BAKALÁŘSKÁ PRÁCE. Opce a jejich využití. Options and their use. Jakub Mikšík

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Opce a jejich využití Options and their use

Jakub Mikšík

Uni c or n Col l e ge © 2 010 Uni c or n Col l e ge, V Ka ps l o v ně 27 6 7/2 , Pr aha 3, 130 0 0 Ná ze v pr ác e v ČJ : Ná ze v pr ác e v AJ :

O pc e a j ej i c h v yu ži t í O pt ion s and th eir us e

Aut or :

J ak ub M ik š ík

Ak ad em ic k ý r ok :

200 9/ 20 1 0

Kon tak t:

E- m ail: Mik s ik .J ak ub @s e zn am .c z T el. : +4 20 739 087 0 32

Bakalářská práce Opce a jejich využití Options and their use

▪3▪


1.

ABSTRAKT

Bakalářská práce má za úkol vysvětlit a seznámit se s problematiku opcí. Práce je určena pro čtenáře, kteří se s opcemi ještě nikdy nesetkali a jejich znalosti jsou nulové, nebo mají jen minimální znalosti. Na začátku bakalářské práce se podíváme do historie opcí a následně si charakterizujeme samostatný pojem opce. Po vysvětlení si opce podrobněji rozdělíme podle možnosti uplatnění opčního práva, dále podle vztahu podkladového aktiva vůči realizační ceně a nakonec na čtyři druhy podle opčních pozic. U každého rozdělení opcí si podrobně vysvětlíme jejich principy. Zde už by se čtenář měl orientovat v samostatném pojmu opce a měl by chápat základní rozdělení opcí a jakou opci použít, aby dosáhl daného nákupu, nebo prodeje podkladového aktiva. Po zvládnutí základů přejdeme k parametrům opcí a k opčním údajům. Jednotlivá kritéria opcí i opční údaje jsou pro nás nesmírně důležitá a je nezbytně nutné, abychom tuto problematiku dobře zvládli. Při chybování u parametrů opcí se nám může stát, že danou opci nakoupíme, nebo prodáme za jinou cenu než za kterou jsme chtěli nakoupit, případně prodat. Naopak u špatného přečtení opčních údajů může dojít k zakoupení, nebo prodání opce s jiným datem expirace což pro nás může mít i fatální následky. Nyní už můžeme přistoupit k jednoduchým opčním obchodům a podívat se na jednotlivé faktory ovlivňující hodnotu opce. K těmto faktorům patří i řecká písmenka ukazující jak bude cena dané opce reagovat. K opcím už nám zbývá pouze jednotlivé opční příkazy bez kterých se neobejdeme při zadávání jednotlivých obchodů. Musíme si ale uvědomit, že po získání zkušeností nebudeme ve většině času jen v jednom obchodě. Budeme mít otevřeno více opčních pozic díky kterým budeme používat různé opční strategie. Z důvodů zjednodušení identifikace rizika, u těchto strategií, používám risk grafy, které si také vysvětlíme. Závěrem se podíváme na speciální a nepříliš standardní druhy opcí. Čtenář by měl po přečtení bakalářské práce rozumět opcím a být schopen s opcemi začít obchodovat.

Opce, dělení opcí, opční pozice, opční údaje, parametry opcí, Řecká písmena, obchodování opcí, risk grafy

▪4▪


2.

ABSTRACT

The work has the task of explaining and become familiar with the issue of options. Work is intended for readers with options never met and their knowledge is zero, or have only minimal knowledge. At the beginning of the thesis will look into the history option and subsequently characterize the notion o a separate option. After explaining the options further split according to the scope for preferential subscription right in accordance with the underlying relationship to the exercise price and then into four types according to repurchase positions. For each distribution option you explain in detail its principles. Here you would have the reader understand the concept of a separate option, and should understand the basic distribution options and how to use the option to achieve the purchase or sale of the underlying asset. After mastering the basics we move on to options and warrants parameters data. Various criteria and options data are extremely important for us and it is vital that we managed this issue well. When mistakes in the parameters option, we can state that the option to buy or sell at different price than we wanted to buy or sell. In contrast, poor reading of the data warrants may purchase or sell options with different expiration date for which we can have fatal consequences. Now we can proceed with a simple optional shops and look at various factors affecting the value respond. The options we have left only the option of individual commands which can not do without the award of individual shops. We have to realize that after gaining experience in most of the time not just in one store. We will have a more open option positions through which we will use various option strategies. For simplicity, the identification of risk in these strategies, using risk charts, which can also be explained. Finally, looking at a very speial types of standard options. The reader should read the thesis to understand the options and be able to start trading options.

Options, partitioning options, option positions, the optional data, parameters option, Greek letters, options trading, risk charts

▪5▪


3.

PROHLÁŠENÍ

Prohlašuji, že svou bakalářskou práci na téma Opce a jejich využití jsem vypracoval samostatně pod vedením vedoucího bakalářské práce a s použitím odborné literatury a dalších informačních zdrojů, které jsou v práci citovány a jsou též uvedeny v seznamu literatury a použitých zdrojů. Jako autor uvedené bakalářské práce dále prohlašuji, že v souvislosti s vytvořením této bakalářské práce jsem neporušil autorská práva třetích osob, zejména jsem nezasáhl nedovoleným způsobem do cizích autorských práv osobnostních a jsem si plně vědom následků porušení ustanovení § 11 a následujících autorského zákona č. 121/2000 Sb.

V Praze dne 4.4.2010

Jakub Mikšík

▪6▪


4.

PODĚKOVÁNÍ

Chtěl bych poděkovat vedoucímu mé bakalářské práce Petru Hájkovi za účinnou metodickou, pedagogickou a odbornou pomoc. Veškerý čas, který mi věnoval, či cenné rady a předání mnohých zkušeností při zpracování mé bakalářské práce.

▪7▪


5.

OBSAH

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

Zadání............................................................................................................................................3 Abstrakt..........................................................................................................................................4 Abstract..........................................................................................................................................5 Prohlášení.....................................................................................................................................6 Poděkování...................................................................................................................................7 Obsah.............................................................................................................................................8 Úvod.............................................................................................................................................10 7.1 Pojmy...................................................................................................................................10 7.2 Historie................................................................................................................................11 7.3 Co jsou opce.......................................................................................................................11 7.4 Vypisování opcí..................................................................................................................12 8. Rozdělení opcí............................................................................................................................14 8.1 Podrobnější dělení opcí....................................................................................................14 8.1.1 Long call opce – nákup long opce...............................................................................14 8.1.2 Short call opce – prodej long opce.............................................................................15 8.1.3 Long put opce – nákup short opce..............................................................................16 8.1.4 Short put opce – prodej short opce.............................................................................17 8.2 Rozdělení opcí podle vztahu podkladového aktiva k ceně........................................18 8.2.1 ATM – at the money.......................................................................................................18 8.2.2 ITM – in the money........................................................................................................19 8.2.3 OTM – out of the money...............................................................................................19 8.3 Parametry opcí...................................................................................................................20 8.3.1 View by expiration..........................................................................................................21 8.3.2 Opční údaje.....................................................................................................................22 8.3.3 Jednoduché opční obchody..........................................................................................24 9. Cena opce...................................................................................................................................25 9.1 Složky opční prémie..........................................................................................................25 9.1.1 Vnitřní hodnota opce.....................................................................................................25 9.1.2 Časová hodnota opce....................................................................................................25 9.2 Cena podkladového aktiva...............................................................................................26 9.3 Strike price..........................................................................................................................27 9.4 Úrokové sazby....................................................................................................................27 9.5 Volatilita podkladového aktiva.........................................................................................27 9.6 Čas zbývající do expirace................................................................................................28 10. Volatilita.....................................................................................................................................29 10.1 Měření volatility...............................................................................................................29 10.1.1 Historická volatilita......................................................................................................29 10.1.2 Předpokládaná (implied) volatilita.............................................................................30 10.1.3 Odhadovaná (očekávaná) volatilita..........................................................................30 10.2 Využití volatility a ceny opce v obchodován...............................................................30 11. Řecká písmena........................................................................................................................32 11.1 Delta ∆ (rychlost)...........................................................................................................32 11.2 Gamma Γ (zrychlení)......................................................................................................34 11.3 Theta Θ (časový rozpad: time – decay)......................................................................35 11.4 Vega K (historická volatilita).........................................................................................35 11.5 Rho P (úrokové sazby)...................................................................................................36 12. Obchodování opcí....................................................................................................................37 12.1 Buy to open......................................................................................................................37 12.2 Sell to close......................................................................................................................37 12.3 Sell to open......................................................................................................................37 12.4 Buy to close......................................................................................................................37

▪8▪


12.5 Ostatní příkazy.................................................................................................................37 12.5.1 Časové limity................................................................................................................39 12.5.2 Denní objednávky........................................................................................................39 13. Risk grafy..................................................................................................................................40 14. další druhy opcí........................................................................................................................42 14.1 Asijské opce.....................................................................................................................42 14.2 Bariérové opce.................................................................................................................42 14.3 Bermudské opce..............................................................................................................45 14.4 Binární opce.....................................................................................................................45 15. Závěr..........................................................................................................................................47

▪9▪


6.

ÚVOD

„Opce je právem považována za královský nástroj v tradingu.“ Ludvík Turek, M.A.A.1

Já osobně s názorem pana Ludvíka souhlasím. Opce považuji za něco kouzelného. Z tohoto důvodu jsem se rozhodl vzít si je do své bakalářské práce. Cílem mé práce bude seznámit čtenáře s problematikou opcí a vše jim postupně a natolik vysvětlit, že budou po přečtení mé bakalářské práce schopni začít obchodovat s opcemi.Pro zkušenější obchodníky by má práce měla sloužit jako určitý návod, nebo příručka k nahlédnutí, když si budou v něčem nejistit a budou se potřebovat ujistit, nebo poradit v konkrétních věcech. Věřím, že má práce bude pro všechny, co chtějí začít s tímto magickým nástrojem pracovat, užitečná a zodpoví všechny otázky k tomuto tématu.

