Bakalářská práce Instituty minimalizace daňového základu fyzických osob

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Ústav účetnictví a daní

Bakalářská práce Instituty minimalizace daňového základu fyzických osob

Autorka: Lenka Paulerová Vedoucí práce: Ing. Petr David

Brno 2006

Prohlášení Prohlašuji, že jsem celou bakalářskou práci na téma „Instituty minimalizace daňového základu fyzických osob“ napsala samostatně a za použití literatury, která je uvedena v informačních zdrojích.

V Brně dne 22. 5. 2006

…………………… Lenka Paulerová

Poděkování Chtěla bych poděkovat panu Ing. Petru Davidovi za cenné rady a připomínky při psaní mé bakalářské práce. Rovněž bych chtěla poděkovat paní Malé za poskytnutí materiálů a potřebných informací k vypracování této práce.

Abstrakt Tato bakalářská práce je zaměřena na různé možnosti minimalizace daňového základu fyzických osob, jako je společné zdanění manželů, rozdělení příjmů a výdajů na spolupracující osoby a další, které jsou v České republice v současné době k dispozici.

Problematika zdaňování příjmů fyzických osob v rámci minimalizace daňového základu je zkoumána na čtyřech účastnících sdružení fyzických osob, u kterých se postupně aplikují všechny možné varianty daňového zatížení a posléze po vzájemné komparaci jsou stanoveny nejvýhodnější alternativy řešení, které mohou jednotliví účastníci sdružení uplatnit.

Abstract This bachelor thesis focuses on different ways of minimalization of the tax base of individuals. The attention is paid to a joint tax return of married couples, distribution of income and expenses among people in cooperation and other ways of a tax base minimalization that are now avaiable in the Czech Republic.

The question of income taxing of individuals with regard to minimalization of the tax base is investigated on four participants of association. All possible variants of tax burden are applied to these participants and are compared. As the solution are presented the best variants, that the participants can claim.

Obsah: 1. Úvod............................................................................................................................ 8 2. Cíl práce.................................................................................................................... 10 3. Metodika ................................................................................................................... 11 4. Teoretická část .......................................................................................................... 12 4.1 Historický vývoj daní.......................................................................................... 12 4.1.1

Otrokářská společnost............................................................................. 12

4.1.2

Feudální společnost................................................................................. 12

4.1.3. Liberalismus............................................................................................ 13 4.1.4

Období mezi světovými válkami ............................................................ 13

4.1.5

Situace po druhé světové válce............................................................... 13

4.1.6

Historie osobní důchodové daně............................................................. 13

4.2 Struktura daní v ČR ............................................................................................ 14 4.2.1

Základní členění daní a jejich struktura.................................................. 14

4.3 Daně z příjmů v České republice........................................................................ 15 4.3.1

Poplatník a plátce daně ........................................................................... 16

4.3.2

Předmět daně........................................................................................... 16

4.3.3

Příjmy osvobozené od daně .................................................................... 17

4.3.4

Základ daně............................................................................................. 17

4.3.5

Nezdanitelné částí základu daně ............................................................. 18

4.3.6

Položky odčitatelné od základu daně...................................................... 20

4.3.7

Sazba daně .............................................................................................. 20

4.3.8

Klasické slevy na dani a daňová zvýhodnění ......................................... 21

4.3.9

Úpravy základu daně .............................................................................. 22

4.3.10 Daňové přiznání a placení daně .............................................................. 22 4.4 Zdaňování příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků ... 24 4.4.1

Vymezení pojmů..................................................................................... 24

4.4.2

Variantní postupy při zdaňování příjmů ................................................. 25

4.5 Zdaňování příjmů fyzických osob z nezávislé činnosti ...................................... 26 4.6 Příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti .................................. 26 4.6.1

Vymezení příjmů z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti ..... 27

4.6.2

Minimální základ daně............................................................................ 27

4.6.3

Daňové režimy a techniky výběru daně.................................................. 28

4.6.4

Daňové režimy minimalizace základu daně ........................................... 30

4.7 Příjmy z kapitálového majetku ........................................................................... 34 4.8 Příjmy z pronájmu .............................................................................................. 34 4.9 Ostatní příjmy ..................................................................................................... 34 5. Praktická část ............................................................................................................ 36 5.1 Výpočet daňového zatížení 1. účastníka sdružení .............................................. 37 5.1.1

První varianta výpočtu daňového zatížení .............................................. 37

5.1.2

Druhá varianta výpočtu daňového zatížení............................................. 38

5.2 Výpočet daňového zatížení 2. účastníka sdružení .............................................. 39 5.2.1

Varianta výpočtu daňového zatížení....................................................... 40

5.3 Shrnutí daňového zatížení manželů (1. a 2. účastníka)....................................... 40 5.4 Výpočet daňového zatížení 3. účastníka sdružení .............................................. 42 5.4.1


5.4.2


5.4.3

Třetí varianta výpočtu daňového zatížení............................................... 46

5.5 Shrnutí daňového zatížení manželů (3. účastníka a manželky - Lucie Malé) ... 48 5.6 Výpočet daňového zatížení 4. účastníka sdružení .............................................. 50 5.6.1


5.6.2


5.6.3

Třetí varianta výpočtu daňového zatížení............................................... 53

5.7 Shrnutí daňového zatížení manželů (4. účastníka a manželky- Veroniky Malé) 54 6. Diskuse a závěr ......................................................................................................... 57 7. Informační zdroje...................................................................................................... 62 8. Seznam použitých zkratek ........................................................................................ 63 9. Přílohy....................................................................................................................... 64

1. Úvod

1. Úvod Oblast daní a jejich analýza se dostává v současnosti stále více do popředí zájmu odborníků i široké veřejnosti. Daně provázejí každého jednotlivce celým jeho životem, každou právnickou osobu po celou dobu její existence. Není prakticky občana, který by nebyl poplatníkem daní. Každý, ve větší či menší míře, potřebuje informace o daních, o tom, jaké jsou jeho daňové povinnosti, ale také i jeho práva.

Současnou daňovou soustavu má Česká republika od 1. ledna 1993. Jde o souhrn všech daní, které se na určitém území vybírají. Tato daňová soustava je výsledkem rozsáhlé daňové reformy, která přinesla podstatné změny oproti předcházejícím daňovým systémům. Hlavním cílem bylo zjednodušení daňového systému (pružnost a účinnost při vybírání daní, daňová spravedlnost), přechod na tržní mechanismus (otevírání české ekonomiky,

cíle

rozpočtově

politické,

hospodářské,

finančně

psychologické)

a harmonizace českého daňového systému s evropskými zeměmi. Od roku 1993 prošla dalším vývojem a rozsáhlými změnami formou úprav a novelizací.

Po

vstupu České republiky

do

Evropské unie došlo

k nejvýznamnějším

a nejzásadnějším změnám v oblastí daní. Bakalářská práce je zaměřena na různé možnosti minimalizace daňového základu fyzických osob. Konkrétně je tato problematika aplikována na zdaňování příjmů fyzických osob z nezávislé činnosti.

Poplatníci se snaží své základy daně minimalizovat. Chtějí do státní pokladny odvádět co nejnižší daně, proto existují různé možnosti minimalizace daňového základu, které ovlivňují velikost výsledné daňové povinnosti.

Také novela č.669/2004 Sb. zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů přinesla mnoho významných změn, týkajících se zdanění příjmů fyzických osob. Mimo jiné došlo ke zkrácení doby odepisování movitého majetku, změny v uplatňování odčitatelných položek, zavedení institutu společného zdanění manželů, transformace nezdanitelné části na dítě do daňového zvýhodnění v podobě slevy na dani nebo daňového bonusu na dítě. Tyto změny, zvláště společné zdanění manželů, by měly mnoha rodinám

8

1. Úvod s dětmi vylepšit jejich rodinný rozpočet. Nicméně v práci jsou také uvedeny změny týkají se roku 2006.

Daň z příjmů fyzických osob svou konstrukcí umožňuje využívat sociální prvky zabudované do nezdanitelných částí, které zohledňují osobní rodinné poměry poplatníka a položky snižující základ daně. Mezi tyto položky především patří odečet hodnoty poskytnutých darů, platby příspěvků na penzijní připojištění, úroky zaplacené z úvěru ze stavebního spoření nebo hypotečního úvěru na financování bytových potřeb, zaplacené pojistné na soukromé životní pojištění apod. Nelze také opomenout odčitatelné položky, které rovněž snižují základ daně poplatníka. Od základu daně lze takto odečíst výdaje na výuku žáků v SOU, výdaje na realizaci projektů výzkumu a vývoje a daňovou ztrátu z minulých let . Pro výpočet daně z příjmů se využívá klouzavě progresivní stupnice zdanění. Ta umožňuje poplatníkům s nižšími příjmy zdanit tyto příjmy nižší sazbou daně než poplatníkům s příjmy vyššími.

Úlohou daní v ekonomice je především zajistit příjmy veřejných rozpočtů, zejména státního rozpočtu. Mezi rozhodující příjmy patří výnosy daně z příjmů, které tvoří nejen příjem státního rozpočtu, ale část se také odvádí do regionálních a místních rozpočtů. To je hlavní důvod, proč vláda klade velký důraz právě na tyto daně. Snaží se zákon přizpůsobit reálným podmínkám života v ČR, a proto dochází k neustálým novelizacím. Bakalářská práce je zaměřena na daně z příjmů fyzických osob z pohledu poplatníka, který chce minimalizovat celkovou daňovou povinnost.

9

2. Cíl práce

2. Cíl práce Cílem bakalářské práce je kvantifikace a komparace daně z příjmů fyzických osob při uplatnění různých možností minimalizace daňového základu, které jsou v České republice v současné době k dispozici. Tato problematika je zkoumána v rámci existujícího sdružení fyzických osob.

Pro dosažení cíle práce je nutné stanovit řadu dílčích cílů. Mezi tyto cíle patří především analýza dané problematiky v odborné literatuře, dále pak studium získaných dat a identifikace daňových režimů. Tyto poznatky jsou převážně uplatněny při výpočtech v praktické části. Pro potřeby této práce se vychází ze znění zákonů, které jsou platné pro rok 2005.

Data, se kterými se pracuje poskytne firma, která si nepřeje být jmenována. Jedná se o sdružení fyzických osob podnikajících na základě společenské smlouvy. Toto sdružení fyzických osob je na českém trhu více jak 15 let a podniká v oboru tesařské a stolařské práce. Firma dodává své výrobky, především okna, přímým zákazníkům v celé České republice. Část produkce od ní odebírají také samostatní distributoři a stavební firmy.

Toto sdružení fyzických osob tvoří 4 účastníci. Otec, jeho manželka a dva synové. U všech těchto účastníků jsou využity různé možnosti minimalizace daňového základu, jako je společné zdanění manželů, rozdělení příjmů a výdajů na spolupracující osoby a zdanění všech příjmů u jednoho z manželů za splnění určitých podmínek. Výsledky jsou průběžně vyhodnocovány a v závěru jsou formulována syntetická doporučení.

Práce poskytuje relevantní informace firmě o výhodách a nevýhodách různých daňových možností a jsou navrhnuta konkrétní opatření, která minimalizují daňové zatížení. Obecné závěry jsou využitelné také pro ostatní obdobné instituce.

10

3. Metodika

3. Metodika Při vypracování této bakalářské práce jsou použity metody a zdroje s ohledem na výše definovaný cíl. Je uplatňována především metoda deskripce, analýzy, syntézy, modelování, komparace a indukce. Práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou.

V teoretické části při sestavování literárního přehledu je uplatněna metoda deskripce, která slouží k popisu současného stavu legislativy, dále pak metoda analýzy a syntézy. Čerpá se z odborné literatury a z platných zákonů.

Pro praktickou část je využita metoda modelování a komparace. Metoda modelování je použita při uplatňování daňového zvýhodnění při různých podmínkách a daňovém základu. Tato metoda přehledně znázorňuje zkoumanou problematiku v konkrétních příkladech a vytváří vhodné podmínky pro komparaci. Vychází se z materiálů, které poskytla firma při osobních návštěvách a konzultacích.

Pro odvozování dílčích závěrů u jednotlivých účastníků sdružení a konečného závěru je zvolena metoda indukce, tj. odvození obecných závěrů z jednotlivých jevů.

