BAŤÁK
DVOUMĚSÍČNÍK KVĚTEN-ČERVEN
STUDENTSKÝ ČASOPIS SPŠ ZLÍN
VELIKONOCE STÁTNÍ MATURITA
13. REPREZENTAČNÍ PLES VÝLET DO BELGIE VODÁCKÝ A CYKLISTICKÝ KURZ RECYKLACE ODPADU PRÁZDNINY KOUPALIŠTĚ JIŽNÍ SVAHY
Školní rok uplynul jako voda a než jsme se nadáli, máme tu maturity a po nich nás budou čekat vytoužené prázdniny. Teď už nezbývá nic jiného než vylepšit známky a pak hurá na dovolenou a za letní zábavou. Ovšem než prázdniny nastanou, čeká nás ještě mnoho věcí, jako např. focení, vodácký a cyklistický kurz, výlet do Belgie a také mnoho dalších akcí, kterých se můžete zúčastnit. Před pár dny jsme slavili Velikonoce a jestliže se o nich chcete dozvědět něco víc, čtěte dál. red: Irena Jurčíková
Jak vlastně vznikly Velikonoce? A proč je slavíme? Velikonoce jsou velmi známým a pro některé i významným svátkem. Ovšem v dnešní „rádoby“ moderní době už se tak nedodržují velikonoční zvyky jako dříve. Což je celkem škoda, protože se tak zapomíná na staré tradice a Velikonoce se stávají svátkem spíše z povinnosti. Ale na menších vesnicích se naštěstí tradice ještě snaží dodržovat. U nás je prastarou tradicí barvení kraslic, hodování a pomlázka. Zvyky se mění podle krajů, ale podstata tradice je zachována. Před Velikonočním pondělkem si kluci upletou pomlázku, ozdobí si ji mašlemi a v pondělí chodí koledovat. Datum Velikonoc se řídí datem prvního jarního úplňku. Datum kolísá od 22.3. do 25.4. Rozhodnutím 1. Nikajského koncilu v roce 325 bylo stanoveno datum Velikonoc na neděli po prvním jarním slunovratu.
Slavení Velikonoc se odvozuje z židovské tradice. Ta byla spojena se dvěma svátky, které souvisejí s obnovou přírody. Prvním z nich byl svátek pastevecký - na jaře se rodí nová zvířata. Druhým byl svátek zemědělský, který je spojen s nekvašenými chleby a pálením prvního snopu úrody. Pro pastevce i zemědělce byl první jarní úplněk začátkem nového roku, a tedy i nového života. Židé pak před cca 3500 lety dali svátku jara nový význam svátkem Paschy: oslavou vyvedení židovského národa z egyptského otroctví. Současný význam Velikonoce dostaly Kristovou smrtí a zmrtvýchvstáním přede dvěma tisíci lety: Oslavy Velikonoc pro všechny křesťany znamenají oslavu zmrtvýchvstání Ježíše Krista. A pro ty ostatní třeba oslavu jarního slunovratu a jara vůbec. Pomocné zdroje s informacemi: www.stripky.cz, www.vira.cz, www.wikipedie.cz
Samotné sváteční dny s tradicemi Sazometná středa Říkalo se jí škaredá, černá nebo sazometná, protože se vymetaly komíny. Podle lidového obyčeje se nesmíte škaredit a mračit, jinak se budete mračit po všechny středy v roce. Zelený čtvrtek Lidé v tento den vstávali velice časně, rodina se pomodlila, omyli se rosou, protože bránila onemocnění šíje a dalším nemocem Kdo sní před východem slunce pečivo namazané medem, je chráněný před uštknutím hadů a před žihadly vos. Pekly se jidáše, zvláštně tvarované obřadní pečivo z kynutého těsta. Pokud se jedly potřené medem, opět měly být pro zdraví. Je dobré v tento den sít len a hrách, protože vše dobře prospívá. Nemá se nic půjčovat a s nikým se nehádat, aby se Vám všechny hádky vyhnuly a naopak peníze si k Vám cestu našly.
