BANKOVNÍ INSTITUT VYSOKÁ ŠKOLA. Bakalářská práce:

BANKOVNÍ INSTITUT VYSOKÁ ŠKOLA OBOR: BANKOVNÍ MANAGEMENT

Bakalářská práce: Stavební spoření a státní podpora – účinnost a vývoj

vypracoval: Igor Bychkov

Vedoucí bakalářské práce: Ing.František Záhlava, Dr.Sc.

Praha, duben 2009

Prohlášení Prohlašuji, že bakalářskou práci na téma Stavební spoření a státní podpora – účinnost a vývoj jsem vypracoval samostatně. Použitou literaturu a podkladé materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury.

Praha, duben 2009

Igor Bychkov

2

OBSAH Úvod........................................................................................................................... 4-5 1.Stavební spoření………………………………………………………………………… 1.1Fáze stavebního spoření..............................................................………….....

6-9 9

1.1.1 Fáze spoření............................................................................................... 9 1.1.2 Státní podpora............................................................................................

10-12

1.1.3 Fáze úvěru ................................................................................................. 12 1.2 Úvěr ze stavebního spoření ...........................................................................

12-13

1.2.1 Podmínky poskytnutí úvěru........................................................................ 13-14 1.2.2 Poskytnutí úvěru........................................................................................

14-15

1.2.3 Použití a zajistění úvěru.............................................................................

15-17

1.2.4 Splácení úvěru...........................................................................................

17

1.3 Překlenovací úvěr...........................................................................................

17-18

1.3.1 Základní zásady pro poskytování preklenovacího úveru...........................

18-20

1.3.2 Písemná žádost o poskytnutí překlenovacího úvěru……..........................

20

1.3.3 Účastník úvěrového případu......................................................................

20

1.4 Porovnání řádného a překlenovacího úvěru..................................................

20-21

1.5 Jaké má úvěr ze stavebního spoření postavení na trhu.................................

21-22

1.6 výhody a nevýhody stavebního spoření.......................................................... 23 1.7 Analýza vývoje stavebního spoření................................................................

24

1.7.1 Vývoj smluv o stabením spoření a státní podpory ....................................

24-28

1.7.2 Vývoj naspořené částky a poskytnutých úvěrů..........................................

28-32

2. Budoucí vývoj stavébního spoření a podpory........................................................

33-40

Závěr..........................................................................................................................

41-42

Seznam použité literatury........................................................................................... 43

3

Úvod Co je nejdůležitějším v životě člověka? Existují dva směry.. Všelidské „rodinné“ a úspěch, ve smyslu realizace svých ambicí a dosažení cílů. U každého z těchto směrů existuje společný indikátor úspěšnosti, a tím je naše děti a bytové podmínky. Je známo, že nejlepšími investicemi, stoprocentně spolehlivými a nejvýnosnějšími jsou investice do naších dětí a do zlepšení bytových podmínek. Bydlení je základem našeho životu. Mnozí si myslí, že by bydlení mělo být poskytnuto státem, ale já si myslím, že v současné době každý musí něčeho dosáhnout samostatně. Stát by měl napomáhat naším úsilím v dosažení úspěchu, a to buď přímou nebo nepřímou cestou. Stát nemůže rozdávat byty nebo rodinné domy, za následek to bude mít snížení motivace lidí. Což může mít špatný vliv na existenci státu, lidé budou méně pracovat,

samozřejmě poklesnou příjmy domácností, v důsledku čeho se budou

méně hradit daně, to vše bude mít za následek deficit rozpočtu a pokles financování rozpočtových oblastí.

Většina si nemůže koupit bydlení najednou, což ji nutí více pracovat a vyřizovat si úvěry. To přináší užitek státu v podobě daní, které se používají na financování projektů a programů, např. program rozvoje regionů. Já si myslím, že by stát měl napomáhat lidem v jejich úsilích. V různých státech existuje hodně programů podpory mládeže,

studentů, mladých rodin, chudých, atd.

Vlády se snaží podpořit

lidí

v různých oblastech jejich životu s cílem zlepšení životní úrovně. V ČR se vláda také snaží pomoci lidem v neblahých okamžicích jejich životu, ale je známo, že nejvíce těžkým okamžikem je začátek rodinného životu. Rodinný život se začíná koupí bydlení. Český stát dobře podporuje stavební spoření, protože je to dobrý způsob nabytí bydlení, než platit nájemné, tyto peníze bychom mohly použit na splácení úvěru, čerpaného na vlastní bydlení.

Já jsem si vybral toto téma pro zpracování své bakalářské práce z důvodu jeho aktuality a existence velkého počtu problémů v této oblasti. Ve své práci jsem popsal podstatu stavebního spoření, jeho fáze, dějiny, cíle podpory této oblasti státem a budoucí vývoj tohoto směru. Dá se říci, že stavební spoření je oázou v soudobé světové ekonomice.

Kde ještě můžeme mít 100 procentní záruku 4

úspěchu naše investice, mimo toho i státní pomoc v podobě dalších peněžních prostředků k našemu spoření.

Nejsem ani občanem ČR ani EU, ale jako mnozí, kteří začali samostatný život vzdáleně od rodičů chci znát veškeré způsoby a úskalí v této oblasti, protože toto mohu využit v budoucnu pro zlepšení svých bytových podmínek. Pro mládež koupě bydlení je docela drahý požitek, proto existují dva způsoby získání bydlení do osobního vlastnictví, a to buď hypotéky nebo spořící účty ve stavebních spořitelnách. Pro starší generace to může být výhodnou investicí

pro děti nebo úspory pro

rekonstrukci bydlení. Ve své práci jsem se snažil popsat problematiku moderního stavebního spoření.

5

1 Stavební spoření

Historie stavebního spoření Stavební spoření má mnohaletou historii zejména v Německu a Rakousku, avšak základní myšlenka stavebního spoření i jeho rámcová pravidla pocházejí z Anglie. Historicky první stavební spořitelna nesla název Building Society a byla založena v Birminghamu už roku 1775. Členové tohoto spolku poskytovali vklady do fondu. Z něj byly následně financovány úvěry na jejich bytové účely.1 Stavební spoření vzniklo v Německu, kde byla již v roce 1885 založena první stavební spořitelna. Ovšem stavební spoření zaznamenávalo nejvetší úspechy zejména v období po první světové válce, kdy bylo potřeba zrekonstruovat a mnohdy nově vystavět velké množství válkou znicených bytu a domu. Za jeho zakladatele je považován pastor von Bodeschwingh. 1

Stavební spoření je v Německu velmi oblíbené i v dnešní době. Pusobí zde bezmála 30 stavebních spořitelen, které bud patří velkým bankám, nebo fungují jako samostatné financní instituce. Dnes má v Německu smlouvu o stavebním spoření uzavrenou přibližně 30 % obyvatel, v České republice je to zhruba 60 % obyvatel. Německý systém státní podpory se od českého podstatně liší. To, jestli bude klientovi státní podpora vyplácena, totiž záleží na několika faktorech – za prvé na jeho věku (nárok na státní podporu mohou mít pouze lidé starší 16 let) a dále na výši jeho příjmu (roční danový základ v případe svobodných lidí nesmí přesáhnout částku 25.600,-- euro). Je tedy jasné, že systém stavebního spoření je v Německu méně štedrý než v Ceské republice. Toto je podpořeno i faktem, že vázací doba spoření je sedm let a úroky z úveru není možné odečítat ze základu daně z příjmu. Na rozdíl od České republiky tu navíc úrokové výnosy z vkladů podléhají dani z příjmu.2 V první polovině devadesátých let se stavební spoření začalo rozvíjet i ve Východní Evropě, zejména v České republice, na Slovensku a v Maďarsku. Pozitivní zkušenosti s fungováním systému v těchto zemích vedly k zájmu dalších států o jeho zavedení.1

1 2

http://www.acss.cz/cz/stavebni-sporeni/historie-stavebniho-sporeni/ http://bydleni.tvujdum.cz/stavebni-sporeni/stavebni-sporeni-u3099.aspx

6

V České republice patří stavební spoření mezi relativně nejmladší bankovní produkty. Na český trh bylo zavedeno teprve v roce 1993 schválením Zákona o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření č. 96/1993 Sb. Už od samého počátku své existence však stavební spoření našlo své nezastupitelné místo mezi ostatními bankovními produkty. Jedním z jeho nejvýznamnějších atributů je jeho bezpečnost. Stavební spoření mohou provozovat jen specializované banky na základě zvláštního oprávnění. V současné době vlastní licenci šest stavebních spořitelen, které jsou všechny členy Asociace českých stavebních spořitelen. Jejich podnikání je od samého počátku působení na trhu regulováno striktními pravidly, které omezují veškeré rizikové obchodní aktivity. Jejich dobré fungování potvrzuje i skutečnost, že za dobu existence stavebního spoření v České republice se žádná ze stavebních spořitelen nedostala do sebemenších potíží. Účastníkem stavebního spoření může být fyzická, ale i právnická osoba. Fyzickou osobou může být občan EU, který má na území ČR povolený pobyt a přidělené rodné číslo. Klient, který uzavře písemnou smlouvu o stavebním spoření se stává účastníkem stavebního spoření. Ve smlouvě stvrzuje svým podpisem, že bude pravidelně ukládat předem dohodnutou částku. Lze však ukládat i vyšší částky než dohodnutá minimální, nebo vyšší, nepravidelné částky. Ke smlouvě musí být přiloženo prohlášení, že účastník žádá o poskytnutí státní podpory. Smlouva musí obsahovat úrokovou sazbu z vkladu (u nás se pohybuje mezi 3 a 4,5 %) a úrokovou sazbu z úvěru stavebního spoření. Uzavírá se na financování bytových potřeb. Finanční prostředky získané ze stavebního spoření a z úvěru lze využít k získání bytu, k získání stavebního pozemku, k výstavbě nebo koupi stavby k bydlení, k modernizaci či rekonstrukci bytu a nebytových prostor v bytě atd. Každá stavební spořitelna má své Všeobecné obchodní podmínky (VOP), podle kterých se smlouva o stavebním spoření řídí a klient by s nimi měl být seznámen před podpisem smlouvy, protože v nich najde podrobnější informace o stavebním spoření. Dozví se také to, že stavební spořitelny si při uzavření smlouvy účtují poplatek, většinou 1 % z cílové částky. V případě úmrtí účastníka přechází práva a povinnosti na manžela, nebo je stavební spoření předmětem dědictví. Stavební spořitelna, která je provozovatelem stavebního spoření, poskytuje účastníkovi úvěr až do výše cílové částky. 7

