Bankovní institut vysoká škola Praha
Pojistný podvod Bakalářská práce
Jiří Moravec
4.2012
1
MORAVEC JIŘÍ
POJISTNÝ PODVOD
2
Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva a veřejné správy
Pojistný podvod
Bakalářská práce
Autor:
Jiří Moravec Právní administrativa v podnikatelské sféře
Vedoucí práce:
JUDr. Pavel Zelenka
3
Na tomto místě bych rád poděkoval vedoucímu bakalářské práce panu JUDr. Pavlovi Zelenkovi za odborné vedení, cenné rady a připomínky, kterými přispěl k vypracování této práce.
4
Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím databáze elektronických vysokoškolských prací.
V Praze, dne 16.04.2012
Jiří Moravec
Anotace Cílem bakalářské práce je komplexní pojednání na téma pojistných podvodů. V bakalářské práci se zabývám jednak vývojem právní úpravy pojistného podvodu v trestním právu, skutkovou podstatou trestného činu pojistného podvodu a jednotlivými typy pojistných podvodů. V práci se zabývám rozborem konkrétních případů pojistných podvodů a v neposlední řadě pak preventivní činností na straně pojistitelů. Klíčová slova: trestný čin, pojistný podvod, právní úprava, prevence pojistitelů Annotation Goal of this bachelor publication is complex description of insurance fraud. Attention of my work is paid to history of legal framework of insurance frauds in the criminal law as well as descripition of necessary features of crime like facts or intention. Last but not least is comparative description of different types of insurance frauds. Other necessary part of my work are casual studies of chosen insurance frauds with description of their typical features. Last but not least part of my work is aimed on prevention of insurance frauds especially taken on the insurers side. Key words: criminal act, insurance fraud, legal regulations, preventiv on insurers side
5
Obsah práce Seznam pouţitých zkratek
8
Úvod
9
1
Právní úprava pojištění
11
1.1
Přehled právních předpisů
11
1.2
Přehled pojmů
12
1.3
Úvod do pojišťovnictví
13
1.4
Pojistné produkty
14
Vývoj právní úpravy pojistného podvodu v trestním právu
16
2.1
Právní vývoj v oblasti pojišťovnictví
16
2.2
Právní úprava pojistného podvodu
17
2.3
Znaky skutkové podstaty pojistného podvodu
24
Třídění a specifické vlastnosti pojistného podvodu
31
3.1
Vnitřní a vnější podvod
31
3.2
Typy pojistných podvodů
32
2
3
3.2.1
Pojištění dopravních prostředků
33
3.2.2
Pojištění majetku
37
3.2.3
Ţivotní a úrazové pojištění
38
4
Problematika pojistného podvodu z pohledu pojistitelů
40
4.1
Šetření škodných událostí
41
4.2
Indikátory pojistného podvodu dle typu pojištění
43
4.2.1
Pojištění dopravních prostředků
44
4.2.2
Pojištění majetku
44
4.2.3
Ţivotní a úrazové pojištění
45
5
Kazuistika
47
5.1
Uzavření pojistné smlouvy
47
5.2
Ohlášení škodné události
47
5.3
Šetření policie
48
5.4
Spolupráce policie, pojišťovna, znalec
49
5.5
Znalecké zkoumání
50
5.6
Obţaloba
51
5.7
Nepravomocné rozhodnutí
52 6
5.8
Odvolání
52
5.9
Přezkumné řízení
53
5.10
Pravomocné rozhodnutí
53
5.11
Z judikatury
55
6
Preventivní činnost pojistitelů
58
7
Závěr
60
8
Statistické přehledy, přílohy
61
Příloha č. 1
65
Příloha č. 2
67
Seznam pouţité literatury
72
Zadání bakalářské práce
75
7
Seznam pouţitých zkratek: č.
číslo
ČAP
Česká asociace pojišťoven
ČSR
Československá republika
EU
Evropská unie
LPS
Listina základních práv a svobod, vyhlášená předsednictvem ČNR dne 16. prosince 1992 jako součást ústavního pořádku České republiky (č. 2/1993 Sb.), ve znění pozdějších předpisů
NS
Označení před číslem rozhodnutí znamená, ţe jde o rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky
ObčZ
Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů
PČR
Policie České republiky
písm.
písmeno
POV
Pojištění odpovědnosti provozu vozidel
př. n. l.
před naším letopočtem
PřesZ
přestupkový zákon
Sb.
Sbírka zákonů
TrŘ
zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů
TrZ
zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů
tr.zák.
zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů
tzv.
takzvaný
ÚS
Označení před číslem rozhodnutí znamená, ţe jde o judikát Ústavního soudu České republiky
ust.
ustanovení
Úst
Ústava České republiky (č. 1/1993 Sb.) ve znění pozdějších předpisů
zák.
zákon
8
ÚVOD „Pojistný podvod je jedním z druhů trestných činů, které patří do kategorie majetkové kriminality. Jde o velice nebezpečnou formu trestné činnosti, zejména pro svoji kvalifikovanost a výskyt v oblasti obecné i hospodářské kriminality. Předmětem útoku je potom vždy pojistitel.“1 „Trestným činem je protiprávní čin, který trestní zákon označuje za trestný a který vykazuje
znaky uvedené v takovém zákoně. K trestní odpovědnosti za trestný čin je třeba úmyslného zavinění, nestanoví-li trestní zákon výslovně, že postačí zavinění z nedbalosti.“2 Odborná literatura k tématu pojistného podvodu uvádí, ţe jím rozumíme: „takové jednání, kdy dochází ke snaze získat od pojišťovny pojistné plnění bez toho, aby k tomu existoval právní důvod. Pojistný podvod charakterizuje, kromě skutečnosti, že k němu dochází jednak v rámci smluvního vztahu pojistníka, pojištěného, obmyšleného či jiné zplnomocněné osoby a pojistitele či odpovědnostních vztazích poškozeného a pojistitele, jednak skutečnost, že se nevyžaduje, aby pojistným podvodem byla nutně způsobena škoda, jak je tomu u obecné skutkové podstaty podvodu podle § 209 odst. 1 TrZ.“3 Z tiskové zprávy ČAP vyplývá, ţe: „Počet pojistných podvodů v České republice každým rokem vzrůstá. Nejvyšší podíl na pojistných podvodech pak mají podvody v oblasti pojištění motorových vozidel, následovány pojistnými podvody v oblasti pojištění majetku a odpovědnosti, pojištění osob a pojištění přepravy.“4 Jako důvod rostoucího trendu pojistných podvodů lze spatřovat zejména nárůst počtu případů, ve kterých má pachatel v úmyslu „pouze“ navýšit reálně vzniklou škodu a nemá přílišnou obavu z případného trestu. Pojistitel obvykle, i v případě, kdy je případ pojistného podvodu, ve stadiu pokusu, odhalen, maximálně odmítne pojistné plnění. Výběr tématu bakalářské práce byl z mé strany ovlivněn mým profesním zaměřením, jímţ je od roku 1997 likvidace škod z pojištění dopravních prostředků. Do mé pracovní náplně patří mimo jiné i spolupráce s útvarem Interního auditu pojišťovny na odhalování pojistných
1
PORADA, V., PRŠAL, V., Pojistné rozpravy, Vyšetřování trestného činu pojistného podvodu, str. 40 Zákon 40/2009, § 13, zdroj: ASPI 3 JELÍNEK, J. a kol. Trestní právo hmotné. Obecná část. Zvláštní část. Str. 599-600 4 Tisková zpráva. ČAP z 25.1.2011. Dostupná na www.cap.cz/search.aspx?q=pojistný%20podvod 2
9
podvodů. Cílem bakalářské práce je komplexní pojednání na téma pojistného podvodu. První kapitola se věnuje právní úpravě oblasti pojištění. Práce pokračuje vývojem právní úpravy pojistného podvodu v trestním právu, skutkovou podstatou trestného činu pojistného podvodu a jednotlivými typy pojistných podvodů. Čtvrtá kapitola je věnována pohledu pojistitelů na téma pojistných podvodů, obsahuje také některá statistická data. Dále konkrétním případům pojistných podvodů a v neposlední řadě jejich prevenci. Pojistný podvod bude jistě tématem i do budoucna, ţádná preventivní opatření na straně pojistitelů tomu nemohou zabránit. Cílem je v maximální moţné míře toto nepoctivé jednání eliminovat. Dále práce popisuje konkrétní případ pojistného podvodu, a to od okamţiku ohlášení škodné události pojistiteli, přes prováděná šetření, podání trestního oznámení, obţalobu, vydání rozsudku, odvolání, přezkumné řízení aţ po vydání pravomocného rozsudku. Závěr je věnován preventivní činnosti na straně pojistitelů (jejichţ prioritní snahou je pojistný podvod eliminovat, aţ v druhé řadě se zabývat jeho šetřením a prokazováním) a statistickým přehledům.
10
1
PRÁVNÍ ÚPRAVA POJIŠTĚNÍ
„Pojištění z obecného hlediska představuje určitý způsob zabezpečení proti následkům vyvolaným skutečností předpokládanou pojistným nebezpečím nebo pojistným rizikem. Jde o majetkový závazkový právní vztah upravený v zákoně č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů (zákon o pojistné smlouvě). Nejsou-li některá práva a povinnosti účastníků soukromého pojištění upravena tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem, řídí se občanským zákoníkem.“5 Jako základ právní úpravy pojištění a pojišťovnictví zmiňují odborné časopisy: „přehledný trojlístek právních předpisů, jimiž jsou zákon o pojišťovnictví, zákon o pojistné smlouvě a zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí“.6
1.1 PŘEHLED PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ „Prameny pojišťovacího práva se rozumí formy, v nichž je právo obsaženo. V nich je třeba hledat právní normy, které jsou bezprostředním pramenem poznání práva. Právní normy tvoří uspořádaný systém vyšších a nižších normativních aktů. Nejvyšší stupeň právní síly má Ústava (ústavní zákon č. 1/1993 Sb.). Ústavní pořádek České republiky tvoří vedle vlastní ústavy též Listina základních práv a svobod (č. 2/1993 Sb.) a některé další ústavní zákony. Z ústavního pořádku vycházejí všechny právní normy, tedy i základní ustanovení, týkající se oblasti pojišťovacího práva. Hlavním pramenem pojišťovacího práva jsou zákony.“7 K základním právním předpisům, upravujícím problematiku pojištění a pojišťovnictví patří následující: -
zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví,
-
zákon č. 377/2005 Sb., o doplňkovém dozoru nad bankami, spořitelními a úvěrovými druţstvy, institucemi elektronických peněţ, pojišťovnami a obchodníky s cennými papíry ve finančních konglomerátech a o změně některých dalších zákonů (zákon o finančních konglomerátech), ve znění pozdějších předpisů,
5
ŠÁMAL, P. a kol. Trestní zákoník, 1. vydání, Praha:C.H.Beck, 2009 KREJČÍ, L. Nový občanský zákoník. Pojistné rozpravy 27/2011. Str. 57 7 KARFÍKOVÁ, M., PŘIKRYL, V. a kol., Pojišťovací právo, str. 30-31 6
11
-
zákon č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí a o změně ţivnostenského zákona (zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí), ve znění pozdějších předpisů,
-
zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů,
-
zákon č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů,
-
zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů,
-
zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů (zákon o pojistné smlouvě), ve znění pozdějších předpisů,
-
zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů,
-
zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce - § 365 - § 393,
-
zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců § 91 - § 95,
-
zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu a o změně zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 455/1991 Sb., - § 6 - § 8.8
1.2 PŘEHLED POJMŮ Pro účely objasnění některých skutečností, které jsou v práci dále zmíněny, uvádím přehled vybraných pojmů, které jsou v oblasti pojištění a pojišťovnictví obvykle pouţívány: a. nahodilou skutečností – skutečnost, která je moţná, a u které není jisté, zda v době trvání soukromého pojištění vůbec nastane, nebo není známa doba jejího vzniku, b. pojistnou událostí – nahodilá skutečnost, blíţe označená v pojistné smlouvě nebo ve zvláštním právním předpisu, na který se pojistná smlouva odvolává, a se kterou je spojen vznik povinnosti pojistitele poskytnout pojistné plnění, c. škodnou událostí – skutečnost, ze které vznikla škoda, a která by mohla být důvodem vzniku práva na pojistné plnění,
8
KARFÍKOVÁ, M., PŘIKRYL, V. a kol., Pojišťovací právo, str. 31
12
d. účastníkem soukromého pojištění - pojistitel a pojistník jakoţto smluvní strany, a dále pojištěný a kaţdá další osoba, které ze soukromého pojištění vzniklo právo nebo povinnost, e. pojistitelem - právnická osoba, která je oprávněna provozovat pojišťovací činnost podle zvláštního zákona, f. pojistníkem - osoba, která s pojistitelem uzavřela pojistnou smlouvu, g. pojištěným - osoba, na jejíţ ţivot, zdraví, majetek, odpovědnost za škodu nebo jiné hodnoty pojistného zájmu se soukromé pojištění vztahuje, h. pojistným nebezpečím – moţná příčina vzniku pojistné události, i. pojistným rizikem – míra pravděpodobnosti vzniku pojistné události vyvolané pojistným nebezpečím, j. pojistnou hodnotou – nejvyšší moţná majetková újma, která můţe v důsledku pojistné události nastat, k. pojistným – úplata za soukromé pojištění, l. pojištěním škodovým – soukromé pojištění, jehoţ účelem je náhrada škody, vzniklé v důsledku pojistné události, m. pojištěním obnosovým – soukromé pojištění, jehoţ účelem je získání obnosu, tj. dohodnuté finanční částky v důsledku pojistné události ve výši, která je nezávislá na vzniku nebo rozsahu škody9
1.3 ÚVOD DO POJIŠŤOVNICTVÍ Odborná literatura k tématu uvádí následující: „Problematika pojišťovnictví je řazena do práva pojišťovacího. Pojem pojišťovnictví je v našem právním řádu používán, ovšem není v právních předpisech vymezen. Pojišťovnictví lze vymezit jako specifické odvětví ekonomiky, zabezpečující finanční eliminaci rizik, ovlivňujících činnosti lidí. Představuje tak systém a pravidla provozování činností, spadajících do tohoto odvětví, a to včetně podmínek provozování pojišťovací a zajišťovací činnosti a působnosti dohledu v pojišťovnictví. Základním úkolem a účelem pojišťovnictví je vytvářet a rozdělovat, prostřednictvím pojišťovací činnosti, speciální peněžní rezervy a fondy, a v rámci stanovených pravidel je
9
UNIQA pojišťovna, a.s. Všeobecné pojistné podmínky UCZ/05. čl. 3, str. 1
13
používat k uhrazování pojistných potřeb, vznikajících z nahodilých událostí a v závislosti na působení finančního rizika.“10 Ze zákona o pojistné smlouvě č. 37/2004 Sb. vyplývá, ţe: „na základě uzavřené pojistné smlouvy se pojistitel zavazuje, v případě vzniku pojistné události, poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění a pojistník se zavazuje platit pojistiteli pojistné. Pro právní úkony, týkající se pojištění, je třeba písemné formy.“11 Smluvní vztah mezi pojistníkem a pojistitelem upravují, kromě zákonné úpravy, téţ všeobecné pojistné podmínky, ve kterých je rozsah pojistné ochrany blíţe a konkrétněji specifikován. Pojistné podmínky upravují zejména: „rozsah pojistné ochrany, územní platnost pojištění, předmět pojištění, pojistnou částku, pojistné, pojistné plnění, spoluúčast pojistníka, výplatu pojistného plnění, povinnosti pojistníka, výluky z pojištění, počátek a konec platnosti smlouvy a další.“12
1.4 POJISTNÉ PRODUKTY Komerční pojistitelé nabízejí široké portfolio pojistných produktů. Obvykle pak rozlišují mezi „korporátní“13 a „retailovou“14 klientelou, kdy produkty pro jednotlivé typy zákazníků jsou typizovány. Z všeobecných pojistných podmínek lze vyčíst typy produktů. Produkty, typické pro retailového zákazníka jsou např. pojištění vozidel, úrazové pojištění, zdravotní pojištění, ţivotní pojištění, cestovní pojištění nebo pojištění domácnosti. Korporátní klientele je potom obvykle nabízeno např. pojištění flotil, pojištění odpovědnosti za škodu, ţivelní pojištění, pojištění odcizení a vandalství, pojištění elektroniky a strojů, pojištění skel, pojištění lesů, transportu, stavby a staveniště, montáţní pojištění, přerušení provozu, veletrhy a výstavy,
10
KARFÍKOVÁ, M., PŘIKRYL, V., a kol., Pojišťovací právo, str. 11 37/2004 Sb. Zákon o pojistné smlouvě, zdroj ASPI 12 UNIQA pojišťovna, a.s. Všeobecné pojistné podmínky pojištění vozidel – zvláštní část, str. 7-11 13 Výklad pojmu „korporátní“: firemní 14 Výklad pojmu „retailová“: soukromá 11
14
úpadek cestovní kanceláře, záruky za celní dluh, záruky za spotřební daně, denní POV pro autobazary.15 V zákoně o pojistné smlouvě č. 37/2004 Sb. je pojištění rozděleno na škodové a obnosové. Škodovým pojištěním je, dle ust. § 3 písm. z) zákona č. 37/2004 Sb.: „soukromé pojištění, jehož účelem je náhrada škody, vzniklé v důsledku pojistné události.“ Obnosovým pojištěním je, dle ust. § 3 písm. aa) zákona č. 37/2004 Sb: „soukromé pojištění, jehož účelem je získání obnosu, tj. dohodnuté finanční částky v důsledku pojistné události ve výši, která je nezávislá na vzniku nebo rozsahu škody.“16
15 16
UNIQA pojišťovna, a.s., dostupné na http://www.uniqa.cz/uniqa_cz/cms/business/index.jsp 37/2004 Sb., § 3, písm. z), písm. aa), zdroj: ASPI
15
2
VÝVOJ PRÁVNÍ ÚPRAVY POJISTNÉHO PODVODU V TRESTNÍM PRÁVU
Kdo jsou pojišťovny: „Pojišťovny jsou podnikatelské subjekty, jejichž úkolem je generovat zisk. Delikvence proti pojišťovnám se ve výsledku promítá do sazeb pojistného a dopadá tak finančně na klienty pojišťoven.“17 Pojišťovny (pojistitelé) se vţdy snaţili s pojistným podvodem bojovat. Od právní úpravy témata podvodu nebo pojistného podvodu se odvíjely moţnosti pojistitelů eliminovat objem pojistných plnění, která byla v souvislosti s podvodnými škodami realizována i preventivní působení na pachatele či potenciální pachatele tohoto typu trestných činů.
