Bankovky a mince padělání peněz, ochranné prvky

Bankovní institut vysoká škola Praha Finančnictví a ekonomických disciplín

Bankovky a mince – padělání peněz, ochranné prvky Bakalářská práce

Autor:

Veronika Vincencová Bankovní management

Vedoucí práce:

Praha

Ing. Vanda Hadrabová

duben 2013

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Újezdečku dne 16. dubna 2013

Veronika Vincencová

Poděkování Ráda bych poděkovala paní Ing. Vandě Hadrabové za odborné vedení práce, trpělivost, ochotu a cenné rady, které mi pomohly při zpracovávání mé bakalářské práce.

Anotace Bakalářská práce je zaměřena na bankovky a mince, jejich ochranné prvky a padělání. Celá práce je pojata teoreticky. První kapitola je věnována převáţně historii a funkci peněz. Druhá kapitola popisuje hlavně české bankovky a eurobankovky, jejich technické parametry a ochranné prvky. Třetí kapitola je zaměřena na padělání peněz. Je zde poukázáno na historii padělání a členění padělků a padělatelů. Dále jsou zde pomocí grafů vyobrazeny statistiky počtu výskytů padělků na území České republiky v minulých deseti letech. Tato část práce zároveň přibliţuje, jak je padělání peněz ošetřeno zákonem a poskytuje rady, co udělat, pokud se s padělkem setkáme. V závěru práce jsou uvedeny reálné případy penězokazectví. Klíčová slova Peníze, bankovky a mince, padělky, ochranné prvky, padělání peněz, Česká národní banka

Annotation This bachelor is focused on notes and coins their Protecting Elements and Money Forgery. This work is mostly theoretical. The first chapter is mainly focused on history and function of money. The second chapter mostly describes Czech and Euro notes their technical parameters and protective elements. The third chapter is focused on Money Forgery. The section also highlights the history of forging, breakdown of counterfeits and forgers. Further there are using graphs shown statistic of the number of incidence of counterfeits in the Czech Republic in last ten years. At the same time this section explains how to existing law addresses counterfeiting acts and provide advice what to do if we meet counterfeits. The last section mentions real cases of Money Forgery. Key words Money, notes and coins, counterfeits, protecting elements, money forgery, Czech National Bank

Obsah Úvod ........................................................................................................................................ 8 1

Historie a funkce peněz: ................................................................................................. 9

1.1

Vznik peněz, peněţních prostředků a bankovnictví ...................................................... 9

1.2

Historie československé koruny ................................................................................... 11

1.3

Funkce peněz ................................................................................................................ 12

1.4

Česká národní banka ..................................................................................................... 13

2

Soustavy platidel a jejich ochranné prvky: ................................................................... 14

2.1

Ochranné prvky českých mincí obecně ........................................................................ 14

2.2

Ochranné prvky českých bankovek obecně:................................................................. 14

2.2.1 Vodoznak ...................................................................................................................... 14 2.2.2 Okénkový prouţek ........................................................................................................ 15 2.2.3 Barevná vlákna. ............................................................................................................ 16 2.2.4 Soutisková značka ........................................................................................................ 16 2.2.5 Skrytý obrazec .............................................................................................................. 17 2.2.6 Proměnlivá barva .......................................................................................................... 17 2.2.7 Iridiscentní pruh ............................................................................................................ 18 2.2.8 Mikrotext ...................................................................................................................... 18 2.3

Ceninový papír.............................................................................................................. 19

2.4

Pomůcky ke zjišťování pravosti bankovek: .................................................................. 20

2.5

Soustava českých mincí: ............................................................................................... 20

2.5.1 1Kč ................................................................................................................................ 21 2.5.2 2 Kč ............................................................................................................................... 21 2.5.3 5 Kč ............................................................................................................................... 22 2.5.4 10 Kč ............................................................................................................................. 23 2.5.5 20 Kč ............................................................................................................................. 23 2.5.6 50 Kč ............................................................................................................................. 24 5

2.5.7 Mince jiţ neplatné......................................................................................................... 25 2.6

Soustava českých bankovek a jejich ochranné prvky ................................................... 26

2.6.1 100 Kč ........................................................................................................................... 26 2.6.2 200 Kč ........................................................................................................................... 27 2.6.3 500 Kč ........................................................................................................................... 28 2.6.4 1000 Kč ......................................................................................................................... 30 2.6.5 2000 Kč ......................................................................................................................... 31 2.6.6 5000 Kč ......................................................................................................................... 33 2.6.7 Bankovky jiţ neplatné .................................................................................................. 34 2.7

Euro............................................................................................................................... 35

2.7.1 Technické parametry euromincí ................................................................................... 36 2.7.2 Technické parametry eurobankovek ............................................................................. 37 2.7.3 Ochranné prvky eurobankovek ..................................................................................... 38 3

Padělání peněz .............................................................................................................. 39

3.1

Historie padělání ........................................................................................................... 39

3.1.1 Ve světě ........................................................................................................................ 39 3.1.2 Na našem území ............................................................................................................ 41 3.2

Neoprávněná výroba peněz........................................................................................... 42

3.2.1 Padělání......................................................................................................................... 42 3.2.2 Pozměňování................................................................................................................. 42 3.2.3 Napodobování ............................................................................................................... 42 3.3

Členění padělků dle jejich zdařilosti............................................................................. 43

3.4

Základní členění padělatelů .......................................................................................... 44

3.5

Trestní zákoník ............................................................................................................. 45

3.5.1 § 233 – Padělání a pozměnění peněz ............................................................................ 45 3.5.2 § 234 Neoprávněné opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku ................ 46 3.5.3 § 235 Udávání padělaných a pozměněných peněz str. ................................................. 47 6

3.5.4 § 236 Výroba a drţení padělatelského náčiní ............................................................... 47 3.5.5 § 237 Neoprávněná výroba peněz str............................................................................ 47 3.5.6 § 238 Společné ustanovení ........................................................................................... 48 3.5.7 § 239 Ohroţování oběhu tuzemských peněz str. 106 ................................................... 48 3.6

Statistiky ČNB .............................................................................................................. 49

3.6.1 Padělaná a pozměněná platidla zadrţená v ČR v letech 1993 – 2011 .......................... 49 3.6.2 Padělaná a pozměněná platidla zadrţená na území ČR v letech 1993 – 2011 ............. 50 3.6.3 Zadrţené padělky na území ČR v roce 1212 ................................................................ 51 3.7

Co dělat? ....................................................................................................................... 52

3.7.1 Výměna padělků ........................................................................................................... 52 3.7.2 Výměna poškozených peněz......................................................................................... 52 3.8

Případy na závěr ........................................................................................................... 53

3.8.1 Teplicko ........................................................................................................................ 53 3.8.2 Jindřichohradecko ......................................................................................................... 54 Závěr ...................................................................................................................................... 55 Seznam pouţité literatury ......................................................................................................... 56 Seznam obrázků........................................................................................................................ 59 Seznam grafů ............................................................................................................................ 60 Seznam příloh ........................................................................................................................... 60

7

Úvod K výběru tématu předkládané bakalářské práce z oblasti finanční mě motivoval fakt, ţe s jejím hlavním objektem, kterým jsou hotovostní platební prostředky, se kaţdý z nás setkává denně. Cílem bakalářské práce je charakterizovat problematiku zejména českých bankovek a mincí, jejich ochranné prvky a s tím spojené i padělání peněz. Informace pro zpracování práce mi poskytla odborná literatura, právní normy a internetové zdroje, na jejichţ explorativním a deskriptivním výzkumném plánu je dílo poloţeno. Tyto informace jsem dále zpracovala, popsala a v některých případech i porovnala ve třech velkých kapitolách. První kapitolu věnuji převáţně historii peněz, a to vývoji prvních platidel a samotného bankovnictví. Zaměřuji se zde také na vývoj peněz na našem území. Další část této kapitoly jsem věnovala funkci peněz a je zde představen jediný emitent českých bankovek a mincí – Česká národní banka. Druhou kapitolu převáţně zaměřuji na soustavu českých bankovek a mincí a jejich ochranné prvky. Orientuji se jak na technické parametry jednotlivých hotovostních platebních prostředků, tak i na jejich vlastní ochranné prvky. Stejným způsobem se zde v menší míře věnuji i Euru. Třetí kapitola pojednává o padělání peněz. Soustřeďuji se zde jak na samotnou historii padělání, tak zde pracuji i s pojmy souvisejícími s penězokazectvím, dále zde uvádím statistiky padělků, jejich členění, zároveň i členění samotných padělatelů, otázky spojené s tím, co dělat, pokud jiţ padělanou bankovku nebo minci vlastníme a v neposlední řadě jsou zde uvedeny výňatky z Trestního zákoníku a pár reálných případů z tohoto oboru.

8

1 Historie a funkce peněz: 1.1 Vznik peněz, peněžních prostředků a bankovnictví 1 První forma placení byla jiţ ve středověku směna. A to směna naturální (barter), či prostřednictvím směnných prostředků, kterými byly drahé kovy, především zlato a stříbro. Ty obíhaly ve slitcích, prutech a podobných předmětech, přičemţ jejich hodnotu určovala jejich hmotnost a jakost. Jako první stálá forma peněţních prostředků byly mince, a to jiţ v 8. aţ 7. století před naším letopočtem, jejichţ raţbu provádělo mincovnictví. Nominální a vnitřní hodnota těchto valutárních prostředků se rovnala. Bylo-li zapotřebí zvýšit oběţivo, jednoduše se poklad ve formě drahých kovů přeměnil na mince a naopak. Je předpokládáno, ţe kdokoliv, kdo vlastnil nějaký peněţní kov, si mohl dát mince razit. Postupně se mincovnictví stalo monopolem státu a to z důvodu jejich znehodnocování jak samotným oběhem, tak i záměrným sniţováním jejich hodnoty. Dle kovu, který plnil funkci peněz, šlo o zlatý nebo stříbrný monometalismus – standard. Kolovaly-li oba kovy současně, hovoříme o bimetalismu, přičemţ byl stanoven mezi kovy směnný poměr. Oba tyto kovy působily jako uznávané platební prostředky. Převaha jednoho nad druhým závisela na tehdejší těţbě. V 19. stol se začal opouštět bimetalismus a přecházelo se spíše ke zlatému standardu. Později se plnohodnotné peněţní prostředky ve formě mincí začaly nahrazovat neplnohodnotnými mincemi, později i papírovými penězi, státovkami a bankovkami. S vývojem výroby a obchodu se také vyvíjely obchodní úvěry, které si výrobci a obchodníci půjčovali mezi sebou, avšak ve formě zboţí. S obchodními úvěry se také vyvinuly směnky, a to směnka vlastní a cizí. Emise peněţ má základ v samotném mincovnictví. Vyvinula se profese směnárníků, coţ byli původně zlatníci a zároveň předchůdci bank a bankéřů. Příjem peněţních kovů (depozit) potvrzovali depozitními listy, v nichţ se zavazovaly, ţe depozita vrátí na poţádání. Tyto depozitní listy obsahově připomínají vlastní směnku splatnou při předloţení a lze je charakterizovat jako předchůdce bankovek. 1

Bankovnictví. 6. Vyd. Praha: Bankovní institut vysoká škola, 2006, s. 3 – 14. ISBN 9788072650996

9

Slovo „banka“ pochází z italského „banco“, coţ v překladu znamená lavice, neboť středověcí obchodníci s peněţními prostředky obchodovali právě na lavicích v křiţovatkách zejména zámořských cest. Vznikaly zde první známé bankovní rody, jako jsou např. Fuggerové a Welserové. První banky vznikaly jiţ ve 12. stol. První centrální banky začaly vznikat v 17. stol., avšak jejich historie sahá aţ do století 10. – 11., kdy si panovníci vyspělých evropských států přivlastňovali právo vydávat mince z drahých kovů. Toto právo je nazýváno „mincovní regál“, coţ je zároveň s nadsázkou označováno jako první způsob utváření měnové politiky. První centrální banka – Sweriges Riksbank – byla zaloţena v roce 1657 ve Švédsku. Následovala centrální banka zaloţená roku 1694 v Anglii pod jménem – Bank of England. V Čechách, aţ do příchodu Habsburků, banky téměř neexistovaly. Později na to se objevovala detašovaná pracoviště velkých evropských bank. Aţ v 19. stol. vznikaly na našem území první banky, z nichţ například v roce 1867 Ţivnostenská banka, zaloţená jako akciová společnost, s hlavním cílem krytí podnikatelů. Po rozpadu Rakouska-Uherska převzalo soustavu bank Československo. Po 1. světové válce bylo hlavním cílem bankovnictví vytvořit a upevnit československou měnu. Velkou zásluhu na tomto úkolu měl první československý ministr financí Alois Rašín a později jeho nástupce Karel Engliš. V roce 1926 byla zaloţena jako akciová společnost Národní banka československá. Ta plnila funkci centrální emisní banky aţ do německé okupace, kdy byla tato banka změněna na Národní banku pro Čechy a Moravu a na Slovensku byla vytvořena Slovenská národní banka. Později byl celý bankovní systém podřízen německému vlivu. Po 2. světové válce fungovalo bankovnictví bez jakýchkoliv změn aţ do 20. 10. 1945, kdy byl vydán dekret č. 102/1945 a akciové banky byly znárodněny. Vznikla Ústřední správa bank. V roce 1950, kdy proběhla další vlna bankovních reforem, vznikla 1. 7. téhoţ roku Státní banka Československá (dále SBČS), vedle níţ působily také Investiční banka, Ţivnostenská banka, Česká a Slovenská státní spořitelna a Československá obchodní banka, a. s. Ve druhé polovině 80. let se prosadily zákony zahrnující zejména zrušení řízení bank státem nebo moţnost vzniku bank nových, jakoţto podnikatelských subjektů. 1. 1. 1990 nabyly platnosti dva nové zákony, a to zákon o bankách a spořitelnách, který upravoval náleţitosti týkající se postavení, působnosti a bankovních obchodů a zákon o státní bance československé, který spravoval státní emisní centrální bankovnictví. Do roku 1992 bylo SBČS uděleno více neţ 100 licencí a vznikly také dvě specializované banky. Českomoravská záruční a rozvojová banka, a. s. a Konsolidační banka, 10

státní peněţní ústav. Od 1. 1. Vstoupily v platnost další zákony týkající se bankovního systému, a to zákon č. 21/1992 Sb., o bankách a zákon č. 22/1992 Sb., o SBČS. Tyto zákony především upravovaly pojetí SBČS, jakoţto banky moderní, zpřísnily podmínky vzniku bank nových a s tím i udělování licencí pro vybrané bankovní skupiny a v neposlední řadě zavedly také opatření proti praní špinavých peněz. V roce 1993 se Československý stát rozdělil a tím se oddělila i měna a bankovní soustavy. V letech 1993 – 1995 došlo k zavedení stavebních spořitelen, byl zvýšen základní kapitál bank na 500 mil. Kč, zavedlo se pojišťování vkladů fyzických osob s podporou státu a byly zavedeny spořitelní a úvěrová druţstva.