Průběh zpracování bakalářské práce lze shrnout do následujících etap: -

předběžné stanovení tématu bakalářské práce

květen 2005

-

kontaktování firmy + zpracování údajů

červen 2005 až duben 2006

-

konzultace s vedoucím bakalářské práce

říjen 2005 až květen 2006

-

studium problematiky v literatuře

listopad 2005 až březen 2006

-

zadání bakalářské práce

prosinec 2005

-

pracovní verze bakalářské práce

duben 2006

-

konečné úpravy a vyvázání

květen 2006

-

odevzdání bakalářské práce

květen 2006

Práce je zpracována programem Microsoft Word, pro výpočty a grafické znázornění je použit program Microsoft Excel.

11

4. Teoretická část

4. Teoretická část Z hlediska kontinuity práce se tato část zabývá historickým vývojem daní, kde jsou shrnuty základní charakteristiky jednotlivých období. Poté je popsána struktura daní v ČR včetně detailního rozboru daně z příjmů fyzických osob, která zahrnuje zdaňování příjmů ze závislé činnosti a funkční požitky a zdaňování příjmů z nezávislé činnosti.

4.1

Historický vývoj daní

Historie daní je velmi bohatá. Jak se vyvíjela společnost, tak se vyvíjely i daně. První zmínka o daních sahá až do starověku. Dle časového hlediska lze daně rozdělit do následujících etap.

4.1.1 Otrokářská společnost V tomto období hrály daně druhořadou roli. Byly nepravidelným zdrojem státní pokladny, často vybírané příležitostně k financování určité potřeby. Většinou byly vybírány v naturální podobě (dávky v obilí, dobytku) v důsledku nerozvinutosti peněžního hospodářství. Dále je toto období charakterizováno dobrovolností placení daně, například ve starém Řecku byla dobrovolnost placení daní projevem občanské uvědomělosti.

4.1.2 Feudální společnost Daně začínají plnit fiskální funkci. Mají zabezpečit příjmy panovníka. Mezi nejdůležitější zdroje státních příjmů, jak uvádí Široký (2003), patřily: -

domény – výnosy z panovníkova majetku,

-

regály – výlučná práva přisvojována panovníkem (např. právo varné, celní),

-

akcízy – nepřímé spotřební daně na vybrané zboží (většinou víno a pivo),

-

kontribuce – přímé daně ( daň z hlavy, z majetku a z výnosů).

Dále v tomto období vzniká profese daňového pachtýře. Panovník za úplatu vydává licenci na výběr daní pachtýři, který působí buď u určité daně nebo u všech daní (generální pacht). To je zvláště výhodné pro stát, který díky této profesi nemusí budovat vlastní finanční aparát.

12

4. Teoretická část V období pozdního feudalismu vznikají první katastry (seznamy nemovitostí – jsou v nich zachyceny jednotlivé pozemky, jejich vlastníci, výměry atd.). Slouží jako podklad pro stanovení základu majetkových daní.

4.1.3. Liberalismus Daně mají charakter pravidelných, povinných plateb a jsou hlavním zdrojem příjmů veřejných rozpočtů (hlavně na krytí neproduktivních potřeb státu). Vznikají první ucelené daňové soustavy. Součástí těchto soustav jsou přímé a nepřímé daně. U přímých daní vznikají dva základní typy: -

daně výnosové, které postihují výnos výroby,

-

daně důchodové, které jsou podobné dnešním daním z příjmů.

4.1.4 Období mezi světovými válkami V tomto období dochází k růstu daňové kvóty z důvodu neúnosného státního dluhu. Byly zaváděny mimořádné daně z majetku formou majetkových dávek. Ty byly stanoveny pro nejbohatší obyvatele. Cílem dávek v nové Československé republice bylo snížení oběživa (právě jeho nadbytek se pokládal za příčinu nízkého kurzu koruny). Vyměřování mimořádných dávek bylo pro finanční aparát velmi náročné a výtěžek stejně nedosáhl očekávané výše.

4.1.5 Situace po druhé světové válce Po druhé světové válce daně plní stabilizační funkci. Později se prosazuje politika stimulace nabídky (snižování daní, daňového břemene, mezních sazeb daně), zvyšuje se podíl nepřímých daní na celkových daňových výnosech, zavádí se daň z přidané hodnoty, je snaha o harmonizaci daní v mezinárodním měřítku, nadnárodní spolupráci a omezení daňových úniků.

4.1.6 Historie osobní důchodové daně Tato daň vznikla roku 1799 ve Velké Británií. Sloužila k financování válek proti Napoleonovi. V ostatních vyspělých zemích se objevila na přelomu 19. – 20. století. V Rakousku-Uhersku (tedy i na území dnešní ČR) vznikla v roce 1849.

13

4. Teoretická část V některých státech se tato daň nevybírá. Jedná se především o státy, které jsou naftovými velmocemi nebo turistickými ráji. Pro ně nejsou daně z důchodů důležitým zdrojem příjmů veřejných rozpočtů. Mezi tyto tzv. „daňové oázy“ například patří: Angola, Bahamy, Barbados, Irsko, Honkong, Kajmanské ostrovy, Uruguay.

Osobní důchodová daň ve svém počátku měla jen několika procentní sazby, které se týkaly pouze vysokých důchodů. Po druhé světové válce došlo ke zvýšení těchto sazeb až do výše 90 %. V dalších letech tyto sazby opět klesaly.

V České republice se 1. ledna 1993 zavedla daň z příjmů fyzických osob. Svými vlastnostmi podporuje spravedlnost i efektivnost daňového systému. Za nejdůležitější dobré vlastnosti této daně, jak uvádí Kubátová (2003), patří:

4.2

-

daň odpovídá principu platební schopnosti,

-

výnosy daně jsou pružné,

-

daň nezpůsobuje distorze v cenách,

-

daň je dobrým makroekonomickým stabilizátorem,

-

daň je průhledná,

-

není problém se zdrojem platby daně.

Struktura daní v ČR

Daň je zákonem stanovená povinná platba nenávratného charakteru. Je to platba neekvivalentní, neúčelová a vynutitelná. Představuje transfer od soukromého sektoru k veřejnému sektoru, při kterém se mění forma vlastnictví peněz.

Poplatek je platba za úkon nebo činnost státních nebo samosprávných orgánů, k němu dal poplatník podnět nebo v jeho zájmu je úkon proveden.

4.2.1 Základní členění daní a jejich struktura Daňová soustava v ČR rozděluje daně do dvou hlavních skupin dle daňového břemene, a to na daně přímé a nepřímé.

Daně přímé přímo (bezprostředně) dopadají na subjekt daně (poplatníka). Není možný legální přenos daně na jiný subjekt. Mezi přímé daně v daňové soustavě České

14

4. Teoretická část republiky patří daň z příjmů fyzický osob, daň z příjmů právnický osob, daň z nemovitostí, daň silniční, daň dědická, daň darovací a daň z převodu nemovitostí.

U daní nepřímých daňové břemeno nepadá na plátce daně, ale přesouvá se na spotřebitele (kupujícího) v ceně výrobků či služby (postihují jej nepřímo). Plátce tuto daň přenáší (zcela legálně) prostřednictvím ceny na poplatníka. V České republice jsou nepřímými daněmi daň z přidané hodnoty a spotřební daně.

Následující tabulka stručně popisuje strukturu daňového systému ČR. Tab č. 1 Daně uvalované v České republice – ekonomické hledisko. Daň

Předmět zdanění

Daň z příjmů fyzických osob

Osobní důchody

Daň z příjmů právnických osob

Důchody firem

Pojistné na zdravotní pojištění a sociální Osobní a firemní důchody zabezpečení Daň z nemovitostí

Nemovitosti

Daň dědická, daň darovací a daň z převodu Transfer majetku nemovitostí Daň silniční

Automobily používané k podnikání

DPH

Přidaná hodnota

Spotřební daně

Množství příslušné komodity; v některých případech i cena

Cla

Hodnota dováženého zboží

Místní poplatky

Vlastnictví zboží nebo zvířat a provádění činností nebo využívání prostor

Pramen: Pudil (2004)

4.3

Daně z příjmů v České republice

Tyto daně řadíme mezi univerzální daně. Až na výjimky (vyjmutí z předmětu daně) zdaňují všechny druhy příjmů. Daňovým objektem je to, co je předmětem daně (vše, co se zdaňuje nebo je od daně osvobozeno). Objekt daně může mít věcnou nebo peněžní

15

4. Teoretická část podobu. Subjektem daně je osoba (fyzická nebo právnická), která podléhá daňové povinnosti. Mezi daňové subjekty patří poplatníci a plátci daně.

4.3.1 Poplatník a plátce daně Poplatník daně je daňový subjekt, který je povinen hradit daň ze svého předmětu zdanění. Zpravidla hradí daň svým jménem a je také jejím konečným nositelem.

Existují dva typy poplatníků: a) fyzická osoba (u daně z příjmů fyzických osob), b) právnická osoba (u daně z příjmů právnických osob).

Z důvodu tématu bakalářské práce je zbytek práce zaměřen pouze na daně z příjmů fyzických osob.

Dle teritoriálního vymezení se rozlišují dva typy daňových poplatníků: -

poplatník s neomezenou daňovou povinností = daňový rezident,

-

poplatník s omezenou daňovou povinností = daňový nonrezident.

Daňová povinnost daňového rezidenta se vztahuje na příjmy plynoucí ze zdrojů na území ČR a také na příjmy plynoucí ze zdrojů ze zahraničí. Tato fyzická osoba má na území ČR bydliště, nebo se zde obvykle zdržuje. U druhého typu poplatníka je daňová povinnost vztahována pouze na příjmy plynoucí ze zdrojů na území ČR. Tato fyzická osoba nemá na území ČR bydliště, obvykle se zde nezdržuje, zdržuje se méně než 183 dní v roce, nebo se zde zdržuje pouze z důvodu studia či léčení.

Plátce daně je daňový subjekt, který je ze zákona pod vlastní majetkovou odpovědností povinen odvádět správci daně daň vybranou od poplatníků nebo sraženou poplatníkem.

4.3.2 Předmět daně Předmětem daně jsou jednotlivé druhy příjmů, které se dělí do pěti skupin: -

příjmy ze závislé činnosti a z funkčních požitků,

-

příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti,

-

příjmy z kapitálového majetku,

16

4. Teoretická část -

příjmy z pronájmu,

-

ostatní příjmy.

Poplatník může mít příjmy peněžní, ale také nepeněžní. Nepeněžní příjmy se obvykle oceňují podle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, ve znění pozdějších předpisů. Některé nepeněžní příjmy řeší přímo ZDP.

4.3.3 Příjmy osvobozené od daně Příjmy osvobozené od daně se nezdaňují, ale jsou předmětem daně. Všeobecná osvobození jsou vymezena v § 4 ZDP. Konkrétní osvobození pro určité druhy příjmů jsou blíže specifikovány v § 6, § 7 a § 10 ZDP.

4.3.4 Základ daně Základ daně je daňová základna, ze které se sazbou daně vypočítává daňová povinnost poplatníka. Stanoví se tak, že se zjistí dílčí základy daně podle jednotlivých druhů příjmů (§ 6 – 10 ZDP) a od souhrnu dílčích základů daně se odečítají nárokové nezdanitelné části a odčitatelné položky. V daňovém přiznání se základ daně zaokrouhluje na celé stokoruny dolů

Metodika stanovení základu daně fyzických osob K určení základu daně se nejprve musí stanovit dílčí základy daně podle jednotlivých příjmů, kde: -

Pc je celkový příjem (hrubý příjem, hrubá mzda),

-

Pz je zdravotní pojistné,

-

Ps je pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti,

-

P jsou příjmy plynoucí poplatníkovi v kalendářním roce (ve zdaňovacím období),

-

Vdzu jsou výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů,

-

Vd jsou výdaje na dosažení příjmů.

17

4. Teoretická část Tab č. 2 Stanovení jednotlivých dílčích základů daně.

DZD §6

= Pc – (Pz + Ps),

DZD §6 > 0

DZD §7

= P – Vdzu

DZD §7 = 0, > 0, < 0

DZD §8

= P1

DZD §8 > 0, = 0

DZD §9

= P – Vdzu

DZD §9 = 0, > 0, < 0

DZD §10

= P – Vd

DZD §10 = 0, > 0

Pramen: Vybíhal (2005)

Základ daně fyzických osob se pak stanoví takto: ZD = (DZD §6 + DZD §7 + DZD §8 + DZD §9 + DZD §10) – NČ – PO. Z výše uvedené tabulky vyplývá, že u příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti a příjmů z pronájmu může vzniknout daňová ztráta. Tuto ztrátu lze vzájemně zkompenzovat nebo uplatnit v následujících 5 letech formou snížení základu daně fyzické osoby. Vzájemné kompenzování ztráty podle § 7 a § 9 ZDP lze také provést s příjmy podle § 8 a § 10 ZDP.

