Bankovky a mince padělání peněz, ochranné prvky

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra finančnictví a ekonomických disciplín

Bankovky a mince – padělání peněz, ochranné prvky Bakalářská práce

Autor:

Lenka Neumannová Bankovní management

Vedoucí práce:

Praha

Ing. Vanda Hadrabová

Duben 2013

Prohlášení. Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Teplicích, dne 11. dubna 2013

Lenka Neumannová

Poděkování

Chtěla bych poděkovat paní Ing. Vandě Hadrabové za ochotu a cenné rady a připomínky, které mi pomohly zpracovat tuto bakalářskou práci.

Anotace: Hlavním tématem této práce je pojednání o ochranných prvcích a o padělání platebních prostředků. Po obecném seznámení s ochrannými prvky jsou zde popsány bankovky a mince české koruny, eura a amerických dolarů. Informace o padělání jsou podávány z různých hledisek a týkají se opět především české koruny, eura a amerických dolarů. Dále je v práci zmíněn vznik a vývoj peněz ve světě i u nás a dnešní výroba peněz a nechybí ani právní následky padělání a pozměňování.

Klíčová slova: ochranné prvky peněz, padělání, pozměňování, vznik a výroba peněz

Annotation: The main theme of this work is a treatise on the security features and on the counterfeiting of means of payment. After a general introduction to the security features there are described the notes and coins of the Czech Crowns, Euros and US dollars. Information about counterfeiting are presented from different points of view and concerns again especially Czech Crowns, Euro and US dollars. There is moreover mentioned formation and development of the money in the world and in our country and today's production money, and there are also the legal consequences of counterfeiting and falsification.

Key words: security features, counterfeiting, modification, formation and production of money

Obsah Úvod ........................................................................................................................................ 7 1.

Vznik, vývoj a výroba peněz, ochranné prvky ............................................................... 8

1.1

Vznik a vývoj peněz ....................................................................................................... 8

1.1.1 Vznik mincí .................................................................................................................... 8 1.1.2 Vznik bankovek .............................................................................................................. 9 1.1.3 Vývoj na českém území .................................................................................................. 9 1.1.4 Padělání......................................................................................................................... 10 1.2

Výroba bankovek a mincí ............................................................................................. 11

1.2.1 Mince ............................................................................................................................ 11 1.2.2 Bankovky ...................................................................................................................... 12 1.3

Ochranné prvky platidel ............................................................................................... 14

1.3.1 Ochranné prvky mincí .................................................................................................. 14 1.3.2 Ochranné prvky českých bankovek .............................................................................. 14 1.3.3 Další ochranné prvky bankovek ................................................................................... 18 1.3.4 Polymerové bankovky .................................................................................................. 19 2.

Právní ochrana platebních prostředků .......................................................................... 22

2.1

ČR ................................................................................................................................. 23

2.2

EU ................................................................................................................................. 26

2.3

Mezinárodní úmluva o potírání penězokazectví ........................................................... 26

2.4

INTERPOL ................................................................................................................... 26

3.

Popis a ochranné prvky vybraných měn ....................................................................... 27

3.1

Soustava českých platidel ............................................................................................. 27

3.1.1 Mince ............................................................................................................................ 27 3.1.2 Bankovky ...................................................................................................................... 30 3.2

Soustava platidel eurozóny ........................................................................................... 34

3.2.1 Mince ............................................................................................................................ 35 5

3.2.2 Bankovky ...................................................................................................................... 37 3.3

Soustava platidel USA .................................................................................................. 43

3.3.1 Mince ............................................................................................................................ 43 3.3.2 Bankovky ...................................................................................................................... 46 4.

Padělání a pozměňování ............................................................................................... 54

4.1

Setkání s podezřelými penězi ....................................................................................... 55

4.2

Podmínky, za kterých lze reprodukovat bankovky a mince ......................................... 56

4.3

Výskyt padělaných a pozměněných peněz vybraných měn z různých hledisek .......... 57

4.3.1 Celkové počty padělků ................................................................................................. 58 4.3.2 Padělání a pozměňování české měny ........................................................................... 59 4.3.3 Padělání a pozměňování zahraničních měn .................................................................. 63 4.4

Poškozené a opotřebované peníze ................................................................................ 66

4.5

Budoucnost peněz a padělání platebních karet ............................................................. 68

Závěr ...................................................................................................................................... 71 Seznam pouţitých zdrojů ......................................................................................................... 72 Seznam tabulek ......................................................................................................................... 77 Seznam grafů ............................................................................................................................ 77 Seznam obrázků........................................................................................................................ 78 Seznam příloh ........................................................................................................................... 80

6

Úvod Většina z nás s penězi přijde do styku téměř kaţdý den. Ne kaţdý však zná dobře peníze své vlastní země, natoţ zahraniční měny. Cílem této práce je krátce popsat historii a dnešní výrobu peněz, charakterizovat ochranné prvky, které se pouţívají u dnešních bankovek a demonstrovat je u vybraných měn. Dále jsou zde popsány právní následky padělání a je zde porovnán vývoj četnosti padělků vybraných měn v posledních letech zejména na území České republiky. Kromě informací, které mohou být v běţném ţivotě uţitečné, se v práci najde také několik zajímavostí. Tato práce se skládá ze čtyř hlavních kapitol, v nichţ jsou zahrnuta výše zmíněná témata. Začátek práce se zabývá vznikem a dalším vývojem peněz z pohledu světového i tuzemského. S tím také souvisí historické padělatelské techniky. Dalším okruhem je stručně popsaná dnešní výroba mincí i bankovek. Rozsáhlejší je část týkající se ochranných prvků. Zde jsou popsány jednotlivé prvky, které se pouţívají u českých i zahraničních bankovek. V této kapitole je také část popisující peníze, o kterých moţná mnoho lidí zatím neslyšelo – polymerové bankovky. Další kapitola popisuje ochranu platidel z hlediska legislativy. Je zde uveden trestní zákoník a krátce předpisy Evropské unie týkající se padělání a pozměňování měny. Dále jsou stručně zmíněny další instituce bojující proti padělání. Třetí kapitola se zabývá popisem mincí a bankovek české koruny, eura a amerických dolarů. Text je zde doplněn obrázky s mincemi a bankovkami, na kterých jsou označeny pouţité ochranné prvky. Poslední kapitola, nazvaná „Padělání a pozměňování“ obsahuje mnoho údajů o výskytu padělaných a pozměněných platidel. Nejvíce informací se týká české měny, ale jsou zde data i o eurech a amerických dolarech zadrţených na území ČR. Údaje jsou porovnávány z různých hledisek a pro lepší přehled jsou zde zahrnuty i údaje z několika předešlých let. Stručně je zde také popsán postup, co dělat při nalezení padělku a také jsou zde vysvětleny podmínky, za kterých lze reprodukovat platidla. Pro řešení dané oblasti bylo v této práci pouţito nejčastěji metody deskriptivní. Dále jsou zde pouţity metody komparativní a v poslední části práce také analýzy statistických dat. Na konci kaţdé podkapitoly jsou v hranatých závorkách [ ] uvedeny číselné odkazy na zdroje, z nichţ bylo v dané podkapitole čerpáno. Na konci práce v kapitole „Seznam pouţitých zdrojů“ je pod daným číslem uveden přesný zdroj.

7

1.

Vznik, vývoj a výroba peněz, ochranné prvky

1.1

Vznik a vývoj peněz

Platidla prošla dlouhým vývojem, neţ dostala dnešní podobu. Co jsou to ale vlastně peníze? Definic je mnoho, ale asi nejznámější zní tak, ţe peníze jsou všeobecně přijímaný prostředek směny.

1.1.1 Vznik mincí Abychom zjistili, co vedlo ke vzniku peněz, jak je známe dnes, musíme se vrátit o mnoho let do minulosti. Dříve, neţ začalo cokoli připomínat alespoň vzdáleně dnešní peníze, fungoval tzv. barterový obchod. Ten je zaloţený na směně jakéhokoli zboţí za jiné. Ovšem tento typ obchodu má mnoho nevýhod. Například nebylo zaručené, ţe člověk, od kterého chceme něco „koupit“ bude chtít na oplátku naše zboţí. Také byl problém s přenositelností zboţí, které bylo předmětem směny. Proto lidé později začali pouţívat jako předmět směny jen některé druhy zboţí, které měly u ostatních velkou hodnotu nebo byly vzácné. Mohly to být například mušle, korále, plátno, v Jiţní Americe i kakaové boby, ale největší úspěšnosti dosáhly brzy kovy, hlavně díky své trvanlivosti, která zajišťuje majiteli hodnotu po delší čas neţ jiné druhy platidel. Z hlediska vzácnosti bylo nejvýznamnější stříbro a zlato. Nejstarší zmínky o placení stříbrem pochází z Mezopotámie, zhruba z roku 2500 př. n. l. Další důkaz je k vidění na Egyptské malbě (viz příloha č. 1), pocházející ze 14. století př. n. l., která znázorňuje váţení zlatých krouţků. Zhruba ze 7. století př. n. l. pocházejí první dochované mince, objevené v dnešním Turecku. U prvních mincí nebyl důleţitý tvar, ale pouze jejich hmotnost. Mince byly původně ze směsi zlata a stříbra (v poměru 4:1), z tzv. elektra, později se však přešlo k čistému stříbru a zlatu. Na mincích byla vyraţena jejich hodnota spolu s různými obrazci. Během příštích desítek let se raţba mincí šířila dále do Evropy, ale např. i do Číny. Mince ještě neměly kulatý tvar, v Číně vznikaly mince např. ve tvaru mušlí či různých nástrojů. Aţ později se mince razily kulaté, v některých zemích s dírkou uprostřed, aby se mohly navlékat na šňůrku.

8

Sloţení mincí se postupem času měnilo, v mincích se začal sniţovat podíl drahých kovů, aţ se mince vyvinuly do dnešní podoby – hodnota kovu, ze kterého je mince vyrobená se nerovná její nominální hodnotě. [1, 2, 3]

1.1.2 Vznik bankovek Mince se tedy brzy staly něčím, co kaţdý přijímal při obchodování. S tím ale nastal problém, jak a kde peníze bezpečně uschovat. Řešení našli předchůdci dnešních bankéřů. Zavázali se k bezpečnému uschovaní mincí a majiteli vydali potvrzení, kde byla vypsaná přesná částka, kterou majitel u „bankéře“ uloţil. Majitel tedy pak mohl platit svou stvrzenkou, která přestoţe sama o sobě neměla ţádnou hodnostu, byla dokladem potvrzujícím uloţené mince majitele. Tímto způsobem se začalo obchodovat v Číně zhruba v 10. století. V Číně byl také vynalezen papír. V Evropě se papírové peníze poprvé objevily ve Švédsku, kde je v roce 1661 začala vydávat Stockholmská banka, kdyţ v zemi byl nedostatek stříbrných mincí. Nedlouho poté se papírové peníze rozšířily do zbytku Evropy i do Ameriky. [1, 2, 3]

1.1.3 Vývoj na českém území Na našem území se vystřídalo mnoho různých druhů mincí, proto jsou zde velice stručně popsané jen ty nejvýznamnější a nejznámější. Prvními českými mincemi byly denáry, raţené Přemyslovci v 10. století. Později vznikly peníze zvané brakteáty, na nichţ se poprvé objevuje znak dvouocasého lva. Okolo roku 1300 se začaly razit praţské groše. Groše byly velmi uznávaná měna, se kterou se dalo obchodovat také v okolních zemích. Byly raţeny ze stříbra, které pocházelo z nalezišť u Kutné Hory. Ve 14. století začal Jan Lucemburský razit zlaté mince zvané floreny. V době husitské také vznikali peníze zvané flútky, které však neměly vnitřní hodnotu, protoţe byly z mědi. Dále na našem území platila měna říšský zlatý, ale i český zlatý, coţ byl dukát. Velmi známé jsou tolary, které daly název dnešním americkým dolarům. Jejich raţba byla zahájena v 16. století. Poslední důleţitější mince, které u nás existovaly, jsou krejcary a grešle. V roce 1892 u nás byla zavedena Rakouskem-Uherskem koruna (původně s haléři, které však uţ dnes jako fyzické peníze neexistují). V roce 1919 se změnila na korunu československou, v roce 1993 na korunu českou. V roce 1726 byly vydány první papírové peníze ve střední Evropě zvané bankocetle. Nebyla to však ještě platidla, jak je známe dnes. Bankocetle byly vydány jako dluhopisy vídeňské banky, byly vydávány v několika emisích. V roce 1816, po vyhlášení státního bankrotu, byly 9

vydávány peníze Rakouskou národní bankou, v té době uţ zvané bankovky. Později u nás fungovaly rakousko-uherské bankovky. Po vzniku Československa se před vznikem československé měny pouţívaly tyto bankovky okolkované. V této době byl také největší nárůst padělání, protoţe stačilo padělat pouze kolky. Brzy však vznikla nová československá papírová platidla. A v roce 1993 se po vzniku České republiky začaly vydávat bankovky, které známe, některé se dnes liší pouze větším počtem ochranných prvků. [4, 5, 6]

1.1.4 Padělání Se vznikem peněz přišel na svět také nový druh zločinu – padělání. Často se můţeme setkat s označením druhé nejstarší řemeslo. První zmínka o padělání se objevuje v Solónových1 zákonech, které pocházejí z 6. století př. n. l. Padělání existovalo ještě před vznikem mincí. Například mušle, které byly v Severní Americe pouţívané jako platidlo, se barvily, protoţe tmavší mušle byly cennější. Překvapivě se padělaly např. i kakaové boby, kdy se vyjmulo jádro a nahradilo se hlínou. Později, kdyţ vnikly mince, si padělatelé brzy našli také různé způsoby padělání. V dobách, kdy byly mince z pravého stříbra, padělatelé vyráběli mince z bezcenných kovů a pouze je postříbřili, aby vypadaly jako pravé. Pravost mincí sice byla ověřována, avšak velice primitivním způsobem, který padělatelé snadno překonali. (Prověřování spočívalo v tom, ţe se kousek mince odřízl, nebo se na minci udělala rýha, aby se poznalo, zda je celá ze stříbra, nebo jenom stříbrem potaţená. Padělatelé však vyrobili minci, sami do ní udělali rýhu a teprve poté ji postříbřili.) Existovaly i další způsoby padělání. Drahé kovy, ze kterých se mince vyráběly, se míchaly s jinými kovy a tím mince ztrácely svou hodnotu. Další padělatelskou technikou bylo obrušování pravých mincí, čímţ padělatel získal materiál na výrobu falešné mince. Nástup papírových peněz zpočátku moţná trochu ulehčil práci padělatelům, postupem času se však padělání stává čím dál tím těţší, díky moderním a modernizovaným ochranným prvkům. Pravdou ale zůstává, ţe sami padělatelé nutí státy k vylepšování ochranných prvků svých peněz.

1

Solón byl antický reformátor a zákonodárce narozený v Athénách

10

Padělání v Čechách má také dlouhou historii, například uţ koncem 15. stolení se padělaly mince v jeskyních u Koněprus, později ale také např. v Praze, Brně i v Kutné Hoře a na mnoha dalších místech. Po vzniku bankocetlí se u nás padělaly i papírové peníze. Přestoţe se dnes padělání trestá několika lety vězení, je to velice mírný trest oproti trestům z minulosti. Trest smrti za padělání byl většinou samozřejmostí, pouze způsob usmrcení se lišil dle různých zemí a kultur (házení padělatelů do kotle s vařící vodou, lití roztaveného cínu do krku, předhození divoké zvěři atd.). Důkazem můţe být pensylvánské papírové platidlo z 18. století, kde je přímo napsáno „To Counterfeit is Death“ neboli padělat je smrt (viz příloha č. 2). Naopak za udání padělatele člověk mohl očekávat odměnu, například osvobození od placení daní atd. Později byly tresty mírnější, padělatelům se „pouze“ usekávaly ruce (pokud však byl padělatel pracovníkem mincovny, jeho ruce byly v dílně pro výstrahu pověšeny). Pokud byl někdo podezřelý z padělání, k usvědčení se pouţívala metoda, která nedávala mnoho šancí k osvobození. Ten, kdo byl z penězokazectví nařčen, musel drţet v holých rukách kousek rozţhaveného kovu a pokud jeho obličej nejevil známky bolesti, byl uznán jako nevinný. [4, 7]

1.2

Výroba bankovek a mincí

Výrobu a dodávky bankovek a mincí v ČR zajišťuje Česká národní banka, stejně tak jejich uměleckou a technickou stránku. Samotná výroba však náleţí dvou institucím. Jsou to Státní tiskárna cenin (www.stc.cz), kde se tisknou (mimo jiné) bankovky a Česká mincovna, kde se razí mince (www.mint.cz).

1.2.1 Mince Na úplném začátku výrobního procesu jsou umělecké návrhy mincí. Centrální banka vyhlásí soutěţ a později je komisí vybrán vítězný návrh. Ten se nejprve vytvoří jako zvětšená sádrová předloha. Technologií CNC1 se poté laserem podoba naskenuje a zmenší do poţadované velikosti. Poté se vytvoří razidlo, které projde důkladnou kontrolou, a v případě potřeby se pod mikroskopem ručně upraví některé detaily. Nakonec se razidlo přeleští pro větší kvalitu raţby.

