BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
2011
Dana Valášková
UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH VĚD Ústav ošetřovatelství
Dana Valášková
Úroveň znalostí laické veřejnosti o diagnóze infarkt myokardu Bakalářská práce
Vedoucí práce: MUDr. Dana Galuszková, Ph.D., MBA
Olomouc 2011
ANOTACE BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Název práce: Úroveň znalostí laické veřejnosti o diagnóze infarkt myokardu Název práce v AJ: The Degree of Public Knowledge about the Infarkt Myokard Diagnosis Datum zadání: 2010-01-11 Datum odevzdání: 2011-04-28 Vysoká škola, fakulta, ústav: Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta zdravotnických věd Ústav ošetřovatelství Autor práce: Valášková Dana Vedoucí práce: MUDr. Dana Galuszková, Ph.D., MBA Absrtrakt v ČJ: Bakalářská práce se zabývá úrovní znalostí laické veřejnost o diagnóze infarktu myokardu. Nabízí přehled o onemocnění infarktu myokardu a ve výzkumném šetření odpovídá na otázku, jaké znalosti má laická veřejnost o onemocnění infarktu myokardu, jeho příčinách, příznacích a poskytování první pomoci. Byla pouţita forma anonymního dotazníku, která zmapovala úroveň znalostí laické veřejnosti v Prostějově.
Abstrakt v AJ: This Bachelor thesis is focused on the level of the Infarct Myocardium awareness by the general public. The thesis is constructed in the way to provide full overview on the selected topic; the Infarct Myocardium disease. According to the constructive research, it answers the primary question: `What is the level of the Infarct Myocardium awareness of the general public, its causes, symptoms and also providing the first aid? An anonymous questionnaire was used to map the level of the Infarct Myocardium awareness of the general public in the Prostejov region. Klíčová slova v ČJ: infarkt myokardu, ateroskleróza, akutní koronární syndrom, laická veřejnost, edukace, prevence, informovanost, ischemická choroba srdeční, srdeční selhání, první pomoc Klíčová slova v AJ: Infarct Myocardium, Arthrosclerosis, Acute coronary syndrome, General public, Education, Prevention, Awareness, Ischemic heart disease, Heart Failure, the First Aid Rozsah: 67s., 5 příl.
Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a pouţila jen uvedené bibliografické a elektronické zdroje.
Olomouc 28. dubna 2011 ------------------------podpis
Děkuji MUDr. Daně Galuszkové, Ph.D., MBA za odborné vedení bakalářské práce a za cenné rady při zpracování této bakalářské práce.
Obsah ÚVOD ................................................................................................................................... 8 I.
TEORETICKÁ ČÁST .................................................................................................. 10
1 HISTORIE INFARKTU MYOKARDU ......................................................................... 10 1.1 Charakteristika infarktu myokardu ............................................................................... 11 1.1.1 Kardiovaskulární riziko ......................................................................................... 12 1.2 Příčiny infarktu myokardu ............................................................................................ 12 1.2.1 Ateroskleróza ......................................................................................................... 12 1.2.2 Rizikové faktory aterosklerózy .............................................................................. 13 1.3 Klinický obraz infarktu myokardu ................................................................................ 18 1.4 Diagnostika a léčba akutního infarktu myokardu ......................................................... 19 1.4.1 Diagnostika infarktu myokardu ............................................................................. 20 1.4.2 Laická první pomoc infarktu myokardu ................................................................ 20 1.4.3 Přednemocniční odborná první pomoc infarktu myokardu ................................... 20 1.4.4 Nemocniční odborná léčba infarktu myokardu ..................................................... 21 1.5 Komplikace akutního infarktu myokardu ..................................................................... 23 1.6 Prognóza akutního infarktu myokardu ......................................................................... 24 1.7 Primární a sekundární prevence infarktu myokardu ..................................................... 25 1.8 Informovanost veřejnosti .............................................................................................. 26 1.9 Edukace ......................................................................................................................... 28 1.9.1 Česká kardiologická společnost ............................................................................. 28 6
1.9.2 Nadační fond Naděje pro Vaše srdce ..................................................................... 30 1.9.3 Nadační fond Pro srdce Hané ................................................................................ 30 II. PRAKTICKÁ ČÁST ...................................................................................................... 32 2.1 Cíle práce ...................................................................................................................... 32 2.2 Výzkumná otázka ......................................................................................................... 32 2.3 Metodika práce ............................................................................................................. 32 2.3.1 Charakteristika výzkumného souboru ................................................................... 33 2.3.2 Zpracování výsledků .............................................................................................. 33 2.3.3 Výsledky výzkumného šetření ............................................................................... 35 DISKUZE ........................................................................................................................... 49 ZÁVĚR ............................................................................................................................... 54 LITERATURA A PRAMENY ........................................................................................... 56 SEZNAM ZKRATEK ........................................................................................................ 62 SEZNAM OBRÁZKŮ ........................................................................................................ 63 SEZNAM TABULEK ........................................................................................................ 65 SEZNAM PŘÍLOH............................................................................................................. 67
7
ÚVOD Česká republika se řadí mezi státy s nejvyšší kardiovaskulární úmrtností v Evropské unii (Čupka, 2007, s. 29). Na choroby srdce a cév zemře v České republice ročně více neţ 50 000 osob, coţ je více neţ 50 % všech zemřelých (Nadační fond Naděje pro Vaše srdce, http://www.vasesrdce.cz/kardiorizika.htm). Z toho důvodu se v současnosti klade velký důraz na prevenci kardiovaskulárních (dále jen KV) onemocnění, coţ znamená zaměření se především na ovlivnění rizikových faktorů tohoto onemocnění. Důleţitou roli zde hraje informovanost laické veřejnosti o této problematice. Na informovanosti se podílí lékař, v rámci svých kompetencí sestra a doplňující informace můţe laická veřejnost čerpat z informačních
broţur,
časopisů,
letáků,
sdělovacích
prostředků
apod.
Cílem
informovanosti je předat nemocnému potřebné informace, pochopit podstatu onemocnění a její příčiny. Býma publikuje, ţe dle studie INTERHEART jsou ovlivnitelné rizikové faktory celosvětově odpovědny za více neţ 90% příčin vzniku infarktu. Zbývajících necelých 10% je připsáno neovlivnitelným rizikovým faktorům (Býma, 2009, s. 12). Proto změna ţivotního stylu spolu s intenzivní kombinovanou farmakoterapií sníţí riziko KV příhod i potřebu revaskularizačních zákroků. Proto si autorka práce poloţila otázku, jaká je úroveň znalostí laické veřejnosti o diagnóze infarkt myokardu (dále jen IM)? Zda si laická veřejnost uvědomuje, jaké jsou rizikové faktory vzniku tohoto onemocnění, jak se projevuje a zda vědí, jaká je první pomoc u IM. Od listopadu 2010 do února 2011 proběhla rešerše relevantních zdrojů od roku 2000 do roku 2010. Pro vypracování bakalářské práce bylo pouţito vyhledávání relevantních zdrojů podle klíčových slov v databázi Bibliographia Medica Čechoslovaca a Medvik. Pro získání článků nedostupných v elektronické podobě, vyuţila autorka práce ústavní knihovnu. Z nalezených odborných článků v českých odborných seriálových publikacích jich bylo pouţito 13 a 3 odborné články ve slovenských odborných seriálových publikacích.
8
Vyhledávací zdroje google a seznam byly dalšími databázemi, kde byly vyhledávány další důleţité informace. Pro získání zdrojů informací k bakalářské práci byla pouţita tato klíčová slova: infarkt myokardu, ateroskleróza, akutní koronární syndrom, laická veřejnost, edukace, prevence, informovanost, ischemická choroba srdeční, srdeční selhání, první pomoc.
9
I. TEORETICKÁ ČÁST
1 HISTORIE INFARKTU MYOKARDU Jako první klinickou diagnózu akutní koronární okulze za ţivota nemocného popsal Adam Hammer. V roce 1878 ve Vídni popsal případ mladého muţe, který bez předchozí bolesti zkolaboval a trpěl výraznou bradikardií. Bez dalších diagnostických pomůcek usoudil, ţe nemocný trpí poruchou výţivy srdce. Domníval se, ţe se jedná o trombotickou okulzi alespoň jedné věnčité tepny. Pacient další den zemřel a následná pitva prokázala toto tvrzení. Hammerův popis tohoto případu byl tak významný, ţe byl přeloţen z němčiny a publikován v kanadském časopisu. Studii o následcích uzávěru tepen vyţivujících srdeční svalovinu popsal James Herrickem. Informoval, ţe věnčité tepny jsou mezi sebou propojeny četnými vedlejšími větvemi, které jsou v případě blokády hlavní tepny otevřeny a poskytnou náhradní kolaterální přísun krve. Na základě klinických a experimentálních nálezů Herrick informoval Společnost Amerických Lékařů v roce 1912 a 1918, ţe se anastomózy mohou zvětšovat a stát se funkčními následkem postupné tepenné okulze. Také popsal faktory, které mohou ovlivnit osud nemocného po koronární okulzi, popsal kliniku akutního koronárního uzávěru, poukázal na to, ţe u mladých lidí s náhlým uzávěrem tepny dochází častěji k náhlé smrti neţ v případech postupného zuţování lumina během delší doby. Herrick dále poukázal na podobnost elektrokardiogramu (dále jen EKG) psů s uměle navozeným infarktem myokardu (dále jen IM) a určitých pacientů se záznamem EKG. Byl to tak významný objev, ţe pojem koronární trombóza se na třicet let pevně usadila v klinické praxi a pouţíval se synonymně s akutním IM (Riedel, 2009, s. 362-363). Jiţ po druhé světové válce se stal IM jedním z nejčastějších příčin úmrtí. V té době začal vzrůstat velký zájem o informace o této chorobě i o jejích příčinách. A právě proto v roce 1960 byly vydány tzv. Framinghamské studie, které shromáţdily první údaje z komunitní kohorty 1980 muţských a 2421 ţenských obyvatel města Framinghamu v americkém státě Massachusetts, obsahující hlavní příčiny vzniku onemocnění 10
u koronárních tepen srdečních vysoký tlak krve (dále jen TK), kouření a zvýšenou koncentraci cholesterolu. Na základě jejich šestiletého sledování byly popsány tzv. rizikové faktory vzniku a rozvoje ischemické choroby srdeční (dále jen ICHS). Studie se postupně proměnila ve studii dlouhodobou, respektive kontinuální – dnes uţ je v jejím rámci sledována třetí generace obyvatel Framinghamu, a na základě jejích výsledků mohlo být publikováno kolem dvou tisíc prací (Špáč, htpp://www.vetrnemlyny.cz/rozrazil/online/ clanek.php?clanek_=58).
1.1 Charakteristika infarktu myokardu Infarkt myokardu je akutní loţisková ischemická nekróza srdečního svalu. Vzniká na podkladě náhlého uzávěru či progresi extrémě zúţené věnčité tepny zásobující příslušnou oblast (Widimský, 2009, www.e-coretvasa.cz/data/view?id=2965). V průběhu 15-45 minut po uzávěru začíná nezvratné poškození srdeční svaloviny a pouhých 6 hodin po začátku bolesti je nekróza buněk definitivní (Dobiáš, 2004, s. 44). Dle Widimského, rychlost postupu nekrózy je ovlivněna následujícími faktory: úplnost přerušení koronárního průtoku, přítomnost kolaterál, spotřeba kyslíku v myokardu, předtrénování myokardu
na
ischemii
(tzv.
ischemic
preconditioning)
(Widimský,
2002,
http://www.ikem-kardiologie.cz/pro-lekare/odborne-texty/guidelines-ceske-kardiologickespolecnosti.html). IM je především komplikací pokročilého aterosklerotického onemocnění věnčitých tepen srdce. V 95% je příčinou uzávěr věnčité tepny trombem. Další příčiny, jako je zánět věnčité tepny, spasmus nebo poranění věnčité tepny je poměrně vzácné. IM je nejčastěji postiţena přední plocha levé srdeční komory a přední polovina mezikomorové přepáţky. Dochází k poruše kontraktility komory v systole a k poruše poddajnosti v diastole (Broţová, 2001, s. 47). Dobiáš uvádí, ţe aţ 45% pacientů s IM zemře do 4 hodin od začátků bolestí, 10% pacientů umírá do roka po příhodě a více neţ polovina pacientů zemře ještě dříve, neţ je hospitalizována (Dobiáš, 2004, s. 44). 11
1.1.1 Kardiovaskulární riziko Býma publikuje, ţe na úspěšném ovlivnění farmakologických i nefarmakologických intervencí je zaloţena kardiovaskulární (dále jen KV) prevence a to jak primární tak sekundární. Klade důraz na ovlivnění všech ovlivnitelných rizikových faktorů současně. Má-li být úspěšná, musí být nezbytně multifaktoriální. Důleţité je rozhodnutí, zda vůbec, a jak intenzivně preventivní opatření provádět, tedy výše KV rizika. K jeho stanovení se pouţívají různé algoritmy (v podobě tabulek, počítačových programů nebo skórovacích systémů), které berou v úvahu přítomnost a závaţnost rizikových faktorů. V současnosti nejpropracovanější a pro evropskou populaci nejvalidnější algoritmus pro stanovení absolutního KV rizika, který byl vypracován na základě projektu Evropské kardiologické společnosti SCORE, viz Příloha 1. V úvahu bere hlavní rizikové faktory, a to pohlaví, věk, výši systolického krevního tlaku, kouření a plazmatickou koncentraci celkového cholesterolu. Absolutní KV riziko se vyjadřuje jako pravděpodobnost, ţe dotyčný jedinec v následujících 10 letech zemře na KV onemocnění aterosklerotické (dále jen ATS) etiologie. Udává se v procentech. Za vysoké riziko je povaţována hodnota > 5%. U diabetiků se výsledné riziko násobí u muţů dvakrát a u ţen dokonce čtyřikrát. Toto hodnocení by mělo být součástí zdravotnické dokumentace u kaţdého člověka, u kterého se objevují rizikové faktory (Býma, 2009, s11-12).
1.2 Příčiny infarktu myokardu
1.2.1 Ateroskleróza Nejčastější příčinou KV onemocnění v České republice a rozvinutých zemí světa je ATS (Čupka, 2007, s. 8). ATS lze definovat jako chronické onemocnění cévní stěny, provázené akumulací cholesterolu, fibrózní tkáně a dalších komponent krve spolu se změnami v medii cévní stěny. ATS lze vnímat jako imunitně zánětlivý proces, který je odpovědí na poškození intimy cévy. Při postiţení jedné části tepenného řečiště je vysoká 12
pravděpodobnost postiţení i jiné části tepenného řečiště (Češka, 2005, s. 15- 26). Výskyt aterosklerotických KV onemocnění je úzce spjat s ţivotním stylem a s ovlivnitelnými rizikovými faktory. Jak Čupka uvádí, v USA se začíná mluvit o medicíně ţivotního stylu - tedy Lifestyle Medicine, která má přímé a prokazatelné výsledky v laboratorních a fyziologických ukazatelích. Jedná se o kladení medicínského důrazu na úpravu nefarmakologických ovlivnitelných rizikových faktorů. V české populaci, jak popisuje Čupka, nejsou změny ţivotního stylu oblíbené. Stejně, jak farmakoterapie pomáhá ke zlepšení zdravotních parametrů při prevenci aterosklerotických KV onemocnění, je i nefarmakologické ovlivnění naprosto nezbytné a je nedílnou součástí léčebného procesu (Čupka, 2007, s. 29-30).