2.1 PRÁVNÍ VÝVOJ V OBLASTI POJIŠŤOVNICTVÍ V publikaci Pojištění a pojišťovnictví uvádí její autorka, ţe zmínky o prvních úvahách, týkající se pojištění se objevují jiţ kolem roku 2000 př. n. l. a jsou spojeny zejména se vzájemným krytím ztrát. V té době šlo hlavně o krytí výdajů na pohřby, ale také krytí ztrát při přepravě zboţí pomocí karavan. Z těchto prvních zmínek je však ještě obtíţné odlišit pojišťovací činnost od činností podpůrných a charitativních.18 Moderní pojišťovnictví, podle odborné literatury, spjato se vznikem a vývojem různých pojišťovacích spolků a vznikem a rozvojem vzájemných pojišťoven, kdy nositelé pojistného rizika byli zároveň i členy těchto společenstev. Tedy ze svých příspěvků vytvářeli pojistné fondy, a také se, na základě vzájemně dohodnutých pravidel, účastnili hospodaření s nimi a rozhodování o nich. V první polovině 19. století docházelo, s rozvojem podnikání a výroby, k osamostatňování této činnosti nejen vznikem samostatných pojišťoven, ale i dalších forem podniků, které regulovaly vzájemná práva a povinnosti mezi pojistníky a pojistiteli vlastními pojistnými podmínkami. Protoţe však v těchto smluvních vztazích měli rozhodující slovo pojistitelé, ukázalo se jako nezbytné zavést státní regulaci této oblasti, tzv. pojišťovací regulativy. Tuto úpravu převzala i Československá republika. Součástí státního dozoru byla regulace zakládání i hospodaření pojišťoven, kdy k zaloţení pojišťovny byla nově nezbytná 17 18
BALOUN, V. Finanční kriminalita v České republice, str. 79 DUCHÁČKOVÁ, E. Principy pojišťovnictví a pojištění, str. 13
16
koncese k podnikání. Byly stanoveny zásady pro hospodaření, které se promítly i do pojistných podmínek. Pojistné podmínky i sazby pojistného byly státním dozorem schvalovány. I přes zavedení dozoru v pojišťovnictví se situace pojistníků zhoršovala, byl proto přijat zákon o pojistné smlouvě, který upravil zásady pro činnost tuzemských pojišťoven i pravidla pro podnikání zahraničních pojišťoven na území ČSR. Tyto přepisy platily aţ do roku 1952. Po II. světové válce došlo ke znárodnění pojišťovacího průmyslu. Nový vývoj po roce 1948 si vyţádal i změny v pojišťovnictví. Vznikla Československá státní pojišťovna s monopolním postavením a byla přijata nová právní úprava, týkající se pojištění. Zákonem bylo také stanoveno, který majetek musí být pojištěn povinně. S ohledem na nové uspořádání nebylo dále třeba upravovat výkon státního dozoru zákonem a příjmy a přebytky z pojištění se staly zdrojem státního rozpočtu. V roce 1968, v souvislosti se vznikem federace, byly vytvořeny dva samostatné podniky – Česká státní pojišťovna a Slovenská státní pojišťovna.19 V roce 1991 byl přijat zákon č. 185/1991 Sb. O pojišťovnictví, podle kterého se toto odvětví začalo vyvíjet v trţních podmínkách. Novelizován byl zákonem č. 320/1993 Sb. Rozsáhlejší novela byla přijata v r. 1999 zákonem č. 363/1999 Sb. V důsledku nových právních předpisů byl postupně rušen monopol České pojišťovny na určité produkty. Dne 1.4.2000 nabyl účinnosti zákon 363/1999 Sb. O pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví). Tento nový zákon znamenal výrazné přiblíţení českého pojišťovacího práva legislativě EU. Zákon stanovil, ţe pojišťovací nebo zajišťovací činnost na území České republiky můţe provozovat pouze pojišťovna nebo zajišťovna, které Ministerstvo financí udělí příslušné povolení. Zpřísnily se téţ poţadavky na kapitálovou vybavenost pojišťoven.20
2.2 PRÁVNÍ ÚPRAVA POJISTNÉHO PODVODU „Podvod obecně je jedním z druhů trestných činů, patřících do kategorie majetkové trestné činnosti a je považován za velmi nebezpečnou formu kriminality. Pojistné podvody jsou vzhledem ke specifickým způsobům páchání a okolnostem, za kterých jsou páchány, zvláštní kategorií podvodných jednání a tomu odpovídá i speciální skutková podstata trestného činu postihující pojistné podvody již více jak deset let, kdy jsou pojistné podvody samostatnou 19 20
KARFÍKOVÁ, M., PŘIKRYL, V., a kol., Pojišťovací právo, str. 25-28 BALOUN, V. Finanční kriminalita v České republice, str. 74, str. 75
17
skutkovou podstatou v trestním zákoně. Hlášení fingovaných škodných událostí zejména v pojištění majetku bylo a je stále zneužíváno k protiprávnímu získávání pojistného plnění a ukázalo se, že k postihu všech těchto forem protiprávního jednání nedostačuje „obecná“ skutková podstata trestného činu podvodu.“21 Zákon č. 140/1961 Sb., Trestní zákon, obsahuje příslušná ustanovení, týkající se podvodu v ustanovení § 250 a příslušná ustanovení, týkající se pojistného podvodu, v ustanovení § 250a.22 Úplné znění ustanovení o Podvodu dle § 250 zákona 140/1961 Sb. je následující:
§ 250 Podvod 1. Kdo ke škodě cizího majetku sebe nebo jiného obohatí tím, ţe uvede někoho v omyl, vyuţije něčího omylu nebo zamlčí podstatné skutečnosti, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou, bude potrestán odnětím svobody aţ na dvě léta nebo zákazem činnosti nebo peněţitým trestem nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty. 2. Odnětím svobody na šest měsíců aţ tři léta nebo peněţitým trestem bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 škodu nikoli malou. 3. Odnětím svobody na dvě léta aţ osm let bude pachatel potrestán, a) Spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako člen organizované skupiny nebo b) Způsobí-li takovým činem značnou škodu nebo jiný zvlášť závaţný následek 4. Odnětím svobody na pět aţ dvanáct let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 škodu velkého rozsahu.23 Ustanovení § 250a zákona č. 140/1961 Sb. je následující:
§ 250a Pojistný podvod 1. Kdo při sjednávání pojistné smlouvy nebo při uplatnění nároku na plnění z takové smlouvy uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje nebo podstatné údaje zamlčí, bude
21
PRŠAL, V. PEŠULKA, V. Trestný čin pojistného podvodu v novém trestním zákoníku. Pojistné rozpravy 27/2011. Str. 68 22 140/1961 Sb., § 250, § 250a, zdroj ASPI 23 Zák. 140/1961 Sb., § 250, zdroj ASPI
18
potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti nebo peněžitým trestem nebo propadnutím věci. 2. Stejně bude potrestán, kdo úmyslně vyvolá pojistnou událost, nebo kdo stav vyvolaný pojistnou událostí udržuje v úmyslu zvýšit vzniklou škodu. 3. Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 na cizím majetku škodu nikoliv malou. 4. Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 jako člen organizované skupiny, b) způsobí-li takovým činem na cizím majetku značnou škodu nebo jiný zvlášť závažný následek. 5. Odnětím svobody na pět až dvanáct let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 na cizím majetku škodu velkého rozsahu.24 Specifika pojistného podvodu dle § 250a oproti podvodu dle § 250, se týkají: -
Uvedení nepravdivých nebo hrubě zkreslených údajů nebo zamlčení podstatných údajů při sjednávání pojistné smlouvy nebo uplatnění nároku na plnění z takové smlouvy,
-
úmyslného vyvolání pojistné události nebo udržování stavu, vyvolaného pojistnou události, v úmyslu zvýšit vzniklou škodu.
Trestní sazby jsou shodné jak pro pachatele trestného činu podvodu, tak pro pachatele trestného činu pojistného podvodu. Dne 1. ledna 2010 nabyl účinnosti nový trestní zákoník (zákon č. 40/2009 Sb.), jehoţ návrh po více neţ rok trvajícím projednávání schválil Parlament a 27. ledna 2009 jej podepsal prezident. Návrh se připravoval patnáct let. Nový trestní zákoník nahradil po více neţ 40 let starý „totalitní“ trestní zákon a přinesl mnoho novinek, systematických změn i zavedení zcela nových institutů25 Definici skutkové podstaty trestného činu pojistného podvodu obsahuje v ustanovení § 210.
24
Zák. 140/1961 Sb., § 250a, zdroj ASPI HERDOVÁ, E. Co přináší nový trestní zákoník. Dostupné na http://www.epravo.cz/top/clanky/co-prinasinovy-trestni-zakonik-55564.html 25
19
Nový trestní zákoník je zaloţený na tzv. principu subsidiarity trestní represe. Definice principu subsidiarity trestní represe v ustanovení §12 zákona 40/2009 Sb. trestním zákoníku je následující: „§ 12 Zásada zákonnosti a zásada subsidiarity trestní represe (1) Jen trestní zákon vymezuje trestné činy a stanoví trestní sankce, které lze za jejich spáchání uložit. (2) Trestní odpovědnost pachatele a trestněprávní důsledky s ní spojené lze uplatňovat jen v případech společensky škodlivých, ve kterých nepostačuje uplatnění odpovědnosti podle jiného právního předpisu.“26 Z komentáře k trestnímu zákoníku č. 40/2009 plyne, ve vztahu k principu subsidiarity trestní represe, následující: Odstavec 2, § 12 vyjadřuje v návaznosti na zásadu zákonnosti v odstavci 1 zásadu subsidiarity trestní represe slovy: „Trestní odpovědnost pachatele a trestněprávní důsledky s ní spojené lze uplatňovat jen v případech společensky škodlivých, ve kterých nepostačuje uplatnění odpovědnosti podle jiného právního předpisu.“ V historii trestního práva hmotného byla tato myšlenka, jejíţ podstatou je, ţe trestněprávní řešení je nejzazší (subsidiární) prostředek k ochraně právního řádu. Je třeba zdůraznit, ţe zásada subsidiarity trestní represe, jako jedna ze základních zásad trestního práva, vyţaduje, aby stát uplatňoval prostředky trestního práva zdrţenlivě, to znamená především tam, kde jiné právní prostředky selhávají nebo nejsou efektivní, neboť trestní právo a trestněprávní kvalifikaci určitého jednání jako trestného činu je třeba povaţovat za ultima ratio, tedy za krajní prostředek, který má význam především celospolečenský, tj. z hlediska ochrany základních celospolečenských hodnot. Podstata problému je v tom, ţe trestní právo disponuje těmi nejcitelnějšími prostředky státního donucení, které značně zasahují do práv a svobod občanů a jejich blízkých a mohou vyvolat i řadu vedlejších negativních účinků nejen u pachatele, ale i u jeho rodiny a společenství, ve kterém ţije. Proto legitimitu trestněprávních zásahů můţe odůvodnit výlučně nutnost ochrany elementárních právních hodnot před činy zvlášť škodlivými pro společnost s tím, ţe neexistuje jiné řešení neţ trestněprávní a ţe pasivita státu by mohla vést ke svémoci či svépomoci občanů a k chaosu. Toto pojetí, které v obecné poloze řeší vztah hierarchie odpovědnosti, včetně vztahu k přestupkům a jiným správním deliktům, právě vyústilo do zakotvení zásady subsidiarity trestní represe do textu trestního zákoníku, coţ má nepochybně za cíl posílit její praktické vyuţití při aplikaci konkrétních trestněprávních norem. Zakotvení zásady subsidiarity trestní represe v § 12 odst. 2 bylo reakcí na opakovaně vyslovovanou
26
Zákon 40/2009 Sb., § 12, zdroj: ASPI
20
obavu, ţe by formální pojem trestného činu v trestním zákoníku mohl vést k přetíţení orgánů činných v trestním řízení bagatelními věcmi, které jsou dnes odloţeny ještě před zahájením trestního stíhání, coţ by se přirozeně dříve či později nepříznivě projevilo i v nákladech státu.27 Úplné znění ust. § 210 zákona 40/2009 Sb. uvádím níţe:
§ 210 Pojistný podvod (1) Kdo uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje nebo podstatné údaje zamlčí a) V souvislosti s uzavíráním nebo změnou pojistné smlouvy, b) V souvislosti s likvidací pojistné události, nebo c) Při uplatnění práva na plnění z pojištění nebo jiné obdobné plnění, bude potrestán odnětím svobody aţ na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty. (2) Stejně bude potrestán, kdo v úmyslu opatřit sobě nebo jinému prospěch vyvolá nebo předstírá událost, s níţ je spojeno právo na plnění z pojištění nebo jiné obdobné plnění, nebo stav vyvolaný pojistnou událostí udrţuje, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoliv nepatrnou. (3) Odnětím svobody na šest měsíců aţ tři léta bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 a byl-li za takový čin v posledních třech letech odsouzen nebo potrestán (4) Odnětím svobody na jeden rok aţ pět let nebo peněţitým trestem bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 větší škodu. (5) Odnětím svobody na dvě léta aţ osm let bude pachatel potrestán, a) Spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 jako člen organizované skupiny, b) Spáchá-li takový čin jako osoba, která má zvlášť uloţenou povinnost hájit zájmy poškozeného nebo c) Způsobí-li takovým činem značnou škodu (6) Odnětím svobody na pět aţ deset let bude pachatel potrestán, a) Způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 škodu velkého rozsahu, nebo b) Spáchá-li takový čin v úmyslu umoţnit nebo usnadnit spáchání trestného činu vlastizrady (§ 309), teroristického útoku (§ 311) nebo teroru (§ 312) 27
ŠÁMAL, P. a kol. Trestní zákoník, 1. vydání, Praha:C.H.Beck, 2009, str. 86-98
21
(7) Příprava je trestná28 Rozdíly v ust. § 210 zákona č. 40/2009 a původní právní úpravy témata pojistného podvodu, zakotvené v ust. § 250a zákona č. 140/1961 Sb. jsou zejména následující: -
Uvedení nepravdivých nebo hrubě zkreslených údajů nebo zamlčení podstatných údajů při sjednávání pojistné smlouvy nebo uplatnění nároku na plnění z takové smlouvy (takové ustanovení obsahovala i předchozí právní úprava), ale nově také při likvidaci pojistné události,
-
příprava pojistného podvodu dle ust. § 210 odst. 6 zák. č. 40/2009 Sb. je trestná (zvlášť závaţnými zločiny dle ust. § 14 odst. 3 TrZ jsou ty úmyslné trestné činy, na něţ trestní zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně deset let.