Velký pátek Lidé se chodili mýt do potoka, aby se chránili před nemocemi. Někde se chlapci potápěli a snažili se ústy vytáhnout kamínek, který pak hodili levačkou za hlavu, to je mělo ochránit před bolením zubů. V tento den se nesmělo nic půjčovat, protože půjčená věc by se mohla očarovat. Nepracovalo se na poli ani v sadu, aby se nehýbalo zemí. Nepralo se prádlo, protože by se prádlo namáčelo místo do vody do Kristovy krve. Také se chodilo dům od domu, za zvuku řehtaček a oznamovalo se poledne a ranní i večerní klekání, což se dnes dodržuje asi už jen na vesnicích.
Bílá sobota Z ohořelých dřívek se vytvářely křížky a nosily se do pole, aby bylo úrodné. Popelem z posvěceného ohně se posypaly louky. Někde se uhlíky dávaly za trám do domu, aby ho chránily před požárem. Na Bílou sobotu se také uklízelo, bílilo. Připravovalo se a chystalo. Na slavné Vzkříšení, na Hod boží velikonoční, obřadní i sváteční pokrmy, pekly se mazance i velikonoční beránci, pletli se pomlázky z vrbového proutí a nebo vázali březové metličky a zdobila se vajíčka.
Boží hod Velikonoční
Provádělo se svěcení velikonočních pokrmů - beránek, mazanec, vejce, chleba, víno. Na Chodsku se posvěcené jídlo jedlo v kostele ve stoje Každá návštěva dostala kousek z posvěceného jídla Ve východních Čechách dal hospodář kus svěceného mazance, vejce a víno poli, zahradě a studni, aby byla úroda, voda a dostatek ovoce. Pečou se velikonoční beránci
Velikonoční pondělí
toho dne je pomlázka, velikonoční hodování, mrskut. Chlapci chodí dům od domu za děvčaty se spletenými pomlázkami většinou z vrbového proutí zdobené stuhami. Šlehají dívky a vinšují, za to dostanou malovaná vajíčka.Toto základní schéma má řadu variant.
Někde je zvykem, že v úterý chodí s pomlázkou děvčata, jinde polévají chlapce vodou. V mnoha vsích bylo zvykem číhat na děvčata ráno, když šla do kostela.
Tradiční velikonoční zvyky v jiných zemích Velká Británie Ve Velké Británii se nepoužívají na barvení jen slepičí vajíčka jako u nás ale také křepelčí, krocaní, bažantí, a dokonce i pštrosí. Nejvíc se ovšem objevují vajíčka čokoládová . USA Velikonoce jsou zde již skoro nenáboženským svátkem. Rodiny zdobí vajíčka a účastní se oslav. Ty ale probíhají jinak. Podle pohádek jsou vajíčka poschovávaná velikonočním zajíčkem po domě a zahradě a děti si je musí najít.
Norsko Kromě lyžování v horách a malování vajíček je tradicí řešení vražd. Všechny velké televizní stanice vysílají kriminální a detektivní příběhy. Také noviny otiskují články, ze kterých mohou čtenáři zkusit odvodit, kdo je pachatelem. V těchto dnech bývají dokonce i krabice od mléka potištěny detektivními příběhy. Finsko Velikonoce jsou spjaté s čarodějnicemi – často se za ně převlékají malé děti, které chodí po domech, přednášejí koledy a dostávají za odměnu peníze a cukroví. Ve Finsku je nejobvyklejším velikonočním jídlem tradiční finská mísa mämmi, tmavá hnědá ovesná kaše vyrobená z vody a ovesného slazeného žitného sladu.
