plneˇ jasne´, koho ma´ autor na mysli. Zda onoho „sˇve´dske´ho gentlemana“ Nokuova (str. 35) nebo spı´sˇe ruskou da´mu jme´nem Nokerova, jezˇ se objevila neda´vno (str. 77). Vzhledem k tomu, zˇe zde to jsou oba partnerˇi, kterˇ´ı se cpou kazˇdy´ do prostoru toho druhe´ho, ma´ autor nejspı´sˇ na mysli jejich spolecˇne´ho potomka. Pozn. prˇekl.
89
Prvnı´ polovina ota´cˇky vpravo (The Half Natural Turn.) Trˇi male´ kroky. Pravy´m chodidlem vprˇed, levy´m chodidlem do strany, prˇ´ısun prave´ho chodidla k leve´mu. To prˇeci nemu˚zˇe by´t tak teˇzˇke´, zˇe? Nuzˇe, o tomto pohybu bylo popsa´no vı´ce papı´ru a snaze o jeho dokonale´ zvla´dutı´ veˇnova´no vı´ce peneˇz i cˇasu, nezˇ ktere´koliv jine´ stra´nce standardnı´ch tancu˚. Tento pohyb patrˇ´ı k za´kladu˚m waltzu a quickstepu a je prvnı´ akcı´, jı´zˇ se tanecˇnı´k ucˇ´ı jakozˇto pohybu zahrnujı´cı´mu sˇvih. Je za´kladem pohybu ve waltzu. Ted’ mozˇna´ rˇeknete: „Jak prosı´m?“ Panuje rozsˇ´ırˇene´ prˇesveˇdcˇenı´, zˇe za´kladem waltzu jsou kroky uzavrˇeny´ch zmeˇn (the Closed Changes), ale tak tomu nenı´ (viz kapitola „Abeceda waltzu“ v prvnı´ cˇa´sti te´to knihy, str. 42). I kdyzˇ jsou uzavrˇene´ zmeˇny prvnı´m pohybem, ktere´mu se studenti ucˇ´ı, waltz nereprezentujı´. Waltz je zalozˇen na jednosmeˇrne´ sˇvihove´ akci, jezˇ zahrnuje tocˇenı´, ve sve´m za´kladnı´m smyslu otocˇenı´ o 3/8 v jednom taktu hudby. Uzavrˇene´ zmeˇny zahrnujı´ DVA smeˇry v jedine´m taktu hudby, cˇemuzˇ odpovı´dajı´ dveˇ akce odtlacˇenı´ a zˇa´dny´ sˇvih. Prˇed neˇjaky´mi trˇiceti lety se v Aucklandu konalo mistrovstvı´ oblasti jizˇnı´ho Pacifiku. Organiza´torˇi pozvali k uka´zka´m, porotova´nı´ a
90
lekcı´m sˇpicˇkovy´ sveˇtovy´ profesiona´lnı´ pa´r. Na jeden u´zˇasny´ ty´den se Auckland zaplnil amate´rsky´mi a profesiona´lnı´mi tanecˇnı´ky, ucˇiteli a trene´ry z cele´ Austra´lie a Nove´ho Ze´landu, zˇa´dostivy´mi tento skveˇly´ pa´r, Michaela Barra a Vicky Green, uvideˇt a uslysˇet. Jejich uka´zky byly absolutneˇ sˇpicˇkove´. Skutecˇnost, zˇe Vickino zavazadlo se po cesteˇ ztratilo a tak tancˇila ve vycha´zkovy´ch sˇatech, jejı´ vy´kon nijak neznehodnotila. Kazˇdy´ s nimi chteˇl lekce, ale doba jejich pobytu zde byla omezena´ a tak bylo rozhodnuto, zˇe zˇa´dne´ individua´lnı´ lekce nebudou. Namı´sto toho se denneˇ od pondeˇlı´ do pa´tku konaly dveˇ trˇ´ıhodinove´ skupinove´ lekce v hotelu Intercontinental, vzˇdy od devı´ti do dvana´cti a od jedne´ do cˇtyrˇ. V u´tery´ ve cˇtyrˇi hodiny odpoledne Michael Barr prohla´sil: „Da´my a pa´nove´, jizˇ jsme v tomto sa´le vyucˇovali vcˇera sˇest hodin a dnes rovneˇzˇ sˇest hodin a jsme sta´le u prvnı´ poloviny ota´cˇky vpravo. S tı´m ted’ skoncˇ´ıme a zı´tra se pohneme da´le!“ Posluchacˇi v publiku zacˇali Michaela a Vicky okamzˇiteˇ bombardovat ota´zkami, ty´kajı´cı´mi se prvnı´ poloviny ota´cˇky vpravo (teˇch trˇ´ı maly´ch kroku˚), na neˇzˇ chteˇli odpoveˇd’! Veˇrˇ´ım tomu, zˇe kdyby nebyli rˇekli „uzˇ dost“, byli bychom zcela zabra´ni do prvnı´ poloviny ota´cˇky vpravo jesˇteˇ ve cˇtyrˇi odpoledne v pa´tek. Ze vsˇech teˇch lekcı´ ma´m audionahra´vky — ovsˇem, bylo to v dobeˇ, kdy video dosud nebylo dostupne´. Jako rozhodcˇ´ı se stavı´m vzˇdy na zacˇa´tek dlouhe´ strany parketu, abych meˇl nara´z vy´hled na neˇkolik pa´ru˚, jezˇ pravidelneˇ zahajujı´ waltz prvnı´ polovinou ota´cˇky vpravo. Na konci tohoto jedine´ho taktu ma´m jasnou prˇedstavu o relativnı´ vy´konnosti zu˚cˇastneˇny´ch pa´ru˚. Obcˇas by´va´ k videˇnı´ pa´r, jenzˇ zacˇ´ına´ svu˚j waltz cˇ´ımsi esotericky netradicˇnı´m. Cˇasto to zahrnuje trochu so´love´ho po´zova´nı´ a spojenı´ do pa´ru za pohybu. Zatı´mco pa´r tı´m u svy´ch veˇrny´ch fanousˇku˚ obvykle vyvola´ nadsˇene´ ovace, mnozı´ porotci se klonı´ k na´zoru, zˇe ma´ patrneˇ sˇpatnou techniku a zˇe se snazˇ´ı zakry´t sve´ za´sadnı´ nedostatky. Tento
91
jediny´ takt mu˚zˇe ve dvou sekunda´ch uka´zat, zˇe se pa´r doka´zˇe pohybovat plynule, a to se zahrnutı´m jak prˇ´ımy´ch svalovy´ch akcı´, tak i akcı´ vu˚lı´ nevyvolany´ch, zˇe cha´pe vnitrˇnı´ a vnejsˇ´ı stranu ota´cˇky a zˇe vı´, jak vytva´rˇet sˇvih rˇ´ızeny´ sklonem. Tedy porozumeˇnı´ technice, tre´ninkem zapracovane´ do vy´konu pa´ru a dolozˇene´ tı´m, zˇe pa´n ota´cˇ´ı prˇi prˇ´ısunu chodidel hlavu doprava. Prˇisunutı´ chodidel ve trˇetı´m kroku s kycˇlemi pa´na cˇelneˇ/prˇ´ımo do smeˇru tance, s pravy´m ramenem pa´na prˇed jeho levy´m ramenem a s hlavou otocˇenou doprava vytva´rˇ´ı prˇi tanci nejefektneˇjsˇ´ı linii. Dobrˇ´ı tanecˇnı´ci da´vajı´ prˇed nekonecˇny´m hleda´nı´m triku˚ k upouta´nı´ pozornosti prˇednost rozvı´jenı´ za´kladnı´ho te´matu kazˇde´ho tance a snazˇ´ı se prˇ´ıslusˇne´ pohyby prova´deˇt le´pe nezˇ jejich konkurenti. Rozeberme tedy prvnı´ polovinu ota´cˇky vpravo: Zacˇa´tek je s vahou na leve´m chodidle, cˇelem sˇikmo ke steˇneˇ. Krok 1. Vedenı´ patou prave´ho chodidla – spı´sˇe, nezˇ jako protazˇeny´ krok, dalo by se nejle´pe popsat jako umı´steˇnı´ chodidla (viz kapitola „Abeceda waltzu“ v prvnı´ cˇa´sti knihy, str. 42). Bude-li pa´n usilovat o vzda´lenost/velky´ rozsah, nebude schopen vytvorˇit rovnova´zˇnou za´kladnu potrˇebnou pro sˇvih. Je to podobny´ typ pohybu, jako deˇla´ placekicker38 v ragby cˇi ve fotbale. Krok 2. Druhy´ krok levy´m chodidlem by meˇl tendenci postupovat po te´zˇe smeˇrove´ linii, avsˇak kdyzˇ budete prova´deˇt tento sˇvihovy´ krok, bude teˇlo trochu otocˇene´, takzˇe hlava, ramena a kycˇle budou prˇiblizˇneˇ cˇelem ke steˇneˇ. Prˇi dosˇla´pnutı´ leve´ho 38
Hra´cˇ, ktery´ kope mı´cˇ z mı´sta, ze zemeˇ. Podrobneˇjsˇ´ı vymezenı´ a odlisˇenı´ te´to u´lohy v ragby, fotbale a v americke´m fotbale prˇekracˇuje ra´mec tohoto textu. Pozn. prˇekl.
92
chodidla je pa´n za´dy sˇikmo ke strˇedu, va´ha by meˇla by´t nad obeˇma chodidly. Linie jeho pazˇ´ı a ramen bude stejna´ jako vy´chozı´ smeˇr jeho postupu, tj. sˇikmo ke steˇneˇ. Krok 3. Tento krok ve skutecˇnosti vı´ce prova´dı´ hlava nezˇ chodidla. Vsˇe, co musı´ pa´n udeˇlat, je bez jake´hokoliv dalsˇ´ıho tocˇenı´ ramen otocˇit svou hlavu doprava, aby zameˇrˇil svu˚j pohled proti smeˇru tance. Vy´sledkem tohoto otocˇenı´ hlavy bude dokonale vyva´zˇeny´ prˇ´ısun chodidel. Pa´n musı´ cha´pat, zˇe sˇvih koncˇ´ı ve waltzu okamzˇikem umı´steˇnı´ chodidla prˇi druhe´m kroku, kdy je va´ha na obou chodidlech a zˇe prˇ´ısun chodidel se prova´dı´ natazˇenı´m, sklonem teˇla a otocˇenı´m hlavy. Vzˇdy jsem trval na tom, aby moji zˇa´ci procvicˇovali tento pohyb znovu a znovu sta´le dokola. Doporucˇuji, aby jej opakovali tak dlouho, dokud jej nedoka´zˇou prove´st trˇikra´t po sobeˇ. Pokud ztratı´ rovnova´hu, musejı´ znovu zacˇ´ıt od cˇ´ısla jedna. Obcˇas to neˇjakou chvı´li potrva´. Da´ma musı´ rovneˇzˇ doka´zat prove´st svou polovinu ota´cˇky a musı´ rozumeˇt prˇ´ıslusˇny´m principu˚m. Kdyzˇ postupuje dozadu, musı´ uvolnit sˇpicˇku sve´ho prave´ho chodidla a musı´ tı´m, zˇe vychy´lı´ svu˚j smeˇr, umozˇnit sve´mu partnerovi projı´t. (Povsˇimneˇte si prosı´m, zˇe jsem neuzˇil vy´razu „otocˇit se“.) Kdyzˇ ota´cˇ´ı boky a prˇemı´st’uje svou pravou nohu naprˇ´ıcˇ smeˇru tance tak, aby chodidlem zamı´rˇila do smeˇru tance, nesmı´ vzda´lenost prodlouzˇit ani nechat prave´ chodidlo sklouznout. Samozrˇejmeˇ, i kdyzˇ je prave´ chodidlo na mı´steˇ, musı´ ona celou svou vahou sta´le spocˇ´ıvat na leve´m chodidle. Neda´vno jsem prˇedna´sˇel a kladl jsem du˚raz pra´veˇ na tento bod. Kdyzˇ prˇisˇla rˇada na dotazy, skupina mlady´ch profesiona´lu˚ si mne zkusila „podat“ a vyzvala mne, abych jim uka´zal, kde zˇe to je vysveˇtlene´ v technicky´ch prˇ´ırucˇka´ch. Nenı´ to u´zˇasne´? Podat si mne? Kla´st mi ota´zky? Nema´te tusˇenı´, jak je tohle osveˇzˇujı´cı´. Odpoveˇdeˇl 93
jsem jim, zˇe je to obsazˇeno ve vyja´drˇenı´ „bez zdvihu chodidel na vnitrˇnı´ straneˇ ota´cˇek“ v cˇa´sti veˇnovane´ zdvihu a snı´zˇenı´ a zˇe jejich ota´zky jen posı´lily me´ tvrzenı´ vyja´drˇene´ v pru˚beˇhu lekce, zˇe studenti, prˇipravujı´cı´ se k profesiona´lnı´m zkousˇka´m, musejı´ by´t vedeni starsˇ´ımi zkusˇeny´mi profesiona´ly, aby rozumeˇli du˚vodu˚m pro nejru˚zneˇjsˇ´ı technicke´ termı´ny; pouhe´ memorova´nı´ a papousˇkova´nı´ nestacˇ´ı. Nynı´ je nacˇase, aby kazˇdy´ z obou nasˇich partneru˚ prˇevzal na sebe brˇ´ımeˇ — toho druhe´ho v pa´ru! Nynı´ totizˇ musejı´ zdolat tuto neuveˇrˇitelneˇ obtı´zˇnou figuru, jizˇ tvorˇ´ı cele´ trˇi doby hudby a jezˇ zahrnuje dveˇ sekundy, kdy tancˇ´ı spolu a doty´kajı´ se navza´jem svy´mi teˇly. Zkusili jste to? Zafungovalo to? Ovsˇemzˇe jsem ocˇeka´val, zˇe odlozˇ´ıte knihu a zkusı´te to. Nechte mne ha´dat. . . Sˇlo to vcelku dobrˇe azˇ do chvı´le, kdy jste se snazˇili dosa´hnout rovnova´hy prˇi prˇ´ısunu chodidel. Zde je poslednı´ tajemstvı´. . . Da´my, ujisteˇte se, zˇe prˇi prˇisunova´nı´ chodidla prˇimyka´te svu˚j levy´ bok k partnerovi. Jinak ho budete vytahovat z bot. Veˇtsˇina dam posunuje kycˇle do strany ve stejne´m smeˇru jako prˇisunujı´cı´ se chodidlo. Musejı´ pochopit, zˇe leve´ chodidlo se pohybuje do strany smeˇrem k prave´mu chodidlu, ale leva´ kycˇel se se musı´ pohybovat doprˇedu. Psana´ technika to rovneˇzˇ uva´dı´. Stojı´ tam „teˇlo dokoncˇuje ota´cˇku“. Prˇi tomto pohybu je trˇeba prˇekona´vat mnoha´ dalsˇ´ı u´skalı´, ja´ jsem jenom vyzdvihl ta nejdu˚lezˇiteˇjsˇ´ı. Ma´te-li potı´zˇe, hledejte radu a poucˇenı´. My vsˇichni ma´me tendenci okamzˇiteˇ vinit z potı´zˇ´ı partnera cˇi partnerku, a prˇitom se nezbytneˇ o jeho cˇi jejı´ chybu nejedna´. Jestlizˇe pa´n doka´zˇe prove´st neˇjaky´ pohyb v rovnova´ze na prˇijatelne´ technicke´ u´rovni, dostane se da´meˇ, pote´, co ji uchopı´ do svy´ch pazˇ´ı, prˇ´ılezˇitosti sta´t se soucˇa´stı´ jeho pohybove´ho „soustrojı´ “. Cˇasto jsem probudil ve sve´m trene´rovi zurˇivost ota´zkami jako: „Jak v tom vedu da´mu?“ Nebo: „Co prˇitom ma´ cı´tit da´ma?“ Na to se mi vzˇdycky dostalo jednoznacˇne´ odpoveˇdi: ˇA ´ DNEˇ!!“ „O da´mu starost nemeˇj. Ty to koukej udeˇlat POR
94
Spa´dna´ ota´cˇka vlevo (The Fallaway Reverse Turn.) Jedna´ se o kroky, ktere´ prˇivedly do kapes tanecˇnı´ch ucˇitelu˚ neuveˇrˇitelne´ spousty peneˇz a jezˇ u veˇtsˇiny pa´ru˚ vyvola´vajı´ strach a obavy. Chci zde vyzdvihnout na´strahy a prˇedat da´le, jak doufa´m, korektnı´ informace, abych tento pohyb usnadnil komukoliv, kdo s nı´m zrovna ma´ potı´zˇe. Spa´dna´ ota´cˇka vlevo je pohyb tvorˇeny´ trˇemi kroky, z nichzˇ dva zahrnujı´ tocˇenı´ doleva, tj. proti smeˇru hodinovy´ch rucˇicˇek. Trˇetı´ krok je ve spa´dne´m postavenı´, cozˇ je promena´dnı´ postavenı´ s pohybem dozadu. Je to nesˇt’astne´ pojmenova´nı´ s hrozny´mi konotacemi. Ve skutecˇnosti nema´ s jaky´mkoliv pada´nı´m kamkoliv vu˚bec nic spolecˇne´ho! Naucˇit se tancˇit podle neˇjake´ knihy je velmi obtı´zˇne´, ne-li nemozˇne´. Pro mnohe´ tanecˇnı´ ucˇitele, s maly´mi cˇi vu˚bec zˇa´dny´mi prˇedchozı´mi forma´lnı´mi zkusˇenostmi s tre´nova´nı´m, je velmi obtı´zˇne´ tento pohyb vyucˇovat. Technicke´ prˇ´ırucˇky va´m vzˇdy nedajı´ ˇ eknou va´m pouze, kam jasnou prˇedstavu, ‘jak’ dany´ krok udeˇlat. R majı´ dosˇla´pnout vasˇe chodidla. Nepopisujı´ postup pohybu vasˇeho teˇla od prˇedchozı´ho kroku k na´sledujı´cı´mu. Spa´dna´ ota´cˇka vlevo je v technice neoddeˇlitelneˇ sva´za´na s vkluznou pivotou, cˇ´ımzˇ potı´zˇe zacˇ´ınajı´. Chci-li tuto figuru zˇa´kovi prˇedstavit, vyucˇuji vzˇdy spa´dnou ota´cˇku vlevo s vy´chodem do tka´nˇove´ho zakoncˇenı´ (the Weave ending). 95
Kroky jsou konkre´tneˇ tyto: 1. Levy´m chodidlem doprˇedu, cˇelem sˇikmo ke strˇedu. 2. Pokracˇovat v pohybu vprˇed s vedenı´m prave´ strany, zakoncˇit krok 2 s pravy´m chodidlem vzadu ve spa´dne´m postavenı´, pote´, co jste se otocˇili o jednu cˇtvrtinu do smeˇru za´dy sˇikmo ke steˇneˇ. 3. Leve´ chodidlo vzad, pod teˇlo (protipohybove´ postavenı´). Nynı´ za´dy ke smeˇru tance (avsˇak pokracˇovat v pohybu smeˇrem sˇikmo ke strˇedu). Pro tyto trˇi kroky platı´ na´sledujı´cı´ zdvihy a snı´zˇenı´: 1. Zdvih na konci kroku 1, pata-sˇpicˇka. 2. Snı´zˇenı´ prˇi kroku 2, sˇpicˇka-pata. 3. Zdvih prˇi kroku 3, sˇpicˇka. (Tı´m, zˇe se pa´n bez jake´hokoliv tocˇenı´ vytlacˇ´ı na sˇpicˇku leve´ho chodidla, prˇimeˇje da´mu, aby se otocˇila doleva a ztratila tak promena´dnı´ postavenı´ a prˇipravı´ ji ke kroku mimo partnera. Pa´n uzˇ nemusı´ deˇlat zˇa´dny´ jiny´ pohyb.) . . . a konecˇneˇ: 4. Snı´zˇenı´ na 4, sˇpicˇka-pata. Dokoncˇete pohyb kroky 4, 5 a 6 tka´neˇ (the Weave). Vu˚bec nikdy nebudu tohle ucˇit se zacˇa´tkem cˇelem do smeˇru tance. Doporucˇuji uzˇitı´ polkove´ rytmizace, cozˇ je na pocˇ´ıta´nı´ 1&2,
96
3 – s doprovodnou akcı´ zhoupnutı´, jak ji detailneˇ popisuji vy´sˇe ve vy´cˇtu veˇnovane´m zdvihu˚m a snı´zˇenı´m. Nedopust’te, aby dosˇlo ke sklonu doleva, namı´sto toho prˇemı´steˇte va´hu trupu tak, aby prˇi dosˇla´pnutı´ da´my v kroku 2 na leve´ chodidlo procha´zela jejı´m teˇlem prˇ´ımka od sˇpicˇky prave´ho chodidla po vrcholek hlavy. Tı´m da´te da´meˇ signa´l, zˇe jejı´ hlava musı´ zu˚stat doleva. Nikdy nenı´ dobry´ na´pad umozˇnit da´meˇ, aby otocˇila svou hlavu doprava na jediny´ krok, partner uzˇ ma´ proble´mu˚ dost! Nynı´ k bodu, v neˇmzˇ majı´ pu˚vod vsˇechny ty potı´zˇe — ke vkluzne´ pivoteˇ (the Slip Pivot). Trva´ po jednu jedinou dobu. Shroma´zˇdeˇte se kolem mne, me´ ovecˇky, vsˇechno bude jasneˇjsˇ´ı. Kdyzˇ da´ma tancˇ´ı spa´dnou vlevo a vkluznou pivotu, ztra´cı´ promena´dnı´ postavenı´ a pak deˇla´ v kroku 4 pivotu na sve´m prave´m chodidle, aby tanecˇnı´ postavenı´ znovu zı´skala. Da´ma musı´ udeˇlat dveˇ pivoty, pa´n pivotu jedinou. TO JE CELE´ TAJEMSTVI´!! (Psst. . . nikomu to nerˇ´ıkejte.) Da´ma udeˇla´ pivotu na prave´m chodidle, aby znovu zı´skala tanecˇnı´ postavenı´, pak na chodidle leve´m. Pa´n ma´ jedinou pivotu — na prave´m chodidle. Tu ovsˇem mu˚zˇe zatancˇit azˇ pote´, co pravy´m chodidlem dosˇla´pl na parket. Obvyklou chybou je, zˇe se pa´n pokousˇ´ı otocˇit se doleva, zatı´mco da´ma se snazˇ´ı znovu dosa´hnout tanecˇnı´ho postavenı´ — nazy´va´m to „vysˇroubova´nı´m“. Pa´nove´, nynı´ pozorneˇ naslouchejte. Naucˇit se tohle mne sta´lo spoustu peneˇz a ja´ va´m to da´va´m jako radu zadarmo. Len Scrivener mne tomu naucˇil prˇed te´meˇrˇ cˇtyrˇiceti lety a funguje to! JEDINY´ ´ OKAMZˇIK VE STANDARDNI´CH TANCI´CH, KDY SE LEVA ˇ ´ ´ ´ NOHA DAMY POHYBUJE UVNITR LINIE PANOVA PRAVEHO ´ VA ´ , KDYZˇ DA ´ MA PROVA ´ DI´ VKLUZNOU PIKOLENE NASTA VOTU. Gentlemani, cˇtvrty´ krok spa´dne´ ota´cˇky vlevo bude bez jake´hokoliv vy´znamne´ho pokusu o tocˇenı´ postupovat sˇikmo. To umozˇnı´
97
vasˇ´ı da´meˇ vklouznout do prostoru po vnitrˇnı´ straneˇ vasˇ´ı leve´ nohy a „prˇipı´chnout“ pivotu. Ona pu˚jde v dalsˇ´ım kroku dozadu, tedy je to ONA, kdo ma´ nad pohybem kontrolu! Soudeˇ podle zmateny´ch vy´razu˚ vasˇich tva´rˇ´ı bude toto prˇedmeˇtem neˇjake´ dalsˇ´ı kapitoly. Jelikozˇ velikost tocˇenı´, vyzˇadovana´ prˇi pivoteˇ a v na´sledujı´cı´ch pohybech doleva je pro zacˇa´tecˇnicky´ pa´r dosti obtı´zˇna´, zpravidla bych ucˇil spa´dnou vlevo a vkluznou pivotu do rohu, kdy nenı´ prˇi pivoteˇ trˇeba se tolik tocˇit. Pote´ otevrˇeny´ telemark (the Open Telemark) naprˇ´ıcˇ rohem, aby se vytvorˇil vchod pro pohyb smeˇrem ke strˇedu v promena´dnı´m postavenı´. Po zvla´dnutı´ te´to rˇady pohybu˚ ji mohu uve´st jako pocˇa´tek uskupenı´, jezˇ zacˇ´ına´ sˇikmo ke strˇedu. Zu˚stane-li vasˇe mysl otevrˇena´, bude va´m zrˇejme´, zˇe to, co jsem napsal, ma´ logiku a rˇ´ıdı´ se to pravidly dynamiky a kinetiky, jezˇ nutneˇ vstupujı´ do hry, tancˇ´ı-li dva lide´ spolu. Je zde vsˇak jesˇteˇ jedna dalsˇ´ı (nutna´) podmı´nka. Pokud pa´r netancˇ´ı s kontaktem v teˇle, je odsouzen k neu´speˇchu. Standardnı´ tancova´nı´ je zalozˇeno na mysˇlence dvou spolu splynuvsˇ´ıch lidı´, kterˇ´ı se pohybujı´ jako jeden. Pokousˇet se o spa´dnou vlevo bez kontaktu (v teˇle) je tedy naprosto nesmyslne´. Zde je onen okamzˇik, kdy se bystrˇejsˇ´ı zˇa´k zepta´: „A procˇ? Procˇ musı´m mı´t kontakt v teˇle?“ Odpoveˇd’ znı´ na´sledovneˇ. K tomu, abychom vstoupili do promena´dnı´ho postavenı´ a, cozˇ je du˚lezˇiteˇjsˇ´ı, do postavenı´ spa´dne´ho, musı´ pa´n tancˇit svy´m pravy´m bokem do leve´ho boku da´my. Kontaktnı´ oblast jeho teˇla se musı´ prˇesunovat od prˇednı´ oblasti bra´nice do kontaktnı´ de´lky prˇi prave´ straneˇ, od hrudi ke stehnu. Ma´-li pak dojı´t ke ztra´teˇ promena´dnı´ho cˇi spa´dne´ho postavenı´, musı´ pa´n oddeˇlit svu˚j pravy´ bok od teˇla da´my, aby mohl znovu zaujmout za´kladnı´ tanecˇnı´ postavenı´. Pokud pochybı´ tı´m, zˇe se v kroku 4 bude tocˇit, nebude moci oddeˇlit svu˚j pravy´ bok od teˇla da´my a tanecˇnı´ postavenı´ nebude mozˇne´ vytvorˇit.