-
pachatel trestného činu pojistného podvodu dle ust. § 210 zák. č. 40/2009 Sb. můţe být zároveň potrestán zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty,
-
trestem odnětí svobody na dva aţ osm let bude podle ust. § 210 zák č. 40/2009 Sb. pachatel potrestán, spáchá-li takový čin jako osoba, která má zvlášť uloţenou povinnost hájit zájmy poškozeného nebo,
-
odnětím svobody na pět aţ deset let bude podle ust. § 210 zák. č. 40/2009 Sb. pachatel potrestán také v případě, kdy spáchá takový čin v úmyslu umoţnit nebo usnadnit spáchání trestného činu vlastizrady (§ 309), teroristického útoku (§ 311) nebo teroru (§ 312).
Vývojová stadia trestného činu jsou zakotvena v ustanovení § 20 a 21 zákona 40/2009 Sb. Jde o přípravu trestného činu a pokus trestného činu. V páté kapitole této práce je téma vývojových stadií trestného činu demonstrováno na konkrétním případě. Definice vývojových stadií v ustanovení § 20 a 21 zákona 40/2009 Sb. je následující: § 20 Příprava (1) Jednání, které záleţí v úmyslném vytváření podmínek pro spáchání zvlášť závaţného zločinu (§ 14 odst. 3), zejména v jeho organizování, opatřování nebo přizpůsobování prostředků nebo nástrojů k jeho spáchání, ve spolčení, srocení, v návodu nebo pomoci k
28
Zák. 40/2009 Trestní zákoník. § 210, zdroj: ASPI
22
takovému zločinu, je přípravou jen tehdy, jestliţe to trestní zákon u příslušného trestného činu výslovně stanoví a pokud nedošlo k pokusu ani dokonání zvlášť závaţného zločinu. (2) Příprava je trestná podle trestní sazby stanovené na zvlášť závaţný zločin, k němuţ směřovala, jestliţe trestní zákon nestanoví něco jiného. (3) Trestní odpovědnost za přípravu k zvlášť závaţnému zločinu zaniká, jestliţe pachatel dobrovolně upustil od dalšího jednání směřujícího k spáchání zvlášť závaţného zločinu a a) odstranil nebezpečí, které vzniklo zájmu chráněnému trestním zákonem z podniknuté přípravy, nebo b) učinil o přípravě k zvlášť závaţnému zločinu oznámení v době, kdy nebezpečí, které vzniklo zájmu chráněnému trestním zákonem z podniknuté přípravy, mohlo být ještě odstraněno; oznámení je nutno učinit státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu, voják můţe místo toho učinit oznámení nadřízenému. (4) Je-li na činu zúčastněno více osob, nebrání zániku trestní odpovědnosti za přípravu pachatele, který takto jednal, je-li čin dokonán ostatními pachateli nezávisle na jeho dřívějším přispění k činu nebo přes jeho včasné oznámení. (5) Ustanovením odstavců 3 a 4 není dotčena trestní odpovědnost pachatele za jiný dokonaný trestný čin, který jiţ jednáním uvedeným v odstavci 1 spáchal. § 21 Pokus (1) Jednání, které bezprostředně směřuje k dokonání trestného činu a jehoţ se pachatel dopustil v úmyslu trestný čin spáchat, je pokusem trestného činu, jestliţe k dokonání trestného činu nedošlo. (2) Pokus trestného činu je trestný podle trestní sazby stanovené na dokonaný trestný čin. (3) Trestní odpovědnost za pokus trestného činu zaniká, jestliţe pachatel dobrovolně upustil od dalšího jednání směřujícího k dokonání trestného činu a a) odstranil nebezpečí, které vzniklo zájmu chráněnému trestním zákonem z podniknutého pokusu trestného činu, nebo b) učinil o pokusu trestného činu oznámení v době, kdy nebezpečí, které vzniklo zájmu chráněnému trestním zákonem z podniknutého pokusu trestného činu, mohlo být ještě 23
odstraněno; oznámení je nutno učinit státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu, voják můţe místo toho učinit oznámení nadřízenému. (4) Je-li na činu zúčastněno více osob, nebrání zániku trestní odpovědnosti za pokus pachatele, který takto jednal, je-li čin dokonán ostatními pachateli nezávisle na jeho dřívějším přispění k činu nebo přes jeho včasné oznámení. (5) Ustanovením odstavců 3 a 4 není dotčena trestní odpovědnost pachatele za jiný dokonaný trestný čin, který jiţ jednáním uvedeným v odstavci 1 spáchal.29
2.3 Znaky skutkové podstaty pojistného podvodu V této části práce povaţuji za nezbytné detailněji rozebrat charakteristické znaky skutkové podstaty pojistného podvodu dle ust. § 210 zák. č. 40/2009 Sb. Znaky skutkové podstaty pojistného podvodu jsou přehledně členěny sedmi hlavních částí. „1. Předmět ochrany Objektem trestného činu pojistného podvodu podle § 210 je podobně jako u podvodu podle § 209 cizí majetek, ale trestněprávní ochrana se tu poskytuje majetkovým právům a vztahům v uţším rozsahu, a to jen pokud jde o taková práva a vztahy týkající se tzv. soukromého pojištění, které je zásadně vázáno na pojistné smlouvy, a plnění na základě něho poskytované, včetně jiných obdobných plnění (Právo vlastnit majetek je jedním ze základních lidských práv. Základním ustanovením je tu čl. 11 LPS, podle jehoţ odstavce 1 má kaţdý právo vlastnit majetek) 2. Ustanovení § 210 obsahuje dvě samostatné skutkové podstaty: a) v první z nich pachatel v souvislosti s uzavíráním nebo změnou pojistné smlouvy, v souvislosti s likvidací pojistné události nebo při uplatnění práva na plnění z pojištění nebo jiné obdobné plnění uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje nebo podstatné údaje zamlčí (§ 210 odst. 1); tato skutková podstata tedy poskytuje ochranu cizímu majetku v souvislosti s řádným sjednáváním pojistných smluv, likvidací pojistné události a poskytováním pojistného plnění, včetně tzv. jiného obdobného plnění;
29
Zákon 40/2009 Sb., § 20, 21, zdroj: ASPI
24
b) v druhé z nich pachatel v úmyslu opatřit sobě nebo jinému prospěch vyvolá nebo předstírá událost, s níţ je spojeno právo na plnění z pojištění či jiné obdobné plnění, nebo stav vyvolaný pojistnou událostí udrţuje, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou (§ 210 odst. 2); objektem tu tedy je ochrana majetkových zájmů pojistitelů poskytujících plnění na podkladě uvedených událostí, tedy v konečném důsledku opět cizí majetek. Zatímco skutková podstata podle § 210 odst. 1 nevyţaduje způsobení škody, pro naplnění znaků skutkové podstaty podle § 210 odst. 2 je třeba uvedeným jednáním způsobit škodu nikoli nepatrnou. Škodou nikoliv nepatrnou se, dle ust. § 138 odst. 1 TrZ, rozumí škoda, dosahující částky nejméně 5 000 Kč. 3. Objektivní stránka skutkové podstaty trestného činu pojistného podvodu dle ust. § 210 odst. 1 Objektivní stránka v této skutkové podstatě spočívá v tom, ţe pachatel uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje nebo podstatné údaje zamlčí: a) v souvislosti s uzavíráním nebo změnou pojistné smlouvy, b) v souvislosti s likvidací pojistné události, nebo c) při uplatnění práva na plnění z pojištění nebo jiné obdobné plnění. Především je třeba zdůraznit, ţe k trestní odpovědnosti pachatele za trestný čin pojistného podvodu podle § 210 odst. 1 není nutné, aby pojišťovna (pojistitel) jednala v omylu, resp. aby jednání pachatele (např. pojistníka) vedlo k omylu pojišťovny (pojistitele), na základě kterého by poskytla pojistné plnění. K trestnosti tohoto činu se rovněţ nevyţaduje, aby pachatel skutečně vylákal plnění z pojištění nebo jiné obdobné plnění (pojistné plnění), na něţ mu nevznikl nárok. Pokud však pachatel vyláká pojistným podvodem takové pojistné plnění, můţe jít podle jeho výše o způsobení škody, která podmiňuje pouţití vyšší trestní sazby ve smyslu § 210 odst. 4, 5 písm. c) nebo odst. 6 písm. a). Údaje nepravdivé nebo hrubě zkreslené nebo podstatné údaje zamlčené Za nepravdivé se povaţují údaje, jejichţ obsah vůbec neodpovídá skutečnému stavu, o němţ je podávána informace, a to byť jen o některé důleţité skutečnosti pro uzavření nebo změnu
25
pojistné smlouvy nebo pro likvidaci pojistné události nebo pro poskytnutí plnění z pojištění nebo jiné obdobné plnění. Za hrubě zkreslené údaje povaţujeme takové, které mylně nebo neúplně informují o podstatných a důleţitých okolnostech pro uzavření nebo změnu pojistné smlouvy, coţ můţe vést k zásadně nesprávným závěrům o skutečnostech rozhodných pro uzavření nebo změnu pojistné smlouvy nebo pro likvidaci pojistné události nebo pro poskytnutí plnění z pojištění nebo jiné obdobné plnění. U nepravdivých nebo hrubě zkreslených údajů zákon nevyţaduje, aby šlo o údaje podstatné, neboť v tomto směru jakýkoli nepravdivý nebo hrubě zkreslený údaj, který je sdělován, a to ať uţ v souvislosti s uzavíráním nebo změnou pojistné smlouvy, v souvislosti s likvidací pojistné události nebo při uplatnění práva na plnění z pojištění nebo jiné obdobné plnění, můţe podstatně ovlivnit rozhodování druhé strany. Podstatné údaje zamlčí ten, kdo neuvede v souvislosti s uzavíráním pojistné smlouvy jakékoli údaje, které jsou rozhodující nebo zásadní (tj. podstatné) pro její uzavření, tedy takové údaje, které by vedly, pokud by byly druhé straně známy, k tomu, ţe pojistná smlouva by nebyla uzavřena nebo by sice byla uzavřena, ale za podstatně méně výhodnějších podmínek pro tu stranu, která tyto údaje zamlčela nebo v jejíţ prospěch byly zamlčeny. Podobně tomu je u změny pojistné smlouvy, u likvidace pojistné události nebo při uplatňování práva na plnění z pojištění nebo jiné obdobné plnění. 4. Objektivní stránka skutkové podstaty trestného činu pojistného podvodu dle ust. § 210 odst. 2 V této samostatné skutkové podstatě jednání pachatele v úmyslu opatřit sobě nebo jinému prospěch spočívá: a) ve vyvolání nebo předstírání události, s níţ je spojeno právo na plnění z pojištění nebo jiné obdobné plnění, b) v udrţování stavu vyvolaném pojistnou událostí, čímţ způsobí na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou.
26
Vyvolání nebo předstírání události, s níţ je spojeno právo na plnění z pojištění nebo jiné obdobné plnění Událostí, s níţ je spojeno právo na plnění z pojištění nebo jiné obdobné plnění, je: a) pojistná událost, kterou je nahodilá skutečnost blíţe označená v pojistné smlouvě nebo ve zvláštním právním předpisu, na který se pojistná smlouva odvolává se kterou je spojen vznik povinnosti pojistitele poskytnout pojistné plnění, b) jiná taková událost, jeţ je blíţe označena ve zvláštním právním předpisu (srov. zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla) a se kterou je spojeno právo na jiné obdobné plnění, jímţ je např. plnění České kanceláře pojistitelů z garančního fondu podle § 24 zákona č. 168/1999 Sb., v případech, kdy neexistuje pojistná smlouva. Platí zde tedy základní zásada platná pro všechny druhy pojištění, ţe pojištěním se poskytuje ochrana před nahodilými událostmi, resp. před následky z těchto nahodilých událostí vzniklých (výjimkou je povinné smluvní pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, které poskytuje ochranu poškozeným, a to i před úmyslným jednáním pojištěného). Úmyslné vyvolání události, s níţ je spojeno právo na plnění z pojištění nebo jiné obdobné plnění, je takové jednání pachatele, kterým úmyslně způsobí konkrétní skutečnost, ze které vzniká povinnost pojistitele poskytnout plnění (záměrně havaruje s pojištěným automobilem, proraţením hráze rybníka způsobí zatopení pojištěné nemovitosti apod.). Úmyslné předstírání události, s níţ je spojeno právo na plnění z pojištění nebo jiné obdobné plnění, je fingování události blíţe označené v pojistné smlouvě nebo ve zvláštním právním předpisu, se kterou je spojen vznik povinnosti pojistitele poskytnout pojistné plnění, ač ve skutečnosti se taková událost vůbec nestala (předstírání ztráty, zničení nebo odcizení pojištěné věci, předstírání zranění u úrazového pojištění apod.). Udrţování stavu vyvolaného pojistnou událostí Udrţováním stavu vyvolaného pojistnou událostí se rozumí jednání pachatele, kterým pojistnou událost, jeţ nastala bez jeho přičinění nebo jeho nedbalostním jednáním, resp. důsledky této pojistné události, úmyslně prodluţuje nebo rozvíjí (např. při pojištění finančních ztrát, protahuje trvání škodné události, aby bylo moţno vykázat větší ušlý zisk a další finanční
27
ztráty, nebo své skutečně utrpěné zranění, na které se vztahuje úrazové pojištění, úmyslně řádně neléčí). Způsobení škody nikoli nepatrné Pojistný podvod podle § 210 odst. 2 (a to na rozdíl od § 210 odst. 1) je trestným činem jen tehdy, je-li způsobena na cizím majetku škoda nikoli nepatrná. Jinak přichází v úvahu posouzení jednání pachatele jako přestupku proti majetku podle § 50 odst. 1 písm. a) PřesZ. Škodou na cizím majetku je újma majetkové povahy, která tu má vţdy formu vyplaceného pojistného plnění nebo jiného obdobného plnění. V případě vyvolání nebo předstírání události, s níţ je spojeno právo na plnění z pojištění nebo jiné obdobné plnění, bude škodou celé vyplacené plnění z pojištění nebo jiné obdobné plnění, zatímco v případě udrţování stavu vyvolaného pojistnou událostí to bude jen rozdíl mezi plněním, na které oprávněné osobě vznikl nárok podle skutečně vzniklé pojistné události, a plněním, jeţ bylo vyplaceno na základě úmyslného udrţování stavu vyvolaného pojistnou událostí. Způsobením škody nikoli nepatrné se rozumí následek ve formě škody nejméně v částce 5 000 Kč. Pokud k této škodě na cizím majetku nedošlo, ač pachatel svým jednáním ve smyslu § 210 odst. 2 k takové škodě nikoli nepatrné úmyslně bezprostředně směřoval, např. proto, ţe jeho jednání bylo odhaleno a k výplatě pojistného plnění nedošlo, půjde o pokus trestného činu pojistného podvodu podle § 21 odst. 1, § 210 odst. 2. 5.
Subjektivní stránka skutkové podstaty trestného činu pojistného podvodu dle ust.
§ 210 odst. 1 Z hlediska subjektivní stránky jde o úmyslný trestný čin. K trestní odpovědnosti za trestný čin podle § 210 odst. 1, na rozdíl od obecného trestného činu podvodu podle § 209, není třeba vznik škody, a to jak majetkové, tak případně nemajetkové povahy. Proto ani úmysl pachatele nemusí k takové škodě spočívající zejména ve vylákání pojistného plnění směřovat, i kdyţ zpravidla tomu tak bude. 6.
Subjektivní stránka skutkové podstaty trestného činu pojistného podvodu dle ust.
§ 210 odst. 2 - úmysl opatřit sobě nebo jinému prospěch Po subjektivní stránce se vyţaduje úmyslné zavinění, které musí zahrnovat všechny znaky potřebné pro naplnění některé z alternativ trestného činu podle § 210 odst. 2. 28
Úmysl zde však přesahuje objektivní stránku, neboť pachatel jedná v tzv. druhém úmyslu opatřit sobě nebo jinému prospěch. Zákon zde nespecifikuje povahu prospěchu, a proto můţe jít o prospěch majetkový i nemajetkový. V praxi však vzhledem k tomu, ţe jde o pojistný podvod, půjde především o majetkový prospěch ve formě plnění z pojištění nebo jiného obdobného plnění, a to ať uţ pro pachatele nebo jinou osobu. 7.