1.2.2 Rizikové faktory aterosklerózy Dle studie INTERHEART, jak uvádí Býma, jsou ovlivnitelné rizikové faktory celosvětově odpovědny za více neţ 90% příčin vzniku IM. Zbývajících necelých 10% je s velkou pravděpodobností spojeno s neovlivnitelnými rizikovými faktory (Býma, 2009, s. 12). V současnosti existuje jiţ přes 300 rizikových faktorů ATS. Důleţité je dbát na prevenci, jak hlavních rizikových faktorů ATS, tak pozornost zaslouţí i méně známé rizikové faktory. Dle Ciklové a Janouška lze rizikové faktory ATS rozdělit na hlavní a vedlejší (Ciklové, Janouška, 2002, s. 11). Hlavní rizikové faktory:
Kouření - k akutním odpovědím organismu na tabákové zplodiny patří zvýšení krevního tlaku, tepové frekvence, koncentrace CO a karbonylhemoglobinu, fibrinogenu a leukocytů. Jak uvádí Čupka, silní kuřáci mají o 70% vyšší riziko úmrtí na ischemickou chorobu srdeční (dále jen ICHS) (Čupka, 2007, s. 29-30). V současnosti, jak publikuje O“ Keef, je dle studie INTERHEART z hlediska stanovení rizika IM druhým nejčastějším ovlivnitelným KV rizikovým faktorem (O“Keef, aj., 2009, s. 24-25 ).
13
Hypertenze - O“ Keef uvádí, ţe rozsáhlé metaanalýzy vypovídají o 50 % nárůstu dlouhodobé úmrtnosti v důsledku KV onemocnění připadajícím na kaţdý vzestup systolického tlak krve (dále jen TK) o 20 mm Hg nad hodnotu 115 mm Hg. Cílem léčby je dosáhnout, TK pod 130/80 mm Hg, a to především u pacientů, kteří mají i jiné přidruţené onemocnění (O“ Keef, aj., 2009, s. 17-18). Porucha metabolismu lipidů - dle studie INTERHEART bylo zjištěno, ţe právě dyslipidémie je nejvýznamnějším rizikovým faktorem KV onemocnění. Léčba dyslipidémií je nedílnou součástí pozitivního ovlivnění rizikových faktorů ATS (O“Keef, aj., 2009, s. 19-20). Vztah mezi stravou a ICHS je předmětem intenzivního zkoumání téměř celé století. Jiţ v roce 1908 Ignatowski vyvolal ATS u králíků podáváním stravy s vysokým obsahem cholesterolu a nasycených tuků (Hu, Willett, 2003, s. 325). Z více neţ 30 metaanalýz vyplynulo, ţe kaţdý pokles koncentrace LDL cholesterolu o 1mg/dl sniţuje celkovou úmrtnost o 1% (O“ Keef, aj., 2009, s. 19-20). Bylo prokázáno v epidemiologických studiích, jak uvádí Hu a Willett, ţe zvýšená koncentrace sérového cholesterolu předpovídá riziko ICHS v lidské populaci (Hu, Willett, 2003, s. 325). Výsledná koncentrace LDL-cholesterolu je doporučována pod 2,5 mmol/l, u vysoce rizikových pacientů koncentrace LDLcholesterolu < 2,0 mmol/l a celkového cholesterolu < 4,5 mmol/l. Výsledná koncentrace HDL-cholesterolu a triglyceridů není stanovena, avšak koncentrace HDL-cholesterolu < 1,0 mmol/l u muţů a < 1,2 mmol/l u ţen a triglyceridů > 1,7 mmol/l se povaţují za ukazatele zvýšeného kardiovaskulárního rizika (Widimský, 2009, s. 738). Zásadní význam pro naše zdraví mají nenasycené esenciální mastné kyseliny, které se především nacházejí v mořských rybách. Zvyšují příznivě hodnoty HDL cholesterolu, sniţují koncentraci triglyceridů a příznivě ovlivňují hodnoty TK (Češka, Tvrdíková a Vrablík, 2010, s 65). Kombinace hlavních rizikových faktorů výrazně zvyšuje riziko ATS. Dle
Framinghamské studie, přítomnost dvou hlavních faktorů 4 krát zvyšuje riziko vzniku ATS, při kombinaci tří hlavních faktorů je jiţ riziko aţ 16 krát vyšší.
14
Vedlejší rizikové faktory: Diabetes mellitus - působí na rozvoj ATS především narušením metabolizmu lipidů. Klade se důraz na dosaţení co nejfyziologičtějších hodnot glykémie. V publikaci O“ Keefe nalezneme studii popisující BARI 2D, kde bylo zjištěno, ţe intenzivní medikamentózní léčba pacientů s diabetem mellitus 2. typu je z hlediska sníţení úmrtnosti a incidence neţádoucích KV příhod stejně účinná jako elektivní koronární revaskularizace. Během prvního měsíce po prodělaném IM mají diabetici s porovnáním s nediabetiky o 50% vyšší úmrtnost. Navíc jsou ve zvýšené míře ohroţeni němou ischemií myokardu a vznikem IM a aţ třetina diabetiků s akutním IM netrpí bolestmi na hrudi (O“ Keef, aj., 2009, s. 22).
Nevhodná strava - energeticky nadbytečná s přemírou tuků, a to zvláště nasycených, cholesterolu a cukru. Mezi základní zásady zdravé výţivy patří pravidelnost a střídmost. Jak publikuje Šedová a Tóthová, správné rozloţení základních ţivin by mělo být následující: bílkoviny 12-15% celkového příjmu, sacharidy 55-65% a tuky do 30% celkového příjmu. Doporučuje se pět porcí denně, které by měly být vyváţené. Kaţdý člověk by měl sníst alespoň 500g ovoce a zeleniny denně (Šedová a Tóthová, 2009, s. 8).
Trombogenní faktory - ukazuje se, ţe celá řada nevysvětlených ischemických příhod má podklad právě v této oblasti. Jedná se o zvýšenou hladinu fibrinogenu, trombocytopatie, trombofilní stavy, polycytémie, vrozené defekty koagulačního systému (Ciklové, Janouška, 2002, s. 11).
Hemocystein - jedná se o nový nezávislý rizikový faktor ATS, jak uvádí Rosolová. Jde o aminokyselinu vznikající v organismu z esenciálních aminokyselin methioninu, kterou získáváme potravou, jako součást masa včetně masa rybího. Prokázala se souvislost mezi osobami s vysokou plazmatickou hladinou homocysteinu a předčasným rozvojem ATS. Rosolová publikuje, ţe hemocystein vyvolává oxidativní stres, který přispívá k poškození endotelu tepen, k progresi ATS a vzniku ţilního nebo arteriálního trombu. Na interní klinice v Plzni se touto problematikou zabývají jiţ řadu let. Zjistili, ţe zvýšení hemocysteinu v krevní 15
plazmě, zvyšuje riziko ICHS dvakrát (tj. podobně jak u arteriální hypertenze). Ukázalo se, ţe sníţit hladinou homocysteinu lze pomocí podávání vitamínů B6, B12 a kyseliny listové (Rosolová, 2003, s. 11).
Genetická dispozice - za rizikovou rodinnou anamnézu se povaţuje dle Češky, výskyt IM u otce nebo prvostupňového muţského příbuzného ve věku niţším neţ 55 let a u matky a prvostupňových příbuzných ţenského pohlaví niţší hranice věku 65 let (Češka, 2005, s. 29).
Tělesná inaktivita - pravidelná fyzická aktivita příznivě ovlivňuje ATS.
Hyperurikémie - prokázalo se, ţe hyperurikémie je nezávislým rizikovým faktorem. Není však prokázáno, zda léčba působí pozitivně na zpomalení ATS (Ciklové, Janouška, 2002, s. 12).
Obezita - statistiky poukazují, ţe naše populace je jednou z nejvíce obezitou postiţených zemí v Evropě. O“ Keef uvádí, ţe dle provádějícího výzkumu u 360 000 dospělých Evropanů, existuje významný vztah mezi obvodem pasu a rizikem úmrtí. Poměr obvodu pasu k výšce můţe být lepším ukazatelem KV rizika neţ index tělesné hmotnosti. Ideální obvod pasu nemá přesáhnout polovinu výšky jedince (O“ Keef, aj., 2009, s. 25). Zdeňková Krouţková uvádí, ţe při redukci hmotnosti o 1 kg v průměru dochází k poklesu celkového cholesterolu a LDL cholesterolu o 1% a triglyceridů o 2-3% (Zdeňková Krouţková, 2009, s. 25).
Nízká sociálně-ekonomická úroveň (Ciklové, Janouška, 2002, s. 12).
Stopové prvky (selen a měď) - působí přes oxidačně -redukční enzymatické systémy bránící nebo urychlující rozvoj ATS. Nepříznivá je nízká hladina selenu v plazmě a u mědi patologicky působí, jak nízká, tak i zvýšená hladina v plazmě. Tato oblast však není zatím dostatečně prozkoumána (Ciklové, Janouška, 2002, s. 12).
Infekční agens - ukazuje se, ţe některé bakterie (Chlamydia pneumonae, Helicobacter pylori) a viry (virus herpes simplex, cytomegalovirus) jsou novými 16
rizikovými faktory ATS. Souvisí s tím sledování plazmatických koncentrací C- reaktivního proteinu a sedimentace erytrocytů, jako ukazatelů aktivity ATS, které se začínají v současnosti pouţívat (Ciklové, Janouška, 2002, s. 12).
Alkohol - za negativně působící lze povaţovat pravidelná konzumace větších dávek alkoholu. Malé denní dávky jako je u muţů 35 mg/den a zhruba poloviční dávka u ţen, lze povaţovat za zdraví prospěšné ve smyslu rozvoje ATS (Ciklové, Janouška, 2002, s. 12). O“ Keef uvádí, ţe rozsáhlou metaanalýzou zahrnující více neţ milion osob bylo zjištěno, ţe konzumace doporučené dávky alkoholu denně, sniţuje celkovou úmrtnost o 18%. Kaţdodenní konzumace této dávky alkoholu zlepšuje koncentrace HDL cholesterolu, citlivost vůči inzulinu a sniţuje nadměrný tonus sympatiku (O“ Keef, aj., 2009, s. 26).
Stres - O“ Keef uvádí, ţe dle studie INTERHEART, psychosociální stres se pokládá jako třetí nejdůleţitější rizikový faktor KV onemocnění (O“ Keef, aj., 2009, s. 27). Avšak dle Ciklové a Janouška, se v současnosti zdá, ţe menší dávka steru působí příznivě na zvyšování odolnosti organismu vůči zevním podnětům (Ciklové, Janouška, 2002, s. 12).
Věk - dle epidemiologických studií výskyt ATS v populaci narůstá se zvyšujícím věkem. Přesto je třeba, věnovat se rizikovým faktorům jiţ v mládí (Ciklové, Janouška, 2002, s. 12).
Muţské pohlaví - epidemiologické studie prokázaly, ţe muţi jsou ATS postiţeny v průměru o 10 let dříve neţ ţeny (Ciklové, Janouška, 2002, s. 12).
Menopauza - po sníţení hladiny ţenských pohlavních hormonů dochází ke zrychlenému vývoji ATS (Ciklové, Janouška, 2002, s. 12).
Zubní infekce - novým poznatkem posledních let je nález dvakrát vyššího rizika akutního IM u jedinců s výskytem chronické periodontální infekce po 40. roce věku. Jedním z příčin je stimulace produkce zánětlivých mediátorů, které se podílejí na rozvoji ATS, k dalším patří schopnost některých bakterií produkovat faktory shlukující trombocyty (Ciklové, Janouška, 2002, s. 13). 17
Ţelezo - nedávné zjištění ukázalo, ţe zvýšené zásoby ţeleza, vyjádřené jako plazmatická koncentrace feritinu, jsou rizikovým faktorem pro rozvoj ATS. Potvrzením tohoto zjištění se ukázalo, ţe pravidelných dárců krve je niţší výskyt ICHS a naopak vyšší u pacientů s hemochromatózy. Ciklová a Janoušek uvádí, ţe někteří autoři povaţují tzv. Fe hypotézu za základní mechanismus ATS (Ciklové, Janouška, 2002, s. 12).
Zvýšená koncentrace plazmatického histaminu- poškozuje funkci arteriálního endotelu, coţ má za následek rozvoj ATS. Jeho hladina se zvyšuje při deficitu vitamínu C a vlivem stresu (Ciklové, Janouška, 2002, s. 12).
1.3 Klinický obraz infarktu myokardu Typická bolest neboli stenokardie u akutního IM, jak uvádí Ondriová a Sinaiová, většinou začíná náhle a prudce. Většinou s lokalizací ve středu hrudníku a šíří se do levé horní končetiny, brady a mezi lopatky. Má svíravý a pálivý charakter. Druhým nejčastějším příznakem je dušnost (Ondriová a Sinaiová, 2010, s. 32). Cagáň popisuje, ţe u pacientů se spodním IM se většinou projevuje převaha parasympatiku s hypotenzí, bradykardií, nauzeou a zvracením. U pacientů s aktivací sympatiku, převáţně u předního akutního IM, se projeví naopak hypertenze, tachykardie, studený pot a akra (Cagáň, aj., 2002, s. 29). U starších lidí a diabetiků se mohou vyskytovat tzv. němé infarkty, které mají asymptomatický průběh. Jelikoţ jsou tyto příznaky nespecifické a mohou poukazovat i na jiné nekardiální onemocnění, je vţdy důleţitá důkladná anamnéza a celkové vyšetření. Cagáň uvádí, ţe dle zjištěného výzkumu, který proběhl na Slovensku u 3123 nemocných s akutním IM, 68,7% nemocných mělo typické stenokardie trvající déle neţ 20 minut, intermitentní stenokardie se vyskytla u 15% nemocných. Dušnost popisovalo 44,7% nemocných, nauzeu a zvracení více neţ 50% nemocných s transmurálním akutním IM (Cagáň, aj., 2002, s. 28- 29).
