Právnická fakulta Masarykovy univerzity Teorie a praxe přípravného řízení trestního Katedra trestního práva
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
Nelegální migrace do zemí Evropské unie
Jiří Košťál
2011/2012
ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ „Prohlašuji tímto, ţe jsem bakalářskou práci na téma: Nelegální migrace do zemí Evropské unie, zpracoval sám pouze s vyuţitím pramenů v práci uvedených.“ V Brně dne 16. června 2012
Jiří Košťál
2
PODĚKOVÁNÍ Děkuji JUDr. Evě ŢATECKÉ, Ph.D za vedení mé práce, za její cenné rady, komentáře a připomínky, bez nichţ by tato práce byla na kvalitativně niţší úrovni.
3
OBSAH Čestné prohlášení...............................................................................................2 Poděkování ........................................................................................................3 Obsah .................................................................................................................4 1. Pojmy související s nelegální migrací ...........................................................9 1.1. Definice nelegální migrace .....................................................................9 1.2. Dělení migrace........................................................................................9 1.3. Dělení migrace v České republice ........................................................11 1.3.1. Nelegální migrace přes státní hranice ČR .....................................11 1.3.2. Nelegální migrace ve vnitrozemí ČR - porušování pobytového reţimu.............................................................................................................12 1.4. Pojem cizinec / nelegální migrant / běţenec ........................................12 1.5. Schengenský prostor .............................................................................13 1.6. Státní hranice ........................................................................................15 1.7. Převaděč / převaděčství ........................................................................18 1.8. Převaděčské organizace / organizovaná zločinecká skupina................18 1.9. Zneuţívání azylové politiky migranty ..................................................18 2. Hlavní důvody nelegální migrace do zemí EU............................................21 3. Vývoj a charakteristika nelegální migrace od roku 2001 do současné doby jako obraz společenských událostí ve světě ...........................................................22 3.1. Rozdělení sledovaného období .............................................................22 3.2. Vývoj nelegální migrace přes státní hranici ČR před zrušením hraničních kontrol od roku 2001 do prosince roku 2007 ..................................24 3.3. Vývoj nelegální migrace přes státní hranici ČR po zrušení hraničních kontrol prosinec roku 2007 do roku 2011 .........................................................28 4. Trestnost nelegální migrace (převaděčství) ve sledovaném období ............31 4.1. Problematika nelegální migrace do roku 2009 dle § 171a č. 140/1961 Sb. ve znění pozdějších předpisů .......................................................................31 4.2. Problematika nelegální migrace od roku 2010 dle § 340 trestního zákoníku .............................................................................................................32
4
4.3. Komparace ustanovení odst. 1 § 171a zák. č. 140/1961 Sb. trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů a odst. 1 § 340 zák. č. 40/2009 Sb. trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů ...............................................................33 5. Úskalí objasňování této trestné činnosti ......................................................39 6. Závěr ............................................................................................................42 Resumé ............................................................................................................43 Literatura ........................................................................................................44 Internetové zdroje ............................................................................................45 Právní předpisy ................................................................................................47
5
Úvod Migrace je celosvětově se projevující, vysoce dynamický a komplexní sociální jev, který zde byl, je a bude, co bude samotné lidstvo. Nelegální migrace úzce souvisí s převaděčstvím a organizovaným zločinem. Samotná migrace je zapříčiněna enormními sociálními a ekonomickými rozdíly ţivota obyvatel v různých zemích světa a k tomu se přidávajícími lokálními válečnými konflikty, které nutí migrovat obyvatele těchto zemí jen z důvodu zachování si holého ţivota. Výše uvedené skutečnosti vyvolávají zájem přesunu tisíců obyvatel z těchto zemí do vyspělejších a stabilizovanějších míst Evropy. Tisíce zájemců o přesídlení v současné době převýšil moţnosti a ochotu cílových zemí je legálně přijmout bez moţnosti omezení jejich vlastní ekonomiky a bezpečnostní stabilizace. Tuto nenaplněnou poptávku za cestou k lepšímu ţivotu uspokojuje organizovaný
zločin,
protoţe
nelegální
migrace
je
vţdy
úzce
spjata
s organizovaným zločinem. Organizováním nelegální migrace se zabývají vysoce strukturované organizované skupiny operující ve více zemích, např. albánské skupiny pašeráků a obchodníků s lidmi, bývalí příslušníci ozbrojených sborů zaniklého SSSR, turecká mafie, čínské Triády a další.1 Bez pomoci a znalostí těchto organizovaných zločineckých skupin působících ve více státech by se samotný migrant nedostal ani přes hranice svého státu. Zločinecké organice v domovských zemí migrantů mají své kanceláře a samy zájemce o imigraci aktivně vyhledávají za pomoci falešných slibů o lepším ţivotě v Evropě. Samozřejmě, ţe za pomoc a znalost prostředí si organizovaný zločin nechá zaplatit v částkách přímo astronomických. Samotné zprostředkování cesty do 1
Globalizace a globální problémy. Sborník textů k celouniverzitnímu kurzu
„Globalizace a globální problémy“ 2005-2007. Editoři : Jana Dlouhá, Jiří Dlouhý,Václav
Mezřický
(cit.13.3.2012)
http://www.czp.cuni.cz/knihovna/globalizace.pdf
6
Dostupné
z
cílových zemí znamená pro běţence a jejich rodiny značné finanční náklady hraničící se zruinováním těchto rodin nebo následnou finanční závislost těchto osob na zločineckých organizacích. V současné době příliv nelegálních migrantů ohroţuje bezpečnost a stabilitu zemí západní Evropy a naopak organizovaný zločin díky nelegální migraci sílí, a to z důvodu nemalých zisků z této činnosti. Početné komunity cizinců jsou vystaveny zájmu organizovaných zločineckých skupin, které z této komunity mají značný finanční profit, a to buď z nelegálních aktivit tzv. „racketeering“ (zde se jedná o nucené odvody určitých finančních obnosů za ochranu před jinými zločineckými skupinami) nebo o legální aktivity, kde řada firem s českou, zahraniční či smíšenou personální popřípadě majetkovou účastí, jeţ se zabývá na komerční bázi zajišťováním přepravy cizinců do ČR, včetně vyřízení potřebných cestovních víz a povolením k dlouhodobému pobytu za účelem zaměstnávání. Ze získaných poznatků je zřejmé, ţe některé formy a metody takového podnikání jsou pololegální a řídí je bývalý členové organizovaného zločinu, kteří dále profitují z práce cizinců, jeţ hraničí s vykořisťováním. Problematika nelegální migrace je vzhledem k její závaţnosti a jejím doprovodným jevům dlouhodobě řazena vládou ČR mezi priority bezpečnostní politiky v oblasti veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti a je kaţdoročně předmětem jednání Bezpečnostní rady státu, Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR a vlády ČR. Nelegální migrace není v současné době pouze jen nedovolené překročení státní hranice, ale i porušování pobytového reţimu na území republiky, zneuţívání azylového zákona a zákona o rodině. Ve srovnání s projevy nelegální migrace v průběhu posledních 10 let, kde na začátku sledovaného období v roce 2001 byl způsob nelegální migrace převáţně v překročení tzv. zelené státní hranice, tak v současné době po vstupu do EU a Schengenského prostoru se spíše setkáváme s projevy nelegální migrace spojenými se zneuţíváním azylového zákona a zákona o rodině.
7
Obecně lze říci, ţe nelegální migrace bude pro běţence a převaděče v celosvětovém měřítku čím dál více komplikovanější a draţší a to z toho důvodu, ţe státy Schengenu přistupují na systematičtější a fundovanější ochranu státních hranic. Na druhou stranu je, ale velmi pravděpodobné, ţe organizované skupiny převaděčů budou vytvářet nové organizační struktury a nalézat nové metody překonávání lépe chráněných státních hranic. Jak je výše uvedeno, ve své bakalářské práci se budu zabývat nelegální migrací – převaděčstvím osob přes státní hranici České republiky v průběhu let 2001 - 2011 do dalších států Evropské unie. Cílem této práce by mělo být osvětlení této specifické trestné činnosti, a proto v úvodu této práce vysvětlím základní pojmy spojené s nelegální migrací, dále zde uvedu hlavní důvody nelegální migrace. V průběhu své práce obeznámím čtenáře s hlavními způsoby a formami převádění osob v posledních deseti letech přes státní hranici České republiky. Dále se zaměřím na dva hlavní mezníky důleţité pro sledování vývoje a trestnosti nelegální migrace. Jedná se o vstup České republiky do schengenského prostoru v prosinci roku 2007 a přijetí nového trestního zákoníku účinného od roku 2010. Ke konci své práce provedu komparaci trestnosti nelegální migrace dle zákona § 171a č. 141/1961 Sb. platného do 31. prosince 2009 a stávajícího ustanovení § 340 zákona č. 40/2009 Sb. V samém závěru poukáţi na úskalí, s kterým se potýkají orgány činné v trestním řízení při odhalování organizátorů nelegální migrace se zaměřením právní úpravy dle lege ferenda.