98
Konecˇneˇ, pivota je ota´cˇka na jednom chodidle, obvykle sdruzˇena´ s akcı´ snı´zˇenı´. Otocˇit se na prave´m chodidle je tedy trˇeba azˇ pote´, co jsem pravy´m chodidlem dosˇla´pl, ne drˇ´ıve! Meˇl jsem zˇa´ky, kterˇ´ı protestovali proti me´mu trva´nı´ na kontaktu v teˇle a slysˇel jsem profesiona´ly rˇ´ıkat, zˇe kontakt v teˇle je naprosto zastaraly´ a zˇe v modernı´m sveˇteˇ tanecˇnı´ho odpadu nenı´ prˇ´ılisˇ du˚lezˇity´!! Pospı´cha´m, abych dodal, zˇe v kazˇde´m prˇ´ıpadeˇ byli tito profesiona´love´ z o neˇco mladsˇ´ıho plemene a na diplomech meˇli jesˇteˇ stopy vlhkosti. Ja´ veˇrˇ´ım velmi silneˇ v du˚lezˇitost zachova´va´nı´ kontaktu mezi pa´nem a da´mou a vytrvale na te´to vı´rˇe lpı´m. Kdyby meˇli ucˇitele´ a porotci uvolnit standardy, tı´m, co by na´sledovalo, by bylo podta´cˇenı´ da´my pod pa´novou pazˇ´ı prˇedtı´m, nezˇ se obnovı´ drzˇenı´ v pa´ru a tanec mu˚zˇe pokracˇovat. Azˇ by k tomu dosˇlo, tou dalsˇ´ı prˇ´ısˇtı´ veˇcı´ by se nepochybneˇ stalo zavedenı´ zvedacˇek. Zu˚stanˇme tedy veˇrni sve´ vı´rˇe a trvejme na kontaktu v teˇle, nebo se rozjedeme po kluzke´m svahu smeˇrem k naproste´ anarchii.
99
Co se vlastneˇ stalo s hladky´m tancova´nı´m? Po rˇadu let s hru˚zou sleduji degradaci kouzelne´ho umeˇnı´ spolecˇenske´ho tance a zmensˇova´nı´ dovednostı´, jezˇ toto umeˇnı´ zahrnuje. Pohyb dvou teˇl, jezˇ se hladce pohybujı´ spolu, prˇicˇemzˇ da´ma reaguje a instinktivneˇ zrcadlı´ pa´novy jemne´ na´znaky smeˇru a vy´razu, vı´da´me v soucˇasnosti na souteˇzˇnı´ch tanecˇnı´ch parketech zrˇ´ıdka. Namı´sto toho je beˇzˇny´m jevem videˇt dveˇ teˇla, jedno muzˇske´ a jedno zˇenske´, jak prova´deˇjı´ prˇedem vyty´cˇeny´ program, pa´dı´ce po parketu, o prˇekot do rohu, sotva pomy´sˇlejı´ce na ostatnı´ pa´ry, jezˇ s nimi musejı´ ve stejnou dobu sdı´let stejne´ mı´sto. Dalo by se rˇ´ıci, zˇe „pa´r“ se sesta´va´ ze dvou lidı´, prova´deˇjı´cı´ch vı´ce me´neˇ tyte´zˇ kroky ve vı´ce me´neˇ stejny´ch okamzˇicı´ch (s du˚razem na „vı´ce me´neˇ“). Z toho, zˇe skutecˇneˇ tancˇ´ı spolu, bych je vsˇak nepodezı´ral! Pokud se zastavı´ kvu˚li jine´mu pa´ru, ktery´ se rovneˇzˇ snazˇ´ı sdı´let ve stejny´ cˇas stejne´ mı´sto, nebo pokud se s nı´m srazı´, bud’ se vra´tı´ ke sve´ sestaveˇ od bodu, kde dosˇlo k prˇerusˇenı´, nebo, neschopni srovnat se v tomto bodeˇ spolu navza´jem, zacˇnou svou sestavu znovu od zacˇa´tku. Nikdo uzˇ je neucˇ´ı, jak „prosteˇ“ tancˇit slowfox — samostatny´ a neza´visly´ tanec, vyzˇadujı´cı´ dovednost, muzika´lnost a znalost spousty existujı´cı´ch kroku˚ a kom-
100
binacı´. Splneˇnı´ teˇchto pozˇadavku˚ umozˇnı´ nerusˇeny´ plynule proudı´cı´ pohyb dvou pa´ru˚ po parketeˇ, na ktery´ je radost pohledeˇt. Namı´sto toho se pa´ry ucˇ´ı napla´novany´m sestava´m bez ohledu na velikost cˇi tvar tanecˇnı´ho parketu. Podoba´ se to rˇadove´mu tanci, azˇ na to, zˇe tanecˇnı´ci jsou vsˇichni cˇelem ru˚zneˇ a jdou do ru˚zny´ch smeˇru˚. Za vı´teˇze je patrneˇ povazˇova´n ten z pa´ru˚, ktery´ doka´zˇe dokoncˇit svou sestavu, anizˇ jej „sejme“ pa´r jiny´. Dobrˇe tre´novany´ tanecˇnı´ pa´r bude tancˇit (doopravdy. . . TANCˇIT!) slowfox a pokud se uzˇ prˇ´ılezˇitost naskytne, bez potrˇeby zajisˇteˇnı´ trˇetı´ stranou, uvede vhodnou variaci, obvykle vrcholı´cı´ v monumenta´lnı´m vy´razu linie, nerusˇene´ linie, neprˇerusˇene´ linie, na´dherne´ liniove´ figury. . . anizˇ hlavu da´my obepı´na´ neˇcˇ´ı loket a anizˇ se ozy´va´ zvuk praskajı´cı´ch pa´novy´ch zˇeber. Pak se bude dovedneˇ ubı´rat svou cestu po parketu a bude da´l tancˇit slowfox (dopravdy. . . TANCˇIT!), dokud se nenaskytne prˇ´ılezˇitost dalsˇ´ı. Bohuzˇel je jich prˇ´ılisˇ ma´lo. Ucˇ´ı vu˚bec v dnesˇnı´ dobeˇ neˇjacı´ ucˇitele´ parketove´ dovednosti? Nebo variacı´m a mozˇnostem pro ony situace, „co deˇlat, kdyzˇ. . . “? Pla´nu˚m B cˇi C nebo D? Uzˇ dlouho se domnı´va´m, zˇe chyba je na straneˇ veˇtsˇiny ucˇitelu˚. Pro ucˇitele je snazsˇ´ı da´t zˇa´ky do pa´ru˚ a ucˇit od pocˇa´tku pa´ry nezˇ se drˇ´ıt s ucˇenı´m jednotlivcu˚ prostrˇednictvı´m fyzicke´ho prˇenosu pohybu a reflexu˚. Pu˚vodneˇ byl obecneˇ prˇijı´ma´n na´zor, zˇe da´ma, jezˇ se ucˇ´ı tancˇit a chce souteˇzˇit, musı´ bra´t zhruba po dva roky soukrome´ hodiny. Vybuduje si tı´m dovednosti na takove´ u´rovni, aby dovedla tancˇit s partnerem, anizˇ by byla pro toto partnerstvı´ brzdou. Bylo tomu tak prosteˇ proto, zˇe k ucˇenı´ prˇenosu (transmission), drzˇenı´ teˇla, rovnova´hy a toho, jak se pohybovat vprˇed a vzad, je nutna´ prˇ´ıma´ pra´ce ucˇitele s jednotlivcem. Toto se ovsˇem nety´kalo prˇ´ıpadu˚, kdy se manzˇelsky´ pa´r chteˇl ucˇit spolecˇneˇ a pa´n byl prˇipraven utkat se s prˇeka´zˇkou v podobeˇ tancova´nı´ se stejneˇ (ne)zkusˇenou partnerkou.
101
V doba´ch svy´ch ucˇitelsky´ch zacˇa´tku˚ jsem po dobu vı´ce nezˇ peˇti let nesmeˇl tre´novat pa´ry, ale musel jsem ucˇit da´my, zatı´mco pa´ry tre´noval zkusˇeneˇjsˇ´ı hlavnı´ ucˇitel s oveˇrˇeny´mi vy´sledky.39 Tvorˇili jsme vsˇak dobry´ ty´m, jelikozˇ jsem da´my vytre´noval korektneˇ. Veˇdeˇly, jak se pohybovat doprˇedu i dozadu, rozumeˇly reflexnı´m a vu˚lı´ nerˇ´ızeny´m svalovy´m akcı´m a reakcı´m, dokonce byly v rovnova´ze. Kdyzˇ byly da´my povazˇova´ny za dostatecˇneˇ zbeˇhle´, mohli je du˚kladneˇ vyzkousˇet ru˚znı´ studenti, kterˇ´ı hledali tanecˇnı´ partnerku. Nynı´ je beˇzˇny´m jevem da´vat zˇa´ky do pa´ru˚ ve velmi rane´m sta´diu jejich tanecˇnı´ karie´ry a pak je v kazˇde´m tanci ucˇit neˇjake´ nemeˇnne´ sestaveˇ. Ucˇitel nynı´ mu˚zˇe posuzovat jejich vy´kon, kdyzˇ pousˇtı´ muziku, opı´raje se o po´dium, s rukama volny´ma, aby mohl manipulovat da´lkovy´m ovla´da´nı´m. Provedenı´ se pak doda´ „ostrosti“ cˇi „energicˇnosti“, tı´m, zˇe rˇekne da´meˇ, aby sˇvihala hlavou kolem dokola nebo aby udrzˇovala smeˇrovy´ odklon a tı´m „poma´hla pa´novi“! No tedy. . . ! Prvek rovnova´hy je ten tam. Pa´n ma´ nynı´ jejı´ skveˇle´ teˇzˇce se pohybujı´cı´ teˇlo, nahorˇe s teˇzˇky´m za´vazˇ´ım hlavy, jı´zˇ ona pohazuje sem a tam, vykla´neˇjı´c se co nejvı´ce doleva (to jen pro prˇ´ıpad, zˇe by si jı´ poprve´ neˇkdo nevsˇiml). Zatı´mco on se zoufale snazˇ´ı udrzˇet na malicˇke´m mı´steˇ na parketu, ktere´ si doka´zal vymezit, ona se — to mne podrzˇte — pra´veˇ rozhodne vymrsˇtit svou nohu vzhu˚ru do prostoru. Je mi velmi lı´to pa´na, jehozˇ jakoby vyta´hli z bot a prakticky zbavili muzˇne´ sı´ly. Ma´ totizˇ bud’ malou nebo zˇa´dnou kontrolu nad smeˇrem, liniı´ nebo, smı´m-li to tak rˇ´ıci, osudem. Tady to ma´te, nynı´ musejı´ zastavit, znovu se srovnat a snazˇit se znovu najı´t bod rovnova´hy prˇedtı´m, nezˇ mohou vystartovat do prˇ´ısˇtı´ komplikovane´ rˇady nehod. Co se to stalo se slowfoxem? Znovu a znovu, kdyzˇ ucˇ´ım novy´ pa´r, vyzy´va´m da´mu, aby se mnou zatancˇila, a zjisˇt’uji, zˇe nejsem schopen dosa´hnout sve´ho dalsˇ´ıho 39
V autoroveˇ prˇ´ıpadeˇ ucˇitelka, viz str. 175 (pozn. prˇekl.).
102
smeˇrova´nı´, jelikozˇ ona nevı´, jak se pohybovat dozadu. Obvykle se musı´m prˇi druhe´m kroku zastavit, jelikozˇ to je, jako bych vrazil do stavenı´ z cihel. Pote´ jı´ vysveˇtlı´m, zˇe ji nebudu tlacˇit o nic vı´ce, nezˇ musı´ ona, jde-li doprˇedu, tlacˇit mne. Nenı´ divu, zˇe tak ma´lo pa´nu˚ doka´zˇe dosa´hnout korektnı´ho smeˇrova´nı´ v prvnı´ polovineˇ ota´cˇky vpravo (the Half Natural Turn). Musı´m pak pokracˇovat o tom, zˇe se nikdy nechci dostat do kontaktu s jejı´ levou nohou, kdyzˇ se ona pohybuje vzad, a zˇe rovneˇzˇ neocˇeka´va´m, zˇe bych ucı´til jejı´ levou nohu, kdyzˇ ona jde vprˇed. Neprˇeji si cı´tit, jak jejı´ leva´ noha tlacˇ´ı na mou pravou nohu kdyzˇ procha´zı´me promena´dnı´m postavenı´m. U vsˇech teˇchto technicky´ch detailu˚ zabere neˇjaky´ cˇas, nezˇ je svalova´ pameˇt’ da´my prˇijme za sve´ a ony se tak mohou sta´t soucˇa´stı´ podveˇdome´ho „autopilota“. Pokud se pa´n vra´tı´ k tancˇenı´ s nasˇ´ı da´mou po neˇkolika oprava´ch neˇktery´ch mylny´ch prˇedstav, jezˇ snad o tancova´nı´ meˇla, na jeho tva´rˇi se objevı´ vy´raz poteˇsˇenı´. Uzˇ totizˇ nemusı´ tlacˇit po parketeˇ Teˇzˇkou Barboru — a ona prˇitom meˇrˇ´ı jen cˇtyrˇi stopy a sedm palcu˚ (nechteˇjte po mneˇ, abych to prˇepocˇ´ıta´val na centimetry). Novy´ Ze´land se pysˇnı´ neˇkolika velmi dobry´mi ucˇiteli; ja´ vı´m asi o sedmi. Jejich pa´ry vynikajı´ prˇ´ıklady hladke´ho, kontrolovane´ho, zda´nliveˇ snadne´ho pohybu a dosveˇdcˇujı´ to, zˇe se da´ma´m dostalo velmi dobre´ho vy´cviku. Zrˇ´ıdka se jedna´ o nejoka´zalejsˇ´ı pa´ry. Cˇasto by´vajı´ udola´ny atleticky´m entuziasmem pocˇetneˇjsˇ´ı skupiny me´neˇ zpu˚sobily´ch „prˇedvadeˇcˇu˚“, avsˇak veˇtsˇina porotcu˚ a znaly´ch diva´ku˚ dovede rozpoznat a ocenit rozdı´l.
103
Existuje afinita mezi nohama? Hle — ota´zka, jezˇ se zda´nliveˇ zaby´va´ za´lezˇitostı´ velmi delika´tnı´. My zde vsˇak diskutujeme o tom, jak tvorˇit kvalitu pohybu ve standardnı´ch tancı´ch a o prostrˇedcı´ch, jichzˇ tanecˇnı´k uzˇ´ıva´ prˇi otevı´ra´nı´ a uzavı´ra´nı´ (prˇ´ısunech cˇi prˇisunutı´ch) chodidel a nohou. Uvazˇuji o jedine´m kroku, jehozˇ soucˇa´stı´ je zcela separovany´ neza´visly´ pohyb nohy. Ma´m na mysli prˇ´ıtahovy´ prˇ´ıklep (the Brush Tap) v tangu. Snad existujı´ i dalsˇ´ı, ale prˇ´ıtahovy´ prˇ´ıklep je dobry´m prˇ´ıkladem uzˇitı´ akce jedine´ nohy, resp. chodidla, neza´visle. V tanci, jehozˇ soucˇa´stı´ je uzˇitı´ akce KROK-SˇVIH, se nohy oddeˇlujı´ s vyuzˇitı´m akce odtlacˇova´nı´, a vesˇkere´ prˇ´ısuny jsou ovlivneˇny pocitem sta´hnutı´. Musı´m objasnit, jak uzˇ´ıva´m vy´razu „tlacˇit“. Po rˇadu let se teˇsˇila oblibeˇ mylna´ prˇedstava, zˇe osoba, jezˇ tancˇ´ı doprˇedu, aktivneˇ tlacˇ´ı osobu, jezˇ se pohybuje dozadu. Ucˇitele´ po cele´m sveˇteˇ naprˇ´ıklad rˇ´ıkajı´ da´ma´m, aby tlacˇily pa´ny, kdyzˇ tancˇ´ı vlnu vlevo (the Reverse Wave) ve slowfoxu. To je zcela chybne´, ze strany osoby jdoucı´ vprˇed by zˇa´dna´ akce tlacˇenı´ partnera cˇi partnerky by´t nemeˇla. To by meˇlo za na´sledek na´ru˚st va´hy, resp. tlaku mezi obeˇma teˇly, k cˇemuzˇ nesmı´ dojı´t. Ucˇ´ıva´m, zˇe tlak mezi teˇmi dveˇma teˇly by meˇl
104
by´t prˇiblizˇe roven dveˇma Moroovy´m baru˚m, a nesmı´ se ani zvysˇovat ani snizˇovat.40 Slovo „tlacˇit“ se vztahuje k akci odtlacˇenı´, k nı´zˇ docha´zı´ od nohy, jezˇ nese va´hu (stojna´ noha). Prvnı´ akcı´ kroku chu˚ze vprˇed je komprese stojne´ nohy, jezˇ prˇi sve´m uvolneˇnı´ vytva´rˇ´ı svalovy´ na´por (TLAK) proti odporu. Je to podobne´, jako u staromo´dnı´ho expande´ru hrudnı´ku. Cˇasto rˇ´ıka´m svy´m zˇa´ku˚m, aby si prˇedstavili, zˇe jejich nohy jsou k sobeˇ prˇipouta´ny kusem krejcˇovske´ gumy a oni musejı´ prˇekona´vat tendenci te´ gumy drzˇet nohy pohromadeˇ. Podobneˇ, kdyzˇ tancˇ´ı pohyby do stran, jako prˇi prˇemeˇneˇ (the Chasse´), nohy se od sebe oddeˇlujı´ pod napeˇtı´m vyvolany´m odtlacˇenı´m od stojne´ nohy a chodidla, aby dosa´hly pozˇadovane´ho cı´le. Tı´m jsou chodidla od sebe, teˇlo uprostrˇed, s vahou rovnomeˇrneˇ rozdeˇlenou mezi obeˇ nohy v postavenı´ rozkrocˇmo. Vzˇdycky vyhlı´zˇ´ım troju˚helnı´kovy´ tvar pa´ru nohou a vzˇdy potrˇebuji mezi stehny zahle´dnout sveˇtlo. Je to prˇi dosazˇenı´ de´lky kroku a v postavenı´ rozkrocˇmo, kdy jsou nohy nejvı´ce naprˇ´ımeny, ne tehdy, kdyzˇ je va´ha nad jednı´m chodidlem nebo v uzavrˇene´ poloze, jejı´zˇ soucˇa´stı´ je zdvih. Obvykle se zdvih, vytvorˇeny´ v chodidlech, te´meˇrˇ zcela spotrˇebuje v kolenou. Zdvih, ktery´ existuje v chodidlech a v noha´ch nenı´ vysˇsˇ´ı nezˇ ten, ktery´ se vytvorˇ´ı zapojenı´m samotny´ch ly´tkovy´ch svalu˚ Cˇesˇtı´ i slovensˇtı´ tanecˇnı´ci jsou v tomto smeˇru prˇedem odsouzeni k nedokonalosti, jelikozˇ nezbytna´ pomu˚cka, tycˇinka Moro (vyslov „mourou“), se proda´va´ te´meˇrˇ vy´hradneˇ v anglicky mluvı´cı´ch zemı´ch by´vale´ho britske´ho impe´ria a na´m nezby´va´ nezˇ spokojit se s nedokonaly´mi na´hrazˇkami. (Jeden z rˇady autorovy´ch zˇertı´ku˚. Bar — 100 kilopascalu˚ — je jednotka tlaku. „Moro Bar“ nenı´ Morou˚v bar ani morova´ mrˇ´ızˇ, ale „tycˇinka Moro“ — cˇokola´dova´ tycˇinka, oblı´bena´ na Nove´m Ze´landu, podobna´ u na´s zna´meˇjsˇ´ı Deli nebo Mars. Viz http://www.cadbury.co.nz.) Jediny´m u´cˇinny´m zpu˚sobem, jak dodrzˇet prˇ´ısny´ autoru˚v pozˇadavek, je tedy periodicky opakovana´ konzumace cˇokola´dovy´ch tycˇinek obeˇma partnery prˇed tancem a beˇhem neˇj, alesponˇ jednou za dveˇ hodiny. Prˇesneˇjsˇ´ı dobu lze stanovit laboratornı´m meˇrˇenı´m individua´lnı´ rychlosti tra´venı´. Pozn. prˇekl. 40
105
(bez aktivnı´ u´cˇasti jiny´ch svalu˚ nohou). Kdyby se koleno meˇlo prˇi zdvihu na sˇpicˇky zpevnit, zapojily by se i stehennı´ svaly a dosˇlo by k balet’a´cke´mu ‘eleve´’, cozˇ by napomohlo vzniku rozvrzane´ akce se ztra´tou plynulosti. Kazˇdy´ pohyb, ktery´ zahrnuje prˇ´ısun chodidel, musı´ by´t vytvorˇen svalovou akcı´ sta´hnutı´. Ta spı´sˇe prˇipomı´na´ uzˇitı´ posilovacı´ho prˇ´ıstroje zvane´ho bullworker, jenzˇ funguje obra´ceneˇ nezˇ expande´r hrudnı´ku. Vyzy´va´m sve´ zˇa´ky, aby sta´li s chodidly od sebe a uzˇ´ıvali sta´hnutı´ svalu˚ tak, aby se obeˇ chodidla sesunula soucˇasneˇ k sobeˇ navza´jem. Doka´zˇete to udeˇlat? Ja´ ano, dokonce i ve sve´m veˇku. Zˇa´dne´ sˇvindlova´nı´, zˇa´dne´ veˇsˇenı´ za cokoliv, abyste mohli zapa´cˇit, prosteˇ stu˚jte s chodidly od sebe a sta´hneˇte je k sobeˇ. Ano, ovsˇem, tohle cvicˇenı´ va´s necha´m procvicˇovat ve volne´m cˇase. Pak vysveˇtlı´m, zˇe svalova´ sı´la, potrˇebna´ ke stazˇenı´ chodidel k sobeˇ, je prˇiblizˇneˇ rovna sı´le, jizˇ si vyzˇaduje norma´lnı´ prˇ´ısun chodidel. Da´my, tohle cvicˇenı´ prosı´m nezkousˇejte. Je to chlapska´ za´lezˇitost. Je jen velmi ma´lo dam, jezˇ majı´ potrˇebne´ svalove´ prostrˇedky na patrˇicˇny´ch mı´stech, aby tohle zvla´dly. Mu˚zˇete si prˇi tom snadno ublı´zˇit, a to se nezminˇuji o ohrozˇenı´ pla´nu˚ mı´t v budoucnu deˇti. Uzˇijte jen sve´ prˇedstavivosti — zı´ska´te dobrou prˇedstavu o tom, jake´ sta´hnutı´ to vyzˇaduje. Navrhuji, abyste prˇi kazˇde´m prˇ´ısunu chodidel, zahrnujı´cı´m zdvih, jako naprˇ. prˇi prˇ´ısunu ve waltzu, myslely na prˇitahova´nı´ palce prˇisunujı´cı´ho se chodidla k opacˇne´mu rameni. Budete-li to deˇlat, pomu˚zˇe va´m to vyuzˇ´ıvat odpovı´dajı´cı´ho svalove´ho napeˇtı´ na te´ straneˇ teˇla, kde se rameno nacha´zı´. Pomyslete na patove´ stazˇenı´ (the Heel Pull) (k me´ lı´tosti vymı´rajı´cı´ umeˇnı´) a na akci prˇisunutı´ prˇi zmeˇneˇ smeˇru (the Change of Direction) s u´chvatnou krˇivkou teˇla. Bez afinity mezi nohama, jezˇ akci sta´hnutı´ vytva´rˇ´ı, by zˇa´dny´ z teˇchto kroku˚ nebyl mozˇny´.