1

CNC je zkratka pro Computer Numerical Control, coţ je obráběcí stroj, který je řízen počítačem, podle předem nastavených programů.

11

Při výrobě mincí je také kladen důraz na výběr vhodného kovu. Nejčastěji pouţívanými kovy jsou měď, nikl, ţelezo a niob a jejich slitiny. Pro pamětní mince se pouţívá zlato, stříbro a platina. Mincovna si buď sama vyrobí, nebo má dodavatele tzv. stříţků. To jsou polotovary mincí – kulaté kousky kovu, zatím bez vzoru. Stříţky poté putují do lemovacího stroje, kde se vytvoří jejich vyšší okraj. Dále se pošlou do lázně, kde se vyhladí a vyleští. A nakonec dojde k samotné raţbě. Obě dvě strany se razí najednou. Poté se mince kontrolují, aby nebyly dány do oběhu vadné mince, neodpovídající zadaným parametrům. [8]

1.2.2 Bankovky Jak bylo řečeno v kapitole 1.1.2, první bankovky (nebo spíše zatím stvrzenky) byly psány ručně. Aţ později se přešlo na tiskovou techniku, kdy se pouţívaly bronzové nebo měděné destičky. Tisk byl pouze jednostranný. Později však začaly vznikat stroje, které tisk usnadnily, zrychlily a zkvalitnily. Tiskařské stroje prošly dlouhým vývojem aţ do dnešní podoby, kdy zaručují přesnost tisku a kvalitní ochranné prvky. Stejně jako u mincí i zde se nejprve musí vytvořit návrhy grafické úpravy bankovek. Na bankovkách mohou být kresby nebo počítačové koláţe fotografií (popřípadě obě varianty). Autorem kreseb na dnešních českých bankovkách je Oldřich Kulhánek. Kdyţ je tedy vybrán návrh, přijde na řadu velmi náročná práce pro rytce. Ten musí do ocelové či měděné desky vyrýt přesnou podobu návrhu, avšak zrcadlově. Aby se mohlo tisknout více bankovek najednou, zhotoví se několik kopií vyryté desky. V té době uţ se také v papírně vyrábí speciální papír, určený pouze na výrobu bankovek. Takový papír je z bavlny (někdy se přidává i len), a tak je odolnější proti opotřebení neţ běţný papír. Jiţ v této fázi vznikají některé ochranné prvky. Při výrobě papíru se do něj vloţí vlákna, ochranný prouţek a také vodoznak (pro podrobnější popis ochranných prvků viz kapitolu 1.3). V roce 1993, kdy byla tištěna dvousetkorunová bankovka, přišel v dodávce papíru omylem i papír určený pro jinou zemi. V tiskárně si toho ovšem nikdo nevšiml, a tak bylo dáno do oběhu několik bankovek, které v ochranném prouţku měly místo „Kč“ nápis „Republique du Zaire“. Tím se stala úţasným sběratelským kouskem a cena těchto bankovek se vyšplhala aţ na 40 000 Kč. 12

V tiskárně se musí připravit barvy pro tisk. Tisk je řízen počítačem, coţ umoţňuje namíchat nejrůznější odstíny. Čím více barev a jejich odstínů má bankovka, tím je těţší její padělání. Bankovky se tisknou třemi různými technikami. Tyto techniky jsou ofset (tisk z plochy), hlubotisk (tisk z hloubky) a knihtisk (tisk z výšky). Ofset se dnes pouţívá i při běţném tisku knih a novin či časopisů. Jde o techniku, kdy tisk není vystouplý. Tento způsob funguje na principu odpudivosti mastných barev a vody. Tisk probíhá tak, ţe z tiskařské formy se tiskne na válec a aţ z tohoto válce se motiv tiskne na bankovku (viz příloha č. 3). Při hlubotisku se do prohlubní v tiskařské formě nalije barva a poté se na ni přiloţí papír, který barvu vysaje. Tak vznikne vystouplý tisk, který můţeme nahmatat. Napodobení této techniky tisku je pro padělatele velice obtíţné, je to tedy dobrý ochranný prvek. Mimo to je hlubotiskem tištěna také slepecká značka (na českých bankovkách je značka v pravé horní části bankovek). Poslední technikou je knihtisk. Na tiskové desce jsou vyvýšena místa, která mají být vytištěna, jde tedy o klasické razítko, které je však kovové. Tímto způsobem se tisknou sériová čísla bankovek. V průběhu tisku jsou bankovky kontrolovány počítači, ovšem na závěr musí proběhnout kontrola ruční. Pokud jsou nalezeny špatně vytištěné bankovky, čeká je rozřezání a sešrotování. Archy bankovek jsou poté na strojích rozřezány, znovu zkontrolovány a svazovány do balíčku papírovou páskou. Nakonec jsou převezeny do banky. Výrobní cena jedné bankovky záleţí na její nominální hodnotě, náklady se ale pohybují mezi jednou aţ dvěma korunami. [9, 10, 12]

13

1.3

Ochranné prvky platidel

1.3.1 Ochranné prvky mincí S padělanými mincemi se v dnešních dobách setkáváme výjimečně (pokud nejde o pamětní mince), přestoţe nejsou příliš chráněné. Je to tím, ţe výroba padělků se finančně nevyplatí. Přesto však kaţdá mince má určité znaky pravosti. Patří mezi ně hmotnost, materiál, velikost a také struktura hrany.

1.3.2 Ochranné prvky českých bankovek Níţe jsou uvedeny ochranné prvky, které se pouţívají u českých bankovek. [11]

» Papír Papír, ze kterého jsou bankovky vyráběny, se od běţného papíru liší sloţením, hmotností i na omak. Jak je uvedeno v kapitole 1.2.2, tento papír se vyrábí z bavlny. Tím je odolnější proti opotřebení a má mnohem delší trvanlivost. Do bankovkového papíru jsou jiţ při výrobě vkládány tři ochranné prvky – vodoznak, barevná vlákna a okénkový prouţek.

» Vodoznak Vodoznak patří asi k nejznámějším ochranným prvkům vůbec. Vyskytuje se na všech českých bankovkách i na většině zahraničních. Je dobře viditelný, pokud bankovku nastavíme proti zdroji světla. Vodoznakem je portrét historické osoby, která je na bankovce vyobrazena a u bankovek vydaných po roce 2007 také nominální hodnota bankovky.

Obrázek č. 1 - Vodoznak; zdroj: Česká národní banka. Průvodce ochrannými prvky bankovek [PDF]. Publikováno 7. listopadu 2011. Dostupné z WWW: <www.cnb.cz>

14

» Okénkový proužek s mikrotextem Tento prouţek, vyroben z umělé metalizované hmoty, můţeme na bankovkách vidět po celé šířce zhruba uprostřed bankovky. V závislosti na dopadajícím světle mění vystouplé intervaly na lícní straně barvu. Jsou buď měděné, nebo zelené a je zde vidět nominální hodnota bankovky. U bankovek vydaných po roce 2007 je zde také nápis ČNB. Pokud se na bankovku podíváme proti světlu, uvidíme celý, nepřerušovaný pruh z lícní i rubové strany. Tento ochranný prvek byl poprvé pouţit ve Velké Británii v roce 1940.

Obrázek č. 2 – Okénkový prouţek; zdroj: Česká národní banka. Průvodce ochrannými prvky bankovek [PDF]. Publikováno 7. listopadu 2011. Dostupné z WWW: <www.cnb.cz>

» Barevná vlákna Tento ochranný prvek vznikl v USA uţ v roce 1869. Je velice rozšířený po celém světě. Zpočátku se pouţívaly přírodní materiály, jako např. zvířecí chlupy. Dnes se vyuţívá spíše syntetických materiálů, které navíc září pod UV světlem. Nejlépe jsou viditelná na okrajích bankovky. U českých bankovek se pouţívají oranţová vlákna o délce 6 mm.

Obrázek č. 3 – Barevné vlákno; zdroj: Česká národní banka. Průvodce ochrannými prvky bankovek [PDF]. Publikováno 7. listopadu 2011. Dostupné z WWW: <www.cnb.cz>

15

» Soutisková značka Tato značka má kruhovitý tvar. Pokud bankovku nastavíme proti světlu, uvidíme v krouţku nápis ČR (u starších můţe být CS), sloţený z linek, které na sebe přesně navazují. Při běţném pohledu na bankovku není nápis ČR rozpoznatelný, je vidět pouze jeho část.

Obrázek č. 4 – Soutisková značka; zdroj: Česká národní banka. Průvodce ochrannými prvky bankovek [PDF]. Publikováno 7. listopadu 2011. Dostupné z WWW: <www.cnb.cz>

» Skrytý obrazec Skrytý obrazec nalezneme vpravo dole na lícní straně bankovky, na rameni portrétu, pokud bankovku ve výši očí sklopíme do vodorovné polohy. Obrazec značí nominální hodnotu bankovky a v závislosti na úhlu pohledu je buď světlý, nebo tmavý.

Obrázek č. 5 – Skrytý obrazec; zdroj: Česká národní banka. Průvodce ochrannými prvky bankovek [PDF]. Publikováno 7. listopadu 2011. Dostupné z WWW: <www.cnb.cz>

» Proměnlivá barva Obrázek vytištěný speciální barvou mění své zabarvení ze zlaté na zelenou podle úhlu dopadajícího světla.

Obrázek č. 6 – Proměnlivá barva; zdroj: Česká národní banka. Průvodce ochrannými prvky bankovek [PDF]. Publikováno 7. listopadu 2011. Dostupné z WWW: <www.cnb.cz>

16

» Mikrotext Mikrotext většinou není viditelný pouhým okem, k jeho přečtení je potřeba mít lupu. Obsah mikrotextu můţe být různý, nejčastěji je to nominální hodnota bankovky (slovně nebo číselně).

Obrázek č. 7 - Mikrotext; zdroj: Česká národní banka. Průvodce ochrannými prvky bankovek [PDF]. Publikováno 7. listopadu 2011. Dostupné z WWW: <www.cnb.cz>

» Iridiscentní pruh Tento duhově lesklý pruh je na lícní straně bankovky. Starší bankovky mají pruh rovný a jednobarevný, u novějších typů má pruh více barev a je vzorovaný. Při pohledu na bankovku shora není téměř vidět, při určitém úhlu dopadu světla však získává lehce zabarvený odlesk. Na pravé straně pruhu je vyznačena nominální hodnota bankovky.

Obrázek č. 8 – Iridiscentní pruh; zdroj: Česká národní banka. Průvodce ochrannými prvky bankovek [PDF]. Publikováno 7. listopadu 2011. Dostupné z WWW: <www.cnb.cz>

17

» Číslování bankovek I číslování bankovek lze zařadit mezi ochranné prvky. V oběhu se nemohou vyskytovat dvě bankovky se stejným sériovým číslem, aniţ by jedna z nich nebyla falešná. I styl písma (číslic) můţe prozradit, ţe se jedná o padělek.

» Technika tisku a barvy Bankovky se vyrábí nejen ze speciálního papíru, ale také ze speciálních barev. Ty musí být odolné proti stírání, vodě atp. Kromě toho existují různé techniky tisku (více viz v kapitole 1.2.2), které nelze bez speciální techniky napodobit. Nejvýznamnější z typů tisku jako ochrana proti padělání je hlubotisk.

» Záření pod UV světlem Některé části bankovek a také ochranná vlákna jsou rozpoznatelná pod UV světlem.

Obrázek č. 9 – Záření pod UV světlem; zdroj: Česká národní banka. České bankovky [Animace]. Dostupné z WWW: <www.cnb.cz>; <www.cnb.cz/cs/platidla/bankovky/animace/CNB_Bankovky_v01.swf>

1.3.3 Další ochranné prvky bankovek Na bankovkách jiných měn se v některých případech vyskytují ještě některé další ochranné prvky. [12]

» Konfety Konfety jsou maličká kolečka různých barev, která mají podobný význam jako ochranná vlákna. Stejně jako vlákna jsou konfety do papíru vkládány jiţ při jeho výrobě.

18

» Hologramy a kinegramy Tento ochranný prvek můţeme nalézt např. u eurobankovek. Podle toho, jak na bankovku dopadá světlo, se na hologramu mění plastické obrazy a barvy.

» Suchá pečeť Tento prvek byl pouţíván jiţ v 18. století. Suchá pečeť vznikne otiskem razidla bez pouţití barvy.

» Odrazné plošky Tyto plošky slouţí jako ochrana proti kopírování platných bankovek. Při kopírování se namísto odrazných plošek vytiskne pouze tmavá skvrna.

1.3.4 Polymerové bankovky Bankovky vyrobené z plastu se mohou zdát jako vize budoucnosti, opak je ale pravdou. Pro Organizaci vědeckého a průmyslového výzkumu v Austrálii (CSIRO) to není ţádná novinka. Díky jejich práci vznikla první polymerová bankovka jiţ v roce 1988. Dnes pouţívá plastové bankovky 22 zemí z celého světa. Plastové bankovky mají mnoho výhod oproti papírovým penězům. Jejich výroba se vyplatí, a to i přesto, ţe můţe být nákladnější. Polymerové bankovky totiţ mají delší ţivotnost a vydrţí tedy déle v oběhu, aniţ by byly tolik poškozené, Není moţné je tak snadno roztrhnout, mohou se zmačkat, aniţ by byly poškozeny, jsou odolné vůči vlhkosti a špíně a mohou se klidně umýt. Kromě odolnosti jsou bankovky také hygieničtější a poté, co plastové bankovce skončí ţivotnost, můţe být recyklována na jiné plastové výrobky. Další samozřejmou výhodou je větší ochrana proti padělání. U polymerových bankovek nemůţou být pouţité některé ochranné prvky, které jsou u papírových peněz, např. vodoznak, jsou zde ale naopak moţnosti, které nelze pouţít u běţných bankovek, např. průhledné okénko. Mnoţství padělků po zavedení polymerových bankovek prudce klesá. Najde se však i několik nevýhod. Tyto bankovky se dají sloţit o něco hůř neţ papírové, ale jako hlavní nevýhoda můţe být to, ţe se obtíţněji počítají v ruce, protoţe jsou kluzké a při kontaktu s vodou se k sobě více bankovek přilepí. Tyto nevýhody by však časem, jak se budou bankovky opotřebovávat, měly mizet. Přesto, ţe se bankovky dají recyklovat, ne kaţdá země pro to můţe být vybavená. Poté můţe nastat problém co udělat se starými, uţ nepouţitelnými bankovkami. 19

V 80. letech 20. století bylo více pokusů o výrobu polymerových bankovek, např. na Haiti či Kostarice, vyskytl se zde ale problém s rozmazáváním inkoustu. Aţ díky výzkumu CSIRO s pomocí Reserve Bank of Australia byla vyvinuta polymerová bankovka vhodná pro pouţití. První polymerová bankovka byla oficiálně vydaná v lednu roku 1988 v Austrálii. Tato bankovka v hodnotě 10 australských dolarů byla pamětní, vydaná při příleţitosti dvoustého výročí vzniku Austrálie. Byl to však začátek nové éry bankovek. Mezi roky 1992 a 1996 Austrálie nahradila všechny své papírové bankovky polymerovými. Nyní jsou v Austrálii platné polymerové bankovky v hodnotě 5, 10, 20, 50 a 100 australských dolarů. Austrálie je nyní výhradním výrobcem polymerových bankovek. Polymer vyvinutý organizací CSIRO je nazýván Guardian. Polymer zvaný Tyvek pochází z nakonec úspěšného vývoje na Haiti a Kostarice. První hybridní, papírovo-polymerová bankovka byla vydávaná v roce 2005 v Bulharsku. Do roku 2010 přešlo výhradně na polymerové bankovky celkem sedm zemí, a to Austrálie, Bermudy, Brunej, Nový Zéland, Papua Nová Guinea, Vietnam a Rumunsko. Mezi další země světa, ve kterých jsou alespoň některé nominální hodnoty vydávány z polymeru, či které vydaly polymerové peníze na otestování, patří např. Brazílie, Chile, Indonésie, Mexiko, Singapur, Thajsko, Srí Lanka. Pro mnoho z těchto zemí je hlavní výhodou polymerových bankovek právě odolnost vůči vlhkosti. V současné době na polymerové bankovky přechází také Kanada. V listopadu roku 2011 vydala $100 bankovku, v roce 2012 byl dány do oběhu bankovky v hodnotě 50 a 20 kanadských dolarů. Koncem doku 2013 je naplánováno vydání také 10 a 5 dolarových bankovek. Ukázku nových kanadských bankovek obsahuje příloha č. 4. Nedávno došlo k zajímavému odhalení ohledně nových kanadských bankovek. Kanadský botanik Sean Blaney upozornil Bank of Canada, ţe javorový list, který je tištěn na nových bankovkách je z javorového stromu jiného durhu (konkrétně javor mléč), neţ jakým je národní strom Kanady (javor cukrový). Přirozené prostředí javoru mléč je Evropa, včetně České republiky. Mnoha kanadským občanům tak vadí, ţe mají na bankovkách javor, který se přirozeně v jejich zemi nevyskytuje. Banka se hájí tím, ţe pouţila „univerzální“ javorový list, který můţe symbolizovat jakýkoli druh javoru, s tímto vysvětlením ale Kanaďané nesouhlasí. Na první pohled se můţou rozdíly zdát bezvýznamné, ale při porovnání obou listů vedle sebe (nebo bankovky a kanadské vlajky) je rozdílný tvar patrnější. Porovnání listů je v příloze č. 5.

