Bankovní institut vysoká škola Praha
Rozpočtové příjmy obce Bakalářská práce
Denisa Průžová
Duben 2011
Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva a veřejné správy
Rozpočtové příjmy obce Bakalářská práce
Autor:
Denisa Průžová Bankovnictví,Právní administrativa v podnikatelské sféře
Vedoucí práce:
Praha
JUDr. Michael Kohajda, Ph.D.
Duben 2011
Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.
V Milevsku dne 11.dubna 2011 Denisa Průţová
Na tomto místě chci poděkovat vedoucímu práce JUDr. Michaelovi Kohajdovi, Ph.D. za cenné rady a připomínky, jimiţ přispěl k vypracování mé bakalářské práce. Dále děkuji Ing. Vojtěchu Španvirtovi, vedoucímu finančního odboru Městského úřadu Milevsko, za zodpovězení dotazů a poskytnutí potřebných materiálů.
Anotace Bakalářská práce se věnuje rozpočtovým příjmům obcí. Cílem práce je podat ucelený přehled o přerozdělování finančních prostředků obcím a postihnout a zhodnotit problematiku příjmů obcí v ČR. Práce je dělena do 6 hlavních kapitol. V první kapitole povaţuji za nutné zmínit základní pojmy, které souvisí s tématem mé práce, tedy pojem obec a působnost obcí. Ve druhé kapitole se zabývám financováním a hospodařením obcí. V následující kapitole se zaobírám rozpočtem obce a rozpočtovým procesem. Důraz je kladen na rozpočtové příjmy obcí, jimţ je věnována převáţná část práce. Dále se zabývám právní úpravou rozpočtových příjmů, snaţím se rozebrat jednotlivé zákony a zamýšlet se nad nimi. Krátce zmíním výdaje obecních rozpočtů. V praktické části se snaţím vyuţít získané teoretické znalosti a věnuji se analýze rozpočtu a hospodaření města Milevska, v němţ ţiji. Rozebírám jednotlivé příjmy plynoucí do rozpočtu města a snaţím se zhodnotit hospodaření města v určitém roce.
Annotation The thesis deals with the budget income communities. The goal is to provide a comprehensive overview of the allocation of funds to municipalities to assess and understand the issues and revenues of municipalities in the CR. The dissertation is divided into 6 main section. In the first section I consider it necessary to mention the basic concepts related to the theme of my work, so the term of community and competence of municipalities. The second section deals with the financing and operations of municipalities. In the next chapter I treat the municipal budget and the budgetary process. Emphasis is placed on the municipal budget incomes, which is devoted the great part of the work. I'm also concerned by the rules of budgetary revenue, try to resolve the various laws and thinking about them. Briefly I mention the expenditure of municipal budgets. In practice part I try to use their theoretical knowledge and turn in budget analysis and management of Milevsko, where I live. I analyze individual income flowing into the city budget and try to assess the management of the city in a given year.
Obsah Úvod ...................................................................................................................................... 7 1. Působnost obcí ................................................................................................................. 8 2. Hospodaření a financování obcí ................................................................................... 10 3. Rozpočet obce a rozpočtový proces.............................................................................. 12 4. Příjmy obcí ..................................................................................................................... 18 4.1. Daňové příjmy obcí .................................................................................................. 20 4.1.1 Rozpočtové určení daní (RUD) .......................................................................... 20 4.1.2 Místní poplatky ................................................................................................... 22 4.1.3. Platby spojené s ochranou ţivotního prostředí .................................................. 26 4.2. Nedaňové příjmy....................................................................................................... 29 4.2.1. Příjmy z vlastního podnikání ............................................................................. 29 4.2.2. Příjmy z uţivatelských poplatků ....................................................................... 30 4.2.3. Příjmy z vlastní správní činnosti ....................................................................... 30 4.2.4 Ostatní nedaňové příjmy..................................................................................... 31 4.3. Dotace a transfery ..................................................................................................... 32 4.4. Příjmy návratného charakteru ................................................................................... 34 4.5. Právní úprava rozpočtových příjmů .......................................................................... 34 5. Výdaje obcí ..................................................................................................................... 37 6. Rozpočet a hospodaření města Milevska ..................................................................... 40 6.1. Charakteristika města Milevska ................................................................................ 40 6.2. Příjmy města ............................................................................................................. 41 6.3. Výdaje města............................................................................................................. 45 6.4. Hodnocení hospodaření obce .................................................................................... 45 Závěr ................................................................................................................................... 47 Seznam použité literatury:................................................................................................ 47 Seznam příloh: ................................................................................................................... 51
6
Úvod Bakalářská práce se zabývá finančním a rozpočtovým právem. Cílem je podat ucelený přehled o přerozdělování státních finančních prostředků obcím. Zaměřuje se na rozpočtové příjmy obce. V České republice nalezneme systém vícestupňového uspořádání rozpočtové soustavy. Stát se dělí o některé finanční prostředky se základními územně samosprávnými celky – obcemi a vyššími územně samosprávnými celky - kraji. Úkolem krajských a obecních financí je zajištění dostatečných finančních zdrojů. Nejniţší sloţku veřejných financí představuje rozpočet obce a finanční prostředky k výkonu samostatné a přenesené působnosti získává obec od státu, z vlastní činnosti, z dotací EU nebo jiných subjektů. Kaţdá obec má individuální finanční prostředky ke svému hospodaření, přestoţe je třeba stejně velká nebo má stejný počet obyvatel jako jiná obec, coţ je zajímavé zjištění. Je určitě přínosné sledovat, jak mohou obce své příjmy ovlivnit. Ať v rámci své samostatné působnosti nebo prostřednictvím státu. Tato tématika mi přijde zajímavá, proto jsem si vybrala téma bakalářské práce rozpočtové příjmy obcí. V teoretické rovině části práce bych se ráda zaměřila na pojem slova obec a na její působnost, na hospodaření a financování obcí, poţaduji za nutné zmínit pojem rozpočet a rozpočtový proces a zásady, jimiţ se řídí. Hlavní část práce chci zaměřit na jednotlivé druhy příjmů obcí a jejich členění, tj. členění na daňové příjmy, nedaňové příjmy, na dotace a transfery a na návratné příjmy obcí. Pokusím se zamyslet nad současnou právní úpravou rozpočtových příjmů, zhodnotit ji a navrhnout případné zlepšení. Stručně zmíním výdaje rozpočtu obce, aby byl rozpočet komplexní. V praktické části práce bych chtěla vyuţít získané teoretické znalosti a pokusit se uplatnit je při hodnocení a analyzování rozpočtových příjmů města Milevska, v němţ ţiji. Také se pokusit zhodnotit hospodaření města v roce 2009. Práci doplňuji grafy, přílohami a tabulkami pro lepší přehlednost a orientaci v daném tématu. Při psaní bakalářské práce budu vycházet z aktuální právní úpravy a případné novelizace, jeţ proběhnout při psaní práce, zaznamenám v poznámkách pod čarou. Budu vyuţívat kniţní publikace a internetové zdroje a pokusím se sjednat si schůzku s pracovníkem Městského úřadu Milevsko, abych lépe pochopila téma obecních rozpočtů. V teoretické části práce vyuţiji především metodu popisnou a v praktické části metodu analýzy. 7
1. Působnost obcí Obec je „základním územním samosprávným společenstvím občanů, tvoří územní celek, který je vymezen hranicí území obce. Obec je veřejnoprávní korporací, má vlastní majetek. Obec vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající.1 Úkolem obce je pečovat o všestranný rozvoj svého území a o uspokojování potřeb svých občanů. Při těchto činnostech ovšem musí chránit veřejný zájem daný zákonem. Práva a povinnosti obcí a krajů jsou vymezeny v Ústavě ČR, a několika dalších zákonech, např. zákonem č. 128/2000 Sb., o obcích a zákonem č. 129/2000 Sb., o krajích. Zákon č. 128/2000 Sb. o obcích rozlišuje dvojí působnost obce, a to samostatnou působnost obce a přenesenou působnost obce. Zákon 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosu některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní). V rámci samostatné působnosti obec uskutečňuje Ústavou podloţené právo na samosprávu. Jedná se např. o schvalování programu rozvoje obce, zřizování organizačních sloţek obce, schvalování územního plánu obce a regulačního plánu, zřizování příspěvkových organizací, zakládání obchodních společností a dalších právnických osob, zřizování obecní policie, vydávání obecně závazných vyhlášek, atd. Obec ve svém územním obvodu dále pečuje v souladu s místními zvyklostmi o vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče a uspokojování potřeb občanů obce (výchovy a vzdělávání, bydlení, ochrany a rozvoje zdraví, dopravy a spojů, ochrany veřejného pořádku, potřeby informací, celkového kulturního rozvoje). Do přenesené působnosti řadíme činnosti a úkoly, které obec plní pro stát. Stát je svěřil obcím proto, ţe jsou nejblíţe občanům. Obce se tak mohou podílet na některých úkolech státní správy ve svém správním obvodu a je zde předpoklad, ţe obec sama ví, na co nejlépe získané prostředky vynaloţit. V přenesené působnosti obce vykonávají státní správu, ovšem v rozsahu stanoveném zákony. Jedná se např. o výkon státní správy na úseku hospodaření s byty, zemědělství, dopravy a silničního hospodářství, školství, obrany státu, energetiky, všeobecné vnitřní správy, kultury atd. V rámci výkonu přenesené působnosti obce je určitě třeba zmínit činnosti, které obec provádí, a to například projednávání přestupků, vydávání nařízení obce, rozhodování o místních a účelových komunikacích, jsou povodňovým orgánem, jsou vodoprávním úřadem a spravují vodní toky, jsou orgánem ochrany přírody a ovzduší atd. Oproti samostatné působnosti je však přenesená působnost pro obce rozlišená 1
Zákon č.128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů.
8
podle rozhodnutí státu. Tomu odpovídají správní kapacity jejich úřadu a také objem finančních prostředků, které plynou do rozpočtu obce. Mnohdy tak můţe v oblasti přenesené působnosti dojít k územnímu přesáhnutí působnosti obce, pokud vykonává státní správu i pro další obce. Toto se týká zejména obcí s rozšířenou působností a obcí s pověřeným obecním úřadem. Neznamená to však, ţe existují dva obecní rozpočty. Rozpočet je jeden a stát uhrazuje obcím určitým způsobem náklady, jeţ jim výkonem svěřené agendy vznikají . Obce s pověřeným obecním úřadem jsou při výkonu státní správy v přenesené působnosti oprávněny2 : Rozhodovat v prvním stupni ve správním řízení o právech, právem chráněných zájmech a povinnostech osob, pokud zvláštní zákon nestanoví jinou příslušnost Rozhodují o poskytování peněţité a věcné dávky nebo půjčky Zajišťují volby do Parlamentu České republiky, do zastupitelstev krajů, do zastupitelstev obcí a do Evropského parlamentu Jsou vodoprávním úřadem a povolují odběr a nakládání s vodami Jsou orgánem ochrany přírody Jsou orgánem ochrany zemědělského půdního fondu atd. U obcí s rozšířenou působností se v přenesené působnosti jedná např. o tyto kompetence3: Evidence obyvatel, vedení registru obyvatel Vydávání občanských průkazů a cestovních dokladů Vydávání řidičských průkazů Vodoprávní řízení a vydávání souhlasu k vodním stavbám Ţivnostenský úřad Ochrana ţivotního prostředí Vykonávání státní správy lesů Rozhodování na úseku myslivosti a rybářství Doprava a silniční hospodářství pro silnice II. a III. třídy Dávky sociální sluţby Sociálně právní ochrana dětí 2
R., Provazníková. Financování měst, obcí a regionů;2.aktualizované a rozšířené vydání. Praha: Grada Publishing a.s., 2009. str. 31. 3 R., Provazníková. Financování měst, obcí a regionů;2.aktualizované a rozšířené vydání. Praha: Grada Publishing a.s., 2009, str. 31.
9
Péče o staré a zdravotně postiţené Péče o nepřizpůsobivé občany atd.
2. Hospodaření a financování obcí Fiskální federalismus a fiskální decentralizace Tyto dva pojmy patří k problematice financování obcí, proto povaţuji za nutné zmínit je na začátku práce. Fiskální federalismus chápeme jako vícestupňové uspořádání rozpočtové soustavy. To znamená, ţe existuje spolu s ústřední vládou také územní samospráva, na kterou jsou přeneseny určité pravomoci. Fiskální federalismus můţe mít tři formy, a to centralizovanou, decentralizovanou nebo kombinovanou.4 Mezi zásady a poţadavky, které by měl fiskální federalismus splňovat patří5: -
zásada rozdílnosti (spočívá v tom, ţe fiskální uspořádání by mělo respektovat rozdíly v preferencích obyvatel, neměl by být vyvíjen tlak na obce, aby zajišťovaly stejný rozsah sluţeb bez ohledu na preference)
-
zásada centralizace přerozdělování (spočívá v tom, ţe redistribuční funkce fiskální politiky by měla provádět vláda)
-
zásada centralizované stabilizace (jen ústřední vláda disponuje příslušnými politickými a ekonomickými nástroji, proto by měla stabilizační a prorůstovou politiku uskutečňovat jen ona)
-
zásada zajištění minimální úrovně základních veřejných služeb (všichni občané země by měli mít vládou garantovanou minimální úroveň základních veřejných statků a sluţeb)
-
zásada vyrovnání fiskální pozice
-
zásada neutrality
Fiskální decentralizaci lze chápat jako správné rozdělení daní, dotací atd. mezi jednotlivé úrovně vlády. Fiskální decentralizace vychází z předpokladů, ţe poskytování veřejných statků
4
Dostupné na:http://www.sagit.cz/pages/lexikonheslatxt.asp?cd=157&typ=r&levelid=da_156.htm [citováno dne 21.3.2011]. 5 R., Provazníková. Financování měst, obcí a regionů;2.aktualizované a rozšířené vydání. Praha: Grada Publishing a.s., 2009.str.52.