Pachatel skutkové podstaty trestného činu pojistného podvodu dle ust.
§ 210 odst. 1 a 2 Pachatelem zde můţe být kdokoli. Můţe to být především kterýkoli z účastníků pojistné smlouvy (pojistník či pojistitel). V praxi jím zpravidla bude pojistník nebo pojištěný, kterým přímo ustanovení § 14 zákona č. 37/2004 Sb. ukládá povinnost odpovědět pravdivě a úplně na všechny písemné dotazy pojistitele týkající se sjednávaného soukromého pojištění. To platí i v případě, ţe jde o změnu soukromého pojištění. Stejnou povinnost má pojistitel vůči pojistníkovi a pojištěnému. Pojištěný bude také nejčastěji pachatelem v souvislosti s likvidací pojistné události nebo při uplatnění práva na plnění z pojištění či jiné obdobné plnění. Pokud jde o pojistitele (pojišťovnu), přichází v úvahu trestní odpovědnost některé z fyzických osob v podstatě pouze při uzavírání nebo změně pojistné smlouvy, kdy můţe uvádět některé nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje, např. o pojistném plnění, nebo můţe zamlčet některé podstatné údaje z pojistných podmínek, které jsou podle § 4 odst. 4, 5 zákona č. 37/2004 Sb. součástí pojistné smlouvy. Pojistitelem můţe být v zásadě jen právnická osoba, neboť pojišťovna se sídlem na území České republiky můţe za podmínek stanovených zákonem č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, provozovat pojišťovací činnost, pokud jí Česká národní banka udělila povolení podle tohoto zákona, a proto je třeba vţdy zjišťovat, kdo z osob jednajících za pojistitele se konkrétně a jakým způsobem na spáchání trestného činu podle § 210 podílel. Pachatelem můţe však být i jiná osoba, která uvedla nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje nebo zamlčela podstatné údaje v souvislosti s uzavíráním nebo změnou pojistné smlouvy, v souvislosti s likvidací pojistné události, nebo při uplatnění práva na plnění z pojištění nebo jiné obdobné plnění (viz i shora). Můţe to být také některý z pojišťovacích zprostředkovatelů nebo samostatný likvidátor pojistných událostí.
29
Tím ustanovení § 210 odst. 1 umoţňuje postihovat i osoby, které nejsou přímými účastníky pojistného vztahu, ale jsou typickými subjekty dopouštějícími se této trestné činnosti (např. zmocněnce účastníků, popř. další osoby podílející se zejména na likvidaci nebo uplatnění práva na pojistné nebo jiné obdobné plnění). Spáchání trestného činu pojistného podvodu členem organizované skupiny K zvlášť přitěţující okolnosti jako člen organizované skupiny a spáchání činu osobou, která má zvláštní povinnost hájit zájmy poškozeného. Způsobení značné škody a škody velkého rozsahu Značnou škodou je škoda ve výši nejméně 500 000 Kč, coţ vyplývá z výkladového pravidla v § 138 odst. 1 pro určení hranic výše škody. Další vyšší hranicí je škoda velkého rozsahu. Škodou velkého rozsahu se rozumí škoda ve výši nejméně 5 000 000 Kč.“30
30
Šámal, P. a kol. Trestní zákoník, 1. vydání, Praha:C.H.Beck, 2009, str. 1878-1896
30
3
TŘÍDĚNÍ
A
SPECIFICKÉ
VLASTNOSTI
POJISTNÉHO PODVODU Pojistným podvodům čelí pojišťovny jiţ od dob svého vzniku, a to samozřejmě nikoliv pouze v České republice. Ministerstvo vnitra České republiky uvádí k odhadu nákladů na pojistná plnění, vyplacených v Evropě v důsledku pojistných podvodů následující: „Podle odhadu odborníků přijdou evropští pojistitelé každoročně, v důsledku pojistných podvodů, o částku větší než 10.000.000.000 EUR. Vývoj v ČR po roce 1989 kopíruje evropské trendy.31 Pojistné podvody, bez ohledu na jejich další podrobnější členění, mají určité společné specifické znaky. Jako příklad uvádím navýšení skutečně vzniklé škody, hlášení fiktivní pojistné události, falšování dokumentů či skutečností, úmyslné vyvolání pojistné události apod.
3.1 VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ PODVOD Pojistné podvody lze členit podle různých kritérií, členění z pohledu vnitřního a vnějšího podvodu je jedním z nich. „Pachatelem trestného činu pojistného podvodu může být kdokoliv a trestná je pouze úmyslná forma zavinění.“32 Odborné časopisy uvádí členění na: „tzv. vnitřní pojistný podvod a vnější pojistný podvod“.33 „Do vnitřních pojistných podvodů jsou zapojení zaměstnanci pojistitele, kdy nejčastějším případem je přijetí úplatku pracovníkem pojistitele s cílem ve svůj prospěch poškodit svého zaměstnavatele a obohatit pojistníka.“34 K tomuto, v literatuře popsaném případu, je nezbytné konstatovat, ţe na straně pojistitelů došlo v uplynulých patnácti letech k podstatné změně organizační struktury, mj. za účelem eliminace moţnosti ovlivnění výsledku likvidace škodné události předáním úplatku 31
Webové stránky ministerstva vnitra, dostupné na http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/prevence/zpravy/2004/centrum.html 32 KUCHTA, J. Trestní právo hmotné, str. 94 33 PORADA, V., PRŠAL, V., Pojistné rozpravy, str. 46 34 BALOUN, V. Finanční kriminalita v České republice, str.83
31
některému pracovníkovi pojistitele. Do procesu likvidace škody se obvykle zapojují pracovníci vnější sluţby (prodejní poradci), resp. pracovníci klientského call centra, kteří přebírají hlášení škod, technici, kteří prohlíţejí škody, likvidátoři, kteří pracují s podklady vnější sluţby, resp. call centra a podklady techniků a revizoři, kteří výsledky práce likvidátorů kontrolují. Vnější podvod je páchán osobou vně pojistitele, bez účasti pracovníků pojistitele, nejčastěji pak klientem. Odborná literatura také zmiňuje, ţe: „různých forem nápomoci k pojistným podvodům se dopouští i zástupci státních orgánů – policistů, hasičů a dalších.“35 Pachatelem trestného činu pojistného podvodu nemusí být nutně pojistník, pojištěný, tedy předpokladem není nezbytně smluvní vztah s pojistitelem, jak plyne např. u rozhodnutí Nejvyššího soudu č. 7 Tdo 1251/2010.36
3.2 TYPY POJISTNÝCH PODVODŮ Pojistný podvod lze nalézt ve všech typech pojištění: „Nejznámější případy se týkají velkých pojistných rizik, souvisejících s námořní, leteckou či jinou dopravou – např. pojištění neexistujícího nákladu, úmyslné ztroskotání apod., v současné době pak např. s kamionovou dopravou.“37 V kapitole 3.1 této práce uvádím členění podvodu na vnitřní a vnější. Členění na vnitřní a vnější pojistný podvod se opírá o zařazení osoby pachatele do skupiny uvnitř či vně struktury pojistitele. Škodové a obnosové pojištění - typy pojistných podvodů se odvíjejí od skutečnosti, zda jsou páchány v oblasti škodového nebo obnosového pojištění. Předmětem škodového pojištění je soukromé pojištění, jehoţ účelem je náhrada škody, vzniklé v důsledku pojistné události. Jako typický podvod ve škodovém pojištění tak lze uvést navýšení skutečně vzniklé škody, hlášení fiktivní pojistné události, falšování dokumentů či skutečností, úmyslné vyvolání pojistné události. Zatímco v obnosovém pojištění, tedy soukromém pojištění, jehoţ účelem je získání obnosu, tj. dohodnuté finanční částky v důsledku pojistné události ve výši, která je nezávislá na vzniku nebo rozsahu škod, je obvyklým typem pojistného podvodu kupř. skutečnost 35
BALOUN, V. Finanční kriminalita v České republice, str. 83 Rozhodnutí NS č. 7 TDO 1251/2010, zdroj NSOUD.CZ 37 ČEJKOVÁ, V. Pojišťovnictví, str. 156 36
32
zatajení nebo zkreslení zdravotního stavu při uzavírání smlouvy o ţivotním a úrazovém pojištění.
3.2.1 Pojištění dopravních prostředků Nejobvyklejším typem podvodu je navýšení skutečně vzniklé škody. Tato varianta připadá do úvahy zejména v případech škod z neţivotního pojištění. Pojistník nebo poškozený uplatní nárok na náhradu škody, která na jeho majetku reálně vznikla. Při prohlídce rozsahu škody však deklaruje vyšší rozsah škody, neţ ten, který při škodné události vznikl, popř. deklaruje skutečný rozsah škody, ale faktura za opravu majetku obsahuje takové poloţky, které neodpovídají obvyklým cenám materiálu či práce. Jde-li o smluvní vztah pojistníka a pojistitele a součástí podmínek pojištění je sjednaná spoluúčast pojistníka na vzniklé škodě, není neobvyklý poţadavek pojistníka, směřovaný autoservisu, na navýšení fakturované částky právě o částku sjednané spoluúčasti. Uhradí-li pak pojistitel pojistné plnění, na základě plné moci pojistníka, pojistné plnění přímo autoservisu, a neodhalí-li pojistitel zmíněné navýšení, nepoţaduje potom autoservis od pojistníka jiţ ţádný doplatek plnění. Velmi frekventovaným typem podvodu je případ, ve kterém pojistník nebo pojištěný uplatňuje v souvislosti s reálně vzniklou škodou na majetku ještě i jiné poškození téhoţ majetku, které však majetek vykazoval jiţ před vznikem události, která byla impulsem k uplatnění nároku na náhradu škody u pojistitele. V oblasti pojištění motorových vozidel jsou to obvykle různá provozní poškození či opotřebení, která vozidlo vykazovalo jiţ před vznikem škody (např. odřený nárazník, poškrábaný lak či promáčklé plechy). Oblastí, ve které pojistné podvody tvoří, podle odhadů pojišťoven, převáţnou většinu z pojistitelům hlášených případů, jsou nároky na náhradu škod na čelních sklech vozidel uplatňované poškozenými z titulu pojištění odpovědnosti provozu vozidel. Podmínky a rozsah pojistné ochrany v oblasti pojištění odpovědnosti provozu motorových vozidel upravuje zákon č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti provozu vozidla v platném znění a zákon č. 40/1964 Sb. v platném znění. Škody („čočky“, praskliny) na sklech vozidel obvykle vznikly za jiných okolností, neţ těch, které „poškození“ uvádí pojistitelům. Podmínkou pro úhradu pojistného plnění pojistitelem
33
z titulu pojištění odpovědnosti provozu vozidla je prokázání skutečnosti, ţe škoda na poškozeném vozidle byla způsobena provozem vozidla, pojištěného u pojistitele. Jak vyplývá z ustanovení § 6 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. v platném znění: „důkazní břemeno na straně poškozeného.“38 Řidič poškozeného vozidla, i v případě, ţe ke škodě na skle vozidla dojde při jeho provozu, obvykle netuší, ani nemůţe, odkud odlétl kámen, který sklo jeho vozidla rozbil. Pokud záleţitost uzavře způsobem, jehoţ závěrem je skutečnost, ţe není schopen rozeznat, odkud kámen do skla jeho vozidla odlétl a kdo je tedy za vznik škody na skle jeho vozidla odpovědný, měl by škodu na skle uhradit z vlastních zdrojů. Alternativou je dopustit se pojistného podvodu. V provozu vytipovat a označit jako „škůdce“ libovolné vozidlo, vyzvat jeho řidiče k zastavení a přimět jej k tomu, aby odsouhlasil, ţe je za vznik škody odpovědný. Nebo se řidič poškozeného vozidla dohodne se svým příbuzným (nikoli však manţelkou či osobou, ţijící ve společné domácnosti – v takovém případě by šlo o výluku z pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, dle příslušných ustanovení zákona o pojištění odpovědnosti č. 168/1999 Sb.) či známým, který škodu oznámí své pojišťovně a postaví se do role „škůdce“. „Poškozenému“ se nabízí také varianta vyuţití nabídky některého autoservisu, zabývajícího se opravami a výměnami automobilových skel, který zajistí vyřízení případu s pojistitelem i vč. „obstarání škůdce“. V oblasti pojištění dopravních prostředků se dále vyskytují pojistné podvody, spočívající v uplatnění fingovaného odcizení dopravního prostředku. Odborná literatura označuje tento případ jako: „typ pojistného podvodu, kde výše škody, způsobená pojistiteli je již obvykle většího rozsahu, zároveň případy, kdy již nelze vyloučit napojení pachatelů na organizovaný zločin.“39 Z oficiálních statistik Ministerstva vnitra České republiky plyne, ţe: „Počet odcizení celých vozidel na území České republiky v posledních letech klesá, organizované skupiny pachatelů se s největší pravděpodobností posouvají mimo území České republiky.“40
38
BUŠTA, P., PŘIKRYL, V. Zákon č. 168/1999 Sb. O pojištění odpovědnosti provozu vozidel, § 6 – rozsah pojištění odpovědnosti 39 BALOUN, V. Finanční kriminalita v České republice, str. 80, str.83 40 Webové stránky Ministerstva vnitra, dostupné na http://www.mvcr.cz/clanek/bezpecnost-a-prevencekradeze-motorovych-vozidel.aspx
34
Pojistným podvodem, respektive neoprávněnou výplatou pojistného, jsou také případy oznámení škody, spočívající v odcizení vozidla, u něhoţ bylo deklarováno jeho zabezpečení, kterým však nebylo vozidlo ve skutečnosti vybaveno.41 Pojistným podvodem, kterému se pojistitelé v posledních letech úspěšně brání v souvislosti se zaváděním moderních technologií při vstupu do pojištění, je pojištění poškozeného vozidla s úmyslem uplatnit po sjednání pojištění nárok na náhradu škody, resp. tzv. zpětné pojištění (pojištění po škodě). Důvodem úspěšného boje proti popsanému typu podvodu je on-line uzavírání pojistných smluv přes internet v kombinaci s povinnými prohlídkami vozidel při vstupu do pojištění.42 Jako zvláštní kapitolu pojistných podvodů lze, s odkazem na odbornou literaturu, uvést úmyslně vyvolané škody na majetku, obvykle dopravních prostředcích. Ve vztahu k došetření pojistného podvodu se jedná o poměrně komplikované případy, protoţe pojistitel je nucen došetřit kompatibilitu i „plauzibilitu“43 střetu a často je nezbytné pojistitelem objednat pro účely došetření otázky kompatibility a plauzibility střetu znalecké posudky.44 Pachatelé tohoto typu pojistných podvodů se snaţí buď zakrýt předchozí poškození vozidla, nebo je pro vznik škody pouţito takového vozidla, u nějţ se uvaţují vysoké náklady na výměnu dílů, a zároveň je střet veden s takovým důrazem či razancí, aby byl pachatel schopen zajistit „pouze“ opravu dílů (a přitom mohl po pojistiteli nárokovat úhradu výměn dílů, ať jiţ formou rozpočtu nákladů na opravu, či po předloţené neoprávněně vystavené faktury za opravu, ve které jsou výměny dílů deklarovány). Pojistitelé v této souvislosti řešili v minulých letech dopravní nehody, vyvolané provozem vozidel, řízených V.T., který úmyslně vyhledával v provozu takové situace, kdy provozem svého vozidla zapříčinil dopravní nehody. Výsledkem dohody účastníků byla nicméně ta skutečnost, ţe V.T. je poškozeným, a za vznik dopravní nehody neodpovídá. Šlo např. o situace, ve kterých V.T., poté, co vytipoval málo frekventovanou komunikaci, vyčkával na hlavní pozemní komunikaci, v blízkosti kříţení s vedlejší pozemní komunikací, příjezdu vozidla po vedlejší pozemní komunikaci. V době, kdy se vozidla měla míjet způsobem, při kterém vozidlo, jedoucí po vedlejší pozemní komunikaci, dá přednost vozidlu jedoucímu po 41
Webové stránky Ministerstva vnitra, dostupné na http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/prevence/zpravy/2004/centrum.html 42 Webové stránky CEBIA, dostupné na http://www.cebia.cz/cz/vinfoto-fotodokumentace-vozidla 43 „Plauzibilita“ – výklad pojmu: „přijatelnost, technická přijatelnost střetu“ 44 RÁBEK, V., Vybrané postupy analýzy dopravních nehod, sborník převzatých cizojazyčných publikací, str. VIII
35
hlavní pozemní komunikaci, V.T., jedoucí po hlavní pozemní komunikaci, sníţil rychlost svého vozidla a vybídl řidiče k průjezdu křiţovatkou. Poté, co se řidič, vyjíţdějící z vedlejší pozemní komunikace rozjel a dostal se s vozidlem do prostoru křiţovatky, se V.T. rozjel a narazil do druhého vozidla. Poté obvykle agresivním verbálním způsobem přiměl druhého účastníka k podpisu Evropského záznamu o dopravní nehodě, na kterém druhý účastník stvrdil, ţe vjel do křiţovatky z vedlejší pozemní komunikace, nedal přednost v jízdě účastníkovi, jedoucímu po hlavní pozemní komunikace a uznal svoji odpovědnost za vznik škody. V.T. následně uplatnil nárok na náhradu škody na svém vozidle z odpovědnosti provozu druhého účastníka. Předloţil odpovědnostní pojišťovně výpočet výše škody v expertním systému, a ţádal úhradu pojistného plnění formou rozpočtu nákladů na opravu. Vozidlo následně opravil za pouţití starších či neoriginálních dílů, způsobem oprav poškozených dílů namísto jejich výměn apod., a pokračoval v páchání trestné činnosti. Do doby, neţ bylo na V.T. podáno trestní oznámení, byl účastníkem více neţ 50-ti dopravních nehod, ke kterým došlo buď popisovaným způsobem, nebo ï jinou formou, avšak vţdy s tím společným znakem, ţe pojistiteli při uplatnění nároku na náhradu škody předloţil Evropský záznam, ze kterého plynulo, ţe V.T. je poškozeným (např. předjetí jiného vozidla, zařazení se před takové vozidlo a následné prudké intenzivní brţdění, po kterém následoval náraz jiného vozidla do zadní části vozu, řízeného V.T. Jako důvod intenzivního brţdění bylo např. uvedení informace o vběhnutí zvířete před vozidlo apod.). Pojistiteli jsou řešeny případy škod, jejichţ charakter (stopy poškození) neodpovídají popisu jejich vzniku. Pokud bylo vozidlo v okamţiku sjednání pojištění v pořádku (prošlo povinnou prohlídkou a nevykazovalo stopy poškození), jeví se jako pravděpodobný důvod ohlášení jiného popisu vzniku škody skutečnost, ţe uvedení reálného důvodu by vedlo k odmítnutí plnění pojistitelem. Důvodem odmítnutí mohou být řízení vozidla pod vlivem alkoholu, jízda bez platného řidičského průkazu, účast na organizovaném závodě apod.45 O typu pojistného podvodu, pro který je typická ta skutečnost, ţe stopy poškození na předmětu pojištění neodpovídají popisu vzniku škody je detailně pojednáno v kapitole 5 této práce.