8
1. POJMY SOUVISEJÍCÍ S NELEGÁLNÍ MIGRACÍ 1.1. Definice nelegální migrace Samotné vymezení pojmu migrace není jednoznačné. Nejvýstiţněji lze charakterizovat nelegální migraci jako přesun osob přes vnitřní a vnější hranice států na určité časové období. Světoví analytici jsou zajedno jedině v tom, ţe hlavním atributem mezinárodní migrace musí být vţdy překročení statni hranice, přičemţ akceptování otázky překročení statni hranice je klíčové pro řízení sledování procesu mezinárodní migrace ve smyslu ovlivňování jejího charakteru a intenzity. Ustanovení pohraničního reţimu a podmínek, za jakých je moţné překročit hranice, je jedním ze základních prerogativů kaţdého státu a znakem jeho suverenity.2 Nebezpečnost migrace pro společnost spočívá především v napojení na další nelegální aktivity jako je obchod s lidmi, nelegální zaměstnávání spojené s neodváděním daní a praní špinavých peněz a v neposlední řadě k vzestupu xenofobie a rasizmu ve společnosti. 1.2. Dělení migrace V celosvětovém měřítku dělíme migraci na dobrovolnou a vynucenou. Za dobrovolnou migraci můţeme označit ty případy odchodu obyvatel ze své vlasti kdy svým odchodem a příchodem neporušují ţádný ze zákonů, nejsou ve své vlasti pronásledováni pro své politické, náboţenské či jiné přesvědčení, nejsou ohroţeni na ţivotě a mohou se tedy kdykoliv vrátit. Zde se jedná o migraci osob mezi jednotlivými státy EU z důvodu sňatku, studia, zaměstnání. Dobrovolná migrace je naopak ţádoucí za krátkodobými či dlouhodobými studijními nebo pracovními pobyty po vstupu České republiky do EU z pohledu české ekonomiky
Obrana proti ohrožení společnosti závažnými formami trestné činnosti [online].[cit.z 15.3.2012] Dostupné z :
2
9
a můţeme zde hovořit o potřebném a ozdravném migračním procesu. Většina těchto pobytů je ukončena návratem zpět do ČR.3 Naopak vynucená migrace je převáţně z důvodu ekonomického, politického či vyhnutí se přírodním katastrofám, a to buď na samém začátku těchto katastrof, nebo jiţ po samotném působení ţivlů. Z hlediska mezinárodního práva vynucení migranti spadají do kategorie utečenců tedy ţadatelů o azyl či mezinárodní ochranu. Další ze způsobů jak můţeme rozlišovat migraci je na cyklickou a nucenou. Migrace cyklická (vratná) předpokládá návraty do domovské země. Tato migrace je uskutečňována v rámci ohraničeného období, po jehoţ završení se migrant vrací do své domovské země. Kritérium této cyklické migrace jsou výjezdy migrantů z jedné země do druhé za účelem získání zaměstnání (ukrajinští dělníci)4. Zde se projevuje faktor nejčastější a nejdéle trvající, a to je faktor ekonomický. Migrace je zapříčiněna značnými sociálními a ekonomickými rozdíly ţivota na naší planetě, kde „blahobyt“ v západní Evropě přitahuje obyvatele z méně vyspělých ekonomik, jako jsou některé bývalé státy SSSR a následně státy asijského a afrického subkontinentu. Obyvatelé těchto zemí hledají pracovní
uplatnění
v západní
Evropě,
neuvědomují
si
však
svou
nekonkurenceschopnost na pracovním trhu západní Evropy. Migrace nucená (nevratná) je tam, kde se běţenci migrací za hranice svého státu snaţí zachovat pouhý ţivot. Migrace nevratná je charakteristická se záměrem migranta trvale se usídlit v cílové zemi (např. běţenci z Čečenska). Tato migrace můţe být zapříčiněna politickými či náboţenskými změnami ve státě, které jsou často provázeny lokálními dlouhotrvajícími válečnými konflikty a perzekucí určitého druhu obyvatelstva. 3 Migrace v rozšířené Evropě : konference na Pražském hradě 12.-14. září 2002 [online].[cit.15.3.2012] Dostupné z : 4 Obrana proti ohrožení společnosti závažnými formami trestné činnosti [online].[cit. 15.03.2012] Dostupné z :
10
Poslední ze zmiňovaných faktorů je faktor nejméně častý a to migrace po působení přírodních katastrof na rozsáhlé území. Tento faktor nezapříčiňuje migraci vţdy, ale pouze tam, kde jiţ jsou vyhrocené ţivotní podmínky obyvatel a jedná se spíše o poslední impuls k opuštění vlasti. Všechny tyto faktory vyvolávají zájem tisíců obyvatel k přesunu do vyspělejších a stabilizovanějších míst Evropy5. 1.3. Dělení migrace v České republice V České republice je rozdělována nelegální migrace dle způsobu jejího provedení a to na dvě kategorie. Nedovolený vstup i výstup přes státní hranice na území našeho státu nebo z území našeho státu a nelegální migrace ve vnitrozemí ČR - porušování pobytového reţimu.6 1.3.1. Nelegální migrace přes státní hranice ČR Zrušením ţelezné opony v roce 1989 a rozpuštěním Správy pohraničních vojsk FMV se způsob střeţení státní hranice diametrálně změnil. Střeţení státní hranice převzal nově vzniklý útvar Cizinecké a pohraniční policie (dále CPP). Tento útvar komplexně zabezpečoval ochranu státních hranic a kontrolu pobytového reţimu cizinců na území České republiky do vstupu ČR do EU. Způsob ochrany státní hranice se soustředil na hraniční přechody, kde byly stálé sluţby, zatím co střeţení tzv. zelené státní hranice se omezilo na občasné průjezdy hlídek CPP. S touto skutečností se brzy obeznámily organizované převaděčské skupiny, které začaly převádět běţence přes tzv. zelenou hranici. Převaděči a převáděné osoby byly převáţně občané bývalých zemí SSSR a SFRJ, Číny a dalších asijských států. Tyto organizace vyuţívali k převádění přes státní hranice místně znalých občanů jednotlivých států, přes které vedla převaděčská trasa.
Tamtéž Český statistický úřad, [online] [cit.13.3.2012] Dostupné 5 6
11
z
:
Nelegální migrací přes státní hranice se rozumí nepovolené překročení státní hranice, a to na vstupu nebo výstupu z území nebo na území České republiky potaţmo Evropské unie. Tato migrace je převáţně charakterizována překročením státní hranice za pomocí převaděče, a to buď po tzv. zelené hranici (pěšky nebo v úkrytu motorového vozidla), ale také za pomocí padělaných cestovních dokladů předloţených na hranicích. Zde je charakteristické, ţe ČR je vyuţívána jako tranzitní země k dalším cestám do západní Evropy a světa, a to i se zneuţitím azylové procedury. 1.3.2. Nelegální migrace ve vnitrozemí ČR -
porušování pobytového
režimu V této kategorii je ČR převáţně cílovou zemí, kde se cizinci zdrţují, pracují a začleňují se do jiţ existujících komodit svých krajanů. V případě, ţe setrvají nad rámec povoleného pobytu dané jim zákonem7 nebo bez cestovního dokladu, dopouští se nelegálního pobytu na území ČR a můţou být dle tohoto zákona sankciováni a to správním vyhoštěním.8 1.4. Pojem cizinec / nelegální migrant / běženec Cizinec je dle zákona č. 326/1999 Sb. o pobytu cizinců na území České republiky, ve znění pozdějších předpisů fyzická osoba, která není státním příslušníkem České republiky včetně občana EU. Logicky z toho tedy vyplývá, ţe nelegální migrant nemůţe být osoba, jeţ je občanem zemí Schengenu a Evropské Zákon č. 326/1999 Sb. o pobytu cizinců na území České republiky, ve znění pozdějších předpisů 8 O správním vyhoštění pojednává HLAVA X, § 118 zákona č. 326/1999 Sb. o pobytu cizinců na území České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Jedná se dle § 118 odst. 1 Správní vyhoštění je „ ukončení pobytu cizince na území, které je spojeno se stanovením doby k vycestování z území a doby, po kterou nelze umožnit cizinci vstup na území členských států Evropské unie. Dobu, po kterou nelze umožnit cizinci vstup na území členských států Evropské unie, stanoví policie v rozhodnutí o správním vyhoštění cizince“ V současné době je v novele cizineckého zákona uvedeno, za jakých podmínek lze udělit správní vyhoštění na max. dobu. 7
12
unie, ale můţe jím být pouze osoba ze třetích zemí, jeţ nemá patřičné povolení ke vstupu a pobytu na území Schengenu, tzv. vízum. Nelegálním vstupem na území republiky se cizinec – nelegální migrant nedopouští trestného činu, ale pouze přestupku9, za který je řešen správním vyhoštěním z území ČR. 1.5. Schengenský prostor Schengenský prostor (tzv. Schengen) je území většiny evropských států (zemí Schengenské dohody), na kterém mohou občané zemí Schengenu, Evropské unie, Švýcarska a Lichtenštejnska, včetně jejich rodinných příslušníků překračovat hranice smluvních států na kterémkoliv místě, aniţ by musely projít hraniční kontrolou. Naopak občané třetích zemí jsou podrobeni důkladné kontrole, během které je kromě totoţnosti a platnosti cestovního dokladu ověřováno také splnění všech zákonných podmínek, a to hlavně platnost tzv. jednotného schengenského víza udělovaného pro vstup a pobyt na území Schengenu.10 Vstupem České republiky do Schengenského prostoru a po odstranění hraničních kontrol v prosinci roku 2007 podél celé své pozemní hranice se sousedními státy se Česká republika ocitla uprostřed tzv. Schengenu a má tzv. vnitřní hranice se státy, které jsou vázány ustanovením Schengenské dohody. Přirozené vnější pozemní hranice České republika nemá. Vnější hranice jsou zastoupeny několika mezinárodními letišti určené pro lety, jejichţ místo odletu, příletu nebo mezipřistání není na území smluvního státu Schengenu. Jedná se o mezinárodní letiště Praha - Ruzyně, Brno – Tuřany, Ostrava –Mošnov, Pardubice a Karlovy Vary, kde se můţeme setkat s jedním ze způsobů nelegální migrace a to zneuţíváním cestovních
9 Zákon č. 326/1999 Sb. o pobytu cizinců na území České republiky, ve znění pozdějších předpisů 10Social software. Wikipedia [online] [cit. 14.3.2012] Dostupné z
13
dokladů, buď formou padělání nebo cestováním tzv. na podobu.11
11 Cestování tzv. na podobu, tento způsob nelegální migrace přes SH využívají převážně asiaté spoléhajíc na vzájemnou fyzickou podobnost pro Evropany. Způsob provedení spočívá v tom, že převaděč si zapůjčí za úplatu cestovní doklad asiata, který má legální povolení k pobytu na území EU. Tímto dokladem vybaví následně běžence, kterého hodlá přepravit přes SH nebo přes území státu. V případě kontroly předkládá běženec tento doklad a vydává se za osobu v dokladu. Policejní hlídka na místě nemá možnost ověřit totožnost osoby a převážně se spokojí s předloženým cestovním dokladem.