20

Jak uţ bylo uvedeno, velikou výhodou polymerových bankovek je větší ochrana proti padělání. Tyto bankovky jsou proti padělání chráněné hlavně tím, ţe jsou tištěny právě na polymer. Jiţ na omak je tedy rozpoznatelné, zda se jedná o pravou bankovku. Nejdůleţitějším ochranným prvkem jsou zde průhledná okénka (u kanadských dolarů malé a velké okénko), která jsou průhledná a mohou obsahovat další prvky nebo mikrotext. Kanadské dolary zde mají portrét osoby a budovu. Tyto prvky mají kovové zabarvení a při naklánění bankovky se mění barvy. Dále je na polymerových bankovkách pouţitý hlubotisk, tzn. některé tištěné části bankovek lze cítit jako vyvýšené. U kanadských dolarů je to např. hodnotové číslo bankovky či ramena portrétu. Kanadské dolary obsahují ještě další významný ochranný prvek. V malém okénku, představující javorový list, je mikrotext čitelný pouhým okem. Bankovka se musí přiloţit těsně k očím a musíme se skrze bankovku dívat do světelného zdroje. Pak bychom měli vidět hodnotové číslo bankovky. Je zajímavé, ţe polymerové bankovky nezavedla Evropská unie při první emisi eurobankovek v roce 2002. Plastové eurobankovky mají více výhod neţ papírové a hlavně by byly bezpečnější. [13, 14, 15, 16, 17, 18, 37]

21

2.

Právní ochrana platebních prostředků

Pro správné pochopení trestního zákoníku je důleţité znát rozdíl mezi paděláním a pozměňováním peněz. Základním znakem padělání je, ţe je neoprávněně vyhotovena zcela nová bankovka či mince. Oproti tomu při pozměňování je „pouze“ upravená platná bankovka či mince. Jedna z definic padělání můţe znít: „Nelegální výroba platných peněz příslušného měnového teritoria s cílem uvést je do oběhu jako pravé peníze. To jsou hlavní motivy padělání, v nichţ je motivem jednání zpravidla peněţní zisk padělatelů. Existují však i zvláštní případy, kdy pohnutky k padělání bývají jednoznačně politické. … Metody výroby bývají různé.“1 Zatímco pozměňování peněz můţeme definovat jako: „Úprava peněz niţších hodnot takovým způsobem, aby mohly být vydávány za peníze hodnot vyšších, nebo neplatných peněz tak, aby mohly být vydávány za peníze platné.“2 Přeměna peněz s niţší hodnotou na vyšší není u českých platidel příliš vhodná, protoţe kaţdá nominální hodnota má jinou barvu i rozměry. Pozměňování ale bylo časté u amerických dolarů, protoţe starší bankovky různých hodnot si jsou velice podobné jak barvou, tak rozměry. Ukázka pozměněných bankovek je v příloze č. 6. Druhá moţnost, tedy úprava neplatných peněz v platné, byla naopak praktikovaná na našem území po vzniku Československa. Zpočátku se u nás pouţívaly stále rakousko-uherské bankovky, avšak platné byly pouze s kolky. Padělaly se tedy kolky a bankovky z ostatních zemí Rakouska-Uherska se jimi okolkovaly a byly dováţeny do ČSR. Napodobenina je pak kopie bankovky či mince, která nebyla vytvořena za účelem udání do oběhu. Tyto peníze se pouţívají např. v divadelních hrách, ve filmech, v dětských hrách atp.

1 2

Zdroj: POLSKOJ, Georgij. Z penězokazeckých dílen. 1987. str. 9 [7] Zdroj: POLSKOJ, Georgij. Z penězokazeckých dílen. 1987. str. 9 [7]

22

2.1

ČR

V České republice je od 1. ledna 2010 platný zákon č. 40/2009 Sb., zvaný trestní zákoník (zkratka TrZ nebo tr. zák.), který se skládá z celkem 13 oblastí trestných činů rozdělených do 13 hlav. Část týkající se peněz je Hlava VI – Trestné činy hospodářské, Díl 1 – Trestné činy proti měně a platebním prostředkům. Tato část trestního zákoníku [19] obsahuje celkem 7 paragrafů:

» § 233 Padělání a pozměnění peněz „(1) Kdo sobě nebo jinému opatří nebo přechovává padělané nebo pozměněné peníze nebo prvky peněz slouţící k ochraně proti jejich padělání, bude potrestán odnětím svobody na jeden rok aţ pět let. (2) Kdo padělá nebo pozmění peníze v úmyslu udat je jako pravé nebo platné anebo jako peníze vyšší hodnoty, nebo kdo padělané nebo pozměněné peníze udá jako pravé nebo platné anebo jako peníze vyšší hodnoty, bude potrestán odnětím svobody na tři léta aţ osm let. (3) Odnětím svobody na pět aţ deset let nebo propadnutím majetku bude pachatel potrestán, a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 jako člen organizované skupiny, nebo b) spáchá-li takový čin ve značném rozsahu. (4) Odnětím svobody na osm aţ dvanáct let nebo propadnutím majetku bude pachatel potrestán, a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 jako člen organizované skupiny působící ve více státech nebo b) spáchá-li takový čin ve velkém rozsahu (5) Příprava je trestná

» § 234 Neoprávněné opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku (1) Kdo sobě nebo jinému bez souhlasu oprávněného drţitele opatří, zpřístupní, přijme nebo přechovává

platební

prostředek

jiného,

zejména

nepřenosnou

platební

kartu

identifikovatelnou podle jména nebo čísla, elektronické peníze, příkaz k účtování, cestovní šek nebo záruční šekovou kartu, bude potrestán odnětím svobody aţ na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty. 23

(2) Kdo sobě nebo jinému opatří, zpřístupní, přijme nebo přechovává padělaný nebo pozměněný platební prostředek, bude potrestán odnětím svobody na jeden rok aţ pět let. (3) Kdo padělá nebo pozmění platební prostředek v úmyslu pouţít jej jako pravý nebo platný, nebo kdo padělaný nebo pozměněný platební prostředek pouţije jako pravý nebo platný, bude potrestán odnětím svobody na tři léta aţ osm let. (4) Odnětím svobody na pět aţ deset let nebo propadnutím majetku bude pachatel potrestán, a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1, 2 nebo 3 jako člen organizované skupiny, nebo b) spáchá-li takový čin ve značném rozsahu. (5) Odnětím svobody na osm aţ dvanáct let nebo propadnutím majetku bude pachatel potrestán, a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1, 2 nebo 3 jako člen organizované skupiny působící ve více státech, nebo b) spáchá-li takový čin ve velkém rozsahu. (6) Příprava je trestná

» § 235 Udávání padělaných a pozměněných peněz Kdo padělané nebo pozměněné peníze, jimiţ mu bylo placeno jako pravými, udá jako pravé, bude potrestán odnětím svobody aţ na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty.

» § 236 Výroba a držení padělatelského náčiní (1) Kdo vyrobí, nabízí, prodá, zprostředkuje nebo jinak zpřístupní, sobě nebo jinému opatří nebo přechovává stroj, zařízení nebo jeho součást, postup, pomůcku nebo jakýkoli jiný prostředek, včetně počítačového programu, vytvořený nebo přizpůsobený k padělání nebo pozměnění peněz nebo prvků slouţících k ochraně peněz proti padělání anebo vytvořený nebo přizpůsobený k padělání nebo pozměnění platebních prostředků, bude potrestán odnětím svobody aţ na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci či jiné majetkové hodnoty(2) Odnětím svobody na jeden rok aţ pět let nebo peněţitým trestem bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 při výkonu svého povolání.

24

» § 237 Neoprávněná výroba peněz (1) Kdo neoprávněně, s pouţitím zařízení nebo materiálů k výrobě peněz určených a drţených v souladu se zákonem, vyrobí peníze nebo prvky slouţící k ochraně peněz proti padělání, nebo kdo neoprávněně vyrobené peníze nebo prvky slouţící k ochraně peněz proti padělání sobě nebo jinému opatří, uvede do oběhu nebo přechovává, bude potrestán odnětím svobody na jeden rok aţ pět let. (2) Odnětím svobody na tři léta aţ osm let bude pachatel potrestán, a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako člen organizované skupiny, nebo b) spáchá-li takový čin ve značném rozsahu. (3) Odnětím svobody na pět let aţ deset let bude pachatel potrestán, a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako člen organizované skupiny působící ve více státech, nebo b) spáchá-li takový čin ve velkém rozsahu. (4) Příprava je trestná.

» § 238 Společné ustanovení Ochrana podle § 233 aţ 237 se poskytuje téţ penězům a platebním prostředkům jiným neţ tuzemským a tuzemským a zahraničním cenným papírům.

» § 239 Ohrožování oběhu tuzemských peněz (1) Kdo neoprávněně vyrobí nebo vydá náhraţky tuzemských peněz, nebo kdo takové náhraţky neoprávněně dává do oběhu, bude potrestán odnětím svobody aţ na šest měsíců, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty. (2) Stejně bude potrestán, kdo a) bez zákonného důvodu odmítá tuzemské peníze, nebo b) poškozuje tuzemské peníze.“

25

2.2

EU

Vstupem ČR do Evropské unie se rozšířil náš právní řád o některé další předpisy. Asi nejdůleţitějším je Nařízení rady ES č. 1338/2001, popřípadě Nařízení rady ES č. 1339/2001. Nařízení rady ES č. 1338/2001 se týká států eurozóny, stanovuje opatření nutná k ochraně eura proti padělání. Nařízení rady ES č. 1339/2001 potom rozšiřuje platnost Nařízení 1338/2001 na členy EU, které nejsou členy eurozóny. [20]

2.3

Mezinárodní úmluva o potírání penězokazectví

V mezinárodní sféře pro ochranu peněz má důleţité místo Mezinárodní úmluva o potírání penězokazectví. Byla podepsána v roce 1929. Mezi třicet dva signatářů patří kromě ČR a většiny evropských zemí také USA, Indie, Čína, Kolumbie, Kuba, Japonsko a Panama. Úmluva zajišťuje trestné stíhání padělatelů bez ohledu na jejich státní příslušnost, padělanou měnu nebo místo, kde došlo k výrobě padělaných peněz. Úmluva také zaručuje neposkytnutí politického azylu pro padělatele. [21]

2.4

INTERPOL

Policie kaţdého konkrétního státu se snaţí bojovat proti kriminalitě, někdy je ale potřeba spojit síly více států. Právě proto vznikl INTERPOL neboli Mezinárodní organizace kriminální policie. Také se značí zkratkou OIPC (=Organización International de Policía Criminal či Organization Internationale de Police Criminelle pro španělsky a francouzsky mluvící národy) nebo ICPO (=International Criminal Police Organization, pro anglicky mluvící). Úplné počátky INTERPOLu sahají aţ do roku 1914, kdy se v Monaku konal první mezinárodní policejní kongres. Ze 14 zemí se zde sešli policisté, právníci a úředníci a projednávali zatýkací postupy, identifikační techniky atp. V roce 1923 byla vytvořena mezinárodní komise kriminální policie, díky iniciativě Dr. Johannese Schobera (policejní prezident ve Vídni). Později byla činnost INTERPOLu ovlivněna 2. světovou válkou a prošla ještě dlouhým vývojem aţ do dnešního dne. INTERPOL má nyní 188 členských států a tím tvoří nejrozsáhlejší policejní sdruţení na světě. INTERPOL se zabývá všemi moţnými druhy kriminálních činností, jedna z nich je právě penězokazectví, v rámci finančních zločinů. [22, 23]

26

3.

Popis a ochranné prvky vybraných měn

3.1

Soustava českých platidel

3.1.1 Mince V České republice jsou jiţ od roku 1993 v oběhu mince s šesti nominálními hodnotami. Platnost haléřů ve fyzické podobě (v účetnictví se s haléři stále počítá) byla ukončena k 31. 8. 2008 (deseti- a dvacetihaléřové mince přestaly platit v roce 2003). Všechny platné mince mají jeden stejný znak – na lícní straně je vyobrazen český lev a datum, kdy byla mince raţena. [24, 25, 26]

» 1 Kč Tato mince je vyrobena z oceli galvanicky pokovenou niklem. Její hmotnost je 3,6 g, průměr 20 mm. Hrana je vroubkovaná, je zde 80 vroubků. Na rubové straně je nominální hodnota nad svatováclavskou korunou. Návrh je dílem sochařky Jarmily Truhlíkové-Spěvákové.

Obrázek č. 10 – 1 Kč; zdroj: Česká národní banka. České mince [Animace]. Dostupné z WWW: <www.cnb.cz>; <www.cnb.cz/cs/platidla/mince/animace/CNB_Mince_v01.swf>

» 2 Kč Dvoukoruna je také z oceli galvanicky pokovenou niklem. Hmotnost je 3,7 g, průměr má 21,5 mm. Hrany jsou zaoblené a hladké, tvoří jedenáctihran. Autorka návrhu je také Jarmila Truhlíková-Spěváková. Rubovou stranu tvoří velkomoravský šperk (gombík) a opět hodnotové číslo.


27

» 5 Kč Pětikoruna je ze stejného materiálu jako dvě předchozí mince. Hmotnost této mince je 4,8 g, průměr má 23 mm. Hrana je hladká. Na rubové straně nalezneme nominální hodnotu mince a na pozadí je Karlův most s Vltavou. Lipový lístek (pod nápisem Kč) je symbolem pro jednu z věţí na mostě. Autor návrhu je akademický sochař Jiří Harcuba.


» 10 Kč V dnešní době jsou platné dvě varianty. První, raţena od roku 1993 má na rubové straně nominální hodnotu a v pozadí je národní kulturní památka Petrov v Brně, s nápisem „Brno“ na levé straně. Novější desetikoruna, raţená poprvé v roce 2000 má na rubové straně fragment kotvového strojku, pod ním je hodnotové číslo a na mezikruţí je česky, latinsky a v Braillově slepeckém písmu nápis „Rok 2000“. Obě dvě mince se ničím jiným neliší. Autor návrhů je sochař Ladislav Kozák. Mince je vyrobena z oceli plátované a galvanicky pokovené mědí. Hmotnost desetikoruny je 7.62 g a průměr má 24,5 mm. Na hraně můţeme napočítat 144 vroubků.


28

» 20 Kč Také dvacetikoruna se vyskytuje ve dvou podobách. Na té z roku 1993 je kromě nominální hodnoty vyobrazen pomník svatého Václava z Václavského náměstí. Za ním je nápis z pomníku „Svatý Václave nedej zahynout nám i budoucím“. Mince raţená od roku 2000 má na rubové straně hodnotové číslo a fragment astrolábu1, na mezikruţí je nápis „Rok 2000“. Návrhy jsou dílem sochaře Vladimíra Oppla. Materiálem na výrobu dvacetikoruny je ocel plátovaná a galvanicky pokovená slitinou mědi a zinku. Dvacetikoruna váţí 8,43 g a průměr má 26 mm. Hrany jsou zaoblené a hladké a tvoří třináctihran.


» 50 Kč Padesátikoruna je tzv. bimetalová mince. Vyrábí se z oceli, která je uprostřed plátovaná slitinou mědi a zinku a na mezikruţí je plátovaná a galvanicky pokovená mědí. Hmotnost je 9,7 g, průměr je 27,5 mm (střed 17 mm). Hrana je hladká. Autor návrhu je sochař Ladislav Kozák. Rubová strana mince je tvořena budovami, které nalezneme v Praze, na mezikruţí je latinský nápis „Praga mater urbium“ (Praha, matka měst). Tato mince v roce 1995 získala ocenění COTY (Coin of the Year) neboli mince roku. V kategorii Best Trade Coin (Nejlepší oběţná mince) vyhrála padesátikoruna z roku 1993 první místo.


1

Historický astronomický přístroj zvaný astroláb byl pouţíván astronomy a navigátory. Slouţil k určování času a polohy hvězd.