6.1 ●

Pojmy Call opce: Opce, kterou při případným otevřením na dané ceně otevíráme na dlouhou stranu. V druhém významu se jedná o opci, kterou jsme koupili.

●

Expirace: Doba určená v opci, během které můžeme uplatnit opci a nakoupit či prodat podkladové aktivum, na které je opce vypsána.

●

Exercise: Uplatnění opce a otevření obchodu do konkrétní pozice určené v opci.

●

Long (dlouhá) pozice: Spekulujeme na růst.

●

Opční prémie: Částka, kterou zaplatíme při koupi opce, nebo dostaneme při prodeji opce.

●

Podkladové aktivum: Instrument, od kterého se odvíjí cena opce. Podkladovým aktivem mohou být akcie, komodity, měny a další.

●

Put opce: Opce, kterou při případném otevření na dané ceně, otevíráme na krátkou stranu. V druhém významu se jedná o opci, kterou jsme prodali.

●

Short (krátká) pozice: Spekulujeme na pokles.

●

Strike (strike price): Také se říká realizační cena. Jedná se o cenu, definovanou v opci, za kterou nakoupíme, nebo prodáme podkladové aktivum při případném uplatnění opce.

1

http://www.czechwealth.cz/opce/skola-zakladu/

▪ 10 ▪


6.2

Historie

Nejstarší zmínky můžeme nalézt v Chammurabiho Kodexu, které svědčí o obchodování na způsob opcí už v roce cca. 1 800 př. n. l. V Babylónu. Přesto je za zakladatele opcí považován spíše řecký filosof Thales z Milétu (cca. 624 – 548 př. n. l. ), který kupoval opce na olivy. Další prameny o opčním obchodování pocházejí až ze 16. století z Holandska, kdy v době tzv. Tulipománie v roce 1936 používali pěstitelé tulipánových cibulí put opce k zajištění ztráty, zatímco obchodníci používali call opce k pojištění zisku. Trh v této době ještě nebyl regulován a neexistoval ani systém zúčtování obchodů. Proto v Holandsku nastala situace, kdy po stálém růstu ceny tulipánových cibulí nebyli spekulanti schopni plnit své závazky plynoucí z opcí. Situace byla neudržitelná a cena tulipánových cibulí se najednou hluboko propadla. Holandské zemědělství se tehdy ocitlo téměř před zánikem. Po hospodářské krizi v roce 1929 se začali opce používat jako moderní finanční nástroj. Samotné obchodování probíhalo způsobem, kdy dealer nabídku call a put opcí inzeroval v odborném tisku. Obchodník, který měl o některou z opcí zájem se s dealerem domlouval telefonicky. Opce tenkrát nebyly standardizované a expirovali v den, který byl určen jako počet dní od data transakce. V roce 1973 byla otevřena první opční burza Chicago Board Options Exchange (CBOE)2. Díky otevření opční burzy byly opce standardizovány, na čemž se podílela i organizace Option Clearing Corporation (OCC) založená ve stejném roce. OCC začala vypořádávat obchody mezi kupujícími a prodávajícími. Obchodování se stalo snazší a přehlednější. Byly určené opční cykly, rozmezí striků – tedy po kolika bodech budou striky odstupňovány a od jaké ceny budou začínat. Ze začátku byly obchodovány pouze call opce s 16 podkladovými aktivy. První den bylo zobchodováno 911 kontraktů3. Dnes se denně v Chicagu obchoduje necelých 4 miliony kontraktů. Zajímavostí je také to, že v Chicagu je nejvíce počítačových monitorů pod jednou střechou na celém světě. Celkový počet monitorů je 4 500. Tolik monitorů není ani v NASA. Od roku 1983 začala CBOE nabízet opční obchodování akciových indexů. První byl index OEX (S&P 100 Index) a později SPX ( S&P 500). Opce se stávaly stále více populárnějšími investičními nástroji a to si uvědomili i ostatní burzy. Proto opce začali nabízet i American Stock, Exchange, Philadelphia, Stock Exchange, New York Stock Exchange a další. V dnešní době se opce obchodují na více než 50 světových burzách. Každá burza si ustanovila dozorčí orgány. Na dodržování pravidel obchodování dohlíží federální komise pro cenné papíry SEC.

6.3

Co jsou opce

Opce jsou tzv. deriváty, to znamená, že jejich hodnota se odvozuje podle podkladového aktiva. Podkladovým aktivem mohou být například akcie, akciové indexy, futures kontrakty, měnové páry, komodity a další. Definice4 říká, že opce je právo koupit nebo prodat předem dané podkladové aktivum za předem danou cenu a k předem určenému datu. Za každou opci musíme zaplatit předem určenou částku. Hlavní rozdíl opce proti CFD (contract for difference) nebo jiným finančním derivátům (futures, forward, atd.) je ten, že opce nám dává pouze právo. 2

Chicago Board of Options Exchange – CBOE

3

http://zpravy.kurzy.cz/209785-opce-vhodny-obchodni-nastroj-pro-investory-i-obchodniky/

4

http://www.finance.cz/zpravy/finance/220675-opce-specificky-druh-derivatu/

▪ 11 ▪


To znamená, že opci můžeme, nebo nemusíme uplatnit (u CFD a finančních derivátů je daná povinnost ke splnění).

Pro lepší pochopení se podívejme na příklad z Los Angeles, kde žije několik tisíc scénáristů píšící tisíce scénářů ročně. Některé z nich jsou natolik dobré, že po nich šáhnou Hollywoodská studia, která jsou ale schopna natočit pouze několik filmů ročně. Proto mnoho dobrých scénářů musí na své natočení počkat. Každé studio chce daný scénář pro sebe, ale nemohou si dovolit je všechna koupit, protože by se vystavili velikému riziku, že než dojde k natočení filmu tak vyjde daný film z módy. Může se také stát, že daný scénář je dobrý, ale jeho děj není momentálně v módě a je opět riziko ho kupovat a čekat zda se tato móda vrátí zpět. Proto i Hollywoodská studia používájí na nákup scénářů opce a to následujícím způsobem. Studio Paramount má možnost koupit zajímavý scénář na romantickou komedii, která ale bohužel není v módě. Analytici ovšem zjistí, že by se během roku měli vrátit zpět do módy a tím pádem by i cena samotného scénáře šla nahoru. Proto se studio Paramount rozhodne, že nekoupí scénář, ale koupí pouze opci k danému scénáři na 2 roky (expirace). Studio Paramount si tedy koupí na 2 roky právo, že během těchto 2 let bude jediné, které smí koupit daný scénář (podkladové aktivum). Během této doby nesmí majitel scénáře prodat scénář někomu jinému. Studio Paramount si v opci ale pojistí i cenu scénáře. Studio Paramount se se scénáristou například dohodne, že pokud v dané době odkoupí scénář, bude to za částku 500 tisíc USD (strike). Za rok se mohou romantické komedie doopravdy dostat do módy a daný scénář může mít hodnotu 1 milión USD. Až ale studio Paramount využije opci, tak daný scénář koupí stále za 500 tisíc USD (exercise). Za takovou opci zaplatí studio scénáristovi částku 10 tisíc USD (opční prémie). Taková dohoda je výhodná pro obě strany. Studio Paramount sníží riziko tím, že nekoupí scénář za 500 tisíc USD, ale koupí pouze práva na něj za 10 tisíc USD. Scénárista dostal hned 10 tisíc USD a práva mu na 100% patří. Pokud studio Paramount využije opci, tak dostane dalších 500 tisíc USD. Pokud opci vyprší její platnost (vyexpiruje) – v našem případě 2 roky – tak se může pokusit prodat scénář jiné společnosti. Těch 10 tisíc USD mu ale už nikdo nevezme.

Studio Paramount může také opci prodat. Obdrží za ni opční prémium na které se obě strany domluví a práva na scénář bude vlastnit jiná společnost. Podmínky v opci se ale změnit nemohou.

6.4

Vypisování opcí

Na příkladu jsme si ukázali, jak funguje obchodování opcí z pohledu kupujícího. Musíme si ale také uvědomit, že aby obchodníci mohli opce kupovat, tak opce musí někdo vypisovat. Takovému člověku se říká vypisovatel. Opce dává kupujícímu určitá práva a vypisovateli určité povinnosti. Pokud například vypíšeme call opci na komoditu XYZ na strike 430 a obchodník se rozhodne otevřít pozici, když je na trh na 480, tak my máme povinnost mu ji otevřít stále na 430. Uděláme to tak, že si otevřeme short pozici – abychom půjčenou komoditu ze short obchodu poskytli majiteli námi vypsané call opce. Hned po otevření pozice je obchodník v zisku 50 bodů a my jako vypisovatelé jsme ve ztrátě 50 bodů a nemůžeme s tím nic udělat, protože je naše povinnost dodržet opci.

▪ 12 ▪


Opci může vypsat kdokoliv z nás. Za každou opci, kterou vypíšeme a prodáme, utržíme opční prémii. V podstatě nám stačí tedy jen vypisovat opce, za které budeme dostávat premium. Za takto získané peníze máme ale povinnosti. Vypisování opcí svým mechanismem připomíná fungování pojišťoven. Každá pojišťovna neustále dostává peníze. Za tyto peníze nabízí pojištění. Pokud splníme určité podmínky, tak má pojišťovna povinnost nám určité množství peněz zaplatit zpět. V opcích je to podobné. Obchodníci nekupují opce jen ke spekulaci, ale používají opce k různým zajištěním a to i k zajištění při spekulacích na trhu. Dle dostupných informací

5

můžeme říci, že 70 – 80% opcí vyexpiruje, tedy že se stanou

bezcenné. Tudíž budeme mít peníze z prodeje opcí a už nikdy nebudeme muset uplatnit naše povinnosti.