14
Tab. 1. Země Schengenského prostoru 12 členské země EU a zároveň členské země Schengenskeho prostoru
Belgie, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Itálie, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Malta, Německo, Nizozemí, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko, Švédsko
členské země EU, které nejsou členy Schengenského prostoru
Británie,
Irsko,
Kypr,
Bulharsko, Rumunsko13
přidružené země Schengenského prostoru, které nejsou členy EU
Island, Norsko, Švýcarsko
speciální kategorie zemi
Monako, San Marino, Vatikán, Lichtenštejnsko14
1.6. Státní hranice Pojem státní hranice definuje zákon č. 312/2001 Sb. o státních hranicí ve znění pozdějších předpisů v § 2. „ Dle tohoto ustanovení čáru státních hranic Zdroj: RYŠAVÁ, Lucie. Vnější ochrana Schengenského prostoru a agentura Frontex [online]. 2011 [cit.5.3.2012] 12 s. Magisterská diplomová práce. Masarykova univerzita, fakulta sociálních studií. Vedoucí práce PhDr. Zdeněk Sychra, Ph.D.. Dostupné z www: 13 Británie a Irsko se rozhodly nezúčastnit schengenské spolupráce. Nové členské země se při vstupu zavázaly přijmout schengenské acquis a stát se součástí Schengenského prostoru, jakmile splní kriteria pro vstup. U Bulharska a Rumunska je vysoce pravděpodobné, že se budoucnu členy Schengenského prostoru stanou. V případě Kypru se, vzhledem k rozdělení ostrova na dvě časti, vstup do Schengenského prostoru v brzké budoucnosti očekávat nedá. 14 Lichtenštejnsko se po vstupu Švýcarska do Schengenského prostoru, vzhledem k nadstandardním vztahům mezi těmito zeměmi, stalo asociovaným členem Schengenské spolupráce a v budoucnu se předpokládá jeho plné členství. V únoru 2008 podepsalo Protokol mezi Evropskou unii, Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederaci a Lichtenštejnským knížectvím o přistoupeni Lichtenštejnského knížectví k dohodě mezi Evropskou unii, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederaci o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis jménem Evropského společenství a o prozatímním uplatňováni určitých ustanoveni tohoto protokolu - Lichtenštejnsko však schengenské acquis ještě neprovádí. 12
15
tvoří souvislá množina bodů, které určují průběh státních hranic na zemském povrchu, a jejich polohu lze určit z hraničního dokumentárního díla. Státní hranice oddělují výsostné území ČR od území sousedních států jak na zemském povrchu, tak svislým směrem ve vzdušném prostoru i pod zemským povrchem, v nadzemních i podzemních stavbách a zařízeních. Státní hranice jsou stanoveny mezinárodní smlouvou nebo ústavním zákonem“ Za nedovolené překročení státní hranice je potom povaţováno jeho překročení mimo hraniční přechod, překročení na hraničním přechodu v jiné neţ stanovené provozní době nebo překročení v rozporu s účelem hraničního přechodu a úmyslné vyhnutí se kontrole na hraničním přechodu, pokud zvláštní právní předpis15 nebo mezinárodní smlouva16 nestanoví jinak.17 Dle právního výkladu soudce Nejvyššího soudu Prof. JUDr. Pavla Šámala, Ph.D. a kolektivu ohledně státní hranice a nedovoleného překročení státní hranice, publikované v 1. vydání Komentáře k Trestnímu zákoníku, se uvádí: Za nedovolené překročení hranic se povaţuje jejich překročení mimo hraniční přechod, jejich překročení na hraničním přechodu v jiné neţ stanovené provozní době nebo překročení v rozporu s účelem hraničního přechodu, úmyslné vyhnutí se kontrole a hraničním přechodu (§3 zákona č. 216/2002 Sb., o ochraně státních hranic). S ohledem na náš vstup (tedy vstup České republiky) do schengenského prostoru toto ustanovení platí pouze u tzv. vnějších hranic vzdušného typu a při
Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech, ve znění pozdějších předpisů (zákon o cestovních dokladech). 16 Například Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Polské republiky o hraničních přechodech, přechodech na turistických stezkách protínajících státní hranice a zásadách překračování státních hranic mimo hraniční přechody a Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Slovenské republiky o zrušení vízové povinnosti. 17 Viz pravnipredpisy.cz, zákon č. 216/2002 Sb., o ochraně státních hranic České republiky a o změně některých zákonů (zákon o ochraně státních hranic), § 3 Překračování hranic [online]. [cit.18.3.2012].Dostupný z : . 15
16
případném dočasném zavedení kontrol na vnitřních hranicích. Jinak se na vnitřních hranicích neprovádí ochrana a lze je překračovat na kterémkoli místě (§ 9 odst. 1 zákona č. 216/2002 Sb.). Vnitřními hranicemi jsou hranice ČR se státem, pro který jsou závazná ustanovení schengenské dohody. Vnitřními hranicemi se rozumí také mezinárodní letiště na území ČR určené výhradně pro lety mezi smluvními státy. Vnějšími hranicemi jsou hranice ČR s jiným neţ smluvním státem. Vnějšími hranicemi se rozumí také mezinárodní letiště na území ČR určené pro lety, jejichţ místo odletu, mezipřistání nebo příletu není na území smluvního státu.“18 Z uvedeného právního rozboru prof. Šámala tedy vyplývá, ţe vzhledem k ustanovení zákona č. 216/2002 Sb., o ochraně státních hranic, a s ohledem na vstup ČR do schengenského prostoru, platí ustanovení o nedovoleném překročení státních hranic pouze u tzv. vnějších hranic vzdušného typu (tedy pouze na shora uvedených mezinárodních letištích v ČR) a při případném dočasném zavedení kontrol na vnitřních hranicích, jinak lze hranice překračovat na kterémkoli místě za dodrţení stanovených podmínek.19
18 Viz ŠÁMAL P. a kol: Trestní zákoník. Komentář, 1. vydání. Praha: Nakladatelství C.H.BECK, 2009. ISBN 978-80-7400-109-3. 19 ŠULC, Jan. Komparace trestně-právní úpravy nelegální migrace v České republice [online]. Jiří Košťál,20.02.2011 [cit.15.02.2012]
17
1.7. Převaděč / převaděčství Jako převaděč se v právu označuje člověk, který za úplatu doprovází jiné osoby nebo jím napomáhá překračovat nelegálně hranice jiných států a to buď tzv. zelenou hranici čili státní hranici v prostoru mimo hraniční přechod
nebo
v úkrytu dopravního prostředku přes hraniční přechod. Jeho úkolem je vyuţít své znalosti terénu a činnosti ostrahy hranic k úspěšnému převedení osoby nebo skupiny osob z území jednoho státu přes hraniční pásmo do vnitrozemí druhého státu, aniţ by byl zadrţen pohraniční policií. Převaděčství lze tedy charakterizovat jako úmyslné jednání jednotlivce nebo skupiny osob působící ve více státech, která za úplatu zprostředkuje nebo dopraví či přepraví osobu nebo skupinu osob na území nebo přes území cizího státu bez patřičného povolení ke vstupu a pobytu na území tohoto státu. Zde se můţe jednat o případy pouţití padělaných nebo pozměněných dokladů či jejich částí (převáţně víz) opravňující osobu pro vstup do Schengenského prostoru, dále se můţe jednat i o případy kdy se cizinec snaţí vstoupit do tohoto prostoru, ačkoliv mu byl udělen zákaz pobytu, či trvá trest vyhoštění daný mu soudem. 1.8. Převaděčské organizace / organizovaná zločinecká skupina Monitorováním způsobu práce převaděčských organizací bylo prokázáno, ţe se jedná o vyšší formu organizované trestné činnosti, neboť se jedná vţdy o společenství alespoň tři a více osob, kdy převaděčská organizace má svoji vnitřní strukturu s rozdělením funkcí a dělbou činností, která je zaměřena na soustavné páchání úmyslné trestné činnosti na území několika států. 1.9. Zneužívání azylové politiky migranty Azylem se rozumí ochrana uprchlého cizince, který ve státě, jehoţ je státním občanem má opodstatněné obavy z pronásledování, z rasových, náboţenských nebo národnostních důvodů, kvůli zastávání určitých politických názorů nebo příslušnosti k určité soc. skupině a vzhledem k těmto obavám se nechce, nebo nemůţe, vrátit zpět do svého domovského státu. Azyl můţe být udělen jak
18
z humanitárních důvodů, tak za účelem sloučení rodiny.20
Azylové řízení
upravuje zákon č. 325/1999 Sb. zde jsou dány v § 12 přísné podmínky, které musí být splněny k udělení azylu. Azyl se cizinci udělí, bude-li v řízení o udělení mezinárodní ochrany zjištěno, že cizinec a) je pronásledován za uplatňování politických práv a svobod, nebo b) má odůvodněný strach z pronásledování z důvodu rasy, pohlaví, náboženství, národnosti, příslušnosti k určité sociální skupině nebo pro zastávání určitých politických názorů ve státě, jehož občanství má, nebo, v případě že je osobou bez státního občanství, ve státě jeho posledního trvalého bydliště.21 Převaděčským strukturám je jednotná azylová politika států EU velmi dobře známa a v mnoha případech této azylové politiky cíleně vyuţívají. Běţenci jsou převaděči instruováni, ţe při svém zadrţení policií si mají účelově zaţádat o azyl na území České republiky. Následně budou umístěni do pobytových středisek, kde je budou převaděči kontaktovat k další cestě. Svojí ţádosti o azyl si také běţenci zlegalizují svůj pobyt po dobu azylového řízení (toto řízení můţe trvat několik měsíců aţ let) na území ČR, mohou se tedy volně pohybovat po území ČR a zároveň se vyhnou vrácení do země původu. V neposlední řadě také získají čas k rekonvalescenci a přípravě další cesty do své cílové země. Výše popsaný způsob zneuţívání azylové politiky prováděli v roce 2003 občané Čečenska. Azylové řízení bylo také ve značné míře zneuţíváno občany Ukrajiny nejvíce v roce 2004-2006 k vyhnutí se správního vyhoštění z území republiky, kde pobývali nelegálně po překročení doby platnosti víza, neboť rozhodnutí o správním vyhoštění je vykonatelné, aţ po nabytí právní moci rozhodnutí o zamítnutí ţádosti o udělení azylu nebo po nabytí právní moci rozhodnutí o zastavení řízení. Řízení o azylu můţe trvat, aţ několik let během celé doby
20 Volně Social software „Wikipedia“ [online].[cit.02.02.2012] Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Azyl 21 Zákon č. 325/1999 Sb., zákon o azylu a doplňkové ochraně, ve znění pozdějších předpisů
19
azylového řízení se cizinec mohl volně pohybovat po území ČR a mohl pracovat, coţ pro občany Ukrajiny byl hlavní důvod migrace do ČR. Výše popsané způsoby zneuţívání azylové politiky jsou vyuţívány dodnes.