10
na lokální úrovni je efektivnější a hospodárnější, jelikoţ lépe odpovídá preferencím občanů, umoţňuje přímou účast občanů a jejich účinnější kontrolu. V ČR existuje na úrovni územní veřejné správy tzv. smíšený model. Jak na úrovni obcí, tak na úrovni krajů, je státní správa a územní samospráva vykonávána v rámci jedné územně administrativní jednotky. V případě, ţe státní správu vykonávají orgány samosprávy, lze hovořit o přenesené státní správě.6 Obce a kraje tedy vykonávají samostatnou i přenesenou působnost a aby ji mohly vykonávat efektivně, potřebují dostatek finančních prostředků a pravomoce činit rozhodnutí. Hospodaření obcí Ústava ČR stanoví, ţe obec je „základním územním samosprávným společenstvím občanů, tvoří územní celek, který je vymezen hranicí území obce. Obec je veřejnoprávní korporací, má vlastní majetek. Obec vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající. Je samostatně spravována zastupitelstvem obce; dalšími orgány obce jsou rada obce, starosta, obecní úřad a zvláštní orgány obce. Město je samostatně spravováno zastupitelstvem města; dalšími orgány města jsou rada města, starosta, městský úřad a zvláštní orgány města. Městys je samostatně spravován zastupitelstvem městyse; dalšími orgány městyse jsou rada městyse, starosta, úřad městyse a zvláštní orgány městyse.7 Rozsah hospodaření kaţdé obce je závislý na velikosti a struktuře majetku a na způsobu nakládání s ním. Obec můţe podnikat, coţ je na jednu stranu výhodné z důvodu zisku, který spadá celý do majetku obce, na straně druhé je ovšem podnikání spojeno s rizikem, jeţ z podnikání plyne. Obce sami rozhodují, komu svěří výkon správy svého majetku. Majetek, který není ziskový, je většinou obhospodařován příspěvkovou organizací nebo organizační sloţkou územního celku.8 Hlavní principy hospodaření územních samosprávných celků nalezneme v zákoně o obcích9 a také v Listině základních práv a svobod. Zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů10 je neméně důleţitý, protoţe umoţňuje obcím zřizovat příspěvkové organizace, organizační sloţky či zakládat obchodní společnosti, přičemţ hlavním cílem musí být uspokojování potřeb občanů. 6
R., Provazníková. Financování měst, obcí a regionů;2.aktualizované a rozšířené vydání. Praha: Grada Publishing a.s., 2009, str.24. 7 Zákon č.128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů. 8 Bakeš, M.,Karfíková,M.,Kotáb,P.,Marková,H., a kol. Finanční právo. 4.aktualizované vydání. Praha: C.H.Beck, 2006, str.127. 9 Zákon č.128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů. 10 Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů,ve znění pozdějších předpisů.
11
3. Rozpočet obce a rozpočtový proces Rozpočet obce V rámci soustavy veřejných rozpočtů jsou na úrovni územně samosprávných celků sestavovány tzv. územní rozpočty neboli rozpočty obcí a krajů. Označují se jako decentralizované peněţní fondy, ve kterých se soustřeďují příjmy, které obec získá na základě přerozdělení v rozpočtové soustavě a příjmy získané vlastní činností. Rozpočet obce je základním místním rozpočtem, je napojen na státní rozpočet a na rozpočet kraje. Územní rozpočet je vytvářen, rozdělován a pouţíván stejně jako ostatní veřejné rozpočty v rozpočtové soustavě s vyuţitím nenávratného, neekvivalentního a nedobrovolného financování typickému pro všechny veřejné rozpočty.11 Rozpočet obce je finanční plán, jímţ se řídí financování obce. Obce vyuţívají svých rozpočtů jako nástrojů zabezpečování veřejných statků a své vlastní činnosti. Rozpočet obsahuje příjmy, výdaje a ostatní finanční peněţní operace obce. V místních rozpočtech jsou soustřeďovány peněţní prostředky na principu nenávratnosti, neekvivalentnosti a nedobrovolnosti. Tyto prostředky slouţí k financování veřejných statků v závislosti na místních potřebách. Jak jiţ bylo řečeno, rozsah hospodaření obce je ovlivněn různými faktory. Rozpočet obce je můžeme vnímat jako12: a) decentralizovaný peněţní fond, v němţ jsou soustřeďovány různé druhy veřejných příjmů, které se rozdělují a pouţívají na financování veřejných statků zajišťovaných prostřednictvím municipálního veřejného sektoru nebo nakupovaných u soukromého sektoru; b) bilance příjmů a výdajů za určité rozpočtové období (kalendářní rok), která je shodná s rozpočtovým obdobím v soustavě veřejných rozpočtů; c) finanční plán, podle kterého obce v příslušném rozpočtovém období hospodaří; d) právní dokument schválený místním zastupitelstvem; e) nástroj prosazování cílů obecní politiky; f)
ekonomický vztah související se shromaţďováním a rozdělováním peněţních prostředků.
11
R., Provazníková. Financování měst, obcí a regionů;2.aktualizované a rozšířené vydání. Praha: Grada Publishing a.s., 2009,str.57. 12 Šelešovský J., Jahoda R.,. Veřejné finance v ČR a EU. Brno: Vydala Masarykova univerzita, 2005, str. 40.
12
Obsahem rozpočtu jsou příjmy, výdaje a ostatní peněţní operace, včetně tvorby a pouţití peněţních fondů, pokud neprobíhají mimo rozpočet. Mimo rozpočet se uskutečňují peněţní operace, které se týkají cizích prostředků a sdruţených prostředků. V případě, ţe obec má vlastní podnikatelskou činnost, sledují se její výsledky účetně mimo rozpočtové příjmy a výdaje. Hospodářské výsledky ovšem musí být součástí závěrečného účtu obce, proto se promítají do rozpočtu nejdéle ke konci kalendářního roku.13 Příjmy rozpočtu obce tvoří:14 příjmy z vlastního majetku a majetkových práv, příjmy z výsledku vlastní hospodářské činnosti, příjmy z hospodářské činnosti právnických osob (zaloţených či zřízených obcí), příjmy z vlastní správní činnosti včetně příjmů z výkonů státní správy (správní poplatky, pokuty a odvody v pravomoci obce), výnosy z místních poplatků, výnosy z daní nebo podíly na nich (podle zákona o rozpočtovém určení daní), dotace ze státního rozpočtu a ze státních fondů, dotace z rozpočtu kraje, prostředky získané správní činností ostatních orgánů státní správy, jeţ jsou příjmem obce dary a příspěvky, návratné zdroje, které v pojetí rozpočtové skladby nejsou příjmem, ale financujícími operacemi; stejně tak jejich splátky, jiné příjmy. Dále mohou být použity15: prostředky z Národního fondu, návratné zdroje (půjčka, úvěr, komunální obligace), návratná finanční výpomoc (bezúročná).
13
Bakeš, M.,Karfíková,M.,Kotáb,P.,Marková,H., a kol. Finanční právo. 4.aktualizované vydání. Praha: C.H.Beck, 2006, str.126. 14 Šelešovský J., Jahoda R.,. Veřejné finance v ČR a EU. Brno: Vydala Masarykova univerzita, 2005, str. 40. 15 Šelešovský J., Jahoda R.,. Veřejné finance v ČR a EU. Brno: Vydala Masarykova univerzita, 2005, str. 40.
13
Výdaje z rozpočtu obce tvoří16: závazky vyplývající pro obec z plnění povinností, které jí ukládají zákony, výdaje na vlastní činnost v samostatné působnosti (např. výdaje spojené s péči vlastní majetek a jeho rozvoj atd.), výdaje spojené s výkonem státní správy, závazky z uzavřených smluvních vztahů (vlastní a případně obecních organizací), závazky ze spolupráce s obcemi a dalšími subjekty (včetně příspěvků na společnou činnost), úhrada úroků z půjček a úvěrů, výdaje na emise vlastních dluhopisů a na úhradu výnosů, výdaje na podporu subjektů provádějících veřejně prospěšné činnosti a na podporu soukromého podnikání prospěšného pro obec, jiné výdaje (včetně darů a příspěvků na sociální a humanitární účely), splátky půjček, úvěrů a návratných výpomocí a splátky jistin dluhopisů. Výdaje obecního rozpočtu se rozdělují na běţné a kapitálové. V rozpočtech převaţují běţné výdaje, např. platy zaměstnanců, neinvestiční transfery obyvatelstvu atd. Kapitálové výdaje slouţí k financování dlouhodobých investičních potřeb, např. na nákup akcií a majetkových podílů, výdaje na ekonomickou a sociální infrastrukturu atd. Rozpočtový proces Rozpočtovým procesem se rozumí „postup platný pro sestavování, projednávání, schvalování, plnění a kontrolu plnění veřejných rozpočtů.“ Rozpočtový proces lze také označit jako „zvláštní druh řízení, který má svoje specifické etapy, a sice sestavování (vypracování)rozpočtu,
schvalování,
rozpočtu,
zveřejnění
rozpočtu,
s rozpočtovými prostředky, kontrolu a hodnocení rozpočtového hospodaření.
hospodaření
17
Rozpočtový proces na úrovni obce je činnost orgánů obce, která je spojena se sestavením návrhu rozpočtu, s projednáním a schválením rozpočtu, s realizací rozpočtu, průběţnou kontrolou rozpočtu a nakonec s následnou kontrolou plnění rozpočtu. Rozpočet obce je sestavován kaţdoročně na jeden kalendářní rok. Rozpočet a závěrečný účet obce schvaluje zastupitelstvo obce. Pravomoc zabezpečovat hospodaření obce podle schváleného rozpočtu a 16 17
Šelešovský J., Jahoda R.,. Veřejné finance v ČR a EU. Brno: Vydala Masarykova univerzita, 2005, str. 40. Marková H., Boháč R. Rozpočtové právo. Praha: Nakladatelství C.H.Beck, 2007, str.188.
14
pravomoc provádět rozpočtová opatření patří do kompetencí rady obce. Obec musí mít rozpočtovou pravomoc k tomu, aby mohl být rozpočet sestaven, schválen a aby se podle něj dalo hospodařit Rozpočtový proces začíná sestavováním návrhu rozpočtu. Tato fáze patří mezi nejdůleţitější a nejnáročnější. Obec musí zhodnotit vlastní příjmy, dotace ze státního rozpočtu a z rozpočtu kraje nebo jiných fondů. Plánování výdajů je také velmi důleţité. Je nutno výdaje pečlivě naplánovat, aby byly pokryty potřeby občanů a obce. V případě nedostatku finančních prostředků lze vyhledat úvěrové zdroje, ovšem to je třeba zváţit, aby se obec nezadluţila třeba i na několik desetiletí dopředu. Proto se zdůrazňuje poţadavek na vyrovnaný rozpočet. Rozpočtová pravidla územních rozpočtů sice připouštějí deficit, ale zároveň musí být jasné, z čeho bude schodek kryt – je moţno jej uhradit z prostředků z minulých let, půjčkou, nebo např. prodejem dluhopisů. Sestavení rozpočtu provádí výkonný orgán obce. Podkladem pro návrh je rozpočtový výhled. Rozpočtový výhled je tedy pomocným nástrojem rozpočtového hospodaření, slouţícím pro střednědobé finanční plánování. Díky němu se rozpočet sestavuje mnohem snadněji. Je sestavován na základě přijatých závazků a uzavřených smluvních vztahů. Zpravidla se sestavuje na 2-5 let následujících po roce, na který je sestavován roční rozpočet. Sestavování rozpočtu dále navazuje na údaje z rozpisu státního rozpočtu nebo na rozpočtové provizorium a samozřejmě na rozpočet kraje, svazku obcí atd. Vlastní návrh by měl vycházet z analýzy hospodaření obce nejméně dva roky zpět. Návrh rozpočtu musí být zveřejněn na úřední desce a v elektronické podobě, aby se s ním občané měli moţnost seznámit. Zaráţející ovšem z mého pohledu je, ţe obec nemá povinnost zveřejnit schválený rozpočet ani změny rozpočtu v důsledku rozpočtového hospodaření. Při sestavování rozpočtu je nezbytně nutná znalost celkového objemů příjmů a jejich přesné členění. Jednotné, systematické a závazné třídění příjmů a výdajů, jeţ se uplatňuje v oblasti veřejných rozpočtů (aţ na výjimky, jako např. rozpočty příspěvkových organizací), se označuje jako tzv. rozpočtová skladba. Rozpočtová skladba se plně vztahuje na skutečné a plánované operace rozpočtů a dalších peněţních fondů obcí, krajů a dobrovolných svazků obcí s výjimkou fondu cizích prostředků, fondu podnikatelské činnosti, fondu sdruţených prostředků. Schvalování rozpočtu obce je v pravomoci zastupitelstva a má formu usnesení. K přijetí rozpočtu je třeba souhlasu nadpoloviční většiny zastupitelů obce. Schválený rozpočet je vyrovnaný, přebytkový nebo schodkový. V případě, ţe rozpočet schválen není, je třeba, aby zastupitelstvo schválilo rozpočtové provizorium. Rozpočtové provizorium má zajistit úplnost 15
hospodaření v případě neschváleného rozpočtu včas, tedy do konce kalendářního roku. Rozpočet musí být reálný, pravdivý a úplný. Po fázi schválení je třeba vypracovat rozpis rozpočtu. Rozpis obsahuje sdělení závazných skutečností těm, kteří mají povinnost se rozpočtem řídit. Obec musí při svém hospodaření dodrţovat schválený rozpočet a za plnění rozpočtu nese odpovědnost rada obce. Kontrola plnění rozpočtu a jeho vyhodnocení je neméně důleţitou fází rozpočtového procesu. Rada obce provádí kontrolu průběţnou v rámci celého roku, dohlíţí na průběţné plnění rozpočtu. Další kontrolní činnosti vykonává např. kontrolní výbor nebo finanční výbor. Přehled o skutečném plnění a vypracování závěrečného účtu sestavují výkonné orgány. Závěrečný účet je schvalován formou usnesení. Návrh závěrečného účtu se musí opět zveřejnit na úřední desce a v elektronické podobě po dobu 15 dnů. Podle zákona18je obec povinna nechat si přezkoumat své hospodaření za uplynulý kalendářní rok. Obec poţádá o přezkoumání hospodaření obce příslušný krajský úřad, nebo zadá ţádost o přezkoumání auditorovi nebo auditorské společnosti. Přezkoumání hospodaření obce provádí kraj v přenesené působnosti. Zpráva o přezkoumání hospodaření obce je nezbytnou součástí projednání závěrečného účtu obce. Závěrečný účet obce spolu se zprávou o výsledcích přezkoumání hospodaření za uplynulý kalendářní rok projedná zastupitelstvo obce do 30. června následujícího roku a přijme opatření k nápravě nedostatků.19 Projednání závěrečného účtu uzavírá zastupitelstvo vyjádřením souhlasu „bez výhrad“ nebo „s výhradami“ nejpozději do 30. června. Pokud přijímá „s výhradami“, musí pouţít prostředky k nápravě nedostatků. Porušení rozpočtové kázně je např. neoprávněné pouţití peněţních prostředků státu, je zde povinnost vrátit neoprávněně pouţité prostředky a je moţné postihovat jako správní delikt s výší sankce aţ do 1 milionu Kč. Je třeba zmínit fakt, ţe během rozpočtového roku dochází k nesrovnalostem mezi rozpočtem a skutečností, které jsou způsobeny např. změnami zákonů nebo organizačními změnami, které nebyly při sestavování rozpočtu známy. V těchto případech se rozpočtová potřeba uhrazuje buď změnou rozpočtu, které schválí zastupitelstvo, vyuţitím prostředků z mimorozpočtových zdrojů, nebo realizací rozpočtových opatření. Rozpočtovými opatřeními zde rozumíme přesuny rozpočtových prostředků mezi jednotlivými druhy příjmů a výdajů rozpočtu, povolené překročení rozpočtu podřízené organizace a vázání rozpočtových
18
Zákon č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků, ve znění pozdějších předpisů. . 19 Zákon č.128/2000 Sb. ,o obcích, ve znění pozdějších předpisů.