5

http://valueakcie.xf.cz/?page_id=1853

http://www.financnik.cz/komodity/fin_home/opce-nakup-5.html

▪ 13 ▪


7.

ROZDĚLENÍ OPCÍ

Opce rozdělujeme na americké a evropské. U opcí amerických může vlastník opce uplatnit své právo kdykoliv v průběhu života opce (výhodné pro obchodníky). U opcí evropských lze toto právo uplatnit pouze v den splastnosti opce (výhodné pro vypisovatele). Názvy těchto opcí ale nemají žádný význam – co se týče lokální působnosti, protože na obou kontinentech se obchodují současně oba druhy. Dále opce můžeme rozdělit podle způsobu obchodování a to na obchodování prostřednictvím opčních burz, nebo na obchodování mimoburzovně6 (tzv. OTC trhy – over the counter). Mimoburzovní

obchodování

používají

především

banky,

protože

zde

opce

nepodléhají

standardizaci a banky je tedy mohou mít ušité na míru podle individuálních přání svých klientů, nebo k zajištění proti úrokovým či měnovým rizikům, nebo rizikům spojených s vývojem kurzů akcií. Dále máme dva typy opcí. Call opce (kupní opce) a put opce (prodejní opce). Tyto opce dále rozdělujeme na ATM (at the money – na penězích), ITM (in the money) a OTM (out of the money – mimo peníze)

7.1

Podrobnější dělení opcí

Vypisovatel (prodávající) je v short (krátké) pozici a obchodník je v long (dlouhé) pozici. Celkem tedy máme 4 základní opční pozice. Call opce na long a short pozici. Potom máme put opce na long a short pozici. Každá opce je jiná a proto si je nyní jednotlivě vysvětlíme.

7.1.1

Long call opce – nákup long opce

Nákupem této opce máme právo koupit určité množství podkladového aktiva za předem danou cenu (strike), tedy spekulujeme na růst ceny podkladového aktiva. Za nákup opce zaplatíme opční prémii – která je pro nás největší možná ztráta. Zisk závisí na růstu ceny podkladového aktiva a může být teoreticky neomezený, protože cena podkladového aktiva může vyrůst na neomeznou hodnotu. Bod zvratu se nachází na strike ceně ke které přičteme zaplacenou opční prémii. Pokud koupíme opci se strike 180 za opční prémii 10 a v době expirace je hodnota podkladového aktiva 260 realizujeme zisk ve výši 70 bodů (260-190=70). Pokud cena podkladového aktiva bude v době expirace 150, opci nevyužijeme a realizujeme ztrátu 10 bodů (opční prémium) místo ztráty 40 bodů (150-190=-40) při uplatnění opce.

6

http://www.financnik.cz/komodity/fin_home/burzovni-a-mimoburzovni-brokeri.html

▪ 14 ▪


Obrázek 1: Long call opce

Zdroj 1: Autor

7.1.2

Short call opce – prodej long opce

Tato pozice je protikladem long call opce. Spekulujeme tedy na pokles, nebo stagnaci ceny podkladového aktiva. Jedná se tedy o prodej kupní opce, kdy vypisovatel získá od obchodníka opční prémii, ale zároveň se tím zaváže, že obchodníkovi prodá, za dohodnutou cenu, dané množství podkladového aktiva, pokud obchodník opci využije.V ideálním případě je cena podkladového aktiva pod sjednanou realizační cenou v den expirace. V takovém případě opce vyprší jako bezcenná a my realizujeme zisk ve výši opční prémie. Pokud je v době expirace cena podkladového aktiva mezi strike a bodem zvratu realizujeme omezený zisk – část opční prémie půjde na pokrytí ztráty. Ztrátu realizujeme za předpokladu, že cena podkladového aktiva je vyšší než je bod zvratu. Ztráta může být teoreticky neomezená, protože hodnota podkladového aktiva může vyrůst na neomezenou hodnotu. Pokud prodáme opci se strike 180, obdržíme opční prémii 10. Zisk 10 bodů realizujeme, pokud cena podkladového aktiva bude v době expirace pod nebo na úrovni 180. Pokud cena podkladového aktiva bude mezi strikem a bodem zvratu obdržíme částečný zisk – část opční prémie použijeme na pokrytí ztráty. Pokud se cena podkladového aktiva dostane nad bod zvratu realizujeme ztrátu. Například u ceny podkladového aktiva na 260 realizujeme ztrátu 70 bodů (190260=70)

▪ 15 ▪


Obrázek 2: Short call opce

Zdroj 2: Autor

7.1.3

Long put opce – nákup short opce

Nákupem této opce máme právo prodat určité množství podkladového aktiva za předem danou cenu (strike), tedy spekulujeme na pokles ceny podkladového aktiva. Za nákup opce zaplatíme opční prémii – které je pro nás největší možnou ztrátou. Zisk závisí na poklesu ceny podkladového aktiva a může být teoreticky neomezený. Zisk získáme po překonání bodu zvratu, který spočítáme jako hodnotu strike ceny od které odečteme hodnotu opční prémie. Obrázek 3: Long put opce

Zdroj 3: Autor

▪ 16 ▪


Pokud koupíme opci se strike 180 za opční prémii 10 a v době expirace je hodnota podkladového aktiva 110 realizujeme tak zisk ve výši 60 bodů (180-120=60). Pokud cena podkladového aktiva bude v době expirace 260, opci nevyužijeme a realizujeme ztrátu 10 bodů (zaplacená opční prémie) místo ztráty 90 bodů při uplatnění opce (180-270=90).

7.1.4

Short put opce – prodej short opce

Tato pozice je protikladem long put opce. Spekulujeme na růst nebo stagnaci ceny podkladového aktiva. Jedná se tedy o prodej short opce, kdy vypisovatel získá od obchodníka opční prémii ale zároveň se tím zaváže, že od obchodníka nakoupí za dohodnutou cenu dané množství podkladového aktiva, pokud obchodník uplatní opci. V ideálním případě je cena podkladového aktiva nad sjednanou realizační cenou v den expirace. V takovém případě opce vyprší jako bezcenná a my realizujeme zisk ve výši opční prémie. Pokud je v době expirace cena podkladového aktiva nižší než je bod zvratu, tak realizujeme ztrátu, která může být teoreticky neomezená. Pokud cena podkladového aktiva bude v době expirace mezi bodem zvratu a strikem, tak z části opční prémie musíme zaplatit ztrátu a tudíš získáme jen část z celkového zisku.

Obrázek 4: Short put opce

Zdroj 4: Autor

Pokud prodáme opci se strike 180, obdržíme opční prémium 10. Zisk 10 bodů realizujeme, pokud cena podkladového aktiva bude v době expirace nad, nebo na úrovni 180. Pokud cena podkladového aktiva v době expirace bude 120, realizujeme ztrátu ve výši 50 bodů (120-180+10=50).

▪ 17 ▪


Obrázek 5: Přehled opcí

Zdroj 5: http://www.finance.cz/zpravy/finance/220675-opce-specificky-druh-derivatu/, vlastní úprava

7.2 Rozdělení opcí podle vztahu podkladového aktiva k ceně Všechny opce rozdělujeme podle vztahu podkladového aktiva vůči realizační ceně (strike) na opce ATM (at the money – na penězích), ITM (in the money – v penězích) a OTM (out of the money – mimo peníze).

7.2.1

ATM – at the money Obrázek 6: ATM opce

Zdroj 6: Autor

▪ 18 ▪


7.2.2

ITM – in the money Obrázek 7: ITM opce

Zdroj 7: Autor

7.2.3

OTM – out of the money Obrázek 8: OTM opce

Zdroj 8: Autor

▪ 19 ▪


7.3

Parametry opcí

Vysvětlíme si ostatní pojmy podle následující tabulky: Obrázek 9: Parametry opcí

Zdroj 9: www.penize.cz

Úplně nahoře vidíme View by expiration. Jedná se o jednotlivé expirace opčních kontraktů. Více si k tomuto tématu řekneme dále kvůli složitosti tohoto problému. Tabulku si můžeme rozdělit na calls opce a puts opce. Calls opce a puts opce nám rozděluje sloupec Strike price. Strike price je realizační cena, tedy cena, na které vlastník opce danou opci otevírá. Máme zde jen jeden sloupce strike price, protože každý strike price platí zároveň jak pro call opci na stejném řádku jako je strike price, tak i pro put opci na daném řádku. Ostatní parametry mají opce rozdílné. V první sloupci Symbol je označena každá opce. O označení opcí si povíme dále. Další sloupec Last nám ukazuje cenu za poslední realizovaný obchod dané opce. Sloupec Change nám ukazuje změnu ceny od close předešlého obchodního dne. Sloupec Bid (cenová nabídka) nám ukazuje nejvyšší cenu, kterou je někdo ochoten zaplatit za danou opci, aby ji koupil. Pokud chcete prodat opci, toto je referenční cena, za kterou budete přibližně prodávat.