1.2 Historie československé koruny2 Samotný název „Koruna“ pochází z latinského „Corona“, coţ v překladu znamená věnec nebo královská koruna. Toto označení bylo převzato z původně společné Rakousko-Uherské koruny, avšak v jednání o názvu československé měny kolovaly i jiné návrhy, a to „sokol, lev, denár, říp, hřivna, frank, rašín nebo řepa“. Právně vznikla československá koruna 10. 4. 1919 přijetím zákona č. 187/1919 Sb., o zavedení koruny československé, avšak v Československu platila jiţ od roku 1918. Od první republiky byla její oficiální zkratka „Kč“. V období republiky druhé se značila zkratkou „K“ a od roku 1945 „Kč“. Od rozdělení Československa se pouţívá označení „koruna česká – Kč“ s mezinárodní zkratkou „CZK“. Po rozpadu rakousko-maďarské monarchie v roce 1918 vnikly nové státy. Rakousko, Maďarsko, Československo a Polsko se na společné měně nedohodly, a tak se rozhodly dříve společnou korunu nahradit měnou vlastní. To ovšem ihned reálné nebylo, takţe se dosavadní měna orazítkovala a tím se i rozdělila do samostatných států. Po 1. světové válce si Československo zavedlo vlastní měnu, od které čekalo silnější ekonomiku a sníţenou inflaci. Pouze ale polovina bankovek byla okolkována a vracela se zpět do oběhu. Druhá polovina byla z oběhu staţena oproti stvrzence, která zaručovala 1% státní dluhopis ve stejné výši. Okolkovány byly všechny hodnoty bankovek kromě 1 a 2 koruny. Ještě dlouhou dobu po vzniku Československa platily na našem území rakouské mince a bankovky, které ale obíhaly i v sousedních zemích, jejichţ majitelé je do zemí Koruny české jezdili takříkajíc utrácet. Proto tehdejší ministr financí Alois Rašín připravil ke dni 26. 2. 1919 měnovou 2

Historie. Papírová platidla, z http://www.papirovaplatidla.cz/historie

bankovky

11

[online].

[cit.

2013-02-11].

Dostupné

samostatnost, kdy se uzavřely státní hranice a od 3. do 9. 3. 1919 se kolkovaly všechny dosavadní bankovky v hodnotách od 10 korun výše. Takto vznikly první československé státovky. Při této události se rovnou k 1. 3. 1919 zrealizoval i soupis finančního majetku, na kterém se podílelo 15 000 osob státní správy. Československá koruna vznikla v roce 1919 (viz výše) a v oběhu zůstala aţ do 8. 2. 1993, kdy se uskutečnilo měnové rozdělení se Slovenskem.

1.3 Funkce peněz Nejprve je nutné podotknout, ţe existuje rozdíl mezi pojmem „peníze“ a „měna“. Zatímco jsou peníze chápány jako „zvláštní druh univerzálního zboţí pouţívaného k vyjadřování cen ostatního zboţí“3, měnu lze charakterizovat jako „určitá konkrétní forma nebo druh peněz“4, avšak na základě autority, kterou vytváří stát, se peníze stávají měnou, a to dle právního řádu dané země. Peníze by měly v kaţdém státě plnit následující funkce: prostředek směny, kdy lze peníze směňovat za zboţí a sluţby, jednotka zúčtování, kdy peníze slouţí jako měřítko ceny za zboţí a sluţby a lze jimi vyjádřit dluh uchovatel hodnoty, kdy peníze slouţí jako forma majetku.5

3

BAKEŠ, Milan. Finanční právo. 6. upr. vyd. V Praze: C. H. Beck, 2012, s. 335. Právnické učebnice. ISBN 978-80-7400-440-7. 4 BAKEŠ Milan. Finanční právo. 6. upr. vyd. V Praze: C. H. Beck, 2012, s. 335. Právnické učebnice. ISBN 978-80-7400-440-7. 5 Funkce peněz. Peníze. org [online], [cit. 2013-02-11]. Dostupné z http://penize.org/funkce-penez/

12

1.4 Česká národní banka Centrální bankou, tedy jediným emitentem, v České republice je Česká národní banka (dále jen ČNB) se sídlem v Praze a pobočkami v Plzni, Hradci Králové, Brně, Ostravě, Českých Budějovicích a Ústí nad Labem. Je zřízena Ústavou České republiky a její činnost je v souladu se zákonem č. 6/1993 Sb., o České národní bance a jinými právními předpisy. Jejím řídícím orgánem je bankovní rada, jejíţ členy jmenuje prezident republiky na šestileté období a jsou to: guvernér – Miroslav Singer, 2 viceguvernéři – Mojmír Hampl a Vladimír Tomšík, 4 členové bankovní rady – Lubomír Lízal, Kamil Janáček, Pavel Řeţábek a Eva Zamrazilová.6 ČNB je nepodnikatelský subjekt, coţ znamená, ţe nedosahuje zisku a jejími hlavními úkoly jsou: emisní funkce – právo emitovat nové peníze a staré stahovat z oběhu, banka bank – poskytuje ostatním bankám úvěry a stanovuje pravidla poskytování úvěrů v komerčních bankách, správce měnových rezerv a státního dluhu – spravuje státní cenné papíry, kurzovou politiku a provádí vládní finanční operace, bankovní dozor – uděluje bankovní licence komerčním bankám, provádí dozor nad peněţními trhy a má právo prověřovat bankovní operace, reprezentace – ČNB je členem Mezinárodního měnového fondu.7 Na autorskoprávní ochranu upozorňuje na rubové straně bankovky (v dolním levém okraji) copyrightová značka.

6

Členové bankovní rady. Česká národní banka [online]. [cit. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/o_cnb/bankovni_rada/clenove_bankovni_rady/ 7 Funkce centrální banky. CEED [online]. [cit. Dostupné z http://www.ceed.cz/makroekonomie/20_funkce_central_banky.htm

13

2012-02-11]. 2013-02-11].

2 Soustavy platidel a jejich ochranné prvky: 2.1 Ochranné prvky českých mincí obecně Ochranné prvky mincí nejsou zdaleka tak promyšlené a není jich tolik, jako ochranných prvků bankovek, přesto jsou poměrně stálé. Jejich „jednoduchost“ je mimo jiné také dána faktem, ţe v současné době se padělání mincí vyskytuje poměrně vzácně vzhledem k náročnosti jejich padělání a vzhledem ke skutečnosti, ţe se jejich výroba nevyplácí. To byl hlavní důvod stahování minci s nominály 12, 20 a 50 haléřů. Ani padělky historických mincí nejsou častým případem, přestoţe mnohonásobně převyšují jejich nominální hodnotu. Jako ochranné prvky mincí jsou brány jejich technické parametry, tedy jejich hmotnost, barva, rozměry, pouţitý materiál a úpravy hrany dané mince. (viz kapitola č. 2.5 Soustava českých platných mincí)

2.2 Ochranné prvky českých bankovek obecně: Ochranné prvky bankovek lze rozčlenit do následujících skupin dle cílových uţivatelů: pro nejširší veřejnost – ochranné prvky zjistitelné pouhým okem, pro odbornou veřejnost – zjistitelné jednoduchými pomůckami, pro profesionály – zjistitelné sloţitými přístroji, pro zpracování v centrální bance – ke zjištění slouţí speciální senzory, speciální

ochranné

prvky

k ovlivnění

činnosti

reprodukčních

zařízení,

které znemoţňují či ztěţují kopírování, skenování, veškerou grafickou úpravu a tisk.8 2.2.1

Vodoznak9

Vodoznak je viditelný při pohledu na bankovku proti světlu. Na českých bankovkách se jedná o vodoznak stupňovitý, tj. kombinace pozitivního (tmavého) a negativního (světlého). Je vţdy umístěn ve středu širokého nepotištěného okraje bankovky a je vyobrazen jako portrét 8

Emise oběţiva a nové ochranné prvky bankovek: Ochranné prvky bankovek. Česká národní banka [online]. [cit. 2013-02-11]. S. 13. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/konference_projevy/vystoupeni_p rojevy/download/rezabek_20090330_nova_500.pdf 9 Průvodce ochrannými prvky bankovek: Detailní popis ochranných prvků. Česká národní banka [online]. [cit. 2013-02-11]. S. 6. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/o_cnb/publikace/download/brozura_A5_ochranne_prv ky.pdf

14

osobnosti, která je zároveň na lícní straně bankovky. Je stranově obrácený oproti vytištěnému portrétu. Na vzorech vydaných od roku 2007 se vedle portrétu nachází ještě hodnotové číslo bankovky s ornamentem.

Obr. č. 1, vodoznak na pětitisícové bankovce

2.2.2

Okénkový proužek10

Okénkový prouţek s mikrotextem se vyrábí z metalizované hmoty. Je zapuštěn do papíru a vţdy vystupuje v různých intervalech na povrch bankovky na lícní straně. Na prouţku je vyobrazena nominální hodnota bankovky a u vzorů vydaných od roku 2007 přidáno logo ČNB. Při pohledu na bankovku proti světlu se prouţek jeví z obou stran jako souvislá tmavá čára s prosvítajícím mikrotextem. Prouţek také mění svou barvu v závislosti na dopadu světla z hnědofialové na zelenou, pouze ale u vzorů vydaných od roku 2007.

Obr. č. 2, okénkový prouţek na pětitisícové bankovce 10

Průvodce ochrannými prvky bankovek: Detailní popis ochranných prvků. Česká národní banka [online]. [cit. 2013-02-11]. S. 6. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/o_cnb/publikace/download/brozura_A5_ochranne_prv ky.pdf

15

2.2.3

Barevná vlákna.11

Barevná vlákna zle spatřit na bankovce pouhým okem, a to nejlépe v její nepotištěné krajní části. Jsou dlouhá 6 mm

Obr. č. 3, barevná vlákna na bankovkách

2.2.4

Soutisková značka12

Soutisková značka je při pohledu na bankovku proti světlu viditelná celá, avšak při běţném pohledu z jedné strany je viditelná pouze její jedna část a ze strany druhé část druhá. Je kulatá a tvoří ji buď písmeno „C“, ve kterém je vloţeno písmeno „S“ (pouze u vydaných vzorů roku 1995 a u 200 Kč a 2000 Kč u vzoru 1996) nebo dvojice písmen „ČR“ u ostatních vzorů.

Obr. č. 4, soutisková značka na pětitisícové bankovce

11

Průvodce ochrannými prvky bankovek: Detailní popis ochranných prvků. Česká národní banka [online]. [cit. 2013-02-11]. S. 7. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/o_cnb/publikace/download/brozura_A5_ochranne_prv ky.pdf 12 Průvodce ochrannými prvky bankovek: Detailní popis ochranných prvků. Česká národní banka [online]. [cit. 2013-02-11]. S. 7. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/o_cnb/publikace/download/brozura_A5_ochranne_prv ky.pdf

16

2.2.5

Skrytý obrazec13

Skrytý obrazec je viditelný tehdy, pokud bankovku sklopíme do výše očí proti světlu ve vodorovné poloze. Z delší strany bankovky je pozitivní (tmavý), z kratší strany je negativní (světlý) a tvoří ho vţdy číslo, které označuje hodnotu bankovky.

Obr. č. 5, skrytý obrazec na pětitisícové bankovce

2.2.6

Proměnlivá barva14

Proměnlivá barva je zaloţená na optickém efektu. Tento ochranný prvek je vytištěn speciální barvou, která mění své zbarvení dle toho, pod jakým úhlem na něj dopadá světlo.

Obr. č. 6, proměnlivá barva na pětitisícové bankovce

13


17

2.2.7

Iridiscentní pruh15

Iridiscentní pruh se nachází při pravém okraji bankovky na její lícní straně. Na starších vzorech je pojednán jednobarevně, u inovovaných je dvoubarevný, zprava vzorovaný. Při běţném pohledu na bankovku se pruh jeví průhledně, avšak po jejím sklopení proti světlu se u starších vzorů zjeví jako zlatý (2000 Kč a 5000 Kč), či namodralý (1000 Kč) a u vzorů inovovaných se k zlatému nádechu přidává ještě fialový (1000 Kč a 5000 Kč) nebo modrý (2000 Kč) s kovovým odleskem. Na iridiscentním pruhu jsou negativně vyznačena čísla, která představují nominální hodnotu bankovky, ale při jejím sklopení se tato čísla jeví jako tmavá oproti samotnému lesklému pruhu.