16
prostředků na daný účel. Rozpočtové opatření se uskutečňuje, jde-li o vztah k jinému rozpočtu, mění-li se rozpočtové ukazatele nebo hrozí vznik schodku.20 Kontrolu povaţuji za nezbytnou fázi rozpočtového procesu, protoţe jen odhalením chyb a nedostatků je moţno docílit nápravy. Zásady schvalování rozpočtu Obec musí dodrţovat rozpočtové zásady při schvalování rozpočtu. Rozpočtové zásady představují „určitý systém poznatků a zevšeobecněných zkušeností, které se nahromadily v průběhu historického vývoje státního rozpočtu a rozpočtového procesu a které vyjadřují a odráží určité zákonitosti.21“ Mezi rozpočtové zásady patří22 zásada každoročního sestavování a schvalování rozpočtu (zásada omezeného časového pouţití finančních prostředků). Jedná se o povinnost pouţít schválené rozpočtové prostředky pouze v příslušném rozpočtovém roce, převod do dalšího roku je moţný pouze omezeně. S první zásadou úzce souvisí zásada včasnosti rozpočtu, podle níţ je nutné veřejný rozpočet schválit a publikovat před začátkem rozpočtového roku. Zde je nutno zmínit i pravidla rozpočtového provizoria (zásada rozpočtového provizoria), která se pouţijí v případě, ţe není moţné postupovat podle schváleného rozpočtu. Obecně platí, ţe příjmy i výdaje rozpočtového provizoria se stávají příjmy i výdaji rozpočtu po jeho schválení. Zásada reálnosti a pravdivosti má znamenat takové sestavení rozpočtu, jeţ vychází z hospodaření minulých let, z analýzy hospodářských procesů, schopností odhadu budoucího vývoje atd. Pro výpočet těchto údajů je moţné pouţít metodu vyjádření minimálních nutných příjmů a maximálních výdajů, coţ znamená, ţe v rozpočtu je třeba stanovit minimálně takové příjmy, které pokryjí nutné výdaje. Zásada účelovosti stanoví, ţe rozpočtové prostředky mohou být pouţity pouze k účelům, na něţ byly určeny. Účelovost je určena individuálně, odvětvově nebo územně. Zásada jednotnosti a úplnosti předpokládá, ţe na jednom území bude jeden rozpočet a ten bude upravovat všechny finanční vztahy. Při důsledném dodrţování úplnosti rozpočtu by byly ovšem vyloučeny např. samostatné místní rozpočty, proto v současnosti spojujeme princip jednotnosti s rozpočtovou skladbou a ta zajišťuje přehlednost celé soustavy. 20
R., Provazníková. Financování měst, obcí a regionů;2.aktualizované a rozšířené vydání. Praha : Grada Publishing a.s., 2009,str.72. 21 Bakeš, M.,Karfíková,M.,Kotáb,P.,Marková,H., a kol. Finanční právo. 5.upravené vydání. Praha: C.H.Beck, 2009,str.151. 22 Bakeš, M.,Karfíková,M.,Kotáb,P.,Marková,H., a kol. Finanční právo. 5.upravené vydání. Praha: C.H.Beck, 2009,str.152.
17
Zásada dlouhodobé vyrovnanosti znamená, ţe rozpočtové výdaje by se měly uskutečnit pouze ve výši, jeţ dovolují rozpočtové příjmy. Za určitých podmínek lze sestavit i přebytkový nebo schodkový rozpočet. Je ovšem třeba dopředu vědět, z jakých prostředků se bude schodek financovat. Mezi rozpočtové zásady patří i zásada publicity, jeţ stanoví, ţe rozpočet je projednávám veřejně, schvalován zastupitelstvem a je zveřejňován jako právní norma v podobě zákona. Důleţité je, ţe je závazný pro všechny subjekty. Zásada efektivnosti a hospodárnosti stanoví, ţe rozpočtové prostředky mají být pouţity co nejvíce ekonomicky a efektivně. Zásada přednosti výdajů před příjmy nám říká, ţe výdaje by se měly pouţívat k ekonomickému růstu a rozpočtové příjmy by měly stabilizovat ekonomiku. Poslední zásadou je zásada omezení přesunů v rozpočtu na úhradu potřeb v rozpočtu nezajištěných, jeţ nám říká, ţe za určitých podmínek lze realizovat přesuny v rámci rozpočtu.
4. Příjmy obcí Kaţdá obec potřebuje k výkonu své činnosti finanční prostředky, kterými bude krýt výdaje. O vlastních příjmech obce hovoříme, pokud o jejich objemu a struktuře můţe rozhodovat územní samospráva. Rozlišujeme vlastní rozpočtové příjmy a kapitálové příjmy. Vlastní příjmy slouţí k financování kaţdoročně se opakujících potřeb, oproti tomu kapitálové příjmy slouţí k jednorázovému financování investic. Obecně lze definovat čtyři skupiny zdrojů příjmů rozpočtu obce a to daňové příjmy, transfery a dotace, nedaňové příjmy a úvěry či půjčky. První tři kategorie tvoří tzv. nenávratné příjmy, které jsou nejdůleţitějším zdrojem financování potřeb lokálního a regionálního veřejného sektoru. Poslední skupinu příjmů tvoří návratné příjmy, především úvěry a půjčky, s nimiţ je spojena povinnost obcí a krajů je za určitých podmínek splatit. V mé práci vyuţiji rozdělení příjmů na návratné a nenávratné. Problematika rozpočtového určení daní prošla od roku 199323 značným vývojem a po celou dobu své existence je významným faktorem, který ovlivňuje finanční nezávislost a stabilitu obce. Obce potřebují ke své činnosti nemalé finanční prostředky. Získávají je pomocí daňových příjmů (55% - 60% veškerých příjmů obce), nedaňových příjmů, kapitálových příjmů či dotací a transferů. Daňové příjmy jsou rozdělovány mezi obce na základě 23
Obnovena územní samospráva.
18
rozpočtového určení daní, podle zákona č. č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům. Pod pojmem rozpočtové určení daní si obecně představíme zákonem stanovené druhy daní, které plynou přímo do rozpočtu obce. Zde je nutné rozdělit daně na svěřené daně a sdílené daně. Svěřené daně jsou stanoveny celostátně jednotným způsobem, výnos plyne do obecních rozpočtů a obec nemůţe rozhodovat o uloţení daně ani stanovovat výši sazby. Můţe ale pouţít korekční koeficient podle velikosti obce, kterým sazbu daně násobí (u některých nemovitostí mohou obce sazbu daně zvýšit). Mezi daně svěřené patří daň z nemovitostí. Sdílené daně představují podíl na státních daních. Jsou to tedy daně, jejichţ výnos je dělen do více rozpočtů, např. daň z přidané hodnoty nebo daň z příjmu fyzických osob. Je důleţité, aby obce disponovali dostatečnými finančními zdroji, které vyuţijí podle svého uváţení a distancovali se tak od státní správy. Poté mohou být uspokojovány různorodé potřeby obyvatelstva. Podle zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů patří do příjmů obce zejména24: -
příjmy z vlastního majetku a majetkových práv,
-
příjmy z výsledků vlastní činnosti obce,
-
příjmy z hospodářské činnosti právnických osob, pokud jsou podle tohoto nebo jiného zákona příjmem obce, která organizaci zřídila nebo zaloţila,
-
příjmy z vlastní správní činnosti včetně příjmů z výkonů státní správy, k nimţ je obec pověřena podle zvláštních zákonů, zejména ze správních poplatků z této činnosti, příjmy z vybraných pokut a odvodů uloţených v pravomoci obce podle tohoto zákona nebo zvláštních zákonů, pokud není dále stanoveno jinak,
-
výnosy z místních poplatků podle zvláštního zákona,
-
výnosy daní nebo podíly na nich podle zvláštního zákona
-
dotace ze státního rozpočtu a ze státních fondů
-
dotace z rozpočtu kraje
-
prostředky získané správní činností ostatních orgánů státní správy, např. z jimi ukládaných pokut a jiných peněţních odvodů a sankcí, jestliţe jsou podle zvláštních zákonů příjmem obce,
24
-
přijaté peněţité dary a příspěvky,
-
jiné příjmy, které podle zvláštních zákonů patří do příjmů obce
Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů,ve znění pozdějších předpisů .
19
Podle téhoţ zákona25 náleţí do příjmů obce téţ správní poplatek za vydané povolení k provozování výherních hracích přístrojů ve výši 50 % (zbylých 50% je příjmem do státního rozpočtu). Obec můţe k úhradě svých potřeb pouţít také prostředky poskytnuté prostřednictvím Národního fondu nebo pouţít návratné zdroje. Ke krytí dočasného časového nesouladu mezi čerpáním rozpočtovaných výdajů a plněním rozpočtových příjmů určených k jejich úhradě můţe pouţít návratnou finanční výpomoc ze státního rozpočtu, z rozpočtu kraje nebo z rozpočtu jiné obce.
4.1. Daňové příjmy obcí Nejvýznamnějšími příjmy do rozpočtu obcí jsou nepochybně výnosy z daní, které jsou určeny zákonem č. 243/2000 Sb. o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům. Dalšími daňovými příjmy jsou místní poplatky i poplatky správní a poplatky sankční – zejména poplatky související se znečišťováním ţivotního prostředí.
4.1.1 Rozpočtové určení daní (RUD) Zákon o rozpočtovém určení daní upravuje výnosy jakých daní stát přenechává územně samosprávným celkům a výpočet konkrétního podílu kaţdé obce. Poměrně zásadní je novela zákona o rozpočtovém určení daní, která byla publikována jako zákon č. 377/2007 Sb. s účinností od 1.ledna 2008 a která je odezvou na celospolečenskou nespokojenost RUD, hlavně s významným propadem daňových příjmů malých obcí. Cílem novely je odstranění problematických oblastí dosavadního RUD, týkající se především nerovnoměrného rozdělení daňového výnosu na obyvatele mezi obcemi. Novela zákona do jisté míry zohlednila skutečnost, ţe výdaje obcí jsou závislé na celé řadě dalších faktorů, ne jen na prostém počtu obyvatel obce. 26 Novela zákona vyuţívá tři kritéria, podle nichţ přerozděluje finanční prostředky. Je uplatňováno kritérium prostého počtu obyvatel obce (váha 3%), kritérium dle celkové výměry obce (váha 3%), a kritérium dle počtu obyvatel obce upravený koeficienty velikostních kategorií obcí (váha 94%). Poslední z kriterií je modifikováno tak, aby nedocházelo ke kritizovaným skokovým přechodům mezi velikostními kategoriemi obcí a ke spekulacím s počty obyvatel. To by mělo umoţnit zavedení tzv. koeficientů postupných přechodů mezi velikostními kategoriemi. Nově se stanoveným koeficientem postupných přechodů násobí 25
Zákon č. 250/2000 Sb.,o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů., ve znění pozdějších předpisů. R., Provazníková. Financování měst, obcí a regionů;2.aktualizované a rozšířené vydání. Praha: Grada Publishing a.s., 2009,str.140. 26
20
pouze ta část počtu obyvatel, která spadá do příslušné kategorie počtu obyvatel. Tento postup se nepouţije pro Prahu, Brno, Ostravu a Plzeň.27 Výnosy z daní, jeţ nenáleţí v celé výši do rozpočtu obcí, se nazývají daně sdílené. To znamená, ţe jsou obcím přidělovány určité procentuelní částky, určené zákonem. Do daní sdílených patří daň z příjmu fyzických osob (dále jen „DPFO“), daň z příjmu právnických osob (dále jen „DPPO“) a daň z přidané hodnoty (dále jen „DPH“). Výnosy z daní svěřených neboli výlučných patří v celé výši do rozpočtu obce. Do daní svěřených řadíme daň z nemovitosti (dále jen „DzN“), daň z příjmu právnických osob placené obcemi a 30% výnos daně z příjmu ze samostatné výdělečné činnosti. Současný zákon o rozpočtovém určení daní z roku 2008 zahrnuje jak daně svěřené, tak daně sdílené, a to tak, ţe obcím náleţí28: -
výnos daně z nemovitosti, kdy příjemcem je ta obec, na jejímţ území se nachází nemovitost,
-
21,4% z celostátního hrubého výnosu DPH, z DPFO ze závislé činnosti a funkčních poţitků, odváděné zaměstnavatelem jako plátcem daně podle zákona o daních z příjmů, z DPFO vybírané sráţkou podle zvláštní sazby, z DPFO vybírané sráţkou podle zvláštní sazby, z 60% z celostátního hrubého výnosu DPPO,
-
30% z výnosu záloh na DPFO, které mají na území obce bydliště ke dni jejich splatnosti a výnosu DPFO, které měli na území obce bydliště k poslednímu dni zdaňovacího období, k němuţ se daňová povinnost vztahuje,
-
podíl na 1,5 % z celostátního hrubého výnosu DPFO ze závislé činnosti a z funkčních poţitků, odváděné zaměstnavatelem jako plátcem daně z příjmů
Daň z nemovitostí Daň z nemovitostí je daní zavedenou v daňové soustavě od roku 1993. Představuje hlavní daň majetkové typu, u níţ se daňová povinnost váţe k vlastnictví nemovitého majetku. Daň z nemovitosti v sobě sloučila dvě dřívější samostatné daně - daň domovní a daň z pozemků a
27
R., Provazníková. Financování měst, obcí a regionů;2.aktualizované a rozšířené vydání. Praha: Grada Publishing a.s., 2009,str.140. 28 Zákon č. 243/2000 Sb. o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům, ve znění pozdějších předpisů. Pro přehlednost také příloha č. 1.