▪ 20 ▪


Opakem sloupce Bid je sloupec Ask (cenová poptávka). Sloupec Ask nám ukazuje nejnižší cenu, za kterou je někdo ochoten danou opci prodat. Pokud opci chcete koupit, toto je referenční cena, za kterou budete přibližně nakupovat. Poslední sloupec Open Int. (open interest) zobrazuje celkový počet existujících opčních kontraktů. Pro vytvoření nového kontraktu je potřeba, aby kupující i prodávající otevírali pozici, tedy aby kupující zadal nákupní příkaz „buy to open“ a prodávající zadal prodejní příkaz „sell to open“. V tuhle chvíli se open interest zvýší o jedna. Když kupující, nebo prodávající svou pozici uzavře, tak open interest klesne. Za předpokladu, že jedna strana pozici otevírá a druhá uzavírá tak se open interest nezmění. Open interest také pomáhá určit likviditu dané opce. Při nedostatečné likviditě opce se může stát, že nás překvapí značné cenové výkyvy. Je důležité, abychom si open interest nepletli s volume trade. Volume trade je objem obchodů během obchodního dne. Některé opční programy nabízejí ještě další zobrazení opčních pramenů. Jedná se

o MktPr

(Market Price) kde je cena vypočtena jako vážený průměr Bid, Ask a Last (větší váhu má Bid a Ask ceny). Umožňuje, aby současná cena opce byla uvedena jako jeden údaj. Th.Pr (Theoretical Price) je označován jako „fair value“ (spravedlivá hodnota). K výpočtu se používá opční oceňovací model o kterém si řekneme blíže při vysvětlování ceny opce. % O/U (Percent Over/Undervalued) je procentuální rozdíl mezi tržní a teoretickou cenou. Pokud je číslo kladné, údaj označuje nadhodnocenou opci a naopak záporné číslo ukazuje na podhodnocenou opci. T.Prem (Time Premium) Časová hodnota vypočítaná jako tržní cena mínus vnitřní hodnota opce. Tato hodnota časem klesá a v den expirace se rovná nule. Prb.ITM (Probability of Finishing In-The-Money) ukazuje, jaká je pravděpodobnost, že opce skončí v čase expirace jako in-the-money, tedy jaká je šance, že nám opce umožní nákup akcií za lepší cenu než bude ta tržní.

7.3.1

View by expiration

View by expiration zobrazuje expirace vypršení jednotlivých opčních kontraktů. K dispozici bývají nejméně čtyři různé měsíce. Pokud se obchodují i LEAPS opce (dlouhodobé opce) tak bývá expiračních měsíců i více. V roce 19737 se opční burza rozhodla, že pro standartní opce budou k dispozici pouze čtyři expirační měsíce pro obchodování. Z tohoto důvodu začali být jednotlivé opce přiřazovány

7

http://www.penize.cz/18469-jak-na-opce-opcni-expiracni-cykly

▪ 21 ▪


k jednomu ze tří cyklů – lednový, únorový, březnový. Přiřazení bylo zcela náhodné a nemělo žádnou spojitost s vyhlašováním firemních výsledků a podobných věcí. Pokud opce byla přiřazena do lednového cyklu, byly opce obchodovány pro tučně vyznačené měsíce: Jan Feb Mar Apr May Jun Jul Aug Sep Oct Nov Dec Opce v únorovém cyklu byly obchodovány pro tučně vyznačené měsíce: Jan Feb Mar Apr May Jun Jul Aug Sep Oct Nov Dec Opce přiřazené do březnového cyklu jsou obchodovány pro tučně vyznačené měsíce: Jan Feb Mar Apr May Jun Jul Aug Sep Oct Nov Dec Opce časem získávaly stále více a více na popularitě a proto začali obchodníci a investoři hledat nové možnosti jak obchodovat opce i v krátkodobém horizontu. Proto se v roce 1984 opční burza rozhodla, že bude obchodován současný, následující a potom dva původní měsíce z expiračního cyklu. Podívejme se, jak by vypadal lednový cyklus teď: Jan Feb Mar Apr May Jun Jul Aug Sep Oct Nov Dec Po vypršení lednové expirace se situace změní následujícím způsobem (únorový cyklus): Jan Feb Mar Apr May Jun Jul Aug Sep Oct Nov Dec Po vypršení únorové expirace se situace změní následujícím způsobem (březnový cyklus): Jan Feb Mar Apr May Jun Jul Aug Sep Oct Nov Dec Dostupné měsíce expirace se změní každý třetí pátek v měsíci, kdy se současný hlavní měsíc přestává obchodovat. Následujícím obchodním dnem (pondělí) je nový hlavní měsíc. U některých opcí můžeme vidět více expiračních měsíců. Příčinou jsou LEAPS opce. Leaps opce jsou obchodovány s lednovou expirací maximálně na tři toky (existují výjimky).

7.3.2

Opční údaje

Abychom mohli s opcemi začít obchodovat, je důležité, abychom se v opcích vyznali a uměli v nich číst. Podíváme se prvně na samotný název opce. Jako obchodníci budeme chtít koupit call IBM s expirační lhůtou v květnu. Kontrakt budeme chtít otevřít na ceně 80 USD. Přesný název této nakoupené opce by tedy zněl: CALL IBM MAY 2009, STRIKE 80. Nyní se pojďme podívat na symbol úplně stejné opce. Každý symbol se skládá ze 3 částí. První část symbol akcie, druhá část měsíc vypršení a třetí část realizační cena.

▪ 22 ▪


Písmena k měsíci vypršení a realizační ceně se přiřazují podle následující tabulky: Obrázek 10: Označení realizační ceny a měsíce vypršení

Zdroj 10: www.penize.cz, vlastní úprava

Symbol opce by tedy vypadal IBMEP – IBM symbol akcie, E označení pro květen a P označení pro strike. Pro akcie NASDAQ (akciový trh) se kořen akcie obvykle stahuje na 3 písmena s přídavkem Q. Většinou je symbol opce hodně podobný originálnímu symbolu: Pro 4 kořenový symbol DELL je symbol opce DLQ, pro INTC je symbol opce INQ, pro MSFT je symbol opce MSQ. Některé obchodní systémy vyžadují za kód napsat „O“ nebo „/o“ jako označení, že jde o opci. Tedy pro náš symbol opce by to bylo IBMEP.O nebo IBMEP/o. U akciových bývá za symbolem opce: „X“. Nakonec tady máme LEAPS opce. Leaps opce jsou dlouhodobé opce se splatností i 2 a více let. Kódy zde jsou trochu jiné než u standardních opcí. První písmeno v symbolu opce značí totiž rok

▪ 23 ▪


vypršení opce. Písmeno „Z“ pro rok 2009, písmeno „W“ pro rok 2010 atd. Když se Leaps opce dostane do bodu, kdy se bude shodovat s jinou běžnou opcí, dojde k přepsání symbolu leaps opce na klasický symbol.

7.3.3

Jednoduché opční obchody

Ukážeme si první obchod s opcemi. Máme například koupenou call opci na cukr se strike 11.70 za opční prémii 10 USD. Aktuální cena cukru je 11.90 tudíž bychom opci uplatnili a hned bychom byli v zisku 214 USD. Na 214 USD jsme přišli jednoduchým výpočtem. Rozdíl mezi strike cenou a aktuální cenou cukru je 20 bodů (11.90 – 11.70 = 20). Jeden bod cukru má hodnotu 11.20 USD. My jsme získali 20 bodů, tedy 11.20 * 20 = 224 USD od kterých musíme odečíst 10 USD opční prémii. Jak jsme si řekli, tento zisk musí krýt ten, kdo opci vydal. Pokud by aktuální cena byla na 11.50 a my bychom uplatnili stejnou call opci se strike 11.70, tak bychom okamžitě byli ve ztrátě 214 USD. My takovou opci ale uplatňovat nebudeme a raději realizujeme ztrátu 10 USD které jsme za danou opci zaplatili. Zde máme první možnosti, jak se dají obchodovat opce. Podobným způsobem však obchoduje málokterý obchodník. Na exercise opční obchody nestojí. Opční obchodování stojí na opční prémii. Prémie se u opce pořád mění a proto se stává samotným předmětem obchodování. Důležitou roli v opcích hraje totiž také čas. Víme, že 70 – 80% vypsaných opcí končí jako bezcenných. Kvůli struktuře ceny opce, kterou si vysvětlíme dále, cena opce výrazně klesá s přibližující se dobou její expirace. V samostatném opčním obchodování jde tedy o dvě zásadní věci a to o premium a o čas.

▪ 24 ▪


8.

CENA OPCE

Cena, kterou dostaneme při prodeji opce, nebo kterou zaplatíme při koupi opce se jmenuje opční prémie. Pokud si koupíme 5 opcí a vidíme ask cenu za 1,8 USD tak celková opční prémie, kterou zaplatíme, je 9 USD (1,8 * 5 = 9 USD). Když budeme tuto opci prodávat, tak naopak dostaneme 9 USD. U opcí, kde je podkladové aktivum akcie bude výsledná cena jiná. Standardizovaná opce v sobě zahrnuje 100 kusů akcií. Ask cena nám ale říká cenu jen za jednu akcii. Pokud budeme chtít stejně jako v předchozím případě koupit 5 opcí za ask cenu 1,8 USD, tak nezaplatíme/nedostaneme 9 USD jako v předchozím případě, ale 900 USD (1,8 * 5 * 100 = 900 USD)

8.1

Složky opční prémie

Opční prémie má 2 složky. Vnitřní hodnotu a časovou hodnotu. Vzorcem se to dá vyjádřit jako opční prémie = vnitřní hodnota opce + časová hodnota opce.

8.1.1

Vnitřní hodnota opce

Vnitřní, neboli intrinsic hodnota, je suma, o kterou je opce v současnosti v In the money. To znamená, že opce OTM a ATM mají pouze časovou hodnotu. Pokud je například aktuální cena podkladového aktiva 55 USD a my máme call opci na striku 50 USD, tak má naše opce vnitřní hodnotu 5 USD. Vnitřní hodnota zůstane opci i v době expirace, pokud se nezmění cena podkladového aktiva. Pro put opce je situace naprosto stejná, jen princip je obrácený. Pokud máme tedy cenu podkladového aktiva na 50 USD a vlastníme put opci se strike 55 má naše opce vnitřní hodnotu 5 USD.