18
1.4 Diagnostika a léčba akutního infarktu myokardu Cílem léčby v první fázi akutního IM je, co nejvíce omezit rozsah poškození srdečního svalu. Krátce po uzávěru koronární tepny vzniká nejdříve přechodná ischemie buněk myokardu, která postupně přechází v nezvratné poškození srdeční tkáně nekrózou. Ireverzibilní změny začínají v subendokardiální oblasti jiţ v prvních 30 minutách. Rychlost postupu nekrózy závisí na cirkulačních poměrech, na kolaterálním oběhu, místu uzávěru tepny a dobou, která uplyne od uzávěru tepny a nástupu účinku léčby (Kolář, 2003, s. 241). Proto je zásadní rychlé zhodnocení situace a zavolání odborné pomoci. Dle České kardiologické společnosti je cílem, aby organizace přednemocniční péče na všech úrovních byla taková, aby kaţdý nemocný s podezřením na srdeční infarkt byl nejpozději do
120
minut
na
katetrizačním
sále
(Widimský,
2009,
www.
e-coretvasa.cz/data/view?id=2965). Výběr nemocnice, do níţ je pacient záchrannou sluţbou transportován. Podle citovaných doporučení Evropské kardiologické společnosti a Evropské rady pro resuscitaci nemusí být nemocný s akutním IM transportován do nejbliţší nemocnice. Je prokázáno, ţe transport k primární perkutánní koronární intervenci (dále jen PCI) je bezpečný minimálně na vzdálenosti do 120 km. Rozhodující je, aby přijímající nemocnice byla vybavena přístrojově (koronární jednotka s monitorací, s moţností umělé plicní ventilace, dočasné kardiostimulace, dostupnost biochemické diagnostiky, echokardiografie a v optimálním případě katetrizační laboratoř) i personálně (kardiolog s dovednostmi ve výše uvedených metodách dostupný 24 hodin denně) pro léčbu IM. Rozhodnutí kam nemocného s podezřením na akutní IM transportovat musí být učiněno na základě 12-svodové EKG křivky (natočené na místě prvního kontaktu), na základě odhadu trvání transportu a dostupnosti primární PCI (Widimský,2002, httpwww.ikem-kardiologie.czpro-lekareodborne-textyguidelines-ceske-kardiologickespolecnosti.html). V České republice je vytvořena tak hustá síť intervenčních center s nepřetrţitým provozem - angiolinky, ţe po zavolání záchranné sluţby se kaţdý pacient do
dvou
hodin
můţe
dostat
k tomuto
lekarstvi/zakroky/angioplastika-ptca, 2008). 19
centru
(www.lekari-online.cz/vnitrni-
1.4.1 Diagnostika infarktu myokardu Podle České kardiologické společnosti u akutního IM lze sledovat typický vzestup nebo pokles biochemických markerů nekrózy myokardu (troponin T či I, CK-MB) při současné přítomnosti alespoň jednoho z následujících kritérií: průkaz nové regionální poruchy kinetiky klinické příznaky ischemie patologická vlna Q na EKG, změny svědčící pro ischemii (elevace ST či deprese) souvislost
s
koronární
revaskularizací
(Widimský,
2009,
www.e-
coretvasa.cz/data/view?id=2965)
1.4.2 Laická první pomoc infarktu myokardu Postiţený s podezřením na akutní IM se uloţí do polohy vpolosedě, zakáţe se mu jakýkoliv pohyb nebo námaha a zajistí se jeho psychický klid. Je-li při plném vědomí se zachovanými polykacími reflexy v ústech, měl by si vzít 250 – 500 mg (1/2 – 1 tabletu) Acylpyrinu nebo 2 tablety Anopyrinu (100 mg v jedné tabletě), které rozkouše a nechá rozpustit v ústech. Pokud je postiţený kardiak a léčí se s trvalým srdečním onemocněním – to znamená anginou pectoris a na tuto chorobu uţívá léky, vezme si je. Nejčastěji se jedná o léky rozšiřující koronární cévy – například Nitroglycerin nebo Isoket sprej. V takovém případě se okamţitě aplikuje 1 dávka z kteréhokoliv z těchto dvou léků (Dobiáš, 2004, s. 44-45). Důleţité je včasné zavolání Rychlé záchranné sluţby (dále jen RZP).
1.4.3 Přednemocniční odborná první pomoc infarktu myokardu Jiţ při příjezdu RZP začíná prvotní léčba. Změření TK, tepové frekvence a natočení EKG patří k základním výkonům RZP. A právě z EKG je moţné rozpoznat 20
charakteristické změny, které IM doprovází. Je tak moţné určit přítomnost ischemie, rozsah, postiţené místo a někdy i odhadnout délku trvání ischemických změn. Po diagnostice, ţe se jedná o IM, následuje farmakologická léčba a rychlý transport do nemocnice. Po celou dobu se monitorují základní ţivotní funkce, provádí se oxygenoterapie a zajistí se periferní ţilní kanyla pro podávání potřebných léků. Mezi první farmakologické úkony RZP, jak uvádí Chujacová a Vorosová, je aplikace nitrátu- nitroglycerinu pod jazyk nebo intravenózně, následuje podání kyseliny acetylsalicylové v mnoţství 400-500mg (Chujacová a Vorosová, 2008, s. 8). Widimský publikuje, ţe Clopidogrel v dávce 300 mg je indikován vţdy v akutní fázi STEMI, vyšší dávku (600 mg) lze pouţít u pacientů indikovaných k PCI. Heparin v prehospitalizační fázi je vhodný pouze před transportem na primární PCI. V tomto případě by měl být podán současně s kyselinou acetylsalicyátovou a clopidogrelem. Pro zmírnění bolestí a uklidnění pacienta se provádí analgosedace. Tachykardie v rámci hyperkinetické cirkulace je indikací k podání beta-blokátorů za předpokladu, ţe nemocný je bez známek srdečního selhání či zvýšeného rizika kardiogenního šoku. Bradykardie s hypotenzí se léčí aplikací Atropinu. Při extrémní bradykardie nereagující na atropin, zejména je-li provázena
hypotenzí,
se
provádí
transkutánní
kardiostimulace.
Při
známkách
levostranného selhání, RZP aplikuje diuretikum- Furosemid v dávce 40–80 mg i.v.. Při léčbě srdeční zástavy se provádí KPR a aplikuje se Adrenalin v dávce 1 mg i.v. či 2–3 mg endotracheálně. Dávku Adrenalinu opakujeme v intervalech 3–5 minut během KPR. Zahájení řízené hypotermie po resuscitaci jiţ během transportu je vhodné, pokud její realizace nevede k prodlouţení doby transportu k primární PCI (Widimský, 2009, www. e-coretvasa.cz/data/view?id=2965).
1.4.4 Nemocniční odborná léčba infarktu myokardu Broţová publikuje, ţe pacient s akutním IM musí být, co nejrychleji dopraven RZP na koronární jednotku, kde se především odebere statimově hladina koncentrací kardiospecifických enzymů a bílkovin (kreatinkináza a její MB frakci, troponin a myoglobin) a provede se EKG záznam (Broţová, 2001, s. 47-48).
21
Mezi hlavní léčebné výkony patří PCI neboli perkutánní koronární intervence. Jedná se o léčebný výkon, který umoţňuje při jednom výkonu zobrazení věnčitých tepen srdce a zároveň okamţitou léčbu při jejich zúţení nebo uzávěru. Při tomto zákroku zavede lékař přes stehenní tepnu do zúţené, nebo jiţ uzavřené koronární tepny nafukovací balónek o velikosti 8-30 mm a šířky 2-4 mm., který v místě postiţení nafoukne a tím opět zprůchodní uzavřenou tepnu. V případě potřeby, a to v 70% aţ 90%, se do postiţeného místa můţe zavést tzv. stent. Jde o pruţinku z ušlechtilé oceli o rozměrech, jako má balónek. Stent je umístěn ve stěně cévy trvale. Velkou výhodou této metody, oproti kardiochirurgickému řešení problému, je vyloučení náročného operačního zákroku spojeného s poměrně dlouhou hospitalizací a následnou neschopností (Institut klinické a experimentální medicíny, www.kardiologie-sro.cz/pro_pacienty_ptca.html). U některých nemocných je pak následně na základě znalosti postiţení dalších tepen indikována srdeční operace, která pomocí koronárních bypassů (přemostění) zlepší zásobení ostatního myokardu. Někdy se srdeční operace indikuje jako první metoda léčby, a to při závaţném nálezu a nemoţnosti provedení angioplastiky (Institut klinické a experimentální medicíny, 2006, http://www.ikem.cz/www?docid=1005912). Doporučuje se, jak uvádí Špaček a Widimský, kardiochirurgickou operaci u stabilních pacientů odloţit na dobu za dva aţ čtyři týdny po IM, kdy riziko úmrtí klesá na 3% (Špaček a Widimský, 2003, s. 135). Dříve pouţívaná trombolytická terapie, se podle České kardiologické společnosti jiţ v České republice k léčbě IM téměř přestala pouţívat. Léčí se jí pouze asi 1 % pacientů, a to zpravidla v mimořádných situacích, kdy PCI není dostupná (Widimský, 2009, www.e-coretvasa.cz/data/view?id=2965). K rozvíjející se experimentální léčbě IM, patří léčba kmenovými buňkami z kostní dřeně. Jde o kombinaci angioplastiky a aplikaci speciálně upravených kmenových buněk přímo od klienta do poškozené tepny. Touto problematikou se zabývá nejen Britská nadace kmenových buněk (UK Stem Cell Foundation), která financuje experimenty, které by prokázaly bezpečnost a efektivitu této metody, ale i Česká republika, která dostala granty na výzkum této problematiky (Babinet, 2006, www.babinet.cz/podlupou-3155-
22
infarkt-myokardu-leceny-kmenovymi-bunkami.html). Dosavadní výsledky však nesplnily očekávání. Ostatní léčebné postupy během hospitalizace. Dlouhodobé perorální podávání beta-blokátorů nemocným po IM sniţuje mortalitu a výskyt reinfarktu o 20–25 %. Také dlouhodobá léčba statiny je indikována u všech nemocných s akutním koronárním syndromem s cílem dosáhnout koncentrace LDL-cholesterolu < 2,5 mmol/l, u pacientů s největším rizikem 1,5–2,0 mmol/l. Statiny sniţují koncentraci lipidů v krvi, ale mají i
řadu nelipidových
účinků,
které ve
svém důsledku vedou
ke stabilizaci
aterosklerotického plátu. Inhibitory angiotensin konvertujícího enzymu aplikujeme hemodynamicky stabilizovaným nemocným s akutním IM jiţ v prvních 24 hodinách a podávají se dlouhodobě. Z léčby mají největší prospěch ti pacienti, kteří mají srdečním selháním nebo dysfunkci levé komory a normální nebo zvýšený TK, dále pacienti s hypertenzí, diabetem nebo chronickou ledvinovou nedostatečností. Intravenózní nitráty jsou indikovány u všech nemocných se srdečním selháním, hypertenzí a stenokardiemi v prvních 48 hodinách. Léčba cukrovky je důleţitá, jelikoţ její přítomnost a vysoká glykemie při přijetí u pacientů s akutním IM negativně ovlivňují jejich prognózu. Diabetici s akutním IM mají dvakrát vyšší mortalitu a častěji se u nich manifestuje srdeční selhání neţ u nediabetiků (Widimský, 2009, www.e-coretvasa.cz/data/view?id=2965).
1.5 Komplikace akutního infarktu myokardu Pacienti s akutním IM jsou nejčastěji v prvních hodinách ohroţeni četnými komplikacemi. Proto jsou v první fázi hospitalizace kontinuálně sledovány fyziologické funkce a EKG křivka. Také v průběhu prvních 24 hodin od přijetí pacienta a před jeho propuštěním se provádí echokardiografie k posouzení srdeční funkce a jeho struktur (Widimský, 2009, www.e-coretvasa.cz/data/view?id=2965).
23
Komplikace po IM dle Koláře jsou:
Nejčastější příčinou smrti v raném období IM je fibrilace komor. V 50% vzniká v prvních 4 hodinách.
Mezi další komplikace IM jak uvádí Kolář, patří srdeční selhání. Nejčastěji je způsobeno poruchou staţlivosti a poddajnosti levé komory vlivem rozsáhlé nekrózy myokardu (Kolář, 2003, s. 251).
Nejtěţší formou srdečního selhání je kardiogenní šok. Jde o kritické omezení přečerpávající funkce srdce. Jak publikuje Špaček a Widimský, na vzniku kardiogenního šoku se podílí dva faktory, a to rozsah IM musí být větší neţ 30% levé komory a současně musí být přítomna porucha kinetiky i v ostatních oblastech levé komory (Špaček, Widimský, 2003, s. 102).
Hypotenze patří mezi další komplikace IM. Dochází k ní u rozsáhlé nekrózy myokardu.
Mezi vzácnější, ale neméně závaţnější komplikace akutního IM patří srdeční ruptury (papilárního svalu, mezikomorové přepáţky, volné stěny levé komory), trombóza v dutině levé komory, elektromechanická disociace, ţilní trombóza a perikarditida (Kolář, 2003, s. 251-278).
1.6 Prognóza akutního infarktu myokardu Léčba ICHS i samotného IM prodělala v posledních desetiletích velký pokrok. Většina nemocných je primárně léčena angioplastikou s výsledkem dobré funkce levé komory
srdeční
a
roční
mortalitou
http://www.tribune.cz/clanek/10907).
24
<
1
%.
(Chaloupka,
2007,
Od šedesátých let se pozoruje stálé zlepšování prognózy. Aby tato tendence pokrčovala, měly by být, dle Plevové, splněny základní podmínky: informovanost veřejnosti o důleţitosti rychlého jednání při objevení potíţí zdravotnická osvěta zajištění návaznosti na kardiocentra s PCI vyškolený kvalifikovaný personál zdravotní výchova nemocných a jejich rodinných příslušníků zajištění psychologické a sociální pomoci nemocným po IM, aby se co nejrychleji vrátil do aktivního ţivota (Plevová, 2007, s. 20)
1.7 Primární a sekundární prevence infarktu myokardu K dosaţení optimálního výsledku je nutná redukce rizikových faktorů a úprava ţivotního stylu. V oblasti prevence onemocnění srdce a cév je nezbytné společné úsilí nejen samotného jednotlivce, který musí odpovědně přistupovat ke svému zdraví, ale i různých subjektů, jako je například praktický lékař, nutriční terapeut a další (Aschermann, 2009, www.chytrazena.cz/zdravi/nemoci/o-srdce-je-dulezite-se-starat-jizod-kristovych-let-7193.html). Stejně, jak v primární prevenci IM je důleţité zaměřit se na předcházení rizika vzniku ATS, tak i v sekundární prevenci je důleţitá tato prevence a navíc pacienti po prodělaném IM uţívají léky s protektivním účinkem na kardiovaskulární systém. Mezi tyto léky, dle České kardiologické společnosti patří:
Inhibitory ACE také mají vliv na sekundární prevenci vzniku IM. Jejich podávání se však projeví aţ po několikaletém sledování a sníţení činí asi 20–25 %.
Antiagregancia. Podávají se trvale a je dokázáno, jak publikuje Widimský, ţe sniţují 25
riziko reinfarktu nebo úmrtí aţ o 25 %.
Antikoagulancia.
Podávání hypolipidemik má příznivý vliv na redukci koronárních příhod u pacientů s akutním koronárním syndromem, u kterých byla zahájena terapie během prvních čtyř dnů hospitalizace. Léčba statiny sniţuje mortalitu během pěti let aţ o 30 %.
Beta-blokátory redukují mortalitu a vznik reinfarktu o 20–25 %. Jsou indikovány u všech pacientů po IM, bez ohledu na jejich kardiovaskulární riziko.
Antagonisté aldosteronových receptorů jsou indikovány pacientům s ejekční frakcí ≤ 40 %, známkami srdečního selhání nebo s diabetes mellitus. Podávají se jiţ k nasazeným ACE inhibitorům a beta- blokátorům (Widimský, 2009, www. e-coretvasa.cz/data/view?id=2965).