Itálie Pro křesťany jsou Velikonoce nejdůležitějším svátkem roku. Ale jsou také hlavním židovským svátkem. Židé ho nazývají svátkem nekvašeného piva. V Itálii se náboženské tradice a oslavy prožívají velice silně, pořádají se veliká procesí a lidé se modlí. V Itálii je tradičním pokrmem pečené jehněčí a preclíky. O Italech se také říká, že to byli právě oni, kdo vynalezl čokoládová velikonoční vajíčka. Rusko V Rusku je pravoslavná církev a drží se starého juliánského kalendáře, tedy všechny církevní svátky se slaví se zpožděním. Veselé a radostné svátky jara mají i zde řadu tradic a obyčejů – tradiční barvení a zdobení vajíček, které si přátelé darují na důkaz vzkříšení a třikrát se políbí na tvář. Francie Ve Francii v době Velikonoc oněmí kostelní zvony, které dle tradic odletěly do Říma, aby tam byly požehnány a posléze se vrátily nazpátek i s vajíčky a drobnými sladkostmi pro děti. Všechny dobrůtky spadnou do zahrad, kde je děti odpoledne hledají. Potom vajíčka vyhazují do vzduchu a snaží se je chytit. Řecko a Rakousko Zde probíhá tradiční koulení vajíček. Vítězem je ten, kdo vajíčka dokutálí nejdál, nebo získá nejvíce vajíček protivníka. Slovensko Pro Slovensko je typické symbolické koupání děvčat v místním potoku, aby byla po celý příští rok plodná a zdravá. Ve větších městech se dívkám dostane i pár kapek voňavky a jsou na rozdíl od českých dívek ušetřeny vyšlehání pomlázkou. Polsko V silně katolickém Polsku jsou Velikonoce nejdůležitějším svátkem roku. Lidé si nosí do kostela požehnat košík s vajíčky, chlebem se solí a pepřem a klobásami.
Dánsko V Dánsku si lidé píší tzv. „škádlivé dopisy“, podepsané pouze počtem teček, který odpovídá počtu písmenek ve jménu odesílatele. Do dopisu se vkládá sněženka jako symbol první květiny v roce. Švédsko Ve Švédsku nosí dopisy děti převlečené za čarodějnice. Ty přiběhnou se zapečetěným dopisem, strčí jej adresátovi pod dveře, někde se schovají a čekají, jak bude dotyčný reagovat. Malta Na Maltě se konají procesí se sochami, znázorňující křížovou cestu Ježíše Krista. Kypr Na Kypru se peče „laounes“, tj. sýrový koláč, který se skládá z nastrouhaného sýru, vajíček a mátové náplně a je vytvarován do trojúhelníkovitého či čtvercového tvaru. Na Boží hod velikonoční a Velikonoční pondělí je především na vesnicích zvykem obědvat v blízkosti kostela. Každá rodina si přinese jídlo a pití a zasedne za dlouhé stoly smontované z dřevěných desek. Slovinsko Ve Slovinsku rolníci často pro štěstí rozmisťují vajíčka kolem svých příbytků. Někteří z nich dokonce přilepují skořápky na strop, aby tak udrželi co nejdál od svých příbytků šváby.
Maturity Za pár dní nastanou dlouho očekávané státní maturity. Proto bychom chtěli všem maturantům popřát hodně úspěchů při zvládání této těžké zkoušky. Protože se o státních maturitách hodně mluví ať už ve zlém nebo v dobrém, připravili jsme si pro Vás rozhovor právě s maturanty, kteří se v těchto dnech tvrdě připravují na tuto zkoušku. Jaký je váš názor na státní maturitu? Souhlasíte s ní? Nebo byste raději byli pro klasickou formu maturity? Těžko říct, neměla jsem možnost vyzkoušet klasickou formu maturity, ale je pravda, že mnozí mí vrstevníci tvrdí, že státní maturita je mnohonásobně lehčí, než ta, čím si museli projít oni. Já s nimi souhlasím, vždyť jsem ještě pořádně nezačala nic dělat. V čem vidíte výhody nebo nevýhody státní maturity? Pro mnohé studenty je lehčí, například v českém jazyce. Budeme mít více času se zaměřit na jiné předměty, které zůstaly ve školní režii, myslím tím společensko-vědní seminář. Na druhou stranu nevýhoda je, že budeme svým způsobem ochuzeni o znalosti, týkající se českého jazyka. Nikdo z nás, se nebude učit spisovatele, které nemá na seznamu svých knížek. To je docela škoda, protože literatura má tolik zajímavých autorů, ale my je díky státní maturitě znát nebudeme. Dostali jste dostatek informací o tom, jak státní maturity budou probíhat? Pořád dostáváme, jsme zahlceni informacemi. Zbytečný stres je kolem všeho. Už jste si vyzkoušeli maturitní generálku, co na ni říkáte? Zdála se vám být příliš obtížná? Byla v pohodě. Dala se zvládnout. Já byla i ve vybraném vzorku Zlínského kraje. Byli jsme testováni v měsíci březnu, kde jsme dělali jen