21
rozšířila daňovou povinnost na většinu pozemků a staveb. Správu daně z nemovitosti vykonávají územní finanční orgány. Její výnos je plně příjmem do rozpočtů obcí.29 Daň z nemovitostí se skládá z daně z pozemků a z daně ze staveb. Předmětem daně z pozemků jsou pozemky na území České republiky vedené v katastru nemovitostí. Výjimkou jsou např. pozemky ve vlastnictví státu, pozemky na nichţ jsou zřízeny hřbitovy, pozemky hájů a mezí na orné půdě, pozemky veřejně přístupných parků, prostor a sportovišť atd., jeţ jsou od daně z pozemků osvobozeny. Poplatníkem daně z pozemku je vlastník pozemku, v některých případech jím můţe být i nájemce nebo uţivatel. U pozemku ve vlastnictví České republiky (dále jen "stát") je poplatníkem daně např. organizační sloţka státu. Základem daně ze stavby je výměra půdorysu nadzemní části stavby v m2 podle stavu k 1. lednu zdaňovacího období. Základem daně z bytu nebo ze samostatného nebytového prostoru je výměra podlahové plochy bytu v m2. Sazba daně za kaţdý m2 je stanovena zákonem o dani z nemovitosti, je násobena koeficientem. Obec můţe obecně závaznou vyhláškou pro všechny nemovitosti na území celé obce stanovit jeden místní koeficient ve výši 2, 3, 4 nebo 5. Zdaňovacím obdobím je kalendářní rok. Ke změnám skutečností rozhodných pro daň, které nastanou v průběhu zdaňovacího období, se nepřihlíţí.30
4.1.2 Místní poplatky Současná právní úprava místních poplatků je obsaţena v zákoně č. 565/1990 Sb. o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Místní poplatky jsou skupinou poplatků, která má své specifikum v tom, ţe jde o poplatky, o jejichţ zavedení si na základě zákona rozhoduje obec sama v rámci své samostatné působnosti. Jednotlivé obecní vyhlášky konkretizují právní úpravu v rámci zákonného zmocnění na místní podmínky. Místní poplatky nemusí být vybírány ve všech obcích. Pokud jsou ale zavedeny, stávají se závaznými pro všechny občany obce. Účelem je zajištění příjmů do obecních rozpočtů, coţ ovšem není jediná a hlavní funkce, významná role připadá téţ regulačním rysům či ochranným prvkům jednotlivých poplatků. Zákon stanoví pouze jejich základní prvky a hranice, vše ostatní řeší obecně závazné vyhlášky obcí, jimiţ jsou poplatky zaváděny.31
29
Bakeš, M.,Karfíková,M.,Kotáb,P.,Marková,H., a kol. Finanční právo. 4.aktualizované vydání. Praha: C.H.Beck, 2006,str.307. 30 Zákon č. 338/1992 Sb. o dani z nemovitosti, ve znění pozdějších předpisů. 31 Bakeš, M.,Karfíková,M.,Kotáb,P.,Marková,H., a kol. Finanční právo. 4.aktualizované vydání. Praha: C.H.Beck, 2006,str.353.
22
Mezi místní poplatky dle znění zákona o místních poplatcích patří32: 1. poplatek ze psů 2. poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt 3. poplatek za uţívání veřejného prostranství 4. poplatek ze vstupného 5. poplatek z ubytovací kapacity 6. poplatek za povolení k vjezdu s motorovým vozidlem do vybraných míst a částí měst 7. poplatek za provozovaný výherní hrací přístroj nebo jiné technické herní zařízení povolené Ministerstvem financí podle jiného právního předpisu 8. poplatek za provoz systému shromaţďování, sběru, přepravy, třídění, vyuţívání a odstraňování komunálních odpadů Poplatek ze psů Poplatek ze psů je platba, jejímţ hlavním smyslem je do určité míry regulovat počet psů v obci a zároveň získat určitý finanční příspěvek na udrţování čistoty veřejných prostranství v obci. Povinnost platit poplatek je za psa staršího 3 měsíců. Výše poplatku můţe dosahovat maximálně 1 000 Kč za prvního psa a 1 500 Kč za kaţdého dalšího psa ročně. Většina obecních vyhlášek stanovuje výši poplatků odlišně, v závislosti na různých kriteriích, např. velikost obce, forma bydlení, plnění nějaké činnosti (hlídací psi). Ze zákona je sníţena maximální sazba poplatku u důchodců a to maximálních 200 Kč za prvního psa a 50% více za kaţdého dalšího psa. Od poplatku je téţ ze zákona osvobozena určitá skupina osob – drţitelů psů, např. nevidomé osoby.33 Poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt Hlavním důvodem pro zavedení tohoto poplatku je získání určité úhrady na zvýšené náklady spojené s udrţením zařízení slouţících především návštěvníkům lázeňských či rekreačních míst. Musí být určeno, ţe jde o pobyt přechodný a za úplatu. Poplatek se vybírá od fyzické osoby, která pobývá v příslušném místě za účelem rekreace či léčení. Poplatek vybírá poskytovatel ubytování, který má roli plátce a který ručí za včasné a řádné odvedení poplatku. Ubytovatel má povinnost vést v písemné podobě evidenční knihu s údaji o
32
Zákon č.565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Bakeš, M.,Karfíková,M.,Kotáb,P.,Marková,H., a kol. Finanční právo. 4.aktualizované vydání. Praha: C.H.Beck, 2006,str.353. 33
23
fyzických osobách. Sazba poplatku můţe být maximálně 15 Kč za osobu a den a to i za započatý den, nepočítá se pouze den příchodu.34 Poplatek za užívání veřejného prostranství Tento typ poplatku patří mezi velmi rozšířené platby. Vybírá se od osob, které umisťují zařízení slouţící k poskytování sluţeb, nebo prodejní či podobná zařízení na veřejném prostranství. Veřejným prostranstvím jsou podle zákona o obcích všechna náměstí, ulice, trţiště, chodníky, veřejná zeleň a další prostory slouţící k všeobecnému uţívání, bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru. Poplatek má povinnost zaplatit kaţdý, kdo uţívá veřejné prostranství způsobem omezujícím ostatní uţivatele (není vázán jen na podnikatelskou činnost). Maximální výše poplatku je stanovena na 10 Kč za kaţdý i započatý m2 uţívaného prostranství za den. V případech speciálního uţívání veřejného prostranství je stanovena výše poplatku na 100 Kč za m2 a den. Poplatek se neplatí z akcí pořádaných za charitativním nebo veřejně prospěšným účelem.35 Poplatek ze vstupného Poplatek ze vstupného musí platit fyzická nebo právnická osoba, která pořádá kulturní, sportovní, prodejní či podobnou akci, při které je vybíráno vstupné. Předmětem poplatku je vstupné, jeţ musí účastník zaplatit za to, ţe se akce zúčastní. Poplatek se vybírá ze vstupného sníţeného o daň z přidané hodnoty, je-li v ceně vstupného obsaţena. Konkrétní výši stanovuje obec v obecně závazné vyhlášce, v níţ reaguje na místní podmínky, např. stanoví různé sazby pro různé druhy akcí. Poplatek se neplatí z akcí, jejich celý výtěţek je určen na charitativní a veřejně prospěšné účely.36 Poplatek z ubytovací kapacity Poplatek z ubytovací kapacity se vybírá v lázeňských místech
nebo místech se
soustředěného cestovního ruchu z ubytovací kapacity, jeţ se nachází v zařízeních určených pro přechodnému ubytování za úplatu. Poplatek platí fyzická nebo právnická osoba poskytující ubytování. Ubytovatel je povinen vést evidenční knihu obdobně jako u jiţ 34
Bakeš, M.,Karfíková,M.,Kotáb,P.,Marková,H., a kol. Finanční právo. 4.aktualizované vydání. Praha: C.H.Beck, 2006,str.355. 35 Bakeš, M.,Karfíková,M.,Kotáb,P.,Marková,H., a kol. Finanční právo. 4.aktualizované vydání. Praha: C.H.Beck, 2006,str.357. 36 Bakeš, M.,Karfíková,M.,Kotáb,P.,Marková,H., a kol. Finanční právo. 4.aktualizované vydání. Praha: C.H.Beck, 2006,str.359.
24
zmíněného poplatku za lázeňský nebo rekreační pobyt, s údajem o účelu pobytu osob. Poplatek se platí podle počtu lůţek a to v maximální výši 4 Kč za lůţko a den. Obecní vyhláška můţe upravit výši poplatku v odlišné výši např. pro určitou část roku, podle ubytovacího zařízení atd. Poplatku z ubytovací kapacity nepodléhají např. vysokoškolské koleje, zdravotnická a lázeňská zařízení, která nejsou vyuţívána jako hotelová zařízení atd.37 Poplatek za povolení vjezdu s motorovým vozidlem do vybraných míst a částí měst Smyslem zavedení tohoto poplatku bylo umoţnit obcím, aby omezily pohyb motorových vozidel v určité lokalitě, především v historické části místa. Tato moţnost je však omezena a to tím, ţe nelze omezit obecné uţívání dálnic a silnic, jeţ obcí procházejí. Poplatek je vybírán od osob, kterým bylo vydáno povolení k vjezdu s motorovým vozidlem do míst, která jsou označena příslušnou dopravní značkou. Sazba poplatku je stanovena maximální částkou 29 Kč za vozidlo a den, po dohodě s poplatníkem lze téţ stanovit paušální částkou. Poplatku nepodléhají např. osoby, jeţ mají v dané oblasti trvalý pobyt, či osoby uţívající v daném místě nemovitosti k hospodářské činnosti.38 Poplatek za provozovaný výherní hrací přístroj Zavedení tohoto typu místního poplatku bylo reakcí na růst mnoţství těchto společensky neţádoucích přístrojů a s tím spojených zdravotních a sociálních problémů těch, kteří jim podlehli. Poplatek se platí za kaţdý povolený provozovaný hrací přístroj, coţ znamená, ţe provozovatel si musí nejprve obstarat povolení k provozu dle zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích. Poplatníkem tohoto poplatku je provozovatel přístroje. Sazba je od 1 000 Kč do 5 000 Kč za kaţdý výherní hrací přístroj za období 3 měsíců. Obec není povinna poskytnout osvobození od tohoto poplatku.39 Poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů (dále jen poplatek za provoz SSSPTVOKO ) Tento poplatek je platební povinností, která řeší příspěvek obyvatel obcí na náklady, jeţ obcím vznikají v souvislosti s likvidací komunálních odpadů. Týká se jen nepodnikatelských 37
Bakeš, M.,Karfíková,M.,Kotáb,P.,Marková,H., a kol. Finanční právo. 4.aktualizované vydání. Praha: C.H.Beck, 2006,str.356. 38 Bakeš, M.,Karfíková,M.,Kotáb,P.,Marková,H., a kol. Finanční právo. 4.aktualizované vydání. Praha: C.H.Beck, 2006,str.358. 39 Bakeš, M.,Karfíková,M.,Kotáb,P.,Marková,H., a kol. Finanční právo. 4.aktualizované vydání. Praha: C.H.Beck, 2006,str.360.
25
subjektů. Obec je oprávněna zavést místní poplatek, nebo vyuţít ustanovení zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech. Poplatníkem je osoba, která má v obci trvalý pobyt, v případě rekreačních objektů, kde není k trvalému pobytu nikdo hlášen, se tento poplatek vybírá od vlastníka objektu. Výše sazby poplatku je tvořena ze dvou sloţek. Z pevné částky za osobu trvale ţijící v obci – maximum je 250 Kč na osobu a rok, a z částky vycházející ze skutečných nákladů obce za sběr a svoz netříděného odpadu v uplynulém roce – maximum je téţ 250 Kč na osobu a rok. Maximální výše místního poplatku tedy můţe činit 500 Kč za osobu a rok. Poplatek za zhodnocení stavebního pozemku možností jeho připojení na stavbu vodovodu nebo kanalizace Předmětem tohoto poplatku je zhodnocení stavebního pozemku moţností jeho připojení na stavbu vodovodu nebo kanalizace. Poplatníkem je vlastník stavebního pozemku, který byl zhodnocen tím, ţe mu byla poskytnuta moţnost na připojení jiţ vybudovaných staveb, kanalizace nebo vodovodu. Sazbu stanoví obec obecně závaznou vyhláškou, částka nesmí přesáhnout rozdíl ceny stavebního pozemku bez moţnosti připojení na obcí vybudovanou stavbu vodovodu či kanalizace a cenou stavebního pozemku s touto moţností. Sazba se stanovuje na m2, přičemţ maximální výše není v zákoně vyjádřena. Obec se musí řídit výše stanovenou podmínkou.40
4.1.3. Platby spojené s ochranou ţivotního prostředí Tyto platby řadíme pod ostatní rozpočtové příjmy, jelikoţ se nedají přímo podřadit pod výše rozebrané druhy příjmu. Kaţdý poplatek je upraven zvláštním právním předpisem a výnosy z poplatků nelze pouţít na cokoli, co by obce chtěly, ale hlavně pro ochranu nebo zlepšení ţivotního prostředí. Do rozpočtu obcí neplynou výnosy daní v celé výši, ale většinou jen určité zákonem dané procento. Poplatek za znečišťování ovzduší Dle platného zákona o ochraně ovzduší41 je kaţdý povinen omezovat a předcházet znečišťování ovzduší a sniţovat mnoţství jím vypouštěných znečišťujících látek. Poplatek za znečišťování ovzduší jsou povinni platit provozovatelé zvláště velkých, velkých, středních a malých stacionárních zdrojů. O výši rozhoduje správce poplatku (krajský úřad, obecní úřad obce s rozšířenou působností nebo obecní úřad). Výše sazeb poplatků a způsob výpočtu jsou 40
Bakeš, M.,Karfíková,M.,Kotáb,P.,Marková,H., a kol. Finanční právo. 4.aktualizované vydání. Praha: C.H.Beck, 2006,str.361. 41 Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů.