106
Kdyzˇ pomy´sˇlı´m na patove´ stazˇenı´, vyvsta´va´ mi prˇed ocˇima ruda´ mlha a je o mneˇ zna´mo, zˇe se trˇesu vzteky. V tanecˇnı´m stylu New Vogue ma´ podle psane´ techniky veˇtsˇina tocˇeny´ch prˇemeˇn (the Rotary Chasse´) koncˇit patovy´m stazˇenı´m u pa´na a pivotou na´sledovanou patovy´m stazˇenı´m u da´my. Zrˇ´ıdka vı´da´m, zˇe to neˇkdo zatancˇ´ı. Mohu se pouze domnı´vat, zˇe se zˇa´ci rozhodli ignorovat pokyny svy´ch ucˇitelu˚, aby to tancˇili korektneˇ, zˇe ano? Azˇ budete prˇ´ısˇteˇ na souteˇzˇi, sledujte tance New Vogue a zameˇrˇte se na patove´ stazˇenı´ u pa´na a pivotu na´sledovanou patovy´m stazˇenı´m u da´my. Zpravidla zjistı´te, zˇe v tuto chvı´li je da´ma natolik zameˇstna´na ma´va´nı´m pazˇemi a hlavou kolem sebe, zˇe na nohy a chodidla zapomı´na´ — veˇtsˇinou neuvidı´te patove´ stazˇenı´ cele´ veˇky. Legracˇnı´ je, zˇe technicka´ prˇ´ırucˇka, veˇnovana´ tancu˚m New Vogue, se o aranzˇova´nı´ patove´ho stazˇenı´ cˇi pivoty, na´sledovane´ patovy´m stazˇenı´m, nezminˇuje. Knihu o technice, kde by sta´lo, zˇe ma´te ma´vat rukama a hlavou kolem sebe, jsem dosud nevideˇl. Veˇtsˇina dam deˇla´ krok doprˇedu a pivotu na sˇpicˇce leve´ho chodidla s prˇ´ısunem chodidel. To zpu˚sobı´, zˇe skoncˇ´ı prˇed pa´nem, mı´sto na stejne´ u´rovni s nı´m ve stı´nove´m postavenı´. Pa´n musı´ uvolnit pa´rove´ drzˇenı´ da´my a ve´st ji, aby zatancˇila v krocı´ch 8 a 9 pivotu na prave´m chodidle – naprˇ. Merrilyn & Charmaine. Ach, ke´zˇ bych se mohl docˇkat dne, kdy to da´my zatancˇ´ı korektneˇ a nebudou tancˇit krok doprˇedu na´sledovany´ pivotou na sˇpicˇce mimo rovnova´hu; jaky´ den by to byl. To tedy ano! Pra´veˇ jsem se koukl z okna a videˇl, jak kolem prˇeleteˇlo prase. PATOVE´ STAZˇENI´: Na´zev je vy´stizˇny´. Prava´ sˇpicˇka se uvolnı´, pata zu˚stane na parketeˇ, koleno naprˇ´ımene´, a ta´zˇ prava´ pata a noha se prˇita´hne k leve´ noze. Chodidla zu˚stanou po celou dobu rovnobeˇzˇneˇ a prave´ chodidlo skoncˇ´ı napravo ve vzda´lenosti prˇiblizˇneˇ dvacet milimetru˚ od leve´ho chodidla. Vyzkousˇejte to, je to pohyb prˇina´sˇejı´cı´ vy´jimecˇne´ uspokojenı´. Mohu va´s ubezpecˇit, zˇe ti, kdo jej povazˇujı´ za
107
nedosti vzletny´ a azˇ prˇ´ılisˇ krotky´ pro souteˇzˇnı´ parket, jej jednodusˇe nedeˇlajı´ spra´vneˇ. Kdyzˇ tanecˇnı´k deˇla´ krok chu˚ze, na´sledovany´ zdvihem, je teˇlo prˇipraveno vstoupit do SˇVIHOVE´ akce. Je to krok na´sledovany´ sˇvihem!! Prozkoumejme blı´zˇe, k cˇemu ve skutecˇnosti docha´zı´ — nebo by docha´zet meˇlo. Pocˇa´tecˇnı´ akce odtlacˇenı´, vyvolana´ stlacˇeny´m kolenem stojne´ nohy, pozˇene teˇlo kuprˇedu, k chodidlu, jezˇ se pohybuje doprˇedu, aby na sebe nabralo va´hu. Zadnı´ chodidlo by se nemeˇlo pohnout, na jeho brˇ´ısˇku by sta´le meˇl by´t tlak. Va´ha, jizˇ prˇijı´ma´ ohy´bajı´cı´ se koleno, a stehno, jezˇ pokracˇuje doprˇedu a jde dı´ky zacˇa´tku ´ HNOU zadnı´ nohu pod teˇlem. Vidı´te!! Tady zdvihu vzhu˚ru, PROTA to ma´te!! To je ona veledu˚lezˇita´ teorie TLACˇENI´ A TAZˇENI´! Zadnı´ chodidlo odtlacˇ´ı teˇlo (vasˇe vlastnı´), jezˇ pokracˇuje da´le a prota´hne nohu pod sebou. Bez te´to dynamiky „KROK-SˇVIH“, ktera´ pronika´ vesˇkery´ pohyb, by standardnı´ tancova´nı´ nebylo mozˇne´. Prosı´m, nedovolte, aby k pra´veˇ popsane´mu pohybu docha´zelo v tangu. Teorie tanga zahrnuje KROKSTOP, ne bezesˇvy´ KROK-SˇVIH, vlastnı´ ostatnı´m cˇtyrˇem standardnı´m tancu˚m — waltzu, slowfoxu, valcˇ´ıku a quickstepu. Moje odpoveˇd’ na mou ota´zku v na´zvu te´to kapitoly znı´: ´ a´no, absodu˚u˚dlneˇ!!!“ „A
108
Cˇa´st trˇetı´ Technicka´ hlediska
Sklon Sklon je nakloneˇnı´ teˇla od kotnı´ku˚ nahoru do stranovy´ch smeˇru˚. Sklonu˚ uzˇ´ıva´me v kazˇdodennı´m zˇivoteˇ. Naprˇ´ıklad, prˇi ota´cˇenı´ kolem rohu na kole cyklista netocˇ´ı rˇ´ıdı´tky, ale pouze vykla´nı´ va´hu sve´ho teˇla dovnitrˇ oblouku tocˇenı´. Prˇedstavte si za´vodnı´ motocykl, jak „strˇiha´“ zata´cˇku — to je sklon o X stupnˇu˚, ktery´ ma´ umozˇnit za´vodnı´kovi jı´t azˇ k samy´m hranicı´m adheze. Naopak, u aut, jezˇ majı´ alesponˇ cˇtyrˇi kola, existuje pozˇadavek udrzˇet vsˇechna cˇtyrˇi kola na vozovce, a namı´sto vykla´neˇnı´ se u nich tedy uzˇ´ıva´ mechanicke´ho zarˇ´ızenı´ zvane´ho diferencia´l. V (psane´) Technice standardnı´ch tancu˚ (da´le jen Technika) jsou podrobnosti sklonu krajneˇ rudimenta´rnı´ a neodra´zˇejı´ doopravdy slozˇitost pohybu. Nenı´ zde ani zmı´nky o rozlicˇny´ch varianta´ch sklonu ani o rozlicˇne´ mı´rˇe uplatneˇnı´ sklonu. Ma´m nejme´neˇ deset technicky´ch prˇ´ırucˇek z pera rozlicˇny´ch autoru˚, ktere´ sklony uva´deˇjı´. Nenı´ zde vsˇak jaka´koliv analy´za velikosti sklonu, pouze rˇ´ıkajı´, zˇe deˇla´te sklon doleva cˇi doprava. Nedefinujı´ ani rozdı´ly mezi sˇvihovy´m sklonem (Swing Sway), sklonem vytazˇenı´m (Stretch Sway), staticky´m cˇi zlomeny´m sklonem (Static Sway, Broken Sway). Nebohy´ student je z toho naprosto zmateny´, ucˇili ho (nebo ji) sˇvihove´mu sklonu, sklonu vytazˇenı´m, linea´rnı´mu sklonu (Linear Sway) a sˇpatneˇ pojmenovane´mu sklonu zlomene´mu (jenzˇ je 111
norma´lneˇ zna´m jako sklon staticky´ a uzˇ´ıva´ se jej prˇi nepostupovy´ch pohybech). Kdyzˇ vsˇak dojde na studium Techniky ke zkousˇka´m pro prˇijetı´ do vy´lucˇne´ho klubu kvalifikovany´ch profesiona´lu˚, zjistı´, zˇe oficia´lnı´ prˇ´ırucˇka je mimorˇa´dneˇ elementa´rnı´ a vypada´, jako by ji napsali pro devı´tilete´ zacˇa´tecˇnı´ky. Tedy. . . ja´ myslı´m, zˇe je vy´sledkem pra´ce neˇjake´ komise. . . ! Vzˇdycky mne ohromneˇ pobavı´, kdyzˇ slysˇ´ım tanecˇnı´ ucˇitele hovorˇit svrchu k jejich zˇa´ku˚m, jako by to byli blbecˇci. Beˇzˇny´ chlapı´k obvykle zasta´va´ zodpoveˇdnou pra´ci cˇi ma´ zodpoveˇdne´ postavenı´ ve sve´m vlastnı´m zvolene´m oboru a zacha´zet s nı´m, jako by byl jisty´m zpu˚sobem dusˇevneˇ me´neˇcenny´, je dosti ura´zˇlive´. Naucˇit se tancˇit na jeho u´rovni lze steˇzˇ´ı oznacˇit za neˇjakou supersˇpicˇkovou veˇdu. Zacˇneˇme tedy tı´m, zˇe uvedeme definici sklonu. Existuje spousta rozdı´lny´ch typu˚ toho, co bychom mohli sklonem nazy´vat. Konec koncu˚, tanecˇnı´ka s rameny prˇesneˇ rovnobeˇzˇny´mi s parketem najdete zrˇ´ıdka. Vesˇkere´ odchylky od rovnobeˇzˇnosti s parketem musı´me zajiste´ cha´pat jako neˇjaky´ sklon. Sta´le rˇ´ıka´m svy´m zˇa´ku˚m, zˇe kdyzˇ deˇlajı´ krok s vedenı´m patou, bude se rameno na te´zˇe straneˇ, jako pohybujı´cı´ se chodidlo, pohybovat dozadu a dolu˚. Tento pohyb je soucˇa´stı´ pocˇa´tecˇnı´ komprese. Nestacˇ´ı, abyste si to pouze prˇedstavili. . . Vstanˇte a vyzkousˇejte si to! Postavte se za´dy k jake´koliv hladke´ steˇneˇ a pomalu proved’te kompresi tak, abyste vytvorˇili vedenı´ patou leve´ho chodidla.41 Jak se leve´ chodidlo pohybuje doprˇedu, meˇla by steˇnu opustit naprˇed dolnı´ cˇa´st vasˇich zad, pote´ prava´ lopatka a azˇ nakonec lopatka leva´. Nenı´-li toto nakloneˇnı´m teˇla, pak nevı´m, cˇ´ım to je. Pokud jste se zˇa´dne´ho nakloneˇnı´ teˇla nedocˇkali, nenı´ komprese kolene vasˇ´ı stojne´ nohy dostatecˇna´! U tohoto pohybu si vzˇdycky vzpomenˇte, zˇe vasˇ´ım pocˇa´tecˇnı´m prˇa´nı´m je co mozˇna´ nejdrˇ´ıve zdvihnout kycˇli na opacˇne´ straneˇ teˇla, 41
Viz Pozna´mka autora na str. 181 (pozn. prˇekl.)
112
nezˇ je pohybujı´cı´ se chodidlo. Tento pohyb je tı´m, co vyzˇaduje, aby se rameno (v tomto prˇ´ıpadeˇ leve´) pohnulo dozadu a dolu˚ a umozˇnilo tı´m zvednutı´ prave´ kycˇle. Zde je dalsˇ´ı cvicˇenı´, ktere´ jsem necha´val procvicˇovat sve´ studenty. Jdeˇte k jaky´mkoliv uzavrˇeny´m dverˇ´ım a nepatrneˇ je otevrˇete, tak, aby byly jen prˇitlacˇene´, ale jen taktak se nezaklaply. Postavte se zadnı´ stranou svy´ch pat teˇsneˇ ke dverˇ´ım. Udeˇlejte stejne´ pohyby, jako u rovne´ steˇny, jak jsem je popsal v prˇedchozı´m odstavci. . . Doka´zali jste se vzda´lit od dverˇ´ı, anizˇ jste je na´razem sve´ho teˇla zavrˇeli? Pokud ano — bravo! Pokud ne — deˇlejte to znovu a znovu a znovu. Chci, aby se moji zˇa´ci prˇi tanci drzˇeli jednoduchosti, neuzˇ´ıvali prˇ´ılisˇ slozˇity´ch choreografiı´, nicme´neˇ to, jak Technika urcˇuje pohyb, je prˇ´ılisˇ zjednodusˇujı´cı´. Nesky´ta´ to ucˇiteli nic, co by se podobalo dostatku informacı´, aby porozumeˇl sve´mu oboru a mohl svy´m studentu˚m prˇedat komplexnost, jizˇ v sobeˇ zahrnujı´ ty nejjednodusˇsˇ´ı ze za´kladnı´ch pohybu˚. Musı´m dodat, zˇe v zemi, jakou je Novy´ Ze´land, pu˚sobı´ jen velmi ma´lo ucˇitelu˚, kterˇ´ı studovali v Anglii. Je zde tedy trˇeba mnohem detailneˇjsˇ´ıch informacı´ nezˇ je pa´r letmy´ch slov, jezˇ v soucˇasne´ dobeˇ sklon popisujı´. Tak tady je ma´ definice: ke sklonu docha´zı´ vzˇdy, nejsou-li ramena rovnobeˇzˇna´ s parketem.
Sˇvihovy´ sklon Kdyzˇ zatancˇ´ıme krok s vedenı´m patou (dominantnı´ krok) a prˇida´me zdvih, vznikne sˇvih teˇla, ktery´ je rˇ´ızen sklonem. . . Toto je druh sˇvihu, ktery´ se pojı´ s postupovy´m pohybem. Vzˇdy se musı´me odkla´neˇt od smeˇru dra´hy pohybu, obzvla´sˇteˇ prˇi pohybech stranou. Ja´ tvrdı´m, zˇe mnozı´ hloubeˇji prˇemy´sˇlejı´cı´ ucˇitele´ majı´ za to, zˇe Technika by meˇla uva´deˇt urcˇitou mı´ru sklonu prˇi vsˇech prˇemeˇna´ch cˇi krˇ´ızˇenı´ch. Snad existuje urcˇite´ rozlisˇenı´ postavenı´ teˇla vprˇed a vzad prˇi vytva´rˇenı´ krˇivky teˇla, avsˇak teˇlo se nikdy nesmı´ ohy´bat doprˇedu cˇi dozadu od 113
kycˇlı´, jelikozˇ to by byla akce vedoucı´ ke ‘kole´ba´nı´’. V na´morˇnicke´ terminologii, chcete-li, mu˚zˇe cˇlun rolovat (ze strany na stranu), nebo se kole´bat (mezi prˇ´ıdi a za´dı´). Da´me-li to do souvislosti s tancova´nı´m, je peˇkne´ deˇlat sklony ze strany na stranu, avsˇak nesmı´te narusˇit postavenı´ teˇla prˇi akci doprˇedu nebo dozadu. Dobry´m prˇ´ıkladem mu˚zˇe by´t vsˇudyprˇ´ıtomna´ prvnı´ polovina ota´cˇky vpravo (the Half Natural Turn) ve waltzu. Pocˇa´tecˇnı´ vedenı´ patou poskytne za´kladnu rovnova´ze a pak prˇida´me zdvih, ktery´ (prˇirozeneˇ) vytvorˇ´ı „sˇvih“, rˇ´ızeny´ „sklonem“. Bohuzˇel se na´m ma´lo kdy dostane vysveˇtlenı´, kde koncˇ´ı sˇvih, a pru˚meˇrne´mu tanecˇnı´kovi bychom odpustili, kdyby si myslel, zˇe koncˇ´ı prˇi prˇ´ısunu chodidel v kroku 3. Tak tomu nenı´. Sˇvihova´ akce se zastavı´ na konci sˇvihove´ho zdvihu, tedy v okamzˇiku, kdy ve waltzu dosˇla´pne chodidlo na parket prˇi druhe´m kroku. Lisˇ´ı se to vsˇak tanec od tance, prˇ´ı pe´rove´m kroku ve slowfoxu sˇvih koncˇ´ı, kdyzˇ se leve´ chodidlo pra´veˇ chysta´ minout chodidlo prave´ na konci kroku 1 (toto je linea´rnı´ sˇvih, jelikozˇ jej nesmı´me zveˇtsˇit). Ve slowfoxu tanecˇnı´ci touzˇ´ı pokracˇovat a nechat mı´jet chodidla, cˇ´ımzˇ se vyloucˇ´ı pokracˇova´nı´ ve zdvihu. Ve waltzu docha´zı´ k prˇ´ısunu chodidel a sˇvih tedy pokracˇuje azˇ do kroku 2, aby se zdu˚raznil zdvih a teˇlo se prˇipravilo na. . . sklon vytazˇenı´m.
Sklon vytazˇenı´m Tohle je u´plneˇ jina´ za´lezˇitost. Sklon vytazˇenı´m je svalova´ cˇinnost, jezˇ zveˇtsˇuje zdvih jedne´ strany teˇla, obvykle prˇi pohybech zahrnujı´cı´ch prˇ´ısun chodidel. Tedy, na´ru˚sta´-li zdvih, roste i sklon. Opacˇna´ strana teˇla se vsˇak nesmı´ snı´zˇit pod svou pu˚vodnı´ vy´sˇku. Znı´ to slozˇiteˇ, zˇe? Vezmeˇme si na´sledujı´cı´ sce´na´rˇ. Zdvı´ha´m-li se na leve´m chodidle s u´myslem prˇisunout sve´ prave´ chodidlo k leve´mu, moje leva´ strana se mu˚zˇe vyta´hnout do vy´sˇky, aby umozˇnila zdvihovou akci, ale kdyzˇ 114
prˇisunuji prave´ chodidlo k leve´mu, ma´ prava´ strana nesmı´ ve snaze zdu˚raznit zdvih poklesnout, ale meˇla by si beˇhem prˇ´ısunu zachovat svou pu˚vodnı´ vy´sˇku. Tancˇ´ıme-li naprˇ. ota´cˇku vlevo (the Reverse Turn) ve waltzu, Technika rˇ´ıka´, zˇe pa´n ma´ beˇhem kroku˚ 2 a 3 sklon doleva. Prˇi kroku 2 je sklon doleva (vytvorˇeny´ sˇvihovou akcı´), v kroku 3 existuje sklon (vytvorˇeny´ stazˇenı´m svalu˚), avsˇak pa´n nesmı´ povolit sve´ leve´ straneˇ, aby klesla pod svou pu˚vodnı´ vy´sˇku. To ilustruje rozdı´l mezi obeˇma typy zdvihu. Ve waltzu je zdvih vı´ce postupny´, naru˚sta´ do vrcholu, zahrnujı´cı´ho prˇ´ısun chodidel, zatı´mco ve slowfoxu je zdvih mnohem cˇasneˇjsˇ´ı a nemeˇl by se zveˇtsˇovat. Procˇ? Jelikozˇ zveˇtsˇenı´ zdvihu by znamenalo fyzickou zmeˇnu smeˇru nahoru. Jdete-li nahoru, sdeˇlujete tı´m partnerce sve´ prˇa´nı´ prˇisunout chodila k sobeˇ, avsˇak ve slowfoxu chce pa´n nechat chodidla, aby se minula. Azˇ prˇ´ılisˇ obvykly´ na´ru˚st zdvihu spolu s prˇidruzˇeny´m na´ru˚stem sklonu tedy nenı´ dobry´m na´padem. Zmatek v tom nasta´va´ pouze tehdy, kdyzˇ pa´n od da´my vyzˇaduje patovou ota´cˇku (the Heel Turn). V tomto prˇ´ıpadeˇ existuje zdu˚razneˇny´ na´ru˚st zdvihu, byt’k neˇmu docha´zı´ prˇi kroku 1. Prˇi kroku 2 ani zde zˇa´dny´ zdvih nenı´.
Zlomeny´ sklon Da´va´m prˇednost tomu, cha´pat zlomeny´ sklon jako staticky´ sklon, je to sklon pouze od pasu nahoru ve staciona´rnı´m postavenı´ uzˇ´ıvany´ v ‘obra´zkovy´ch’ liniovy´ch figura´ch, jako jsou prˇeklony (the Oversvay) a vy´pady (the Lunge). S prˇijetı´m tohoto popisu ma´m vsˇak proble´m, jelikozˇ si nedoka´zˇu prˇedstavit prˇena´sˇenı´ ohnutı´ (krˇivky) teˇla na tanecˇnı´ partnerku, anizˇ by vysˇlo z kolenou, prokopı´rovalo se pa´nevnı´ oblastı´ a pote´ se odrazilo v trupu. Pokud nenı´ zapocˇato, prˇeneseno a „dokona´no“ takto, partner je zcela nepochybneˇ vinen
115
‘pazˇenı´m’42 partnerky sem a tam. Toto strka´nı´ a prˇema´ha´nı´ by´va´ na typicke´m souteˇzˇnı´m parketu cˇasto k videˇnı´. Takove´ pa´ry cˇasto pu˚sobı´ konfliktnı´m dojmem, kdyzˇ se partner snazˇ´ı narvat partnerku do postavenı´, cˇasto s nesˇt’astny´m vy´sledkem. Ze stylovosti pohybu pak zby´va´ ma´lo a harmonie dvou teˇl chybı´ zcela. I kdyzˇ je na trupu patrny´ sklon zlomeny´, je trˇeba mı´t na pameˇti, zˇe signa´l pocˇ´ına´ v pa´novy´ch kolenou — v tuto chvı´li jej da´ma ‘prˇecˇte’ a ve chvı´li, kdy se zlomeny´ sklon rozvı´jı´ v pa´noveˇ trupu, da´ma je uzˇ plneˇ zapojena a jejı´ postavenı´ je s pa´novy´m pohybem v dokonale´m souladu. Nenı´ pochyb o tom, zˇe sklon je nanejvy´sˇ du˚lezˇity´m hlediskem Techniky, a stojı´ za vı´ce nezˇ letmy´ pohled, jehozˇ se mu nynı´ dosta´va´. Je totizˇ za´kladnı´m prvkem prˇi vytva´rˇenı´ kvalitnı´ho pohybu. Beze sklonu˚ by tanec byl roboticky´, jednorozmeˇrny´ a bez zˇivota. V tanecˇnı´m pohybu by mohlo by´t jen ma´lo stylovosti a mezi obeˇma teˇly velmi ma´lo harmonie. At’ uzˇ je to jak chce, ucˇitele´ musejı´ by´t ve sve´m prˇ´ıstupu k tomuto te´matu velmi obezrˇetnı´, jelikozˇ ke sklonu˚m veˇtsˇinou docha´zı´ zcela prˇirozeneˇ v ra´mci celkove´ mechaniky pohybu. Do tohoto te´matu by se meˇli pousˇteˇt pouze v prˇ´ıpadech, kdy tanecˇnı´k neumozˇnˇuje, aby ke sklonu docha´zelo. Nadsˇeny´ amate´rsky´ tanecˇnı´k by meˇl s tı´mto subjektem zacha´zet opatrneˇ a meˇl by se snazˇit vyhledat radu u profesiona´la — technicke´ prˇ´ırucˇky pouze rˇ´ıkajı´, co se stane, nejsou nutneˇ zdrojem informacı´ o tom, co ma´te udeˇlat, aby se to stalo.
42
Tedy taha´nı´m pazˇemi (pozn. prˇekl.).