Cílová částka je součet vkladů, státní podpory, úvěru ze stavebního spoření, úroků z vkladů. Její výše je omezena jen spodní hranicí, protože cílová částka je volena účastníkem stavebního spoření podle jeho potřeb. Celkové úspory klienta musí dosáhnout 40 % až 50 % z cílové částky, aby byl poskytnut úvěr a tudíž minimální výše měsíčního vkladu je daná procentuálně (0,3-0,7 %). Uspořená částka zahrnuje vklady účastníka, úroky z těchto vkladů a úroky z připsaných záloh státní podpory. Z této částky musíme ještě odečíst daň z příjmů z úroků a úhrady, které si naúčtuje stavební spořitelna (např. tzv. uzavírací poplatek a poplatek za vedení účtu). Takto naspořenou částku není možné v době spoření převést na jinou osobu.3

V uvedené Tabulce č. 1 vidíme rozdíly v poskytování státní podpory stavebního spoření na smlouvách uzavřených do 31. prosince 2003 a od 1. ledna 2004. Došlo ke snížení maximální výše státní podpory z 4000 Kč na 3000 Kč a výše uspořádané částky pro získání maximální státní podpory se zvýšila z 18 000 Kč na 20 000 Kč. Celková doba spoření se prodlužuje z pěti na šest let a není věkově omezena, což znamená, že spořit mohou i nezletilí. Státní podpora může být na více smlouvách, avšak její výše na všech smlouvách nesmí překročit maximální výši státní podpory. Se vstupem ČR do EU se státní podpora poskytuje i občanům EU od 1. května 2004, jak již bylo dříve zmíněno.4 Tabulka č. 1: Srovnání stavebního spoření před a po roce 2007

Zdroj:

Asociace

českých

stavebních

spořitelen

(AČSS).

Přístup

z

internetu:

http://www.acss.cz/ - 5. dubna 2008

Stavební spořitelny používají k bodovému ohodnocení stavu smlouvy o stavebním spoření v daném časovém okamžiku číselný ukazatel, tzv. hodnotící 3

Podmínky dané zákonem č. 96/1993 Sb ve znění pozdější novely č. 423/2003 Sb. Publikováno v Doucha, R.: Stavební spoření, Grada, Praha 2005, str. 13-22 4 Podmínky dané zákonem č. 423/2003 Sb.

8

číslo. Každá spořitelna si parametry tohoto ukazatele určuje samostatně ve svých VOP, a to měsíčně nebo čtvrtletně. Na hodnotícím čísle je závislá délka spořící fáze spoření, důležitá pro získání nároku na přidělení cílové částky a pro určení pořadí pro přidělení cílové částky. Při změně cílové částky je automaticky hodnotící číslo přepočítáváno. Čím rychleji hodnotící číslo roste, tím kratší může být spořící fáze. Ukončení smlouvy o stavebním spoření je možné u fyzické osoby výpovědí, úmrtím, písemnou dohodou zúčastněných stran, poskytnutím úvěru o stavebním spoření nebo za jiných podmínek v souladu se zákonem.5

1.1 Fáze stavebního spoření Smlouva o stavebním spoření spočívá v uzavření smlouvy mezi klientem (žadatelem) a stavební spořitelnou. Výše cílové částky se odvíjí od výše měsíčního (i jednorázového ročního) vkladu. Účastník stavebního spoření se také rozhoduje, zda bude jenom spořit, nebo zda bude žádat i o úvěr. Na základě toho si vybírá příslušnou variantu stavebního spoření, nebo-li tarif. Fáze stavebního spoření pak tedy rozlišujeme na fázi spořící a na fázi úvěrovou.

1.1.1 Fáze spoření Ve spořící fázi stavebního spoření účastník stavebního spoření vkládá předem stanovenou částku na účet stavební spořitelny ve smlouvě. Ukládání finančních prostředků nemusí být pravidelné a účastník za to není nijak finančně postihován od stavebních spořitelen. Vklady fyzických osob jsou pojištěny až do výše 90 % z vkladu.6 Nárok na státní podporu u Ministerstva financí ČR je souhrnně za všechny účastníky uplatňován na konci kalendářního roku. Tím pádem je státní podpora vyplácena do poloviny následujícího roku. Délka spořící fáze není ze zákona přesně dána, neboť 6 let spoření pouze znamená, že účastník stavebního spoření nemůže disponovat s finančními prostředky uloženými na účtu stavební spořitelny, aby nepřišel o státní podporu.7

5

Poláková, O. a kol.: Bydlení a bytová politika, Ekopress, Praha 2006, str. 124 Podle zákona o bankách č. 21/1992 Sb. 7 Zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření, ve znění pozdějších předpisů, § 12 odst. 2 6

9

Stavební spořitelny jsou velmi benevolentní, zejména co se týče pravidelnosti vkladů (perioda úložek může být měsíční, čtvrtletní, pololetní nebo roční) nebo účastník může vkládat i nepravidelné úložky. Existuje i možnost přerušit spoření, ale je třeba o to požádat. Avšak smlouva nezaniká, ani výhody plynoucí z ní a je také pravidelné ohodnocována i v době přerušení smlouvy. V ČR je u stavebního spoření využíváno tzv. složeného úročení k 31. prosinci příslušného kalendářního roku. Úročí se celý zůstatek na účtu klienta (tj. vlastní vklady účastníka, státní podpora a dříve připsané úroky), a to v současné době průměrně 2 %. Tato roční úroková sazba se odvíjí od repo sazby České národní banky, která má klesající trend a je výhodnější vložit celý vklad na začátku roku než na konci, ale výši státní podpory to neovlivní.8

1.1.2 Státní podpora: Stát sleduje poskytováním státní podpory zejména dva hlavní cíle. Prvním cílem je přimět občany k odložení použití financí na nákupy na pozdejší dobu. K tomu dochází v prípade, kdy je obcanum priznána státní podpora za předpokladu, že své finance budou šest let pouze ukládat. Po této době mohou se svými naspořenými prostředky naložit podle vlastní úvahy, např. nakoupit spotrební zboží. Zde jde o úcinné protiinflacní opatření, které spočívá v oddálení použití peněz. V druhém případě se jedná o naplnení cílu v sociální i bytovépolitice. Pro tento případ jsou v zákone o stavebním spoření přesně vymezeny možnosti, kde je možno financní prostředky ze stavebního spoření a z úvěru použít. V současné době činí 15% z ročně naspořené částky (max. 3 000 Kč ročně). Nárok na státní podporu se posuzuje vždy k 31. prosinci každého kalendářního roku. Klient může mít libovolné množství smluv o stavebním spoření i u různých stavebních spořitelen, ale v jednom roce může čerpat státní příspěvek, vždy jen na jednu smlouvu. Dále je účastníkům stavebního spoření, kteří splnili ve smlouvě sjednané podmínky, což je především naspoření předem dohodnuté částky (40 až 50 % cílové částky) a dobu střádání (v současnosti 2 roky), ale někdy i splnění určitého parametru spořivosti (hodnotící číslo, ohodnocovaní číslo, atd.) nabídnuta možnost čerpání velmi výhodného úvěru na stavební účely spojené s řešením bydlení. Klient musí uzavřít se stavební spořitelnou písemnou smlouvu, ve které se zavazuje ukládat pravidelně (lze měsíčně, čtvrtletně, pololetně, ročně) dohodnutou částku, 8

Poláková, O. a kol.: Bydlení a bytová politika, Ekopress, Praha 2006, str. 125-129

10

přičemž jde o minimální výši. Lze však ukládat i vyšší částky, nebo nepravidelné úložky. Stavební spoření lze zaplatit i jednorázově na 6 let dopředu. Hodně klientů ukládá také 20 000 Kč 1x ročně, zpravidla na konci kalendářního roku. Většina stavebních spořitelen požaduje, aby na účet stavebního spoření přibyla každý rok alespoň minimální úložka (zpravidla 0,3% až 0,5% měsíčně z cílové částky, respektive 12 násobek této částky ročně). Ve všeobecných obchodních podmínkách, které jsou součástí smlouvy a každá spořitelna je má trochu odlišné, musí být uvedena i úroková sazba z vkladů a úvěrů. Obojí je závazné po celou dobu trvání smluvního vztahu. Rozdíl mezi oběma sazbami smí být maximálně 3%. Všeobecné obchodní podmínky předkládá stavební spořitelna ke schválení Ministerstvu financí ČR. Aby mohla stavební spořitelna úcastníkovi vyplatit státní podporu, která je do okamžiku výplaty pouze evidována na jeho účtu, musí účastník stavebního spoření splnit jednu z následujících podmínek:

a) po novele zákona o stavebním spoření po dobu šesti let s vkladem nenakládat

nebo

b) po poskytnutí úvěru, tj. podepsání smlouvy o úvěru pred šestým rokem spoření (po novele zákona), prokázat použití uspořené částky i státní podpory na bytové potřeby.

Vypoví-li účastník smlouvu uzavřenou se stavební spořitelnou pred vypršením celého zákonem stanoveného již šestiletého období, nebude mu žádná z připsaných záloh na státní podporu přiznána a obdrží pouze svůj vklad s příslušným úročením stavební spořitelny. Na účtu účastníka je státní podpora v průběhu celého spoření pouze evidována, avšak je úročena základní sazbou úročení a výnosy jsou připisovány na účet účastníka. V případe, že účastník nesplní podmínky stanovené zákonem o stavebním sporení, např. tím, že nebude spořit celých šest let, vrátí penežní ústav státní podporu ministerstvu financí. Úroky vzniklé ze státní podpory se však ponechávají úcastníkovi. 11

Nárok klientu stavebního spoření na státní podporu v roce 2002 dosáhl částky 11 mld. Kc. Průměrná státní podpora na jednu smlouvu je již několik let stabilní s mírně klesající tendencí v posledních dvou letech. V roce 2002 činila tato cástka 2.635,-Kc, což odpovídá průměrné mesícní úložce 880,-- Kc na jednu smlouvu.