angličtinu nebo matematiku. Tam už se lámal chleba a byly znát rozdíly nižší a vyšší formy. Myslíte, že by se díky státní maturitě mohli vytříbit studenti jdoucí na vysokou školu? Ne, protekce bude pořád a všude, a pokud se najde nějaký člověk, který nebude nadaný, ale bude mít dostatek peněz, fakulta ho přijme. Tak to bohužel v dnešní době chodí. Na to žádná státní maturita nepomůže. Jak se na maturitu připravujete? Ještě nijak, knížky už mám přečteny, maturitní okruhy jsou taky zvládnuty, zbývá jen svatý týden na naučení Snad se to všechno stihne. Kolik hodin strávíte učením na maturitu? Zatím jsem strávila čas jen na vypracování knížek a okruhů do jiných předmětů, na naučení budu mít čas o svaťáku. Jaký je váš názor na státní maturitu? Souhlasíte s ní? Nebo byste raději byli pro klasickou formu maturity? Vcelku s nápadem státních maturit souhlasím, především v tom, že by jednou měly nahradit přijímačky na VŠ. Což považuji za velmi dobrý nápad, protože se dnes hodně přijímacích zkoušek koná v blízkosti maturitního období a student tak vlastně neví, co se učit dřív. Ovšem to je zatím vize budoucnosti a vysoké školy se příliš netváří, že by tuto variantu chtěli přijmout. Na druhou stranu, každá škola je jiná a snažit se o srovnávání studentů prostřednictvím jednotných testů mi nepřipadá nejvhodnější. V celkovém pohledu se mi státní maturita nejeví jako špatný nápad, ale stále je jen někde uprostřed vývoje, pokud by měla jednou opravdu fungovat, bude muset Cermat ještě hodně zapracovat. V čem vidíte výhody nebo nevýhody státní maturity? Jako výhodu vnímám například to, že v určitých ohledech testuje státní maturita spíše praktické znalosti a schopnost uvažovat oproti klasické, na kterou se můžete „našprtat“ spoustu textu,
kterému vlastně ani nemusíte pořádně rozumět. Například státní angličtina se mi zdá jako skvělý nápad, žádné učení se témat a odvykládání naučeného textu. Ale články, kterým se musíte pokusit porozumět a vyvodit z nich nějaký závěr a samozřejmě také rozhovor mezi vámi a zkoušejícím. Státní angličtina skutečně prokáže studentovu znalost cizího jazyka. Nevýhodou je podle mě srovnávání studentů v rámci celé republiky. Každý student má své silné a slabé stránky a státní maturita někomu vyhovuje a někomu méně a nechápu, proč by měl být student zaškatulkován tím, že například 70% lidí bylo úspěšnějších, což je vyjádřeno percentilem na výkazu. Každý máme odlišné schopnosti a jsme individualitou a nemám rád srovnávání lidí podle vyplnění několika testů. Další nevýhodou je například počet knih, které by měl student k maturitě přečíst a naučit se o nich hovořit. Někdo čte rád, někdo nečte vůbec, ale nelíbí se mi, že si má student vybrat ze 40 titulů, které beztak 95% studentů čte jen proto, že musí. A nemyslím si, že by tato činnost něco studentovi dala, tím nechci odsuzovat čtení jako takové, sám čtu docela rád, ale nepovažuji vnucování daných titulů za přínosné.
týdnů po slibovaném termínu, avšak studenti museli své přihlášky k maturitě odevzdat přesně ve stanoveném termínu a dokonce jen pár dní po výsledcích maturitní generálky – opět značně nesolidní!