29

3.1.2 Bankovky V dnešní době máme bankovky šesti nominálních hodnot. Platnost dvacetikorunové bankovky byla ukončena k 31. 8. 2008 (stejně jako padesátihaléřová mince), platnost padesátikorunové bankovky k 31. 3. 2011. Bankovky v hodnotě 100, 200, 500, 1000 a 5000 Kč byly tištěny od roku 1993, dnes ale bankovky tištěné v tomto roce nejsou platné. U kaţdé bankovky jsou v pravém horním rohu značky pro nevidomé. Návrhy všech bankovek jsou dílem Oldřicha Kulhánka, který koncem ledna 2013 náhle zemřel ve věku 72 let. [24, 27]

» 100 Kč Tato bankovka byla tištěna v roce 1995 a 1997. Rozměry bankovky jsou 140 x 69 mm. Na lícní straně je portrét Karla IV., na pozadí je gotická kříţová klenba a dole je rub i líc praţského groše. Rubová strana je tvořena pečetí Karlovy univerzity a vlevo je iniciála K. Iniciálu nalezneme také vpravo dole, v bílém okraji pod nominální hodnotou. Na bankovce také nalezneme fragmenty gotických oken a vitráţe oken Chrámu svatého Víta. Na stokoruně nalezneme tyto ochranné prvky: 1 vodoznak, 2 okénkový prouţek s mikrotextem, 3 ochranná vlákna, 4 soutisková značka, 5 skrytý obrazec, 6 mikrotext.

Obrázek č. 16 – 100 Kč; zdroj: Česká národní banka. České bankovky [Animace]. Dostupné z WWW: <www.cnb.cz>; <www.cnb.cz/cs/platidla/bankovky/animace/CNB_Bankovky_v01.swf>

30

» 200 Kč V oběhu jsou bankovky z roku 1996 a 1998. Velikost bankovky je 146 x 69 mm. Na lícní straně je portrét Jana Amose Komenského, na pozadí je půdorys nizozemského města Naarden. Na rubové straně jsou spojené ruce dospělého a dítěte a za nimi květinové motivy s nápisem „Orbis pictus“. Vpravo dole v bílém okraji je otevřená kniha. Na této dvoustovce nalezneme tyto ochranné prvky: 1 vodoznak, 2 okénkový prouţek s mikrotextem, 3 ochranná vlákna, 4 soutisková značka, 5 skrytý obrazec, 6 mikrotext.


» 500 Kč Platné bankovky jsou z roku 1995, 1997 a 2009. Bankovka má rozměry 152 x 69 mm. Na lícní straně je portrét Boţeny Němcové, pozadí tvoří růţe. Na rubové straně je portrét dívky s květy vpletenými do vlasů, na pravé straně se květy mění na bodláky. Vpravo dole je květ růţe.

31

Na této bankovce nalezneme: 1 vodoznak, 2 okénkový prouţek s mikrotextem, 3 ochranná vlákna, 4 soutisková značka, 5 skrytý obrazec, 6 mikrotext, 7 proměnlivá barva.


» 1 000 Kč Pouţívají se bankovky z roku 1996 a 2008. Rozměry bankovky jsou 158 x 74 mm. Na lícní straně je portrét Františka Palackého, na pozadí je strom a arch papíru. Motivem rubové strany je orlice (symbol Moravy a Slezska) prolínající se se siluetou kroměříţského zámku. Vpravo dole je strom. Na tisícikoruně nalezneme tyto ochranné prvky: 1 vodoznak, 2 okénkový prouţek s mikrotextem, 3 ochranná vlákna, 4 soutisková značka, 5 skrytý obrazec, 6 mikrotext, 7 proměnlivá barva, 8 iridiscentní pruh.

32

Obrázek č. 19 – 1 000 Kč; zdroj: Česká národní banka. České bankovky [Animace]. Dostupné z WWW: <www.cnb.cz>; <www.cnb.cz/cs/platidla/bankovky/animace/CNB_Bankovky_v01.swf>

» 2 000 Kč Platné bankovky jsou z roku 1996, 1999 a 2007. Velikost bankovky je 164 x 74 mm. Na lícní straně je portrét Emy Destinnové, v pozadí jsou vavřínové větvičky a lyra. Rubová strana je tvořena symboly hudby. Nalezneme zde hlavu Euterpé, coţ je Múza hudby. Jsou zde také vavřínové větvičky a ve spodní části jsou umístěny housle a violoncello. Přes celou šířku bankovky je velké písmeno D, které tvarem připomíná lyru. Vpravo dole je lyra. Zde se vyskytují tyto ochranné prvky: 1 vodoznak, 2 okénkový prouţek s mikrotextem, 3 ochranná vlákna, 4 soutisková značka, 5 skrytý obrazec, 6 mikrotext, 7 proměnlivá barva, 8 iridiscentní pruh.


33

» 5 000 Kč Tato bankovka byla tištěna roku 1999 a 2009. Bankovka má velikost 170 x 74 mm. Na lícní straně je portrét Tomáše Garriqua Masaryka, pozadí je tvořeno lipovými listy a plody, pod nimi je červenobílá stuha. Jsou to symboly vzniku samostatného Československa v roce 1918. Na rubové straně jsou nejznámější praţské stavby. Nad nimi jsou gotické znaky Prahy a Čech, pod budovami jsou praţská domovní znamení a náhrobní kameny z ţidovského hřbitova. Vpravo dole je lipový list. Na této bankovce můţeme vidět: 1 vodoznak, 2 okénkový prouţek s mikrotextem, 3 ochranná vlákna, 4 soutisková značka, 5 skrytý obrazec, 6 mikrotext, 7 proměnlivá barva, 8 iridiscentní pruh.


3.2

Soustava platidel eurozóny

Euro je dnes oficiální měnou celkem 20 států EU, z toho 17 států je součástí eurozóny (jmenovitě to jsou: Belgie, Estonsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Kypr, Lucembursko, Malta, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko). Monako, San Marino a Vatikán pouţívají euro na základě dohody s EU. Učinily

34

tak proto, ţe jsou prakticky součástí států, které jsou v eurozóně (Francie a Itálie). Euro je hned po dolaru nejvýznamnější měnou světa.

3.2.1 Mince V eurozóně obíhají mince s celkem osmi nominálními hodnotami. Všechny euromince mají jednu stranu shodnou, zde je vyobrazena hodnota. Rubová neboli národní strana se však liší v jednotlivých státech, ale všechny mince jsou platné na jakémkoli území. Národní strany mincí jednotlivých států eurozóny jsou v příloze č. 7. [28, 29]

» 1¢ Tato euromince má v průměru 16,25 mm a váţí 2,3 g. Hrana je hladká a mince je vyrobena z oceli pokovené mědí, má tedy načervenalou barvu. Na evropské (lícní) straně mince je hodnotové číslo s nápisem „Euro cent“ a pohled na zeměkouli, kde je vidět Evropa a část Afriky. Za zeměkoulí je šesti čarami spojeno dvanáct hvězdiček.

Obrázek č. 22 – 1 eurocent; zdroj: Evropská centrální banka. Příručka pro školitele. Ochranné prvky eurobankovek a mincí [PDF]. Dostupné z WWW: <www.ecb.eu >

» 2¢ Kromě jiného hodnotového čísla je tato mince na první pohled shodná s 1 centem. Má však hranu s rýhou a velikost mince je 18,75 mm. Hmotnost je 3,06 g a razí se také z oceli pokovené mědí.

Obrázek č. 23 – 2 eurocenty; zdroj: Evropská centrální banka. Příručka pro školitele. Ochranné prvky eurobankovek a mincí [PDF]. Dostupné z WWW: <www.ecb.eu >

» 5¢ Stejně jako předchozí centy i tato mince je z oceli pokovené mědí a má stejný motiv, aţ na jiné hodnotové číslo. Průmět mince je 21,25 mm a hmotnost 3,92 g. Hrana je hladká.

35

Obrázek č. 24 – 5 eurocentů; zdroj: Evropská centrální banka. Příručka pro školitele. Ochranné prvky eurobankovek a mincí [PDF]. Dostupné z WWW: <www.ecb.eu >

» 10 ¢ Tato mince má naţloutlou barvu, je vyrobena z tzv. severského zlata1. Průměr mince je 19,75 mm a hmotnost 4,10 g. Hrana je vroubkovaná. Na minci je velké hodnotové číslo s nápisem „Euro cent“ a v levé části je mapa Evropy (raţba roku 2007), nebo členské státy EU z roku 2002 (raţba v roce 2002) spolu s 12 hvězdami v pozadí.


» 20 ¢ Grafické zpracování této mince je stejné jako u 10 centů, liší se pouze jiným hodnotovým číslem. Také je vyrobena ze slitiny zvané severské zlato a můţeme narazit na mince raţené roku 2002 i 2007. Hrana mince je upravena do tzv. španělského květu, tzn. sedm prohlubní. Mince má průměr 22,25 mm a hmotnost 5,74 g.


» 50 ¢ Mince se na první pohled opět liší pouze hodnotovým číslem. Průměr má tato mince 24,25 mm a hmotnost 7,8 g. Hrana je vroubkovaná.

Obrázek č. 27 – 50 eurocentů; zdroj: Evropská centrální banka. Příručka pro školitele. Ochranné prvky eurobankovek a mincí [PDF]. Dostupné z WWW: <www.ecb.eu > 1

Severské zlato je slitina mědi (89%), hliníku (5%), zinku (5%) a cínu (1%).

36

» €1 Střed této bimetalové mince se vyrábí z niklu oboustranně pokoveným mědiniklem (stříbrná barva) a mezikruţí je tvořeno niklovou mosazí (ţlutá barva). Průměr mince je 23,25 mm a hmotnost 7,5 g. Na hraně jsou tři části s vroubky a tři hladké části. V levé části mince můţeme vidět velké hodnotové číslo a napravo je nápis „Euro“ na pozadí mapy Evropy (nebo členských států EU v roce 2002 – opět záleţí na roce raţby).

Obrázek č. 28 – 1€; zdroj: Evropská centrální banka. Příručka pro školitele. Ochranné prvky eurobankovek a mincí [PDF]. Dostupné z WWW: <www.ecb.eu >

» €2 Tato mince je naopak ţlutá ve středu a stříbrná na mezikruţí, materiál na výrobu je stejný jako u 1 eura. Stejně tak grafické zpracování se liší pouze hodnotovým číslem. Průměr této mince je 25,75 mm a hmotnost 8,5 g. Na hraně této mince jsou vroubky spolu s vtlačenými motivy.

Obrázek č. 29 – 2€; zdroj: Evropská centrální banka. Příručka pro školitele. Ochranné prvky eurobankovek a mincí [PDF]. Dostupné z WWW: <www.ecb.eu >

3.2.2 Bankovky Přesto, ţe jsou všechny eurobankovky jedna od druhé snadno rozlišitelné, mají spoustu společných prvků. Na všech sedmi bankovkách nalezneme stejné téma a tím jsou evropské architektonické slohy. Na rubové straně jakékoli eurobankovky nalezneme kresbu mostu. Kaţdá bankovka však představuje jiný sloh. Mosty představují metaforu spolupráce a komunikace mezi jednotlivými státy EU a také mezi Evropou a okolním světem. Je zde také mapa Evropy. Lícní strana bankovek je pak tvořena okny a portály, které symbolizují otevřenost a spolupráci Evropy. Na kaţdé bankovce je také dvanáct hvězd. 37

Dalšími společnými znaky eurobankovek jsou iniciály Evropské centrální banky v pěti verzích. Kdyţ byly bankovky poprvé zavedeny do oběhu, odpovídaly zkratky všem úředním jazykům EU. Zkratky jsou: BCE, ECB, EZB, EKT, EKP. Název měny euro je napsán v latinské i řecké abecedě. Na bankovkách je také podpis prezidenta ECB, v oběhu jsou tři varianty (podpis W. F. Duisenberga, nebo J. C. Tricheta, nebo M. Draghiho). V listopadu roku 2012 Evropská centrální banka oznámila, ţe se chystá vytvořit novou sérii eurobankovek (tzv. série Europa). Zatím je připravená pouze bankovka s hodnotou 5€, 10. ledna 2013 byla představena její nová podoba a od 2. května by měly být tyto nové bankovky vydány do oběhu ve všech zemích eurozóny. Do budoucna se chystá přeměna všech sedmi nominálních hodnot. Nová série bankovek má symbolizovat evoluci. Přesto, ţe hlavní motivy zůstávají stejné, budou posíleny ochranné prvky a u nové €5 bankovky je také na první pohled zřetelnější její nominální hodnota. Nový design byl také konzultován se zrakově postiţenými, změna by tedy měla být uţitečná také jim. Výtvarný návrh je dílem berlínského umělce Reinholda Gersttetera. Nové bankovky budou také snadno rozpoznatelné od nynější série, největším rozdílem ve vzhledu je přidání portrétu Európy, postavy z řecké mytologie, podle které byl pojmenován náš kontinent. Prozatím budou platné obě dvě série bankovek. Obrázek nové €5 bankovky je v příloze č. 8. [28, 29, 30, 31, 46]

» €5 Tato bankovka reprezentuje antický sloh. Má šedivou barvu a rozměry bankovky jsou 120 x 62 mm. Na bankovce nalezneme tyto ochranné prvky: 1 vodoznak, 2 ochranný prouţek, 3 vlákna a části bankovky zářící pod UV světlem, 4 soutisková značka, 5 holografický prouţek, 6 mikrotext, 7 drobné perforace, 8 iridiscentní prouţek (na rubové straně).

38

Obrázek č. 30 – 5 €; zdroj: Evropská centrální banka. Příručka pro školitele. Ochranné prvky eurobankovek a mincí [PDF]. Dostupné z WWW: <www.ecb.eu >

» €10 Eurobankovka v hodnotě €10 představuje styl románský. Barva je červená a rozměry jsou 127 x 67 mm. Ochranné prvky jsou shodné s €5 bankovkou.


39

» €20 Gotický sloh je téma této bankovky. Její rozměry jsou 133 x 72 mm a barva je modrá. Ochranné prvky jsou shodné s předchozími bankovkami.


» €50 Tato eurobankovka je navrţena ve stylu renesance. Barvu má oranţovou a rozměry jsou 140 x 77 mm. Ochranné prvky jsou téměř shodné: 1 vodoznak, 2 ochranný prouţek, 3 vlákna a části bankovky zářící pod UV světlem, 4 soutisková značka, 5 hologram, 6 mikrotext, 7 drobné perforace, 8 proměnlivá barva (na rubové straně).

40


» €100 Tato bankovka reprezentuje styl baroko a rokoko. Je navrţena v zelené barvě a rozměry bankovky jsou 147 x 82 mm. Ochranné prvky jsou stejné jako na bankovce €50.


41

» €200 Věk skla a oceli je prezentován touto bankovkou. Barva je hnědoţlutá a rozměry jsou 153 x 82 mm. Opět se zde setkáme se stejnými ochrannými prvky. Na této bankovce nalezneme dotykem rozeznatelné značky pro nevidomé (svislé prouţky v dolní části bankovky).


» €500 Poslední bankovka představuje také poslední architektonický styl a tím je moderní architektura 20. století. Tato bankovka je tištěna v barvě fialové a její velikost je 160 x 82 mm. Ochranné prvky jsou opět shodné. Značky pro nevidomé jsou tvořeny šikmými prouţky na pravém okraji bankovky.

42


3.3

Soustava platidel USA

Americký dolar je z celosvětového hlediska nejdůleţitější měnou, většina mezinárodních transakcí probíhá právě v této měně a mnoho finančních institucí po celém světě uchovává dolary jako rezervní měnu. Kromě USA je americký dolar oficiální měnou v mnoha dalších státech, patří mezi ně např. Ekvádor, Panama, Salvador, Mikronésie. V oblasti ochranných prvků se však americké dolary nemohou umístit na prvním místě.

3.3.1 Mince Mince jsou raţeny v několika mincovnách. Hlavní sídlo mincoven je ve Washingtonu, D.C, samotné mincovny jsou pak ve Philadelphii, Denveru, San Franciscu a West Pointu. U většiny mincí se dá snadno rozpoznat v jaké mincovně byly raţeny, a to podle písmena vyraţeného na lícní straně. Písmeno je vţdy počátečním písmenem města, kde byla mince raţena (P, D, S, nebo W). Všechny mince mají na lícní straně kromě portrétu významné osobnosti a roku raţby také nápis „In God We Trust“ a „Liberty“. Na rubové straně je na kaţdé minci latinský

43

nápis „E Pluribus Unum“1 a „United States of America“. V oběhu jsou mince s šesti nominálními hodnotami. [32]

» 1 ¢ (Cent, Penny) Tato mince je vyrobena ze zinku, který je pokoven mědí, má tedy načervenalou barvu. Průměr mince je 19,05 mm, váha 2,5 g a hrana je hladká. Na lícní straně je vyobrazen Abraham Lincoln, na rubové straně je od roku 2010 ochranný štít.

Obrázek č. 37 – 1 cent; zdroj: Wikipedia. Coins of the United States dollar [online]. Dostupné z WWW:

» 5 ¢ (Nickel) Mince v hodnotě pěti centů se razí z mědi a niklu. V průměru má mince 21,21 mm, váţí 5 g a hrana je hladká. Na lícní straně je portrét Thomase Jeffersona, rubová strana vyobrazuje od roku 2006 jeho sídlo Monticello.

Obrázek č. 38 – 5 centů; zdroj: Wikipedia. Coins of the United States dollar [online]. Dostupné z WWW:

»

10 ¢ (Dime)

Tato mince o průměru 17,91 mm a hmotnosti 2,27 g se také vyrábí z mědi a niklu. Hrana má 118 vroubků, lícní strana zobrazuje Franklina Roosevelta, rubová strana pochodeň mezi olivovou a dubovou větví.