Stavební spoření je obecně výhodné a rozdíly mezi jednotlivými stavebními spořitelnami spočívají v jejich prístupu ke zhodnocování úspor klientu, v jejich systémech úhrad a zpusobu obsluhy zákazníků.

1.1.3 Fáze úvěru V úvěrové fázi mohou stavební spořitelny nabídnout a poskytnout dva základní typy úvěrů, a to úvěr ze stavebního spoření a překlenovací úvěr. Nízkoúročený úvěr ze stavebního spoření je poskytnut po skončení spořící fáze a odvíjí se od výše přidělené cílové částky. Účastník stavebního spoření musí pro přidělení cílové částky splnit následující tři podmínky: délka spořící fáze musí být minimálně 2 roky (24 měsíců), úspory na účtu musí být ve výši 40-50 % z cílové částky a hodnotící číslo musí mít hodnotu, kterou vyžaduje stavební spořitelna. Překlenovací úvěr je určen účastníkům stavebního spoření, kteří nesplňují podmínky pro poskytnutí úvěru, protože ještě nedokončili spořící stadium stavebního spoření. Překlenovací úvěr klient získá v celkové výši cílové částky. Úroky se platí v celé výši cílové částky a je dražší než klasický úvěr ze stavebního spoření, kde jsou úroky placeny jen z částky poskytnuté spořitelnou. Splátky úroku zahrnují jen platbu úroků a k jeho splacení dojde po splnění podmínek k získání úvěru ze stavebního spoření. Z naspořených prostředků je splacen část překlenovacího úvěru a zbytek je následně převeden právě na úvěr ze stavebního spoření.9

1.2 Úvěr ze stavebního spoření Stavební spořitelny poskytují úvery na základe zákona č. 96/1993 Sb., o stavebním sporení a státní podpoře stavebního spoření a doplnení zákona Ceské národní rady č. 35/1993 Sb., ve znění zákona č. 83/1995 Sb.

9

Poláková, O. a kol.: Bydlení a bytová politika, Ekopress, Praha 2006, str. 130-135

12

Pro klienta je splácení úveru ze stavebního spoření méně finančně náročné než splácení úveru hypotečního. Zároveň je potřeba zdůraznit, že úroková sazba uvedená ve smlouvě o úveru ze stavebního spoření je garantována po celou dobu splácení úveru, což znamená, že rodinný rozpočet bude po tuto dobu zatížen zcela rovnoměrně a výše splátky úveru se nemuže zvýšit.

Nabídkou úveru se rozumí připravení peněz z prostředku stavební spořitelny ve prospěch účastníka stavebního spoření.

1.2.1 Podmínky poskytnutí úvěru Prvním úverem, který je poskytován všemi českými stavebními spořitelnami, je tzv. úver ze stavebního spoření. Na čerpání takového úveru má účastník stavebního spoření nárok po splnení následujících podmínek:

a) od uzavření smlouvy o stavebním spoření musí uplynout nejméně 24 měsíců (minimální doba spoření).

b) uspořená částka spolu se státní podporou ke dni hodnocení pro příslušný měsíc nabídky úvěru musí dosahovat určité hodnoty cílové částky vyjádřené v procentech. Tato hodnota se u vetšiny stavebních spořitelen pohybuje v rozmezí 40 – 50 % cílové částky. Některé stavební spořitelny však poskytují úvery již pri dosažení nižší hodnoty z cílové částky.

c) bodové hodnocení konkrétní smlouvy musí dosáhnout ke dni hodnocení hranici stanovenou příslušnou stavební spořitelnou.

d) prokázat zajištení úvěru, jeho návratnost (tj. své dostatecné příjmy) a účelovost vynaložení prostředku úvěru na zajištení svých bytových potřeb, event. bytových potřeb svých blízkých.

Po splnení těchto podmínek je účastníkovi nabídnuta možnost získání úvěru. Bodové

13

hodnocení smluv stavební spořitelny provádí každý měsíc. Dnem hodnocení pro příslušný mesíc je vždy poslední den v kalendárním měsíci. Hodnotící císlo určuje spravedlivě poradí při přidělování úveru ze stavebního spoření.

Individuální bodové hodnocení konkrétní smlouvy se tedy stanoví podle následujícího vzorce:

výše úroku k rozhodnému dni x hodnotící císelný faktor dle varianty x VF HC = ------------------------------------------------------------------------------------------------1 tisícina CC

Vysvetlení zkratek: HC = hodnotící císlo VF = výkonnostní faktor CC = cílová cástka

Hodnotící císelný faktor: standardní varianta = 1,40 rychlá varianta = 2,30 dlouhodobá varianta = 1,00

zustatek na úctu stavebního sporení k rozhodnému dni VF = ---------------------------------------------------------------------------50 % cílové cástky

1.2.2 Poskytnutí úvěru Úvery ze stavebního spoření jsou spořitelnami úročeny velmi nízkou úrokovou sazbou ve výši 3 až 6 % rocně.

Co se týče podmínek pro poskytnutí úveru, je úvěr ze stavebního spoření poskytován na základě smlouvy o úvěru, která je uzavírána mezi klientem a stavební spořitelnou. Podmínkou pro poskytnutí úvěru ze stavebního spoření je splnit obecné podmínky pro poskytování úvěru, predevším dát stavební spořitelně odpovídající záruky k zajištení návratnosti.

14

U úvěru ze stavebního spoření se používají jako zajištovací instrumenty predevším ručení dalších osob, bankovní záruky, eventuelně další podobné formy jištení. Kromě toho lze využít zástavní právo na pořizovaný byt či nemovitost a to pro vyšší úvěry ze stavebního spoření.

Pokud je účastník ženatý nebo vdaná (pokud není rozdeleno společné jmění manželu), stává se zpravidla druhý z manželů spoludlužníkem poskytnutého úvěru.

1.2.3 Použití a zajištení úvěru Úvěr ze stavebního spoření je prísně účelový. Může být poskytnut jen na účely vymezené zákonem, tj. na rešení bytových potřeb.

Bytovými potrebami úcastníka , který je fyzickou osobou, se rozumí: 1. Výstavba bytového domu, rodinného domu nebo bytu ve vlastnictví,

2. Změna stavby na bytový dům, rodinný dům, byt,

3. Koupě bytového domu, rodinného domu, nebo bytu včetně rozestavené stavby techtodomu nebo bytu,

4. koupě pozemku v souvislosti s výstavbou nebo koupí bytového domů, rodinného domů nebo bytu, včetně rozestaveného bytového domů, rodinného domů nebo bytu, nebo s rešením jiných bytových potřeb,

5. splacení členského vkladu nebo podílu právnické osobe, jejímž je úcastník clenem nebo spolecníkem, stane-li se úcastník nájemcem bytu, poprípade bude-li mít jiné právo užívání k bytu, v bytovém nebo rodinném domě ve vlastnictví této právnické osoby,

6. změna stavby, údržba stavby nebo udržovací práce na

- bytovém domě nebo rodinném dome, pokud jsou tyto ve vlastnictví nebo 15

spoluvlastnictví účastníka nebo právnické osoby, jejímž je účastník členem nebo společníkem, a účastník je nájemcem bytu v takovém bytovém dome nebo rodinném domě, nebo užívá-li byt v uvedeném domě z jiného právního důvodu,

- bytu ve vlastnictví nebo spoluvlastnictví podle zvláštního právního předpisu, včetně úhrady podílu na zmene, údržbe nebo udržovacích pracích týkajících se společných částí domu,

- bytu v bytovém domě nebo rodinném domě, je-li účastník jeho nájemcem, nebo užíválibyt z jiného právního důvodu, a stavební práce jsou provádeny se souhlasem vlastníka bytového domu nebo rodinného domu, je-li takového souhlasu třeba

7. vyporádání společného jmení manželu nebo vyporádání spoluvlastníku, popřípadě dědiců,

8. úhrada za převod členských práv a povinností v družstvu nebo za převod podílu v právnické osobě,

9. připojení bytového domu nebo rodinného domu, nebo domu s byty ve vlastnictví k verejným sítím technického vybavení, je-li úcastník vlastníkem nebo spoluvlastníkem připojené stavby,

10. splacení úvěru nebo půjcky použité na financování bytových potřeb s výjimkou pokut nebo jiných sankcí.

Jestliže dojde k úmrtí klienta, zákon stanoví, že práva a povinnosti přecházejí na manžela/ku. Pokud taková osoba není, práva a povinnosti jsou předmětem dědictví a to pouze tehdy, když se dědicové dohodnou, že práva a povinnosti převezme jeden z nich. Nedohodnou-li se však, pak smlouva o stavebním spoření zaniká ke dni úmrtí účastníka spoření. Předmětem dědictví se pak stane uspořená častka včetne poměrné části státní podpory a včetně úroku, které stavební spořitelna připsala ke dni úmrtí účastníka.

16

Před uzavřením smlouvy o poskytnutí úvěru mezi klientem a stavební spořitelnou musí klient doložit účel, na který má být úvěr poskytnut.

Dnem uzavření smlouvy o úveru je klient oprávněn čerpat úvěr jednak jednorázově, například při koupi bytu, ale i po částech, například pri financování výstavby domu. Lhůta čerpání je stanovena konkrétní smlouvou o úvěru.

1.2.4 Splácení úvěru Splácení úvěru je stanoveno ve smlouvě o úvěru. Počátek splácení je zpravidla stanoven na následující měsíc po lhůte stanovené pro vyčerpání úvěru.

Ve smlouvě o úvěru klient dohodne měsícní splátky úvěru. Jejich výše je v zásade vecí klienta, pokud jsou vyšší než minimální dohodnutá splátka. Bude v rozhodující míre záviset predevším na klientových finančních možnostech a zájmu splatit úvěr v termínu, který je pro něj prijatelný.