1.8 Informovanost veřejnosti Významné místo má informovanost v primární prevenci, kterou předcházíme jakýmkoliv onemocnění. Cílem je předat potřebné informace a pomoci pochopit podstatu onemocnění. V rámci prevence ICHS je důleţité zaměření se na změnu nevhodného ţivotního stylu. Haluzíková publikuje, jaké jsou hlavní oblasti a cíle informovanosti v primární prevenci ICHS. Oblasti informovanosti v primární prevenci: změna ţivotního stylu- důleţité je vzdělání populace příznaky ţivot ohroţujících onemocnění, jaký postup zvolit při jejich výskytu spolupráce s odbornými společnostmi
26
Cíle primární prevence ICHS: omezit kuřácké návyky ovlivnit stravovací návyky zvýšení tělesné aktivity a poradit jednotlivcům, jak si zvýšit fyzickou kondici sledovat výskyt KV rizik a onemocnění v populaci podpořit výzkum zaměřený na prevenci vést jednotlivce k odpovědnosti za své zdraví (Haluzíková, 2006, s. 276) Ukazuje se, jak uvádí Haluzíková, ţe informovanost o primární prevenci ICHS je v České republice nedostatečná. Nezměnila se prevalence kuřáctví a arteriální hypertenze a doposud je vzestup obézní populace. V rozvinutých zemí, tak i u nás, nemá výchova a přesvědčování takový účinek, jako legislativní a ekonomická opatření. Dle Haluzíkové, existuje model k postoji ke zdraví- jedinec musí být motivován ke změně svého chování a zakládá se na osobním přesvědčení, ţe on sám můţe snadno podlehnout onemocnění. Proto musí být veškeré informace dostatečné a podané tak, aby byly srozumitelné. Haluzíková ve své publikaci uvádí určitá pravidla při poskytování informací: Informace musí být jednoduchá a srozumitelná tak, aby jim jedinec rozuměl. Důleţité je opakování informací, pro lepší zapamatování. Zásadní informace je lepší zařadit na začátek rozhovoru. Informace písemné a audiovizuální jsou doporučeny pouţívat co nejčastěji. Jedinec by měl mít prostor pro kladení svých dotazů. Nemalý význam má neverbální komunikace, úroveň vzdělání a poměrů, ze kterých jedinec pochází (Haluzíková, 2006, s. 276- 278).
27
1.9 Edukace Důleţitým prostředkem k informovanosti je komunikace. Kromě informovanosti je v moderním ošetřovatelství důleţitá výuka neboli edukace. Haluzíková popisuje, ţe edukace pacientů se v České republice pokládá za určitý nadstandard. V mnoha nemocnicích není prováděna důkladně, systematicky a její efektivita není vyhodnocována. Nejen lékař, ale i sestra by se měla být edukátorem. K hlavním cílům edukace je, dle Haluzíkové, předat potřebné informace, pomoci jedinci pochopit podstatu onemocnění, její příčiny, léčbu, komplikace a prognózu. Podpořit jedince a pomoci mu při zvládání strachu a úzkosti. Upřesnit mu jeho vlastní roli v péči o svoji osobu a odpovědnost za své zdraví (Haluzíková, 2006, s. 277). Edukace by neměla být pouhým předáním informací. Měla by být mnohostranná a ovlivňovat člověka, jak ve vědomostech, tak i v postojích a přesvědčeních (Šedová, Tóthová, 2009, s. 10).
1.9.1 Česká kardiologická společnost Česká kardiologická společnost vznikla v roce 1993 jako dobrovolná odborná medicínská organizace, jeţ rozvíjí obor kardiologie. Sdruţuje lékaře, vysokoškoláky – nelékaře, zdravotní sestry, laboranty a techniky, kteří se podílejí na prevenci, diagnostice, léčbě a výzkumu kardiovaskulárních chorob. Nynější předseda České kardiologické společnosti je Doc. MUDr. Václav Chaloupka, CSc., FESC. Ve spolupráci s Českou společností kardiovaskulární chirurgie vypracovala návrh koncepce péče o nemocné s KV chorobami v České republice. Tento návrh má proto slouţit, jako podklad pro koordinované úsilí všech zúčastněných kardiologických center (Ministerstva zdravotnictví ČR, České lékařské komory, České kardiologické společnosti, České
společnosti
kardiovaskulární
chirurgie,
České
angiologické
společnosti,
zdravotních pojišťoven). Jejím cílem je vybudovat dobře fungující a odborně i ekonomicky efektivní systém péče o nemocné s chorobami srdce a oběhu v České republice. Vytvořili hlavní cíle a principy, ve kterých se zaměřili na sniţování nemocnosti
28
a úmrtnosti na KV onemocnění, s prodlouţením celkové délky ţivota, a na zefektivnění jeho kvality. Hlavní principy: Všichni občané České republiky mají stejné právo na ochranu zdraví a na zdravotní péči podle navrţeného systému a podle postupů, doporučených Českou kardiologickou společností, i na její dostupnost. Toto právo zajišťuje stát. Zlepšení péče o nemocné se srdečními chorobami za spoluúčasti zájmu občanů, zdravotníků a státní správy. Kaţdý občan odpovídá za své zdraví. Má právo získat úplné informace o svém zdravotním stavu i o opatřeních vhodných k jeho zlepšení nebo udrţení. Cílem je, aby kardiologie byla samostatným základním oborem. Cílem programu je zajistit péči: Všeobecně dostupnou a zaloţenou na svobodné volbě lékaře. Vysoce odbornou, odpovídající standardním postupům Evropské Unie. Racionálně vyuţívající finanční zdroje. Uvádí, ţe prioritou z lékařského hlediska jsou preventivní opatření, která musí být zaměřena, jak na jedince s vysokým KV rizikem, tak i na jedince asymptomatické. Určování
celkového
KV
rizika
vychází
z
projektu
SCORE
(Česká
kardiologickáspolečnost,http://www.kardiocz.cz/index.php?&desktop=clanky&action=vie w&id=65). Česká kardiologická společnost pod vedením prof. MUDr. Michaela Aschermanna DrSc., FESC, vydává tištěný časopis RedWay, který je distribuován ţákům II. stupně základních škol, studentům osmiletých gymnázií, studentům středních škol, nápravných zařízení a knihoven. Cílem projektu je navázání kontaktu s teenagery a nenásilnou propagací zdravých stravovacích návyků a volnočasových aktivit, napomáhat ke sniţování
29
rizikových faktorů vzniku ICHS. Získávají nezkreslené informace o ţivotním stylu mladé populace, u které provádí a vyhodnocují odborná vyšetření. Podrobuje se ho přibliţně 5000 náhodně vybraných dětí, u kterých se hodnotí výška, váha, TK, krevní tuky a kouření. Tyto testy se budou opakovat v ročních intervalech po dobu pěti let. Sníţení rizika ICHS v dětské populaci je jediná cesta, jak ovlivnit generaci budoucích dospělých. 1.9.2 Nadační fond Naděje pro Vaše srdce Nadační fond Naděje pro Vaše srdce chce svým působením dosáhnout toho, aby kaţdý člověk snadno získal potřebné informace, jak účinně předcházet KV onemocnění. Usilují, aby se lidé začali více zajímat o svůj zdravotní stav a svoje rizikové faktory. Hlavním cílem fondu je tedy zvýšení informovanosti laické veřejnosti v oblasti prevence KV onemocnění. Na svých internetových stránkách publikuje uţitečné rady v oblasti KV rizika, nabízí uţitečné odkazy a články v této oblasti. Také si zde můţe kaţdý jedinec spočítat své KV riziko pomocí kalkulátoru. Od 1. 1. 2010 Nadační fond podporuje Centrum preventivní kardiologie 3. interní kliniky 1. LF UK a VFN v Praze a Centrum Preventivní kardiologie III. interní kliniky 1. LF
UP
v
Olomouci
(Nadační
fond
Naděje
pro
Vaše
srdce,
http://www.vasesrdce.cz/kardiorizika.htm).
1.9.3 Nadační fond Pro srdce Hané Nadační fond Pro srdce Hané byl zaloţen lékaři I. a III. interní kliniky ve Fakultní nemocnici v Olomouci v roce 1992, jelikoţ si začali uvědomovat nedostatečné moţnosti prevence, diagnostiky a léčby KV onemocnění. Cílem Nadačního fondu Pro srdce Hané byla podpora vzniku vybudování kardiocentra v Olomouci. Tento cíl se podařilo v roce 2002 splnit. V kardiocentru pracují vysoce vyškolení odborníci, kteří mají k dispozici moderní přístrojové vybavení.
30
Nadační fond Pro srdce Hané dnes vyvíjí tyto aktivity v oblasti prevence a rekonvalescence:
Šňůra ţivota (zábavně-vzdělávací programy na téma neodkladné resuscitace, s cílem šíření znalostí neodkladné laické resuscitace široké veřejnosti).
Klub kardiaků (pravidelná setkání pacientů s lékaři, různé odborné přednášky, měření rizikových faktorů KV onemocnění, prevence a rekonvalescence ICHS).
Zdravé srdce Hané (prezentace nových preventivních programů nadačního fondu).
Kroky ke zdraví (v roce 2005 byla otevřena běţecko-chodecká stezka v olomouckých parcích).
Zdravá restaurace- motivuje restaurace, aby se v době oběda ve vyhrazené části restaurace nekouřilo, v nabídce byl výběr alespoň ze 3 jídel, která odpovídají pravidlům zdravé výţivy (Nadační fond Pro srdce Hané, http://www.srdcehane.cz/).
31
II. PRAKTICKÁ ČÁST 2.1 Cíle práce Cíl 1: Zjistit úroveň znalostí laické veřejnosti, co si představují pod pojmem infarkt myokardu. Cíl 2: Zjistit úroveň znalostí laické veřejnosti, jaké jsou rizikové faktory infarktu myokardu. Cíl 3: Zjistit úroveň znalostí laické veřejnosti, jaké jsou varovné příznaky infarktu myokardu a zásady první pomoci.
2.2 Výzkumná otázka Jaká je informovanost laické veřejnosti o diagnóze infarkt myokardu?
2.3 Metodika práce K naplnění cílů bakalářské práce byla zvolena kvantitativní výzkumná strategie. Ke sběru dat byla vyuţita technika dotazníku. Dotazník byl určený pro laickou veřejnost. Obsahoval 28 otázek, z toho 26 uzavřených (strukturované) a 2 otevřené (nestrukturované) otázky. Byl dobrovolný a anonymní. Výzkumné šetření bylo provedeno během měsíce ledna a února 2011. Veškeré výsledky výzkumu byly zpracovány a vyhodnoceny v programu Microsoft Office Word 2010 a Microsoft Office Excel 2010. Členění dotazníku. Celkem 28 poloţek dotazníku bylo rozděleno do šesti částí dle cílů. První část dotazníku (poloţka 1–4) byla zaměřena na zjištění identifikačních údajů respondentů. Druhá část dotazníku (poloţka 5–8), vztahující se k cíli č. 1, zjišťovala
32
úroveň teoretických znalostí respondentů o diagnóze infarkt myokardu. Třetí část dotazníku (poloţka 9–17) vztahující se k cíli č. 2, zjišťovala informovanost laické veřejnosti o příčinách IM. Čtvrtá část dotazníku (poloţka 18–21) vztahující se k cíli č. 3, byla zaměřena na zjištění úrovně znalostí klinických příznaků u IM. Pátá část dotazníku (poloţka 22–27) vztahující se k cíli č. 3, hodnotila úroveň znalostí respondentů v poskytování první pomoci u IM. Šestá část dotazníku (poloţka 28) zjišťovala zájem respondentů o získání nových informací.
2.3.1 Charakteristika výzkumného souboru Výzkumnému šetření předcházelo sestavení dotazníku na základě prostudované odborné literatury a jeho schválení vedoucí bakalářské práce. Během měsíců ledna a února 2011 proběhlo dotazníkové šetření v Prostějově v Olomouckém kraji v prostorách zdravotní polikliniky praktických lékařů. Respondenti byli náhodně oslovováni, muţi i ţeny, různé věkové kategorie nad 18 let. Byla jim poskytnuta informace, ţe dotazník je anonymní a výsledky budou pouţity, jako podklady pro tvorbu bakalářské práce daného tématu. Vyhotoveno bylo 100 identických anonymních dotazníků, které byly osobně rozdány. Podmínkou vyplňování dotazníku bylo jeho samostatné vyplňování, bez moţnosti jakékoli nápovědy. Návratnost byla 90% dotazníků, čili 10 respondentů dotazník nevrátilo.
2.3.2 Zpracování výsledků Pro všechny výpočty, konstrukci tabulek a grafů byl vyuţit Microsoft Office Excel 2010 a Microsoft Office Word 2010. Jednotlivé odpovědi byly zpracovány v číslech absolutních (n) a číslech relativních (%). Relativní četnost poskytuje informace o tom, jak velká část z celkového počtu hodnot připadá na danou dílčí hodnotu. Nejčastěji se udává v %. V grafech jsou pouţívána čísla absolutní (n). Ke konstrukci grafů bylo vyuţito 33
sloupcových grafů. Zvýrazněná moţnost v tabulce je správná odpověď. Výsledky v procentech byly pro přehlednost zaokrouhleny na celá čísla. Relativní četnost byla počítána pomocí vzorce fi = ni / n fi relativní četnost ni absolutní četnost n celková četnost
34
2.3.3 Výsledky výzkumného šetření Poloţka č. 1- Vaše pohlaví? Z celkového počtu 90 (100%) respondentů bylo 35 (39%) ţen a 55 (61%) muţů.
Graf č. 1- Pohlaví Tabulka č. 1- Pohlaví
55
60
Absolutní
Relativní
četnost
četnost
ţena
35
39%
muţ
55
61%
50 35
40 30 20 10 0
ženy
muži
Poloţka č. 2- jaký je Váš věk? Z celkového počtu 90 (100%) respondentů bylo ve věkovém rozmezí 18-30 let 9 respondentů, 15 respondentů bylo zařazeno do věkového rozmezí 31-40. Nejvíce respondentů 30, bylo ve věkovém rozmezí 41-50 let. 16 respondentů bylo ve věkové kategorii 51- 60 let a 20 respondentů bylo se zařadilo do věkového rozmezí 61 let a více.
Tabulka č. 2- Věk
Graf č. 2- Věk 35 30 25 20 15 10 5 0
Absolutní
Relativní
četnost
četnost
18-30
9
10%
31-40
15
17%
41-50
30
33%
51-60
16
18%
61 a více
20
22%
30 20 16
15 9
18-30
31-40
41-50
51-60
35
61 a více
Poloţka č. 3- Jake je Vaše nejvyšší dosaţené vzdělání? Z celkového počtu 90 (100%) respondentů bylo se základním vzděláním 2 respondenti. Střední vzdělání na úrovni vyučen/a mělo 20, úplné střední vzdělání s maturitou mělo 45 respondentů. Respondentů s vyšším odborným vzděláním bylo 8 a vysokoškolsky vzděláno bylo 15 respondentů.