26
obsaţeny v příloze 1 zákona o ochraně ţivotního ovzduší a jsou příjmem Státního fondu ţivotního prostředí České republiky. Příjmem do rozpočtu obce je jen výnos z poplatku od provozovatele malých stacionárních zdrojů. Výnosy z poplatků vymáhá obec a musí být pouţity k ochraně ţivotního prostředí. Poplatkovým obdobím je kalendářní rok. Platba za odebrané množství podzemní vody Tyto poplatky upravuje příslušný zákon 42 tak, ţe poplatek se neplatí za malé odběry vody či za odběry na zvláštní povolení stanovené zákonem. Výnos poplatku je rozdělen mezi státní rozpočet a Státní fond ţivotního prostředí rovným dílem. Poplatek za znečištění vypouštěných odpadních vod Poplatek se platí za znečištění vypouštěných odpadních vod a platí se téţ poplatek z objemu vypouštěných odpadních vod. Poplatek je povinen platit znečišťovatel za jednotlivé zdroje znečišťování a poplatek je stanoven jako součet dílčích částek (podle druhu znečištění násobený sazbou (uvedenou v příloze zákona) za kalendářní rok. V případě ţe mnoţství vypouštěné odpadní vody přesáhne ročně 30 000 m3, je poplatek stanoven sazbou 0,1 Kč za m3. Správcem poplatku je Česká inspekce ţivotního prostředí, a celní úřady, jeţ poplatek vymáhají dle příslušného zákona č 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. Poplatky jsou příjmem do Státního fondu ţivotního prostředí43. Poplatek za využívání zdroje přírodní minerální vody Tyto poplatky upravuje lázeňský zákon44 o přírodních léčivých zdrojích, ve znění pozdějších předpisů. Jednotnou výši poplatku stanovila vláda nařízením45 ve výši 3 Kč za m3. Do této výše se poplatky neplatí. Poplatky jsou příjmem do Státního rozpočtu a platí se měsíčně. Vymáhá a vybírá je celní úřad příslušný podle sídla uţivatele zdroje minerální vody. Poplatek za komunální odpad Obec můţe vybírat poplatek za odpad, jeţ vznikl na jejím území dle zákona o odpadech46. Prvotní původce odpadů má při své činnosti nebo v rozsahu své působnosti povinnost předcházet vzniku odpadů, omezovat jejich mnoţství a nebezpečné vlastnosti. Dále je povinen 42
Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách, ve znění pozdějších předpisů. Bakeš, M.,Karfíková,M.,Kotáb,P.,Marková,H., a kol. Finanční právo. 4.aktualizované vydání. Praha: C.H.Beck, 2006,str.436. 44 Zákon č. 164/2001 Sb., o přírodních minerálních zdrojích, ve znění pozdějších předpisů. 45 Nařízení č. 385/2001 Sb. 46 Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů. 43
27
zbavovat se odpadů pouze způsobem, který stanoví zákon. Stanovit a vybírat poplatek můţe obec na základě obecně závazné vyhlášky, podmínkou je, aby nebyl zároveň stanoven poplatek za provoz systému shromaţďování, sběru, přepravy, třídění, vyuţívání a odstraňování komunálních odpadů nebo uzavřená smlouva o nakládání s odpady. Poplatek je příjmem do rozpočtu obce. Poplatníkem je kaţdá fyzická osoba, při jejíţ činnosti vzniká odpad. Vlastník nemovitosti, kde vzniká komunální odpad, je plátcem poplatku. Správu poplatku vykonává obec, která ho ve svém územním obvodu zavedla. Výši poplatku stanoví obec na základě předpokládaných oprávněných nákladů obce vyplývajících z reţimu nakládání s komunálním odpadem rozvrţených na jednotlivé poplatníky podle počtu a objemu nádob určených k odkládání odpadů připadajících na jednotlivé. Poplatky za ukládání odpadů Původce odpadu, tedy ten, kdo ukládá odpad na skládky, je povinen platit tento poplatek47. Poplatek vybírá provozovatel skládky při uloţení odpadu na skládku a je povinen vybrané poplatky odvádět obci, na jejímţ katastrálním území je skládka umístěna. Výše poplatku je závislá na kategorii a mnoţství odpadu a skládá se ze dvou sloţek, základní a rizikové. Základní sloţka se platí za uloţení odpadu, a je příjmem obce. Sloţka riziková se uplatňuje za uloţení nebezpečného odpadu, a na rozdíl od základní sloţky je příjmem Státního fondu ţivotního prostředí ČR. Platby odvodů za odnětí zemědělské půdy zemědělskému účelu Poplatek48 se platí za dočasné nebo trvalé odnětí zemědělské půdy. Pokud bude půda slouţit pro nezemědělské účely, je třeba souhlasu orgánu ochrany zemědělského půdního fondu. Výše poplatku je závislá na kvalitě půdy a klimatických podmínkách regionu, v němţ se nachází. Stanovuje se na 1 ha rozlohy. V případě jednorázového odnětí půdy se platí jednorázově, v případě dočasného odnětí ročně. Odvod platí osoba, která má souhlas k odnětí. Výběr částky je zajišťován celním úřadem, jeţ odvádí 60% do Státního fondu ţivotního prostředí, a 40% do rozpočtu obce. Obec můţe příjmy z těchto odvodů pouţít jen pro zlepšení ţivotního prostředí v obci a pro ochranu a obnovu přírody a krajiny.
47 48
Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů.
28
Poplatky za odnětí či omezení využití pozemků pro plnění funkcí lesa Odnětím pozemků se podle zákona49 rozumí uvolnění těchto pozemků pro jiné vyuţití. Omezení pozemků je případ, kdy na dotčených pozemcích nemohou být plněny funkce lesa v obvyklém rozsahu. Rozhodnutí o vyhovění ţádosti o odnětí či omezení vykonává orgán státní správy lesa, který téţ rozhoduje o výši poplatku. Od poplatku jsou osvobozeny stavby, které přispívají ke zlepšení ţivotního prostředí, např. zařízení pro čištění odpadních vod). Z poplatku je odváděno 60% Státnímu fondu ţivotního prostředí, zbylých 40% je příjmem obce. Obec můţe pouţít tyto prostředky jen pro zlepšení ţivotního prostředí v obci nebo pro zachování funkcí lesa. Platby úhrad za činnost spojenou s těžební činností Na základě horního zákona50 je organizace povinna zaplatit roční úhradu z dobývacího prostoru ve výši 10 000 Kč za kaţdý započatý km2 plochy (do 2 hektarů činí roční úhrada 2 000 Kč), a roční úhradu z vydobytých nerostů, coţ je nejvýše 10% z trţní ceny nerostů. Úhrady se platí příslušnému obvodnímu báňskému úřadu. Příjmem do rozpočtu obce je 75% výnosů z úhrad.
4.2. Nedaňové příjmy Obec můţe svými aktivitami ovlivnit výši a strukturu těchto příjmů. Obec nebo jiný subjekt můţe vykonávat aktivitu ve prospěch obce, není zde ovšem zákonem daná povinnost. Patří sem
příjmy z vlastního podnikání, z uţivatelských poplatků, z vlastní správní činnosti a ostatní nedaňové příjmy.51
4.2.1. Příjmy z vlastního podnikání Do této skupiny příjmů můţeme dle Provazníkové52zařadit zisky z municipálních a regionálních podniků, podíly na zisku podniků s majetkovým vkladem obcí nebo regionů, příjmy z prodeje nebo pronájmu majetku, příjmy z obchodování s cennými papíry.
49
Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a vyuţití nerostného bohatsví, ve znění pozdějších předpisů. 51 R., Provazníková. Financování měst, obcí a regionů;2.aktualizované a rozšířené vydání. Praha: Grada Publishing a.s., 2009,str.95. 52 R., Provazníková. Financování měst, obcí a regionů;2.aktualizované a rozšířené vydání. Praha: Grada Publishing a.s., 2009,str.95. 50
29
Zisky z municipálních a regionálních podniků závisí na jejich počtu, na velikosti a na ceně za sluţby, jeţ účtují občanům. Většinou ovšem hospodaří na neziskovém principu, tudíţ je zisk záleţitostí spíše výjimečnou a ceny za sluţby jsou stanovovány v ekonomicky nutné výši. Příjmy z prodeje nebo pronájmu majetku jsou závislé na tom, jaký majetek obec vlastní a v jaké kvalitě. Nejvýznamnější je jednoznačně půda. Je ovšem velmi důleţité, aby obce velmi důkladně zhodnotily, zda je pro ně z dlouhodobého hlediska výhodné získat příjmy tím, ţe prodají svůj majetek. Pokud se tak rozhodnou, je třeba, aby se tak stalo na základě důkladné ekonomické analýzy. Příjmy z obchodování s cennými papíry nejsou velkým přínosem do obecních rozpočtů. Předpokladem k získání těchto příjmů je dostatek finančních prostředků a odborníků, kteří rozumí této problematice. Osobně si myslím, ţe tento způsob získání příjmů do obecního rozpočtu můţe být velmi výnosným, ovšem v případě nedostatku odborných znalostí také velmi rizikovým.
4.2.2. Příjmy z uţivatelských poplatků Tato skupina poplatků je zaloţena na zásadě prospěchu a uţitku ze spotřeby statku. „Uživatelský poplatek představuje cenu za spotřebu měrné jednotky veřejných statků, které užívá obyvatelstvo.“53 Poplatky se vyuţívají u smíšených veřejných statků. Jejich uţití je vhodné tam, kde je plátce sluţby současně i příjemcem sluţby. Principem je, ţe čím více osoba daný veřejný statek spotřebuje, tím více zaplatí. Poplatky však mohou mít i podobu místní daně, a to v případě, ţe spotřebu statku nelze měřit uţivatelem.
4.2.3. Příjmy z vlastní správní činnosti Výnosy ze správních poplatků jsou příjmem do rozpočtu obce, obec by z nich měla krýt náklady, které vynaloţí při výkonu přenesené působnosti. Předmět poplatku a sazby upravuje zákon o správních poplatcích54. Předmětem je správní řízení upravené zvláštním právním předpisem a další činnost (dále jen „úkon“) správního úřadu související s výkonem státní správy. Poplatníkem je fyzická nebo právnická osoba, jeţ podala správnímu úřadu ţádost k provedení úkonu, nebo osoba, v jejímţ zájmu byl úkon proveden. Nezaplatí – li poplatník ve lhůtě stanovené zákonem, úkon se neprovede, nebo správní úřad zastaví zahájené řízení. Sazby jsou stanoveny sazebníkem, jeţ je přílohou jiţ zmíněného zákona a to pevnou částkou 53 54
Ivana, Pařízková. Finance územní samosprávy, 1.vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2008,str.102. Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.
30
nebo procentem ze základu poplatku vyjádřeného v penězích. Poplatky vyměřuje, vybírá a vymáhá správní úřad, který úkon provádí. Poplatek se platí v české měně a je splatný vţdy před provedením úkonu. Vrácení poplatku, který jiţ osoba zaplatila a osvobození od poplatku je moţné v mezích stanovených zákonem55.
4.2.4 Ostatní nedaňové příjmy Do této skupiny řadíme ostatní příjmy nedaňového charakteru, jeţ plynou do rozpočtu obce, např. příjmy z mimorozpočtových fondů obce, příjmy z darů, výnosů a sbírek, příjmy ze sdruţování finančních prostředků. Následující charakteristiky příjmů dle Provazníkové56. Příjmy z mimorozpočtových fondů obce V pravomoci zastupitelstev obcí je zřizovat mimorozpočtové peněţní fondy. Peněţní fondy dělíme na účelové (jeţ jsou častější) a na neúčelové. Výhodou těchto fondů je, ţe naspořené finance na konci rozpočtového hospodaření nepropadají a lze je převést do následujícího roku. Specifickým fondem, s nímţ se můţeme setkat téměř v kaţdé obci je Fond rezerv a rozvoje, z něhoţ je moţné financovat např. schodek rozpočtu obce nebo neplánované potřeby. Příjmy z darů, výnosů a sbírek Pro obec jsou příjmy z darů, výnosů a sbírek nahodilými a nepříliš významnými zdroji příjmů. Většinou se jedná o účelové příjmy. V případě darů závisí jejich výše na tom, do jaké míry si je dárce můţe uplatnit jako odpočitatelnou poloţku při zdanění příjmů. Příjmy ze sdružování finančních prostředků Zejména u malých obcí se z těchto prostředků financují veřejné sluţby, např. společné provozování záchranné sluţby nebo hasičského sboru, výstavba kanalizace atd., na jejichţ oddělené financování by obce neměly finanční prostředky.