Obr. č. 7, iridiscentní pruh na pětitisícové bankovce

2.2.8

Mikrotext16

Základní mikrotext se nachází jak na lícní, tak i rubové straně. V prvním případě je skryt vpravo od portrétu v pruhu základní barvy a současně zasahuje i do bílého okraje bankovky, a číselně označuje její hodnotu. Na rubové straně se nachází také v pruhu základní barvy mezi státním znakem a pravým okrajem bankovky, kde vyjadřuje hodnotu bankovky slovně.

15


18

Většinou je tištěn z plochy, avšak u třech nejvyšších nominálů je částečně tištěn i z hloubky.

Obr. č. 8, mikrotext na pětitisícové bankovce

2.3 Ceninový papír Kromě výše uvedených ochranných prvků je velice důleţité zmínit také ceninový papír, z kterého jsou bankovky vyráběny. Ten se však dále pouţívá i pro výrobu šeků, kolků, poštovních známek, průkazů totoţnosti a cenných papírů. Státní tiskárna cenin, jeţ působí a dodává polygrafické sluţby jiţ od roku 1928 je právě tou společností, která plní funkci tisku bankovek Je zaloţená jako právnická osoba, která provozuje podnikatelskou činnost s majetkem státu, avšak vlastním jménem a na vlastní odpovědnost a s tímto majetkem má právo hospodařit.17 Tisk bankovek vyţaduje speciální tiskové techniky, které znesnadňují padělatelskou činnost. Při tisku bankovek se vyuţívá simultánního ofsetu, liniového hlubotisku a knihtisku. Měďtisk je na současných bankovkách pouţit na lícové straně, jímţ jsou tištěny texty, velká hodnotová čísla, portréty osobností a hmatové značky. Pro tisk sérií a čísel bankovek je vyuţit knihtisk.18 Samotný ceninový papír vyrábí společnost Nanograph, s. r. o, která byla zaloţena po padesáti leté tradici v roce 2010 ve Štětí. Výrobní kapacita činí 2000 t/rok. Mezi základní suroviny pro jeho výrobu patří buničina, skleněná mikrovlákna a jiná vlákna anorganického původu. Mezi základní divize ceninového papíru se řadí vodoznak, vodoznak viditelný v UV, bezpečnostní vlákna a reakce na laserové pero a hologram.19

17

O společnosti: Statut. Státní tiskárna cenin [online]. [cit. 2013-02-11]. Dostupné z: http://www.stc.cz/p-4statut.html?p=4 18 Produkty: Bankovky. Státní tiskárna cenin [online]. [cit. 2013-0218-11]. Dostupné z: http://www.stc.cz/p-11bankovky.htlm?p=11 19 Výroba ceninového papíru. Nanograph, s. r. o. [online]. [cit. 2013-02-11]. Dostupné z: http://www.nanograph.cz/files/PrezentaceCZ.pdf

19

2.4 Pomůcky ke zjišťování pravosti bankovek: Většinu ochranných prvků na bankovkách jsme schopni rozlišit pouhým okem, avšak pro posouzení pravosti bankovky nám slouţí i jiné předměty. Tím nejzákladnějším nástrojem je lupa. Ta by měla poskytovat šesti, aţ desetinásobné zvětšení pro objektivní hodnocení dané bankovky. Dalším nástrojem pro posouzení pravosti je ultrafialové záření, které lze zakoupit ve filatelistických obchodech. Pod tímto světlem ceninový papír na rozdíl od papíru obyčejného nezáří. Zdroj infračerveného záření pouţívají spíše velké organizace pro jeho finanční náročnost. Dalším nástrojem je dolartester, který je českém trhu nelehce sehnatelný, ale je moţné ho dovést ze zahraničí. Slouţí k posouzení magnetičnosti bankovky, neboť se do tiskové barvy přidávají vybrané kovy, přičemţ při přejetí přes bankovku začne vydávat zvuk nebo se rozsvítí. Zkušební tuţka se pouţívá k chemickému posouzení ceninového papíru. Na pravé bankovce jakékoliv stopy po tuţce zmizí, na padělku zůstanou.20

2.5 Soustava českých mincí: Jediná oprávněná mincovna, která razí oběţné i pamětní mince pro ČNB, včetně medailí, je Česká mincovna, a. s., která má sídlo v Jablonci nad Nisou a zaloţena byla roku 1993. Společnost dále provozuje prodejnu v Praze od roku 2010 také internetový obchod. V současné době má 66 zaměstnanců. Vlastní ji českošvýcarské konsorcium Česká mincovna Group. Mincovna je vybavena moderními lisy a vlastní nástrojárnou, coţ umoţňuje výrobu vlastních razidel, avšak polotovary pro výrobu oběţných a pamětních mincí se dováţejí z jiných evropských zemí, neboť v tuzemsku tato výroba neexistuje. Roční výrobní kapacita činí na 500 milionů kusů oběţných a 300 tisíc kusů pamětních mincí.21 Česká mincovna pouţívá 3 značky, které vyjadřují kvalitu a uměleckou hodnotu a nalezneme je na lícní nebo rubové straně kaţdé mince i medaile. První, písmeno „b“ s korunkou (viz příloha č. 1), je spjato se vznikem společnosti, protoţe Česká mincovna byla zaloţena jako samostatná výrobní divize tehdejší Biţuterie, a. s. Tato značka se po dohodě s ČNB začala pouţívat při raţbě oběţných mincí a medailí z obecného kovu.

20

PEKÁREK, Jiří. Poznáte padělek bankovky?. 1.vyd. Praha: Pragoeduca, 2000, s. 51. ISBN 8085856840. Profil společnosti. Česká mincovna [online]. [cit. 2013-02-11]. Dostupné https://www.ceskamincovna.cz/profil-spolecnosti-337/ 21

20

z:

Druhá značka představuje písmena „ČM“, jakoţto zkratku České mincovny, a vyuţívá se od roku 1994 při raţbě mincí a medailí ze stříbra, zlata a platiny. Zajišťuje kvalitu a jedinečnost díla. Mimo této značky jsou mince a medaile označeny ještě puncem dle pouţitého kovu, který zajišťuje jejich ryzost. Třetí, obchodní značka, kterou tvoří písmena „ČM“ a korunka, se pouţívá od roku 2011 za účelem odlišení vlastních raţeb od raţeb dle námětu klientů.22 (viz příloha č. 2 a 3) 2.5.1

1Kč23

Tato ocelová, galvanicky niklem pokovená mince, dle návrhu akademické sochařky Jarmily Truhlíkové – Spěvákové, se začala razit v roce 1993 v Royal Canadian Mint Winnipeg, avšak později, v roce 1994 ji začala razit Česká mincovna v Jablonci nad Nisou. Mince je kulatá, magnetická, váţí 3,6 g, její průměr je 20 mm, síla 1,85 mm a její hrana je posetá osmdesáti vroubky. Na lícní straně je vyobrazen český lev, zatímco na straně rubové je zřetelné velké hodnotové číslo nad svatováclavskou korunou. V oběhu se tato mince pohybuje od 9. 6. 1993.

Obr. č. 9, jednokorunová mince

2.5.2

2 Kč24

Tato mince, je stejně jako 1 Kč ocelová, galvanicky pokovená. Jejím autorem je také akademická sochařka Jarmila Truhlíková – Spěváková a její raţební minulost se shoduje s mincí v hodnotě 1 Kč.

22

O nás: Mincovní značka. Česká mincovna https://www.ceskamincovna.cz/mincovni-znacka-352 23 Bankovky a mince. Česká národní banka http://www.cnb.cz/cs/platidla/mince_1czk.html 24 Bankovky a mince. Česká národní banka http://www.cnb.cz/cs/platidla/mince_2czk.html

21

[online].

[cit.

2013-02-11].

Dostupné

z:

[online].

[cit.

2013-02-11].

Dostupné

z:

[online].

[cit.

2013-02-11].

Dostupné

z:

Je magnetická, jedenáctihranná o průměru 21,5 mm, její hmotnost je 3,7 g a síla 1,85 mm. Její hrany jsou zaoblené a hladké. Na lícní straně vyobrazen český lev, na rubové velké hodnotové číslo vedle velkomoravského šperku. V oběhu se tato mince pohybuje od 9. 6. 1993.

Obr. č. 10, dvoukorunová mince

2.5.3

5 Kč25

Raţební minulost této mince v hodnotě 5 Kč se opět shoduje s 1 Kč a 2 Kč. Je také ocelová, galvanicky pokovená niklem, avšak autorem návrhu byl v tomto případě akademický sochař Jiří Harcuba. Je magnetická, kulatá o hmotnosti 4,8 g, průměru 23 mm a síle 1, 85 mm. Hrany jsou hladké. Na lícní straně vyobrazen také český lev, na rubové velké hodnotové číslo na pozadí Karlova mostu s hladinou Vltavy; lipový lístek symbolizuje mostní věţ. V oběhu se tato mince pohybuje od 9. 6. 1993.

Obr. č. 11, pětikorunová mince

25

Bankovky a mince. Česká národní http://www.cnb.cz/cs/platidla/mince_5czk.html

banka

22

[online].

[cit.

2013-02-11].

Dostupné

z:

2.5.4

10 Kč26

Tato ocelová, plátová, galvanicky mědí pokovená mince se dle návrhu akademického sochaře Ladislava Kozáka začala razit v roce 1993 v Hamburgische Münze Hamburg. Od roku 1994 ji razila Česká mincovna v Jablonci nad Nisou. Je magnetická, kulatá o průměru 24,5 mm, síle 2,55 mm a váţí 7,62 g. Hranu osazuje 144 vroubků. Na lícní straně je vyobrazen český lev, na rubové hodnotové číslo na pozadí národní kulturní památky Petrov v Brně. Vzor 1993 v oběhu od 12. 5. 1993, varianta 1995 v oběhu od 1. 11. 1995. Rozdíl mezi nimi je v úpravě rubové strany, kde jsou iniciály autora přemístěny. V původní variantě se nacházejí vpravo od hodnotového čísla, v nové variantě jsou umístěny uprostřed při spodním okraji mince.

Obr. č. 12, desetikorunová mince

2.5.5

20 Kč27

Tato ocelová mince, plátovaná slitinou mědi a zinku v poměru 75:25 a galvanicky pokovaná slitinou

mědi

a

zinku

v poměru

72:28

byla

prvně

raţena

v roce

1993

v Hamburgische Münze Hamburg. Od roku 1995 ji razí Česká mincovna v Jablonci nad Nisou dle návrhu akademického sochaře Vladimíra Oppla. Je kulatá, třináctihranná a magnetická o hmotnosti 8,42 g, průměru 26 mm a síle 2,55 mm. Její hrany jsou zaoblené a hladké.

26

Bankovky a mince. Česká národní http://www.cnb.cz/cs/platidla/mince_10czk.html 27 Bankovky a mince. Česká národní http://www.cnb.cz/cs/platidla/mince_20czk.html

banka

[online].

[cit.

2013-02-11].

Dostupné

z:

banka

[online].

[cit.

2013-02-11].

Dostupné

z:

23

Na lícní straně vyobrazen český lev, na rubové hodnotové číslo vedle postavy Sv. Václava a nápis (Svatý Václave nedej zahynout nám i budoucím) dle vyobrazení na Václavském náměstí v Praze. V oběhu se tato mince pohybuje od 12. 5. 1993.

Obr. č. 13, dvacetikorunová mince

2.5.6

50 Kč28

Tato bimetalová mince z oceli, na mezikruţí plátovaná a galvanicky pokovená mědí, ve středu plátovaná slitinou mědi a zinku v poměru 75:25 se stejně jako 20 Kč začala razit v roce 1993 v Hamburgische Münze Hamburg a od roku 1995 v České mincovně v Jablonci nad Nisou dle návrhu akademického sochaře Ladislava Kozáka. Je kulatá, magnetická s hmotností 9,7g, průměrem 27,5 mm (střed 17 mm) a sílou 2,55 mm. Hrany jsou hladké. Na lícní straně je vyobrazen český lev, na rubové je ve středu seskupení budov charakteristických pro Prahu a na mezikruţí se vyjímá latinský nápis – PRAGA MATER UMBRIUM . V oběhu se tato mince pohybuje od 7. 4 1995.

Obr. č. 14, padesátikorunová mince

28

Bankovky a mince. Česká národní http://www.cnb.cz/cs/platidla/mince_50czk.html

banka

24

[online].

[cit.

2013-02-11].