Graf č. 3- Vzdělání respondentů
Tabulka č. 3- Vzdělání
45
50 40
Absolutní četnost
30
20 15
20 10
8 2
0 základní
vyučen
s maturitou
vyšší odb.
vysokoškolské
ní četnost
základní
2
2%
vyučen/a
20
22%
s maturitou
45
50%
vyšší odb.
8
9%
vysokoškolské
15
17%
Poloţka č. 4- V současné době jste: Z celkového počtu 90 (100%) respondentů se za studující označili 2 respondenti. Nejvíce respondentů bylo zaměstnaných 50. Nezaměstnaných respondentů bylo 10. Na mateřské dovolené bylo 6 respondentů a 22 respondentů bylo důchodců. Grafické znázornění viz Příloha 2, str. 69. Tabulka č. 4- Sociální postavení Absolutní četnost
Relativní četnost
student/ka
2
2%
zaměstnaný/á
50
56%
nezaměstnaný/á
10
11%
na mateřské dovolené
6
7%
důchodce
22
24%
36
Relativ
Poloţka č. 5- Srdeční infarkt je: Z celkového počtu 90 (100%) respondentů označilo 69 respondentů správně odpověď: „Nedokrevnost srdečního svalu, vzniklá na podkladě přerušení průtoku krve věnčitou (koronární) tepnou do příslušné oblasti srdce”. 15 respondentů označilo odpověď „Porucha srdečního rytmu, vzniklá na podkladě abnormální tvorby impulsů v srdci, nebo jejich poruchy vedení”. Moţnost „Postiţení srdečního svalu se zvětšením srdečních oddílů a poruchou staţlivosti, na podkladě zánětlivého onemocnění srdeční ţíly”, označilo 6 respondentů. Graf č. 5- Co je to srdeční infarkt 80
Tabulka č. 5- Co je to srdeční infarkt
69
Absolutní
Relativní
četnost
četnost
a)
69
77%
b)
15
17%
c)
6
7%
60 40 15
20
6
0
a
b
c
Poloţka č. 6- Poškozená část srdce se: Z celkového počtu 90 (100%) respondentů označilo 63 respondentů správnou odpověď 6 a) „Mění v nekrózu (odúmrť).” 18 respondentů uvedlo odpověď 5 b) „Mění se v otok jednotlivých částí” a 9 respondentů označilo odpověď 5 c) „Nemění.” Graf č. 6- Změna srdečního svalu
Tabulka č. 6- Změna srdečního svalu 70 60 50 40 30 20 10 0
63
mění v 18 9
nekrózu mění v
mění v nekrózu
mění v otok
nemění
otok nemění
37
Absolutní
Relativní
četnost
četnost
63
70%
18
20%
9
10%
Poloţka č. 7- Infarkt myokardu je nejčastěji komplikací: Z celkového počtu 90 (100%) respondentů, uvedlo 10 respondentů odpověď 7 a) „Zánětlivé reakce ţilní stěny”. Správnou odpověď 7 b) „Pokročilé aterosklerózy věnčitých tepen,“ označilo 62 respondentů a 18 respondentů zvolilo odpověď 7 c) „Nepravidelného srdečního rytmu.“ Graf č. 7- IM je komplikací...
62
70 60 50 40 30 20 10 0
Tabulka č. 7- IM je komplikací…
18
Absolutní
Relativní
četnost
četnost
a)
10
11%
b)
62
69%
c)
18
20%
10
a
b
c
Poloţka č. 8- Domníváte se, ţe je infarkt myokardu váţné onemocnění? Z celkového počtu 90 (100%) respondentů, se 4 respondenti domnívají: „Ano, jen u starších lidí” a odpověď „Ne” nezvolil nikdo. Správnou odpověď: „Ano vţdy,” uvedlo 86 respondentů a nikdo nezvolil odpověď: „Ne u mladých lidí.” Graf č. 8- Je IM vážné onemocnění?
100
Tabulka č. 8- Je IM váţné onemocnění?
86
80
Absolutní
Relativní
četnost
četnost
4
4%
ne
0
0%
ano, vždy
86
96%
ne
0
0%
60 40 20
ano, jen u
4
0
ano, jen u starších lidí
ne
0
0
ano, vždy
38
ne u mladých lidí
starších lidí
Poloţka č. 9- Ateroskleróza je: Z celkového počtu 90 (100%) respondentů, zvolilo správnou odpověď 9 a) „Ukládání tukových buněk do stěn tepen” 65 respondentů. Odpověď 9 b) „Zbytnění svaloviny okolo stěn tepen” uvedlo 7 respondentů a 18 respondentů zvolilo odpověď 9 c) „Ztráta elasticity ţilní stěny.”
Graf č. 9- Co je to ateroskleróza 70 60 50 40 30 20 10 0
Tabulka č. 9- Co je to ateroskleróza Absolutní
Relativní
četnost
četnost
a)
65
72%
b)
7
8%
c)
18
20%
65
18 7
a)
b)
c)
Poloţka č. 10- První známky aterosklerózy se objevují: Z celkového počtu 90 (100%) respondentů, správnou odpověď: „Jiţ v dětství,” neoznačil nikdo. 45 respondentů se domnívá, ţe se objevují „Ve starším věku” a 45 repondentů označilo odpověď „U někoho se neobjeví vůbec.” Graf č.10- První známky aterosklerózy
45
50
45
Tabulka č. 10- První známky aterosklerózy
40 30 již v dětství
20 10
ve starším
0
věku
0
již v dětství
ve starším věku u někoho vůbec
39
u někoho vůbec
Absolutní
Relativní
četnost
četnost
0
0%
45
50%
45
50%
Poloţka č. 11- Bolí ateroskleróza? Z celkového počtu 90 (100%) respondentů, odpovědělo 21 respondentů „Ano” a 69 respondentů správně zvolilo odpověď „Ne.” Graf č. 11- Bolí ateroskleróza?
80 70 60 50 40 30 20 10 0
69
Tabulka č. 11- Bolí ateroskleróza?
21
ano
Absolutní
Relativní
četnost
četnost
ano
21
23%
ne
69
77%
ne
Poloţka č. 12- Nejvýznamější rizikové faktory při vzniku infarktu myokardu jsou: Z celkového počtu 90 (100%) respondentů, označilo 84 respondentů kouření, 81 respondentů vysokou hladinu cholesterolu, 87 respondentů označilo vysoký TK, 78 respondentů uvedlo obezitu, 60 respondentů zvolilo cukrovku, 84 respondentů označilo stres a 57 respondentů uvedlo fyzickou nečinnost. Grafické znázornění viz Příloha 3, str. 70. Tabulka č.12 – Rizikové faktory IM dle respondentů
NE
ANO absolutní četnost
relativní četnost
absolutní četnost
relativní četnost
84
93%
6
7%
81
90%
9
10%
vysoký TK
87
97%
3
33%
obezita
78
87%
12
13%
cukrovka
60
67%
30
30%
stres
84
93%
6
7%
57
63%
33
37%
kouření vysoká hladina cholesterolu
fyzická nečinnost
40
Poloţka č. 13- Je niţší krevní tlak lepší pro Vaše srdce neţ tlak vysoký? Z celkového počtu 90 (100%) respondentů, označilo správnou odpověď „Ano” 62 respondentů.Odpověď „Ne” uvedlo 19 respondentů a 9 respondentů odpovědělo „Nevím.” Gra f č. 13- Krevní tl a k
70 60 50 40 30 20 10 0
62
Tabulka č. 13- Krevní tlak
19 9
ano
ne
nevím
Absolutní
Relativní
četnost
četnost
ano
62
69%
ne
19
21%
nevím
9
10%
Poloţka č. 14- Označte správné tvrzení: Na poloţku mohli respondenti vyuţít více moţností odpovědí. Z celkového počtu 178 (100%) odpovědí, 50 respondentů zvolilo správnou odpověď 14 a) „Způsob stravování má vliv na vznik infarktu myokardu.” Odpověď 14 b) „Srdci nejvíce škodí znečištěné ovzduší a výkyvy počasí,” zvolilo 18 respondentů a 4 respondenti zvolili odpověď 14 c) „Kouření srdci neškodí, poškozuje pouze plíce.” Správnou odpověď 14 d) „Psychický stres má vliv na vznik infarktu myokardu,” uvedlo 53 respondentů a stejný počet 53 respondentů zvolilo správnou
odpověď 14 e) „Vlastním úsilím lze sníţit
pravděpodobnost vzniku infarku.” Graf č. 14- Znalost respondentů o příčinách IM 60 50 40 30 20 10 0
53
50
Tabulka č. 14- Znalost respondentů o příčinách IM 53
18 4
a)
b)
c)
d)
e)
41
Absolutní
Relativní
četnost
četnost
a)
50
28%
b)
18
10%
c)
4
2%
d)
53
30%
e)
53
30%
Poloţka č. 15- Jsou všechny tuky ve stravě nezdravé a Vašemu srdci škodí? Z celkového počtu 90 (100%) respondentů, zvolili odpověď „Ano” 4 respondenti a 86 respondentů označilo správně odpověď „Ne.” Graf č. 15- Tuky ve stravě
100
86
Tabulka č. 15- Tuky ve stravě
80
Absolutní
Relativní
60
četnost
četnost
ano
4
4%
ne
86
96%
40 20
4
0
ano
ne
Poloţka č. 16- Lze „ pouhou“ změnou ţivotního stylu sníţit riziko vzniku infarktu myokardu? Z celkového počtu 90 (100%) respondentů, se 80 respondentů správně domnívá, „Ano” a 10 respondentů zvolilo odpověď „Ne.” Graf č. 16- Životní styl a IM
100
Tabulka č. 16- Ţivotní styl a IM
80
80
Absolutní
Relativní
četnost
četnost
ano
80
90%
ne
10
10%
60 40 10
20 0
ano
ne
42
Poloţka č. 17- Prosím označte do tabulky, co je pro Vás pravdivé: Z celkového počtu 90 (100%) respondentů, uvedlo 22 respondentů, ţe má vysoký cholesterol, 20 respondentů kouří, 13 respondentů má vysoký TK a cukrovkou trpí 15 respondentů. Grafické znázornění viz Příloha 4, str. 71. Tabulka č.17- Rizikové faktory IM u respondentů
ANO absolutní četnost
Vysoký cholesterol Kouřím Vysoký krevní tlak Cukrovka
NEVÍM
NE
relativní četnost
absolutní
relativní četnost
četnost
absolutní
relativní četnost
četnost
22
24%
56
62%
15
13%
20
20%
70
78%
0
0%
13
14%
73
81%
4
4%
15
17%
69
77%
6
7%
Poloţka č. 18- Pro infarkt myokardu jsou typické tyto příznaky: Z celkového počtu 90 (100%) respondentů, zvolilo 73 respondentů správnou odpověď 18 a) „Silná krutá bolest, která vzniká v klidu, úzkost, nevolnost, pocení, dušnost, neklid.” 5 respondentů označilo odpověď 18 b) „Silná krutá bolest, která vzniká po námaze, průjem, pocení, kašel, únava” a 12 respondentů zvolilo odpověď 18 c) „Píchavá bolest vzniklá v klidu, zčervenání kůţe na hrudníku, pocení.” Graf č. 18- Typické příznaky IM dle respondentů 80
73
Tabulka č. 18- Typické příznaky IM dle respondentů
60
Absolutní
Relativní
četnost
četnost
a)
73
81%
b)
5
6%
c)
12
13%
40 20
12
5
0
a
b
c
43
Poloţka č. 19- Bolest při srdečním infarktu je lokalizována nejčastěji: Z celkového počtu 90 (100%) respondentů, zvolilo 39 respondentů odpověď 19 a) „Vţdy pouze v oblasti hrudníku.” Správnou odpověď 19 b) „V oblasti hrudní kosti, vyzařuje do oblasti zad, ramen, rukou, krku, nadbřišku,” zvolilo 47 respondentů a 4 respondenti uvedli odpověď 19 c) „V oblasti hrudníku, vyzařuje do oblasti krku, paţí, třísel aţ ke kolenu.” Graf č. 19- Lokalizace bolesti u IM
50 40
Tabulka č. 19- Lokalizace bolesti u IM
47 39
Absolutní
Relativní
četnost
četnost
a)
39
43%
b)
47
52%
c)
4
4%
30 20 4
10 0
a
b
c
Poloţka č. 20- Bolest při infarktu myokardu: Z celkového počtu 90 (100%) respondentů, uvedli odpověď „Můţe v klidu po čase ustoupit sama,” 40 respondentů a 50 respondentů správně uvedli odpověď „Neustoupí.” Graf č. 20- Setrvalost bolesti u IM
60 50 40 30 20 10 0
Tabulka č. 20- Setrvalost bolesti u IM
50 40
můţe v klidu ustoupit sama
může v klidu ustoupit sama
neustoupí
44
neustoupí
Absolutní
Relativní
četnost
četnost
40
44%
50
56%
Poloţka č. 21- Je vţdy přítomna bolest u infarktu myokardu? Z celkového počtu 90 (100%) respondentů, správně uvedlo odpověď „Ne” 59 respondentů a 31 respondentů uvedli odpověď „Ano, vţdy.” Gra f č. 21- Přítomnos t bol es ti u IM 70 60 50 40 30 20 10 0
Tabulka č.21- Přítomnost bolesti u IM
59
Absolutní
Relativní
četnost
četnost
ne
59
66%
ano, vţdy
31
34%
31
ne
ano, vždy
Poloţka č. 22- V rámci první pomoci u klinických známek infarktu myokardu je důleţité: Z celkového počtu 90 (100%) respondentů, 3 respondenti označili odpověď 22 a) „Přerušení dosavadní činnosti, zkusit jít ven na čerstvý vzduch, zhluboka dýchat, pořádně se napít vody, vzít si tabletu Anopyrinu či Aspirinu.” Nikdo nezvolil odpověď 22 b) „Přerušení dosavadní činnosti, zaujmout pohodlnou polohu nebo se jít projít na čerstvý vzduch, rychle dýchat pro lepší okysličení srdce, vzít si tabletu Anopyrinu či Aspirinu” a správnou odpověď 22 c) „Přerušení dosavadní činnosti, přivolání RZP, pohodlná poloha (polosed), pravidelné dýchání, vzít si tabletu Anopyrinu či Aspirinu,” zvolilo 87 rspondentů. Graf č.22- První pomoc u IM Tabulka č. 22- První pomoc u IM 87
100
Absolutní
Relativní
četnost
četnost
a)
3
3%
b)
0
0%
c)
87
97%
80 60 40 20
3
0
a)
b)
0
c)
45
Poloţka č. 23- Jakým způsobem provedete resuscitaci – první pomoc při zástavě srdce: Z celkového počtu 90 (100%) respondentů, zvolilo 63 respondentů správně odpověď 23a) „30:2.” 15 respondentů uvedlo odpověď 23 b) „15:5” a poměr „15:30” tedy odpověď 23c) neuvedl nikdo. Odpověď 23 d) „Laická resuscitace se neprovádí,” označilo 12 respondentů. Graf č. 23- Poměr KPR
Tabulka č. 23- Poměr KPR Absolutní
Relativní
četnost
četnost
a)
63
70%
b)
15
17%
c)
0
0%
d)
12
13%
63
70 60 50 40 30 20 10 0
15
12 0
a)
b)
c)
d)
Poloţka č. 24- Pociťujete více neţ 15 minut silnou bolest na hrudi, která neustupuje. Co uděláte? Z celkového počtu 90 (100%) respondentů, správně zvolilo 84 respondentů odpověď „Přivolám RZP”. 6 respondentů uvedlo odpověď „Dojdu/dojedu do nejbliţší nemocnice” a nikdo z respondentů neoznačil odpověď „Počkám ještě chvíli a pak se uvidí.” Graf č. 24- Co dělat při bolestech na hrudi
100 80 60 40 20 0
Tabulka č. 24- Co dělat při bolestech na hrudi
84 přivolám
6
0
RZP
Absolutní
Relativní
četnost
četnost
84
93%
6
7%
0
0%
dojdu do
přivolám RZP
dojdu do nejbližší nemocnice
počkám, pak se uvidí
nejbliţší nemocnice počkám, pak se uvidí
46
Poloţka č. 25- Nejúčinnější léčba infarktu myokardu od vzniku prvních bolestí je do: Z celkového počtu 90 (100%) respondentů, 75 respondentů zvolilo správně odpověď „Do 3 hodin.” 15 respondentů uvedlo odpověď „Do 12 hodin” a nikdo nezvolil odpověď „do 24 hodin.” Graf č. 25- Do jaké doby je nejúčinnější léčba IM?