Dostali jste dostatek informací o tom, jak státní maturity budou probíhat? Informací ohledně maturit bylo opravdu žalostně málo, a co navíc, některé z nich byly mystifikací. Dostávali se k nám velmi pomalu a ještě v březnu se měnily, ačkoliv generálka již dávno proběhla a přihlášku k maturitním předmětům jsme museli odevzdávat v termínu, kdy jsme ještě stále neměli všechny informace. Při této přihlášce bylo například řečeno, že nepovinný předmět, ze kterého se nám nepovede odmaturovat se na maturitním vysvědčení neobjeví, nicméně v dubnu už tato informace nebyla pravdivá, a tento předmět se na vysvědčení skutečně objeví. I když mě osobně tato skutečnost nijak nepoškodí, beru to jako nesolidní chování vůči nám, studentům. Mimo to, Cermat dodal výsledky jedné z maturitních zkoušek (nejde o generálku, nýbrž o pozdější sondu) až několik
Jak se na maturitu připravujete? Upřímně řečeno, připravuji se spíše na profilovou část maturitu, než na tu státní. Ve státní jsem si vybral angličtinu, u které jde spíše o schopnost komunikovat, než o našprtání se textu. Takže příprava v podstatě spočívá v učení se odborných témat do „školní“ části maturity.
Už jste si vyzkoušeli maturitní generálku, co na ni říkáte? Zdála se vám být příliš obtížná? Ano vyzkoušel a to ve vyšší verzi a obtížnost mi připadala odpovídající studentům, kteří mají v plánu dále pokračovat ve studiu. Jediné s čím nesouhlasím, je didaktický test z češtiny, jelikož je prakticky nemožné jej stihnout ve stanoveném čase, což znemožňuje dosáhnout plného počtu bodů i sebelepším studentům. Tento princip může být využit na přijímačkách na VŠ, kde je primárním cílem srovnávání studentů, tedy ne vlastní skóre. Ale u maturity je cíl jiný, známka je důležitá, protože vypovídá o tom, jak jsme školu dokončili, tedy s jakými znalostmi. Myslíte, že by se díky státní maturitě mohli vytříbit studenti jdoucí na vysokou školu? Nepředpokládám to, jelikož momentálně jsou studenti vytříbeni přijímacím řízením a nemyslím si, že by mohla být státní maturita v tomto ohledu lepší. Věřím, že může přijímací zkoušky plně nahradit, ale určitě ne překonat.
Kolik hodin strávíte učením na maturitu? Přesný počet hodin říct nedokážu. Již v průběhu roku jsem se snažil něco málo času učení obětovat. A teď 2-3 týdny před maturitou se připravuji většinu svého volného času. Děkujeme za poskytnutí rozhovoru
13. reprezentační ples školy Slavnostní róby, složité účesy, třpytivé šperky a nablýskané lodičky to vše jste měli možnost vidět na již tradičním 13. plese naší školy. Ples proběl v Interhotelu Moskva, což mu dodalo značnou vznešenost a reprezentativnost. V průběhu večera zde vystoupila kapela Réva, Vacek Band a Milan Polášek.