116
Sˇvih V drˇ´ıveˇjsˇ´ıch kapitola´ch jsme se doty´kali neˇktery´ch z rozlicˇny´ch termı´nu˚, jichzˇ se v tanecˇnı´m sveˇteˇ uzˇ´ıva´, anizˇ jsme jasneˇ rozumeˇli tomu, co k cˇertu doopravdy znamenajı´! Zde je dalsˇ´ı z rˇady fra´zı´, jezˇ le´tajı´ vzduchem, vyslovova´ny obvykle takzvany´mi vzdeˇlany´mi ucˇiteli a obvykle s nadrˇazeny´m u´smeˇsˇkem. — „Ona nepouzˇ´ıva´ kotnı´ky.“ Mily´ cˇtena´rˇi, prosı´m, povstanˇ! Ted’ udeˇlej krok doprˇedu s vedenı´m patou. Vsˇimni si, zˇe tı´m, jak se cela´ tva´ va´ha prˇenesla na prˇednı´ chodidlo, tva´ zadnı´ noha se naprˇ´ımila, kotnı´k je napnuty´ a chodidlo protazˇene´, takzˇe kdyby neˇkdo sta´l za Tebou, uvideˇl by spodek Tve´ho zadnı´ho chodidla. Tanecˇnı´k musı´ by´t vycvicˇen tak, aby z te´to polohy doka´zal obra´tit akci protazˇenı´ chodidla a uvolnit kotnı´k tak, aby zadnı´ chodidlo prosˇlo s progresı´ doprˇedu a nakonec se dostalo do polohy rovnobeˇzˇne´ s parketem, anizˇ by pohybujı´cı´ se noha viditelneˇ zmeˇnila svu˚j tvar. Da´ma, jezˇ nepouzˇ´ıva´ svu˚j kotnı´k, necha´ sˇpicˇku pozadu a k tomu, aby nohu dostala doprˇedu, ohne koleno. Tı´m vznikne znacˇna´ deformace a narusˇ´ı se nezbytny´ sˇvih nohou. Prˇi kroku vzad se noha musı´ pohybovat dozadu od stehna s kolenem pomeˇrneˇ rovny´m. Kotnı´k se nata´hne, cˇ´ımzˇ vyvola´ dalsˇ´ı protazˇenı´ navı´c a tı´m vytvorˇ´ı stejny´ pohled zezadu na spodek chodidla. Tak tedy, objevilo se zde du˚lezˇite´ slovo – SˇVIH, resp. sˇvihnout (Swing)!! Sˇvih vzu˚ru! Sˇvih dolu˚! Sˇvihem od zacˇa´tku! Sˇvihej teˇlem! 117
Trˇi sˇvihove´ tance.43 Swingova´ le´ta sˇedesa´ta´! „Swing low sweet chariots!“44 Benny Goodman byl „kra´lem swingu“, Nat King Cole a Bobby Darin byli oba swingarˇi, a to ani neumeˇli tancovat! Je to velmi matoucı´, zˇe? Nenuceneˇ hovorˇ´ıme o „sˇviha´nı´ “ teˇlem cˇi „sˇviha´nı´ “ nohama, a ne vzˇdy prˇitom ma´me jasnou prˇedstavu, co to znamena´.
SˇVIH (veˇdecke´ vysveˇtlenı´): Volny´ pohyb kolem pevne´ho bodu. Vsˇichni rozumı´me fungova´nı´ deˇtske´ houpacˇky v parku, upevneˇne´ na hornı´m brˇevneˇ a pohybujı´cı´ se po obra´cene´m oblouku, shora a zezadu dolu˚ a pak zase doprˇedu nahoru. Prˇedstavte si takovy´ oblouk nakloneˇny´ do strany, tvarem podobny´ spı´sˇe talı´rˇi parabolicke´ ante´ny, a ma´te prˇiblizˇny´ oblouk sˇvihove´ho pohybu, zna´zornˇujı´cı´ tvar sˇvihu ve waltzu. Naprˇ´ıklad pa´n v prvnı´ polovineˇ ota´cˇky vlevo sˇviha´ pravou kycˇlı´ nahoru a vprˇed kolem pevne´ho bodu (je jı´m leva´ strana) a jeho pohyb kulminuje na vrcholu zdvihu prˇ´ısunem chodidel. (Tote´zˇ da´ma ve druhe´ polovineˇ ota´cˇky.) Waltzovy´ sˇvih koncˇ´ı na konci druhe´ho kroku, sa´m prˇ´ısun se deˇje sta´hnutı´m svalu˚. Tenty´zˇ typ sˇvihove´ akce je zcˇa´sti k videˇnı´ v quickstepu. Ja´ va´s ale slysˇ´ım volat: „A co slowfox?“ Nuzˇe, veˇru, co slowfox? V tomto tanci se uzˇ´ıva´ odlisˇne´ mechaniky. Akce je podobna´ pohybu dverˇ´ı cˇi vrat, zaveˇsˇeny´ch na pantech. Sˇvih deˇla´me jednou stranou teˇla odzadu doprˇedu cˇi zeprˇedu dozadu, za ukotvenou druhou stranu. Tato ukotvena´ strana ocˇividneˇ nenı´ pevny´m bodem, jelikozˇ se rovneˇzˇ pohybuje prostorem, avsˇak tyto male´ slovnı´ triky cˇtena´rˇe nezmatou. Pote´, co stlacˇ´ı koleno stojne´ nohy, uvede tanecˇnı´k sve´ teˇlo odtlacˇenı´m do pohybu, prˇesune nohu doprˇedu a dospeˇje na za´kladnu 43
Autor pocha´zı´ z Anglie, kde se valcˇ´ık (prvnı´ a nejstarsˇ´ı sˇvihovy´ tanec) tradicˇneˇ na souteˇzˇ´ıch netancˇ´ı. Ze cˇtyrˇ sˇvihovy´ch tancu˚ tak zby´vajı´ trˇi (waltz, slowfox, quickstep). Pozn. prˇekl. 44 ˇ Cernosˇsky´ spiritua´l, pro na´s zajı´mavy´ tı´m, zˇe jeho melodie je jednı´m z charakteristicky´ch motivu˚ Novosveˇtske´ symfonie Antonı´na Dvorˇa´ka. Pozn. prˇekl.
118
rovnova´hy, kterou si vytvorˇil vedenı´m patou. Teˇlo, pohybujı´cı´ se kuprˇedu prˇes stojnou nohu tomu doda´ slozˇku zdvihu. Tı´m se vytvorˇ´ı sˇvih rˇ´ızeny´ sklonem. Slowfoxovy´ sˇvih koncˇ´ı na konci „slow“, kdyzˇ se objevı´ zdvih. Nynı´ vstupuje do hry dalsˇ´ı typ sˇvihu — sˇvih nohou. Toto je opravdovy´ kyvadlovy´ pohyb, ktery´ se objevuje pouze od zdvihnute´ho postavenı´ na´sledujı´cı´ho zdvih a prˇi mı´jenı´ chodidel. Jde naprˇ. o trˇetı´ krok pe´rove´ho kroku nebo druhy´ a trˇetı´ krok ota´cˇky vlevo, kdy se noha do postavenı´ dosta´va sˇvihem. Prˇedstavte si za´vazˇ´ı zaveˇsˇene´ provazem na ramenou. Cı´tı´m, zˇe ma´m hlavu, pa´r ramen a dveˇ nohy. Sˇvihajı´cı´ noha by meˇla by´t co nejme´neˇ ohnuta´, jelikozˇ ohnutı´ kolene pohybujı´cı´ se nohy by vyhodilo teˇlo „prycˇ z obeˇzˇne´ dra´hy“ (viz komenta´rˇ o uzˇitı´ kotnı´ku˚ v prvnı´m odstavci, str. 117) a vedlo by ke „kladenı´ chodidel“. Je rovneˇzˇ du˚lezˇite´ si zapamatovat, zˇe kdyzˇ chodidlo dosa´hne konce sve´ prˇirozene´ sˇvihove´ dra´hy, musı´te na neˇ dosˇla´pnout bez dotahova´nı´. Musı´te umozˇnit, aby sˇvih naby´val sve´ prˇirozene´ rychlosti. Zajiste´ cˇloveˇk mu˚zˇe, pokud chce, pomocı´ svalu˚ a sˇlach hy´bat nohou velmi rychle, avsˇak du˚lezˇita´ je kontrola rychlosti sˇvihu nohou. To mi prˇipomı´na´ rozdı´l mezi „Tarzanem, pa´nem opic“45 a „Kra´lem dzˇungle“.46 Tarzan se houpe rychlostı´ kyvadla a lehce prˇista´va´ na veˇtvi na konci sˇvihove´ho zdvihu. . . Kra´l dzˇungle by vsˇak svu˚j sˇvih sˇpatneˇ nacˇasoval a uderˇil by do veˇtve mocnou ranou, nacˇezˇ by bezmocneˇ sklouzl dolu˚ na lesnı´ zem. Debatovali jsme tedy o sˇvihu teˇlem a sˇvihu nohou. Doufa´m, zˇe jsme situaci trochu objasnili, jelikozˇ fyzickou akci nelze prove´st bez 45
„Tarzan, pa´n opic“ („Tarzan of the Apes“), popula´rnı´ roma´n Edgara Rice Burroughse (1875–1950), prvnı´ z rˇady knih o Tarzanovi. Byl mnohokra´t zfilmova´n. Pozn. prˇekl. 46 „Kra´l dzˇungle“ („George of the Jungle“), pu˚vodneˇ animovany´ americky´ televiznı´ seria´l (premie´ra 1967), kanadsky´ remake 2007. Stal se prˇedlohou pro stejnojmennou americkou filmovou komedii (premie´ra 1997). Pozn. prˇekl.
119
jasne´ prˇedstavy te´to akce existujı´cı´ prˇedem v mozku. Nemu˚zˇete to udeˇlat, dokud rea´lneˇ necha´pete, co se vlastneˇ udeˇlat snazˇ´ıte!! Dalsˇ´ım bodem k zapamatova´nı´ je, zˇe pohyb „sˇvih-krok“ uzˇ´ıva´ jedine´ho impulsu energie. Prˇi uzˇitı´ sˇvihu nohou je tanecˇnı´k una´sˇen prostorem, a vyuzˇ´ıva´ se prˇitom vesˇkery´ vytvorˇeny´ impuls odtlacˇenı´. Trochu jako kdyzˇ prˇista´va´ Tarzan — jemneˇ. Horlive´mu studentovi lze jeho zmatenost prominout, jelikozˇ v „Kniha´ch“ to je sˇpatneˇ. V popisech chu˚ze vprˇed se pravidelneˇ pı´sˇe: „sˇvihneˇte nohou doprˇedu od kycˇle!“ To je naprosto chybne´. Noha se ohne a prˇesune se na mı´sto. Vı´me, zˇe ke sˇvihu nohou mu˚zˇe dojı´t pouze ze zdvihnute´ho postavenı´, tak se nebojte zeptat, existuje mnoho odlisˇny´ch teoriı´ — tato je prosteˇ moje. Avsˇak, „IF YOU AIN’T SWINGIN’, YOU JUST STEPPIN!!“ („Pokud nedeˇla´te sˇvih, deˇla´te jen kroky!!!“) — pokud chcete, zeptejte se Bennyho Goodmana, ale bud’te prˇipraveni, zˇe va´m vystavı´ u´cˇet.
120
Polohy chodidel Polohy chodidel, prvnı´ sloupec v tabulka´ch ktere´koliv technicke´ prˇ´ırucˇky, oznacˇujı´ umı´steˇnı´ jednoho chodidla vzhledem k druhe´mu, nikoliv vu˚cˇi sa´lu. Mohou se sta´t zdrojem mnohy´ch nedorozumeˇnı´, obzvla´sˇteˇ u studentu˚ tre´nujı´cı´ch pro tanecˇnı´ profesi cˇi u horlivy´ch amate´rsky´ch tanecˇnı´ku˚ zˇa´dostivy´ch zna´t vı´ce teorie. Nejdu˚lezˇiteˇjsˇ´ı je uveˇdomit si, zˇe sloupec „Poloha chodidel“ se vztahuje k tomu, kde se chodidlo nacha´zı´ na konci kroku, ne zpu˚sobu cˇi smeˇru, jaky´m chodidlo sve´ho umı´steˇnı´ dosa´hlo. Zajiste´ by sama definice „kroku“ meˇla zahrnout celou dra´hu pohybu, od jeho zapocˇetı´ azˇ po jeho dokoncˇenı´. Nejcˇasteˇji citovany´m prˇ´ıkladem je prvnı´ polovina ota´cˇky vpravo (the Half Natural Turn) ve waltzu a v quickstepu. O druhe´m kroku se vzˇdy pravı´: „Leve´ chodidlo stranou.“ Avsˇak, leve´ chodidlo se nejprve pohybuje doprˇedu, pak napu˚l do strany a azˇ nakonec dosˇla´pne v poloze „stranou“. Ve skutecˇnosti by se po tanecˇnı´kovi mohlo vyzˇadovat, aby prˇed dosˇla´pnutı´m provedl dvojity´ prˇemet a v technicky´ch prˇ´ırucˇka´ch by stejneˇ sta´lo: „Leve´ chodidlo stranou!“ Existuje vı´ce takovy´ch prˇ´ıkladu˚, jimzˇ se budeme veˇnovat, ktere´ pu˚sobı´ potı´zˇe kvu˚li sˇpatne´mu porozumeˇnı´ principu˚m. To mne vede k tomu, abych znovu zdu˚raznil, zˇe studenti, prˇipravujı´cı´ se k profesiona´lnı´m zkousˇka´m, musejı´ studovat pod dohledem zkusˇene´ho ucˇitele. 121
Prˇ´ıklad cˇ. 1: Postupova´ spojka v tangu U postupove´ spojky (the Progressive Link) se (nasˇteˇstı´) vsˇechny prˇ´ırucˇky shodujı´ – krok 2 je „pravy´m chodidlem stranou a mı´rneˇ vzad v promena´dnı´m postavenı´“. Kdyby se neˇkdo domnı´val, zˇe se prave´ chodidlo pohybuje smeˇrem doprava, odpustit by se mu to dalo. Vu˚bec to tak ale nenı´!!! Smeˇr dra´hy prave´ho chodidla mezi prvnı´m ˇ EDU. Skoncˇ´ı stranou a mı´rneˇ vzadu za a druhy´m krokem je DOPR levy´m chodidlem, ale jaky´koliv pokus prˇemı´stit chodidlo do strany se opeˇt stane katastrofou pro partnerku!!! Zde je znovu nasˇe zna´ma´ „Nokumova“47 (to je legracˇnı´ — vypada´ vı´ce japonsky nezˇli rusky). Australsˇtı´ kolegove´ to nazy´vajı´ „porazˇenı´ partnerky pravou ky´cˇ -lı´“.48 Myslete na to, zˇe ma´te da´t chodidlo dolu˚, ne mimo.
Prˇ´ıklad cˇ. 2: Cˇtvrtota´cˇka doprava v quickstepu V prˇ´ırucˇka´ch se u cˇtvrtota´cˇky (the Quarter Turn) doprava u polohy chodidel uva´dı´: Krok 2 = leve´ chodidlo stranou. Krok 3 = prave´ chodidlo prˇ´ısun k leve´mu chodidlu. Krok 4 = leve´ chodidlo stranou a poneˇkud vzadu. Nenı´ zde poznamena´no, zˇe tyto trˇi kroky se deˇlajı´ rovnobeˇzˇneˇ se smeˇrem tance, tedy „na te´mzˇe prkneˇ“ (viz str. 75). V du˚sledku otocˇenı´ mezi kroky 2 a 3 se meˇnı´ smeˇrova´nı´. I kdyzˇ ma´me pocit’ovat, zˇe leve´ chodidlo se pohybuje do strany, poloha chodila se uva´dı´ jako „stranou a poneˇkud vzadu“ (vu˚cˇi druhe´mu chodidlu). Mily´ cˇtena´rˇi, nepokyvuj jen moudrˇe hlavou, kdyzˇ tohle cˇtesˇ. Povstanˇ na sve´ zadnı´ a udeˇlej to! Obecneˇ vzato se vesˇkere´ prˇemeˇny (the Chasse´) deˇlajı´ „na stejne´m prkneˇ“. Jedna na´straha na nedosti pozorne´ ucˇitele — cˇtvrtota´cˇky jsou veˇtsˇinou prvnı´ figurou, jizˇ v quickstepu vyucˇujeme, 47 48
Setkali jsme se s nı´ na str. 89. Viz rovneˇzˇ str. 35 a 77. Pozn. prˇekl. „Knocking her over with the right heep“ (namı´sto hip) (pozn. prˇekl.).
122
a my prˇitom klidneˇ sta´le vola´me „stranou-prˇ´ısun-stranou“! Cˇasto zapomı´na´me rˇ´ıci da´meˇ, zˇe jejı´ cˇtvrty´ krok je sˇikmo doprˇedu, mezi pa´nova chodidla a tak mı´va´me sa´l plny´ dam, pilneˇ se snazˇ´ıcı´ch vyta´hnout sve´ partnery z ponozˇek, jak se vrhajı´ do strany. Namı´sto toho, aby se takova´ da´ma pohybovala smeˇrem k partnerovi, pohybuje se ven z jeho prave´ pazˇe a prˇitom se prˇemı´st’uje k jeho leve´ straneˇ. Je to prˇesneˇ tata´zˇ poloha chodidel, jako v sˇeste´m kroku spinove´ ota´cˇky vpravo (the Natural Spin Turn), po karta´cˇove´m kroku (the Brush Step) da´my. To se ovsˇem zajiste´ nety´ka´ Tebe, mu˚j mily´ cˇtena´rˇi, to patrˇ´ı vsˇem jiny´m tanecˇnı´m ucˇitelu˚m, kterˇ´ı to ucˇ´ı sˇpatneˇ.
Prˇ´ıklad cˇ. 3: Slovo „naprˇ´ıcˇ“ Jde o slovo „naprˇ´ıcˇ“ (across), jezˇ se cˇasto objevuje v pohybech, zahrnujı´cı´ch promena´dnı´ postavenı´. 1. Leve´ chodidlo stranou v promena´dnı´m postavenı´. 2. Prave´ chodidlo vprˇed a naprˇ´ıcˇ v promena´dnı´m postavenı´ a v protipohybove´m postavenı´ (hek!!!). Slovo „naprˇ´ıcˇ“ se vztahuje k prave´mu chodidlu, jezˇ se pohybuje prˇes linii, do nı´zˇ ukazuje leve´ chodidlo. Protipohybove´ postavenı´ je postavenı´ chodidel, vytvorˇene´ tı´m, zˇe chodidlo vkrocˇ´ı na linii druhe´ho chodidla cˇi naprˇ´ıcˇ linie druhe´ho chodidla. Vycha´zı´ z pochopenı´ skutecˇnosti, zˇe chodidla kazˇde´ osoby se nacha´zejı´ na dvou oddeˇleny´ch draha´ch a tedy na pa´r prˇipadajı´ cˇtyrˇi oddeˇlene´ dra´hy.
Prˇ´ıklad cˇ. 4: Vy´razy „k“ a „smeˇrem k“ Obecneˇ rˇecˇeno jsou uzˇ´ıvana´ slova i slovnı´ spojenı´ teˇmi nejlepsˇ´ımi dostupny´mi vy´razy pro vyja´drˇenı´ smyslu toho, k cˇemu doopravdy 123
docha´zı´. Je vsˇak trˇeba pecˇliveˇ porozumeˇt rozdı´lne´mu vy´znamu vy´razu˚ „k“ (to) a „smeˇrem k“ (towards). V sˇeste´m kroku spinove´ ota´cˇky vpravo ma´ da´ma na´sledujı´cı´ polohy chodidel: „Prave´ chodidlo sˇikmo doprˇedu pote´, co se karta´cˇovy´m pohybem prˇisunulo k leve´mu chodidlu.“ To znamena´, zˇe se prave´ chodidlo k leve´mu skutecˇneˇ prˇisunulo. Naproti tomu, tancˇ´ı-li pa´n vznosny´ telemark (the Hover Telemark), v popisu se pravı´: „Prave´ chodidlo stranou, leve´ chodidlo se karta´cˇovy´m pohybem prˇisunuje smeˇrem k prave´mu chodidlu.“ To znamena´ zˇe zdvih a efekt vznosu s u´chvatny´m sta´cˇenı´m kolene k dosazˇenı´ u´plne´ho prˇ´ısunu chodidel nepostacˇujı´.
124
Zdvih a snı´zˇenı´ Vzˇdy jsem se vı´ce nezˇ za umeˇlecke´ho choreograficke´ho inova´tora povazˇoval za technika a ‘oprava´rˇe’. Obvykle jsem shleda´val, zˇe je-li technika zdrava´, poskytuje tanecˇnı´kovi za´kladnu, z nı´zˇ mu˚zˇe uva´deˇt v zˇivot stylove´ a interpretacˇnı´ rafinovanosti. Naproti tomu mu˚zˇe zjevna´ chyba v technice cˇasto ve´st k rozpadu pa´ru prˇi tanci. Mnohokra´t jsem zpozoroval chybu v technice a rˇekl: „To je za peˇt!“ (Cˇi za sˇest nebo za sedm, sˇlo-li o pa´r vyspeˇlejsˇ´ı.) A bud’te ujisˇteˇni, zˇe o peˇt kroku˚ pozdeˇji se provedenı´ zacˇalo rozpadat. Pa´r, ktere´mu radı´m, se tı´m cˇasto zda´ by´t ohromen, nenı´ to vsˇak zˇa´dna´ superveˇda, ale jen zdravy´ rozum. Bez spra´vne´ho uzˇ´ıva´nı´ techniky spolu pa´r nemu˚zˇe tancˇit pohodlneˇ. A nebude-li to pohodlne´, nebude to ani vizua´lneˇ pu˚sobive´ a nevyhnutelneˇ se to rozpadne. Jednı´m z du˚lezˇiteˇjsˇ´ıch hledisek techniky je zdvih a snı´zˇenı´. To neznamena´ pouze paty a sˇpicˇky, je toho mnohem vı´c nezˇ jenom tohle a horlivı´ studenti shledajı´, zˇe studium ru˚zny´ch typu˚ zdvihu˚ a snı´zˇenı´ jejich vy´konnosti jenom prospeˇje. Abychom ilustrovali rozmanitost zdvihu˚ a snı´zˇenı´, uzˇijeme jednoduche´ skupiny figur ve waltzu, kterou zna´ a pouzˇ´ıva´ veˇtsˇina tanecˇnı´ku˚: Prvnı´ polovina ota´cˇky vpravo (the Half Natural Turn) — otevrˇena´ na´beˇhova´ ota´cˇka (the Open Impetus Turn) zakoncˇena´ v promena´dnı´m 125
postavenı´ cˇelem sˇikmo ke strˇedu — tka´nˇ z promena´dnı´ho postavenı´ (the Weave from Promenade Position) zakoncˇena´ v promena´dnı´m postavenı´ — prˇemeˇna z promena´dnı´ho postavenı´ (the Chasse´ from Promenade Position). To je peˇt taktu˚ hudby, tj. deset sekund! V kazˇde´m z teˇchto taktu˚ jsou ale zdvihy a snı´zˇenı´ odlisˇne´. Takt cˇ. 1: Prvnı´ polovina ota´cˇky vpravo – Zacˇa´tek zdvihu na konci kroku 1, pokracˇova´nı´ ve zdvihu prˇi krocı´ch 2 a 3, s dodatkem urcˇeny´m da´meˇ — bez zdvihu chodidel prˇi kroku 1. Vy´raz „bez zdvihu chodidel“ znamena´, zˇe pata chodidla, ktere´ udeˇlalo prvnı´ krok, musı´ ve chvı´li dosˇla´pnutı´ prˇi druhe´m kroku by´t sta´le jesˇteˇ na zemi a nesmı´ dojı´t k pokusu druhy´ krok prota´hnout. Takt cˇ. 2: Zdvih na konci kroku 2, nahorˇe prˇi kroku 3, snı´zˇenı´ na konci kroku 3. Takt cˇ. 3: Zacˇa´tek zdvihu na konci kroku 1, pokracˇova´nı´ ve zdvihu prˇi kroku 2, nahorˇe na krok 3, snı´zˇenı´ na konci kroku 3. Takt cˇ. 4: Zacˇa´tek zdvihu na konci kroku 1 (bez zdvihu chodidel), pokracˇova´nı´ ve zdvihu prˇi kroku 2, nahorˇe prˇi kroku 3, snı´zˇenı´ na konci kroku 3. Takt cˇ. 5: Zacˇa´tek zdvihu na konci kroku 1, pokracˇova´nı´ ve zdvihu prˇi krocı´ch 2 a 3, nahorˇe na krok 4, snı´zˇenı´ na konci kroku 4. Obecneˇ vzato je za´kladnı´ zdvih a snı´zˇenı´ ve waltzu na´sledujı´cı´. Zacˇa´tek zdvihu na konci kroku 1, pokracˇova´nı´ ve zdvihu prˇi krocı´ch 2 a 3, snı´zˇenı´ na konci kroku 3 (s dodatkem — bez zdvihu chodidel prˇi dominantnı´ch krocı´ch vzad). Takovy´ je stav veˇcı´ pouze prˇi prvnı´m taktu hudby, vsˇechny na´sledujı´cı´ takty majı´ odlisˇny´ typ zdvihu. Ve druhe´m taktu, tvorˇene´m 126
otevrˇenou na´beˇhovou ota´cˇkou, se uzˇ´ıva´ tlaku chodidel do parketu k vytvorˇenı´ zdvihu po provedenı´ patove´ ota´cˇky, v nı´zˇ nenı´ zdvih vu˚bec zˇa´dny´. Ve druhe´m a ve trˇetı´m taktu nedocha´zı´ prˇi kroku 3 k pokracˇova´nı´ ve zdvihu — k pokracˇova´nı´ ve zdvihu mu˚zˇe dojı´t pouze, jestlizˇe se chodidla prˇisunujı´. Kdyzˇ se tedy chodidla vzdalujı´, ˇ E“ („UP“) (cˇ´ımzˇ je mı´neˇno ‘da´le’). Ve cˇtvruzˇ´ıva´ se slova „NAHOR te´m taktu prˇi kroku 1 ke zdvihu chodidel nedocha´zı´, cozˇ znamena´, zˇe pata partnerova leve´ho chodidla musı´ klesnout na parket. Zdvih prˇi kroku 2 se deˇla´ svisle, s tlakem pravy´m chodidlem do parketu. Jaky´koliv pokus partnera o postupovy´ pohyb je smrtı´cı´! Zdvih od prave´ho chodidla by meˇl teˇlo vyne´st do na´sledujı´cı´ho kroku bez beˇzˇneˇ sly´chane´ho zvuku na´razu, jehozˇ by´va´me cˇasto sveˇdky. Pa´ty´ takt hudby zahrnuje kombinaci zdvihu waltzove´ho a slowfoxove´ho. Na prvnı´ trˇi kroky prˇipada´ norma´lnı´ waltzovy´ zdvih, s pokracˇova´nı´m zdvihu prˇi kroku 3, aby se tı´m dosa´hlo cˇiste´ho prˇ´ısunu chodidel. Pote´ nabere leve´ chodidlo va´hu, aby se vytvorˇila svisla´ rovnova´zˇna´ linie prˇed sˇvihem do vsˇudyprˇ´ıtomne´ ota´cˇky vpravo. Neˇktery´m z va´s to mu˚zˇe prˇipadat jako spousta rˇecˇ´ı, ale veˇnujte tomu pa´r minut a projdeˇte si to — lidi, nejde tu o kvantitu, ale o kvalitu! Pokud si tuto jednoduchou skupinu figur prˇedstavı´me jako pla´tno, na neˇzˇ tanecˇnı´ pa´r namaluje svu˚j obraz, je zcela zrˇejme´, zˇe tento soubor kroku˚ lze projı´t, produpat cˇi plynule a meˇkce protancˇit. Tı´m, co odlisˇuje umeˇlecke´ provedenı´ od „omalova´va´nı´ podle cˇ´ısel“, je dodrzˇova´nı´ techniky a porozumeˇnı´ principu˚m pohybu aplikovany´m na lidske´ teˇlo. Zdvihy a snı´zˇenı´ jsou jenom jednı´m z mnoha hledisek Techniky, jezˇ musı´ tanecˇnı´k studovat, aby doka´zal tvorˇit vysoce kvalitnı´ pohyb. Mnozı´ sˇpicˇkovı´ ucˇitele´ a tanecˇnı´ci se domnı´vajı´, zˇe je to snad to nejdu˚lezˇiteˇjsˇ´ı hledisko v nasˇ´ı nekonecˇne´ honbeˇ za kvalitou.