20
2. HLAVNÍ DŮVODY NELEGÁLNÍ MIGRACE DO ZEMÍ EU V současné době je hlavní důvod nelegální migrace do zemí EU důvod ekonomický, tedy ekonomická stabilita a kupní síla občanů EU. Který ze států EU bude pro migranty cílový je dáno roli historickou (aţ koloniální), tedy vazbami jednotlivých národností k cílovým zemím. Občané Indie a Pákistánu migrují do Velké Británie, občané Alţíru migrují do Francie, občané Turecka do Spolkové republiky Německo atd. Nejvíce migrantů je zastoupeno v Německu, Francii a Velké Británii. Ve všech těchto případech je Česká republika zatím převáţně tranzitní zemí. Mezinárodní převaděčské organizované skupiny vyuţívají několik tras pro přesun běţenců do zemí západní Evropy. Vyuţití konkrétní trasy je závislé na výchozí a cílové zemi kam migrant cestuje. Pro cestu do Evropské unie se vyuţívaly několik tras. První trasa je tzv. Baltická cesta začínající v asijských zemích, vedoucí dále přes Rusko a baltické země a odtud do střední Evropy. Druhá trasa je tzv. Severní cesta, vedoucí z východní Evropy přes Polsko, Maďarsko a Českou republiku dále do Německa a do Skandinávie. Středoevropská cesta obvykle končí v Rakousku a Itálii. Balkánská cesta vede přes Turecko a balkánské země a končí v Německu nebo Rakousku.22
22
Globalizace a globální problémy. Sborník textů k celouniverzitnímu kurzu
„Globalizace a globální problémy“ 2005-2007. Editoři : Jana Dlouhá, Jiří Dlouhý,Václav
Mezřický
[online].[cit.5.2.2012]
21
Dostupné
z
3. VÝVOJ A CHARAKTERISTIKA NELEGÁLNÍ MIGRACE OD ROKU 2001 DO SOUČASNÉ DOBY JAKO OBRAZ SPOLEČENSKÝCH UDÁLOSTÍ VE SVĚTĚ
3.1. Rozdělení sledovaného období Ve sledovaném období se nachází jeden významný mezník pro charakteristiku nelegální migrace. Jedná se o období před naplněním Schengenské dohody (rok 2001 aţ prosinec roku 2007) a období po naplnění Schengenské dohody, tedy zrušení úplných kontrol na státních hranicích a z toho vyplývající volný pohyb osob (prosinec 2007 aţ 2011). Tato období jsou pro nelegální migranty, převaděče, i orgány činné v trestním řízení šetřící nelegální migraci klíčová. V těchto obdobích se mění nejen způsob a charakteristika nelegální migrace, ale také trestnost a trestní postih. Výše popsané je i zřejmé z přiloţené tabulky poskytnuté ČSÚ s informacemi cizinecké policie23. Nelegální migraci přes státní hranici můţeme sledovat aţ do konce roku 2007. V prosinci roku 2007 zrušila Česká republika kontroly na státních hranicích a od roku 2008 provádí cizinecká policie kontroly pouze na vnějších hranicích Schengenu, kterými jsou hranice vzdušné. V tabulce jsou uvedeny dva druhy nelegální migrace a to nedovolený vstup i výstup přes státní hranice našeho státu bez patřičného povolení, kdy byli migranti zadrţeni ve vnitrozemí v úkrytu motorových vozidel, nebo se na pozměněný nebo padělaný doklad pokusili překročit státní hranici a porušení pobytového reţimu.
Český statistický úřad, [online] [cit.13.3.2012] Dostupné z : 23
22
23
Státní občanství Celkem Rusko Ukrajina Polsko Německo Čína Indie Moldavsko Mongolsko Rumunsko Turecko Vietnam
Ostatní
2 001
2 002
2 3 834
1
7
1 764
1 022
5 12
2 301
2 706
1
1
2
2
1
8
1
9 2
1 074
6
5 50
3 847
405
1
2
2
1 39
1 36
1 386
0
7
21
1
7
1
1 768
9
4 18
1 176
8 18
20
-
-
3
11
-
-
-
-
-
-
5
9
5
13
1 11
190
-
3
6
2009
-
0
8
6
24
37
1
1
9
1 79
10
27
1
1
1
1
4 5
46
88
52
1
2
1
1 38
05
30
21
58
8
300
5
2
2
2
3 45
41
35
94
1
55
04
3
3
3
1
2
2
2
1 0
76
89
61
49
93
4
911
4
8
2
1 009
42
75
4
2
4
3
4
3 36
60
32
1 68
6
6
4
4 56
152
190
742
6 02
3
5
54
68
2 008 *
384 1
6
5 53
4
86
12
2 007
371 6
8
7 93
5
61
78
2 006
689
3
5
1 019
1
725
75
2 005
0 695
2
5
1 193
1
912
59
2 004
3 206
3 68
58
641
003
4 741
3 35
2
137
* od roku 2008 nelegální migrace přes vnější schengenskou hranici, tzn. pouze vzdušná hranice
3.2. Vývoj nelegální migrace přes státní hranici ČR před zrušením hraničních kontrol od roku 2001 do prosince roku 2007 Pro výše sledované období byla typická migrace přes státní hranici za pomoci tzv. převaděče, a to buď pěšky přes tzv. zelenou hranici, nebo v úkrytu na loţné ploše nákladního vozidla. Dalším ze způsobů nelegální migrace v tomto období bylo cestování tzv. na podobu.