Dohodnuté splátky úvěru se pohybují v rozmezí mezi 0,3 až 0,8 % z cílové cástky a to podle typu stavební spořitelny a produktu, který daná stavební spořitelna nabízí.

Dohodnuté částky predstavují minimální hodnotu splátek a klient je oprávněn kdykoliv provádět mimořádné splátky v jakékoliv výši.

1.3 Překlenovací úvěr Překlenovací úvěr je druhý možný úvěr, který stavební spořitelny poskytují svým klientům na základě stavebního spoření.

Tento úvěr je možné účastníkovi stavebního spoření poskytnout ješte před tím, než splní podmínky pro získání zvýhodněného úvěru ze stavebního spoření, tzn. například před zákonem stanovenou čekací dobou 24 mesíců, nebo pokud nemá naspořeno 40 - 50 % cílové částky. Překlenovacím úvěrem se tedy „překlene“ doba, než účastník splní veškeré podmínky pro získání úvěru ze stavebního spoření.8

17

Stavební spořitelny pro překlenovací úvěry nesmí používat prostředky z vkladů ostatních účastníků (resp. přesněji z tzv. fondu stavebního spoření) a poskytují tudíž1 překlenovací úvěry z jiných – dražších – prostředků, proto jsou překlenovací úvěry mnohem dražší než úvěry ze stavebního spoření.8 Na poskytnutí překlenovacího úvěru nemá účastník stavebního spoření právní nárok. Překlenovací úvěr poskytne stavební spořitelna po splnení stanovených podmínek a při zajištení jeho návratnosti.9

1.3.1 Základní zásady pro poskytování preklenovacího úveru •

Překlenovací úvěr může být poskytnut až do výše cílové částky stavebního spoření

nikoliv jen z rozdílu cílové částky a naspořených prostředku

účastníka (naspořené prostředky účastníka jsou také součástí fondu stavebního spoření, ze kterého překlenovací úvěry poskytovat nelze). Následkem toho je skutečnost, že dlužník platí i úroky z vkladu, které sám naspořil.10 •

Překlenovací úvěr je stejne jako úvěr ze stavebního spoření účelově určen k financování bytových potřeb účastníka stavebního spoření, vymezených v zákoně č.96/1993 Sb., o stavebním spoření.

•

Překlenovací úvěr je poskytován ke smlouvě o stavebním spoření ve standardní nebo rychlé variantě.11

•

Splátky překlenovacího úvěru zahrnují pouze platbu úroků – splácením překlenovacího úvěru tak dlužník nesnižuje své zadlužení a zbytkovou částku úvěru. Po splnení všech podmínek pro získání levného úvěru ze stavebního spoření, spořitelna překlenovací úvěr částečně splatí

a

sporenými prostředky účastníka a zbytkovou část „přemeění“ na úvěr ze stavebního spoření.11 •

10 11

Úroková sazba je až do přidělení cílové částky stejná.11

http://www.finance.cz/financovani-bydleni/informace/stavebni-sporeni/co-to-je/ Doucha Rudolf, Stavební sporení. Grada Publishing, 2000, ISBN 80-7169-894-6

18

•

Úroky z překlenovacího úvěru jsou stanoveny zálohově z celé výše překlenovacího úvěru, počínaje prvním dnem čerpání a bez ohledu na skutečně čerpanou částku.Případné přeplatky budou připsány ve prospěch účtu stavebního spoření.11

•

Překlenovací úvěr je uvolňován podle potřeb klienta (zálohově, jednorázově, postupně).11

• Mimořádné splátky jsou možné (klient však musí svůj záměr oznámit stavební spořitelně písemně třicet dní předem).11

Klient muže na jednu smlouvu žádat o překlenovací úvěr pouze jednou!9 Proto, aby klient získal nárok na poskytnutí překlenovacнho úvěru, musí splnit následující podmínky11: •

Uzavřít smlouvu o stavebním spoření.

•

Splnit vyhlášené podmínky pro poskytnutí překlenovacího úvěru, tj. dosáhnout vyhlášeného zůstatku na účtu stavebního spoření a popřípadě určité výše hodnotícího čísla.

11

•

Podat písemnou žádost o poskytnutí překlenovacího úvěru.

•

Prokázat svou úvěruschopnost (bonitu).

•

Splnit požadavek na zajištení návratnosti překlenovacího úvěru.

•

Doložit účelovost překlenovacího úvěru.

Doucha Rudolf, Stavební spoření. Grada Publishing, 2000, ISBN 80-7169-894-6

19

•

Uzavřít smlouvu o překlenovacím úvěru.

1.3.2 Písemná žádost o poskytnutí překlenovacího úvěru Účastník stavebního spoření zašle stavební spořitelně vyplněný a podepsaný formulář žádosti o poskytnutí překlenovacího úvěru, nebo úvěru ze stavebního spoření. K žádosti o úvěr musí přiložit i potřebné doklady. V žádosti je možné společně uvést smlouvy o stavebním spoření osob blízkých a spojit je v tzv. celkový překlenovací úvěr k zajištení jednoho účelu.

1.3.3 Účastník úvěrového případu Dlužník je majitel smlouvy o stavebním spoření, který žádá o poskytnutí překlenovacího úvěru nebo úvěru ze stavebního spoření. 11 Spoludlužník je manžel/ka dlužníka v případě, že manželé nemají rozdělené nebo omezené bezpodílové spoluvlastnictví. Společná domácnost v tomto případě není podmínkou. Přistupitel k závazku je osoba, která se stává dlužníkem vedle původního dlužníka a za závazky ručí společně a nerozdílně. Ručitel se zavazuje písemným prohlášením vzít na sebe vůči stavební spořitelně povinnost uspokojit pohledávku, jestliže ji neuspokojí dlužník.

Zástavce je osoba, která dala věc do zástavy stavební spořitelně a zajistila tím pohledávku veřitele vůči dlužníkovi. Zákonného zástupce nezletilého je třeba uvádet vždy, pokud se žádá o poskytnutí překlenovacího úvěru na nezletilého, případně na osobu zbavenou způsobilosti k právním úkonům.

1.4 Porovnání řádného a překlenovacího úvěru Překlenovací úvěr je v porovnání s úvěrem řádným dražší a má vyšší úrokovou sazbu (kolem 6% ročně). Pokud nám totiž spořitelna poskytne překlenovací úvěr, stavební spoření se v podstatě rozdělí na dvě části:

11

Doucha Rudolf, Stavební spoření. Grada Publishing, 2000, ISBN 80-7169-894-6

20

„část spořící“- v této části i nadále spoříme, a tak postupně zvyšujeme své hodnotící číslo (za účelem získání řádného úvěru); účet spoření je až do doby přidělení řádného úvěru ze stavebního spoření vinklován ve prospěch spořitelny „část překlenovacího úvěru“- zde je přidělena celková požadovaná částka úvěru a tady můžeme vidět jednu z největších nevýhod- klient musí splácet úroky z celé půjčené částky nezávisle na tom, kolik již naspořil, paradoxně vlastně i z toho, co zatím vložil na spořící účet Kamenem úrazu bývá fakt, že pokud si vezmeme překlenovací úvěr, nebudeme platit jistinu úvěru, ale jen úroky. To znamená, že se nesnižuje částka, kterou spořitelně dlužíme, a z toho vyplývá, že stejně tak úroky se v čase nezmenšují. Tím se úvěr prodraží. Překlenovací úvěr je splacen až přidělením klasického úvěru ze stavebního spoření a teprve potom se začíná splácet jistina a úroky se v čase tedy snižují. Zpracování překlenovacího úvěru není- na rozdíl od úvěru řádného- zdarma. Poplatek se pohybuje okolo 1% z půjčené částky. Podle mého názoru, pokud je to jen trochu možné, rozhodně se ve vetšině případů vyplatí počkat až na řádný úvěr ze stavebního spoření.

1.5 Jaké má úvěr ze stavebního spoření postavení na trhu Pravděpodobně většina z nás už se setkala s názorem, že nejlepší produkt finančního trhu neexistuje. Tyto produkty je třeba posuzovat z mnoha hledisek a především v závislosti na potřebách, možnostech a představách klienta. Nejde tedy ani jednoznačně prohlásit, že úvěr ze stavebního spoření je zaručeně nejlepším možným způsobem, jak financovat bytové potřeby. Musíme brát v úvahu, jaké má klient dostupné (jednorázové) finanční prostředky (pokud nějaké má), zda očekává získání většího obnosu v průběhu úvěru (to souvisí s mimořádnými splátkami, popř. fixací u hypotéky), dalším kritériem může být příjem dané osoby či to, jestli má někdo z rodiny uzavřenou smlouvu o stavebním spoření (za jakých podmínek), dále výše úvěru. Jistě bychom našli mnoho dalších kriterií v případě konkrétního obeznámení se se situací žadatele. Nechci tedy hodnotit tento typ úvěru způsobem zařazení do jakéhosi pomyslného žebříčku finančních (resp. úvěrových) produktů. Podle mého názoru může být jistě velmi výhodnou volbou pro určitý typ klientely a na trhu si již svoje místo našel. 21

Překlenovací úvěry jsou navíc v současné době mnohem výhodnější než před lety a mohou tak velmi dobře konkurovat hypotečním úvěrům. Ponechávají si totiž výhody, které k tomuto typu produktů neodmyslitelně patří. Je to například možnost předčasného splacení úvěru kdykoli (hypoteční banky si účtují nemalé sankční poplatky za tento krok), možnost získání meziúvěru i při nulovém počátečním vkladu (čerpat úvěr můžeme ihned po uzavření smlouvy o stavebním spoření), a to při velmi přijatelných úrokových sazbách, a v neposlední řadě fixní úroková sazba po celou dobu splácení úvěru (může být samozřejmě i nevýhodou v případě, že by se úrokové sazby snižovaly). Otázkou je, zda-li sazby, které jsou v současnosti na svých historických minimech, budou dále klesat. Naopak velkou nevýhodou je skutečnost, že úrok se v době čerpání překlenovacího úvěru počítá z celé výše úvěru (tedy z celé cílové částky) a kromě splacení překlenovacího úvěru je nutné ještě dospořovat, což zvyšuje nároky na měsíční zatížení klientů. Zhodnocení kladů a záporů produktu, kterému jsem věnoval tuto seminární práci, a konečně samotné rozhodnutí o jeho využití záleží na každém z nás v závislosti na naší situaci.