Tabulka č. 25- Do jaké doby je
75
80
nejúčinnější léčba IM? Absolutní
Relativní
četnost
četnost
3 hodin
75
83%
12 hodin
15
17%
24 hodin
0
0%
60
do:
40 15
20
0 0
3 hodin
12 hodin
24 hodin
Poloţka č. 26- Poskytnout první pomoc je podle Vás povinné pro: Z celkového počtu 90 (100%) respondentů, správně uvedlo 76 respondentů odpověď „Kaţdého občana.” 3 respondenti označili odpověď „Občany starší 18 let.” Pro odpověď „Zdravotní pracovníky,” se rozhodli 3 respondenti a odpověď „Není povinné,” zvolilo 8 respondentů. Tabulka č. 26- Povinnost
Graf č. 26- Povinnost poskytnutí první pomoci
80
poskytnutí první pomoci
76
pro:
60
každého
40
občana
20
3
8
3
občany starší 18 let
0
každého občana
občany starší zdravotní není povinné 18 let pracovníky
zdravotní pracovníky není povinné
47
Absolutní
Relativní
četnost
četnost
76
84%
3
3%
3
3%
8
9%
Poloţka č. 27- Tísňové volání rychlé záchranné sluţby je? Z celkového počtu 90 (100%) respondentů, 63 respondentů napsalo odpověď telefonní číslo „155.” 7 respondentů uvedlo telefonní číslo „112” a 20 respondentů uvedlo odpověď „112 a 155.” Graf č. 27- Telefonní číslo RZP
70 60 50 40 30 20 10 0
Tabulka č. 27- Telefonní číslo RZP
63
20 7
155
112
Absolutní
Relativní
četnost
četnost
155
63
70%
112
7
8%
155, 112
20
22%
155,112
Poloţka č. 28- Máte zájem dozvědět se o diagnóze infarkt myokardu více informací (například z letáků, broţur…)? Z celkového počtu 90 (100%) respondentů, má 50 respondentů zájem se dozvědět více informací o diagnóze infarkt myokardu a 40 respondentů zájem nemá. Graf č. 28- Zájem respondentů o informace k diagnóze IM
Tabulka č. 28- Zájem respondentů o informace k diagnóze IM
60 50 40 30 20 10 0
50
Absolutní
Relativní
četnost
četnost
ano
50
56%
ne
40
44%
40
ano
ne
48
DISKUZE Bakalářská práce se zabývá problematikou informovanosti laické veřejnosti o diagnóze IM. Cílem bylo zjistit úroveň znalostí laické veřejnosti, co si představují pod pojmem IM, jaké jsou rizikové faktory, varovné příznaky a zásady první pomoci související s diagnózou IM. K naplnění cílů bakalářské práce byla pouţita dotazníková metoda šetření. Jednotlivé poloţky slouţily ke splnění cílů. Od listopadu 2010 do února 2011 proběhla rešerše relevantních zdrojů od roku 2000 do roku 2010. Pro vypracování bakalářské práce bylo pouţito vyhledávání relevantních zdrojů podle klíčových slov v databázi Bibliographia Medica Čechoslovaca a Medvik. Pro získání článků nedostupných v elektronické podobě, vyuţila autorka práce ústavní knihovnu. Z nalezených odborných článků v českých odborných seriálových publikacích jich bylo pouţito 13 a 3 odborné články ve slovenských odborných seriálových publikacích. Vyhledávací zdroje google a seznam byly dalšími databázemi, kde byly vyhledávány další důleţité informace. Pro získání zdrojů informací k bakalářské práci byla pouţita tato klíčová slova: infarkt myokardu, ateroskleróza, akutní koronární syndrom, laická veřejnost, edukace, prevence, informovanost, ischemická choroba srdeční, srdeční selhání, první pomoc. Šetřený soubor respondentů tvořilo 39% ţen a 61% muţů. Nejvíce zastoupená byla věková skupina v rozmezí 41–50 let, která činila celkem 33% respondentů. Prvním cílem práce bylo zjistit úroveň znalostí laické veřejnosti, co si představují pod pojmem infarkt myokardu. Šedová a Tóthová publikují, ţe KV onemocnění je jedním z předních příčin úmrtí v České republice i ve světě (Šedová, Tóthová, 2009, s. 7). V poloţce zjišťující u respondentů co je to IM, odpověděla většina respondentů 77% správně. Domnívali se, ţe se jedná o nedokrevnost srdečního svalu, který vzniká na podkladě přerušení průtoku krve věnčitou tepnou. Také na poloţenou otázku, na co se mění poškozená část srdce při IM, neměli respondenti s odpovědí problém a ve velké většině (70% respondentů) odpověděli správně, ţe se mění v nekrózu. IM je nejčastěji komplikací pokročilé ATS věnčitých tepen. To se správně domnívá celkem 69% respondentů.
49
Kladných výsledků dosáhla i poloţka, kde respondenti měli uvést, zda je IM váţné onemocnění. 96% respondentů odpovědělo, ţe ano, coţ byla správná odpověď. Je patrné, ţe laická veřejnost v oblasti základních teoretických znalostí o IM je dobře informovaná. Cíl číslo 1 byl splněn. Druhým cílem práce bylo zjistit úroveň znalostí laické veřejnosti, jaké jsou rizikové faktory infarktu myokardu. Jak uvádí Býma, ve studii INTERHEART, která prováděla výzkum rizikových faktorů u 15 000 osob z 52 zemí světa, se ukázalo, ţe potencionálně ovlivnitelných rizikových faktorů je celosvětově odpovědno za více neţ 90% rizika vzniku IM. Zbývajících 10% rizik je připsáno neovlivnitelným rizikovým faktorům (Býma, 2009, s. 12). Ateroskleróza je povaţována za jednu z nejčastějších příčin IM v České republice a rozvinutých zemí (Čupka, 2007, s. 29). To potvrzuje i Češka ve své publikaci (Češka, Tvrdíková, 2010, s. 65). Proto mě zajímalo, co si laická veřejnost pod pojmem ATS představuje. 72% respondentů si představuje pod pojmem ATS ukládání tukových buněk do stěn tepen. Opět zde většina respondentů zvolila správnou odpověď. První známky ATS se objevují jiţ v dětství. Ani jeden z dotazovaných respondentů (0%) si tuto skutečnost neuvědomuje a domnívají se, ţe se buď objevuje aţ ve starším věku (50% respondentů) nebo se u někoho nemusí objevit vůbec (50% respondentů). Poloţka zjišťující, zda se respondenti domnívají, ţe ATS bolí, 77% respondentů odpovědělo správnou odpověď „Ne.” Dále měli respondenti do tabulky označit, co povaţují za nejvýznamnější rizikové faktory při vzniku IM. Měli na výběr z odpovědí: kouření, vysoká hladina cholesterolu, vysoký TK, obezita, cukrovka, stres a fyzická nečinnost. Všechny odpovědi byli správné. To si uvědomuje většina respondentů. Avšak cukrovku povaţuje za rizikový faktor pouze 67% respondentů a fyzickou nečinnost 63% respondentů. Přitom, jak publikuje O“ Keef, KV onemocnění představuje u diabetiků hlavní příčinu úmrtnosti a nemocnosti (O“ Keef, aj., 2009, s. 22). Jak uvádí Plevová, dle amerického programu o kontrole cholesterolu, veřejnost by měla být informována o svém TK, jelikoţ riziko vzniku IM stoupá se zvyšujícím se TK (Plevová, 2007, s. 19). Na poloţku, co si respondenti myslí, jestli je pro srdce lepší niţší TK neţ vysoký, odpovědělo správně ano 69% respondentů. Pouze 10% respondentů odpovědělo, ţe neví. Na poloţku číslo 14, kde respondenti měli zvolit správné tvrzení,
50
jich 28% odpovědělo správně, ţe způsob stravování má vliv na vznik IM, pouze 30% respondentů uvedlo, ţe stres má vliv na vznik IM a taktéţ 30% dotázaných se shodlo, ţe vlastním úsilím lze sníţit pravděpodobnost vzniku IM. Důleţité je si uvědomit, ţe ne všechny tuky ve stravě jsou škodlivé. Jak uvádí Hu a Willett, podle nejrozsáhlejší a nejpodrobnější analýzy kohorty studie Nurses´ Health Study, která hodnotila čtyři ukazatele stravy měřené u 80 082 ţen opakovaně během 14 let, vyšší příjem trans-tuků a nasycených tuků byly spojeny s vyšším rizikem IM. Naproti tomu, vyšší příjem nenasycených polyenových a monoenových tuků byl spojen s niţším rizikem vzniku IM. To potvrzuje i studie Finnish Mental Hospital Study, kde byl tuhý margarín nahrazen měkkým margarínem a došlo tak ke sníţení příjmu trans- tuků (Hu, Willett, 2003, s. 327328). Tuto skutečnost, ţe některé tuky našemu srdci prospívají, si uvědomuje 96% respondentů. Navazující poloţka měla zjistit, zda se respondenti domnívají, zda lze změnou ţivotního stylu sníţit riziko IM. 89% respondentů odpovědělo správně „Ano”. Následujicí poloţka měla za úkol zjistit, jak jsou respondenti informováni o svém zdravotním stavu, který má souvislost s rizikovými faktory IM. Dle studie INTERHEART, jak uvádí O“ Keef, je nejvýznamnějším rizikovým faktorem KV onemocnění je dyslipidémie (O“ Keef, 2009, s. 19). Pozitivní je, ţe 86% z dotázaných je informováno o své hladině cholesterolu v krvi, a z toho 24% respondentů udává, ţe má vysokou hladinu cholesterolu. Z celkového počtu dotázaných 22% kouří a 17% má cukrovku. Celkem 95% respondentů zná svůj TK. Z toho má 14% dotázaných vysoký TK. Cíl číslo 2 byl splněn. Třetím cílem práce bylo zjistit úroveň znalostí laické veřejnosti, jaké jsou varovné příznaky infarktu myokardu a zásady první pomoci. Včasné rozpoznání příznaků IM a správně poskytnutá první pomoc je důleţité. Dobiáš publikuje, ţe 45% pacientů s IM zemře do 4 hodin od začátku bolestí a více neţ polovina úmrtí je mimo nemocnici (Dobiáš, 2004, s. 45). Stejně tak Widimský publikuje, ţe prehospitalizační mortalita se v průběhu posledních 30 let sníţila bohuţel jen mírně (Widimský, 2002, httpwww.ikem-kardiologie.czpro-lekareodborne-textyguidelines-ceske-kardiologickespolecnosti.html). Rozpoznání příznaků IM je velmi podstatné a laická veřejnost se z velké většiny (81%) domnívá správně, ţe u postiţeného se obvykle objevuje silná
51
krutá bolest, která vzniká v klidu, úzkost, nevolnost, pocení, dušnost a neklid. K podobnému výsledku došla i Ondriová a Sinaiová ve výzkumném šetření, kde 83% ţen a 74% muţů je správně informováno o projevech IM (Ondriová, Sinaiová, 2010, s. 33). Lokalizace bolesti u IM je proměnlivá. Ale většinou ji lze popsat v oblasti hrudní kosti, která vyzařuje do oblasti zad, ramen, rukou, krku, nadbřišku. To si uvědomuje 52% respondentů. Avšak 43% respondentů se domnívá, ţe bolest je vţdy lokalizována pouze v oblasti hrudníku. Broţová uvádí, ţe stenokardie neboli bolesti doprovázející IM, ani po přerušení činnosti či aplikaci léku nemizí (Broţová, 2001, s. 47). 44% respondentů se domnívalo, ţe stenokardie mohou po čase samy ustoupit. Správnou odpověď, ţe bolesti neustoupí, zvolilo 56% respondentů. Někdy můţe IM probíhat atypicky a subjektivní doprovodné příznaky nejsou vůbec patrné (Cagáň, 2002, s. 28). Poloţka zjišťující názor respondentů, zda je bolest u IM vţdy přítomna, označilo správně odpověď „Ne” 66% respondentů. 34% respondentů se špatně domnívá, ţe bolest je vţdy přítomna u IM. První pomoc u IM je zásadní. Čím dříve je poskytnuta, tím více se zvyšuje pravděpodobnost úspěšné léčby IM a lepší prognózy u pacienta. Čas od začátku potíţí do okamţiku, kdy nemocný zavolá lékařskou pomoc, by se měla dle Widimského pohybovat kolem jedné hodiny. Realita v České republice je kolem 3-5 hodin (Widimský,2002,httpwww.ikemkardiologie.czpro-lekareodborne-textyguidelines-ceske-kardiologickespolecnosti.html).Většina respondentů (97%), je správně informováno o zásadách první pomoci při podezření na IM. Důleţité je přerušení dosavadní činnosti, přivolání RZP, pohodlná poloha, pravidelné dýchání a vzít si tabletu Anopyrinu či Aspirinu. Poskytnutí první pomoci je povinné pro kaţdého občana. Tuto skutečnost si uvědomuje 84% respondentů. Jak se ukázalo, tak 9% dotázaných se domnívá, ţe poskytnutí první pomoci není povinné vůbec. Při srdeční zástavě je důleţité zahájit kardiopulmonální resuscitaci. Znalost poměru počtu stlačení hrudníku k počtu dechů je jednou z podmínek úspěchu. Správnou odpověď, která byla 30:2, označilo 70% respondentů. Bohuţel 13% respondentů se domnívá, ţe laická resuscitace se neprovádí vůbec. Na poloţku, která měla za úkol zjistit, co respondenti udělají, pokud pociťují silnou bolest na hrudi déle neţ 15 minut, odpovědělo 93% respondentů správně, ţe zavolají RZP. 7% respondentů se chybně domnívá, ţe v takovém stavu mohou dojít, či dojet do nejbliţší nemocnice sami. Jak uvádí Sokolová, nejúčinnější léčba IM od vzniku prvních bolestí je do 3 hodin (Sokolová, 2011, 52
http://www.novinky.cz/zena/zdravi/228875-pri-srdecnim-infarktu-jde-o-kazdou-minutunepodcenujte-prvni-signaly.html). 83% respondentů zvolilo tutéţ odpověď. Avšak 17 % dotázaných se domnívá, ţe správná odpověď je do 12 hodin od vzniku prvních bolestí. Velice kladně vyšly výsledky z poloţky, která měla za úkol zjistit, zda respondenti znají telefonní číslo RZP. 100% dotázaných odpovědělo správně. Na poslední poloţku, která měla za úkol zjistit zájem respondentů dozvědět se o diagnóze IM více informací, odpovědělo 56% dotázaných „Ano.“ Avšak 44% respondentů zájem nemá. Cíl číslo 3 byl splněn.