Dostupné

z:

2.5.7

Mince již neplatné

Platnost mincí s nominální hodnotou 10 a 20 haléřů skončila dle vyhlášky České národní banky č. 79/2003 Sb. dne 31. 10. 2003. Neplatné mince bylo moţné do konce října roku 2004 vyměňovat v komerčních bankách provádějící pokladní sluţbu, dále pak do konce října roku 2009 umoţňovaly výměnu těchto jiţ neplatných mincí pobočky České národní banky v sedmi městech České republiky.29 Platnost mincí s nominální hodnotou 50 haléřů byla ukončena k 31. 8. 2008. Dnem 31. 8. 2009 skončila také moţnost výměny těchto jiţ neplatných mincí v bankách provádějící pokladní operace, avšak do 31. 8. 2014, je ještě moţné tyto mince vyměnit v pobočkách České národní banky, a to na pokladně v hotovosti, kdy se předloţená částka zaokrouhluje na celé koruny dolů, zasláním poštou s uvedením bankovního spojení nebo případné uloţení na účet České národní banky. Výměnu upravuje vyhláška ČNB č. 174/2008 Sb.30 (kapitola 2.5.7 viz příloha č. 4)

29

Bankovky a mince: Ukončení platnosti 10 a 20haléřových mincí. Česká národní banka [online]. [cit. 2013-0211]. Dostupné z: www.cnb.cz/cs/platidla/mince/ukonceni-platnosti/ukonceni_10_20_hal.html 30 Ukončení výměny neplatných bankovek a mincí v bankách. Česká národní banka [online]. [cit. 2013-02-11]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/tiskove_zpravy_cnb/2009/090820_ukonceni_vymeny_20Kc_50hal.ht ml

25

2.6 Soustava českých bankovek a jejich ochranné prvky Zajímavý je fakt, ţe aţ do roku 1993, kdy vešly v platnost bankovky autora Kulhánka, se ani na jedné z nich neobjevuje dámský portrét. 2.6.1

100 Kč31

Tato bankovka o rozměrech 140 x 69 mm a s šířkou kuponu 36 mm má na líci vyobrazeného Karla IV. a na rubu pečeť univerzity Karlovy. Autorem je Oldřich Kulhánek, ryt Miloš Ondráček. Jako představitel ČNB je zde podepsán Tošovský. Vzor 1997 v oběhu od 15. 10. 1997. Tuto variantu tiskne STC Praha. Na lícní straně jsou texty, portrét, hmatová značka pro nevidomé a slabozraké a hodnotové číslo na kuponu tištěno z hloubky, ostatní z plochy. Na rubové straně je číslování tištěno z výšky, ostatní z plochy. Vzor 1995 v oběhu od 21. 6. 1995. Tištěno také v STC Praha. Vzor 1993 v oběhu od 30. 6. 1993 do 31. 1. 2007. Tištěno v Anglii – Thomas de La Rue & Company Ltd.

Obr. č. 15, stokorunová bankovka

OCHRANNÉ PRVKY vzoru 199732 I. II.

Vodoznak zde představuje portrét Karla IV. Okénkový prouţek s mikrotextem vyobrazuje „100 Kč“, vystupuje po 5 mm na povrch papíru, přičemţ okénka jsou dlouhá také 5 mm.

III.

Barevná vlákna, viz kapitola Ochranné prvky

31

Bankovky a mince: Bankovky. Česká národní banka [online]. [cit. 2013-02-11]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/platidla/bankovky/100_kc.html 32 Bankovky a mince: Ochranné prvky. Česká národní banka [online]. [cit. 2012-02-11]. Dostupné z: www.cnb.cz/cs/platidla/ochranne_prvky/ochranne_prvky_100.html

26

IV.

Soutisková značka u vzoru 1995 tvoří písmeno „C“, ve kterém je vloţeno písmeno „S“. U vzoru 1997 se jedná o dvojici písmen „ČR“

V.

Skrytý obrazec je umístěn na lícní straně bankovky v ornamentu na rameni portrétu, v tomto případě se jedná o číslovku „100“.

VI.

Mikrotext je zde vytištěn tiskem z plochy a je skryt na lícní straně vpravo od portrétu v pruhu základní barvy a označuje hodnotu bankovky, na rubové straně označuje hodnotu bankovky slovně „STO KORUN“.

2.6.2

200 Kč33

Rozměry této bankovky jsou 146 x 69 mm, šířka kuponu 39 mm. Na lícové straně je vyobrazen portrét Jana Ámose Komenského, na rubové spojené ruce dítěte a dospělého. Autorem je, stejně jako u bankovky s nominální hodnotou 100 Kč, Oldřich Kulhánek. Ryt Miloš Ondráček a Václav Fajt. Všechny následující vzory tištěny v STC Praha. Vzor 1998 v oběhu od 6. 1. 1999. Jako představitel ČNB je zde podepsán Kysilka. Na lícní straně jsou texty, portrét, hmatová značka pro nevidomé a slabozraké a hodnotové číslo na kuponu tištěno z hloubky, ostatní z plochy. Na rubové straně je číslování tištěno z výšky, ostatní z plochy. Vzor 1996 v oběhu od 14. 8. 1996. Je odlišná soutiskovou značkou, podpisem představitele ČNB (zde Tošovský) a letopočtem, kdy byla bankovka vydána. Vzor 1993 v oběhu od 8. 2. 1993 do 31. 1. 2007. Výměna těchto bankovek je stanovena od 1. 2. 2010 do odvolání, pouze však na pobočkách ČNB. Od vzoru 1996 se liší grafickým symbolem – zde chybí.

Obr. č. 16, dvěstěkorunová mince

33

Bankovky a mince: Bankovky. Česká národní banka [online]. [cit. 2013-02-11]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/platidla/bankovky/200_kc.html

27

OCHRANNÉ PRVKY vzoru 199834 I. II.

Vodoznak tvoří portrét Jana Ámose Komenského Okénkový prouţek s mikrotextem označuje nominální hodnotu bankovky – zde „200 Kč“. Vystupuje na lícní straně po 5 mm. Okénka jsou dlouhá také 5 mm.

III.

Barevná vlákna, viz kapitola Ochranné prvky.

IV.

Soutisková značka představuje u vzoru 1996 písmeno „C“, u vzoru 1998 soubor písmen „ČR“.

V.

Skrytý obrazec vyobrazuje nominální hodnotu na lícní straně v ornamentu na rameni portrétu – 200.

VI.

Mikrotext označuje jak číselně, tak slovně hodnotu bankovky. Nachází se na rubu i líci.

2.6.3

500 Kč35

Zde na bankovce o rozměrech 152 x 69 mm a šířkou kuponu 41 mm je na lícní straně vyobrazena Boţena Němcová, na rubové dívčí hlava s květy a trním. Autorem je Oldřich Kulhánek, ryt Miloš Ondráček. Vzor 2009 v oběhu od 1. 4. 2009. Tištěno v STC Praha. Jako představitel ČNB je zde podepsán Tůma. Na lícní straně jsou texty, portrét, hmatová značka pro nevidomé a slabozraké, hodnotové číslo na kuponu a květ růţe tištěny z hloubky, ostatní z plochy. Na rubové straně je číslování tištěno z výšky, ostatní z plochy. Vzor 1997 v oběhu od 18. 3. 1998. Tištěno v STC Praha. Liší se letopočtem vydání a podpisem představitele ČNB – zde Tošovský. Vzor 1995 v oběhu od 27. 12. 1995. Tištěno v STC Praha. Liší se soutiskovou značkou, letopočtem vydání a podpisem představitele ČNB – zde Tošovský. Vzor 1993 v oběhu od 21. 7. 1993 do 31. 1. 2007. Výměna je moţná na pobočkách ČNB aţ do odvolání. Liší se podpisem představitele ČNB (Tošovský), letopočtem vydání, 34

Bankovky a mince: Ochranné prvky. Česká národní banka [online]. [cit. 2012-02-11]. Dostupné z: www.cnb.cz/cs/platidla/ochranne_prvky/ochranne_prvky_200.html 35 Bankovky a mince: Bankovky. Česká národní banka [online]. [cit. 2013-02-11]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/platidla/bankovky/500_kc.html

28

soutiskovou značkou, chybí zde grafický symbol a vyskytují se zde taky odchylky v barevnosti. Tiskly se v Anglii v Thomas de La Rue & Company Ltd.

Obr. č. 17, pětisetkorunová bankovka

OCHRANNÉ PRVKY vzoru 200936 I.

Vodoznak tvoří na opět stejném místě portrét Boţeny Němcové, negativní hodnotové číslo a květ petrklíče.

II.

Okénkový prouţek je zde silný 3 mm a vystupuje na povrchu papíru v pěti intervalech s negativním mikrotextem „ČNB 500“. Mění se i barevně v závislosti na úhlu dopadu světla. Z hnědofialové na zelenou.

III.


IV.

Soutiskovou značku tvoří písmena „ČR“.

V.

Skrytý obrazec, který je opět umístěn na lícní straně bankovky, avšak v ornamentu nad ramenem portrétu, zde představuje nominální hodnotu bankovky.

VI.

Proměnlivá barva je zde umístěna na květu, který se nachází na lícní straně bankovky. Své barvy mění v závislosti na úhlu dopadu světla, a to ze zlaté na zelenou.

VII.

Mikrotext je opět vyobrazen jak na lícové, tak rubové straně formou nominální hodnoty, a to číselně i slovně. Na bankovce této nominální hodnoty je mikrotext vyobrazen vlevo od státního znaku ještě jako iniciály spisovatelky – „BN“.

Bankovky vzoru 1995 a 1997 se liší vodoznakem, okénkovým prouţkem, soutiskovou značkou a chybí zde proměnlivá barva.

36

Bankovky a mince: Ochranné prvky. Česká národní banka [online]. [cit. 2012-02-11]. Dostupné z: www.cnb.cz/cs/platidla/ochranne_prvky/ochranne_prvky_500.html

29

2.6.4

1000 Kč37

Rozměry této bankovky jsou 158 x 74 mm, šířka kuponu 42 mm. Na lícové straně se nachází portrét Františka Palackého, na rubové orlice a zámek v Kroměříţi. Autorem je Oldřich Kulhánek, ryt Miloš Ondráček. Všechny následující vzory tiskne STC Praha. Vzor 2008 v oběhu od 1. 4. 2008. Podpis guvernéra ČNB Tůmy. Na lícní straně jsou texty, portrét, hmatová značka pro nevidomé a slabozraké, hodnotové číslo na kuponu a lipový list tištěny z hloubky, ostatní z plochy. Na rubové straně je číslování tištěno z výšky, ostatní z hloubky. Vzor 1996 v oběhu od 6. 12. 1996. Liší se rokem vydání a podpisem představitele ČNB, zde Tošovský. Vzor 1993 v oběhu od 12. 5. 1993 do 30. 6. 2004. Vyměnit je lze moţné od 1. 7. 2004 na pobočkách ČNB aţ do odvolání. Liší se soutiskovou značkou, rokem vydání, podpisem představitele ČNB (zde Tošovský) a je zde absence grafického symbolu.

Obr. č. 18, tisícikorunová bankovka


Vodoznak je představuje portrét Františka Palackého a negativní hodnotové číslo s lipovým listem.

II.

Okénkový prouţek s mikrotextem je zde široký 3 mm a vystupuje ve čtyřech intervalech ve formě „ČNB 1000“. Mění svoji barvu v závislosti na dopadu světla od kovové po hnědofialovou aţ na zelenou.

37


30

III.


IV.

Soutiskovou značku zde představují písmena „ČR“.

V.

Skrytý obrazec je na lícní straně v ornamentu na rameni portrétu a tvoří ho nominální hodnota bankovky.

VI.

Proměnlivá barva je pouţita na vyobrazeném lipovém listě.

VII.

Iridiscentní pruh je široký cca 20 mm a nachází se na lícní straně při pravém okraji bankovky. Je zprava vzorovaný a dvoubarevný. Jeví se jako průhledný, avšak při sklopení bankovky proti světlu dostane zlatý a fialový nádech s kovovým odleskem. Na pruhu jsou viditelné číslice „1000“.

VIII.

Mikrotext je zde tištěn jak tiskem z plochy, tak i z hloubky. Na lícní straně tvoří číselnou konturu hodnotového čísla. Na rubové straně je slovně vyobrazena hodnota bankovky v blízkosti státního znaku. Na rubové i lícové straně jsou ještě mikrotextem vyobrazeny iniciály Františka Palackého.

Ochranné prvky bankovky vzoru 1996 se liší vodoznakem, okénkovým prouţkem a iridiscentním pruhem. 2.6.5

2000 Kč39

Na bankovce této hodnoty o rozměrech 164 x 74 a šířkou kuponu 43 mm obsahuje lícní strana portrét Emy Destinové a rubová hlavu Múzy, housle a violoncello. Autorem je Oldřich Kulhánek, ryt Miloš Ondráček. Všechny následující vzory tištěny v STC Praha. Vzor 2007 v oběhu od 2. 7. 2007. Jako představitel ČNB je zde podepsán Tůma. Na lícní straně jsou texty, portrét, hmatová značka pro nevidomé a slabozraké, hodnotové číslo na kuponu a struny lyry tištěny z hloubky, ostatní prvky z plochy. Na rubové straně je číslování tištěno z výšky, ostatní z plochy. Vzor 1999 v oběhu od 1. 12. 1999. Liší se podpisem představitele ČNB (Tošovský) a rokem vydání. Vzor 1996 v oběhu od 1. 10. 1996. Liší se soutiskovou značkou, rokem vydání a podpisem představitele ČNB (Tošovský).

39

Bankovky a mince: Bankovky. Česká národní banka [online]. [cit. 2013-02-11]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/platidla/bankovky/2000_kc.html

31

Obr. č. 19, dvoutisícová bankovka


Vodoznak tvoří portrét Emy Destinové společně s negativním hodnotovým číslem a ornamentem péřové ozdoby.

II.

Okénkový prouţek s mikrotextem je široký 3 mm a na lícní straně vystupuje ve čtyřech intervalech s mikrotextem „ČNB 2000 Kč“. Barva vystupujících částí se mění v závislosti na dopadu světla z hnědofialové na zelenou.

III.


IV.

Soutisková značka zde opět představuje soubor písmen „ČR“.

V.

Skrytý obrazec je opět v podobě hodnotového čísla na lícní straně bankovky v ornamentu na rameni portrétu.

VI.

Iridiscentní pruh je zde široký cca 20mm a nachází se na lícní straně po pravém okraji. Je zprava vzorovaný a dvoubarevný. Znakem iridiscentního pruhu jsou číslice „2000“.

VII.

Mikrotext je zde tištěn z hloubky i z plochy. Na lícní straně konturuje skrytý obrazec slovní formou označení a nachází se zde také ve formě číselné vpravo od portrétu. Na rubové straně bankovky se nachází mezi státním znakem a pravým krajem ve formě slovního označení hodnoty bankovky. V číselné formě se ještě nachází vlevo, uvnitř písmene „D“.