127
Velikost otocˇenı´ V obecne´m smyslu se veˇtsˇina ota´cˇek zacˇ´ına´ do smeˇru sˇikmo ke steˇneˇ nebo sˇikmo ke strˇedu. Na konci prvnı´ poloviny ota´cˇky bude pa´r otocˇen o 3/8 plne´ho u´hlu (135 stupnˇu˚) a bude tedy kolmo ke smeˇru tance neboli rovnobeˇzˇneˇ se steˇnami sa´lu. Ve druhe´ polovineˇ ota´cˇky se rovneˇzˇ otocˇ´ı o 3/8 a skoncˇ´ı cˇelem do sˇikme´ho (u´hloprˇ´ıcˇne´ho) smeˇru. Toto otocˇenı´ o 3/4 je maximum, jezˇ mohou dva lide´ v pa´ru zatancˇit, anizˇ by uzˇili spin cˇi pivot nebo anizˇ by osoba, jdoucı´ doprˇedu, uzˇila akce krˇ´ızˇenı´ ve trˇetı´m kroku a osoba, jdoucı´ dozadu, vy´krutu na chodidle. Kazˇdy´ rozumı´ principu˚m, spojeny´m s pohybem na vnitrˇnı´ straneˇ ota´cˇky. At’uzˇ na beˇzˇecke´ dra´ze nebo prˇi jı´zdeˇ autem na vı´ceproude´ da´lnici, musı´ osoba na vneˇjsˇ´ı straneˇ urazit veˇtsˇ´ı vzda´lenost nezˇ osoba na vnitrˇnı´ straneˇ. Prˇedstavte si cva´lajı´cı´ho nebo kra´cˇejı´cı´ho koneˇ zdrzˇene´ho o sˇ´ıˇrku cˇtyrˇ drah na poslednı´ zata´cˇce! Ve standardnı´ch tancı´ch se osoba, ktera´ jde dozadu, chodidly otocˇ´ı o cele´ 3/8 tı´m, zˇe sˇpicˇka chodidla smeˇrˇuje prˇi druhe´m kroku do konecˇne´ho smeˇru, zatı´mco teˇlo dokoncˇ´ı tocˇenı´ v kroku 3. Je trˇeba si uveˇdomit, zˇe smeˇr, do neˇhozˇ ukazuje sˇpicˇka, urcˇuje i to, kam je otocˇena´ kycˇel. Jako prˇ´ıklad uved’me prvnı´ polovinu ota´cˇky vpravo ve waltzu (the Half Natural Turn). Pokud da´ma smeˇrˇuje prˇi druhe´m kroku sˇpicˇku sve´ho chodidla pouze sˇikmo ke strˇedu, vymezuje tı´m partnerovo 128
konecˇne´ smeˇrova´nı´. Jejı´ „cˇelem sˇikmo ke strˇedu“ je mu naprosto k nicˇemu a ona se tı´m na neˇm dopousˇtı´ podrazu. Partner nemu˚zˇe dosa´hnout smeˇru tance, nemu˚zˇe projı´t skrz ni, prˇes ni ani kolem nı´. Naopak, smeˇrˇuje-li ona sve´ leve´ chodidlo do smeˇru tance, odsunuje svou levou kycˇel partnerovi z cesty. On se pak mu˚zˇe dostat sˇvihem za ni, za´dy do smeˇru tance cˇi da´le, pokud chce. Osoba na vneˇjsˇ´ı straneˇ ota´cˇky je tı´m, kdo jde doprˇedu a prova´dı´ ota´cˇku ve dvou akcı´ch. Na sˇvihovou akci prˇipada´ otocˇenı´ o 1/4 (90 stupnˇu˚) a zby´vajı´cı´ 1/8 (45 stupnˇu˚) obstara´ vy´krut na chodidle, kdyzˇ se chodidla prˇisunujı´ cˇi mı´jejı´ v kroku 3. Uvazˇujeme-li o ota´cˇce vpravo (the Natural Turn) i vlevo (the Reverse Turn) ve waltzu, v quickstepu o prˇemeˇneˇ ke strˇedu (the Chasse´ to Centre), rychle´ otevrˇene´ ota´cˇce vlevo (the Quick Open Reverse Turn), prˇemeˇneˇ a krˇ´ızˇenı´ vprˇed (the Chasse´ and the Forward Lock Step), majı´ vsˇechny tyto figury tute´zˇ za´kladnı´ geometrii. Prˇejı´majı´ hranatost arky´rˇove´ho okna — jsou rˇadou u´secˇek spojeny´ch pod u´hly o velikosti 135 stupnˇu˚. Jaky´koliv pokus o prˇeta´cˇenı´ teˇchto u´hlu˚ mu˚zˇe ve´st k ohavny´m vy´sledku˚m, a to obvykle pro da´mu. Prˇi spina´ch cˇi pivota´ch mu˚zˇe by´t velikost otocˇenı´ pruzˇneˇjsˇ´ı a rˇ´ıdı´ se dovednostı´ a obratnostı´ jednotlivy´ch pa´ru˚. Pro jasnost a porozumeˇnı´ uved’me, zˇe pivota je otocˇenı´ na jednom chodidle a obvykle se pojı´ s akcı´ snı´zˇenı´. Spina je otocˇenı´ prova´deˇne´ nad dveˇma kroky dvou chodidel. Da´ se tedy snad pochopit, zˇe tancˇ´ı-li pa´n pivotu, deˇla´ da´ma spinu — a naopak. Logika tedy pravı´, zˇe jestlizˇe se jeden nebo druhy´ z partneru˚ ota´cˇ´ı na mı´steˇ, mu˚zˇe by´t postupovy´ pohyb velmi maly´. Je pro mne zdrojem u´zˇasu, kdyzˇ se mne pa´ry dotazujı´, jak dosa´hnout veˇtsˇ´ı progrese! Rozlicˇne´ ucˇebnice standardnı´ tanecˇnı´ techniky vysveˇtlujı´ velikost otocˇenı´ jako u´hel nameˇrˇeny´ mezi obeˇma chodidly. Doopravdy se domnı´va´m, zˇe trochu vı´ce podrobnostı´ by bylo na mı´steˇ.
129
Ota´zka stvorˇena´ pro podra´zˇdeˇnı´ smyslu˚: V technicky´ch prˇ´ırucˇka´ch se pı´sˇe, zˇe prˇi dvojspineˇ vlevo (the Double Reverse Spin) se pa´n mezi kroky 1 a 2 otocˇ´ı o 3/8, zatı´mco da´ma tancˇ´ı ota´cˇku o 1/2. Mu˚j ucˇitel, Len Scrivener, rˇ´ıkal uzˇ prˇed te´meˇrˇ cˇtyrˇiceti lety, zˇe to je nesmysl, a tento blud prˇetrva´va´ dodnes. Hlavou se mi honı´, zˇe pokud se ja´ otocˇ´ım o urcˇity´ u´hel doleva a da´ma se v meˇm na´rucˇ´ı otocˇ´ı doleva o osminu vı´ce, nepochybny´m vy´sledkem bude to, zˇe prava´ strana hrudnı´ku da´my se sklouzne naprˇ´ıcˇ prˇednı´ cˇa´sti me´ho hrudnı´ku. Prˇ´ımo jako z filmu Bennyho Hilla49 !!
49 Benny Hill, vlastnı´m jme´nem Alfred Hawthorne Hill (1924–1992) — britsky´ komik. Mimo jine´ proslul sce´nkami, v nichzˇ jako starsˇ´ı muzˇ obteˇzˇoval na verˇejnosti mlade´ zˇeny a dı´ky jeho nesˇikovnosti se mu „darˇilo“ z nich proti jejich i sve´ vlastnı´ vu˚li svle´kat cˇi strha´vat ru˚zne´ soucˇa´sti odeˇvu. Takove´ „sklouznutı´ prave´ strany hrudnı´ku da´my“ zde meˇl autor nejspı´sˇ na mysli. Pozn. prˇekl.
130
Protipohyb Jednou ty´dneˇ je mi sveˇrˇena neuveˇrˇitelna´ odpoveˇdnost za pe´cˇi o me´ho peˇtilete´ho vnuka, ktery´ ra´no po prˇedesˇle´ noci cˇeka´ na prˇ´ıjezd sve´ matky. Musı´m ho rˇa´dneˇ vyzvednout a odeslat prycˇ na dalsˇ´ıch sˇest dnı´, nezˇ cely´ tento cyklus zopakujeme. Kazˇde´ho takove´ho ra´na se ozy´va´ poneˇkud stereotypnı´ dialog (cˇi monolog): „Procˇ? Jak? Kdy?“ A nejspı´sˇ znova „Procˇ?“ Jaka´ je to ostuda, zˇe s rozvojem ega, postavenı´ a py´chy ztra´cı´me tuto prostou schopnost. Zapomı´na´me, jak kla´st ty nejdu˚lezˇiteˇjsˇ´ı ota´zky. Kolikra´t sly´cha´me ‘zkusˇene´ho’ tanecˇnı´ka cˇi ucˇitele, jak prˇedva´dı´ sve´ znalosti obycˇejny´m smrtelnı´ku˚m termı´ny a fra´zemi, jezˇ uva´dı´ bez zdu˚vodneˇnı´ cˇi analy´zy. Tyto tajuplne´ fra´ze a mo´dnı´ vy´razy rˇ´ıka´ neza´vazneˇ, obvykle se zoufale nadrˇazeny´m vystupova´nı´m. Ona osoba, jezˇ jich uzˇ´ıva´, ma´ veˇtsˇinou prˇinejlepsˇ´ım mlhavou prˇedstavu o skutecˇne´m vy´znamu cˇi pu˚vodu teˇcho vy´razu˚. Prˇ´ıkladem mu˚zˇe by´t vy´raz, ktery´ by ve slusˇne´ spolecˇnosti nikdy nemeˇl padnout — „protipohyb“ (contrary body movement, CBM). Prosı´m, nezameˇnˇovat s „protipohybovy´m postavenı´m“ (Contrary Body Movement Position, CBMP), cozˇ je veˇc naprosto odlisˇna´. Definice protipohybu je: „Akce natocˇenı´ opacˇne´ strany teˇla smeˇrem k pohybujı´cı´mu se chodidlu.“ Tato akce je soucˇa´stı´ veˇtsˇiny figur 131
uva´deˇny´ch v technicky´ch prˇ´ırucˇka´ch, stejneˇ jako je i soucˇa´stı´ veˇtsˇiny prˇirozeny´ch pohybu˚, jichzˇ lide´ uzˇ´ıvajı´ v kazˇdodennı´m zˇivoteˇ — dokonce i netanecˇnı´ci. Vzpomı´na´te si na mu˚j komenta´rˇ o rocˇnı´m dı´teˇti, jezˇ se ucˇ´ı chodit? To, cˇ´ım se on cˇi ona zaby´va´, je ovla´dnutı´ techniky protipohybu. Technicke´ prˇ´ırucˇky pouze konstatujı´, zˇe k te´to akci docha´zı´. Je to pra´veˇ ta prˇirozena´ akce, jezˇ je soucˇa´stı´ komı´ha´nı´ ramenou prˇi chu˚zi, beˇhu, kdyzˇ ha´zı´me mı´cˇem nebo do neˇj kopeme. Jelikozˇ se vsˇak objevuje v technicke´ prˇ´ırucˇce, tanecˇnı´k (a ucˇitel) pokla´da´jı´ za nutne´ ji uva´deˇt jako u´kol cˇi na´vod. Patrneˇ je tomu tak proto, zˇe v dnesˇnı´ dobeˇ se stalo mo´dou mluvit ve zkratka´ch a vy´raz „sı´-bı´-em“ (CBM, protiphyb) jaksi plyne z u´st vcelku lehce a cˇloveˇk pu˚sobı´ znalecky, kdyzˇ jej vyslovı´. Kdybychom meˇli veˇdomeˇ kroutit nasˇe teˇlo, kdyzˇ zacˇ´ına´me s tocˇenı´m, skoncˇili bychom v poloze s prˇekrˇ´ızˇeny´ma nohama, jezˇ mne upomı´na´ na jistou baletnı´ suitu od Petra Iljicˇe Cˇajkovske´ho!! A to stacˇ´ı, aby se ktery´koliv muzˇ zacˇal cˇervenat. Pravidlem k zapamatova´nı´ je: Tancˇ´ıte-li sˇvihovou akci, musı´te naprˇed udeˇlat krok a pak se tocˇit. Kdyzˇ deˇla´te pivotu, musı´te se naprˇed otocˇit a pak udeˇlat krok. K protipohybu dojde!! — nevyzˇaduje zˇa´dnou pomoc, je to prˇirozeny´ jev, podobneˇ, jako dy´cha´nı´, jako to, zˇe prˇi oble´ka´nı´ trenek strcˇ´ıte kazˇdou nohu do samostatne´ho otvoru. Vezmeˇme si prvnı´ polovinu ota´cˇky vpravo (the Half Natural Turn). Kdyzˇ pa´n dosˇla´pne pravy´m chodidlem a toto chodidlo prˇevezme na sebe va´hu, jeho prave´ rameno by sta´le meˇlo mı´t prˇedstih prˇed ramenem levy´m, ale nakonec se leva´ strana sˇvihem dostane prˇed pravou stranu a nahoru. Vskutku, udeˇla´te-li krok doprˇedu pravy´m chodidlem, mu˚zˇete se otocˇit jenom doprava! Myslı´m, zˇe v dobeˇ, kdy se tvorˇila terminologie, kdysi ve trˇica´ty´ch letech 20. stoletı´, pu˚vodnı´m za´meˇrem bylo nazy´vat to sˇvihem teˇla,
132
avsˇak to by bylo prˇ´ılisˇ snadne´. Mocnı´ te´ doby chteˇli na veˇky zachovat za´hadnost sve´ho umeˇnı´, a nazvali to tedy tajemny´m a spletity´m ˇ LA. Ten je od teˇch cˇasu˚ prˇedmeˇtem sporu˚. PROTIPOHYBEM TE Mnozı´ ‘klasikove´’ veˇrˇili v u´plneˇ odlisˇne´ pojetı´ protipohybu. Len Scrivener rˇ´ıkal: „Je to akce ke znovuvytvorˇenı´ tanecˇnı´ho postavenı´ s partnerkou po krocı´ch mimo partnerku.“ Jina´ velmi slavna´ osobnost tanecˇnı´ho sveˇta, kdyzˇ se jı´ zeptali, kde a kdy uzˇ´ıva´ protipohybu, odpoveˇdeˇla: „Snad jej trochu uzˇ´ıva´m na konci pe´rove´ho uzavrˇenı´ (the Feather Finish), a o zˇa´dne´m dalsˇ´ım prˇ´ıpadeˇ nevı´m.“ Mysl vra´vora´. Prˇesto jsem sly´chal ucˇitele na skupinu jejich zˇa´ku˚ krˇicˇet: „Nezapomenˇte na ‘CBM’ (protipohyb)!!“ Mohli tı´m snad myslet ‘CBMP’ (protipohybove´ postavenı´)? To vsˇe ale za´visı´ na tom, jak jim to pu˚vodneˇ vysveˇtlili. Zcela uprˇ´ımneˇ — nemyslı´m si, zˇe ti zˇa´ci o tom meˇli neˇjakou prˇedstavu, a, co je horsˇ´ı, myslı´m, zˇe o tom nemeˇli nejmensˇ´ı poneˇtı´ ani ti ucˇitele´. Snad meˇli na mysli neˇjaky´ novy´ model mobilnı´ho telefonu. . . ? Nevı´m. Osobneˇ se domnı´va´m, zˇe ve smı´sˇene´ spolecˇnosti by se zˇa´dne´ z teˇchto zkratek nemeˇlo uzˇ´ıvat.
133
Trojkrok Trojkrok (the Three Step), zakla´dajı´cı´ cˇlen rodiny slowfoxu, je pohybem, tvorˇeny´m trˇemi kroky — prava´, leva´, prava´, na pocˇ´ıta´nı´ quick, quick, slow. Ale kdepak! Pohyb, tvorˇeny´ trˇemi kroky to je — leva´, prava´, leva´, a pocˇ´ıta´ se slow, quick, quick!! Profesiona´love´ ucˇ´ı trojkrok druhy´m zpu˚sobem, zatı´mco Technika50 jej popisuje zpu˚sobem prvnı´m. To cˇinı´ tuto jednoduchou posloupnost kroku˚ neobycˇejneˇ matoucı´. V rane´m obdobı´ dvaca´te´ho stoletı´ se tancova´nı´ omezovalo hlavneˇ na valcˇ´ık a polku, prˇicˇemzˇ prˇi obou teˇchto tancı´ch se pocˇ´ıtalo v trojicı´ch. S prˇ´ıchodem hudebnı´ formy nazy´vane´ „ragtime“, hrane´ v obvykle´m cˇtyrˇcˇtvrt’ove´m taktu, byla sce´na prˇipravena pro novou formu tance. Estra´dnı´ bavicˇ jme´nem Harry Fox51 vzal tento sotva zrozeny´ tanec, kdy pa´ry chodily po tanecˇnı´m parketu „co krok to. . . ‘slow’ (dveˇ doby)“ a ucˇinil jej dra´zˇdiveˇjsˇ´ım tı´m, zˇe do neˇj zarˇadil pohybovy´ prvek beˇhu, resp. klusu, na pocˇ´ıtanı´ ‘quick, quick’. Zacˇ´ınalo se na prave´ chodidlo pa´na. 50 Technika standardnı´ch tancu˚ ISTD cˇi jina´ z rˇady knih, vycha´zejı´cı´ch z pu˚vodnı´ Techniky Alexe Moorea, viz da´le v textu (pozn. prˇekl.). 51 Harry Fox, vlastı´m jme´nem Arthur Carringford (1882–1959) — americky´ estra´dnı´ tanecˇnı´k, zpeˇva´k a herec (pozn. prˇekl.).
134
Pokud tedy deˇla´me rˇadu kroku˚ chu˚ze, zacˇ´ınajı´ce levy´m chodidlem. . . dobra´, ale no tak, vstanˇte a vezmeˇte si knihu s sebou! Krok levy´m chodidlem, krok pravy´m chodidlem, krok levy´m chodidlem, beˇh pravy´m chodidlem, beˇh levy´m chodidlem, krok pravy´m chodidlem.
Slow, slow, slow, quick, quick, slow.
Kdyzˇ odborna´ sekce pro spolecˇensky´ tanec ISTD52 standardizovala Techniku spolecˇensky´ch tancu˚ poprve´, trojkrok se zacˇ´ınal na prave´ chodidlo s vedenı´m patou, na pocˇ´ıta´nı´ quick, a trˇetı´ krok byl povazˇova´n soucˇasneˇ za prvnı´ krok ota´cˇky vpravo (the Naural Turn). Prˇedpokla´da´m, zˇe bylo mozˇne´ to udeˇlat tak, aby to bylo jesˇteˇ vı´ce matoucı´, ale opravdu netusˇ´ım, jak! Po cele´m sveˇteˇ se tento tanec vyucˇuje tak, zˇe pe´rovy´ krok (the Feather Step) ma´ trˇi kroky a ne cˇtyrˇi a ota´cˇka vlevo (the Reverse Turn) ma´ kroku˚ sˇest a ne sedm, prˇicˇemzˇ trojkrok zacˇ´ına´ na leve´ chodidlo. Jeden by si prˇedstavoval, zˇe prˇ´ılezˇitost k racionalizaci uzˇ je da´vno ta tam a zˇe mocnı´, jezˇ byli a sta´le jsou, budou pokracˇovat v tancova´nı´ trojkroku s hlavami v pı´sku! Jeden vy´jimecˇneˇ schopny´ ucˇitel tance jme´nem Guy Howard vytvorˇil v sedmdesa´ty´ch letech technickou prˇ´ırucˇku, jezˇ prˇedestrˇela slowfox logicˇteˇjsˇ´ım zpu˚sobem. U prˇedstavitelu˚ profese se setkala s velice pozitivnı´m prˇijetı´m, ne vsˇak natolik pozitivnı´m, aby prˇevra´tila dobrˇe zabarika´dovany´ sta´vajı´cı´ stav. 52
The Imperial Society of Teachers of Dancing, nejstarsˇ´ı a dodnes nejrespektovaneˇjsˇ´ı organizace ucˇitelu˚ tance ve Velke´ Brita´nii, viz http://www.istd.org/ (pozn. prˇekl.).