1

„Z mnohých jeden“ - heslo USA

44


» 25 ¢ (Quarter-Dollar) Takzvaný čtvrťák je ze stejného materiálu jako předchozí mince. Průměr mince je 24,26 mm a hmotnost 5,67 g. Na hraně je 119 vroubků, na lícní straně je vyobrazen George Washington. Rubová strana je obměňována několikrát do roka, v roce 2010 totiţ mincovna začala plnit plán, který obsahuje celkem 56 vyobrazení různých národních parků Spojených států. Na kaţdý rok je tedy naplánováno 5 různých mincí a v roce 2021 by měla být raţena poslední, 56. mince. Přesný rozpis plánu je dostupný na stránkách americké mincovny (www.usmint.gov). Na obrázku je rubová strana mince zachycující Yellowstonský park.


»

50 ¢ (Half-Dollar)

Také mince v hodnotě 50 centů je vyrobena z mědi a niklu. Průměr mince je 30,61 mm a hmotnost je 11,34 g. Hrana má 150 vroubků a na lícní straně je raţen portrét J. F. Kennedyho. Na rubové straně je raţena státní pečeť obkrouţená 50 hvězdami. Státní pečeť zobrazuje orla se štítem, který drţí olivovou větévku a svazek 13 šípů.


» $1 Jednodolarová mince se vyrábí hlavně z mědi a zinku. Průměr mince je 26,5 mm a hmotnost 8,1 g. U starší raţby je hrana hladká, od roku 2009 je raţena s nápisy. Mince v této nominální hodnotě je raţena v mnoha verzích. Na základní verzi je vyobrazena Sacagawea1. Poté jsou

1

Sacagawea byla indiánská ţena, která doprovázela Lewise a Clarka při jejich expedici na západě spojených států jako průvodkyně a tlumočnice.

45

raţeny další mince, které představují zesnulé prezidenty Spojených států v pořadí, v jakém zastávali svůj úřad. Kaţdý rok jsou raţeny čtyři mince, počínaje rokem 2007. Aby byl jakýkoli prezident USA takto poctěn, musí být zesnulý déle neţ dva roky. Z celkových 44 prezidentů je tedy naplánováno zatím 39 portrétů. Na rubové straně mincí je raţena Socha Svobody. Na obrázku je kromě základní verze také mince s portrétem prvního prezidenta USA – Georgem Washingtonem. Mince této nominální hodnoty však není příliš oblíbená, a proto se omezuje její vydávání do oběhu.

Obrázek č. 42 – mince 1 $; zdroj: Wikipedia. Coins of the United States dollar [online]. Dostupné z WWW:

3.3.2 Bankovky Bankovky amerických dolarů velmi často sklízí kritiku kvůli svému vzhledu. Nejsou totiţ od sebe na první pohled rozpoznatelné, protoţe bankovky všech nominálních hodnot mají stejné rozměry (156 x 66 mm) a ještě donedávna měly stejné barvy. Velmi často se proto americké dolary nejen padělají, ale i pozměňují. V posledních letech se však vydávaly nové, vylepšené bankovky, které mají mimo jiné různé odstíny a zvýrazněný portrét, který jiţ není v oblouku. V oběhu jsou bankovky se sedmi nominálními hodnotami. Na lícní straně kaţdé bankovky je vyobrazen některý ze státníků USA a na kaţdé bankovce je nápis „In God We Trust“. Příloha č. 9 obsahuje pro porovnání lícní strany starých a nových dolarových bankovek. [33, 34, 35, 36]

» $1 Nejčastěji se pouţívá právě tato bankovka. Na lícní straně je vyobrazen první prezident USA, a to George Washington. Na rubové straně je státní pečeť, tzn. orel bělohlavý se štítem drţící olivovou větévku a svazek 13 šípů a nedokončená pyramida, nad kterou je v trojúhelníku vševidoucí oko. Jednodolarová bankovka má nejstarší návrh rubové strany.

46

Obrázek č. 43 – 1 $; zdroj: Wikipedia. Federal Reserve Note [online]. Dostupné z WWW:

» $2 Tato bankovka je nejméně vyráběnou bankovkou této měny a v oběhu se vyskytuje velice vzácně. Přesto je však stále platná. Na lícní straně je portrét prezidenta Thomase Jeffersona a na rubové straně je reprodukce obrazu Deklarace nezávislosti, jehoţ autorem je John Trumbull. Bankovka této hodnoty má nejstarší návrh lícní strany.


47

48

» $5 Prezident Abraham Lincoln je vyobrazen na lícní straně této bankovky. Na rubové straně je Lincolnův památník. Na této bankovce se jiţ setkáme s ochrannými prvky, které byly ještě rozšířeny v roce 2008. Mezi původní ochranné prvky patří vodoznak (1) a ochranný prouţek (2). Bankovky nové emise jsou rozdílné na první pohled. Pětidolarová bankovka má odstín fialové barvy, která se směrem k okrajům mění na šedou. Také zde nalezneme tzv. symboly svobody. Na této bankovce je to státní pečeť obkrouţená hvězdami. Dalším novým ochranným prvkem je mikrotext (3) a tisk malých ţlutých čísel (4), udávajících nominální hodnotu bankovky, v tomto případě je to číslo 5. Dalším vylepšením je zvětšení a zfialovění hodnotového čísla 5 na rubové straně v pravém dolním rohu.


» $10 Portrét prvního ministra financí USA, Alexandra Hamiltona, je výjimečný tím, ţe jako jediný ze všech portrétů na dolarových bankovkách směřuje doleva. Rubová strana bankovky zobrazuje budovu ministerstva financí USA. Původní ochranné prvky jsou vodoznak (1), ochranný prouţek (2) a proměnlivá barva (3). Od roku 2006 jsou emitované bankovky v odstínu oranţovo-ţluté barvy, symbolem svobody je pochodeň Sochy Svobody, větší a méně výrazná nalevo od portrétu, menší a výraznější napravo od portrétu. I na této bankovce 49

je mikrotext (4), ţlutá čísla udávající hodnotu bankovky (5) a na rubové straně je zvětšené hodnotové číslo 10.


» $20 Tato bankovka zachycuje portrét prezidenta Andrewa Jacksona na lícní straně a Bílý dům na rubové straně. Ochranné prvky jsou shodné s desetidolarovou bankovkou, liší se pouze odstín bankovky a symboly svobody. V tomto případě je od roku 2003 bankovka tištěná v odstínech zelené a oranţové. Symboly svobody zobrazují amerického orla. Opět je větší, ale méně výrazný symbol nalevo od portrétu a menší, ale výraznější napravo. Hodnotové číslo na rubové straně je také zvětšeno.

50


» $50 Prezident Ulysses S. Grant je vyobrazen na padesátidolarové bankovce. Na rubové straně je budova Kapitolu USA. Také zde jsou ochranné prvky shodné. Od roku 2004 jsou tyto bankovky v odstínech červené a modré barvy. Symbolem je zde americká vlajka. Nalevo od portrétu je část vlajky s hvězdami, napravo je část s červenými a bílými pruhy.


51

» $100 Na lícní straně stodolarové bankovky je portrét státníka Benjamina Franklina, rubová strana vyobrazuje Síň nezávislosti. Tato bankovka prošla v roce 2011 největší změnou a vylepšením. Design nových bankovek byl natolik náročný, ţe problémy s tiskem měla i samotná Bureau of Engraving and Printing (státní tiskárna cenin v USA). Kromě klasických ochranných prvků (vodoznak, ochranný prouţek, mikrotext a proměnlivá barva) se zde objevuje také hlubotisk (1), na rubové straně velké, zlatě tištěné hodnotové číslo a dva další, zcela nové ochranné prvky. Jedním z nich je 3D ochranný prouţek (2). V tomto modrém pruhu se střídavě objevují zvony a číslo 100 a tyto motivy se pohybují podle toho jak bankovku nakláníme. Druhý nový prvek je obrázek zvonu v kalamáři (3). U zvonu je pouţitá proměnlivá barva, kdyţ se tedy bankovka nakloní, barva zvonu se mění z měděné na zelenou. Kalamář spolu s ptačím brkem jsou symboly této bankovky. Celá bankovka má odstín modrozelené barvy.


52

» Dolarové bankovky vyšších hodnot Existují ještě další dolarové bankovky, a to v hodnotách $500, $1 000, $5 000 a $10 000. Jejich vydávání však bylo v roce 1969 ukončeno, kvůli praktické nevyuţitelnosti. Přesto jsou tyto bankovky stále platné a můţeme na ně v oběhu narazit, nicméně je to velice nepravděpodobné. Většina bankovek z oběhu je v rukách sběratelů. Bankovka s největší hodnotou, jaká kdy byla v USA tištěna, má hodnotu 100 000 amerických dolarů. Neslouţila však pro veřejnost a nikdy nebyla v oběhu. Byla pouţívána pouze pro transakce mezi rezervními bankami. Tato bankovka byla tištěna také pouze proti stejné hodnotě zlata, které bylo uloţeno ve státní pokladně.

53

4.

Padělání a pozměňování

Dokud fyzické peníze neztratí svou funkci, bude nejspíše stále přítomný také boj proti padělání a pozměňování. Vţdy se najde někdo, u koho je touha po penězích silnější neţ strach, a tak se vyvíjí padělatelské techniky stejně rychle jako inovace v ochranných prvcích. V historii se však můţeme setkat s paděláním z jiných neţ zištných důvodů, a to z důvodů politických. Např. Napoleon nechal ve velkém padělat hned několik měn s úmyslem zahltit ekonomiku dané země, a tak ji zničit. Dnes jsou však motivy padělání většinou finanční. Padělané peníze se rozdělují do pěti kategorií, a to podle zdařilosti vyhotovení a tím i nebezpečnosti: ›

Velmi nebezpečný padělek – velice kvalitní napodobenina pravé bankovky, nepravost nemusí být rozeznatelná pouhým okem. Padělky jsou většinou vyráběny odborníky s velice kvalitní tiskařskou technikou.

›

Nebezpečný padělek – kvalita tiskařské techniky je dobrá, přesto však je moţné pouhým okem rozeznat jisté nesrovnalosti oproti pravé bankovce. Při nepozornosti je však velká pravděpodobnost přijetí bankovky jako pravé. V posledním roce u nás vrostl počet zadrţených padělků této úrovně.

›

Zdařilý padělek – tisková technika je horší, některé ochranné prvky jsou zcela vynechány, a tak jiţ při běţném přijetí bankovky lze padělek rozpoznat. Padělky této kategorie jsou nejčastěji zadrţeny v měně Euro a USD.

›

Méně zdařilý padělek – nekvalitní napodobenina, která můţe být zaměněna za pravou bankovku za nepříznivých podmínek při přijímání, u nás nejčastější typ zadrţeného padělku.

›

Neumělý padělek – na první pohled rozeznatelná, primitivní napodobenina.

Pozměněné peníze (rozdíl mezi paděláním a pozměňováním byl jiţ vysvětlen v kapitole 3) by mohly být také rozděleny, a to podle způsobu změny. Asi nejčastějším způsobem je přeměna bankovky niţší hodnoty na bankovku s vyšší hodnotou, přičemţ někdy „nová“ hodnota ani neexistuje. Tzn., ţe vše na bankovce zůstane v původním stavu aţ na hodnotové číslo, které někdo připíše ručně, někdo ho profesionálněji přidá počítačově. Dále se můţe na bankovce 54

pozměnit měna, např. české koruny na eura atp. Dalším způsobem je úprava, která se nazývá Shapirův řez. To funguje tak, ţe se několik pravých bankovek rozstříhá (svisle či podélně) a poté opět slepí, ale jeden prouţek se vynechá. Vynechané prouţky se slepí a tak vznikne jedna bankovka navíc. Tento způsob je však velice náročný a ve výsledku ne příliš přesvědčivý, protoţe tyto bankovky jsou pak uţší, či kratší a celkový vzhled bankovky je zdeformovaný. Ukázky pozměněných bankovek jsou v příloze č. 6. [38, 39]

4.1

Setkání s podezřelými penězi

I kdyţ to není příliš častá situace, kaţdému se můţe stát, ţe se setká s padělanými či pozměněnými penězi. Ne kaţdý však ví, jaká má v takové situaci práva a povinnosti. Jak uvádí § 12 zákona č. 136/2001 Sb.: „Kaţdý můţe odmítnout přijetí bankovek nebo mincí, u kterých existuje důvodné podezření, ţe jsou padělané nebo pozměněné, ledaţe je povinen je zadrţet. … Právnická osoba, provozovatel kasina a směnárník zadrţí podezřelé bankovky nebo mince bez náhrady.“ Pro podrobnější informace o postupu právnických osob viz uvedený zákon. Pokud však jiţ vlastníme bankovku, o které si myslíme, ţe není pravá, nastávají nám povinnosti. V ţádném případě nesmíme bankovku vracet do oběhu, podle § 235 trestního zákoníku se toto jednání trestá aţ dvěma roky vězení (podrobněji uvedeno v kapitole 3). Podezřelá bankovka či mince se musí odnést na policii či do České národní banky, popřípadě do jakékoli komerční banky. Zde je nutné vyplnit „Potvrzení o zadrţení bankovky nebo mince“ a podezřelé peníze se pošlou do ČNB, kde se zjistí jejich pravost. Údaje, které musí obsahovat uvedené potvrzení a postupy pro zadrţení podezřelých bankovek nebo mincí jsou upraveny v § 9 vyhlášky č. 274/2011 Sb. Jak uvádí § 13 zákona č. 136/2011 Sb.: „(1) Za padělané nebo pozměněné bankovky a mince se náhrada neposkytuje. (2) Jestliţe se ukáţe, ţe zadrţené podezřelé bankovky nebo mince jsou pravé, vrátí je Česká národní banka bez zbytečného odkladu tomu, komu byly podle potvrzení zadrţeny, nebo mu za ně poskytne náhradu tak, ţe mu částku odpovídající jejich nominální hodnotě vyplatí v hotovosti, převede mu ji nebo ji připíše na jím uvedený účet. (3) Jestliţe se ukáţe, ţe zadrţené podezřelé bankovky nebo mince jsou pravé, ale nepodaří se je vrátit nebo za ně poskytnout náhradu podle odstavce 2, ponechá si je Česká národní banka a eviduje je na zvláštním účtu. Pokud se ten, komu byly podezřelé bankovky nebo mince 55

podle potvrzení zadrţeny, nepřihlásí o jejich vrácení nebo o náhradu za ně do 5 let ode dne jejich zadrţení, připadnou tyto bankovky nebo mince, popřípadě částka odpovídající jejich nominální hodnotě České národní bance.“ [40, 41]

4.2

Podmínky, za kterých lze reprodukovat bankovky a mince

Část sedmá vyhlášky č. 274/2011 Sb. upřesňuje „podmínky, za kterých lze reprodukovat tuzemské nebo cizozemské bankovky a mince a vyrábět předměty úpravou je napodobující“. [42]

» § 13 Reprodukce bankovky „(1) Zhotovit hmotnou reprodukci tuzemské nebo cizozemské bankovky nebo zhotovit předmět, který tuzemskou nebo cizozemskou bankovku úpravou napodobuje (dále jen „napodobenina“), lze, je-li a) jednostranný a jeho délka při zachování poměru stran činí nejvýše 75 % délky nebo nejméně 125 % délky reprodukované nebo napodobované bankovky, b) oboustranný a jeho délka při zachování poměru stran činí nejvýše 50 % délky nebo nejméně 200 % délky reprodukované nebo napodobované bankovky, c) jednostranný, pokud jeho delší a kratší strana svírají úhel menší neţ 70 stupňů anebo větší neţ 110 stupňů, nebo d) vyrobený z materiálu nezaměnitelného s materiálem, z něhoţ je vyrobena reprodukovaná nebo napodobovaná bankovka. (2) Zhotovit hmotnou reprodukci nebo napodobeninu částí tuzemské nebo cizozemské bankovky lze, jsou-li jednostranné a nepřesahují 33 % plochy bankovky tak, aby z jednotlivých částí nebylo moţné sloţit celou reprodukovanou nebo napodobovanou bankovku v rozporu s podmínkami stanovenými v odstavci 1. (3) Zhotovit hmotnou reprodukci jednotlivého grafického prvku tuzemské nebo cizozemské bankovky lze, pokud není takový grafický prvek zobrazen na pozadí připomínajícím bankovku, na kterém se vyskytuje. (4) Zhotovit nehmotnou reprodukci nebo nehmotnou napodobeninu tuzemské nebo cizozemské bankovky lze, jestliţe má při zachování velikosti bankovky rozlišení nejvýše 72 obrazových bodů na palec (dpi) a je opatřena úhlopříčně ve vrstvě neoddělitelné od zobrazení bankovky nápisem „Specimen“ provedeným neprůhlednou barvou o délce 56

nejméně 75 % delší strany bankovky a výšce nejméně 15 % kratší strany bankovky nebo jiným nápisem shodných rozměrů s obdobným významem. (5) Za nehmotnou reprodukci nebo nehmotnou napodobeninu se nepovaţují nehmotné podklady určené a pouţité pouze pro výrobu hmotných reprodukcí nebo napodobenin za podmínek stanovených v odstavci 1.