55
Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. R., Provazníková. Financování měst, obcí a regionů;2.aktualizované a rozšířené vydání. Praha: Grada Publishing a.s., 2009,str.98. 56
31
4.3. Dotace a transfery Dotace neboli transfery vycházejí z tzv. principu solidarity a jsou projevem existence přerozdělovacích procesů v rozpočtové soustavě. Poskytují se z důvodu potřeby dodrţet určité standardy ve spotřebě veřejných statků v rámci celého státu, bez ohledu na rozdíly v příjmech jednotlivých obcí. Příjemce musí bezpodmínečně dodrţet všechny podmínky, za nichţ byla dotace přidělena. Poté mu nevzniká ţádný závazek vůči tomu, kdo dotace poskytl. Dotace členíme podle různých kritérií, a to na57: běžné, kapitálové, účelové, neúčelové, nárokované a nenárokované. Dotace, které jsou zahrnuty v tzv. finančním vztahu státního rozpočtu k rozpočtům obcím představují stabilní a předvídatelné zdroje příjmů rozpočtu na daný rozpočtový rok. Lze sem zařadit dotace a příspěvky na financování školství, na zdravotnictví nebo na výkon státní správy.58 V případě finančního vztahu k rozpočtům obcí s rozšířenou působností se jedná o poskytování výdajů na platy pracovníků, příspěvek na výplatu dávek státní sociální podpory apod.59 Dotace z kapitoly všeobecná pokladní správa, jíţ spravuje Ministerstvo financí, zahrnují příspěvek téţ pro obce s rozšířenou působností a to příspěvky na úhradu nákladů, které jsou spojené s pořízením systému správních a dopravních evidencí, technického vybavení nebo dotace na činnosti obce v oblasti sociálněprávní ochrany dětí. Lze sem zahrnout i mimořádné dotace ze státního rozpočtu.60 Dále jsou obcím poskytovány nenárokové dotace z rozpočtových kapitol některých ministerstev, které mohou být jak běţné (např. dávky zdravotně postiţeným), tak kapitálové (např. program regenerace městských památkových rezervací a zón, vyhlašovaných Ministerstvem kultury). 61 Dotace ze státních mimorozpočtových fondů jsou většinou účelové a kapitálové. Nejčastěji se jedná o dotace ze Státního fondu ţivotního prostředí.62 Dotace od krajů jsou obcím poskytovány jak v rámci samostatné působnosti kraje, tak přerozdělením některých typů dotací, jeţ získaly ze státního rozpočtu.63 57
Šelešovský J., Jahoda R.,. Veřejné finance v ČR a EU. Brno: Vydala Masarykova univerzita, 2005, str. 60. Šelešovský J., Jahoda R.,. Veřejné finance v ČR a EU. Brno: Vydala Masarykova univerzita, 2005, str. 60. 59 Šelešovský J., Jahoda R.,. Veřejné finance v ČR a EU. Brno: Vydala Masarykova univerzita, 2005,str. 60. 60 R., Provazníková. Financování měst, obcí a regionů;2.aktualizované a rozšířené vydání. Praha: Grada Publishing a.s., 2009,str.147. 61 R., Provazníková. Financování měst, obcí a regionů;2.aktualizované a rozšířené vydání. Praha: Grada Publishing a.s., 2009,str.148. 62 R., Provazníková. Financování měst, obcí a regionů;2.aktualizované a rozšířené vydání. Praha: Grada Publishing a.s., 2009,str.148. 58
32
Dotace z Evropské unie nabývají u územních samospráv na významu se vstupem České republiky do EU. Dotace jsou vypláceny ze strukturálních fondů a Kohezního fondu prostřednictvím Národního fondu a vyţadují spolufinancování obce. Mohou mít charakter jak kapitálových, tak běţných dotací. Většinou jsou přísně účelové a jsou vypláceny aţ po realizaci akce či stavby.64 V letech 2007 – 2013 bude v České republice vyuţíváno 26 operačních programů, které jsou rozděleny mezi tři cíle politiky hospodářské a sociální soudrţnosti. Operační programy na rok 2007 – 201365: Cíl konvergence V jeho centru stojí podpora hospodářského a sociálního rozvoje méně vyspělých regionů a členských států. V České republice pod něj spadají všechny regiony soudrţnosti s výjimkou Hl. m. Prahy a je realizovaný prostřednictvím osmi tematických operačních programů a sedmi regionálních operačních programů. Na cíl Konvergence připadá v České republice 25,89 miliard eur: -
7 regionálních operačních programů (dále jen „ROP“) pro regiony soudrţnosti (NUTS II) s celkovou přidělenou částkou 4,66 miliard eur (ROP NUTS II Severozápad, ROP NUTS II Moravskoslezsko, ROP NUTS II Jihovýchod, ROP NUTS II Severovýchod, ROP NUTS II Střední Morava, ROP NUTS II Jihozápad, ROP NUTS II Střední Čechy)
-
8 tematických operačních programů v částce 21,23 miliard eur (OP Doprava, OP Podnikání a inovace, OP Ţivotní prostředí, OP Výzkum a vývoj pro inovace, Integrovaný operační program, OP Lidské zdroje a zaměstnanost, OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, OP Technická pomoc)
Cíl regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost Tento cíl podporuje regiony, které nečerpají z Konvergence. V České republice pod něj spadá Hl. m. Praha se dvěma operačními programy. Na cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost připadá v České republice 0,42 miliardy eur: -
OP Praha Konkurenceschopnost
63
R., Provazníková. Financování měst, obcí a regionů;2.aktualizované a rozšířené vydání. Praha: Grada Publishing a.s., 2009,str.149. 64 R., Provazníková. Financování měst, obcí a regionů;2.aktualizované a rozšířené vydání. Praha: Grada Publishing a.s., 2009,str.149. 65 Strukturální fondy: dostupné na http://www.strukturalni-fondy.cz/Programy-2007-2013 [ citováno dne 18.4.2011 ].
33
-
OP Praha Adaptabilita
Cíl Evropská územní spolupráce Usiluje o podporu přeshraniční, meziregionální a nadnárodní spolupráce regionů. V České republice pod něj spadají všechny regiony a prostředky lze čerpat z devíti operačních programů. Na cíl Evropská územní spolupráce připadá v České republice 0,39 miliard eur: -
OP Přeshraniční spolupráce ČR - Rakousko
-
OP Přeshraniční spolupráce ČR - Polsko
-
OP Přeshraniční spolupráce ČR – Sasko
-
OP Přeshraniční spolupráce ČR – Bavorsko
-
OP Přeshraniční spolupráce ČR - Slovensko
-
OP Meziregionální spolupráce (všechny státy EU, Norsko a Švýcarsko)
-
OP Nadnárodní spolupráce (ČR, Rakousko, Polsko, část Německa, Maďarsko, Slovinsko, Slovensko, část Itálie a z nečlenských zemí část Ukrajiny)
-
Síťový operační program ESPON 2013 (všechny členské státy, kandidátské státy EU, Norsko, Island Švýcarsko, Lichtenštejnsko)
-
Síťový operační program INTERACT II (všechny členské státy)
4.4. Příjmy návratného charakteru Příjmy návratného charakteru patří mezi zdroje financování investic. Charakteristickým znakem těchto příjmů je nutnost je po určité době vrátit. Navíc jsou spojeny s úrokovým zatíţením, proto jsou pro obce důleţité podmínky úvěrů a půjček, tj. doba splatnosti úvěru, podmínky splácení a způsob stanovení úrokové sazby. Obce musí splatit jak vlastní dluh, tak samozřejmě úroky. Podle mého názoru by obce tento typ příjmů měly vyuţívat co nejméně právě kvůli úrokovému zatíţení. Mezi návratné zdroje řadíme úvěr a komunální obligace.
4.5. Právní úprava rozpočtových příjmů Převáţná část příjmů, jeţ plynou do rozpočtu obce, závisí na rozhodnutí státu. Stát toto rozhodnutí realizuje prostřednictvím zákonů. Klíčem k ekonomické autonomii obcí je dostatek finančních prostředků, jeţ pokryjí výdaje. Níţe zmíním a pokusím se zhodnotit několik zákonů, které mají nejzásadnější vliv na výši příjmů.
34
Zákon o rozpočtovém určení daní Nejvíce diskutovaným zákonem je zcela určitě zákon o rozpočtovém určení daní. Podle mého názoru se nikdy nepodaří vytvořit systém přerozdělování výnosů daní tak, aby vyhovoval všem. Vţdy bude určitá skupina obcí znevýhodněná. Cílem vytvoření nového systému by podle mě mělo být uspokojení poţadavků co největšího počtu obcí. Současný zákon je kritizován především kvůli tomu, ţe města Brno, Praha, Plzeň a Ostrava mají díky „vyhrazenému“ koeficientu velké příjmy, coţ se malým obcím nelíbí. Dle zákona66 s počtem obyvatel roste podíl na daňovém výnosu nikoli přímou úměrou, ale značně progresivně, takţe např. hlavní město Praha dostává na jednoho svého obyvatele 7x větší podíl neţ nejmenší obce. Malé obce poţadují, aby se vynětí těchto měst z klasického systému výpočtu zrušilo a finanční prostředky se přerozdělily malým obcím. Na druhou stranu je třeba vzít v úvahu, ţe velká města si sama hradí výdaje, které nejmenším obcím hradí kraj nebo stát (např. základní dopravní obsluţnost). Proto nemohu s názorem malých obcí souhlasit a domnívám se, ţe u zmíněných čtyřech měst je vyšší koeficient opodstatněný z důvodu vysokých výdajů oproti jiným menším městům. V současné době se ovšem mluví o sníţení koeficientu o jednu desetinu, coţ by např. pro Brno znamenalo ztrátu cca 200 milionů korun nebo o tom, ţe bude na Brno, Ostravu a Plzeň pohlíţeno jako na ostatní statutární města. Nezpochybnitelným ukazatelem bude nadále velikost obce a počet obyvatel. Nynější kriterium rozlohy by se mělo přeměnit na tzv. rezidenční rozlohu, coţ by znamenalo nezahrnovat do kriteria zemědělskou půdu, lesní pozemky a vodní plochy. Dalšími diskutovanými změnami jsou např. zavedení ukazatele na ţáka, coţ by mělo podpořit obce, které jsou zřizovatelem základních a mateřských škol, některé návrhy doporučují zohlednit věkovou strukturu obyvatel, coţ ale zřejmě akceptováno nebude. Mluví se i o kritériu spádovosti obcí nebo zahrnutí spotřebních daní mezi daně sdílené. Nedokáţu posoudit, která z variant by byla nejúčinnější a jaký dopad by mělo její zavedení, ale domnívám se, ţe nejdříve je nutné ujasnit, zda má novela zákona pouze spravedlivěji rozdělit výnosy daní mezi jednotlivými obcemi nebo poskytnout obcím více finančních prostředků. Podle mého názoru by řešení mohlo být i ve spojení těchto variant.
66
Zákon č. 243/2000 Sb. o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům, ve znění pozdějších předpisů.
35
Zákon o dani z nemovitosti Výnosy z těchto daní jsou relativně stále, nejsou ovlivněny případnou nestabilitou ekonomiky, coţ je podle mého názoru velká výhoda. Demonstrativním příkladem můţe být město Milevsko, které v roce 2008 vybralo za tuto daň 3 818 300 Kč a v následujícím roce, kdy vypukla hospodářská krize, částku 3 864 080 Kč. Je tedy jasně patrná stálost tohoto druhu daně. Ministerstvo financí připravuje zásadní změny, které povedou k restrukturalizaci této daně, připravují se cenové mapy, jeţ zohledňují atraktivitu pozemku, na němţ se nemovitost nachází a nepočítá se přitom s odvozením daně od trţní hodnoty nemovitosti. Od1.ledna 2010 je novelizován zákon, který zdvojnásobuje některé sazby. Stát tím chce pomoci oslabeným rozpočtům, ovšem této změny se rozhodlo vyuţít minimum obcí. Město Milevsko novelizace zákona nevyuţilo. Domnívám se, ţe tato novelizace nepřinese nijak zvýšené výnosy do rozpočtů obcí, protoţe daň z nemovitosti představuje malé procento v příjmech obcí – např. v Milevsku představuje výnos z této daně jen 5% z celkových příjmů. Spotřební a ekologické daně Představitelé správních orgánů chtějí rozšířit sdílené daně o daně spotřební a ekologické. Jeví se mi to jako rozumné řešení, protoţe tyto daně jako daně nepřímé nejsou ovlivněny ekonomikou tak silně, jako třeba daň z příjmu fyzických osob nebo daň z příjmu právnických osob a jejich zahrnutí by jistě znamenalo pro obce vyšší a stabilnější příjmy z rozpočtového určení daní. Místní daně Zavedení místních daní je určitě velmi zajímavý návrh, ovšem netroufám si říci, zda k němu v České republice někdy dojde. Jistě by to byl proces velmi sloţitý a zdlouhavý především z hlediska rozdělení práv a povinností mezi státem a obcemi. Pokud by k zavedení došlo, představuji si to tak, ţe by obce měly daňovou pravomoc rozhodovat o místních poplatcích a o dani z nemovitosti, coţ je v současnosti v pravomoci státu. Znamenalo by to tedy přeměnu místních poplatků na obecní daně. Zároveň by to znamenalo další povinnosti a náklady pro obce, ovšem na druhou stranu by toto bylo vyváţeno tím, ţe by obce samy rozhodovaly o této dani a přizpůsobovaly by ji místním potřebám podle svého uváţení. Osobně bych zřejmě souhlasila se zavedením místních daní, protoţe obec je ta, kdo má ke svým občanům nejbliţší vztah a ví, jaké poţadavky mají její občané. Dle mého názoru by
36
docházelo k lepšímu uspokojování potřeb obyvatelstva a realizaci poţadavků občanů obce nebo města.
5. Výdaje obcí Rozsah výdajů územních samospráv je ovlivněn rozpočtovým omezením ze strany příjmů a rozsahem odpovědnosti i pravomocí obecní a regionální úrovně za zabezpečení veřejných statků a sluţeb. V důsledku decentralizace veřejné správy a postupného posilování pravomocí územní samosprávy je obec schopna zabezpečovat a financovat určité veřejné statky pro obyvatelstvo. Objem výdajů obecních rozpočtů neustále roste, coţ je podle mě spojeno se zvýšenou autonomií a odpovědností územní samosprávy za financování a zabezpečování veřejného sektoru. Lze říci, ţe rozsah výdajů územních samospráv je ovlivněn rozpočtovým omezením ze strany příjmů a rozsahem odpovědností a pravomocí obecní či regionální úrovně za zabezpečení celé řady veřejných statků a sluţeb. Stejně jako v ostatních evropských zemích je i v České republice územní samospráva dle Provazníkové odpovědná především za67: -
péči o veřejné zdraví, včetně sběru a likvidace odpadu;
-
parky a volná prostranství;
-
fyzické územní plánování, včetně stavebních a rozvojově plánovacích povolení;
-
rekreační vybavení, včetně sportovních zařízení, knihoven, muzeí a dalších kulturních aktivit
-
veřejnou dopravu (obvykle rozvoj a dotování, nikoliv přímý provoz)
-
sociální sluţby (bydlení, sluţby pro starší osoby, péče o dítě)
Dle zákona68 hradí obce ze svého rozpočtu: -
závazky, které vyplývají pro obec z plnění povinností uloţených jí zákony,
-
výdaje na vlastní činnost obce v její samostatné působnosti, především výdaje spojené s péčí o vlastní majetek a jeho rozvoj,
-
výdaje spojené s výkonem státní správy, ke které je obec pověřena zákonem,
67
R., Provazníková. Financování měst, obcí a regionů;2.aktualizované a rozšířené vydání. Praha: Grada Publishing a.s., 2009.str.209. 68 Zákon č. 250/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.