8.1.2

Časová hodnota opce

Časová hodnota opce, nazývaná také jako hodnota naděje, se dá pochopit jako doba životnosti opce vyjádřená v penězích s přihlédnutím na cenu podkladového aktiva. Je to veškerý obnos, který přesahuje vnitřní hodnotu. Časová hodnota opce je podstatou časového rozkladu (Time decay), který se exponenciálně zvyšuje v posledních 30 dnech před vypršením. Z toho vyplývá, že čím

▪ 25 ▪


máme více času do expirace opce, tím bude složka časové hodnoty opční prémie vyšší. Naopak v době expirace je časová hodnota opce 0. Časovou hodnotu opce ovlivňují ale i další ukazatele. Cenu opce si ukážeme na příkladech až po vysvětlení volatility. Vše si rozebereme v kapitole „Využití volatility a ceny opce v obchodování“. Na začátku obchodování opcí byl objem obchodů velice malý. Prodávající chtěl samozřejmě dosáhnout co nejvyšší prodejní ceny a kupující chtěl naopak kupovat za co nejlevnější cenu. Bylo těžké stanovit regulérni cenu opce. Až později byl sestaven oceňovací opční model známý pod jménem Black – Scholes model. Pomocí tohoto modelu bylo možné vypočítat teoretickou hodnotu opcí. Tento model byl natolik přínosný i pro moderní finanční teorii, že byl dokonce oceněn i Nobelovou cenou. Díky tomuto modelu byl i následně velice zvýšen objem obchodů. Při výpočtu teoretické hodnoty opce se do modelu zadávají následující data: 1. Cena podkladového aktiva 2. Strike price 3. Úrokové sazby 4. Volatilita podkladového aktiva 5. Čas zbývající do expirace

8.2

Cena podkladového aktiva

Řekli jsme si, že opce je právo na nějaké předem dané podkladové aktivum. Proto je logické, že se cena opce bude měnit v závislosti na tomto podkladovém aktivu. Na změnu ceny podkladového aktiva reagují jinak ceny call opcí a jinak ceny put opcí. Pokud cena podkladového aktiva roste, roste zároveň i call opce, zatímco put opce klesá. Pokud cena podkladového aktiva klesá, klesá zároveň i hodnota call opce, zatímco put opce roste.

▪ 26 ▪


Obrázek 11: Cena podkladového aktiva

Zdroj 11: www.penize.cz, vlastní úprava

8.3

Strike price

Pokud je hodnota strike price pod aktuální hodnotou podkladového aktiva a podkladové aktivum stále roste, tak ceny put opcí budou klesat. Naopak ceny call opcí porostou. Za předpokladu, že je hodnota strike price nad aktuální cenou podkladového aktiva a podkladové aktivum stále klesá, tak ceny put opcí budou také růst. Naopak ceny call opcí budou klesat.

8.4

Úrokové sazby

Úrokové sazby8 mají pouze malý vliv na cenu opcí. Když úrokové sazby rostou, znamená to i růst call opcí. Naopak put opce klesají.

8.5

Volatilita podkladového aktiva

Vztah volatility a opčních cen je přímý. Když roste volatilita rostou i call a put opce. Pokud volatilita klesá, tak klesá cena put i call opcí. Do opčního modelu zadáváme „předpokládanou budoucí volatilitu“ nazývanou „Implied volatility“ respektivě „implicitní volatilita“. V opčním modelu je volatilita jediná veličina, kterou nemůžeme přímo zjistit, protože na budoucím vývoj podkladového aktiva můžeme mít odlišné pohledy. Pro zajímavost je i historická volatilita, kterou spočítáme jako standardní odchylku za určité časové období v minulosti. Historická volatilita se označuje jako „statistická volatilita“.

8 http://www.finance.cz/bankovnictvi/sazby-cnb/ http://cs.wikipedia.org/wiki/Repo_sazba

▪ 27 ▪


Pro úspěšné obchodování je nesmírně důležité znát problematiku volatility a proto se volatilitě budeme ještě věnovat v kapitole „volatilita“.

8.6

Čas zbývající do expirace

Úspěšní obchodníci ví, že jedním z klíčových momentů v rozhodování je i načasování. Čím více se blíží opce k době expirace, tím je její cena nižší. Průběh nemá lineární průběh, ale cena opce klesá rychleji v závěru, zvláště v posledních 30 dnech. Obrázek 12: Zbývající čas do expirace

Zdroj 12: Autor

Když opce ztrácejí časovou hodnotu, zůstává jim jenom vnitřní hodnota (jen u opcí ITM). Z tohoto důvodu hraje čas proti obchodníkům. Proto je pro obchodníky správné načasování klíčové. Naopak čas hraje pro vypisovatele opcí. Znalosti a porozumění faktorům ovlivňující cenu opcí ve spojením s řeckými písmeny je základní rámec pro výběr vhodných strategií.

▪ 28 ▪


9.

VOLATILITA

Volatilita je jedna z nejdůležitějších vlastností podkladového aktiva opce při našem rozhodování. Je to tendence tržní ceny podkladového aktiva měnit se nahoru a dolu a rozsah tohoto rozpětí. Čím vyšší je volatilita podkladového aktiva, tím větší je šance na změnu ceny podkladového aktiva. Volatilita nám ale neříká nic o pohybu celkového trendu. Tedy zda bude rostoucí, nebo klesající. Vyšší volatilita je spojena také s vyšší opční prémií.

9.1

Měření volatility

Ze všech faktorů v opčním cenovém modelu je volatilita jediná, která nejde přímo zjistit. Proto konečné rozhodnutí zůstává pokaždé na nás samotných. Volatilitu rozdělujeme na historickou (statistickou) volatilitu, předpokládanou (implicitní) volatilitu a odhadovanou (očekávanou) volatilitu.

9.1.1

Historická volatilita

Historická volatilita ukazuje velikost pohybu ceny podkladového aktiva za určité období v minulosti. Počítá se jako standardní odchylka od ceny. Důležité je jaké konkrétní časové období vybereme pro výpočet. Podívejme se na následující obrázek, kde cena podkladového aktiva je 100 USD a historická volatilita je 10% za minulý rok. Obrázek 13: Historická volatilita

Zdroj 13: http://www.czechwealth.cz/opce/skola-zakladu/volatila/, vlastní úprava

▪ 29 ▪


Historická volatilita se hlavně používá jako porovnávací údaj pro výpočet tzv. fair value opce, tedy kde by měla teoreticky být cena opce, protože v reálném světě se opční prémie obchodují řádově desítky % od přijatelné hodnoty.

9.1.2

Předpokládaná (implied) volatilita

Předpokládaná volatilita se určuje na základě aktuální ceny opce (opční prémie) a odhadu, kde by mohl trh v budoucnosti být. Předpokládanou volatilitu vyjadřujeme v %.

9.1.3

Odhadovaná (očekávaná) volatilita

Odhadovaná volatilita ukazuje naši vlastní předpoveď volatility během doby trvání opce. Pokud je předpokládaná volatilita větší než statistická volatilita (předpokládaná volatilita > statistická volatilita) snažte se opce prodat. Opční ceny mohou být totiž nadhodnocené jako výsledek vyšší předpokládané volatility. Pokud je předpokládaná volatilita menší než statistická volatilita (předpokládaná volatilita < statistická volatilita) snažte se opce nakoupit. Opční ceny mohou být podceněny, obzvláště pokud očekáváte pohyb akcie.

9.2

Využití volatility a ceny opce v obchodován

Pojďme se podívat na pár příkladů, díky kterým pochopíme jak je volatilita v obchodování důležitá. Je důležité si uvědomit, že díky volatilitě se opce v průběhu obchodování nemusí stát ITM opcí a přesto na ni můžeme vydělat. Představme si, že cena podkladového aktiva je 50 USD a my koupíme call opci se strike 60 USD za opční prémii 5 USD. Cena podkladového aktiva se během týdne dostane na 55 USD a my můžeme opci prodat dále za opční prémii 7 USD. Vydělali jsme 2 USD což pro nás představuje zhodnocení 40% a to přesto, že jsme s danou opcí nebyli za celou dobu obchodování v zisku – tedy v ITM. Opce neměla žádnou vnitřní hodnotu, měla jen časovou hodnotu, kterou jsme díky volatilitě využili. Pojďme se podívat ještě na jeden příklad, na kterým si ukážeme, jak by jsme také mohli dopadnout, kdybychom se neorientovali v opční prémii a podceňovali význam volatility. Znovu koupíme call opci se strike 60 USD za opční prémii 5 USD. Cena podkladového aktiva je 50 USD. Cena podkladového aktiva se během týdne dostane na 55 USD a my místo abychom prodali opci za opční prémii 7 USD a měli zisk 40%, tak si jí podržíme. Cena podkladového aktiva vzroste a v době expirace naší opce je na 63 USD. Naše opce je nyní v ITM. Její časová hodnota má ale

▪ 30 ▪


cenu 0 USD a vnitřní hodnota má cenu 3 USD (63–60=3). My jsme ale opci kupovali za opční prémii 5 USD a proto jsme ve ztrátě 2 USD i přesto, že jsme se dostali do ITM. Místo zisku 40% si odnášíme ztrátu 40% z důvodů pozdního prodeje opce a tedy ztráty časové hodnoty opce. Uvedli jsme si důvody, proč je nutné orientovat se v opční prémii. Kdybychom nerozlišovali vnitřní hodnotu, časovou hodnotu a neuměli bychom se v nich orientovata, tak bychom mohli být v době expirace velice nemile překvapeni.

▪ 31 ▪


10.

ŘECKÁ PÍSMENA

Mnoho obchodníků, třeba i správně, předpokládá například růst podkladového aktiva. Proto se rozhodnou koupit call opci, ale už mnohem méně pozornosti – zda-li vůbec nějakou – věnují rozhodnutí jakou konkrétní opci koupit a proto jsou ve velikých ztrátách. Je veliký rozdíl koupit opci s 1 měsíční, nebo s 6 měsíční expirací, o strike price raději nemluvit. Tyto chyby jsou z podcenění určení rychlosti růstu/poklesu podkladového aktiva. U opcí musíme určit správně směr a také rychlost. Mějme na paměti, že právě rychlost dělá opční obchodování zrádným. Už víme, že cena opce je závislá na několika věcech: cena podkladového aktiva, strike price, úrokové sazby, volatility podkladového aktiva, času zbývajícího do expirace. Citlivost na tyto jednotlivé věci je u každé opce individuální a proto je nutné je nějakým způsobem matematicky vyjádřit a k tomu nám právě slouží řecká písmena: Delta ∆, Gamma Γ, Theta Θ, Vega Κ, Rho Ρ. Výpočet každého z uvedených ukazatelů je předmětem složitého modelu (například modelu Black – Scholes) a proto jejich vypovídací hodnota je pouze tak dobrá, jak dobrý je daný model. Standardně bývají v každé obchodní platformě, umožňující obchodovat s opcemi, vypočtené hodnoty těchto ukazatelů pro námi zvolenou opci.