» § 14 Reprodukce mince Zhotovit hmotnou reprodukci tuzemské nebo cizozemské mince nebo zhotovit předmět, který úpravou

napodobuje

tuzemskou

nebo

cizozemskou

minci,

lze

jen

z materiálu

nezaměnitelného s materiálem, z něhoţ je reprodukovaná nebo napodobovaná mince vyrobena, nebo jako nehmotné zobrazení.

» § 15 Nezaměnitelný materiál (1) V případě bankovky se nezaměnitelným materiálem rozumí materiál jiný neţ papír nebo plast. (2) V případě mince se nezaměnitelným materiálem rozumí kov barevně odlišný od kovu, z něhoţ je reprodukovaná nebo napodobovaná mince vyrobena, pokud výrobek zhotovený z takového barevně odlišného kovu nemůţe být vzhledem ke svým fyzikálním a chemickým vlastnostem pouţitelný místo mincí v anonymním nebo neanonymním zařízení, a materiál jiný neţ kov.“

4.3

Výskyt padělaných a pozměněných peněz vybraných měn z různých hledisek

Počty zadrţených padělků se dají zkoumat z různých hledisek, např. dělení podle měny, rozdělení do skupin dle nebezpečnosti padělků, rozdělení na bankovky a mince, informace, zda byly peníze zadrţeny v oběhu nebo policií, procentuální výskyt jednotlivých padělaných nominálních hodnot atp. Pokud není uvedeno jinak, všechny níţe uvedené grafy a tabulky se vztahují k padělaným nebo pozměněným penězům, které byly zadrţeny na území České republiky.

57

4.3.1 Celkové počty padělků Graf 1 i 2 zachycuje počty kusů zadrţených padělaných a pozměněných platidel (tedy bankovek i mincí) v letech 2000 aţ 2011 na území České republiky. Jsou zde zahrnuty veškeré zadrţené měny. V grafu číslo jedna jsou peníze rozdělené na české a zahraniční, v grafu číslo dvě jsou peníze rozdělené podle toho, zda byly zadrţeny v oběhu nebo policií.

Graf č. 1 Padělaná a pozměněná platidla zadržená v letech 2000 - 2011 (zahraniční/české)

Počty kusů

12000 10000 8000 6000 4000 2000 0

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Zahraniční 4241 3497 1984 1885 2397 2248 1259 1269 1550 3190 1543 1461 České

5322 3741 4366 9302 6964 7089 6663 2307 3062 3765 4986 4541

Celkem

9563 7238 6350 11187 9361 9337 7922 3576 4612 6955 6529 6002

Graf č. 2 Padělaná a pozměněná platidla zadržená v letech 2000 - 2011 (oběh/policie)

Počet kusů

12000 10000 8000 6000 4000 2000 0 Oběh

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 5587 4867 4859 7664 5382 6659 3078 3327 3951 4816 5304 5170

Policie 3976 2371 1491 3521 3979 2678 4844 249

661 2139 1225 832

Celkem 9563 7238 6350 11185 9361 9337 7922 3576 4612 6955 6529 6002

Zdroj: ŘEŢÁBEK, Pavel. Padělky 2011. Padělané a pozměněné bankovky a mince za území ČR [PDF]. Publikováno 27. února 2012. Dostupné z WWW: <www.cnb.cz>

Jak můţeme v grafech vidět, největší počet padělků za posledních 11 let byl zadrţen v roce 2003, kdy celkové číslo přesáhlo hranici 10 000 kusů, naopak nejméně padělků bylo zachyceno roku 2007, kdy celkový počet nedosáhl ani 4 000 kusů. Počty kusů zadrţených 58

padělků celkem pravidelně stále klesají a stoupají, nejvýraznější skok lze vidět mezi roky 2002 a 2003, kdy rozdíl činí 4 835 zadrţených kusů a také mezi roky 2006 a 2007, kde je rozdíl 4 346 kusů. V posledních třech letech počty zadrţených padělků klesají. V grafu 1 také můţeme vidět, ţe největší rozdíl mezi počtem zadrţených kusů českých a zahraničních platidel byl v roce 2003, kdy rozdíl činí více neţ 7 000 kusů, podobné to bylo v roce 2006, rozdíl činil více neţ 5 000 kusů. V roce 2001 bylo naopak zadrţeno téměř stejné mnoţství českých i zahraničních platidel, rozdíl se pohybuje pouze okolo 250 kusů.

4.3.2 Padělání a pozměňování české měny Nyní můţeme prozkoumat padělky týkající se pouze české měny. Díky informacím, které zveřejňuje Česká národní banka je zde mnoho hledisek, podle kterých můţeme rozlišovat české padělané a pozměněné peníze. Jak ale také uvádí ČNB, české bankovky patří ze světového hlediska mezi velmi bezpečné a také nejméně padělané bankovky. Pro začátek uveďme informaci, ţe drtivá většina padělaných bankovek je v posledních letech tištěna na inkoustových tiskárnách. V roce 2011 tyto padělky pokryly 96 %. Zbylá 4 % zaujímá tisk padělků na barevné kopírce. První tabulka podává informace o padělaných bankovkách, padělaných mincích a pozměněných bankovkách a mincích a dále dělení, zda byly peníze zadrţené v oběhu nebo policií. Údaje jsou od roku 2008 do roku 2011. Tabulka č. 1 - Padělané a pozměněné bankovky a mince (2008 - 2011)

2008

2009

2010

2011

v oběhu policie celkem v oběhu policie celkem v oběhu policie celkem v oběhu policie celkem

padělané padělané bankovky mince 2577 166 259 0 2836 166 3476 73 165 0 3641 73 3690 56 1212 0 4902 56 4135 21 364 0 4499 21

pozměněné bankovky a mince celkem 60 2803 0 259 60 3062 51 3600 0 165 51 3765 28 3774 0 1212 28 4986 21 4177 0 364 21 4541


59

V tabulce můţeme jasně vidět, ţe padělání minci klesá kaţdým rokem aţ na celkem nepatrnou úroveň, pouhých 21 kusů v roce 2011. Stejně tak je tomu u pozměňovaných platidel. Nejčastější padělaná mince je mince v hodnotě 20 Kč. Hrozba padělatelů je tedy podle očekávání v papírových penězích. Nejvíce padělaných bankovek je vţdy zadrţeno v Praze, následují další velká města, např. Brno, Ostrava, Ústí nad Labem, Plzeň. Česká národní banka také zveřejňuje informace udávající celkovou hodnotu padělaných či pozměněných bankovek. V roce 2006 byly zadrţeny padělky v hodnotě 21 402 400 Kč. V následujících letech uţ hodnoty nedosahují takové výše. Rok 2007 zaznamenal relativně malé číslo, a to 1 632 550 Kč, v roce 2008 hodnota slabě stoupla na 2 294 150 Kč. V následujícím roce hodnota padělaných bankovek opět stoupla, celkem na 5 125 550 Kč. Od roku 2010 však hodnota klesá, nejprve na 4 839 500 Kč a v roce 2011 ještě na 2 937 550 Kč. Jak je uvedeno na začátku kapitoly, padělané bankovky se dají rozlišovat do pěti kategorií dle zdařilosti vyhotovení. Uveďme si tedy čísla, stanovující počty zadrţených padělaných bankovek v jednotlivých kategoriích. Pro rok 2011 jsou údaje následující: v první kategorii, tedy velmi nebezpečný padělek, nebyla zadrţena ani jedna bankovka. Kategorie nebezpečný padělek obsadila po několika letech opět druhé místo s počtem 982 kusů. Zdařilých padělků bylo zadrţeno 221. Nejvyšší počet spadá do čtvrté kategorie – méně zdařilý padělek. Zde bylo zachyceno 3 112 kusů padělků. V poslední kategorii se objevuje pouze 184 kusů. V tabulkách níţe jsou shromáţděné údaje o počtu peněz zadrţených v oběhu i policií podle stupně nebezpečnosti od roku 2005. Tabulka 2 udává počty kusů zadrţených bankovek, tabulka 3 obsahuje procentuální vyjádření zachycených bankovek vzhledem k celkovému počtu zadrţených padělků. Tabulka č. 2 - Počty zadržených padělků dle stupně nebezpečnosti (2005 - 2011) 2005 2006 2007 2008 2009 2010 velmi nebezpečný 0 0 0 0 0 0 nebezpečný 993 543 99 23 12 7 zdařilý 74 34 54 157 471 366 méně zdařilý 3830 5594 1763 2261 3020 3261 neumělý 124 137 168 395 138 1268 celkem 5021 6308 2084 2836 3641 4902

2011 celkem 0 0 982 2659 221 1377 3112 7091 184 2414 4499 29291


60

Tabulka č. 3 - Procentuální vyjádření zadržených padělků dle stupně nebezpečnosti (2005 - 2011) 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 velmi nebezpečný 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% nebezpečný 19,8% 8,6% 4,8% 0,8% 0,3% 0,1% 21,8% zdařilý 1,5% 0,5% 2,6% 5,5% 12,9% 7,5% 4,9% méně zdařilý 76,3% 88,7% 84,6% 79,7% 82,9% 66,5% 69,2% neumělý 2,5% 2,2% 8,1% 13,9% 3,8% 25,9% 4,1% Zdroj: ŘEŢÁBEK, Pavel. Padělky 2011. Padělané a pozměněné bankovky a mince za území ČR [PDF]. Publikováno 27. února 2012. Dostupné z WWW: <www.cnb.cz>

Jak je tedy z tabulek patrné, nejvýrazněji se u nás dlouhodobě pohybují padělky ze čtvrté kategorie, méně zdařilý. V letech 2008 aţ 2010 u nás bylo zadrţeno velice málo padělků z kategorie nebezpečný. Poslední dvě kategorie tvoří většinou okolo 90 % všech zadrţených padělků. Dále můţeme zadrţené peníze rozlišit podle toho, kdo byl předloţitel padělku. Za rok 2011 se na prvním místě drţí tuzemci s 43,9 % (tj. 1 967 kusů), hned za nimi následuje odvod trţeb s 38,7 % (1 741 kusů). Neznámí předloţitelé přestavují celkem 6,1 % (273 kusů), za nimi zaujímá místo odvod banky, celkem 5,3 % (237 kusů). Cizinci jako předloţitelé padělků tvoří 3,2 % (143 kusů), 1,9 % (85 kusů) tvoří ostatní způsoby a poslední místo s 1 % zaujímá odvod zpracovatelů (44 kusů). U českých bankovek Česká národní banka také zveřejňuje informace o počtu zadrţených padělaných kusů u kaţdé nominální hodnoty. Tato data zobrazuje tabulka 4. Tabulka 5 obsahuje procentuální podíl kusů padělaných bankovek u jednotlivých nominálních hodnot. Údaje jsou od roku 2005 do roku 2011. Tabulka č. 4 - Počty kusů padělků u jednotlivých nominálních hodnot (2005 - 2011) 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 celkem 5 000 Kč 94 3 826 55 101 512 196 31 4 815 2 000 Kč 938 689 167 134 301 669 219 3 117 1 000 Kč 1 018 498 571 957 1 466 1 603 945 7 058 500 Kč 2 063 515 720 869 844 1 618 2 521 9 150 200 Kč 439 289 262 415 267 389 613 2 674 100 Kč 350 266 221 300 192 405 159 1 893 50 Kč 97 196 73 37 59 24 11 497 Zdroj: ŘEŢÁBEK, Pavel. Padělky 2011. Padělané a pozměněné bankovky a mince za území ČR [PDF]. Publikováno 27. února 2012. Dostupné z WWW: <www.cnb.cz>

61

Tabulka č. 5 - Procentuální vyjádření padělků u jednotlivých nominálních hodnot (2005 - 2011) 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 průměr 5 000 Kč 1,9% 60,9% 2,7% 3,6% 14,1% 4,0% 0,7% 12,6% 2 000 Kč 18,8% 11,0% 8,1% 4,8% 8,3% 13,6% 4,9% 9,9% 1 000 Kč 20,4% 7,9% 27,6% 34,0% 40,3% 32,7% 21,0% 26,3% 500 Kč 41,3% 8,2% 34,8% 30,9% 23,2% 33,0% 56,0% 32,5% 200 Kč 8,8% 4,6% 12,7% 14,8% 7,3% 7,9% 13,6% 10,0% 100 Kč 7,0% 4,2% 10,7% 10,7% 5,3% 8,3% 3,5% 7,1% 50 Kč 1,9% 3,1% 3,5% 1,3% 1,6% 0,5% 0,2% 1,7% Zdroj: ŘEŢÁBEK, Pavel. Padělky 2011. Padělané a pozměněné bankovky a mince za území ČR [PDF]. Publikováno 27. února 2012. Dostupné z WWW: <www.cnb.cz>

Jak tabulky ukazují, za posledních sedm let bylo zadrţeno nejvíce padělků s nominální hodnotou 500 Kč. V roce 2011 mnoţství těchto padělků dokonce přesáhlo 50 %. Na druhém místě je bankovka hodnoty 1 000 Kč, která se v některých letech vyrovná i počtu bankovek v hodnotě 500 Kč. V roce 2006 se u bankovek v hodnotě 5 000 Kč objevilo nejvýraznější číslo, a to celých 60 %, na rozdíl od roku 2011, kdy padělky této hodnoty nedosáhly ani 1 %. Průměrné procentuální vyjádření také ukazuje, ţe nejvíce se vyskytují padělané bankovky v hodnotě 500 Kč, dále 1000 Kč. Okolo 10 % se pohybují všechny ostatní bankovky (kromě bankovky v hodnotě 50 Kč, která jiţ dnes není platná). Poslední tabulka v této podkapitole zachycuje celkový počet bankovek v oběhu v letech 2005 aţ 2011, k tomu počet kusů zadrţených padělků a nakonec kolik padělků se vyskytuje v milionu bankovek, které jsou v oběhu. Tabulka č. 6 - Počet bankovek v oběhu a počet padělků (2005 - 2011)

2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

bankovky padělky počet padělků na v oběhu celkem 1 mil. bankovek 302 300 000 5 021 16,6 315 100 000 6 308 20,0 340 700 000 2 084 6,1 360 500 000 2 836 7,9 349 800 000 3 641 10,4 344 200 000 4 902 14,2 353 000 000 4 499 12,7


Je tedy zjevné, ţe v roce 2006 bylo nejvíce padělků na 1 mil. bankovek, poté však nastal prudký pokles, téměř o 14 kusů. Od té doby podíl stále stoupal aţ do roku 2010. V roce 2011 však nastal opět mírný úbytek.