Rádný úvěr ze stavebního spoření Chce-li účastník stavebního spoření získat nárok na rádný úver, musí splnit tři základní podmínky (dosáhnout patřičného bodového hodnocení, naspořit 40 až 50 % cílové částky a spořit minimálně 24 mesíců).

Jsou-li všechny tři podmínky soucasně splněny, stavební spořitelna sama osloví účastníka a nabídne mu úvěr ze stavebního spoření. Tento úkon je stavební spořitelnou nazýván přidělením cílové částky.

Výhodou řádného úvěru ze stavebního spoření je príznivá výše rocní úrokové sazby, která je pevně dána a po celou dobu splácení se nemění. Minimální volitelná úroková sazba úveru začíná již na úrovni tří procent rocně.

22

1.6 Na závěr můžeme shrnout výhody a nevýhody stavebního spoření. Ze smlouvy o stavebním spoření plynou hlavní výhody 12: •

„Státní podpora z naspořené částky 15 % ročně.

•

dostupnost úvěrů i pro občany s nízkými a průměrnými příjmy;

•

úročení vkladu obvykle do 2 %;

•

lze uzavřít několik smluv o stavebním spoření a spoření není omezeno věkem;

•

možnost kdykoliv po 2 letech čerpat levný úvěr (překlenovací úvěr);

•

nízké a stabilní úročení úvěrů ze stavebního spoření;

•

vklady jsou pojištěné stejně jako všechny bankovní vklady (90 %, max. 25.000 EUR-bezpečné pojištění);

•

z výnosů se neplatí daň z příjmu fyzických osob;

•

až na výši poplatků za vedení účtu jsou po celou dobu trvaní smlouvy podmínky spoření neměnné;

•

nakládání s naspořenými penězi, včetně statní podpory, není po ukončení smlouvy jakkoliv omezeno.“

Nevýhody, které stavební spoření vynáší12: •

„Omezení roční výše státní podpory částkou 4 500/3000 Kč u ročních vkladů nad 18 000/20000 Kč;

•

minimální doba trvání stavebního spoření 6 let, pokud chcete pouze spořit a naspořené prostředky použít na cokoli (5 let u starých smluv);

•

při ukončení stavebního spoření bez čerpání úvěru do pěti/šesti let od uzavření smlouvy ztráta záloh státní podpory;

•

pro získání úvěru je třeba mít úspory v hodnotě 40-50 % z celkové cílové částky;

•

poměrně vysoké úroky u překlenovacích úvěrů.“

12

Finance.cz. Výhody a nevýhody plynoucí ze stavebního spoření. Přístup z internetu: http://www.finance.cz/financovani-bydleni/informace/stavebni-sporeni/vyhody-a-nevyhody/

23

1.7 Analýza vývoje stavebního spoření

1.7.1 Vývoj smluv o stavebním spoření a státní podpory Od roku 1997 můžeme sledovat vývoj uzavřených smluv o stavebním spoření a výši státní podpory u nově uzavřených smluv, protože od této doby jsou srovnatelné údaje. Tabulka č. 2 sleduje vývoj nově uzavřených smluv o stavebním spoření a průměrnou výši cílové částky u nově uzavřených smluv o stavebním spoření v letech 1997-2007 a jejich přírůstky v jednotlivých letech vyjádřené v procentech.

Tabulka č. 2: Nově uzavřené smlouvy o stavebním spoření a průměrná cílová částka u nově uzavřených smluv o stavebním spoření FO (1997-2007)

Zdroj:

Ministerstvo

financí

(MF

ČR).

Stavební

spoření.

Přístup

z

internetu:

http://www.mfcr.cz; vlastní výpočty

V Grafu č. 1 můžeme vidět vývoj nově uzavřených smluv o stavebním spoření. K nárůstu nově uzavřených smluv docházelo až do roku 2002, kdy se přírůstek nově uzavřených smluv snížil o necelých 80 tisíc (tj. přibližně pokles o 6 % oproti roku 2001). Zajímavé údaje nacházíme v letech 2003 a 2004. V roce 2003 uzavřelo smlouvu o stavebním spoření 2 097 338 klientů stavebních spořitelen, což bylo o 62,1 % osob více než v předchozím roce 2002. V roce 2004 došlo k výraznému poklesu nově uzavřených smluv, a to o 85,0 %, tedy v absolutních číslech došlo k

24

poklesu o 1 782 688 smluv. V roce 2004 bylo uzavřeno historicky nejméně smluv, a to 314 650.

Graf č. 1: Vývoj nově uzavřených smluv o stavebním spoření (1997-2007)

Zdroj: Ministerstvo financí (MF ČR). Stavební spoření.Přístup z internetu: http://www.mfcr.cz – 6. dubna 2008; vlastní zpracování

Výrazný propad nově uzavřených smluv v roce 2004 má jednoduché vysvětlení. V roce 2003 rozhodla vláda o snížení poskytované státní podpory na smlouvy uzavřené od 1. ledna 2004, spolu s dalšími změnami, které byly již rozebrány dříve, a tak se stavební spoření nejevilo pro občany už tak lákavé a zajímavé. Pokud by nedošlo k uzákonění změn, pravděpodobně by byl vývoj a rozložení počtu smluv mezi lety 2003 a 2004 rovnoměrný. Naopak by zřejmě nebyl uzavřen v roce 2003 takový objem nových smluv, protože občané chtěli stihnout výhodnější podmínky než ty, které měly nastat v roce 2004. Nebyl by také mezi lety 2003-2004 takový propad nově uzavřených smluv o stavebním spoření.

Od roku 2005 dochází k opětovnému nárůstu nově uzavřených smluv o stavebním spoření a v roce 2006 je počet uzavřených smluv téměř stejný jako na začátku sledovaného období, tedy v roce 1997. Stavební spoření stále představuje výhodný produkt, o který je stále velký zájem i přes sníženou státní podporu. Současná vláda však uvažuje o dalším snížení nebo i zrušení státní podpory, protože její vyplácení představuje vysokou finanční zátěž pro veřejné výdaje státního 25

rozpočtu. Avšak podle ekonomů by toto zrušení mohlo představovat omezení nabídky úvěrů stavebních spořitel a zpřísnění podmínek pro poskytování, neboť by výrazně klesl počet zájemců o stavební spořen. Vzrostly by úrokové sazby z poskytovaných úvěrů, což by následně mohlo vést k zániku celého systému a pointy stavebního spoření.13

Graf č. 2: Průměrná cílová částka u nově uzavřených smluv o stavebním spoření u FO (tis. Kč)

Zdroj: Ministerstvo financí (MF ČR). Stavební spoření..Přístup z internetu: http://www.mfcr.cz – 6. dubna 2008; vlastní zpracování

Průměrná cílová částka u nově uzavřených smluv o stavebním spoření u fyzických osob se od sledovaného období neustále zvyšovala, až na mírný pokles v letech 2000 a 2001. V roce 1997 představovala průměrná cílová částka u nově uzavřených smluv 143,2 tisíc Kč a až do roku 2002 nedocházelo k žádnému výraznému nárůstu průměrné cílové částky. V roce 2003 došlo k navýšení průměrné cílové částky oproti roku 2002 o 36,7 % a průměrná cílová částka byla 200,5 tisíc Kč (v roce 2002 byla 146,7 tisíc Kč). I v dalších letech došlo k navýšení průměrné cílové částky u nových smluv, což může být způsobeno prodloužením spořícího stadia z pěti na šest let. Nárůst v roce 2003 je možná způsoben předzvěstí změny podmínek v poskytování smluv o stavebním spoření od 1. ledna 2004, především podmínky, že 13

Měšec.CZ. Zrušit státní podporu ke stavebnímu spoření by se mohlo vymstít. Názor Petra Stuchlíka, člena představenstva Fincentrum. Přístup z internetu: http://www.mesec.cz/aktuality/zrusit-statnipodporu-kestavebnimu/

26

výše poskytovaného úvěru je odvozena od cílové částka. U nově uzavíraných smluv od 1. ledna 2004 je totiž po šesti letech možná změna úrokové sazby, což před rokem 2004 možné nebylo. Ovšem v roce 2007 byla průměrná cílová částka zatím nejvyšší, a to 284,9 tis. Kč, což představovalo nárůst 20,8 % oproti roku 2006. Pořád je stále výhodné investovat přebytečné finanční prostředky na účty stavebních spořitel, kde dochází k jejich zhodnocení díky vyšší cílové částce, než-li je nechat volně ležet na běžném účtu u komerčních bank, jejichž úroková sazba je nízká a naopak finanční prostředky se na něm znehodnocují. Podle Asociace českých stavebních spořitelen je v současné době výše průměrné cílové částky u nových smluv uzavřených fyzickými osobami 284,9 tisíc Kč.14

Tabulka č. 3: Vývoj přiznané státní podpory a HDP v letech 1997-2007 (v mld. Kč)

Zdroj: Ministerstvo financí (MF ČR) a Český statistický úřad (ČSÚ). Přístup z internetu: http://www.mfcr.cz a http://www.czso.cz – 6. dubna 2008; vlastní výpočty

V Tabulce č. 3 vidíme vývoj přiznané státní podpory a hrubého domácího produktu od roku 1997 do roku 2007, tedy vývoj za poslední desetiletí.