45
UNIQA pojišťovna, a.s. Všeobecné pojistné podmínky pojištění vozidel – zvláštní část, str. 11
36
Specifickou skupinou účastníků, kteří, v plné moci poškozených, komunikují s pojistiteli případy škodných událostí, jsou tzv. „lovci nehod“, někdy interně pojistiteli nazývaní jako „crashhunteři“46. Společnosti, zabývající se tzv. „pomocí“ poškozeným po dopravních nehodách. Jde o společnosti, jejichţ předmětem podnikání je zprostředkování oprav a zajištění náhradních vozidel pro poškozené z pojištění odpovědnosti provozu vozidla. Samy obvykle ani opravy ani zápůjčky nerealizují, ale opravy i zápůjčky zprostředkovávají. Dokud to zákon o pojištění odpovědnosti provozu vozidla č. 168/1999 Sb. umoţňoval, uplatňovali (za předání podkladů pojistiteli) také nárok na úhradu nákladů, spojených s právním zastoupením poškozeného. Od r. 2006, díky novele zákona č. 168/1999 Sb., tato praxe jiţ moţná není a úhrada nákladů, spojených s právním zastoupením poškozeného, je umoţněna pouze v souvislosti uplatňováním nároků na náhradu škody na zdraví poškozeného nebo v případě marného uplynutí lhůty, která je pojistiteli stanovena jako maximální pro vyřízení nároků poškozeného. Sporné jednání uvedených společností spočívá v nadhodnocení obvyklých nákladů na opravu a zejména obvyklých nákladů na zapůjčení náhradního vozidla (denní sazba půjčovného), ale i praktiky jako umělé prodluţovány doby opravy, a v souvislosti s prodlouţením doby opravy také navýšení fakturovaných poloţek, týkajících se zápůjčky náhradního vozidla. Není neobvyklé, ţe náklady na půjčovné převyšují samotnou skutečnou škodu na vozidle. Stejně tak není neobvyklé, ţe zápůjčka realizována není, a přesto je vystaven doklad za její realizaci.
3.2.2 Pojištění majetku a odpovědnosti. I v oblasti pojištění majetku je nejčastějším typem pojistného podvodu případ, kdy pojistník navýší ať jiţ rozsah nebo částku skutečně vzniklé škody, objevují se případy antedatování smluv, či případy, ve kterých je majetek zbytkové hodnoty pojištěn na vysoké pojistné částky, které jsou následně, v rámci řešení škodné události, nárokovány. „Časté jsou případy fingování nebo kamuflování krádeží v bytech nebo např. úmyslné zapálení staveb nebo jiných věcí, zejména pak v zemědělství.“47
46
Crashhunter – slangové označení pro tzv. „lovce nehod“, tj. fyzickou nebo právnickou osobu, jejímž cílem podnikání je zisk z oprav a zápůjček náhradních vozidel po dopravních nehodách, kdy předpokladem pro takovou skutečnost je být co nejdříve (jako první) u dopravní nehody a prodat poškozenému své služby. 47 ČEJKOVÁ, V. Pojišťovnictví, str. 157
37
Nepochybně je obecně znám učebnicový příklad pojistného podvodu, spočívající v rychlém uzavření pojistky a následném úmyslném zapálení vlastní stodoly.48 Opakují se případy vícenásobného uplatnění nároku na náhradu reálně vzniklé škody u více pojišťoven současně. Pojišťovna Generali zveřejnila případ majitelky nehtového studia, která ohlásila škodu na koţené sedačce v hodnotě 60tis Kč, s tím, ţe sedačku poškodila její dcera. Pojišťovně se však podařilo prokázat, ţe totoţné poškození uplatnila a inkasovala majitelka nehtového studia u jiné pojišťovny jiţ rok před údajným vznikem škody, jejíţ nárok byl uplatňován u Generali49 Jsou zaznamenávány také případy uplatnění nároků na náhradu škod, vzniklých úmyslným zatopením objektu s cílem inkasovat plnění za údajně vodou poškozený majetek, který však byl poškozen jiţ dříve, popř. se v objektu nenacházel. Podvody se bohuţel objevovaly i v době ničivých ţivelných katastrof, jakými byly povodně. V odpovědnostním pojištění lze najít řadu případů uplatnění nároku na náhradu škod z pojištění takových osob, které nejsou za vznik škod odpovědné. Takovým uplatněním nároků obvykle předcházely neúspěšné pokusy „poškozených“ o inkasování plnění z jejich majetkových pojištění, popř. „poškození“ majetkové pojištění neměli.50
3.2.3 Ţivotní a úrazové pojištění Také u pojištění osob lze popsat celou řadu případů, souvisejících s fingovanými úrazy, umělým zhoršováním zdravotního stavu či posuzování následků tělesného poškození. Ale také sebepoškozování nebo dokonce úmyslné usmrcení pojištěné osoby s cílem získání pojistného plnění.51 Pojistitelé se, obdobně jako v případech majetkových pojištění, snaţí eliminovat rizika jiţ při vstupu do pojištění. Není výjimkou, ţe zájemce o pojištění má tendenci do pojištění vstoupit jiţ s vědomím toho, ţe jeho zdravotní stav je takový, ţe je předpoklad hlášení škodné události, v době krátce po pojištění (např. plánovaná operace apod.) 48
BALOUN, V. Finanční kriminalita v České republice, str. 83 Webové stránky RUČENÍ.CZ, dostupné na http://www.ruceni.cz/zpravy/finance/306856-pojistne-podvodynadale-skokove-rostou/ 50 ČEJKOVÁ, V. Pojišťovnictví, str. 157 51 ČEJKOVÁ, V. Pojišťovnictví, str. 157 49
38
Opakují se také případy klientem předloţeného padělaného dokladu za ošetření v zahraničí, které však klient nepodstoupil, nebo mělo jinou povahu. Kdyţ pak pojistitel případ prověří, lze dospět k závěrům, nejen v tom smyslu, ţe došlo k padělání dokumentů, ale také např. k informacím, ţe zdravotnické zařízení, ve kterém mělo k ošetření dojít, vůbec neexistuje.52 Dochází také ke zneuţití pojištění denních dávek v době pracovní neschopnosti.
52
Webové stránky Finanční noviny, ekonomický server ČTK, dostupné na http://www.financninoviny.cz/zpravodajstvi/zpravy/pojistovny-letos-odhalily-rekordni-pocet-pojistnychpodvodu/699205?utm_source=rss&utm_medium=feed
39
4
PROBLEMATIKA POJISTNÉHO PODVODU Z POHLEDU POJISTITELŮ
„Hodnota pojistných podvodů odhalených pojišťovnami v loňském roce dosáhla hranice bezmála 840 milionů Kč. Specializované útvary pojišťoven prošetřovaly v loňském roce přes 6600 podezřelých škodných událostí, o 30 % více než v roce 2010. Celková výše hodnoty prokázaných pojistných podvodů významně stoupla z předloňských 625 milionů Kč o celých 34 %. Největší počet pojistných podvodů byl již tradičně odhalen v pojištění motorových vozidel. Pojišťovny v této oblasti prošetřovaly o 47 % podezřelých případů více než v předchozím období, přičemž poklesla uchráněná hodnota na jeden odhalený případ. Nejvyšší hodnoty prokázaly pojišťovny za loňský rok vůbec poprvé v oblasti pojištění majetku a odpovědnosti, kde celková výše prokázané hodnoty meziročně stoupla o 58 %. Tento nárůst byl do značné míry zapříčiněn odhalením několika závažných případů pojistného podvodu v pojištění podnikatelů, ve kterém nárokované hodnoty dosahují zpravidla vysokých částek. Poměrně značný nárůst hodnoty odhalených pojistných podvodů vykázaly pojišťovny také v pojištění osob, kde celkovému počtu 1 046 odhalených případů odpovídala prokázaná hodnota překračující částku 82 milionů Kč.“53 „Podle světových statistik patří mezi podvody zhruba každý sedmý případ, který klient pojišťovnám ohlásí. Během tří čtvrtletí roku 2011 odhalili detektivové České pojišťovny pojistné podvody za více než 261 mil. Kč. Překonali tak rekord roku 2010, kdy ve srovnatelném období zachránili 253 mil. Kč. Také v Allianz počty odhalených pojistných podvodů během devíti měsíců roku 2011 v porovnání s rokem předchozím stouply. Zatímco do září 2010 řešili detektivové kvůli podvodům 660 případů za 60 mil. Kč, v roce 2011 se již ve stejném období věnovali 1067 případům a odhalili podvody za více než 71 mil. Kč. Kooperativa za tři čtvrtletí prošetřovala přes 500 událostí v celkové hodnotě přes 120 mil. Kč. Proti roku 2010 jde o nárůst o 10%.“ 54
53
Webové stránky O pojištění, dostupné na http://www.opojisteni.cz/rizika/cap-pojistovny-maji-novy-nastrojna-boj-s-podvodniky/ 54 Webové stránky FP finanční poradce, dostupné na http://www.zfp-preisler.cz/novinky/monitoring-tisku-za42-tyden-2011-a2095971
40
4.1 ŠETŘENÍ ŠKODNÝCH UDÁLOSTÍ Proces likvidace škod probíhá následujícím způsobem. Pojistiteli je nejprve ohlášen vznik škodné události, pojistitel následně zajistí dokumentaci rozsahu vzniklé škody (jde-li o škodu na majetku, a zároveň se nejedná o odcizení věci) a doţádá nezbytné dokumenty, potřebné k určení právního základu nároku na náhradu škody. Tzv. příznaky spornosti, jejichţ výčet je dán interní směrnicí pojistitele, vydanou takovým útvarem pojistitele, který se šetřením sporných škod zabývá, jsou vyhodnocovány jak pracovníky – likvidátory, techniky pojistitele, tak jsou vyhodnocovány systematicky prostřednictvím automatizovaných systémů, které pojistitelé pouţívají. Jiţ z prvotního, telefonického či písemného hlášení vzniku škody lze vytěţit určité příznaky spornosti. Součástí preventivních opatření pojišťoven v boji s pojistnými podvody jsou zejména školení vlastních zaměstnanců, tak, aby tito byli schopni rozeznat jednání pojistníka nebo poškozeného, typické pro případy pojistného podvodu. Podstatné je osvojit si schopnost rozeznání příznaků spornosti, tzv. indikátorů pojistného podvodu. Indikátory se rozumí takové faktory pojistné události, které signalizují, ţe událost můţe být sporné, podvodná. Identifikace potenciálního pojistného podvodu se můţe objevit v kterékoliv fázi šetření škodné události. Indikátory dělíme podle jejich vztahu k pojistné smlouvě a pojistníkovi nebo pojištěnému. Můţe jít o indikátory: „z průběhu pojištění, osobní indikátory, dokumentační indikátory a další, typické vždy pro konkrétní druh pojištění.“55 Pramenem informací o spornosti konkrétního řešeného případu škodné události můţe být také Policie České republiky, resp. orgány policie obecně, bez ohledu na to, zda šlo o událost, jejímţ místem vzniku byla Česká republika, či nikoliv, která, na základě informace o skutečnosti existence smluvního vztahu pojistníka a pojistitele, vznáší dotazy v tom smyslu, zda jiţ bylo z pojistné smlouvy plněno, jaká výše škody je pojistníkem nárokována, resp. pojistitelem vypočtena a další. V případě, ţe je následně státním zástupcem podána obţaloba na pojistníka či pojištěného, připojuje se obvykle pojistitel k trestnímu řízení se svým nárokem na úhradu škody, která mu do té doby vznikla. Podrobněji je o pramenech informací
55
PORADA, V., PRŠAL, V., Pojistné rozpravy, Vyšetřování trestného činu pojistného podvodu, str. 47-51
41
o spornosti případu, spočívajících v informacích Policie České republiky, pojednáno v kapitole 5 této práce. Útvar vnitřního auditu, jehoţ součástí jsou také obvykle detektivové pojišťoven, vydává instrukce a směrnice, pořádá školení a semináře pro ty pracovníky pojišťoven, kteří se mohou s pojistným podvodem setkat, a kteří tak mohou být prvními, kdo detektivům spornost konkrétního případu škodné události iniciuje. Mimo to pracují detektivové se software, napojeným na databázi pojistných smluv a škodných událostí, který automatizovaně vyhodnocuje příznaky spornosti bez toho, aby tyto musely být reportovány. Šetřením sporné škodné události je pověřen detektiv pojišťovny, na šetření pak obvykle spolupracuje likvidátor škodné události nebo technik, který fyzicky zajišťuje prohlídku předmětu pojištění. Výsledkem šetření sporné škodné události pojistitelem mohou být: -
odmítnutí plnění v případě, kdy je pojistitelem spornost prokázána,
-
odmítnutí plnění v případě, kdy je pojistitelem spornost prokázána a podání trestního oznámení,
-
ukončení platnosti pojistné smlouvy v případě, kdy je pojistitelem spornost prokázána,
-
uzavření dohody o narovnání, v případě, kdy není moţné označit případ škodné události za sporný, ale sporné zůstávají některé skutečnosti případu,
-
uzavření škodné události úhradou pojistného plnění, v případě, kdy se nepotvrdilo, ţe by škodná událost nesla znaky pojistného podvodu, popř. se nepodařilo spornost prokázat
Trestní oznámení na konkrétního pachatele není aţ tak obvyklým nástrojem, který by komerční pojistitelé v praxi pouţívali. Z celkového pohledu na počty šetřených sporných škod se jedná o max. jednotky procent, a týká se zejména případů, ve kterých je podezření, ţe za pojistným podvodem nebo pojistnými podvody stojí organizovaná skupina pachatelů. Naopak není neobvyklé, ţe pojistitel znemoţní pachateli pojistného podvodu znovu u stejného pojistitele uzavřít smlouvu o pojištění, a to nejen u produktu, u kterého byla spornost prokázána, ale i v případech zájmu o jiný typ pojištění (resp. v případech povinně smluvního pojištění je základní sazba pojistného násobně navýšena).