4.3.5 Nezdanitelné částí základu daně Pokud poplatník podepíše tzv. prohlášení k dani2 dle § 38k ZDP, může si základ daně snížit o nezdanitelné části podle § 15 ZDP.

Jedná se o tyto nezdanitelné částky: a) 38 040 Kč ročně na poplatníka (tzv. nezdanitelné minimum), b) 21 720 Kč ročně na manželku (manžela) žijící s poplatníkem v domácnosti, pokud nemá vlastní příjmy přesahující za zdaňovací období 38 040 Kč (u držitele ZTP/P dvojnásobek), c) 7 140 Kč ročně , pobírá-li poplatník částečný invalidní důchod, d) 14 280 Kč ročně, pobírá-li poplatník plný invalidní důchod, 1

Pouze v případě příjmů z prodeje předkupního práva na cenné papíry se příjmy snižují o cenu pořízení předkupního práva. Tento výdaj však může být akceptován pouze do výše příjmů, takže DZD §8 může být větší než nula nebo roven nule, tedy nevzniká zde ztráta.

2

Prohlášení k dani poplatník podepisuje do 30 dnů, kdy nastoupil do zaměstnání, a pak každý rok nejpozději do 15. února na příslušné zdaňovací období.

18

4. Teoretická část e) 50 040 Kč ročně, je-li poplatník držitelem průkazu ZTP/P, f) 11 400 Kč u poplatníka po dobu, kterou se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, g) odečet hodnoty darů, pokud úhrnná hodnota darů činí alespoň 1 000 Kč nebo přesáhne 2 % ze souhrnu dílčích základů daně, maximálně lze odečíst úhrnnou částku darů ve výši 10 % ze základu daně s tím, že jako dar na zdravotnické účely se hodnota jednoho odběru krve bezpříspěvkového dárce oceňuje částkou 2 000 Kč, h) úroky zaplacené ve zdaňovacím období z úvěru ze stavebního spoření nebo z hypotečního úvěru použitých poplatníkem na financování bytových potřeb dle § 15 odst. 10 a 11 ZDP, i) úhrn příspěvků zaplacených poplatníkem na penzijní připojištění se státním příspěvkem, přičemž zaplacenou částku příspěvku na penzijní připojištění musí snížit o 6 000 Kč, nejvýše však lze odečíst 12 000 Kč ročně, j) zaplacené pojistné na zdaňovací období na soukromé životní pojištění, maximálně 12 000 Kč, k) odečet částky odpovídající zaplaceným členským příspěvkům člena odborové organizace do výše 1,5 % zdanitelných příjmů, maximálně však do výše 3 000 Kč za zdaňovací období.

Od 1. ledna 2006 došlo ke zrušení bodů a) až f) a jsou nově nahrazeny v § 35 ba a jedná se o tzv. slevy na dani. Rozdíl je v tom, že do konce roku 2005 jsme základ daně snižovali o nezdanitelné části základu daně a posléze vypočítali daň. Od roku 2006 budeme snižovat o tzv. slevy na dani až námi vypočtenou daňovou povinnost. Bod g) až k) zůstává nadále nezdanitelnou částí základu daně. Změna nastala pouze v bodě g), který se vztahuje na dary a bezpříspěvkové dárce krve. U těchto bezpříspěvkových dárců krve se každý jednotlivý odběr oceňuje částkou 6 000 Kč.

19

4. Teoretická část 4.3.6 Položky odčitatelné od základu daně Položky odčitatelné od základu daně snižují základ daně fyzické osoby. Od základu daně lze odečíst: -

daňovou ztrátu, která vznikla nebo byla vyměřena za předchozí zdaňovací období nebo jeho část, a to nejdéle v 5 zdaňovacích obdobích následujících bezprostředně po období, ve kterém byla v daňovém přiznání uvedena,

-

30 % výdajů (nákladů) vynaložených na výuku žáků ve studijních a učebních oborech středních odborných učilišť a učebních oborech učilišť, které jsou součástí výchovně vzdělávací soustavy a tyto obory jsou uvedeny ve zvláštním právním předpisu,

-

100 % výdajů (nákladů), které poplatník vynaložil v daném zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, při realizaci projektů výzkumu a vývoje, které mají podobu experimentálních či teoretických prací, projekčních či konstrukčních prací, výpočtů, návrhů technologií, výroby funkčního vzorku či prototypu produktu nebo jeho části a na certifikaci výsledků dosažených prostřednictvím projektů výzkumu a vývoje.

Další náležitosti pro uznání odčitatelných položek jsou vymezeny v § 34 ZDP.

4.3.7 Sazba daně Sazba daně je algoritmus, jehož prostřednictvím se z upraveného základu daně stanoví velikost daně. V praxi se nejčastěji používá klouzavě progresivní sazba daně, kdy je daňový základ v každém daňovém pásmu postupně zdaňován tou úrovní daňové sazby, která odpovídá příslušnému pásmu daňového základu.

Tab č. 3 Sazba daně pro rok 2005. Základ daně

Daň

Ze základu přesahujícího

od Kč

do Kč

0

109 200

15 %

109 200

218 400

16 380 Kč + 20 %

109 200

218 400

331 200

38 220 Kč + 25 %

218 400

331 200

a více

66 420 Kč + 32 %

331 200

Pramen: Marková (2005)

20

4. Teoretická část Tab č. 4 Sazba daně pro rok 2006. Základ daně

Daň

Ze základu přesahujícího

od Kč

do Kč

0

121 200

12 %

121 200

218 400

14 544 Kč +19 %

121 200

218 400

331 200

33 012 Kč + 25 %

218 400

331 200

a více

61 212 Kč + 32 %

331 200

Pramen: Marková (2006)

4.3.8 Klasické slevy na dani a daňová zvýhodnění Fyzická osoba si může uplatnit tyto druhy klasických slev, jak uvádí Vybíhal (2005): -

18 000 Kč za každého zaměstnance se změněnou pracovní schopností, přičemž pro uplatnění této slevy je rozhodný průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců se zdravotním postižením,

-

60 000 Kč za každého zaměstnance s těžším zdravotním postižením, přičemž pro uplatnění této slevy je

rozhodný průměrný roční přepočtený počet

zaměstnanců s těžším zdravotním postižením, -

„daňové prázdniny“ po dobu 10 let, kdy poplatníkovi byl poskytnut příslib investiční pobídky podle zákona č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách.

Od 1. ledna 2005 lze uplatňovat daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s poplatníkem v domácnosti dle § 35c, § 35d ZDP. Toto zvýhodnění má formu slevy na dani, daňového bonusu nebo kombinací slevy na dani a daňového bonusu. Daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s poplatníkem v domácnosti je 6 000 Kč za rok. Slevu na dani může poplatník uplatnit až do výše daňové povinnosti vypočtené podle ZDP za příslušné zdaňovací období. Je-li daňové zvýhodnění vyšší než daňová povinnost, je vzniklý rozdíl daňovým bonusem. Poplatník může daňový bonus uplatnit, pokud jeho výše činí alespoň 100 Kč, maximálně však do výše 30 000 Kč ročně.

Od 1. ledna 2006 je do zákona o dani z příjmů nově zařazen § 35 ba, který snižuje poplatníkům vypočtenou daň za zdaňovací období o tyto částky: a) 7 200 Kč na poplatníka,

21

4. Teoretická část b) 4 200 na jeho manželku (manžela) žijící s poplatníkem v domácnosti, pokud nemá vlastní příjmy přesahující za zdaňovací období 38 040 Kč (u držitele ZTP/P se částka 4 200 zvyšuje na dvojnásobek), c) 1 500 Kč, pobírá-li poplatník částečný invalidní důchod, d) 3 000 Kč pobírá-li poplatník plný invalidní důchod, e) 9 600 Kč, je-li poplatník držitelem průkazu ZTP/P, f) 2 400 Kč u poplatníka po dobu, kterou se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem.

4.3.9 Úpravy základu daně Základ daně se zjišťuje: -

z výsledku hospodaření – u poplatníků, kteří vedou účetnictví,

-

z rozdílů mezi příjmy a výdaji – u poplatníků, kteří nevedou účetnictví.

V § 23 ZDP jsou uvedeny položky, které zvyšují a snižují základ daně, dále pak položky, které se do základu daně nezahrnují apod.

4.3.10 Daňové přiznání a placení daně Daňové přiznání Daňové přiznání slouží k vyčíslení daňové povinnosti a je dokladem pro finanční úřad. Zpravidla poplatník podává pouze řádné daňové přiznání. Může však podat také daňové přiznání opravné, popř. dodatečné. Při splnění určitých podmínek poplatník nemusí podávat daňové přiznání vůbec.

U daní z příjmů fyzických osob se rozlišují 3 typy daňových přiznání: -

řádné daňové přiznání, které se podává v řádném termínu,

-

opravné daňové přiznání, které podává daňový subjekt před uplynutím lhůty k podání přiznání (pro vyměřovací řízení se pak použije tohoto opravného přiznání a k přiznání předchozímu se nepřihlíží),

-

dodatečné daňové přiznání, které se podává po uplynutí lhůty k podání přiznání, zjistí-li poplatník, že jeho daňová povinnost má být vyšší nebo daňová ztráta nižší, než je jeho poslední známá daňová povinnost.

22

4. Teoretická část Placení daně Daň z příjmů se platí jednorázově nebo zálohově. Jednorázově se platí v případech, kdy není ze zákona povinnost platit zálohy na daň a to buď srážkou podle zvláštní sazby daně nebo na základě podání daňového přiznání. Při placení daně zálohově existují 3 typy záloh, jak uvádí Vybíhal (2005): -

záloha na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků stanovená podle § 38h odst. 2 ZDP – poplatník podepsal prohlášení k dani,

-

záloha na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků stanovená podle § 38h odst. 3 ZDP nejméně ve výši 20 % ze zdanitelné mzdy – poplatník nepodepsal prohlášení k dani,

-

záloha na daň z příjmů podle poslední známé daňové povinnosti stanovená podle § 38a ZDP u fyzických osob s příjmy podle § 7 až 10 ZDP podávajících daňové přiznání typu B.

Tab č. 5 Režim zálohy na daň podle PZDP. PZDP (Kč)

Periodicita záloh

Termíny splatnosti záloh

PZDP ≤ 30 000 Kč

neplatí se

-

30 000 Kč < PZDP ≤150 000 Kč

platí se pololetně

15. den 6. měsíce ZdO 15. den 12. měsíce ZdO 15. den 3. měsíce ZdO

PZDP > 150 000 Kč

platí se čtvrtletně

15. den 6. měsíce ZdO 15. den 9. měsíce ZdO 15. den 12. měsíce ZdO

Pramen: Vybíhal (2005)

Zálohy podle PZDP neplatí poplatníci, jejichž PZDP nepřesáhla 30 000 Kč, a dále obce. Pololetní zálohy se platí ve výši 40 % PZDP a čtvrtletní zálohy ve výši ¼ PZDP.

U fyzických osob, kde poplatník vykazuje součet dílčích základů daně existují určitá specifika. Posuzuje se poměr DZD

§6

/ DZD §6 až 10. Když poměr vyjde ≥ 50 %, záloha

na daň se neplatí. Pokud vyjde mezi 15 % až 50 %, záloha se platí v poloviční výši a pokud poměr vyjde menší než 15 %, záloha se platí v plné výši.

23


4.4

Zdaňování

příjmů

fyzických

osob

ze

závislé

činnosti

a z funkčních požitků Tyto příjmy vymezuje § 6 ZDP. Za příjem ze závislé činnosti se považuje příjem, který je zaměstnanci vyplácen zaměstnavatelem. Zaměstnavatel je z tohoto příjmu povinen jako plátce daně odvést buď zálohu na daň nebo daň správci daně.

4.4.1 Vymezení pojmů Příjmy ze závislé činnosti Mezi příjmy ze závislé činnosti, jak uvádí Vybíhal (2003), patří: a) příjmy ze současného nebo dřívějšího poměru - pracovněprávního, služebního, členského, nebo obdobného, b) příjmy za práci členů družstev, společníků a jednatelů společnosti s ručením omezeným a komanditistů komanditní společnosti, c) odměny členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob, d) příjmy plynoucí v souvislosti se současným, budoucím, nebo dřívějším výkonem závislé činnosti nebo funkce bez ohledu na to, zda plynou od plátce, u kterého poplatník vykonává závislou činnost nebo funkci, nebo od plátce, u kterého poplatník závislou činnost nebo funkci nevykonává, e) příjem vyplacený tuzemskou fyzickou nebo právnickou osobou (rezidentem v ČR) považovanou za zaměstnavatele, u něhož zaměstnanci vykonávají práci podle jeho příkazů, i když příjmy za tuto práci jsou na základě smluvního vztahu vypláceny prostřednictvím osoby se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí (nonrezidentem) - takto vyplacený příjem se považuje za příjem vyplacený českým rezidentem.