Ochranné prvky bankovek vzoru 1996 a 1999 se odlišují vodoznakem, okénkovým prouţkem, soutiskovou značkou a iridiscentním pruhem.

40

Bankovky a mince: Ochranné prvky. Česká národní banka [online]. [cit. 2012-02-11]. Dostupné z: www.cnb.cz/cs/platidla/ochranne_prvky/ochranne_prvky_2000.html

32

2.6.6

5000 Kč41

Tato bankovka s rozměry 170 x 74 mm a kuponem širokým 44 mm má na lícní straně vyobrazeného Tomáše Garrigua Masaryka a na rubové seskupení významných praţských staveb. Autorem je Oldřich Kulhánek, ryt Miloš Ondráček a Václav Fajt. Všechny vzory tištěny v STC Praha. Vzor 2009 v oběhu od 1. 12. 2009. Podepsáno představitelem ČNB Tůmou. Na lícní straně jsou portrét, texty, hmatová značka pro nevidomé a slabozraké, hodnotové číslo na kuponu a hlava lva tištěny z hloubky. Ostatní z plochy. Na rubové straně je číslování tisknuto z výšky, ostatní z plochy. Vzor 1999 v oběhu od 8. 9. 1999. Liší se rokem vydání a podpisem představitele ČNB (Tošovský). Vzor 1993 v oběhu od 15. 12. 1993 do 30. 6. 2001. Výměna umoţněna od 1. 7. 2004 na pobočkách ČNB do odvolání. Liší se soutiskovou značkou a rokem vydání. Podepsán Tošovský.

Obr. č. 20, pětitisícová bankovka


Vodoznak tvoří portrét T. G. Masaryka, negativní hodnotové číslo a sedící orlice ve střední části nepotištěného okraje.

41


33

II.

Okénkový prouţek s mikrotextem je zde široký 3 mm a na lícní straně vystupuje ve čtyřech intervalech. Mikrotext je zde šrafovaný negativní a představuje text „5000 Kč“. V závislosti na úhlu dopadu světla mění svou barvu z hnědofialové na zelenou.

III.


IV.

Soutiskovou značku zde představují písmena „ČR“.

V.

I zde tvoří skrytý obrazec číslo označující nominální hodnotu bankovky a to na lícní straně v ornamentu na rameni portrétu.

VI.

Proměnlivá barva je zde pouţita na šestiúhelníku s hlavou českého lva. Barva se mění v závislosti na úhlu, v kterém na bankovku dopadá světlo ze zlaté na zelenou.

VII.

Iridiscentní pruh je zde široký cca 20 mm a je umístěn na lícní straně po pravém okraji bankovky. Je vzorovaný, dvoubarevný. Při běţném pohledu se pruh zdá průhledný, avšak při naklonění bankovky proti světlu se pruh jeví jako fialový a zlatý. Jsou na něm negativně vyobrazeny číslice „5000“ a čtyři lipové listy, které se při sklopení bankovky jeví oproti pruhu tmavě.

VIII.

Mikrotext je zde opět tištěn jak z hloubky, tak z plochy. Na lícní straně je vyobrazen jako kontura hodnotového čísla, vnitřní šrafura paprsků pod šestiúhelníkem a pruh základní barvy ve formě číselné. Dále je zde mikrotext v podobě „TGM“ a „ČNB“. Na rubové straně je umístěn mikrotext slovně vyjádřené hodnoty bankovky mezi státním znakem a pravým okrajem a ve spodních rozích se nachází mikrotext „Praha“.

2.6.7

Bankovky již neplatné

31. 8. 2008 byla platnost bankovek s nominální hodnotou 20 Kč ukončena. Bankovky je moţné do 31. 8. 2014 vyměnit na kterékoliv pobočce ČNB. Výměnu bankovek s touto nominální hodnotou upravuje vyhláška ČNB č. 173/2008 Sb.43 Platnost bankovky s nominální hodnotou 50 Kč byla ukončena ke dni 1. 4. 2011. Tyto bankovky je moţné do 31. 3. 2017 vyměnit na pobočkách ČNB.44 (kapitola 2.6.7 viz příloha č. 5)

43

Bankovky a mince: Ukončení platnosti bankovek v nominální hodnotě 20 Kč. Česká národní banka [online]. [cit. 2013-02-11]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/platidla/bankovky/ukonceni_platnosti/ukonceni_20.html 44 Bankovky a mince: Ukončení platnosti bankovek v nominální hodnotě 20 Kč. Česká národní banka [online]. [cit. 2013-02-11]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/platidla/bankovky/ukonceni_platnosti/ukonceni_50.html

34

2.7 Euro Protoţe je Česká republika členem Evropské unie, jejíţ měnou je Euro, a protoţe by se nás zároveň měla tato měna také v budoucnu dotknout, následující kapitola je věnována právě jí. Euro se stalo jednotnou měnou 17 států Evropské unie. V platnost přišlo 1. 1. 1999. Do oběhu byly bankovky a mince zavedeny aţ v roce 2002. O jeho měnovou politiku se stará Evropská centrální banka, zaloţena v roce 1998 a se sídlem ve Frankfurtu nad Mohanem, která byla i pro tento účel zřízena, a jednotlivé národní centrální banky těch států, které tuto měnu přijaly. Tyto banky spolu tvoří tzv. eurosystém.45 Soustavu euromincí tvoří 8 nominálů. Z toho 7 eurocentů o nominálech 1, 2, 5, 10, 20 a 50 centů. Dále potom obíhají 1 a 2 eura. Všechny mince mají shodnou lícovou stranu, kde je vyobrazena hodnota mince. Na mincích o nominální hodnotě 1, 2 a 5 centů je na lícní straně ještě vyobrazena symbolika umístění Evropy. Ostatní nominály vyobrazují samotnou Evropu, přičemţ na všech euromincí je ještě zobrazeno 12 hvězd, kde číslo 12 symbolizuje dokonalost, jednotu a úplnost. Rubová strana euromincí se liší podle států. Na této straně jsou vyobrazeni buď vládci zemí, národní památky nebo symboly. (viz příloha č. 6) Eurobankovky se vyskytují v 7 nominálech, přičemţ kaţdý z nich je v jiném barevném provedení. Obíhají v nominálních hodnotách 5, 10, 20, 50, 100, 200, 500 eur. Na všech bankovkách je vyobrazen některý z architektonických slohů (tvůrci těchto bankovek se nemohli shodnout na významných osobnostech, jeţ by byly na bankovkách představeny), přičemţ ani na jedné z nich není symbolizován ţádný konkrétní příklad architektury. Lícní strana bankovek představuje vţdy okna nebo brány jako symbol otevřenosti, zatímco rubová mosty jako symbol spojení. Všechny bankovky zobrazují motivy evropské banky, v pěti jazycích i iniciály Evropské centrální banky, mapu Evropy, název měny v latinské i řecké abecedě a podpis stávajícího prezidenta Evropské centrální banky – dnes Mario Draghi. (viz příloha č. 7)

45

Hospodářské a finanční věci: Euro. Evropská komise [online]. [cit. 2013-02-11]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/economy_finance/euro/index_cs.htm

35

2.7.1

Technické parametry euromincí46

Mince s nominální hodnotou 1 CENT má průměr 16,25 mm, sílu 1,67mm, hmotnost 2.3 g, je červená, sloţená z oceli, která je pokovená mědí a její hrany jsou hladké. Mince s nominální hodnotou 2 CENTY má průměr 18, 75mm, sílu 1,67 mm, hmotnost 3,06 g, je červená, sloţená z oceli, která je pokovená mědí a její hrany jsou hladké s rýhou. Mince s nominální hodnotou 5 CENTŮ má průměr 21,25 mm, sílu 1, 67 mm, hmotnost 3, 92 g, je červená, sloţená z oceli, která je pokovená mědí a její hrany jsou hladké. Mince s nominální hodnotou 10 CENTŮ má průměr 19,75 mm, sílu 1,93mm, hmotnost 4,1 g, je ţlutá, sloţená z oceli, která je pokovená mědí a její hraná je profilovaná s jemnými zoubky. Mince s nominální hodnotou 20 CENTŮ má průměr 22,25 mm, sílu 2,14 mm, hmotnost 5,74 g, tvarem připomíná španělský květ, je ţlutá, sloţená ze severského zlata a její hrany jsou hladké. Mince s nominální hodnotou 50 CENTŮ má průměr 24,25 mm, sílu 2,38 mm, hmotnost 7,8mm, je ţlutá, sloţená ze severského zlata a její hrana je profilovaná s jemnými zoubky. Mince s nominální hodnotou 1 EURO má průměr 23,25 mm, sílu 2,33 mm, hmotnost 8,5 g, její střed je bílý, sloţený ze tří vrstev – měďnikl, nikl, měďnikl, mezikruţí je ţluté, sloţené z niklové mosazi. Hrana je střídavě hladká a vroubkovaná. Mince s nominální hodnotou 2 EURO má průměr 25,75mm, sílu 2,2 mm, hmotnost 8,5 g, její střed je ţlutý, sloţený ze tří vrstev – niklová mosaz, nikl, niklová mosaz a mezikruţí je bílé, sloţené z mědniklu.

Na rozdíl od euromincí, kde se kovové zdvojení mincí nachází u platidel s nominální hodnotou 1 a 2 Eura, v ČR obíhá takto provedená mince pouze jedna, a to v nominále 50 Kč.

46

Euromince: Zavedení eura v České republice http://zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/spotrebitele_1225.html

36

[online].

[cit.

20130211].

Dostupné

z:

2.7.2

Technické parametry eurobankovek47

Bankovka s nominální hodnotou 5 EURO má rozměry 120 x 62mm, je šedá a je na ni vyobrazen antický sloh. Bankovka s nominální hodnotou 10 EURO má rozměry 127 x 67 mm, je červená a je na ni vyobrazen románský sloh. Bankovka s nominální hodnotou 20 EURO má rozměry 133 x 72 mm, je modrá a je na ni vyobrazen gotický sloh. Bankovka s nominální hodnotou 50 EURO má rozměry 140 x 77 mm, je oranţová a je na ni vyobrazen renesanční sloh. Bankovka s nominální hodnotou 100 EURO má rozměry 147 x 82 mm, je zelená a je na ni vyobrazen barokní a rokokní sloh. Bankovka s nominální hodnotou 200 EURI má rozměry 153 x 82 mm, je hnědoţlutá a je na ni vyobrazen věk skla a oceli. Bankovka s nejvyšší nominální hodnotou 500 EURO má rozměry 160 x 82 mm, je fialová a je na ni vyobrazena moderní architektura.

Je zajímavé, ţe na eurobankovkách se místo iridiscentního pruhu, který obsahují české bankovky, se nachází hologram.

47

Eurobankovky. Zavedení eura v České republice [online]. http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/euro_bankovky.html

37

[cit.

2013-02-11].

Dostupné

z:

2.7.3

Ochranné prvky eurobankovek48

Eurobankovky mají 7 následujících ochranných prvků. Vodoznak, který je viditelný při sklopení bankovky proti světlu, se nachází na nepotištěné částí bankovky a je stupňovitý. Představuje architektonický motiv a nominální hodnotu jednotlivé bankovky. Při pouţití hlubotisku vzniká na lícní straně bankovky hmatově rozlišitelná značka, která představuje zkratky Evropské centrální banky. Hmatově rozlišitelná je i nominální hodnota jednotlivé bankovky, okna i brány. Na nominálech 200 a 500 EUR jsou ještě netištěny speciální hmatové značky na okraji lícní strany bankovky. Okénkový prouţek se nachází přibliţně v polovině bankovky a při pohledu proti světlu se jeví jako souvislá čára, která obsahuje i nápis „EURO“ a hodnotu bankovky. Soutisková značka je umístěna v levém horním roku lícní strany a pravém horním roku rubové strany. Fólie s hologramem se na nominálech 5, 10 a 20 EUR nachází v pravé části lícní strany. Při otáčení bankovky se podle úhlu pohledu zobrazuje buď symbol eura, nebo hodnota bankovky. U nominálů 50, 100, 200 a 500 EUR se opět v pravé části lícní strany objevuje dle pohledu hodnota bankovky nebo architektonický motiv, který je vyobrazen na bankovce samé. Při pohledu proti světlu lze také spatřit symbol eura. Iridiscentní pruh je na nominálech 5, 10 a 20 EUR umístěn na rubové straně ve střední části bankovky a je 8 mm široký. Barva pruhu, při otáčení bankovky, přechází od ţluté do zlaté a objevuje se hodnota bankovky a symbol eura. Opticky proměnlivou barvu obsahují bankovky s nominální hodnotou 50, 100, 200 a 500 EUR. Nominální hodnota, která se nachází v pravém dolním rohu, se při dopadu světla jeví jako červená, avšak při normálním pohledu je zelená, aţ hnědá.

48

Ochranné prvky eurobankovek. Finance.cz [online]. [cit. http://www.finance.cz/makrodata-eu/eu-svet/evropska-unie/euro-ochrana/

38

2013-02-11].