37
-
závazky vyplývající pro obec z uzavřených smluvních vztahů v jejím hospodaření a ze smluvních vztahů vlastních organizací, jestliţe k nim přistoupila,
-
závazky přijaté v rámci spolupráce s jinými obcemi nebo s dalšími subjekty, včetně příspěvků na společnou činnost,
-
úhrada úroků z přijatých půjček a úvěrů,
-
výdaje na emise vlastních dluhopisů a na úhradu výnosů z nich náleţejících jejich vlastníkům,
-
výdaje na podporu subjektů provádějících veřejně prospěšné činnosti a na podporu soukromého podnikání prospěšného pro obec,
-
jiné výdaje uskutečněné v rámci působnosti obce, včetně darů a příspěvků na sociální nebo jiné humanitární účely.
-
splátky přijatých půjček, úvěrů a návratných výpomocí a splátky jistiny vlastních dluhopisů jejich vlastníkům.
Členění výdajů Členění výdajů dle Provazníkové69 je následující. Nejčastěji se uţívá členění podle ekonomického hlediska a to na běţné výdaje a kapitálové výdaje. Největší skupinou výdajů územních rozpočtů jsou běţné výdaje. Jsou charakteristické svou opakovatelností a jsou určené na financování běţných potřeb v příslušném rozpočtovém roce, např. platy zaměstnanců, nákup materiálu, vody, paliv a energie, nebo na nákup sluţeb a sociální dávky. Oproti tomu kapitálové výdaje slouţí k financování dlouhodobých, zejména investičních potřeb a přesahují období jednoho rozpočtového roku. Souvisejí i se splácením půjček na financování investic. Kapitálové výdaje by měly u všech projektů zahrnovat celkové náklady projektu, celkové náklady aţ do konce předchozího roku, celkové náklady aţ do konce daného roku, očekávané výdaje v průběhu následujícího roku, odhadované náklady na dokončení projektu, které vzniknout na konci roku, pro který sestavujeme rozpočet a identifikaci zdrojů, ze kterých se bude daný projekt financovat. Někdy se mohou výdaje členit podle charakteru infrastruktury na ekonomickou infrastrukturu a na sociální infrastrukturu. Výdaje na ekonomickou infrastrukturu zahrnují např. výdaje na výstavbu a údrţbu veřejných komunikací, veřejného prostranství, parků a 69
R., Provazníková. Financování měst, obcí a regionů;2.aktualizované a rozšířené vydání. Praha: Grada Publishing a.s., 2009,str.212.
38
vodovodů, kanalizací, veřejného osvětlení, komunálních bytů, na výstavu průmyslových zón atd. Je vhodné, aby se na těchto nákladech podíleli majitelé pozemků nebo podnikatelské subjekty, které budou mít uţitek z rozvoje infrastruktury. Do výdajů na sociální infrastrukturu řadíme jak běţné, tak kapitálové výdaje, např. výdaje na provoz sociálních zařízení, výdaje na vzdělání a péči o zdraví nebo na sociální peněţní transfery. U výdajů toho typu by zpoplatnění sluţby mělo respektovat sociální spravedlnost, dlouhodobou strategii a priority obce. V případě členění podle funkcí veřejných financí jsou to výdaje na alokační, stabilizační a redistribuční činnosti. Alokační výdaje slouţí k zabezpečování veřejných statků pro obyvatele a můţeme sem zařadit např. výdaje na nákup sluţeb od soukromých firem prostřednictvím veřejných zakázek, od svých neziskových organizací nebo podniků. Je moţné sem zařadit i výdaje na případné ztráty podniků, jeţ si obec sama zřídila. Stabilizační funkce veřejných rozpočtů se vyuţívá v oblasti zaměstnanosti nebo ekonomického růstu. Redistribuční výdaje na úrovni územních samospráv představují finanční transfery obyvatelstvu, např. nenárokové sociální dávky, dotace a příspěvky na nájemné, různé kompenzace. Z hlediska rozpočtového plánování členíme výdaje na plánovatelné a neplánované. Plánovatelné výdaje územních rozpočtů jsou charakteristické tím, ţe je lze poměrně přesně určit předem a většina jsou běţné a opakující se výdaje mandatorního charakteru. Neplánované výdaje jsou nahodilé a je poměrně těţké je odhadnout. Typickými neplánovanými výdaji jsou výdaje na odstraňování škod po povodních. Můţeme sem zařadit i výdaje sankčního charakteru, např. za porušení rozpočtové kázně.
39
6. Rozpočet a hospodaření města Milevska V praktické části mé práce bych ráda představila město Milevsko, v němţ ţiji. Budu se zaobírat problematikou rozpočtu tohoto města a příjmy a výdaji města v určitém období. Zkusím rozebrat jednotlivé druhy příjmů, jeţ plynou do rozpočtu města a pokusím se zhodnotit hospodaření města v roce 2009 a porovnat hospodaření města v jednotlivých letech. Krátce zmíním i výdaje města.
6.1. Charakteristika města Milevska Milevsko70 je menší město leţící 22 kilometrů severovýchodně od Písku a ve stejné vzdálenosti západně od Tábora. Spadá pod Jihočeský kraj. Město Milevsko je známé především díky závodům pro výrobu vzduchotechnických zařízení – ZVVZ, jenţ dává práci pro většinu obyvatel města a okolí. Kultura města Milevska je známa po širém okolí hlavně díky pořádání kaţdoročního maškarního průvodu. Dům kultury Milevsko71 disponuje sálem s kapacitou 400 míst, v průběhu celého roku se zde pořádají kulturní a společenské akce všeho druhu od divadelních představení po koncerty, besedy, plesy…Rovněţ slouţí pro významná společenská a pracovní setkání a jednání. Mezi pamětihodnosti města patří především kostel svatého Bartoloměje z 16. stol., Pomník padlým, chrám Navštívení Panny Marie, ţidovský hřbitov a kaplička Nejsvětější Trojice, Stará radnice ze 17. stol., kostel sv. Jiljí, synagoga, klášterní most a Premonstrátský klášter. Zastupitelstvo města se skládá z 21 členů. Rada města se skládá ze sedmi členů. Rada města Milevska stanoví rozdělení pravomocí v městském úřadu, zřizuje a zrušuje odbory městského úřadu a kontroluje plnění úkolů městským úřadem v oblasti samostatné působnosti města. Rada města stanoví celkový počet zaměstnanců. Na Městském úřadě najdeme kancelář starosty a tajemníka, dále odbor vnitřních věcí, odbor finanční, odbor sociálních věcí, odbor investic a správy majetku, odbor ţivotního prostředí, odbor regionálního rozvoje, odbor dopravy a odbor ţivnostenský. Městský úřad tvoří starosta, dva místostarostové, tajemník městského úřadu a zaměstnanci. Milevsko patří do obcí s rozšířenou působností. Město Milevsko zřídilo 10 příspěvkových organizací (Mateřská škola Sluníčko Milevsko, Mateřská škola Kytička Milevsko, Mateřská škola Klubíčko Milevsko, Mateřská škola Pastelka Milevsko, 1. základní škola T. G. Masaryka, 2. základní škola J. A. Komenského, 70 71
Více na:http://www.portalmilevsko.cz. [citováno dne 2.3.2011]. Více na:http://www.dkmilevsko.cz/cs/gallery-4/o-nas.htm&sub=1&id_title=11. [citováno dne 3.3.2011].
40
Sociální sluţby města Milevska, Milevské muzeum, Dům kultury Milevsko a Městská knihovna Milevsko). O bezpečnost ve městě se stará Městská policie. Město Milevsko sestavuje kaţdoročně svůj rozpočet. Rozpočet pro rok 2009 byl schválen zastupitelstvem města na jeho 20. zasedání dne 17. 12. 2008. Rozpočet byl schválen ve výši celkových příjmů 142 570 000Kč, ve výši celkových výdajů 167 650 000Kč a schodkem 25 080 000Kč. Schodek byl kryt přijetím dlouhodobého investičního úvěru ve výši 16 000 000 Kč a přebytkem hospodaření minulých let ve výši 9 080 000 Kč. Při sestavování návrhu a při zahájení schvalovacího řízení bylo bráno v úvahu maximum dostupných informací o vazbě rozpočtu města na státní rozpočet a na rozpočet Jihočeského kraje, pod níţ město spadá. Základem pro sestavení materiálu byl rozpočtový výhled pro období let 2009-2010 a upravený rozpočet na rok 2008 po schválené třetí změně. Schválený rozpočet představoval kompromis mezi poţadavky a reálnými moţnostmi města.
6.2. Příjmy města Rozpočtové určení daní Nejdůleţitějšími příjmy do rozpočtů města Milevska jsou výnosy z daní, které jsou rozdělovány na základě rozpočtového určení daní, stejně tak jako u ostatních obcí a měst. V tabulce je porovnání výnosů z daní z rozpočtového určení daní v období 4 let. Z rozboru z jednotlivých let vyplývá, ţe rozdíl z celkových výnosů z daní se moc neliší. Snad jen rok 2009 byl o něco méně výnosný, coţ bylo dle mého názoru moţná způsobeno propadem ekonomiky v důsledku hospodářské krize. Nejniţší propad příjmů vidíme u daně z příjmů právnických osob, kdy byly tyto příjmy nejniţší z analyzovaných let. Tabulka č. 1
Výnosy z jednotlivých daní z rozpočtového určení daní – v Kč (v tisících) rok
DPFOZC
DPFOSVC
DFOKV
DPPO
DPH
DN
Celkem
2007
16 000,50
12 445,41
964,04
17 505,99
26 517,49
3 689,36
77 122,79
2008
16 128,93
3 864,25
1 302,28
22 504,87
32 280,48
3 818,30
79 899,11
2009
15 167,64
6 502,29
1 268,32
15 823,61
31 825,30
3 864,08
74 451,24
2010
15 650,00
5 000,00
1 300,00
20 000,00
33 000,00
3 800,00
78 750,00
Zdroj: Vytvořeno autorem práce s pouţitím údajů z internetových stránek města Milevska;dostupné nawww.milevsko-mesto.cz. Vysvětlení zkratek: DPFOZC-Daň z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti DPFOSVC –Daň z příjmu fyzických osob ze samostatné výdělečné činnosti DFOKV-Daň fyzických osob z kapitálových výnosů DPPO –Daň z příjmu právnických osob
41
DPH-Daň z přidané hodnoty DN.-Daň z nemovitostí
Pro přehlednost uvádím níţe zmíněný graf, z kterého jednoznačně vyplývá, ţe v roce 2009 byly pro město Milevsko nejdůleţitější výnosy z daně z přidané hodnoty, nejméně pak město vybralo z daní fyzických osob z kapitálových výnosů.
Graf č.1
Podíl jednotlivých daní v roce 2009 DN 5%
DPFOZC 20%
DPFOZC DPFOSVC
DPH 43%
DPFOSVC 9%
DFOKV
DFOKV 2%
DPH
DPPO 21%
DPPO
DN
Zdroj: Vytvořeno autorem práce s pouţitím údajů z internetových stránek města Milevska;dostupné nawww.milevsko-mesto.cz. Vysvětlení zkratek: DPFOZC-Daň z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti DPFOSVC –Daň z příjmu fyzických osob ze samostatné výdělečné činnosti DFOKV-Daň fyzických osob z kapitálových výnosů DPPO –Daň z příjmu právnických osob DPH-Daň z přidané hodnoty DN.-Daň z nemovitostí
Místní poplatky Město Milevsko zavedlo 4 místní poplatky. Poplatek ze psů, poplatek za komunální odpad, poplatek za provozovaný výherní hrací přístroj a poplatek za uţívání veřejného prostranství. Nezavedlo poplatek z ubytovací kapacity ani poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt, coţ je podle mě z toho důvodu, ţe ve městě nejsou ani lázně ani jiné rekreační vyţití, tudíţ poplatek tohoto typu ztrácí pro město smysl. Dále město nezavedlo poplatek za povolení vjezdu s motorovým vozidlem do vybraných míst a částí měst, dle mého názoru z důvodu, ţe provoz ve městě není příliš velký a centrum města nemá historickou hodnotu, tudíţ tento poplatek není nutný. Poplatek ze vstupného město téţ nevybírá, coţ mě udivilo. Pokud bych o vybírání poplatků rozhodovala já, určitě bych jej v Milevsku zavedla. 42
Poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů (dále jen poplatek za provoz SSSPTVOKO) je nejvýnosnějším místním poplatkem. Sazba činí 420 Kč za poplatníka za rok a je tvořena a) z částky 170,- Kč a za b) z částky 250,- Kč, která je stanovena jako část skutečných nákladů města předchozího roku na sběr a svoz netříděného komunálního odpadu. Druhým nejvýnosnějším poplatkem je poplatek za provozovaný výherní hrací přístroj. Město stanovilo nejvyšší moţnou částku, tedy 5 000 Kč za kaţdý výherní hrací přístroj na tři měsíce. Poplatek za užívání veřejného prostranství je v Milevsku stanoven sazbou od 1 Kč do 40 Kč, podle druhu a místa uţívání (např. stánek s prodejem textilu má sazbu 40 Kč za kaţdý započatý den a m2 za umístění skládek je sazba 1 Kč za kaţdý započatý den a m2). Za vyhrazení trvalého parkovacího místa pro silniční vozidlo je stanovena sazba 8 000Kč ročně. Poplatek ze psů je stanoven sazbou 300 Kč za psa chovaného v rodinném domku a v domě do dvou bytů, a sazbou 1 000 Kč za psa chovaného v domě s třemi a více byty.