Funkční požitky Funkční požitky jsou odměny za funkce, které nemají charakter příjmů ze závislé činnosti. Patří sem: -

funkční platy členů vlád, poslanců a senátorů Parlamentu ČR a platy vedoucích ústředních úřadů státní správy,

-

odměny za výkon funkce v orgánech obcích, v jiných orgánech územní samosprávy, státních orgánech, občanských a zájmových sdruženích, komorách a v jiných orgánech a institucích. 24

4. Teoretická část Příjmy, které nejsou předmětem daně Mezi tyto příjmy patří kromě § 3 odst. 4 ZDP také tyto příjmy: -

náhrady cestovních výdajů,

-

hodnota osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čistících a dezinfekčních prostředků,

-

částky přijaté zaměstnancem zálohově,

-

náhrady za opotřebení vlastního nářadí.

Příjmy, které jsou předmětem daně a od daně jsou osvobozeny Kromě příjmů, které jsou obecně osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob podle § 4 ZDP, jsou dále osvobozeny příjmy dle § 6 odst. 9 ZDP.

4.4.2 Variantní postupy při zdaňování příjmů V praxi vznikají různé daňové situace, které se posuzují podle vymezených kritérií. Podle Vybíhala (2005) se rozlišují především tyto následující situace: -

zda poplatník podepsal prohlášení k dani podle § 38k ZDP,

-

výše měsíčního příjmu v Kč,

-

zda se zdroj příjmů nachází na území ČR,

-

zda jde o příjem ze závislé činnosti vymezený v § 6 odst. 1 písm. a), d) a odst. 10 nebo odst. 1 písm. b), c) ZDP,

-

zda poplatník je rezident ČR, nebo jde o nonrezidenta,

-

výši měsíční zdanitelné mzdy v Kč.

Nejčastěji se v praxi vyskytuje situace, že poplatník podepíše prohlášení k dani dle § 38k ZDP. U zaměstnavatele si tak může uplatnit nezdanitelné části základu daně dle § 15 ZDP (základní nezdanitelná část na poplatníka, na manželku (manžela) žijící s poplatníkem v domácnosti, pokud nemá vlastní příjmy přesahující za zdaňovací období 38 040 Kč, odečet hodnoty darů apod.). Schéma výpočtu při této variantě zobrazuje následující tabulka.

25

4. Teoretická část Tab č. 6 Výpočet měsíční zálohy na daň a daně při ročním zúčtování. Měsíční záloha na daň

Roční zúčtování

+ měsíční příjem v Kč

+ roční příjem v Kč

- ZP hrazené zaměstnancem (4,5 %) v Kč

- úhrn sraženého ZP v Kč

- SP hrazené zaměstnancem (8 %) v Kč

- úhrn sraženého SP v Kč

= dílčí základ daně v Kč

= dílčí základ daně v Kč

- odpočet nezdanitelných částek ve výši - odpočet nezdanitelných částek ročně dle 1/12 z částek uvedených v § 15 ZDP

§ 15 ZDP

= základ daně v Kč

= základ daně v Kč

= zdanitelná mzda (zaokrouhlená do 100 = základ daně zaokrouhlený na celé stovky Kč na celé Kč nahoru, nad 100 Kč na

Kč dolů

celé stovky Kč nahoru) v Kč = záloha na daň (dle § 38h odst. 2 ZDP)

= daň v Kč (dle § 16 ZDP)

- daňové zvýhodnění formou slevy na dani - sleva na dani (dle § 35c ZDP) = záloha na daň upravená o slevu na dani = daň po slevě nebo daňový bonus nebo daňový bonus Pramen: vlastní práce

4.5

Zdaňování příjmů fyzických osob z nezávislé činnosti

Příjmy z nezávislé činnosti zahrnují:

4.6

-

příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7 ZDP),

-

příjmy z kapitálového majetku (§ 8 ZDP),

-

příjmy z pronájmu (§ 9 ZDP),

-

ostatní příjmy (§ 10 ZDP).

Příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti

Tyto příjmy upravuje § 7 ZDP. Jedná se o příjmy, které zdaňují osoby uskutečňující samostatnou výdělečnou činnost.

26

4. Teoretická část 4.6.1 Vymezení příjmů z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti Do příjmů z podnikání se zahrnují: a) příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství, b) příjmy ze živnosti, c) příjmy z jiného podnikání podle zvláštních předpisů, d) podíl společníků veřejné obchodní společnosti a komplementářů komanditní společnosti na zisku.

Do příjmů z jiné samostatné výdělečné činnosti se zahrnují: a) příjmy z užití a poskytnutí práv z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví, autorských práv včetně práv příbuzných právu autorskému, a to včetně příjmů z vydání, rozmnožování a rozšiřování literárních a jiných děl vlastním nákladem, b) příjmy z výkonu nezávislého povolání, které není živností ani podnikáním podle zvláštních předpisů, c) příjmy

znalce,

tlumočníka,

zprostředkovatele

kolektivních

sporů,

zprostředkovatele kolektivních a hromadných smluv podle autorského zákona, rozhodce za činnost podle zvláštních právních předpisů, d) příjmy z činnosti správce

konkurzní podstaty, včetně příjmů z činnosti

předběžného správce, zvláštního správce, zástupce správce a vyrovnávacího správce, které nejsou živností ani podnikáním podle zvláštního právního předpisu.

4.6.2 Minimální základ daně Minimální základ daně platí pro fyzické osoby, které mají příjmy dle § 7 odst. 1 písm. a), b) nebo c) ZDP. Do konce roku 2003 mohli mít poplatníci dle § 7 nulový základ daně. Nyní je povinností všech těchto poplatníků odvést daň alespoň z minimálního ZD, který musí činit nejméně 50 % částky stanovené součinem: -

všeobecného vyměřovacího základu podle zákona o důchodovém pojištění za kalendářní rok, který o dva roky předchází zdaňovacímu období,

-

přepočítacího koeficientu dle zákona o důchodovém pojištění pro úpravu tohoto všeobecného základu,

27

4. Teoretická část -

počtu měsíců, po které poplatník provozoval činnost dle § 7 odst. 1 písm. a), b) nebo c).

Tento minimální základ daně se nesnižuje o odčitatelné položky. Pokud byla dosažená ztráta v tom zdaňovacím období, ve kterém byl stanoven minimální základ daně, tak je možné ztrátu uplatnit až v následujících zdaňovacích obdobích.

Minimální základ daně pro rok 2004 byl stanoven ve výši 101 000 Kč, pro rok 2005 ve výši 107 300 Kč.

4.6.3 Daňové režimy a techniky výběru daně V současné době existují 3 základní techniky výběru daně, jak uvádí Vybíhal (2004) : a) výběr daně ze samostatného základu daně zvláštní sazbou daně (srážková daň) prostřednictvím plátce daně, b) výběr daně prostřednictvím přiznání k dani z příjmů fyzických osob, c) výběr daně paušální částkou.

Výběr daně ze samostatného základu daně zvláštní sazbou daně prostřednictvím plátce daně U tohoto režimu se rozlišují dva typy příjmů: -

příjmy autorů za příspěvky,

-

příjmy nonrezidentů, jejichž zdroj se nachází na území ČR.

Příjmy autorů za příspěvky do novin, časopisů, rozhlasu nebo televize plynoucí ze zdrojů na území ČR. Úhrn těchto příjmů od téhož plátce nesmí v kalendářním měsíci přesáhnout částku 3 000 Kč. Zde je sazba daně 10 %. Jestliže je odměna za příspěvek vyšší než 3 000 Kč, poplatník ji zdaní v daňovém přiznání.

U druhého typu příjmů se uplatňuje sazba daně ve výši 25 %. Jedná se o příjmy ze služeb, z nezávislé činnosti (architekti, lékaři, učitelé apod.), z osobně vykonávané činnosti na území ČR (vystupující umělec, sportovec apod.) a náhrady za poskytnutí práva.

28

4. Teoretická část Výběr daně prostřednictvím přiznání k dani z příjmů fyzických osob Tímto režimem je zdaňována většina příjmů dle § 7 ZDP. V přiznání k dani z příjmů si poplatník sám vypočítá základ daně a daň. Základ daně zahrnuje příjmy snížené o výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Poplatník má dvě možnosti: -

uplatnit výdaje v prokázané výši (tyto výdaje musí poplatník dokladově prokázat),

-

uplatnit výdaje procentem z příjmů.

Výdaje uplatňované paušálně procentem z příjmů dle ZDP z roku 2005: -

50 % z příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství,

-

30 % z příjmů z užití a poskytnutí práv z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví, autorských práv včetně práv příbuzných právu autorskému, a to včetně příjmů z vydání, rozmnožování a rozšiřování literárních a jiných děl vlastním nákladem,

-

25 % z příjmů ze živnosti, z jiného podnikání, z příjmů z výkonu nezávislého povolání, z příjmů znalce, tlumočníka, zprostředkovatele kolektivních sporů, zprostředkovatele kolektivních a hromadných smluv podle autorského zákona, rozhodce, správce konkurzní podstaty, včetně příjmů z činnosti předběžného správce, zvláštního správce, zástupce správce a vyrovnávacího správce, které nejsou živností ani podnikáním.

Výdaje stanovené procentem z příjmů zahrnují veškeré výdaje poplatníka kromě pojistného (ZP, SP).

Dle novely ZDP platné pro rok 2006 si poplatník může výdaje stanovené procentem z příjmů navýšit o nové procentní poměry platné již pro stanovení daně za rok 2005. Jedná se o tyto zvýšené paušální náklady, jak uvádí Doleželová (2006): -

80 % z příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství,

-

60 % z příjmů ze živnosti řemeslných,

-

50 % z příjmů ze živností s výjimkou příjmů ze živností řemeslných,

-

40 % z příjmů z jiného podnikání podle zvláštních předpisů nebo z příjmů z jiné samostatné výdělečné činnosti.

29

4. Teoretická část Výběr daně paušální částkou Tímto režimem se řídí jen vymezení poplatníci, kteří splňují následující podmínky: -

mají příjmy včetně úroků na běžném účtu (ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství, ze živnosti, z jiného podnikání podle zvláštních předpisů),

-

poplatník podniká bez zaměstnanců nebo spolupracujících osob,

-

roční výše příjmů v bezprostředně předcházejících 3 zdaňovacích obdobích nepřesáhla 1 000 000 Kč,

-

nejsou účastníky sdružení, které není právnickou osobou,

-

nejsou plátci daně z přidané hodnoty,

-

podají žádost správci daně nejpozději do 31. ledna běžného zdaňovacího období.

Výši daně poplatníkovi stanoví správce daně, a to nejpozději do 31. května běžného zdaňovacího období. Paušální daň činí nejméně 600 Kč.

4.6.4 Daňové režimy minimalizace základu daně Jedná se o tyto režimy: a) rozdělování příjmů a výdajů spoluvlastníků, b) rozdělování příjmů a výdajů účastníků sdružení fyzických osob, c) rozdělování příjmů a výdajů na spolupracující osoby, d) výpočet daně ze společného základu daně manželů, e) rozdělování příjmů dosažených za více zdaňovacích období.

Rozdělování příjmů a výdajů spoluvlastníků Příjmy dosažené společně dvěma nebo více poplatníky z titulu spoluvlastnictví a společně vynaložené výdaje se mezi poplatníky rozdělují podle spoluvlastnických podílů. Plynou-li příjmy ze spoluvlastnictví na základě písemné smlouvy pouze některým spoluvlastníkům, rozdělují se příjmy nebo výdaje dle této smlouvy. Pokud se příjmy a výdaje nerozdělují podle spoluvlastnických podílů, mohou poplatníci uplatnit výdaje pouze v prokázané výši.

30

4. Teoretická část Rozdělování příjmů a výdajů účastníků sdružení fyzických osob Vztahy mezi účastníky sdružení upravuje smlouva o sdružení. Příjmy a výdaje se mezi účastníky sdružení rozdělují rovným dílem, pokud ve smlouvě o sdružení není stanoveno jinak. Pokud nejsou příjmy a výdaje rozděleny mezi účastníky sdružení rovným dílem, mohou se uplatnit výdaje pouze v prokázané výši (v případě rozdělení příjmů a výdajů rovným dílem mohou účastníci sdružení výdaje uplatnit jak v prokázané výši, tak i procentem z příjmů).