Dostupné

z

3 Padělání peněz 3.1 Historie padělání 3.1.1

Ve světě49

Historie padělání má kořeny jiţ v dobách, kdy se objevila první platidla. Například v Jiţní Americe, kde platební prostředky představovaly kakaové boby, padělatelé vyjímali jádra bobů a nahrazovaly je kuličkami z hlíny. Indiáni v Severní Americe pouţívali k placení různobarevné mušle, jejichţ hodnota závisela právě na jejich barvě. Černé a fialové měly hodnotu vyšší, neţ bíle, proto bílé mušle byly často obarvovány. V 6. století před naším letopočtem se padělání mincí, kdy měl mincovní právo pouze panovník, rozmohlo natolik, ţe bylo podle Salónových zákonů trestáno smrtí. V této době vnikly i první jednoduché zásady poznání pravosti mincí, kdy se prověřovala pomocí noţe. Mince byly stříbrného charakteru, zatímco padělky měly olověný základ a byly pouze postříbřené. Právě po jejich naříznutí noţem se poznala pravost, avšak padělatelé té doby byli natolik vynalézaví, ţe zářez na minci provedli sami a postříbřili ho. V dávných dobách se k usvědčení z penězokazectví pouţíval způsob „Ordálie – boţí soud“. To spočívalo v tom, ţe podezření byli donuceni drţet v rukou rozţhavený kus kovu a komise přitom sledovala, komu se bolestí zkřivila tvář. Ten byl vinen a odsouzen k trestu smrti – rozsápání zvěří, upálení, vhození do kotle s vařící vodou, vlití roztaveného cínu do hrdla nebo sekání končetin. Mezi mírnější tresty potom patřilo například uříznutí uší nebo vypálení cejchu „R – racsal“, coţ v překladu znamenal lump, přičemţ padělání se dopouštěli převáţně lidé s tituly a hodnostmi. Encyklopedia Britannica uvádí, ţe v Anglii v roce 1562 se za tuto nedovolenou činnost zavedly nové tresty, a to například pokuta, pranýř nebo rozervání nozder. Provinilci byli také současně odsouzeni k doţivotním nuceným pracím.

49

POLSKOJ, Georgij, Z penězokazeckých dílen, Praha 1987, vybrané kapitoly. Lidové nakladatelství. Bez ISBN.

39

V Rusku okolo roku 1812 se zjistilo, ţe Napoleon Bonaparte měl V Moskvě dílny na výrobu padělaných peněz. Ruská vláda se tehdy rozhodla stáhnout z oběhu dvacetipětirublové a padesátirublové asignáty, přičemţ se jich stáhlo o 70 milionů více, neţ bylo vydáno. V roce 1852 se 188 amerických bank sloučilo za účelem zaloţení Společnosti boje proti padělání peněz, kdy společnost vypsala odměnu za vynalezení papíru a barev, které padělky rozpoznají. V letech 1853 - 1862 bylo odsouzeno za penězokazectví celkem 434 osob na 1425 let ve věznici. V roce 1865 vznikla pod záštitou Bílého domu Tajná sluţba, která za jediný rok dopadla více neţ 200 padělatelů. Roku 1923 vznikla v Paříţi Mezinárodní kriminální organizace INTERPOL, která se zabývá bojem proti penězokazectví. V roce 1929 byla podepsána šedesáti státy Úmluva o potírání penězokazectví, jejíţ hlavní náplní bylo definovat ustanovení trestních činů týkajících se penězokazectví. V roce 1962 vydala Vídeňská městská banka patent k vydávání peněz, ve kterém stálo, ţe padělatelé i jejich spolupachatelé budou potrestáni smrtí, zatímco ten, kdo je udá a usvědčí, bude naopak odměněn 10 000 zlotými, přičemţ jeho jméno zůstane v anonymitě. Na asignátech z doby francouzské burţoasní revoluce stojí: „La nation récompense le denonciateur – le loi punit de mori le contrafacteur. – Národ odměňuje udavače, zákon trestá padělatele“. Na bankovkách amerických kolonií zase stálo: „Counterfeit is death – Padělat je smrt“. V roce 1968 prověřovali experti Britské královské mincovny a Mezinárodního úřadu pro boj s paděláním mincí 1284 mincí, z nichţ 595 bylo falešných. V roce 1969 prověřovali 2120 mincí, z nichţ 1480 bylo padělaných. V období od ledna 1970 do března 71 bylo zkoumáno 4186 mincí, z toho 3830 bylo falešných, tj. 91 %. V letech 1969 – 1977 bylo zjištěno 396 padělatelských dílen. 6 v Africe, 2 v Asii, 40 v Evropě, 348 v Americe, přičemţ 337 pouze v USA. V roce 1973 bylo v USA zabaveno 24 milionů falešných dolarů, v roce 1974 50 milionů a v roce 1976 více neţ 52 milionů. 92 % falešných bankovek bylo však zabaveno ještě před jejich spuštění do oběhu. V roce 1976 se v Africe objevily falešné bankovky Itálie, Saúdské Arábie, Keni, Maroka a Zambie. V Asii to byly padělky z NSR, Hongkongu, Indie, Indonésie, Jordánska, Libanonu a Thajska. V Americe byl zjištěn výskyt falešných italských lir a venezuelských bolívarů. V Evropě se objevili falešné peníze Hongkongu, Maroka, Argentiny, Turecka, řady afrických zemí, NSR, Itálie, Holandsko, Anglie. Ve Francii roku 1977 bylo zabaveno 25 milionů falešných franků a uvězněno 502 penězokazů, zajištěno 11000 falešných zlatých mincí a padělky zahraničních měn v hodnotě 59 milionů franků; v roce 1978 zabaveno 60 milionů falešných franků. Podle Interpolu se v roce 1976 objevilo 560 nových typů falešných amerických dolarů 40

– o 75 % více neţ v roce 1975. Padělané bankovky všech ostatních zemí se objevily celkem ve 48 typech. Do začátku 70. let se v USA padělaly nejčastěji bankovky v hodnotě 20 dolarů. Kdyţ ale jejich kupní síla začala klesat, padělatelé začali vyrábět padesáti a stodolarovky. V roce 1979 stáhla Tajná sluţba z oběhu 49 milionů dolarů v bankovkách těchto dvou hodnot. V roce 1977 byla v Madridu svolaná konference o penězokazectví, kde statistické údaje říkají, ţe v roce 1976 byly falešné bankovky zjištěny v 56 zemích světa, z toho falešné dolary ve 48 zemích. Nejznámější historický případ padělání peněz s politickou motivací jsou padělky britských liber padělaných v koncentračním táboře Sachsenhausen za 2. Světové války (hitlerovci si tuto měnu vybrali proto, ţe byla velice stálá a patřila mezi nejţádanější valutu) za účelem zlomit anglické hospodářství – 9 mil. ks padělků v hodnotě 135 mil. liber, ale vzhledem k anglické ekonomice padělané libry neměly velký vliv na anglickou ekonomiku vzhledem k růstu oběţiva 2,9 krát v důsledku předělání průmyslu na válečnou výrobu a vlivem válečných událostí. 3.1.2

Na našem území

Mezi největší padělatelské dílny na našem území v první polovině 15. Aţ druhé polovině 16. století patří například mincovna v jeskyni na Zlatém koni u Koněprus, Babí pec na Kozákově, šipka na Kotouči, na hradu Kámen, v Praze, Brně… Rozkvět penězokazectví však vypukl po odluce Rakouska-Uherska. Ve 20. letech 20. století byly Československé bankovky označovány za velice kvalitní a moţná z toho důvodu vzbuzovaly zájem padělatelů. Největším zájmem se činila pětisetkoruna, jejímţ autorem byl výtvarník Alfons Mucha. Na jejím padělání se podílel Gyula Mészáros, jehoţ činnost byla realizována v rakouském městečku Wetzelsdorf u Štýrského Hradce. Protoţe se do oběhu dostalo téměř 225 000 padělků, musely být Muchovy pětiset koruny staţeny z oběhu a dokonce přestaly platit jako zákonná platidla.50

50

VENCOVSKÝ, František. Vzestupy a propady československé koruny: historie československých měnových poměrů, 1918 – 1992. Vyd. 1. V Praze: Vysoká škola ekonomická, 2003, s. 39. ISBN 8024504979.

41

3.2 Neoprávněná výroba peněz Mezi neoprávněnou výrobu peněz patří zejména padělání, pozměňování, ale existují i jiné moţnosti, jak vydávat pravé bankovky za nepravé, a to například jejich napodobováním. 3.2.1

Padělání

Padělání peněz lze chápat jako činnost, při které si subjekt zhotoví nebo opatří peníze nepravé a dále je udává jako peníze pravé, vydané centrální bankou. Padělané peníze mohou představovat jak napodobeniny pravých peněz, tak i legálně vyrobené peníze, které ovšem nebyly dány do oběhu. Shrnutě řečeno se jedná o jakékoliv „reprodukce peněz vyrobené za účelem jejich vydání do oběhu na místo pravých peněz“.51 V těchto případech se jedná například o obkreslování. (viz příloha č. 14) 3.2.2

Pozměňování

Mezi paděláním a pozměňováním peněz se vyjímají určité rozdíly, a to zejména fakt, ţe pozměněné peníze jsou sice pravé, ale jsou udávány pod jinou nominální hodnotou. Jedná se například o bankovku, jejíţ údaje jsou změněné, o bankovku necelou, ale také o bankovku, která byla slepena z dvou rozdílných částí. (viz příloha č. 15) 3.2.3

Napodobování

Při napodobování peněz se nejedená o trestný čin, pokud nejsou bankovky vpuštěny do oběhu, ale jsou vyuţívány například pro filmařské vyuţití jako atrapy nebo předměty vyuţívány pro zábavu. Tuto činnost upravuje vyhláška ČNB č. 533/2006 Sb. Určuje podmínky, za kterých lze napodobeniny zejména bankovek a mincí vyuţívat a stanovuje také jejich technické parametry, jako je například poměr stran a materiál, z kterého lze napodobeniny vyrobit.(viz příloha č. 16)

51

Padělaná a pozměněná platidla a napodobeniny platidel v České republice v roce 2009: Padělky definice. Česká národní banka [online]. [cit. 2013-02-11]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/konference_projevy/vystoupeni _projevy/download/rezabek_20100301_padelky.pdf

42

3.3 Členění padělků dle jejich zdařilosti Padělky se podle toho, jak se liší od pravých peněz, jaké mají v sobě zahrnuté ochranné prvky a jakou formou byly vytištěny, člení následujícím způsobem. Velmi nebezpečný – příliš se neliší od originálu. K jeho rozlišení od originálu je potřeba moderních metod, protoţe technika tisku se shoduje s technikou, kterou se tisknou pravé peníze. Nebezpečný – většina ochranných prvků je napodobena, avšak technika tisku neodpovídá originálu. Zdařilý – mezi zdařilý padělek se povaţuje ten, který byl vytištěn na inkoustových či laserových tiskárnách. Méně zdařilý – padělek je vytištěn na černobílé tiskárně s tím, ţe barvy budou dokresleny. Při udávání těchto padělků do oběhu počítá padělatel s nepříznivými podmínkami, jako je například šero nebo zmatek. Neumělý – padělek tohoto rázu patří spíše mezi úsměvné případy, kdy jsou padělky vyráběny velice amatérsky, například obkresleny přes okno.52

52

PEKÁREK, Jiří. Poznáte padělek bankovky?. 1.vyd. Praha: Pragoeduca, 2000, s. 58. ISBN 8085856840.

43

3.4 Základní členění padělatelů53 „Do první skupiny by patřili velcí bossové, kteří kromě jiné rozsáhlé činnosti kriminální povahy zadávají výrobu padělků technicky dobře vybaveným pokoutním tiskárnám a od nich je přebírají, řekněme za 10 – 15 % nominální hodnoty. Pak natištěné padělky přidělují mafiím za 20 – 40 % nominální hodnoty a ty je teprve dávají do oběhu. U mafiánů – jak známo – platí zákon omerty (mlčení), a proto jejich vypátrání nemusí ještě vést k tiskárně, o které vědí, a ani k bossům, které neznají. Celý řetězec je moţné odhalit jen za předpokladu mezinárodní spolupráce a zpravidla za delší dobu. Bossům jde ovšem především o bankovky větších států, které jsou běţně přijímány v mnoha zemích. Česká republika byla takové „pozornost“ zatím ušetřena. Ve druhé skupině nalezneme padělatele, kteří jsou také slušně vybavení technickými prostředky komerční polygrafie a mají i odborné znalosti. Dokáţí vyrobit padělky někdy i ve značném mnoţství, schopné oklamat příjemce neznalého ochrany legálních bankovek. Širší základnu rozšiřovatelů obvykle nemají. Tu si většinou hledí vytvořit z příslušníků tzv. galerky, tedy osob pochybných a také nespolehlivých. Právě jejich nespolehlivost bývá začátek jejich konce. Zpravidla se do oběhu dostane několik kusů, popř. několik desítek kusů – a pak neodvratně, lidovou mluvou řečeno, „spadne klec“.“ Do třetí skupiny zařadíme amatéry, kteří se dostanou k počítačům a k jejich přídavným zařízením. Odborné polygrafické znalosti a dovednosti nepotřebují, elektrografické prostředky jim umoţní vytisknout padělky podle jejich názoru dobré. Bývají to jednotlivci a někdy i nepočetné party. Často začínají „jen tak zkoušet“. Pak přijdou na nápad, ţe by si mohli ověřit, zda je jejich dílo opravdu dobré a dá-li se udat. Po opatrném výběru prostředí, odkud se dá snadno zmizet, mohou i uspět. Zkusí to jednou – vyšlo to, a pak uţ můţeme říci slovy básníka „uvázl drápkem a uţ chycen paleček celý“. Pokračují, obvykle ne příliš dlouho.“

53

PEKÁREK, Jiří. Poznáte padělek bankovky?. 1.vyd. Praha: Pragoeduca, 2000, s. 11. ISBN 8085856840.