10.1

Delta

∆ (rychlost) Obrázek 14: Delta

Zdroj 14: http://www.czechwealth.cz/opce/skola-zakladu/reckapismena/, vlastní úprava

Mezi obchodníky je delta považována za nejvýznamější ukazate. Nejčastěji je delta interpretována jako rychlost opce, tedy jak se změní cena opce, když se podkladové aktivum změní o jednu jednotku. Pro call opce je delta v intervalu 0 – 1, nebo vyjádřena v penězích od 0 – 100 USD. Pro put opce je delta záporná. ITM opce mají deltu kolem +/- 50 – 100. To znamená, že se opce pohne stejnou rychlostí jako podkladové aktivum (delta=100). Pokud je delta 100 a podkladové aktivum se změní o 10 USD změní se i opce o 10 USD.

▪ 32 ▪


ATM opce mají deltu kolem +/- 50. To znamená, že se opce pohne poloviční rychlostí, než podkladové aktivum. Pokud se podkladové aktivum změní o 10 USD cena opce se změní o 5 USD. OTM opce mají deltu kolem +/- 0 – 50. To znamená, že se opce téměř nepohne (žádný posun u delta=0) i když se změní podkladové aktivum. Delta se dá také interpretovat jiným způsobem. Delta nám může také ukazovat velikost pravděpodobnosti, že opce skončí v době expirace v in the money. Pokud tedy nakoupíme opci s delta 75% je 75% šance, že opce při expiraci bude v ITM. Pro vypisovatele je situace ale opačná. Vypisovatel doufá, že v době expirace bude opce bezcenná – OTM. Takovou pravděpodobnost spočítáme jednoduchým způsobem. Od 100% odečteme deltu dané opce. Pokud budeme mít výše zmíněnou opci, tak pro vypisovatele to znamená 25% šanci (100-75=25%), že opce vyexpiruje jako bezcenná. Podívejme se na příklad, kde si ukážeme, proč je rychlost pohybu tak důležitá a zároveň opce porovnáme s akciemi. Předpokládejme, že akcie stoupne z 50 USD na 55 USD. My jsme koupili call opci s podkladovým aktivem na akcii za 700 USD (jedna opce 7 USD * počet kusů akcie 100). Náš zisk je 500 USD. Při porovnání se zaplacenou částkou opce jsme vydělali necelých 70%. Kdybychom koupili přímo 100 kusů dané akcie, tak zaplatíme 5 000 USD (100*50=5 000 USD). Při stejném pohybu akcie, tedy z 50 USD na 55 USD také vyděláme 500 USD, ale při srovnání se zaplacenou částkou 5 000 USD jsme vydělali jen 10%. Pokud by ale akcie klesla z 50 USD na 45 USD tak u akcie budeme ve ztrátě 500 USD to je – 10%, zatímco u opce budeme také ve ztrátě 500 USD ale při srovnání s cenou opce to je již necelých 70%. Závěrem: •

Při růstu ceny podkladového aktiva roste i hodnota opce s kladnou deltou. Ze zápornou deltou hodnota opce klesá.

•

Delta akcie je +1 (nákup akcií do portfolia zvýší deltu celého portfolia).

•

Delta je nejvíce stabilní u ITM a OTM opcí a nejméně ustálená u ATM opcí.

•

Delta je také nestabilní u opcí, které se blíží k době expirace.

•

Delta roste tím více, čím je opce více v penězích.

▪ 33 ▪


10.2

Gamma 9 Γ (zrychlení) Obrázek 15: Gamma

Zdroj 15: http://www.czechwealth.cz/opce/skola-zakladu/reckapismena/, vlastní úprava

Z matematického pohledu je gamma první derivací delty. Gamma nám vyjadřuje jak rychle se změní delta, když se podkladové aktivum změní o jeden bod. Můžeme tedy mluvit také o „zrychlení delty“. Pro opce ATM je gamma vysoká, naopak pro opce ITM a OTM je hodnota gamma nízká. Čím vyšší je hodnota u gammy, tím je citlivost větší a o to je výraznější pohyb delty při změně podkladového aktiva. Gamma nabývá kladných hodnot pro long pozice a záporných hodnot pro short pozice – když opce vypisujeme. Hodnota gamma je nižší u opce se vzdálenější expirací, než u opce s blížící se expirací. Kupující by měl proto kupovat opce s vysokou hodnotou gamma a vypisovatel naopak prodávat opce s nízkou hodnotou gamma. Podívejme se opět na jednoduchý příklad. Máme opci, u které je delta 50 a gamma 5. Pokud u takové opce dojde ke zvýšení podkladového aktiva o jednu jednotku, dojde ke změně delty z 50 na 55 právě z důvodů gammy 5. Pokud naopak dojde ke snížení podkladového aktiva o jednu jednotku, dojde ke snížení delty na 45. Hodnoty gamma se až na vyjímky pohybují v rozmezí od 0 do 5. Závěrem: •

Opce ATM mají nejvyšší gammu.

•

Gamma má stejný průběh pro call i put opce.

•

Opce s krátkou dobou splatnosti mají vyšší gammu než opce s dlouhou dobou splatnosti.

•

S přibližující se dobou expirace gamma roste.

•

Delta se prudce mění, pokud je gamma vysoká. Když je gamma nízká, delta se mění jen nepatrně.

9

V českém jazyce se Gamma píše pouze s jedním m.

▪ 34 ▪


10.3

Theta Θ (časový rozpad: time – decay)

Theta ukazuje, jak blížící čas expirace ovlivňuje opční prémii. Pokud je Theta 0,2 znamená to, že cena opce klesne každý den o 0,2 USD. Tento ukazatel se využívá spíše nepřímo. Je důležitý při rozhodování kdy danou pozici ukončit. Porovnává se s deltou, aby došlo k určité rovnováze mezi časovým rozpadem a efektem plynoucím z očekávaných cenových pohybů akcie. Pokud opci budeme nakupovat, tak hodnota théty bude záporná. Když opci budeme vypisovat, hodnota théty bude kladná, protože tady hraje čas pro nás. Závěrem: •

Théta je funkcí času a ceny podkladového aktiva.

•

Theta je v absolutní hodnotě maximální u ATM opcí.

•

S přibližující se expirací absolutní hodnota thety roste.

•

Theta je obvykle negativní (výjimka je u evropské ITM put opce)

10.4

Vega K (historická volatilita)

Tento ukazatel bývá nazýván někdy také jako Kappa nebo Lambda, protože Vega není řeckým písmenem. Vega je klíčový ukazatel, protože vyjadřuje jaký vliv má implikovaná volatilita na opční prémium. V okamžiku, kdy je implikovaná volatilita vysoká jsou opce dražší. V takový okamžik se vyplatí opce vypisovat, protože inkasujeme vysokou opční prémii. Nízká volatilita zase vybízí k nakupování opcí. Nesmíme se ale nechat zmást, že vega je přímo implikovaná volatilita. Vega nám ukazuje, o kolik se změní cena opce, když se implikovaná volatilita změní o 1%. Vega má důležitou vlastnost a to tu, že se mění i v případě změny podkladového aktiva, protože vyjadřuje vliv změny volatility očekávané. Proto při prudkých propadech dochází k velikým pohybům vegy. U ATM opcí je vega větší než u opcí ITM a OTM. Čím více se blíží opce ke své expiraci, tím více se hodnota vegy snižuje. Je to způsobeno tím, že opce před koncem expirace jsou méně citlivější na změny volatility, než opce, kterým chybí do expirace pár měsíců. Pokud budeme chtít spekulovat na růst implicitní volatility je proto vhodné koupit opci se vzdálenější expirací. Vypsané opce mají hodnotu vega zápornou a nakoupené opce mají hodnotu vega kladnou. Závěrem:

▪ 35 ▪


•

Nejcitlivější na změnu volatility podkladového aktiva jsou ATM opce.

•

Dlouhodobé opce mají vyšší vegu než opce s krátkou dobou splatnosti.

10.5

Rho P (úrokové sazby)

Ukazatel Rho měří závislost opce na 1% pohyb úrokové míry. Tento ukazatel je považován za nejméně významný ze všech řeckých písmen. Závěrem: •

Zvýšení bezrizikové úrokové míry vede k růstu ceny kupní opce.

•

Zvýšení bezrizikové úrokové míry vede k poklesu ceny prodejní opce.

▪ 36 ▪


11.

OBCHODOVÁNÍ OPCÍ

Než se pustíme do samotného obchodování je dobré znát opční příkazy abychom se vyvarovali zbytečným chybám.

11.1

Buy to open

Jedná se o příkaz, který nám umožní koupit call i put opci. Opci kupujeme a proto musíme za danou opci zaplatit opční prémii.

11.2

Sell to close

Tímto příkazem uzavíráme pozici, kterou máme otevřenou pomocí příkazu „buy to open“. Po provedení příkazu nebudeme vlastnit opci, tedy ani práva k nákupu podkladového aktiva dané opce. Protože opci prodáváme obdržíme za obchod peníze.

11.3

Sell to open

Pokud budeme opci vypisovat, tak tímto příkazem pozici otevřeme. Vznikne nám závazek k prodeji podkladového aktiva (call opce), nebo k nákupu podkladového aktiva (put opce) pokud obchodník vlastnící naši opci uplatní její právo. Opci prodáváme a proto obdržíme za tento obchod peníze.

11.4

Buy to close

Tento příkaz slouží k uzavření pozice, kterou jsme otevřeli pomocí příkazu „sell to open“. Po provedení příkazu nebudeme vlastnit opci a proto nebudeme mít ani závazek k nákupu, nebo prodeji podkladového aktiva. Jde o nákup opce a proto za danou opci musíme zaplatit. K těmto základním příkazům přidáváme ještě některý z následujících příkazů.