Rozdělování příjmů a výdajů na spolupracující osoby Příjmy a výdaje z titulu podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti lze s výjimkou podílů na zisku společníků v. o. s. a komplementářů k. s. rozdělit na spolupracující osoby a to na manželku (manžela) a ostatní osoby žijící s poplatníkem v domácnosti.

Rozdělování příjmů a výdajů na manželku (manžela) lze za těchto podmínek: -

podíl připadající na manželku (manžela) nesmí překročit 50 %,

-

částka připadající na spolupracující osobu, o kterou příjmy převyšují výdaje, nesmí překročit částku 540 000 Kč při spolupráci za celé zdaňovací období (45 000 Kč za každý započatý měsíc spolupráce).

Rozdělování příjmů a výdajů na manželku (manžela) a ostatní osoby žijící s poplatníkem v domácnosti lze podle Vybíhala (2005) za těchto podmínek: -

podíl připadající na všechny spolupracující osoby v úhrnu nesmí překročit 30 %,

-

u spolupracující manželky (manžela) a dalších spolupracujících osob musí být výše podílu na společných příjmech a výdajích stejná,

-

částka připadající na spolupracující osoby, o kterou příjmy převyšují výdaje, nesmí překročit částku 180 000 Kč při spolupráci za celé zdaňovací období (15 000 Kč za každý započatý měsíc spolupráce),

-

na děti nelze rozdělovat až do ukončení jejich povinné školní docházky,

-

příjmy a výdaje nelze rozdělovat na manželku (manžela) a děti, pokud jsou uplatňovány jako vyživované osoby.

Na spolupracující osoby nelze rozdělovat dary, investiční výhody, úroky z hypotečních úvěrů a z úvěrů ze stavebního spoření a slevy na dani či daňové zvýhodnění.

31

4. Teoretická část Výpočet daně ze společného základu daně manželů Od 1. ledna 2005 mohou manželé vyživující v domácnosti alespoň 1 dítě a jsou poplatníky daně z příjmů fyzických osob, využít výpočet daně ze společného základu daně (= společné zdanění manželů). Společné zdanění manželů není podmíněno společnou činností. Může být uplatněno i v případě, že jeden z manželů v daném zdaňovacím období žádné zdanitelné příjmy neměl.

V případě, že je jeden z manželů daňovým rezidentem jiného státu, mohou manželé společné zdanění uplatnit, jestliže úhrn všech jejich příjmů plynoucích ze zdrojů na území ČR činí nejméně 90 % všech jejich příjmů s výjimkou příjmů, které: -

nejsou předmětem daně,

-

jsou od daně osvobozeny,

-

jsou vybírány srážkou podle zvláštní sazby daně.

Společným základem daně se rozumí součet dílčích základů daně obou manželů dle § 6 až § 10 , upravených podle § 5 a § 23 ZDP, sníženého o nezdanitelné částky dle § 15 ZDP za oba manžele. Uplatňoval-li jeden z manželů nezdanitelné částky v průběhu zdaňovacího období u svého plátce daně, nemůže tohoto zvýhodnění v rámci daňového přiznání využít druhý z manželů. Dosáhne-li jeden nebo oba manželé ve zdaňovacím období, ve kterém uplatňují společné zdanění, u příjmů dle § 7 a § 9 daňové ztráty, může ji uplatnit v následujících až pěti zdaňovacích obdobích ten z manželů, kterému ztráta vznikla, pokud nebude uplatňovat společné zdanění. Dále za podmínek dle § 34 ZDP.

Společné zdanění manželů uplatňuje každý z manželů ve svém daňovém přiznání, které podávají oba manželé ve stejné lhůtě a to do 31. března následujícího roku nebo v prodloužené lhůtě dle § 40 ZSDP. Po uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání nelze způsob stanovení základu daně měnit.

Zálohy na daň z příjmů fyzických osob platí každý z manželů dle § 38h ZDP z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků a dále podle § 38a ZDP s tím, že poslední známou povinností se při společném zdanění manželů rozumí daň připadající na každého z manželů.

32

4. Teoretická část V příloze k daňovému přiznání každý z manželů uvede údaje potřebné ke stanovení společného základu daně. Dále uvede polovinu ze společného základu, ze které vypočte daň.

Za zdaňovací období nelze uplatnit společné zdanění, jestliže alespoň jeden z manželů za toto zdaňovací období, jak uvádí Vybíhal (2005): a) má daň z příjmu stanovenou paušální částkou podle § 7a ZDP, b) má povinnost stanovit minimální základ daně podle § 7c ZDP, c) uplatňuje způsob výpočtu daně z příjmů podle § 13 a 14 ZDP, d) uplatňuje slevu na dani podle § 35a, případně § 35b ZDP, e) má povinnost uplatnit postup uvedený v § 38gb ZDP.

Rozdělování příjmů dosažených za více zdaňovacích období Při tomto režimu může poplatník rozdělovat následující druhy příjmů: -

příjmy z lesního hospodářství dosažené těžbou dřeva nejvýše na 10 poměrných částí,

-

příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství nejvýše na 3 poměrné části,

-

příjmy z práv dle § 7 odst. 2 ZDP nejvýše na 3 poměrné části,

-

příjmy z činnosti restaurátorů kulturních památek a sbírkových předmětů nejvýše na 3 poměrné části,

-

příjmy z činnosti správce konkurzní podstaty, příjmy z činnosti předběžného, zvláštního, zástupce a vyrovnávacího správce nejvýše na 5 poměrných částí.

Poplatník může rozdělovat pouze příjmy, které jsou výsledkem jeho několikaleté činnosti. Příjmy lze rozdělovat rovnoměrně na zdaňovací období, v němž byly dosaženy, a na zdaňovací období předcházející, ve kterých byla činnost provozována. K výdajům , které byly uplatněny v souvislosti s těmito příjmy, se již nepřihlíží. Jedna poměrná část se zahrne do základu daně a zjistí se procento daně ze základu daně. Tímto procentem se vypočte daň ze zbývající části, popřípadě zbývajících částí příjmu dosaženého za více zdaňovacích období. Jestliže takto zjištěné procento je menší než 15 % , použije se pro výpočet daně ze zbývajících částí sazba daně ve výši 15 %.

33


4.7

Příjmy z kapitálového majetku

Zákon o daních z příjmů rozumí pod příjmy z kapitálového majetku pouze příjmy z jejich držby. Příjmy z jejich prodeje se zdaňují v rámci ostatních příjmů. U příjmů z kapitálového majetku dle § 8 se uplatňují 3 režimy zdanění: a) prostřednictvím přiznání k dani z příjmů fyzických osob, kde daňové zatížení činí 15 až 32 %, b) prostřednictvím samostatného základu daně pro zdanění zvláštní sazbou daně ve výši 15 % a 25 % podle § 36 ZDP, c) prostřednictvím samostatného základu daně pro zdanění zvláštní sazbou daně ve výši 15 % podle § 16 odst. 2 ZDP, jedná-li se o příjmy ze zdrojů v zahraničí.

4.8

Příjmy z pronájmu

Příjmy z pronájmu jsou uvedeny v § 9 a jedná se o následující příjmy: -

příjmy z pronájmu nemovitostí nebo bytů (či jejich částí),

-

příjmy z pronájmu movitých věcí, kromě příležitostného pronájmu.

Základem daně jsou příjmy snížené o výdaje na dosažení, udržení a zajištění příjmů. Výdaje na dosažení, udržení a zajištění příjmů může poplatník uplatnit buď v prokázané výši nebo paušálem 20 % z příjmů. Příjmy plynoucí manželům z bezpodílového spoluvlastnictví se zdaňují jen u jednoho z nich.

Od 1.ledna 2006 došlo k novele § 9 odst. 4 ZDP. Neuplatní-li poplatník výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů může si tyto výdaje uplatnit paušálem ve výši 30 % z celkových příjmů. Toto nové znění § 9 odst. 4 lze využít pro stanovení daně za rok 2005.

4.9

Ostatní příjmy

Mezi ostatní příjmy, které jsou vymezeny v § 10, patří především příjmy z příležitostných činností nebo z příležitostného pronájmu movitých věcí včetně příjmů ze zemědělské výroby, která není provozována podnikatelem, příjmy z převodu vlastní nemovitosti, bytu nebo nebytového prostoru nebo spoluvlastnického podílu, výhry v loteriích, sázkách a jiných podobných hrách atd.

34

4. Teoretická část U těchto příjmů se uplatňují 3 režimy zdanění: a) výběr daně u zdroje zvláštní sazbou ze samostatného základu daně podle § 36 ZDP, b) výběr daně prostřednictvím přiznání k dani, c) výběr daně prostřednictvím přiznání k dani zvláštní sazbou daně ze samostatného základu daně, jedná-li se o příjem se zdrojem v zahraničí.

35

5. Praktická část

5. Praktická část Praktická část je zaměřena na výpočty daní při různých možnostech minimalizace daňového základu u všech účastníků sdružení fyzických osob. Z důvodu anonymity firmy jsou příjmení účastníků sdružení včetně jejich rodinných příslušníků pozměněna.

Jedná se o rodinnou firmu, která je na českém trhu od roku 1990. Je tvořena čtyřmi členy, a to manžely Malými a jejich syny. Tito manželé mají ještě jednu dceru, která se ale podnikání neúčastní.

Výše zmiňovaná rodinná firma vedla do 31. 12. 2004 daňovou evidenci, od 1. 1. 2005 účtuje v soustavě podvojného účetnictví. Z důvodu přechodu z daňové evidence na účetnictví je povinností jednotlivých účastníků sdružení zahrnout do svého základu daně hodnotu zásob, pohledávek a závazků dle § 23 odst. 14 ZDP.

Výsledek hospodaření, kterého firma dosahuje činí 2 157 180 Kč a je rozdělen mezi všechny čtyři účastníky sdružení v poměru: -

60 % otec Vlastislav Malý (1. účastník),

-

0 % matka Ludmila Malá (2. účastník),

-

20 % syn Petr Malý (3. účastník),

-

20 % syn Jan Malý (4. účastník).

V následujících dílčích kapitolách je kvantifikována daňová povinnost jednotlivých účastníků sdružení při různých možnostech minimalizace daňového základu. Posléze je provedena komparace a výběr nejvýhodnějších variant.

36

5. Praktická část

5.1

Výpočet daňového zatížení 1. účastníka sdružení

U prvního účastníka sdružení jsou možné dvě varianty výpočtu daňového zatížení: a) všechny příjmy zdaní sám, b) rozdělí příjmy a výdaje dosahované dle § 7 ZDP na spolupracující osoby.

Tento účastník má největší podíl na vedení firmy. Jeho výsledek hospodaření dosahuje výše 1 294 308 Kč, tj. 60 % z celkového výsledku hospodaření. Dále má příjem z kapitálového majetku podle § 8 ZDP, kde DZD§8 = 319 Kč. Hodnota odpisů hmotného majetku činí 775 237 Kč.

Z důvodu přechodu z daňové evidence na účetnictví převádí následující částky: - 649 663 Kč

= hodnota pohledávek a zásob,

- 384 250 Kč

= hodnota závazků.

Poplatník podepsal prohlášení k dani a uplatňuje tyto nezdanitelné části základu daně: - 38 040 Kč

= základní nezdanitelná částka,

- 4 500 Kč

= hodnota darů,

- 12 000 Kč

= životní pojištění.

Na zálohách zaplatil celkem 217 400 Kč. Roční úhrn čistého obratu činí 13 920 058 Kč.

5.1.1 První varianta výpočtu daňového zatížení Poplatník u této varianty zdaňuje všechny příjmy, které za zdaňovací období 2005 dosáhl, včetně příjmů své manželky, pokud nepřesahují částku 38 040 Kč (manželka je v domácnosti, a proto si na ni může odečítat základní nezdanitelnou část 21 720 Kč ročně). U tohoto účastníka sdružení manželka nedosáhla žádných příjmů za zdaňovací období 2005.

Pro výpočet daňové povinnosti se nejprve musí vymezit jednotlivé dílčí základy daně. DZD§7 se určí jako výsledek hospodaření upravený o hodnotu pohledávek, závazků a výši odpisů hmotného majetku. DZD§8 se rovná příjmům z kapitálového majetku. Poté se tyto DZD sečtou a upraví o nezdanitelné částky základu daně. Takto upravený základ daně se zaokrouhlí a stanoví výše výsledné daňové povinnosti prvního účastníka.