14

Asociace českých stavebních spořitelen (AČSS). Přístup z internetu: http://www.acss.cz/

27

Graf č. 3: Vývoj přiznané státní podpory a HDP v letech 1997-2007 (v mld.Kč)

Zdroj: Ministerstvo financí (MF ČR) a Český statistický úřad (ČSÚ). Přístup z internetu: http://www.mfcr.cz a http://www.czso.cz – 6. dubna 2008; vlastní zpracování

Objem výše státní podpory se od roku 1997 neustále zvyšuje až na poslední dva roky, kdy došlo k mírnému poklesu výše státní podpory. V roce 2005 oproti roku 2004 došlo ke zvýšení o 2 % (z 16,086 mld. Kč na 15,772 mld. Kč). V roce 2006 byla poskytnutá státní podpora 15,772 mld. Kč, což může být způsobeno tím, že určité skupině klientů stavebních spořitelen skončily v minulosti uzavřené smlouvy se starými podmínkami a začaly běžet nové smlouvy s nižší státní podporou. V minulém roce činila vyplacená státní podpora 14,976 tisíc korun, což je pokles o 5 %. V roce 1997 byl podíl poskytované státní podpory 0,21 % na HDP a od roku 2001 byl podíl mezi 0,40 % (v roce 2001) a 0,54 % (v roce 2004, 2005). Což mají za následek již zmíněné zveřejněné podmínky v roce 2003, platné od 1. ledna 2004. S těmito přirozenými reakcemi obyvatelstva se muselo logicky počítat. V Grafu č. 3 je znázorněn vývoj poskytnuté státní podpory a velikosti HDP od roku 1997 do 2007.

1.7.2 Vývoj výše naspořené částky a poskytnutých úvěrů15 Účastníkům stavebního spoření bylo v roce 1997 poskytnuto pouze 81 870 úvěrů, zatímco v roce 2007 se jejich počet zvýšil o 861 074 oproti roku 1997. V roce 2007 bylo poskytnuto 942 944 úvěrů na financování bytových potřeb. Zatímco v roce 15

Kapitola zpracována dle Zadrobíková, M.: Financování bydlení, Praha 2008

28

1998 došlo k nárůstu úvěrů o 128,7 % oproti roku 1997, tak v roce 2007 došlo k přírůstku úvěrů pouze o 5 % oproti předcházejícímu roku. Z Tabulky č. 4 je patrné, že přírůstky úvěrů poskytnutých stavebními spořitelnami se neustále snižují.

Tabulka č. 4: Vývoj počtu úvěrů poskytnutých stavebními spořitelnami v letech 1997-2007

Zdroj: Ministerstvo financí (MF ČR). Přístup z internetu: http://www.mfcr.cz; vlastní výpočty

Z Grafu č. 4 můžeme sledovat vývoj podílu úvěrů ze stavebního spoření a překlenovacích úvěrů z celkového počtu poskytnutých úvěrů od roku sledovaného roku 1997. Na počátku tohoto období převažovaly překlenovací úvěry nad klasickými úvěry ze stavebního spoření, protože poskytnutí úvěru je složitější a je třeba splnit tři základní podmínky, které již byly popsány v subkapitole Fáze úvěru. Při nemožnosti dodržení těchto podmínek je možné využít překlenovacího úvěru. V roce 1997 účastníci stavebného spoření nemohli logicky splnit tyto podmínky a díky tomu byly využívány pouze klasické úvěry ze stavebního spoření. Od roku 1999 se poměr podílů ze stavebního spoření a překlenovacích úvěrů změnil ve prospěch klasických úvěrů, jejichž počet převažoval. Ke splacení překlenovacího úvěru dochází po přidělení cílové částky. Část je splacena z naspořených prostředků na účtu stavebních spořitelen a druhá část se přemění v klasický úvěr ze stavebního spoření. Od roku 1999 již byly poskytovány klasické úvěry ze stavebního spoření, které splatily část překlenovacích úvěrů, protože určitá část klientů stavebních spořitelen splnila podmínky pro poskytnutí úvěru. V posledních letech dochází opět ke zvyšování počtu překlenovacích úvěrů ze stavebního spoření a rok 2007 můžeme v podstatě procentuálně srovnat s rokem 1999, kdy se podíl překlenovacích úvěrů na celkovém počtu úvěrů pohyboval kolem 40 %, jak můžeme vidět v Grafu č. 4.

29

Graf č. 4: Podíl úvěrů ze stavebního spoření a překlenovacích úvěrů na celkovém počtu poskytnutých úvěrů v letech 1997-2007 (v %)

Zdroj: Ministerstvo financí (MF ČR). Přístup z internetu: http://www.mfcr.cz; vlastní zpracování

V znázorněné Tabulce č. 5 sledujeme, jak se vyvíjel objem naspořené částky a objem úvěrů od roku 1997, jak překlenovacích, tak ze stavebního spoření do roku 2007. Zatímco v roce 1997 byl objem naspořené částky 59,6 mld. Kč, tak v roce 2001 už výše naspořené částky byla 133,3 mld. Kč a v roce 2007 dosáhl objem naspořené částky už skoro osminásobku, a to 384,9 miliard korun. Podobnou vzestupnou tendenci nacházíme i u objemu úvěrů. V roce 1997 dosáhl objem úvěrů 5,9 mld. Kč, v polovině sledovaného období 46,3 mld. Kč a v loňském roce byl objem úvěrů už 179,3 miliard korun. Objem překlenovacích úvěrů a úvěrů ze stavebného spoření také neustále rostl, výjimku tvoří rok 1998, kdo došlo k jejich poklesu, což bylo vysvětleno již dříve. V roce 1997 tvořil objem úvěrů ze stavebního spoření necelou miliardu, a to 0,7 mld. Kč, v roce 2002 21,9 mld. Kč a v roce 2007 dosáhl objem úvěrů 38,9 miliard korun.

30

Tabulka č. 5: Vývoj výše naspořené částky a úvěrů v letech 1997-2007 (v mld. Kč)

Zdroj: Ministerstvo financí (MF ČR). Přístup z internetu: http://www.mfcr.cz; vlastní výpočty

Objem poskytnutých překlenovacích úvěrů byl již už od počátku sledovaného období vyšší než objem úvěrů ze stavebního spoření.

Graf č. 5: Vývoj naspořené částky a úvěrů

Zdroj: Ministerstvo financí (MF ČR). Přístup z internetu: http://www.mfcr.cz; vlastní zpracování

V roce 1997 byl objem překlenovacích úvěrů 5,2 mil. Kč, v roce 2002 24,4 mld. Kč a v roce 2007 již 140,4 mld. Kč. V Grafu č. 5 vidíme vývoj objemu naspořené částky ze stavebního spoření a objem poskytnutých úvěrů. Úvěry poskytované stavebními spořitelnami jsou poskytovány na bytové potřeby, které stanovuje zákon. Počet poskytnutých úvěrů dle účelu použití je 31

poměrně často zveřejňován ve Výročních zprávách Asociace českých stavebních spořitelen. V Grafu č. 6 vidíme, že za rok 2007 bylo nejvíce úvěrů, a to až polovina použita na rekonstrukce a modernizace (46 %). Druhým nejčastějším důvodem poskytnutí úvěru je koupě bytu nebo rodinného domu (27 %). Graf č. 6: Úvěry poskytnuté stav. spořitelnami dle účelu použití za rok 2007

Zdroj: Asociace českých stavebních spořitelen (AČSS) – Výroční zpráva za rok 2007. Přístup z internetu: http://www.acss.cz/cz/novinari/vyrocni-zpravy-acss/vyrocni-zprava-2007/; vlastní zpracování

Třetí největší skupinu tvoří úvěry na nové byty a rodinné domy, kterých bylo v loňském roce poskytnuto 14 %. Ostatní úvěry (13 %) poskytnuté stavebními spořitelnami byly použité na jiné důvody, než výše zmíněné. V předchozích letech se více úvěrů poskytovalo na koupě bytu či rodinného domu a rekonstrukce a modernizace byly druhý nejčastější důvod poskytnutí úvěru. Neustále se zvyšuje rozdíl mezi úvěry na koupi bytu nebo rodinného domu a úvěry na rekonstrukci nebo modernizace. Podíl úvěrů se stavebního spoření na rekonstrukce a modernizace se obrátil za poslední tři roky v jejich prospěch.16

16

Výroční zpráva Asociace českých stavebních spořitelen za rok 2007. Přístup z internetu: http://www.acss.cz/cz/novinari/vyrocni-zpravy-acss/vyrocni-zprava-2007/

32

2 Budoucí vývoj stavébního spoření a podpory Podle údajů ministerstva financí bylo v roce 2008 uzavřeno celkem 705 tis. smluv o stavebním spoření s celkovou hodnotou cílové částky 218 mld. Kč. Průměrná cílová částka u fyzických osob byla ve výši 303 tis. Kč. Oproti roku 2007, kdy počet uzavřených smluv o stavebním spoření dosáhl počtu 580 tis., bylo v roce 2008 uzavřeno o cca 125 tis. smluv více. Nejvíce smluv bylo jako každoročně uzavřeno v posledním čtvrtletí – cca 250 tis. Na vysoký nárůst počtu nově uzavřených smluv ke konci roku měla vliv obvyklá reklamní kampaň stavebních spořitelen, ale i skutečnost, že stavební spoření patří mezi finanční produkty, kde lze zhodnotit své úspory a získat státní podporu. Současně mají účastníci stavebního spoření poměrně vyšší jistotu bezpečně investovaných finančních prostředků, neboť stavební spořitelny používají k financování úvěrů vklady svých spořících klientů a investování zbývajících finančních prostředků, které nejsou stavební spořitelnou využity na poskytnutí úvěrů, je regulováno přísnými pravidly, které kladou důraz na bezpečnost takto investovaných finančních prostředků. 17

Nejvíce smluv o stavebním spoření uzavřeli lide v roce 2003. Přírůstek smluv o stavebním spoření činil 29,4 % což byl nejvyšší meziroční nárůst za sledované období. Tehdy bylo 6 300 831 smluv o stavebním spoření ve fázi spoření. Pravě v roce 2003 došlo ke změnam ve stavebním spoření. Do roku 2003 stát poskytoval podporu až do výše 4500 kč a naspořenou částku si klient mohl vybrat po 5 letech a nyní od roku 2004 stát příspívá na stavební spoření pouze 3000 kč a stavební spoření může klient vybrat až po 6 letech. Pravě proto lidé uzavírali v roce 2003 tolik nových smluv o stavebním spoření. V roce 2003 lidé uzavřeli 2 097 338 smluv o stavebním spoření. Byl to nárůst oproti minulému obdobi o 62,1 % což byl nejvyšší nárůst ve sledovaném období. A následující rok příšel propad v počtu uzavřených smluv o 85 %. Ale to se dalo čekat, jelikož ti z nás kdo chtěli uzavřít stavební spoření to udělali v roce 2003, aby měli vyhodnější podminky. Poté začal opět nárůst smluv o stavebním spoření, ale zřejmě nedosáhne takového přírůstku jako v roce 2003 a už asi nikdy nedosáhne tolika uzavřených smluv jako v roce 2003.