11.5

Ostatní příkazy

Market order (tržní objednávka) nám zajistí okamžité provedení příkazu za aktuální cenu, na které se momentálně obchoduje.

▪ 37 ▪


Limit order (limitní objednávka) nám garantuje cenu, které chceme dosáhnout, ale pokud taková cena nenastane, tak se příkaz neprovede. Takto zadaný příkaz vydrží nejdéle do

konce

obchodního dne. GTC (good till cancelled) je příkaz, který platí dokud ho nezrušíme, nejdéle ale 6 měsíců. Or Better (nebo lepší) je příkaz, který spojuje market order a limit order. S touto objednávkou umístíme nákupní objednávku nad součastnou poptávkovou cenu a prodejní objednávku pod současnou nabídkovou cenu. Pokud má opce poptávkovou cenu 5 USD, tak zadáme makléři pokyn nakoupit za limit 5,50 USD. Až se pokyn dostane na burzu bude proveden jen když cena nepřekročí 5,50 USD. Spread objednávka. Chceme v jedné objednávce nakoupit a prodat opce stejného typu pro stejné podkladové aktivum za stanovenou čistou cenu (společná cena pro dvoustranné obchodní transakce; dostaneme peníze za prodej opce a od nich odečteme peníze za nákup opce, zbylá částka je čistá cena. Když taková situace nenastane objednávka nebude provedena. Stop objednávka je příkaz, který se provede hned jak opce dosáhne určitého limitu. Stop objednávka (jestliže je aktivována) zaručuje provedení, ale nezaručuje Vám cenu. Dá se použít k nákupu nad nebo prodeji pod současnou cenou. Tento příkaz se používá k pojištění obchodů. Nákupní stop je aktivován za nabídkovou cenu, ale nakoupen za poptávkovou cenu. Prodejní stop je aktivován za poptávkovou cenu, ale prodán za nabídkovou cenu. Podívejme se na následující příklad. Nakoupili jsme opci za 4 dolary. Nyní se obchoduje za 12 dolarů. Chceme umístit prodejní stop objednávku na 8 USD. Opce klesá a brzy je kótována za nabídku 6 USD a poptávku 7,8 USD. Naše stop objednávka je aktivovaná, protože poptávková cena je 7,8 USD (hodnota je pod naší stop objednávkou) ale objednávka bude provedena v nabídkové ceně, tedy 6 USD. Stop limit objednávka je příkaz, který se provede hned jak opce dosáhne určitého limitu. Limit objednávka se používá k nákupu pod nebo k prodeji nad současnou cenou. Po aktivování stop limit objednávky nám příkaz zaručuje cenu, ale nezaručuje provedení. U stop limit objednávky zadáváme dvě ceny – stop cenu a limit cenu. Podívejme se na následující příklad. Spekulujeme na růst ceny podkladového aktiva. Umístíme stop cenu na 6 dolarů a limit cenu na 4 dolarů. Pokud se opce obchoduje za 6 dolarů, tak se objednávka aktivuje jako normální stop objednávka, ale ještě se nestává tržní objednávkou. Stává se limit objednávkou k prodeji. Pokud tedy opce otevře na 4 USD budeme pořád vlastnit opci, protože naše limit cena je 5 USD. Nedá se říci, který pokyn je lepší. Záleží na dané situaci. Pokud cena opce začne klesat a my se jí chceme hned zbavit bez ohledu na cenu je lepší stop objednávka. Na druhou stranu pokud začne

▪ 38 ▪


klesat a my chceme uzavřít obchod na určité ceně, potom je lepší stop limit objednávka. Shrnutí nám ukáže následující tabulka: Obrázek 16: Přehled stop objednávek

Zdroj 16: http://www.czechwealth.cz/opce/skola-zakladu/obchodni-prikazy/, vlastní úprava

11.5.1

Časové limity

U limit objednávek není zaručeno, že budou vyplněny a proto musíme určit časový limit platnosti objednávky. Po vypršení časového limitu se objednávka stáhne.

11.5.2

Denní objednávky

Denní objednávkyjsou v platnosti do konce obchodního dne. Když chceme mít zadanou stejnou objednávku i další den, tak pokyn musíme zadat znovu. Pokud je objednávka zadána v nebo po 17:00 obchodního dne, zůstane objednávka otevřena až do 16:00 následujícícho obchodního dne.

▪ 39 ▪


12.

RISK GRAFY

Opční obchodování stojí na vytváření opčních strategií, které v sobě zahrnují nákup, nebo prodej více opcí. Takové strategie mohou mít různé možnosti zisku a ztráty. Kvůli zjednodušení identifikace rizika se používají tzv. risk grafy, protože při pohledu na obrázek je okamžitě vidět, jaký je možný zisk, nebo ztráta naší opční pozice. Pomocí risk grafů lze také lépe odhadnout, jak se daná pozice bude vyvíjet v průbgěhu času zbývajícího do expirace a jak veliký vliv má volatilita. Podívejme se, jak může vypadat risk graf koupené call opce se strike 23,40 USD za opční prémii 40 USD. Obrázek 17: Risk graf

Zdroj 17: http://www.financnik.cz/komodity/Opce/opce-risk-graf.html, autor

Červená plná čára nám ukazuje profit/ztrátu v době expirace. B/E (bod zvratu) je tedy na ceně 23,80 – v místě, kde červená plná čára protíná horizontální nulovou linku grafu. Z grafu se B/E používá hlavně u komplexnějších strategií, protože u každé opce je B/E strike cena +/- opční prémie. Dále můžeme z červené plné čáry vyčíst, že pokud by dnešní den opce expirovala, tak proděláme 40 dolarů, které jsme zaplatili za nákup opce. Zelená tečkovaná čára nám ukazuje opční pozici v aktuální okamžik. B/E je blíže k momentální ceně a to na hodnotě 23,20 USD.Důvod je ten, že momentálně má naše opce ještě časovou hodnotu. U červené plné čáry má opce už jen vnitřní hodnotu. Fialová čárkovaná čára nám ukazuje hodnotu opce v čase za 13 dnů (u většiny softwarů, které ukazují risk grafy, lze daný čas nastavit). Z grafu můžeme proto vyčíst, že když se cena

▪ 40 ▪


podkladového aktiva nepohne a zůstane stále na 22,60 USD bude naše pozice ve ztrátě něco málo přes 20 USD (průsečík aktuální obchodní ceny – modrá čára a hodnoty za 13 dnů – fialový čárkovaná čára) – ztráta časové hodnoty opce. Pokud by ale na této ceně zůstal trh až do expirace opce, tak postupný rozklad časové hodnoty způsobí, že nakonec budeme ve ztrátě 40 USD. Risk grafy jsou pro obchodníky velikým pomocníkem. Pomůže nám odhadnout teoretickou hodnotu v určitém čase, což se hodí pro plánování konkrétních strategií, ale musíme si uvědomit, že křivky jsou vždy orientační, protože teoretická hodnota opce pracuje s fixní volatilitou, která dokáže výrazně ovlivnit hodnotu opce.

▪ 41 ▪


13.

13.1

DALŠÍ DRUHY OPCÍ

Asijské opce

Název je dán místem, kde byli asijské opce prvně použity. Stalo se to v roce 1987 a použila je Tokyjská pobočka firmy Banker´s Trust. Opce sledovali průměrnou cenu podkladového aktiva při ocenění ropných kontraktů. Hlavní rozdíl je dán hodnotou opce. Hodnota opce zde není dána pouhým pohybem podkladového aktiva, ale je vypočítána průměrem hodnoty podkladového aktiva během nějakého daného časového intervalu. Takovým opcím se říká average price Asian. Další možností je, že právě dodací cena (strike price) sleduje průměr. Takovým opcím se v praxi říká average strike Asian. Mezi další rozdíly se řadí nižší volatilita. Z tohoto je jasné, že i cena těchto opcí bude nižší než u srovnatelné klasické opce. Asijské opce se používají k zajištění provozních nákladů, protože lépe vystihují podnikové operace. Pokud například každý den nakupujeme veliké množství paliva a každý den veliké množství paliva spotřebováváme je lepší používat asijské opce, které jsou založeny na průměru mnoha cen. Klasické opce jsou založeny na ceně podkladového aktiva v době expirace. Asijské opce mohou být počítány pomocí aritmetického, geometrického nebo váženého průměru (jen vybraná aktiva, nebo váhy podle časových okamžiků). V ocenění se používá Black – Scholesův oceňovací model, ve kterém nahradíme podkladové aktivum v době splatnosti vypočteným průměrem. Největším problémem u asijských opcí je vola průměru. Aritmetický průměr není přesný, ale výpočet je snadnější a přijatelnější. Geometrický průměr je lognormální 10 a protože tržní ceny sledují v čase lognormální rozdělení je geometrický průměr vhodnější než aritmetický.

13.2

Bariérové opce

Bariérové opce spadají do exotických opcí. Svůj název získali kvůli závislosti na konkrétní cenotvorné události. Bariérové opce se totiž stanou aktivní (platné) nebo inaktivní (neplatné) v okamžiku, kdy cena podkladového aktiva dosáhne stanovenou hranici, tedy prolom určitou bariéru.