44

3.5 Trestní zákoník Padělání peněz a jiné související činnosti upravuje Trestní zákoník ve zvláštní, druhé části v hlavě šesté – Trestné činy Hospodářské – a dílu prvním – Trestné činy proti měně a platebním prostředkům. Tato problematika se týká § 233 aţ 239. 3.5.1

§ 233 – Padělání a pozměnění peněz54

(1) Kdo sobě nebo jinému opatří nebo přechovává padělané nebo pozměněné peníze nebo prvky peněz slouţící k ochraně proti jejich padělání, bude potrestán odnětím svobody na jeden rok aţ pět let. (2) Kdo padělá nebo pozmění peníze v úmyslu udat je jako pravé nebo platné anebo jako peníze vyšší hodnoty, nebo kdo padělané nebo pozměněné peníze udá jako pravé nebo platné anebo jako peníze vyšší hodnoty, bude potrestán odnětím svobody na tři léta aţ osm let. (3) odnětím svobody na pět aţ deset let nebo propadnutím majetku bude pachatel potrestán, a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 jako clen organizované skupiny, nebo b) spáchá-li takový čin ve značeném rozsahu. (4) odnětím svobody na osm aţ dvanáct let nebo propadnutím majetku bude pachatel potrestán, a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 jako clen organizované skupiny působící ve více státech, nebo b) spáchá-li takový čin ve velkém rozsahu. (5) Příprava je trestná.

54

ŠÁMAL, Pavel. Trestní zákoník: komentář. 2. Vyd. Praha: C. H. Beck, 2012, s. 104. Velké komentáře. ISBN 9788074001444.

45

3.5.2

§ 234 Neoprávněné opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku55

(1) Kdo sobe nebo jinému bez souhlasu oprávněného drţitele opatří, zpřístupní, přijme nebo přechovává platební prostředek jiného, zejména nepřenosnou platební kartu identifikovatelnou podle jména nebo čísla, elektronické peníze, příkaz k zúčtování, cestovní šek nebo záruční šekovou kartu, bude potrestán odnětím svobody aţ na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty. (2) Kdo sobe nebo jinému opatří, zpřístupní, přijme nebo přechovává padělaný nebo pozměněný platební prostředek, bude potrestán odnětím svobody na jeden rok aţ pět let. (3) Kdo padělá nebo pozmění platební prostředek v úmyslu pouţít jej jako pravý nebo platný, nebo kdo padělaný nebo pozměněný platební prostředek pouţije jako pravý nebo platný, bude potrestán odnětím svobody na tři léta aţ osm let. (4) odnětím svobody na pět aţ deset let nebo propadnutím majetku bude pachatel potrestán, a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1, 2 nebo 3 jako clen organizované skupiny, nebo b) spáchá-li takový čin ve značném rozsahu. (5) odnětím svobody na osm aţ dvanáct let nebo propadnutím majetku bude pachatel potrestán, a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1, 2 nebo 3 jako člen organizované skupiny působící ve více státech, nebo b) spáchá-li takový čin ve velkém rozsahu. (6) Příprava je trestná.

55

ŠÁMAL, Pavel. Trestní zákoník: komentář. 2. Vyd. Praha: C. H. Beck, 2012, s. 104, 105. Velké komentáře. ISBN 9788074001444.

46

3.5.3

§ 235 Udávání padělaných a pozměněných peněz str.56

Kdo padělané nebo pozměněné peníze, jimiţ mu bylo placeno jako pravými, udá jako pravé, bude potrestán odnětím svobody aţ na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty. 3.5.4

§ 236 Výroba a držení padělatelského náčiní57

(1) Kdo vyrobí, nabízí, prodá, zprostředkuje nebo jinak zpřístupní, sobe nebo jinému opatří nebo přechovává nástroj, zařízení nebo jeho součást, postup, pomůcku nebo jakýkoli jiný prostředek, včetně počítačového programu, vytvořený nebo přizpůsobený k padělání nebo pozměnění peněz nebo prvku slouţících k ochraně peněz proti padělání anebo vytvořený nebo přizpůsobený k padělání nebo pozměnění platebních prostředků, bude potrestán odnětím svobody aţ na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty. (2) odnětím svobody na jeden rok aţ pět let nebo peněţitým trestem bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 při výkonu svého povolání. 3.5.5

§ 237 Neoprávněná výroba peněz str.58

(1) Kdo neoprávněně, s pouţitím zařízení nebo materiálu k výrobě peněz určených a drţených v souladu se zákonem, vyrobí peníze nebo prvky slouţící k ochraně peněz proti padělání, nebo kdo neoprávněně vyrobené peníze nebo prvky slouţící k ochraně peněz proti padělání sobě nebo jinému opatří, uvede do oběhu nebo přechovává, bude potrestán odnětím svobody na jeden rok aţ pět let. (2) odnětím svobody na tři léta aţ osm let bude pachatel potrestán, a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako člen organizované skupiny, nebo b) spáchá-li takový čin ve značném rozsahu.

56

ŠÁMAL, Pavel. Trestní zákoník: komentář. 2. Vyd. Praha: C. H. Beck, 2012, s. 105. Velké komentáře. ISBN 9788074001444. 57 ŠÁMAL, Pavel. Trestní zákoník: komentář. 2. Vyd. Praha: C. H. Beck, 2012, s. 105. Velké komentáře. ISBN 9788074001444. 58 ŠÁMAL, Pavel. Trestní zákoník: komentář. 2. Vyd. Praha: C. H. Beck, 2012, s. 105, 106. Velké komentáře. ISBN 9788074001444.

47

(3) odnětím svobody na pět aţ deset let bude pachatel potrestán, a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako clen organizované skupiny působící ve více státech, nebo b) spáchá-li takový čin ve velkém rozsahu. (4) Příprava je trestná. 3.5.6

§ 238 Společné ustanovení59

Ochrana podle § 233 aţ 237 se poskytuje téţ penězům a platebním prostředkům jiným neţ tuzemským a tuzemským a zahraničním cenným papírům. 3.5.7

§ 239 Ohrožování oběhu tuzemských peněz60 str. 106

(1) Kdo neoprávněně vyrobí nebo vydá náhraţky tuzemských peněz, nebo kdo takové náhraţky neoprávněně dává do oběhu, bude potrestán odnětím svobody aţ na šest měsíců, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty. (2) Stejně bude potrestán, kdo a) bez zákonného důvodu odmítá tuzemské peníze, nebo b) poškozuje tuzemské peníze.

59

ŠÁMAL, Pavel. Trestní zákoník: komentář. 2. Vyd. Praha: C. H. Beck, 2012, s. 106. Velké komentáře. ISBN 9788074001444. 60 ŠÁMAL, Pavel. Trestní zákoník: komentář. 2. Vyd. Praha: C. H. Beck, 2012, s. 106. Velké komentáře. ISBN 9788074001444.

48

3.6 Statistiky ČNB Jako podklad pro následující grafy, které vyobrazují výskyt padělků na území České republiky, slouţí statistiky ČNB, které banka pravidelně kaţdé 3 měsíce zveřejňuje na svých webových stránkách. 3.6.1

Padělaná a pozměněná platidla zadržená v ČR v letech 1993 – 2011

Graf č. 1 ukazuje, ţe z celkového počtu padělků, který činí 272 878, aţ na výjimku v roce 1998, se mnoţství zadrţených bankovek a mincí pohybuje kaţdým rokem přibliţně ve stejné úrovni. Zároveň zle z grafu vyčíst, ţe počty padělků zadrţené policií se vyskytují v menší míře, neţ padělky zadrţené v oběhu.

90000

Padělaná a pozměněná platidla zadržená v oběhu a policií v letech 1993 - 2011

80000 70000 P o č e t

60000 50000 40000

oběh

30000

policie

20000 10000

Rok

Graf č. 1, zdroj ČNB

49

2011

2010

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

1995

1994

1993

0

3.6.2

Padělaná a pozměněná platidla zadržená na území ČR v letech 1993 – 2011

Graf č. 2 vykazuje statistické údaje padělání bankovek a mincí z hlediska měn. Údaje v grafu mají počátek v roce 1993, kdy došlo k rozdělení Československa na Českou a Slovenskou republiku, tím pádem i k rozdělení a vzniku nové české měny. Padělatelé byli tedy postaveni před novou měnu a tím pádem je velice pravděpodobné, ţe právě proto se padělky české měny vyskytovaly méně, neţ padělky měny zahraniční. Přibliţně po 5 letech se poměr padělků začíná vyrovnávat a později i otáčet. Padělky české měny tedy později převyšují padělky měny zahraniční, a to ke konci sledovaného období dokonce více neţ dvakrát. Výjimkou je opět rok 1998, kde bylo z celkového počtu 272 878 kusů zadrţeno téměř 60 000 padělků české měny, a to zejména kvůli velké a úspěšné policejní akci.

Padělaná a pozměněná platidla zadržená na území ČR v letech 1993 - 2011 60000 50000 P 40000 o č 30000 e t 20000

Zahraniční Česká

10000

Rok


50

2011

2010

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

1995

1994

1993

0

3.6.3

Zadržené padělky na území ČR v roce 1212

Z grafu č. 3 lze vyčíst, ţe v roce 2012 bylo zadrţeno jednoznačně nejvíce českých bankovek. Celkový počet zadrţených padělků činil v tomto roce 3476 kusů, přičemţ jen českých padělaných bankovek bylo zadrţeno na 2774 kusů.

Zadržené padělky na území ČR v roce 2012 3000 2500

Počet

2000 Česká 1500

Zahraniční

1000 500 0 Bankovky

Mince

Pozměněné


51

3.7 Co dělat? 3.7.1

Výměna padělků

Kaţdý má právo odmítnout přijetí bankovky či mince, u kterých existuje podezření, ţe nejsou pravé. Pokud se nám jiţ padělek takříkajíc dostane do ruky, nesmíme ho dále vyuţít jako platidlo, neboť tato činnost, jak je uvedeno výše, je trestná. Padělek je povinné odevzdat spolu s vyplněným formulářem „Potvrzení o zadrţení bankovek nebo mincí“ na jednu z následujících institucí, mezi které patří Policie ČR, pobočky ČNB, popřípadě pobočky obchodních bank. Odevzdaný padělek podlehne expertíze v ČNB, která vyhodnocuje, zda se o padělek skutečně jedná. Pokud se padělek nepotvrdí, peníze jsou vráceny v nestanovené lhůtě bez zbytečného odkladu, pokud potvrdí, právnická nebo fyzická osoba, která padělek odevzdala, nemá na náhradu nárok. Tyto předpisy jsou odvíjeny od vyhlášky č. 274/2011 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o oběhu bankovek a mincí a Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.61 3.7.2

Výměna poškozených peněz

Kaţdá fyzická i právnická osoba má nárok na výměnu poškozených bankovek a mincí, a to v souladu se zákonem č. 136/1993 Sb., o oběhu bankovek a mincí a o změně zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů. Poškozená platidla nahrazují buď pobočky obchodních bank, nebo ČNB podle rozsahu jejich poškození. Běţně poškozené bankovky nebo mince jsou vyměněny bezplatně na počkání na pobočkách obchodních bank za bankovky a mince stejné nominální hodnoty. Nestandardně poškozené bankovky nebo mince jsou předány ČNB k vyhodnocení. Za nestandardně poškozené bankovky se povaţují ty, které jsou např. ohořelé nebo zetlelé, popsané, pomalované nebo potištěné z obou stran, obarvené, poškozené biologickým nebo jiným odpadem, jejichţ obrazec je nečitelný nebo ty, které se skládají z více neţ dvou částí. Za nestandardně poškozené mince jsou povaţovány ty, které jsou například necelé, proděravělé nebo poškozené nástraţným zařízením na ochranu proti krádeţi. Při odevzdání poškozených platidel se spolu s nimi, stejně jako u padělaných platidel, odevzdává formulář „Potvrzení o zadrţení bankovek nebo mincí“, jeţ obsahuje část, kde se popisují okolnosti, za jakých k poškození bankovek nebo mincí došlo. Po jeho vyplnění i s touto částí je formulář automaticky brán jako ţádost o náhradu poškozených platidel. ČNB můţe také poskytnout 61

Odevzdání padělané bankovky nebo mince. Businessinfo.cz [online]. [cit. 2013-02-11]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/odevzdani-padelane-bankovky-8512.html

52

náhradu za poškozená platidla při ţivelné katastrofě, nešťastnou náhodou, obětem trestného činu nebo pokusu o trestný čin a také v případě, kdy si příjemce poškození nevšiml například z důvodu jeho zdravotní způsobilosti.62

3.8 Případy na závěr 3.8.1

Teplicko63

Teplický soud řešil v roce 2011 případ padělatele z Krupky, který padělal minimálně 84 pětisetkorun a 137 tisícikorun. Přestoţe padělky zhotovoval doma na obyčejné tiskárně, soud tyto padělky označil za zdařilé, neboť pachatel zvládl i ručně vyrobit některé ochranné prvky. Bankovky vyráběl z dopisního papíru, přičemţ k výrobě ochranného prouţku postačil stříbřitý papírek z krabičky od cigaret nebo alobal. Gelovými fixami dokázal napodobit i lipový květ a pouţíval i zlatý třpytivý lak na nehty. Osobně se pokusil udat padělek do oběhu pouze jednou, kdy na nádraţí v Bohušovicích nad Ohří chtěl zakoupit právě padělanou bankovkou jízdenku na vlak. Pokladní si padělku však všimla a zajistila, aby vlak neodjel a muţe v něm později s policisty našla. Mezi tím pachatel padělek spálil a pokusil se zbavit i ostatních padělků se stejnými sériovými čísly, které měl u sebe tak, ţe je vhodil do kolejiště. Ani to však neuniklo očím pokladní a padělatel se nakonec přiznal a odevzdal i zbylé padělky. Obţalovaný se nechal slyšet, ţe důvodem jeho činu, za který mu hrozilo aţ 8 leté vězení, byla finanční tíseň. Jelikoţ se ale padělatel ke svému činu doznal a pomohl usvědčit i ostatní pachatele, soud ho nakonec potrestal šestiletým vězením.