53
ZÁVĚR Cílem práce bylo zmapovat, jaká je úroveň znalostí laické veřejnosti o diagnóze IM? Zda si laická veřejnost uvědomuje, jaké jsou rizikové faktory vzniku tohoto onemocnění, jak se projevuje a zda vědí, jak se poskytuje první pomoc. Četně se dohledané studie shodují, ţe ICHS je hlavní příčinou úmrtnosti ve vyspělých zemí a brzy se stane hlavní příčinou úmrtí na celém světě (HU, Willett, 2003, s. 325, O“ Keef, aj., 2009, s. 16, Šedová, Tóthová, 2009, s. 7, Ondriová, Sinaiová, 2010, s. 32, Čupka, 2007, s. 29). Z průzkumného šetření vyplývá, ţe 77% dotázaných má představu co je to IM. Uvědomují si, ţe IM je váţné onemocnění a to v kaţdém věku (96% respondentů). Na vzniku IM se velkou měrou podílí ATS. Zlatohlávek publikuje, ţe ATS je jednou z nejčastějších příčin mortality a morbidity v České republice (Zlatohlávek, aj., 2010, s. 65) a na tuto skutečnost poukazuje i Čupka (Čupka, 2007, s. 29). Z výzkumného šetření vyplývá, ţe 72% respondentů si správně představuje pod pojmem ATS ukládání tukových buněk do stěn tepen. Avšak nikdo z dotázaných si neuvědomil, ţe ATS, která je právě povaţována za hlavní příčinu vzniku IM, se začíná objevovat jiţ v dětském věku. Dle studie INTERHEART, je nejvýznamnějším rizikovým faktorem KV onemocnění dyslipidémie, následuje kouření a třetí místo náleţí stresu (O“ Keef, aj., 2009, s. 19- 27). Šetření poukázalo, ţe respondenti jsou informování o rizikových faktorech IM, avšak cukrovka a fyzická nečinnost nejsou příliš v podvědomí laické veřejnosti jako rizikové faktory IM. Také pouze 28% dotázaných odpovědělo správně, ţe způsob stravování má vliv na vznik IM a jenom 30% respondentů uvedlo, ţe se na něm podílí i stres. Ovlivnitelné rizikové faktory jsou celosvětově odpovědny za více neţ 90% rizika vzniku IM (Býma, 2009, s. 12). Stejně tak Hu a Willett uvádí, ţe studií Nurses´Health Study bylo zjištěno, ţe změnou stravy a ţivotního stylu lze předejít vzniku ICHS aţ z 82% (HU, Willett, 2003, s. 331). Na poloţku, zda lze sníţit vlastním úsilím pravděpodobnost vzniku IM, pouze 30% dotázaných odpovědělo kladně. 54
Informovanost respondentů týkající se lokalizace bolesti u IM, zda je vţdy přítomna a zda v klidu můţe ustoupit sama, se respondenti názorem rozcházejí. 43% respondentů se chybně domnívá, ţe bolest je vţdy lokalizována v oblasti hrudníku a 44% respondentů si myslí, ţe stenokardie mohou po čase samy ustoupit. Pozitivní je, ţe 81% dotázaných by poznalo hlavní příznaky IM a aţ 97% respondentů, je správně informováno o zásadách první pomoci při podezření na IM. Bohuţel 9% dotázaných se domnívá, ţe poskytnutí první pomoci není vůbec povinné a 13% respondentů uvedlo, ţe laická kardiopulmonální resuscitace při zástavě dechu a oběhu se provádět nemusí. Informovanost veřejnosti o tom, co je to IM, jak lze rozpoznat, jaká je první pomoc a jak mu lze předcházet, hraje zásadní roli v ovlivnění mortality a morbidity. Proto je nezbytné, aby byla veřejnost dostatečně a srozumitelně informována o tomto onemocnění. Osvětu v populaci by měli provádět nejen lékaři a zdravotní sestry, ale například i média, která jsou schopna v krátkém čase rozšířit aktuální informace. Větší mnoţství edukačních materiálů v čekárnách, a to nejen u praktických lékařů, by mělo zlepšit informovanost veřejnosti. Materiál by měl být vypracován přehledně, srozumitelně, stručně a tak, aby vzbudil zájem u veřejnosti o jeho přečtení. I přes veškerou pomoc s edukací, je nejdůleţitější, aby si pacienti byli vědomi toho, ţe hlavní odpovědnost za své zdraví je na nich. Pokud oni nebudou chtít změnu, tak veškerá edukace ztrácí smysl.
55
LITERATURA A PRAMENY
1)Použité v práci ASCHERMANN, M. Chytrá ţena [online]. 23. 10. 2009 [cit. 2011-01-11 v 21:00 hod]. O srdce je důležité se starat již od Kristových let. Dostupné z WWW: < http://www.chytrazena.cz/zdravi/nemoci/o-srdce-je-dulezite-se-starat-jiz-od-kristovychlet-7193.html>. BABINET.CZ. Infarkt myokardu léčený kmenovými buňkami [online]. 12. 12. 2006 [cit. 2011-02-23 v 18:00 hod]. Dostupné z WWW: < http://www.babinet.cz/podlupou-3155infarkt-myokardu-leceny-kmenovymi-bunkami.html>. BROŢOVÁ, J. Péče o pacienta s infarktem myokardu. Sestra. 2001, roč. 11, č. 1, s. 47-48. ISSN 1210-0404. BÝMA, S., HRADEC, J. Prevence kardiovaskulárních onemocnění v ordinaci všeobecného praktického lékaře. Practicus. 2009, roč. 8, č. 7, s. 11-14. ISSN: 1213-8711. CAGÁŇ, S., BESEDOVÁ, I., MATOVSKÁ, Z. Včasná diagnoza akútneho infarktu myokardu (AIM). Sestra - slovenská verze. 2002, roč. 1, č. 4, s. 28-30. ISSN 1335-9444. ČERNÝ, J., HRADEC, J., ROZTOČIL, J. Česká kardiologická společnost, o. s. [online]. 30. 11. 2000 [cit. 2011-01-25 v 19:00 hod]. Národní kardiovaskulární program. Dostupné z WWW: < http://www.kardio-cz.cz/index.php?&desktop=clanky&action=view&id=65>. ČESKÁ SPOLEČNOST PRO ATEROSKLERÓZU. Tabulka kardiovaskulárního rizika [online]. 16. 06. 2007 [cit. 2011-01-28 v 20:00 hod]. Dostupné z WWW:
.
56
ČEŠKA, R., a kol. Cholesterol a ateroskleróza, léčba dyslipidémií. 1. vyd. Praha: Vyd. TRITON, 2005. 343 s. ISBN 80-7254-738-0. ČUPKA, J. Lifestyle medicine – O medicíně ţivotního stylu, ateroskleróze a KVO. Practicus. 2007, roč. 6, č. 8, s. 29-30. ISSN: 1213-8711. DOBIÁŠ, V. Akútny koronárny syndróm. Sestra - slovenská verze. 2004, roč. 3, č. 9, s. 44-46. ISSN 1335-9444. HALUZÍKOVÁ, J. Informovaný pacient - spokojený pacient, zdravotník v roli edukátora. Diagnóza v ošetřovatelství. 2006, roč. 2, č. 7, s. 276-280. ISSN 1801-1349. HU, B., WILLETT, C. Strava optimální pro prevenci ischemické choroby srdeční. JAMA. 2003, roč. 11, č. 5, s. 325-334. ISSN 1210-4124. CHALOUPKA, V. Medical tribune CZ [online]. 22. 06. 2007 [cit. 2011-01-25 v 22:00 hod].
Nemocný
po
infarktu
myokardu.
Dostupné
z
WWW:
< http://www.tribune.cz/clanek/10907>. INSTITUT KLINICKÉ A EXPERIMENTÁLNÍ MEDICÍNY. Infarkt myokardu [online]. [cit.
2011-01-21
v
11:00
hod].
Dostupné
z
WWW:
< http://www.ikem.cz/www?docid=1005912>. JANOUŠEK, S., CIKLOVÁ, H. Nové rizikové faktory aterosklerózy. Sestra. 2002, roč. 12, č. 11, s. 11-13. ISSN 1210-0404. KARDIOLOGIE NA BULOVCE. PTCA (koronární angioplastika) [online]. [cit. 201102-25
v
17:00
hod].
Dostupné
z
WWW:
sro.cz/pro_pacienty_ptca.html>. KOLÁŘ, J., a kolektiv. Kardiologie pro sestry intenzivní péče a studenty medicíny. 3. vyd. Praha: Vyd. Akcenta, 2003. 416 s. ISBN 80-86232-06-9. KROUŢKOVÁ ZDEŇKOVÁ, P. Nutriční terapie při kardiovaskulárních chorobách. Sestra. 2009, roč. 19, č. 9, s. 25. ISSN: 1210-0404.
57
LÉKAŘIONLINE.CZ. Angioplastika [online]. 29. 10. 2008 [cit. 2011-02-21 v 13:00 hod]. Dostupné z WWW: < http://www.lekari-online.cz/vnitrni-lekarstvi/zakroky/angioplastikaptca>. NADAČNÍ FOND NADĚJE PRO VAŠE SRDCE. Rizikové faktory [online]. [cit. 201102-28 v 18:00 hod]. Dostupné z WWW: < http://www.vasesrdce.cz/kardiorizika.htm>. NADAČNÍ FOND PRO SRDCE HANÉ. Bojuj o své srdce! [online]. [cit. 2011-02-28 v 12:00 hod]. Dostupné z WWW: . O´KEEFE, J., CARTER, J., LAVIE, M., CARL, J. Primární a sekundární prevence kardiovaskulárních onemocnění - Praktický přístup zaloţený na důkazech. Medicína po promoci. 2009, roč. 10, č. 6, s. 16-28. ISSN: 1212-9445. ONDRIOVÁ, I., SINAIOVÁ, A. Průzkum vědomostní úrovně populace v oblasti prevence AKS. Sestra. 2010, roč. 20, č. 12, s. 32-34. ISSN 1210-0404. PLEVOVÁ, I. Nemocný s akutním infarktem myokardu. Diagnóza v ošetřovatelství. 2007, roč. 3, č. 1, s. 17-20. ISSN 1801-1349. ROSOLOVÁ, H. Mírná hyperhomocysteinémie - nový rizikový faktor pro aterosklerózu. Sestra. 2003, roč. 13, č. 11, s. 29. ISSN 1210-0404. ŠEDOVÁ, L., TÓTHOVÁ, V. Analýza stravovacích zvyklostí u pacientů s ischemickou chorobou srdeční. Ošetřovatelství. 2009, roč. 11, č. 1- 2, s. 7-11. ISSN 1212-723X. ŠPÁČ, J. Rozrazil [online]. [cit. 2011-01-25 v 19:00 hod]. Srdce nemocných i lékařů. Dostupné WWW:. ŠPAČEK, R., WIDIMSKÝ, P. Infarkt myokardu. 1. vyd. Praha: Vyd. Galén, 2003. 231 s. ISBN 80-7262-197-1. RIEDEL, M. Dějiny kardiologie. 1. Vyd. Praha: Vyd. Galén, 2009. 668 s. ISBN 978-807262-614-4
58
VOROSOVÁ, G., CHUJACOVÁ, A. Prednemocničná starostlivosť o pacienta s infarktom myokardu z pohľadu sestry. Profese. 2008, roč. 3, č. 2, s. 8-9. ISSN 18022081. WIDIMSKÝ, P., HLINOMAZ, O., KALA, P., JIRMÁŘ, R. Česká kardiologická společnost [online]. 2009 [cit. 2011-03-10 v 18:00 hod]. Diagnostika a léčba akutního infarktu
myokardu
s
elevacemi
ST.
Dostupné
z
WWW:
e-coretvasa.cz/data/view?id=2965>. WIDIMSKÝ, P., JANOUŠEK, S. Institut klinické a experimentální medicíny klinika kardiologie [online]. 22. 5. 2002 [cit. 2011-02-10 v 18:00 hod]. Doporučení pro diagnostiku a léčbu akutního srdečního selhání. Dostupné z WWW: < http://www.ikemkardiologie.cz/pro-lekare/odborne-texty/guidelines-ceske-kardiologickespolecnosti.html>. ZLATOHLÁVEK, L., VRABLÍK, M., TVRDÍKOVÁ, J., ČEŠKA, R. Tuky v dietě kvalita nebo kvantita? Medicína po promoci. 2010, roč. 11, č. 1, s. 65-68. ISSN: 12129445. 2) doplňující, nepoužity v práci ADÁMKOVÁ, V. Úvod do problematiky epidemiologie a prevence kardiovaskulárních chorob. 1. vyd. České Budějovice: Vyd. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Zdravotně sociální fakulta, 2003. 42 s. ISBN 80-7040-607-0. BALATKA, J. Projekt primární prevence vzniku kardiovaskulárních onemocnění u obyvatel České republiky. 1. vyd. Hradec Králové: Vyd. GAUDEAMUS, 2004. 42 s. ISBN 80-7041-294-1. BÝMA, S., HRADEC, J. Prevence kardiovaskulárních onemocnění.
Postgraduální
medicína. 2009, roč. 11, č. 7, s. 756-759. ISSN: 1212-4184. DANCHIN, N., CUZIN, E. Srdeční infarkt: jak mu předcházet a jak se s ním vyrovnat. 1. vyd. Praha: Vyd. Portál, 2006. 120 s. ISBN 80-7367-077-1 (broţ.).