42
Příklad indikátorů sporné škody: -
„několik škod během krátkého období,
-
absence pojistné historie a minulých pojištění,
-
přerušení pojištění,
-
časté změny pojistitelů,
-
zatajení dřívějších postihů,
-
zatajení škodního průběhu,
-
pozdní placení pojistného nebo neplacení pojistného,
-
tlak na rychlou výplatu pojistného plnění,
-
neobvyklá informovanost o rozsahu pojistného krytí a vzniku škod,
-
absence nebo naopak přemíra stvrzenek,
-
pozměněné dokumenty,
-
sporná autentičnost dokumentů,
-
předložení fotokopii dokladů,
-
nedávné ohodnocení majetku nebo věcí,
-
dokumentace pochází z různých zdrojů, ale ty obsahují podobný rukopis, typ písma, případně stejné pravopisné chyby,
-
pozdní placení pojistného nebo neplacení pojistného“56
4.2 IDENTIFIKÁTORY POJISTNÉHO PODVODU DLE TYPU POJIŠTĚNÍ „Indikace potencionálního pojistného podvodu se může uskutečnit v jakékoliv fázi šetření škodné události a existuje mnoho identifikátorů, které umožní, aby byla sporná událost rozeznána.“57 V další části kapitoly je uvedeno podrobnější členění.
56 57
PORADA, V., PRŠAL, V., Pojistné rozpravy, Vyšetřování trestného činu pojistného podvodu, str. 47-48 PORADA, V., PRŠAL, V., Pojistné rozpravy, Vyšetřování trestného činu pojistného podvodu, str. 51
43
4.2.1 Pojištění dopravních prostředků Některé indikátory spornosti u škod z pojištění dopravních prostředků: -
„propadlá technická prohlídka nebo v blízké době vyprší její platnost,
-
vozidlo nalezeno shořelé,
-
neúplná nebo sporná dokumentace o vozidle,
-
najetý vysoký počet kilometrů, špatný stav,
-
předchozí vlastnictví, způsob koupě je sporný nebo nejasný,
-
vozidlo je na prodej v době vzniku škody,
-
najaté vozidlo bylo součástí nehody,
-
všechny sady klíčů nejsou dostupné nebo nejsou originální,
-
typ vozidla neodpovídá životnímu stylu pojištěného nebo jeho současným potřebám,
-
sporné užití vozidla v době vzniku škodné události,
-
vniknutí do vozidla je v rozporu s uvedenými okolnostmi,
-
údajné selhání bezpečnostního systému,
-
značné poškození nebo nepojízdné vozidlo bylo odtaženo z místa nehody, ale nebyl účtován žádný poplatek za odtažení,
-
relativně nízký věk držitele vozidla“58
4.2.2 Pojištění majetku Sporné události se mohou týkat jak nemovitého majetku, tak majetku, který je předmětem pojištění domácnosti. Některé indikátory spornosti u škod z pojištění majetku: -
„předešlé obdobné škody,
-
pojištění je sjednáno s minimem výluk,
-
nemovitost je na prodej,
-
změna životního prostředí, v sousedství se staví silnice, průmyslový podnik, což ovlivňuje atraktivitu a cenu,
58
-
nedávno obydlená nemovitost,
-
jsou pojišťovány staré a nemoderní předměty,
PORADA, V., PRŠAL, V., Pojistné rozpravy, Vyšetřování trestného činu pojistného podvodu, str. 51
44
-
škody vzniklé za náhodných a neobvyklých okolností,
-
škoda se omezuje na předměty bez sentimentální (osobní) hodnoty,
-
důsledky územního rozhodnutí a stavebního povolení – stavební uzávěra,
-
ztráta pouze jednoho cenného předmětu – je snadné „zinscenovat“ škodu,
-
v době škody není přítomna rodina pojištěného ani oblíbená domácí zvířátka,
-
nadpojištění – tj. pojištění věci na vyšší hodnotu než ve skutečnosti mají,
-
absence násilného vniknutí nebo úniku,
-
nepředložení návodů k použití, instrukčních manuálů a dokladů,
-
škoda na jednotlivém odcizeném nebo poškozeném předmětu je vysoké hodnoty,
-
pojištěný se vyjadřuje k odcizeným předmětům velmi vágně, nepřesně nebo naopak velmi precizně – zamlžuje skutečný problém,
-
pojištěný se vyhýbá kontaktu s pracovníky pojišťovny,
-
pojištěný horlivě usiluje o kompromis s cílem rychlé výplaty pojistného plnění,
-
vzniklá škoda je neslučitelná s okolnostmi, které ji doprovázejí – nemohla tak proběhnout,
-
škoda je neslučitelná s životním stylem pojištěného, pojistníka,
-
nedostatek nebo příliš velké množství svědků pojistné události a odcizených nebo poškozených věcí,
-
předměty již byly nahrazeny nebo opraveny,
-
selhání bezpečnostního zařízení,
-
předměty byly nedávno zděděné,
-
předměty jsou stále v záruční lhůtě výrobce,
-
drahé předměty získané darem“59
4.2.3 Ţivotní a úrazové pojištění Některé indikátory spornosti u škod z ţivotního a úrazového pojištění:
59
-
„nedávný nárůst pojistných částek,
-
plnění a náhrady jsou v rozporu se zaměstnáním,
-
časté změny pojistitele,
-
existence dalšího pojištění,
-
chybí lékařské potvrzení,
PORADA, V., PRŠAL, V., Pojistné rozpravy, Vyšetřování trestného činu pojistného podvodu, str. 48-49
45
60
-
neslučitelnost poranění s daným popisem,
-
chybí doklady o zaměstnání/výdělcích,
-
zranění nebo újma na zdraví je v rozporu s uvedenými příčinami a okolnostmi,
-
žádní nebo přehorliví svědci,
-
ve spěchu přiznaná odpovědnost,
-
chybí další nároky ze stejné nehody,
-
sporná zdravotnická dokumentace,
-
invalidita neodpovídá běžným znakům invalidity,
-
poškozená strana zaměstnává sama sebe,
-
chybí doklad o výdělcích“60
PORADA, V., PRŠAL, V., Pojistné rozpravy, Vyšetřování trestného činu pojistného podvodu, str. 48
46
5
KAZUISTIKA
Předmětem následující kapitoly je shrnutí informací a podkladů konkrétního, UNIQA pojišťovnou řešeného případu škodné události na motorovém vozidle, v průběhu jehoţ řešení byly šetřením pojistitele zjištěny příznaky spornosti a případ byl dále řešen v reţimu škody, vykazující příznaky pojistného podvodu.
5.1 UZAVŘENÍ POJISTNÉ SMLOUVY Pojistník s pojistitelem uzavřeli smlouvu o havarijním pojištění vozidla Opel Zafira dne 26.4.2007. Vozidlo bylo jeho provozovatelem pořízeno prostřednictvím leasingové společnosti CAC Leasing, a.s. (pojištěný). Provozovatelem vozidla byl pan M.S. z Horní Suché (pojistník). Vozidlo bylo pojištěno na pojistnou částku ve výši nové ceny vozidla, tj. 549.479,- Kč, se spoluúčastí klienta na škodě ve výši 10% z pojistného plnění, minimálně však 10.000,- Kč. Pojištění bylo uzavřeno ve variantě Komplet, tedy s krytím všech obvyklých pojistných nebezpečí, jakými jsou: dopravní nehoda, vandalismus, odcizení (včetně i odcizení části) vozidla, pád/náraz věci ţivé či neţivé, ţivelné události.
5.2 OHLÁŠENÍ ŠKODNÉ UDÁLOSTI Dne 14.4.2009 byla pojistiteli pojistníkem telefonicky ohlášena škodná událost na vozidle Opel Zafira, ze dne 12.4.2009. Jako příčina vzniku škody byla uvedena skutečnost poškození zaparkovaného vozidla. V průběhu telefonátu pana M.S. s operátorem klientské linky pojistitele, byl dohodnut termín prohlídky rozsahu škody na vozidle technikem, pověřeným pojistitelem. Pojistníkovi byl dne 15.4.2009 odeslán registrační dopis (Oznámení o registraci škodné události), ve kterém byl pojistník informován o zahájení šetření škodné události, nutnosti doloţení podkladů, potřebných pro její došetření a lhůtě dle příslušných ustanovení zákona o pojistné smlouvě č. 37/2004 Sb., stanovené jako maximální pro došetření škodné události pojistitelem.
47
Prohlídka rozsahu škody proběhla dne 17.4.2009. Výsledkem šetření technika, pověřeného pojistitelem, byla jednak dokumentace rozsahu škody na vozidle, výpočet nákladů na opravu, kalkulovaný na částku 76.365,- Kč a informace pro likvidátora v tom smyslu, ţe dle názoru technika neodpovídá rozsah škod na vozidle popisu jejího vzniku pojistníkem. Z dokumentace jsou patrné stopy výrazného poškození celého boku vozidla, táhnoucí se po levé straně, a to od levého předního blatníku, přes levé přední kolo, oboje dveře, levé zadní kolo k levému zadnímu blatníku a levé zadní lampě. Likvidátor škodné události, označil případ, po doručení výsledku prohlídky technika, pověřeného pojistitelem, za sporný a předal jej k prověření detektivům útvaru vnitřního auditu. Součástí informací o vzniku škody, z telefonického hlášení ze dne 14.4.2009, byla také informace pojistníka o tom, ţe vznik škody na vozidle byl ohlášen Policii České republiky. S ohledem na skutečnost, ţe ke škodě došlo na území města Havířova, provedl šetření dopravní nehody Dopravní inspektorát v Karviné.
5.3 ŠETŘENÍ POLICIE Policistům Dopravního inspektorátu v Karviné, které M.S. dne 12.4.2009 k poškozenému zaparkovanému vozidlu Opel Zafira, bylo oznámeno, stejně jako posléze pojistiteli, ţe ke škodě na Opelu došlo v době, kdy toto bylo odstaveno. Konkrétně bylo policistům do protokolu uvedeno: „Dne 11. dubna kolem 21.20 hod. jsem zaparkoval vozidlo Opel Zafira na parkovišti, přilehlém k ulici Mládeţnické a to přední částí vozidla směrem k ulici 17. listopadu. Vozidlo bylo zaparkováno na posledním místě předmětného parkoviště. Po zaparkování vozidla jsem vystoupil, vozidlo uzamkl, zkontroloval, a kdyţ jsem se přesvědčil, ţe je vše v pořádku, tak jsem odešel na diskotéku. Z diskotéky jsem odcházel kolem 23.00 – 23.30 hod, kdy jsem volal své manţelce, aby mne zavezla domů, neboť jsem byl pod vlivem alkoholu. Dne 12. dubna kolem 11.30 jsem přijel s manţelkou na místo, kde jsem včerejšího dne vozidlo Opel Zafira zaparkoval. Kdyţ jsem uviděl své vozidlo, okamţitě jsem si všiml poškození. Chtěl jsem volat na policii. Manţelka však říkala, ať nevolám, ţe poškození není veliké a nebudeme přece platit výjezd policie. Vyměnil jsem tedy poškozené levé zadní kolo a odjeli jsme domů. Doma jsem si znovu prohlédl vozidlo, kdyţ poškození nebylo zase tak malé, tak jsem nejdříve zavolal na pojišťovnu, kde mám vozidlo pojištěné. Kdyţ jsem se 48
nedovolal, tak jsem volal policii. Podezření na konkrétní osobu nemám, škodu nedokáţu odhadnout.“ Na dotaz policisty v tom smyslu, zda měl vozidlo opravdu odstavené, zaparkované, nebo zda s vozidlem jel a někde havaroval, M.S. uvedl, ţe s vozidlem v ţádném případě nejel, vozidlo bylo zaparkované na ul. Mládeţnické celou noc. Na dotaz, jak se mohl poškodit disk levého zadního kola z vnitřní strany, kdyţ bylo vozidlo zaparkované, uvedl, ţe toto nedokáţe vysvětlit.
5.4 SPOLUPRÁCE POLICIE, POJIŠŤOVNA, ZNALEC S ohledem na skutečnost, ţe policisté Dopravního inspektorátu PČR Karviná povaţovali, stejně jako pracovníci pojistitele, informace, uvedené M.S. za nevěrohodné, oslovili soudního znalce za účelem konzultace, týkající se charakteru poškození. Znalec potvrdil, ţe vylíčení události M.S. se nezakládá na pravdě a vozidlo nebylo v době poškození zaparkováno, ale bylo v pohybu. Dne 16.6.2009 jiţ adresovali policisté dopravního inspektorátu dopis pojistiteli, s dotazem, zda pojistník uplatnil nárok na náhradu vzniklé škody, dotazem k pojistníkem uvedenému nehodovému ději, dotazem na to, zda jiţ bylo a popř. v jaké výši, poskytnuto pojistné plnění. Dopis také obsahoval informaci o tom, ţe policií oslovený znalec vyvrátil pojistníkem původně tvrzené skutečnosti o vzniku škody na zaparkovaném vozidle Opel. Reakcí pojistitele byla informace policii o uvaţované výši škody 76.265,- Kč. Po odpočtu spoluúčasti pak o uvaţovaném pojistném plnění ve výši 66.265,- Kč, s tím, ţe toto doposud pojistníkovi poskytnuto nebylo. Dne
16.7.2009
bylo
z Policie
České
republiky,
Krajského
ředitelství
policie
Severomoravského kraje, odesláno pojistiteli vyrozumění, obsahující následující informace: „Tímto Vám sděluji, že ve věci podezření ze spáchání tr. činu pojistný podvod ve stadiu pokusu dle ust. § 8/1 k 250a1 tr. zákona ze strany podezřelého M.S., nar … v Havířov, trvale bytem …, byl spisový materiál dle věcné příslušnosti předán na Policii ČR SKPV – odd. hospodářské kriminality Karviná“. 11.7.2009 poţádali policisté z Oddělení hospodářské kriminality PČR Karviná o zajištění nahrávky telefonického hlášení škody ze dne 14.4.2009. Záznam hovoru byl, v reakci na doručený poţadavek, policii pojistitelem odeslán. 49
5.5 ZNALECKÉ ZKOUMÁNÍ Policisté z Krajského ředitelství PČR Severomoravského kraje přibrali dne 19.9.2009 k podání znaleckého posudku z oboru Doprava, v trestní věci podezřelého M.S., znalce, od kterého doţádali zodpovězení následujících dotazů: 1. „vyjádřit se k mechanizmu poškození vozidla, 2. zda mohlo dojít k poškození vozidla jiným vozidlem, 3. popsat charakter poškození jednotlivých poškozených částí vozidla a vznik těchto poškození, 4. v případě, že vozidlo bylo v pohybu, uvést pravděpodobný vznik poškození vozidla“ Zároveň bylo přiloţeno CD s fotodokumentací rozsahu škody. Vybrané snímky:61
Dalším krokem pojistitele bylo doplnění policií poţadovaných skutečností, týkajících se potvrzení smluvního vztahu havarijního pojištění, sdělení aktuálního stavu likvidace škody a zaslání doposud pojistitelem nashromáţděných dokumentů. Pojistitel byl také, jako
61
Dokumentace vozidla Opel Zafira, pořízena dne 17.4.2009 technikem UNIQA pojišťovny do spisu škodné události
50
poškozený v trestním řízení, v trestní věci M.S. pro trestný čin pojistného podvodu podle § 250a/1,3 trestního zákona, poučen o svých právech. Dne 18.9.2009 znalec dokončil zpracování znaleckého posudku a vyjádřil se k policií specifikovaným otázkám, a to následujícím způsobem: „1. Posuzované vozidlo bylo v době střetu evidentně v pohybu, o čemž svědčí indicie, stopy po tření na obvodu povrchu pláště levého zadního kola, včetně jeho samotné perforace, průrazu profilu běhounu a totální vnitřní deformace elektronového disku, 2. v daném případě se nejednalo o střet s nezjištěným vozidlem, a to z důvodu absence poškození levého zpětného zrcátka vozidla Opel Zafira, 3. ke vzniku poškození vozidla Opel Zafira došlo vlivem srážky s neznámou pevnou či mobilní překážkou, nelze jednoznačně konstatovat, že došlo ke všem poškozením v rámci jednoho nehodového děje, 4. vozidlo Opel Zafira bylo v době poškození jednoznačně v pohybu, došlo ke srážce s jinou, neznámou, z hlediska technické přijatelnosti, pevnou či mobilní překážkou, v neznámé době a místě, jež v příčinné souvislosti při kontaktu, ve své středové rovině s předmětným vozidlem, mohla způsobit plošné poškození jeho skupiny výbava a skříň karoserie, včetně totální deformace pneumatiky a disku levého zadního kola.“
5.6 OBŢALOBA Obţaloba pro trestný čin pokusu pojistného podvodu podle § 8 odst. 1 - § 250a odst. 1 odst. 3 zák. č. 140/1961 Sb. trestního zákona byla na obviněného M.S. Okresním státním zastupitelstvím Karviná, pobočka Havířov, podána dne 8.12.2009. Místně a věcně příslušným soudem ve věci byl Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov.62 Soudce Okresního soudu v Karviné, pobočka Havířov, doţádal dne 28.12.2009 informace pojistitele, týkající se klasifikace události, ohlášené pojistníkem. Konkrétně dotaz v tom smyslu, zda poškození motorového vozidla Opel Zafira je pojistnou událostí i bez toho, aby byla událost pojistitelem uzavřena výplatou pojistného plnění a zda by se lišil reţim
62
Příloha č. 1 – Obžaloba Státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Karviné, pob. Havířov
51
pojistného plnění v závislosti na rozdílném mechanizmu vzniku poškození vozidla, jak byl popsán obţalovaným a soudním znalcem. Dne 12.1.2010 odeslal pojistitel pojistníkovi oznámení o odmítnutí pojistného plnění ze škodné události, s odvoláním na ust. § 24 odst. 1 písm. b) zákona č. 37/2004 Sb. O pojistné smlouvě, tedy pojistitel poukázal na sdělení vědomě nepravdivých nebo hrubě zkreslených údajů, týkajících se popisu vzniku škodné události.