135
Cˇasto se rˇ´ıka´, zˇe porotci nebudou va´sˇ slowfox hodnotit, dokud neuvidı´ va´sˇ trojkrok. Pokud jej totizˇ tancˇ´ı zkusˇeny´ pa´r, kvalita pohybu tohoto tance prˇi neˇm vynikne nejle´pe. Trojkrok zahrnuje, pokud jej zacˇ´ına´me na leve´ chodidlo, krok levy´m chodidlem s vedenı´m patou a krok pravy´m chodidlem „s vedenı´m patou“. Pokud by se snad neˇkdo domnı´val, zˇe akce prˇi teˇchto dvou krokcı´ch i jejich technika je stejna´, lze mu to odpustit, ale nenı´ tomu tak. Prvnı´ krok na leve´ chodidlo ma´ opravdove´ vedenı´ patou, kdy je leva´ noha napjata´ a vyzdvizˇena´ do sve´ho postavenı´ od stlacˇene´ho prave´ho kolene. Teˇzˇisˇteˇ se prˇesunulo doleva, aby tı´m vznikla svisla´ linie nad levy´m chodidlem. Ta umozˇnı´ zdvihnutı´ prave´ strany, aby mohlo dojı´t ke sˇvihove´ akci. Leve´ stehno se prˇemı´st’uje nad levy´m kolenem a vytva´rˇ´ı akci tazˇenı´, jezˇ umozˇnı´, aby se prava´ noha sˇvihem dostala na mı´sto a nakonec dosˇla´pla na patu prave´ho chodidla. Ja´ oznacˇuji krok levy´m chodidlem jako opravdovy´ krok s vedenı´m patou, zatı´mco krok pravy´m chodidlem jako „dosˇla´pnutı´ patou“. Veˇtsˇina pa´nu˚ vsˇak uzˇ´ıva´ kmitave´ akce odtlacˇenı´ prave´ho chodidla od kolene prˇesneˇ stejny´m zpu˚sobem jako prˇi vedenı´ patou leve´ho chodidla, tedy uzˇ´ıvajı´ dvou po sobeˇ jdoucı´ch akcı´ odtlacˇenı´. To je v rozporu s pojetı´m akce „krok-sˇvih“, jezˇ by podle prˇedpokladu meˇla by´t akcı´ za´kladnı´. Co se ty´cˇe trojkroku, vzˇdy zu˚sta´valo v me´ mysli zrno pochybnosti. Mily´ cˇtena´rˇi, podı´vej se, prosı´m, pozorneˇ na skvostnou fotografii trˇ´ı profesiona´lnı´ch mistru˚ Velke´ Brita´nie, jak tancˇ´ı trojkrok. Pa´nove´ vsˇichni vytvorˇili sklon doleva, ale me´ oko mi rˇ´ıka´, zˇe da´my se zdajı´ vsˇechny by´t v napeˇtı´. Nejsou schopny dosa´hnout odpovı´dajı´cı´ho sklonu doprava, jelikozˇ zvyklost vyzˇaduje, aby v pru˚beˇhu cele´ho trojkroku drzˇely hlavu doleva. Domnı´va´m se, zˇe s hlavou ˇ ´ıka´va´m svy´m zˇa´doprava by to da´my meˇly mnohem pohodlneˇjsˇ´ı. R ku˚m: „veˇrˇ´ım, zˇe v blı´zke´ budoucnosti budou vsˇechny da´my ota´cˇet
136
prˇi trojkroku hlavy doprava! Zdravy´ rozum zvı´teˇzı´!“ Dosud k tomu vsˇak nedosˇlo. V cele´m sveˇteˇ existuje rovneˇzˇ zmatek, pokud jde o spra´vny´ na´zev53 tohoto tance ve cˇtyrˇcˇtvrt’ove´m taktu, ktery´ je nejlepsˇ´ım prˇ´ıkladem standardnı´ho tancova´nı´. Pomaly´ foxtrot, standardnı´ foxtrot, anglicky´ foxtrot, mezina´rodnı´ foxtrot — laikovi lze odpustit, zˇe je z toho jelen. Spra´vny´ na´zev je jednodusˇe „foxtrot“. Zjednodusˇena´, univerza´lnı´ forma tance, poru˚znu nazy´vana´ „rytmicky´m foxtrotem“, „spolecˇensky´m cˇi klubovy´m foxtrotem“, „crush dancing“, atd., se spra´vneˇ jmenuje „rytmicke´ tancova´nı´ “ („Rhythm“). Tyto na´zvy byly standardizova´ny v roce 1938!! Ale nic se neda´ zave´st prˇes noc, zˇe? Zdrojem zmatenı´ jsou rovneˇzˇ vsˇechny trˇi souhrnne´ anglicke´ na´zvy pro tute´zˇ tanecˇnı´ formu — standardnı´ tance: Ballroom, Standard a Modern.54 Po veˇtsˇinu me´ tanecˇnı´ karie´ry, te´meˇrˇ po padesa´t let, byl vy´znam vy´razu „Ballroom Dancing“ zrˇejmy´ z vy´razu same´ho — dva lide´, muzˇ a zˇena, tancˇ´ıcı´ spolu na tanecˇnı´m parketeˇ, kdyzˇ hraje hudba. Tato dveˇ slova vykouzlila dojem nadcˇasove´ elegance a pu˚vabu. Vzˇdycky, kdyzˇ uzˇ´ıva´m vy´razu „Ballroom Dancing“, pı´sˇi jej velky´mi pı´smeny. Neˇkdy v devadesa´ty´ch letech vznikl pocit, zˇe termı´n „Ballroom Dancing“ je neaktua´lnı´ a staromo´dnı´ a dosˇlo k jeho na´hradeˇ vy´razem „Modern“. Tedy, ja´ se vzˇdycky domnı´val, zˇe „modernı´ tanec“ se provozuje s velkou vzda´lenostı´ mezi partnery, kdy kazˇdy´ deˇla´ to 53 Prˇi prˇekladu jsme se drzˇeli zavedene´ho na´zvu „slowfox“, stanovene´ho souteˇzˇnı´m rˇa´dem CˇSTS (pozn. prˇekl.). 54 V na´sledujı´cı´ch odstavcı´ch se autor zaby´va´ ota´zkou na´zvu z pohledu Nove´ho Ze´landu a v sˇirsˇ´ım kontextu z pohledu anglicky mluvı´cı´ch zemı´. Jakkoliv autorovy u´vahy a vy´vody stojı´ za prˇecˇtenı´ a nelze nezˇ s nimi souhlasit, prˇi prˇekladu te´to knihy jsme se drzˇeli u na´s zavedene´ho na´zvu „standardnı´ tance“, stanovene´ho souteˇzˇnı´m rˇa´dem CˇSTS. V sˇirsˇ´ım kontextu se vy´raz „Ballroom Dancing“ obvykle prˇekla´da´ jako „spolecˇensky´ tanec“. Pozn. prˇekl.
137
svoje, oba se ostentativneˇ navza´jem ignorujı´ a pa´n se usilovneˇ snazˇ´ı vypadat rytmicky a „zabeˇhnuteˇ“, ale spı´sˇ jako zˇa´ba v mixe´ru, jak se rˇ´ıka´! Nedlouho po te´to zmeˇneˇ byl na´zev znovu zmeˇneˇn na „Standard“, bezpochyby podle da´vno uzˇ´ıvane´ho vy´razu „standardnı´ cˇtverˇice tancu˚“ (waltz, tango, slowfox a quickstep), cˇi, po prˇida´nı´ valcˇ´ıku, „standardnı´ peˇtice tancu˚“. Zˇa´dny´ z uvedeny´ch novy´ch termı´nu˚ vsˇak nevytva´rˇ´ı obraz tanecˇnı´ho stylu, jehozˇ se ty´ka´. Ja´ osobneˇ budu tento styl vzˇdy nazy´vat „Ballroom Dancing“ a veˇrˇ´ım, zˇe toto pojmenova´nı´ prˇetrva´ naveˇky, pokud pa´ni budou drzˇet da´my v tradicˇnı´m sevrˇene´m drzˇenı´. Je zajı´mave´ poznamenat, zˇe me´ suveny´rove´ programy z britsky´ch mistrovstvı´ v Blackpoolu vsˇude uzˇ´ıvajı´ termı´nu „Modern“, s jedinou vy´jimkou: „The Professional Ballroom Dancing Championship“. Mistrovstvı´ Austra´lie obsahujı´ ve sve´m na´zvu pouze slovo „Standard“. Jak tohle pı´sˇi, ma´m prˇed sebou technickou prˇ´ırucˇku, prˇijatou tanecˇnı´mi spolecˇnostmi po cele´m sveˇteˇ. „Theory and Technique of Ballroom Dancing“, poprve´ zverˇejneˇna´ v roce 1948 Alexem Moorem, byla revidova´na, doplnˇova´na a trˇicetkra´t znovu vyda´na. Od autorovy smrti na pocˇa´tku devadesa´ty´ch let 20. stoletı´ ji doplnˇuje komise sekce standardnı´ch tancu˚ ISTD a kniha vycha´zı´ pod na´zvem „The Ballroom Technique“. Da´ se snad ocˇeka´vat, zˇe v prˇ´ısˇtı´m vyda´nı´ bude prˇejmenova´na na „The Standard Technique“ cˇi „The Modern Technique“? Nemyslı´m.
138
Unika´tnı´ snı´mek, pocha´zejı´cı´ z fina´le Britske´ho mistrovstvı´ profesiona´lu˚ ve standardnı´ch tancı´ch v r. 2000. Trˇi vrcholne´ sveˇtove´ pa´ry odstartovaly v te´mzˇe rohu a zatancˇily svorneˇ pe´rovy´ krok, ota´cˇku vlevo a trojkrok. Vsˇechny trˇi pa´ry jsou zachyceny prˇi druhe´m kroku trojkroku (resp. prˇi prve´m, podle toho, ktere´mu oznacˇenı´ da´va´te prˇednost). Zleva doprava to jsou Augusto Schiavo a Catarina Arzenton, Luca a Lorraine Baricchi a Christopher Hawkins a Hazel Newberry. Foto laskaveˇ poskytl David Chan.
139
Autor, Barry Gasson, se svou chotı´ Penelope, zachyceni prˇi dokonale´m provedenı´ trojkroku, byt’v o neˇco ‘krotsˇ´ı’ verzi. Foto laskaveˇ poskytl David Chan.
Vsˇeobecneˇ Technika standardnı´ch tancu˚ v podobeˇ, v nı´zˇ je zverˇejneˇna, je v mnoha ohledech sˇpatneˇ. Je sˇpatneˇ, jelikozˇ dobrˇ´ı tanecˇnı´ci tak netancˇ´ı, a jaka´koliv technika musı´ by´t odrazem toho, co ti experti doopravdy deˇlajı´. Prˇedevsˇ´ım nebyla nikdy napsa´na prˇesneˇ. V nejlepsˇ´ım prˇ´ıpadeˇ je uzˇitecˇny´m pru˚vodcem, ale uzˇ´ıvat jı´ jako „manua´lu“ (jako neˇjake´ ˇ ´ıkal mi to uzˇ prˇed 37 lety Bible) je jednodusˇe zatraceneˇ hloupe´! R Len Scrivener, drzˇitel vsˇech vy´znamny´ch titulu˚, uctı´vany´ jakozˇto ucˇitel a trene´r m.j. i mou malicˇkostı´. Tento postoj vyjadrˇoval ve svy´ch cˇla´ncı´ch, jezˇ uverˇejnˇoval hlavneˇ v Ballroom Dancing Times. Slovy Bryana Allena (cituji): „Len byl patrneˇ nejlepsˇ´ım lektorem, jehozˇ jsem kdy slysˇel. Spojoval v sobeˇ hluboke´ porozumeˇnı´ veˇci a slovnı´ vy´klad s prakticky´m prˇedvedenı´m, dı´ky nimzˇ byl vyhleda´va´n po cele´m sveˇteˇ.“ Konec cita´tu. Chytry´ chlapı´k, ten Bryan Allen, ma´ dobry´ vkus, opravdovy´ znalec s talentem ke standardnı´m tancu˚m a student Lena Scrivenera po vı´ce nezˇ deset let. Rˇ´ıkal jsem va´m, zˇe je chytry´. Scrivener (mu˚j hrdina) rovneˇzˇ opakovaneˇ zdu˚raznˇoval: „Na´vrh, aby se prˇi dvojspineˇ vlevo da´ma otocˇila o jednu polovinu, zatı´mco pa´n deˇla´ trˇi osminy, se neopı´ra´ o prˇemy´sˇlenı´ a kdokoliv se znalostı´ radia´lnı´ho a prˇ´ımocˇare´ho pohybu by poznal, zˇe se to takto neda´
141
udeˇlat.“ Plesk! Nu, tak tady to ma´te. Ja´ bych to tak ma´lo slovy nedoka´zal vyja´drˇit stejneˇ dobrˇe. Abych da´le podeprˇel jeho teorie, uvedu jako prˇ´ıklad jedny z nejuzˇ´ıvaneˇjsˇ´ıch kroku˚ ve standardnı´ch tancı´ch — spinovou ota´cˇku vpravo (the Natural Spin Turn). Technicka´ prˇ´ırucˇka (da´le jen Kniha) uva´dı´ velikost otocˇenı´ jako trˇi osminy mezi kroky 1 a 3, jednu polovinu beˇhem kroku 4 a trˇi osminy mezi kroky 5 a 6. Jediny´mi prˇ´ılezˇitostmi, kdy tyto velikosti otocˇenı´ skutecˇneˇ vı´da´m, jsou situace, kdy tre´nuji profesiona´la ke zkousˇce nebo kdy ja´ sa´m profesiona´lnı´ho uchazecˇe zkousˇ´ım. Kniha je totizˇ oficia´lnı´ technikou vsˇech vy´znamny´ch tanecˇnı´ch sdruzˇenı´ a zkousˇky jsou tedy na nı´ zalozˇeny. V praxi se tento pohyb vzˇdy bud’ nedota´cˇ´ı, aby skoncˇil do smeˇru, z neˇhozˇ lze tancˇit ota´cˇku vlevo (the Reverse Turn), nebo se prˇeta´cˇ´ı, aby se umozˇnilo uzˇitı´ figur, jako tocˇene´ krˇ´ızˇenı´ (the Turning Lock) nebo V6, jako vy´chodu˚. V Knize se pravı´, zˇe krok 4 se ma´ deˇlat za´dy do smeˇru tance. To je neprˇirozene´ a prakticky nemozˇne´. Akce teˇla ovlivnı´ polohu chodidel (pokud nejste hadı´m muzˇem) a teˇlo se svy´m smeˇrem odchy´lı´, cˇtvrty´m krokem dosˇla´pnete prˇiblizˇneˇ za´dy sˇikmo ke steˇneˇ. V brilantnı´ lekci Richarda Gleavea, o nı´zˇ jsem psal drˇ´ıve, on a jeho panı´ Janet (mnohona´sobnı´ mistrˇi Velke´ Brita´nie i sveˇta) zatancˇili prvnı´ polovinu ota´cˇky vpravo, uvolnili pa´rove´ drzˇenı´, ale zachovali kontakt v teˇle, a Richard pak prohla´sil: „Janet a ja´ va´m ted’ uka´zˇeme pivotu pa´na a pivotovou akci jeho partnerky tak, jak je popisuje Kniha“. Nato ´ DY K SOBEˇ!! Tak, jak to oba provedli cˇtvrty´ krok a skoncˇili ZA popisuje Kniha, se to neda´ zatancˇit! Ve skutecˇnosti da´ma udeˇla´ svou norma´lnı´ waltzovou sˇvihovou akci, s pohybem obra´cene´ho parabolicke´ho oblouku. Tı´m vytvorˇ´ı onu rovnova´hu, jezˇ jı´ umozˇnı´ zatancˇit elegantnı´ karta´cˇovy´ krok (the Brush Step) mezi kroky 5 a 6. Pa´n zatı´m na´sleduje sˇvih da´my do smeˇru prˇeva´zˇneˇ stranou, aby mohl jejı´ karta´cˇovy´ krok vybalancovat. 142
Prˇi vy´uce partnera podle Knihy scha´zı´ v kroku 5 cˇasto vedenı´ patou. Pa´nove´, zkuste to na´sledovneˇ. Ja´ vzˇdy ucˇ´ım nedotocˇenou spinovou ota´cˇku jako krok do jednoho smeˇru. Zacˇ´ına´ na prˇ´ımce mı´rˇ´ıcı´ sˇikmo ke steˇneˇ a rovneˇ postupuje sˇikmo ke steˇneˇ, da´ma sve´ho partnera prˇi krocı´ch 4 a 5 sˇvihem mine smeˇrem sˇikmo ke steˇneˇ. Z figury pa´r vyjde po te´zˇe smeˇrove´ linii, ale za´dy sˇikmo ke strˇedu proti smeˇru tance. Snı´zˇ´ı se trˇenı´ a vyloucˇ´ı se zna´my´ „faktor Nokerova“.55 Mohu se rovneˇzˇ pysˇnit tı´m, zˇe se mi podarˇilo snı´zˇit u dam vy´skyt bolave´ho prave´ho ramene, jelikozˇ pa´nove´ uzˇ nemusejı´ uzˇ´ıvat svy´m levy´m ramenem sı´ly jako drˇ´ıve, kdyzˇ se nama´hali a napı´nali, aby prˇekonali prˇedchozı´ neprˇirozeny´ pohyb. Da´my, pokud chcete zazˇehnout v partneroveˇ srdci plamı´nek radosti, otocˇte, kdyzˇ tancˇ´ıte kroky 4 a 5, hlavu nepatrneˇ doprava, abyste se prˇi karta´cˇove´m pohybu chodidel dı´valy prˇes pa´novo prave´ rameno. Neskla´dejte se, pro slitova´nı´ Bozˇ´ı, do jeho prave´ pazˇe jako neˇjaky´ jachtarˇ! Po karta´cˇove´m kroku rozevrˇete sva´ chodidla sˇikmo vprˇed. To prˇemı´stı´ kuprˇedu vasˇe kycˇle a da´ tı´m vzniknout dojmu, zˇe jste zakloneˇny. Je to iluze, nechte jen svou hlavu vzadu — malicˇko!!! O spinove´ ota´cˇce vpravo se da´ teoretizovat na mnoho rozlicˇny´ch zpu˚sobu˚. Ten, ktery´ na´m pra´veˇ doprˇa´va´ Kniha, nenı´ naprosto sˇpatny´, avsˇak pohlı´zˇejte na jeho popis jako na pru˚vodce, ne jako by byl vytesa´n do kamene. Cˇasto jsem o neˇm slysˇel opravdove´ experty hovorˇit jako o „uvolneˇne´“ na´beˇhove´ ota´cˇce (the Impetus Turn) cˇi jesˇteˇ le´pe — „a Spimpetus Turn“. Tı´m je to cele´ zhruba shrnuto. Quickstep V roli examina´tora by´va´m cˇasto v situaci, kdy pozoruji medailisty a medailistky, jak prˇedva´deˇjı´ quickstep. Na nizˇsˇ´ıch u´rovnı´ch jsem 55
Viz str. 77 (pozn. prˇekl.).
143
neusta´le konfrontova´n, a take´ inzultova´n, pohledem na cˇtvrtota´cˇku doprava (the Quarter Turn to Right) cˇi spinovou ota´cˇku vpravo na´sledovanou tı´mto pohybem:56 Dozadu pravy´m chodidlem. Dozadu levy´m chodidlem. Prˇ´ısun prave´ho chodidla k leve´mu chodidlu. Doprˇedu levy´m chodidlem na sˇpicˇku! Na´sleduje pokracˇova´nı´ dalsˇ´ı cˇtvrtota´cˇkou doprava, se zacˇa´tkem cˇelem k partnerovi! Ty´ka´ se to medailistek; popsana´ akce obvykle narusˇ´ı jejich rovnova´hu. Nenı´ to ani postupova´ prˇemeˇna (the Progressive Chasse), ani patova´ pivota (the Heel Pivot). Tı´m, kdo je za tuto odchylku odpoveˇdny´, je obvykle profesiona´lnı´ ucˇitel, ktery´ by to meˇl le´pe zna´t. U mne tı´m klade v potaz svu˚j vy´cvik a sve´ schopnosti ucˇitele. Ma´-li vy´chodovou figurou by´t postupova´ prˇemeˇna, musı´ po nı´ na´sledovat pohyb, ktery´ zacˇ´ına´ pravy´m chodidlem doprˇedu mimo partnerku, a prˇemeˇna by se meˇla tancˇit do strany pode´l pu˚vodnı´ho smeˇru tance. Ma´-li jı´ by´t patova´ pivota, chodidla se majı´ prˇisunout a cˇtvrty´ krok, levy´m chodidlem, ma´ by´t s vedenı´m patou.
56
Podobne´ kroky se neˇkdy vyucˇujı´ v cˇesky´ch tanecˇnı´ch jako „druha´ cˇa´st cˇtvrtota´cˇek“ namı´sto patove´ pivoty. Viz rovneˇzˇ str. 87. Pozn. prˇekl.