24
Na začátku sledovaného období tedy v roce 2001 přes území České republiky migrují do SRN a západní Evropy velké skupiny státních příslušníků Afganistanu, Pákistánu, Srí Lanky a Indie, jejichţ přepravu zajišťuje skupina pákistánských organizátorů působící v České republice. Finanční částka za přepravu pro jednoho migranta z těchto zemí se pohybuje okolo 9 500 USD, přitom největší zisky zůstávají v zemi, odkud běţenci migrují.24 V roce 2002 byl zaznamenán významný pokles nelegální migrace přes státní hranici České republiky (meziročně o 38 %), na druhé straně narostla nelegální migrace ve vnitrozemí z důvodu porušování pobytového reţimu (počet cizinců řešených Policií ČR 19 573), jeţ přesáhla počet cizinců zadrţených při pokusu o nelegální překročení státní hranice (14 741). Toto bylo zapříčiněno budoucím připojením České republiky k Evropské unii a následně ke státům Schengenu. V roce 2002 byla také přijata novela azylového zákona, jeţ přispěla ke značnému poklesu počtu ţadatelů o azyl v ČR z 18 082 v roce 2001 na 8480 v roce 2002.25 Tato novela, ale nezamezila projevu negativního vlivu zneuţívání azylové procedury k nelegální migraci, coţ se projevilo ve značné míře v roce 2003 velkým přílivem čečenských uprchlíků26 přicházejících přes Polsko. Většina z nich ţádala neúspěšně o azyl jiţ v Polsku, po zamítnutí azylu polskou stranou se tato migrační vlna dala do pohybu a na hraničních přechodech Polské republiky a České republiky ţádala o azyl českou stranu. Podáním ţádosti o azyl si tyto osoby na určitou dobu zlegalizují pobyt, vyhnou se umístění do záchytného zařízení pro cizince a získají čas na přípravu další cesty do své cílové země. Po padání ţádosti o azyl a umístění do pobytových středisek opouštěli běţenci Českou republiku směrem do západní Evropy, převáţně do Rakouska. Bezpečnostními orgány nebyly zachyceny informace, ţe by zde působila čečenská převaděčská
24
Bezpečnostní informační služba [online].[cit.13.03.2012] 25Bezpečnostní informační služba [online].[cit.13.03.2012] 26
přibliţně 5000 Čečenců (Tamtéţ)
25
Dostupné
z
Dostupné
z
organizace, ale vše nasvědčovalo tomu, ţe si Čečenci navzájem vyměňují informace a migrují tzv. na vlastní pěst. Tento způsob nelegální migrace zamezila aţ důsledná aplikace tzv. dublinského systému27, coţ se projevilo v roce 2004, kdy značně klesl počet ţadatelů o azyl z řad čečenských uprchlíků. Oproti nelegální migraci občanů Čečenska, kteří se dobrovolně hlásili Policii ČR na hraničních přechodech poţadující azyl a kde migrovaly celé rodiny včetně ţen, dětí a starých osob, se projevuje i migrace občanů Číny, převáţně mladých muţů v produktivním věku, jeţ podávají ţádost o azyl, ale aţ po zadrţení Policií ČR při neúspěšném pokusu o překročení státní hranice. Zde byla zaznamenána trasa přes Rusko, Ukrajinu, Slovensko do ČR, kde ani tentokrát nebyla Česká republika cílovou zemí. Čínská migrace představuje se svojí vysokou organizovaností a rozsahem celosvětový problém, jeţ se nedaří bezpečnostním sloţkám tranzitních ani cílových zemí eliminovat. Vývoj nelegální migrace v roce 2004 byl značně ovlivněn vstupem ČR do EU, coţ mělo za následek značný pokles ţadatelů o azyl a sníţený počet záchytů na státních hranicích. Sníţený počet nelegální migrace dle Výroční zprávy BIS za rok 2004 lze přičítat se zjednodušením procedury překračováním hraničních přechodů, omezením kontrolní činnosti Policie ČR vůči občanům EU a zrušením systematické celní a policejní kontroly v dopravních prostředcích a na silničních přechodech vůči občanům EU.28 V roce 2004 tvoří nejpočetnější vlnu migrantů a
27
Dublinský systém: jedná se o soubor pravidel, dle nichž je určen jeden bezpečný stát, který meritorně rozhodne o žádosti o azyl, tj. posoudí, zda žadatel splňuje podmínky pro udělení azylu, resp. přiznání statutu uprchlíka. Cílem tohoto systému je předcházet situacím, kdy cizinci podávají současně či postupně v několika členských státech žádosti o azyl a tyto státy současně nebo postupně vedou řízení o udělení azylu. Pro žadatele toto znamená, že má obecně právo na meritorní posouzení své žádosti o azyl pouze v jednom členském státě. Ministerstvo vnitra [online]. [cit.02.03.2012] Dostupné z : 28 Přestávají se proclívat a otevírat kamiony na hraničních přechodech, nekontrolují se vozidla s registračními značkami občanů EU a tohoto využívají převaděčské organizace a ukrývají migranty právě do těchto vozidel
26
ţadatelů o azyl občané Ukrajiny.29 Toto přetrvává i v roce 2005 kde ze statistik vyplývá, ţe mezi cizinci, kteří v tomto roce porušili podmínky legálního pobytu na území České republiky, je 70 % Ukrajinců. V tomto roce se znovu projevuje i nelegální migrace občanů Čečenska, neboť eskalace násilí a neúnosné ţivotní podmínky na Kavkaze nutí migrovat tamější obyvatelstvo do vyspělejších zemí Evropy. Azylová vlna se však tentokrát České republice vyhne a dle analýzy údajů BIS dochází k azylové proceduře aţ v okolních státech ČR, přičemţ odhadem BIS předpokládá, ţe přes Českou republiku v roce 2005 přešlo 3 500 aţ 4000- občanů Ruské federace převáţně občanů Čečenska. V tomto roce také Policie ČR zadrţela několik převaděčských skupin a jejich organizátorů, jeţ se zaměřovaly na migranty z Kavkazu.30 Co se týče čínské migrace, i v tomto roce zůstává Česká republika stále tranzitní zemí. K převozu přes území České republiky vyuţívají čínské organizované skupiny české občany, jeţ řídili osobní a dodávkové automobily převáţně ze směru Slovensko-ČR- SRN. K zvýšení svých moţností oklamat případné policejní kontroly vyuţívají falešné či pozměněné doklady, nebo cestují tzv. na podobu. Migrace v roce 2006 byla charakteristická kombinováním legálních způsobů tranzitu s nelegálními a to prostřednictvím různých zprostředkovatelských struktur, které se specializovaly na zajišťování druhů všech typů víz, pomoc při hledání zaměstnání či zakládání firem, uzavírání účelových sňatků s následným získáním trvalého pobytu v ČR, podání ţádosti o mezinárodní ochranu apod. Přitom byly obcházeny, popř. zneuţívány české právní normy.31 V tomto roce je zaznamenán nárůst Egyptské migrace přes letiště Praha – Ruzyně na linkách z Káhiry do Moskvy, Kyjeva a Minsku, tato migrační vlna měla za následek násilné opuštění záchytného zařízení pro cizince ve Velkých Přílepech částí egyptských
Bezpečnostní informační služba [online]. [cit.12.03.2012] Dostupné z : 31Bezpečnostní informační služba [online]. [cit.12.03.2012] Dostupné z : 29
27
běţenců. Tyto uprchlí migranti byli následně vráceni orgány SRN v tzv. Dublinském řízení. Tato migrační vlna byla řízena dle BIS osobou z Egypta, která spolupracovala s organizátory v ČR, jejichţ úlohou bylo zajišťování transportu přes ČR.32 I v tomto roce pokračuje migrační vlna běţenců původem z Ukrajiny, Číny, Ruské federace, Moldavska, Vietnamu, Iráku, Mongolska, Indie.33 Rok 2007 je rokem příprav na vstup do schengenského prostoru. V tomto roce je moţné zaznamenat rozvoj sluţeb zabývajících se legalizací pobytů, tyto sluţby nabízejí i některé advokátní kanceláře, neboť po vstupu do schengenského prostoru bude problémem získat platné vízum do ČR, proto se pozornost organizátorů pravděpodobně zaměří na padělání a pozměňování víz a cestovních dokladů a na ovlivňování českých orgánů při rozhodování o vydávání víz a povolení k pobytu.34 3.3. Vývoj
nelegální migrace přes státní hranici ČR
po zrušení
hraničních kontrol prosinec roku 2007 do roku 2011 Vstupem České republiky do schengenského prostoru (2007) přišla Česká republika o své vnější hranice a jediná vnější hranice, která jí zůstala, je hranice vzdušná. Vzhledem k tomu, ţe se ČR stala vnitřní zemí schengenského prostoru, ustoupilo do pozadí klasické převaděčství přes státní hranici (formou přechodů přes státní hranice za vyuţití převaděčů v kamionech, osobních automobilech nebo pěšky), naopak některé formy migrace zůstaly nebo se naopak ještě rozšířily.35 Organizátoři migrace v dnešní době vyuţívají ČR spíše jako tranzitní zemi, kdy vzhledem k rozloze země nemusí nutně tuto migraci organizovat z našeho území a vyuţívat „spřátelenou infrastrukturu“ z řad v ČR ţijících osob. Zájem organizátorů migrace se aktuálně přesunul k legálním či alespoň legálnějším metodám, které byly vyuţívány jiţ dříve, ale v mnohem menší míře. Tamtéž Tamtéž 34Bezpečnostní informační služba [online]. [cit.12.03.2012] Dostupné z : 35Bezpečnostní informační služba [online]. [cit.12.03.2012] Dostupné z : 32 33
28
Jedná se o vyřizování některých typů víz (studijní, pracovní), povolování pobytu prostřednictvím fiktivních sňatků, nebo určení otcovství k občanu ČR, pozvání fyzickou či právnickou osobou a migrace s vyuţitím falešných nebo pozměněných dokladů.36 Rok 2009 je poznamenán dopady celosvětové ekonomické krize. Tato krize se znatelně projevila i na nelegální migraci a to tím, ţe citelně zasáhla komunity dělníků ze třetích zemí, jeţ přišly jako první o práci. Jednalo se převáţně o agenturní dělníky z řad Mongolů. Tyto osoby následně vyhledávaly jakoukoliv práci a tím vzrostl přebytek pracovních sil. Této situace vyuţívají organizované skupiny převaděčů a zajišťují převozy Mongolů do dalších zemí EU.37 Hlavním projevem nelegální migrace bylo i v roce 2010 zneuţívání legálních způsobů vstupu na území ČR a Schengenu a následná legalizace pobytu cizinců na území. K legalizaci byly vyuţívány instituty sloučení rodiny, fiktivní sňatky, víza za účelem podnikání, studentská víza, apod. Rozšířeným modelem legalizace se stalo přihlášení občana ČR k otcovství dítěte cizinky a deklarování trvalého vztahu s občanem EU, obdobného rodinnému (tzv. druh – druţka).38 Na počátku roku 2011 byl způsob nelegální migrace stejný jako v roce 2010, projevuje se zde zneuţívání dokladů, uzavírání fiktivních manţelství s občany EU. V červenci tohoto roku je zadrţena Policií ČR SKPV ÚOOZ rozsáhlá skupina Nigerijských státních občanů zabývajících se zprostředkováváním fiktivních sňatků za úplatu, občanů Nigerie s občany České republiky, za účelem získání trvalého pobytu jako rodinných příslušníků občanům Nigérie, kde se finanční částka za zprostředkování tohoto sňatku pohybuje kolem 7 000 EUR.