37

5. Praktická část Tab č. 7 Roční zúčtování daně - 1. účastník sdružení zdaní všechny příjmy sám. Výpočet daňové povinnosti 1. účastníka za rok 2005 v Kč Výsledek hospodaření

1 294 308

Převod pohledávek a zásob dle § 23 odst. 14 ZDP

+

649 663

Převod závazků § 23 odst. 14 ZDP

-

384 250

Odpisy hmotného majetku

-

775 237

DZD§7

=

784 484

DZD§8

=

319

Σ DZD

=

784 803

- na poplatníka

-

38 040

- na manželku

-

21 720

- hodnota darů

-

4 500

- pojistné na životní pojištění

-

12 000

Základ daně

=

708 543

Základ daně zaokrouhlený

=

708 500

Výsledná daňová povinnost

=

187 156

Nezdanitelné částky 1. účastníka:

Pramen: vlastní výpočty

5.1.2 Druhá varianta výpočtu daňového zatížení Tato varianta výpočtu daňového zatížení umožňuje zmiňovanému poplatníkovi rozdělit příjmy a výdaje dosahované dle § 7 ZDP na spolupracující osoby. Postup výpočtu je stejný jako u předchozího příkladu, jen s tím rozdílem, že u DZD§7 se musí zkoumat, kolik % může nejvýše rozdělit na spolupracující osobu. V tomto případě poplatník rozděluje své příjmy a výdaje na spolupracující manželku. Podle ZDP podíl příjmů a výdajů připadající na manželku nesmí překročit 50 %, maximálně 540 000 Kč za zdaňovací období.

Výsledek hospodaření poplatníka po úpravách činí 784 484 Kč. Když se od něho odečte maximální podíl (50 % příjmů a výdajů) vyjde 392 242 Kč. V porovnání se stanovenou nejvyšší možnou hranicí 540 000 Kč u poplatníka vychází, že může rozdělovat celých 50 % příjmů a výdajů na svou manželku.

38

5. Praktická část Tab č. 8 Roční zúčtování daně – rozdělení 50 % příjmů a výdajů na spolupracující manželku. Výpočet daňové povinnosti 1. účastníka za rok 2005 v Kč Výsledek hospodaření

1 294 308


+

649 663


-

384 250


-

775 237

DZD§7

=

784 484

50 % DZD§7

=

392 242

DZD§8

=

319

Σ DZD (50 % DZD§7 + DZD§8)

=

392 561

- na poplatníka

-

38 040

- hodnota darů

-

4 500


-

12 000

Základ daně

=

338 021


=

338 000


=

68 596



5.2


Druhý účastník sdružení je manželka výše zmiňovaného účastníka. Má 0 % podíl na vedení společnosti. Je ženou v domácnosti a nedosáhla za zdaňovací období 2005 žádných příjmů, má nulový základ daně.

Protože manžel má příjmy z titulu OSVČ, může na svou spolupracující ženu rozdělovat část svých příjmů a výdajů. Což také udělal, jak je zřejmě z předchozí tabulky. Proto také druhý účastník musí vyčíslit daňovou povinnost a podat daňové přiznání.

39

5. Praktická část 5.2.1 Varianta výpočtu daňového zatížení V případě rozdělení 50 % příjmů a výdajů dle § 7 ZDP, dosahuje poplatník příjmy z titulu OSVČ v částce 392 242 Kč. Také tento účastník podepsal prohlášeni k dani a uplatňuje nezdanitelné části základu daně: - 38 040 Kč


- 10 500 Kč

= penzijní připojištění,

- 11 447 Kč


Na zálohách bylo zaplaceno celkem 67 400 Kč.

Tab č. 9 Roční zúčtování daně – manželka – spolupracující osoba (rozdělení 50 % příjmů a výdajů). Výpočet daňové povinnosti 2. účastníka za rok 2005 v Kč 50 % DZD§7

392 242

Nezdanitelné částky 2. účastníka: - na poplatníka

-

38 040

- penzijní připojištění

-

10 500


-

11 447

Základ daně

=

332 255


=

332 200


=

66 740


5.3

Shrnutí daňového zatížení manželů (1. a 2. účastníka)

Při ročním zúčtování daně

se u všech variant musí porovnávat jednotlivé DZD§7

s minimálním základem daně. Ten pro rok 2005 činí 107 300 Kč. Ani u jediné varianty nevyšel DZD§7 nižší než minimální základ daně, proto se při výpočtu daňové povinnosti použil skutečný dílčí základ daně.

Protože první dva účastníci sdružení jsou manželé, předchozí výpočty jsou shrnuty do následujících tabulek a porovnávány v rámci jedné domácnosti.

40

5. Praktická část Níže uvedená tabulka zobrazuje výslednou daňovou povinnost jednotlivých poplatníků, při různých možnostech výpočtů daňového zatížení.

Tab č. 10 Shrnutí jednotlivých řešení. Varianta řešení

Poplatník daně z příjmů

Výsledná daňová povinnost v Kč

Všechny příjmy zdaní manžel

1. účastník

187 156

Rozdělení 50 % příjmů a výdajů

1. účastník

68 596

2. účastník

66 740

na spolupracující manželku Spolupracující osoba - manželka (rozdělení 50 % příjmů a výdajů) Pramen: vlastní výpočty

Provede-li se porovnání se zálohami, které účastníci zaplatili během zdaňovacího období 2005 a výslednou daňovou povinností uvedenou v tabulce č. 10, dojde se k závěru, že oba účastníci sdružení mohou žádat finanční úřad o vrácení přeplatků vybraných na daních.

Manžel zaplatil na zálohách celkem 217 400 Kč. Při variantě, že všechny příjmy zdaní sám, mu přeplatek činí 30 244 Kč. Při rozdělení 50 % příjmů a výdajů na spolupracující manželku přeplatek vychází 148 804 Kč.

V případě převedení 50 % příjmů a výdajů na spolupracující osoby vychází manželce daňová povinnost 66 740 Kč. Na zálohách za zdaňovací období 2005 zaplatila 67 400 Kč. Z toho plyne přeplatek ve výši 660 Kč.

Tab č. 11 Celková daňová povinnost manželů (1. a 2. účastníka). Varianty řešení

Celková daň manželů v Kč


187 156

Rozdělení příjmů a výdajů na spolupracující osoby

135 336


41

5. Praktická část Graf č.1 Výše daňové povinnosti při různých možnostech minimalizace daňového

Celková daňová povinnost manželů v Kč

základu.

200 000 150 000


100 000


50 000 0 Varianty řešení

Z vypočtených hodnot uvedených v tabulce č. 11 a grafu č. 1 vyplývá, že v případě zdanění všech příjmů u manžela, se na daních zaplatí 187 156 Kč. Při využití možnosti rozdělovat příjmy a výdaje na spolupracující osoby, zaplatí manželé na daních menší částku, a to 135 336 Kč. Již tady je patrné, že pro manželé Malé je výhodnější druhá varianta výpočtu daňového zatížení (rozdělování příjmů a výdajů na spolupracující osoby), neboť na daních mohou ušetřit 51 820 Kč.

Dalo by se ještě uvažovat o variantě společného zdanění manželů, při které by se vypočítala zřejmě nejnižší daň, ale z důvodu již nestudující dcery se musí tato varianta vyloučit.

5.4


Z důvodu minimalizace daňového základu se v následujících variantách výpočtu daňového zatížení zohledňuje také manželka účastníka sdružení, protože výsledky jsou komparovány v rámci jednotlivých účastníků včetně jejich rodinných příslušníků.

U třetího účastníka sdružení jsou možné tři varianty výpočtu daňového zatížení: a) daň z příjmů se vypočte u každého z manželů samostatně, b) rozdělení příjmů a výdajů dosahovaných dle § 7 ZDP na spolupracující osoby, c) uplatnění společného zdanění manželů.

42

5. Praktická část Tento účastník má výsledek hospodaření 431 436 Kč, tj. 20 % z celkového výsledku hospodaření. Uplatňuje odpisy hmotného majetku ve výši 258 412 Kč.



- 128 083 Kč




- 49 903 Kč

= úroky,

- 12 000 Kč


Na zálohách zaplatil celkem 36 720 Kč. Roční úhrn čistého obratu činí 4 640 020 Kč.

Jeho manželka - Lucie Malá pracovala v roce 2005 čtyři měsíce, po zbytek roku byla na mateřské dovolené. Základní údaje o manželce: - podepsala prohlášení k dani, - 46 727 Kč

= příjem dle § 6 ZDP,

- 5 849 Kč

= zaplacené pojistné,

- 38 040 Kč


- 3 345 Kč

= zaplacené zálohy na daň z příjmů fyzických osob.

Daňové zvýhodnění na vyživované dítě uplatňuje manžel ve výši 1 500 Kč (dítě se narodilo v říjnu 2005).

5.4.1 První varianta výpočtu daňového zatížení Při této variantě si každý z manželů vypočítá daň podle svých dosažených příjmů. Postup výpočtů je obdobný jako u předchozích účastníků sdružení. Při sestavování celkové daňové povinnosti manželů se sečte výsledná daňová povinnost třetího účastníka sdružení a jeho manžely dohromady.

43

5. Praktická část Tab č. 12 Roční zúčtování daně – každý z manželů daní samostatně. Výpočet daňové povinnosti 3. účastníka za rok 2005 v Kč Výsledek hospodaření

431 436


+

216 554


-

128 083


-

258 412

DZD§7

=

261 495

- na poplatníka

-

38 040

- úroky

-

49 903


-

12 000

Základ daně

=

161 552


=

161 500

Daň z příjmů

=

26 840

Sleva na dani

-

1 500


=

25 340



Tab č. 13 Roční zúčtování daně – každý z manželů daní samostatně. Výpočet daňové povinnosti manželky - Lucie Malé za rok 2005 v Kč Příjmy ze závislé činnosti a z funkčních požitků (§ 6 ZDP)

46 727

Pojistné (ZP, SP)

-

5 849

DZD§6

=

40 878

- na poplatníka

-

38 040

Základ daně

=

2 838


=

2 800


=

420

Nezdanitelné částky manželky - Lucie Malé:


44

5. Praktická část 5.4.2 Druhá varianta výpočtu daňového zatížení I u tohoto účastníka sdružení se vyskytuje možnost jako u prvního účastníka, že část svých příjmů a výdajů rozdělí na spolupracující manželku.

Opět musí být splněny podmínky stanovené v ZDP. Po stanovení DZD§7 se musejí počítat a srovnávat různé procentní podíly, které by se daly eventuelně převést na spolupracující manželku.

Také tady vychází, že poplatník může na svou manželku rozdělit maximální podíl, tj. 50 % příjmů a výdajů.

Tab č. 14 Roční zúčtování daně - rozdělení 50 % příjmů a výdajů na spolupracující manželku. Výpočet daňové povinnosti 3. účastníka za rok 2005 v Kč Výsledek hospodaření

431 436


+

216 554


-

128 083


-

258 412

DZD§7

=

261 495

50 % DZD§7

=

130 748

- na poplatníka

-

38 040

- úroky

-

49 903


-

12 000

Základ daně

=

30 805


=

30 800

Daň z příjmů

=

4 620

Sleva na dani

-

1 500


=

3 120



45

5. Praktická část Tab č. 15 Roční zúčtování daně – manželka – spolupracující osoba (rozdělení 50 % příjmů a výdajů). Výpočet daňové povinnosti manželky - Lucie Malé za rok 2005 v Kč 50 % DZD§7

130 748

DZD§6

40 878

Σ DZD

=

171 626

- na poplatníka

-

38 040

Základ daně

=

133 586


=

133 500


=

21 240



5.4.3 Třetí varianta výpočtu daňového zatížení Od 1. ledna 2005 se může využít výpočet daně ze společného základu daně (= společné zdanění manželů). Hlavní podmínkou je, že manželé vyživují alespoň 1 dítě žijící s nimi v domácnosti a jsou poplatníky daně z příjmů fyzických osob. Společné zdanění může být uplatněno i v případě, že jeden z manželů v daném zdaňovacím období neměl žádné zdanitelné příjmy (např. žena na mateřské dovolené). I tato nevýdělečně činná osoba má nárok na odpočet nezdanitelných částek.

Při společném zdanění manželů je nutné nejdříve určit společný základ daně. Ten zahrnuje příjmy obou manželů dle § 6 až § 10, upravené o položky zvyšující či snižující základ daně a snížené o nezdanitelné části základu daně. Z něho se pak určí základ daně každému z manželů ve výši ½ společného základu. Takto upravený základ se daní obvyklým způsobem (nejdříve se zaokrouhlí a pak se stanoví výše daně u každého z manželů samostatně).