Byla zde velmi hojná účast jak učitelů, tak i stávajících studentů, a dokonce i bývalí studenti si přišli zavzpomínat na staré časy. Nechyběla ani bohatá a rozmanitá tombola. Myslím, že si všichni účastníci ples velmi užili, protože rytmická hudba a celá atmosféra byla velmi příjemná a roztančená. Irena Jurčíková 2.D
Názory studentů a učitelů na ples : Jaký byl podle Vás ples? Učitelé: Předčil mé očekávání a byla jsem s ním moc spokojená. – p. uč. Buriánková Byla jsem moc spokojená. – p. uč. Kadlečíková Studenti: Podle mě byl ples vynikající. Kateřina Klátilová Ples se mi moc líbil, ale skončil moc brzo. Karolína Rybová 2.D Ples byl moc dobrý. David Horenský 2.C Ples se mi moc líbil. Jan Šefl 3.K Co byste na plese změnili? Učitelé: Mělo by se to obejít bez problémů způsobené alkoholem studentů a absolventů školy, z hlediska programu bych nevytkla nic. p. uč. Buriánková Kapela v hlavním sále se mi moc nelíbila, ale zato nahoře v salónku hráli moc pěkně. –p. uč. Kadlečíková Studenti: Na plese bych neměnila asi nic. Karolína Rybová Klidně bych ples uspořádala v tělocvičně naší školy, protože mi přijde lístek dost drahý (předpokládám, že to souvisí asi s drahým pronájmem Moskvy), no a vůbec bych se nebránila, kdyby ples pokračoval až do ranních hodin. Kateřina Klátilová 2.D Security. David Horenský 2.C Na plese bych nic neměnil. Jan Šefl 3.K
Jak byste hodnotila letošní ples oproti předešlým? Učitelé: Zatím jsem byla spokojena se všemi plesy naší školy. – p. uč. Kadlečíková Studenti: I když jsem byla na plese naší školy pouze dvakrát, tenhle rok se mi ples líbil víc. Karolína Rybová 2.D Zatím jsem se zúčastnila jen dvou plesů, letošní se mi líbil více, ale to bude asi tím, že jsem znala již více lidí a lépe jsem se tedy bavila. – Kateřina Klátilová 2.D Tohle byl můj první ples, takže nemůžu porovnat. David Horenský 2.C
Všem děkujeme za poskytnutí rozhovoru. Martina Válková 2.D
Belgie ¨
Uskutečnila se již třináctá výměna žáků mezi SPŠ Zlín a partnerskou školou v belgickém Izegemu. Tyto výměnné pobyty jsou velmi cennou zkušeností pro zúčastněné žáky, protože se tím zdokonalí v cizím jazyce a také si vyzkouší, jestli se dokážou dorozumět. Organizace výměnných pobytů je taková, že belgičtí žáci přijíždějí obvykle koncem září do Zlína a naši žáci jezdí do Izegemu koncem dubna. Doba trvání výměny bývá kolem 12 dnů. Tento rok jeli žáci 26. dubna. Vyjíždí se navečer a příjezd je až druhý den v ranních hodinách. Takže cesta je dlouhá a náročná ale vůle za poznáním a novými zážitky je pro mnohé silnější. Jako první žáci navštíví Brusel, hlavní město Belgie, čeká je zde návštěva Atomia, což je model krystalové mřížky železa zvětšený 165 miliardkrát. Atomium bylo projektováno jako symbol mezinárodní výstavy a nemělo stát déle, než výstava trvala, ale díky svému úspěchu a značné popularitě si zajistilo své trvalé místo mezi bruselskými pamětihodnostmi. Dále také Mini-Europe to je zábavní park, ve kterém jsou modely známých budov Evropy.
Další den je čekala prohlídka Evropského parlamentu. A potom konečně odjezd do Izegemu, kde měli poznat mnoho nových přátel a ubytovat se do rodin, které je následující dny měly hostit. Samozřejmě, že se museli také podívat po velice zajímavém belgickém městě Izegemu, ve kterém teď budou několik dní přebývat. Toto město je zajímavé hlavně svými kulturními možnostmi. Jsou zde například národní muzea obuvi a kartáčového zboží, monumentální parní lokomotiva, historický kostel Sint-Pieter a dalších několik památek a zajímavostí, které stojí zato vidět. Dále žáci navštíví Paříž, která je kouzelná sama o sobě. V dalších dnech se dostanou také do města Buggy, Kotrtijk a lázeňského města Ostende, kde navštíví muzeum Earth Explorer a Atlantic Wall a také francouzské město Lille. A jako třešnička na dortu je čeká prohlídka největšího evropského lodního výtahu Strépy-Thieu. Ještě před odjezdem zpět do Čech navštívili také město Lucemburk. Myslím, že zážitky z tohoto pobytu budou pro všechny neopakovatelné a že si odtud přinesou i mnoho zkušeností do života a najdou si nové přátelé v podobě belgických žáků.