36
Tamtéž
37Bezpečnostní
informační služba [online]. [cit.14.03.2012] Dostupné z : 38Bezpečnostní informační služba [online]. [cit.14.03.2012] Dostupné z :
29
Hlavní organizátor tuto činnost řídí z území České republiky několik let a veškeré takto získané finanční prostředky jsou poslány formou kurýrů do Nigérie.39 Ke konci tohoto roku se objevuje znovu - staronový způsob nelegální migrace přes státní hranici, a to v úkrytu na loţných plochách nákladních automobilů. Běţenci - převáţně státní občané Afganistanu - jsou ukryti převaděči na loţní plochu nákladních automobilů, projíţdějících přes území Srbska, bez vědomí řidičů, kteří v době umístění migrantů spí ve svých kamionech zaparkovaných na srbských benzínových stanicích. Po příjezdu na místo vykládky, nebo v průběhu cesty, jsou běţenci odhaleni a následně předáni cizinecké policii. Tito běţenci jsou bez cestovních dokladů, neznají jazyk mimo svého rodného coţ v mnoha případech je afgánský dialekt a vydávají se za mladistvé poţadující mezinárodní ochranu dle zákona o pobytu cizinců. 40 41
39Policie CR [online]. [cit.20.03.2012] Dostupné z : 40Policie CR [online]. [cit.20.03.2012] Dostupné z : 41Policie CR [online]. [cit.20.03.2012] Dostupné z :
30
4. TRESTNOST NELEGÁLNÍ MIGRACE (PŘEVADĚČSTVÍ) VE SLEDOVANÉM OBDOBÍ Ve sledovaném období nacházíme mezník, jeţ se týká trestního stíhání nelegální migrace. Jedná se o rok 2010. Od tohoto roku započal svojí účinnost nový trestní zákoník č. 40/2009 Sb. s novým paragrafovým zněním týkající se nelegální migrace. Ochranu před nelegální migrací provádí, jak jsem jiţ uvedl výše, Policie České republiky a to hlavně její Inspektoráty cizinecké policie, které zabezpečují ochranu státní hranice, vedou evidence cizinců a působí jako represivní sloţka při kontrolách pobytového reţimu cizinců ve vnitrozemí. Dalšími sloţkami policie, jeţ se zabývá nelegální migrací, a to jejími vyššími formami spojenými s organizovaným zločinem, je Sluţba kriminální policie a vyšetřování, dále ÚOOZ SKPV a jeho specializovaný Odbor obchodu s lidmi a nelegální migrace. 4.1. Problematika nelegální migrace do roku 2009 dle § 171a č. 140/1961 Sb. ve znění pozdějších předpisů Do konce roku 2009 byla nelegální migrace spojená s převaděčstvím, stíhána dle zákona č. 140/1961 Sb. ve znění pozdějších předpisů (dále jen trestní zákon) ustanovením v Hlavě třetí zvané Trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných v Oddílu šestém Jiná rušení činnosti státního orgánu v § 171a Organizování a
31
umoţnění nedovoleného překročení státní hranice.42 Ze skutkové podstaty tohoto trestného činu vyplývá, ţe jednání pachatele, tedy převaděče, má povahu účastenství ve formě organizátorství či pomoci.43 Naopak jednání samotného běţence tímto ustanovením není nijak postihováno. Samotné překročení státní hranice běţencem tedy není trestným činem a nemůţe být za tento skutek trestně postihnut. 4.2. Problematika nelegální migrace od roku 2010 dle § 340 trestního zákoníku Problematika nelegální migrace je uvedena v trestním zákoníku č. 40/2009 Sb. ve znění pozdějších předpisů v Hlavě X nazvané Trestné činy proti pořádku 1) Kdo pro jiného organizuje nedovolené překročení státní hranice nebo jinému umožní či mu pomáhá nedovoleně překročit státní hranici nebo jinému po nedovoleném překročení státní hranice umožní či mu pomáhá přepravit se přes území republiky nebo takové přepravení organizuje, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo peněžitým trestem nebo zákazem činnosti. (2) Odnětím svobody na šest měsíců až pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako člen organizované skupiny, b) spáchá-li takový čin za úplatu nebo jinou výhodu či prospěch, c) spáchá-li takový čin opětovně, nebo d) spáchá-li takový čin v úmyslu zakrýt nebo usnadnit jiný trestný čin. (3) Odnětím svobody na dvě léta až osm let nebo propadnutím majetku bude pachatel potrestán, a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako člen organizované skupiny a za úplatu nebo jinou výhodu či prospěch, b) vydá-li takovým činem jiného v nebezpečí smrti, c) způsobí-li takovým činem těžkou újmu na zdraví nebo jiný zvlášť závažný následek, d) získá-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného značný prospěch, e) spáchá-li takový čin se zbraní, nebo f) spáchá-li takový čin za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu. (4) Odnětím svobody na pět až dvanáct let nebo propadnutím majetku bude pachatel potrestán, a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 těžkou újmu na zdraví více osob nebo smrt, b) získá-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu, c) spáchá-li takový čin ve spojení s organizovanou skupinou působící ve více státech, nebo d) spáchá-li takový čin jako voják za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu. 43 Zákon č. 140/1961 Sb. trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, § 10 odst. 1 písm. a, písm. c) 42
32
ve věcech veřejných, v dílu 4 nazvaném „Jiné rušení činnosti orgánu veřejné moci“ v § 340 Organizování a umoţnění nedovoleného překročení státní hranice.44 Stejně tak jako v § 171a, zák. č. 140/1961 Sb. je v prvním odstavci uvedena obecná základní skutková podstata. V dalších odstavcích je uvedena kvalifikovanější a tím i přísnější skutková podstata, které tento trestný čin dále specifikují a zpřísňují pro něho trestní sazbu. 4.3. Komparace ustanovení odst. 1 § 171a zák. č. 140/1961 Sb. trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů a odst. 1 § 340 zák. č. 40/2009 Sb. trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů „Kdo pro jiného organizuje nedovolené překročení státní hranice nebo jinému umožní či mu pomáhá nedovoleně překročit státní hranici nebo jinému po
(1) Kdo pro jiného organizuje nedovolené překročení státní hranice nebo jinému umožní či mu pomáhá nedovoleně překročit státní hranici nebo jinému po nedovoleném překročení státní hranice umožní či mu pomáhá přepravit se přes území České republiky nebo takové přepravení organizuje, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti. (2) Odnětím svobody na šest měsíců až pět let, propadnutím majetku nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako člen organizované skupiny, b) vystaví-li takovým činem jiného nelidskému nebo ponižujícímu zacházení, c) spáchá-li takový čin za úplatu, d) spáchá-li takový čin opětovně, nebo e) spáchá-li takový čin v úmyslu zakrýt nebo usnadnit jiný trestný čin. (3) Odnětím svobody na dvě léta až osm let nebo propadnutím majetku bude pachatel potrestán, a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako člen organizované skupiny a za úplatu, b) vydá-li takovým činem jiného v nebezpečí smrti, c) způsobí-li takovým činem těžkou újmu na zdraví, d) získá-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného značný prospěch, e) spáchá-li takový čin se zbraní, nebo f) spáchá-li takový čin za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu. (4) Odnětím svobody na pět až dvanáct let, popřípadě vedle tohoto trestu též propadnutím majetku, bude pachatel potrestán, a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 smrt, b) způsobí-li takovým činem těžkou újmu na zdraví nejméně dvou osob, c) získá-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu, nebo d) spáchá-li takový čin jako voják za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu. (5) Příprava je trestná 44
33
nedovoleném překročení státní hranice umožní či mu pomáhá přepravit se přes území republiky nebo takové přepravení organizuje, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo peněžitým trestem nebo zákazem činnosti.“45 „Kdo pro jiného organizuje nedovolené překročení státní hranice nebo jinému umožní či mu pomáhá nedovoleně překročit státní hranici nebo jinému po nedovoleném překročení státní hranice umožní či mu pomáhá přepravit se přes území České republiky nebo takové přepravení organizuje, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti.“46 Porovnáním obou odstavců výše uvedených paragrafů zjistíme, ţe zákonodárce převzal základní - obecnou skutkovou podstatu ze starého trestního zákona. Rozborem základní skutkové podstaty je zřejmé, ţe se jedná o úmyslný trestný čin a zákon zde trestá organizovanost - organizátory a ne samotné migranty. Jednání pachatele v tomto případě převaděče má povahu účastenství na trestném činu ve formě organizátorství či pomoci.47 Umoţněním nedovoleného překročení státní hranice je kaţdé jednání pachatele, kterým napomáhá nebo usnadňuje nedovolené překročení státní hranice.48 Předmětem objektu zájmu tohoto trestného činu je zájem státu na kontrole vstupujících osob přes jeho státní hranici. Tento zájem vyplývá z potřeby dostát závazkům plynoucích z mezinárodních smluv uzavřených k regulaci nelegální migrace, potírání organizovaného zločinu, praní špinavých peněz, terorizmu atd. Jedná se o formální trestný čin, k jehoţ spáchání dochází samotným jednáním, 45
Zák. č. 140/1961 Sb. trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, § 171a
odst.1 Zák. č. 40/2009 Sb. trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 340 odst. 1 47 Blíže viz business.center.cz, zákon č. 140/1961 Sb.,ve znění pozdějších předpisů, trestní zákon, § 10 odst. 1 písm. a), písm. c) [on-line]. 1998 - 2010. Dostupný z : ISSN 1213-7235 48 Zde se může jednat o jakýkoliv dílčí úkol např. převezení nebo převedení přes SH, dovedení ke státní hranici a určení směru k překročení SH, obstarání padělaných nebo pozměněných dokladů a nebo také slib pachatele k poskytnutí potřebné pomoci po překročení SH k další cestě 46
34