46

5. Praktická část Tab č. 16 Výpočet základu daně pro společné zdanění manželů. Výpočet základu daně manželů (3. účastníka a manželky - Lucie Malé) za rok 2005 v Kč Výsledek hospodaření

431 436


+

216 554


-

128 083


-

258 412

DZD§7

=

261 495

DZD§6

=

40 878

Σ DZD

=

302 373

- na poplatníka

-

38 040

- úroky

-

49 903


-

12 000

- na poplatníka

-

38 040

Společný základ daně

=

164 390

½ společného základu daně připadajícího na každého =

82 195



z manželů Pramen: vlastní výpočty

Tab č. 17 Roční zúčtování daně – 3. účastník. Výpočet daňové povinnosti 3. účastníka za rok 2005 v Kč ½ základu daně

=

82 195


=

82 100

Daň z příjmů

=

12 315

Sleva na dani

-

1 500


=

10 815


47

5. Praktická část Tab č. 18 Roční zúčtování daně – manželka – Lucie Malá. Výpočet daňové povinnosti manželky - Lucie Malé za rok 2005 v Kč ½ základu daně

=

82 195


=

82 100


=

12 315


5.5

Shrnutí daňového zatížení manželů (3. účastníka a manželky Lucie Malé)

Také u těchto manželů se musí porovnávat minimální základ daně s vypočítanými DZD§7 u všech možných variant výpočtů daňového zatížení. Ve

všech případech

vychází minimální základ daně vyšší než DZD§7, proto se použije vypočítaný dílčí základ daně.



25 340

Manželka - Lucie Malá

420

3. účastník

3 120


21 240

3. účastník

10 815


12 315

Rozdělení 50 % příjmů a výdajů na spolupracující manželku

(rozdělení 50 % příjmů a výdajů) Uplatnění

společného

manželů

povinnost v Kč

3. účastník

Každý manžel zdaní svoje příjmy

Spolupracující osoba - manželka

Výsledná daňová

zdanění


Tabulka uvedená výše zobrazuje výslednou daňovou povinnost 3. účastníka sdružení a jeho manželky. Provede-li se porovnání se zálohami, které manželé zaplatili během zdaňovacího období 2005, dojde se k těmto závěrům.

48

5. Praktická část Poplatník zaplatil na zálohách za zdaňovací období 2005 celkem 36 720 Kč. V porovnání s výslednou daňovou povinností vychází, že na zálohách zaplatil u všech variant větší částku než má daňovou povinnost, proto může žádat finanční úřad o vrácení přeplatků, a to 11 380 Kč v případě zvolení první varianty, 33 600 Kč druhé varianty a 25 905 Kč třetí varianty.

U manželky - Lucie Malé vychází, že může žádat finanční úřad o vrácení přeplatku ve výši 2 925 Kč pouze při zvolení první varianty. U zbývajících variant má vůči finančnímu úřadu nedoplatek ve výši 17 895 Kč nebo 8 970 Kč, protože na zálohách za zdaňovací období 2005 zaplatila celkem 3 345 Kč.

Následující graf a tabulka zobrazuje velikost výsledné daňové povinnosti manželů při všech možných variantách výpočtu daňového zatížení.

Graf č. 2 Výše daňové povinnosti při různých možnostech minimalizace daňového základu.


30 000 25 000


20 000 Převedení 50 % DZD§7 na spolupracující manželku

15 000

Uplatnění společného zdanění manželů

10 000 5 000 0 Varianty řešení

Tab č. 20 Celková daňová povinnost manželů (3. účastníka a manželky – Lucie Malé). Varianty řešení



25 760


24 360


23 130


49

5. Praktická část Jak je patrné z výše uvedené tabulky, manželé zaplatí na daních 25 760 Kč, když využijí odděleného zdaňování příjmů. V případě rozdělování příjmů a výdajů na spolupracující osoby zaplatí 24 360 Kč a při uplatnění společného zdanění manželů 23 130 Kč.

Pro manželé je nejvýhodnější varianta uplatnění společného zdanění, protože na dani tak ušetří 2 630 Kč oproti první variantě (tedy samostatnému zdanění každého z manželů) a oproti druhé variantě (rozdělení 50 % příjmů a výdajů na spolupracující osoby) 1 230 Kč.

5.6


Také u tohoto účastníka sdružení se z důvodu minimalizace daňového základu zohledňuje v následujících variantách výpočtu daňového zatížení jeho manželka, protože tím dochází ke snížení základu daně a výsledné daňové povinnosti poplatníka.

U čtvrtého účastníka sdružení jsou možné tři varianty výpočtu daňového zatížení: a) všechny příjmy zdaní sám, b) rozdělení příjmů a výdajů dosahovaných dle § 7 ZDP na spolupracující osoby, c) uplatnění společného zdanění manželů.

Poplatník má výsledek hospodaření 431 436 Kč, tj. 20 % z celkového výsledku hospodaření. Uplatňuje odpisy hmotného majetku ve výši 258 412 Kč. Na zálohách zaplatil celkem 50 220 Kč. Roční úhrn čistého obratu činí 4 640 020 Kč.



- 128 083 Kč




- 12 000 Kč


Jeho manželka – Veronika Malá podepsala prohlášení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti a z funkčních požitků, že v roce 2005 nedosahovala žádných příjmů.

50

5. Praktická část Také podepsala prohlášení k dani a uplatňuje odpočet základní nezdanitelné částky 38 040 Kč na poplatníka. V červnu 2005 se manželům narodil syn. Daňové zvýhodnění na vyživované dítě uplatňuje manžel ve výši 3 500 Kč.

5.6.1 První varianta výpočtu daňového zatížení Všechny příjmy za celou domácnost zdaní poplatník sám, protože má manželku na mateřské dovolené, která za zdaňovací období 2005 nedosahovala žádných příjmů. Výsledek hospodaření se upraví o hodnotu pohledávek, závazků a výši odpisů hmotného majetku. Od něho se pak odečtou nezdanitelné částky základu daně. Takto upravený základ daně se zaokrouhlí a stanoví výsledná daňová povinnost čtvrtého účastníka.

Tab č. 21 Roční zúčtování daně –4. účastník zdaní všechny příjmy sám. Výpočet daňové povinnosti 4. účastníka za rok 2005 v Kč Výsledek hospodaření

431 436


+

216 554


-

128 083


-

258 412

DZD§7

=

261 495

- na poplatníka

-

38 040

- na manželku

-

21 720


-

12 000

Základ daně

=

189 735


=

189 700

Daň z příjmů

=

32 480

Sleva na dani

-

3 500


=

28 980



5.6.2 Druhá varianta výpočtu daňového zatížení Stejně jako u předchozích účastníků může poplatník využít možnost rozdělovat příjmy a výdaje dosahované dle § 7 ZDP na spolupracující osoby (bude rozdělovat na svou 51

5. Praktická část manželku). Musí být splněny podmínky uvedeny v ZDP. Tomuto poplatníkovi vychází, že může rozdělovat na svou manželku maximální podíl, tj. 50 % příjmů a výdajů.

Tab č. 22 Roční zúčtování daně - rozdělení 50 % příjmů a výdajů na spolupracující manželku. Výpočet daňové povinnosti 4. účastníka za rok 2005 v Kč Výsledek hospodaření

431 436


+

216 554


-

128 083


-

258 412

DZD§7

=

261 495

50 % DZD§7

=

130 748

- na poplatníka

-

38 040


-

12 000

Základ daně

=

80 708


=

80 700

Daň z příjmů

=

12 105

Sleva na dani

-

3 500


=

8 605



Tab č. 23 Roční zúčtování daně – manželka – spolupracující osoba (rozdělení 50 % příjmů a výdajů). Výpočet daňové povinnosti manželky - Veroniky Malé za rok 2005 v Kč 50 % DZD§7

130 748

Nezdanitelné částky manželky - Veroniky Malé: - na poplatníka

-

38 040

Základ daně

=

92 708


=

92 700


=

13 905


52

5. Praktická část 5.6.3 Třetí varianta výpočtu daňového zatížení Společné zdanění manželů může využít také tento účastník, protože splňuje všechny podmínky potřebné k uplatnění této možnosti výpočtu daňového zatížení. Postup stanovení výsledné daňové povinnosti je stejný jako u předchozího účastníka sdružení.

Tab č. 24 Výpočet základu daně pro společné zdanění manželů. Výpočet základu daně manželů (4. účastníka a manželky - Veroniky Malé) za rok 2005 v Kč Výsledek hospodaření

431 436


+

216 554


-

128 083


-

258 412

DZD§7

=

261 495

- na poplatníka

-

38 040

- na manželku

-

21 720


-

12 000

- na poplatníka

-

38 040

Společný základ daně

=

151 695

½ společného základu daně připadajícího na každého =

75 848


Nezdanitelné částky manželky - Veroniky Malé:

z manželů Pramen: vlastní výpočty

Tab č. 25 Roční zúčtování daně – 4. účastník. Výpočet daňové povinnosti 4. účastníka za rok 2005 v Kč ½ základu daně

=

75 848


=

75 800

Daň z příjmů

=

11 370

Sleva na dani

-

3 500


=

7 870


53

5. Praktická část Tab č. 26 Roční zúčtování daně – manželka - Veronika Malá. Výpočet daňové povinnosti manželky - Veroniky Malé za rok 2005 v Kč ½ základu daně

=

75 848


=

75 800


=

11 370


5.7

Shrnutí daňového zatížení manželů (4. účastníka a manželky Veroniky Malé)

Tito manželé stejně jako předchozí účastníci sdružení musejí porovnávat jednotlivé DZD§7 s minimálním základem daně. Ani oni nemohou uplatnit minimální základ daně, protože u všech variant jim vypočítaný DZD§7 vychází vyšší, a proto musí výslednou daňovou povinnost počítat ze svého skutečného dílčího základu daně.




Výsledná daňová povinnost v Kč

4. účastník

28 980

4. účastník

8 605

Manželka - Veronika Malá

13 905

4. účastník

7 870

Manželka - Veronika Malá

11 370

Rozdělení 50 % příjmů a výdajů na spolupracující manželku Spolupracující osoba - manželka (rozdělení 50 % příjmů a výdajů) Uplatnění společného zdanění manželů Pramen: vlastní výpočty

Výše uvedená tabulka zobrazuje jednotlivé výsledné daňové povinnosti 4. účastníka sdružení a jeho manželky při různých možnostech minimalizace daňového základu.

Provede-li se porovnání se zálohami, které manželé zaplatili během zdaňovacího období 2005, dojde se k závěru, že poplatník může žádat finanční úřad o vrácení přeplatků u všech možných variant výpočtů daňového zatížení, protože na zálohách za zdaňovací

54

5. Praktická část období 2005 zaplatil celkem 50 220 Kč. Přeplatek u první varianty činí 21 240 Kč, u druhé 41 615 Kč a u třetí 42 350 Kč.

V případě jeho manželky - Veroniky Malé se výsledná daňová povinnost neporovnává se zálohami, protože během zdaňovacího období 2005 nedosáhla zdanitelných příjmů a neplatila žádné zálohy. Její výsledná daňová povinnost je nulová. Jen při uplatnění druhé nebo třetí varianty, tj. rozdělení příjmů a výdajů na spolupracující osoby nebo společné zdanění manželů, má vůči finančnímu úřadu nedoplatek ve výši 13 905 Kč nebo 11 370 Kč.

Následující graf a tabulka zobrazuje velikost výsledné daňové povinnosti manželů při všech možných variantách výpočtu daňového zatížení.

Graf č. 3 Výše daňové povinnosti při různých možnostech minimalizace daňového základu.


30 000 25 000


20 000 15 000

Převedení 50 % DZD§7 na spolupracující manželku

10 000


5 000 0 Varianty řešení

Tab č. 28 Celková daňová povinnost manželů (4. účastníka a manželky –Veroniky Malé). Varianty řešení



28 980


22 510


19 240


55

5. Praktická část Z tabulky uvedené výše je patrné, že manželé při zvolení první varianty, kdy všechny příjmy zdaní manžel sám, zaplatí na daních 28 980 Kč. V případě rozdělení 50 % příjmů a výdajů na spolupracující manželku se zaplatí 22 510 Kč a při uplatnění společného zdanění 19 240 Kč.

Jako nejvýhodnější varianta pro manželé je uplatnění společného zdanění, neboť na daních tak ušetří 9 740 Kč v porovnání s první variantou, 3 270 Kč v porovnání s druhou variantou výpočtu výsledné daňové povinnosti.

56

6. Diskuse a závěr

6. Diskuse a závěr Cílem této práce je především kvantifikace a komparace daně z příjmů fyzických osob z nezávislé činnosti z pohledu minimalizace daňového základu. Jsou zde použity různé varianty výpočtů daňového zatížení, které jsou aplikovány na jednotlivé účastníky sdružení fyzických osob. K výpočtům byly potřebné také údaje o manželkách účastníků, které sloužily k uplatnění jednotlivých variant, které se konkrétním účastníkům nabízely ke stanovení minimálního základu daně, posléze k výpočtu výsledné daňové povinnosti.