62

Bankovky a mince: Výměna poškozených českých bankovek a mincí. Portál veřejné správy [online]. [cit. 2013-02-11]. Dostupné z: http://portal.gov.cz/portal/obcan/situace/127/128/4043.html 63 Padělatele z Teplic dopadla aţ pokladní na nádraţí, dostal 6 let. IDNES.cz [online]. [cit. 2013-02-11]. Dostupné z: http://usti.idnes.cz/padelatele-z-teplic-dopadla-az-pokladni-na-nadrazi-dostal-sest-let-p9l-/ustizpravy.aspx?c=A111129_163013_usti-zpravy_alh

53

3.8.2

Jindřichohradecko64

O jiný případ penězokazectví se pokusila ţena se svým synem. Vyráběli opět padělky docela zdařilé, pouhým okem nerozpoznatelné od pravých peněz. Jejich dílo činilo bezmála 115 kusů falešných tisícikorun, které udávali v obchodech a restauracích po celé České republice. Padělky tiskli na obyčejné tiskárně v nominálech 200, 500 a 1000 Kč, které nejdříve naskenovaly do počítače. První pokus udání padělku do oběhu však nevyšel, proto začali padělky opatřovat ochrannými prvky, které dodělávaly ručně. K tomu jim například poslouţila stříbřenka na komínové roury, z které vyráběli ochranný prouţek, či lak na nehty. Dokonce byli i schopni domalovat vodotisk. Ţena se synem nejprve tvrdila, ţe k padělkům přišli omylem, kdyţ vyměňovali v Brně od Vietnamců eura. Posléze však svou výpověď změnili a tvrdili, ţe padělky pocházejí z prodeje auta. Při domovní prohlídce se však našlo padělatelské náčiní a dvojice byla vzhledem na jejich čistou trestní minulost odsouzena na 3 – 8 let vězení.

64

Padělatelé pouţili k výrobě peněz lak na nehty. Ţdárský deník.cz [online]. [cit. 2013-02-11]. Dostupné z: http://www.zdarsky.denik.cz/zlociny-a-soudy/20111121-ji-padelatele-pouzili-k-vyrobe-penez-e5db.html

54

Závěr V předkládané bakalářské práci se zabývám problematikou převáţně českých bankovek a mincí a jejich paděláním. Získané informace týkající se tohoto tématu jsem ucelila do třech ústředních kapitol, kde jsem přiblíţila problematiku padělání peněz, popsala ochranné prvky české měny a poskytla informace o tom, co dělat, kdyţ se nám padělek takříkajíc dostane do ruky. Ze zpracovaných informací lze vydedukovat, ţe padělání peněz není trendem pouze dnešní doby, ale jeho počátek sahá jiţ do věků, kdy se začaly objevovat první podoby platidel. Peníze jsou součástí našeho kaţdodenního ţivota, avšak jejich důleţitost je pro kaţdého z nás individuální. Mnohdy však nároky finančního ohodnocení neodpovídají potřebě peněz, a tak se padělání hotovostních finančních prostředků jeví jako snadná cesta k tomu, jak si finančně přilepšit, i kdyţ se bezesporu jedná o trestný čin. I přes náročnost ochranných prvků se i dnes objevují padělky. Díky moderním technologiím není problém padělek zhotovit. To se ale netýká ochranných prvků. Ty jsou pro padělatele oříškem, a i kdyţ snahy o jejich napodobování existují, padělky jsou velice často označovány jako nezdařilé. To dokazuje i fakt, ţe výskyt padělků, jak lze vidět ve třetí kapitole této práce, se od roku 1993 v České republice výrazně sníţil. Dle mého názoru za tím stojí fakt, ţe ochranné prvky českých bankovek jsou na velice vysoké úrovni a jejich padělání je opravdu téměř nereálné. Přínos mé bakalářské práce pro mne osobně je v novém pohledu na bankovky a mince, které jsem doposud vnímala pouze jako obsah mojí peněţenky. Přínos pro případného čtenáře spatřuji v ucelené informaci o problematice ochranných prvků nejen naší měny, ale i eura. Domnívám se, ţe cíle práce bylo dosaţeno. I kdyţ je Česká republika od 1. května 2004 členem Evropské unie, stále však nezavedla povinnou společnou měnu eurozóny – Euro. To by mohl být důvod k další vlně paděláníPadělatelé by mohli v tomto případě vyuţít neznalosti občanů k Euru. Zatím není jisté, kdy se jednotná měna Evropské unie přijme i v této zemi, avšak Česká národní banka by měla být vůči této problematice iniciativní a informovat občany České republiky o eurových bankovkách a mincích a o jejich ochranných prvcích. A kdo ví, třeba do té doby, s ohledem na zvyšující se modernizaci technologií, hotovostní platební prostředky úplně vymizí a přijde doba pouze bezhotovostního platebního styku… 55

Seznam použité literatury Knižní publikace Bankovnictví. 6. Vyd. Praha: Bankovní institut vysoká škola, 2006, ISBN 9788072650996 BAKEŠ, Milan. Finanční právo. 6. upr. vyd. V Praze: C. H. Beck, 2012, Právnické učebnice, ISBN 978-80-7400-440-7 PEKÁREK, Jiří. Poznáte padělek bankovky?. 1.vyd. Praha: Pragoeduca, 2ISBN 8085856840 POLSKOJ, Georgij, Z penězokazeckých dílen, Praha 1987, vybrané kapitoly. Lidové nakladatelství. Bez ISBN ŠÁMAL, Pavel. Trestní zákoník: komentář. 2. Vyd. Praha: C. H. Beck, 2012, Velké komentáře. ISBN 9788074001444. VENCOVSKÝ,

František.

Vzestupy

a

propady

československé

koruny:

historie

československých měnových poměrů, 1918 – 1992. Vyd. 1. V Praze: Vysoká škola ekonomická, 2003, ISBN 8024504979. Internetové zdroje Bankovky a mince: Bankovky. Česká národní banka [online]. [cit. 2013-02-11]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/platidla/bankovky Bankovky a mince. Česká národní banka [online]. [cit. 2013-02-11]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/platidla Bankovky a mince: Ochranné prvky. Česká národní banka [online]. [cit. 2012-02-11]. Dostupné z: www.cnb.cz/cs/platidla/ochranne_prvky Bankovky a mince: Ukončení platnosti bankovek v nominální hodnotě 20 Kč. Česká národní banka

[online].

[cit.

2013-02-11].

Dostupné

z:

http://www.cnb.cz/cs/platidla/bankovky/ukonceni_platnosti/ukonceni_50.html Bankovky a mince: Ukončení platnosti 10 a 20haléřových mincí. Česká národní banka [online].

[cit.

2013-02-11].

Dostupné

z:

platnosti/ukonceni_10_20_hal.html 56

www.cnb.cz/cs/platidla/mince/ukonceni-

Bankovky a mince: Výměna poškozených českých bankovek a mincí. Portál veřejné správy [online].

[cit.

2013-02-11].

Dostupné

z:

http://portal.gov.cz/portal/obcan/situace/127/128/4043.html Členové bankovní rady. Česká národní banka [online]. [cit. 2012-02-11]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/o_cnb/bankovni_rada/clenove_bankovni_rady/ Emise oběţiva a nové ochranné prvky bankovek: Ochranné prvky bankovek. Česká národní banka

[online].

[cit.

2013-02-11].

S.

13.

Dostupné

z:

http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/konference_pro jevy/vystoupeni_projevy/download/rezabek_20090330_nova_500.pdf Eurobankovky. Zavedení eura v České republice [online]. [cit. 2013-02-11]. Dostupné z: http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/euro_bankovky.html Euromince: Zavedení eura v České republice [online]. [cit. 20130211]. Dostupné z: http://zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/spotrebitele_1225.html Funkce

centrální

banky.

CEED

[online].

[cit.

2013-02-11].

Dostupné

z http://www.ceed.cz/makroekonomie/20_funkce_central_banky.htm Funkce peněz. Peníze. org [online], [cit. 2013-02-11]. Dostupné z http://penize.org/funkcepenez/ Historie. Papírová platidla, bankovky [online]. [cit. 2013-02-11]. Dostupné z http://www.papirovaplatidla.cz/historie Hospodářské a finanční věci: Euro. Evropská komise [online]. [cit. 2013-02-11]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/economy_finance/euro/index_cs.htm O nás: Mincovní značka. Česká mincovna [online]. [cit. 2013-02-11]. Dostupné z: https://www.ceskamincovna.cz/mincovni-znacka-352 O společnosti: Statut. Státní tiskárna cenin [online]. [cit. 2013-02-11]. Dostupné z: http://www.stc.cz/p-4-statut.html?p=4 Odevzdání padělané bankovky nebo mince. Businessinfo.cz [online]. [cit. 2013-02-11]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/odevzdani-padelane-bankovky-8512.html 57

Ochranné prvky eurobankovek. Finance.cz

[online]. [cit. 2013-02-11]. Dostupné z

http://www.finance.cz/makrodata-eu/eu-svet/evropska-unie/euro-ochrana/ Padělaná a pozměněná platidla a napodobeniny platidel v České republice v roce 2009: Padělky definice. Česká národní banka [online]. [cit. 2013-02-11]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/konference_pro jevy/vystoupeni_projevy/download/rezabek_20100301_padelky.pdf Padělatelé pouţili k výrobě peněz lak na nehty. Ţdárský deník.cz [online]. [cit. 2013-02-11]. Dostupné z: http://www.zdarsky.denik.cz/zlociny-a-soudy/20111121-ji-padelatele-pouzili-kvyrobe-penez-e5db.html Padělatele z Teplic dopadla aţ pokladní na nádraţí, dostal 6 let. IDNES.cz [online]. [cit. 201302-11]. Dostupné z: http://usti.idnes.cz/padelatele-z-teplic-dopadla-az-pokladni-na-nadrazidostal-sest-let-p9l-/usti-zpravy.aspx?c=A111129_163013_usti-zpravy_alh Produkty: Bankovky. Státní tiskárna cenin [online]. [cit. 2013-021-11]. Dostupné z: http://www.stc.cz/p-11-bankovky.htlm?p=11 Profil

společnosti.

Česká

mincovna

[online].

[cit.

2013-02-11].

Dostupné

z:

https://www.ceskamincovna.cz/profil-spolecnosti-337/ Průvodce ochrannými prvky bankovek: Detailní popis ochranných prvků. Česká národní banka

[online].

[cit.

2013-02-11].

S.

6.

Dostupné

z:

http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/o_cnb/publikace/download/brozura_ A5_ochranne_prvky.pdf Výroba ceninového papíru. Nanograph, s. r. o. [online]. [cit. 2013-02-11]. Dostupné z: http://www.nanograph.cz/files/PrezentaceCZ.pdf

58

Seznam obrázků Obr. č. 1, vodoznak na pětitisícové bankovce ................................................ 15 Obr. č. 2, okénkový prouţek na pětitisícové bankovce .................................... 15 Obr. č. 3, barevná vlákna na pětitisícové bankovce, ........................................ 16 Obr. č. 4, soutisková značka na pětiti sícové bankovce, ................................... 16 Obr. č. 5, skrytý obrazec na pětitisícové bankovce, ......................................... 17 Obr. č. 6, proměnlivá barva na pětitisícové bankovce, .................................... 17 Obr. č. 7, iridiscentní pruh na pětitisícové bankovce, ..................................... 18 Obr. č. 8, mikrotext na pětitisícové bankovce, ............................................... 19 Obr. č. 9, jednokorunová mince, str. .............................................................. 21 Obr. č. 10, dvoukorunová mince, str. ............................................................ 22 Obr. č. 11, pětikorunová mince, str. ............................................................... 22 Obr. č. 12, desetikorunová mince, str. ............................................................ 23 Obr. č. 13, dvacetikorunová mince. ............................................................... 24 Obr. č. 14, padesátikorunová mince ............................................................... 24 Obr. č. 15, stokorunová bankovka .................................................................. 26 Obr. č. 16, dvěstěkorunová bankovka ............................................................. 27 Obr. č. 17, pětisetkorunová bankovka ............................................................ 29 Obr. č. 18, tisícikorunová bankovka .............................................................. 30 Obr. č. 19, dvoutisícová bankovka ................................................................. 32 Obr. č. 20, pětitisícová bankovka .................................................................. 33 59

Seznam grafů Graf

č.

1,

Padělaná

a

pozměněná

platidla

zadrţená

v oběhu

a

policií

v letech 1993 – 2011 .................................................................................... 46 Graf č. 2, Padělaná a pozměněná platidla zadrţená na území ČR v letech 1993 – 2011 ................................................................................................. 47 Graf č. 3, Zadrţené padělky na území ČR v roce 2012 .................................... 48

Seznam příloh Příloha č. 1, mincovní značka „b s korunkou“ Příloha č. 2, mincovní značka „ČM“ Příloha č. 3, mincovní značka „ČM s korunkou“ Příloha č. 4, mince v nominální hodnotě 10, 20 a 50 hal., jiţ neplatné Příloha č. 5, bankovky v nominální hodnotě 20 a 50 Kč, jiţ neplatné Příloha č. 6, Euromince Příloha č. 7, Eurobankovky

60

Příloha č. 1 Mincovní značka „b s korunkou“

Příloha č. 2 Mincovní značka „ČM“

Příloha č. 3 Mincovní značka „ČM s korunkou“

Příloha č. 4 Mince v nominální hodnotě 10, 20 a 50 hal., jiţ neplatné

Příloha č. 5 Bankovky v nominální hodnotě 20 a 50 Kč, jiţ neplatné

Příloha č. 6 Euromince

Příloha č. 7 Eurobankovky

Bankovky a mince padělání peněz, ochranné prvky

Recommend Documents