nikoliv poškozením, účinkem ohroţením předmětu útoku, neboť tento trestný čin jej nemá. K dokonání tohoto trestného činu dochází i tehdy, jestliţe běţenec, pro kterého pachatel organizoval překročení státní hranice tuto hranici nepřekročí.49 Organizuje, jinému umožní či mu pomáhá… K pojmu …organizuje… se vyuţije § 24 odst. 1 písm. a) o účastníkovi, který uvádí spáchání trestného činu … zosnoval nebo řídil – organizátor.50 K pojmu …umožní či mu pomáhá … vyuţije se opět § 24 odst. 1 písm. c)51 tímto se vyjadřuje jednání, jeţ má charakter pomoci můţe to být formou opomenutí nebo konáním a to buď odstraněním překáţek, opatřením prostředků, radou, pomocí a dalšími podobnými formami.52 K ustanovení nedovolené překročení státní hranic se vyuţije ustanovení zákona č. 216/2002 Sb. zákon o ochraně státních hranic, ve znění pozdějších předpisů a ustanovení § 3 odst. 3 kde se uvádí následující 3) Za nedovolené překročení hranic se považuje a) jejich překročení mimo hraniční přechod, b) jejich překročení na hraničním přechodu v jiné než stanovené provozní době nebo překročení v rozporu s účelem hraničního přechodu, c) úmyslné vyhnutí se kontrole na hraničním přechodu, 49 Usnesení Nejvyššího soudu, ze dne 17.4.2001 sp. zn. 4 Tz 47/2001, [R 37/2002 tr.] [online] Dostupný z http://www.beck-online.cz/legalis/documentview.seam?type=html&documentId=njptembqgjpxexztg5pxi4q&conversationId=4 264310#selected-node 50 Zákon č. 40/2009 Sb. trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů 51 Zákon č. 40/2009 Sb. trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů 52Beck-online Usnesení Nejvyššího soudu, ze dne 15.1.2001 sp. zn. II Tcu 92/2000 [R 31/2001 tr.][online].[cit.19.3.2012] Dostupný z : < http://www.beckonline.cz/legalis/document view.seam?type=html&documentId=njptembqhbpxexzuhbpxi4q&conversationId= 4407742#selected-node > Umožněním nedovoleného překročení státní hranice ve smyslu ustanovení § 171a tr. zák je každé jednání pachatele, kterým napomáhá (usnadňuje) jiné osobě nedovoleně překročit státní hranici, např. ji za tím účelem převede či převeze přes státní hranici, opatří k překročení státní hranice dopravní prostředek, poskytne potřebnou radu apod. Za umožnění nedovoleného překročení státní hranice lze pokládat též slib pachatele poskytnout této osobě pomoc v jejím dalším pohybu na území cizího státu (např. přistavením vozidla v blízkosti státní hranice a převozem této osoby do vnitrozemí cizího státu)
35
pokud zvláštní právní předpis2) nebo mezinárodní smlouva3) nestanoví jinak.53
Zákon č.216/2002 Sb. zákon o ochraně státních hranic, ve znění pozdějších předpisů 53
36
Po vstupu České republiky do Schengenského prostoru toto ustanovení platí pouze u vnějších hranic (vzdušných hranic) a při dočasných kontrolách na hranicích. Jinak je moţné překračovat vnitřní hranice mezi členskými státy kdekoliv.54 Porovnáním obou skutkových podstat a jejích výkladem se lze dobrat téměř k obdobným závěrům, a to aţ na několik podstatných změn. Tyto změny jsou následující: V odst. 1 § 340 zák. č. 40/2009 Sb. oproti § 171a trestního zákona je vypuštěn „peněţitý trest“ jako forma trestu, coţ lze vnímat jako snahu zákonodárce zpřísnit trestní postih. Nově je však do tohoto odstavce upřesněno území a to „území České republiky“. Odst. 2 § 340 zák. č. 40/2009 Sb. je doplněn trest „propadnutí majetku“. Tento trest je jistě na místě, vezmeme-li v potaz jaké ceny jsou inkasovány převaděčskými organizacemi za převedení jednoho běţence. Tyto nelegální výnosy jsou následně vyuţívány k další trestné činnosti. Tento trest má jistě i charakter preventivní, neboť je zde moţné zabavit prostředek, jímţ byl tento trestný čin spáchán, a to zajisté můţe odradit např. některé soukromé dopravce. Dále je výše uvedený odstavec rozšířen o další skutkovou podstatu uvedenou v písm. b) „vystaví-li takovým činem jiného nelidskému nebo poniţujícímu zacházení“. Začlenění této skutkové podstaty do tohoto trestného činu můţeme
Beck-online [online] Usnesení Nejvyššího soudu, ze dne 12.10.2007 sp. zn. 11 Tdo 938/2007, [R 48/2008 tr.] [cit. 19.03.2012] Dostupný z : Zákonným znakem trestného činu organizování a umožnění nedovoleného překročení státní hranice podle § 171a tr. zák, který spočívá ve slovním spojení „státní hranice“, je třeba rozumět pouze státní hranici České republiky se sousedními státy, nikoliv jakoukoliv státní hranici mezi kterýmikoli jinými státy. Znak trestného činu podle § 340 odst. 1 TrZ „umožní nebo pomáhá jinému překročit státní hranici“ je naplněn i v případě, kdy pachatel dopraví osobu, která již dříve nedovoleně překročila státní hranici České republiky, dále do vnitrozemí sousedních států nebo do dalších zemí, za předpokladu, že přislíbí tuto pomoc před jejím překročením státní hranice České republiky. 54
37
přičítat snaze zákonodárce vycházejícího z praxe o zamezení převozu běţenců v různých prostředcích ohroţujících je na ţivotě55. V odst. 3 § 340 zák. č. 40/2009 Sb. bylo vypuštěno ustanovení uvedené v písm. a) a c) „nebo jinou výhodu či prospěch“ a „nebo jiný zvlášť závažný následek“. V odst. 4 § 340 zák. č. 40/2009 Sb. bylo vypuštěno v ustanovení a) způsobí těţkou újmu na zdraví více osob a doplněno o upřesnění v bodu b) „způsobí takovým činem těžkou újmu na zdraví nejméně dvou osob“. Bod c) „ spáchá takový čin ve spojení s organizovanou skupinou působící ve více státech“ byl zcela vypuštěn.
55
Převoz běženců v cisternách, kontejnerech atd.
38
5. ÚSKALÍ OBJASŇOVÁNÍ TÉTO TRESTNÉ ČINNOSTI Při objasňování této trestné činnosti se orgány činné v trestní řízení potýkají s mnoha úskalími, které se u jiných trestných činů nevyskytují. Při páchání tohoto trestného činu nevzniká majetková škoda a chybí zde osoba poškozená. Poškozeným je zde stát. Také zahájení trestního stíhání není prováděno z tzv. „nápadu trestné činnosti“, ale skutečnosti vedoucí k zahájení trestního stíhání jsou pracně vyhledány orgány činnými v trestním řízení z prostředí cizinecké komunity, přičemţ samotné proniknutí do komunity cizinců je značně obtíţné, neboť se jedná o komunitu s vlastním jazykem (mnohdy slangem) a hlavně vlastním ţivotním stylem. Běţenci, jeţ byli převedeni a jsou ve své cílové zemi, si nikdy nestěţují a v případě zadrţení nevypovídají proti převaděčům, neboť v jejich očích jsou převaděči ty osoby, které jim pomohli k lepšímu ţivotu. V neposlední řadě tak mohou jednat např. ze strachu o svůj ţivot a ţivot svých blízkých doma. Běţenci, kteří se rozhodnou z nějakého důvodu spolupracovat s policií při potírání nelegální migrace, nemají potřebnou znalost o metodách převaděčských organizací, mnohdy ani neví, přes jaké země cestovali a mají jen kusé informace o jednotlivých převaděčích, s kterými přišli na své cestě do styku. V případě zadrţení samotného převaděče, zjišťují orgány činné v trestním řízení, ţe ani on nemá potřebné znalosti o metodách a formách převaděčské organizace a zná pouze osobu před a osobu za sebou, neboť organizátoři se nevystavují zadrţení s běţenci na státních hranicích. Orgánům činným v trestním řízení také v minulosti stěţovala práci při odhalování nelegální migrace legislativa, neboť ve „starém“ ustanovení § 171a v odst. 4 písm. c) zák. č. 140/1961 Sb. bylo „spáchá-li takový čin ve spojení s organizovanou skupinou působící ve více státech“, coţ umoţňovalo nasazení úkonů dle 88 odst. 1 zák. č. 141/1961 Sb. Vypuštěním tohoto bodu v § 340 zák. č. 40/2009 Sb. vedlo k nemoţnosti nasazení úkonů dle 88 odst. 1 zák. č. 141/1961
39
Sb. neboť tyto úkony mohou být pouţity tehdy, jestliţe se jedná o zvlášť závaţný zločin. U § 340 Organizování a umoţnění nedovoleného překročení státní hranice je zvlášť závaţným zločinem, aţ naplnění skutkové podstaty uvedené v odst. 4, toto jednání je, ale v praxi výjimečné, aţ extrémní. Dle mého názoru vypuštění výše uvedeného bodu byl hrubý nedostatek, který stěţoval práci orgánům činným v trestním řízení, neboť museli hned na začátku trestního řízení prokazovat § 361 Účast na organizované zločinecké skupině, zák. č. 40/2009 Sb. aby bylo moţné nasadit úkony dle 88 odst. 1 zák. č. 141/1961 Sb. U § 361 výše uvedeného zákona se jedná o zvlášť závaţný zločin jiţ naplněním skutkových podstat v prvním odstavci a proto je zde tedy i moţnost nasazení příslušných úkonů dle
88 odst. 1 zák. č. 141/1961 Sb., neboť nasazení
těchto úkonů je pro dokumentování této trestné činnosti nezbytné a zcela opodstatněné. Nemoţnost nasazení odposlechu bez vyuţití § 361 zák. č. 40/2009 Sb. byla napravena, aţ zákonem č. 459/2011 Sb. účinnému ke dni 1.1. 2012 jeţ novelizoval trestní řád mimo jiné i v § 88 odst. 1 ustanovením: „ se slova „zvlášť závažný“ zrušují a za slovo „zločin“ se vkládají slova, na který zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně osm let“. Tímto ustanovením zákonodárce umoţnil pruţnější jednání orgánů činných v trestním řízení při odhalování nelegální migrace a nasazení úkonů dle 88 odst. 1 zák. č. 141/1961 Sb. můţe být aplikováno jiţ pod bodem 3 „spáchá-li čin uvedený v odst. 1 jako člen organizované skupiny“ zák. č. 40/2009 Sb.. Jednou z dalších věcí, na niţ jsem při psaní své práce narazil, je, ţe po vstupu do schengenského prostoru za nedovolené překročení státní hranice dle prof. Šámala a kolektivu, považuje jejich překročení mimo hraniční přechod, jejich překročení na hraničním přechodu v jiné než stanovené provozní době nebo překročení v rozporu s účelem hraničního přechodu, úmyslné vyhnutí se kontrole na hraničním přechodu (§ 3 zák. č. 216/2002 Sb.). A tedy s ohledem na náš vstup do schengenského prostoru toto ustanovení platí pouze u tzv. vnějších hranic vzdušného typu a při případném dočasném zavedení kontrol na vnitřních
40
hranicích. Jinak se na vnitřních hranicích neprovádí ochrana a lze je překračovat na kterémkoli místě (§ 9 odst. 1 zák. č. 216/2002 Sb.)56 Tedy k naplnění trestného činu dle § 340 zákona č. 40/2009 Sb. dochází pouze u hranic vnějších a ač z trestně - právní praxe orgánu činných v trestním řízení vyplývá, ţe byly zjištěny případy nelegálního překročení (pozemní) státní hranice i po našem vstupu do Schengenu, tak nebyli trestně řešeny, neboť vnější hranice České republiky jsou pouze hranice vzdušné. Z výše uvedeného důvodu se domnívám, ţe by bylo na místě novelizovat zákon č. 216/2002 Sb. o ochraně státních hranic s přihlédnutím k mezinárodním smlouvám a přijmout takovou novelu uvedeného zákona, které by postihovalo nedovolené překročení tzv. vnitřních hranic a tím omezilo růst nelegální migrace. Dále se domnívám, ţe by zde měl být trestní postih pro samotné běţence, neboť sami běţenci se dopouští úmyslného protiprávního jednání, které neustále beztrestně opakují dokud nedosáhnou svého cíle. Provedenou komparací zákona č. 40/2009, trestního zákoníku a předchozího zákona č. 140/1961 Sb., trestního zákona, který byl novým trestním zákoníkem nahrazen, byly zjištěny změny pozitivní, ale v některých bodech i změny negativní uvedeny výše. U těchto změn je otázkou jak budou v budoucnu zasahovat do činnosti orgánů činných v trestním řízení a jak tyto skutečnosti ovlivní odhalování a následné dokazování případů nelegální migrace spojené s převaděčstvím.