62

Nejnovější údaje, které jsou v této době zveřejněny, se týkají prvních tří čtvrtletí roku 2012. Bylo zadrţeno celkem 2 774 padělaných bankovek, 105 padělaných mincí a 10 kusů pozměněných platidel. Dohromady tedy bylo zachyceno 2889 padělaných či pozměněných platidel. [43, 44]

4.3.3 Padělání a pozměňování zahraničních měn Kromě padělků vlastní měny je vţdy zadrţeno také alespoň několik kusů bankovek a mincí zahraničních měn. Nejčastěji jsou to eura nebo americké dolary. Tabulka 7 ukazuje strukturu zadrţených padělků a pozměněných bankovek i mincí od roku 2008 do roku 2011, a to jak celkem, tak i v rozdělení podle zadrţení v oběhu, nebo policií. Tabulka č. 7 - Padělané a pozměněné bankovky a mince (2008 - 2011)

v oběhu 2008 policie celkem v oběhu 2009 policie celkem v oběhu 2010 policie celkem v oběhu 2011 policie celkem

padělané padělané padělané padělané pozměněné bankovky bankovky bankovky mince bankovky a Euro USD ostatní ostatní mince celkem 628 246 154 114 6 1 148 402 0 0 0 0 402 1 030 246 154 114 6 1 550 793 216 134 69 4 1216 1 973 1 0 0 0 1 974 2 766 217 134 69 4 3 190 787 610 76 55 2 1 530 12 1 0 0 0 13 799 611 76 55 2 1 543 574 310 34 70 5 993 90 376 0 0 2 468 664 686 34 70 7 1 461


Jak můţeme v tabulce vidět, počty zadrţených bankovek klesají, výjimkou je americký dolar, u kterého z roku 2009 na rok 2010 došlo k rozdílu o téměř 400 zadrţených kusů. V roce 2011 byla struktura ostatních padělaných bankovek následující: britská libra tvoří 25 kusů zadrţených bankovek, 5 kusů bylo zadrţeno v měně polský zlotý a 4 kusy v ruské měně rubl. [43]

63

» Euro Podle počtu zadrţených padělaných kusů je v České republice měna euro na prvním místě mezi zahraničními měnami. Tabulka 8 zachycuje zadrţené eurobankovky a mince celkem a také jejich hodnotu v Kč od roku 2005 do roku 2011. Tabulka č. 8 - Počty kusů zadržených peněz a jejich hodnota v Kč (2005 - 2011) 2005 2006 2007 2008 2009 2010 počet kusů 1 010 580 733 1 030 2 766 799 hodnota v Kč 3 940 242 2 594 846 2 418 248 2 340 511 6 789 467 1 779 225

2011 664 1 828 992


Jak je vidět, ne vţdy platí, ţe čím je větší počet zadrţených padělaných kusů, tím vyšší je jejich hodnota. Bankovek velkých hodnot bylo zřejmě nejvíce zadrţeno v roce 2006, kdy je počet kusů nejniţší, ale hodnota zadrţených peněz dosahuje vysokého čísla. Naopak spíše niţší hodnoty peněz byly zadrţeny v roce 2008 a 2010, kdy hodnoty nedosahují takové výše oproti počtu zadrţených kusů. Nejčastěji padělané hodnoty jsou €50 a v posledních letech také €100 bankovky. Padělané €5 a €10 bankovky se vyskytují v minimálním mnoţství. Také padělky eurobankovek můţeme rozlišit dle stupně nebezpečnosti. V roce 2011 bylo na území ČR zadrţeno nejvíce kusů ve třetí kategorii, zdařilý, celkem 545. Nebezpečný padělek byl zaznamenán v 65 případech, následuje méně zdařilý s 45 kusy. Velmi nebezpečný padělek nebyl zadrţen ani jeden a neumělých padělků bylo celkem 9. Nejnovější údaje o počtech zadrţených eurobankovek a euromincí se týkají prvních tří čtvrtletí roku 2012. Celkem bylo zadrţeno 418 padělaných bankovek a 44 padělaných mincí. Mezi pozměněná platidla se zařadil pouze jeden kus. Podle České národní banky v roce 2009 bylo v celé eurozóně zadrţeno přibliţně 985 000 padělků bankovek, o rok později počet klesl na 849 000 kusů padělků, z toho 43 % padělků tvořily €50 bankovky a 40 % tvořily €20 bankovky. V roce 2011 počet zadrţených padělaných bankovek klesl ještě na zhruba 648 000 kusů. Podle výroční zprávy Evropské centrální banky byla v roce 2011 nejčastější nominální hodnota padělků 20 EUR, celkem 47,5 %, na druhém místě se umístila bankovka v hodnotě 50 EUR s 32,5 %. Celkem 16 % padělků mělo hodnotu 100 EUR, bankovky v hodnotě 64

200 EUR tvořily 2 %, 1 % zabírají bankovky 10 EUR a půl procenta zbývá pro 500 EUR a pro 5 EUR. Tabulka 9 ukazuje, kolik eurobankovek bylo za období 2005 – 2011 v oběhu, kolik bylo zadrţeno padělků a kolik padělků odpovídá 1 mil. bankovek v oběhu. Tabulka č. 9 - Počet eurobankovek v oběhu a počet padělků (2005 - 2011) počet padělků padělané na 1 mil. bankovky v oběhu bankovky Bankovek 2005 10 367 000 000 845 000 81,5 2006 11 349 000 000 674 000 59,4 2007 12 114 000 000 760 000 62,7 2008 13 116 000 000 895 000 68,2 2009 13 643 000 000 985 000 72,2 2010 14 171 000 000 849 000 59,9 2011 14 948 000 000 648 000 43,4 Zdroj: ŘEŢÁBEK, Pavel. Padělky 2011. Padělané a pozměněné bankovky a mince za území ČR [PDF]. Publikováno 27. února 2012. Dostupné z WWW: <www.cnb.cz>

Jak můţeme vidět, počet padělaných bankovek na 1 mil. bankovek v oběhu nejprve klesal, poté aţ do roku 2009 stoupal a nyní znovu ubývá. Rok 2011 má nejniţší hodnotu. [43, 44, 45]

» Americký dolar Americký dolar také zaujímá důleţitou část v oblasti padělání zahraničních měn zadrţených v České republice. V minulosti počty zadrţených kusů padělků nedosahovaly takového mnoţství jako u eura, v roce 2010 a 2011 se ale jejich počet pomalu vyrovnal. Tabulka 10 zachycuje údaje o počtech padělaných peněz USD a jejich hodnotu v Kč od roku 2005 do roku 2011. Tabulka č. 10 - Počty kusů zadržených peněz a jejich hodnota v Kč (2005 - 2011) 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 počet kusů 971 450 229 244 217 611 686 hodnota v Kč 2 082 110 905 597 499 651 412 614 390 992 1 088 200 1 258 923 Zdroj: ŘEŢÁBEK, Pavel. Padělky 2011. Padělané a pozměněné bankovky a mince za území ČR [PDF]. Publikováno 27. února 2012. Dostupné z WWW: <www.cnb.cz>

Co se týče stupňů nebezpečnosti, je struktura následující: nejvíce padělků amerických dolarů opět spadá do třetí kategorie (zdařilý). Do této skupiny bylo za rok 2011 přiřazeno 453 kusů padělaných bankovek. Méně zdařilých je méně, a to 185 kusů. Neumělých padělků bylo

65

zadrţeno celkem 30 kusů, patnáct padělků patří do kategorie nebezpečný a 3 kusy byly klasifikovány jako velmi nebezpečný. Výraznou většinu zadrţených padělků v roce 2011 tvořily bankovky v nominální hodnotě 100 USD, bylo to celkem 654 kusů. Daleko za tímto číslem se s 19 kusy umístila bankovka v hodnotě 50 USD. Za tři první čtvrtletí roku 2012 bylo v České republice zadrţeno celkem 78 kusů padělaných bankovek této měny. [43. 44]

4.4

Poškozené a opotřebované peníze

Při manipulaci s penězi, zvláště s bankovkami, je také dobré všímat si v jakém stavu je bankovka. I kdyţ bankovka není padělaná, je uţitečné vědět, kdy můţeme bankovku vrátit do oběhu nebo jestli dostaneme náhradu za poškozenou bankovku atp. Jako celá bankovka se také označuje bankovka, které podle definice ČNB1: „chybí část nebo části okraje, a to potištěného nebo nepotištěného, pokud jí nechybí více neţ polovina délky ţádného okraje bankovky, a zároveň rozměr chybějící části okraje nepřesáhne v ţádné svojí části 5 mm směrem od okraje bankovky k jejímu středu. Za celou bankovku se povaţuje také bankovka, které chybí jeden nebo více růţků, pokud v ani jednom směru od pravého úhlu, který tvoří růţek bankovky, nechybí více neţ 20 mm okraje bankovky.“ Bankovky se dělí do tří skupin: ›

Bankovka opotřebená oběhem – do této skupiny jsou zařazeny bankovky pomačkané, zašpiněné nebo bankovky, kterým chybí část nebo část okraje (ale dá se povaţovat za celou bankovku). Tyto bankovky fyzická osoba (kromě směnárníka) vrací do oběhu, právnická osoba a směnárník je předává ČNB.

›

Běţně poškozená bankovka – do této skupiny můţe patřit např. proděravělý obrazec, ohořelá, popsaná nebo roztrţená bankovka, záleţí na míře poškození. Natrţená bankovka do této skupiny patří vţdy. Fyzické osoby (kromě směnárníků) mohou takto poškozenou bankovku odmítnout. Pokud je bankovka celá, musí jí právnická osoba přijmout.

1

http://www.cnb.cz/cs/platidla/bankovky/poskozene_bankovky/forma_poskozeni_opotrebeni/cela_bankovka_bez _okraje.html [47]

66

›

Nestandardně poškozená bankovka – tato skupina můţe obsahovat např. potištěnou, obarvenou bankovku či bankovku s nečitelným obrazcem, opět záleţí v jak velké míře je poškozená. Tuto bankovku mohou odmítnout fyzické i právnické osoby.

Náhrady za poškozené bankovky upravuje § 10 zákona 136/2011 Sb.: „(1) Česká národní banka a úvěrová instituce provádějící pokladní operace bezplatně vymění běţně poškozené tuzemské bankovky a mince za nepoškozené tuzemské bankovky a mince, jestliţe a) jsou celé, nebo b) se jedná o bankovky, jejichţ celková plocha je větší neţ 50 %, které jsou celistvé nebo které se skládají nejvýše ze 2 částí, jeţ nepochybně patří k sobě; v případě pochybností o tom, zda jednotlivé části bankovky patří k sobě, se posuzuje kaţdá část samostatně. (3) Nestandardně poškozené tuzemské bankovky a mince se nevyměňují. Pokud byly nestandardně poškozené tuzemské bankovky nebo mince předány České národní bance, můţe za ně Česká národní banka ve výjimečných a odůvodněných případech, souvisejících zejména se ţivelní pohromou či jinou událostí váţně postihující nebo ohroţující ţivot či majetek nebo s následkem trestného činu, na ţádost toho, kdo jí je předal nebo komu byly zadrţeny, poskytnout náhradu.“ Jak je uvedeno na internetových stránkách ČNB1, existuje ţádost na náhradu nestandardně poškozených českých platidel: „Pokud k výměně předloţíte nestandardně poškozenou českou bankovku nebo minci, bude zadrţena a s Vámi vyplněn formulář „Potvrzení o zadrţení bankovek nebo mincí“. Součástí formuláře je část popisující okolnosti, jak k poškození peněz došlo. Vyplníte-li tuto část, je formulář ČNB povaţován za ţádost o poskytnutí náhrady za zadrţené peníze. Alternativně můţete nestandardně poškozené peníze zaslat k posouzení ČNB přímo, společně s vyplněným formulářem „Ţádost o poskytnutí náhrady za nestandardně poškozené tuzemské bankovky a mince“.“ Také jsou zde definovány podmínky, za kterých je moţné poskytnout náhradu za nestandardně poškozené bankovky či mince: „ČNB můţe poskytnout náhradu za následující bankovky a mince nestandardně poškozené: a) při ţivelné pohromě, b) obětem při spáchání trestného činu nebo při pokusu o spáchání trestného činu, c) nešťastnou náhodou,

1

http://www.cnb.cz/cs/o_cnb/zivotni_situace/poskozene_penize.html [48]

67

d) způsobem, kterého si příjemce nemusel nebo nemohl povšimnout, například s ohledem na jeho zdravotní postiţení.“ [40, 47, 48, 49]

4.5

Budoucnost peněz a padělání platebních karet

Jak to bude s penězi v budoucnu? Ochranné prvky se budou stále zlepšovat v závislosti na nových technologiích či nových výrobních materiálech. Dříve či později budou nejspíše peníze všech měn polymerové. Podaří se však někdy zabránit padělání na 100 %? V dnešní době se stále častěji pouţívají platební karty a pracuje se stále více s tzv. elektronickými penězi. Je tedy moţné, ţe fyzické peníze jednou přestanou existovat, nebo se budou pouţívat pouze výjimečně (viz v podkapitole níţe). Moţná se jednou lidé dočkají toho, ţe se splní některé dnes zatím science fiction představy, jako je například placení v obchodech pomocí pouhého otisku prstu, který bude slouţit jako identifikace k našemu účtu, ze kterého se díky terminálu odečte daná částka. Nebo se lidstvo vrátí opět na začátek – k barterovému obchodu? V posledních letech se velmi rozšířilo pouţívání platebních karet. Na první pohled se můţe zdát, ţe vzhledem k padělání bankovek je toto řešení lepší. Při podrobnějším zkoumání se ale můţe ukázat, ţe kreditní karty jsou naopak ještě více zneuţitelné. Platební karty se také padělají, i kdyţ ne v takovém mnoţství jako bankovky. Kdyţ ale dojde k padělání platební karty, mohou se pachatelé dočkat mnohem většího úspěchu, pokud má majitel karty na účtu velký zůstatek. Padělání platebních karet se nazývá skimming. Skimming můţe proběhnout ve dvou situacích a jsou k němu potřeba dva důleţité údaje. Aby mohla padělaná karta fungovat, potřebují pachatelé zkopírovat data z platné platební karty a potřebují zjistit PIN kód od karty. První a nejčastější situace, ve které hrozí skimming je výběr hotovosti z bankomatu. Padělatelé nainstalují na bankomat (na místo kam se vkládá karta) tzv. skimmovací zařízení. Toto speciální zařízení slouţí ke zkopírování informací z magnetického prouţku platební karty a takto získaná data se pak pouţijí k výrobě padělané platební karty. Druhá situace můţe nastat u obchodníka, který má skimmovací zařízení nainstalované na svém platebním terminálu, popřípadě údaje z platební karty zkopíruje před vrácením karty zákazníkovi. Podle Policie ČR tato situace hrozí nejvíce v barech, restauracích, hotelech či na čerpacích stanicích. Následně musí pachatelé zjistit PIN kód. To provedou tak, ţe na bankomat nainstalují malou kameru či jiné podobné zařízení (proto je dobré při zadávání PIN kódu zakrýt číselnou klávesnici rukou, aby ţádné snímací zařízení

68

nemohlo vidět zadávaný kód), anebo vymění originální klávesnici bankomatu za falešnou, díky které odhalí zadaný PIN kód. Skimmovací zařízení jsou velice často na první pohled nerozpoznatelná, je proto vhodné dobře si prohlédnout kaţdý bankomat. Samotné banky začaly po nárůstu skimmingu instalovat tzv. antiskimmovací nástavec. Ten byl přidáván právě na místo, kam se vkládá karta, aby zde nemohlo být přidané ţádné další zařízení, i přesto se ale skimming stále objevuje. Podle údajů zveřejněných policií byly počty skimmování v ČR následující: v roce 2005 došlo ke skimmingu v 21 případech, o rok později bylo nahlášeno 19 případů. Rok 2007 zaznamenal veliký nárůst těchto padělatelských technik, a to celkem 94. Od té doby počty případů stále klesají, v roce 2008 bylo zaznamenáno 69 případů, o rok později 52 a v roce 2010 celkem 50. [50]

» Zrušení hotovosti? V dnešním světě plného elektronických peněz se hotovost můţe zdát jako zbytečná. Internetové nebo telefonní bankovnictví a s tím spojené platby přes internet jsou dnes samozřejmostí, stále více zákazníků internetových obchodů pouţívá internetové platební karty, posílají peníze rovnou na účet obchodníkům nebo si zakládají účty PayPal, PaySec, PayU atp. pro platby z a do celého světa. V posledních měsících se rozšiřuje placení pomocí chytrých telefonů, stále více bank zavádí tyto nové technologie. Ve velkých městech je také běţné kupovat např. jízdenky na MHD pomocí SMS zpráv a o placení platebními kartami v obchodech všeho druhu je zbytečné mluvit. Nyní se začíná rozšiřovat pouţívání tzv. bezkontaktních plateb, kdy se platební karta pouze přiloţí k terminálu a částka do 500 Kč se automaticky odečte z účtu bez nutnosti zadávat PIN kód. Tím se urychluje a zjednodušuje placení kartou u obchodníků. A jistě budou vznikat mnohé další způsoby a technologie, které v budoucnosti budou vytlačovat bankovky a mince. Švédsko, které jako první v Evropě začalo tisknout bankovky, nyní zvaţuje, zda úplně nezruší hotovost. Většina lidí peníze v hotovosti uţ vůbec nepouţívá, u sebe mají pouze platební karty, kterými platí nejen sebemenší nákupy. Platební terminály jsou ve Švédsku téměř všude, dokonce i v některých kostelech byly nainstalovány poté, co lidé chtěli darovat příspěvek, ale neměli ţádnou hotovost. Zrušení hotovosti se můţe zdát jako výhoda, ale vše má své pro i proti. Pokud nebudou existovat bankovky a mince, pro zloděje nastanou horší časy. Pokud se jim podaří ukrást 69

platební kartu, ještě nemají vyhráno, protoţe neznají PIN kód (pokud však karta podporuje tzv. bezkontaktní platbu, nemusí se do 500 Kč PIN kód zadávat). Další výhodou by mohlo být potlačení korupce, protoţe převody peněz se dají sledovat lépe neţ předávání hotovosti. Jak je ale uvedeno výše, padělání platebních karet není ţádnou novinkou. Skimming můţe být velice nebezpečný, zvláště pro ty, kteří mají na účtech vysoké částky peněz. Nebezpečné mohou být také platby kartou na internetu u neověřených obchodníků, kde musí být zadáno číslo platební karty. Další nebezpečí můţe hrozit od počítačových útočníků a podvodníků. [51]

70

Závěr Psaní této práce pro mě bylo velice zajímavé a poučné, nejzajímavější byla část popisující mince a bankovky všech tří měn. Přesto, ţe do styku s českými korunami přicházíme většinou několikrát denně, mnoho lidí ani neví, kdo je osoba vyobrazená na bankovkách, natoţ aby si všimli dalších detailů na bankovkách i mincích. A co teprve kdyţ přijdeme do styku s cizími měnami. Myslím, ţe je nejen uţitečné, ale i zajímavé zkoumat detaily bankovek i mincí, protoţe tak nalezneme detaily a drobnosti, které nám mohou mnohé vypovědět o dané kultuře a zemi a nemusíme se bát padělků, protoţe je pak snáze odhalíme. U popisu ochranných prvků je zřejmé, ţe česká měna je chráněna tak dobře, ţe by se mohla zařadit mezi nejlépe chráněné bankovky. Ještě donedávna se americké dolary co do ochrany nemohly českým bankovkám ani vyrovnat. Jak je patrné ze statistických údajů ČNB, velmi nebezpečný padělek české měny se vyskytuje velice výjimečně, v posledních letech nebyl zadrţen ani jeden. Velkým překvapením pro mě bylo zjištění existence polymerových bankovek. Myslím si, ţe je to veliký krok dopředu ve vývoji bankovek hlavně z hlediska ochrany. Divím se proto, ţe jsem se o polymerových bankovkách dozvěděla celkem náhodou aţ při psaní této práce a myslím, ţe mnoho lidí nemá o existenci plastových bankovek ani tušení, a to i přesto, ţe mezi země, které je pouţívají, patří např. Kanada či Austrálie. O něco méně překvapující, ale stejně zajímavá je informace o moţném zrušení hotovosti ve Švédsku. Pokud se tak stane a vše bude probíhat v pořádku, určitě se tento systém rozšíří do dalších zemí světa. Podle mého názoru by měla být veřejnost lépe informovaná v peněţní oblasti, hlavně ve věcech uţitečných pro praktický ţivot. Ať uţ se to týká ochranných prvků naší i světové měny, nebo novinek ze světa bankovek i např. platebních karet.