5.7 NEPRAVOMOCNÉ ROZHODNUTÍ Rozsudkem Okresního soudu v Karviné, pobočka v Havířově, ze dne 2.2.2010, byl obviněný M.S. uznán vinným trestným činem pojistného podvodu podle § 250a trestního zákona a odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 6 měsíců, jehoţ výkon byl podle § 58 odst. 1, § 59 odst. 1 téhoţ trestního zákona podmíněně odloţen na zkušební dobu v trvání 18 měsíců. Podle § 53 odst. 1, § 54 odst. 1 trestního zákona mu byl dále uloţen peněţitý trest ve výši 20.000,Kč, a podle § 54 odst. 3 trestního zákona byl pro případ, ţe by peněţitý trest nebyl ve stanovené lhůtě vykonán, stanoven náhradní trest odnětí svobody v trvání 3 měsíců. Rozsudek byl nepravomocný.
5.8 ODVOLÁNÍ Proti uvedenému rozsudku podal v zákonné lhůtě odvolání státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Karviné, pobočka v Havířově, k funkčně příslušnému Krajskému soudu v Ostravě, a to v neprospěch obţalovaného M.S., zaměřené do výroku o vině i trestu. Státní zástupce s napadeným rozsudkem nesouhlasí, přičemţ se domnívá, ţe soud prvního stupně nesprávně právně vyhodnotil skutková zjištění, která učinil po provedeném dokazování ve věci a má za to, ţe obviněný měl být uznán vinným z pokusu trestného činu pojistného podvodu podle § 8 odst. 1 – 250a odst. 1, odst. 3 trestního zákona. Navrhuje, aby Krajský soud v Ostravě v napadeném rozsudku zrušil výrok o vině a trestu a za podmínek § 259, odst. 3, věty první, odst. 4 trestního řádu sám ve věci rozhodl tak, ţe obţalovaného M.S. uzná vinným ze spáchání pokusu trestného činu pojistného podvodu podle § 8 odst. 1, § 250a odst.
52
1, odst. 3 trestního zákona a obţalovanému uloţí přiměřený trest, a to v souladu s výrokem o trestu v napadeném rozsudku soudu I. stupně.
5.9 PŘEZKUMNÉ ŘÍZENÍ Krajský soud přezkoumal podle § 254 odst. 1 trestního řádu zákonnost a odůvodněnost všech výroků napadeného rozsudku, jakoţ i správnost postupu řízení, které jeho vydání předcházelo, a to zejména z hlediska vytýkaných vad a přihlíţeje k případným vadám, které měly vliv na správnost výroku rozsudku, proti němuţ bylo podáno odvolání, a dospěl k následujícím závěrům. Krajský soud konstatoval, ţe soud I. stupně nevyuţil veškerých moţností doplnit dokazování tak, aby si vytvořil úplný a spolehlivý základ a důvodně nezpochybnitelná skutková zjištění. Teprve po doplnění dokazování a jeho náleţitém vyhodnocení v souvislosti s důkazy jiţ dříve provedenými bude moci okresní soud posoudit, zda je moţno jednání obţalovaného M.S. posoudit podle § 250a odst. 1 trestního zákona č. 140/1061 Sb. Ve znění účinném do 31.12.2009 či podle přísnější právní kvalifikace, jak byla obsaţena v podané obţalobě za současného vymezení výše škody, kterou mohl svým jednáním způsobit, pokud by došlo k dokonání trestné činnosti. Krajský soud tak napadený rozsudek ve veřejném zasedání zrušil a okresnímu soudu přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
5.10 PRAVOMOCNÉ ROZHODNUTÍ Poté, co byla věc vrácena zpět Okresnímu soud v Karviné – pobočka v Havířově, rozhodl tento ve věci rozsudkem dne 30.6.2010. Rozsudek nabyl dne 29.7.2010 právní moci. Okresní soud rozhodl ve věci jiţ 2.2.2010, ale rozsudek byl z podnětu odvolání státního zástupce usnesením krajského soudu ze dne 9.4.2010 zrušen a věc byla okresnímu soudu vrácena k doplnění dokazování a novému rozhodnutí. V souladu s pokyny krajského soudu doplnil okresní soud dokazování. Od pojistitele vyţádal novou zprávu, ze které vyplývá, ţe samotnou skutečnost objektivně zjištěného poškození vozidla obţalovaného nelze kvalifikovat bez dalšího jako pojistnou událost, neboť pojistnou událostí je nahodilá skutečnost, blíţe označená v pojistné smlouvě nebo zvláštním právním předpisu, na kterou se pojistná smlouva odvolává, a se kterou je spojen vznik povinnosti pojistitele poskytnout 53
pojistné plnění. Po takto doplněném dokazování soud zjistil nové skutečnosti, které vedly ke změně původního stanoviska ve věci. Původní rozsudek vycházel ze závěru, ţe vozidlo bylo objektivně poškozeno a obţalovaný tudíţ měl nárok na pojistné plnění, přičemţ ze zjištěných skutečností nebylo moţné dovodit, do jaké míry byla pojišťovna oprávněna sníţit pojistné plnění v souladu s pojistnou smlouvou. Z tohoto důvodu uznal soud obţalovaného vinným pokusem trestného činu pojistného podvodu podle § 8 odst. 1 – 250a odst. 1, odst. 3 trestního zákona. Úplné znění ust. § 8 odst. 1: “§ 8 Pokus trestného činu: (1) Jednání pro společnost nebezpečné, které bezprostředně směřuje k dokonání trestného činu a jehož se pachatel dopustil v úmyslu trestný čin spáchat, je pokusem trestného činu, jestliže k dokonání trestného činu nedošlo.“63 Trest byl potvrzen v původní výši, byť úvaha o výši trestu vycházela z odlišných skutečností. Důvod, proč pachatel byl uznán vinným pokusem trestného činu pojistného podvodu dle ust. § 250a odst. 1, 3 trestního zákona a nikoliv trestným činem pojistného podvodu dle ust. § 250a odst. 1 trestního zákona, je následující. Na rozdíl od původního rozsudku, který vycházel z toho, ţe vozidlo bylo objektivně poškozeno a obţalovaný tudíţ měl nárok na pojistné plnění, přičemţ ze zjištěných skutečností nebylo moţné dovodit, do jaké míry byla pojišťovna oprávněna sníţit pojistné plnění v souladu s pojistnou smlouvou, bylo v odvolacím řízení prokázáno, ţe samotné poškození vozidla není pojistnou událostí. Pojistnou událostí se má na mysli nahodilá skutečnost blíţe označená v pojistné smlouvě nebo ve zvláštním právním předpisu, na který se pojistná smlouva odvolává, se kterou je spojen vznik povinnosti pojistitele poskytnout pojistné plnění. V řešeném případě byla pouze zjištěna škoda na vozidle, ale nebylo moţno dovodit, zda ke střetu došlo nahodile nebo ne, coţ je jedním z předpokladů pojistné události a rovněţ nebylo moţné dovodit, zda k poškození vozidla došlo na pozemní komunikaci a rovněţ nebylo moţné dovodit skutečnosti, na základě kterých by bylo moţno posoudit, zda jsou v tomto případě dány výluky nebo ne, z toho důvodu se o pojistnou událost nejedná a nelze se na základě tohoto poškození vozidla domáhat jakéhokoliv pojistného plnění, jak učinil pojištěný. Oproti původnímu rozhodnutí tedy nevznikly ve skutečnosti důvody pro jakékoliv pojistné plnění, které pachatel poţadoval. Obţalovaný M.S. se pokusil svým jednáním způsobit škodu nikoliv malou, přičemţ k dokonání činu nedošlo, neboť pojišťovna plnění nevyplatila.
63
Zákon č. 140/1961 Sb., § 8, zdroj ASPI
54
Pachatel byl tedy pravomocně odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 6 měsíců. Podle § 58 odst. 1, § 59 odst. 1 trestního zákona se výkon tohoto trestu podmíněně odkládá na zkušební dobu 18 měsíců. Podle § 53 odst. 1, § 54 odst. 1 zákona č. odst. 3 trestního zákona se pro případ, ţe by peněţitý trest nebyl ve stanovené lhůtě vykonán, stanoví náhradní trest odnětí svobody v trvání 3 měsíců.64
5.11 Z JUDIKATURY Na tomto místě povaţuji za nezbytné zmínit i několik konkrétních příkladů z judikatury. 8 Tdo 534/2011-38 Rozhodnutí NS, ze kterého vyplývá, ţe i v případě, kdy pachatel TČ ohlásí pojistiteli vznik škodné události způsobem, ve kterém okolnosti jejího vzniku popíše odlišně od skutečného běhu věcí, nevylučuje tato skutečnost nárok na pojistné plnění za vzniklou škodu. Vzniklou škodou je částka, rovnající se rozdílu mezi skutečně poskytnutým plněním a pojistným plněním, které by pachateli náleţelo.65 8 Tdo 76/2011 Rozhodnutí NS, z jehoţ závěru je zřejmé, ţe jako pokus zločinu pojistný podvod ve smyslu ust. § 21 TrZ, ve znění účinném od 1.1.2010 jde i tehdy, kdy úmyslně vyvolaná škodná událost nebyla (nestihla být) ohlášena pojistiteli, resp. kdy nebyl u pojistitele uplatněn nárok na úhradu pojistného plnění.66 3 Tdo 1025/2010 Rozhodnutí NS, ze kterého plyne, ţe vlastnický vztah pachatele zločinu pojistného podvodu k předmětu pojištění dle pojistné smlouvy, podle § 210 TrZ, ve znění účinném od 1.1.2010, není relevantní pro právní kvalifikaci činu pachatele jako účastenství na trestném činu pojistného podvodu, tedy spáchání pojistného podvodu není podmíněno vlastnictvím pojištěné věci.67
64
Příloha 2 – Rozsudek jménem republiky číslo jednací 105 T 299/2009-144 Rozhodnutí NS č. 8 TDO 534/2011, zdroj NSOUD.cz 66 Rozhodnutí NS č. 8 TDO 76/2011, zdroj NSOUD.cz 67 Rozhodnutí NS č. 3 Tdo 1025/2010, zdroj NSOUD.cz 65
55
6 Tdo 876/2002 Rozhodnutí NS. Podmínkou trestní odpovědnosti pachatele za trestný čin pojistného podvodu podle § 250a odst. 1 tr.zák. není, aby pojišťovna jednala v omylu, resp. aby jednání pachatele vedlo k omylu pojišťovny, na základě kterého by poskytla pojistné plnění. K trestnosti tohoto činu se rovněţ nevyţaduje, aby pachatel skutečně vylákal pojistné plnění, na něţ mu vznikl nárok.68 7 Tdo 580/2002 Rozhodnutí NS, ze kterého plyne, ţe škodou, způsobenou trestným činem pojistného podvodu podle § 250 tr.zák. je částka, která se rovná rozdílu mezi skutečně poskytnutým plněním na straně jedné a pojistným plněním, které by náleţelo, kdyby pachatel neuvedl nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje nebo nezamlčel podstatné údaje při uplatnění nároku na pojistné plnění, na straně druhé. Za škodu nelze bez dalšího povaţovat celou výši poskytnutého pojistného plnění, je-li zřejmé, ţe k pojistné události došlo, a ţe nárok na pojistné plnění vznikl, byť v niţší částce, neţ jakou pachatel vylákal.69 10 To 7/2007 Rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové, jehoţ závěrem je následující: „Jednání pachatele, který v úmyslu neoprávněně vylákat pojistné plnění v rozporu se skutečností předstírá, ţe v určité době na určitém místě došlo k pojistné události, a tuto fiktivní pojistnou událost oznámí pojišťovně, vykazuje znaky skutkové podstaty trestného činu pojistného podvodu podle § 250a odst. 1 tr.zák., nikoliv trestného činu pojistného podvodu podle § 250a odst. 2 tr.zák.70 ÚS 5/2000 Rozhodnutí ÚS. Jde o návrh na zrušení ust. § 250a tr.zák. přičemţ důvodem, dle navrhovatele, má být skutečnost, ţe ust. § 250a tr.zák. je v rozporu s ust. čl. 11 odst. 1 LPS, kdy navrhovatel usuzuje, ţe vlastnické právo pojistitele je, v souladu s § 250a tr.zák. postaveno na vyšší úroveň, neţ navrhovatelovo. Ústavní soud ve věci rozhodl následovně: „Vzdor tomu, že právní předpisy pojem pojištění nedefinují, lze zejména z § 788 odst. 1 ObčZ dovodit, že pojištění představuje závazek poskytnout za úplatu ve sjednaném rozsahu plnění, nastane-li předem určená nahodilá událost týkající se pojištěného rizika. Jde o 68
Rozhodnutí NS č. 6 Tdo 876/2002, zdroj NSOUD.cz Rozhodnutí NS č. 7 Tdo 580/2002, zdroj NSOUD.cz 70 Rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové č. 10 To 7/2007, zdroj beck-online.cz 69
56
synallagmatický, majetkový, závazkový právní vztah, charakterizovaný rovností účastníků, kteří jsou nositeli práva a povinností, které s tímto právním vztahem spojují právní předpisy, nebo které na sebe vzali uzavřením pojistné smlouvy a dále vzájemností těchto práv, jakož i vzájemnou podmíněností plnění." (Jehlička, O., Švestka, J. a kol.: Občanský zákoník, komentář, 3. vyd., Praha, C. H. Beck 1996, s. 725.). Z uvedeného vyplývá, že v rámci právního režimu zejména smluvního pojištění, o které tu běží, jsou si všichni jeho účastníci rovni už na úrovni zákona (občanského zákoníku). V této jejich rovnosti je trestní zákon cestou § 250a "usazuje" záměrně nerovně, jak uvedeno výše, ve vztahu k jiným osobám, poškozeným obecnými podvody. Trestněpolitické (kriminalizační) "prostředí", z něhož napadené zákonné ustanovení vycházelo a také se jeho prostřednictvím projevilo, z hlediska ústavněprávního, zejména z pohledu principu rovnosti ve smyslu čl. 11 odst. 1 LPS, nevyvolává žádných pochybností, tudíž ani napadené ustanovení trestního zákona samotné. Daný závěr je do jisté míry podporován i stručným odkazem na právní srovnání se zahraničními úpravami podobné problematiky uvedené dříve. Podaný návrh na zrušení § 250a tr.zák. podal navrhovatel ve spojení se svou ústavní stížností proto, že v řízení před obecným soudem nebylo postupováno podle § 224 odst. 5 TrŘ. (čl. 95 Ústavy). Navrhovatel je toho názoru, že obecný soud měl povinnost přerušit trestní stíhání a věc problematické ústavnosti § 250a tr.zák. předložit Ústavnímu soudu, neboť měl dojít k závěru, že napadené ustanovení trestního zákona, rozhodné pro rozhodování o jeho vině, je v rozporu s LPS. Tomuto názoru nelze bezezbytku přisvědčit, neboť Ústavní soud již ve svém nálezu sp. zn. II. ÚS 87/95, in: ÚS, sv. 5, s. 503 konstatoval, že "jedinou povinností, která pro obecné soudy z čl. 95 odst. 2 Ústavy plyne, je, že nemohou samy posoudit ústavnost právního předpisu, ale musí věc postoupit Ústavnímu soudu v tom případě, když dojdou k závěru, že zákon je neústavní." V. S přihlédnutím k výsledkům právního a ústavněprávního rozboru ustanovení § 250a tr.zák. ve vztahu k čl. 11 odst. 1 LPS, provedeného v předcházejících bodech tohoto odůvodnění, rozhodl Ústavní soud tak, jak je uvedeno ve výroku jeho nálezu.“71
71
ÚS 5/2000, zdroj NALUS.USOUD.cz
57
6
PREVENTIVNÍ ČINNOST POJISTITELŮ
Mechanizmy, které pojistitelé v boji proti pojistnému podvodu vyuţívají, jsou odlišné v případech vnitřního a vnějšího pojistného podvodu – viz kapitola 3. Proti vnějšímu podvodu je moţné uplatňovat např. systémy včasného vyhledávání podezřelých událostí, a to podle rizikových kritérií, která jsou jednotlivými pojistiteli shromaţďována a zpracovávána do interních předpisů. Další moţností je vyhledávání podezřelých souvislostí v klientském chování ve více zdánlivě nesouvisejících případech. Pojistitelé disponují poměrně značným objemem dat o svých klientech, které v průběhu času stále častěji vyuţívají ke studiu chování podezřelých případů nebo klientů.72 S vnitřním podvodem můţeme bojovat více způsoby. Lze pouţít práci s rizikovými kritérii, stejně jako u vnějšího podvodu, ale modifikovaných s přihlédnutím ke skutečnosti, ţe by se případu měl účastnit zaměstnanec pojistitele. Dalším způsobem jsou důsledně uplatňovaná pravidla vnitřního kontrolního a řídícího systému příslušné pojišťovny. Ten vychází z nastavení kontrolních mechanizmů v hlavních procesech a jejich důsledném monitorování a vyhodnocování. Je třeba podchytit všechny významné procesy, kde můţe dojít k vlivu zaměstnance na průběh či vyřizování škodných událostí a plateb pojistných plnění.73 Společnosti, specializující se na vývoj software pro pojistitele, nabízí pojistitelům propracované systémy „na míru“, které jsou schopny pracovat s daty z pojistných smluv a daty ze škodných událostí, kombinovat a jinak porovnávat informace o účastnících škod. Výstupy ze systémů jsou potom informace o případech, kdy se účastníci v případech nově ohlášených škodných událostí opakují s účastníky z událostí předchozích, mnohdy vystupujících i v jiných rolích (pojištěný, poškozený, provozovatel, řidič apod.). Detektivové útvaru vnitřního auditu pojistitele potom „stahují“ rozpracované případy přímo z útvarů likvidace škod. V předchozím textu byla zmíněna zábranná práce např. v oblasti vstupních prohlídek do pojištění. S tímto institutem však nepracují všichni pojistitelé nebo s ním pracují různě. Na příkladu pojištění dopravních prostředků je moţné uvést rozdílný přístup pojistitelů a vytipovat tak potenciální chování klienta, který má v úmyslu vstoupit do pojištění např.