144
Cˇa´st cˇtvrta´ Vcˇerejsˇek
Vzpomı´nky na na´rodnı´ mistrovstvı´ Kdyzˇ pı´sˇi tyto ˇra´dky, Mistrovstvı´ Nove´ho Ze´landu amate´ru˚ i profesiona´lu˚ (da´le jen Mistrovstvı´) pro rok 2007 nabı´ra´ tempo a do mysli se derou vzpomı´nky na uplynula´ le´ta. Ve skutecˇnosti je snazsˇ´ı vzpomenout si na vı´teˇze z roku 1970 nezˇ vybavit si lonˇske´ sˇampio´ny — ma´m za to, zˇe to bude rychly´m na´stupem rane´ho strˇednı´ho veˇku!! Prˇiblizˇneˇ do roku 1980 se Mistrovstvı´ konala ve Wellingtonu o vı´kendu, kdy se slavı´ kra´lovniny narozeniny, v kabaretu ‘Majestic’ na Willis Street. Bez prˇeha´neˇnı´ lze rˇ´ıci, zˇe to nejsou prostory z nejveˇtsˇ´ıch; dokonce by se daly oznacˇit za ‘intimnı´’, zejme´na, ma´me-li na mysli nedostatek sˇaten. Byly od podlahy ke stropu nacpane´ spoustami ru˚znobarevne´ho tylu, ve vrstva´ch nad sebou jako v na´klad’a´ku plne´m karta´cˇu˚ na vymy´va´nı´ lahvı´. Tedy, jak se ty da´my doka´zaly vynorˇit jako nedotcˇenı´ moty´li, je mi dodnes za´hadou. A asi je le´pe, zˇe my chlapi netusˇ´ıme, co se tam uvnitrˇ deˇje. Dosti o tom. Dalsˇ´ı zajı´mavostı´ byla sveˇtla pod podlahou uprostrˇed parketu, asi o velikosti dvou rakvı´. Kdyzˇ jste, le´tajı´ce po sa´le a prova´deˇjı´ce modernisticke´ fantazie choreograficky´ch za´ludnostı´, zjistili, zˇe se va´m pod nohama meˇnı´ struktura parketu, vedlo to
147
k neˇktery´m zajı´mavy´m momentu˚m. Vzpomı´na´m si na ‘sklouznutı´’ v quickstepu, provokujı´cı´ smrt — prˇ´ısaha´m, zˇe bylo inovacı´ jı´zdy po zpomalovacı´ch pruzı´ch. Bylo to dost na to, aby jeden zacˇal prˇemy´sˇlet o tom, co zˇe to kourˇil v poslednı´ch cˇtyrˇiadvaceti hodina´ch — inu, byla to le´ta sˇedesa´ta´ a halucinogennı´ drogy byly vsˇudyprˇ´ıtomne´. Cestova´nı´ do Wellingtonu bylo prˇed neˇjaky´mi cˇtyrˇiceti lety trochu jine´ nezˇ dnes. . . nepovazˇovalo se za dobry´ na´pad leteˇt, jelikozˇ na letisˇti ve Wellingtonu by´vala cˇasto mlha a sˇance, zˇe se vu˚bec na Mistrovstvı´ dostanete, byly sporne´. Vybavuji si, zˇe v jednom urcˇite´m roce tam zna´my´ sˇampio´n, Kevin Bodmin, leteˇl v sobotu, jelikozˇ v pa´tek si musel poctiveˇ vydeˇla´vat na zˇivobytı´. Let byl prˇesmeˇrova´n do Palmerston North a on svou cestu musel dokoncˇit taxı´kem, o hodneˇ chudsˇ´ı. Veˇtsˇina lidı´ se rozhodla jet „ke Kapitolu“ autem. Z Aucklandu na´m cesta trvala prˇinejmensˇ´ım jedena´ct azˇ dvana´ct hodin. Jizˇnı´ silnice zacˇ´ınala u Ellerslie a koncˇila u Otahuhu, odtamtud to trvalo po „Hlavnı´ jizˇnı´ trase“ k Bombay Hills prˇinejmensˇ´ım hodinu a pu˚l. Nikdy jsem nepochopil, procˇ se jmenuje „Hlavnı´ jizˇnı´ trasa“, byla to jedina´ cesta, po nı´zˇ nejezdili koneˇ. Na druhe´m konci te´to cˇasto rusˇne´ a uda´lostmi bohate´ cesty do Wellingtonu vedla silnice z Johnsonville, prˇes Tawa Flat azˇ do Porirua — poslednı´ etapy z Waikanae se nedaly cˇasoveˇ vymezit. Zatı´mco veˇtsˇina lidı´ tam jela v pa´tek prˇedem, my jsme tam jeden rok jeli v noci s tehdejsˇ´ımi profesiona´lnı´mi mistry, Ronem a Rene´e Lloydovy´mi. Ron byl obchodnı´ cestujı´cı´ a pra´veˇ si vyzvedl zbrusu novy´ Ford Cortinu — mu˚zˇete se tomu usmı´vat cˇi posˇklebovat, ale v oneˇch letech bylo velmi obtı´zˇne´ zı´skat zbrusu novy´ vu˚z, pokud cˇloveˇk nemeˇl prˇ´ıjem ze zahranicˇ´ı. Pro pru˚meˇrnou rodinu bylo NOVE´ auto prakticky neˇcˇ´ım nesly´chany´m — pro na´s to tedy bylo, jako bychom se vezli limuzı´nou. Nalozˇili jsme chudinku malou Cortinu azˇ po vrsˇek — ano, tylem i vsˇ´ım ostatnı´m a taky neˇkolika kanystry benzı´nu, jelikozˇ tehdy
148
neexistovaly pumpy s non-stop provozem a my chteˇli jet v noci. Motoristicke´ vymozˇenosti, jako jake´koliv elektricke´ spotrˇebicˇe, byly tehdy neˇcˇ´ım naprosto mimorˇa´dneˇ neobvykly´m a tak nasˇe mala´ limuzı´na nemeˇla centra´lnı´ vyta´peˇnı´, a pokud mi dobrˇe slouzˇ´ı pameˇt’, nemeˇli jsme ani ostrˇikovacˇe prˇednı´ho skla! Pousˇtnı´ silnice sta´la docela za to, jelikozˇ prˇednı´ sklo namrzalo a my museli deˇlat zasta´vky, abychom led sesˇkra´bali. Pta´te se na odmlzˇovacˇe? To tedy ano — jedinı´ „Odmlzˇovacˇi“ se postavili na kapotu a ‘zavlazˇili’ prˇednı´ sklo vsˇemozˇny´mi nahromadeˇny´mi teˇlnı´mi tekutinami. . . a mohu dodat, zˇe jich, jak se zda´lo, byly bohate´ za´soby. Nejel jsem Pousˇtnı´ silnicı´ uzˇ po spoustu let, ale tehdy bylo mezi Turangi a Waiouru na trˇicet dva mostu˚ s jednı´m jı´zdnı´m pruhem, z nichzˇ veˇtsˇina byla na konci veˇtrne´ silnice s ledem na svazı´ch u´vozu, kam nikdy nezasvitlo slunce — to tedy bylo vzrusˇujı´cı´!!! Veˇtsˇina lidı´ bydlela v hotelu St. George, asi sto metru˚ od kabaretu, takzˇe bylo prˇ´ıjemne´ jı´t peˇsˇky. Spousta tanecˇnı´ku˚ se vskutku oble´kala v hotelu, namı´sto aby uzˇ´ıvali sˇaten, a tak byla Willis Street neusta´le ozdobena souteˇzˇ´ıcı´mi, chodı´cı´mi ve vsˇ´ı te´ para´deˇ tam a zpa´tky. Pa´nove´ oslnˇujı´cı´ svy´mi fraky, prova´zenı´ okouzlujı´cı´mi da´mami odeˇny´mi v celkem asi 300 metrech tylu a krajek, balancujı´cı´mi opatrneˇ v nejpohodlneˇjsˇ´ıch sˇiroky´ch bota´ch, jake´ doka´zaly sehnat — na´vrat do hotelu o pu˚lnoci byla podı´vana´, ktera´ sta´la za shle´dnutı´, jelikozˇ by´valy hromadneˇ k videˇnı´ skupiny lidı´ v euforii, jak prˇeskakujı´ parkovacı´ automaty a prˇedva´deˇjı´ okolojedoucı´m motoristu˚m sve´ ‘sˇa´tkove´’ dovednosti v Paso Doble. Prˇi jedne´ prˇ´ılezˇitosti jsem stra´vil s jednı´m ze svy´ch mlady´ch zˇa´ku˚ neˇkolik hodin ve wellingtonske´ nemocnici. At’ uzˇ byly jeho nohy moc kra´tke´ nebo parkovacı´ automat moc vysoky´, vysˇlo to nastejno. „Povinnosti“ po souteˇzˇi byly mnohe´ a ru˚znorode´, nebylo nicˇ´ım neobvykly´m prota´hnout mejdan prˇes celou nedeˇlnı´ noc azˇ do
149
pondeˇlnı´ho rozbrˇesku a pak se naskla´dat do aut cˇi minibusu˚ k cesteˇ zpeˇt do Aucklandu. Jsouce lidem pospolity´m, cˇinili jsme v pru˚beˇhu hromadne´ho exodu zasta´vky v prˇedem domluveny´ch osveˇzˇovna´ch, abychom podmazali na´ladu a udrzˇeli u´navu v potrˇebny´ch mezı´ch. Pozdravem na rozloucˇenou bylo cˇasto zvola´nı´ do veˇtru: „Sejdeme se v ‘Gretna Green’57 v Taihape!!“ Byly to vskutku u´zˇasne´ dny, kdy potı´zˇ´ı bylo pra´veˇ tolik, aby na´s zpomalily a udrzˇely nazˇivu. Mistrovstvı´ jsem poprve´ zazˇil v roce 1961, tj. prˇed sˇestacˇtyrˇiceti lety, a porotoval jsem vsˇechna po dobu uplynuly´ch trˇiceti osmi let. Poprve´ jsem pozva´nı´ do sboru porotcu˚ obdrzˇel v r. 1969 a jsem velmi hrdy´ na to, zˇe od te´ doby jsem tam byl bez vy´jimky kazˇdy´m rokem. Sbor se vytva´rˇ´ı kazˇdorocˇneˇ a tvorˇ´ı jej examina´torˇi Federace ucˇitelu˚ tance Nove´ho Ze´landu a pozvane´ vynikajı´cı´ osobnosti z Nove´ho Ze´landu i ze sveˇta. Loni jsme naprˇ´ıklad meˇli dva porotce z Nizozemı´ a trˇi z Austra´lie. Jeden by si myslel, zˇe sbor trˇina´cti porotcu˚ fungujı´cı´ po oba souteˇzˇnı´ dny poskytne dobry´ na´zorovy´ pru˚rˇez. Rovneˇzˇ jsme si vymysleli, zˇe budeme zva´t k uka´zka´m za´morˇske´ pa´ry, a ja´ si nedoka´zˇu vzpomenout na jedine´ Mistrovstvı´ od r. 1968, kdy by u na´s nehostovaly vynikajı´cı´ osobnosti jakozˇto porotci a/nebo demonstra´torˇi. Byli tu mnozı´ mistrˇi sveˇta i vı´teˇzove´ British Open, kterˇ´ı svou dovednostı´ vsˇechny oslnili. Myslı´m, zˇe Novy´ Ze´land byl povazˇova´n za mı´sto, jehozˇ na´vsˇteˇva prˇina´sˇ´ı sˇteˇstı´. Po dobu neˇkolika let totizˇ vsˇichni, kdo prˇijeli k uka´zka´m na nasˇe Mistrovstvı´, zı´skali v na´sledujı´cı´m roce onen vytouzˇeny´ britsky´ titul! 57
Gretna Green je v anglosaske´m sveˇteˇ pro hospodu vhodny´m jme´nem. Je to prvnı´ vesnice ve Skotsku prˇi cesteˇ z Anglie. Proslula tı´m, zˇe v mı´stnı´ kova´rneˇ mohly by´t pa´ry bez svolenı´ rodicˇu˚ odda´va´ny uzˇ v sˇestna´cti letech, zatı´mco v Anglii azˇ v jednadvaceti (tento veˇk byl v r. 1970 snı´zˇen na 18). Pojı´ se s tı´m rˇada romanticky´ch legend. Pozn. prˇekl.
150
Kolem roku 1970 jsem se zu´cˇastnil schu˚zky vy´konne´ho vy´boru bezprostrˇedneˇ prˇedcha´zejı´cı´ zacˇa´tku mistrovstvı´ a prˇi jejı´m za´veˇru sebral prezident hrst LP desek (v oneˇch cˇasech ceneˇny´ majetek) a rˇekl: „Tak, tady ma´m muziku!“ Nebyly ani v obalech. Zvukova´ aparatura patrˇila kabaretu a gramofon byl vsazeny´ do bedny, takzˇe jehlu bylo trˇeba umı´stit na desku shora, odkud bylo velmi sˇpatneˇ videˇt na zacˇa´tky jednotlivy´ch skladeb. Politujte toho chuda´ka, jehozˇ u´kolem bylo pousˇteˇt hudbu! Navrhl jsem, zˇe bychom meˇli nasˇi prezentaci zdokonalit a nabı´dl jsem, zˇe pro prˇ´ısˇtı´ Mistrovstvı´ zajistı´m hudbu na magnetofonovy´ch pa´ska´ch. Vı´te, tehdy jsem byl nejmladsˇ´ım cˇlenem vy´konne´ho vy´boru a skutecˇneˇ, doopravdy na vy´sˇi, pokud jde o nejnoveˇjsˇ´ı technicky´ vy´dobytek — pa´skovy´ magnetofon. Ma´ nabı´dka byla prˇijata a rovneˇzˇ jsem byl poveˇrˇen u´rˇadem vedoucı´ho souteˇzˇe (Compere). Vzpomı´na´m si, jak jsem, prˇi zachova´nı´ patrˇicˇne´ obrˇadnosti, neˇjakou dobu prˇed zaha´jenı´m lasˇkovneˇ oslovil souteˇzˇ´ıcı´: „Da´my a pa´nove´, oba´va´m se, zˇe cˇas je proti na´m a ja´ musı´m zkra´tit vasˇe roztancˇenı´.“ Pak jsem pustil nahra´vku Jacka Hansena — skveˇle´ho americke´ho tanecˇnı´ho kapelnı´ka. Byla to velmi zna´ma´ melodie zvana´ „Kolem sveˇta“, avsˇak v dane´m ztva´rneˇnı´ to bylo „Kolem sveˇta v deseti ru˚zny´ch rytmech“. Po osmi taktech waltzu na´sledoval slowfox, pak osm taktu˚ tanga, a da´le quickstep, vı´denˇsky´ valcˇ´ık, cˇacˇa, rumba, samba, paso doble a nakonec jive!!!!!! Na konci marato´nu bylo na parketeˇ sta´le jesˇteˇ neˇkolik pa´ru˚, statecˇneˇ se snazˇ´ıcı´ch udrzˇet rytmus waltzu, ktery´ se hra´l prvnı´ch osm taktu˚!! – Dodnes necha´pu, co je tak rozzlobilo. Zato publiku se to velmi lı´bilo. Pokracˇoval jsem jako vedoucı´ souteˇzˇe a zajisˇt’oval muziku za spolupra´ce Arthura Skeltona, nejlepsˇ´ıho novoze´landske´ho tanecˇnı´ho kapelnı´ka vsˇech dob, jenzˇ meˇl k dispozici vesˇkerou nejnoveˇjsˇ´ı muziku z Anglie a z kontinenta´lnı´ Evropy (ovsˇem, zˇe na LP deska´ch),
151
Mlady´ (resp. mladsˇ´ı) Barry Gasson vkla´da´ dalsˇ´ı lovecky´ strˇelecky´ tercˇ.
152
cozˇ pokracˇovalo azˇ do devadesa´ty´ch let, kdy bylo pokla´da´no za vhodne´ to zmeˇnit — procˇpak asi? Od pocˇa´tku osmdesa´ty´ch let se Mistrovstvı´ kona´ v ru˚zny´ch meˇstech vcˇetneˇ Wanganui, avsˇak ponejvı´ce rotuje mezi Aucklandem, Wellingtonem a Christchurchem. Letosˇnı´ Mistrovstvı´ (2007) byla velkolepa´ show s rekordnı´ u´cˇastı´ 184 pa´ru˚. To si vynutilo v sobotu i v nedeˇli zacˇ´ıt uzˇ v pu˚l desa´te´ ra´no. Byl to velky´ rozdı´l oproti tomu, o cˇem a jak prˇed lety prˇemy´sˇlela veˇtsˇina lidı´ me´ho veˇku. Kam se vsˇechny ty roky podeˇly? Pokud uvazˇujeme o souteˇzˇive´ povaze tancova´nı´, je to nekompromisnı´, serio´znı´ byznys, kde nikdo nikomu neda´ ani cˇtvrt’a´k (a nikdo o neˇj ani nezˇa´da´), avsˇak duch legrace a kamara´dstvı´ bubla´ velmi teˇsneˇ pod povrchem. Lonˇske´ Mistrovsvı´ se konalo ve meˇsteˇ Christchurch, a po skoncˇenı´ fina´love´ho vecˇera byli neˇkterˇ´ı ctihodnı´ hodnosta´rˇi, kterˇ´ı byli v poroteˇ, prˇeva´zˇeni zpeˇt do hotelu limuzı´nami (ale kdepak, ve skutecˇnosti na´s bylo trˇina´ct namacˇkany´ch v devı´timı´stne´m minibusu), cozˇ zahrnovalo jistou da´vku sdı´lenı´ mı´st. Genera´lnı´ tajemnı´k Sveˇtove´ rady tance a tanecˇnı´ho sportu sedeˇl na klı´neˇ prezidenta rady tanecˇnı´ho sportu Nove´ho Ze´landu, cozˇ vyvolalo mnoho smı´chu a neslusˇny´ch pozna´mek. Zastavili jsme na sveˇtlech a ocitli se vedle mnozˇstvı´ souteˇzˇ´ıcı´ch, vsˇech s vy´razem tota´lnı´ho u´zˇasu ve tva´rˇ´ıch. Otevrˇel jsem okno a zeptal se, kudy se dostaneme k nejblizˇsˇ´ımu parkovacı´mu automatu!!! Oni neveˇdeˇli, nemohli mı´t nejmensˇ´ı tusˇenı´, nacˇ jsem nara´zˇel. Vyvolalo to vsˇak vzpomı´nky na uplynule´ roky. Zda´ se, zˇe cˇ´ım vı´ce se veˇci meˇnı´, tı´m vı´ce zu˚sta´vajı´ stejne´ — a veˇk nenı´ zˇa´dnou prˇeka´zˇkou.
153
Mladistvy´ Arthur Skelton na sve´m vrcholu. Je usazen v ty´lu sve´ sˇestna´cticˇlenne´ kapely v tanecˇnı´m sa´le Mandalay. To byly cˇasy!
154
Dopis redakci Asociace tanecˇnı´ho sportu Nove´ho Ze´landu Ra´d bych okomentoval va´sˇ skveˇly´ a dobrˇe napsany´ cˇla´nek o Matriarcha´tu Coleen Murray. Vyvolal hotovy´ proud vzpomı´nek na cˇasy, jezˇ snad byly nevinneˇjsˇ´ı a bezstarostneˇjsˇ´ı. Fotografie, na nı´zˇ jsem s Coleen, patrˇ´ı rovneˇzˇ k my´m oblı´beny´m a po jejı´m shle´dnutı´ mi vytanulo neˇkolik na´hodny´ch mysˇlenek. Lide´, kterˇ´ı se na tu fotku dı´vajı´, spadajı´ do jedne´ ze dvou kategoriı´: 1. Romanticˇtı´ milovnı´ci tance, kterˇ´ı vidı´ sˇtı´hlou, pu˚vabnou mladou da´mu v objetı´ neuveˇrˇitelneˇ hezke´ho, mladeˇ vyhlı´zˇejı´cı´ho muzˇe (s hlavou plnou vlasu˚), jak se stylem a vervou tancˇ´ı „liniovou figuru“ vybrane´ kra´sy. 2. Zkusˇenı´ pragmaticˇtı´ tanecˇnı´ci, obzvla´sˇteˇ mı´ vrstevnı´ci, kterˇ´ı si rˇeknou: „Co to proboha je? Co to deˇlajı´? Chuda´k to deˇvcˇe!!“ Dovolte mi, abych vysveˇtlil, procˇ ve mneˇ tahle fotka vyvola´va´ pocit krajnı´ho odporu. Coleen a ja´ jsme prˇedva´deˇli cosi, co bylo tehdy zna´mo jako „Jete´ Line“, prˇedchu˚dce spa´dne´ho prˇeklonu (the Throwaway Oversway). Z promena´dnı´ho postavenı´ vytvorˇil pa´r balet’a´cky´m odskokem od stojne´ nohy „silovou linii“, v nı´zˇ byla prava´ noha pa´na a leva´ noha da´my vytrcˇena bez va´hy dozadu. Proble´m byl, zˇe v teˇch dnech jsme nemeˇli hostujı´cı´ demonstra´tory a do prˇ´ıchodu videa chybeˇlo prˇinejmensˇim deset let. Sbı´rali jsme tedy, co jsme mohli, z Ballroom Dancing Times a z vsˇudyprˇ´ıtomne´ho „Letter Service“ Alexe Moorea. My vsˇichni vsˇak vı´me, zˇe tı´m, zˇe si o tanci cˇtete, se tancovat nenaucˇ´ıte! Je pro mne tajemstvı´m, jak mohla Coleen udrzˇet takove´ postavenı´ teˇla, kdyzˇ moje leva´ pazˇe ukazovala do nebes a moje prava´ strana 155
byla kvu˚li chybeˇjı´cı´ rotaci tak otevrˇena´. Vypada´m spı´sˇ jako nervo´znı´ pa´lkovacˇ cˇelı´cı´ Siru Richardu Hadleemu!58 Lecˇ tato fotografie, porˇ´ızena´ pri demonstrova´nı´ v kabaretu ‘Peter Pan’ v polovineˇ sˇedesa´ty´ch let, je rozkosˇna´ a vyvola´va´ mysˇlenku: „Ke´zˇ bych tehdy byl znal, co zna´m nynı´!“
58
Richard John Hadlee, MBE (nar. 1951), by´valy´ slavny´ novoze´landsky´ hra´cˇ kriketu (pozn. prˇekl.).
156
Barry Gasson (autor) a Colleen Chapman, vı´teˇzove´ mistrovstvı´ Aucklandu profesiona´lu˚ ve standardnı´ch tancı´ch 1969.
157
Barry Gasson (autor) a Colleen Chapman s dokonaly´m postavenı´m teˇla tancˇ´ı „odvinutı´ z pazˇe“ („Rolling Off The Arms“) v sambeˇ. Povsˇimneˇte si efektu „beztı´zˇnosti“ – sˇikovna´ partnerka!! Vı´teˇzove´ mistrovstvı´ SATD Nove´ho Ze´landu v latineˇ 1967.
Sˇampio´ni Neda´vno mi prˇi porotova´nı´ Mistrovstvı´ Queen City prˇisˇlo na mysl, zˇe soucˇasna´ u´roda atleticky´ch, mlady´ch, souteˇzˇivy´ch tanecˇnı´ku˚ se patrneˇ dı´va´ na ctihodny´ sbor porotcu˚, klopy´tajı´cı´ch na parket, a zˇasne: „Oni opravdu tancovali? Fakt ucˇili? Jsou kompetentnı´ k tomu, aby hodnotili mu˚j vy´kon? Jake´ asi majı´ znalosti?“ Mily´ cˇtena´ˇri,. . . ano! Porotci, vedoucı´ souteˇzˇ´ı, funkciona´rˇi, pa´nove´ (i da´my) starajı´cı´ se o muziku, ti vsˇichni u toho byli, veˇnovali se tomu, jen tehdy nemeˇli na tricˇko. A cˇ´ım jsme starsˇ´ı, tı´m lepsˇ´ı jsme by´vali. Kdyzˇ jsem mimodeˇk procha´zel cˇestnou listinu drˇ´ıveˇjsˇ´ıch sˇampio´nu˚ v programu letosˇnı´ho na´rodnı´ho mistrovstvı´ (da´le jen Mistrovstvı´), spocˇ´ıtal jsem si pa´ry, jezˇ jsem tre´noval. S perem v ruce jsem si je zasˇkrtal — bylo to dvacet peˇt polozˇek!! A to je jen standard a latina trˇ´ıdy A, dospeˇlı´ a seniorˇi, amate´rˇi a profesiona´love´.59 Jak se na mneˇ proudem hrnuly vracejı´cı´ se vzpomı´nky, snazˇil jsem se vybavit si pa´ry, jezˇ zı´skaly na´rodnı´ mistrovske´ tituly v nizˇsˇ´ıch trˇ´ıda´ch. V mysli mi vytanula jme´na a tva´rˇe my´ch zˇa´ku˚ z dob minuly´ch, na neˇzˇ jsem si po le´ta nevzpomneˇl, a stra´vil jsem dlouhou 59
Na Nove´m Ze´landeˇ je A nejvysˇsˇ´ı trˇ´ıdou a E nejnizˇsˇ´ı. Soucˇa´stı´ Mistrovstvı´ jsou tam souteˇzˇe vsˇech vy´konnostnı´ch trˇ´ıd. Pozn. prˇekl.
159
Barry Gasson (autor) se svou prvnı´ manzˇelkou Joan Gasson, vı´teˇzove´ Mistrovstvı´ Nove´ho Ze´landu SATD ve standardu v kategorii E (prˇiblizˇneˇ v r. 1960). Bylo to jejich druhe´ souteˇzˇnı´ vystoupenı´, prvnı´ se uskutecˇnilo v Rototua, kde byl autor tak nervo´znı´, zˇe odtancoval quickstep proti smeˇru tance!!
bezesnou noc ve snaze vylovit z pameˇti jme´na neˇktery´ch partnerek! Stacˇilo vsˇak neˇkolik telefona´tu˚, abych zjistil, zˇe oni si pamatujı´ o hodneˇ vı´c nezˇ ja´. Cˇelil jsem jesˇteˇ dalsˇ´ımu na´poru jmen, tva´rˇ´ı a vzpomı´nek. Zjistil jsem, zˇe tı´m, jak vzpomı´nky vycha´zejı´ na sveˇtlo, doka´zˇu sta´le le´pe spojovat nejru˚zneˇjsˇ´ı pa´ry s nejru˚zneˇjsˇ´ımi le´ty, meˇsty, souteˇzˇnı´mi prostorami a take´ posouteˇzˇnı´mi „povinnostmi“60 . Jme´na zapsana´ na „cˇestne´ listineˇ“ se cˇtou jako „Kdo je kdo“ v tancova´nı´: Frank a Gwen Bakerovi: Moji prvnı´ sˇampio´ni trˇ´ıdy A v r. 1971. Peter Nicholas a Erica Gunn: Recidiviste´ — 1985, 1986, 1987, 1988. Michael Nicholas a Sonia Alderton (Mansell): Notoricˇtı´ vı´teˇzove´ — 1985, 1986, 1987. Steven Ogle a Sue Garden: Seniorˇi trˇ´ıdy A, standard — 1995, 2002. Mike Whitson a Trish Watson (Whitson): Sta´le na svobodeˇ — 1997, 1998, 1999. Graeme a Michelle Davidsonovi: Recidiviste´ — 1992, 1993, 1995, 1997, 1999, 2003. Navı´c zı´skal tento u´zˇasny´ pa´r titul ve trˇ´ıdeˇ A ve standardu na Asian Pacific Championships v Perthu v Austra´lii. Tento souhrn neuva´dı´, a ani nemu˚zˇe, spoustu mistrovsky´ch souteˇzˇ´ı, v nichzˇ tito sˇampio´ni souteˇzˇili a v nichzˇ vybojovali vı´tezˇstvı´ — seznam by byl dlouhy´. Neda´vno mne kdosi upozornil, zˇe vedoucı´ cˇtyrˇ vrcholny´ch studiı´ v Aucklandu jsem tre´noval ja´. Ja´ si to do te´ chvı´le nikdy neuveˇdomil, a v tu chvı´li jsou pocı´til ohromnou hrdost a take´ trochu zahanbenı´ — ne moc, jenom trochu. Mı´t zˇa´ky, kterˇ´ı vynikajı´ prˇi souteˇzˇ´ıch a pak pokracˇujı´, ucˇ´ı a provozujı´ sva´ vlastnı´ u´speˇsˇna´ studia, to je velka´ cˇest. Dva z my´ch zˇa´ku˚-sˇampio´nu˚, Erica Gunn a Michael Nicholas, se rovneˇzˇ zapojili do pra´ce jako vy´konnı´ 60 Recepce, tzv. prˇa´telska´ setka´nı´, mejdany, diskote´ky apod. Vsˇak to zna´te. . . Pozn. prˇekl.
161
Sˇt’astna´ prˇ´ılezˇitost – 1985. Dva bratrˇi, Peter a Michael Nicholasovi, se svy´mi partnerkami Ericou Gunn a Soniou Alderton. Mistrˇi trˇ´ıdy A ve standardu a profesiona´lnı´ mistrˇi v latineˇ. Zleva doprava: Peter Nicholas, Sonia Alderton, autor, Erica Gunn a Michael Nicholas.
162
Neuveˇrˇitelneˇ sˇtı´hlı´ a mladistveˇ vypadajı´cı´ Michael Nicholas a Sonia Alderton – vı´teˇzove´ standardu i latiny profesiona´lu˚ ve meˇsteˇ Manurewa – Mistrovstvı´ 1987.