17

http://www.acss.cz/cz/novinari/vyvoj-statistik/

33

Hlavním důvodem proč se měnily obchodní podmínky u stavebního spoření, byla potřeba státu jednak omezit výdaje ze státního rozpoctu, a dále využívat vklady ze stavebního spoření více k bydlení a ne ke „spekulativnímu spoření“. Se snížením výdaju se počítalo v dlouhodobém horizontu. V následujících letech se měla státní podpora snížit na 30% až 40% stavu pred změnou, což melo usporit do roku 2013 kumulovaně asi 50 mld. Kc. Problém nastal koncem roku 2003, tedy před novelou zákona, kdy proti predpokladům uzavřelo smlouvu o stavebním spoření nebývale velké množství klientů. To znamená, že sice státní podpora se snížila, ale ze smluv uzavřených koncem roku 2003 budou muset být vypláceny „staré“ tudíž vysoké státní podpory. Z toho plyne, že i když smyslem byla úspora ve státním rozpočtu, zřejme k ní nedojde nebo alespoň ne v předpokládané výši. Čas ukáže, jaké budou skutecné výsledky.

Stavební spořitelny ješte nyní evidují „staré smlouvy“ dle obchodních podmínek z let 1993-2002. V roce 2003 schválili poslanci nové obchodní podmínky, které vstoupily v platnost od 1.1.2004. Tímto ve stavebním spoření došlo k významnému omezení, ale dopady nebyly tak bolestné jak se očekávalo. Na druhou stranu to k určitému poklesu preče jen došpelo.

Při navýšení cílové částky se postupuje podle obchodních podmínek v den úpravy, což má negativní dopad na celkovou strukturu napr. úroku ve smlouvě. Proto se také „staré smlouvy“ podle obchodních podmínek z 18. dubna 1995 nevyplatilo upravovat po novelizaci ze dne 5. listopadu 2003. V prípadě úpravy by tím došlo ke značnému snížení státní podpory,úroku atd.

O výši státní podpory se na politické scéne dlouho diskutovalo. Padaly návrhy napr. 12% nebo max. 2 400 Kc za rok a navíc ti, kteří by použili naspořené prostredky účelově by dostali speciální bonifikaci (max. však 3 000 Kc). Jako definitivní rešení byla schválena ve výši 15% z 20 000 Kc (max. 3 000 Kc).

I zde se vedla krátce debata, ale poslanci nakonec ustoupili těm, kterí poukazovali, že věkové omezení představuje nesystémové rešení.

34

U nové smlouvy je možné aby jeden klient čerpal státní podporu u více než jedné smlouvy, ale celkove není možné presáhnout limitní částku, která činí 3 000 Kc v jednom kalendárním roce. V praxi to znamená, že je nejprve záloha státní podpory poskytována na nejstarší smlouvu a poté, pokud není vyčerpána, na další smlouvy.

Za predchozích podmínek nesměly spořitelny měnit úrokovou sazbu z vkladů. Za současných podmínek mohou, ale až po šestileté zákonné lhůte. Omezení je zakotveno v zákone, aby nedocházelo ke zneužívání sytému.

Dříve mohli smlouvu o stavebním spoření uzavřít pouze osoby s trvalým bydlištěm v ČR a s českým rodným číslem a právnické osoby se sídlem v ČR. Od roku 2004 již mohou tuto možnost využít všechny fyzické i právnické osoby.

Smlouvu sice muže uzavrít každý, ale ne každý má nárok na státní podporu. Na ni nemají tak jako dríve nárok právnické osoby, ale pro fyzické osoby se okruh rozšířil.

Exístuje tu však možnost, kdy by mohlo k velikému nárůstu nově uzavřených smluv dojít. Stát totiž musí ze svého rozpočtu vynakládat každý rok 15 miliard českých korun na podporu ze stavebního spoření. To se vládě samořejmě nelíbí. V rámcí reformy veřejných financí chce vláda šetřít a to kde se dá. Co by zrušení státní podpry mohlo znamenat pro stavební spořítelny?

Když by lidé věděli, že vláda zrišila státní podporu stavebního spoření, tak by smluv o stavebním spoření uzavírali velice málo. Už by se jim to totiž tolik nevyplatilo. Do té doby se státní podporou měli za stavebného spoření velký výnos, který by takto zajištěný neměli nikde jinde. Po zrušení státní podpory by tento výnos nebyl nějak výsoký a lidem by se vyplatilo dávat své peněžní prostředky do jiných peněžních ústavů a nezakládat si stavební spoření, jelikož tam se ke svým penězům dostanou až za 6 let. Ne totiž všichni klienti stavebních spořitelen si berou úvěr. Někteří mají stavební spoření jako výhodnou a výnosnou možnost jak zhodnotit své peníze. A to se vládě nelíbí. Říká, že stavební spoření neslouží pro zajištění či rekonstukci bydlení a že tedy nemá význam, což je dalši důvod proč by chtěla zrušit podporu stavebního spoření. Ale jaké by to poté mohlo mít následky pro stavební spořitelny a pro jejich klienty? 35

Kdyby lidé totiž neuzavírali stavební spoření a nespořili si, stavební spořitelny by najednou měli málo vybraných peněz a nemohly z uložených vkladů poskytovat úvěry. Stavební spořitelny totiž potřebují takzvané “přátelské klienty”. To jsou ti klienti, kteří u stavební spořitelny spoří a neberou si úvěr. Z vkladů těchto “přátelských klientů” stavební spořitelny poté půjčují úvěry ze stavebního spoření a překlenovací úvěry. Stavební spořitelny by najednou by neměly dostatek volných peněz na úvěry a musely by si půjčovat jinde. Tím by museli splácet peněžní půjčky i od jiného peněžního ústavu a pro klienta, který by si vzal úvěr, by to znamenalo, že se mu zvyši úroková sazba úvěru. Tím by stavební spořitelny ztratily výhody oproti ostatním poskytovatelům úvěrů a pro klienty by to bylo také nepříjemné, protože by museli platit více než dříve.

Pokud státní podpora stavebního spořeni zůstane nadále, lidé budou mít určitě stále zájem o stavební spoření a o úvěry od stavebních spořitelen. Mladé rodiny nechějí žít s rodičema a půjčují si na vlastní domov. Proto úvěrů stále příbývá a ceny bytů jdou stále nahoru. Proto úvěry ze stavebního spoření a překlenovací úvěry mají před sebou dobré vyhlídky. Take kvůli stáří našeho bytového fondu si lidé budou půjčovat na rekonstrukce nebo koupi nového bytu nebo domu. Nejvíce starých domu a bytů 26,3 % je z let 1946-1970. A druhé nejvyšší čislo 22,5 % je u bytů a domu z let 19711980. Tedy nejvíce domů a bytů je 53-29 let starých. Většína těchto domů do několika let bude potřebovat rekonstrukci. Což bude nahrávát úvěrům ze stavebného spořeni a překlenovacím úvěrům.

Lidé vždy chtěli a budou chtit kupovat domy či byty do svého vlastnictví a nechtějí bydlet v pronajatém domě či bytě. Lidé totiž zjistili proč by měli dávat peníze za pronájem, když za stejné peníze mohou vzít úvěr. Poté když budou pravidelně splácet, jako by dříve měli splacet nájem, tak za několik let bude dům nebo byt jejich, a ne jenom pronajatý a tím pádem cizí.

A také nyní, když probíhá deregulace nájemného, tak regulované nájemné stále stoupá a lidé bydlíci v těchto bytech už nemusí mít dostatek peněz na nájemné. Proto se jim může vyplatit vzít úvěr a splácet ho a po několika letech bydlet ve vlastním. Neplatí to zřejmě pro starší osoby, které by úvěr asi nedostali, ale ostatném nic moc jéneho nezbývá než si úvěr vzít a to samozřejmě nahrává úvěrům. 36

V budoucnu by mohly stavební spořitelny poskytovat úvěry ne jenom na bydlení, ale i na jiné věci. Nejvíce diskutované jsou úvěry na školné od stavebních spořitelen. I když nyní je studium na středních a vy sokých státních školách zdarma, tak je uvažováno, že by v budoucnosti studenti na vysokých školách školné mohli platit. Na což bych někteří studenti nemuseli mít dostatek peněz a proto by se na vysokou školu ani nenahlásili. A mohlo by tak ubýt studentů na vysokých školách. Ale už nyní, i když je studium na státních školách zdarma, tak zdarma uplně není. Student si musí kupovat knížky, jídlo a když studuje mimo svůj domov, tak si musí platit ubytování, rodiče ho musí stále živit, což je pro něj zátěž, než kdyby syn nebo dcera už chodili do práce a vydělávali si na sebe a mnoho dalších věcí. Zde je tady vidět, že studium zadarmo zdaleka není. Pro rodiny to obnáší mnoho výdajů už nyní když je školství tazvaně zadarmo. Proto už nyní na vysokou školu nenastupují všichni studenti co by měli o studium zájem. Proto zavedení úvěrů na školné od stavebních spořitelen není špatný nápad. Stidenti by si vzali úvěr a mohli by tak nastoupit na danou školu, co si vybrali. Za dobu studia by nic neplatili, až po dokončení školy a najití práce, by začali úvěr splácet. Nebo stavební spořitelny by nabízeli spoření na školné. Když by se rodičům narodilo dítě uzavřeli by mu hned nebo později spoření na školné a každý měsíc mu ukládaly určitou částku a poté co by syn nebo dcera nastoupili na střední nebo vysokou školu, tak by si peníze vybrali a z nich platili školné. To je další možnost co by stavební spořitelny mohly dělat v budoucnu.