Tabulka č.2
Výnosy z jednotlivých místních poplatků za období let 2007 – 2010 v Kč ( v tisících ) Místní poplatek
2007
2008
2009
2010
172,43
171,18
172,51
170,00
3 043,98
3 491,69
3 444,73
3 300,00
Poplatek za provoz.výher.hrací přístroj
824,22
847,99
886,70
800,00
Poplatek za uţívání veřej. prostranství
282,03
241,00
248,16
250,00
Celkem
4322,66
4751,86
4752,1
4520,00
Poplatek ze psů Poplatek za komunální odpad
Zdroj: Vytvořeno autorem práce s pouţitím údajů z internetových stránek města Milevska;dostupné na www.milevsko-mesto.cz.
43
Pro přehled, jaké poplatky jsou pro město nejvýnosnější, uvádím níţe zmíněný graf. Z něj je zřejmé, ţe pro rozpočet města je nejdůleţitější místní poplatek za provoz systému shromaţdování, sběru, přepravy, třídění, vyuţívání a odstraňování komunálních odpadů.
Graf č. 2
Výnosy z místních poplatků za rok 2009 PZPVHP 19%
PZUVP PZP 5% 4%
PZP PZKO PZPVHP PZKO 72%
PZUVP
Zdroj: Vytvořeno autorem práce s pouţitím údajů z internetových stránek města Milevska;dostupné na www.milevsko-mesto.cz Vysvětlení zkratek: PZP- poplatek ze psů PZKO- poplatek za komunální odpad PZPVHP- poplatek za provozovaný výherní hrací přístroj PZUVP – poplatek za uţívání veřejného prostranství
Ostatní příjmy V roce 2009 město obdrţelo jak investiční, tak neinvestiční transfery v celkové částce 116 053 130 Kč. Pro představu zmíním neinvestiční transfery ze státního rozpočtu v rámci SDV v částce 19 628 300 Kč, investiční přijaté transfery ze státních fondů v částce 6 085 000 Kč, nebo ostatní neinvestiční přijaté transfery v částce 64 988 460 Kč. Celkové příjmy Pro přehlednost přikládám graf č. 3, ve kterém v procentech uvádím příjmy ze čtyř hlavních skupin příjmů. Největší část příjmů tvoří přijaté transfery, následují daňové příjmy a nedaňové příjmy. Výnosy z kapitálových příjmů byly v roce 2009 nulové. Příjmy představovaly obnos ve výši 211 403 360 Kč, tj. plnění na 88,58% schváleného rozpočtu. 44
Graf č. 3
Struktura příjmů města za rok 2009
Přijaté transfery 55%
Daňové příjmy 42%
Nedaňové příjmy 3%
Daňové příjmy Nedaňové příjmy Kapitálové příjmy Přijaté transfery
Kapitálové příjmy 0%
Zdroj: Vytvořeno autorem práce
6.3. Výdaje města Město vynaloţilo v roce 2009 finanční prostředky na akci Milevsko-centrum zdravého ţivotního stylu-zkvalitnění infrastruktury pro volný čas. Na tuto akci město obdrţelo dotaci ve výši 23 524 900 Kč. Dále město vynaloţilo nejvíce finančních prostředků na sluţby pro obyvatelstvo, např. na vzdělávání (13 235 500 Kč), na tělovýchovu a zájmovou činnost (13 773 570 Kč), na kulturu (14 821 390 Kč), na dávky a podpory v sociálním zabezpečení (61 567 640 Kč), na výkon státní správy a samosprávy (46 550 120 Kč) atd. Celkem bylo vydáno 269 072 540 Kč, coţ představovalo 99,11% plnění schváleného rozpočtu.
6.4. Hodnocení hospodaření obce Rozpočet Města Milevska na rok 2009 byl schválen zastupitelstvem města na jeho 20. zasedání dne 17. prosince 2008 usnesením č. 236/08. Během roku 2009 bylo schváleno a provedeno celkem 103 rozpočtových opatření obsaţených v celkem šesti rozpočtových změnách. Skutečné příjmy v roce 2009 převýšily ty rozpočtované o částku o 68 833 360 Kč. Skutečné výdaje v tomto roce převýšily rozpočtované o částku 101 422 540 Kč. Oproti schválenému schodku ve výši 32 818,10 tis. Kč bylo za rozpočtový rok 2009 dosaţeno 45
skutečného schodku ve výši 57 669,18 tis. Kč a to znamená zhoršení skutečného výsledku rozpočtového hospodaření o 24 851,08 tis. Kč. Důvod zvýšených výdajů byl ten, ţe v roce 2009 město financovalo akci Milevsko-centrum zdravého ţivotního stylu, na níţ byla schválená dotace (ve výši cca 25 milionů korun), kterou ovšem město obdrţelo nakonec aţ začátkem roku 2010. Díky této dotaci se podařilo zrealizovat plánované investice. Rada města naštěstí dodrţuje cca 30 milionovou rezervu na kontě, proto i v případě jako byl tento, zůstal stav účtu ke konci roku v plusových poloţkách. Je těţké odhadnout, zda město dostane dotace nebo nedostane, proto nepovaţuji za chybu, ţe jsou mezi příjmy a výdaji celkem velké rozdíly. Určitě si nemyslím, ţe by rozdíly vznikly nedbalým sestavením rozpočtu. Domnívám se, ţe by město i nadále mělo vyuţívat prostředků z dotací. Předpokládalo se, ţe v roce 2010 by se v oblasti daňových příjmů mohly výnosy zvýšit. Co jsem měla moţnost nahlédnout do zatím neschváleného závěrečného účtu města, bohuţel to zatím opět vypadá spíše na propad, jelikoţ schválený rozpočet byl 92 360 000 Kč a skutečnost ke konci roku 86 829 330 Kč. Rok 2011 uţ ovšem odborníci vidí dalece optimističtěji, dokonce věří, ţe se vše začne vracet k době před krizí. Domnívám se ovšem, ţe město by stejně mělo pečlivě uváţit na co vydá finanční prostředky. Věřím, ţe se ekonomika bude postupně vzpamatovávat z nejhoršího a ţe i finanční situace města Milevska se v následujících letech zlepší.
46
Závěr Cílem mé bakalářské práce bylo podat ucelený přehled o přerozdělování státních finančních prostředků obcím, postihnout a zhodnotit problematiku příjmů obcí v ČR a v praktické části se zabývat rozpočtem a hospodařením města Milevska, coţ se mi snad povedlo. V důsledku decentralizace vznikají obcím jak práva, tak povinnosti. Proto si myslím, ţe je nezbytné zabývat se i nadále problémem jejich financování a pokusit se vytvořit takový systém, jeţ by vyhovoval většině obcí. Můţe jít o změnu jak celého systému nebo jen o změnu v procentech a rozdělení daní, na to panují odlišné názory. Já bych osobně doporučila zařadit do sdílených daní např. spotřební daň a podpořila bych diskuzi o vzniku místních daní, které by zahrnovaly místní poplatky a daň z nemovitostí. Vzhledem k postupnému posilování pravomocí obcí a převádění kompetencí na místní samosprávu je toto téma velmi aktuální, proto pro mě nebyl problém sehnat dostatek odborných informací a literatury zabývajících se financováním a hospodařením územně samosprávných celků. K pochopení tématu příjmů obecních rozpočtů mi velmi pomohl Ing. Vojtěch Španvirt z Městského úřadu Milevsko, který má na starosti rozpočet města Milevska. Na začátku práce jsem vysvětlila pojmy, jeţ povaţuji za nezbytné k pochopení mého tématu. V první kapitole jsem se zabývala pojmem obec a působností obce, kterou jsem rozdělila na samostatnou a přenesenou působnost. V kapitole druhé jsem zmínila hospodaření a financování obcí, povaţuji za nutné na tomto místě stručně zmínit pojmy fiskální federalismus a fiskální decentralizace. V následující kapitole jsem charakterizovala pojem rozpočet obce, rozpočtový proces a jeho zásady.
Převáţnou část práce jsem
samozřejmě věnovala rozpočtovým příjmům obce, které dělím na daňové příjmy, nedaňové příjmy, dotace a transfery a příjmy návratného charakteru. V této kapitole se zabývám i právní úpravou jednotlivých, podle mě zásadních zákonů, snaţím se zhodnotit je a vyjádřit k nim svůj názor. Zaměřila jsem se hlavně na zákon o rozpočtovém určení daní, zákon o dani z nemovitosti a problematiku spotřebních a ekologických daní. Poslední zmíněné bych doporučila zařadit ke sdíleným daním. Přínosná by mohla být téţ debata o vzniku místních daní, čímţ by se mohla zajistit větší finanční samostatnost obcí. Došla jsem k názoru, ţe i přes veškerou snahu zákonodárců se nedaří vymyslet systém, jeţ by uspokojoval většinu obcí. Je ovšem otázkou, zda aţ tak vyhovující systém vymyslet lze. Domnívám se, ţe vţdycky se bude určitá skupina obcí cítit znevýhodněná. 47
Abych vyuţila nabyté teoretické znalosti, zabývala jsem se v praktické části mé práce rozpočtem a hospodařením města Milevska, v němţ ţiji. Pouţila jsem teoretické vymezení příjmů a výdajů obcí a snaţila jsem se je aplikovat na rozpočet města. Porovnávala jsem jednotlivé výnosy z daní v rozmezí let 2007 – 2010. Zjistila jsem, ţe největší propad příjmů byl v roce 2009. Jako „úrodný rok“ lze povaţovat předchozí rok 2008. Rok 2009 byl celosvětově kritickým z důvodu hospodářské krize, proto došlo ke sníţení příjmů z rozpočtového určení daní. Díky rezervám z předchozích let město situaci zvládlo. Rada města také dodrţuje a ctí přibliţně 30 milionovou rezervu finančních prostředků na účtu, coţ se v roce 2009 velice hodilo, protoţe město muselo zafinancovat akci Milevsko-centrum zdravého ţivotního stylu- zkvalitnění infrastruktury pro volný čas, na kterou sice mělo schválenou dotaci, ovšem finanční prostředky město ve skutečnosti obdrţelo aţ začátkem roku 2010. Díky schváleným dotacím město uskutečnilo plánované akce. Došla jsem k názoru, ţe město hospodařilo v analyzovaném roce 2009 rozumně a zodpovědně rozmýšlelo, na co vydat finanční prostředky. Protoţe příjmy z rozpočtového určení daní jsou pro město ty nejdůleţitější, měl by se zájem státu zaměřit především tímto směrem a i nadále se zabývat problematikou rozpočtového určení daní. Věřím, ţe se časem podaří zlepšit dosavadní systém financování obcí.
48
Seznam pouţité literatury: Monografie 1. BAKEŠ, Milan. a kol. Finanční právo. 4. vydání. Praha: C. H. Beck, 2006. 741 s. ISBN 80-7179-431-7 2. MARKOVÁ, Hana, BOHÁČ, Radim. Rozpočtové právo. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2007. 248 s. 978-80-7179-598-8 3. PAŘÍZKOVÁ, Ivana. Finance územní samosprávy. 1. vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2008. 238 s. ISBN 978-80-210-4511-8 4. PROVAZNÍKOVÁ, Romana. Financování měst, obcí a regionů - teorie a praxe. 2. vydání. Praha: Grade, 2009. 304 s. ISBN 978-80-247-2789-9. 5. ŠELEŠOVSKÝ, Jan, JAHODA, Robert. Veřejné finance v ČR a EU. 1.vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2005. 170 str. ISBN 80-210-3410-6 Internetové zdroje 1. Strukturální fondy: http://www.strukturalni-fondy.cz/Programy-2007-2013 2. Městský úřad Milevsko: http://www.milevsko-mesto.cz/ 3. http://www.sagit.cz/pages/lexikonheslatxt.asp?cd=157&typ=r&levelid=da_156.htm 4. Město Milevsko: http://www.portalmilevsko.cz. 5. Město Milevskohttp://www.dkmilevsko.cz/cs/gallery-4/o-nas.htm&sub=1&id_title=11 6. Schéma rozpočtového určení daní: : www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Schema_RUD_ od_01_01_2008.doc Právní předpisy 1. Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a vyuţití nerostného bohatsví, ve znění pozdějších předpisů 2. Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů 3. Zákon č.128/2000 Sb. o obcích, ve znění pozdějších předpisů 4. Zákon č. 164/2001 Sb., o přírodních minerálních zdrojích, ve znění pozdějších předpisů. 5. Zákon č. 185/2001 Sb. o odpadech, ve znění pozdějších předpisů. 6. Zákon č. 243/2000 Sb. o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům, ve znění pozdějších předpisů
49
7. Zákon č. 250/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů,ve znění pozdějších předpisů 8. Zákon č. 254/2001 Sb. o vodách, ve znění pozdějších předpisů. 9. Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích, ve znění pozdějších předpisů. 10. Zákon č. 338/1992 Sb. o dani z nemovitosti, ve znění pozdějších předpisů 11. Zákon č. 334/1992 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů. 12. Zákon č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků, ve znění pozdějších předpisů. 13. Zákon č.565/1990 Sb. o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. 14. Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů 15. Nařízení č. 385/2001 Sb.
50
Seznam příloh: 1. Schéma rozpočtového určení daní s účinností od 1. 1. 2008
51
Příloha č. 1 Schéma rozdělení rozpočtového určení daní od 1.1.2008 (bez SFDI, poplatků a pokut) Zdroj: www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Schema_RUD_od_01_01_2008.doc [citováno dne 3.4.2011]
52
Vysvětlivky:
1)
Kaţdý kraj se na procentní části celostátního hrubého výnosu daně podílí procentem stanoveným v příloze č. 1 zákona č. 243/2000 Sb., o RUD, v platném znění
3)
Příjmy státního rozpočtu
2)
Daňové příjmy jsou rozdělovány na základě: 4. kritéria výměry katastrálních území obce 5. prostého počtu obyvatel v obci 6. násobků postupných přechodů
4)
Výnos daně z nemovitostí; příjemcem je ta obec, na jejímţ území se nemovitost nachází. 5) Daňové příjmy jsou rozdělovány na základě počtu zaměstnanců s místem výkonu práce v obci.
53