Vodácký kurz
Cyklistický kurz
Na přelomu května a června čeká žáky třetího ročníku vodácký kurz. Tento rok mají v plánu sjíždět řeku Vltavu. Nejprve pojedou autobusem do Vyššího Brodu, tam přespí do druhého dne a instruktoři spolu s učiteli je seznámí se základním materiálem a technikou pro vodácký výcvik. Druhý den je čeká plavba do Rožmberku nad Vltavou. Dále je čeká také prohlídka historického města Český Krumlov a mnoho dalších zajímavých míst. Studenti budou přespávat ve stanech v kempech, do kterých se doplaví na lodích. Pro všechny to může být zajímavá a vzrušující cesta plná nových zážitků a dobrodružství.
Kdo se nerozhodne sjíždět vodu, má možnost navštívit cyklistický kurz. Jízda na kole může být pro mnohé také přínosným zážitkem, zvlášť když navštěvujete zajímavá místa. I když mnohdy nás stojí velké úsilí, abychom se k nim dopravili, ale třeba po zdolání nějakého kopce, nás vždy čeká dobrý pocit vítězství. Všem účastníkům obou kurzů přejeme, aby se jim na kurzu líbilo a odnesli si z něj co nejvíc zajímavých zážitků bez nehody.
Kam s ním ? aneb Jak to chodí u nás doma Recyklace odpadu je obrovským problémem lidstva. Je to takový celoživotní stereotyp. Koupí se, spotřebuje se a vyhodí se. Ale co je s odpadem potom dál? Kde se ukládá? Který se recykluje a který putuje na skládky? Co například taková krabička od mléka? Tu recyklovat neumíme. Má totiž tři různé vrstvy a tak putuje z našich popelnic na skládky. Ale jak dlouho budeme moci vyhazovat, nemůže se naše planeta někdy přeplnit? Naše rodina tento problém nebere na lehkou váhu. Snažíme se třídit odpad, jak nejvíc to jde. A zbytečně nevyhazovat to, co je ještě použitelné. Máme doma zvláštní koš na plasty, papír, hliník, železo a sklo. A taky na zbytky chlebů a rohlíků, které dáváme slepicím. Přestali jsme kupovat plastové lahve, protože jsme měli dva plné pytle plastů dvakrát do měsíce. Teď kupujeme lahve skleněné, které se dají vrátit. Taky kupujeme místo galvanických článků akumulátory, které se dají nabíjet a jsou na rozdíl od galvanických článků na více než jedno použití. Máme taky ekologické prací prášky, čistící prostředky na nádobí, na podlahu, ekologické šampony a spoustu dalších věcí, které neškodí přírodě a hlavně obaly od nich se dají recyklovat. Ale k čemu je tohle všechno, když to dělá jen velmi málo lidí z celého světa a to naší Zemi moc nepomůže. Žádného člověka k tomu nelze přinutit, ale možná kdyby se lidé alespoň trochu zamysleli nad tím, co neustálým produkováním odpadu působí, třeba by alespoň trošku změnili názor a začali se chovat jinak. Jen v České republice se za rok vyhodí 2 600 000 tun odpadu, tak kolik se potom musí za rok vyprodukovat odpadu na celém světě? Je to neskutečně mnoho a mělo by se to co nejdříve začít řešit . V jiných zemích jako je třeba Německo se odpad třídí více než v České republice, když
jsme tam byli na kolech na dovolené, tak tam lidé měli možnost vracet dokonce i plastové lahve, dokonce umí zlikvidovat i ty třívrstvé krabice od mléka. V České republice už se snad taky začínají lidé o nějaké lepší recyklování snažit, ale zatím to nemá takový efekt jako ve vyspělejších zemích, ale doufám, že se to časem bude zlepšovat. My jsme například chtěli vyhazovat fritovací hrnec a roztřídili jsme různé materiály do pěti tašek a když to moje maminka nesla na sběrný dvůr, tak jí řekli, ať je všechny hodí do jednoho kontejneru. Tak k čemu to potom je? A to je jen jeden z mnoha případů. Ale máme i lepší zkušenosti. Například jako dobrovolní hasiči sbíráme v naší obci železo. Vždy jezdíme po Lukovečku a kdo se chce zbavit starého železa, připraví ho jednoduše před dům a my mu ho odvezeme. Nebo máme u obecního úřadu kontejner na plasty, sklo a taky na galvanické články. V naší škole sice zatím koše pro třídění odpadu nejsou, ale máme tam alespoň koš na použité baterie a teď přišel nový projekt vrškománie, který má za úkol pomoci nemocné holčičce, takže pokud budete mít cestu kolem vhoďte prosím váš použitý vršek právě do této krabice. Je sice pravda, že spousta lidí netřídí odpad a vyhazuje vše jen do jedné popelnice, ale někteří zavezou odpad do lesa, a to je ještě horší. Nebo lidé nevidí nikde poblíž odpadkový koš a například obal od brambůrek hodí na zem. Jako kdyby ho nemohli chvíli nést a vyhodit ho až na nějaký koš narazí. Je to jen v lenosti lidí a jejich sklonu starat se jen sami o sebe a na nic jiného nebrat ohled. Nejsem proti tomu, aby si člověk užíval života, ale musí to dělat trochu s rozumem.