59
GULÁŠOVÁ, I., ZACHAROVÁ, E., BREZA, J., REIDL, I. Ţivotospráva a zdravotný stav pacienta s aterosklerózou. Sestra a lekár v praxi. 2009, roč. 8, č. 9-10, s. 32-33. ISSN 1335-9444. LÍŠKOVÁ, M. Prevencia ischemickej choroby srdca. Sestra a lekár v praxi. 2009, roč. 8, č. 9-10, s. 28-29. ISSN 1335-9444. MATUŠKOVÁ, J., STÁREK, A., NIEDERLE, P., HENYŠ, P. Angina pectoris a infarkt myokardu. 1. vyd. Praha: Vyd. Triton, 2000. 15 s. ISBN 80-7254-084-X. MOJŢÍŠOVÁ, Z. Náhla srdcová smrť. Sestra a lekár v praxi. 2010, roč. 9, č. 11-12, s. 35. ISSN 1335-9444. PLEVOVÁ, I. Pohybový reţim a cvičení po AIM. Diagnóza v ošetřovatelství. 2007, roč. 3, č. 2, s. 57-58. ISSN 1801-1349. POLHORSKÁ, M. Rehabilitácia pacienta po infarkte myokardu. Sestra a lekár v praxi. 2009, roč. 8, č. 9-10, s. 14. ISSN 1335-9444. SMART, N., MARWICK, T. Rizika a přínos fyzické zátěţe u onemocnění srdce. Heart and metabolism. 2005, č. 26, s. 9-12. ISSN: 1566-0338. SMOLKOVÁ, M. Edukácia pacienta s infarktom myokardu. Sestra a lekár v praxi. 2008, roč. 7, č. 9-10, s. 30-33. ISSN 1335-9444. SOVOVÁ,
E.
Edukace
pacientů
jako
základ
zlepšení
prognózy
pacienta
s kardiovaskulárním onemocněním. Cor et vasa. 2009, roč. 51, č. 11-12, s. 835 příl. ISSN: 0010-8650. SPOLEČNOST DOPORUČENÍ ČESKÝCH ODBORNÝCH SPOLEČNOSTÍ. Prevence ischemické choroby srdeční v dospělém věku. Praha: Vyd. Galén, 2001. ISBN 80-7262095-9. ŠIMON, J. a spol. Epidemiologie a prevence ischemické choroby srdeční. 1. vyd. Praha: Vyd. Grada Publishing, 2001. 264 s. ISBN 80-247-0085-9. ŠPINAR, J., VÍTOVEC, J. a kol. Ischemická choroba srdeční. 1. vyd. Praha: Vyd. Grada Publishing, 2003. 364 s. ISBN 80-247-0500-1. 60
VESELKA, J. Ischemická choroba srdeční- základní informace pro pacienty. 1. vyd. Brno: Vyd. Facta Medica, 2009. ISBN 978-80-904260-4-7. ZAJÍC, J., NERAD, V., VYROUBAL, P. Ischemická choroba srdeční ve vyšším věku. Česká geriatrická revue. 2006, roč. 4, č. 2, s. 96-101. ISSN: 1801-8661.
61
SEZNAM ZKRATEK apod.
a podobně
ATS
ateroskleróza
EKG
elektrokardiograf
ICHS
ischemická choroba srdeční
IM
infarkt myokardu
j.
jednotka
km
kilometr
KV
kardiovaskulární
LF
lékařská fakulta
mg
miligram
ml
mililitr
mm
milimetr
mm Hg
milimetr rtuťového sloupce
mmol/l
milimol na litr
PCI
perkutánní koronární intervence
RZP
Rychlá záchranná pomoc
tj.
to je
TK
tlak krevní
62
SEZNAM OBRÁZKŮ Graf č. 1 – Pohlaví ...................................................................................................... 35 Graf č. 2 – Věk ........................................................................................................... 35 Graf č. 3 – Vzdělání respondentů............................................................................... 36 Graf č. 4 – Sociální postavení...................................................................................... 69 Graf č. 5 – Co je to srdeční infarkt ............................................................................. 37 Graf č. 6 – Změna srdečního svalu ............................................................................. 37 Graf č. 7 – IM je komplikací ...................................................................................... 38 Graf č. 8 – Je IM váţné onemocnění? ........................................................................ 38 Graf č. 9 – Co je to ateroskleróza................................................................................ 39 Graf č. 10 – První známky aterosklerózy..................................................................... 39 Graf č. 11 – Bolí ateroskleróza? .................................................................................. 40 Graf č. 12 – Rizikové faktory IM dle respondentů....................................................... 70 Graf č. 13 – Krevní tlak ............................................................................................... 41 Graf č. 14 – Znalost respondentů o příčinách IM ........................................................ 41 Graf č. 15 – Tuky ve stravě.......................................................................................... 42 Graf č. 16 – Ţivotní styl a IM ...................................................................................... 42 Graf č. 17 – Rizikové faktory IM u respondentů.......................................................... 71 Graf č. 18 – Typické příznaky IM dle respondentů ..................................................... 43 Graf č. 19 – Lokalizaci boleti u IM ............................................................................. 44
63
Graf č. 20 – Setrvalost bolesti u IM .............................................................................44 Graf č. 21 – Přítomnost bolesti u IM............................................................................ 45 Graf č. 22 – První pomoc u IM .................................................................................... 45 Graf č. 23 – Poměr KPR .............................................................................................. 46 Graf č. 24 – Co dělat při bolestech na hrudi ................................................................ 46 Graf č. 25 – Do jaké doby je nejúčinnější léčba IM? .................................................. 47 Graf č. 26 – Povinnost poskytnutí první pomoci ......................................................... 47 Graf č. 27 – Telefonní číslo RZP ............................................................................... 48 Graf č. 28 – Zájem respondentů o informace k diagnóze IM ..................................... 48
64
SEZNAM TABULEK Tabulka č. 1 – Pohlaví ................................................................................................ 35 Tabulka č. 2 – Věk ...................................................................................................... 35 Tabulka č. 3 – Vzdělání respondentů ......................................................................... 36 Tabulka č. 4 – Sociální postavení............................................................................... 36 Tabulka č. 5 – Co je to srdeční infarkt....................................................................... 37 Tabulka č. 6 – Změna srdečního svalu........................................................................37 Tabulka č. 7 – IM je komplikací ................................................................................38 Tabulka č. 8 – Je IM váţné onemocnění?.................................................................. 38 Tabulka č. 9 – Co je to ateroskleróza......................................................................... 39 Tabulka č. 10 – První známky aterosklerózy............................................................... 39 Tabulka č. 11 – Bolí ateroskleróza?............................................................................ 40 Tabulka č. 12 – Rizikové faktory IM dle respondentů................................................. 40 Tabulka č. 13 – Krevní tlak.......................................................................................... 41 Tabulka č. 14 – Znalost respondentů o příčinách IM................................................... 41 Tabulka č. 15 – Tuky ve stravě.....................................................................................42 Tabulka č. 16 – Ţivotní styl a IM................................................................................. 42 Tabulka č. 17 – Rizikové faktory IM u respondentů.....................................................43 Tabulka č. 18 – Typické příznaky IM dle respondentů................................................ 43 Tabulka č. 19 – Lokalizaci boleti u IM........................................................................ 44 Tabulka č. 20 – Setrvalost bolesti u IM........................................................................ 44 65
Tabulka č. 21 – Přítomnost bolesti u IM...................................................................... 45 Tabulka č. 22 – První pomoc u IM............................................................................... 45 Tabulka č. 23 – Poměr KPR......................................................................................... 46 Tabulka č. 24 – Co dělat při bolestech na hrudi........................................................... 46 Tabulka č. 25 – Do jaké doby je nejúčinnější léčba IM?............................................. 47 Tabulka č. 26 – Povinnost poskytnutí první pomoci.................................................... 47 Tabulka č. 27 – Telefonní číslo RZP............................................................................ 48 Tabulka č. 28 – Zájem respondentů o informace k diagnóze IM................................. 48
66
SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1 Tabulka kardiovaskulárního rizika- SCORE.............................68 Příloha 2 Graf č. 4 Sociální postavení.......................................................69 Příloha 3 Graf č. 12 Rizikové faktory IM dle respondentů.......................70 Příloha 4 Graf č. 17 Rizikové faktory IM u respondentů..........................71 Příloha 5 Dotazník.....................................................................................72
67
Příloha 1 - Tabulka kardiovaskulárního rizika- SCORE (Česká společnost pro aterosklerózu, 2007, http://www.athero.cz/odkazy-azdroje-informaci/vypocet-rizika/tabulka-kardiovaskularniho-rizika.html)
68
Příloha 2 - Sociální postavení
Z celkového počtu 90 (100%) respondentů se za studující označili 2 respondenti. Nejvíce respondentů bylo zaměstnaných 50. Nezaměstnaných respondentů bylo 10. Na mateřské dovolené bylo 6 respondentů a 22 respondentů bylo důchodců.
69
Příloha 3 - Rizikové faktory IM dle respondentů
Z celkového počtu 90 (100%) respondentů, označilo 84 respondentů kouření, 81 respondentů vysokou hladinu cholesterolu, 87 respondentů označilo vysoký krevní tlak, 78 respondentů uvedlo obezitu, 60 respondentů zvolilo cukrovku, 84 respondentů označilo stres a 57 respondentů uvedlo fyzickou nečinnost.
70
Příloha 4 - Rizikové faktory IM u respondentů
Z celkového počtu 90 (100%) respondentů, uvedlo 22 respondentů, ţe má vysoký cholesterol, 20 respondentů ţe kouří, 13 respondentů má vysoký krevní tlak a cukrovkou trpí 15 respondentů.
71
Příloha 5 - Dotazník
Váţení respondenti, jmenuji se Dana Valášková a jsem studentkou 4. ročníku kombinovaného bakalářského studia Ošetřovatelství na Fakultě zdravotnických věd Univerzity Palackého v Olomouci. Prosím o pečlivé vyplnění dotazníku, jehoţ výsledky budou slouţit ke zpracování bakalářské práce na téma: „Úroveň znalostí laické veřejnosti o diagnóze infarkt myokardu“. Dotazník je zcela anonymní a veškeré získané výsledky tohoto šetření budou zpracovány pouze v mé závěrečné bakalářské práci. Předem velice děkuji za Váš čas a spolupráci. Dana Valášková Prosím označte pouze jednu odpověď (pokud není v zadání uvedeno jinak), popřípadě dopište odpověď vlastní. 1. Vaše pohlaví? a) ţena
b) muţ
2. Jaký je Váš věk? a) 18–30 let b) 31–40 let c) 41–50 let d) 51–60 let e) 61 let a více 3. Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? a) základní
b) střední (vyučen/a)
c) střední (s maturitou)
d) vyšší odborné
e) vysokoškolské 4. V současné době jste: a) student/ka
b) zaměstnaný/á
c) nezaměstnaný/á d) na mateřské dovolené e) důchodce
5. Srdeční infarkt je: a) nedokrevnost srdečního svalu, vzniklá na podkladě přerušení průtoku krve věnčitou (koronární) tepnou do příslušné oblasti srdce b) porucha srdečního rytmu, vzniklá na podkladě abnormální tvorby impulsů v srdci, nebo jejich poruchy vedení c) postiţení srdečního svalu se zvětšením srdečních oddílů a poruchou staţlivosti, na podkladě zánětlivého onemocnění srdeční ţíly
72
6. Poškozená část srdce se: a) mění v nekrózu (odúmrť)
b) mění v otok jednotlivých částí
c) nemění
7. Infarkt myokardu je nejčastěji komplikací: a) zánětlivé reakce ţilní stěny b) pokročilé aterosklerózy věnčitých tepen c) nepravidelného srdečního rytmu 8. Domníváte se, že je infarkt myokardu vážné onemocnění? a) ano, jen u starších lidí b) ne c) ano, vţdy d) ne u mladých lidí 9. Ateroskleróza je: a) ukládání tukových buněk do stěn tepen b) zbytnění svaloviny okolo stěn tepen c) ztráta elasticity ţilní stěny 10. První známky aterosklerózy se objevují: a) jiţ v dětství b) ve starším věku
c) u někoho se neobjeví vůbec
11. Bolí ateroskleróza? a) ano b) ne
73
12. Nejvýznamnější rizikové faktory při vzniku infarktu myokardu jsou (prosím označte) ANO
NE
Kouření Vysoká hladina cholesterolu Vysoký krevní tlak Obezita Cukrovka Stres Fyzická nečinnost
13. Je nižší krevní tlak lepší pro Vaše srdce než tlak vysoký? a) ano b) ne c) nevím
14. Označte správné tvrzení: (můžete zvolit více odpovědí) a) způsob stravování má vliv na vznik infarktu myokardu b) srdci nejvíce škodí znečištěné ovzduší a výkyvy počasí c) kouření srdci neškodí, poškozuje pouze plíce d) psychický stres má vliv na vznik infarktu myokardu e) vlastním úsilím lze sníţit pravděpodobnost vzniku infarktu
15. Jsou všechny tuky ve stravě nezdravé a Vašemu srdci škodí? a) ano b) ne
16. Lze „ pouhou“ změnou životního stylu snížit riziko vzniku infarktu myokardu? a) ano b) ne
74
17. Prosím označte do tabulky, co je pro Vás pravdivé:
ANO
NE
NEVÍM
Vysoký cholesterol Kouřím Vysoký krevní tlak Cukrovka
18. Pro infarkt myokardu jsou typické tyto příznaky: a) silná krutá bolest, která vzniká v klidu, úzkost, nevolnost, pocení, dušnost, neklid b) silná krutá bolest, která vzniká po námaze, průjem, pocení, kašel, únava c) píchavá bolest vzniklá v klidu, zčervenání kůţe na hrudníku, pocení 19. Bolest při srdečním infarktu je lokalizována nejčastěji: a) vţdy pouze v oblasti hrudníku b) v oblasti hrudní kosti, vyzařuje do oblasti zad, ramen, rukou, krku, nadbřišku c) v oblasti hrudníku, vyzařuje do oblasti krku, paţí, třísel aţ ke kolenu
20. Bolest při infarktu myokardu: a) můţe v klidu po čase ustoupit sama
b) neustoupí
21. Je vždy přítomna bolest u infarktu myokardu? a) ne b) ano, vţdy
22. V rámci první pomoci u klinických známek infarktu myokardu je důležité: a) přerušení dosavadní činnosti, zkusit jít ven na čerstvý vzduch, zhluboka dýchat, pořádně se napít vody, vzít si tabletu Anopyrinu či Aspirinu
75
b) přerušení dosavadní činnosti, zaujmout pohodlnou polohu nebo se jít projít na čerstvý vzduch, rychle dýchat pro lepší okysličení srdce, vzít si tabletu Anopyrinu či Aspirinu c) přerušení dosavadní činnosti, přivolání RZP, pohodlná poloha (polosed), pravidelné dýchání, vzít si tabletu Anopyrinu či Aspirinu 23. Jakým způsobem provedete resuscitaci – první pomoc při zástavě srdce: (poměr počtu stlačení hrudníku k počtu dechů při 1 zachránci) a) 30:2 b) 15:5 c) 15:30 d) laická resuscitace se neprovádí 24. Pociťujete více než 15 minut silnou bolest na hrudi, která neustupuje. Co uděláte? a) přivolám RZP b) dojdu/dojedu do nejbliţší nemocnice c) počkám ještě chvíli a pak se uvidí 25. Nejúčinnější léčba infarktu myokardu od vzniku prvních bolestí je do: a) 3 hodin b) 12 hodin c) 24 hodin 26. Poskytnout první pomoc je podle Vás povinné pro: a) kaţdého občana b) občany starší 18 let c) zdravotní pracovníky d) není povinné 27. Tísňové volání rychlé záchranné služby je? (dopište telefonní číslo) …......................................................... 28. Máte zájem se dozvědět o diagnóze infarkt myokardu více informací (například z letáků, brožur…)? (prosím napište odpověď) …………………………………………………..
76