163
Oslavy kolem dokola: Steve Ogle a Sue Garden – seniorsˇtı´ mistrˇi Nove´ho Ze´landu ve standardu 1995 a 2002. Mike Whitson a Trish Watson – seniorsˇtı´ mistrˇi Nove´ho Ze´landu v latineˇ i ve standardu 1998 a 1999. Zleva doprava: Steve Ogle, Sue Garden, autor, Trish Watson, Mike Whitson
164
cˇlenove´ rady Federace ucˇitelu˚ tance Nove´ho Ze´landu a kvalifikovanı´ examina´torˇi. Chci tedy „svy´m“ sˇampio´nu˚m podeˇkovat — s hrdostı´ sleduji, jak budujı´ svoji vlastnı´ cˇestnou listinu sˇampio´nu˚ — patrˇ´ı sem Michael Hoggard a Lauren De Boeck, d’Artagnan Kennedy a Rebecca Nicholson, nemluveˇ o spousteˇ mistru˚ nizˇsˇ´ıch trˇ´ıd ze vsˇech cˇtyrˇ studiı´. Prvnı´m rokem, kdy jsem tre´noval mistra Nove´ho Ze´landu, se stal rok 1969. Uvedu co nejvı´ce jmen, na neˇzˇ jsem se upamatoval, jelikozˇ si myslı´m, zˇe si vsˇichni zaslouzˇ´ı by´t na tom seznamu v uzna´nı´ toho, cˇeho dosa´hli. Bez ohledu na to, ve ktere´ trˇ´ıdeˇ tancˇili, byli vsˇichni, a kazˇdy´ z nich, Sˇampio´ny. Prosı´m vsˇak, abyste mi odpustili, pokud jsem pra´veˇ na Va´s zapomneˇl — nestalo se tak u´myslneˇ. Brian Walker a Julie Dorking: Standard trˇ´ıdy E (Maiden, 1969). David Teskey a Madeleine Rankin: Latina trˇ´ıdy E (1969). Willi Andersen a Gurli Pedersen: Standard trˇ´ıdy B (1971). Mark Butcher a Debbie Carlisle: standard i latina trˇ´ıdy E i trˇ´ıdy D (1972) — prvnı´ pa´r vu˚bec, ktery´ na Mistrovstvı´ zı´skal cˇtyrˇi tituly. Richard Lowe a Nerida Whatmough: Standard i latina trˇ´ıdy B (1987). V roce 1988 zvı´teˇzil tento mlady´ pa´r ve standardu, latineˇ i New Vogue ve trˇ´ıdeˇ C. Snad by si byli dobrˇe vedli taky ve trˇ´ıdeˇ B v latineˇ, ale neu´cˇastnili se, jelikozˇ skromneˇ neveˇrˇili, zˇe by se v sˇesti ty´dnech doka´zali naucˇit paso doble. Don Fuller a Kim Johnson: Standard trˇ´ıdy E. Grant Butcher a Ann Batley: Standard trˇ´ıdy C. Zˇivoucı´ du˚kaz toho, zˇe v jednoduchosti je sı´la (tzv. princip KISS). Jejich sestava: Otevrˇeny´ telemark (the Open Telemark), prˇemeˇna z promena´dnı´ho postavenı´ (the Chasse´ from Promenade Position) spinova´ ota´cˇka vpravo (the Natural Spin Turn), 4-5-6 ota´cˇky vlevo (the Reverse Turn), opakovat!
165
Mike Whitson a Trish Whitson (roz. Watson) – cˇtyrˇna´sobnı´ profesiona´lnı´ mistrˇi Nove´ho Ze´landu ve stylu New Vogue!!
Gary Taylor a Fiona Kerr: Standard trˇ´ıdy B. Gary Taylor a Sally Butcher: Vı´teˇzstvı´ ve trˇ´ıdeˇ B v New Vogue na Asian-Pacific Champions (1974) – tento pa´r uva´dı´m, jelikozˇ prˇi lekci prˇedchozı´ho dne jsem je pozˇa´dal, aby netancˇili, protozˇe ty tance neznali. Oni se mi vzeprˇeli a zvı´teˇzili, a ja´ azˇ do dnesˇnı´ho dne prˇ´ısaha´m, zˇe Garryho Excelsior Schottische bylo kopiı´ toho, co prˇedva´deˇl pa´r prˇed nimi. . . nepatrneˇ opozˇdeˇny´ timing byl tı´m, co to vyzradilo. Ja´ vı´m, byly spousty dalsˇ´ıch, ale nemohu si pamatovat, s ky´m on cˇi ona tancoval a v ktere´m to bylo roce. Dı´ky za´zraku˚m modernı´ techniky a digita´lnı´ho publikova´nı´ mne mu˚zˇe kdokoliv, kdo tohle cˇte a zjistı´, zˇe tu chybı´ jeho jme´no, kontaktovat a mu˚zˇeme je prˇidat ´ NI´. Musı´ mne vsˇak ujistit, zˇe si knı´zˇku do OPRAVENE´HO VYDA doopravdy koupil a ne jen pu˚jcˇil, jinak se moje sluchova´ prote´za ra´zem poroucha´.
167
Mike Whitson a Trish Whitson (roz. Watson) – mnohona´sobnı´ vı´teˇzove´ po cele´m Nove´m Ze´landu a Austra´lii ve standardu, latineˇ a New Vogue, v kategoriı´ch dospeˇly´ch, senioru˚ i profesiona´lu˚.
168
Graeme a Michelle Davidsonovi V roce 1992 zı´skali Michelle a Graeme amate´rsky´ titul ve trˇ´ıdeˇ A ve standardu i v latineˇ. Od te´ doby zvı´teˇzili cˇtyrˇikra´t ve standardu i v latineˇ na Mistrovstvı´ profesiona´lu˚. V soucˇasne´ dobeˇ vlastnı´ velmi u´speˇsˇne´ tanecˇnı´ studio a tre´nujı´ sve´ vlastnı´, soucˇasne´ sˇampio´ny.
169
Brian Walker a Julie Dorking: Moji prvnı´ vı´teˇzove´ v kategorii E ve standardu, 1969. Povsˇimneˇte si, prosı´m, blazˇene´ho u´smeˇvu toho hezke´ho muzˇe za Brianovy´m pravy´m ramenem — je to pisatel te´ho knihy.
170
Richard Lowe a Nerida Whatmought — standard i latina trˇ´ıdy D, 1987. Dokonaly´ prˇ´ıklad kroku zadrzˇovane´ chu˚ze vprˇed (the Checked Forward Walk).
171
Don Fuller a Kim Johnson — deˇkuji jim za to, zˇe mi veˇrˇili. Meˇli tu nejprostsˇ´ı prˇedstavitelnou sestavu a stacˇilo to! Jeden pysˇny´ chlapı´k — ten muzˇ uprostrˇed!
172
Wanganui, 1985. Michael Nicholas a Sonia Alderton zvı´teˇzili v latineˇ profesiona´lu˚ a Carol-Ann Hickmore (nasˇe kra´lovna Dancing With The Stars). S Graeme Davidsonem vyhra´li latinu trˇ´ıdy D. Lidi, nezapomenˇte, zˇe to bylo prˇed dvaadvaceti lety.
173
Velmi da´vne´ cˇasy. Trevor Reed a jeho tehdejsˇ´ı partnerka Erica Gunn (v soucˇasnosti vysoce respektovana´ examina´torka NZFDT), vı´teˇzove´ standardu i latiny ve trˇ´ıdeˇ B. (Trevore, pokud tohle cˇtesˇ — naprˇ´ısˇteˇ se prosı´m drzˇ da´l od parkovacı´ch automatu˚, vysˇsˇ´ıch nezˇ obvykle.)
174
Nejlepsˇ´ı, co kdy dal Novy´ Ze´land tanecˇnı´mu sveˇtu Portre´t Ivy Biberstein Poprve´ jsem Ivy Biberstein potkal v roce 1960. Zˇil jsem v Mount Maunganui a zacˇal jsem se zajı´mat o spolecˇensky´ tanec. Joan, moje prvnı´ manzˇelka, a ja´ jsme brali lekce u mı´stnı´ho ucˇitele a zacˇali jsme souteˇzˇit na ru˚zny´ch souteˇzˇ´ıch na Severnı´m ostroveˇ. Brzy na´m bylo zrˇejme´, zˇe tanecˇnı´ci z Aucklandu byli o hodny´ kus cesty prˇed vsˇemi ostatnı´mi. Bylo nutne´ se rozhodnout. Pokud jsme chteˇli vyniknout, museli jsme se ucˇit u teˇch nejlepsˇ´ıch, kterˇ´ı byli k dispozici, a to znamenalo pravidelneˇ dojı´zˇdeˇt do Aucklandu, cozˇ tehdy trvalo prˇinejmensˇ´ım cˇtyrˇi hodiny. Skoro hodinu to trvalo z Mount Maunganui do Tauranga, a vı´c nezˇ hodinu z vrcholku˚ Bombay Hills do Aucklandu. Vypta´vali jsme se teˇch tanecˇnı´ku˚ z Aucklandu, jezˇ jsme nevı´c obdivovali, kdo je ucˇ´ı. Dveˇ jme´na vynikala — Gerald McAuley a Ivy Biberstein. Zu´cˇastnil jsem se v Aucklandu vy´rocˇnı´ho setka´nı´ „Foodstuff Four Square Assistant Grocers Convention“. Pracoval jsem v obchodeˇ s potravinami, cozˇ bylo jedine´ zameˇstna´nı´, jezˇ se mi podarˇilo najı´t, ktere´ mi umozˇnilo usı´dlit se na Mount Maunganui. Kdyzˇ uzˇ jsem byl v Aucklandu, rozhodl jsem se oba legenda´rnı´ 175
tanecˇnı´ ucˇitele navsˇtı´vit. Zacˇal jsem na spodnı´m konci Queen Street. Dosˇel jsem k jsem tanecˇnı´mu studiu Margaret O’Connor v Mills Lane, ale bylo zavrˇeno. Tak jsem to vzal vzhu˚ru po Queen Street k bu´ zke´ schody! doveˇ Regent Theatre. Nejvysˇsˇ´ı patro! Zˇa´dny´ vy´tah! U ˇ Nevelka´ mı´stnost! Za´dna´ okna a zˇa´dne´ dennı´ sveˇtlo! Ta rozkosˇna´ da´ma, jezˇ mne uvı´tala, mi na mı´steˇ a hned dala hodinu. Veˇdeˇl jsem velmi ma´lo, ale ona mne doka´zala uvolnit a prˇive´st k neju´zˇasneˇjsˇ´ımu pocitu, jaky´ si lze prˇedstavit. Prˇ´ısaha´m, zˇe kdyzˇ jsem tancˇil s touto sˇpicˇkovou, vynikajı´cı´ tanecˇnicı´, doty´kala se ma´ chodidla zrˇ´ıdka parketu. Byl jsem okamzˇiteˇ polapen. Tak jsme zacˇali s pravidelny´mi vı´kendovy´mi lekcemi s touto Da´mou, nasˇe u´rovenˇ prudce stoupala a pravidelneˇ jsme vyhra´vali. Doposud nezna´mı´ Gassonovi brzy zacˇali vyvola´vat obavy v srdcı´ch ostatnı´ch pa´ru˚, a zakra´tko jsme dosa´hli za´vratny´ch vy´sˇin „pre-amate´ru˚“, cozˇ by´val mezistupenˇ ve standardnı´ch tancı´ch, ktery´ existoval mezi „strˇedneˇ pokrocˇily´mi“ (trˇ´ıda B) a „otevrˇeny´mi“ (trˇ´ıda A) souteˇzˇemi. Netrvalo dlouho, nezˇ se samozrˇejme´ stalo zrˇejmy´m. Nemohli jsme se ucˇit a souteˇzˇit na te´to u´rovni a soucˇasneˇ neumrˇ´ıt hlady. Bylo trˇeba ucˇinit dalsˇ´ı rozhodnutı´. Nemeˇli jsme se zrˇ´ıci idylicke´ho zˇivota u Mount Manganui s na´dherny´m pocˇası´m? Smeˇlo tam prsˇet jenom za tmy, po pra´ci jsem se mohl projı´t sto metru˚ na pla´zˇ a chytit rybu nebo nasbı´rat kory´sˇe. Deset meˇsı´cu˚ v roce jsem nosil sˇortky, jen abych uka´zal sva´ svalnata´ stehna tanecˇnı´ka! Nebo jsme meˇli spa´lit nasˇe lodeˇ (ve skutecˇnosti jsem zˇa´dnou lod’ku nemeˇl, chytal jsem z brˇehu ryby na udici) a zakusit, jak daleko se v onom vzrusˇujı´cı´m sveˇteˇ spolecˇenske´ho tance doka´zˇeme dostat? Diskutovali jsme s Ivy o nasˇ´ı budoucnosti a ona na´m poskytla velkou oporu, nabı´dla mi mozˇnost, abych vyucˇoval v jejı´m studiu. Vrhli jsme se tedy do toho, nabı´dli jsme na´sˇ noveˇ postaveny´ du˚m k prodeji, ja´ se prˇesteˇhoval do Aucklandu, abych si nasˇel pra´ci prˇes den i mı´sto, kde bychom mohli
176
bydlet, a Joan zu˚stala pa´r ty´dnu˚ na stare´m mı´steˇ, aby si odpracovala svou vy´poveˇdnı´ lhu˚tu u u´rˇadu prˇ´ıstavu Tauranga a udrzˇela na´s financˇneˇ nad vodou. Nasˇel jsem si pra´ci a bydlenı´ a po vecˇerech jsem zacˇal vyucˇovat v Ivyneˇ studiu. Nedlouho pote´ jsem zaslechl, jak se o mneˇ bavila s prˇ´ıtelem. Rˇ´ıkala: „Tenhle pa´r prodal svu˚j du˚m a prˇesteˇhoval se do Aucklandu, aby on mohl ucˇit. Nemyslı´m, zˇe tu situaci zvla´dne. Ma´ jediny´ oblek a ten je samy´ chlup! Je z neˇjake´ ohavne´ tvı´dove´ la´tky, a on vkla´da´ celou svou budoucnost do ocˇeka´va´nı´, zˇe mu mohu zajistit zˇivobytı´!“ Doka´zala vsˇak obrousit neˇktere´ me´ drsne´ hrany a brzo zjistila, zˇe si s zˇa´kyneˇmi, jezˇ sveˇrˇila me´mu opatrova´nı´, obvykle doka´zˇu poradit. Neˇco muselo fungovat, jelikozˇ mne pozˇa´dala, abych se staral o studio v Queen Street, zatı´mco ona otevrˇela nove´ v High Street cˇ. 48. O neˇco pozdeˇji zrusˇila studio v Queen Street a sjednotila vsˇe ve veˇtsˇ´ıch prostora´ch v High Street, kde jsem se opeˇt stal „manazˇerem“. Manazˇer je zdvorˇily´ vy´raz pro na´denı´ka, ktery´ ra´no prvnı´ prˇicha´zı´ a v noci poslednı´ odcha´zı´. Krˇivka me´ho ucˇenı´ vsˇak stoupala prudce vzhu˚ru. Jednoho dne si mne zavolala a nabı´dla mi, abych se stal jejı´m obchodnı´m partnerem!! Pokracˇovali jsme ve spolupra´ci v tandemu azˇ do roku 1971, kdy vyprsˇela na´jemnı´ smlouva. Ivy Biberstein se narodila a vyrostla v Nelsonu jako dcera ryba´rˇe, a i kdyzˇ rodina v letech hospoda´rˇske´ krize nikdy nehladoveˇla, Ivy uzˇ v zˇivoteˇ nevzala do u´st rybu! V Nelsonu otevrˇela Ivy sve´ prvnı´ studio a vydeˇla´vala si na zˇivobytı´. Mnoho jejı´ch zˇa´ku˚ pocha´zelo z nedaleke´ za´kladny kra´lovske´ho vojenske´ho letectva Nove´ho Ze´landu. Vytvorˇila si podnikatelskou filozofii, zˇe at’uzˇ je doba sebeteˇzˇsˇ´ı, lide´ si vzˇdy budou moci dovolit utratit sˇestipenci za tanecˇnı´ lekci cˇi za u´cˇast ve skupineˇ. Nikdy netrvala na tom, aby studenti platili prˇedem za kurs cˇi rˇadu lekcı´ — „zaplat’te pokazˇde´, kdyzˇ prˇijdete“.
177
Je-li kvalita vy´uky dobra´, studenti va´m zu˚stanou de´le veˇrnı´ a nemusejı´ pravidelneˇ vyda´vat financˇnı´ sumy, jezˇ si cˇasto steˇzˇ´ı mohou dovolit. Pocˇa´tkem padesa´ty´ch let odcestovala do Londy´na, aby si prohloubila znalosti a studovala a tre´novala u neˇktery´ch z nejprˇedneˇjsˇ´ıch osobnostı´ tanecˇnı´ historie. Len Scrivener, Victor Silvester, Harry Tucker — ti vsˇichni jı´ pomohli zformovat jejı´ prˇirozene´ schopnosti a analyticke´ mysˇlenı´ a ona se stala zdatnou ucˇitelkou a trene´rkou. V Londy´neˇ deˇlala uka´zky a tancˇila s renomovany´m Victorem Barrettem, jednı´m z velika´nu˚ one´ zlate´ e´ry spolecˇenske´ho tance. Po sve´m na´vratu na Novy´ Ze´land prˇesı´dlila do Aucklandu a otevrˇela si studio na High Street v cˇ´ısle 10, v centru meˇsta. Pozdeˇji se prˇesteˇhovala do budovy Regent Theatre v Queen Street. Tehdy jsem se na sce´neˇ objevil ja´. Dı´va´m-li se na pa´ry tancˇ´ıcı´ na Mistrovstvı´, obvykle doka´zˇu poznat, kdo je tre´nuje — at’uzˇ podle obvykle prˇ´ılisˇ slozˇite´ choreografie, nebo podle vzoru „odlitku˚ z jedne´ formy“, jenzˇ charakterizuje metodu a styl toho ktere´ho trene´ra. U Ivy tomu tak nebylo — meˇla talent teˇzˇit u kazˇde´ho zˇa´ka z toho, v cˇem byl dobry´. Mnohokra´t mne varovala, abych se nestaral o soucˇasne´ cˇi nove´ trendy cˇi o nejnoveˇjsˇ´ı variaci „vsˇechny cˇtyrˇi nara´z ve vzduchu“. Ano, mily´ cˇtena´rˇi, le´ta mı´jejı´, ale neˇktere´ veˇci se nemeˇnı´, byt’ je za tı´m jenom vzdor mla´dı´, ktere´ chce vyzkousˇet vsˇe nove´, divoke´ a vzrusˇujı´cı´. Ivy vsˇak zu˚stala pevna´: „Studuj pa´ry, meˇj je k tomu, aby deˇlaly pohyby, ktere´ jim jsou prˇ´ıjemne´.“ Na vysveˇtlenou, neˇktere´ pa´ry se sna´ze tocˇ´ı jednı´m smeˇrem nezˇ tı´m druhy´m. To lze pouzˇ´ıt v jejich prospeˇch a neda´vat jim prˇ´ılisˇ mnoho ota´cˇek „sˇpatny´m smeˇrem“. Jednoho pama´tne´ho roku v sˇedesa´ty´ch letech byly na celosta´tnı´m mistrovstvı´ ve Wellingtonu ve vsˇech souteˇzˇ´ıch azˇ na jednu jako vı´teˇzove´ vyhla´sˇeny pa´ry z Aucklandu. Co uzˇ vyhla´sˇeno nebylo, byla
178
Charismaticka´ Ivy Biberstein — na te´to improvizovane´ fotografii ma´ kolem hlavy obojek sve´ho psa a ramena halı´ do ro´by z poblı´zˇ lezˇ´ıcı´ho mopu na podlahu. Jaka´ trˇ´ıda!!
179
skutecˇnost, zˇe vsˇechny pocha´zely z ‘Auckland Academy’ v cˇ´ısle 48 na High Street — z Ivyna tanecˇnı´ho studia. Co ta jedina´ souteˇzˇ, kde nevyhra´ly? Byla to jedina´ souteˇzˇ, kde Ivyno studio nemeˇlo zastoupenı´. Konec koncu˚, musı´te da´t neˇjakou prˇimeˇrˇenou sˇanci i ostatnı´m, zˇe? Po me´m na´vratu ze studiı´ v Londy´neˇ se nasˇe cesty rozdeˇlily. Chteˇl jsem tre´novat pa´ry svy´m vlastnı´m stylem. Azˇ do te´ doby jsem ja´ tre´noval da´my a pote´, co byly da´ny do pa´ru˚ s partnery, tre´novala Ivy pa´ry. Bylo na cˇase vyle´tnout z hnı´zda. Ivy na´sledneˇ pokracˇovala v Irske´m centru na Karangahape Road a pozdeˇji v ba´jecˇne´m studiu, jezˇ nazvala „DanceCo West“. Ve svy´ch pozdeˇjsˇ´ıch letech stra´vila znacˇneˇ dlouhou dobu v USA, kde meˇla oddanou skupinu zˇa´ku˚. Byla porotkynı´ na mistrovstvı´ sveˇta v New Yorku na pocˇa´tku osmdesa´ty´ch let a neˇkolikra´t prˇi International Chamionship v Royal Albert Hall v Lony´neˇ. Podle mne byla nejlepsˇ´ı tanecˇnicı´, nejlepsˇ´ım tanecˇnı´kem i nejlepsˇ´ım ucˇitelem tance vsˇech dob na Nove´m Ze´landu. Bohuzˇel na´s Ivy Biberstein, superhveˇzda ve sveˇteˇ spolecˇenske´ho tance, opustila v Aucklandu 23. cˇervna 2000 ve veˇku 84 let.
180
Pozna´mka autora V knize se na mnoha mı´stech vyskytujı´ termı´ny „Heel Lead“ (vedenı´ patou, resp. krok s vedenı´m patou) a „Dominant“ (dominanta, resp. dominantnı´ krok). I kdyzˇ se teˇchto termı´nu˚ beˇzˇneˇ uzˇ´ıva´ vsˇude, kde se mluvı´ „jazykem spolecˇenske´ho tance“, v zˇa´dny´ch technicky´ch tiskovina´ch se neobjevujı´. Trˇebazˇe bude cˇtena´rˇu˚m, jejichzˇ materˇsˇtinou je anglicˇtina, vy´znam teˇchto termı´nu˚ zrˇejmy´ z nich samy´ch, domnı´va´m se, zˇe prˇi prˇekladu do jine´ho jazyka se mu˚zˇe tento vy´znam cˇa´stecˇneˇ vytratit. Proto prˇikla´da´m svoji definici:
Krok s vedenı´m patou Krok doprˇedu, zahrnujı´cı´ odtlacˇenı´ od stlacˇene´ho kolene podpu˚rne´ (stojne´) nohy, s dosˇla´pnutı´m na patu chodidla prˇednı´ (krocˇne´) nohy. Je to obvykle prvnı´ krok fra´ze se „sˇvihovou akcı´“, a jediny´ krok fra´ze, prˇi neˇmzˇ se uzˇ´ıva´ akce odtlacˇenı´. Proto je to krok „dominantnı´“ („dominanta“). Po neˇm na´sledujı´cı´ kroky sˇvihove´ akce jsou, pote´, co se k vy´chozı´mu „dominantnı´mu kroku s vedenı´m patou“ prˇida´ zdvih, pohyby s pokracˇova´nı´m cˇi dokoncˇenı´m sˇvihu. 181
V tangu, kde nenı´ sˇvih, jelikozˇ tam nedocha´zı´ ke zdvihu, zahrnuje kazˇda´ akce chu˚ze prˇ´ımou svalovou akci (odtlacˇenı´) a je dominantnı´m krokem.
182
Zaujaly Va´s „Na´hodne´ u´vahy“? Ra´di bychom Va´s upozornili na dalsˇ´ı autorovu knihu:
http://www.knizky24.cz/
Pokud se snad domnı´va´te, zˇe spolecˇensky´ tanec je prˇedevsˇ´ım o vı´rˇ´ıcı´ch sˇatech posety´ch flitry, napudrovany´ch tva´rˇ´ıch a muzˇ´ıch sesˇneˇrovany´ch do hedva´bny´ch odeˇvu˚, my´lı´te se. Vı´tejte ve sveˇteˇ, kde se nikdo s niky´m nemazlı´, ve sveˇteˇ precizneˇ vypracovany´ch choreografiı´, v nichzˇ by ktery´koliv idol soucˇasne´ho popu vypadal jako neohrabanec. Tato kniha odhaluje, co se za branami sveˇta spolecˇenske´ho tance odehra´va´ doopravdy — ne jen jako sobotnı´ televiznı´ show s celebritami.
Barry Gasson je rˇa´dny´m cˇlenem a examina´torem, dozˇivotnı´m cˇlenem vedenı´ a porotcem Federace ucˇitelu˚ tance Nove´ho Ze´landu. Je drzˇitelem nejvysˇsˇ´ıho stupneˇ (Fellow) ve cˇtyrˇech tanecˇnı´ch stylech. Ucˇitelem tance na plny´ u´vazek je od r. 1961 a porotoval vsˇechna novoze´landska´ na´rodnı´ mistrovstvı´ od r. 1969.