PRÁZDNINY Za několik týdnů nás čekají vytoužené letní prázdniny, proto bych za redakci chtěla poděkovat všem učitelům za trpělivost s námi a chtěla bych jim popřát hodně pohody a hlavně zaslouženého odpočinku o prázdninách. Pro studenty, kteří ještě nenašli brigádu na prázdniny jsme přichystali pár zajímavých webových stránek, kde by mohli práci získat: www.brigady.z-inzerce.cz
Rakouské údolí Bad Gastein vám propůjčí léčivou moc vody. Ať už navštívíte moderní lázeňské město Bad Hofgastein nebo jeskynní termám, vše vašemu zdraví velmi prospěje. Po koupeli pak můžete vyrazit přímo do centra města k vodopádům. Je zde také i přívětivá krajina pro cyklistiku a horolezectví. A po sportovních výkonech se můžete opět odměnit zaslouženým odpočinkem v lázních. Pokud se přes prázdniny nedostanete nikam do zahraničí, nezoufejte, v České republice existuje také řada zajímavých míst, které stojí za to navštívit:
www.fajn-brigady.cz
Český Krumlov – zde vás uchvátí
www.super-brigady.cz
nejen zámek, ale také celé město, které je zaplněno historickými památkami a různými zajímavostmi
Kdo bude mít zájem o práci v zahraničí, nabízí se mu tato stránka plná pracovních míst a také informací o práci v cizích zemích: www.ajob.cz Pokud jste se ovšem rozhodli, že si prázdniny chcete řádně užít, máme tu pro vás několik typů na zajímavou dovolenou nebo letní výlety:
Rumunsko se pyšní krásnými horami i rozlehlými plážemi, ale asi nejvíc navštěvované místo je Sedmihradsko, známé spíš pod názvem Transylvánie, které je proslulé mýty o knížeti Drákulovi. Středem „drákulovské turistiky“ je hrad Bran, i když podle mnohých tato stavba nemá s předobrazem Skoterovy krvelačné literární postavy příliš společného. Za návštěvu také stojí středověké město Segešvár s rodným domem Vlada III., a také klášter Snagov, kde byl před více než 500 lety Drákula pohřben. Rumunsko dává také velký prostor pro horskou turistiku, kempovat a rozdělávat oheň můžete kde se vám zlíbí, ovšem samozřejmě s výjimkou národních parků.
Hornické muzeum v Ostravězde můžete přímo navštívit důl Ancelm a zprohlížet si hornickou techniku a další exponáty. Jako další zajímavost se nedaleko Ostravy nachází šikmý kostel sv. Petra z Alcantary v Karviné.
KOUPALIŠTĚ
JIŽNÍ SVAHY
Téměř třicet tisíc lidí, kteří bydlí na největším zlínském sídlišti Jižní Svahy, se může těšit na změny ve svém okolí. V plánu je ale i zpoplatnění lukrativních parkovacích míst. Dne 28. května proběhne slavnostní otevření koupaliště.
Kapacita areálu s parkovištěm bude asi 600 návštěvníků, kteří využijí pětadvacetimetrový bazén i menší bazén s vyhřívanou vodou, terasy, vodní atrakce či minigolf. Zdroj: http://zlin.idnes.cz/