72 73
KOTYROVÁ, M., Pojistný obzor, Pojišťovny podvody netolerují, str. 31 KOTYROVÁ, M., Pojistný obzor, Pojišťovny podvody netolerují, str. 31
58
s havarovaným vozidlem. Na trhu jsou při přijetí ojetého dopravního prostředku do pojištění uplatňovány tři hlavní přístupy: -
pojistitel realizuje obchod bez prohlídky ojetého dopravního prostředku do pojištění,
-
pojistitel realizuje obchod se zajištěním prohlídky ojetého dopravního prostředku vlastním zaměstnancem, zpravidla prodejním poradcem či některým z jeho kolegů ze stejného jednatelství či agentury,
-
pojistitel realizuje obchod se zajištěním prohlídky ojetého dopravního prostředku externí společností, s exaktně definovanými pravidly pro její provedení
Mohou existovat různé mutace a kombinace výše uvedených přístupů. Klient, který má v úmyslu vstoupit do pojištění s havarovaným vozidlem, zvolí bezpochyby pojistitele, který bude ve svém přístupu k prohlídce vozidla při přijetí do pojištění maximálně benevolentní. Silný konkurenční boj, tedy situace, která je na pojistném trhu nad míru aktuální, nutí pojistitele k mnohým úsporným opatřením, kdy některá z nich mohou být v konečném důsledku pro pojistitele kontraproduktivní (na výše uvedeném příkladu např. ustoupení od zavedeného systému kontrolních prohlídek). Z důvodu zdokonalování podvodů a profesionalizace podvodníků je také důleţitá spolupráce mezi pojišťovnami, tedy zavedení systémů pro efektivní výměnu informací mezi pojišťovnami v mezích zákona. Takové opatření by bezesporu přispělo k vyšší kvalitě společného boje proti pojistným podvodům.74 Situaci komplikuje skutečnost, ţe: „česká veřejnost vnímá pojistný podvod s velkou tolerancí a pochopením“75
74 75
KOTYROVÁ, M., Pojistný obzor, Pojišťovny podvody netolerují, str. 32 VÝCHODSKÝ, P., Ekonom, dostupné na http://ekonom.ihned.cz/c1-20417950-z-ciziho-krev-tece
59
7 ZÁVĚR Počet pojistných podvodů přes opatření, přijatá pojistiteli, vzrůstá. Pachatelé, kteří se dopouštějí pojistných podvodů, spočívajících v uvedení nepravdivých údajů, týkajících se např. navýšení reálně vzniklé škody na předmětu pojištění, obvykle nevnímají takový postup jako jednání závadové. V české společnosti také panuje k takovému jednání poměrně vysoká míra tolerance. Práce obsahuje rovněţ podrobné vysvětlení právní úpravy pojistného podvodu, vycházející jak z příslušných ustanovení trestního zákoníku č. 40/2009 Sb., tak příslušných ustanovení trestního zákona č. 141/1960 Sb. Popsal jsem vnitřní a vnější pojistné podvody, případy, typické pro škodové a pro obnosové pojištění. Dále jsou v práci přehledně uspořádané identifikátory spornosti, typické pro ty které druhy pojištění, zdůraznil obvyklé případy opakujících se sporných jednání, resp. pojistiteli evidovaných sporných škod, v oblasti pojištění dopravních prostředků, oblasti pojištění majetku a oblasti ţivotního a úrazového pojištění. V té části práce, která se věnuje kazuistice, jsem podrobně rozebral konkrétní, pojistitelem řešený, případ uplatnění nároku na náhradu škody na dopravním prostředku, který byl pojistitelem označen za sporný, který byl šetřen orgány, činnými v trestním řízení, a jehoţ výsledkem bylo odsouzení pachatele trestného činu pokusu pojistného podvodu podle § 8 odst. 1 – 250a odst. 1, odst. 3 trestního zákona. Poslední část práce podrobněji rozvádí téma preventivní činnosti na straně pojistitelů, tedy činnosti, realizované pracovníky vnitřního auditu, nastavení kontrolních mechanizmů, nasazení moderního software, kombinujícího data o účastnících škod, vstupní prohlídky předmětu pojištění při sjednání pojistné smlouvy. Přes přijatá opatření a změny právních předpisů není reálné vzniku pojistných podvodů ani zcela zabránit, ani veškerá tato sporná jednání pojistiteli odhalit. Reálné ovšem je neustále zdokonalovat a propracovávat metody jejich odhalování pojistiteli, a eliminace počtu pojistných podvodů preventivními opatřeními na straně pojistitelů.
60
8 STATISTICKÉ PŘEHLEDY, PŘÍLOHY
76
77
76
Statistika ČAP, dostupné na http://www.opojisteni.cz/rizika/cap-pojistovny-maji-novy-nastroj-na-boj-spodvodniky/ 77 Webové stránky FP finanční poradce, dostupné na http://www.finparada.cz/clanek.aspx?ID=410
61
78
78
Webové stránky Ministerstva vnitra, dostupné na http://www.mvcr.cz/clanek/bezpecnost-a-prevencekradeze-motorovych-vozidel.aspx
62
79
80
79
Zpráva o situaci v oblasti vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku na území České republiky v roce 2010 (ve srovnání s rokem 2009), Praha 2011, Ministerstvo vnitra České republiky, dostupné na www.mvcr.cz/soubor/iiizprava2010-pdf.aspx 80 Zpráva o situaci v oblasti vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku na území České republiky v roce 2010 (ve srovnání s rokem 2009), Praha 2011, Ministerstvo vnitra České republiky, dostupné na www.mvcr.cz/soubor/iiizprava2010-pdf.aspx
63
81
81
ČEJKOVÁ, V., NEČAS, S., ŘEZÁČ, F., Pojistná ekonomika II, Příloha č. 3
64
Příloha č. 1
65
66
Příloha č. 2
67
68
69
70
71
SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY ODBORNÁ LITERATURA BALOUN, V. Finanční kriminalita v České republice, 1. vyd., Praha: Institut pro kriminologii a sociální prevenci, 2004. 183 s. ISBN 80-7338-029-3 BUŠTA, P., PŘIKRYL, V. Zákon č. 168/1999 Sb. O pojištění odpovědnosti provozu vozidel s komentářem a souvisejícími předpisy, 2. vyd., Praha: Lenka Buštová – Venice Music Production, 2008. 136 s. ISBN 978-80-902948-6-8 ČEJKOVÁ, V. Pojišťovnictví, 1. vyd., Brno: Masarykova univerzita, 1995. 177 s. ISBN 80210-1236-6 ČEJKOVÁ, V., NEČAS, S., ŘEZÁČ, F., Pojistná ekonomika II, 1. vyd., Brno: Masarykova univerzita, 2005. 68 s. ISBN 80-210-3662-1 DUCHÁČKOVÁ, E. Principy pojišťovnictví a pojištění, 1. vyd., Praha: Ekopress, s.r.o., 2000. 178 s. ISBN 80-245-0023-X KARFÍKOVÁ, M., PŘIKRYL, V. a kol., Pojišťovací právo, Praha: Nakladatelství Leges, 2010. 352 s. ISBN978-80-87212-45-5 KUCHTA, J. Trestní právo hmotné. Zvláštní část, 1. vyd., Brno: Masarykova univerzita, 1994. 120 s. ISBN 80-210-1027-4 JELÍNEK, J. a kol. Trestní právo hmotné. Obecná část. Zvláštní část. 1. vyd., Praha: Linde, 2009. 896 s. ISBN 978-80-87212-24-0 RÁBEK, V. Vybrané postupy analýzy dopravních nehod, sborník převzatých cizojazyčných publikací, 1. vyd., Ţilina: Vlastimil Rábek, 2009. 199 s. VPRA-SCP-2009-06-02 ŠÁMAL, P. a kol. Trestní zákoník, 1. vydání, Praha: C.H.Beck, 2009. 3285 s. ISBN 978-807400-109-3 ODBORNÉ ČASOPISY KREJČÍ, L. Nový občanský zákoník. Pojistné rozpravy 27/2011. Str. 57 PRŠAL, V. PEŠULKA, V. Trestný čin pojistného podvodu v novém trestním zákoníku. Pojistné rozpravy 27/2011, str. 68 PORADA, V., PRŠAL, V., Pojistné rozpravy, Vyšetřování trestného činu pojistného podvodu, ISSN 0862-6162, str. 40, 46, 47, 48, 49, 50, 51 KOTYROVÁ, M., Pojistný obzor, Pojišťovny podvody netolerují, ISSN 0032-2393, str. 31
72
INTERNETOVÉ ZDROJE Tisková zpráva. ČAP z www.cap.cz/search.aspx?q=pojistný%20podvod
25.1.2011.
Dostupná
na
UNIQA pojišťovna, a.s., dostupné na http://www.uniqa.cz/uniqa_cz/cms/business/index.jsp DOLEŢALOVÁ, E. Pojistné podvody a jejich prevence, bakalářská práce, 2008, dostupná na http://is.muni.cz/th/51851/esf_b/Bakalarska_prace.pdf, str. 8 HERDOVÁ, E. Co přináší nový trestní zákoník. Dostupné http://www.epravo.cz/top/clanky/co-prinasi-novy-trestni-zakonik-55564.html
na
VANTUCH, P. Nový trestní zákoník č. 40/2009 Sb., http://pravniradce.ihned.cz/c1-38730700-novy-trestni-zakonik-c-40-2009-sb
na
dostupné
VÝCHODSKÝ, P., Ekonom, dostupné na http://ekonom.ihned.cz/c1-20417950-z-ciziho-krevtece Webové stránky CEBIA, dostupné na http://www.cebia.cz/cz/vinfoto-fotodokumentacevozidla Webové stránky RUČENÍ.CZ, dostupné na http://www.ruceni.cz/zpravy/finance/306856pojistne-podvody-nadale-skokove-rostou/ Webové stránky IDNES.cz, dostupné na http://ekonomika.idnes.cz/povodne-prinesly-ipojistne-podvody-dvv-/ekonomika.aspx?c=A060413_194404_ekonomika_zra Webové stránky FP finanční poradce, dostupné preisler.cz/novinky/monitoring-tisku-za-42-tyden-2011-a2095971
na
http://www.zfp-
Webové stránky Ministerstva vnitra, dostupné na http://www.mvcr.cz/clanek/bezpecnost-aprevence-kradeze-motorovych-vozidel.aspx Webové stránky Ministerstva vnitra, dostupné http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/prevence/zpravy/2004/centrum.html
na
Webové stránky Ministerstva vnitra, dostupné na www.mvcr.cz/soubor/iii-zprava2010pdf.aspx Webové stránky Finanční noviny, ekonomický server ČTK, dostupné na http://www.financninoviny.cz/zpravodajstvi/zpravy/pojistovny-letos-odhalily-rekordni-pocetpojistnych-podvodu/699205?utm_source=rss&utm_medium=feed Webové stránky FP finanční http://www.finparada.cz/clanek.aspx?ID=410
poradce,
dostupné
na
Webové stránky O pojištění, dostupné na http://www.opojisteni.cz/rizika/cap-pojistovnymaji-novy-nastroj-na-boj-s-podvodniky/ 73
PRÁVNÍ PŘEDPISY Zák. 140/1961 Sb. Trestní zákon, zdroj ASPI Zák. 253/1997 Sb., zdroj ASPI Zák. 40/2009 Sb. Trestní zákoník, zdroj ASPI Zák. 37/2004 Sb. Zákon o pojistné smlouvě, zdroj ASPI Zák. 168/1999 Sb. O pojištění odpovědnosti provozu vozidel, ASPI
JUDIKATURA Rozhodnutí NS č. 8 Tdo 534/2011, zdroj NSOUD.cz Rozhodnutí NS č. 8 Tdo 76/2011, zdroj NSOUD.cz Rozhodnutí NS č. Tdo 1025/2010, zdroj NSOUD.cz Rozhodnutí NS č. 7 Tdo 1251/2010, zdroj NSOUD.cz Rozhodnutí ÚS č. 5/2000, zdroj NALUS.USOUD.cz Rozhodnutí NS č. 6 Tdo 876/2002, zdroj NSOUD.cz Rozhodnutí NS č. 7 Tdo 580/2002, zdroj NSOUD.cz Rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové č. 10 To 7/2007, zdroj beck-online.cz
OSTATNÍ UNIQA pojišťovna, a.s. Všeobecné pojistné podmínky UCZ/05., čl. 2, 3, str. 1 UNIQA pojišťovna, a.s. Všeobecné pojistné podmínky pojištění vozidel – zvláštní část, str. 7, 8, 9, 10, 11 Dokumentace vozidla Opel Zafira, pořízena dne 17.4.2009 technikem UNIQA pojišťovny do spisu škodné události Příloha č. 1 - Obţaloba Státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Karviné, pob. Havířov, č. 105 T 209/2009 Příloha 2 – Rozsudek jménem republiky číslo jednací 105 T 299/2009-144
74
75
76