37

Tabulka č. 3: Stáří bytového fondu v %18 Rok

<1919 1919-1945 1946-1970

1971-1980

1981-1990 >1990

Velká Británie

2001 20,8

17,7

21,2

21,8

18,5

--------

Česká

2001 10,9

14,7

26,3

22,5

16,4

8,2

Německo

2002 14,6

12,6

47,2

10,9

14,6

--------

Irsko

2002 9,7

8,2

16,4

17,5

16,2

31,9

Rakousko

2003 18,6

8,1

27,4

15,9

12,4

17,6

Fisnko

2002 1,6

8,8

30,6

23,4

20,0

14,4

Kypr

2001 --------

7,4

16,9

20,7

27,4

27,1

Estonsko

2003 9,4

14,2

30,0

21,5

19,6

5,3

Mad’arsko

2001 13,9

12,5

26,1

22,3

17,7

7,4

Francie

2002 19,9

13,3

18,0

26,0

10,4

12,4

Řecko

1991 4,0

8,0

42,0

30,0

17,0

--------

Itálie

1991 19,0

10,5

40,7

19,7

10,1

--------

Lotyšsko

2002 11,0

13,8

27,7

22,6

21,1

3,7

Litva

2002 6,2

23,3

33,1

17,6

13,5

6,3

Holandsko

2002 7,1

13,2

30,9

18,9

29,8

--------

Švédsko

2003 12,4

20,2

33,1

17,4

9,7

7,2

Španělsko

2001 8,9

4,2

33,5

24,1

13,6

15,7

Slovensko

2001 3,4

6,6

35,1

25,6

21,0

6,8

Slovinsko

2002 15,3

7,9

28,1

23,6

16,2

8,7

Luxembursko

2001 11,9

14,8

27,0

14,9

11,6

17,1

Malta

2002 14,9

11,0

29,4

16,9

15,8

11,8

Portugalsko

2001 5,9

8,5

22,9

18,3

44,4

--------

Dánsko

2003 20,6

17,5

29,4

16,2

9,7

7,1

Belgie

2004 15,0

16,5

29,0

15,2

9,2

15,1

Republika

Zdroj: Podklady ke Statistice bydlení EU v roce 2004

18

http:www.mmr.cz/stari-bytoveho-fondu-v

38

V dnešní době má místo velká konkurence. Mnoho lidí stavební spoření už má uzavřené a proto noví klienti se budou hledat hůře. A proto se musí každá stavební spořitelna snažit, aby v konkurenčním boji obstála. Jedním z hlavních faktorů je rychlost, tak je potřeba, aby i stavební spořitelny byly pohotové. Lidé když se vyberou nemovitost, tak potřebujou peníze okamžitě a nemohou moc dlouho čekat, jelikož by je mohl někdo jiný předběhnout a danou nemovitost si koupit. Proto potřebují mít úvěr co nejrychleji vyřízený. Stavební spořitelny by museli snažit daný úvěr vyřídit a když nějaké to bude trvat delé, tak v konkurenci bude mít složité postavení. Stavební spořitelny se proto musí snažit daný úvěr co nejrychleji vyřídit a také umožnit co nejpohodlnější zpracování. To znamená, aby klient nemusel obchazet zbytečně mnoho institucí, aby stavební spořitelna po něj vyžadovala co nejméně dokumentů a tak měl klient co nejméně všeho zařizování kolem jeho úvěru.

Aby stavební spořitelny obstály v konkurenci mohou spolupracovat z developerskými společnostmi. Ty staví velké komplexy budov s mnoha byty. Když s nimi stavební spořitelna navažé spolupráce a například jim půjčí na dáný projekt, pak se jim developerská firma může zavazat, že při prodeji domů či bytu si klient vezme půjčku u dané stavební spořitelny. Pro stavební spořitelnu tato spolupráce bude velmi výhodná, jelikož takto získá poměrně snadno nové klienty. Stavební spořitelna si může otevřít stánek u developerské společnosti či na místě výstavby a klienti nemusí chodit někam daleko a všechny smlouvy budou vyřízeni na místě. Klienti nemusí obstarávat znalecký posudek, protože stavební spořitelna přesně ví o jakou nemovitost se jedná a obíhat jiné úřady. Tento postup prospěje jak stavebním spořitelnám, tak i ušetří čas i peníze klientům, kteří by museli obíhat různé instituce a platit za vyhotovení dokumentů.

Naopak nebezpečím pro stavební spořitelny může být stále zvyšující se inflace. Česká národní banka má za cíl cenovou stabilitu. Aby tento cíl splnila musí udržovat inflaci na nízkích hodnotách. A pravě aby inflace nestoupala, jak se děje nyní, tak Česká národní banka zvyšuje úrokové sazby, za které si půjčují různé instituce. Tyto instituce mohou být banky nebo stavební spořitelny, které poskytují úvěry. Jelikož tato úroková sazba stoupá, tak zákonitě stoupají i úrokové sazba z úvěrů, které si klienti berou. To může mnoho klientů odradit od vzeti si úvěru, jelikož by nemuseli mít prostředky na jeho zaplacení. Nebo si úvěr vezmou, ale nižší. Také mohou mít 39

problém klienti,

kteří si vzali překlenovací úvěr. Ti oproti klientům z úvěrů ze

stavebního spoření nemají fixní úrokovou sazbu na celou dobu splácení úvěru, ale jen na omezenou dobu. Po této době stavební spořitelna díky růstu úrokových sazeb zvýší úrokovou sazbu z úvěru a klient se může dostat do potíží se splácenim, jelikož nepočital, že bude muset splácet víc.

40

Závěr Tak že, bez ohledu na reformy v oblasti stavebního spoření v roce 2003, to i nadále zůstává atraktivní investicí pro lidí i do dnes. Není se čemu divit. Lidé investují do základu svého životu - do bydlení. V současné době stavební spoření má každý druhý občan České republiky, proto můžeme s jistotou říci, že stavební spoření je nejpopulárnější investicí.

Stavební spoření má své výhody, můžeme použit tyto peníze se státní podporou za jiným účelem než koupě bydlení. Proto v roce 2003 bylo uzavřeno nejvíce smluv o stavebním spoření za výhodných podmínek. Cílem reformování oblasti stavebního spoření bylo snížení nákladů, ale vzhledem k vysoké poptávce po stavebním spoření v roce 2003, stát nedokázal snížit náklady v požadované výši. Je to je dočasným efektem, v roce 2013 by se měli snížit výplaty v rámci státní podpory do 4,5 miliardy Kč.

Se snížením počtu zákazníků stavebních spořitelen mnozí se zajímají o to, co se stane s touto oblastí v budoucnu. Jak už jsem psal, stavební spořitelny by měly bojovat o své zákazníky vzhledem k rostoucí konkurenci. V současné době stavební spořitelny

obsadily dobré místo v oblasti úspor a v oblasti možností koupi

nemovitosti. Ale vzhledem k budoucímu poklesu počtu zákazníků stavební spořitelny musí vypracovat nové plány rozvoje svých služeb a produktů. Napomoci jim mohou vlastníci, a to v oblasti kreativity, optimalizaci nákladů a zvýšení profesionality personálu.

Já si myslím, že v současné době tím nejdůležitějším faktorem pro stavební spořitelny je rychlost, se kterou poskytují informací svým zákazníkům, realizují reklamní kampaně a provádějí školení svého personálu. Pracovník by měl dokázat dobře vysvětlit veškeré výhody spoření a ověřování úvěrů u stavebních spořitelen, protože stavební spořitelny nemají žádné jiné možnosti financování úvěrů pro své zákazníky,

než přátelští klienti. Lidé si chtějí koupit nemovitost do osobního

vlastnictví, zlepšovat bytové podmínky a rekonstruovat své bydlení.

41

Zřejmé, že v důsledku stárnutí bytového fondu stavební spořitelny by se neměly obávat.

Skoro polovina bytů byla postavena před rokem 1945 a bytový fond je

jedním ze nejstarších bytových fondů v Evropě. neklesá a v nejbližším budoucnu

Proto zájem o stavební spoření

nepropadne. Já, si myslím že obavy kvůli

novelizaci v roce 2003 ohledně úpadku této oblasti jsou neopodstatněné.

Hlavní činností stavebních spořitelen je úvěrování.

42

Seznam použité literatury : Písemné prámeny Poláková, O. a kol.: Bydlení a bytová politika, Ekopress, Praha 2006 Doucha Rudolf, Stavební sporení. Grada Publishing, 2000, ISBN 80-7169-894-6 Kapitola zpracována dle Zadrobíková, M.: Financování bydlení, Praha 2008

Internetové zdroje http://www.acss.cz/cz/stavebni-sporeni/historie-stavebniho-sporeni/ http://bydleni.tvujdum.cz/stavebni-sporeni/stavebni-sporeni-u3099.aspx

http://www.finance.cz/financovani-bydleni/informace/stavebni-sporeni/co-to-je/ Finance.cz. Výhody a nevýhody plynoucí ze stavebního spoření. Přístup z internetu: http://www.finance.cz/financovani-bydleni/informace/stavebni-sporeni/vyhody-anevyhody/

Měšec.CZ. Zrušit státní podporu ke stavebnímu spoření by se mohlo vymstít. Názor Petra Stuchlíka, člena představenstva Fincentrum. Přístup z internetu: http://www.mesec.cz/aktuality/zrusit-statni-podporu-kestavebnimu/ Asociace

českých

stavebních

spořitelen

(AČSS).

Přístup

z

internetu:

http://www.acss.cz/

Výroční zpráva Asociace českých stavebních spořitelen za rok 2007. Přístup z internetu: http://www.acss.cz/cz/novinari/vyrocni-zpravy-acss/vyrocni-zprava-2007/ http://www.acss.cz/cz/novinari/vyvoj-statistik/ http:www.mmr.cz/stari-bytoveho-fondu-v

43

44