Viz ŠÁMAL P. a kol: Trestní zákoník. Komentář, 1. vydání. Praha: Nakladatelství C.H.BECK, 2009. ISBN 978-80-7400-109-3 56
41
6. ZÁVĚR Cílem této práce bylo osvětlit specifickou trestnou činnost skrývající se za pojmem „nelegální migrace“ v průběhu posledních deseti let. Časové období jsem rozdělil na dvě základní části s dvěma důleţitými mezníky. Prvním mezníkem byl vstup České republiky do schengenského prostoru a druhým mezníkem byla účinnost nového trestního zákoníku. V práci jsem se snaţil vysvětlit základními pojmy vztahující se k převaděčství, dále jsem vysvětlil důvody a druhy nelegální migrace a provedl charakteristiku nelegální migrace v průběhu posledních deseti let. V další části jsem se věnoval právním pramenům týkajících se nelegální migrace a provedl komparaci paragrafu, dle něhoţ bylo stíháno převaděčství do konce roku 2009 se zákoným ustanovením uvedeným v trestním zákoníku. Dle výše uvedené komparace je zřejmé, ţe s přijetím nového trestního zákoníku a jeho novelami týkající se nelegální migrace se Česká republika snaţí dostát svým mezinárodním závazkům s cílem regulovat nelegální migraci a bojovat proti mezinárodnímu zločinu. Obchod s lidmi a jeho nejrozšířenější forma nelegální migrace je v celosvětovém měřítku jedním z nejzávaţnějších trestných činů společně s obchodu s omamnými a psychotropními látkami a obchodem se zbraněmi. Podle celosvětových odhadů se Evropa v současné době nachází na začátku největší migrační vlny způsobené tzv. „arabským jarem“. Z obavy před narůstající migrační vlnou státy schengenské dohody zavedli několik desítek opatření z nichţ např. můţeme uvést jednotnou azylovou politiku nebo posílení střeţení vnější hranice, zaloţení agentury Frontex atd. Do jaké míry budou tato opatření účinná ukáţe, aţ budoucnost.
42
RESUMÉ At present, developed countries of Western Europe have to deal with a highly dynamic global social phenomenon, which was, is and will be present as long as the mankind itself and its social and economic differences exist. This phenomenon is called illegal migration. In my thesis, I deal with illegal migration into the EU countries across the state border of the Czech Republic. The number of individuals interested in relocation currently exceeds the possibilities and willingness of the destination countries for accepting them legally without limiting their own economy and security. Organized crime meets this unfulfilled demand for a better way of life. Illegal migration is closely linked with organized crime to which it brings considerable profits. I explain the basic concepts concerning this criminal activity, the reasons for it and its development and manners in the last decade. An important milestone is December 2007 when the Czech Republic entered the Schengen area. The thesis describes the manners and forms of illegal migration and activities of organizations of human smugglers before and after the accession of the Czech Republic to the Shengen area. The accession of the Czech Republic to the Schengen area is very important for monitoring of illegal immigration for the Czech Republic has “lost” its natural outer frontier whereas illegal border crossing is not considered an “internal” criminal act cording to law. Comparison of the old Criminal Code No.140/1961 with the provision that deals with illegal migration across the border and new Criminal code no. 40/2009 with a similar provision is another topic which is dealt with in this thesis. I have also specified the difficulties encountered by law enforcing authorities when investigating this specific criminal activity.
43
LITERATURA : JELÍNEK, J. a kolektiv, Trestní zákoník a trestní řád s poznámkami a judikaturou, 1 vydání podle stavu k 1.1.2010, Praha: Nakladatelství LEGES ŠÁMAL P. a kol: Trestní zákoník. Komentář, 1. vydání. Praha: Nakladatelství C.H.BECK, 2009. BÍLÝ, J.: Srovnávací právo, Brno: B.I.B.S..2009/2010 HENRYCH, D. a kolektiv, Právnický slovník, 3.vydání, 2009, Sbírka soudních rozhodnutí a stanovisek NS NĚMEC, M. Organizovaný zločin: Aktuální problémy organizované kriminality a boje proti ní, Praha: Nakladatelství Naše vojsko, 1995 Budka, I. Organizovaná kriminalita v ČR a USA Kriminologické a právní aspekty, Praha: Nakladatelství IKSP, 1995 Novotný, F., Růţička, M., a kol. Trestní kodexy Trestní zákon, trestní řád a související předpisy (komentář) – 2. doplněné vydání, Praha: Nakladatlství Eurounion, 2002 Migrace v rozšířené Evropě : konference na Praţském hradě 12.-14. září 2002 - Praha, London: British Council; Ústav mezinárodních vztahů; Foreign Policy Centre, 2002 NOŢIMA, M. Mezinárodní organizovaný zločin v České republice. Praha: Themis, 2003.
44
INTERNETOVÉ ZDROJE Dohoda o postupném rušeni kontrol na společných hranicích (Schengenská dohoda) Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 562/2006, kterým se stanoví kodex Společenství o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob, Úřední věstník L 105, Brusel, 13. dubna 2006 Rámcové rozhodnutí Rady 2002/946/SVV ze dne 28. listopadu 2002 o posílení trestního rámce s cílem zabránit napomáhání k nepovolenému vstupu, tranzitu a pobytu (2002/946/SVV) Bc. Lucie Ryšavá, Magisterská práce, Vnější ochrana Schengenského prostoru a agentura Frontex [online][14. 3. 2012] 75s. Magisterská diplomová práce. Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií, Katedra mezinárodních vztahů a evropských studií. Vedoucí práce PhDr. Zdeněk Sychra, Ph.D. Obrana proti ohroţení společnosti závaţnými formami trestné činnosti http://aplikace.mvcr.cz www.beck-online.cz www.business.center.cz www.eur-lex.europa.eu www.bis.cz www.policie.cz www.mvcr.cz www.czso.cz www.wikipedia.cz http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CELEX:32002L0090: CS:HTML http://business.center.cz/business/pravo/zakony/trestni_zakon/cast2h3.aspx http://www.pravnipredpisy.cz/predpisy/ZAKONY/2002/216002/Sb_216002_-----_.php
45
http://business.center.cz/business/pravo/zakony/trestni_zakon/cast1h2.aspx http://business.center.cz/business/pravo/zakony/trestnizakonik/cast2h10d4.aspx http://business.center.cz/business/pravo/zakony/trestnizakonik/cast1h2d1.aspx http://business.center.cz/business/pravo/zakony/trestni_rad/cast1h2.aspx http://business.center.cz/business/pravo/zakony/trestni_rad/cast2h10.aspx http://business.center.cz/business/pravo/zakony/trestni_zakon/cast1h4.aspx http://www.migraceonline.cz/temata/EU http://www.demografie.info/?cz_detail_clanku&artclID=471 http://www.trestni-rizeni.com/dokumenty/prameny-trestniho-prava-atrestniho-rizeni http://www.euroskop.cz/8882/sekce/rozsirovani-schengenu-v-minulosti informační portál ASPI
46
PRÁVNÍ PŘEDPISY Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky Listina základních práv a svobod, vydaná Usnesením předsednictva ČNR pod č. 2/1993 Sb. Zákon č. 312/2001 Sb. , o státních hranicích a o změně zákona č. 200/1990 Sb. o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 216/2002 Sb. , o ochraně státních hranic České republiky a o změně některých zákonů Zákon č. 329/1999 Sb., O cestovních dokladech Zákon č. 325/1999 Sb., O azylu a doplňkové ochraně Zákon č. 326/1999 Sb., O pobytu cizinců na území České republiky Zákon č. 40/2009 Sb., Trestní zákoník Zákon č. 141/1961 Sb., Trestní řád Zákon č. 140/1961 Sb., Trestní zákon
47