10 Lognormální: také logaritmicko normální – jde o rozdělení, které je nesymetrické.

▪ 42 ▪


Bariérové opce jsou jinak stejné jako klasické opce. Mohou tecy být jak evropské, tak americké. Mohou být call i put. Rozdíl nastává až v okamžiku, kdy cena podkladového aktiva překročí určitý předem stanovený práh. Takzvané IN opce jsou bezcenné a platnými se stávají až po prolomení určité cenové hranice podkladového aktiva. Tato hranice se označuje jako knock – in bariéra. Out opce jsou naopak platné a definitivně neplatnými se stávají po prolomení určité cenové hranice podkladového aktiva. Tato hranice se označuje jako knock – out bariéra. Bariérové opce bývají většinou postaveny tak, že pokud opce skončí ať už in, nebo out, bývá jejímu držiteli vrácen zlomek opčního prémia. Vrácené částce se říká cash rebate. Bariérové opce rozdělujeme na 4 základní druhy: •

Down and out. Bariéra opce je stanovena pod současnou cenou podkladového aktiva. Opce přestává platit v okamžiku, kdy shora – dolů prorazí tuto hranici. Obrázek 18: Down and out

Zdroj 18: Autor

•

Up and out. Bariéra opce je stanovena nad současnou cenou podkladového aktiva. Opce přestává platit v okamžiku, kdy zdola – nahoru prorazí tuto hranici. Obrázek 19: Up and out

Zdroj 19: Autor

▪ 43 ▪


•

Up and in. Bariéra opce je stanovena nad současnou cenou podkladového aktiva. Opce začíná platit v okamžiku, kdy zdola – nahoru prorazí tuto hranici. Obrázek 20: Up and in

Zdroj 20: Autor

•

Down and in. Bariéra opce je stanovena pod současnou cenou podkladového aktiva. Opce začíná platit v okamžiku, kdy shora – dolů prorazí tuto hranici.

Obrázek 21: Down and in

Zdroj 21: Autor

Můžeme se také setkat s bariérovými opcemi, které mají dvojitou bariéru. Jednu bariéru mají na spodní hranici a jednu bariéru mají na horní hranici. Anglicky se nazývají Double barrier options. Bariérové opce mají nižší cenu než mají srovnatelné klasické opce, protože bariérové opce mají větší pravděpodobnost, že skončí jako bezcenné. Z toho důvodu jsou i používány jako pojistní nástroj. Pokud například neočekáváme propad trhu, ale přesto chceme být pojištěni proti nečekané korekci, stačí nám bariérová opce down and in. Bariérové opce tedy plní stejný účel jako klasické opce, ale vyjdou nás na nižší cenu.

▪ 44 ▪


Při úpisu opce je nutné definovat okamžik překročení limitu. Stačí pro neplatnost opce je jedno proražení, nebo se proražení musí několikrát opakovat? Pokud se musí proražení opakovat, tak kolikrát? Speciálním případem je třeba pařížská opce (Parisian option) která musí po proražení bariéry vytrvat na „druhé straně“ předem definovanou dobu. Oceňování bariérobých opcí je složité. Jejich hodnota není závislá jen na vývoji ceny podkladového aktiva, ale také na hodnotě bariéry. Kvůli nově proměnné nelze ubariérových opcí použít Black – Scholesův oceňovací model. Místo toho se používá Monte – Carlo, nebo Bionomický oceňovací model Dalším rozdílem je ukazatel vega. U klasické opce je vega vždy pozitivní. U Bariérové opce může být vega ale i negativní. Zvýšená volatilita u Down and Out a Up and Out opcí nezvýší jejich cenu, protože čím se cena dostane blíže k bariéře, tím bude větší šance že skončí jako bezcenná.

13.3

Bermudské opce

Bermudská opce se od klasických opcí odlišuje především tím, že její držitel má právo ji uplatnit v předem definovaném časovém okamžiku. U bermudské opce nalezneme i early exercise date, neboli datum předčasného uplatnění. Před tímto datem nemůže být opce uplatněna. Po tomto datu se chová jako opce americká a proto se o bermudských opcích říká, že jsou mostem mezi evropskou a americkou opcí. Odtud pochází i samotný název opce, který je odvozený od ostrovů ležící mezi Amerikou a Evropou. Podobu bermudské opce má většina exotických opcí vypsaných na úrokové instrumenty nebo deriváty. Nejednoduší způsob ocenění bermudské opce je pomocí přibližné hodnoty binomického oceňovacího modelu. V případě bermudské opce bychom počítali vnitřní hodnotu v časových bodech odpovídajících potenciálním okamžikům uplatnění opce. Mezi klasickou bermudskou opci patří zaměstnanecké opce.

13.4

Binární opce

U binárních opcí se můžeme také setkat s názvem dvojstavová opce. Charakteristikou binární opce je její nespojitý výplatní profil. To znamená, že v době splatnosti opce vyplácí pouze jednu konkrétní fixní částku a to za předpokladu, že je opce v ITM.

▪ 45 ▪


Od toho je i název opce. Termín „Binary“ znamená, že buď držitel opce dostane fixní částku nezávisle na ceně podkladového aktiva (opce musí být ale v ITM), nebo nedostane nic (opce není v ITM). Plnění můžeme rozdělit na plnění hodnoty aktiva (asset or nothing), nebo na peněžní plnění (cash or nothing). Peněžní plnění vyplatí předem dohodnutou fixní částku. Plnění hodnoty aktiva vyplatí hodnotu podkladového aktiva. Binární opce je možné obchodovat i v elektronické podobně na standardizovaném trhu třeba přes Hedge Street 11.

11

http://www.nadex.com/ ▪ 46 ▪


14.

ZÁVĚR

V bakalářské práci jsme si vysvětlili veškeré základy, které člověk potřebuje znát, aby se mohl pustit do prvních obchodů s opcemi. Na grafech jsme si ukázali jednotlivé druhý opcí se kterými se můžeme setkat. Jednotlivě jsme si je vysvětlili a podrobně rozebrali. Vysvětlili jsme si i jednotlivé parametry a věci, které ovlivňují cenu opce. Na konci práce jsme si pro zajímavost ukázali ještě jiné druhy opcí. Bylo by milné domnívat se ale, že po rychlém přečtení se člověk v opcích bude orientovat bez problémů. Je nesmírně důležité, aby čtenář nic neuspěchal a práci si přečetl několikrát. Je pravděpodobné, že po prvním přečtení budeme sice znát základy, ale budou nám unikat bližší souvislosti, které jsou u opčního obchodování velice důležité. Až si budete jisti, že se v opcích orientujete, tak už nám nic nebrání v otevření si demo účtu na kterém si budeme moci zkoušet první reálné obchody. Musíme ale počítat s tím, že i přes nastudování mé bakalářské práce bývá obchodní realita o něco málo jiná. Nejlépe se proto naučíme obchodovat opce právě samotným obchodováním ke kterému by jsme měli mít už veškeré předpoklady.

▪ 47 ▪


15.

CONCLUSION

The work we have explained all the basics that one needs to know in order to embark on his first store with options. On the charts we have seen different types of options, you may encounter. Individually we are explained in detail and dismantled. We explained to the individual characteristics and things that affect the option price. At the end of the work we have showed interest for other kinds of options. It would be a milestone but believe that after a quick reading of the man will focus on options without problems. It is extremely important that the reader nothing neuspěchal work and read several times. It is likely that the first reading, although we know the basics, but will escape us more context, as in option trading is very important. When you are certain that we focus on options, so you are not prevented from opening a demo account where you will be able to test the first real trading. But we must reckon with the fact that, despite the preparation of my thesis is the commercial reality was a little different. Therefore, the best option just learn to deal alone trading which we should have had all the prerequisites.

▪ 48 ▪


16.

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

Ludvík Turek a Josef Košťál (2009): Opce – Jak na obchodování s opcemi a výběr správné strategie. Computer Press Ing. Josef Košťál: Opce – Chytrý nástroj akciového investora. Computer Press, ISBN: 978 – 80 – 251 – 2919 – 7 Josef Košťál a Ludvík Turek (2009): Opce – Jak na obchodování s opcemi a výběr správné strategie. Vydání první, Computer Press Lawrence G. McMillan: McMillan on options. Second edition, New Jersey, John Wiley a sons. Mark D. Wolfinger: Create your own hedge fund increase profits and reduce risk with ETF´s and Options. Wiley Trading TMX Montreal Exchange: Reference manual – Equity options. http://www.m-x.ca/f_publications_en/en.guide.options.pdf Characteristics and risk of standardized options. http://www.optionsclearing.com/publications/risks/riskstoc.pdf

Internetová stránka Options LOCK

http://www.optionslock.cz/

Internetová stránka Finance

http://www.finance.cz

Internetová stránka Czech wealth

http://www.czechwealth.cz

Internetová stránka

http://www.penize.cz


http://www.finance-management.cz/index.php


http://www.financnik.cz/komodity/zkusenosti/opcekomodity-akcie-forex-1.html


http://burza.ardeus.cz/FUTURES-AKCIE-OPCE/Opce-astrategie-pro-zkusene.html

▪ 49 ▪


17.

SEZNAM OBRÁZKŮ

Obr. 1) Long call opce ….........................................................................................................15 Obr. 2) Short call opce ............................................................................................................16 Obr. 3) Long put opce ….........................................................................................................16 Obr. 4) Short put opce ….........................................................................................................17 Obr. 5) Přehled opcí …............................................................................................................18 Obr. 6) ATM – at the money …................................................................................................18 Obr. 7) ITM – in the money …..................................................................................................19 Obr. 8) OTM – out of the money …..........................................................................................19 Obr. 9) Parametry opcí …........................................................................................................ 20 Obr. 10) Označení realizační ceny a měsíce vypršení ….........................................................23 Obr. 11) Cena podkladového aktiva ….....................................................................................27 Obr. 12) Zbývající čas do expirace ….......................................................................................28 Obr. 13) Historická volatilita …..................................................................................................29 Obr. 14) Delta ….......................................................................................................................32 Obr. 15) Gamma .......................................................................................................................34 Obr. 16) Přehled stop objednávek ............................................................................................39 Obr. 17) Risk graf …..................................................................................................................40 Obr. 18) Down and out …..........................................................................................................43 Obr. 19) Up and out …...............................................................................................................43 Obr. 20) Up and in ….................................................................................................................44 Obr. 21) Down and in ….............................................................................................................44

▪ 50 ▪

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE. Opce a jejich využití. Options and their use. Jakub Mikšík

Recommend Documents