71

Seznam použitých zdrojů [1]

P-numismatika. Historie peněz [online]. [cit. 17. května 2012]. Dostupné z WWW:

[2]

MOPIŠ. Staré národy a civilizace. Vznik a vývoj peněz [online]. Vydáno 8. října 2011

[cit. 17. května 2012]. Dostupné z WWW: [3]

ČEJPA, Ctibor. Ojedinělá výstava v ČNB: o vzniku a vývoji peněz [online]. Vydáno

30. března 2007 [cit. 17. května 2012]. Dostupné z WWW: [4]

Historie peněz v Česku [online]. Vydáno 14. dubna 2008 [cit. 21. května 2012].

Dostupné z WWW: [5]

JEREMY. Jak u nás vznikly papírové peníze [online]. Vydáno 20. února 2009

[cit. 29. května 2012]. Dostupné z WWW: [6]

Vznik a vývoj peněz v českých zemích [online]. [cit. 17. května 2012]. Dostupné

z WWW: [7]

POLSKOJ, Georgij. Z penězokazeckých dílen. Praha: Lidové nakladatelství, 1987. s. 9,

18-22. [8]

P-numismatika. Výroba mincí a bankovek. Moderní výroba peněz [online]. [cit. 26.

června 2012]. Dostupné z WWW: [9]

FÜRBACH, Martin. Výroba bankovek [online]. Publikováno 22. srpna 2007

[cit. 8. března 2012]. Dostupné z WWW: [10]

P-numismatika. Výroba mincí a bankovek. Tisk bankovek [online]. [cit. 8. července

2012]. Dostupné z WWW: [11]

Česká národní banka. Průvodce ochrannými prvky bankovek [PDF]. Publikováno

7. listopadu 2011. Dostupné z WWW: <www.cnb.cz>

72

[12]

PEKÁREK, Jiří. Poznáte padělek bankovky?. Praha: Pragoeduca, 2000. s. 24-29,

40-41. ISBN 80-85856-84-0. [13]

ALOH JHA. What is so good about plastic banknotes? [online]. Publikováno 7. dubna

2005 [cit. 27. ledna 2013]. Dostupné z WWW: [14]

CSIRO. The world´s first polymer banknote [online]. Publikováno 3. října 2007.

Aktualizace 14. října 2011 [cit. 27. ledna 2013]. Dostupné z WWW: [15]

Reserve Bank of Australia. History of Banknotes [online]. [cit. 27. ledna 2013].


RAHMAN, Rema. BBC News Magazine. Who, What, Why: Why don´t more countries

use plastic banknotes? [online]. Publikováno 18. listopadu 2011 [cit. 27. ledna 2013]. Dostupné z WWW: [17]

Plastemart. An increasing number of countries are switching to polymer bank notes,

will US and EU follow? [online]. Publikováno 14. září 2011 [cit. 27. ledna 2013]. Dostupné z WWW: [18]

Bank of Canada. Polymer Bank Notes [online]. [cit. 27. ledna 2013]. Dostupné

z WWW: [19]

ČESKO. Zákon č. 40 ze dne 9. února 2009, trestní zákoník. In: Sbírka zákonů České

republiky. s. 407-409. ISSN 1211-1244. [20]

TOMÁŠEK, Michal. Bankovnictví. Nové aspekty ochrany eura proti padělání

[online]. Publikováno 20. dubna 2004 [cit. 30. května 2012]. Dostupné z WWW: [21]

HRDINOVÁ, Veronika. Penězokazecká aféra dr. Meszárose [online]. [cit. 30. května

2012]. Dostupné z WWW:

73

[22]

Policie ČR. Národní ústředna Interpolu [online]. [cit. 9. června 2012]. Dostupné

z WWW: [23]

INTERPOL. About INTERPOL [online]. [cit. 9. června 2013]. Dostupné z WWW:

[24]

Česká národní banka. Bankovky a mince [PDF]. Publikováno 2011. Dostupné

z WWW: <www.cnb.cz> [25]

Česká národní banka. České mince [Animace]. [cit. 12. července 2012]. Dostupné

z WWW: www.cnb.cz;<www.cnb.cz/cs/platidla/mince/animace/CNB_Mince_v01.swf> [26]

JEREMY. Jak naše padesátikorunová mince získala ocenění COTY [online].

Publikováno 23. května 2009 [cit. 12. července 2012]. Dostupné z WWW:
Česká národní banka. České bankovky [Animace]. [cit. 12. července 2012]. Dostupné

z WWW: <www.cnb.cz>; <www.cnb.cz/cs/platidla/bankovky/animace/CNB_Bankovky_v01.swf> [28]

Evropská centrální banka. Eurobankovky a mince [animace]. [cit. 2. srpna 2012].


Evropská centrální banka. Příručka pro školitele. Ochranné prvky eurobankovek

a mincí [PDF]. Dostupné z WWW: <www.ecb.eu > [30]

Evropská centrální banka. Ochranné prvky eurobankovek [animace]. [cit. 2. srpna


Evropská centrální banka. Krátký přehled. Ochranné prvky eurobankovek [PDF].

Dostupné z WWW: <www.ecb.eu > [32]

United States Mint. Circulating Coins [online]. [cit. 15. října 2012]. Dostupné

z WWW: [33]

U.S. Currency. Know Your Money [animace]. [cit. 15. října 2012]. Dostupné z WWW:

[34]

U.S. Currency. Redesigned Currency [online]. [cit. 15. října 2012]. Dostupné

z WWW: 74

[35]

Bureau of Engraving and Printing. Large Denominations [online]. [cit. 10. listopadu


NAYLOR, Brian. Upsated $100 Bills May Be Too Tough To Print [online].

Publikováno 7. prosince 2010 [cit. 10. listopadu 2012]. Dostupné z WWW: [37]

ČT24. Kanadská banka čelí kritice, na nových bankovkách je špatný list javoru

[online]. Publikováno 20. ledna 2013 [cit. 1. února 2013]. Dostupné z WWW: [38]

KALABIS, Zbyněk. Skutečné příběhy: Jak se padělají peníze? [online]. Publikováno

20. ledna 2012 [cit. 9. ledna 2013]. Dostupné z WWW: [39]

Úpravy bankovek [online]. [cit. 9. ledna 2013]. Dostupné z WWW:

[40]

ČESKO. Zákon č. 136 ze dne 27. dubna 2011 o oběhu bankovek a mincí a o změně

zákona č. 6/1993 Sb. In: Sbírka zákonů České republiky. s. 1319-1320. [41]

Česká národní banka. Návod pro řešení životní situace - padělané peníze [online].

[cit. 9. ledna 2013]. Dostupné z WWW: [42]

ČESKO. Vyhláška č. 274 ze dne 5. září 2011, o provedení některých ustanovení

zákona o oběhu bankovek a mincí. In: Sbírka zákonů České republiky. s. 3360-3361. [43]

ŘEŢÁBEK, Pavel. Padělky 2011. Padělané a pozměněné bankovky a mince za území

ČR [PDF]. Publikováno 27. února 2012. Dostupné z WWW: www.cnb.cz [44]

Česká národní banka. Zadržené padělky v roce 2012 [online]. [cit. 10. ledna 2013].


Evropská centrální banka. Výroční zpráva 2011 [PDF]. Publikováno duben 2012.

Dostupné z WWW: <www.ecb.eu>

75

[46]

Evropská centrální banka. The "Europa" series of banknotes [online]. [cit. 17. ledna


Česká národní banka. Běžně poškozené bankovky, nestandardně poškozené bankovky

a bankovky opotřebené oběhem [online]. [cit. 1. února 2013]. Dostupné z WWW: [48]

Česká národní banka. Návod pro řešení životní situace - výměna poškozených peněz

[online]. [cit. 1. února 2013]. Dostupné z WWW: [49]

Česká národní banka. Bankovka, které chybí část nebo části okraje [online]. [cit. 1.

února 2013]. Dostupné z WWW: [50]

Policie ČR. Skimming [online]. [cit. 31. ledna 2013]. Dostupné z WWW:

[51]

Euro. Konec peněz? Švédsko možná zruší bankovky a mince [online]. Publikováno

13. dubna 2012 [cit. 31. ledna 2013]. Dostupné z WWW:

76

Seznam tabulek Tabulka č. 1 – Padělané a pozměněné bankovky a mince (2008 - 2011) ………………... 58 Tabulka č. 2 – Počty zadrţených padělků dle stupně nebezpečnosti (2005 - 2011) ……... 59 Tabulka č. 3 – Procentuální vyjádření zadrţených padělků dle stupně nebezpečnosti (2005 – 2011) …………………………………………………………………………….. 60 Tabulka č. 4 – Počty kusů padělků u jednotlivých nominálních hodnot (2005 – 2011) …. 60 Tabulka č. 5 – Procentuální vyjádření padělků u jednotlivých nominálních hodnot (2005 - 2011) ……………………………………………………………………………... 61 Tabulka č. 6 – Počet bankovek v oběhu a počet padělků (2005 - 2011) ………………… 61 Tabulka č. 7 – Padělané a pozměněné bankovky a mince (2008 – 2011) ……………….. 62 Tabulka č. 8 – Počty kusů zadrţených peněz a jejich hodnota v Kč (2005 - 2011) ……... 63 Tabulka č. 9 – Počet eurobankovek v oběhu a počet padělků (2005 - 2011) ……………. 64 Tabulka č. 10 – Počty kusů zadrţených peněz a jejich hodnota v Kč (2005 - 2011) ……. 64

Seznam grafů Graf č. 1 – Padělaná a pozměněná platidla zadrţená v letech 2000 – 2011 (zahraniční/české) …………………………………………………………………………..57 Graf č. 2 – Padělaná a pozměněná platidla zadrţená v letech 2000 – 2011 (oběh/policie)

………………………………………………………………………………57

77

Seznam obrázků Obrázek č. 1 - Vodoznak .......................................................................................................... 14 Obrázek č. 2 – Okénkový prouţek ........................................................................................... 15 Obrázek č. 3 – Barevné vlákno................................................................................................. 15 Obrázek č. 4 – Soutisková značka ............................................................................................ 16 Obrázek č. 5 – Skrytý obrazec .................................................................................................. 16 Obrázek č. 6 – Proměnlivá barva.............................................................................................. 16 Obrázek č. 7 - Mikrotext........................................................................................................... 17 Obrázek č. 8 – Iridiscentní pruh ............................................................................................... 17 Obrázek č. 9 – Záření pod UV světlem .................................................................................... 18 Obrázek č. 10 – 1 Kč ................................................................................................................ 27 Obrázek č. 11 – 2 Kč ................................................................................................................ 27 Obrázek č. 12 – 5 Kč ................................................................................................................ 28 Obrázek č. 13 – 10 Kč .............................................................................................................. 28 Obrázek č. 14 – 20 Kč .............................................................................................................. 29 Obrázek č. 15 – 50 Kč .............................................................................................................. 29 Obrázek č. 16 – 100 Kč ............................................................................................................ 30 Obrázek č. 17 – 200 Kč ............................................................................................................ 31 Obrázek č. 18 – 500 Kč ............................................................................................................ 32 Obrázek č. 19 – 1 000 Kč ......................................................................................................... 33 Obrázek č. 20 – 2 000 Kč ......................................................................................................... 33 Obrázek č. 21 – 5 000 Kč ......................................................................................................... 34 Obrázek č. 22 – 1 eurocent ....................................................................................................... 35 Obrázek č. 23 – 2 eurocenty ..................................................................................................... 35 Obrázek č. 24 – 5 eurocentů ..................................................................................................... 36 Obrázek č. 25 – 10 eurocentů ................................................................................................... 36 Obrázek č. 26 – 20 eurocentů ................................................................................................... 36 78

Obrázek č. 27 – 50 eurocentů ................................................................................................... 36 Obrázek č. 28 – 1€ .................................................................................................................... 37 Obrázek č. 29 – 2€ .................................................................................................................... 37 Obrázek č. 30 – 5 € ................................................................................................................... 39 Obrázek č. 31 – 10 € ................................................................................................................. 39 Obrázek č. 32 – 20 € ................................................................................................................. 40 Obrázek č. 33 – 50 € ................................................................................................................. 41 Obrázek č. 34 – 100 € ............................................................................................................... 41 Obrázek č. 35 – 200 € ............................................................................................................... 42 Obrázek č. 36 – 500 € ............................................................................................................... 43 Obrázek č. 37 – 1 cent .............................................................................................................. 44 Obrázek č. 38 – 5 centů ............................................................................................................ 44 Obrázek č. 39 – 10 centů .......................................................................................................... 45 Obrázek č. 40 – 25 centů .......................................................................................................... 45 Obrázek č. 41 – 50 centů .......................................................................................................... 45 Obrázek č. 42 – mince 1 $ ........................................................................................................ 46 Obrázek č. 43 – 1 $ ................................................................................................................... 47 Obrázek č. 44 – 2 $ ................................................................................................................... 47 Obrázek č. 45 – 5 $ ................................................................................................................... 49 Obrázek č. 46 – 10 $ ................................................................................................................. 50 Obrázek č. 47 – 20 $ ................................................................................................................. 51 Obrázek č. 48 – 50 $ ................................................................................................................. 51 Obrázek č. 49 – 100 $ ............................................................................................................... 52

79

Seznam příloh Příloha č. 1 – Váţení zlatých krouţků v Egyptě, 14. st. př. n. l. Příloha č. 2 – To Counterfeit is Death (padělání je smrt), pensylvánské papírové platidlo z 18. století Příloha č. 3 – Schéma ofsetového tisku Příloha č. 4 – Kanadské polymerové bankovky Příloha č. 5 – Porovnání javorových listů Příloha č. 6 – Pozměněné bankovky Příloha č. 7 – Národní strany euromincí Příloha č. 8 – Nová série eurobankovek - €5 Příloha č. 9 – Staré a nové bankovky USD

80

Příloha č. 1 Váţení zlatých krouţků v Egyptě, 14. st. př. n. l.

Zdroj: P-numismatika. Historie peněz [online]. Dostupné z WWW:

1

Příloha č. 2 To Counterfeit is Death (padělání je smrt), pensylvánské papírové platidlo z 18. století

Zdroj: Wikipedia. Counterfeit Money [online]. Dostupné z WWW:

1

Příloha č. 3 Schéma ofsetového tisku

Zdroj: Wikipedie. Ofset [online]. Dostupné z WWW:

1

Příloha č. 4 Kanadské polymerové bankovky

Zdroj: Bank of Canada. Polymer Series [online]. Dostupné z WWW:

1

Příloha č. 5 Porovnání javorových listů

Zdroj: ČT24. Kanadská banka čelí kritice, na nových bankovkách je špatný list javoru [online]. Publikováno 20. ledna 2013. Dostupné z WWW:

Vlevo evropský javor mléč, vpravo kanadský javor cukrový.

1

Příloha č. 6 Pozměněné bankovky Změna hodnotového čísla

Změna měny (CZK na EUR)

Shapirův řez

Zdroje: Úpravy bankovek [online]. Dostupné z WWW: ŘEŢÁBEK, Pavel. Padělky 2011. Padělané a pozměněné bankovky a mince za území ČR [PDF]. Publikováno 27. února 2012. Dostupné z WWW: www.cnb.cz

1

Příloha č. 7 Národní strany euromincí

1

Zdroj: Wikipedia. Euro coins [online]. Dostupné z WWW:

2

Příloha č. 8 Nová série eurobankovek - €5

Zdroj: Evropská centrální banka. The "Europa" series

1

of

banknotes

[online].

Dostupné

z WWW:

Příloha č. 9 Staré a nové bankovky USD

Zdroj: Wikipedia. Federal Reserve Note [online]. Dostupné z WWW:

1

Bankovky a mince padělání peněz, ochranné prvky

Recommend Documents