Následující 2 tabulky zobrazují základ daně všech účastníků sdružení a jejich manželek.

Tab č. 29 Vyčíslení základu daně. Základ daně jednotlivých poplatníků v Kč Varianty řešení Všechny příjmy zdaní manžel Každý manžel zdaní svoje příjmy

1.3

2.

3.

Manželka

4.

Manželka

účastník účastník účastník 3.účastníka účastník 4.účastníka 708 543

x

x

x

189 735

x

x

x

161 552

2 838

x

x

x

30 805

x

80 708

x

x

332 255

x

133 586

x

92 708

x

x

82 195

82 195

75 848

75 848

Rozdělení 50 % příjmů a výdajů na spolupracu- 338 021 jící manželku Spolupracující osoba manželka (rozdělení 50 % příjmů a výdajů) Uplatnění společného zdanění manželů Pramen: vlastní výpočty

3

Základ daně u všech možných variant výpočtů daňového zatížení je brán v rámci jednotlivých domácností, proto je první a druhý účastník sdružení spojen dohromady, protože se jedná o manželé.

57

6. Diskuse a závěr Tab č. 30 Celková výše základu daně v rámci jednotlivých manželů. Základ daně jednotlivých manželů v Kč Varianty řešeni Všechny příjmy zdaní manžel Každý manžel zdaní svoje příjmy Převedení 50 % DZD§7 na spolupracující manželku Uplatnění společného zdanění manželů

1. a 2.

3. účastník 4. účastník

účastník

a manželka a manželka

708 543

x

189 735

x

164 390

x

670 276

164 391

173 416

x

164 390

151 696


Z pohledu minimalizace daňového základu fyzických osob vyplývá, jak znázorňují předchozí tabulky, že u prvních dvou účastníků (manželů) je nižší daňová povinnost při možnosti rozdělení příjmů a výdajů na spolupracující osoby, než v případě zdanění všech příjmů jen u jednoho z nich (u 1. účastníka). Nemohou uplatnit společné zdanění manželů, protože nesplňují podmínky potřebné k tomuto režimu (jejich dcera již nestuduje).

U třetího účastníka a jeho manželky – Lucie Malé vychází u všech možných režimů téměř stejný základ daně. V této fázi není zřejmé, která varianta je pro ně nejvýhodnější, protože to ještě záleží na konkrétních podmínkách jednotlivých režimů. Nemohou využít variantu zdanění všech příjmů jen u jednoho z nich, protože oba dosahovali zdanitelných příjmů.

Čtvrtý účastník se svou manželkou – Veronikou Malou může uplatnit téměř všechny uvedené varianty minimalizace daňového základu, kromě možnosti zdanění dosažených příjmů u každého z manželů samostatně, protože manželka je na mateřské dovolené a nedosahuje žádných příjmů. Jako nejvýhodnější varianta se pro zmiňované manželé nabízí společné zdanění, protože u této varianty dosahují nejnižšího základu daně.

58

6. Diskuse a závěr Tab č. 31 Porovnání všech variant výpočtu daňového zatížení jednotlivých manželů. Daňové zatížení jednotlivých manželů v Kč Varianty řešeni Všechny příjmy zdaní manžel Každý manžel zdaní svoje příjmy Převedení 50 % DZD§7 na spolupracující manželku Uplatnění společného zdanění manželů

1. a 2.

3. účastník 4. účastník

účastník

a manželka a manželka

187 156

x

28 980

x

25 760

x

135 336

24 360

22 510

x

23 130

19 240


Celková daňová povinnost jednotlivých manželů v Kč

Graf č. 4 Celková daňová povinnost jednotlivých manželů.

200000 180000 160000 140000 120000 100000 80000 60000 40000 20000 0

Všechny příjmy zdaní manžel Každý manžel zdaní svoje příjmy Převedení 50 % DZD§7 na spolupracující manželku Uplatnění společného zdanění manželů 1. a 2. účastník

3. účastník a 4. účastník a manželka manželka

Výše uvedená tabulka a graf znázorňují jednotlivé výsledné daňové povinnosti všech účastníků sdružení při různých možnostech minimalizace daňového základu..

Jako nejvýhodnější varianta z pohledu minimalizace daňové povinnosti se pro jednotlivé domácnosti a potažmo pro celé sdružení fyzických osob nabízí toto řešení.

1. a 2. účastník sdružení (manželé) využije možnost rozdělovat příjmy a výdaje na spolupracující osoby, protože při zvolení této varianty na daních zaplatí 135 336 Kč,

59

6. Diskuse a závěr což je o 51 820 Kč méně, než kdyby využili variantu zdanění všech příjmů u manžela. Tento vysoký rozdíl mezi uvedenými variantami především vyplývá z klouzavě progresivní stupnice zdanění, kde poplatníci s vysokými příjmy spadají do vyššího pásma zdanění, a proto je výhodné příjem manžela rozdělit na manželku, která má nulový základ daně (nedosáhla za zdaňovací období žádných příjmů).

U 3. účastníka sdružení a jeho manželky - Lucie Malé vychází výsledná daňová povinnost u všech možných variant výpočtů daňového zatížení přibližně stejná (v rozmezí 2 500 Kč mezi nejnižší a nejvyšší daňovou povinností, což v porovnání s předchozími účastníky je téměř zanedbatelné). Ale i přesto by manželé měli využít pro ně nejvýhodnější variantu, a to společné zdanění, které je možno uplatnit právě od zdaňovacího období 2005.

4. účastník sdružení a jeho manželka – Veronika Malá mají nejnižší výslednou daňovou povinnost při uplatnění společného zdanění manželů. Právě tato varianta výpočtu daňového zatížení je výhodná pro rodiny, kde jeden z manželů dosahuje vysokého příjmu a druhý nízkého nebo žádného, a to zmiňovaní manželé splňují.

Z pohledu celkového sdružení fyzických osob vyplývá, že nejnižší daňová povinnost vznikne, když první dva účastníci zvolí výpočet daňového zatížení prostřednictvím rozdělení příjmů a výdajů na spolupracující osoby a další dva účastníci využijí možnosti společného zdanění manželů.

Jak je patrné z výše uvedeného textu, cílem společného zdanění je hlavně podpořit rodiny s dětmi, což vyplývá také ze základní podmínky pro uplatnění této možnosti, a to je mít alespoň jedno dítě ve společné domácnosti. Z vypočtených příkladů vyplývá, že společné zdanění je zejména výhodné pro ty manželé, jejichž příjmy jsou značně rozdílné, nebo pokud je jeden z manželů zcela bez příjmů. Výhoda spočívá také v uplatnění nezdanitelné části daně na toho z manželů, který je bez příjmů, protože při rozdílném zdanění by tato částka do základu daně nezasáhla. Cílem rozdělování příjmů a výdajů na spolupracující osoby, je rozdělování příjmů a výdajů z titulu podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti na spolupracující manželku (manžela) a ostatní osoby žijící s poplatníkem v domácnosti. Při uplatnění klouzavě progresivní stupnice

60

6. Diskuse a závěr zdanění tak dochází k významným úsporám na dani. Při výpočtu daňového zatížení u jednoho z manželů nebo když každý manžel zdaní své příjmy, vychází u všech poplatníků nejvyšší daňová povinnost, protože při uplatnění klouzavě progresivní stupnice zdanění jejich základ daně bude spadat do vyššího pásma oproti předchozím variantám, protože nemohou svůj základ daně na nikoho převádět. Tuto variantu výpočtu daňového zatížení použijí především poplatníci, kteří nemají příjmy dle § 7 ZDP a nemohou tak rozdělovat na spolupracující osoby. Dále pak poplatníci, kteří nejsou manželé (nebo jsou manželé, ale nevyživují dítě žijící s nimi v domácnosti), protože nemohou využít společného zdanění.

Výsledky této práce slouží především účastníkům sdružení a jejich rodinám. Obecné závěry jsou také využitelné pro ostatní obdobné instituce.

61

7. Informační zdroje

7. Informační zdroje 1.

BONĚK, V., BĚHOUNEK, P., BENDA, V., HOLMES, A. Lexikon - daňové pojmy. 1. vyd. Ostrava: Nakladatelství Jiří Motloch – Sagit, 2001. 626 s. ISBN 80-7208-265-5.

2.

DOLEŽALOVÁ, M. Daňová evidence 2006. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2006. 110 s. ISBN 80-251-0912-7.

3.

KUBÁTOVÁ, K. Daňová teorie a politika. 3. vyd. Praha: ASPI, 2003. 263 s. ISBN 80-86395-84-7.

4.

MARKOVÁ, H. Daňové zákony, úplná znění platná k 1. 1. 2005. 12. vyd. Praha: Grada Publishing, 2005. 164 s. ISBN 80-247-1045-5.

5.

MARKOVÁ, H. Daňové zákony, úplná znění platná k 1. 1. 2006. 14. vyd. Praha: Grada Publishing, 2006. 172 s. ISBN 80-247-1581-3.

6.

PEKOVÁ, J. Veřejné finance, úvod do problematiky. 2. vyd. Praha: ASPI Publishing, 2001. 456 s. ISBN 80-86395-19-7.

7.

PUDIL, P. VYBÍHAL, V. VÍTEK, L. PAVEL, J. Zdanění a efektivnost. 1. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2004. 158 s. ISBN 80-86861-07-04.

8.

SEDLÁČEK, J. Daňová evidence podnikatelů 2006. 3. vyd. Praha: Grada Publishing, 2006. 128 s. ISBN 80-247-1446-9.

9.

ŠIROKÝ, J. Daňové teorie s praktickou aplikací. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2003. 249 s. ISBN 80-7179-413-9.

10.

VYBÍHAL,V. Zdanění majetku. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1997. 432 s. ISBN 80-7169-371-5.

11.

VYBÍHAL, V. Zdaňování příjmů fyzických osob 2005. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2005. 216 s. ISBN 80-247-1232-6.

12.

VYBÍHAL, V. JAROŠ, T. Daně z příjmů 2003/2004 praktický průvodce. 6. vyd. Praha: Grada Publiskhing, 2004. 328 s. ISBN 80-247-0749-7.

13.

VYBÍHAL, V. NERUDOVÁ,D. ŠACHROVÁ, V. Přímé daně, I. Daně z příjmů – cvičení. 1. vyd.: Mendelová zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2003. 188s. ISBN 80-7157-706-5.

14.

Daňové formuláře [online]. 2000 – 2006, [cit. 2006-04-19]. Dostupné z: .

62

8. Seznam použitých zkratek

8. Seznam použitých zkratek DZD

dílčí základ daně

DZD §6 dílčí základ daně ze závislé činnosti a z funkčních požitků DZD §7 dílčí základ daně z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti DZD §8 dílčí základ daně z kapitálového majetku DZD §9 dílčí základ daně z pronájmu DZD §10 dílčí základ daně z ostatních příjmů NČ

nezdanitelná část základu (podle § 15)

OECD

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj

OSVČ

osoba samostatně výdělečně činná

PO

odčitatelné položky podle § 34 ZDP

PZDP

poslední známá daňová povinnost

SOU

střední odborné učiliště

SP

pojištění na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti

ZD

základ daně

ZdO

zdaňovací období

ZDP

zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů

ZP

všeobecné zdravotní pojištění

ZSDP

zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů

ZTP/P

zvlášť těžce postižený s potřebou průvodce

k. s.

komanditní společnost

v. o. s.

veřejná obchodní společnost

63

9. Přílohy

9. Přílohy Příloha č. 1 Přiznání k dani z příjmů fyzických osob – 1. účastník sdružení. Příloha č. 2 Přiznání k dani z příjmů fyzických osob – 2. účastník sdružení. Příloha č. 3 Přiznání k dani z příjmů fyzických osob – 3. účastník sdružení. Příloha č. 4 Přiznání k dani z příjmů fyzických osob – Lucie Malá. Příloha č. 5 Přiznání k dani z příjmů fyzických osob – 4. účastník sdružení. Příloha č. 6 Přiznání k dani z příjmů fyzických osob – Veronika Malá.

Daňová přiznání uvedená v přílohách nezobrazují všechny varianty výpočtů daňového zatížení jednotlivých účastníků a jejich manželek. V přílohách jsou uvedeny pouze nejvýhodnější varianty jednotlivých účastníků sdružení včetně jejich manželek z pohledu minimalizace daňového zatížení.

64

Bakalářská práce Instituty minimalizace daňového základu fyzických osob

Recommend Documents